UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky

Diplomová práce

2011

Marta Machková

1

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií

Marta Machková

Mediální trh v České republice v kontextu současného hospodářského vývoje Diplomová práce

Praha 2011

2

Autor práce: Marta Machková Vedoucí práce: PhDr. Lenka Vochocová Oponent práce: Datum obhajoby: 2011 Hodnocení:

3

Bibliografický záznam MACHKOVÁ, Marta. Mediální trh v České republice v kontextu současného hospodářského vývoje. Praha, 2011. 114 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lenka Vochocová.

Anotace (abstrakt) Práce se zaměřuje na zmapování aktuální situace na trhu médií v České republice. Zkoumá především vliv současné ekonomické situace na mediální organizace. Média se v tržním prostředí chovají jako obchodní podniky (výjimkou je veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas - pro srovnání jsou do práce zahrnuty také), jejich hlavním cílem je tedy generovat zisk. Příjmy médiálním organizacím plynou především ze zadané reklamy, jsou tedy závislé na fungování finančního systému jako celku. Pokud zadavatelé reklamy v důsledku nepříznivé hospodářské situace omezí zveřejňování reklamy v médiích, automaticky mediálním organizacím klesnou příjmy, což se projeví v chodu celé organizace. Práce zjišťuje, jaké konkrétní dopady má pokles ekonomické aktivity na mediální organizace. Pro celkovou analýzu jsou stěžejní především takové znaky jako je například výnos z hlavní činnosti organizace, celkový hospodářský výsledek nebo změny v personální oblasti. Práce podrobně popisuje hospodaření v letech 2008 a 2009 u společností Borgis, Economia, Ringier, Barrandov Televizní studio, První zpravodajská, Lagardere Active ČR, Mafra, CET 21, Česká televize a Český rozhlas. Analýza je doplněna textem, který přibližuje specifika ekonomiky médií a seznamuje čtenáře s chodem mediální organizace. Na závěr práce nahlíží na mediální organizace v širším kontextu a výsledky jejich hospodaření porovnává s celkovou hospodářskou situací České republiky ve sledovaných letech 2008 a 2009.

Abstract The work focuses on mapping the current situation in the media market in the Czech Republic. It examines in particular the impact of current economic situation in the media organizations. Media behave in the marketplace as commercial enterprises (except public Czech Television and Czech Radio - for comparison are also included in the work), their main objective is to generate profit. Media organizations derive revenue primarily from advertising specified, are therefore dependent on the financial system as a whole. If advertisers due to

4

unfavorable economic situation restricts the publication of advertisements in the media, media organizations will automatically drop revenues, resulting in running the organization. The work investigates how the specific effects of the decline in economic activity in media organizations. For an overall analysis of the main characters in particular those such as revenue from principal activities of the organization, the total profit or changes in staffing. The work describes in detail the operations in 2008 and 2009 for companies Borgis, Economia, Ringier, Barrandov TV Studio, První zpravodajská, Lagardere Active ČR, Mafra, CET 21, Česká televize (Czech Television) and Český rozhlas (Czech Radio). The analysis is complemented by theoretical texts, which approximates the specifics of media economics and introduces readers to the operation of media organizations. The final part looks at media organizations in the broader context and results of operations compared with the overall economic situation of the Czech Republic in the years 2008 a 2009.

Klíčová slova Média, ekonomická situace, dopad krize, hospodaření, trh, Česká republika.

Keywords Media, economic situation, impact of the crisis, market, the Czech Republic.

5

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.

V Praze dne 14. 1. 2011

Marta Machková

6

Poděkování Děkuji PhDr. Lence Vochocové za odborné vedení práce a cenné rady a doc. Ing. Tomáši Cahlíkovi, CSc., za přínosné konzultace a spolupráci. Děkuji také své rodině za potřebnou podporu a všem, kteří se přímo i nepřímo podíleli na vzniku této práce.

7

Institut komunikačních studií a žurnalistiky UK FSV Teze MAGISTERSKÉ diplomové práce TUTO ČÁST VYPLŇUJE STUDENT/KA: Příjmení a jméno Razítko podatelny: diplomantky: Marta Machková Imatrikulační ročník diplomantky: 2004 katedra mediálních studií IKSŽ UK FSV E-mail diplomantky: [email protected] k rukám Doc. PhDr. Jana Jiráka, Ph.D. Studijní obor/typ studia: Mediální studia Předpokládaný název práce v češtině: Mediální trh v České republice v kontextu současného hospodářského vývoje Předpokládaný název práce v angličtině: Media Market in the Czech Republic in the Context of Contemporary Economic Process Předpokládaný termín dokončení (semestr, školní rok – vzor: ZS 2012) ZS 2009/2010 Charakteristika tématu a jeho dosavadní zpracování (max. 1800 znaků): Klíčovým zaměřením práce bude zmapování aktuální situace na trhu médií v České republice. Práce se zaměří především na vliv současné ekonomické situace na mediální organizace. Média se v tržním prostředí chovají jako obchodní podniky (výjimkou je veřejnoprávní ČT a ČRo - pro srovnání budou do práce zahrnuty také), jejich hlavním cílem je tedy generovat zisk. Příjmy médiálním organizacím plynou především ze zadané reklamy, jsou tedy závislé na fungování finančního systému jako celku. Pokud zadavatelé v důsledku nepříznivé hospodářské situace omezí zveřejňování reklamy v médiích, automaticky mediálním organizacím klesnou příjmy, což se projeví v chodu celé organizace. Cílem práce je zjistit, jaké konkrétní dopady má pokles ekonomické aktivity na mediální organizace. V kontextu hospodářského vývoje budou u mediálních organizací sledovány především takové znaky jako jsou například výkyvy v objemu zadané reklamy, výkyvy v prodaném nákladu (u periodického tisku) v souvislosti například s personálními nebo obsahovými změnami. Předpokládaný cíl práce, případně formulace problému, výzkumné otázky nebo hypotézy (max. 1800 znaků): Cílem práce je potvrdit (případně vyvrátit) hypotézu, že současný ekonomický vývoj (pro který je charakteristický zpomalující se růst HDP) bude mít negativní dopad na mediální organizace. Práce tyto dopady podrobně popíše a rozebere. Na média jako na tržní subjekty se u nás zaměřuje velmi málo prací, častější jsou například dílčí studie nebo pojednání v periodickém tisku, ale ucelená studie, která by vyhodnotila vliv hospodářského vývoje na mediální organizace, u nás dosud

8

zpracována nebyla. Zajímavé bude také dopady na jednotlivé mediální organizace navzájem porovnat a zjistit, zda se budou lišit podle formátu a zaměření média, nebo zda bude záležet také na podnikatelském zázemí konkrétního vlastníka mediální organizace. (Většinu mediálních organizací na českém trhu vlastní zahraniční subjekty, práce se proto zaměří i na stručnou charakteristiku dalších aktivit těchto majoritních vlastníků v zahraničí. Výsledky pak budou porovnány se situací v České republice.) Předpokládaná struktura práce (rozdělení do jednotlivých kapitol a podkapitol se stručnou charakteristikou jejich obsahu): Úvod (motivace k výběru tématu, formulace hypotézy) Charakteristika mediálního trhu v ČR - charakteristika audiovizuálních médií (jednotlivé televizní a rozhlasové stanice) - charakteristika tištěných médií (jednotlivé deníky) - mediální trh z hlediska vlastnických struktur Hospodářských vývoj v ČR - jednotlivé ukazatele hospodářského růstu - pokles růstu HDP Dopad hospodářské situace na jednotlivé mediální organizace - porovnání v rámci českého mediálního trhu - porovnání v rámci vlastnických struktur - porovnání se situací v jiných zemích (kde mají vlastníci médií také své aktivity) Závěr (shrnutí, nastínění dalšího možného vývoje) Resumé Vymezení podkladového materiálu (např. tituly a období, za které budou analyzovány): Vzhledem k větší ucelenosti přehledu mediálního trhu v České republice, budou do práce zahrnuty jak audiovizuální, tak tištěná média, pro úplnost bude dán prostor i jednomu internetovému zpravodajskému serveru. Práce bude konkrétně sledovat pět televizních stanic, které mají udělenu celoplošnou vysílací licenci a v době zadání práce skutečně vysílají svůj vlastní program - ČT, Nova, Prima, TV Barrandov a Z1, dále čtyři rozhlasové stanice ČRo, Evropa 2, Frekvence 1 a Impuls, které rovněž vysílají celoplošně. (V těchto případech byl hlavním kritériem výběru dosah vysílání.) Na trhu periodického tisku se vyskytuje velké množství titulů, přednost proto byla dána dennímu periodickému tisku, v práci budou konkrétně sledovány deníky Aha, Blesk, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, Právo, Sport, Šíp a regionální Deníky. (V těch případech, kde vydavatelství deníků vydává i týdeníky nebo čtrnáctideníky, budou popsány i tato periodika.) Charakterizován bude i jeden internetový zpravodajský server - Aktuálně.cz, který poslouží jako zástupce čistě internetového média. Přesto, že budou konkrétní média sledována zvlášť, práce si neklade za cíl popsat jednotlivá média odděleně, podle určitých redakcí. Přednost bude dána celkové charakteristice podle vydavatele, popřípadě vlastníka. Tento postup poskytne reálnější obraz skutečného dopadu na mediální organizace. (Pokud má vydavatel více médií, mohl by například na provozu jednoho z nich snižovat náklady, zatímco druhé médium by nepříznivá hospodářská situace neovlivnila - bude proto

9

přínosné tyto subjekty navzájem porovnat.) U mediálních organizací budou sledovány určité ukazatele hospodaření subjektu (rozpočet, výdaje, zisky, objem zadané reklamy, další investice, popř. následné omezení výdajů - škrty v projektech, personální změny apod.) v kontextu hospodářské situace v České republice (základním ukazatelem bude hodnota HDP). Analýza bude provedena v období od ledna roku 2008 do prosince roku 2009. (V tomto období už bude možné zaznamenat zpomalující se růst HDP.) Základní literatura (nejméně 5 nejdůležitějších titulů k tématu a metodě jeho zpracování; u všech titulů je nutné uvést stručnou anotaci na 2-5 řádků): BENDA, Josef. Vlastnictví periodického tisku v České republice v letech 1989 - 2006. Praha: Karolinum, 2007. 273 s. Publikace nabízí ojedinělý přehled českého periodického tisku v daném časovém rozmezí. Obsahuje rozložení vlastnických struktur v oblasti denního a týdenního tisku, i v oblasti časopisů. Je doplněna přehlednými tabulkami a grafy. BURTON, Graeme; JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno : Barrister & Principal, 2003. Kniha shrnuje poznatky ze studia médií a na příkladech z českých i světových médií vykládá, jakou roli média sehrávají v životě jednotlivce i společnosti. Vysvětluje, proč je třeba média studovat, jak je možné je studovat, jak analyzovat mediované obsahy, jak přistupovat k chování médií a jak kvalifikovaně uvažovat o jejich účincích. DEFLEUR, Melvin L., BALL-ROKEACH, Sandra J.: Teorie masové komunikace. Praha : Karolinum, 1996. Kniha přibližuje historii a současnost jednotlivých médií, komunikaci jako takovou a masovou komunikaci jako fenomén sociologický, antropologický, lingvistický, sociálně-psychologický. DOYLE, Gillian. Understanding Media Economics. London, Thousand Oaks, New Delhi : SAGE Publications Ltd., 2002. Publikace vysvětluje základní ekonomické principy, kterými se řídí mediální organizace v tržním prostředí. Vysvětluje základní ekonomické pojmy a aplikuje je na média. Kniha je rozdělena do jednotlivých částí, které se zabývají audiovizuálními, tištěnými nebo internetovými médii. DOYLE, Gillian. Media Ownership : the economics and politics of convergence and concentration in the UK and European media. London, Thousand Oaks : Sage, 2002. Kniha se zaměřuje na mediální společností, které se kvůli nástupu do digitalizace přizpůsobují novým podmínkám na trhu. Popisuje základní mechanismy jejich tržního chování. Autorka se zabývá především evropským mediálním prostředím. GARNHAM, Nicholas; LOCKSLEY Gareth. 'The Economics of Broadcasting' in Jay G. Blumler and T.J. Nossiter (eds), Broadcasting Finance in Transition : A Comparative Handbook, New York; Oxford : Oxford University Press, 1991. 10

Autoři se ve studii zabývají vysílacími médii, tj. televizními a rozhlasovými stanicemi, z ekonomického pohledu. Popisují charakteristické znaky těchto společností a zaměřují se na základní pravidla, která musejí audiovizuální média dodržovat, aby byla na mediálním trhu úspěšná. MÁČE, Miroslav. Finanční analýza obchodních a státních organizací. Praha : Grada, 2005. Kniha se zabývá analýzou obchodních firem. A to jak na poli privátních, tak veřejných financí. Rozebírá a formuluje také zákaldní směr reformy veřejných financí v České republice. PICARD, Robert G. The Economics and Financing of Media Companies. New York : Fordham University Press, 2002. Tato kniha se zabývá obchodními principy, které ovlivňují mediální organizace. Pomocí podrobných analýz je přehledně vysvětluje. Zároveň poskytuje široký přehled finančních struktur různých mediálních společností, včetně tržního a dsitribučního systému. PICARD, Robert G.: Media Firms: Structures, Operations, Performance. Mahwah : Erlbaum, 2002. Kniha popisuje ekonomické faktory, které mají vliv na mediální společnosti. Objasňuje, jak tyto elementy mohou ovlivnit mediální trh a strukturu společnosti a jednotlivá ekonomická rozhodnutí v mediální organizaci. ŠMÍD, Milan. Czech Republic. In Hrbatin, S.B. – Petković, B. (ed.): Media Ownership and its Impact on Media Concentration and Pluralism. Ljubljana : SEENPM and Peace Institute, 2004. Studie se zabývá českým mediálním prostředím. Zaměřuje se především na vlastnické struktury jednotlivých médií a popisuje, jakým způsobem ovlivňuje chod mediálních organizací. Diplomové a disertační práce k tématu (seznam bakalářských, magisterských a doktorských prací, které byly k tématu obhájeny na UK, případně dalších oborově blízkých fakultách či vysokých školách za posledních pět let) JELEN, Václav. Média jako subjekt tržního hospodářství. Praha: Univerzita Karlova, FSV, IKSŽ, KMS, 2008. Vedoucí práce Barbara Köpplová. Datum / Podpis studentky 3.4.2009 ……………………… TUTO ČÁST VYPLŇUJE PEDAGOG/PEDAGOŽKA: Doporučení k tématu, struktuře a technice zpracování materiálu: Případné doporučení dalších titulů literatury předepsané ke zpracování tématu:

11

Potvrzuji, že výše uvedené teze jsem s jejich autorem/kou konzultoval(a) a že téma odpovídá mému oborovému zaměření a oblasti odborné práce, kterou na UK FSV vykonávám. Souhlasím s tím, že budu vedoucí(m) této práce.

……………………… Příjmení a jméno pedagožky/pedagoga Podpis pedagožky/pedagoga

12

Datum /

OBSAH

ÚVOD

16

1. CHARAKTERISTIKA MEDIÁLNÍHO TRHU V ČESKÉ REPUBLICE

19

1.1 CHARAKTERISTIKA AUDIOVIZUÁLNÍCH MÉDIÍ 1.2 CHARAKTERISTIKA TIŠTĚNÝCH MÉDIÍ 1.3 CHARAKTERISTIKA INTERNETOVÝCH MÉDIÍ 1.4 MEDIÁLNÍ TRH Z HLEDISKA VLASTNICKÝCH STRUKTUR

19 24 29 30

2. SPECIFIKA EKONOMIKY MÉDIÍ

34

2.1 MEDIÁLNÍ TRH 2.2 SPECIFIKA AUDIOVIZUÁLNÍCH MÉDIÍ

35 37

2.2.1 EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA TRHU AUDIOVIZUÁLNÍCH MÉDIÍ 2.2.2 EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA AUDIOVIZUÁLNÍHO VYSÍLÁNÍ

37 39

2.3 SPECIFIKA TIŠTĚNÝCH MÉDIÍ

40

2.3.1 EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA VYDÁVÁNÍ TIŠTĚNÝCH PERIODIK

40

2.4 EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA INTERNETOVÉHO TRHU

41

2.4.1 POROVNÁNÍ TRHU AUDIOVIZUÁLNÍCH MÉDIÍ S INTERNETOVÝM TRHEM 2.4.2 MOŽNÝ STUPEŇ A CESTY KE KONVERGENCI OBOU TRHŮ 2.4.3 MOŽNÉ EKONOMICKÉ DŮSLEDKY KONVERGENCE PRO MEDIÁLNÍ KORPORACE

43 44 46

3. DOPAD HOSPODÁŘSKÉ SITUACE NA MEDIÁLNÍ ORGANIZACE

48

3.1 BORGIS

49

3.1.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI 3.1.2 POROVNÁNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDKŮ V LETECH 2008 A 2009 3.1.2.1 Hodnocení roku 2008 3.1.2.2 Hodnocení roku 2009 3.1.2.3 Porovnání počtu zaměstnanců

49 49 49 50 51

3.2 ECONOMIA

51


51 52 52 53 54

3.3 BARRANDOV TV STUDIO

54

3.3.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI 3.3.2 POROVNÁNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDKŮ V LETECH 2008 A 2009 3.3.2.1 Porovnání počtu zaměstnanců

54 55 55

13

3.4 RINGIER

55

3.4.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI 3.4.2 POROVNÁNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDKŮ V LETECH 2008 A 2009 3.4.2.1 Porovnání počtu zaměstnanců

55 57 58

3.5 PRVNÍ ZPRAVODAJSKÁ

58


58 59 59 60 61

3.6 LAGARDERE ACTIVE ČR

61


61 62 62 62 63

3.7 MAFRA

63


63 64 64 65 66

3.8 CET 21

66


66 68 68 69 71

3.9 ČESKÁ TELEVIZE

72

3.9.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI 3.9.2 POROVNÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH VÝSLEDKŮ V LETECH 2008 A 2009 3.9.2.1 Hodnocení roku 2008 3.9.2.2 Hodnocení roku 2009 3.9.2.3 Porovnání počtu zaměstnanců 3.9.2.4 Poplatky

72 73 74 75 80 81

3.10 ČESKÝ ROZHLAS

81

3.10.1 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI 3.10.2 POROVNÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH VÝSLEDKŮ V LETECH 2008 A 2009 3.10.2.1 Hodnocení roku 2008 3.10.2.2 Hodnocení roku 2009 3.10.2.3 Porovnání počtu zaměstnanců 3.10.2.4 Poplatky

81 83 83 84 86 87

4. POROVNÁNÍ MEDIÁLNÍCH ORGANIZACÍ V RÁMCI TRHU

88

ZÁVĚR

92

14

SUMMARY

97

PRAMENY

99

LITERATURA

102

SEZNAM PŘÍLOH

104

15

ÚVOD Práce mapuje aktuální situaci na trhu médií v České republice. Zaměřuje se především na vliv současné ekonomické situace na mediální organizace. Média se v tržním prostředí chovají jako obchodní podniky, jejich hlavním cílem je tedy generovat zisk. Mediálním organizacím plynou příjmy především ze zadané reklamy, jsou tedy závislé na fungování finančního systému jako celku. Pokud zadavatelé v důsledku nepříznivé hospodářské situace omezí zveřejňování reklamy v médiích, automaticky mediálním organizacím klesnou příjmy, což se projeví v chodu celé organizace. Cílem práce je zjistit, jaké konkrétní dopady má pokles ekonomické aktivity na mediální organizace. Záměrem práce je potvrdit (případně vyvrátit) hypotézu, že současný ekonomický vývoj (pro který je charakteristický zpomalující se růst hrubého domácího produktu) má negativní dopad na mediální organizace. Na média jako na tržní subjekty se u nás zaměřuje velmi málo prací, častější jsou například dílčí studie nebo pojednání v periodickém tisku. Ucelená studie, která by vyhodnotila vliv hospodářského vývoje na mediální organizace, u nás však dosud zpracována nebyla. Pokud se už některé studie zabývají mediálními organizacemi a krizí, popisují pouze roli médií při informování o hospodářské a finanční krizi. Zajímavé bude také dopady na jednotlivé mediální organizace navzájem porovnat a zjistit, zda se budou lišit podle formátu a zaměření média, nebo zda bude záležet také na podnikatelském zázemí konkrétního vlastníka mediální organizace. (Většinu mediálních organizací na českém trhu vlastní zahraniční subjekty, práce se proto zabývá i stručnou charakteristikou dalších aktivit těchto majoritních vlastníků v zahraničí.) Vzhledem k větší ucelenosti přehledu mediálního trhu v České republice, jsou do výzkumu zahrnuty jak audiovizuální, tak tištěná média, pro úplnost bude dán prostor i jednomu internetovému zpravodajskému serveru. Práce sleduje konkrétně pět televizních stanic, které mají udělenu celoplošnou vysílací licenci a v době zadání práce skutečně vysílaly svůj vlastní program – Česká televize, TV Nova, TV Prima, TV Barrandov a Z1, dále čtyři rozhlasové stanice – Český rozhlas, Evropa 2, Frekvence 1 a Impuls, které rovněž vysílají celoplošně. (V těchto případech byl hlavním kritériem výběru dosah vysílání.) Na trhu periodického tisku se vyskytuje velké množství titulů, přednost proto byla dána dennímu periodickému tisku, v práci jsou konkrétně sledovány deníky Aha!, Blesk, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes,

16

Právo, Sport, Šíp a regionální Deníky. Charakterizován je i jeden internetový zpravodajský server - Aktuálně.cz, který poslouží jako zástupce čistě internetového média. Přesto, že jsou konkrétní média sledována zvlášť, práce si neklade za cíl popsat jednotlivá média odděleně, podle určitých redakcí. Přednost bude dána celkové charakteristice podle vydavatele, popřípadě vlastníka. Tento postup poskytne reálnější obraz skutečného dopadu na mediální organizace. U mediálních organizací budou sledovány určité ukazatele hospodaření subjektu (rozpočet, výdaje, zisky, objem zadané reklamy, další investice, popř. následné omezení výdajů - škrty v projektech, personální změny apod.) v kontextu hospodářské situace v České republice (základním ukazatelem bude hodnota hrubého domácího produktu). Analýza je provedena v období od ledna roku 2008 do prosince roku 2009. (V tomto období už bude možné zaznamenat zpomalující se růst HDP.) Původní záměrem bylo v kontextu hospodářského vývoje u mediálních organizací sledovat především takové znaky jako například výkyvy v objemu zadané reklamy, výkyvy v prodaném nákladu (u periodického tisku) v souvislosti například s personálními nebo obsahovými změnami. V průběhu zpracování dat bylo ale třeba původní koncept přizpůsobit reálné situaci. Široké portfolio mediálních organizací, které byly původně do práce zahrnuty, ovšem nabízelo variabilitu zpracování. Proto když vznikly komplikace při sběru podkladového materiálu, zaměření práce se této nové situaci přizpůsobilo. Největším úskalím se ukázal sběr podkladových dat od samotných mediálních organizací. Ani po přímém kontaktování autorkou této práce neposkytly potřebné údaje např. pro sledování objemu reklamy nebo investic do konkrétních projektů. (Ve většině případů to management firem zdůvodňoval obchodními a strategickými cíly.) Výchozím zdrojem dat se proto staly výroční zprávy o hospodaření a činnosti společností, které všechny obchodní podniky musí ze zákona povinně zveřejňovat. Vzhledem k velkému rozpětí pokrytí mediálního trhu od tištěných médií až po internetová a vzhledem k rozsahu práce, nebyla studie zaměřena na rozbor dopadů krize na chod jednotlivých redakcí nebo na konkrétní obsah jednotlivých médií, která spadají pod velké mediální koncerny. Práce si od počátku kladla za cíl popsat mediální trh jako celek. Poměrně rozsáhlý zkoumaný vzorek se stal posléze jistým limitujícím prvkem i pro zpracování dopadu krize na celé mediální koncerny, včetně zahraničních složek a mateřských organizací. Mediální koncerny jsou v úvodní práci stručně zmíněny, další analýza se už ale týká výhradně aktivit společností na území České republiky. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se zabývá charakteristikou mediálního trhu v České republice. Tato část je dále rozdělena na čtyři kapitoly „Charakteristika 17

audiovizuálních médií“, „Charakteristika tištěných médií“, „Charakteristika internetových médií“ a nakonec kapitola s názvem „Mediální trh z hlediska vlastnických struktur“. V jednotlivých kapitolách jsou popsány nejprve produkty mediálních organizací, tj. konkrétní periodika, televizní stanice, rozhlasové stanice, nebo internetový deník. V návaznosti na úvodní představení konkrétních médií je popsána i celá mediální skupina, která konkrétní médium vydává. Důraz je dán především na charakteristiku média z hlediska historie a jeho zaměření. Pro přehlednost je doplněna kapitola „Mediální trh z hlediska vlastnických struktur“, která uceleně informuje o vlastnických sítí na českém mediálním trhu a ukazuje, pod kterého vydavatele určitá média spadají. Další část práce se už totiž věnuje vydavatelstvím a ne pouze jednotlivým médiím. Tento postup, kdy jsou na začátku práce charakterizována jednotlivá média a další části už pracují s nadstavbou v podobě mediálních vydavatelů, byl zvolen z toho důvodu, že na mediálním trhu jsou média pro běžného konzumenta rozeznatelná právě podle konkrétních názvů jednotlivých médií. Obchodní vztahy, které mezi nimi panují, nejsou pro běžného příjemce mediálního obsahu důležité. Pro zadavatele reklamy, která ovlivňuje hospodaření médií především, už jsou ale vlastnické vztahy a vydavatelské sítě podstatné. Inzertní oddělení totiž většinou sdružuje všechna média, která spadají pod jedno vydavatelství. Na hospodářské procesy, které se odehrávají jak na mediálním trhu, tak uvnitř organizací, má vliv především fungování mediální společnosti jako celku, a proto už jsou další části práce věnovány výhradně mediálním vydavatelstvím. Druhá část práce se věnuje specifikům ekonomiky médií. Od jiných podniků se totiž v hospodářských otázkách v mnohém liší. Tento oddíl práce tyto rozdíly rozebírá a předkládá závěry výzkumů, týkající se této oblasti, od světových mediálních teoretiků, kteří se ekonomikou médií zabývají. Třetí část práce je pro studii stěžejní, a tvoří tak hlavní díl výzkumu. Zabývá se dopadem hospodářské situace na jednotlivé mediální organizace v České republice. Je rozčleněna na kapitoly podle jednotlivých vydavatelských domů. Nejprve je vydavatelství stručně představeno, a to především s důrazem na hospodářskou charakteristiku, je popsána jeho organizační struktura a řízení společností. Hlavní část se pak věnuje srovnání hospodářských výsledků v roce 2008 s rokem 2009. Na závěr jsou hospodářské výsledky jednotlivých organizací porovnány v rámci českého mediálního trhu mezi sebou navzájem. Tuto část v příloze práce doplňují tabulky a grafy, které přehledně ilustrují diskutované jevy, tj. hospodářské výsledky mediálních organizací v letech 2008 a 2009. V závěru práce jsou výsledky vydavatelství vztaženy k hospodářské situaci České republiky v letech 2008 a 2009. 18

1. CHARAKTERISTIKA MEDIÁLNÍHO TRHU V ČESKÉ REPUBLICE 1.1 Charakteristika audiovizuálních médií Práce se zaměřuje na pět televizních stanic, které mají udělenu celoplošnou vysílací licenci a v době zadání práce skutečně vysílaly svůj vlastní program - Česká televize, Nova, Prima, TV Barrandov a Z1, a na čtyři rozhlasové stanice ČRo, Evropa 2, Frekvence 1 a Impuls, které rovněž vysílají celoplošně. (V těchto případech byl hlavním kritériem výběru dosah vysílání.) Česká televize je veřejnoprávním médiem a vznikla 1. 1. 1992 podle zákona o České televizi (zákon č. 483/1991 Sb.) jako televizní služba veřejnosti České republiky. Plynule tak navázala na svou předchůdkyni – Československou televizi. Kořeny České televize tak sahají až do padesátých let minulého století a jsou těsně spjaty s vývojem televizního vysílání u nás. Televizní vysílání pro veřejnost bylo zahájeno 1. května 1953 v Praze.1 Původně začínalo v rámci státního Československého rozhlasu. V letech 1957-58 byla konstituována samostatná organizace Československá televize (ČST), jejíž postavení monopolního státního vysílatele potvrdil zákon č. 18 z roku 1964. Postupně se televizní vysílání rozšiřovalo i do dalších částí bývalého Československa (Ostrava 31. 12. 1955, Bratislava 3. 11. 1956, Brno 6. 7. 1961, Košice 25. 2. 1962), od roku 1958 získalo celostátní charakter. Vysílání druhého programu zahájila Československá televize 10. 5. 1970, od 9. 5. 1973 tento program vysílal pravidelně barevné pořady. Pravidelné barevné vysílání na prvním programu začalo o dva roky později, 9. 5. 1975. Od roku 1983 se na území Československa začal retranslovat program sovětské televize. Síť těchto vysílačů se stala po politické změně roku 1989 základem pro nový program OK3 (Otevřený kanál), který ČST začala sestavovat ze zahraničních satelitních zdrojů a domácích regionálních příspěvků 14. 5. 1990. V rámci federalizace médií se 1. 1. 1992 od federální ČST (program F1) oddělily nové veřejnoprávní vysílací instituce Česká televize (program ČTV) a Slovenská televízia (program ST), které se staly po rozpadu Československa na území svých nových států hlavními představiteli vysílání veřejné služby. ČST jako státní instituce zanikla s rozpadem federace 31. 12. 1993.

1

OSVALDOVÁ, Barbora; HALADA, Jan, et. al. Praktická encyklopedie žurnalistiky. 2. vyd. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-108-6, s. 190

19

Nový zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání 468/91 zrušil monopol a umožnil vysílání soukromým subjektům.2 V květnu 2005 přidala Česká televize ke svým dvěma celoplošným terestrickým programům ČT1 a ČT2 digitální vysílání zpravodajského kanálu ČT 24 a v únoru 2006 sportovního kanálu ČT 4. Od roku 2008 se rozšířila vysílací doba u sportovního kanálu, takže na všech čtyřech programech bylo provozováno celodenní vysílání. Zdrojem financování činnosti České televize jsou koncesionářské televizní poplatky a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti, tzv. jedná se o smíšený model financování. Poplatek v současné době činí 135 korun (dle novely zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích). Vznik soukromým televizním stanicím umožnil zákon 468/91, který zrušil monopol Československé televize. TV Prima začala ještě pod původním názvem Premiéra TV vysílat jako vůbec první soukromá televizní stanice v České republice 20. června 1993. Zpočátku vysílala pouze jako regionální vysílač pro Prahu a okolí. Od roku 1994 bylo vysílání Premiéry TV postupně rozšířeno na území celé republiky. 1. ledna 1997 změnila svůj název na TV Prima. Vysílání TV Prima zajišťuje společnost FTV Prima, spol. s r.o. Ta provozuje celoplošné televizní vysílání několika programů: Prima televize, Prima COOL a R1. Jediným společníkem FTV Prima, spol. s r. o., je FTV Prima Holding, a. s. Na podzim roku 2005 se společnost GES MEDIA EUROPE B. V. (dále jen GME) dohodla se společností MTG Broadcasting A. B. (dále jen MTG) o vstupu do společnosti FTV Prima Holding, a. s. MTG se stala majitelem 50 % akcií společnosti FTV Prima Holding, a. s. Zbylých 50 % zůstává v majetku původního akcionáře, společnosti GES MEDIA EUROPE B. V. MTG působící i v dalších zemích, především na poli terestrických a placených televizních společností ve Skandinávii a Pobaltí.

TV Nova začala vysílat na síti bývalého federálního programu jako druhá soukromá televizní stanice 4. února 1994. Záhy se tato komerční stanice stala dominujícím prvkem televizního trhu v České republice se sledovaností přesahující 50 procent obyvatelstva.3 Léta je tak nejsledovanější českou televizní stanicí. Prvním generálním ředitelem byl Vladimír 2

OSVALDOVÁ, Barbora, HALADA, Jan, et. al. Praktická encyklopedie žurnalistiky. 2. vyd. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-108-6, s. 190-191 3 OSVALDOVÁ, Barbora, HALADA, Jan, et. al. Praktická encyklopedie žurnalistiky. 2. vyd. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-108-6, s. 191

20

Železný. Televize Nova a její tematické kanály budou mít od 1. ledna 2011 nového generálního ředitele. Jednatelé společnosti CET 21 do této funkce jmenují advokáta Jana Andruška, hlavního externího právního poradce CET 21. Andruško ve funkci nahradí Petra Dvořáka, který se na přelomu roku 2009 a 2010 stal viceprezidentem CME, mateřské firmy CET 21, pro televizní vysílání. Od letošního jara Novu dočasně vedl výkonný ředitel David Stogel, který je od roku 2005 šéfem programu této televize. Funkce generálního ředitele nebyla obsazena.4 Kromě své úspěšnosti na poli sledovanosti a financí televize proslula též problémy a konflikty mezi vlastníkem licence CET 21 a společností CME Ronalda S. Laudera, která počátky televize financovala. V důsledku těchto sporů byla v mezinárodní arbitráži odsouzena Česká republika k zaplacení odškodného společnosti CME ve výši 10 mld. korun. V roce 2007 se společnost CET 21, spol. s r. o., začala připravovat na vysílání druhého celoplošného programu. Na ten jí totiž vznikl zákonný nárok (licence) v souvislosti s procesem digitalizace a přechodu z analogového na digitální vysílání. Termín, do kdy by mělo být vysílání tohoto druhého programu zahájeno, zákon nestanovil. CET 21 zahájila 1. prosince 2007 vysílání „druhého kanálu TV Nova“ pod názvem Nova Cinema, který je šířen v sítích kabelových operátorů a na satelitní platformě CS Link. Přitom až v listopadu 2008 podala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání žádost o kompenzační licenci pro pozemní digitální vysílání. RRTV poté 2. prosince žádosti vyhověla a Nova Cinema odstartovala 15. prosince v terestrickém digitálním multiplexu 2, kde vysílá i hlavní kanál Novy, nová televize Barrandov a všechny tři kanály televize Prima (Prima a Prima Cool spolu s R1).

TV Barrandov je česká digitální televize, která zahájila vysílání 11. ledna 2009. Majitelem je skupina akcionářů, přičemž největší podíl má akciová společnost Moravia Steel. TV Barrandov sama sebe prezentuje jako alternativu ke stávajícím komerčním televizím a zaměřuje se na diváka kolem třiceti let. Majitelem licence k vysílání je společnost Barrandov Televizní Studio a. s. TV Barrandov vysílá v multiplexu 2, je dosažitelná přes satelit, kabel i IPT. Momentálně signál pokrývá 59 % území České republiky a sledovanost osciluje mezi 2 – 3 % v celodenním průměru.5

4

POTŮČEK, Jan. DigiZone [online]. 2010-11-22 [cit. 2010-11-23]. Novým generálním ředitelem televize Nova bude advokát Jan Andruško. Dostupné z WWW: . 5 TV Barrandov [online]. 2010 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: .

21

Zpravodajská televize Z1 vysílá digitálně od června 2008. Držitelem vysílací licence televize Z1 je společnost První zpravodajská, a.s. Jejím jediným akcionářem je skupina J&T. Základem programu Z1 jsou ekonomické informace a s byznysem související zprávy, vysílané od pondělí do pátku od 7:00 do 23:00 hodin. Od července 2010 ji z funkce generálního ředitele vede Zdeněk Šámal.6

Český rozhlas je veřejnoprávní institucí, která stejně jako je Česká televize spjata s počátky televizního vysílání, je spjat s počátky rozhlasového vysílání u nás. Navazuje na vysílání Československého rozhlasu. V Československu vysílání provozovala soukromá akciová společnost Československé zpravodajství radiotelefonické (založená 7. června 1923, v červenci 1923 přejmenovaná na Radiojournal, v roce 1925 s 51 procentním podílem státu). Vysílání bylo zahájeno ve skautském stanu ve Kbelích, později, než byl získán komplex studií v celé budově, působil rozhlas na několika místech v jednotlivých bytech v Praze. Postupně vznikly relativně samostatné stanice v Brně (1924), Bratislavě (1926), Košicích (1927) a Moravské Ostravě (1929), od roku 1926 docházelo k tzv. simultánnímu vysílání – pořady jednoho studia byly šířeny vysílači dalších studií (základ pro pozdější celostátní okruhy). V roce 1933 se rozhlas přestěhoval do nové budovy na dnešní Vinohradské třídě, kde sídlí dosud. O tři roky později zahájil pravidelné vysílání do zahraničí, známé ve světě jako Radio Praha. V období 2. světové války byl rozhlas postupně začleněn do Říšského rozhlasu a po dvou letech relativní samostatnosti se od roku 1941 stal nástrojem okupační propagandy. Významnou úlohu sehrál na konci války při osvobozování Slovenska a v květnových bojích roku 1945 v Praze.7 V 50. a 60. letech došlo k programovým změnám. Normalizace pak znamenala pro Československý rozhlas zásadní reorganizaci, která zasáhla jak oblast personální a řídící, tak také program všech vysílacích okruhů. V roce 1970 je vytvořen tzv. zpravodajsko-rekreativní okruh Hvězda, reorganizací prošly okruhy Praha a Bratislava, z třetího programu vznikly okruhy tzv. umělecko-vzdělávacího typu Vltava a Děvín (1972). Po roce 1989 bylo položeny podmínky pro vznik duálního vysílání a vznik soukromých rozhlasových stanic. Současně s rozdělením federace došlo k rozdělení rozhlasu na Český rozhlas a Slovenský rozhlas. 6

Televize Z1 [online]. 2010 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z WWW: . OSVALDOVÁ, Barbora; HALADA, Jan, et. al. Praktická encyklopedie žurnalistiky. 2. vyd. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-108-6, s. 161-162 7

22

V současné době je veřejnoprávní Český rozhlas tvořený vysílacími okruhy – ČRo 1 – stanice Radiožurnál, ČRo 2 – stanice Praha, ČRo 3 – stanice Vltava, ČRo 5 – regionální studia (ČRo Regina, ČRo Region - Středočeský kraj, ČRo Plzeň, ČRo Sever, ČRo České Budějovice, ČRo Hradec Králové, ČRo Pardubice, ČRo Region – Vysočina, ČRo Brno, ČRo Ostrava, ČRo Olomouc), ČRo 6 – stanice Svobodná Evropa. Dále vysílá v digitální platformě stanice ČRo Rádio Česko (program zaměřený na zpravodajství), ČRo Leonardo (program zaměřený na vědu a techniku), ČRo Radio Wave (stanice pro mladé posluchače) a ČRo D-dur (vysílání klasické hudby).8 Stejně jako u České televize, je i jeho provoz hrazen z koncesionářských poplatků, které dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích činí 45 korun. Novodobá historie rozhlasového trhu v České republice se v podstatě začala psát na začátku 90. let se vstupem prvních soukromých stanic na trh. Až do počátku 90. let minulého století se totiž v éteru šířil signál pouze tzv. státního rozhlasu. S pádem komunistického režimu v roce 1989 se u nás vytváří legislativní prostředí pro vznik soukromých médií a tedy i rozhlasových stanic. V této etapě, kterou můžeme z dnešního pohledu nazvat jako fázi "pionýrského - nadšeneckého" rozhlasového vysílání vzniklo množství regionálních stanic, z nichž většina funguje dodnes. Za všechny jmenujme např. FM Plus, Rádio 1 (dříve Stalin), Evropa 2 Praha, Faktor 104,3 FM, Country Rádio, Contact Liberec, Orion, Egrensis, Bonton (dnes DEEJAY), City a další. V září roku 1993 je zahájeno vysílání první soukromé celoplošné stanice Rádio Alfa a zhruba o měsíc později ji následuje Frekvence 1. Vstup těchto stanic na trh částečně ovlivnil stávající rozložení sil a pozici již existujících regionálních stanic. V průběhu let 1994-1998 regulační orgán Rada pro rozhlasové a televizní vysílání umožnil vznik poměrně velkého množství nových regionálních a lokálních stanic. Trh se posunul do další fáze - zahuštění a zvýšení konkurence. Na stanice začal působit velký tlak udržení (či zvýšení) posluchačské obce na poli vyššího počtu subjektů, a tím se logicky snižujícího potenciálu auditoria. Počátkem roku 1999 vystřídalo Rádio Impuls celoplošnou stanici Rádio Alfa, která neobhájila svoji licenci a postupně se stalo nejposlouchanější soukromou rozhlasovou stanicí. Rádio Impuls lze spojovat s obdobím nového přístupu k provozování rozhlasových stanic v ČR zaměřeného na programování soukromých rozhlasových stanic. Rádio Impuls je

8

Český rozhlas [online]. 2010 [cit. 2010-02-01]. Dostupné z WWW: <www.rozhlas.cz>.

23

nejposlouchanější rozhlasovou stanicí v České republice. Provozovatelem licence je společnost LONDA spol. s r.o. (Společnost je držitelem licence i v Rádiu RockZone 105,9.) Rádio Frekvence 1 společně s rádii Evropa 2, Rádio Bonton a Radio DJ patří do mediální

skupiny

Lagardère

Active

Radio

International.

Frekvence

1

je

třetí

nejposlouchanější celoplošné rádio v Česku. Evropa 2 je soukromá rozhlasová stanice, první komerční rádio v České republice po roce 1989. Začala vysílat 21. března 1990 pod názvem Europe 2. Jedná se o tzv. formát CHR – tzn. rádio zaměřené na cílovou skupinu posluchačů ve věku 12-29 let. Jak už bylo uvedeno výše, stejně jako Frekvence 1 patří do mediální skupiny Lagardère Active Radio International.9

1.2 Charakteristika tištěných médií Tato práce sleduje devět deníků, konkrétně: Aha!, Blesk, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, Právo, Sport, Šíp a regionální Deníky. Tituly Aha!, Blesk a Šíp patří mezi bulvární média, list Sport je, jak už jeho název napovídá, zaměřen monotematicky na sport, Hospodářské noviny se orientují především na ekonomické a politické zpravodajství. Deník je určený regionálnímu publiku. Celostátními plnoformátovými tituly, které na rozdíl od třech celostátních bulvárních periodik informují o seriózních tématech, jsou Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, Právo.

Lidové noviny vycházejí už od roku 1893, kdy byly založeny v Brně. Přispívala do nich řada slavných českých spisovatelů. Do 2. světové války požíval tento deník vysoké vážnosti. Za války přestal deník vycházet. Po komunistickém převratu bylo vydávání deníku nakonec v roce 1952 zastaveno. V roce 1987 bylo vydávání obnoveno ilegálně a od roku 1989 legálně. Lidové noviny se od počátku věnovaly zahraniční politice a kultuře. Jako první u nás uveřejňovaly politickou karikaturu. Do okruhu jejich přispěvatelů a redaktorů patřili Karel Čapek, Josef Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček, Edvard Valenta, Rudolf Těsnohlídek, Jiří Mahen, Jan Drda, Václav Řezáč, ale i prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš.

9

ŠMÍD, Milan. Vliv vlastnictví médií na jejich nezávislost a pluralitu. Louč [online]. 2004, příloha01/2004, [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: .

24

V roce 1987 titul Lidové noviny obnovila skupina disidentů, kteří se rozhodli vytvářet nezávislé noviny. S počátky novodobého vydávání Lidových novin jsou spojeni lidé jako Jiří Ruml, Jiří Dienstbier a Ladislav Hejdánek. Jejich cílem bylo noviny oficiálně zaregistrovat a vydávat jako měsíčník. Na podzim 1987 vyšla dvě nultá čísla, první číslo vyšlo v lednu 1988. Protože se noviny nedařilo až do listopadu 1989 oficiálně zaregistrovat, tvůrci je šířili jako samizdat. Na jaře 1990 začaly Lidové noviny vycházet jako deník. O několik let později se sloučily se zanikající Lidovou demokracií (deník ČSL), od které převzaly modrou barvu titulu. Deník nyní patří do koncernu Rheinisch-Bergische Druckerei-und Verlagsgesellschaft, mbH, vydavatele deníku Rheinische Post, který v České republice rovněž vydává deník Mladá fronta Dnes.

Mladá fronta Dnes je jeden z nejprodávanějších českých deníků, před sametovou revolucí byl vydáván Ústředním výborem Socialistického svazu mládeže. Noviny začaly vycházet 1. září 1990, zvolením podobného názvu navázaly na list Mladá fronta a převzaly i jeho redaktory, způsob psaní a čtenářskou základnu, avšak z právního hlediska jde o zcela jiný deník. Mladá fronta Dnes vznikla revoltou kolektivu redaktorů v roce 1990, kteří k jejímu vydávání založili společnost M a F, a.s. Ta v roce 1991 vytvořila společně s francouzskou firmou Socpresse společnost MaFra, a.s., pod kterou deník, který měl být původně vyvlastněn jako majetek Svazu socialistické mládeže, přešel a která je od roku 1995 plně vlastněna německým koncernem Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlagsgesellschaft, mbH (RBDV). V revoluční atmosféře se 20. listopadu 1989 stal neformálně šéfredaktorem Libor Ševčík a podtitul listu se změnil na „deník Československé mládeže“. Vydávání deníku Mladá fronta bylo rozhodnutím vlastníka od 1. ledna 1990 převedeno z Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže na vydavatelství Mladá fronta. Na jaře 1990 ještě existovaly představy o tom, že vývoj směřuje k „socialismu s lidskou tváří“, a v rámci této představy nakladatelství usilovalo například o svoji změnu na státní podnik. SSM přejmenovaný na Svaz mladých však usiloval o udržení tohoto majetku. Později se šéfredaktorem stal Petr Šabata. Karel Hvížďala, od května 1990 vedoucí zpravodajského oddělení, přišel s myšlenkou, že alespoň jedny noviny musí být nezávislé na státu, k čemuž je nezbytný zahraniční kapitál a privatizace. 18. května 1990 předsednictvo Federálního shromáždění ČSFR přijalo zákonné opatření, podle něhož byla zakázána manipulace s majetkem KSČ a 25

SSM. Ústavní zákon č. 497/1990 Sb., o navrácení majetku Socialistického svazu mládeže lidu České a Slovenské Federativní Republiky, s účinností od 1. ledna 1991 veškeré vlastnictví SSM, včetně deníku Mladé Fronty, převedl do správy státu. Stát měl dohlédnout na to, aby majetek SSM byl navrácen mládežnickým organizacím. V březnu 1993 byl Poslaneckou sněmovnou za účelem využívání majetku ve prospěch dětí a mládeže založen Fond dětí a mládeže. Část bývalého majetku SSM však tomuto fondu dlouho nebyla předána. Činnost fondu vzbuzovala pochybnosti a byla několikrát prošetřována Nejvyšším kontrolním úřadem. Teprve v roce 1998, po přijetí novelizujícího zákona č. 307/1997 Sb., byl majetek SSM vypořádán. Deníky Lidové noviny a Mladou frontu Dnes vydává mediální skupina MAFRA. Majoritním vlastníkem je od roku 1994 německý holding Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft mbH. Toto vydavatelství bylo založeno roku 1946 a jeho hlavním produktem je deník Rheinische Post. Průměrný denní prodaný náklad deníku Rheinische Post činí 417 tisíc výtisků a čte jej 1,2 milionu čtenářů. Předsedou představenstva mediální skupiny MAFRA je Dr. Karl Hans Arnold. Výkonné vedení společností tvoří čtyři členové představenstva. Mediální skupina zaměstnává v současné době přibližně 1.100 zaměstnanců.

Právo je český deník, který dříve vycházel pod názvem Rudé právo, před sametovou revolucí byl stranickým tiskem KSČ. Deník Rudé právo byl založen roku 1920, kdy došlo k rozkolu mezi českými sociálními demokraty a komunisty. První číslo Rudého práva vyšlo 21. září 1920 (tento den byl pak za komunistického Československa slaven jako „Den tisku, rozhlasu a televize“). Při sloučení sociální demokracie s KSČ v roce 1948 bylo zastaveno vydávání sociálně demokratického deníku Právo lidu. Rudé právo v záhlaví a v tiráži uvádělo vedle čísla ročníku Rudého práva i číslo ročníku Práva lidu, čímž vyjadřovalo, že se považuje za nástupce obou periodik. V období 1948–1989 bylo Rudé právo deníkem s nejvyšším nákladem a sehrávalo klíčovou roli v ideologické propagandě. Posledním komunistickým šéfredaktorem Rudého práva byl Zdeněk Hoření, jeho zástupcem pak současný šéfredaktor a většinový majitel Zdeněk Porybný, který předtím působil jako zpravodaj redakce ve Washingtonu. Porybný Hořeního ve funkci nahradil krátce po sametové revoluci na podzim 1989 a současně převzal i vedení vydavatelství Rudé právo, později vydavatelství Florenc. V září 1990 pak založil akciovou společnost Borgis a část akcií nabídl členům tehdejší redakce Rudého práva. Díky své trojjediné roli ředitele vydavatelství Florenc, šéfredaktora Rudého 26

práva a předsedy představenstva Borgis a.s. se mu podařilo společně s dalšími členy redakce realizovat sled právních kroků, v jejichž důsledku začal od 1. ledna 1991 vydávat Rudé právo sám jako soukromý vydavatel. Podtitul „Deník KSČ“ byl nahrazen obecnějším „levicový list“. Vydavatelství Florenc na Porybného za tuto operaci podalo trestní oznámení, na jehož základě bylo proti němu zahájeno v roce 1992 trestní stíhání. O devět měsíců později bylo zastaveno. Zaměření listu se pod vedením Porybného hned od roku 1990 začalo vzdalovat jak KSČ, tak komunistické ideologii jako takové. Vymezení se vůči předlistopadové éře bylo viditelné zejména z nástupu nové generace novinářů a publicistů, často signatářů Charty 77 (Jiří Hanák, Petr Uhl, Pavel Dostál a další). Dne 18. září 1995 pak vydavatel uskutečnil závěrečný transformační krok a přejmenoval deník na Právo. Právo vychází ve vydavatelství Borgis. Zdeněk Porybný, který je šéfredaktorem listu, vlastní 91,4 % akcií společnosti. Z tohoto důvodu je Právo považováno za jediný deník v českých rukou.10

Hospodářské noviny patří mezi první soukromé deníky vzniklé po roce 1989. Jsou zaměřeny především na finanční a ekonomické informace. Vycházejí pětkrát týdně. Vlastníkem Hospodářských novin je nakladatelství Economia, ve kterém má většinový podíl akcií společnost Respekt Media. Šéfredaktorem listu je od října roku 2005 Petr Šimůnek. Ekonomická část listu se věnuje podnikové ekonomice, osobním financím a podnikání. Inzertním obratem se Hospodářské noviny řadí mezi čtyři celostátní deníky s největším inzertním příjmem. Auditovaný průměrný prodaný denní náklad Hospodářských novin v březnu 2009 byl 56 000 kusů.

Deník Sport, tehdy jako Československý sport, vyšel poprvé 3. ledna 1953. Zprvu vycházel dvakrát týdně - v úterý a sobotu, v roce 1954 přibylo čtvrteční vydání. Od roku 1957 vychází čtyřikrát týdně - v úterý, středu, pátek a neděli. Od roku 1958 vychází všechny dny mimo pondělí a neděli. V roce 1965 je zrušen monopol Rudého práva na pondělní vydání a v pondělí tak začíná vycházet i Československý sport. V souvislosti s tímto vzniká i brněnská a ostravská redakce. V roce 1993 v souvislosti s rozpadem ČSFR se mění název deníku na Sport. V roce 2001 se stává majoritním vlastníkem (51 % akcií) společnost Ringier ČR, a.s., v roce 2003 odkupuje i zbývající akcie a stává se stoprocentním vlastníkem. Deník Sport je 10

ŠMÍD, Milan. Vliv vlastnictví médií na jejich nezávislost a pluralitu. Louč [online]. 2004, příloha01/2004, [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: .

27

jediným celostátním deníkem zaměřeným na aktuální sportovní dění, s pravidelným barevným suplementem Sport magazín, který vychází každý pátek. Deník vychází ve 4 územních vydáních (Praha, Čechy, severní Morava a jižní Morava). V neděli vychází rozšířený Nedělní Sport. Společnost Ringier ČR, a.s.11 vydává rovněž dva celostátní bulvární tituly – Blesk a Aha!. Blesk je český bulvární deník, který je obdobou švýcarského titulu Blick. V Česku poprvé vyšel v roce 1992. Od roku 2002 je Blesk nejprodávanějším a nejčtenějším celostátním deníkem v České republice. Deník Blesk vychází v regionálních mutacích Praha, Praha a střední Čechy, jižní Čechy, východní Čechy, severní Čechy, západní Čechy, jižní Morava – Brno a severní Morava.12

Titul Aha! kupuje společnost Ringier ČR, a.s. v závěru roku 2007, a na poli bulvárních titulů tak českému trhu naprosto dominuje. Deník Aha!, který je druhým nejčtenějším českým bulvárním titulem, vznikl 1. března 2006 přeměnou bulvárního nedělníku Aha! na deník Aha!. (Nedělník Aha! vznikl 7. listopadu roku 2004, kdy ho začala vydávat společnost Mediacop s.r.o.) Deník Aha! vychází ve dvou regionálních mutacích: Čechy a Morava.

Deník je regionálním listem, který vydává společnost VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Ta patří mezi největší vydavatelské domy v České republice, se základním kapitálem necelé dvě miliardy korun. V 72 regionálních variantách Deníku je zároveň obsaženo zpravodajství ze světa, České republiky, regionu, kraje i z nejbližšího okolí bydliště čtenáře, pro kterého jsou určeny. Názvy titulů byly v září 2006 sjednoceny pod jednotnou značku Deník, včetně internetové domény. Jednotlivé regionální listy jsou vždy označeny přídavným jménem podle regionu, pro který se vydávají (např. Nymburský deník). Tyto deníky jsou nejvýznamnější regionální noviny v České republice. Mají dominantní postavení ve všech regionech.

11

1. července 2010 vzniká joint-venture Ringier Axel Springer Media AG, který slučuje aktivity těchto mediálních společností Ringier AG a Axel Springer AG na trzích střední a východní Evropy. Od září 2010 fungují společnosti Ringier ČR a.s. a Axel Springer Praha a.s. integrovaně a mají jednu společnou manažerskou strukturu v čele s generální ředitelkou. Mimo to sdílejí také všechna kancelářská oddělení (finance, inzerce, marketing, výroba a distribuce atd.) – ta zajišťují chod obou firem a současně je připravují na proces právní fúze, který započne v lednu 2011. K 1. listopadu 2010 se vydavatelství Ringier ČR přejmenovává na Ringier Axel Springer CZ. 12 Ringier Axel Springer CZ [online]. 2010 [cit. 2010-12-20]. Dostupné z WWW: <www.ringier.cz>.

28

Vydavatelství patří koncernu Verlagsgruppe Passau, který v Německu vydává regionální noviny Passauer Neue Presse. Vydavatelství Vltava-Labe-Press má podíl na největší české společnosti pro distribuci tisku PNS, a. s.

Vydavatelství Vltava-Labe-Press vydávalo také do 31. března 2009 bulvární deník Šíp. Ten vznikl 4. října roku 2005 z tradičního Večerníku Praha. Podle posledních údajů z prosince roku 2008 se v pátek prodalo průměrně 79 tisíc výtisků Šípu, z ostatních dnů byly nejlepší soboty (přes 41 tisíc výtisků) a nejslabší čtvrtky (necelých 33 tisíc). Od dubna 2009 vychází Šíp pod názvem Šíp Plus pouze jako týdeník, a to v pátečním vydání s televizním magazínem, kterého se prodává necelých osmdesát tisíc kusů. Ve všední den byl o deník zájem sotva poloviční.13 Konkurenční Aha! ze švýcarského vydavatelského domu Ringier mělo v tehdejší době průměrný prodaný náklad za celý týden 108 tisíc výtisků. Nejsilnější hráč na trhu bulvárních deníků, Blesk od stejného vydavatele, prodával 427 tisíc.

1.3 Charakteristika internetových médií Mezi internetová média můžeme řadit zpravodajské portály, internetové televize, blogy a další druhy webů, které vytvářejí alternativní prostor ve světě médií. Zpravodajské portály si získavají stále větší pozornost veřejnosti. Často bývají součástí klasických nebo elektronických médií, ale není to vždy pravidlem. V poslední době vznikají i jako samostatná média se svými vlastními týmy reportérů, editorů, fotografů a kameramanů. Právě takovým příkladem je v českém prostředí zpravodajský portál Aktuálně.cz. .

Aktuálně.cz je český deník vycházející na českém internetu. Poprvé vyšel 1. listopadu

2005. Pro portál Centrum.cz nahradilo starší zpravodajský server Lidovky.cz. V září 2007 se zapsal v mediální branži rozhodnutím ukončit odběr zpravodajství ČTK a orientovat se pouze na vlastní zdroje. Šéfredaktorem deníku je Jakub Unger. Vydává jej společnost Centrum Holdings, která působí ve střední a východní Evropě. V České republice provozuje například značky Atlas.cz, Centrum.cz, Aktuálně.cz, ICQ, Xchat.cz nebo Žena.cz. Centrum Holdings vznikl v roce 2008 sloučením dvou společností – Atlas.cz a NetCentrum. Vlastníkem Centrum Holdings je americký fond Warburg Pincus, který koupil v listopadu 2007

13

Vltava-Labe-Press [online]. 2010 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z WWW: <www.vlp.cz>.

29

společnost NetCentrum, v únoru 2008 Atlas.cz od tehdejších zakladatelů a poté je spojil. Centrum Holdings má zhruba 400 zaměstnanců ve dvou zemích.14

1.4 Mediální trh z hlediska vlastnických struktur Většina

subjektů

dominujících

českému

mediálnímu

trhu

je

v současnosti

kontrolována zahraničními majiteli. „Evropská novinářská federace před několika lety vydala zprávu, podle které je v mediálním sektoru České republiky soustředěno druhé největší množství zahraničních investic ze všech zemí střední a východní Evropy (na prvním místě bylo Polsko). Přítomnost zahraničních majitelů je bezesporu nejviditelnější na novinovém a časopiseckém trhu, kde se jejich podíl na celkovém nákladu blíží devadesáti procentům. Ve středoevropském kontextu to není žádná výjimka – podobná situace je například v Polsku či Maďarsku, kde je zahraničními majiteli kontrolováno okolo osmdesáti procent tamějšího tisku.“15 Podobná situace panuje i na televizním a rozhlasovém trhu. Projevilo se to především poté, co televizi Nova v roce 2005 opětovně získala americká společnost CME a skandinávský koncern Modern Times Group v roce 2006 zakoupil padesátiprocentní podíl v televizi Prima. Na rozhlasovém trhu všechny tři celoplošné komerční stanice, největší síť lokálních rádií i nejvýznamnější mediální zastupitelství kontrolují zahraniční vlastníci.16 (Výjimkou je Česká televize a Český rozhlas, které jsou veřejnoprávními médii.) Držitelem licence TV Nova je společnost CET 21 s.r.o., která je součástí americké společnosti CME. U televize Prima je držitelem licence společnost FTV Prima s.r.o., jejímž hlavním akcinonářem je FTV Prima Holding, a.s. ( u této společnosti patří 50 procent akcií skandinávskému koncernu Modern Times Group). Držitelem licence zpravodajské televize Z1 je První zpravodajská, a.s., jejímž hlavním akcionářem je investiční skupina J&T. U Barrandov TV je držitelem vysílací licence společnost Barrandov TV studio, a.s., jejímž hlavním akcionářem je Moravia Steel a.s. Licenci u rozhlasové stanice Evropa 2 drží Evropa 2, s.r.o. Jejím hlavním akcionářem je společnost La Gardere Active Radio International SA. U stanice Frekvence 1 drží licenci společnost Frekvence 1, a.s., jejímž hlavním akcionářem je Infinitiv spol. s r.o. Jejím společníkem je La Gardere Active Radio 14

Centrum Holdings [online]. 2010 [cit. 2010-01-27]. Dostupné z WWW: <www.centrumholdings.com>. ŠTĚTKA, Václav . Česká média a globalizace vlastnictví. A2 [online]. 2006, č. 33, [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: . ISSN 1803-6635. 16 Tamtéž. 15

30

International SA. U obou rozhlasových stanic, tj. Evropy 2 a Frekvence 1, je stejné osoba jednatele, kterou je Michel Fleischmann, který je zároveň jejich ředitelem. Má rovněž na starosti mediální zastoupení společnosti Radio Regie Music, jejíchž služeb využívá rádio Impuls. (Tři neveřejnoprávní rozhlasové stanice s celoplošnou působností jsou tak spojeny jménem jedné osoby, Evropy 2 a Frekvence 1 samozřejmě daleko těsněji.) Licenci u rádia Impuls drží společnost LONDA spol. s r.o., jejímž hlavním akcionářem je Eurocast Rundfunk Beteiligungs. Pokud nahlížíme na trh celostátních deníků z hlediska vlastnických poměrů jako na celek, žádný z vydavatelů na něm nemá monopolní nebo dominantní postavení. Pokud by byly brány v úvahu pouze deníky vydavatelství účástnících se auditu ABC ČR, pak je 86,25 % prodaného nákladu

celostátních deníků vydáváno vydavatelstvími vlastněnými

zahraničními majiteli. Největší švýcarský mediální koncern Ringier AG (založený v roce 1831), vlastněný třemi fyzickými osobami, Evelyn Lingg-Ringier, Annette Ringier a Michaelem Ringier, a také vydavatel nejprodávanějšího švýcarského bulvárního deníku Blick, nedělníku SonntagsBlick a mnoha švýcarských časopisů (Sweizer Illustrierte, Beobachter, Bilanz, Die Weltwoche, Betty Bosi, Der Bund, Cash, Tele, Sweizer Woche, Glücks-Post, Montres Passion, L’Illustré, L’Hebdo, Privé a dalších), vlastní přes nizozemskou společnost Ringier (Nederland) B.V. 100 procent akcií společnosti RINGIER ČR a.s.17 RINGIER ČR a.s. u nás vydává nejprodávanjší bulvární list Blesk. Od roku 2003 kontroluje rovněž 100 procent podílu ve společnosti Československý sport, s.r.o., která byla do 31. prosince 2003 vydavatelem sportovního deníku Sport (vydavatelská práva následně přešla na přímo na společnost RINGIER ČR a.s.). Od roku 2007 vydává taky celostátní deník, bulvární titul Aha!, který původně ve třech regionálních mutacích vydávala společnost EBIKA s.r.o., stoprocentně vlastněná švýcarským podnikatelem Sebatianem Georgem Pawlowskim, jenž vlastní 100 procent akcií u společnosti Mediacop, s.r.o., která vydává týdeníky Týden a Instinkt. Německá společnost Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft mbH, jejímiž vlastníky je pět německých rodin: Arnold, Betz, Droste, Alt a Ebel, vydavatel německého regionálního deníku Rheinische Post (založen 1946), který vychází ve 31 místních mutacích, vlastní 74 procent akcií společnosti MAFRA, a.s., která je vydavatelem deníku Mladá fronta Dnes

17

Viz poznámka pod čarou č. 6 - k 1. listopadu 2010 se vydavatelství Ringier ČR přejmenovává na Ringier Axel Springer CZ. V této práci vzhledem k dřívějšímu termínu zpracování dat a vzhledem ke sledovanému období (rok 2008 a 2009) ponechán dále původní název „RINGIER ČR“.

31

v celkem 14 regionálních mutacích. Zbylých 26 procent akcií společnosti MAFRA, a.s. je kontrolováno společností MAF, a.s., kterou ze 100 procent rovněž vlastní společnost Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft mbH. Poslední akcie drobných akcionářů vykoupila RBVG v roce 2006. Jak je vidět z výše uvedeného, vlastnická kontrola RBVG nad deníkem Mladá fronta Dnes je stoprocentní. MAFRA, a.s. je i 26,27 procentním akcionářem distribuční společnosti První novinová společnost a.s. Společnost RBVG dále vlastní 100 procent akcií ve společnosti PRESSINVEST a.s., která je majitelem 99,33 procent akcií společnosti Lidové noviny, a.s, vydavateli deníku Lidové noviny, vydávaného ve čtyřech mutacích. Zbylých 0,67 procenta akcií společnosti Lidové noviny, a.s. vlastní drobní akcionáři. RBVG si postupně vybudovala v České republice i nové polygrafické zázemí, vlastní dvě tiskárny v Praze a Olomouci. Česká společnost BORGIS a.s., majoritně vlastněná šéfredaktorem deníku Právo Zdeňkem Porybným, který drží 91,4 procenta akcií, je vydavatelem deníku Právo, vydávaného ve dvanácti regionálních mutacích. Právo je jediný plnoformátový celostátní deník, který je ve vlatnictví českých subjektů. Držiteli zbylých 8,6 procenta akcií ve společnosti BORGIS a.s. jsou drobní akcionáři. Společnost BORGIS a.s. vlastnila do 28. listopadu 2005 i 20 procentní podíl v tiskárenské společnosti G – MEDIA, s.r.o., jejímiž dalšími společníky byli George Vela, držící podíl 60 procent a který získal i podíl společnosti BORGIS a.s., a Stephen E. Cann, vlastnící podíl 20 procent. Hlavní tiskárenský podnik je však přímo součástí společnosti BORGIS a.s. Jde o bývalou společnost NEOTYPIA a.s., která byla se společností BORGIS a.s. sloučena v roce 2004. BORGIS a.s. je i minoritním akcionářem distributora První novinová společnost a.s., kde vlastní 0,47 procentní podíl. Dříve tento podíl byl zhruba desetinásobný, ale společnost jej prodala zbývajícím akcionářům. Nizozemská společnost Handelsblatt – Dow Jones Investments B.V., od prosince 2006 výhradně vlastněná německou společností Verlagsgruppe Handelsblatt GmbH, vlastní majoritní podíl 77,47 procenta ve společnosti ECONOMIA a.s. Ta je vydavatelem deníku Hospodářské noviny. Minoritními akcionáři této společnosti jsou jednak veřejnoprávní Česká tisková kancelář, vlastnící 10,86 procenta akcií, jednak několik fyzických osob. Jsou to zejména předseda představenstva ECONOMIA a.s. Miroslav Pavel (podíl 6,42 procenta akcií) a místopředseda představenstva ECONOMIA a.s. Zdeněk Mrkva (podíl 4,47 procenta akcií), dále pak devět drobných akcionářů - zaměstnanců společnosti ECONOMIA a.s., kteří vlastní dohromady podíl 0,72 procenta akcií této společnosti; sama společnost ECONOMIA a.s. pak drží 0,06 procenta svých vlastních akcií.

32

Německá společnost POL-Print GmbH & Co. Medien KG, vlastněná z 80 procent společností Verlagsgruppe Passau GmbH a ze 20 procent německou společností RheinischBergische Verlagsgesellschaft mbH, je stoprocentním majitelem společnosti VLTAVALABE-PRESS, a.s., která je – mimo regionální deníky, vydavatelem původně bulvárního deníku Šíp, dnes už týdeníku Šíp Plus. Nejprodávanější a nejčtenější je bulvární deník Blesk bez vyhraněné politické orientace. Na druhém místě čtenosti i prodeje stojí deník Mladá fronta Dnes, který se při své středopravé orientaci snaží profilovat jako nejlépe informovaný český list, jenž ovšem často publikuje když ne přímo bulvární témata, tak minimálně infotainment. Podobné tendence vykazují i Lidové noviny, páté v prodaném nákladu i čtenosti, které se v názorové části a přílohách snaží oslovit vzdělanějšího čtenáře a stát se journal d‘opinion české mediální scény, což se jim však nedaří. Deník Právo lze charakterizovat jako levostředý deník s názory blízkými sociálním demokratům, který rovněž neodmítá publikovat bulvární agendu; ve čtenosti i prodaném nákladu je třetí. Bulvární deník Aha! je čtvrtý v prodané nákladu, ve čtenosti však šestý. Tematický deník Sport v posledních letech stabilně zvyšoval svůj náklad, v současnosti je na šesté pozici, ve čtenosti je čtvrtý. Bulvární deník Šíp byl v prodaném nákladu svého času sedmý a ve čtenosti osmý. Hospodářské noviny se věnují především ekonomice, nicméně v posledních letech se snaží profilovat jako list se středovým, v otázkách ekonomiky konzervativním pohledem na svět. Co se týká čtenosti, jsou sedmé, pokud jde o prodaný náklad, uzavírají osmici nejvýznamnějších celostátních deníků. Náklad menších deníků (Sport, Lidové noviny, Hospodářské noviny) osciluje okolo hranice 70 000 výtisků, což při výkyvech trhu způsobuje změny v pořadí prodejnosti těchto jednotlivých titulů. Malý, ale stálý pokles prodaného nákladu a boj o čtenáře tak obecně nutí české deníky k bulvarizaci a tabloidizaci mediálního obsahu.18 V oblasti regionálního tisku panuje v současnosti téměř úplný monopol společnosti VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., jejímž stoprocentním majitelem je POL-Print GmbH & Co.Medien KG, vlastněná z 80 procent společností Verlagsgruppe Passau GmbH. Zbylých 20 procent podílů ve společnosti vlastní německá společnost Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft mbH. Pokud by byly brány v úvahu pouze deníky vydavatelství účastnících se auditu ABC ČR, pak je 100 procent prodaného nákladu regionálních Deníků vydáváno vydavatelstvími vlastněnými zahraničními majiteli.19

18

BENDA, Josef. Vlastnictví periodického tisku v České republice v letech 1989-2006. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1387-1, s. 128–133 19 BENDA, Josef. Vlastnictví periodického tisku v České republice v letech 1989-2006. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1387-1, s. 151

33

2. SPECIFIKA EKONOMIKY MÉDIÍ Ekonomika je mechanismus, který určuje, co je produkováno, jak, kdy, kde a pro koho. Rozhodují o tom tři aktéři – konzumenti, soukromé společnosti a vlády jednotlivých států. Většina médií je z velké míry závislá na propadu nebo naopak na růstu trhu – jejich existence totiž z velké míry závisí na reklamě (inzerci). Analýzy ukazují, že je tu přímá souvislost mezi tím, jak se daří ekonomice a jaká je inzertní aktivita. Příjmy médií závisejí také na příjmech nebo na spokojenosti zákazníků, jsou tak koordinováni trhem. Všechny mediální společnosti nicméně nepatří mezi komerční organizace. Většina zemí má státem kontrolované vysílání, které má formu média veřejné služby – televizního nebo rozhlasového vysílání. Tyto mediální organizace fungují na odlišných principech, především se u nich liší princip financování. V zahraničí jsou tyto společnosti založeny většinou na veřejném financování, ale některé i na komerčních aktivitách – např. čerpají finanční prostředky z prodeje vysílacího času inzerentům. Od komerčních společností, u kterých je každé rozhodnutí podmiňováno nutností maximalizovat zisk, se liší ve svém chování na mediálním trhu. Ovšem i takový názor, že jedinou snahou komerčních médií je maximalizovat zisk, má své kritiky. První kritický proud říká, že je příliš jednoduché tvrdit, že obchod pohání jen zisk. Mediální společnosti, potažmo jejich vlastníci, totiž mohou sledovat alternativní cíle (těmi může být např. veřejný nebo politický cíl apod.). Druhý kritický proud se týká předpokladu, že všechny mediální společnosti se budou chovat podle stejného vzorce. Podle kritiků je přitom třeba vzít v potaz např. rozdílnou velikost nebo organizační strukturu společností. Dále je třeba si uvědomit, že mediální společnosti neřídí jejich majitelé, ale manažeři, kteří mohou mít jiné cíle než je maximalizace zisku. Mediální společnosti mají ovšem i další specifika na rozdíl od ostatních společností, které se pohybují na trhu. Např. mediální společnosti neprodukují jednotlivé výrobky, ale jejich princip fungování na trhu spočívá v „zabalení“ nebo distribuci mediálního obsahu. Hodnota tohoto mediálního obsahu se potom rovná intelektuálnímu majetku. Dalším specifikem mediálních společností je, že cena produktu není ovlivněna počtem lidí, kteří ho konzumují. Pro mediální společnosti vztah mezi cenou vstupů a rozdílnou úrovní výstupů závisí na schopnosti rostoucích výnosech z rozsahu. „Dlouhodobě mohou průměrné náklady při rostoucím rozsahu výroby růst nebo klesat, příp. se nemění. Úspory z rozsahu dosahuje firma, jejíž průměrné celkové náklady v dlouhém období s rostoucím objemem produkce klesají (dochází k tomu zejména u výroby ve velkých sériích). Růst objemu produkce

34

v dlouhém období provázený růstem průměrných celkových nákladů vede ke ztrátám z rozsahu. Zůstávají-li průměrné celkové náklady v dlouhém období neměnné, má forma konstantní výnosy z rozsahu.“ 20 U médií se projevuje také mezní užitek.21

2.1 Mediální trh Struktura mediálního trhu nezávisí jen na počtu soupeřů – prodejců, ale i na široké škále jiných faktorů, včetně rozdílů v jejich produktech, počtu kupujících a bariér, které brání vstupu nových mediálních společností na trh. Ve skutečném světě se nevyskutuje dokonalá konkurence22, ani úplný monopol23. Na mediální trhu jsou zastoupeny produkty, které jsou odlišitelné (podobné dost na to, aby vytvořily jednotnou skupinu – jako např. knihy – ale pro spotřebitele jeden od druhého rozlišitelné natolik, že jsou nahraditelné, ale nejsou přesnou náhražkou, jak by tomu bylo v případě dokonalé konkurence).24 Nejběžnějším typem trhu, kde operují média je oligopol.25 Média jsou odlišná od jiných oblastí ekonomické aktivity. Mediální průmysl je netypický. Jedná se totiž o trh duálního produktu. Média produkují dvě komodity - obsah (např. televizní program, kopie novin, články v magazínech apod.) a publika (zábava nebo 20

FIALOVÁ, Helena, FIALA, Jan. Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky. 2. vyd. Praha : A plus, 2009. ISBN 978-80-903804-4-8, s. 281 21 Mezní užitek „je užitek, který poskytuje další v řadě, poslední, mezní jednotka spotřebovaného zboží. Podle teorie mezního užitku nepřinášejí všechny jednotky daného zboží spotřebiteli stejný užitek, ale užitek s růstem spotřebovávaného množství od určitého okamžiku klesá, protože každá další jednotka uspokojuje méně naléhavou potřebu. Tuto skutečnost postihuje zákon klesajícího mezního užitku.“ FIALOVÁ, Helena, FIALA, Jan. Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky. 2. vyd. Praha : A plus, 2009. ISBN 978-80-903804-4-8, s. 274 22 „Dokonalá konkurence je na trhu poměrně vzácná a vyznačuje se těmito znaky: 1. Prodávané zboží je identické. 2. Na trhu existuje velký počet výrobců, každý z nich jen malý díl produkce nabízené na trhu. 3. Existuje velký počet spotřebitelů. 4. Vstupy a opuštění daného odvětví nejsou omezeny. 5. Existují dokonalé a úplné informace o trhu. Na trhu dokonalé konkurence je poptávková křivka jedné firmy dokonale elastická.“ FIALOVÁ, Helena, FIALA, Jan. Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky. 2. vyd. Praha : A plus, 2009. ISBN 978-80-903804-4-8, s. 138 23 „Úplný (čistý) monopol je přímým opakem dokonalé konkurence. Charakterizuje jej jediný výrobce na trhu, který plně ovládá dané odvětví, neexistují těsné substituty k jeho výrobkům a vstup do odvětví pro jiné firmy je nesnadný nebo nemožný. Cenu zboží, které dodává na trh, stanoví monopol v souladu s poptávkovou křivkou. Úplný monopol je vzácným jevem.“ FIALOVÁ, Helena, FIALA, Jan. Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky. 2. vyd. Praha : A plus, 2009. ISBN 978-80-903804-4-8, s. 171 24 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 8 25 „Tržní struktura s některými prvky monopolu při současném zachování konkurence v omezené míře. Může být v podstatě dvojího typu: 1. několik firem dodává na trh identické výrobky (ropa, cement), přičemž každá z nich může významně ovlivnit cenu, a vstup do odvětví je pro ostatní firmy značně omezen, 2. firmy dodávají diferencované výrobky (spotřební zboží od automobilů až po zmrzlinu) a konkurují si především v necenové oblasti. Oligopolní trh je typický pro většinu odvětví průmyslové výroby v zemích s tržním hospodářstvím v současné době.“ FIALOVÁ, Helena, FIALA, Jan. Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky. 2. vyd. Praha : A plus, 2009. ISBN 978-80-903804-4-8, s. 191-192

35

zpravodajský obsah, který posluchači, diváci nebo čtenáři konzumují, utváří jednu z forem výstupu, kterou mediální společnosti mohou prodávat – a tou jsou publika). Publika utvářejí po obsahu druhý hodnotový výstup – média umožňují přístup k publikům, který může být zprostředkovaně prodán inzerentům. Média také produkují veřejné statky. Pro ně je typické, že akt spotřeby jednotlivcem neredukuje možnost použití i jinými osobami. U mediálních společností se uplatňují také úspory z rozsahu produkce („economies of scale“) a úspory ze škály (velikosti) produkce (economies of scope). Úspory z rozsahu produkce existují, když mezní náklady26 (náklady na jeden výrobek) jsou nižší než průměrné náklady27 (celkové náklady vydělené celkovým počtem výrobků). Z toho plyne jednoduché pravidlo: čím více toho společnost vyrobí, tím ji to přijde levněji. Úspory z velikosti (ze škály) produkce (sortimentu) existují, pokud existuje produkce „multiproduktů“. Dva podobné produkty lze lépe produkovat společně než odděleně - úspory budou tím větší, čím více se náklady na výrobu jednoho produktu znovu využijí při výrobě dalšího produktu. Pro média je tento princip typický – např. rozhovor s politikem pro televizní dokument může být znovu použit v jiném zpravodajském pořadu. Mediální obsah tak může být znovu využit v jiné mediální formě. V dnešní době se mediální trh a jeho hranice mění. Konvergence a globalizace vedou ke koncentraci médií (spolu s růstem integrovaných konglomerátů – např. Time Warner/AOL, Pearson, Bertelsmanns) a mediálnímu vlastnictví napříč různými typy médií. Objevuje se horizontální, vertikální a diagonální expanze (jedna společnost vlastní např. noviny, televizi a telekomunikační sítě). Mediální korporace mají zastoupení v mnoha zemích a (v některých případech) decentralizovanou manažerskou strukturu. Současným trend na poli médií se ubírá směrem k rostoucí koncentraci vlastnictví. Tržní síla a moc se tak soustředí v rukou několika velmi velkých, transnárodních korporací, které využívají výhody velkých firem, jakými jsou úspory z rozsahu produkce a úspory z velikosti produkce.28 Rysem oligopolistické tržní struktury, na které se média pohybují, je typické konkurenční chování („competition behaviour“) – tj. reklama nebo cenová soutěž.29 Pro 26

„Vyjadřují přírůstek celkových nákladů v důsledku zvýšení produkce o jednotku“. FIALOVÁ, Helena, FIALA, Jan. Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky. 2. vyd. Praha : A plus, 2009. ISBN 978-80-903804-4-8, s. 178 27 „Průměrné náklady na jednotku výroby nebo průměrné náklady celkové náklady na jednotku výroby se vypočítají jako podíl celkových nákladů a objemu produkce.“ FIALOVÁ, Helena, FIALA, Jan. Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky. 2. vyd. Praha : A plus, 2009. ISBN 978-80-903804-4-8, s. 177-178 28 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s.24 29 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 39

36

mediální trh je dále typická rozsáhlá reklama, která následně brání vstupu nových médií na trh.30 I když je samozřejmě původní poslání reklamy jiné – má informovat potenciální zákazníky o různých alternativách v nabídce na trhu.31

2.2 Specifika audiovizuálních médií 2.2.1 Ekonomická charakteristika trhu audiovizuálních médií Hlavním cílem audiovizuálních médií je, stejně jako u jiných komerčních společností, generovat zisk. Od počátku samotného vysílání, jak rozhlasových, tak televizních stanic, bylo zřejmým záměrem získat spotřebitele pro služby vysílání. Jedním ze základních problémů bylo, jakým způsobem zajistit pro vysílání finanční prostředky.32 „V klasické ekonomii blahobytu je dosaženo optimální alokační efektivnosti, když se cena rovná mezním nákladům. Ty jsou ale pro vysílání nulové. Za běžných podmínek by tak noví producenti nebyli ničím motivováni ke vstupu na trh. Toto je extrémní případ selhání trhu. Tváří v tvář tomuto hlavnímu problému, vyvinuly mediální společnosti tři způsoby financování vysílání - určitou formu zdanění, kterým je licenční poplatek, reklamu a nějakou formu placené televize.“33 Jak lze pozorovat v praxi, v současné době se realizují dva druhy řešení problému s financováním. Existují dvě formy vysílání - komerční vysílání a nekomerční vysílání, financované z veřejných zdrojů. Vysílání financované z veřejných prostředků bylo založeno ve Velké Británii, když vznikla veřejnoprávní korporace BBC. Financování této instituce je hrazeno z licenčního poplatku. Tato forma vysílání existuje i v mnoha dalších zemích. „Ve Spojených státech, kde průmysl audiovizuálních médií vyvíjel na komerčním základě, museli vysílatelé spoléhat na sponzoring. Jednotlivé programy byly hrazeny prostřednictvím firem jako např. Procter & Gamble, která měla dovoleno do těchto pořadů připojit obchodní sdělení o svých výrobcích. Tato sdělení pomáhala vedle klasické reklamy financovat vysílání a v posledních letech spolu s rozvojem komerčního televizní průmyslu se rozšiřuje nejen v USA, ale i ve většině ostatních zemí.“34

30

s. 45 Média musejí nasadit rozsáhlou reklamu, aby na trhu uspěly. Reklama zvyšuje náklady, a tím pádem vytváří velkou překážku pro vstup nových konkurentů bez odpovídajícího finančního zázemí. 31 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s.46 32 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X 33 GARNHAM, Nicholas; LOCKSLEY, Gareth. Broadcasting Finance in Transition. A Comparative Handbook. New York : Oxford University Press, 1991. The Economics of Broadcasting, ISBN 0195050894, s. 18 34 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 60

37

Vysílání má svá specifika. Televizní vysílání operuje na trhu duálního produktu. To znamená, že „obchodník má dva různé zákazníky působící na dvou rozdílných trzích, se dvěma různými produkty“35. „Prvním zákazníkem je spotřebitel, který sleduje televizní programy (první produkt). ...Druhým zákazníkem je inzerent, který se zajímá o obrovské publikum programů vyrobených nebo zakoupených z televizních sítí, nebo v některých případech, od jednotlivých stanic“36 Výstup z vysílání je veřejným statkem. (Tzn. spotřeba statku jednou osobou ji neznemožňuje dalším – např. pokud jedna osoba sleduje televizi, může ji sledovat i jiná osoba.) „Tato skutečnost je důležitá, protože ovlivňuje vztah mezi konkurencí a ekonomickou efektivností. Existují dva druhy zboží nebo komodit: soukromé a veřejné“37. „Výrobek prodávaný ve video průmyslu je veřejným statkem – tj. má vysoké fixní náklady a nižší mezní náklady. Chce-li být obchodník rentabilní, obchodní strategie pro prodej veřejného statku musí opakovaně využít každého produktu. Konkurenční výhoda spočívá v umění zasáhnout každým produktem co nejpočetnější publikum na co největším počtu různých trhů“38. U audiovizuálních médií převažují úspory z rozsahu. „Veškerý průmysl spotřebního zboží využívá úspory z rozsahu. Pokud je velký počet kopií původního prototypu produkován znovu, jednotka (průměrného) nákladu klesá s každou další kopií. Tento proces se uplatňuje v kulturním průmyslu, kde se velmi levné a vysoce účinné technologie reprodukce používají k replikaci výrobků. V rozhlasovém a televizním vysílání je vývoj tohoto trendu nejmarkantnější, protože proces reprodukce je okamžitý (rádiový signál doputuje od vysílače k přijímači za pouhý okamžik) a mezní náklady na každého dalšího diváka nebo posluchače se v daném prostoru recepce rovanjí nule“39. „První přijatý soubor strategií zahrnoval nejen úspory z rozsahu, ale i úspory ze škály produkce. Tím, že produkce cílí na řadu tržních segmentů nebo publik, šance na to, aby se z výrobku stal spotřebitelský hit, výrazně rostou. Výnos z takto úspěšného hitu nemá žádný

35

FERGUSON, Douglas A. Media Economics. Theory and Practice. New Jersey : Lawrence Erlbaum Associates, 2004. The Broadcast Television Networks, s. 149-171. ISBN 0805845801, s. 89 36 FERGUSON, Douglas A. Media Economics. Theory and Practice. New Jersey : Lawrence Erlbaum Associates, 2004. The Broadcast Television Networks, s. 149-171. ISBN 0805845801, s. 90 37 OWEN, Bruce M.; WILDMAN, Steven S. Video Economics. Cambridge : Harvard University Press, 1992. Introduction, s.23 38 OWEN, Bruce M.; WILDMAN, Steven S. Video Economics. Cambridge : Harvard University Press, 1992. Introduction, s. 25 39 GARNHAM, Nicholas; LOCKSLEY, Gareth. Broadcasting Finance in Transition. A Comparative Handbook. London : Oxford University Press, 1991. The Economics of Broadcasting, ISBN 0195050894, s. 11

38

vztah k výrobním nákladům jednotlivých komodit, a zisky tak mohou být využity na výrobu“40.

2.2.2 Ekonomická charakteristika audiovizuálního vysílání Komerční televizní vysílání je financováno především příjmy z reklamy. Neexistence mechanismu na výběr poplatků nebo nerealizování zisků přímo od publika se nazývá „selhání trhu“. S nástupem moderních technologií (především digitalizace) se ale možnosti, jak získat finanční prostředky přímo do diváků zvětšují (např. přímá platba formou per-pay-view). Příjmy z reklamy se tak budou postupně stávat jen jednou z možností financování audiovizuálních médií. Stejně jako u zbytku sdělovacích prostředků i na trhu audiovizuálního vysílání obecně vzniká tzv. „duální produkt“. Prvním produktem z televizního vysílání jsou jeho programové služby, tj. prvky televizních vstupů (pořady, reklamy atd.), které jsou uspořádány do vysílacího schématu. Dalším produktem televizního vysílání je publikum, které následně generuje. Vysílání je první formu výstupu, a to posléze přitáhne druhý produkt, kterým jsou publika. Pokud vysílatelé spustí nový kanál, jediný způsob, jak si vybudovat vlastní publikum, je investovat do programového schématu. Kromě komerčního vysílání existuje také vysílání financované z veřejných prostředků.41 Trendem poslední doby je u audiovizulních společností tzv. „síťování“, tj. sdružování jednotlivých rozhlasových nebo televizních stanic do propojených sítí. Tento jev by mohl vyvolat kritiku u diváků, protože může přispívat k unifikovanosti rozhlasových nebo televizních výstupů v jednotlivých regionech. Na druhé straně provozovatelům přináší větší finanční zisky, protože sítě umožňují dosáhnout úspor z rozsahu produkce. A tento fakt z pohledu zastánců síťování může vést naopak k tomu, že úspory umožní vytvořit pro místní a regionální publika dražší a lepší programovou strukturu.42 (Přístup, který se snaží maximalizovat výnosy z vlastnictví vysílacích práv televizních pořadů, je někdy označován anglickým slovem „windowing“.) Ekonomiku audiovizuálních médií, především televizní průmysl, ovlivňuje stále více vývoj nových distribučních technologií.43

40

GARNHAM, Nicholas; LOCKSLEY, Gareth. Broadcasting Finance in Transition. A Comparative Handbook. London : Oxford University Press, 1991. The Economics of Broadcasting, ISBN 0195050894, s. 12 41 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 67 42 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 73 43 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 75

39

2.3 Specifika tištěných médií 2.3.1 Ekonomická charakteristika vydávání tištěných periodik Pro noviny je důležitým zdrojem příjmů, stejně jako pro audiovizuální média, inzerce. Např. u ekonomických a odborných časopisů se reklama na zisku podílí z 82 procent, jen 18 procent zajišťuje prodej výtisků.44 Inzerce hraje významnou roli i u regionálních novin. Tato kategorie novin je, ohledně reklamy, méně citlivá na konkurenci audiovizuálních sdělovacích prostředků. Na druhou stranu je inzerce velmi citlivá na konjunktury a poklesy ekonomického cyklu. V recesi má tendenci klesat hlouběji a rychleji, než jak ukazují trhy např. se zaměstnáním, bydlením nebo prodejem automobilů, kde trhy např. jen stagnují.45 Na rozdíl od audiovizuálního vysílání ale mají vydavatelé novin a časopisů možnost získat finanční prostředky i jiným způsobem než jen z prodeje inzertního prostoru - přímou platbou od čtenářů, kteří za koupi periodika platí určitou částku (vyjma bezplatných periodik, kteří tvoří samostatnou kategorii). Cena periodika musí odrážet nejen to, co je trh schopen unést (tj. kolik peněz jsou čtenáři za list ochotni zaplatit), ale musí zohlednit také náklady na boj s přímou konkurencí (tj. musí sociálně a ekonomicky vymezovat okruh čtenářů, pro které je periodikum určeno). Inzerenti, kteří nabízejí dražší zboží, totiž nestojí o velký počet čtenářů, kteří si nemohou jejich zboží dovolit, ale chtějí se prostřednictvím média dostat k k určitému okruhu čtenářů, který si výrobky může dovolit koupit.46 Z podobných důvodů může být sporný jev posledních let, kdy vydavatelství vkládají k časopisům různé dárky nebo vzorky produktů. Dárky mohou přimět čtenáře, aby si vybral magazín, který si ještě nikdy předtím nekoupil. Každý rád získá něco zdarma, ale vydavatelé by na to mohli doplatit, pokud by na tento způsob přistoupili dlouhodobě. Mnoho propagačních dárků se tak stává neefektivní a lacinou cestou, jak nalákat čtenáře, a pravděpodobně osloví jen ty kupující, kteří se věnují sbírání kýčů.47 Jedním z efektů takového chování je to, že celý průmysl tištěných médií je stále více založen na správné identifikaci čtenářů – těch skutečných i potenciálních.48

44

MCKAY, Jenny. The Magazines Handbook. London : Routledge, 2006. The Business of Magazine Publishing, ISBN 0415371376, s. 193 45 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 122 46 MCKAY, Jenny. The Magazines Handbook. London : Routledge, 2006. The Business of Magazine Publishing, ISBN 0415371376, s. 194 47 MCKAY, Jenny. The Magazines Handbook. London : Routledge, 2006. The Business of Magazine Publishing. ISBN 0415371376, s. 197 48 MCKAY, Jenny. The Magazines Handbook. London : Routledge, 2006. The Business of Magazine Publishing. ISBN 0415371376, s.196

40

Mediální odborníci si všímají i jiného jevu – inzerenti zároveň ovlivňují obsah média. Fakta o vydávání časopisů hovoří jasně – ti, kdo zadávají reklamu, dostávají prostor i v redakčních článcích. Tuto skutečnost ilustruje většina vydání spotřebitelských magazínů.49 Faktem zůstává, že pokud zdroje od inzerentů vyschnou, zaměstnanci budou propuštěni a časopis zmizí z trhu. Vztah mezi časopisem a inzerentem je tak symbiotický – žádná reklama se rovná žádný časopis, stejně tak žádný časopis se rovná žádná reklama doručená ke čtenářům (nebo samozřejmě čtenáři „dodaní“ inzerentům).50

2.4 Ekonomická charakteristika internetového trhu Internet není jen novým typem média. Internet představuje zcela nový svět a zcela nové prostředí. Přebírá mnoho funkcí z reálného světa, ale zároveň vytváří mnoho nových typů služeb. Internetový trh je založen na otevřenosti, pravidlech „Long Tail“51 trhů, účinků sítí a existenci kolektivní inteligence a otevřených zdrojů. Internet je založen na digitální technologii a poskytuje na trhu místo pro elektronický obchod nebo e-commerci. „Internet se také v široké míře využívá k nekomerční činnosti jako je např. výzkum a výměna osobních e-mailů. Ale e-komerce slouží především k podnikání a k vydělávání peněz, ačkoli se mnoha internetovým projektům z tohoto pohledu v začátcích nedařilo.“52 Pro firmy existuje několik způsobů, jak mohou přes internet vydělávat peníze. První z nich je reklama. Tímto způsobem mohou podniky nabízet své výrobky, a tak zvýšit poptávku po zboží. Pokud se jedná o poskytovatele on-line médií, „reklama jednoduše generuje 49

MCKAY, Jenny. The Magazines Handbook. London : Routledge, 2006. The Business of Magazine Publishing. ISBN 0415371376, s. 201 50 MCKAY, Jenny. The Magazines Handbook. London : Routledge, 2006. The Business of Magazine Publishing. ISBN 0415371376, s. 206 51 Long Tail je termín zavedený šéfredaktorem časopisu Wired Chrisem Andersonem, který si povšiml toho, do jaké míry na se na Internetu uplatňují pravidla mocninného rozdělení. Impulsem k zahájení výzkumu dlouhého chvostu bylo pro Andersona zjištění, že díky Internetu je možné nabízet produkty, které by dříve nemohly být úspěšné, protože poptávka po nich je příliš malá. Dává celou řadu příkladů: původní televizní vysílání bylo omezeno a divák si mohl vybrat jen mezi několika stanicemi. Následovala kabelová televize, a později satelitní vysílání a trh se začal drobit. Anderson vidí Internet jako jasné pokračování tohoto trendu, který nazývá „smrt hitu“. V hudebním průmyslu dokazuje, že proces výroby hitů byl doveden do marketingové dokonalosti a dosáhl vrcholu v roce 2000: od té doby klesá poměr prodeje nejúspěšnějších alb na celku (v roce 2000 tvořil prodej top pěti alb 38 milionů kopií, v roce 2005 jen 19,7 milionu kopií). Podle něj je to dáno tím, že posluchačům (divákům, uživatelům) je dána daleko větší možnost volby. Na rozdíl od kamenných obchodů mohou internetové obchody bez zvýšených nákladů např. různé skladby nebo cokoli jiného prodávat v řádu milionů kusů. Spotřebitelům tak Internet dává možnost vybírat si zboží i mimo mainstreamové kategorie, které nabízejí běžné obchody (odklon od „hitů“ k „nikám“ – okrajovým oblastem). 52 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 142

41

dostatek peněz na pokrytí nákladů na nabídku bezplatných online služeb. Poskytovatelé mediálních obsahů mohou zajistit přímé odkazy na prodej zboží (v tom případě se jedná o reklamu), nebo je zboží zmiňováno nebo recenzováno přímo na internetových stránkách média. Finanční prostředky získané tímto způsobem mohou přinést poskytovatelům on-line médií vyšší provize, než které obdrží prostřednictvím reklamy. Třetí možností je uživatelům účtovat poplatek za přístup k on-line médiím. Přímé poplatky jsou pro poskytovatele médií atraktivní možností i přesto, že snižují projev cykličnosti příjmů z reklamy. Z uživatelského hlediska však přímé poplatky zdaleka tak atraktivní nejsou.“53 Spolu s internetem přišel zcela nový ekonomický model, který přinesl do médií a zábavního průmyslu velkou změnu. Představuje neomezený výběr pro spotřebitele (mohou si vybrat cokoliv) a neomezenou příležitost pro tržní agenty (mohou nabízet cokoliv). Anderson k tomu říká: „... rozvíjející se ekonomika digitální zábavy se bude radikálně lišit od dnešního masového trhu. Pokud zábavní průmysl dvacátého století zábavního byl ve znamení hitů, jedenadvacáté století bude stejným způsobem ve znamení nik“54. Anderson dále pokračuje: „Niky zasahují sotva znatelnou poptávku po nekomerčním obsahu. Tím, jak se poptávka přesouvá směrem k nikám, ekonomika jim dovoluje se na ně stále více zaměřovat, a tak vytvářet pozitivní zpětné vazby, které mění celý průmysl - a kulturu – pro nadcházející dekádu“55. To je výsledek dlouhého chvostu (anglický výraz „Long Tail“). Internet mění ekonomiku a přesouvá zájem z běžných, mainstreamových výrobků (hitů) k okrajovým výrobkům pro menšiny (niky). Díky internetu firmy nabízejí mnohem více komodit než klasická distribuce. A to poskytuje internetovým společnostem konkurenční výhodu. Obecně platí, že termín dlouhý chvost („Long Tail“) popisuje pravou část grafu prodejnosti, kde jsou soustředěny vstupy s nízkým obratem. Klasické obchodní cíle jsou soustředěny v levé části křivky, kde jsou masové produkty (a vzhledem k limitům klasických maloobchodů omezuje jejich uskladnění). Internet ovšem umožňuje uspokojit zákazníky, kteří hledají menšinové komodity. (Internet se nepotýká s omezeným prostorem skladů pro veškeré zboží. Společnosti mohou nabízet neomezené množství všech výrobků.) „Většina médiálních firem se strategií pro využití internetu zastává názor, že v prostředí internetu lze nabízet nejen klasické zboží a mediální obsah v elektronické podobě, 53

DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 153 54 ANDERSON, Chris. The Long TAil. How Endless Choise is Creating Unlimited Demand. New York : Random House, 2006. The Long Tail. How Technology is Turning Mass Markets into Milions of Niches. ISBN 184413850X, s. 16 55 Tamtéž: s. 26.

42

ale také vytvořit nové a diferencované produkty, které odrážejí a jsou uzpůsobeny uživatelskému internetovému rozhraní.“56 Poptávka po tomto zboží se neustále zvyšuje, proto se část dlouhého chvostu prodlužuje a jeho hospodářský význam roste.

2.4.1 Klíčové podobnosti a rozdíly mezi trhem audiovizuálních médií a trhem internetu Na klasickém trhu a na internetovém trhu jsou rozdílné podmínky pro konkurenční chování obchodních společností. Podle Doylové „digitalizace a růst internetu rozhodujícím způsobem redukují bariéry ke vstupu na trh a vytvářejí podmínky menší firmy a společnosti nabízející rutinu v nové formě obsahové kreativity (např. počítačové hry). Nicméně digitální prostředí upřednostňuje silné a rozpoznatelné značky.”57 Doylová také argumentuje, že „výhody digitální technologie jsou výrazně větší díky koexistenci úspor z rozsahu a úspor ze škály co se týče mediálního obsahu.“58 Společnosti operující na trhu potřebují generovat zisk. Pokud se zaměříme na komerční sektor (a pomineme vysílání financované z veřejných zdrojů), můžeme říci, že příjmy z reklamy jsou nejdůležitější pro ekonomiku trhu klasických audiovizuálních médií, stejně tak pro internetový trh. „Reklama je historicky preferovanou metodou financování nejenom u audiovizuálních médií, ale i u široké řady kulturních odvětví, protože představuje cestu, jak se vyhnout obtížnostem při oceňování hodnoty produktu přímo od spotřebitele“59. Ale jak argumentuje Picard „média se liší v jejich schopnosti obsloužit požadavky a potřeby inzerentů, protože se liší ve svých charakteristikách, v jejich vztahu s publikem a ve způsobu, jakým je využívají publika i inzerenti”60. „Reklama na internetových stránkách se rozvíjí jinými způsoby než jaké se dají najít u tradičních médií. U tradičních médií, u kterých lze velikost a charakter budoucího publika předpovídat podle času prodeje, je jednotný poplatek za dohodnutý čas, prostor nebo poslechovost standardní. Odklon od tradičního stanovení ceny, pomalý nárůst pronikání internetu a redukce internetových očekávání nyní tlačí náklady pro mnohé inzerenty dolů. Navíc cenu webové reklamy ovlivňuje snižující se ochota inzerentů platit vysoké ceny za

56

DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 143 57 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 145 58 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 145 59 GARNHAM, Nicholas; LOCKSLEY, Gareth. Broadcasting Finance in Transition. A Comparative Handbook. London : Oxford University Press, 1991. The Economics of Broadcasting. ISBN 0195050894, s. 19 60 PICARD, Robert G. The Rise and Fall of Communication Empires. Journal of Media Economics. 1996, 9 (4). ISSN 08997764, s. 23-40

43

zveřejnění reklamy v celém prostoru, vývojové trendy v oblasti hardwaru a softwaru, které usnadňují přístup inzerentů k cílovým skupinám a umožňují jim nakupovat inzertní prostor v určitých oblastech portálů a ne v celém prostoru“61. Většina odborníků se shoduje, že ve srovnání s klasickým televizním trhem umožňuje internetový trh větší personalizaci produktů. „Internet, hybrid mezi audiovizuálním médiem a dvoubodovým médiem, nabízí nové vzrušující možnosti pro vyrovnání rozdílu mezi zákazníky a dodavateli. Internet umožňuje prodejcům informací přejít od konvenční formy audiovizuální reklamy k osobnímu marketingu“62.

2.4.2 Možný stupeň a cesty ke konvergenci obou trhů Konvergence klasického audiovizuálního trhu a internetového trhu vychází z nabídky vlastních internetových služeb, a ne pouze z vlastní prezentace tradičních produktů v internetovém prostředí. Klíčová oblast této diskuse je spojena s pojmem digitalizace. V důsledku tohoto procesu je konvergence klasického audiovizuálního trhu a internetového trhu možná. Obecně platí, že všechny způsoby konvergence jsou spojeny s digitalizací signálu. K tomu, aby se mohl televizní nebo rozhlasový obsah objevit na internetu, je třeba jej přeložit do binárního kódu. Potom můžeme hovořit o konvergenci. V zemích Evropské unie přechod z analogového na digitální televizní vysílání probíhá již od roku 1980. Existují tři hlavní televizní platformy přenášení signálu: satelit (hlavní problém s digitálním satelitem je nekompatibilita se set-top boxy), kabel (na rozdíl od satelitního vysílání se kabeloví operátoři rozhodli zachovat na svých sítích souběžné analogové vysílání a jen malá část předplatitelů kabelových sítí je vybavena set-top boxy, které jsou schopny přijímat digitální signál) a terestrický způsob (digitální televize přes satelit a kabel je iniciován obchodními silami, zatímco digitální pozemní televizní vysílání - DTTV je řízeno vládní politikou)63. Fagerjord a Storsul rozlišují šest dominantní interpretací konvergence médií, tj. konvergence sítí, terminálů, služeb, rétoriky, trhů a regulačních režimů64. „Konvergence sítí,

61

PICARD, Robert G. The Rise and Fall of Communication Empires. Journal of Media Economics. 1996, 9 (4). ISSN 08997764, s. 23-40 62 SHAPIRO, Carl ; VARIAN, Hal R. Information Rules. A Strategic guide to the Network Economy. Boston : Harvard Business School Press, 1999. ISBN 0-87584-863-X, s.7 63 BROWN, Allan. Digital Terrestrial Television in Europe. New Yersey : Lawrence Erlbaum Associates Pub., 2005. Implications for Commercial Broadcasters. ISBN 0805847707, s. 85-99 64 FAGERJORD, Anders; STORSUL, Tanja. Ambivalence Towards Convergence. Digitalization and Media Change. Göteborg : Nordicom, 2007. Questioning Convergence. ISBN 9789189471504, s. 19-31

44

terminálů a služeb povede dále ke konvergenci trhů: již delší dobu je evidentní, že telekomunikační trhy končí a mediální trhy začínají“65. Douglas Ferguson uvádí, že jasným příkladem tohoto dopadu akvizice je TimeWarner AOL, on-line portál a poskytovatel internetových služeb: „mladý, společnost na vzestupu pohltila starší na zábavě založený průmysl. A jiný příklad: CBS byla koupena v roce 1990 Viacomem, který rostl z koncernového distributora (vznikl ze CBS v roce 1970) do obří multikanálového gigantu a konkurenta na poli kabelové televize“66. „Pokud to shrneme, tak i když se rozdíly mezi účastníky trhu, kteří operovali na oddělených trzích mění a velké mediální fúze směřují ke multimediálním konglomerátům, nevidíme vznik jednoho trhu. To, co se mění, je rozvoj webu, ve kterém několik trhů reaguje mezi sebou navzájem. Na tomto webovém trhu některé společnosti usilují o kontrolu celého řetězce prostřednictvím vertikální expanze, zatímco jiné se specializují v úzkých „subtrzích“67. V této oblasti se vysílání s internetem sbližuje. Nejdůležitějším rysem digitalizace je to, že usnadňuje přenos mnohem většího množství kanálů než analogové prostředí. Digitální vysílání tak představuje potenciál pro velký počet komerčních kanálů na každém trhu. Tento model také vysílání předurčuje k tomu, aby byl určován tržními silami, nikoli vládními rozhodnutími. Brown ve své analýze dochází k tomu, že „nové kanály nemají tendenci soutěžit přímo se zavedenými stanicemi, ale budou hledat potenciálně výnosné segmenty publika, jejichž programové preference nejsou zatím uspokojeny. Vznikne tak velký prostor pro „nikové“ stanice pro tak velký počet diváckých segmentů, které budou dostatečně velké, aby poskytly dostatek finančních prostředků na náklady, které budou potřebné k poskytování jejich oblíbených pořadů“68. Konvergence se také výrazně projevuje zejména v souvislosti s rozdělováním platforem. Dokonce je možné říci, že je to zásadní způsob, jakým internet ovlivňuje mediální společnosti. „Díky digitalizaci je mediální obsah ideálně přizpůsoben pro šíření přes internet. Internet představuje doplňkovou nebo alternativní distribuční platformu pro všechny druhy mediálních obsahů a služeb.“69 Postupem času bude nová forma pro vysílání získávat na stále

65

FAGERJORD, Anders; STORSUL, Tanja. Ambivalence Towards Convergence. Digitalization and Media Change. Göteborg : Nordicom, 2007. Questioning Convergence. ISBN 9789189471504, s. 19-31 66 FERGUSON, Douglas A. Media Economics. Theory and Practise. New Jersey : Lawrence Erlbaum Associates, 2004. The Broadcast Television Networks. ISBN 0805845801, s.166 67 FAGERJORD, Anders; STORSUL, Tanja. Ambivalence Towards Convergence. Digitalization and Media Change. Göteborg : Nordicom, 2007. Questioning Convergence. ISBN 9789189471504, s.25 68 BROWN, Allan. Digital Terrestrial Television in Europe. New Yersey : Lawrence Erlbaum Associates Pub., 2005. Implications for Commercial Broadcasters. ISBN 0805847707, 57 s. 69 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 143

45

větším významu. Nové platformy nabízejí zavedeným mediálním institucím dvě hlavní funkce: nová média jsou používána jako distribuční kanály (média mohou šířit svůj obsah ve větší míře) a také jako komunikační kanály (vysílací instituce mohou získat zpětnou vazbu od svých diváků a také komunikovat mezi sebou navzájem)70.

2.4.3 Možné ekonomické důsledky konvergence pro mediální korporace Konvergence klasického audiovizuálního trhu a internetového trhu je sílou, která ovlivňuje ekonomickou efektivitu obou těchto trhů. Konvergence má dopad na soutěžní strukturu tržního průmyslu. V případě televizních společností má internet největší vliv. „Monopol a duopol mají danou cestu ke stále více konkurenčnímu trhu, kde tradiční překážky vstupu na trh, jako je nedostatek spektra, padají. V dlouhodobém horizontu vysílání přes internet nebo u webcastingu v sobě skrývají možnosti dalšího exponenciálního růstu počtu televizních kanálů. Rozšíření počtu možností, jak televizní sigál šířit, s sebou přináší i další efekt - důraz na omezenost vysílacích frekvencí se postupně přesunul na prostředí distribuce (od vlastnictví televizního kanálu) a na obsah výroby (k vlastnictví konkurenceschopných pořadů, které zaplní tyto nové kanály).“71 Zvýšení počtu konkurenčních kanálů by znamenalo snížení velikosti průměrného publika pro každý program ve vysílání. Jak bude klesat průměrná velikost publika, tak bude nutné náklady na tvorbu pořadů na jednoho diváka zvýšit. Bez odpovídajícího zvýšení příjmů z reklamy bude průměrný zisk z televizních kanálů nižší. Souhrnné příjmy z reklamy se budou zvyšovat, ale menším podílem než bude tempo růstu v počtu různých kanálů, a průměrný zisk z každého kanálu tak bude klesat72. Digitální komprese usnadňuje růst nového zdroje financování pro televizi - přímé platby

od

diváků.

To

umožňuje

posun

směrem

ke

specializovanému

vysílání

(„narrowcasting“) v protikladu k běžnému vysílání („broadcasting“). To znamená, že subjekty televizního vysílání se mohou soustředit na specializace a diferenciace mezi různými segmenty v závislosti na vkusu a zájmu cílového publika. S rozšířením digitální technologie bude pro vysílání stále více a více důležitá placená televize. Nicméně kvůli nákladům a

70

FAGERJORD, Anders; STORSUL, Tanja. Ambivalence Towards Convergence. Digitalization and Media Change. Göteborg : Nordicom, 2007. Questioning Convergence. ISBN 9789189471504, s. 19-31 71 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 75-76 72 BROWN, Allan. Digital Terrestrial Television in Europe. New Yersey : Lawrence Erlbaum Associates Pub., 2005. Implications for Commercial Broadcasters. ISBN 0805847707, s. 85-99

46

problémům spojeným s vyloučením ostatních hlavních zdrojů financování – financování z veřejných prostředků a reklamy – tyto tradiční zdroje v příštích letech nezmizí.73 Jaké jsou hlavní důsledky pro vysílatele veřejné služby a pro soukromé subjekty televizního vysílání v době konvergence? Vysílání veřejné služby se musí vyrovnat s multiprogramovým prostředím. Je to pro něj výzva k boji o pozice na trhu. Kvůli multiprogramovému prostředí se také stávají více kontroverzní licenční poplatky. Soukromé subjekty televizního vysílání, které mají povinnost naplňovat vysílání veřejné služby (např. TV2, TV4, channel5 atd.), chtějí chránit své postavení na trhu, chtějí rovné podmínky jako plně komerční vysílatelé, chtějí snížit nebo ukončit programové požadavky a jsou skeptičtí vůči expanzi vysílatelů veřejné služby. Ostatní soukromé kanály (např. Fox, MTV) požadují větší podíl na trhu a chtějí ukončit ochranu vysílatelů veřejné služby. Technologie mění dopad některých ekonomických mechanismů. Cokoliv, co může být digitalizováno - kódováno jako proud bitů, se stává informací (např. webové stránky jsou informačním statkem). Informace je veřejným statkem a zkušenostním statkem („experience good“) (zkušenostní statek je takový, který uživatel musí nejdříve vyzkoušet, aby ho mohl následně ocenit). Produkce informačního statku vyžaduje vysoké fixní náklady, ale nízké mezní náklady. Informace jsou tak nákladné na výrobu, ale levné na další reprodukování74. Komunikační technologie představují síťové externality. Pokud cena výrobku na jednoho uživatele závisí na tom, kolik dalších uživatelů tento produkt využije, pak tento produkt vykazuje síťové externality nebo síťové účinky (např. telefon, e-mail, přístup na internet, faxy a modemy). (Je lepší být připojen k větší síti než k menší.) Pro síťovou ekonomiku je samozřejmostí uzavření historických, starších systémů. (Obecně to znamená, že pokud uživatelé chtějí nahradit starý systém novým, nekompatibilním, zjistí, že je nutné vyměnit všechny složky starého systému. To je důvod, proč přechod na novou technologii může být velmi drahý.)75. Kvůli konvergenci se pro korporace stávají obtížným tématem autorská práva. „Výzvy spojené se zachováním autorských práv v souvislosti s digitalizací a internetem jsou stále narůstají. Problémy s vymáháním - jak dokládá případ Napsteru a hudebního průmyslu - mají vážné dopady na ekonomiku produkce a publikování mediálních obsahů.“76

73

DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 143-154 74 SHAPIRO, Carl ; VARIAN, Hal R. Information Rules. A Strategic guide to the Network Economy. Boston : Harvard Business School Press, 1999. 361 s. ISBN 0-87584-863-X. 75 SHAPIRO, Carl ; VARIAN, Hal R. Information Rules. A Strategic guide to the Network Economy. Boston : Harvard Business School Press, 1999. 361 s. ISBN 0-87584-863-X. 76 DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. Londýn : Sage Publications Ltd, 2006. ISBN 07619-6875-X, s. 155

47

3. DOPAD HOSPODÁŘSKÉ SITUACE NA MEDIÁLNÍ ORGANIZACE Mediální organizace jsou v jiné situaci než ostatní podniky. Systém jejich financování je založený na odlišných principech, tzn. na nepřímém financování. Jinak řečeno – z financování jsou v podstatě vyloučeni odběratelé jejich produktů. Mediální organizace se tedy ocitají v obtížné situaci a celý mediální trh se musel vzniklé situaci (tedy selhávání trhu) přizpůsobit. Alternativní možností se tak stal příjem reklamy od inzerentů, kteří jsou ochotni za zveřejnění různých zpráv a reklamních sdělení platit (výměnou za to, že tímto způsobem k sobě přilákají více zákazníků). Tento systém se osvědčil ve stabilních časech. V případě, kdy se ekonomice dařilo, zadavatelé reklamy na inzerci nešetřeli a kupovali si mediální prostor. Ovšem v době krize se tento systém stává daleko křehčím a náchylnějším k jakýmkoli výkyvům, než ostatní trhy založené na přímých platbách. Nejprve jsou totiž špatnou hospodářskou situací zasaženy podniky, které představují pro mediální organizace zadavatele reklamy. Pokud se firmy dostanou do platební tísně, v první řadě omezí takové výdaje, které mohou alespoň nějaký čas postrádat. A přesně takovou položkou je pro ně reklama. V době krize tedy došlo k tomu, že podniky začaly šetřit a přestaly, nebo alespoň omezily zadávání reklamy. A následně se krize dotkla i mediálních organizací, které přišly o příjmy (s výjimkou médií veřejné služby, které jsou financovány především z koncesionářských poplatků). Krize tedy dopadla na média později, o to ale s větší silou než v případě jiných odvětví: „Média krizí značně utrpěla, protože dochází k souběhu negativních strukturálních a cyklických trendů. Z hlediska strukturálního ztrácejí klasická média (tisk, televize) půdu ve prospěch internetu, především Googlu. Čtenost klasických tištěných médií klesá. V roce 1964 četlo denní tisk 81 procent dospělých Američanů, dnes si tento zvyk udržuje méně než 50 procent. Kromě úbytku čtenářů či diváků vysychá také druhý zdroj příjmů, reklama. Reklama patří mezi „odložitelné“ výdaje. Časopisy a noviny hlásí silný propad tržeb z reklamy. V prvním čtvrtletí roku 2009 byly reklamní příjmy v USA o 28,2 procenta nižší než v předchozím roce, ve Velké Británii o 38,7 procenta nižší. U poptávkových inzerátů došlo dokonce k propadu o 62 procent. Počet zaplacených inzertních stran v deníku USA Today klesl v daném čtvrtletí z 826 na 527, tedy o 36 procent. Řada otiskovaných inzerátů není plně hrazena. Pokles objemu a snižování cen se vzájemně posilují. Některé novinové tituly a časopisy už hodily ručník do ringu. Řada dalších

48

je bude následovat. Mediální společnosti, které chtějí přežít, musí bojovat o příjmy. Úspory nákladů je samy o sobě nezachrání.“77 Další části práce ukazují, jak si jednotlivé sledované společnosti vedly v období nástupu krize, jestli na ni nějakým způsobem zareagovaly a jaké na ně měla případně následky. (Přehledné shrnující tabulky a grafy jsou v přílohové části práce.) V návaznosti na účetní výkazy, ze kterých především práce vychází, je kladen důraz na analýzu poměrovými ukazateli. Takováto rozborová metoda se tradičně využívá při vyhodnocování úspěšnosti firemní strategie v návaznosti na ekonomické prostředí. Základními materiály pro následující rozbor se staly rozvahy jednotlivých mediálních organizací a výkazy zisku a ztráty. Před samotným rozborem hospodářské situace je mediální organizace – v této části práce již vydavatel – krátce popsána především z hlediska firemních vztahů.

3.1 Borgis 3.1.1 Představení společnosti Akciová společnost BORGIS a.s. vznikla 4. října 1997. Její hlavním předmětem činnosti je vydavatelství a nakladatelství, reklamní činnost a tisk novin. Na základním kapitálu se ve sledovaných období podílí 91,4 % Ing. Zdeněk Porybný. Společnost řídí představenstvo. Společnost má jednoho předsedu představenstva, dva jeho členy, jednoho předsedu dozorčí rady a dva její členy. Podnik se člení na: oddělení redakce – redakce Práva, novinky CZ; úsek obchodní – inzerce; vnější vztahy – marketing; úsek provozní – výroba a odbyt; úsek ekonomický; tiskárna Neotypia – tisk novin.

3.1.2 Porovnání hospodářský výsledků v letech 2008 a 2009 3.1.2.1 Hodnocení roku 2008 Výnosy z hlavní činnosti tj. prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží za rok 2008 se proti předchozímu období zvýšily o 56,1 mil. Kč, došlo k celkovému růstu o 6,75 %. Zvýšily se tržby z prodeje služeb i z prodeje deníku. Na zvýšení výnosů se podílely také tržby z prodeje dlouhodobého majetku, jejichž přínos do hospodaření společnosti činil přes 10 mil. Kč. Současně se snížil objem provozních nákladů ve spotřebě materiálů, energií, a služeb, 77

SIMON, Hermann. Jak na krizi : 33 okamžitých opatření pro vaši firmu. Praha : Management Press, 2009. 204 s. ISBN 978-80-7261-204-08, s. 25

49

proti předchozímu roku o 22,2 mil. Kč. Osobní náklady i přes růst výkonů zůstaly zhruba na stejné úrovni jako v předchozím období. Všechny uvedené vlivy měly pozitivní dopad na dosažení kladného výsledku hospodaření – zisku, který má po odpočtu daňových povinností hodnotu 73,6 mil. Kč. Vlastní kapitál, který je nadále hlavním zdrojem financování činnosti společnosti, se tak významně zvýšil a přesáhl částku 208 mil. Kč. Společnost si stejně jako v předchozích letech vytyčila za cíl zaměřit se na vydávání deníku Právo, a to především na udržení jeho podílu na trhu a zvyšování jeho kvality. Jednou z priorit také byla kvalita provozování serveru Novinky.cz. Do budoucna společnost plánovala investiční politiku zaměřit na rozšiřování a modernizaci redakčních a tiskárenských technologií, zkvalitňování redakční činnosti a technické úrovně deníku. Za cíl si kladla také potřebu více se zaměřit na udržení podílu inzerce na celkových výnosech společnosti. Sama společnost hodnotí svoji finanční situaci jako na stále na dobré úrovni. „Příznivá hodnota peněžního toku je dokladem stabilních tržeb, výsledkem aktivity v oblasti předplatného a inzerce, ale i usměrňování nákladů.“78

3.1.2.2 Hodnocení roku 2009 Výnosy z hlavní činnosti tj. prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží za rok 2009 se proti roku 2008 snížily o 136,3 mil. Kč. Celkový pokles činí 15,4 %. (V roce 2008 byly výnosy 887 562 tisíc, zatímco v roce 2009 už jen 751 217 tisíc.) K poklesu došlo zejména v prodeji služeb, ale snížily se i tržby z prodeje deníku. V obou kategoriích se projevila hospodářská recese, kdy firmy šetřily především v oblasti reklamy. Celkové náklady poklesly proti předchozímu roku o 23 mil. Kč. Uvedené vlivy měly negativní dopad na záporný výsledek hospodaření ve výši 53,3 milionu Kč. Vlastní kapitál, který byl nadále hlavním zdrojem financování činnosti společnosti, se snížil na částku 155,4 mil. Kč a díky výsledkům dosaženým v předchozích letech tvoří stále více než polovinu zdrojů financování majetku společnosti (58 %). Přes negativní výsledky hospodaření má struktura majetku stále pozitivní vývoj. Celkový objem majetku – aktiv – se sice snížil, ale u jednotlivých ukazatelů dochází ke zlepšení. Výše krátkodobých pohledávek se snížila a převyšuje hodnotu závazků společnosti, snížil se i objem čerpaného bankovního úvěru, který k 31. 12. 2009 činil 3,3 mil. Kč, což je o 7,8 mil. Kč méně než předchozí rok. Úvěry jsou spláceny přesně v termínech podle úvěrových 78

Výroční zpráva akciové společnosti Borgis za rok 2008. Praha : Borgis a.s., 2009. 27 s.

50

smluv. Rovněž veškeré ostatní závazky vůči věřitelům stejně jako odvody vůči státním orgánům a institucím jsou placeny ve lhůtě splatnosti. Společnost se chce dále, stejně jako v předchozích letech (včetně 2008) soustředit na vydávání deníku Právo, a to především na udržení jeho podílu na trhu. Za prioritu si společnost dává konsolidaci obchodní situace, kterou negativně ovlivnila v uplynulém období hospodářské krize. Podle jejích odhadů zatím současný vývoj (pozn. – na konci roku 2009/zač. roku 2010?) zatím ukazuje, že letošní rok bude pozitivnější, i když je předčasné odhadovat, do jaké míry bude eliminován loňský výpadek. I nadále chce investiční politiku zaměřit na nezbytné rozšiřování a modernizaci redakčních a tiskárenských technologií, zkvalitňování redakční činnosti a technické úrovně deníku Právo a Novinek.cz. Společnost sama hodnotí svoji situaci jako dobrou a stabilní: „Finanční situace společnosti je stále na dobré úrovni. I přes negativní situaci v oboru ovlivněnou krizí, měl peněžní tok stabilní vývoj.“79

3.1.2.3 Porovnání počtu zaměstnanců V roce 2008 měla firma 372 zaměstnanců, z toho bylo 61 řídících. V roce 2009 se snížil na 369, u řídících pracovníků na 60. Počet zaměstnanců společnosti BORGIS a.s. se tedy v roce 2009 nesnížil oproti předchozímu roku 2008 nijak výrazně.

3.2 Economia 3.2.1 Představení společnosti Akciová společnost ECONOMIA vznikla 25. dubna 1990 a sídlí v Praze. Hlavním předmětem její činnosti je vydávání, tisk a rozšiřování periodických tiskovin. Na jejím základním kapitálu se 88,36 % podílí HB Investments B.V. z Nizozemí. Společnost byla do 30. listopadu 2008 součástí konsolidačího celku Verlagsgruppe Georg von Holtzbrinck z Německa, od 1. prosince 2008 je součástí konsolidačního celku Respekt Media a.s. Majoritním akcionářem ECONOMIA a.s. je společnost HB Investments B.V. se sídlem v Amsterodamu, v Nizozemí. Fakticky do 24. listopadu 2008 společnost ECONOMIA a.s. spadala pod společnost Verlagsgruppe Handelsblatt GmbH se sídlem v Düsseldorfu, v SRN. Od 25. 11. 2008 společnost ECONOMIA a.s. ovládá společnost Respekt Media a.s., která byla k datu změny vlastníka ovládána Zdeňkem Bakalou. 79

Výroční zpráva akciové společnosti Borgis za rok 2009. Praha : Borgis a.s., 2010. s. 4

51

Společnost řídí představenstvo a dozorčí rada. V čele představenstva byl jako předseda Michal Klíma. Funkci místopředsedy zastává Zdeněk Mrkva, člen představenstva je Milan Stibral. Dozorčí rada má tři členy (Miloslav Budka, Mgr. Michael Jasanský a Ing. Luboš Řežábek, CSc.).

3.2.2 Porovnání hospodářský výsledků v letech 2008 a 2009 3.2.2.1 Hodnocení roku 2008 Celkové výsledky hospodaření vid společnosti ECONOMIA a.s. v roce 2008 jako příznivé. Společnost vydávala deník Hospodářské noviny, tři týdeníky (Ekonom, Marketing&Media a Obchodní věstník) a osmnáct titulů s měsíční a delší periodicitou (Logistika, Moderní obec, Moderní řízení, Právní rádce, Stavitel, Technik, Odpady, Bankovnictví, Finanční poradce, Business Spotlight, Finanční management, Trend Marketing, HR Management, Sign, Regal, Sport&Wellness, Hotel&Spa a Dotace). Provozovala webové stránky Ihned.cz. Tržby za vlastní výrobky a služby v roce 2008 poklesly o 2,8 % a dosáhly 808,8 mil. Kč. Zejména v důsledku pomalejšího poklesu výkonové spotřeby o 1,0 % poklesla provozní rentabilita, a to ze 14,1 % v roce 2007 na 13,8 % v roce 2008, a to i přes pokles osobních nákladů o 4,1 %. Provozní výsledek hospodaření činil 111,5 mil. Kč, tj. o 6,1 mil. Kč méně než v roce 2007. Finanční výsledek hospodaření klesl téměř na polovinu v důsledku ukončení půjčky bývalému majoritnímu vlastníkovi. Přesto došlo k růstu čistého zisku, a to z 96,1 mil. Kč v roce 2007 na 100,8 mil. Kč v roce 2008. Hlavními příčinami byly změny v odložené dani a snížení daňové sazby. Čistá rentabilita v roce 2008 činila 12,5 % z výkonů. Přestože společnost v roce 2008 vyplatila akcionářům mimořádně vysoké dividendy v celkové částce 414,2 mil. Kč, finanční situace společnosti zůstala dobrá. (Neměla problémy s likviditou a dlouhodobě pracovala bez bankovních úvěrů a finančních výpomocí.) Vlastní kapitál společnosti ke konci roku 2008 činil 416,0 mil. Kč. Závazky stouply z 210,3 mil. Kč ke konci roku 2007 na 247,4 mil. Kč k 31. 12. 2008. Výrazně poklesly pohledávky, a to z 309,3 mil. Kč na konci roku 2007 na 79,3 mil. Kč k 31.12.2008, a to zejména v důsledku splacení pohledávky vůči bývalému majoritnímu vlastníkovi ve výši 220,0 mil. Kč. Finanční majetek klesl z 250,9 mil. Kč ke konci roku 2007 na 205,0 mil. Kč k 31.12.2008.

52

V souvislosti s nastupující globální ekonomickou krizí se společnost v roce 2009 se společnost plánovala soustředit především na minimalizaci dopadu krize na výnosy společnosti a na úsporu nákladů.80

3.2.2.2 Hodnocení roku 2009 V průběhu roku 2009 došlo ke změně vlastnické struktury u majoritního vlastníka společnosti Economia, a.s. Společnost Respekt Media a.s., která je majoritním vlastníkem společnosti Economia, a.s. od 25. 11. 2008, byla do 17. 3. 2009 ovládána Zdeňkem Bakalou, od 18. 03. 2009 je ovládána společností BXR MEDIA LIMITED se sídlem na Kypru. Hospodářské výsledky roku 2009 lze v kontextu globální hospodářské krize, která se do hospodaření společnosti promítla především v poklesu inzertních tržeb, označit jako dobré. Společnost sice vykázala čistou ztrátu ve výši 136,4 mil. Kč (oproti čistému zisku 100,8 mil. Kč v roce 2008), značná část této ztráty je však způsobena zreálněním hodnoty budovy v Dobrovského ulici formou mimořádného odpisu ve výši 204,9 mil. Kč v souvislosti s plánovaným záměrem. Tržby za vlastní výrobky a služby v roce 2009 především vlivem globální ekonomické krize poklesly o 7,7 % a dosáhly 746,2 mil. Kč. V důsledku poklesu tržeb a nárůstu výkonové spotřeby o 4,8 % výrazně poklesla provozní rentabilita (po očištění o vliv mimořádného odpisu), a to ze 13,8 % v roce 2008 na 6,0 % v roce 2009 a to i přes pokles osobních nákladů o 6,5 %. Provozní výsledek hospodaření po očištění o mimořádný odpis činil 45,7 mil. Kč, tj. o 65,8 mil. Kč méně než v roce 2008. Finančním výsledkem hospodaření je ztráta ve výši 4,4 mil. Kč oproti zisku 6,3 mil. Kč v roce 2008. Příčinou této ztráty je především snížení volné finanční hotovosti v druhé polovině roku 2008 formou mimořádné dividendy. To vedlo k významnému snížení objemu poskytnutých vnitroskupinových půjček a tedy i k podstatnému poklesu úrokových výnosů. Přestože došlo k poklesu výsledku hospodaření, finanční situace společnosti zůstává dobrá. Nemá problémy s likviditou a dlouhodobě pracuje bez bankovních úvěrů a externích finančních výpomocí. Vlastní kapitál společnosti ke konci roku 2009 činil 278,9 mil. Kč. Závazky klesly z 247,4 mil. Kč ke konci roku 2008 na 244,4 mil. Kč k 31.12.2009. Výrazně vzrostly pohledávky, a to ze 79,6 mil. Kč ke konci roku 2008 na 171,5 mil. Kč k 31.12.2009, a to zejména v důsledku poskytnutí dlouhodobé půjčky majoritnímu vlastníkovi ve výši 80,0 mil.

80

Výroční zpráva za rok 2008. Praha : Economia a.s., 2009. 37 s.

53

Kč a vznikem odložené daňové pohledávky ve výši 12,9 mil. Kč. Finanční majetek vzrostl z 205,0 mil. Kč ke konci roku 2008 na 216,5 mil. Kč k 31.12.2009.81

3.2.2.3 Porovnání počtu zaměstnanců Společnost zaměstnávala v roce 2008 v průměru 390 pracovníků (přepočtený stav), tj. o devět osob méně než v roce 2007. Společnost zaměstnávala v roce 2009 v průměru 372 pracovníků (přepočtený stav), tj. o 18 osob méně než v roce 2008.

3.3 Barrandov Televizní Studio 3.3.1 Představení společnosti Barrandov Televizní Studio a.s. (dále jen „společnost“, do 31.12.2006 společnost Barrandov Studio a.s.) byla založena akciovou společenskou smlouvou jako akciová společnost a vznikla zapsáním do obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze. Hlavním předmětem podnikání společnosti je provozování celoplošného digitálního televizního vysílání programu Televize Barrandov, šířeného prostřednictvím pozemních vysílačů v systému DVB-T. Společnost má základní kapitál ve výši 197 400 tis. Kč. Na základním kapitálu společnosti se více než 20 % podílí MORAVIA STEEL a.s. - 99,82 %, ostatní akcionáři pak zbylými 0,18 %. Společnost je součástí skupiny podniků MORAVIA STEEL a.s. Společnost MORAVIA STEEL a.s. je ovládaná společností FINITRADING a.s. a R.F.G. Společnost řídí představenstvo (předseda Ing. Janka Vozárová, místopředseda Janis Sidovský, člen Rudolf Silný) a dozorčí rada ve složení: předseda Ing. Tomáš Chrenek, CSc., místopředseda Ing. Jozef Blaško, člen Ing. Ján Moder, člen Ing. Evžen Balko. Na základě výsledků voleb do dozorčí rady z řad zaměstnanců vzniklo členství v dozorčí radě ke dni 16. ledna 2009 Michalu Kratochvílovi a ke dni 3. dubna 2009 Jaroslavě Vokurkové. Základní organizační úseky společnosti Barrandov Televizní Studio a.s. jsou: úsek programu, úsek výroby, úsek techniky, úsek financí, úsek marketingu a PR.

81

Výroční zpráva za rok 2009. Praha : Economia a.s., 2010. 36 s.

54

3.3.2 Porovnání hospodářský výsledků v letech 2008 a 2009 V roce 2009 zahájila společnost digitální vysílání.82 Společnost dosáhla k datu účetní závěrky ztrátu ve výši 422 mil. Kč, která je v souladu s projektem digitální televize. Vedení společnosti nyní podniká nutné kroky zajišťující finanční stabilitu dalších fází projektu v podobě jednání s bankami, finančními institucemi a společnostmi ve skupině, což je nezbytné pro další fungování společnosti.83

3.3.2.1 Porovnání počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců vychází z průměrného přepočteného stavu pracovníků bez členů orgánů společnosti. Pod pojmem členové vedení společnosti se rozumí management. Pod pojmem orgány společnosti se rozumí členové představenstva a dozorčí rady. K 31.12.2007 neměla společnost Barrandov Televizní Studio a.s. žádné zaměstnance. V roce 2008 zaměstnávala společnost celkem 74 lidí, z toho bylo pět ve vedení společnosti a 69 zaměstnanců. V roce 2009 se počet zaměstnanců snížil na 69, z toho čtyři byli ve vedení společnosti a 65 zaměstnanci. Snížení počtu zaměstnanců tedy oproti roku 2008 nijak velké.84

3.4 Ringier 3.4.1 Představení společnosti Společnost RINGIER ČR a.s. byla do obchodního rejstříku zapsána dne 13. srpna 1991. Jediným jejím akcionářem je společnost RINGIER AG, se sídlem ve Švýcarsku. Hodnota základního kapitálu je 666 000 000,- Kč. Společnost RINGIER ČR a.s. je tedy stoprocentně vlastněna švýcarskou mediální společností Ringier AG. Ta je kromě České republiky aktivní také ve Švýcarsku, Německu, Maďarsku, Rumunsku, Srbsku, Chorvatsku, na Slovensku, v Číně, Indii, Indonésii a Vietnamu.85 Společnost Ringier vstupuje na český trh v roce 2001 jako první zahraniční vydavatel. Společnost Ringier ČSFR a.s. vydává ekonomický týdeník Českomoravský profit (adaptace 82

Výsledky za rok 2008 tedy nejsou příliš relevantní. Výroční zpráva nezávislého auditora pro akcionáře společnosti Barrandov Televizní Studio a.s. za rok 2009 . Praha : Deloitte Audit s.r.o., 2010, s.2 84 Ringier ČR a.s.: Účetní závěrka a zpráva auditora k 31. prosinci 2009. Praha : Ernst & Young, 2010, s. 18 85 Výroční zpráva společnosti Ringier a.s. za hospodářský rok 2008. Praha : Ringier a.s., 2009, s.4 83

55

švýcarského týdeníku Cash) a televizní programový časopis Teletip. V roce 1992 zakládá deník Blesk a jeho přílohy Blesk magazín. Dále začíná vycházet Poradce podnikatele a Technický týdeník. V roce 1993 společnost začíná vydávat první nedělní titul na českém trhu, Nedělní Blesk, dále pak časopisy Úspěch (prodán v roce 1995), Reality Profit (prodej 1995), Restaurant Revue (prodej 1995), Živnostník (zastavení vydávání v roce 1994), Technický magazín (prodej 1996), Chatař a chalupář (prodej (1995). Sloučením Teletipu s časopisem Televize vzniká Týdeník Televize. Ringier kupuje společenský týdeník Reflex. Další rok, 1994, zakládá časopisu Fotografie (prodej 1995) a Tenis Revue (zastaven), koupě sportovního měsíčníku Stadion (později prodán), Lidových novin (prodány v roce 1998) a čtrnáctideníku pro mládež ABC. V roce 1996 uzavírá partnerství s německým vydavatelským domem Axel Springer. Kupuje deníku Expres. O dva roky později, v roce 1998, Ringier kupuje zpravodajský časopis Týden. V roce 1999 zakládá televizní programový časopis TV Plus a Nedělní noviny. Prodává část podniku, tvořenou samostatnými organizačními složkami podniku, a to titulem Profit a nakladatelstvím MANAGEMENT PRESS. V tomto roce byla ukončena likvidace dceřinných společností Amalthea a.s. a Technický týdeník, a.s. a obě společnosti byly vymazány z obchodního rejstříku. V roce 2000 prodává titul Týden jako části podniku tvořící samostatnou organizační složku podniku a zastavení vydávání Nedělních novin. Blesk se na několik měsíců stává nejprodávanějším celostátním deníkem na českém trhu. V roce 2001 kupuje programového časopisu TV Revue. Celkem se týdně prodává téměř půl milionu výtisků televizních časopisů vydávaných společností RINGIER ČR a.s. Společnost kupuje jednapadesátiprocentní podíl ve společnosti Československý sport, s.r.o. (vydavatel deníku Sport). V roce 2002 RINGIER ČR a.s. odkupuje další obchodní podíly ve společnosti Československý sport, s.r.o., díky nimž se stává vlastníkem nejprve 65,5 % a následně 80 % obchodního podílu této společnosti. V dalším roce 2003 RINGIER ČR a.s. odkupuje od společnosti Tipsport a.s. poslední dvacetiprocentní podíl ve společnosti Československý sport, s.r.o., čímž se stává vlastníkem 100 % obchodních podílů v této společnosti. Na sklonku roku 2003 společnost RINGIER ČR a.s. kupuje od společnosti Československý sport, s.r.o. vydavatelská práva k deníku Sport a Magazínu SPORT. V roce 2005 je zahájeno vydávání nových titulů, deníku 24 hodin, který je bezplatně distribuován na území hlavního města Prahy a dále titulů rozšiřujících úspěšnou značku Blesk: Blesk Hobby a Blesk speciál Křížovky, rovněž bylo zahájeno vydávání druhého nedělního titulu, a to Nedělního sportu. 56

V roce RINGIER ČR a.s. vydal v březnu první číslo společenského magazínu X (Reflex Interview), dále začíná v dubnu vydávat nový čtrnáctideník TV Max. V listopadu odstoupil Ing. Tomáš Böhm z pozice generálního ředitele a člena představenstva společnosti. Generální ředitelkou a členkou představenstva se k 1.3. 2007 stává PhDr. Libuše Šmuclerová, v září dochází k prodeji TV titulů Týdeníku Televize, TV Revue, TV Plus a TV Max, v říjnu koupila společnost RINGIER ČR a.s. část podniku společnosti EBIKA s.r.o. spočívající v deníku AHA! a stala se tak jeho vydavatelem. V prosinci 2008 bylo ukončeno vydávání bezplatného deníku 24 hodin.86 Společnost vede představenstvo v čele s jeho předsedou Ing. Peterem Mertusem, dalšími jeho členy jsou: PhDr. Libuše Šmuclerová a Veit Späth. V dozorčí radě zasedá Ing. Zdeňka Nováková, Ing. Radomír Klein a Ing. Tomáš Stránský. V roce 2009 došlo ke změně člena dozorčí rady, RNDr. Emanuel Hosnedl nahradil Ing. Zdenku Novákovou. Tato změna nebyla k datu přípravy této účetní závěrky promítnuta do obchodního rejstříku.

3.4.2 Porovnání hospodářský výsledků v letech 2008 a 2009 Obrat společnosti RINGIER ČR a.s. činil v roce 2007 2 411 mil. Kč, v roce 2008 2 666 mil. Kč, v roce 2009 2 409 mil. Kč. Vlastní kapitál společnosti RINGIER ČR a.s. činil ke konci účetního období v roce 2007 1 279 699 tis. Kč, v roce 2008 1 522 435 tis. Kč, v roce 2009 1 366 745 tis. Kč. Zisk po zdanění společnosti RINGIER ČR a.s. činil v roce 2007 379 010 tis. Kč, v roce 2008 695 998 tis. Kč, v roce 2009 370 528 tis. Kč.87 V roce 2008 zaznamenala společnost celkové domácí výnosy ve výši 2 657 476 tis. Kč. Z toho tržba z prodeje novin a časopisů představovala 1 392 035 tis. Kč a tržba z inzerce (a dalších položek) 1 265 441 tis. Kč. Zahraniční výnosy dosáhly v roce 2008 výše 7 675 tis. Kč. V roce 2009 zaznamenala společnost celkové domácí výnosy ve výši 2 400 957 tis. Kč. Z toho tržba z prodeje novin a časopisů představovala 1 407 309 tis. Kč a tržba z inzerce (a dalších položek) 993 648 tis. Kč. Zahraniční výnosy dosáhly v roce 2009 výše 8 153 tis. Kč.88

86

Výroční zpráva společnosti Ringier a.s. za hospodářský rok 2008. Praha : Ringier a.s., 2009, s.6 Ringier ČR a.s.: Účetní závěrka a zpráva auditora k 31. prosinci 2009. Praha : Ernst & Young, 2010, s. s.8 88 Ringier ČR a.s.: Účetní závěrka a zpráva auditora k 31. prosinci 2009. Praha : Ernst & Young, 2010. 25 s. 87

57

Domácí výnosy se tedy oproti roku 2008 v roce 2009 snížily (o 256 519 tis. Kč). Z toho sice tržby z z prodeje novin a časopisů vzrostly (o 15 274 tis. Kč), i zahraniční výnosy stouply (o 478 tis. Kč), za to ale poklesly tržby z inzerce (a dalších položek) o 271 793 tis. Kč. Celkově pak byl rok 2009 (celkové výnosy 2 409 110 tis. Kč) v porovnání s rokem 2008 (celkové výnosy 2 665 151 tis. Kč) méně úspěšný, a to přesně o 256 041 tis. Kč. V prosinci 2008 bylo ukončeno vydávání bezplatného deníku 24 hodin.89 Společnost RINGIER ČR a.s. dosahuje v tomto roce rekordního zisku po zdanění ve výši 695 998 tis. Kč. V roce 2009 společnost RINGIER ČR a.s. dosáhla navzdory hospodářské recesi třetího nejlepšího hospodářského výsledku za dobu své existence, zisku po zdanění ve výši 370 528 tis. Kč.

3.4.2.1 Porovnání počtu zaměstnanců Celkový počet zaměstnanců v roce 2008 byl 566, z toho 19 jich bylo členem řídících orgánů společnosti. V roce 2009 společnost zaměstnávala 536 lidí, z toho 20 bylo v řídících orgánech společnosti. Počet zaměstnanců tak oproti roku 2008 v roce 2009 mírně poklesl – o 30 (o 5 %). Z 19 řídících pracovníků se naopak počet zvýšil o jednoho na 20 v roce 2009.

3.5 První zpravodajská a.s. 3.5.1 Představení společnosti Jediným akcionářem společnosti První zpravodajská a.s. je společnost J&T FINANCE GROUP, a.s. se sídlem na Slovensku. Hlavním předmětem činnosti společnosti je provozování televize Z1, vydavatelské a nakladatelské činnosti, výroba, rozmnožování a nahrávání zvukových a zvukově-obrazových záznamů, reklamní činnost a marketing a činnost informačních a zpravodajských kanceláří. K 31. 12. 2008 je členem představenstva Martin Mrnka. V čele dozorčí rady společnosti jako její předseda zasedá Ing. Ivan Jakabovič. Jejími dalšími členy jsou Tomáš Volejník a doc. PhDr. Michal Šobr. K 31. 12. 2009 představenstvo společnosti tvoří Mgr. Zdeněk Šámal (členem představenstva od 30. 6. 2009), který nahradil Mgr. Martin Mrnka (členem představenstva do

89

Výroční zpráva společnosti Ringier a.s. za hospodářský rok 2008. Praha : Ringier a.s., 2009, s.6

58

30. 6. 2009). V dozorčí radě zasedá jako její předseda Ing. Ivan Jakabovič. Jejími dalšími členy jsou stejně jako v předchozím roce Tomáš Volejník a doc. PhDr. Michal Šobr.

3.5.2 Porovnání hospodářský výsledků v letech 2008 a 2009 3.5.2.1 Hodnocení roku 2008 Rok 2008 byl pro společnost přelomový z hlediska vydávání licencí pro zemské digitální televizní vysílání. V lednu začala platit novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která umožnila šesti původním vítězům licenčního řízení na pozice v přechodných multiplexech B a C požádat o tzv. kompenzační licenci. Společnost První zpravodajská a.s. dne 3. března 2008 požádala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o vydání tzv. kompenzační licence pro celoplošné zemské digitální vysílání a zároveň podala žádost o vydání licence pro kabelové a satelitní vysílání. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vydala společnosti tzv. kompenzační licenci dne 8. dubna 2008. Nová digitální zpravodajská televize Z1 zahájila vysílání v neděli 1. června 2008 v 19.00

hodin

hlavními

zprávami.

Signál

je

distribuován

terestrickým

šířením,

prostřednictvím kabelových operátorů, satelitním vysíláním prostřednictvím družice Astra a na internetu. Tržby společnosti v roce 2008 dosáhly částky 11 032 tis. Kč. Podle společnosti ztráta za rok 2008 vychází z oborových specifik televizního trhu. Investiční výhled návratnosti nové televize ve střední a východní Evropě je dlouhodobý. Jelikož je televize, jako soukromá společnost výhradně závislá na příjmech z reklamy, je nutné, aby v první fázi získala sledovanost, na kterou jsou v druhé fázi navázány výnosy z reklamy inzerentů. Toto období je s ohledem na starty jiných televizí ve střední a východní Evropě minimálně tříleté. Důležitým faktorem v tomto směru je probíhající finanční krize, která velmi výrazně ovlivnila výdaje inzerentů na reklamním trhu. Postupné snižování dopadu a obracení trendu hospodářské recese bude mít podle společnosti na reklamní trh a s ním spojené výnosy pozitivní vliv. Uvedený růst bude zároveň odrážet rostoucí sledovanost a inzertní atraktivitu televize. Období od roku 2010 v oblasti nákladů bude charakteristické především dokončenou restrukturalizací společnosti a tedy přímým projevem úspor, realizovaných v roce 2009, zejména v oblasti mzdových nákladů. V oblasti nakupovaných služeb společnost očekává postupné snižování nákladů zejména na externí spolupráci a distribuci signálu, kde vlivem rostoucího počtu subjektů v odvětví očekává pokles ceny v důsledku konkurence.

59

Po roce 2013 vzhledem k vytyčeným cílům restrukturalizace již společnost další výrazné snižování nákladů neočekává. Naopak je možný naopak mírný nárůst s ohledem na konec recese ekonomiky a hospodářský cyklus.

3.5.2.2 Hodnocení roku 2009 První polovina roku 2009 byla velmi poznamenána nastupující finanční krizí, která drasticky ovlivnila výši plánovaných tržeb z reklamy. Společnost zareagovala na dramatický pokles poptávky po reklamě orientací na barterové smlouvy, které byly pro některé inzerenty v současných podmínkách únosnější než klasické reklamní plnění. Neuhrazená ztráta z minulého období byla k 31. 12. 2009 ve výši 234 058 tis. Kč. Hospodářským výsledkem společnosti v roce 2009 byla ztráta ve výši 261 486 tis. Kč. Základní kapitál společnosti byl ve výši 2 000 tis. Kč. Podle společnosti byl vlastní kapitál společnosti záporný v souladu se specifikami odvětví, kdy v prvních letech vysílání je hospodařeno se ztrátou a v následujících letech dochází postupně k zvyšování výnosů s rostoucí sledovaností a tržním podílem televize. Ve společnosti se již v roce 2009 projevil významný nárůst výnosů a zároveň bylo zahájeno související omezování nákladů. Se zohledněním skutečnosti, že propojená společnost zajišťující dominantní zdroj financování deklarovala závazek neodstoupit od financování společnosti První zpravodajská a.s., tak dosavadní vývoj hospodaření společnosti nevykazuje takový charakter, kterým by došlo k porušení zásady nepřetržitého trvání společnosti. Majoritní vlastník rozhodl o výměně vedení společnosti k 1. 7. 2009. Nové vedení dostalo za úkol provést obsahovou, finanční a procesní restrukturalizaci televize do konce roku 2009. Vlastník zároveň garantoval krýt restrukturalizaci a vzniklé ztráty v souladu s obchodním plánem navýšením provozního úvěru. Restrukturalizace přinesla výrazné úspory v oblasti personálních nákladů a výrobních nákladů. Toho bylo dosaženo prostřednictvím zrušení výroby ekonomicky neefektivních pořadů, zrušením vlastní tvorby v oblasti publicistiky, snížením počtu pracovníků v jednotlivých odděleních, zkrácením vysílacího času televize a zlevněním výroby zpravodajství. Personální náklady a náklady na externě nakupované služby však do konce roku nezaznamenaly výrazné snížení v absolutním slova smyslu vzhledem k výplatám odstupného a výpovědním lhůtám některých externích spolupracovníků. Úsporu tedy společnost předpokládá až od roku 2010.

60

Výsledkem procesní restrukturalizace bylo dosaženo i snížení nákladů na nakupované služby kromě externích spolupracovníků, a to zejména úspornými opatřeními v oblasti vozového parku, nakupovaného informačního servisu nebo dopravních nákladů.90 Společnost předpokládá, že postupné snižování dopadu a obracení trendu hospodářské recese bude mít na reklamní trh velký vliv, který by v následujících letech společně s plánovanými dlouhodobými reklamními projekty Z1 měl způsobit nárůst v oblasti výnosů. Uvedený růst by měl zároveň odrážet rostoucí sledovanost a inzertní atraktivitu televize. Společnost dále počítá s tím, že období od roku 2010 bude v oblasti nákladů charakteristické především dokončenou restrukturalizací společnosti a tedy přímým projevem úspor, realizovaných v roce 2009, zejména v oblasti mzdových nákladů. V oblasti nakupovaných služeb očekává do roku 2013 postupné snižování nákladů. Stejným směrem očekáváme i vývoj ostatních provozních nákladů v důsledku dalších plánovaných úspor. Vzhledem k cílům plánované restrukturalizace, nepředpokládá již další výrazné snižování nákladů po roce 2013, kdy předpokládá naopak mírný nárůst s ohledem na konec recese ekonomiky a hospodářský cyklus.

3.5.2.3 Porovnání počtu zaměstnanců V roce 2008 pracovala pro společnost 131 zaměstnanců, z toho 15 na řídících pozicích. V roce 2009 pro společnost pracovalo už jen 86 zaměstnanců, z toho devět na řídích pozicích. Jednalo se tedy o poměrně znatelnou změnu – počet zaměstnanců poklesl o 45, tj. o 34 %. Ovšem úspory na osobní náklady (mzdové náklady, náklady na sociální zabezpečení a sociální náklady), jak sama společnost uvádí, ale procentuálně tomuto snížení neodpovídaly. Osobní náklady se snížily pouze o 11 % (z 67 589 tisíc na 60 018 tisíc).

3.6 Lagardere Active ČR 3.6.1 Představení společnosti Společnost od svého vzniku (15. 4. 1994) až do konce roku 2002 nevyvíjela žádnou ekonomickou činnost. Od 1. 1. 2003 začala společnost zajišťovat ekonomický a účetní servis a dále technickou podporu pro následující společnosti (včetně jejich veškerých dceřiných

90

Výroční zpráva za rok 2009. Praha : První zpravodajská a.s., 2010, s. 4

61

společností): REGIE RADIO MUSIC, s.r.o.; EVROPA 2, spol. s r.o.; Frekvence 1, a.s.; RMC, s.r.o.; INFINITIV spol. s r.o.; MAX LOYD, s.r.o. a RÁDIO BONTON, a.s. Jediným akcionářem společnosti Lagardere Active ČR a.s. je společnost INFINITIV spol. s r.o., která sídlí v Praze. V dozorčí rada společnosti zasedá jako její předseda Jean-Christophe Lestra. Jejími členy dále jsou Rémi Staat a Elizabeth Delpech. Předsedou představenstva je Michel Fleischmann, členem pak RNDr. Miroslav Hrnko a Ing. Miroslav Šimánek. Stejné složení dozorčí rady i představenstva bylo i následujícím roce 2009.

3.6.2 Porovnání hospodářský výsledků v letech 2008 a 2009 3.6.2.1 Hodnocení roku 2008 V roce 2008 společnost dosáhla tržby 145 tis. Kč za prodeje reklamního času, 43 050 tis. Kč za ekonomické a technické poradenství a 29 tis. Kč za prodej majetku. Společně s dalšími tržbami (za výnosy z cenných papírů nebo za ostatní provozní výnosy) měla celkové tržby ve výši 43 185 tis. Kč. Přesto se společnost propadla do ztráty -2 239 tis. Kč (výsledek hospodaření za účetní období (+/-), resp. -2 927 tis. Kč (výsledek hospodaření před zdaněním).91

3.6.2.2 Hodnocení roku 2009 V roce 2008 společnost dosáhla tržby 87 071 tis. Kč za prodeje reklamního času, 66 206 tis. Kč za ekonomické a technické poradenství a 3 tis. Kč za prodej majetku. Společně s dalšími tržbami (za výnosy z cenných papírů nebo za ostatní provozní výnosy) měla celkové tržby ve výši 166 399 tis. Kč. Přesto se společnost propadla do ztráty -9 669 tis. Kč (výsledek hospodaření za účetní období (+/-), resp. -11 564 tis. Kč (výsledek hospodaření před zdaněním). V rámci smlouvy o prodeji části podniku začala společnost od roku 2009 poskytovat také marketingové, reklamní a agenturní služby provozovatelům rozhlasového vysílání. V souladu s touto smlouvou na společnost přecházejí veškeré, peněžité i nepeněžité pohledávky a závazky, vlastnické právo k movitým věcem, včetně hmotného investičního majetku a zboží. Dále na společnost přechází vlastnické právo k hotovostnímu zůstatku na

91

Příloha k účetní závěrce za rok 2008. Praha : Lagardere Active ČR a.s., 2009. 21 s.

62

pokladně, zůstatku na bankovním účtu a také přebírá práva a povinnosti z pracovně právních vztahů k zaměstnancům. Smlouvou o prodeji části podniku ze dne 30. 12. 2008, která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2009, odkoupila společnost část podniku představovanou samostatnou vnitřní organizační složkou podniku – tj. – divizi poskytování servisních, organizačních, marketingových, reklamních a agenturních služeb provozovatelům rozhlasového vysílání společnostem EVROPA 2, spol. s r.o., Frekvence 1, a.s., RADIO BONTON, a.s. a MAX LOYD, s.r.o., a to od prodávajícího – společnosti RMC, s.r.o.

3.6.2.3 Porovnání počtu zaměstnanců V roce 2008 společnost zaměstnávala 30 zaměstnanců, z toho tři vykonávali řídící funkci. Externích pracovníků měla společnost 23. V roce 2009 pro společnost pracovalo 41 zaměstnanců, z toho tři (stejně jako v minulém roce 2008) v řídící funkci. Externích pracovníků bylo 21. Společnost tak jako jedna z mála ze sledovaných společností počet zaměstnanců v roce 2009 oproti předchozímu roku 2008 zvýšila. (Počet řídících pracovníků zůstal stejný, počet externistů o dva klesl.)

3.7 Mafra 3.7.1 Představení společnosti Akciová společnost MAFRA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou ze dne 31. 12. 1991. Zápis do obchodního rejstříku byl uskutečněn dne 31. 1. 1992. Základním předmětem činnosti MAFRA, a.s. je vydávání deníku Mladá fronta DNES včetně všech navazujících činností (tj. zejména inzerce a distribuce), tiskárenská činnost v tiskárnách v Praze a Olomouci a činnost multimediální divize.92 Na základním kapitálu účetní jednotky MAFRA, a.s. se 74 % podílí společnost Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft mbH (dále jen „společnost RBVG“), tj. 1 332 000 tis. Kč a 26 % společnost MAF, a.s., tj. 468 000 tis. Kč. Statutárním orgánem společnosti je představenstvo společnosti. Řídí její činnost a jedná jejím jménem. Představenstvo mělo k 31. 12. 2008 celkem pět členů. Dne 10. února 2009 byl do obchodního rejstříku zapsán nový člen představenstva Dalibor Balšínek. 92

Výroční zpráva za rok 2008 pro společnost Mafra a.s. . Praha : Mafra a.s., 2009, s. 4

63

Kontrolním orgánem společnosti, který dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti, je dozorčí rada. Dozorčí rada má tři členy. Složení představenstva společnosti (stav k 31. 12. 2008): předseda představenstva dr. Karl Hans Arnold, místopředseda představenstva Clemens Bauer, členové představenstva Roman Breitenfelner, Roman Latuske a Ing. Petr Marek. Předsedou dozorčí rady je dr. Gottfried Arnold, členy dozorčí rady jsou prof. JUDr. Karel Malý, DrSc. a Jaroslav Kábele. V prokuře společnosti je Ing. Jana Denková a JUDr. Vladan Rámiš. 93

3.7.2 Porovnání hospodářský výsledků v letech 2008 a 2009 3.7.2.1 Hodnocení roku 2008 Pro vydavatelství MAFRA skončil rok 2008 jako celkově úspěšný obchodní rok. Za ekonomické situace, která byla ve srovnání s minulými lety obtížná z pohledu reklamního trhu především ve 4. čtvrtletí, se přece jen podařilo téměř dosáhnout vytyčených cílů v oblasti obratu i hospodářského výsledku. Nadále si vydavatelství MAFRA udrželo postavení na čtenářském a inzertním trhu. Většinová účast ve společnosti METRO Česká republika, a.s., získaná koncem roku 2007, smysluplně doplňuje stávající aktivity a zajišťuje společnosti ve střednědobém horizontu potenciál růstu. S nárůstem o 57,9 mil. Kč stouply tržby za prodej vlastních výrobků a služeb o 1,8 % na 3,33 mld. Kč. Výsledek z operativní vydavatelské činnosti se pohybuje kolem 315 mil. Kč a je tak v období složité situace na trhu o 35 mil. Kč nižší než výsledek minulého roku. Finanční výsledek hospodaření společnosti bylo možno oproti loňskému roku výrazně zvýšit. Úrokové náklady klesly v obchodním roce o 3,5 mil. Kč na 2,3 mil. Kč. Přijaté dividendy z účasti ve výši 77,2 mil. Kč zase přispěly k pozitivnímu vývoji finančního výsledku hospodaření. Celkově se tento výsledek společnosti zlepšil o 26,8 mil. Kč na 92,8 mil. Kč. Účetní rok 2008 byl ukončen s hospodářským výsledkem před zdaněním ve výši 330 mil. Kč, který je o 86,4 mil. Kč nižší než výsledek předchozího roku. Pokles vznikl téměř výhradně v důsledku účetní korekce ve výši 78 mil. Kč z mimořádného prodeje nemovitostí. Po očištění o tento jednorázový vliv je pak výsledek na téměř stejně dobré úrovni jako

93

Výroční zpráva za rok 2008 pro společnost Mafra a.s. Praha : Mafra a.s., 2009, s. 4

64

v předchozím roce. Společnost vykazovala k 31. 12. 2008 vlastní kapitál v celkové výši 2,974 mld. Kč. Strategickým cílem na rok 2009 a léta následující je upevnění postavení společnosti na trhu, především na čtenářském a reklamním trhu v České republice. K tomu mají přispět další investice do nových výrobků, technologie i trvalé zlepšování vnitřní organizace.94 Společnost MAFRA, a.s. v roce 2008 realizovala výnosy zejména z vydávání deníku Mladá fronta DNES, poskytování inzertních služeb (v novinách i na internetu) a tisku pro cizí subjekty. Účetní výsledek hospodaření – zisk ve výši Kč 220 554 383,74 bude rozdělen následujícím způsobem: do tvorby rezervního fondu půjde 5 % z celkové částky účetního zisku, příděl činí Kč 11 027 720,00. Dále bude vyplacena dividenda ve výši Kč 109 900 000,00. Zbývající účetní zisk roku 2008 ve výši Kč 99 626 663,74 bude převeden na účet – nerozdělený zisk minulých let.95

3.7.2.2 Hodnocení roku 2009 Dne 31. 12. 2009 byla ve smyslu § 476 Obchodního zákoníku uzavřena mezi společností Lidové noviny, a.s. a společností MAFRA, a.s. smlouva o převodu podniku společnosti Lidové noviny, a.s. na společnost MAFRA, a.s. V důsledku této transakce přešel okamžikem uzavření smlouvy, tj. k 31. 12. 2009, celý podnik společnosti Lidové noviny, a.s. včetně všech práv a závazků týkajících se tohoto podniku na společnost MAFRA, a.s. Dnem 31. 12. 2009 přestala být společnost Lidové noviny, a.s. vydavatelem deníku Lidové noviny a provozovatelem internetové stránky Lidovky.cz a celý provoz těchto médií přešel na společnost MAFRA, a.s. Rok 2009 byl pro vydavatelství MAFRA ovlivněn účinky hospodářské a finanční krize. Krizí byl zasažen jak reklamní, tak i čtenářský trh. To se odrazilo i na vývoji tržeb. Celkově nižší tržby byly alespoň částečně kompenzovány úsporami nákladů. V obchodním roce 2009 se podařilo snížit výkonovou spotřebu o 12,5 % a osobní náklady celkem o 7,4 %. Za této nanejvýš obtížné situace si MAFRA udržela své postavení na čtenářském i inzertním trhu. Provozní výsledek poklesl o 28,7 % na 169 mil. Kč. Společnost dosáhla ve sledovaném období výsledku z finančních operací ve výši 59,2 mil. Kč. Úrokové náklady klesly o 1,3 mil. Kč na 1 mil. Kč. Na výsledku z finančních operací se kladně odrazily přijaté dividendy z účastí ve výši 80,1 mil. Kč. 94 95

Výroční zpráva za rok 2008 pro společnost Mafra a.s. Praha : Mafra a.s., 2009, s.5 Výroční zpráva za rok 2008 pro společnost Mafra a.s. Praha : Mafra a.s., 2009, s.8

65

Účetní rok 2009 byl ukončen s hospodářským výsledkem před zdaněním ve výši 228 mil. Kč. Hospodářský výsledek za běžnou činnost se pohybuje v roce 2009 kolem 215,8 mil. Kč, a je tak o 4,8 mil. Kč nižší než výsledek v minulém roce. Společnost měla k 31. 12. 2009 vlastní kapitál ve výši 3,08 mld. Kč. Strategickým cílem na rok 2010 a léta následující je upevnění postavení společnosti na trhu, především na čtenářském a reklamním trhu v České republice. K tomu mají přispět další investice do nových výrobků a do technologie i trvalé zlepšování vnitřní organizace. Společnost MAFRA, a.s. v roce 2009 realizovala výnosy zejména z vydávání deníku Mladá fronta DNES, poskytování inzertních služeb (v novinách i na internetu) a tisku pro cizí subjekty. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb činily za uplynulý rok 2 872 323 tis. Kč, z toho zahraniční tržby činily 30 302 tis. Kč.96 Účetní výsledek hospodaření – zisk ve výši Kč 215 839 844,16 bude rozdělen následujícím způsobem: na tvorbu rezervního fondu půjde 5 % z celkové částky účetního zisku, příděl činí Kč 10 792 000,00. Dále bude vyplacena dividenda ve výši Kč 120 000 000,00. Zbývající účetní zisk roku 2009 ve výši Kč 85 047 844,16 bude převeden na účet – Nerozdělený zisk minulých let.

3.7.2.3 Porovnání počtu zaměstnanců Průměrný evidenční přepočtený počet zaměstnanců MAFRA, a.s. za rok 2008 činil 1 124 osoby. Počet zaměstnanců zaměstnávaných organizací k datu 31. 12. 2008 činil 1 147 osob. Průměrný evidenční přepočtený počet zaměstnanců za rok 2009 činily 1 072 osoby. Z celkového počtu zaměstnaných bylo 22 pracovníků řídících. Počet zaměstnanců zaměstnávaných organizací k datu 31. 12. 2009 činil 1 147 osob.

3.8 CET 21 3.8.1 Představení společnosti CET 21 spol. s r.o. (dále jen „společnost“ nebo „CET 21“) byla založena společenskou smlouvou jako společnost s ručením omezeným dne 17. června 1992 a vznikla zapsáním do obchodního rejstříku dne 22. června 1992 u Městského soudu v Praze.

96

Výroční zpráva za rok 2009 pro společnost Mafra a.s. Praha : Mafra a.s., 2010, s.27

66

Společníci společnosti CET 21 přijali záměr uskutečnit k rozhodnému dni 5. srpna 2008 fúzi společnosti CET 21 sloučením se společností HARTIC a.s. a Galaxie sport s.r.o., při níž byly společnosti HARTIC a.s. a Galaxie sport s.r.o. zanikajícími subjekty. Projekt fúze byl chválen a podepsána statutárními orgány zúčastněných společností. Zápis fúze sloučením byl zapsán do obchodního rejstříku dne 31. října 2008 u Městského soudu. Společnost má základní kapitál ve výši 481 tis. Kč. Dne 13. listopadu 2008 na základě rozhodnutí valné hromady došlo k převodu 0,004% podílu na základním kapitálu ze společnosti Central European Media Enterprises II B.V. na poslečnost CME Romania B.V. Tato změna byla zapsána do obchodního rejstříku dne 6. ledna 2009. (K 31. prosinci 2008 vlastní 99,996 % společnosti CME Media Enterprises B.V Central European Media Enterprises II, zbývajících 0,004 % patří CME Romania B.V.) Společnost je od 2. 5. 2005 členem skupiny Central European Media Enterprises, Ltd. (dále jen „CME“). Majoritním vlastníkem společnosti CET 21 spol. s r.o. byla do 2. května 2005 protřednictvím společnosti VILJA a.s. finanční skupina PPF. Od 2. května 2995 se majoritním vlastníkem stala společnost CME Media Investments s.r.o., která je součástí skupiny CME. Skupina CME je velkým investorem v oblasti televizního vysílání v následujících zemích: Česká republika – TV Nova, Nova Sport, Nova Cinema, Bulharsko – TV2 a Ring TV, Chorvatsko – NOVA TV, Rumunsko – Pro TV, Acasa TV, Pro Cinema, Pro TV International, Sport.ro a MTV Romania, Slovinsko – POP TV a Kanal A, Ukrajina – Studio 1+1, Studio 1+1 International a Kino a Slovenská republika – TV Markíza. Dne 4. srpna 2008 byla do obchodního rejstříku zapsána fúze společnosti CET 21 spol. s r.o. (nástupnická společnost) a společností VILJA a.s. (zanikající společnost) a CME Media Investments s.r.o. (zanikající společnost) s rozhodným dnem 1. ledna 2008. Dne 31. října 2008 byla do obchodního rejstříku zapsána fúze společnosti CET 21 spol. s r.o. (nástupnická společnost) a společnosti HARTIC a.s. (zanikající společnost) a Galaxie sport, s.r.o. (zanikající společnost) s rozhodným dnem 5. srpna 2008. Dne 13. listopadu 2008 na základě rozhodnutí valné hromady došlo k převodu 0,004% podílu na základním kapitálu ze společnosti Central European Media Enterprises II B.V. na společnost CME Romania B.V. Tato změna byla zapsána do obchodního rejstříku dne 6. ledna 2009. Jednatelé společnosti CET 21 spol. s r.o. v období od 5. srpna až 31. prosince 2008 byli Ing. Petr Dvořák, Milan Cimirot a Adrian Sarbu. Po celý rok 2009 zastávali pozici jednatelů Ing. Petr Dvořák a Milan Cimirot. Adrian Sarbu byl dne 5. listopadu 2009 nahrazen 67

na pozici jednatele Oliverem Martinem Meisterem, jenž byl do funkce jmenován od 6. listopadu 2009. Změna byla zapsána do obchodního rejstříku dne 12. listopadu 2009.

3.8.2 Porovnání hospodářský výsledků v letech 2008 a 2009 3.8.2.1 Hodnocení roku 2008 V roce 2008 společnost zpracovala mimořádnou účetní závěrku 4. srpna – kvůli fúzi společností HARTIC a.s. a Galaxie sport s.r.o. – sloučení s CET 21 spol. s r.o. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb dosáhly za období končící 31. prosince 2008 celkového objemu 2 845 mil. Kč. Při přepočtu tržeb na roční bázi dosahují tržby za rok 2008 částky 6 353 mil. Kč. Nejvýznamnější položku tvoří prodej televizní reklamy, který dosáhl v tomto období objemu 2 767 mil. Kč.97 Společnost CET 21 spol. s r.o. vytvořila za období 5. srpna až 31. prosince 2008 ztrátu ve výši 772,6 mil. Kč. Společnost plánuje v roce 2009 velké investice související s rekonstrukcí hlavní budov a stavbou multifunkčního televizního studia. Společnost rovněž plánuje na konec roku 2009 spuštění lokální verze lifestylové televizní stanice MTV. Výsledky hospodaření v roce 2009 případně i v dalších letech budou ovlivněny globálním ekonomickým hospodářským poklesem, který se nevyhnul ani televiznímu odvětví. V důsledku poklesu tržeb z reklamy na počátku roku 2009 přistoupilo vedení společnosti k řadě úsporných opatření tak, aby dopad do výsledku hospodaření nebyl tak významný.98

TV NOVA V období od 5. srpna do 31. prosince 2008 si TV Nova nadále udržela vedoucí postavení na českém mediálním trhu. Během tohoto období dosáhla TV Nova v její cílové skupině 15-54 let za celý den, podílu sledovanosti 41,40 % a v prime timu činil podíl sledovanosti 46,04 %. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku došlo k nárůstu sharu v prime timu, a to v cílové skupině muži 25-34 let (nárůst o 6,9 %) a dospělí 25-34 let (o 5,3%). Ve srovnání s konkurencí má TV Nova nejvyšší podíl na divácích mladších věkových skupin.

97 98

Výroční zpráva za období 5. srpna až 31. prosince 2008. Praha : CET 21 spol. s r.o., 2009, s. 10 Výroční zpráva za období 5. srpna až 31. prosince 2008. Praha : CET 21 spol. s r.o., 2009, s. 14

68

Zpravodajský portál TN.cz Zpravodajský portál TN.cz posiloval v daném období videozpravodajství. Na tn.cz si denně návštěvníci přehrají průměrně 180 tisíc videí a v období aktuálních událostí přes 350 tisíc videí za den. Na stránkách tn.cz stráví uživatelé průměrně více než 12 minut denně.

NOVA CINEMA Nova Cinema se v prosinci 2008 stala nejsledovanějším filmovým kanálem v cílové skupině jednotlivci starší čtyř let, a to se 4,5% sledovaností, za skupinu jednotlivců starších 15+ je to 4,7% sledovanost. 15. prosince 2008 vstoupila Nova Cinema do DVBT, čímž si téměř zdvojnásobila penetraci a to z 26,66 % na 43,37 %. Prosincový podíl na sledovanosti za celý den v cílové skupině 15-54 let se zvýšil z 1% na 1,28 %, v prime time 1,20 %.

NOVA SPORT Nova sport je sportovním kanálem vysílaným v rámci placené nabídky kabelových, satelitních a IPTV operátorů na území ČR a SROV (původní název Galaxie Sport). V rámci rebrandingu se název změnil ke dni 4. říjnu 2008 na Nova Sport v souvislosti s fúzí společnosti Galaxie Spot s.r.o. do společnosti CET 21 spol. s r.o. Celkový počet předplatitelů dosáhl v srpnu 2008 počtu 972 468 v České republice a 682 938 na Slovensku a do konce roku se navýšil celkem o 93 391 předplatitelů.99

3.8.2.2 Hodnocení roku 2009 Údaje za minulé období ve výkazu zisku a ztráty společnosti jsou uvedeny za období od 5. srpna do 31. prosince 2008. Z tohoto důvodu nejsou vykazované údaje v obou obdobích (tj. rok 2008 a 2009) plně srovnatelné.100 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb za rok 2009 dosáhly celkového objemu 5 202 mil. Kč. Nejvýznamnější položku tvoří prodej televizní reklamy, který dosáhl v tomto období objemu 4 641 mil. Kč. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb přepočtené na roční bázi za rok 2008 dosahují částky 6 353 mil. Kč. Společnost CET 21 spol. s r.o. vytvořila za rok 31. prosince 2009 zisk ve výši 1 024 mil. Kč. Výsledky hospodaření v roce 2009 byly ovlivněny globálním ekonomickým

99

Výroční zpráva za období 5. srpna až 31. prosince 2008. Praha : CET 21 spol. s r.o., 2009, s. 4 V komentáři týkajících se tržeb a provozních nákladů je provedeno porovnání s minulým obdobím, kde je brán v úvahu přepočet na roční bázi. 100

69

hospodářským poklesem, který se nevyhnul ani televiznímu odvětví. V důsledku poklesu tržeb z reklamy na počátku roku 2009 přistoupilo vedení společnosti k řadě úsporných opatření tak, aby dopad do výsledku hospodaření nebyl tak významný. Společnost plánuje pro rok 2010 další investice související s rekonstrukcí hlavní budovy a stavbou multifunkčního televizního studia. Dále společnost plánuje reorganizaci společnosti a vyčlenění výroby do nově koupené dceřiné společnosti Media Pro Picture s.r.o. Tímto krokem chce společnost docílit zefektivnění výroby pořadů a větší flexibilitu výroby i pro jiné zadavatele. Tak jako v předešlých letech potvrdila TV Nova i v roce 2009 pozici lídra na tuzemském televizním trhu. Během roku 2009 získala Nova v cílové skupině 15-54 let podíl na sledovanosti 41,60 % za celý den, v prime timu pak 46,77 %. Ve srovnání s rokem 2008 vzrostl podíl sledovanosti v prime timu především v cílové skupině 15-24 let a 45-54 let. U obou cílových skupin byl tento růst o 4 %. K nejsledovanějším zábavným pořadům TV Nova patřily v roce 2009 kromě silvestrovských speciálů především pořady Mr. GS, 15 let TV Nova, reality show Výměna manželek, dokument k výročí narození Karla Gotta Fenomén Gott, eventy jako ANNO 2008, Týtý 2008, Česká Miss 2009 a Český slavík Mattoni 2009. Na úspěchu TV Nova se podílely také Televizní noviny, které se v roce 2009 znovu staly nejúspěšnějším titulem mezi zpravodajskými pořady všech televizí v České republice. Denně je v průměru sledovalo 2,4 milionu diváků starších 15 let (share za 15+ 69,72 %, což je o 5,28 % bodu více než v roce 2008). Diváckou pozornost si udržují také Odpolední Televizní noviny. Od pondělí do pátku a v neděli je průměrně sledovalo 823 tisíc diváků starších 15 let, podíl na sledovanosti za skupinu 15-54 let činil 49,70 % a dosahují vyššího sharu než konkurenční hlavní zpravodajské relace. V rámci internetových aktivit zaznamenala společnost, včetně dceřiných společností, nárůst průměrného počtu uživatelů jen o 0,9 % oproti roku 2008. Bylo to způsobeno především poklesem počtu uživatelů komunitního serveru Blog.cz a oproti tomu byl zaznamenán nárůst návštěvnosti webových stránek NOVA.cz.

NOVA CINEMA Filmový kanál NOVA Cinema je v roce 2009 třetím rokem na českém trhu, z toho druhým rokem v pozemní digitální síti. Možnost příjmu stoupala do prosince 2009 až k 71 % ve skupině jednotlivců nad 4 roky.

70

Průměrný podíl sledovanosti v cílové skupině 15-54 let vzrostl v roce 2009 na 2,18 % v celodenním průměru a 2,08 % v prime time. Nejúspěšnějším měsícem byl říjen s průměrným podílem 2,89 % za celý den a 2,90 % v prime time.

NOVA SPORT Sportovní stanice NOVA Sport v roce 2009 dosáhla růstu počtu předplatitelů v ČR o 4,3 % na 1 014 tis. a v SR o 2,3 % na celkových 699 tis. V roce 2010 se NOVA Sport bude soustředit na udržení pozice především svých klíčových programových titulů a další zkvalitnění programové nabídky.

MTV MTV je nejznámější celosvětová hudební a zábavní televize a multimediální značka pro mladé. Vysílat začala v roce 1981, nejprve v USA a posléze i v dalších zemích světa všech kontinentů. V současné době programy MTV sleduje téměř 600 milionů domácností ve 162 zemích a 33 jazykových mutacích. V České republice a na Slovensku stanice začala vysílat v neděli 29. listopadu 2009. V roce 2010 se MTV bude soustředit na získání maximálního počtu předplatitelů. Cílem je dosažení podobné úrovně předplatitelů jako u sesterské stanice NOVA Sport.101

3.8.2.3 Porovnání počtu zaměstnanců Průměrný počet zaměstnanců byl v období 1. ledna až 4. srpna 2008 597, členů vedení společnosti bylo 46 (celkem 643). Průměrný počet zaměstnanců byl v období 5. srpna až 31. prosince 2008 671, členů vedení společnosti bylo 51 (celkem 722). Průměrný počet zaměstnanců byl za období končící 31. prosince 2009 745, členů vedení společnosti bylo 44 (celkem 789). Počet zaměstnanců vychází z průměrného přepočteného stavu pracovníků. Pod pojmem vedení společnosti se rozumí generální ředitel, ředitelé sekcí a vedoucí oddělení. Odměny statutárních orgánů (jednatelé společnosti) ve výši 24 207 tis. Kč (k 31. prosinci 2008 ve výši 25 319 tis. Kč a k 4. srpnu 2008 ve výši 17 833 tis. Kč) jsou součástí mzdových nákladů.102

101 102

Výroční zpráva za rok 2009. Praha : CET 21 spol. s r.o., 2010, s. 6 Výroční zpráva za rok 2009. Praha : CET 21 spol. s r.o., 2010, s. 39

71

3.9 Česká televize 3.9.1 Představení společnosti Významným produktem, který tvoří rozhodující podíl na výnosech z podnikatelské činnosti České televize, je reklamní vysílání. Použití těchto prostředků umožňuje zákon č. 304/2007 Sb., kromě stanovených mandatorních výdajů pouze k financování digitalizace televizního vysílání a digitalizace Archivu ČT. Prodej reklamního času (klasická reklama) byl v roce 2008 realizován výhradně přes obchodní zastoupení společností ARBOmedia.net Praha (dále jen ARBOmedia). Výnosy z vysílání reklamy dosáhly v roce 2008 celkem 739 181 tis. Kč, ve srovnání s plánem byly nižší o 10 819 tis. Kč a ve srovnání s rokem 2007 dokonce o 108 288 tis. Kč. Významným finančním přínosem pro Českou televizi je vysílání sponzorovaných pořadů, kdy této aktivitě byla věnována zvýšená pozornost. Výnosy z prodeje sponzoringu přes obchodní zastoupení ARBOmedia dosáhly 223 798 tis. Kč a oproti plánu byly zlepšeny o 9 798 tis. Kč. V roce 2008 výnosy z vysílání teleshoppingových pořadů dosáhly 66 997 tis. Kč. Plánované výnosy byly překročeny o 5 997 tis. Kč. Výnosy za vysílání teletextu se v roce 2008 podařilo udržet na úrovni předchozího roku. Výnos za tuto činnost dosáhl 16 752 tis. Kč při plnění plánu na 105,4 %. I přes sílící konkurenční prostředí na internetovém trhu a nově spuštěné zpravodajské portály komerčních TV stanic si internetové stránky České televize našly v roce 2008 své inzertní zadavatele. Výnosy z této komerční aktivity dosáhly 11 480 tis. Kč a oproti plánovaným 6 100 tis. Kč byly výrazně překročeny. Základem organizační struktury České televize jsou Česká televize v Praze (dále ČT v Praze), televizní studio Brno (dále TS Brno) a televizní studio Ostrava (dále TS Ostrava). Pro účely ekonomického řízení se tyto organizační celky označují jako samostatně hospodařící jednotky. I v roce 2009 jsou základem organizační struktury České televize jsou Česká televize v Praze (dále ČT v Praze), televizní studio Brno (dále TS Brno) a televizní studio Ostrava (dále TS Ostrava). Pro účely ekonomického řízení se tyto organizační celky označují jako samostatně hospodařící jednotky.

Výroba a vysílání Celková vysílací doba při celodenním vysílání čtyř programů České televize představuje v úhrnu 35 136 hodin. V průběhu roku 2008 odvysílala Česká televize 35 811,2

72

hod. pořadů, z toho 745,7 hod. představovalo simultánní vysílání regionálních pořadů TS Brno a TS Ostrava. Na premiérové vysílání připadá 15 879,4 hod., což představuje 44,3 %. Podle programových typů bylo odvysíláno 10 110,3 hod. zpravodajských pořadů (28,2 %) a 9 418,2 hod. sportovních pořadů (26,3 %). Z ostatních programových typů se na celkovém objemu odvysílaných pořadů největší měrou podílí dramatická tvorba (4 236,0 hod., tj. 11,8 %) a publicistika (4 049,8 hod., tj. 11,3 %). Česká televize v roce 2008 vyrobila 15 481,1 hod. pořadů, z toho televizní výroba činí 14 776,1 hod. Na celkové výrobě pořadů se TS Brno podílí 1 264,8 hod, tj. 8,2 % a TS Ostrava 1 154,8 hod., tj. 7,5 %. Ve srovnání s rokem 2007 bylo vyrobeno o 1 354,3 hod., tj. o 9,6 % více. Z celkové výroby pořadů připadá na nakoupené pořady 1 639,6 hod. (10,6 %) a na zakázkovou výrobu 388,9 hod. (2,5 %).103 V roce 2009 provozovala Česká televize celodenní vysílání 4 okruhů: ČT1, ČT2, zpravodajského kanálu ČT24 a sportovního kanálu ČT4. Celková vysílací doba činila 35 040 hod., z toho po dobu 66,8 hod. bylo na programu ČT4 vysíláno logo ČT. V úhrnu bylo v roce 2009 odvysíláno 35 476,1 hod. pořadů; rozdíl ve srovnání s celkovou vysílací dobou vyplývá ze zařazování simultánního vysílání regionálních pořadů TS Brno a TS Ostrava s objemem 502,9 hod. Za sledované období činilo premiérové vysílání celkem 14 634,2 hod. a podíl premiér na odvysílaných pořadech dosáhl 41,3 %, což ve srovnání se stejným obdobím minulého roku představuje snížení o 3,0 %, tj. o 1 245,2 hod. V roce 2009 vyrobila Česká televize celkem 14 637,5 hod. pořadů, z toho na televizní výrobu připadá 13 967,0 hod. Na celkové výrobě se TS Brno podílí 1 227,4 hod., tj. 8,4 % a TS Ostrava 1 100,4 hod., tj. 7,5 %. Ve srovnání s rokem 2008 bylo vyrobeno o 843,6 hod. méně, tj. o 5,4 %; tuto skutečnost ovlivnily přenosy z Letních olympijských her v Pekingu v roce 2008. Z celkové výroby pořadů připadá na nakoupené pořady 1 627,7 hod. (11,1 %) a na zakázkovou výrobu 325,8 hod. (2,2 %)104.

3.9.2 Porovnání hospodářských výsledků v letech 2008 a 2009 Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, v platném znění, ukládá Radě ČT schvalovat rozpočet, účetní závěrku a přehled pohledávek a závazků České televize, kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize a sledovat naplňování požadavků práva Evropských společenství na transparentnost finančních vztahů v České

103 104

Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2008. Praha : Česká televize, 2009, s. 9 Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2008. Praha : Česká televize, 2009, s. 11

73

televizi. Kromě toho Rada ČT schvaluje nakládání s nemovitostmi, jejich pronájem, pořízení i odprodej. Hospodaření České televize se řídí Rozpočtem České televize schváleným Radou ČT. V roce 2008 bylo zachováno kombinované financování činnosti České televize, kdy příjmy z televizních poplatků byly doplněny o výnosy z ostatních zákonem povolených obchodních činností. Rozsah podnikání České televize je přitom omezen tak, že jeho předmět musí souviset s tvorbou a šířením televizních programů a nesmí ohrozit poslání České televize. Příjmy získané podnikatelskou činností se mohou dle ustanovení zákona o České televizi použít pouze k financování hlavní činnosti.

3.9.2.1 Hodnocení roku 2008 Rozpočet roku 2008 zohledňoval rozšíření vysílání sportovního kanálu, ke kterému došlo od 1. 1. 2008, takže v roce 2008 provozovala Česká televize celodenní vysílání všech 4 kanálů: ČT1, ČT2, zpravodajského kanálu ČT24 a sportovního kanálu ČT4. Rozpočet České televize na rok 2008 byl sestaven jako vyrovnaný. Rada ČT schválila dne 16. ledna 2008 Rozpočet České televize na rok 2008 ve shodném objemu nákladů a výnosů ve výši 7 030,0 mil. Kč a rozpočet výdajů na pořízení investic v objemu 676,0 mil. Kč. Vzhledem k novým skutečnostem v oblasti financování investic předložila Česká televize v průběhu roku 2008 Radě České televize žádost o schválení změny Rozpočtu České televize. Jejím předmětem bylo snížení rozpočtu investičních výdajů o 126,0 mil. Kč, snížení rozpočtu nákladů v položce „odpisy dlouhodobého majetku“ o 30,0 mil. Kč, přesun rozpočtových prostředků z položky ostatní náklady k posílení výrobního úkolu z důvodu nákupu sportovních práv formou barterových plnění. Rada České televize dne 5. listopadu 2008 změnu Rozpočtu České televize na rok 2008 schválila. Rozpočet v upraveném znění byl vyrovnaný se shodným objemem nákladů a výnosů ve výši 7 000,0 mil. Kč a rozpočtem investičních výdajů ve výši 550,0 mil. Kč. Pro rok 2008 zůstalo zachováno kombinované financování činnosti České televize, kdy příjmy z televizních poplatků jsou doplněny o výnosy z ostatních zákonem povolených obchodních činností. Hlavním zdrojem financování České televize jsou televizní poplatky, jejichž výši upravuje zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. S účinností od 1. ledna 2008 se zvýšil televizní poplatek na 135 Kč měsíčně. Jeho navýšení vyrovnává propad výnosů vyplývající z postupného omezování reklamního vysílání v České televizi. V roce 2008 byl nově upraven rozsah reklamního vysílání, kdy čas vyhrazený reklamě na programu ČT1 nesmí přesáhnout 0,75 % denního vysílacího času a na 74

ostatních programech České televize 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů. Použití takto získaných prostředků z vysílání reklamy upravuje novela zákona o České televizi. Stanoví pro Českou televizi mandatorní výdaje, tj. povinnost odvádět z výnosu z reklamy částku 150,0 mil. Kč ročně Státnímu fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a částku 15,0 mil. Kč ročně na zvláštní účet zřízený Českým telekomunikačním úřadem. Zbylou část peněžních prostředků ukládá Česká televize na svůj zvláštní účet, který zřídila v souladu s ustanovením zákona č. 304/2007 Sb., a který spravuje. Z toho dvě třetiny prostředků lze použít na podporu a rozvoj zemského digitálního vysílání v České republice, zejména na rozvoj a provoz multiplexu veřejné služby. Ostatní prostředky po úhradě nutných výdajů spojených s výběrem a správou výnosů z reklamy, tj. provize společnosti ARBOmedia, která zabezpečuje pro Českou televizi prodej reklamního času, je možno použít na digitalizaci Archivu České televize.105 Hospodaření České televize bylo na rok 2008 plánováno jako vyrovnané a vzhledem k účelovosti čerpání fondu televizních poplatků ke krytí nákladů na hlavní činnost po zapojení ostatních výnosů je i vykázaný hospodářský výsledek nulový. Plnění rozpočtu České televize dosáhlo v roce 2008 v úhrnu 6 760 158 tis. Kč, tj. bylo nižší o 239 842 tis. Kč (o 3,4 %) oproti rozpočtu schválenému Radou České televize ve výši 7 000 000 tis. Kč. V oblasti nákladů i výnosů lze hodnotit hospodaření České televize pozitivně, ve sledovaném období bylo zúčtováno nižší čerpání fondu televizních poplatků oproti plánu o 664 963 tis. Kč v důsledku úspory nákladů ve výši 239 842 tis. Kč při současném vyšším plnění ostatních výnosových položek o 425 121 tis. Kč. Rozpočet, a tím úkoly, dané a schválené Radou České televize v ekonomické oblasti na rok 2008, byly splněny. Navíc byla vytvořena rezerva pro použití v následujících letech. Příjmy z televizních poplatků dosáhly 5 786 967 tis. Kč, což představuje meziroční zlepšení o 721 717 tis. Kč a zlepšení oproti rozpočtu o 96 467 tis. Kč.106 Dle účetní závěrky bylo hospodaření České televize v roce 2008 vyrovnané.

3.9.2.2 Hodnocení roku 2009 I v roce 2009 byly zdrojem financování činnosti České televize vedle příjmů z televizních poplatků také výnosy z podnikání, které souvisí s předmětem činnosti České televize a nesmí ohrozit její úkoly. Příjmy z podnikatelských aktivit mohou být použity pouze 105 106

Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2008. Praha : Česká televize, 2009, s.19 Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2008. Praha : Česká televize, 2009, s.20

75

k financování činnosti stanovené zákonem o České televizi. Zákon č. 304/2007 Sb. stanoví postup užití výnosů z vysílání reklamy pro účely digitalizace televizního vysílání. Prodej reklamního času (klasické reklamy) byl v roce 2009 realizován výhradně přes obchodní zastoupení společností ARBOmedia.net Praha, která v průběhu roku 2009 změnila název na Media Master. V roce 2009 platily stejné zákonné limity pro vysílání reklamy České televize jako v roce 2008: program ČT1: 0,75 % denního vysílacího času, programy ČT2, ČT24, ČT4: 0,50 % denního vysílacího času na každém z těchto programů. V roce 2009 vedle ekonomické krize svoji roli sehrál i mírný meziroční pokles sledovanosti ČT1. Stabilní součástí nabídky České televize v roce 2009 byly i digitální programy ČT24 a ČT4. Největšími zadavateli z řad mediálních agentur byly v roce 2009 agentury skupiny GroupeM –Mediaedge:cia, MediaCom, MindShare, Maxxus, dále pak OMD, PHD, Médea a Starcom. Nejvýznamnějšími klienty v oblasti klasické reklamy se v roce 2009 staly společnosti KMV, Škoda Auto + IVG, ČSOB, PSA a Telefonica O2. Výnosy z vysílání reklamy byly realizovány v roce 2009 pouze ve výši 469 309 tis. Kč, ve srovnání s rokem 2008 poklesly na 63,5 %. Významným finančním přínosem pro Českou televizi bylo vysílání sponzorovaných pořadů. Avšak důsledky ekonomické krize spolu s poklesem zájmu klientů především o produktové kampaně a řadou legislativních omezení v rámci sponzoringu způsobily, že výnosy vykázané v částce 243 022 tis. Kč nedosáhly v roce 2009 úrovně předchozího roku ani naplnění plánovaných hodnot pro běžný rok. V oblasti sponzorování pořadů byly vedle klasického sponzoringu realizovány výnosy z barterových plnění v celkovém objemu 55 785 tis. Kč. V roce 2009 výnosy z teletextových služeb dosáhly 13 636 tis. Kč. I přes dopady hospodářské krize, promítající se ve stagnaci a poklesu inzertní aktivity klientů na internetu, byl reklamní prostor na internetových stránkách České televize poptáván ze strany reklamních inzerentů. Obchodně se dařilo především sportovním projektům. Česká televize byla v roce 2009 zapojena do výzkumu měření sledovanosti videa na internetu (pro projekty www.ceskatelevize.cz a www.ct.24.cz), jejímž realizátorem je Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR). Výnosy z této komerční aktivity dosáhly 9 480 tis. Kč oproti plánovaným 8 600 tis. Kč.107

107

Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2009. Praha : Česká televize, 2010, s. 13

76

Rozpočet České televize na rok 2009 byl sestaven jako vyrovnaný. Radou ČT byl schválen dne 14. 1. 2009 ve shodném objemu nákladů a výnosů ve výši 7 318,0 mil. Kč a rozpočet výdajů na pořízení investic v objemu 653,0 mil. Kč. Rozpočet zabezpečoval celodenní vysílání 4 okruhů: ČT1, ČT2, zpravodajského kanálu ČT24 a sportovního kanálu ČT4. Významné je poskytování služeb teletextu a rozvoj internetu, stabilní pozici si udržuje Portál ČT24. V důsledku ekonomické krize nebyly splněny plánované příjmy z vysílání reklamy o 76 444 tis. Kč. Rozpočet a úkoly dané a schválené Radou České televize v ekonomické oblasti na rok 2009 byly Českou televizí splněny. Hospodaření České televize bylo plánováno jako vyrovnané a vzhledem k účelovosti čerpání fondu televizních poplatků ke krytí nákladů na hlavní činnost po zapojení ostatních výnosů je i vykázaný hospodářský výsledek nulový. Celosvětová ekonomická krize měla dopady i do hospodaření České televize. Ve srovnání s předchozími roky došlo k výraznému poklesu tržeb za vlastní výkony, a to především v oblasti reklamy a sponzorovaných pořadů. Na složitou ekonomickou situaci reagovala Česká televize přijetím úsporných opatření vedených úsilím o udržení vyrovnaného rozpočtu. Režijní náklady s výjimkou mandatorních výdajů byly sníženy o 5 %, došlo k omezení objemu prostředků investovaných do výroby pořadů a další úspory byly zabezpečeny u nákladů na cestovné. V oblasti osobních nákladů rozhodl generální ředitel v závěru roku 2009 o zrušení 120 pracovních pozic a bylo přistoupeno k jejich postupnému rušení.108 Rozpočet výnosů České televize na rok 2009 byl stanoven v celkovém objemu 7 318 000 tis. Kč, plnění dosáhlo 6 925 930 tis. Kč; oproti rozpočtu bylo nižší o 392 070 tis. Kč, tj. o 5,4 %. Značný pokles byl zaznamenán u tržeb za vlastní výkony, které dosáhly pouze 1 132 313 tis. Kč a oproti plánovanému objemu byly nižší o 427 068 tis. Kč. Dopady finanční krize se projevily zejména v oblasti výnosů za vysílání reklamy v důsledku omezení prostředků zadávajícími organizacemi pro tyto účely, takže v roce 2009 se nepodařilo naplnit rozpočet v této položce o 285 691 tis. Kč. Obdobná situace byla i v dalších oblastech, zejména u výnosů za vysílání sponzorovaných pořadů, kde neplnění rozpočtu dosáhlo 83 718 tis. Kč a u barterových plnění 10 651 tis. Kč. Rozpočet výnosů za vysílání teleshoppingu byl vzhledem k novému produktu „Nákup extra“ uvedenému na trh v průběhu roku 2008 navýšen, avšak jeho ekonomické výsledky ovlivnily obdobné faktory jako reklamní vysílání, takže propad dosáhl

108


77

16 667 tis. Kč. Neplnění je vykázáno i u ostatních tržeb za vlastní výkony, v úhrnu o 29 457 tis. Kč, kde se jedná zejména o prodej práv, služeb a Edici ČT.109 Vzhledem k ekonomické krizi již v první polovině roku 2009 přehodnotila Česká televize schválený rozpočet a přijala řadu opatření k redukci nákladů za účelem dodržení vyrovnaného rozpočtu. Spolu se zpřísněním rozpočtové a finanční kázně se podařilo snížit náklady oproti rozpočtu v úhrnu 392 070 tis. Kč. Rozpočet nákladů schválený Radou ČT ve výši 7 318 000 tis. Kč byl čerpán částkou 6 925 930 tis. Kč při plnění na 94,6 %. Plnění výnosů České televize dosáhlo za rok 2009 v úhrnu 6 925 930 tis. Kč, oproti roku 2008 vykazuje zvýšení o 165 772 tis. Kč, tj. 2,5 %, a to vzhledem k vyššímu čerpáním fondu televizních poplatků o 665 344 tis. Kč při nižším plnění ostatních realizovaných výnosů. Výnosy z prodeje reklamního času činily 469 309 tis. Kč, nepodařilo se dosáhnout úrovně roku 2008 o 269 872 tis. Kč jednak v důsledku dopadu ekonomické krize na mediální odvětví, kdy zadávající organizace omezily finanční prostředky pro tyto účely, a jednak mírným poklesem sledovanosti pořadů České televize, což se projevilo v ceně reklamního času. Důsledky ekonomické krize se odrazily i v tržbách za vysílání sponzorovaných pořadů, které zaznamenávaly po několik předešlých let rostoucí tendenci zájmu klientů. Byly realizovány ve výši 243 022 tis. Kč s meziročním poklesem v této oblasti o 48 277 tis. Kč. Obdobně i výnosy z barterových plnění za vysílání sponzorovaných pořadů byly ve srovnání s předcházejícím rokem v úhrnu o 33 908 tis. Kč nižší. Významný nárůst oproti předchozímu roku doznaly výnosy za vysílání teleshoppingu o 22 336 tis. Kč s celkovým plněním ve výši 89 333 tis. Kč, které ovlivnil zejména produkt „Nákup extra“, i když na jeho výsledky působily podobné faktory jako na reklamní vysílání. Ostatní aktivity, vysílání teletextu a vysílání internetu, zaznamenaly jako většina podnikatelských činností České televize meziroční pokles. Ostatní tržby za vlastní výkony byly realizovány v objemu 251 748 tis. Kč, ve srovnání s rokem 2008 o 24 642 tis. Kč nižším. Náklady zaznamenaly v roce 2009 nárůst oproti roku 2008 o 165 772 tis. Kč, tj. o 2,5 % zejména v oblasti odpisů dlouhodobého majetku a osobních nákladů. Objem osobních nákladů vynaložených v celkové výši 1 689 272 tis. Kč zaznamenal oproti roku 2008 navýšení o 86 651 tis. Kč, tj. o 5,4 %.

109


78

Na služby připadá z celkového objemu nákladů v roce 2009 celkem 3 453 810 tis. Kč, tj. 49,9 % a oproti roku 2008 došlo ke snížení o 87 561 tis. Kč. Nižší náklady souvisí především s výrobou pořadů – zakázková výroba pořadů (- 62 352 tis. Kč), honoráře placené autorům a výkonným umělcům (- 30 480 tis. Kč) a koprodukce (- 19 502 tis. Kč). Naproti tomu zvýšení nákladů na ostatní služby o 39 050 tis. Kč v roce 2009 souvisí především s podporou DVBT vysílání organizovanou Ministerstvem vnitra ČR, kdy Národní koordinační skupina zahájila svoji činnost až v závěru roku 2008. V roce 2009 bylo zúčtováno k tíži nákladů České televize na tuto činnost o 62 055 tis. Kč více. Zvýšení nákladů bylo zaznamenáno i v oblasti nákupu práv ke sportovním pořadům a přípravy restrukturalizace České televize. Z uvedených údajů vyplývá, že ve zbývajících oblastech činnosti České televize došlo k redukci nákladů. Nákladové položky daně, odpisy a opravné položky k pohledávkám převyšují čerpání roku 2008 o 177 166 tis. Kč, přičemž meziroční navýšení dosáhlo 14,2 %. Tento stav je důsledkem zvýšených investic do pořizování dlouhodobého majetku, a to nad rámec účetních odpisů, čímž došlo k růstu účetních odpisů dlouhodobého majetku včetně zůstatkové ceny vyřazeného majetku o 116 081 tis. Kč. Plnění v roce 2009 ovlivnila i výše DPH bez nároku na odpočet, která dosáhla 522 092 tis. Kč, tj. o 52 278 tis. Kč více ve srovnání s předchozím obdobím. Pokles tržeb za vlastní výkony měl dopad na výši koeficientu pro uplatnění nároku na odpočet DPH na vstupu.110 Ostatní náklady byly v roce 2009 čerpány v částce 119 247 tis. Kč, tj. v objemu o 13 019 tis. Kč nižším ve srovnání s rokem 2008. Důvodem bylo především nižší zúčtování pokut, penále a škod o 10 368 tis. Kč, kdy v roce 2008 bylo provedeno jednorázové doúčtování pokut vyměřených Radou pro rozhlasové a televizní vysílání v důsledku změny metodiky jejich účtování. Dle účetní závěrky bylo hospodaření České televize v roce 2009 vyrovnané. Účetní závěrku a přehled pohledávek a závazků České televize za rok 2009 schválila Rada ČT dne 23. 6. 2010. Ze zpracovaných prognóz do roku 2015 při současném vývoji vyplývá, že Česká televize by postupně vyčerpala veškeré disponibilní rezervy a v následujících letech nebude schopna financovat svoji činnost. Jako nezbytné se jeví nutnost změny systému financování. Z těchto důvodů byly provedeny ekonomické audity a v závěru roku 2009 byla zahájena

110

Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2009. Praha : Česká televize, 2010, s.35

79

restrukturalizace České televize. Do procesu restrukturalizace vstupuje Česká televize jako ekonomicky stabilní instituce.

3.9.2.3 Porovnání počtu zaměstnanců Průměrný evidenční počet zaměstnanců České televize v přepočtených osobách činil v roce 2008 celkem 2 881,25 osob. Ve srovnání s rokem 2007 je počet zaměstnanců vyšší o 68,50 osob. Počet zaměstnanců se zvýšil především v profesích, jejichž činnost úzce souvisí s výrobou a vysíláním pořadů např. v oblasti přenosové, zvukové a reportážní techniky, a také v oblasti produkce. Ke zvýšení počtu zaměstnanců došlo jak v ČT v Praze, tak v TS Brno a TS Ostrava. Nové pracovní pozice si dále vyžádalo poskytování dalších služeb poplatníkům. Jedná se zejména o rozšíření webových stránek České televize a zpravodajského portálu ČT24. O navýšení počtu zaměstnanců bylo rozhodnuto již ve III. čtvrtletí 2007 a postupné obsazování těchto pracovních míst bude ukončeno v roce 2009 a následně již Česká televize vznik nových pracovních pozic neplánuje. V roce 2008 náklady na mzdy a zákonné pojištění činily 1 529 664 tis. Kč, z této rozpočtové položky schválené Radou ČT zůstalo nepoužito 13 336 tis. Kč. Průměrný evidenční počet zaměstnanců České televize v přepočtených osobách činil v roce 2009 celkem 2 896,25 osob. Ve srovnání s rokem 2008 je tento stav vyšší pouze o 15,00 osob, což je důsledek postupného obsazování plánovaných míst v roce 2008. V roce 2009 žádná nová systemizovaná místa zřizována nebyla, naopak v závěru roku došlo k postupnému rušení míst, a to jednak na základě výsledků vnitřního personálního auditu a jednak v souvislosti s organizačními změnami. Toto snížení počtu plánovaných systemizovaných míst a s tím i související snížení počtu zaměstnanců se však plně projeví v průměrném evidenčním počtu zaměstnanců až v roce 2010. V roce 2009 náklady na mzdy a zákonné pojištění činily v úhrnu 1 625 715 tis. Kč. Z rozpočtu osobních nákladů (mzdy a zákonné sociální a zdravotní pojištění) schváleného Radou ČT zůstalo nepoužito 17 985 tis. Kč, a to především v důsledku zákonné úpravy v oblasti odvodů sociálního a zdravotního pojištění, kterou byl stanoven maximální vyměřovací základ pro pojistné.111

111


80

3.9.2.4 Poplatky Systém výběru televizních poplatků se od září 2005 řídí zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, který nahradil zákon č. 252/1994 Sb. a který mimo jiné postupně upravil výši televizního poplatku z původních 75 Kč v roce 2005 na 135 Kč měsíčně od roku 2008. Významné je i pojetí zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, kdy v případě, že fyzická či právnická osoba není přihlášena k evidenci, odběrem elektřiny se považuje za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud není od této povinnosti dle příslušného zákona osvobozena nebo na výzvu neprokáže opak. V roce 2008 činil příjem České televize ve vazbě na televizní poplatky a jejich příslušenství v úhrnu 5 873 068 tis. Kč, z této částky připadá na televizní poplatky 5 786 967 tis. Kč, přirážky k televizním poplatkům, úroky z prodlení, soudní poplatky, výlohy advokátů 86 101 tis. Kč.112 V roce 2009 činil příjem České televize ve vazbě na televizní poplatky v úhrnu 5 918 361 tis. Kč. Příjem z televizních poplatků dosáhl za rok 2009 celkem 5 828 617 tis. Kč oproti plánovaným 5 800 000 tis. Kč. Tento příznivý vývoj ovlivnila aktivní práce odborných útvarů České televize s pohledávkami televizních poplatků a vyhledávání neevidovaných poplatníků. Ke krytí nákladů na hlavní činnost České televize bylo zapojeno 5 382 581 tis. Kč, tedy o 446 036 tis. Kč méně ve srovnání s objemem vyinkasovaných televizních poplatků v roce 2009.

3.10 Český rozhlas 3.10.1 Představení společnosti Český rozhlas pracoval v roce 2008 s rozpočtem nákladů ve výši 2 108,3 mil. Kč a plánoval výnosy v objemu 2 197,7 mil. Kč. Předpokládaný výsledek hospodaření v podobě zisku po zdanění ve výši 60,9 mil. Kč byl překročen o 65,4 mil. Kč a dosáhl tak výše 126,3 mil. Kč. Hospodaření roku proběhlo bez významných změn. Zvýšená pozornost byla věnována vyšší výtěžnosti poplatníků rozhlasového poplatku. V oblasti investičních výdajů se soustředila instituce na rekonstrukci historické budovy Českého rozhlasu a v oblasti technologií byla v popředí digitalizace.113 Způsob financování Českého rozhlasu pro rok 2008 se nezměnil. Zachováno zůstalo kombinované financování příjmy z rozhlasových poplatků, doplněnými o výnosy z ostatních zákonem povolených obchodních činností. Hlavní složkou byly tradičně výnosy z 112 113

Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2009. Praha : Česká televize, 2010, s. 41 Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2008. Praha : Český rozhlas, 2009, s. 4

81

rozhlasových poplatků, které tvořily 87,2 % z celkových příjmů, což je o 0,6 % méně než v roce 2007. Jde pouze o malou odchylku ovlivněnou především účetními výnosy, konkrétně rozpouštěním opravných položek. V roce 2006 byl podíl výnosů z rozhlasových poplatků na celkových výnosech zcela shodný s rokem 2008.114 Páteří organizační struktury jsou celoplošné a regionální stanice, které mají z ekonomického hlediska zcela rovnocenné postavení. V roce 2008 provozoval Český rozhlas analogově čtyři celoplošné programy, rozhlasové programy regionálních stanic a dále rozhlasové vysílání do zahraničí. Celodenní vysílání celoplošných stanic ČRo 1 Radiožurnál, ČRo 2 Praha a ČRo 3 Vltava je doplněno časově omezeným vysíláním ČRo 6. Regionální vysílání realizují samostatná studia v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni a Ústí nad Labem. V Praze vedle sebe působí studio metropolitního vysílání a studio pro Střední Čechy. Vysílání v Karlovarském, Zlínském a Libereckém kraji je provozováno jako odpojované z mateřských studií Plzeň, Brno a Sever. Samostatný charakter má ČRo 7 Radio Praha. Jedná se o vysílání o České republice do zahraničí v angličtině, francouzštině, němčině, španělštině a ruštině. Celý projekt je realizován v souladu se zákonem č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu a je financován ze státního rozpočtu jako smluvní služba poskytovaná Ministerstvu zahraničí ČR. V hodnoceném roce byly provozovány tři digitální stanice. Jedná se o publicistickou stanici Česko, hudební stanici D-Dur zaměřenou zejména na vážnou hudbu a populárně vzdělávací stanici Leonardo. Samostatně vysílalo studio pro mladé ČRo Radio Wave, které bylo šířeno jak digitálně, tak i v omezeném terestrickém analogovém vysílání na vysílači Praha-Cukrák do 31.8.2008. Programové divize jsou zastřešeny dvěma divizemi vedení Českého rozhlasu, úsekem generálního ředitele po stránce organizační a úsekem ředitele programu z hlediska programové náplně. Struktura je doplněna útvary, které se prolínají programovými složkami, jakými jsou Archivní a programové fondy a divize Internet. Do kategorie typických útvarů služeb patří úsek techniky, správní úsek a úsek strategického rozvoje. Ojedinělé postavení má ve vnitřní struktuře Symfonický orchestr Českého rozhlasu.115 V následujícím roce 2009 se organizačně ekonomické uspořádání Českého rozhlasu nijak významně nezměnilo. Byly provedeny pouze dílčí organizační změny v rámci jednotlivých divizí, případně došlo k přesunům dílčích částí mezi divizemi.

114 115

Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2008. Praha : Český rozhlas, 2009, s .6 Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2008. Praha : Český rozhlas, 2009, s. 7-8

82

3.10.2 Porovnání hospodářských výsledků v letech 2008 a 2009 3.10.2.1 Hodnocení roku 2008 Výsledek hospodaření Českého rozhlasu za rok 2008 představuje zisk po zdanění ve výši 126,3 mil. Kč. Složení tvorby zisku z hlediska druhu činnosti bylo ve prospěch hlavní činnosti (91,1 mil. Kč), z vedlejší činnosti byl vytvořen zisk ve výši 35,2 mil. Kč. Daň z příjmu právnických osob činila 33,5 mil. Kč. Hodnotově nejvyšší navýšení bylo u rozhlasových poplatků, a to o 14,1 mil. Kč, což ovšem v procentním posouzení činí pouhých 0,7 % rozdíl. Oproti plánu byly vykázány vyšší výnosy z reklamy (2,2 mil. Kč) a sponzoringu (13,6 mil. Kč). Nárůst se ovšem týkal pouze barterových operací, v oblasti placených výnosů nebyl rozpočtovaný ukazatel zcela naplněn. Standardní situace je u výnosů poskytovaných Českému rozhlasu na provozování. Vysílání do zahraničí, kde pro rok 2008 nedošlo k změnám u přidělených prostředků od Ministerstva zahraničních věcí ČR. Tržby z ostatních služeb byly o 5,8 mil. vyšší, než činil plán. Hospodaření Českého rozhlasu bylo v roce 2008 podmíněno, stejně jako v roce 2007, třemi základními faktory. Rozpočtem, předpokládajícím vytvoření zisku, výraznou investiční činností, jejímž základem je rekonstrukce historické budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze a konečně dále trvajícími spory o daňové nároky. Základem hospodářského výsledku byl rozpočet schválený Radou Českého rozhlasu jako ziskový.116 Způsob financování a hospodaření Českého rozhlasu je dlouhodobě stejný, když hlavním zdrojem příjmů jsou výnosy z rozhlasových poplatků. Současně je však třeba upozornit, že ze střednědobého horizontu, tj. řádově 2-3 let, především s ohledem na investiční akci rekonstrukce historické budovy na Vinohradské 12 a také v souvislosti s náklady na souběh analogového a digitálního vysílání se Český rozhlas dostane do složité finanční situace podobné situaci z roku 2005, před tím, než byly rozhodnutím Poslanecké sněmovny veřejnoprávnímu rozhlasu naposledy navýšeny rozhlasové poplatky.117 116

Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2008. Praha : Český rozhlas, 2009, s. 39 Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2008. Praha : Český rozhlas, 2009, s. 40: „Neřešené a odkládané záležitosti, o kterých Rada ČRo nebyla informována nebo byla informována nedostatečně a které se týkaly roku 2008, se ve finančním výčtu naplno projeví v roce 2009 a v letech následujících. Jedná se jak o rekonstrukci historické budovy Českého rozhlasu v Praze 2, Vinohradská 12, tak o neuzavřené investiční akce ve studiu Českého rozhlasu v Liberci a na Žižkově (ČRo Radio Wave), tak stavební úpravy mezi budovami Českého rozhlasu Římská a Vinohradská, kde je Český rozhlas ve sporu s příslušným zhotovitelem. Dopad těchto problematických manažerských rozhodnutí již řeší současné prozatímní vedení ČRo a bude se s ním muset naplno vyrovnat nový generální ředitel ČRo a to v situaci, kdy vývoj hospodaření Českého rozhlasu do dalších let je i beztak nepříznivý. Rada Českého rozhlasu si je vědoma skutečnosti, že zvláště v období celospolečenské finanční krize není další navýšení rozhlasových poplatků jedinou cestou, jak finanční situaci Českého rozhlasu zlepšit. Rada ČRo proto bude požadovat na vedení ČRo, aby v následujícím období hledalo možné zdroje úspor v hospodaření ČRo, aníž by došlo k omezení poskytované služby veřejnosti, tedy tvorby a šíření rozhlasového vysílání.“ 117

83

3.10.2.2 Hodnocení roku 2009 Český rozhlas hospodařil v roce 2009 s nákladovým rozpočtem ve výši 2 187,3 mil. Kč (bez zohlednění daně z příjmů právnických osob) a plánoval dosažení výnosů v objemu 2 239,1 mil. Kč. Rozpočtovaný výsledek hospodaření v podobě zisku před zdaněním ve výši 51,8 mil. Kč byl překročen o pouhé 2,0 mil. Kč, a dosáhl tak výše 53,8 mil. Kč. Hospodaření roku proběhlo bez významných změn. V oblasti investičních výdajů se soustředila instituce na rekonstrukci historické budovy Českého rozhlasu. Ostatní investiční akce pokrývaly potřeby nových technologií, především pro programovou oblast to byla obnova odbavovacího systému DALET.118 Struktura financování Českého rozhlasu v roce 2009 se nijak zásadně nezměnila oproti předchozím rokům. Zachováno zůstalo kombinované financování příjmy z rozhlasových poplatků doplněné o výnosy z ostatních zákonem povolených obchodních činností. Hlavní složkou byly tradičně výnosy z rozhlasových poplatků, které tvořily ve skutečnosti 88,8 % z celkových příjmů, což je o 1,6 % více než bylo v roce předchozím. Do růstu poměru výnosů z rozhlasových poplatků a ostatních výnosů se promítá jednak změna účtování poplatků vybíraných přes Českou poštu, které jsou nově účtovány aktuálně stejně jako výnosy od přímých poplatníků a poplatníků právnických osob a fyzických osob podnikajících. Vliv na poměr má také pokles příjmů z reklamy a sponzoringu.119 Výsledek hospodaření Českého rozhlasu za rok 2009 představuje čistý zisk ve výši 37 mil. Kč. Složení tvorby zisku z hlediska druhu činnosti bylo následující – v rámci hlavní činnosti byl vytvořen zisk 12,8 mil. Kč a z vedlejší činnosti 24,2 mil. Kč. Zisk po zdanění zahrnuje daň z příjmů právnických osob v hodnotě 16,8 mil. Kč. V hodnoceném roce je zřetelný pokles výše dosaženého zisku oproti třem předchozím rokům. Je patrné, že se blíží doba k přehodnocení činností instituce tak, aby bylo možné udržet vyrovnaný rozpočet v následujících účetních obdobích.

Porovnání dosažených výsledků hospodaření předchozích let: 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 čistý zisk v mil.

118 119

152,5 135,4 103,0 61,3 14,5 29,1 6,2

-24,1 151,0 140,2 126,3 37,0

Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2009. Praha : Český rozhlas, 2010, s. 4 Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2009. Praha : Český rozhlas, 2010, s. 6

84

Zisk je uváděn v úrovni po zdanění. Do roku 2006 byla vůči ziskům v jednotlivých účetních obdobích umořována daňová ztráta z roku 1999 a daň byla nulová.

Vývoj nákladů a výnosů skutečnost

rozdíl

Údaje jsou uvedeny v tisících Kč

roku 2008

roku 2009

absolutní

v%

Náklady

2 116 303

2 200 408

84 105

104,0

Výnosy

2 242 566

2 237 359

-5 207

99,8

Z výše uvedené tabulky je patrný meziroční růst nákladů o 4,0 %. Negativní trend je u výnosů, které ve srovnání s rokem 2008 drobně poklesly o 0,2 %. Růst výnosů z rozhlasových poplatků nestačí pokrývat nižší výnosy z obchodních aktivit jako jsou sponzoring a reklama.120

Výnosové položky Následující tabulka uvádí meziroční vývoj výnosů v členění na základní položky.121 Struktura položek Skutečnost

Rozdíl

v%

Údaje jsou uvedeny v tisících

rok

Kč.

rok 2008 rok 2009 absolutní

Rozhlasové poplatky

1 954

1 987

32 537

101,7 87,2

88,8

Reklama

996259 58

533498 47

-10 761

81,5

2,6

2,1

Sponzoring

83 802

70 740

-13 062

84,4

3,7

3,2

Ostatní tržby

39 391

39 165

-226

99,4

1,8

1,8

Zahraniční vysílání

68 000

64 600

-3 400

95,0

3,0

2,9

Ostatní výnosy

38 118

27 822

-10 296

73,0

1,7

1,2

VÝNOSY CELKEM

2 242

2 237

-5 207

99,8

100,0

100,0

566

359

%

2008

rok 2009

Při posouzení meziročního vývoje je patrné, že celkové výnosy jsou nižší než v roce předchozím (-5,2 mil.). Při bližším pohledu ale vidíme, že roste výše výnosů z rozhlasových 120 121

Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2009. Praha : Český rozhlas, 2010, s. 27 Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2009. Praha : Český rozhlas, 2010, s. 29

85

poplatků (+32,5 mil.) a naopak klesají výnosy z reklamy (-10,8 mil.), sponzoringu (-13,1 mil.) a vysílání do zahraničí (-3,4 mil.). Podstatná změna je patrná u ostatních výnosů (-10,3 mil. Kč), která je důsledkem snížení úrokové míry a volných finančních prostředků instituce. Závěrem lze konstatovat, že způsob financování a hospodaření Českého rozhlasu je dlouhodobě stejný, když hlavním zdrojem příjmů jsou výnosy z rozhlasových poplatků. Opakovaně je třeba upozornit, že ze střednědobého horizontu, tj. řádově 2-3 let, vlivem snižujícího se zisku a s ohledem na investiční akci

rekonstrukce historické budovy na

Vinohradské 12 se Český rozhlas zákonitě dostane do složité finanční situace, o jejímž řešení by měla být již nyní zahájena minimálně diskuse. Rada Českého rozhlasu si je vědoma skutečnosti, že zvláště v období celospolečenské finanční krize není další navýšení rozhlasových poplatků jedinou cestou, jak finanční situaci Českého rozhlasu zlepšit. Rada ČRo proto bude požadovat na vedení ČRo, aby v následujícím období hledalo možné zdroje úspor v hospodaření ČRo, aniž by došlo k omezení poskytované služby veřejnosti, tedy tvorby a šíření rozhlasového vysílání. Nelze se však domnívat, že by hledání a realizace úsporných opatření byla dlouhodobým řešením.122

3.10.2.3 Porovnání počtu zaměstnanců Mzdové náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění vzrostly o 57,7 mil. Kč na 749,8 mil. Kč, tedy meziroční zvýšení činí 8,3 %. V rámci kolektivního vyjednávání byl pro rok 2008 dohodnut růst mzdových prostředků o 6 %. Zbylá část nárůstu je podložena dobrou hospodářskou situací Českého rozhlasu a byla směřována do nenárokové části mzdy jednotlivých zaměstnanců. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců instituce se snížil o 15 zaměstnanců na 1 465. V roce 2009 se mzdové náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění meziročně zvýšily o 12,1 mil. Kč, tj. o pouhých 1,6 %. Z této částky byly v rámci kolektivního vyjednávání upraveny prostředky pouze několika divizím s nejnižšími průměrnými mzdami. S výjimkou dvou pražských divizí se jednalo o regionální studia Českého rozhlasu.

Průměrný přepočtený stav pracovníků 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ČRo celkem 122

1 443 1 417 1 403 1 407 1473 1 480 1 465 1 470

Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2009. Praha : Český rozhlas, 2010, s. 42

86

Mzdové náklady (celkem v tis. Kč) 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

ČRo celkem 489 603 508 168 509 712 566 084 655 590 692 119 749 844 761 993 % zvýšení * 5,69

3,79

0,3

11,1

15,8

5,6

8,3

1,6

*uvedeno je procento zvýšení vždy oproti předchozímu roku

3.10.2.4 Poplatky Výnosy z rozhlasových poplatků jsou základním zdrojem financování Českého rozhlasu. Výběr rozhlasových poplatků je od fyzických osob – domácností – již tradičně zajišťován především prostřednictvím služby SIPO České pošty. Druhý kanál výběru, určený především pro právnické osoby a fyzické osoby podnikající, provádí přímo Útvar rozhlasových poplatků (dále jen ÚRP). Pro přímý výběr jsou využívány jednak tradiční způsoby (bezhotovostní převod na bankovní účet Českého rozhlasu). Další možností rozvíjející se v roce 2008 je úhrada platební kartou přes Internet. V průběhu roku probíhal testovací provoz nového informačního systému Pinfo, který předchází pohledávkám u tzv. přímých poplatníků. Od roku 2008 se změnila účetní metoda. Od 1.1.2008 jsou všechny rozhlasové poplatky účtovány s odkazem na předpis jednotlivých plateb podle počtu evidovaných přijímačů do období, s nimiž časově souvisí. Fyzické osoby – domácnosti – platí pouze jeden poplatek bez ohledu na počet přijímačů v domácnosti. Právnické osoby, včetně fyzických osob podnikajících, hradí poplatek za každý vlastněný nebo držený přijímač přímo Českému rozhlasu. V roce 2009 bylo realizováno pravidelné měsíční upomínání dlužících poplatníků zejména z řad poplatníků – právnických osob. Touto činností se podařilo vymoci dluhy od přibližně 28 tisíc poplatníků v celkovém úhrnu více než 32 mil. Kč. Úspěšnost vlastního vymáhání dosáhla 70 procent upomenutých případů. Upomínání rovněž zajišťuje čištění evidenčních údajů o poplatnících. Druhý kvartál roku 2009 byl ve znamení implementace systému pro obsluhování datové schránky Českého rozhlasu.

87

3.11 Porovnání mediálních organizací v rámci českého trhu Práce sleduje hospodaření v letech 2008 a 2009 u společností Borgis, Economia, Ringier, Barrandov Televizní studio, První zpravodajská, Lagardere Active ČR, Mafra, CET 21, Česká televize a Český rozhlas. Společnost Barrandov Televizní studio, která provozuje televizní stanici TV Barrandov, je v práci sice popsána, do konečného hodnocení ale nemohla být zařazena. S televizním vysíláním totiž začala až s počátkem roku 2009, takže porovnání let 2008 a 2009 by bylo sice možné, ale v jejím případě poněkud zavádějící, protože v roce 2008 nepůsobila na mediálním trhu. Ze závěrečného hodnocení byla tedy vyloučena. U České televize a Českého rozhlasu je třeba zohlednit, že se jedná o veřejnoprávní instituce, které svůj rozpočet sestavují zcela jinak na rozdíl od komerčních médií a zakládají ho na jiných principech, než je generování zisku. Tyto dvě instituce proto byly porovnávány především vzájemně mezi sebou. Do práce byly zařazeny právě pro svou odlišnost, aby sloužily jako příklad zcela jiné hospodářské instituce a bylo na nich možné ilustrovat chování nekomerčních společností v době hospodářské krize. Jádro práce tedy tvoří rozbor hospodářské situace v letech 2008 a 2009 u sedmi soukromých mediální společností (Borgis, Economia, Ringier, První zpravodajská, Lagardere Active ČR, Mafra a CET 21) a dvou veřejnoprávních mediálních společností (Česká televize a Český rozhlas). Práce se zaměřila na finanční analýzu ukazatelů, kterými byly položky z účetních výkazů. Standardně se ukazatele člení na absolutní, rozdílové a poměrové. Všechny tyto tři typy práce popisuje. Absolutní ukazatele vycházejí přímo z posuzovaných hodnot jednotlivých položek, jedná se tedy o záznam těchto hodnot (viz tabulky v přílohové části). Byly spočítány i rozdíly mezi jednotlivými položkami, tzn. práce se zabývala i rozdílovými ukazateli. Jako nejprůkaznější se jeví poměrové ukazatele, které jsou definovány jako podíl dvou položek, nejčastěji ze základních účetních výkazů (jde tedy o procentuální vyjádření situace mediální organizace v roce 2009 oproti roku 2008). Kvůli lepšímu kontextu práce jsou poměrové ukazatele srovnávány i časově. Uvedená data a jejich následné porovnání tak poskytuje dobrou představu o ekonomické kondici dané firmy v době krize. Práce si nečiní nárok na absolutní obsažení a zahrnutí všech možných ukazatelů, přesto se díky komplexnímu pojetí podařilo shromáždit podstatné množství údajů o sledovaných mediálních organizacích, které nám dovolují učinit následující závěry.

88

Společnost Borgis, která je vydavatelem deníku Právo, v roce 2008 dosáhla tržby za svou hlavní činnost 887 562 tisíc Kč. V roce 2009 se tyto tržby snížily o 15 % na 751 217 tisíc Kč. K poklesu došlo zejména v prodeji služeb, ale snížily se i tržby z prodeje deníku. V obou kategoriích se projevila hospodářská recese, kdy firmy šetřily především v oblasti reklamy. Její celkový hospodářský výsledek dosáhl v roce 2008 výše 73 630 tisíc Kč, v roce 2009 se pak společnost propadla do ztráty -53 253 tisíc Kč. Z pohledu počtu svých pracovníků v roce 2008 zaměstnávala 372 osob, v roce 2009 pak 369. Společnost Economia, která vydává Hospodářské noviny, v roce 2008 utržila za svou hlavní činnost 808 752 tisíc Kč, v roce 2009 se její výnosy snížily na 746 160 tisíc Kč. Celkově dosáhla v roce 2008 hospodářského výsledku 100 792 tisíc, v roce 2009 se propadla do ztráty -136 404 tisíc Kč. V roce 2008 v průměru zaměstnávala 390 pracovníků, v roce 2009 v průměru 372 pracovníků (v obou letech se jednalo o přepočtený stav). Společnost Ringier, která vydává tituly Aha!, Blesk a Sport, v roce 2008 dosáhla za svou hlavní činnost tržeb ve výši 2 665 151 tisíc Kč, v roce 2009 jí výnosy poklesly na 2 409 110 tisíc Kč. V roce 2008 dosáhla rekordního výsledku v historii společnosti celkového hospodaření, když utržila 695 998 tis. Kč, rok 2009 přinesl tržby nižší, výnosy společnosti poklesly na 370 528 tisíc Kč. Počet zaměstnanců se z čísla 566 v roce 2008 snížil na 536 v roce 2009. Společnost První zpravodajská, která provozuje televizní stanice Z1, dosáhla za svou hlavní činnost výnosu 11 032 tisíc Kč, v roce 2009 pak 56 622 tisíc Kč.123 Celkově se společnost v roce 2008 dostala do ztráty -215 218 tisíc Kč, v roce 2009 se ztráta prohloubila na -261 486 tisíc Kč. V roce 2008 pracovalo pro společnost 131 zaměstnanců, v roce 2009 pro společnost pracovalo 86 zaměstnanců. Společnost Lagardere Active ČR, která zajišťuje provoz rozhlasových stanic Evropa 2 a Frekvence 1, v roce 2008 za svou hlavní činnost utržila 43 185 tisíc Kč, v roce 2009 se pak její výnosy zvýšily na 166 399 tisíc Kč. Přesto se v obou letech pohybovala ve ztrátě. V roce 2008 ve výši -2 239 tisíc Kč, v roce 2009 -9 669 tisíc Kč. V roce 2008 zaměstnávala 30 pracovníků, v roce 2009 41 zaměstnanců. Společnost tak jako jedna z mála ze sledovaných společností počet zaměstnanců v roce 2009 oproti předchozímu roku 2008 zvýšila. Společnost Mafra, která vydává deníky Lidové noviny a Mladá fronta Dnes, utržila za svou hlavní činnost 3 329 056 tisíc Kč, rok 2009 pak 2 872 323 tisíc Kč. Celkově za rok 2008

123

Je třeba připomenout, že digitální zpravodajská televize Z1 zahájila vysílání v neděli 1. června 2008. Výsledky za rok 2008 tím byly z určitých důvodů pravděpodobně ovlivněny. Při srovnání s rokem 2009 je k tomuto také třeba přihlédnout.

89

dosáhla hospodářského výsledku 220 554 tisíc Kč, v roce 2009 pak 215 839 tisíc Kč. V roce pro ni pracovalo 1 124 osoby, v roce 2009 1 072 osoby. Společnost CET 21, která provozuje televizní stanici TV Nova, v roce 2008 dosáhla výnosu za svou hlavní činnost 6 353 256 tisíc Kč124, v roce 2009 pak 5 202 097 tisíc Kč. Celkově dosáhla hospodářského výsledku v roce 2008 -944 367 tisíc Kč, v roce 2009 pak 777 479 tisíc Kč. V roce 2008 zaměstnávala 722 osob, v roce 2009 789 osob. Veřejnoprávní Česká televize dosáhla v roce 2008 za vlastní činnost výnosu 1 491 792 tisíc Kč, v roce 2009 pak 1 132 313 tisíc Kč. Celkový hospodářský výsledek dosáhl v roce 2008 i 2009 vyrovnaných položek u výnosů a nákladů, takže výsledek se rovnal nule.125 V roce 2008 televize zaměstnávala celkem 2 881 osob, v roce 2009 celkem 2 896 osob. Český rozhlas, další veřejnoprávní instituce, v roce 2008 dosáhl za svou hlavní činnost výnosů 249 452 tisíc Kč, v roce 2009 pak 222 003 tisíc Kč. Celkový výsledek hospodaření byl v roce 2008 126 263 tisíc Kč, v roce 2009 dosáhl výsledku 36 951 tisíc Kč. V roce 2008 zaměstnával 1 465 osob, v roce 2009 pak 1 470 osob. Pokud hospodářské výsledky jednotlivých společností porovnáme navzájem, zjistíme, že rok 2009 byl pro mediální organizace v porovnání s rokem 2008 mnohem méně úspěšný. Výjimkou je zde veřejnoprávní Česká televize, která svůj rozpočet již několik let stabilně sestavuje jako vyrovnaný, tady je ale třeba připomenout, že jejím hlavní příjmovou položku tvoří koncesionářské poplatky, které výkyvy hospodářské situace neovlivňují. Celkovému trendu se dál vymyká společnost CET 21, provozovatel TV Nova. Pozitivní výsledek hospodaření by ale mohl být zavádějící, protože společnost v srpnu roku 2008 prodělala fúzi, která mohla výsledky výrazně ovlivnit. Dalším ukazatelem, jak se společnostem v roce 2009 oproti roku 2008 dařilo, je výnos z jejich hlavní činností, kam patří všechny výnosy za mediální činnost, bez toho, aniž by byly ovlivněny dalšími hospodářskými aktivitami společnosti, které s vydáváním médií nemusejí vůbec souviset (spadá sem prodej vlastních výrobků a služeb, prodej inzertního prostoru, u novin prodej jednotlivých výtisků apod.). Tady je trend slabších výsledků opět potvrzen. Drtivá většina společností (sedm z devíti, včetně veřejnoprávních médií) dosáhla horšího výsledku než v roce 2008. Dvě výjimky tvoří společnosti První zpravodajská a Lagardere Active ČR, které několikanásobně překonaly tržby z předchozího roku 2008. Je nutné ale upozornit na to, že společnost První

124

Přepočteno na roční bázi – účetní závěrka 4. srpna kvůli fúzi společností HARTIC a.s. a Galaxie sport s.r.o. – sloučení s CET 21 spol. s r.o. 125 Vyrovnaný rozpočet od roku 2004 včetně – je to cílem veřejnoprávní instituce.

90

zpravodajská začala s vysíláním zpravodajské televize Z1 až 1. června 2008, takže logicky musel být rok 2008, co se týče tržeb za hlavní činnost, slabší než rok 2009, protože byl podstatně zkrácen. Rok 2009 se pak zkresleně v porovnání s rokem 2008 jeví jako výrazně úspěšnější. Jako výrazně úspěšnější v roce 2009 než v roce 2008 tak lze považovat pouze jedinou sledovanou společnost, a to Lagardere Active ČR. Změny v počtu zaměstnanců nebyly u většiny sledovaných společností příliš výrazné. Větší změnu v počtu pracovníků lze vypozorovat u dvou společností, a to u společnosti První zpravodajská, kde se počet zaměstnanců v roce 2009 oproti roku 2008 snížil o 34 procent, a u společnosti Lagardere Active ČR, kde se naopak počet zaměstnanců zvýšil v roce 2009 oproti předchozímu roku 2008 o 36,7 procent. Další společností, kde se počet zaměstnanců v roce 2009 zvýšil, pak byla už pouze společnost CET 21, která oproti roku 2008 zaměstnávala v roce o 9,3 % osob více. (Výsledky v tabulkách a grafech viz Příloha č. 1 a 2.) I přesto, že změny v počtu zaměstnanců nebyly u většiny společností nijak výrazné, potvrzují skutečnost patrnou z hospodářských výsledků – u většiny společností (s výjimkou dvou výše zmíněných a České televize, kde nárůst počtu zaměstnanců představuje 0,5 %) počet zaměstnanců poklesl. U dvou soukromých společností, kde se počet zaměstnaných osob zvýšil, toto číslo nasvědčuje tomu, že společnosti byly v porovnání s ostatními mediálními podniky v lepší kondici – Lagardere Active ČR dosáhla v roce 2009 oproti roku 2008 vyššího výnosu z hlavní činnosti (což se podařilo jen společnosti První zpravodajská, která ovšem neměla vzhledem k pozdějšímu začátku vysílání v roce 2008 zcela srovnatelně nastavené podmínky v obou sledovaných letech) a společnost CET 21 zase v roce 2009 dosáhla oproti roku 2008 lepšího hospodářského výsledku (což se nepodařilo žádné jiné společnosti). Získané údaje tak potvrzují, že počet zaměstnanců přímo souvisí s hospodářskou situací společnosti.

91

ZÁVĚR Práce si na samém úvodu kladla za cíl zmapovat hospodářskou situaci v kontextu současného hospodářského vývoje u celkem čtrnácti mediálních společností, které zajišťovaly chod celkem devatenácti různých médií. Nemožnost shromáždit materiál126 ale nakonec objem společností zúžila na deset, které zajišťovaly chod celkem čtrnácti médií zmíněných v této práci. Práce sleduje hospodaření v letech 2008 a 2009 u společností Borgis, Economia, Ringier, Barrandov Televizní studio, První zpravodajská, Lagardere Active ČR, Mafra, CET 21, Česká televize a Český rozhlas. Pokud se na výsledky mediálních organizací podíváme v širším kontextu a z čistě mediálního prostředí vystoupíme na celorepublikový trh, můžeme výsledky hospodaření mediálních organizací porovnat s celkovou hospodářskou situací České republiky. „Česká ekonomika vstoupila do globální finanční krize a následné recese s poměrně dobrými výchozími podmínkami. Nevykazovala výraznější makroekonomické nerovnováhy a její finanční systém byl robustní z hlediska solventnosti i likvidity. Globální finanční turbulence se proto v domácí ekonomice projevily v omezené míře a finanční systém zůstal po celou dobu stabilní a nepotřeboval finanční podporu vlády či centrální banky jako v řadě jiných zemí. Jako malá otevřená ekonomika s průmyslovou a proexportní orientací se však dopadům globálních šoků nemohla vyhnout. Prudký pokles zahraniční poptávky se promítl do poklesu průmyslové výroby a následně do poměrně silného poklesu HDP. Ekonomika tak v posledním čtvrtletí 2008 vstoupila do recese a v prvním čtvrtletí 2009 se její celkový výkon mezikvartálně snížil o dramatických 4,1 %. Od třetího čtvrtletí pak již docházelo ke slabému oživení. Zastavení propadu HDP, resp. obnovení mírného růstu, souviselo zejména s částečným oživením zahraniční poptávky. Na tomto oživení se do jisté míry podílelo i tzv. šrotovné na automobily zavedené v některých evropských zemích. Za celý rok 2009 tak HDP poklesl o 4,1 %.“127 126

Společnosti FTV Prima a.s., LONDA s.r.o., Vltava-Labe-Press a.s. a Centrum Holdings a.s. nedodaly k 15. 12. 2010 údaje o hospodářské situaci za rok 2009 (Centrum Holdings a.s. ani za rok 2008) na rejstříkový soud, ačkoli mají tuto povinnost ze zákona. Tuto skutečnost nezměnily ani po upozornění soudu, které je k tomu vyzval na základě vzneseného dotazu autorky práce. Vzhledem k tomu, že nereagovaly ani na snahu o kontakt od autorky práce a neposkytly žádná jiná data, nebylo možné je do práce z důvodu absence relevantních podkladů zahrnout. 127 Makroekonomické prostředí. In Zpráva o finanční stabilitě 2009/2010 [online]. Praha : ČNB, 2010 [cit. 201012-17]. Dostupné z WWW: . s.23

92

Klíčové makroekonomické indikátory dokládají, že hospodářská situace České republiky byla poznamenána celosvětovou krizí. Hrubý domácí produkt poklesl z 3053,3 miliard v roce 2008 na 2931,3 v roce 2009, což představovalo meziroční snížení o čtyři procenta. (Přitom v předchozích letech hrubý domácí produkt stabilně rostl.) Míra inflace vzrostla o jedno procento. Průměrná měsíční mzda se nominálně v meziročním srovnání oproti roku 2008 v roce 2009 sice zvýšila o čtyři procenta, vzhledem ale k růstu v předchozích šesti letech, který se pohyboval mezi pěti až osmi procenty, se jedná o horší výsledek. Počet zaměstnanců se meziročně snížil o 2,1 procenta (zatímco od roku 2005 vždy meziročně rostl). Souhrnná produktivita práce pak poklesla o tři procenta (zatímco od roku 2002 stabilně rostla). Obecná míra nezaměstnanosti se ze 4,4 procent v roce 2008 zvedla na 6,7 procent v roce 2009. Deficit veřejných financí se z -98,6 miliard v roce 2008 skokově zvýšil na -209,0 miliard.128 Data České národní banky, které popisují situaci v podnikové sféře, lze aplikovat i na mediální organizace. „Situace v podnikové sféře se v roce 2009 oproti předcházejícím létům výrazně zhoršila. (…) Podniky se zejména v první polovině roku 2009 vyrovnávaly s dramatickým poklesem zahraniční a následně i domácí poptávky. Tato situace se promítla do jejich hospodářských výsledků za rok 2009. Ekonomický propad však zasáhl podniky s rozdílnou intenzitou. Nejlépe se se vzniklou situací vyrovnaly velké podniky pod zahraniční kontrolou, které byly schopny meziročně mírně zvýšit zisky oproti předchozímu roku. K tomu zřejmě přispěla i opatření typu šrotovného zavedená v některých evropských zemích. Naopak u podniků pod domácí kontrolou došlo k poklesu zisků oproti předchozímu roku. Celkově tak meziročně zisk podnikového sektoru mírně klesl a došlo ke zhoršení ukazatelů rentability. Solventnost podniků, která se na počátku ekonomické krize rovněž zhoršila, se na konci roku 2009 začala postupně zlepšovat a meziročně se hlavně vlivem poklesu krátkodobých závazků zvýšila“.129 U mediálních společností rozdíly v hospodářských výsledcích podle typu vlastníků nebo držitelů akcií nelze přesně posoudit, drtivá většina médií v České republice je totiž pod kontrolou zahraničních vlastníků. Jedinou sledovanou společností, která je pod domácí kontrolou, je vydavatelství Borgis. To se propadlo do ztráty stejně jako další sledovaná média,

128

Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2010-01-12]. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>. Makroekonomické prostředí. In Zpráva o finanční stabilitě 2009/2010 [online]. Praha : ČNB, 2010 [cit. 201012-17]. Dostupné z WWW: . s.34 129

93

v případě mediálních společností tedy nelze jednoznačně určit, zda původ vlastníka nějakým způsobem ovlivnil výsledek hospodaření. V případě médií lze říci, že získané údaje potvrzují, že hospodářská krize poznamenala mediální společnosti bez ohledu na to, zda patřily mezi podniky pod zahraniční nebo českou kontrolou. Oproti jiným podnikům totiž příjmy médií ovlivňuje především objem zadávání reklamy od inzerentů, respektive prodej reklamního prostoru nebo času inzerentům. Inzerenti v období krize šetřily, a proto příjmy médií z reklamy v roce 2009 oproti roku 2008, kdy naopak rostly130, významně poklesly, jak dokládají výsledky výzkumů českých i zahraničních mediálních a reklamních agentur. V konkrétních číslech se ale jednotlivé agentury rozcházejí. Agentura TNS Media Intelligence uvádí, že celkový objem tržeb z reklamy u všech typů médií kromě internetu se v tuzemsku v roce 2009 meziročně snížil o 2,27 procenta na 53,6 miliardy korun. Údaje vycházejí z ceníků za reklamu u jednotlivých médií. Podle agentury TNS Media Intelligence pokles reklamních tržeb v roce 2009 pocítila také veřejnoprávní Česká televize. Ve svých plánech počítala s příjmy za reklamu ve výši 755 milionů korun, utržila ovšem zhruba 550 milionů Kč. To představuje meziroční pokles okolo 30 procent. Rozhlasovým stanicím v roce 2009 poklesly tržby z reklamy o 4,61 procenta na 3,9 miliardy Kč a tisk meziročně ztratil 10,12 procenta na 17,9 miliardy korun.131 V případě tisku pracuje ale s jinými čísly Unie vydavatelů. Na základě průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers uvádí, že čisté příjmy českých deníků a časopisů z tiskové reklamy v loňském roce meziročně klesly o 21,2 procenta, tedy o zhruba 1,8 miliardy korun na 6,69 miliardy Kč.132 Ve své zprávě také přímo uvádí, že pokles příjmů za reklamu byl způsoben omezením investic zadavatelů reklamy kvůli dopadu světové finanční a hospodářské krize.133 130

ŠINKOVSKÝ, Martin. RADIOTV [online]. 2009 [cit. 2010-11-06]. Příjmy z reklamy stouply. Dostupné z WWW: . Příjmy v roce 2008 stouply na 54 miliard korun, což je meziroční nárůst o 8,7%. Nárůst zaznamenaly televize, rádia, tisk i venkovní reklama, jedině u kinoreklamy byl zaznamenán pokles (139 miliónů korun, -27,8%). Hrubé příjmy televizí činily celkově 26,6 mld. korun (nárůst o 9,1%), z toho TV Nova 13,6 mld. (zvýšení o 18,3%), TV Prima 9 mld. (zvýšení o půl procenta), ČT1 2,8 mld. (pokles o 11,1%) a ČT2 659 miliónů Kč (nárůst o 119,3%). Celkové hrubé příjmy tisku byly 19,9 mld. (nárůst o 3%), z toho celostátní deníky měly 5,7 mld., regionální deníky 3,5 mld. a časopisy 10,8 mld. Nejsilnější byla Mladá fronta Dnes s 2,7 mld. kč (zvýšení o 7%), pak následuje Deník s 2,09 mld. korun (pokles o 6,4%) a Blesk s 1,21 mld korun (nárůst o 7%). Nejvyšší hrubé příjmy média vykázala v říjnu - 5,9 mld. korun a v listopadu potom 5,8 mld. Kč. 131 KANTAR MEDIA [online]. 2010 [cit. 2010-01-22]. Dostupné z WWW: . 132 Údaje o skutečných čistých inzertních příjmech v roce 2009 předalo společnosti PricewaterhouseCoopers 18 vydavatelství, jejichž celkový hrubý objem inzertních příjmů činil 77,35 procenta celého trhu. V roce 2008 se průzkumu zúčastnili vydavatelé reprezentující 75,83 procenta trhu. Validita výsledků za rok 2009 se tak zvýšila a podle údajů Unie vydavatelů dosáhla zatím nejvyšší úrovně v historii pořádání průzkumu, tedy od roku 2002. 133 Unie vydavatelů ČR [online]. 2010 [cit. 2010-05-20]. Dostupné z WWW: <www.uvdt.cz>.

94

V roce 2009 největší podíl na celkovém reklamním trhu v České republice stále patřil televizní reklamě s 28,4 miliardy Kč, což je 43 procent. Za inzerci v tisku zadavatelé v roce 2009 zaplatili 23,7 miliardy, tedy 35,9 procenta celkových výnosů. Obecně zaznamenává v posledních letech největší nárůst výdajů do reklamy v České republice i ve světě internet, naopak u tištěných médií došlo k propadu. Podíly ostatních médií, tedy televizních a rozhlasových stanic, venkovní reklamy a kinoreklamy, jsou relativně stabilní. Vyplývá to z odhadů celosvětové sítě mediálních agentur ZenithOptimedia.134 Vzhledem k nejednotnosti jednotlivých údajů od různých mediálních a reklamních agentur nemohla být data o zadávání reklamy a jejích výnosech podrobně zahrnuta do této práce. Samotné mediální společnosti totiž tyto údaje z důvodu konkurenčního boje nezveřejňují.135 I přesto lze z těchto dílčích informací o tržbách z reklamy vyčíst, že pokles příjmů z reklamy byl poměrně dramatický, i když se neprodal tak hluboko, jak předpovídali někteří mediální analytici,136 přesto jednoznačně negativně ovlivnil hospodářskou situaci médií. Ze zpracovaných materiálů a údajů o hospodaření sledovaných mediálních společností vyplývá nezpochybnitelný fakt, že světová hospodářská a finanční krize v roce 2009 zasáhla hospodaření médií a mediálním společnostem v roce 2009 oproti předchozímu roku 2008 způsobila citelné ztráty. Samotné mediální společnosti ve svých zprávách o hospodaření často zmiňovaly jako příčinu špatných hospodářských výsledků právě hospodářskou a finanční krizi. V některých společnostech přistoupili k radikálním protikrizovým opatřením (například společnost První zpravodajská, která provozuje televizní stanici Z1 – počet zaměstnanců oproti roku 2008 zredukovala ze sledovaných společností nejvýrazněji – o 34 procent), jiné krizí prošly bez dramatičtějších následků, a to především díky silnému zázemí nadnárodních vlastníků (nejvýraznějším příkladem společnost CET 21, která zajišťuje vysílání TV Nova137). Obecně musely mediální společnosti sáhnout k úsporným opatřením - např. propouštění zaměstnanců, snížení ceny reklamy, omezení výroby vlastních služeb a produktů nebo přepracovat firemní obchodní strategii na další roky. Jednotlivá úsporná opatření, např.

134

ZenithOptimedia [online]. 2010 [cit. 2010-07-02]. Dostupné z WWW: . Ná přímý dotaz autorky práce nezareagovala ani jediná ze zkoumaných mediálních společností. 136 Původní očekávání počítala s proadem okolo 30 procent. Například Agentura Omnicom Media Group na konci sprna 2009 předpovídala, že objem inzerce z tisku poklesne o 36 procent. 137 Americká mediální společnost Central European media Enterprises (CME), majitelka televize Nova, má televizní stanice také v Bulharsku (bTV, bTV Cinema, bTV Comedy, Pro.bg a Ring.bg), Chorvatsku (Nova TV), Rumunsku (PRO TV, PRO TV International, Acasa, PRO Cinema, Sport.ro a MTV Romania), na Slovensku (TV Markíza a Doma) a ve Slovinsku (POP TV, Kanal A a POP Brio). Akcie CME jsou obchodovány na burze v New Yorku a na pražské Burze cenných papírů. 135

95

omezování produkce vlastních služeb a produktů a jejich rozbor by svým objemem vydaly na samostatnou práci. Vzhledem k celkovému záběru pokrytí mediálního trhu by komplexní zpracování tématu zdaleka překročilo rozsah této práce. Výslednou práci je proto třeba chápat jako celkové zmapování mediálního trhu se zaměření na několik vybraných mediálních společností, které posloužily jako praktické příklady dopadu celosvětové hospodářské a finanční krize na mediální trh. Práce se tak proto stává možným východiskem pro další studie, které by se zaměřily již na konkrétní problematiku dopadu hospodářské situace např. na jednu určitou mediální organizaci, popř. na jeden dílčí jev – např. na dopad krize na mediální obsah.

96

SUMMARY The paper describes the economic situation in the context of current economic developments in the ten media companies, which leads fourteen media referred to in this work. The work follows the economy between 2008 and 2009 for companies Borgis, Economia, Ringier Barrandov TV studio, První zpravodajská, Lagardere Active ČR, Mafra, CET 21, Česká televize (Czech Television) and Český rozhlas (Czech Radio). If we look at the results of media organizations in a broader context, we can compare results of operations media with the overall economic situation of the Czech Republic. Key macroeconomic indicators show that the economic situation in the Czech Republic was marked by the global crisis. Equally, the crisis hit media companies. For media organizations can not accurately assess the differences in economic outcomes by type of owners or holders of the shares, because the vast majority of the media in the Czech Republic is controlled by foreign owners. The accounts, which were the main source of baseline data, clearly show of impact of the crisis. The economic crisis has impact on the media organization, regardless of whether they have Czech or foreign owners. The impact has been taking the media organizations more than other businesses. Compared to them, the revenue of media influence in particular the volume of contracts awarded by advertisers, advertising, or selling advertising space or time to advertisers. Advertisers save in times of crisis, and therefore revenue from advertising media decreased significantly in 2009 compared to 2008. The decline in advertising revenues was quite dramatic. The processed materials and data management pursued by the media shows an undeniable fact that global economic and financial crisis in 2009 hit the media. Media companies in 2009 compared to previous year 2008 noted significant losses. In their management reports, the media companies are mentioning as the cause of poor economic results just economic and financial crisis very frequently. Some companies came to the radical anti-crisis measure, other companies have gone through the crisis without any dramatic consequences, thanks to a strong base of multinational owners (most prominent example of CET 21, which provides broadcasting of TV Nova). Media companies generally had to resort to austerity measures - such as redundancies, reduce advertising prices, limiting production of own products or services and revise

97

corporate business strategy for the next years. Single-saving measures (such as reducing the production of services and products and their analysis) would be single monographic work. But the scope of this work was given the overall scope of media coverage of the market and comprehensive treatment of the subject. This work should be gotten as a total mapping of the media market. The concentration on a few selected media companies served as practical examples of the impact of global economic and financial crisis in the media market. The study is thus a potential basis for further studies which should focus on concrete issues (such as the impact of the economic situation of one particular media organization, or as the impact on media content).

98

PRAMENY

Výroční zprávy a účetní závěrky společností:

Příloha k účetní závěrce za rok 2008. Praha : Lagardere Active ČR a.s., 2009. 21 s. Ringier ČR a.s.: Účetní závěrka a zpráva auditora k 31. prosinci 2009. Praha : Ernst & Young, 2010. 25 s. Výroční zpráva akciové společnosti Borgis za rok 2008. Praha : Borgis a.s., 2009. 27 s. Výroční zpráva akciové společnosti Borgis za rok 2009. Praha : Borgis a.s., 2010. 27 s. Výroční zpráva za rok 2008. Praha : Economia a.s., 2009. 37 s. Výroční zpráva za rok 2009. Praha : Economia a.s., 2010. 36 s. Výroční zpráva o podnikatelské činnosti za rok 2009. Praha : Barrandov Televizní Studio a.s., 2010. 28 s. Výroční zpráva nezávislého auditora pro akcionáře společnosti Barrandov Televizní Studio a.s. za rok 2009. Praha : Deloitte Audit s.r.o., 2010. 26 s. Výroční zpráva společnosti Ringier a.s. za hospodářský rok 2008. Praha : Ringier a.s., 2009. 45 s. Výroční zpráva za rok 2009. Praha : První zpravodajská a.s., 2010. 5 s. Výroční zpráva za rok 2008 pro společnost Mafra a.s. . Praha : Mafra a.s., 2009. 37 s. Výroční zpráva za rok 2009 pro společnost Mafra a.s. . Praha : Mafra a.s., 2010. 31 s., s. 27 Výroční zpráva za období 5. srpna až 31. prosince 2008. Praha : CET 21 spol. s r.o., 2009. 57 s., s. 10 Výroční zpráva za rok 2009. Praha : CET 21 spol. s r.o., 2010. 53 s. Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2008. Praha : Česká televize, 2009. 52 s. Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2009. Praha : Česká televize, 2010. 58 s. Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2008. Praha : Český rozhlas, 2009. 42 s. Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2009. Praha : Český rozhlas, 2010. 42 s.

99

Internet:

ABC ČR - Kancelář ověřování nákladů tisku [online]. 2010 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: <www.abccr.cz>. Centrum Holdings [online]. 2010 [cit. 2010-01-27]. Dostupné z WWW: <www.centrumholdings.com>. Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2010-01-12]. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>. Český rozhlas [online]. 2010 [cit. 2010-02-01]. Dostupné z WWW: <www.rozhlas.cz>. Česká televize [online]. 2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z WWW: <www.ceskatelevize.cz>. Economia [online]. 2010 [cit. 2010-02-23]. Dostupné z WWW: . KANTAR MEDIA [online]. 2010 [cit. 2010-01-22]. Dostupné z WWW: . Lagardere Active ČR [online]. 2010 [cit. 2010-02-21]. Dostupné z WWW: . Makroekonomické prostředí. In Zpráva o finanční stabilitě 2009/2010 [online]. Praha : ČNB, 2010 [cit. 2010-12-17]. Dostupné z WWW: . Mediální skupina Mafra [online]. 2010 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z WWW: <www.mafra.cz>. Nova.cz [online]. 2010 [cit. 2010-01-26]. Dostupné z WWW: . POTŮČEK, Jan. DigiZone [online]. 2010-11-22 [cit. 2010-11-23]. Novým generálním ředitelem televize Nova bude advokát Jan Andruško. Dostupné z WWW: . Právo [online]. 2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z WWW: . Prima [online]. 2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z WWW: <www.iprima.cz>. 100

Ringier Axel Springer CZ [online]. 2010 [cit. 2010-12-20]. Dostupné z WWW: <www.ringier.cz>. ŠINKOVSKÝ, Martin. RADIOTV [online]. 2009 [cit. 2010-11-06]. Příjmy z reklamy stouply. Dostupné z WWW: . ŠMÍD, Milan. Vliv vlastnictví médií na jejich nezávislost a pluralitu. Louč [online]. 2004, příloha01/2004, [cit. 2010-02-10]. Dostupný z WWW: . ŠTĚTKA, Václav . Česká média a globalizace vlastnictví. A2 [online]. 2006, č. 33, [cit. 201002-10]. Dostupný z WWW: . ISSN 1803-6635. Televize Z1 [online]. 2010 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z WWW: . TV Barrandov [online]. 2010 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . Unie vydavatelů ČR [online]. 2010 [cit. 2010-05-20]. Dostupné z WWW: <www.uvdt.cz>. Vltava-Labe-Press [online]. 2010 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z WWW: <www.vlp.cz>. ZenithOptimedia [online]. 2010 [cit. 2010-07-02]. Dostupné z WWW: .

101

LITERATURA ANDERSON, Chris. The Long Tail. How Endless Choise is Creating Unlimited Demand. New York : Random House, 2006. The Long Tail. How Technology is Turning Mass Markets into Milions of Niches, s. 15-26. ISBN 184413850X. BENDA, Josef. Vlastnictví periodického tisku v České republice v letech 1989-2006. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2007. 273 s. ISBN 978-80-246-1387-1. BROWN, Allan. Digital Terrestrial Television in Europe. New Yersey : Lawrence Erlbaum Associates Pub., 2005. Implications for Commercial Broadcasters, s. 85-99. ISBN 0805847707. BURTON, Graeme; JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno : Barrister and Principal, 2001. 392 s. ISBN 80-85947-67-6. DOYLE, Gillian. Media Ownership. The Economics and Politics of Convergence and Concentration in the UK and European Media. London : Sage Publications Ltd, 2002. 192 s. ISBN 0-7619-6680-3. DOYLE, Gillian. Understanding media economics. 5. vyd. London : Sage Publications Ltd, 2006. 184 s. ISBN 0-7619-6875-X. FAGERJORD, Anders; STORSUL, Tanja. Ambivalence Towards Convergence. Digitalization and Media Change. Göteborg : Nordicom, 2007. Questioning Convergence, s. 19-31. ISBN 9789189471504. FERGUSON, Douglas A. Media Economics. Theory and Practice. New Jersey : Lawrence Erlbaum Associates, 2004. The Broadcast Television Networks, s. 149-171. ISBN 0805845801. FIALOVÁ, Helena, FIALA, Jan. Ekonomický slovník s odborným výkladem česky a anglicky. 2. vyd. Praha : A plus, 2009. 312 s. ISBN 978-80-903804-4-8.

102

GARNHAM, Nicholas; LOCKSLEY, Gareth. Broadcasting Finance in Transition. A Comparative Handbook. New York : Oxford University Press, 1991. The Economics of Broadcasting, s. 8-22. ISBN 0195050894. MCKAY, Jenny. The Magazines Handbook. London : Routledge, 2006. The Business of Magazine Publishing, s. 187-207. ISBN 0415371376. OSVALDOVÁ, Barbora; HALADA, Jan, et. al. Praktická encyklopedie žurnalistiky. 2. vyd. Praha : Libri, 2004. 240 s. ISBN 80-7277-108-6. OWEN, Bruce M.; WILDMAN, Steven S. Video Economics. Cambridge : Harvard University Press, 1992. Introduction, s. 1-25. ISBN 0674937163. PICARD, Robert G. The Rise and Fall of Communication Empires. Journal of Media Economics. 1996, 9 (4), s. 23-40. ISSN 08997764. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. Praha : Grada Publishing, 2010. 144 s. ISBN 978-80247-3308-1. SHAPIRO, Carl ; VARIAN, Hal R. Information Rules. A Strategic guide to the Network Economy. Boston : Harvard Business School Press, 1999. 361 s. ISBN 0-87584-863-X. SIMON, Hermann. Jak na krizi : 33 okamžitých opatření pro vaši firmu. Praha : Management Press, 2009. 204 s. ISBN 978-80-7261-204-08. SOUKUP, Jindřich, et al. Makroekonomie : Moderní přístup. Praha : Management Press, 2008. 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4. SOUKUPOVÁ, Jana, et al. Mikroekonomie. Praha : Management Press, 2008. 574 s. ISBN 978-80-7261-150-8. ŠMÍD, Milan. Media Ownership and Its Impact on Media Independence and Pluralism. Ljubljana : Peace Institute, Institute for Contemporary Social and Political Studies, 2004. Czech Republic, s. 141-164. ISBN 961-6455-26-5.

103

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Výsledky mediálních organizací v letech 2008 a 2009 (tabulka)

Příloha č. 2: Jednotlivé mediální organizace v letech 2008 a 2009 (tabulka a grafy)

104

Příloha č. 1: Výsledky mediálních organizací v letech 2008 a 2009

Výnos z hlavní činnosti Hospodářský výsledek Počet zaměstnanců (výsledek v % v roce 2009 oproti roku 2008, tzn. rozdíl v %)

Borgis

-15,4

-172,3

-1

Economia

-7,7

-235,3

-5

Ringier

-10

-47

-5

První zpravodajská

413,3

-21,5

-34

-331,8

36,7

Lagardere Active ČR 285,3 Mafra

-13,7

-2,1

-4,6

CET 21

-18,1

182,3

9,3

ČT

-24,1

0

0,5

ČRo

-11

-70,7

0,3

105

Příloha č. 2: Jednotlivé mediální organizace v letech 2008 a 2009 BORGIS rok 2008 rok 2009 rozdíl v %* Výnos z hlavní činnosti** 887 562

751 217

-15,4

Výsledek hospodaření**

73 630

-53 253

-172,3

Počet zaměstnanců

372

369

-1

* uvedeno procento zvýšení/snížení vždy oproti předchozímu roku 2008 ** údaje v tis. Kč 900 000 850 000 800 000 Výnos z hlavní činnosti (v tis. Kč)

750 000 700 000 650 000 rok 2008

rok 2009

80 000 60 000 40 000 20 000 Výsledek hospodaření (v tis. Kč)

0 -20 000 -40 000 -60 000 rok 2008

rok 2009

372 371 370 Počet zaměstnanců

369 368 367 rok 2008

rok 2009

106

ECONOMIA rok 2008 rok 2009 rozdíl v %* Výnos z hlavní činnosti** 808 752

746 160

-7,7


100 792

-136 404

-235,3


390

372

-5

* uvedeno procento zvýšení/snížení vždy oproti předchozímu roku 2008 ** údaje v tis. Kč 820 000 800 000 780 000 760 000

Výnos z hlavní činnosti (v tis. Kč)

740 000 720 000 700 000 rok 2008

rok 2009

150 000 100 000 50 000 Výsledek hospodaření (v tis. Kč)

0 -50 000 -100 000 -150 000 rok 2008

rok 2009

390 385 380 375


370 365 360 rok 2008

rok 2009

107

RINGIER rok 2008

rok 2009

rozdíl v %*

Výnos z hlavní činnosti** 2 665 151 2 409 110 -10 Výsledek hospodaření**

695 998

370 528

-47


566

536

-5

* uvedeno procento zvýšení/snížení vždy oproti předchozímu roku 2008 ** údaje v tis. Kč

2 700 000 2 600 000 2 500 000 Výnos z hlavní činnosti (v tis. Kč)

2 400 000 2 300 000 2 200 000 rok 2008

rok 2009

700 000 600 000 500 000 400 000

Výsledek hospodaření (v tis. Kč)

300 000 200 000 100 000 0 rok 2008

rok 2009

570 565 560 555 550 545 540 535 530 525 520


rok 2008

rok 2009

108

PRVNÍ ZPRAVODAJSKÁ rok 2008 rok 2009 rozdíl v %* Výnos z hlavní činnosti** 11 032

56 622

413,3


-215 218

-261 486

-21,5


131

86

-34


30 000 20 000 10 000 0 rok 2008

rok 2009

0 -50 000 -100 000 -150 000


-200 000 -250 000 -300 000 rok 2008

rok 2009

140 120 100 80 Počet zaměstnanců

60 40 20 0 rok 2008

rok 2009

109

LAGARDERE ACTIVE ČR rok 2008 rok 2009 rozdíl v %* Výnos z hlavní činnosti** 43 185

166 399

285,3


-2 239

-9 669

-331,8


30

41

36,7


200 000 150 000 100 000


50 000 0 rok 2008

rok 2009

0 -2 000 -4 000 Výsledek hospodaření (v tis. Kč)

-6 000 -8 000 -10 000 rok 2008

rok 2009

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0


rok 2008

rok 2009

110

MAFRA rok 2008

rok 2009

rozdíl v %*

Výnos z hlavní činnosti** 3 329 056 2 872 323 -13,7 Výsledek hospodaření**

220 554

215 839

-2,1


1 124

1 072

-4,6


3 400 000 3 200 000 3 000 000


2 800 000 2 600 000 rok 2008

rok 2009

222 000 220 000 218 000 Výsledek hospodaření (v tis. Kč)

216 000 214 000 212 000 rok 2008

rok 2009

1140 1120 1100 Počet zaměstnanců

1080 1060 1040 rok 2008

rok 2009

111

CET 21 rok 2008

rok 2009

rozdíl v %*


-944 367

777 479

182,3


722

789

9,3


7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000


3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 rok 2008

rok 2009

800 000 600 000 400 000 200 000 0 -200 000 -400 000 -600 000 -800 000 -1 000 000


rok 2008 rok 2009

800 780 760 740


720 700 680 rok 2008

rok 2009

112

ČESKÁ TELEVIZE rok 2008

rok 2009

rozdíl v %*


0

0

0


2 881

2 896

0,5


1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000


600 000 400 000 200 000 0 rok 2008

rok 2009

1 0,8 0,6 Výsledek hospodaření (v tis. Kč)

0,4 0,2 0 rok 2008

rok 2009

2900 2895 2890 2885


2880 2875 2870 rok 2008

rok 2009

113

ČESKÝ ROZHLAS rok 2008 rok 2009 rozdíl v %* Výnos z hlavní činnosti** 249 452

222 003

-11


126 263

36 951

-70,7


1 465

1 470

0,3


220 000 210 000 200 000 rok 2008

rok 2009

140 000 120 000 100 000 80 000


60 000 40 000 20 000 0 rok 2008

rok 2009

1470 1469 1468 1467 1466


1465 1464 1463 1462 rok 2008

rok 2009

114

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Recommend Documents