UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Katedra sociologie

Barbora Drbohlavová

Vliv sociálního okolí na uživatele heroinu v autobiografiích Bakalářská práce

Praha 2009

Autor práce: Barbora Drbohlavová Vedoucí práce: Jan Morávek, Ph.D. Oponent práce: Datum obhajoby: 2009 Hodnocení:

Bibliografický záznam DRBOHLAVOVÁ,

Barbora.

Vliv

sociálního

okolí

na

uživatele

heroinu

v autobiografiích. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociálních studií, 2009. 45 s. Vedoucí bakalářské práce Jan Morávek, Ph.D.

Anotace Tato práce je kvalitativní obsahovou analýzou autobiografií uživatelů heroinu. Zabývá se vlivem rodinného a sociálního okolí na uživatele a vývoj jeho návyku. Práce si klade za cíl najít faktory v sociálním okolí jedince, které ovlivňují vzorce užívání heroinu.

Annotation This paper is a qualitative text analysis of heroin user autobiographies. It deals with the influence of family and social milieu on the user and the progress of the addiction to heroin. The aim of this paper is to find in the individuals's social milieu the factors that influence heroin use patterns.

Klíčová slova Heroin, drogová závislost, sociální okolí, rodina, vliv vrstevníků, autobiografie

Keywords Heroin, drug addiction, social milieu, family, peer influence, autobiographies

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato práce byla zpřístupněna v příslušné knihovně UK a prostřednictvím elektronické databáze vysokoškolských kvalifikačních prací v repozitáři Univerzity Karlovy a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.

V Praze dne 21. května 2009

Barbora Drbohlavová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především mému konzultantovi, Janu Morávkovi, Ph.D. za trpělivost a cenné rady při psaní mé práce. Také děkuji své rodině za podporu a pevné zázemí, které mi vytvořila.

Obsah 1 ÚVOD.............................................................................................................................4 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA....................................................................................5 2.1 Bio-medicínský model.................................................................................................5 2.2 Bio-psycho-sociální model..........................................................................................5 2.3 Sociální a sociálně-pedagogický přístup.....................................................................5 2.4 Přístupy morální a spirituální.......................................................................................6 2.5 Shrnutí..........................................................................................................................9 3 VÝZKUMNÉ OTÁZKY A METODOLOGIE............................................................10 3.1 Výzkumné otázky......................................................................................................10 3.2 Metodologie...............................................................................................................10 4 PRAKTICKÁ ČÁST....................................................................................................13 4.1 Pojmy a kategorie......................................................................................................13 4.2 Kazuistiky..................................................................................................................26 4.3 Vliv sociálních faktorů na vzorce užívání.................................................................33 5 ZÁVĚR.........................................................................................................................37 6 DISKUSE.....................................................................................................................38 POUŽITÁ LITERATURA..............................................................................................39 PŘÍLOHY........................................................................................................................40

-3-

Bakalářská práce

Vliv sociálního okolí na uživatele heroinu v autobiografiích

1 Úvod Užíváním drog a jeho příčinami se zabývají nejen odborníci už mnoho desetiletí. Nejčastěji se jako příčina experimentování a pozdější závislosti na drogách uvádí kombinace několika různých faktorů – osobnostních, sociálních a charakteru samotné drogy. V této práci se zabývám vlivy sociálního okolí na závislost na heroinu. Primární skupiny jako je rodina, přátelé, spolužáci, spolupracovníci tvoří sociální okolí jedince, které jej socializuje a ovlivňuje v rozhodováních. V autobiografiích uživatelů heroinu se snažím najít, zda a jakým způsobem tyto skupiny působí na užívání drog a následnou závislost jedince, který je jejich členem. Chci zjistit, zda děti pocházející z nefunkčních nebo nestabilních rodin jsou v autobiograficích zobrazovány jako náchylnější k užívání drog nebo zda se jejich závislost liší od závislosti mladých lidí z dobře fungujících, úplných rodin. Dále mě zajímá, jaké vlivy autoři popisují ze strany svých vrstevníků, protože to je sociální okolí, ve kterém se pohybují nejčastěji, které také formuje jejich hodnoty a které je socializuje kromě rodiny nejvíce. Heroin je tvrdá droga, která při pravidelném častém užívání po několika měsících vytváří psychickou i fyzickou závislost, kterou už mnozí uživatelé nejsou sami schopni prolomit. Samotné užívání poškozuje jedince fyzicky, hlavně při injekčním užívání nečisté drogy, která bývá na černém drogovém trhu ředěna látkami, které ničí žilní systém, ale i psychicky, když mění hodnotový systém a identitu uživatele, který nezřídka získává finance kriminalitou a sexuální prací. Hlavními psychickými účinky heroinu je euforie, zklidnění, snížení vnitřního napětí, uvolnění, pocit vnitřního míru, uživatelé často popisují úlevu. Tyto stavy jsou přítomny do doby, než se uživateli sníží na určitou dávku tolerance a proto musí dávky zvyšovat, aby dosáhl stejného účinku, jako na začátku své uživatelské kariéry. Pokud svou dávku neužije, dostaví se velmi nepříjemné fyzické i psychické abstinenční příznaky, nejčastěji to jsou křeče, bolesti, zvracení, děsivé halucinace, deprese, apod. Dále uživatel pociťuje silnou touhu po droze, tzv. craving, a to i dlouhou dobu po ukončení užívání. S navyšujícími se dávkami typicky popisovaný uživatel potřebuje na pokrytí svého návyku stále více financí, jejichž získávání zabírá velkou část času stejně jako obstarání si drogy a zotavení se z jejích účinků. V důsledku toho uživatel zanedbává své předchozí záliby, až jich obvykle zanechá úplně. V této chvíli již závislý pociťuje negativní důsledky svého užívání jako např. poškození organismu ale i sociální

-4-



následky – výpověď ze zaměstnání, rozchod s rodinou a partnerem, atd., ale i přesto pokračuje v užívání drog.1 To jsou typicky popisované znaky závislosti na heroinu. Autoři knih v mém vzorku jsou nebo byli závislí na heroinu, v jednom případě na jiných opiátech. Určitým způsobem na svou závislost nahlížejí a popisují prostředí, ve kterém vyrůstali a kterým byli později obklopeni. Mým cílem je v této práci analyzovat tato prostředí a identifikovat jejich vlivy na vyzkoušení heroinu a jeho další užívání jednotlivými autory. V první části práce se nejprve podíváme na teoretické přístupy k sociálním faktorům závislosti, druhá část je praktická – analytická. V závěru shrnu svá zjištění a v diskusi se pokusím navrhnout další směry výzkumu.

2 Teoretická východiska Tato kapitola je přehledem teoretických poznatků o sociálních faktorech, které mají vliv na vývoj drogové závislosti. V současné době odborníci nazírají na drogovou závislost optikou multidisciplinárního přístupu, nebylo tomu tak ale vždy. Kalina zmiňuje několik modelů drogové závislosti.

2.1 Bio-medicínský model Po dlouhá desetiletí byl hlavním uznávaným přístupem k drogové závislosti jakožto k odbornému, medicínskému problému.2 Podle něj je závislost nemocí v lékařském slova smyslu – tedy chorobnou poruchou mozkových funkcí. Je to nemoc chronická, s recidivami, obtížně léčitelná nebo téměř neléčitelná kvůli přístupu „jednou závislý, navždycky závislý“, čemuž odpovídají léčebná zařízení typu detoxikace, izolace, léčba prací. Tento model zužuje závislost na fyzickou záležitost, ale na druhou stranu představoval novinku v tom, že odmítal závislost na návykových látkách jako patologickou sociální deviaci. 3

2.2 Bio-psycho-sociální model Bio-psycho-sociální

model,

jak

už

název

napovídá,

rozšiřuje

model

biomedicínský o rozměr „psychických funkcí, mezilidských vztahů, jejich dynamického vývoje a vzájemného podmiňování. Nemoc (a tedy i drogová závislost) vzniká v 1 2 3

Nešpor, K., Návykové chování a závislost: 10 Kalina, K., Úvod do drogové politiky: 15 Kalina, K., Modely závislosti a přístupy v pomoci uživatelům drog: 78

-5-



průběhu vývoje osobnosti ve vzájemné interakci biologických, psychologických a vztahových faktorů. Podstatnými pojmy jsou dispozice (např. genetické či biologické, případně dispozice psychologické získané v raném dětství), zranitelnost (která se vyvíjí na podkladě dispozic v dalším průběhu života) a spouštěče (např. životní události nebo nároky vývojového období), které vedou k manifestaci poruchy.“4 Tento model se tedy opírá o vysvětlení závislosti na základě kombinace biologických, psychologických a sociálních podmínek. Tento přístup se rozšířil v 60. letech, kdy se užívání drog především v USA masově rozšířilo, z drogové závislosti jako odborného problému se stal problém společenský a model závislosti jako nemoci již nestačil k vysvětlení velkého množství uživatelů. Představitelem tohoto přístupu je Robert H. Coombs.

2.3 Sociální a sociálně-pedagogický přístup Tento přístup klade důraz na vnější faktory vzniku závislosti, jako je neadekvátní výchova, nevlídné sociální prostředí (rozpad rodiny, fyzické či psychické týrání, apod.), nedostatek či nepřítomnost sociálních dovedností, schopností a možností zdravě se integrovat do komunity. Jako metoda se používá resocializace, nácvik soběstačnosti, komunikace a pracovních dovedností, sociální a výchovné poradenství atd.5 Tento přístup je založen na předpokladu, že jedinec pocházející z nepříznivého sociálního prostředí není dostatečně socializován a nedisponuje dalšími sociálními schopnostmi, a proto je náchylný k užívání drog (nebo k jiným deviantním odpovědím – gamblerství, kriminalita, apod.).

2.4 Přístupy morální a spirituální Spirituální přístup je čtvrtá dimenze bio-psycho-socio-spirituálního modelu, který je dnes jako multidimenzionální přístup všeobecně uznáván. Nejčastěji apeluje na křesťanskou morálku a hledání síly k abstinenci v Bohu. Často jsou to svépomocná hnutí jako Anonymní alkoholici a z nich vycházející Anonymní narkomané. Tento model popisuje intenzivní pocity odcizení jedinců od své osoby, své rodiny i celého sociálního okolí, ztrátu smyslu života, zmatek ve svých osobních citech, úpadek hodnotového systému v oblasti morálky a zmatek přesvědčení, tedy víry.6 4 5 6

Kalina, K., Modely závislosti a přístupy v pomoci uživatelům drog: 78 Kalina, K., cit. 4: 80 Kalina, K., cit. 4: 80

-6-



Výše uvedené modely nabízejí určité způsoby léčby a přístupu k závislosti. Magdalena Frouzová definuje šest faktorů vzniku závislosti na základě fyzických, psychických i sociálních účinků drogy. Drogy umožňují: 1. Dosažení větší kontroly nad sebou či nad druhými. Mladí lidé dnes mají strach szvolit si vlastní život a žít nezávisle. Taková volba vyžaduje svobodnou vůli, která vychází ze sebeovládání a vnitřní kontroly. Ne všichni mladí lidé se stanou závislými na drogách, ale ti, kterým chybí pevná vůle, jsou k návyku náchylnější. 2. Urychlení a zkvalitnění vlastního vývoje. Relevantní hlavně v 60. letech, kdy se lidé snažili rozšířit své vědomí pomocí psychedelik. 3. Zbavení se nepříjemného stavu. Drogy mohou pomoci odstranit bolest fyzickou, ale už ne psychickou. Braní drog mladistvými jako „proklamace svobody a útok na autority a na druhé straně nesamostatné a sebe i jiné ohrožující chování“ 7. Pokud nenacházíme to, co hledáme, v psychosociálním světě, snažíme se najít alternativní strategie, jako je např. užívání drog. Drogy ale způsobují samotu, která je kontraproduktem snahy najít uspokojení ve svém psychickém a sociálním světě a která navíc komplikuje možnost vývoj návyku zastavit. 4. Vyvolání slasti, příjemného stavu, zintenzivnění smyslových zážitků. Tyto případy jsou nejsložitější, protože původní účel užívání drog se mění ve snahu cítit se alespoň přijatelně. Při vzniku závislosti se totiž slast brzy spojí se strastí, ale žádná náhradní činnost se svými účinky droze nevyrovná. 5. Usnadnění přizpůsobení. Droga je často známkou přináležení k určité sociální skupině. Droga slouží jako potvrzení správnosti skupiny a jejího životního stylu. Abstinence potom připomíná „emigraci do jiných společenství s jiným jazykem, vnímáním a kulturou a začínající abstinent trpí svérázným kulturním šokem, opuštěností a „home sick“ syndromem“8 (steskem). Dospívající jedinec hledá nové sociální skupiny, zkušenosti, experimentuje a pohybuje se v neformálních skupinách, které rychle vznikají, mění se a zanikají. Tyto subkultury mohou používat drogy pro své „sdružovací rituály, a dospívající, který je v této chvíli v zemi nikoho, s nejistotou pozitivity svých kořenů (všechno bylo špatné, proto jsem to opustil) a ještě větší nejistotou své budoucnosti snadno přijme drogu jakožto určitou proklamaci přináležení ke společenství či jenom aktuální naladění se na ni.“9 7 8 9

Frouzová, M. Psychologické a psychosociální faktory vziku a rozvoje závislosti: 124 Frouzová, M., cit. 7: 125 Frouzová, M., cit. 7: 125

-7-



6. Součást asociálního životního stylu. Zákazy držení anebo užívání drog závislého kriminalizují a jeho pozice na okraji společnosti je potvrzována potřebou sehnat na drogu enormní množství financí, obvykle nelegálně. Tento výčet zahrnuje faktory psychické, fyzické i sociální. Současný přístup k léčbě závislých bere v potaz všechny tyto faktory. Coombs mluví o strukturálním faktoru užívání drog, což je takový, který souvisí se sociálním okolím jedince, ideologickými normami a kulturními hodnotami celkového prostředí, jehož je součástí. V USA je abúzus tradičně spojován s nižšími socioekonomickými skupinami, takže nejvyšší míra je u dětí manuálně pracujících rodičů a městských minoritních skupin, tzn. černoši a Portorikánci. Obvykle se tyto skupiny koncentrují v přelidněných oblastech ve vnitřních městech a v nízkopříjmových sousedstvích. Přidruženými problémy jsou chronická nezaměstnanost a s tím související chudoba, neadekvátní vzdělávání, životní styl založený na sociálních dávkách a rodinná nestabilita. Na tyto problémy se dále vážou vysoké míry alkoholismu, nemocnosti, rozvodovosti, delikvence, zločinu a zneužívání drog. V takovémto prostředí jedince k drogám dohání několik faktorů – individuálních, strukturálních, ekologických, atd.10 Coombs dodává, že vysvětlení začátku užívání drog by mělo zahrnovat pochopení okamžitého sociálního kontextu stejně jako biografie jedince. Když jedinec začne užívat drogy, musí tento čin nějak zařadit mezi existující přesvědčení, aby ho mohl ospravedlnit sám sobě i významným druhým. Na začátku musí být schopen definovat užívání drog jako konzistentní s tím, jak se v rámci jeho sociální sítě udržuje a získává prestiž a status.11 Lalander přidává ke Coombsovi další možné důvody k užívání návykových látek, jako např. snaha vymanit se z dlouhodobého plánování, o které společnost a na nižší velikostní úrovni i rodina pro jedince usiluje. Ve skupinách, kde jejich členové užívají drogy a které mají drogový životní styl, žádné plány do budoucnosti nejsou.12 Drogy tvoří hranice proti okolnímu světu a díky tomu vytvářejí pocit jednoty a rovnosti uvnitř skupiny a posilují se vztahy mezi jejími členy. Pomocí drog lze nalézt nové přátele a rychle si k nim vytvořit pevný vztah skrze pocit komunity a sdílené zkušenosti.13 Užívání drog Lalander vidí také jako nápodobu zkušenějších uživatelů s úmyslem se jim přiblížit a připodobnit. Starší jedinci jsou viděni jako idoly, protože 10 11 12 13

Coombs, R. H., Socialization in drug abuse: 109 Coombs, R. H., cit. 10: 116 Lalander, P., O'Neill, A., Hooked on heroin: 16 Lalander, P., O'Neill, A., cit. 12: 27

-8-



představují dospělost a kompetenci k rozhodnutím. Stýkání se s nimi přináší nováčkovi pocit dospělosti a potvrzení, že se jedinec pohybuje na okraji společnosti, protože mentoři jsou ikonami outsiderství.14 Tak ten, komu je umožněno koupit si heroin, posiluje svůj sociální status v rámci skupiny15, protože užívající jedinec je důkazem, že je touto skupinou akceptován.16

2.5 Shrnutí Další autoři vykládají závislost z jiných úhlů pohledu, např. psychologického, ale to je směr, kterým se ve své práci nezabývám, a proto jej zde nebudu popisovat. Shrňme si tedy, jakým sociálním faktorům je možno přisuzovat vliv na vznik, vývoj a udržování závislosti na drogách. Socializační dovednosti, resp. jejich nedostatek: drogově závislí často trpí nízkým sebevědomím a sebeúctou už před vznikem závislosti; tyto nedostatky si právě užíváním drog snaží kompenzovat a získat tak kontrolu nad sebou i nad druhými. Dále je to nesamostatnost a z ní vyplývající neschopnost utvořit a udržet si zdravé vztahy k ostatním lidem, protože nesamostatný člověk má tendenci si k ostatním vytvářet vztahy na základě závislosti namísto vědomí hodnoty svého já. Takový člověk pak ve svém rozhodování může být ovlivněn názory nebo činnostmi své neformální skupiny a ve snaze udržet si pozici v této skupině je veden k zastávání stejných názorů a konání stejných činností jako skupina. Snaha o příslušnost ke skupině: užívání drog spolu s ostatními členy skupiny posiluje pocit sounáležitosti. Jedinec ve skupině nachází porozumění a potvrzení správnosti svého životního stylu. Mladý člověk si není jistý svými kořeny ani svou budoucností, proto se oddává požitkům přítomnosti. Jeho sociální skupina takové jednání přijímá a odměňuje akceptací jedince. Snaha vymanit se ze stereotypu: paradoxně drogy mohou na začátku závislosti představovat způsob, jak může uživatel změnit rutinu svého života, přestože závislost na drogách je především rutina několika málo cyklicky opakovaných činností. Rodinné prostředí: nevlídné, násilné, nestabilní domácí prostředí představuje situaci, které se jedinec snaží vyhnout, ať už fyzicky – trávením času mimo domov, nebo psychicky – užíváním drog s cílem změnit si vědomí a náladu. 14 15 16

Lalander, P., O'Neill, A., cit. 12: 28 Coombs, R.H., cit. 10: 119 Coombs, R.H., cit. 10s: 158

-9-



Přátelé, spolužáci, parta: lidé, se kterými se jedinec potkává nejčastěji a jejichž vliv může být tudíž nezanedbatelný. Parta je skupina vrstevníků, kteří spolu tráví mnoho času a sdílejí názory, činnosti a určité normy chování. Začnou-li členové party užívat společně drogy, mohou se izolovat od neuživatelů nebo se naopak parta rozpadne a jednotliví uživatelé si najdou vlastní drogové skupiny. I nepřítomnost nebo slabé vztahy k vrstevníkům mohou mít vliv na jednání uživatele drog. Tyto rizikové sociální faktory jsou příčinami a kontextem závislosti na drogách a nemusí se vždy vyskytovat u uživatele všechny, jejich kombinace ale zvyšuje pravděpodobnost pádu do závislosti.

3 Výzkumné otázky a metodologie 3.1 Výzkumné otázky Mým cílem je pomocí kvalitativní textové obsahové analýzy zjistit, jak lidé, kteří se stali závislými na opiátech, ve svých autobiografiích popisují prostředí, ze kterého pocházejí, a vliv, jaký na ně při vytváření závislosti mělo jejich sociální okolí. Z knih chci proto získat popisy rodin, ze kterých pochazejí, jejich sociální a finanční situace, školního prostředí včetně nejvyššího dosaženého vzdělání, a konečně popisy vztahu k přátelům a známým. Zajímá mne také, kdo byly první osoby, které mým respondentům nabídly poprvé cigarety, alkohol a drogy, a jak blízcí si byli, protože to může mít velký vliv na další rozvoj užívání drog a posléze závislosti. Dalším faktorem je zaměstnání a náplň volného času, kvalita bydlení a zájmy a koníčky. Hledám také popisy toho, jak zacházejí s penězi a v jakých situacích drogy užívají, např. zda drogami řeší nějaké své problémy nebo se od nich snaží utéct. Nejdůležitější subjektivní popisy jsou popisy vlastního vztahu k drogám, ke své závislosti a ke své vlastní osobě. Moje výzkumná otázka tedy zní: jaký má sociální okolí vliv na vývoj závislosti na heroinu? Doplňujícími otázkami může být: Jaký vliv na jejich závislost měla rodina? Jak velký vliv měli přátelé? Jaké socializační návyky uživatelům chyběly? Co jim znemožňovalo abstinenci od drog?

3.2 Metodologie Metodologicky budu postupovat podle metodologie zakotvené teorie Strausse a Corbinové.17 17

Strauss, A., Corbinová, J., Základy kvalitativního výzkumu: 39 – 85

- 10 -



3.2.1 Populace a vzorek Použitím www.google.com jsem nalezla knihy, které obsahově odpovídají mým požadavkům: závislost na heroinu, heroin jako hlavní droga, autobiografie. Na dotaz „heroin autobiography“ americký internetový vyhledávač www.amazon.com vrátí 15 relevantních výsledků. Národní knihovna obsahuje 10 relevantních záznamů. Při výběru vzorku jsem knihy vybírala na základě jejich dostupnosti v ČR, tedy knihy, které zde byly publikovány nebo sem dovezeny. Těchto knih je 11, z nichž jsem na základě dostupnosti v Praze vybrala 8 knih.

3.2.2 Způsob výběru textových pasáží do vzorku Pasáže slouží jako zdroje dat, které použiji k analýze. Vybírám takové části textu, ve kterých autoři popisují své chování, pocity a nálady, svůj vlastní vztah ke své závislosti a k drogám všeobecně, popisy rodinného nebo jiného prostředí, ve kterém vyrůstali, vztah k přátelům a ostatnímu sociálnímu okolí a pokud možno jejich vliv na autora knihy. Dále vybírám takové pasáže, ve kterých se objevuje vzorec užívání – frekvence, množství, způsob aplikace drogy, kontext užívání, první experimenty s drogami, osoby, které autorovi drogy představily, způsob získávání peněz a nakládání s nimi, druh bydlení, zaměstnání nebo studium, záliby a činnosti ve volném čase, pokud vůbec existují.

3.2.3 Kódování V prvním kroku pasáže kóduji nejprve pomocí otevřeného kódování. Prozkoumávám a porovnávám detailně zdroje dat. Sleduji situace, události, osoby a vztahy mezi nimi a nazývám je pojmy. K těmto pojmům přařazuji jednotlivé kódy, které později seskupím do kategorií. Dále se pomocí axiálního kódování zaměřuji na podmínky, kontexty, následky a strategie řešení jevů, které jsem označila v první části kódování. Hledám mezi kategoriemi kauzalitu, vztahy, vlivy. Jevy mají své příčiny, intervenující podmínky (podle Strausse a Corbinové obsahují kromě jiného čas, prostor, kulturu, ekonomický status, zaměstnání a individuální biografii. Pro svou práci bych přidala i sociální status.) a kontext, který má vliv na strategii řešení. I neuskutečněné řešení je druhem jednání a je třeba hledat v textech důvody takového nejednání. Protože text není živým respondentem, nelze autorům pokládat doplňující otázky. Na druhou stranu pro moji analýzu může být také zajímavé sledovat, které kódy

- 11 -



u kterých respondentů v porovnání s ostatními chybí nebo jsou jen slabě zastoupeny, a co z toho vyčteme. Vzhledem k tomu, že mým zdrojem dat jsou autobiografie, způsob, jakým autor konstruuje text, je vlastně způsob, jak konstruuje svůj vlastní život od dětství až po svou současnost.

- 12 -



4 Praktická část 4.1 Pojmy a kategorie V této kapitole chci popsat pojmy, které jsem ve fázi otevřeného kódování vytvořila. Tyto pojmy jsem utřídila do čtyř kategorií: agenti socializace, individuální faktory, sociální faktory a vzorec užívání. Některé kategorie se překrývají, protože např. důvod užívání může být osobní i vnější, a zároveň se ovlivňují navzájem. Mezi jednotlivými pojmy a kategoriemi hledám vztahy a souvislosti, na kterých zakládám svou analýzu. Sleduji především vliv agentů socializace a sociálních faktorů na vzorec užívání.

4.1.1 Agenti socializace Rodina V jaké rodině uživatelé vyrůstali? Co to znamená dobrá rodina? Je snadnější definovat špatnou rodinu. Špatná rodina, resp. špatní rodiče jsou takoví, kteří nemají dostatek času a lásky pro své děti, kteří se k nim nehlásí anebo kteří vůbec neexistují. Rodina je významný socializační faktor, ale pokud je nefunkční nebo úplně chybí, je nefunkční i podstatná část socializace jedince, který se později stane závislým na drogách. Přesto vidíme, že i děti pocházející z kvalitní rodiny, které nestrádají materiálně ani citově, se mohou stát závislými. Proto není rodina jediným faktorem určujícím, zda se jedinec stane závislým. Raffaella: „A přesto, i když jsem nepotřebovala se vymlouvat nebo od něčeho utíkat, jsem se dostala do problému, který mě málem zabil. Teď, když jsem potkala stovky dalších závislých, vím, že jsem nebyla jediná, která pocházela z normálního, přívětivého prostředí a přesto sklouzla do špinavého, děsivého světa.“18

Přátelé Přátelé a známí tvoří nejširší sociální okolí autorů a lze předpokládat, že na ně mají vliv nejen co se týče závislosti. Přátelé bývají ti, se kterými autoři vyzkouší své první drogy a se kterými dále drogy berou. Jinými slovy, první drogy vyzkouší autoři se svými přáteli, kromě jednoho případu, kdy je droga autorovi nabídnuta k potlačení abstinenčních příznaků po vysazení jiných návykových látek. Později se vztahy s přáteli buď rozpadají a uživatelé si najdou nové známé podle druhu užívaných drog (Kate), 18

Fletcher, R., Mayle, P., Dangerous candy: 13

- 13 -



nebo si uživatel zároveň udrží okruh neuživatelů (Veronika). Uživatele k sobě pojí pocit soudržnosti a vymezení se vůči „čistým“, neuživatelům. Přátelé také slouží jako zdroj informací o drogové scéně, dealerech, zatčených, zmizelých nebo zemřelých známých apod. Názory blízkých přátel mohou být pro uživatele důležitější než názory ostatních a mohou na ně mít větší vliv co se týká rozhodování o sobě i svém návyku. Někteří autoři popisují své přátele jako partu (Christiana, Veronika). Partu definuji jako nejbližší skupinu přátel, kteří spolu tráví velkou část času, společně užívají drogy a vymezují svou identitu a skupinovou příslušnost proti ostatním partám a celé společnosti. Christiana: „Už jsem se od nich hodně naučila, nejen muziku, kterou uznávali, naučila jsem se taky jejich řeč. Byla jiná, tak jako všechno, co k nim patřilo. Opakovala jsem si každej novej výraz, kterej jsem od nich pochytila. To bylo pro mě mnohem důležitější než anglický slovíčka nebo matematický vzorce.“19

Vlastní rodina Autoři knih jsou většinou mladí lidé, kteří ještě nezaložili vlastní rodinu. Ty, kteří mají manžela/manželku, bychom mohli rozdělit na dvě skupiny: 1. Ti, jejichž partner/ka užívá drogy současně s autorem. 2. Autor, jehož partnerka drogy nikdy neužívala. Užívání drog partnerem, ať už jsou sezdáni nebo ne, může mít na autora negativní vliv co se týče jeho vlastního užívání. Protože jeho milovaná osoba také užívá drogy, je pro autora mnohem těžší abstinovat nebo pro ni vůbec nalézt motivaci. Navíc pokud abstinují společně, relaps jednoho vede k relapsu i druhého. Christiana: „Detlefovi kamarádi mi často říkali: „Holka, nech toho, jsi na to ještě moc mladá. Tobě se to ještě podaří. Ale musíš se vykašlat na Detlefa. Ten už se tak jako tak nesebere. Vybodni se na něj, nech ho plavat.“ Zbytečně se namáhali. Nechat Detlefa, to bych nedokázala. Kdyby chtěl umřít, já taky.“20

Škola Každodenní docházka do školy znamená nejen vzdělávání, ale i kontakt se sociálním okolím, které může být potenciálně rizikové co se týče dostupnosti drog. Přesto většina autorů přišla do kontaktu s drogami mimo školu, resp. díky osobám, které nebyli jejich spolužáky. Školní vzdělávání má za cíl nejen výuku znalostí, ale také naučit žáky disciplíně a respektování autorit. Užívání drog může být způsobem, jak se z 19 20

Christiana F., My děti ze stanice ZOO: 38 Christiana F., cit. 19: 97

- 14 -



těchto povinností vymanit (Christiana), ale také nemusí se školním prostředím vůbec souviset (William). Christiana: „Prostě jsem školu nesnášela. Neměli jsme k učitelům vůbec žádnej vztah. Ale ani ve třídě jsme nedrželi pohromadě, byli jsme rozdělený do všelijakejch kurzů.“21

Práce Zaměstnání souvisí s příjmem peněz, ale je to nejen způsob obživy, ale také významný faktor zařazení se do společnosti. První zaměstnání znamená první vlastní peníze, ale ne vždy umí uživatel nakládat se svými financemi efektivně. Pravidelná práce vyžaduje pravidelný spánek a jídlo a pro uživatele heroinu také pravidelný přísun drogy, což nemusí být vždy možné zajistit. S postupujícím návykem uživatel potřebuje více peněz na drogy, obvykle mnohem více, než si je schopen legálně vydělat. Jeho možnosti zahrnují okrádání zaměstnavatele, rodiny a pouliční krádeže, sexuální práci a prodej drog. Zaměstnavatelé také nejsou vždy nakloněni zaměstnávání uživatelů drog a tajit návyk se závislým nepodaří navždy. Někteří uživatelé ale nikdy neměli stálé zaměstnání a postrádají jakékoli pracovní návyky, které by upevňovaly disciplínu (Florka, William). Ve vzorku jsou naopak i stabilně pracující uživatelé, alespoň do doby, než se zvýší jejich závislost (Jura, Jiří, Kate). Florka: „Většina našich kamarádů žila z podpory a o podpoře se taky pořád mluvilo. ... Ať tak nebo tak, člověka, co pracuje, tu měli za blázna. ... Koncem týdne jsem už věděla napevno, že já dělat nikdy nepůjdu.“22

Volný čas Náplň volného času může mít různé podoby, ale pro uživatele, kteří začali užívat drogy ještě před pubertou, neexistuje vůbec (Florka, Christiana, Raffaella). Ještě před vznikem závislosti ostatní autoři uvádějí různé způsoby, jak strávit volný čas: rybaření, turistika, četba knih, jízda na koni, malování, apod. Někteří (Florka, Christiana) ale také uvádějí, že kradli v obchodech, což bývá jejich první zkušenost s přestupováním zákona. Tuto dovednost později využívají při získávání financí na drogy. S postupujícím návykem uživatelé všechny zájmy odsunují do pozadí, protože získávání drogy zabírá příliš mnoho času, takže jim ani žádný volný čas nezbývá, a pod vlivem drogy se svými případnými zálibami příliš nezabývají. Autoři často popisují, že se sami nebo s kamarády „poflakovali“ bez toho, že by vyvíjeli nějakou smysluplnou činnost (William, 21 22

Christiana F., cit. 19: 53 Keulsová, Y., Zpackaný život Florky B.: 53 – 54

- 15 -



Florka, Christiana). Takto trávený čas začali později naplňovat experimentováním s drogami a užíváním si jejich účinků. Nedostupnost volnočasových aktivit nebo nezájem o ně přispívá k hledání zábavy v kriminalitě a užívání drog. Raffaella: „Být feťákem zabírá 24 hodin denně, což je hodně času k zaplnění, když se najednou před vámi táhne prázdný. Od mých dvanácti let byly drogy mým životem. Co sakra dělají normální lidé? Práce a přátelé, koníčky a zájmy? Nic z toho jsem neměla a každý den byl dlouhý, temný tunel.“23

Vliv literatury Tři autoři uvádějí, že na ně v dospívání měla vliv literatura, kterou tehdy četli. Pro všechny to byla literatura, která jim odkrývala nové světy, které neznali, ale chtěli poznat, a které se jim zdály vzrušující. Tyto knihy se netýkaly užívání drog. V jednom případě to byla autobiografie lupiče (William), v druhém knihy o indiánech, dobrodruzích, objevitelích a cestovatelích, což následně vedlo autora k toulání se a zájmu o svobodný život v přírodě (Jura). Kate milovala básnířku, která podporovala emancipaci žen a sexuální volnost. Ostatní autoři se k literatuře nevyjadřují. William: „V té době na mě udělala velký dojem autobiografie lupiče, nazvaná Nikdy nevyhraješ. Autor údajně strávil notnou část svého života v kriminále. Ve srovnání s tupostí středozápadního předměstí, kde byl veškerý kontakt se životem vyloučen, mi to nepřipadalo tak špatné.“24

Bydlení Kvalita bydlení ovlivňuje mnoho aspektů v životě člověka. Mít klidné, čisté místo, kde se může uživatel drog vyspat a které je jeho útočištěm, je podstatný prvek pro hodnocení kvality svého života. Vývoj závislosti je pak obvykle spojen se zhoršováním podmínek, ve kterých závislý žije, a nezájmem o kvalitu bydlení. Všichni autoři popisují zhoršování kvality bydlení s tím, jak se prohlubovala jejich závislost. Florka: „V tom pokoji byl ale bordel! ... Byl to oficiálně neobydlený objekt, do ktrýho se vlámali bezdomovci: krakeři. ... Poprvé, když jsem si svlíkla džíny, mi ze spár v podlaze naskákaly na nohy mraky blech.“25

23 24 25

Fletcher, R., Mayle, P., cit. 18: 96 Burroughs, W., Feťák: 6 Keulsová, Y., cit. 22: 167

- 16 -



4.1.2 Individuální faktory Názor na drogy Názor na drogy se obvykle pohybuje od zvědavosti, zájmu, obdivu a pozitivního vnímání drogové scény na začátku závislosti až po nenávist nejen k droze ale i k sobě samému. Uživatelé se tak neustále ocitají v situaci, kdy drogu nenávidí, ale zároveň se jí nechtějí a nemohou snadno vzdát, protože jsou na ní závislí. Droga představuje celý způsob života, objevuje se ve všem, co její uživatel dělá, a proto je tak těžké se jí zbavit, i když ji závislý nenávidí. Raffaella: „Brečela jsem moc na to, abych si našla žílu, seděla jsem na posteli obklopená drogami, nenáviděla jsem je, nenáviděla jsem sebe, nenáviděla jsem život.“26

Důvod užívání Autoři definují různě své vlastní důvody pro experimenty a později pravidelné užívání drog. Obvykle je ale vyjadřují nebo se je snaží najít. Důvod pro užívání drog není jen jeden a postupem návyku se mění. Začíná to zvědavostí, nudou, velkým množstvím nenaplněného volného času, pokračuje přes hledání zážitků, když jiné drogy už nepřinášejí nic nového, až po sociální zvyk a fyzickou nutnost. Raffaella: „Lidé mimo – čistí lidé – věří, že pokud hledáte, můžete najít Problém, který vysvětluje, proč se někdo s drogami dostane tak hluboko jako já, nějakou osobní mizérii, která vám znemožní žít. To je to jediné, jak chápou drogy, jako útěk od nespokojenosti – od nefunkční rodiny, od rodičů alkoholiků, od toho, že nemáte ani peníze ani budoucnost, že jste oškliví nebo opuštění nebo v depresi nebo nemilovaní. Ale často to takhle vůbec není. U mě to tak nebylo. Já jsem neměla žádnou z těch výmluv.“27

Vztah k sobě Vztah ke své vlastní osobě je obvykle bipolární – na jedné straně pozitivní vnímání sama sebe jako je pocit unikátnosti, odlišnosti od ostatních, pocit ovládání vlastního života, potřeba být silný a ostatním lidem to dokázat, na straně druhé naopak pocit zbytečnosti, prohry, chabé vůle, přemýšlení jen o sobě a svých problémech, stavění se do pozice ztracené existence, smutek nad sebou samým až nakonec nenávist ke své osobě a přemýšlení o sebevraždě, protože uživatel nemá žádný důvod k tomu být 26 27

Fletcher, R., Mayle, P., cit. 18: 92 Fletcher, R., Mayle, P., cit. 18: 12

- 17 -



naživu a nevidí východisko ze své zoufalé situace, kterou už nemůže dál snášet ani fyzicky, ani psychicky. Uživatelé vědí, že si způsobují bolest, ale rezignují na snahu se vyléčit a odmítají pomoc. Veronika: „Nesmím dovolit, abych takhle klesla. Vypadám jak nějakej houmlesák. Úplně se sama sebe štítím. ... Chtěla bych bejt zase normální, ale sama to nikdy nedokážu. To je spíš pravděpodobnější, že to zalomím.“28

Budoucnost, sny, představy Přemýšlejí autoři o budoucnosti? Mají nějaké sny, které by si chtěli splnit? Jsou tyto touhy součástí „normálního“, čistého života nebo se týkají drogové kariéry? Plány, které závislý spřádá, ukazují, jak si představuje svůj život v budoucnosti, a zda vůbec nějakou budoucnost pro sebe vidí. Někteří autoři pro sebe nevidí žádnou lepší budoucnost (Florka, Christiana), jiní budoucnost v dalším experimentování s drogami (William) a další se snaží o abstinenci (Jiří, Veronika). Raffaella: „Jednou jsem chtěla mít černý kožený kufřík se speciálními přihrádkami: jednu na hašiš, jednu na speed, jednu na koks, další na herák a třeba řadu čistých stříkaček s ostrými jehlami. Viděla jsem se přijít na zavolání, doktorka Pohodová se svým kufříkem. Byla to část nalhávání si, že žiju normální život. Ve skutečnosti byl život úplně naruby.“29

4.1.3 Sociální faktory Chování Do kódu chování patří popisy vlastností autorů, jejich jednání, nálad, pocitů a chování v různých situacích. Určité typy chování mohou odpovídat vývoji závislosti. Christiana: „Kapesný jsme dostávaly málokdy. A tak jsem začala dělat všelijaký malý podvody, například jsem si nechávala zálohy za lahve. Asi tak v deseti jsem taky začala krást. ... V Gropiusstadtu se člověk docela automaticky naučil dělat to, co bylo zakázaný. Například byla zakázaná každá hra, která nás jen trochu bavila. Bylo tam vlastně zakázaný úplně všechno.“30

28 29 30

Pánková, V., Vím, o čem mlčím: 32 Fletcher, R., Mayle, P., cit. 18: 56 Christiana F., cit. 19: 18

- 18 -



Názor ostatních na drogy Názory se mohou pohybovat na stupnici od kladných až k záporným. Názory ostatních sleduji podle toho, kdo názor vyjadřuje, v jak blízkém vztahu k autorovi je, zda a jaké užívá drogy, k užívání jakých drog autorem se vyjadřuje a ja na tyto názory reaguje sám autor. Negativní názory okolí na žádného z autorů neměly vliv směrem k abstinenci. Christiana: „I v naší partě se teď pořád mluvilo o háčku. Všichni ale byli proti. Znali jsme dost lidí, který to totálně zničilo. Ale pak jeden po druhým vyzkoušeli jedno píchnutí a většina z nich už u toho zůstala.“31

Užívání drog ostatními Když začne jedinec experimentovat s drogami, obvykle se seznámí s dalšími uživateli, kteří jsou zkušenější a uvedou jej do drogového světa. Ve chvíli, kdy všichni jeho přátelé užívají drogy, je pro autora velmi těžké se od této společnosti oddělit, i kdyby měl motivaci abstinovat, protože u přátel neustále vidí konzumaci drog a jejich příjemné účinky. Christiana: „Na všechno se vybodli, kouřili fet, říkali tomu joint, poslouchali správnou muziku a byl v nich naprostej mír. Zapomínali v klubu na celý to svinstvo, ve kterým museli bejt přes den.“32

Vztah k přátelům Vztahy k neuživatelům zahrnují pocity jako jsou nedůvěra, pocit nepochopení, nepřátelství, pocit osamocení, zatímco v partě a u ostatních uživatelů autoři popisují naopak přátelství, náklonnost, pocit soudržnosti, lásku, dokonce obdiv. Tyto pocity ukazují jasně, že uživatelé nacházejí porozumění ve skupině s ostatními uživateli, což je motivuje se s nimi stýkat co nejvíce a tím znesnadňuje vyhýbání se drogám, pokud se jedinec rozhodne pokusit se o abstinenci. Christiana: „Mojí rodinou se teď stala parta. Nacházela jsem v ní přátelství, náklonnost a svým způsobem i lásku.“33

31 32 33

Christiana F., cit. 19: 65 Christiana F., cit. 19: 41 Christiana F., cit. 19: 51

- 19 -



4.1.4 Vzorec užívání První drogy První návykové látky, které autoři poznávají, jsou nejčastěji alkohol a cigarety, potom marihuana. Někteří autoři docházejí k heroinu po dlouhodobém užívání jiných drog, někteří ani jiné drogy nezkusí. Zážitek z první intoxikace může experimentujícího jedince podpořit v dalším užívání nebo ho odradit, ale ani negativní zážitek jej nemusí odradit docela, protože chtěný účinek drogy se může objevit až po několika aplikacích. Raffaella: „Neznala jsem toho kluka vedle mě a už jsem ho nikdy potom neviděla, ale on mi dal můj první šluk. Byl to malý, vlhký, voňavý joint. Nerozmýšlela jsem se dvakrát; nerozmýšlela jsem se ani jednou. Prostě jsem si to vzala. Tohle byla pravá droga, na kterou jsem čekala. ... Už jsem nebyla stydlivá ani nešikovná. Nebyl to nadpozemský rauš, ale bylo to dost, abych pochopila, co to znamená být sjetá. Milovala jsem to. Bylo mi dvanáct.“34

Aplikace drogy Většina autorů začíná brát drogy jinak než injekčně, kromě Jury, pro něhož byla injekční aplikace první zkušeností s ilegální drogou. Heroin se nejčastěji užívá nejprve kouřením nebo šňupáním, ale uživatelé pak přejdou na intravenózní aplikaci z důvodu ušetření. Heroin aplikovaný injekčně způsobuje intenzivnější zážitky i v menším množství než při kouření nebo šňupání. Uživatel si tak může kupovat menší dávky nebo mu stejná dávka vydrží déle. Ale ve vzorku je i autorka, která přecházela ze šňupání na injekční aplikaci a zpět, a to několikrát (Veronika). Někteří uživatelé popisují, že nejprve se jehly báli, ale s postupujícím návykem se naučí aplikovat si heroin injekčně sami (Raffaella, Jiří). William: „Začal jsem si píchat do hlavní žíly, abych tak ušetřil drogu, a taky proto, že bezprostřední pecka je tak lepší.“35 Dostupnost drogy Zdá se, že drogy jsou pro všechny autory poměrně dobře dostupné, ale je třeba znát ta správná místa a mít spojku, která uživatele představí dealerovi. Přesto závislý „stráví polovinu času čekáním“.36 Snížená dostupnost drogy může vyvolat tendenci 34 35 36

Fletcher, R., Mayle, P., cit. 18: 20 Burroughs, W,. cit. 24: 35 Burroughs, W., cit. 24: 145

- 20 -



snažit se s drogami obchodovat, protože prodávající si vždy nechá část množství pro sebe a zbytek prodá, čímž získá peníze na další nákup a má tak zajištěn dostatek drogy pro svoji potřebu. William: „Následovalo období zmatku, během kterého bylo velmi těžké něco sehnat. Někdy jsme s Patem strávili i šest nebo osm hodin v autě, jezdili jsme sem a tam, hledali a čekali na různé lidi, kteří by mohli něco mít. ... Pat a já jsme taky začali v malém prodávat, čistě jenom abychom si podrželi svoje návyky.“37 Drogy zadarmo Vždy jsou první drogy autorovi – budoucímu uživateli nabídnuty zadarmo od přátel nebo dealerů, takže je zde snížená motivace drogy odmítnout. Je ale otázkou, zda by placení prvních drog uživatele odradilo. Raffaella: „Nebrala jsem nic tak drahého, o sobotách jsem pracovala v obchodě a vždycky tu byl můj učitel se svými kontakty a nabídkami drog zadarmo. Nenutil mi je. Ráda jsem si brávala malé pytlíčky, které připravil – kapesní všehochuť, víkendový balíček klepek a speedu a haše, všeho, co jsem potřebovala, abych se mohla cítit tak, jak jsem chtěla, alespoň několik minut nebo hodin.“38 Finance – příjem Získávání peněz, resp. problémy s nedostatkem peněz vede závislé často k prodeji osobních předmětů, krádežím (doma nebo na ulici), přepadáváním a nejen u žen k sexuální práci. Krást se ale mohou naučit už dříve, než se stanou závislými, což kriminalizuje jejich osobu tak, že později již nemají zábrany páchat trestné činy. Přesto jsou někdy autoři schopni ještě nějaký čas chodit do práce a vydělávat si legálně, obvykle do té doby, než jejich drogová spotřeba přeroste sumu na výplatní pásce (Kate), nebo než jim jejich závislost znemožňuje věnovat se jakékoli činnosti, která s ní nesouvisí (Jura, William). William: „Když jsem skončil s obíráním opilců, rozhodl jsem se, že budu prodávat drogy. Moc na tom nevyděláte. Asi tak jediné, co může narkoman prodávající na ulici drogy očekávat, je, že si podrží svůj návyk. Ale když prodáváte, máte přinejmenším zaručen přísun kvalitní drogy, a to vám dává pocit bezpečí.“39

37 38 39

Burroughs, W., cit. 24: 94 Fletcher, R., Mayle, P., cit. 18: 24 Burroughs, W., cit. 24: 56

- 21 -



Finance – výdej Způsob, jakým závislí nakládají s penězmi, ukazuje na schopnost ovládat sebe a svou závislost. Utratí všechny peníze za drogu nebo jsou schopni šetřit na další osobní potřeby? S pokračující a prohlubující se závislostí autoři veškeré své finance investují do drogy, a tak chátrají fyzicky z důvodu nedostatku živin a nekvalitního bydlení. Raffaella: „Začala jsem vynechávat školu a používat moje peníze na oběd, abych si koupila hašiš nebo trávu a zkouřila se mezi hodinami.“40 Frekvence užívání Častost užití heroinu. Čím silnější návyk, tím častěji uživatel potřebuje svou dávku a tím častěji je ve stresu, aby se nedostal do abstinenčních příznaků. Získávání své dávky proto zabírá velmi mnoho času. Velmi časté užívání drogy injekčně navíc způsobuje infekce a poškození žil. Jura: „Od toho okamžiku jsem se denně bez přerušení klaněl novému prostředku k nalezení smyslu života i jeho totální ztráty. Trvalo to jeden a půl roku.“41 Množství užívané Se zvyšující se tolerancí se zvyšují dávky, které je potřeba zkonzumovat, aby uživatel dosáhl uspokojení. Se stoupající množstvím se zvyšuje nebezpečí předávkování nebo otrava přidanými látkami. Další nebezpečí přinášejí kombinace s dalšími návykovými látkami, především alkoholem. Není výjimkou, že po vysazení heroinu začne uživatel konzumovat nadměrná množství alkoholu. Často autoři ale nezvyšovali dávky neustále. Spíše dosáhli „svého“ množství, které udržovali. (Veronika, Kate). Jura: „V tu dobu jsem poprvé začal kombinovat léky s alkoholem, který se tak stal novým prvkem v mé závislosti. Cítil jsem se opět ve skvělé náladě po delší době, kdy jsem si zvykl na maximální dávky drogy, tak že už mi nepřenášela očekávané stavy vytržení z pochmurné reality.“42 Následky užívání drog Následky zneužívání drog lze rozdělit na tři skupiny: 1. fyzické následky na těle uživatele, které jsou nejvíce viditelné, jako např. vpichy, jizvy, vyhubnutí, poškození jater, ledvin, žilního systému, srdce a mozku i dalších orgánů. 2. psychické následky 40 41 42

Fletcher, R., Mayle, P., cit. 18: 22 Minarčík, J., Čtvrtý rozměr závislosti: 35 Minarčík, J., cit 41: 55

- 22 -



jako změny myšlení, nálad a dokonce charakteru a nezřídka psychická onemocnění (která ovšem mohou v latentní podobě závislosti předcházet) a 3. sociální následky, mezi které patří neschopnost fungovat jako plnohodnotný člen společnosti, což zahrnuje např. rozpory v rodině nebo odloučení od ní a od přátel, nedokončená školní docházka, výpověď ze zaměstnání, ale i nedostatečná hygiena a odsunutí všech ostatních zálib do pozadí. Veronika: „Už mě nic nebaví. Život je můj nepřítel. Vidím to jako na dlani: nestíhačka ve škole, celej den strávenej honbou za prachama a celej večer hledáním Experta, aby si člověk moh dopřát, co potřebuje.“43

Abstinence Autoři většinou prošli alespoň jedním obdobím abstinence od drog, kromě Jiřího, pro kterého byla první abstinence trvalá. Především popisují délku abstinence a změny, které s abstinencí přicházejí, např. co se týče životního stylu a názorů na drogy a vlastní předchozí užívání. Abstinující uživatel může heroin nahradit jinou drogou, např. alkoholem (William, Jura). Při abstinování uživatel často vzpomíná na chvíle, strávené v intoxikaci, a pocity, které přitom zažíval, a touží po droze. Protože užívání drog zabírá mnoho času, závislí jedinci obvykle nemají záliby, kterými by vyplnili volný čas, který při abstinenci vznikne. Proto se při vysazení závislý často nudí a život se mu bez drog zdá jednotvárný a šedý (Raffaella, Christiana). Christiana: „Měla jsem jen novej problém: kouření. Teď, když jsem nebrala háčko, kouřila jsem čtyřicet i padesát cigaret denně. Zapalovala jsem si jednu vod druhý.“44

Abstinenční příznaky Popisuje fyzické i psychické příznaky při vysazení drogy. Obvykle trvají od tří až do osmi dnů, přičemž jejich délka a intenzita je silnou motivací, proč se abstinenčním příznakům vyhnout. Závislý udělá vše pro to, aby si zajistil dostatečné množství drogy dříve, než se objeví první příznaky „absťáku“. Ten může být i překážkou při rozhodnutí s drogami skoncovat, protože závislý pak musí dobrovolně snášet fyzickou bolest a psychické obtíže po několik dnů. Abstinenční příznaky se u každého autora liší, ale ty nejčastější obtíže u heroinu zahrnují: bolest svalů a kloubů, křeče, svalové záškuby, průjem, zimnice, zvracení, 43 44

Pánková, V., cit 28: 8 Christiana F., cit. 19: 134

- 23 -



bolesti hlavy, pocit sucha v ústech a v očích, výtok z nosu a očí, nespavost, halucinace, paranoidní představy, craving. Jura: „První dny jsem moc neodpočíval, hlavou se mi volně honily vtíravé myšlenky a zmatené obrazy, které útočily na mou obnaženou mysl jako dotěrný hmyz na čerstvou krvavou ránu. Bolelo mě celé tělo. Svaly, klouby a kosti uvnitř jako by byly plné žíravého hnisu. Odpoledne i první noc jsem prospal, ale další dny jsem nemohl usnout. Má nervová soustava sršela jiskrami neustávajících výbojů jako pomatená. Chvíli mi byla zima a chvíli jsem se potil, bolela mě hlava a oči, které pálily a plnily se zasychajícím řezavým slizem. Zvracel jsem vše, co jsem snědl, přestože jsem měl hlad. V ústech jsem cítil neustále sucho a musel jsem pít, a protože jsem neměl přirozenou potřebu močit, obával jsem se, že nasaji jako houba a pokryji se zelenou semišovou plísní.“45 Pokus o abstinenci Všichni autoři se alespoň jednou pokusili o abstinenci, ať už sami, s přáteli anebo v léčebně/odvykacím zařízení. Výsledkem odvykání svépomocí je i přes počáteční odhodlání a rozpis snižujících se dávek na několik dní obvykle relaps, což uživatele stresuje a demotivuje od dalších pokusů. William: „Měl jsem s sebou necelé dva gramy drogy. Počítal jsem, že je to dost na to, abych mohl postupně skončit, a pečlivě jsem si vypracoval dvanáctidenní redukční rozpis. ... Za čtyři dny mi v Cincinnati došla droga a já byl naprosto nemožný.“46 Psychické spojení s drogou Autoři často popisují, že jsou schopni na první pohled poznat další uživatele i místa, kde je drogový trh. Tato zvláštní schopnost jim umožňuje se i v cizích městech rychle zorientovat a získat drogy pro svoji potřebu. Raffaella: „Našla jsem si nové přátele, drogové přátele. Jakmile jednou začnete brát drogy, poznáte další uživatele v davu, jako by měli na čele napsáno fet.“47 Relaps Relaps znamená návrat k užívání drog po určité době abstinence, přičemž ani dlouhodobá abstinence nezaručuje, že jedinec nerelapsuje. Obvykle si jedinec projde 45 46 47

Minarčík, J., cit. 41: 94 Burroughs, W., cit. 24: 76 Fletcher, R., Mayle, P., cit. 18: 22

- 24 -



několika cykly odvykání, abstinence a relapsu, než je schopen se drog vzdát úplně (Raffaella, Christiana, Jura). Při abstinenci zažívá silné bažení po droze, tzv. craving, což zvyšuje pravděpodobnost, že relapsuje, protože nemá vytvořené strategie, jak craving překonávat. Relaps uživatele stresuje a snižuje jeho sebevědomí a odhodlání s drogami přestat. Napoprvé se heroinu vzdal pouze Jiří. Raffaella: „Nemohla jsem se takhle vrátit do léčení, dostávat další dopisy od závislých, kteří dokázali zůstat čistí, když já jsem nedokázala zvládnout ani krátkou cestu autobusem, abych se nevrátila k jehle.“48 Účinky drog První ilegální drogou, se kterou přijdou uživatelé do kontaktu, bývá marihuana. Její účinky bývají buď příjemné, žádné, nebo negativní. Žádné výrazné účinky při první nebo několika prvních konzumacích nemají na uživatele výrazně odrazující vliv, takže buď pokračují v experimentování nebo jej zanechají. Akutní účinky ostatních drog se také individuálně liší a i zde platí, že negativní první užití neznamená nechuť znovu drogu vyzkoušet. Co se týče dlouhodobých účinků, jsou popsány v kódu Následky užívání drog. Raffaella: „Trefil žílu a během pár vteřin mě herák sejmul. Šlo to od žaludku jako balzám a rozšířil se všude - teplo, klid, snový a naplňující mě pocitem, jaký jsem nikdy necítila. Ta úleva mě přemohla, jako kdybych konečně po dlouhé době dorazila domů. Byla to láska na první šleh a počátek dlouhé noční můry.“49 Vývoj návyku Návyk není jednorázová záležitost, ale proces, který se individuální rychlostí rozvíjí a prohlubuje. Na začátku závislosti uživatel s drogami experimentuje, zkouší různé kombinace a jejich účinky, ale nemusí nutně užívat každý den. Při vysazení drogy nepociťuje abstinenční příznaky, touha po droze bývá spojena s určitými situacemi, činnostmi nebo sociálním okolím. Užívá drogy proto, aby se cítil příjemně. Postupně ale zjišťuje, že ke stejnému pocitu potřebuje vyšší dávky nebo častější konzumaci drogy. Tolerance heroinu se rychle zvyšuje a závislý užívá až dva gramy denně, což je množství, které by neuživatele spolehlivě zabilo. Mění se také způsob aplikace, od šňupání a kouření až po intravenózní aplikaci, ale to není pravidlem u všech autorů, např. Veronika způsob aplikace vystřídala několikrát. Při vysazení drogy uživatel 48 49

Fletcher, R., Mayle, P., cit. 18: 90 Fletcher, R., Mayle, P., cit. 18: 34

- 25 -



zakouší silně nepříjemné abstinenční příznaky. Důvod užívání je tak převrácen: uživatel už nebere drogy proto, aby se cítil příjemně, ale proto, aby se necítil špatně. Autoři také někdy zmiňují, že je vlastní návyk překvapil (William). Stále mají pocit, že své užívání kontrolují a že mohou přestat užívat kdykoli budou chtít (Christiana, Raffaella). V této době jsou již ale fyzicky i psychicky závislí. Později přichází okamžik, kdy si svou závislost uvědomí, ale nejsou zatím schopni ani ochotni se návyku zbavit, přestože nenávidí drogu i fakt, že ovládá celý jejich život. Veronika: „Ale něco se děje a já myslím, že to je to, čeho jsem se nejvíc bála. Množství heráku, na který jsem byla už měsíce zvyklá, mi přestává stačit.“50 Intenzita závislosti Pro potřeby této práce jsem vytvořila pojem intenzita závislosti, který shrnuje celkový vzorec užívání. Pojem obsahuje výše popsané jevy aplikace drogy, užívané množství a frekvence užívání. Intenzita závislosti může být slabá, střední nebo silná. Slabá závislost je charakterizována kouřením a/nebo šňupáním heroinu jednou denně, střední intenzita injekční aplikací jednou denně nebo šňupáním vícekrát denně a silnou závislost definuji jako injekční aplikací více než jednou denně anebo jednou denně v kombinaci s alkoholem. Stav na konci knihy Knihy nepopisují celý život uživatelů. Většina z nich končí fyzickou abstinencí, odhodláním a nadějí, že se jejich autoři již nikdy drog nedotknou, což si ale samozřejmě nemůžeme domýšlet. Každý autor knihu ukončil po různé délce, intenzitě a stavu závislosti. Kate: „Pak mi dojde, že mi nabízí drogy. Asi musel zahlídnout jizvy na mých holých rukou. To k tomu stačí? „Už ne,“ zazpívala jsem, prosmýkla se kolem něj, a než jsem vyrazila dál, stačila jsem ještě zahlídnout jeho zmatený výraz.“51

4.2 Kazuistiky Výše jsem popsala čtyři kategorie pojmů – agenti socializace, individuální a sociální faktory a vzorec užívání. Hledám vztahy mezi sociálními faktory a vzorcem užívání u jednotlivých autorů. Mým cílem je zjistit, jakým způsobem rodinné a ostatní sociální prostředí ovlivňuje to, zda jedinec vyzkouší a bude dále užívat heroin. 50 51

Pánková, V., cit. 28: 8 Holdenová, K. Na vlastní kůži: 281

- 26 -



Analyzovala jsem osm autobiografií uživatelů heroinu. Zaměřila jsem se na jejich popisy rodinného prostředí, ze kterého pocházeli, přátel, známých, spolužáků a posléze i spoluuživatelů. Zajímalo mě, jakým způsobem se k drogám dostali, kdo jim je poskytl, jaký důvod k užití uvádějí, zda se pokusili abstinovat a jaký byl důvod relapsu, jaký mají vztah k drogám a své závislosti oni sami i jejich okolí, jak vnímají sami sebe a celkový vzorec užívání. Můj vzorek obsahuje autobiografie pěti žen a tří mužů pocházejících z různě kvalitních rodinných zázemí, od rodin úplných, milujících, nestrádajících sociálně ani ekonomicky přes ústavní péči namísto vlastní rodiny až po rodinné prostředí násilné a emocionálně strádající. Pro děti pocházející z rozpadlých rodin možná mohou být drogy způsobem, jak najít lásku a porozumění. Ale i lidé vyrůstající v příjemném a milující prostředí se nakonec mohou stát těžce drogově závislí, proto předpokládám, že rodinné prostředí není jediným rizikovým faktorem závislosti na drogách. Na následujících řádcích popíšu nejprve jednotlivé autory a jejich rodinné pozadí a jejich první setkání s heroinem a dalšími drogami. Tyto kazuistiky umístím na škále intenzity závislosti, počínaje slabou, pak střední a nakonec silnou.

4.2.1 Slabá závislost – Florka Narodila se jako druhá dcera a protože její matka výchovu dvou dětí finančně nezvládala, Florku odložila do dětského ústavu, která do svých osmi let prošla dvěma náhradními rodinami. V první rodině se jí dařilo dobře, ale když pěstoun zemřel, jeho manželka na ní již nestačila a vrátila ji. Druhá rodina ji vychovávala přísněji a Florka byla stále neukázněnější, takže byla přemístěna do diagnostického ústavu. V jedenácti letech začala dojíždět na prázdniny k další rodině, kde se jí dařilo dobře, ale po roce a půl se jí nejstarší syn pokusil sexuálně zneužít, takže veškeré kontakty byly přerušeny. Ve třinácti letech se biologická matka se svým novým partnerem o Florku znovu přihlásila a ta se k ní a své sestře vrátila. Matka s otčímem často trávili večery mimo domov a děti měly možnost být venku dlouho do noci. Chodily hlavně do klubu Chýše, kde se volně konzumoval alkohol, cigarety a hašiš. Sestra v té době již pravidelně kouřila hašiš, což se od ní Florka naučila. Odpoledne po škole chodily krást do obchodního domu, ukradené věci pak v klubu měnily za hašiš. Ve škole nikdo nezjišťoval socházku, a tak Florka často trávila čas na ulici s kamarádkou, se kterou chodily k muži, který byl už jednou trestán za narušování mravní výchovy dětí a který je sexuálně zneužíval, ačkoli ony s tím souhlasily. Poté se Florka pokusila se fyzicky - 27 -



sblížit se svým otčímem, kvůli čemuž ji vrátili zpět do ústavu, ale při převozu utekla ke své sestře, která už bydlela u svého přítele. Tam se naučila brát léky – sedativa v kombinaci se stimulancii. Poté ji znovu vrátili do ústavu, znovu utekla ke své sestře, která v té době již kouřila heroin. Florka bydlela krátkou dobu u tety, ale když se její sestra ztratila, vydala se ji hledat. Skončila na ulici a peníze získávala sexuální prací. Sestra ji naučila kouřit a šňupat heroin a shánět zákazníky. Bydlely spolu ve squatu. Základní školu nedokončila. Florka si nevytvořila citový vztah k matce a kvůli střídání pěstounských rodin ani žádné stabilní citové zázemí. Sama se definovala jako problémová a konfliktní. Nejbližší přátelé byla sestra, obyvatelé squatu – uživatelé, a kamarád, který se ji snažil od užívání odtrhnout. Jako důvod užívání identifikuje svou sestru, způsob vydělávání a strach ze samoty. „Potřebovala jsem něco, abych na nic nemusela myslet, nic cítit. ... Poprvé jsem si pořádně šňupla a všechny otázky zmizely. Už jsem neměla pocit ztráty, už mi nebylo smutno.“52

4.2.2 Střední závislost – Veronika Její vyprávění začíná v šestnácti letech, kdy ji odmítl chlapec, do kterého byla zamilovaná. Po Kolíně, kde bydlela, se roznesly pomluvy a urážky ohledně její sexuální orientace, protože ostatní dívky v jejím věku už chlapce měly. Její starší sestra jí v té době nabídla heroin, který Veronika začala šňupat, ale v jejím vzorci užívání se objevují i epizody injekční aplikace. O své rodině se zmiňuje jen v útržcích. Rodiče se rozvedli a otec, ke kterému měla negativní vztah, se odstěhoval. Vztah k matce a příbuzným z její strany byl střídavě pozitivní a neutrální, role matky byla spíše v pozadí jako zdroj financí na nájem bytu a školné. O matce se vyjádřila, že ji vychovávala trochu jinak, než jak bylo obvyklé, ale dále to nerozváděla. Veronika si myslela, že matka dávala její závislé sestře vinu za to, že začala také brát. Veronika bydlela se svou sestrou v pronajatém bytě, chodila na státní střední školu, rok před maturitou přešla na soukromou. Ostatní spolužáci o její závislosti věděli, ale nijak se k tomu nevyjadřovali a Veronika k nim měla spíše negativní vztah. Měla svoji partu uživatelů, která jí nahrazovala rodinu a zaháněla její samotu, které se bála nejvíc. Na soukromé střední škole měla několik přátel – neuživatelů, se kterými si rozuměla, ostatní lidé byli nepřátelé. Její drogová parta byla mimo školní prostředí. Peníze na heroin si obstarávala různě, ale nikdy prostitucí. 52

Keulsová, Y., cit. 22: 211

- 28 -



Jako důvod svého užívání uvádí snahu dokázat si, že rodina pro ni nic neznamenala, být originální, pocit zbytečnosti a strach ze samoty. „Pocit, že jsem zbytečná, a herák. To první jako příčina a to druhý jako důsledek.“53 Emocionálně stála mezi svou sestrou a rodinou, protože věděla, že svým užíváním rodinu zraňovala, ale nedokázala sestru opustit. Abstinovala, až když opustila oboje a přestěhuje se do Prahy.

4.2.3 Střední závislost – Jiří V rámci mého vzorku je Jiří zvláštní případ situačního užívání, které vzniklo na podkladě extrémní životní situace. Svoji rodinu nepopisuje. V 19 letech emigroval do Německa, kde začal pracovat, naučil se německy a později založil vlastní rodinu. S manželkou si ale příliš nerozuměl, citově se orientoval na syna. Měl ale také zámožou milenku, která jej brala do vysoké společnosti, kde šňupání kokainu bylo bontonem. Jiří s ním neexperimentoval, pouze kouřil marihuanu. Naskytla se mu možnost odjet pracovat do Rwandy, kterou využil. Pracovní podmínky byly ale velmi náročné – tropické podnebí, nespolehliví zaměstnanci, nemotivující spolupracovníci, kteří se snažili jen přežít. Po vzoru ostatních pracovníků se naučil pít velká množství alkoholu a konzumovat různé druhy medikamentů, až si vypěstoval vysokou toleranci a závislost. Po rvačce v baru se dostal do vězení, kde mu spoluvězeň nabídl kokain a později na svobodě i heroin. Jiří užíval každý den, ale když se vrátil do Německa, neměl k heroinu přístup a s pomocí přátel se mu podařilo odvyknout si a v komunitě abstinovat hned na první pokus. Aby symbolicky splatil svůj dluh lidem, kteří ho drželi nad vodou, pomáhal potom v nemocnici na oddělení „konečné stanice“ – závislí s velmi špatným zdravotním stavem, často s AIDS. „Nedělal jsem si vůbec žádné starosti, jestli je to droga nebo ne, říkal jsem si, že až mně bude o něco lépe, tak s tím přestanu a v táboře stejně nemáme možnost ho sehnat.“54 V tomto případě byl heroin vyústěním závislosti na alkoholu a medikamentech, která vznikla v extrémních podmínkách. Fakt, že v Německu měl určité postavení ve svém zaměstnání a že ho přátelé podporovali, mu pomohl abstinovat. Dalším důvodem bylo to, že se mohl vrátit k manželce a věnovat se synovi.

53 54

Pánková, V., cit. 28: 15 Vacek, J., Žít třeba na kolenou: 44

- 29 -



4.2.4 Silná závislost – Christiana Vyrůstala s rodiči a mladší sestrou na venkově, v šesti letech se přestěhovali, aby mohla začít chodit do školy v Berlíně. Rodiče měli ale finanční problémy, otec byl nezaměstnaný, pil nadměrně alkohol a děti i ženu bil. Situace vrcholí rozvodem a matka zůstala na Christianinu výchovu sama. Matka neměla kvůli zaměstnání čas věnovat se dětem, které trávily většinu dne na ulici nebo v klubu Dům středu. V klubu se Christiana naučila kouřit hašiš a pít alkohol, později i brát volně prodejné léky a halucinogeny. Začala také chodit v noci do diskotéky Sound, kde se scházeli dealeři a uživatelé drog. V té době bylo Christianě 12 let a užívala návykové látky každý den. Po dvou letech vyzkoušela heroin šňupat, ale brzy přešla na injekční aplikaci. Heroin jí nikdo nenabízel, naopak se ji od něj snažili její známí – uživatelé odradit, ale jak sama uvedla, byla v té době po užívání ostatních drog už na heroin zralá. „Heroin partu úplně zničil. Ty, který už háčko vyzkoušeli, patřili rázem do jiný party. Měla jsem z háčka děsnej strach. Když šlo o něj, hned jsem si vždycky uvědomila, že je mi teprve třináct. Na druhý straně jsem si hrozně vážila těch, co si píchali. Byli zase vejš než já.“55 Matka její výchovu nezvládala, Christiana se nesblížila ani s novým matčiným přítelem a citově se vázala na partu, se kterou užívala drogy, a svého přítele, který byl také závislý na heroinu, což byla hlavní překážka její abstinence. Peníze získávala sexuální prací. Když se o její závislosti dozvěděla její matka, poslala ji na prázdniny k babičce, kde se Christianě líbilo, ale po návratu do města relapsovala. Christiana sama se chtěla léčit v Narkononu, skoro jediné tehdejší instituci pro mladistvé narkomany, ale její otec si ji odvedl s tím, že se o výchovu postará sám, přestože ji, ještě když bydleli společně, bil za každý menší prohřešek. Ale ani jemu se nepovedlo Christianu od drog udržet dál. Zbavit se návyku nadobro se jí podařilo až ve chvíli, kdy ji matka poslala na venkov k příbuzným, kde Christiana chodila do školy a kde nebyla možnost heroin získat.

4.2.5 Silná závislost – Jura Do třinácti let žil se svými biologickými rodiči na vesnici, což popisuje jako idylické období dobrodružství. Často se toulal, ale jejich vztah byl zřejmě dobrý. Potom se dostal do náhradní rodiny, důvod neudává. V sedmnácti letech tuto rodinu musel opustit, přestěhovat se do Prahy a nevyučen začít pracovat ve slévárně. Měl několik přátel, se kterými jezdil na výlety do přírody. Jeho náhradní rodina s ním udržovala jen 55

Christiana F., cit. 19: 65

- 30 -



formální kontakt. S opiáty ho seznámil spolubydlící. V té době zde nebyl heroin dostupný, ale uživatelé jej nahrazovali jinými opiáty. Jeho závislost se prohlubovala, až skončil na ulici. Do psychiatrické léčebny se dostal po roce a půl každodenního užívání, ale po propuštění v užívání dále pokračoval. Na doporučení odjel pracovat do horských lázní, ale i tam měl opět s drogami problémy (konkrétně s ředidly) a po návratu zpět do města bral stále drogy, které navíc začal kombinovat s alkoholem. Abstinovat se mu podařilo, až když prožil „transcendentální zkušenost“ a psycholožka mu v léčebně nabídla pozici laického terapeuta. Jura nepopisuje žádné vztahy k ostatním uživatelům, v podstatě se s nikým nestýkal a intoxikace prožíval sám. Důvodem užívání tak může být jeho osamocenost a neukotvenost ve vztahu k rodině. Chápe, že drogy jsou příčinou jeho problémů a ne naopak. „Když jsem se o svých zážitcích z říše snů bavil s lidmi, kteří také byli na jedech, velmi dobře mi rozuměli, ale žádný nebyl tak vytrvalý v touze po novém poznání, aby svým vlastním zážitkům věnoval tolik úsilí a pozornosti. Já jsem dával přednost samotě v ústraní mimo člověčí společnost a vedl jsem si pečlivé zápisky.“56

4.2.6 Silná závislost – William Vyrůstal na americkém středozápadě v bohaté rodině. Nepopisuje žádné rodinné problémy, ale ani vztah k rodičům. Měl pouze jednoho dobrého přítele, s ostatními dětmi si příliš nerozuměl a spíše trávil svůj volný čas sám čtením filosofie a autobiografie lupiče, která na něj udělala velký dojem. Jednou proto rozbil okna v opuštěné továrně se svým přítelem, který ho poté opustil. William studoval na univerzitě a po studiích cestoval rok po Evropě. Po návratu vystřídal několik podřadných zaměstnání, protože měl zajištěn každoměsíční přísun peněz z dědictví, takže finančně nestrádal. K drogám se dostal náhodně ve svých 30 letech, když se mu jednou naskytla možnost prodat krabici morfia, kterou získal od svého známého zloděje. Díky návyku, který si po čase vypěstoval, získal také potřebu většího množství peněz.a už u nich zůstal. Občas se přestěhoval do jiného města, aby unikl policii, když prodával drogy. Nakonec odjel do Mexika, kde přežíval z renty, kterou dostával z dědictví. Střídavě abstinoval a užíval morfium a heroin. William nepopisuje příliš silné emocionální vztahy ke svému okolí, jedině ke svému dealerovi. Stýká se s několika uživateli, se kterými sdílí technické informace ohledně drog, ale nelze říci, že by byli jeho partou. Jako důvod užívání uvádí prostě to, 56

Minarčík, J., cit. 41: 55

- 31 -



že se naskytla možnost drogu vyzkoušet a že neměl motivaci naplnit svůj volný čas jinak nebo se drogám vyhýbat. „Narkoman se z vás stal proto, že jste v ničem neměli dostatečně silnou motivaci. Droga vyhrává kontumačně. Zkusil jsem to jako nějakou kuriozitu. Poflakoval jsem se, a když se naskytla koupě, tak jsem si píchl. Skončil jsem s návykem.“57

4.2.7 Silná závislost – Kate Vyrůstala s mladší sestrou v Melbourne v milující rodině s velmi dobrými vztahy k rodičům i mezi rodiči samými. Ve škole neměla žádné větší problémy ani s učiteli ani se spolužáky. U rodičů bydlela ještě na vysoké škole, což jako popisuje, mělo za následek pocity osamění a pochybnosti. V 21 letech odjela na půl roku cestovat po Evropě a když se vrátila, odstěhovala se od rodičů do pronajatého bytu s kamarádkou. Začala pít alkohol a kouřit cigarety a marihuanu, vyzkoušela amfetaminy. Kate obdivovala své přátele kvůli jejich odvaze experimentovat s heroinem a vyžádala si jednu dávku pro sebe. Od té doby brala každý den a po dvou měsících poznala, že si vypěstovala návyk. Bydlela se svým přítelem – uživatelem a pracovala v knihkupectví. Postupně se rozešla se všemi svými přáteli a stýkala se již jen s dealerem. Později si začala vydělávat na heroin sexuální prací, nejprve na ulici, později v luxusním veřejném domě. Abstinovat se jí podařilo, až když změnila prostředí a odjela do Evropy. „Ani jsem nevěděla, zda mými přáteli opovrhuji, nebo jim závidím. Celou mě spaloval strach, pokušení a panika. Toužila jsem po jediném, být znovu šťastná. ... Nikdo mě nenutil zkoušet heroin. Moji kamarádi mi říkali, ať se od toho držím dál. Nic mě k tomu nesvádělo, jen tlak, dojem, že když to nezažiju, nudu jen tratit.“58 Kate definuje svůj důvod k užívání především zvědavost, tajemno, které heroin jako legendu obklopuje, a představa, že když to nezkusí, o něco důležitého přijde. Její přátelé se ji od toho snažili odradit, přestali se s ní stýkat a Kate si našla nové přátele – uživatele a dealery, kteří ji nemotivovali k abstinenci. Rodiče, ke kterým měla velmi dobrý vztah, ji podporovali v léčbě, ale zároveň jí dali najevo, že pokud bude dále užívat, nemůže s nimi bydlet. Podpora rodičů byla hlavní příčina její finální abstinence.

57 58

Burroughs, W., cit. 24: 10 Holdenová, K., cit. 51: 26

- 32 -



4.2.8 Silná závislost – Raffaella Podobný případ jako Kate. Vyrůstala v Anglii v dobrém rodinném prostředí, ve škole neměla problémy. Od 12 let začala experimentovat s různými drogami – marihuana a hašiš, léky v kombinaci s alkoholem, amfetaminy, halucinogeny, až v 18 letech si vyžádala heroin, aby jej vyzkoušela. Její přítel ji od užívání důrazně odrazoval. Raffaella naučila svého manžela také užíval heroin, společně bydleli ve squatu a Raffaella vydělávala sexuální prací na oba jejich návyky. Raffaella se několikrát pokusila o léčbu, ale po návratu k manželovi vždy relapsovala. Abstinovat se jí podařilo až ve chvíli, kdy úplně opustila drogové prostředí i manžela. Rodiče ji poslali do internátní školy ve Švýcarsku, kde dokončila střední školu a kde se jí podařilo vyabstinovat a ujasnit si, co v životě chce dokázat. „Všechno bylo mimo kontrolu, přesně naopak než v co jsem doufala, že pro mě drogy můžou udělat. Doufala jsem v štěstí a našla mizérii. Doufala jsem v rozšíření světa a silnější pocity a našla zúžení, otupění, prázdnotu a strach. Bála jsem se pocitů, čistých lidí, života. Žila jsem pro jehlu a malou, krátkou úlevu, kterou přinášela. Moje manželství bylo u konce, manžel byl feťák a moji rodiče byli dvě vzdálené, zastřené, utrápené postavy.“59 Jako hlavní důvod zkoušení drog uvádí Raffaella zvědavost a puzení vyzkoušet to, co ostatní lidi vzrušovalo. Sama říká, že neměla žádný jiný důvod, jako např. problémy v rodině nebo nespokojenost sama se sebou.

4.3 Vliv sociálních faktorů na vzorce užívání Hledám vztahy mezi jednotlivými sociálními faktory jako je rodina, přátelé, důvod užívání, užívání drog ostatními, trestná činnost, atd. a vliv sociálních faktorů na vzorce užívání jednotlivých autorů.

4.3.1 Rodinné prostředí Z výše uvedených kazuistik vyplývá, že druhy rodiny se pohybují na škále od problémových až po ideální. Rozdělila jsem je na tři skupiny: 1. Dobrá rodina – týká se Raffaelly, Kate a Williama. 2. Rodina s problémy – Veronika, Jiří a Jura. 3. Nekvalitní rodina – Christiana a Florka. Silná závislost se vyskytuje ve všech těchto skupinách, lze tedy říci, že dobrá rodina nevylučuje možnost vzniku silné závislosti. Vliv kvalitního rodinného zázemí lze 59

Fletcher, R., Mayle, P., cit. 18: 72

- 33 -



vidět především v podpoře závislých směrem k odvyknutí a ve snazší cestě k trvalé abstinenci – Raffaella i Kate na konci knih abstinují a vidí svou další budoucnost jako život bez drog. Jejich rodiny jim pomohly odříznout se od drogového prostředí a změnit své sociální okolí, pro které užívání drog nebylo normou. Ve skupině rodin s problémy nacházíme obě střední závislosti, což by mohlo ukazovat na to, že v těchto rodinách se závislí naučili spoléhat sami na sebe a své vlastní problémy řešit spíše než je odsouvat. Případ slabé závislosti je zde jen jeden, a to u Florky, jejíž rodinné zázemí bylo velmi nekvalitní, ale protože kniha nekončí abstinencí, ale užíváním heroinu kouřením a bydlením se svou sestrou, která v té době již užívala heroin injekčně, je těžké říct, jak její příběh končí ve skutečnosti.

4.3.2 Důvod užití heroinu Ve skupině dobrých rodin závislí uvádějí, že jejich důvod pro užití heroinu byla zvědavost (Raffaella a Kate) a nuda (William), což jsou spíše vnitřní faktory; naproti tomu skupina nekvalitních rodin popisuje především snahu zapomenout na svou špatnou životní situaci, vliv dalších uživatelů (Florka), a touhu být přijata do party (Christiana), což bych definovala jako vnější, sociální faktory. Důvody prostřední skupiny jsou nekonzistentní, především situační užití (Jiří a Jura), což by také mohlo částečně vysvětlit nižší stupeň závislosti v této skupině.

4.3.3 Přátelé Co se týče dalších primárních skupin, jako jsou přátelé, známí, spolužáci, partneři atd., jejich okruh se postupem závislosti zužuje a mění. Neuživatelé se postupně od autorů odlučují, až v jejich okolí obvykle kromě rodiny nezbyde nikdo, kdo by je od drog odrazoval. Tvoří se nové skupiny podle typu drog – hašišové party, heroinové party, atd. Parta se vyskytuje u Christiany a Veroniky a obě popisují, že parta jim nahrazuje rodinu a dává jim lásku, porozumění a náklonnost. Vliv těchto skupin není na iniciaci užívání drog, ale v socializaci do drogového životního stylu, protože tyto skupiny jedince neovlivňují, dokud jedinec nezačne užívat konkrétní druh drogy, zde heroinu, a nepřizpůsobí se jim. Ve skupině nejbližších přátel – spoluuživatelů – existuje norma užívat drogy, která umožňuje uživateli identifikovat se s představou sebe sama jako uživatele, potažmo závislého, člověkana okraji společnosti, usnadňuje mu dostupnost drogy a nabízí společné zážitky a strategie (např. informace o

- 34 -



technikách získávání a užívání drogy, dealerech, probíhajících policejních raziích, apod.). Je třeba zdůraznit, že do užívání heroinu autory knih nikdo nenutil, nebyl jim podán bez jejich vědomí a ani jim nebyl nabízen dealery. Ty, kteří si heroin vyžádali (Raffaella, Kate a Christiana), naopak ostatní uživatelé od experimentu odrazovali. Ostatním byla droga nezávazně nabídnuta a u těchto je patrná nedostatečná intervence ze strany neuživatelů. Experimentátor navíc nevidí následky dlouhodobého užívání heroinu u ostatních členů své skupiny, protože jsou všichni na podobné začáteční pozici ve vývoji návyku, a proto nemá negativní vzory, které by jej od pokračování v užívání odradily.

4.3.4 Kriminalita Kriminalita je dalším faktorem ve změně vzorce užívání. Muži získávají peníze drobnými krádežemi a překupnictvím, ženy nejčastěji krádežemi v rodině a sexuální prací, která je nejefektivnější, co se týče poměru výdělku a času k němu potřebnému. Polovina autorů obstarávala peníze krádežemi, z toho Christiana a Florka, které pocházely z nekvalitních rodin, kradly už před svou závislostí. To vysvětlují tím, že krádežemi mohly získat věci, na které neměly samy peníze – drahé oblečení, sladkosti, apod. Co se týče sexuální práce, ženy ve vzorku ji typicky vykonávaly, aby si zajistily přísun financí na pokrytí své spotřeby heroinu, který jim pomohl zbavit se nepříjemných pocitů při další sexuální práci. Množství financí získaných trestnou činností a vzorec užívání se navzájem ovlivňují. Čím více peněz autoři mají, tím více heroinu si mohou dovolit kupovat, čímž posilují intenzitu své závislosti, která zpětně vyžaduje více financí na pokrytí návyku.

4.3.5 Vzdělání V mém vzorku se vyskytují vysokoškolsky vzdělaní lidé (Kate a William) i lidé bez vzdělání nebo jen se základní školou (Jura a Christiana). Nacházím silný vztah mezi vzděláním a kvalitou rodiny, ale už ne tak mezi vzděláním a intenzitou závislosti. Obecně, čím kvalitnější je rodinné zázemí, tím vyššího vzdělání autoři dosáhli. Výjimku tvoří Raffaella, která střední školu dokočila až po odvyknutí si. Kate a William měli vysokoškolský titul. Naproti tomu skupina nekvalitních rodin (Christiana a Florka) nedosáhla před závislostí ani základního vzdělání.

- 35 -



Dosažené vzdělání ale nevykazuje vliv na intenzitu závislosti. Podobně jako v případě vztahu rodinného prostředí a závislosti, silná závislost se vyskytuje i u vysokoškolsky vzdělaných uživatelů.

4.3.6 Věk Věk prvního užití heroinu variuje od začátku puberty až po dospělost. Dvě nejmladší uživatelky se nacházejí ve skupině s nejméně kvalitními rodinami, ale ostatní jsou rovnoměrně rozděleni mezi zbylé dvě skupiny rodin. Je tedy možné, že méně stabilní rodina a nepříjemné rodinné prostředí má vliv na dřívější experimenty s drogami. Bylo by to možné vysvětlit tím, že děti z takovýchto prostředí utíkají, tráví více času na ulici a naučí se brát drogy v mladším věku na rozdíl od dětí, které tráví více času doma s rodinou. Nenacházím vztah mezi věkem prvního užití heroinu a mírou závislosti.

4.3.7 Abstinence Většina knih končí úplnou abstinencí od heroinu i jiných drog. Důvod k abstinenci bývá nejčastěji ten, že si uživatel uvědomí svůj destruktivní způsob života a rozhodne se jej změnit. Pokud v této chvíli intervenují neuživatelé, především rodina, je velká šance se od drog odtrhnout. Rodiče nejvíce pomohli Raffaelle, Kate a Christianě, ostatním abstinujícím pomohli přátelé nebo jiní neuživatelé. Jako zásadní podpůrná podmínka abstinence se ukázala být změna prostředí, ve kterém se odvykající si člověk pohyboval. Pokud závislý abstinoval ve stejném městě, ve kterém drogu užíval, velmi často relapsoval, protože se neustále stýkal s dalšími uživateli a pohyboval se po stejných trasách jako když např. sháněl drogu, což mu ji opětovně připomínalo a oslabovalo tak jeho vůli se drog vzdát. Naopak pokud abstinující odjel na delší čas jinam, měl možnost si bez jakýchkoli dalších vlivů ujasnit, jakým směrem se bude jeho život dále ubírat. Dalším důvodem pro abstinenci kromě uvědomění si, že si uživatel ničí život, je existence možností mít se kam vrátit. Ať už je to vlastní rodina nebo původní domov, případně pokračování ve studiu, je potřeba tyto možnosti v nedrogovém prostředí mít, protože dávají odvykajícímu si člověku pocit ukotvenosti a životního cíle.

- 36 -



5 Závěr V této práci jsem se zabývala vlivem sociálního prostředí, ze kterého pocházejí a ve kterém se pohybují autoři knih – uživatelé heroinu, na jejich vzorce užívání. Toto prostředí je obvykle tvořeno rodinou, přáteli, partou, spolužáky, spolupracovníky apod. Později, v pokročilé závislosti, se toto prostředí zužuje obvykle na další uživatele a dealery. Takové sociální okolí mění identitu a hodnotový žebříček závislých jedinců a kriminalizuje je. Analyzovala jsem rodinná prostředí, ze kterých autoři knih pocházeli. Zjistila jsem, že kvalitnější rodinné zázemí, tzn. rodina stabilní, bez výrazných vztahových a ekonomických problémů neznamená naprostou imunitu proti vzniku závislosti na drogách, pouze pro ni nevytváří takové vnější důvody, jako je snaha emocionálně se odloučit od své nepříznivé životní situace a touha prosadit se ve skupině vrstevníků, které jsou typické pro špatně fungující rodiny. Děti pocházející z dobrých rodin naopak vyjadřují své vnitřní důvody pro užívání drog, např. zvědavost a nudu. Tyto výraznější výsledky nevykazuje prostřední skupina rodin s menšími problémy, protože důvody pro užívání a vlivy sociálního okolí jsou smíšené. Rodina se ukazuje jako významný ukotvující prvek ve chvíli, kdy se závislý jedinec rozhodne abstinovat a vzdát se drogového životního stylu. Dobré rodinné zázemí představuje oporu, o kterou se může uživatel opřít ve chvílích nejistoty a vnitřního boje svého já s drogou. U jedinců s podporující rodinou bylo rozhodnutí abstinovat pevnější a snáze dosažitelné. Vstřícná a nápomocná rodina má velký potenciál v pomoci závislému k trvalé abstinenci a podporování ho ve zdravém životě právě proto, že nebyla důvodem pro užívání drog. Co se týče skupin vrstevníků, neobjevila jsem vliv na iniciaci užívání drog, naopak byla výraznější snaha experimentátora od drogy odradit. Vliv vrstevnických skupin se objevuje v pokročilejším vzorci užívání, když mezi sebe nového uživatele přijmou a ten adoptuje normy a hodnoty skupiny, se kterou drogy užívá, např. identitu problémového uživatele drog a životní styl na okraji společnosti. V autobiografiích nelze vypozorovat genetické dispozice pro užívání drog, ale lze popsat určitou nesamostatnost a nízké sebevědomí právě u uživatelů, kteří se nechali ovlivnit svými vrstevníky. Navíc život na okraji společnosti v neustálém nedostatku peněz s sebou často přináší trestnou činnost a sexuální práci, která dále mění identitu závislého a ztěžuje jeho návrat mezi většinovou společnost.

- 37 -



6 Diskuse Předložená zjištění nám nabízejí možnost se nad tématem dále zamyslet. Protože jsem zjistila, že drogové závislosti se nemusí vyhnout ani dobře fungující rodiny, je třeba se podívat, jak by bylo možné toto zjištění efektivně využít. Viděla jsem, že stabilnější a více emocionálně otevřená rodina je důležitým faktorem pro trvalou abstinenci, proto je potřeba rodiny podporovat k aktivnímu řešení svého drogového problému. Jako rizikové rodinné faktory se ukázaly rozvody, fyzické a psychické násilí, úplná absence rodiny, střídání partnerů rodiče, napětí v rodině kvůli ekonomické situaci apod. Jako dobrá zkušenost se ukázala nemožnost doptat se na některé jevy, protože jsem se s tím jako výzkumnice musela vyrovnat. U některých autorů některá data chyběla, např. popis vztahu k rodičům nebo k přátelům, proto nebylo možné zkoumat tyto jevy v úplném rozsahu, ale tyto výpadky nabyly natolik zásadní, aby znemožnily analýzu. Jako návrh na další výzkum bych doporučila ověřit moje výsledky na větší skupině uživatelů heroinu. Myslím si, že výsledky mé analýzy mohou být relevantní i pro další problémové uživatele heroinu, protože autoři knih jsou ženy i muži různého věku a vzdělání, pocházejí z různých zemí a časových období, tzn. nejsou těmito demografickými charakteristikami výlučně určeni. Problémem autobiografií uživatelů heroinu jakožto vydaných knih ale je, že představují jen konkrétní druh vzorců užívání, tedy závislost na heroinu tak, jak je definována v úvodu. Je to možná jen špička ledovce a uživatelů heroinu, kteří jsou na něm závislí, je méně než těch, kteří jej dovedou užívat kontrolovaně.

- 38 -



Použitá literatura BURROUGHS, W. Feťák. 2. vydání. Praha : Maťa, 2004. 199 s. ISBN 80-7287-051-3. COOMBS, R. H. (Ed.). Socialization in Drug Abuse. New Jersey : Transaction Publishers, 1977. 496 s. ISBN 978-0870734892. CHRISTIANA F. My děti ze stanice ZOO. 7. vydání. Ostrava : Oldag, 2005. ISBN 8086508-69-2. FLETCHER, R., MAYLE, P. Dangerous Candy : A true drugs story by someone who did them and kicked them. London : Transaction Publishers, 1991. HOLDENOVÁ, K. Na vlastní kůži. 1. vydání. Brno : JOTA, 2006. 292 s. ISBN 807217-421-5. FROUZOVÁ, M. Psychologické a psychosociální faktory vziku a rozvoje závislosti. Pp 124 – 129 in KALINA, K. a kol. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vydání. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 344 s. ISBN 8086734-05-6. KALINA, K. Úvod do drogové politiky : základní principy, pojmy, přístupy a problémy. Pp 15 – 24 in KALINA, K. a kol. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vydání. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 344 s. ISBN 80-86734-05-6. KALINA, K. Modely závislosti a přístupy v pomoci uživatelům drog. Pp 78 – 82 in KALINA, K. a kol. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vydání. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 344 s. ISBN 80-86734-05-6. KEULSOVÁ, Y. Zpackaný život Florky B. 1. vydání. Praha : Allegro, 1993. 215 s. ISBN 80-900-328-5. LALANDER, P., O'NEILL, A. Hooked on heroin : drugs and drifters in a globalized world. Oxford : Berg Publishers, 2003. MINARČÍK, J. Čtvrtý rozměr závislosti. Praha : Maťa, 1997. ISBN 86-86013-15-4. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. 3., dopl. a opr. vydání. Praha : Portál, 2007. 176 s. ISBN 978-80-7367-267-6. PÁNKOVÁ, V. Vím, o čem mlčím : Heroin, toxíci a konec jako sladké nic. Olomouc : VOTOBIA, 2001. ISBN 80-7198-457-4. STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu : postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice : Albert, Brno : Sdružení podané ruce, 1999. 169 s. ISBN 80-85834-60-X.

- 39 -



VACEK, J. Žít třeba i na kolenou. 1. vydání. Praha : SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1991. 152 s. ISBN 80-03-00608-2.

Přílohy Příloha č. 1: Projekt bakalářské práce Předpokládaný název: Konstrukce závislosti na heroinu v autobiografických textech Kontext: V literatuře věnované drogové tématice si můžeme často přečíst, jak užívání drog mění nejen osobnost uživatele, ale i jeho okolí a potažmo i celou společnost. Na druhou stranu existují i sociální faktory, které podporují braní drog. Lze najít i texty, které mluví o vrozených predispozicích, které mají velký vliv na to, že jedinec začne brát návykové látky. Dále se stále ještě řeší racionální drogová politika, ale nikdo nepřišel s receptem, jak se zbavit toho, že vždy existuje malé procento populace, které inklinuje ke zneužívání návykových látek. Drogová problematika je rozsáhlé téma, kterým se lze zabývat mnoha způsoby a o kterém mluví odborníci z různých vědních disciplín – ať už jsou to sociální pracovníci, lékaři nebo politici. Nejblíže se ale k jádru samotného tématu zneužívání drog dostávají ti, kteří mají sami problém se závislostí – narkomani. Tito lidé nám podávají svědectví o drogách zevnitř jejich vlastníma očima. Výzkumná otázka: Zaměřím se na autorské popisy sociálního prostředí a ekonomické situace, ve které vyrostli. Zajímá mě, co mají společného a co rozdílného, a zda lze vypozorovat predispozice pro zneužívání nealkoholových drog. Jaké byly jejich životní podmínky sociální a ekonomické a co z toho vyplývá? Jaký je důvod pro užívání drog – osobní nebo společenský? Anebo kombinace obojího? Především mě zajímá, jakou úlohu má v užívání heroinu sociální prostředí, ve kterém uživatelé vyrůstají a ve kterém se pohybují. Metoda práce: Práce bude koncipovaná jako kvalitativní analýza autobiografií (bývalých) uživatelů jak českých, tak zahraničních. Vzorek je vybrán jako autobiografie uživatelů heroinu – u většiny uživatelů se objevují i jiné drogy, ale podmínkou je braní heroinu. Knihy jsou vybrány podle jazyka, jakým jsou psány – tedy česky a anglicky, podle - 40 -



pohlaví autora tak, aby počet autorů a autorek byl přibližně vyrovnaný. Čas a prostor nehraje roli – tedy nezáleží na tom, kdy a kde byla kniha vydána nebo jaké místo a období popisuje, protože to mi umožní porovnat data a zjistit, která jsou společná pro všechny popisy. Cíle: Autobiografické knihy nejsou odborný text, proto je třeba uvést, že analýzou lze pouze zkonstruovat sociální pojem závislosti v tomto žánru literatury. Mým cílem je interpretovat autobiografické popisy života uživatelů a pokusit se vysvětlit, co to znamená nejen pro odbornou veřejnost. Je jasné, že z několika málo knih se nelze dozvědět pravdu – alespoň ne tu, kterou by bylo možné vztáhnout na celou populaci. Ale je možné, že lze nalézt další dílek skládačky zvané drogová závislost. Orientační seznam literatury: Christiane F.: My děti ze stanice Zoo. Raffaella Fletcher: A Dangerous Candy. Jura Minařík: Čtvrtý rozměr závislosti. William Burroughs: Feťák. Keuls, Yvonne: Zpackaný život Florky B. In My Skin: A Memoir by Kate Holden Karel Nešpor: Návykové chování a závislost. Strauss, Corbinová: Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie.

- 41 -

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Recommend Documents