KARLOVA UNIVERZITA V PRAZE ~
FILOZOFICKA F AKUL TA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
KUNÍN V LETECH 1918 - 1948 Národnostní
proměny
obyvatelstva v obci.
Zuzana Kojetinská Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Jana Čechurová, PhD. květen 2006, 6. ročník historie-politolo gie
1
Potvrzuji, že j sem tuto práci zpracovala pod vedením Doc. Čechurové pouze na základě uvedených pramenů a literatury.
V Praze, dne 10.5.2006.
2
Obsah:
1.
Úvod ... 4 A. Kolektivní
vědomí
a historická
paměť
... 4
B. Zvolená metoda a hodnocení dostupných 2.
Rámec obecných a regionálních
dějin
pramenů
... 7
... 14
A. Česko - německé vztahy v prostoru českých zemí do roku 1948 ... 14 B. Specifika národnostního vývoje v regionu 3.
Kravařsko
... 26
Charakter obce Kunín ... 40 A. Základní údaje o obci ... 40 B. Obyvatelstvo v obci ... 47
4.
Složitě,
5.
Vítězství
6.
Pod
7.
Výměna rolí. "Odsun" Němců a osídlování obce Čechy.
ale spolu. nacismu.
křídly říšské
(květen
8.
Závěr
9.
Seznam
(říjen
1918 -
(březen
orlice.
březen
1938 -
(říjen
říjen
1938-
1938) ... 65 1938) ... 78
květen
1945) ... 91
1945 - 1948) ... 115
... 144 pramenů
a literatury ... 147
3
,
1.Uvod
I.A. Kolektivní
vědomí
společenským
Se
Historické zvraty, nekompromisně
vnímáním
způsobované
a trvale. V
stálé konstanty ve
a historická
dokáží
dělat
zázraky.
konkrétními událostmi, realitu upravují
běhu
společnosti
dějiny
paměť
dní po
určité době
mizí a jsou plynule a
tak
některé zdánlivě
přirozeně
nahrazovány jinými danostmi, o kterých se nepochybuje. Čas jako by skutečnost
vnímání
mazal a nahrazoval
české společnosti
"českých
skutečností
"českých
charakteru
česká veřejnost
zemí" v
novou.
považuje za
Příkladem
zemí":
budiž
"český"
samozřejmý
charakter
a
nezpochybnitelný. Vědomí společnosti
pouze logické
závěry
neodráží objektivní realitu, tj. nebere v potaz
vyvozené z pozitivisticky doložitelných
údajů.
Vnímá-li tedy česká veřejnost české země jako země Čechů, neznamená to ještě, že by Češi nebo jejich kulturně-političtí představitelé tvrdili, že český
charakter
českých
zemí je záležitostí pradávnou. Pravdou je totiž
přesný opak: Český charakter českých zemí není samozřejmý, ani
nezpochybnitelný. České země začaly být svým charakterem českými až v průběhu
moderních
před "českým
dějin,
dokonce tak nedávno, že
charakterem" na vlastní
Společenské vědomí vytlačuje
kůži
pamětníci, kteří
dobu
prožili, stále žijí.
do pozadí
některá
fakta, nejen ta
historická. Realitu zjednodušuje podle základních, rychle použitelných a snadno pochopitelných schémat a pomáhá tímto jedinci snáze se orientovat ve složitém jako
paměť
čistí
však
časem
základě
bolestné
umožňuje člověku
dále žít.
v psychice jednotlivce cestu
zpět
podobných
podvědomí vytlačuje
kapacitu psychiky a
zároveň
traumata, která si podobě
Funguje tedy na
jednotlivce: tím, že do
vzpomínky, Způsobuje
světě.
do
vědomí
stejně
jako ve
- ovšem již v
principů
společnosti
pokřivené
- znovu najdou.
4
dějinách
Historik se s podobnými "uzlovými místy" v pozměněným
obrazem v
přítomnosti
projevují v novodobých regionálních konkrétních mezilidských vytvářejícími
generace se více
méně
izolovaném
kontaktů,
často.
setkává
dějinách,
výrazně
Velice
se
kde nabývají podobu
svázaných pokrevní
příbuzností
Společenské paměť
emotivními vztahy.
mikrosvětě
i s jejich
silnější
vesnice mnohem
a po
má ve
pohnutky
bránit sebe sama a rvát se za svou pravdu, protože brání samu podstatu existence
společnosti. Současný český pohraničí říká,
severomoravského
usedlík bývalé
německé
že vesnice je domovem celé jeho
rodiny, protože on a jeho sourozenci se zde narodili. Bývalý usedlík stejné vesnice však
přesvědčeně
o své
totéž. A oba mají pravdu. Jejich individuální skupiny, ke které
patří,
obce
jim nabízejí
rodině
paměť
protichůdnou
německý
i své vesnici tvrdí
i
paměť společenské
interpretaci minulosti i
současnosti.
Úkolem historika přirozeně není analyzovat myšlení a cítění individua, natož
společnosti.
Chce-li historik
objasnění společenských problémů,
odhalovaní
společenského vědomí
limity. Klasickým přístupů dějin.
k
k minulosti je
těžit
nabízí, a
k pojmenování a
z možností, které
zároveň
nepochopení dvou
respektovat jeho
diametrálně
masarykovsko-pekařovský
Zatímco jeden obě
idejí v
vytvářel
přítomnosti, Pekař
mezi nimi
striktně
vágní hranice mezi
českých
prostředek
historii zkoumal pro ni samu. bořil. Připomeňme,
(výchovný) mýtus, druhý jej
snahy jsou legitimní a pro
odlišných
spor o smysl
Zatímco Masarykovi studium historie sloužilo jako
ospravedlnění
že
příkladem
musí
přispět
společnost potřebné.
Je jen nutné, aby se
rozlišovalo, tj. aby se znovu a znovu rozpoznávaly těmito dvěma
interpretacemi reality.
Česko-německé vztahy patří bezesporu k výše zmiňovaných
"uzlovým
místům"
nepříjemné
v
dějinách českých
zemÍ. Toto
oboustranně
navýsost
představo
skutcích
téma je zatíženo spoustou stereotypních
"nás" i
těch
silnější
realitou než samotná "objektivní pravda", musí se bádání o
nejnovějších
"druhých", "mých" i "tvých". Protože je
regionálních
z gruntu vyrovnat.
Nestačí
dějinách českých
zemí s
společenské vědomí
těmito představami
ale využít jen potenciálu jejich
sdělovací
5
hodnoty, tj. použít je jako specifického pramene. přizvat
tuto kolektivní historickou
jako partnera v diskusi: a mít na
paměti,
přesnými
paměť
Neméně důležité
k jednomu stolu, akceptovat ji
formulacemi
nezraňovat
že za tzv. nezauj atým pozorovatelem
osobnost, formovaná
veřejným míněním podobně
Diplomová práce se zabývá
dějinami
je
číhá
žádnou ze stran badatelova
jako ostatní.
Kunína v
časově
dlouhém a
diferencovaném úseku mezi léty 1918-1948. Toto období je bohaté na události konče.
nejrůznějšího
Z obou stran
druhu,
časové
hospodářskými počínaje
a konfesijními
osy jej od ostatních etap odlišuje fenomén
národnostní problematiky, který najednou a s ohromnou intenzitou vpadl na
dějinnou
postavila do práce je
scénu obce. Sledování národnostní otázky jsem z toho čela
popisu historie obce v letech 1918 - 1948.
ozřejmit důvody,
problematiky na
které
dějinné scéně
způsobily
především
- v
dějinných
Záměrem
"zjevení" národnostní
Kunína. Práce chce proto postihnout její
dynamiku i roli, kterou hrála nejen v každodenním - a
důvodu
milnících,
které mají fatální vliv na formování
oněch
životě občanů,
ale také
"uzlových bodech" historie,
veřejného mínění.
6
1. B. Metoda výzkumu a použité prameny Úskalí výzkumu zvoleného tématu jsem naznačila v úvodu. Vyplývají z regionálního i
časového
vymezení zkoumané problematiky: obec Kunín
(dnes 1800 obyvatel) je malým územním celkem, jehož archivy se dochovaly jen vědomí
torzovitě, časové
bývalých i
současných
období zvolené k bádání je krátké a ve
obyvatel na informace citlivým tématem.
Vedle klasické kritiky archívních
pramenů
Kromě těchto,
které skýtá metoda výzkumu orální historie. v
případě
orální historie,
také ono kolektivní
vědecky
mínění,
tj.
nepřímé
vzpomínky
považuji za cenný zdroj informací, které významově mírně
řízených rozhovorů
o
s
dnes již i
uznávaných metod, jsem v práci využila současných
přiblížené představy současníků
Kunína. Tyto v úvodu
dokonce
jsem využila možností,
přibližují,
obyvatel
o minulosti
potvrzují nebo
posouvají poznatky z výzkumu archiválií i
pamětníky.
archivní pramennou základnu jsem se
při
výzkumu mohla
opřít
jen
zčásti. Část archiválií zmizela v důsledku válečných událostí i liknavosti poválečných
politických
téměř
výměna
totální
přestavitelů
obce. Svou roli
obyvatelstva obce, tak
přírodní
při
tom sehrála jak
živly
(povodně
v padesátých letech 20. století). Ztratilo se množství fotografií, dokládajících k
původní
vzhled obce, obecní archiválie, dokumenty
dějinám nejrůznějších spolků
Němci, kteří měli přirozený
atd. Fotografie
částečně
zachránili sudetští
na uchování zprávo svém zkonfiskovaném majetku
zájem.
V Okresním archivu Nový
Jičín
jsem
čerpala
z nezpracovaných
fondů
Archiv obce (AO) Kunín a Místní národní výbor (MNV) Kunín a Okresní národní výbor (ONV) Nový
Jičín.
K období mezi léty 1938-1945
Kunína jsou ve fondu AO Kunín využitelné
torzovitě
zasedání obecních rad a obecního zastupitelstva, rodů,
neúplná kniha domovních
dokumenty výpovědní
německé
listů
provenience
dějin
zachované knihy ze
méně
už kniha obecních
atp. Bohužel jsou všechny
značně
nekompletní,
čímž
trpí jejich
hodnota. Omezeným zdrojem informací pro získání povšechné
7
představy
o fungování obecního života do roku 1942 jsou v
podstatě
jen
protokoly ze zasedání obecních rad a obecních zastupitelstev z fondu AO Kunín. Lépe je archiváliemi pokryto
poválečné
období, k jehož bádání
jsem využila kapacity fondu MNV Kunín. Relativní dostatek informací poskytuje fond ONV Nový
Jičín. Mimořádně
cenný je oddíl Finance obcí
(obecní spisy MNV Kunín 1945-1953), kde se celý karton situaci v
Kuníně.
věnuje
pouze
Ostatní spisy (okresní osídlovací komise a oddíly Němců
týkající se konfiskace majetku
zmiňují
a jejich odsunu) Kunín
namátkou v jednotlivostech. Informace je z nich zdlouhavou cestou procházením mnoha
metrů
potřeba
doslova dolovat
spisového materiálu.
Protože je archivální základna pro období 1938-1945 malá, Jičíně
jsem svou pozornost na místní tisk.V Novém
jen
dvakrát -
zaměřila
třikrát týdně
vycházely regionální "Deutsche Volkszeitung ftir das KuhUindchen". V pravidelné rubrice "Aus N ah und Fern" noviny otiskovaly
příspěvky
kunínského zpravodaje. Protože byl tehdejší Kunewald stále
poměrně
významnou obcí\ objevovaly se v novinách častěji i větší články o obecním
životě.
Charakter" Volkszeitung" kopíroval
sudetoněmeckých
nacionálně laděny
Rakouska k
proměny
nálad na N ovojičínsku. Noviny byly
poměrně výrazně
- ostrý nacionalistický kurs nabraly po
Německu,
válečné propagandě.
v
březnu
připojení
1938. Od vypuknutí války sloužily
Jejich vydávání bylo,
pravděpodobně kvůli
nedostatku papíru, zastaveno v prosinci 1944. Zajímavým a Věstníku české
celorepublikově ojedinělým
pokusem bylo vydávání
menšiny Vilémem Stanovským, který
čtrnáctideník
koncipoval v duchu kontroverzní spolupráce s nacisty. Snažil se přesvědčit českou
tj. akceptování
menšinu na
výsledků
Novojičínsku,
že
přijetí
stávajících
Mnichovské dohody, je nutným zlem, které
nejen zachránit mnohé lidské životy, ale také udržet existenci menšiny na
Novojičínsku. Soudě
podle
úvodníků,
svou obhajobu, se jeho aktivity nesetkávaly s
může
české
které koncipoval na
příznivým
bylo vydávání novin v roce 1940 zastaveno. Pro výzkum 1
poměrů,
ohlasem. I dějin
přesto
Kunína
Rozkvět obec prožívala ve 2.polovině 18. století.
8
však tyto noviny velkým česká
přínosem
nejsou, protože zdejší už tak slabá
menšina po Mnichovu ztratila na síle.
V
létě
Jičíně začal
1945 v Novém
Kravařsko". Přestože
nákladů
nedosahoval zdaleka takových
rozsáhlého obsahu jako jeho
německý předchůdce,
přinášel poměrně často, čímž poválečných dějinách Konečně třetí
vycházet týdeník "Nové a tím i
informace o
Kuníně
pro budoucno obohatil znalost o
obce. řízené
metodou, na které jsem založila své bádání, byly
rozhovory, které jsem vedla s
pamětníky.
téměř rovnoměrně příslušníky
obou národnostních skupin, sudetské
I když jsem
původně
oslovila Němce
i Čechy, nalezla jsem veskrze pozitivní odezvu jen u prvních z nich. Domnívám se, že sudetští připraveni.
Diskuse o
Němci
válečném
jsou na
i
česko-německý
poválečném
dialog lépe
období v bývalém Západním
Německu, kam byla naprostá většina kunínských Němců "odsunuta,,2, intenzivně Němců
silná,
-
probíhá již od 60. let. Navíc je motivace žijících sudetských
pamětníků
neboť
se týká
vzpomínkami z
- zabývat se touto kapitolou kořenů
dětství
jejich života a je
nebo mládí, Němci
Zatímco tedy sudetští
nerozlučně
klíčovými
projevili
dějin přirozeně
velmi
spjata s osobními
pro osobnost jednotlivce.
upřímné
nadšení, že se jejich
osudy bude někdo seriózně zabývat, Češi mé prosby o rozhovor, až na čestnou
výjimku,
přijali
se, že resentimenty na v
české straně
současné době silnější
faktor právě
s rozpaky, vyhýbavostí a odmítnutím. Domnívám
a
důvody
opožděné celospolečenské
probíhající, avšak
k
mlčení větší.
paměť: Podobně
Jednak zde
diskuze, a z toho
neukončená proměna
i vznik této práce, v neposlední kolektivní
j sou ve srovnání se stranou
řadě
důvodu
německou
působí
teprve
diskursu, jejímž
teď
důkazem
je
také jinou zkušeností prošlá
jako sudetským
Němcům
"kolektivní
vědomí"
2 Sudetští Němci z Kunína byli v převážné většině "odsunuti" do spolkové země Bádensko- Wtirttembersko.; Pro rozhodnutí spojenců z Postupimi ohledně humánního odsunu Němců ze střední východní Evropy používám termín "odsun". Akceptuji tím jednak termín ustálený v českém prostředí (oproti vysídlení), uvozovkami však upozorňuji na jeho bagatelizování skutečnosti. Podobně jako sudetoněmecké vyhnání, kterým se v odborné literatuře označuje období "divokých odsunů", tj. skutečné vyhánění Němců z Československa do srpna 1945, je termín odsun zatížen předsudky
9
umožňuje
(jednostranným nalezením viníka - Beneše, odpoutáním se od
nacistických
zločinů
uplatňování
odvoláváním se na nemožnost
principu
kolektivní viny atp.) sejmout mnohé z toho, co jim brání se k tématu vracet, Čechům jejich "kolektivní vědomí" (strach o ztrátu majetku, respekt ke
skutkům
vyjadřovat
bez obav.
Formou natočila
svých
řízeného
rodičů
atp.) stále
rozhovoru jsem se
třinácti
se k tématu
bývalými
občany
Kunína
dvanáct devadesáti minutových magnetofonových kazet. Dvanáct
pamětníků
jsou zástupci sudetských
pamětnice
je
Určité
otázka
znemožňuje
Němců,
českého původu.
pochybnosti
stáří pamětníků
v
ohledně věrohodnosti výpovědí době,
spokojit se jen s
výpověďmi těch, kteří
plnoletí. (Jak se
ostatně
v
průběhu rozhovorů
podmíněná
šedesáti lety, nebylo možné
by v inkriminované ukázalo,
době
byli
zajímavější
věk pamětníků,
pro problematiku byl nikoli
jejich (sebe)reflexe,
by mohla vyvolat
ke které se rozhovor vztahoval. Protože
věnujeme, proběhly před
události, kterým se
přínosnější
namátkou vybraných, jedna
a
ale spíše míra
vyrovnáním se s minulostí a dosaženým
vzděláním.)
Šest ze dvanácti sudetských Němců, se kterými jsem hovořila, se narodilo dospělí
před
rokem 1928, tzn. že válku i dobu po osvobození prožili jako
a jsou bez pochybností schopni se k událostem
vyjádřit
kompetentně. Čtyřem sudetským Němcům bylo v době odsunu patnáct let,
tj. narodili se
před
rokem 1931. I když
událostí byla zkreslená nízkým výpovědní
připustíme,
věkem, nemůžeme
hodnotu jejich vzpomínek snižovat,
skupina vnímá události se
zátěží
pamětnice
události jako
prožily
nevynechala z
válečné
důvodu,
pro téma za jedny z vzniklé z
svého
že jejich percepce jen z toho
neboť
každá
řízených rozhovorů
a
věková
věku. Dvě sudetoněmecké děti.
Jejich
výpovědi
který jsem nastínila výše: jejich
nejpřínosnějších
důvodu
jsem
postřehy
považuji
nejpodnětnějších. Výpovědi,
s nimi, j sem
důkladně
analyzovala.
nacionálního pohledu. V německé verzi práce použiji ze stejného termín ustálený v německém prostředí - "Vertreibung".
důvodu
jako "odsun"
10
Zohledňovala
především skutečnost,
jsem
než vzpomínky ostatních vystaveny jejich
že jejich vzpomínky byly více pozdější vědomé
reflexi.
Pozoruhodné také je, že pokud už se jim vzpomínky zachovaly, musí být neboť
autentické,
vznikaly z
dětsky
"syrových", tedy velmi silných,
pocitů.
Vzorek
českých pamětníků
se zmenšil na minimum nejen v
důsledku
důvodů, které jsem zmínila výše. Česká menšina byla za války velmi
malá, v obci zůstalo jen několik rodin a svobodných dělníků. Českých pamětníků,
které jsem mohla oslovit, je tedy
německých.
zákonitě míň
Do kontaktu jsem proto vstoupila jen s
Metoda
řízených rozhovorů
než
Andělou
pamětníků
Schillerovou.
je postavena na dvou fázích, ve kterých
se rozhovory vedou. V první fázi pamětník volně vypráví svůj životopis a 3
podrobněji
se
volně
vyj adřuje k událostem,
ohledně
kterých byl osloven.
Po zpracování této první fáze rozhovoru historikem následuje rozhovor upřesňuje
druhý, který se svým charakterem již více blíží dialogu a který sporné nebo
nepřesné
těchto rozhovorů
Tento
Důležitou
Je žádoucí, aby byly rozhovory vedeny v
aby se mezi aktéry rozhovoru navodil vztah způsob
k odlehlosti
roli
při
vedení
hraje vzájemný vztah, který se mezi tazatelem a
pamětníkem vytváří.
atmosféře,
body z rozhovoru prvního.
bádání je ovšem
Německa
časově náročný
pro studenta také
nepodařilo uskutečnit návštěvy
důvěry.
a vzhledem
finančně náročný.
u zpovídaných sudetských
za sebou. Musela j sem proto spojit spokojit se s takovýmito výsledky
uvolněné
obě části rozhovorů
Bohužel se mi Němců
dvakrát
do jedné a
rozhovorů.
Dalšími cennými písemnými zdroji informací, které nejsou uloženy v archivu, jsou pro pro dobu
předválečnou
poválečnou
dobu Kronika
deníkové záznamy
české
německého
menšinové školy a
správce velkostatku.
Česká menšinová škola byla v Kuníně Národní jednotou zřízena po
vzniku Československé republiky na podporu "českého živlu" v pohraničí. 3 Vaněk, M.: Orální historie ve výzkumu soudobých dějin, Ústav pro soudobé dějiny A V ČR, Praha 2004.
11
české
Kroniku ředitel
menšinové školy vedl od roku 1923 do
Julius Busek
1938 její
zápisy od školního roku 1920 - 1921
předchozích ředitelů
pocházejí od českého
(dřívější
října
školy) Kniha byla interní záležitostí potřeby
menšinového školství, na jejíž objednávku a pro jejíž
bezprostředně
vznikala. Busek zaznamenával nejen údaje, které se školy, ale zachycoval povšechný život v obci. věnoval
národnostním a sociálním
pro život místní
české
poměrům,
Mimořádnou
týkaly
pozornost
tedy oblastem, které byly příznivcem
menšiny relevantní. Busek byl
Němci. Kromě
Masaryka, zastáncem systematické spolupráce s
T.G.
lásky
k Československu v dětech podporoval vlastenecké sebevědomí. Byl přesvědčený,
že pozvednutí ze sociálního marasmu je
podmíněno
posílením národní hrdosti, která mezi Čechy v obci do vzniku Československa v podstatě neexistovala. Rétorika, kterou v kronice Busek
používal, byla
umírněně
nacionalistická, resp.
silně
patriotická. brněnského
Adolf Purr pracoval jako správce kunínského velkostatku podnikatele
rytíře
Dr. Viktora Bauera od roku 1934. Purr se narodil ve
smíšené česko-německé rodině ve Východních Čechách. Ze své německé nacionálně
vlažné rodiny (díky matce
hovořil plynně česky)
tolerantní národnostní postoje. Jeho zavedení do pravděpodobně
také souviselo se snahou
si odnesl
úřadu šafáře
statkáře
Bauera
mimo jiné
zaměstnávat
na
statku více Čechů (viz. níže). Během Purrova působení se nacionální poměry
na velkostatku uklidnily.
Svůj
deník Purr
začal
psát
během
byl jako osoba nezbytná pro chod služby a pobýval v
Kuníně,
posledních
říšského hospodářství zproštěn
Kuníně
jak
během
kromě
čítá
kopírovat, z rodinných nebo
prostředky
poskytla vlastní
jej
vojenské
důvodů přepsat
nechce
obyčejnou
půjčovat
zmiňuje
měsících
současnosti
cca. 80 stran, poskytnout k badatelským
dnes již velmi chatrný dokument, psaný
čas
jiného
osvobození, tak v prvních
Bohužel však dcera pana Purra, paní Drost, není v deník, který
(Purr
na rozdíl od jeho rodiny, která se nacházela
v Kadani a pro níž záznamy vedl.) V deníku se o situaci v
válečných dnů.
po
také něm.
ochotná
účelům,
resp.
tužkou, nechce
originál a nemá
údajně
ani
do elektronické podoby. K dispozici však
několikastránkové
shrnutí,
částečně
doslova citované, 12
z něhož čerpám a na jehož objektivitu jsem se musela spolehnout. Časem, podaří
doufám, se
Z regionální literatury je Kunewald" a
zveřejnit
najít cestu, jak deník
české "Dějiny
potřeba
zmínit
celý.
sudetoněmecký
"Heimatbuch
Kunína".
Heimatbuch Kunewald je vzpomínková kniha odsunutých sudetských Němců.
relativně čerstvých
Publikace vychází z
Němců, dokončena
byla v roce 1979. Její vznik podnítila vlna vycházení
podobných vzpomínkových knih obcí Heimatbuch se
vzpomínek odsunutých
věnuje dějinám
sudetoněmeckého
obce od jejího vzniku, jejím institucím,
historickým událostem, každodennímu životu v obci. Je cenným zdrojem informací,
neboť některé čísel
jinde k nalezení: seznamy osob, obecní události atd. Co se precizně
údajů týče,
zpracovanou, navíc
ní
očekávat,
o analýzu
Dějiny
dějinách
vypravenou publikací. Je
tónu: Nepokouší se, a nelze to od poměrů
v obci, ba dokonce
tragédie.
Kunína místního badatele Josefa Kubového informují o
obce od jejích
počátků
amatérským
do tehdej ší
současnosti.
Vznikly u
nové budovy Základní školy v obci v roce 1975. Ve
srovnání s Heimatbuch jsou počinem.
Dějiny
syrovou formou pouhým důvěryhodnost
z obsahového i formálního hlediska
Nesou známky unáhlených, ba
propagandistických hodnocení a
hodnotu i
majitelů, důležité
je Heimatbuch vysoce objektivní,
oj akékoli analýzy národnostních
příležitosti otevření
čistě
popisných a jejich
věcném
příčin sudetoněmecké
mimořádně
údaje, které obsahuje, nejsou
reprezentativně
psán ve stroze faktografickém,
Landsmanschaftu.
závěrů.
Informace Kubový
přepisem dokumentů,
což
často
podává
paradoxně výpovědní
tohoto zdroje zvyšuje.
13
dějin
2. Rámec obecných a regionálních
2. A. Česko - německé vztahy v prostoru českých zemí do roku 1948 Dějiny
podmíněné
regionu jsou
dějin. Záměrně
se
při
byly jakými si
dějinami
Při
"malými".
dějin
úskalí chápat regionální obraz
dějin
Dějiny
k
těmto
regionální
dějinách
je
orientovat, protože mnohé
objasňovat, zároveň
ale musíme
řádu,
jen jako obtisk nižšího
většinou
regionu, tedy menšího územního,
jejich vztah k
národnostním
potřeba explicitně
dějinám
politickým.
čelit
zrcadlový
Dříve
česko-německých vztahů
důvodů
na území
správního, celku
pojmenovávat a tím
specifikům Novojičínska,
dostaneme, považuji z výše uvedených exkurs do
dějiny
politických.
mají své zvláštnosti, které je upřesňovat
přívlastku
bádání o regionálních
dějinách
pomáhají
dějiny
vyhýbám
že v opozici k nim by
dozajista nezbytné se v politických události regionálních
dějin
pojmenování obecných
předpokládal,
"velké", protože by
událostmi obecných (politických)
než se v textu
potažmo Kunína,
za nutné
českých
udělat stručný
zemí. Termínem
české země zde rozumím historické území Čech, Moravy a území Slezska,
patřícího k České republice.
Trvalou konstantou podmiňovala
vznik
středoevropského
středoevropské
přitom z tzv. modernistické teorie
4
ve 2.
přiznat
polovině
status národních 18. a 1.
nejrůznějších směrů průmyslová
a
polovině
vlivů
ovlivňovala
a
kultury, byla multietnicita. Vycházím ,
podle níž nástup nacionalismu souvisí
až s tendencemi moderní doby, a která odmítá
prostoru, která
etnikům
kolektivů
v prostoru
až do série
19. století. V této
střední
revolučních
době,
(osvícenství a racionalizace
Evropy událostí
vlivem mnoha světa,
revoluce a sociální otázka a spousta dalších) prožívají mnohá
etnika na území Evropy své "obrození", tj.
mění
se v národy.
14
představ německého
Nacionalismus vycházel z o
přirozené
existenci kolektivní identity lidí stejného jazyka a stejné
kultury. Jeho člověka,
filosofa J. G. Herdera
kořeny
musíme hledat v krizi identity potřebě
v psychologické
pozdně
lidí sdružovat se a
feudálního
(negativně)
se
vymezovat vůči cizímu, neznámému prostředí. 5 Nacionalismus je přitom nejen politickou ideologií s apelem k integraci, ale také silným osobním přesvědčením podmiňují
jednotlivce.
Obě
tyto roviny nacionalismu se navzájem
a synergií legitimizují nároky na vymezení jednoho národa,
nejlépe formou vzniku samostatného státu. 6 Známým problémem nacionalismu je rozdílné pojetí jeho obsahu, ztělesněné
skupinu stát se
francouzskou a
občanů
členem společenství středoevropský,
každého
člověka dějinami
předkové.
zvláště
a kulturním částečně
německém
Zatímco u prvního z nich orientován na
společný
svobodného rozhodnutí Německý,
akceptováním jeho podmínek.
a
ve kterém žili jeho
částečně
na kulturní
na pokrevní a na kulturní
českém přístupu
převažuje
jazyk a
prostředím,
na pokrevní,
důrazu
(Rozdíl v kladení
patrný v
základně
nacionalismus je založený na determinovanosti
Je tedy založen
příbuznosti.
tradicí. První národ chápe jako
státu, sdružujících se na
potažmo
je
německou
k národní
pokrevní pouto,
společnou
příbuznost
identitě.
český přístup
je více
minulost etnika na jeho území.)
Nacionalismus byl ale, vedle demokratismu, jen jednou z "modernizačních
ideologií" v
Evropě.
složité etnické situaci tyto dva
V prostoru
Střední
Evropy se díky
směry pozoruhodně doplňovaly
a
podporovaly. Politický ideál demokracie, jak jej chápala dobová právní věda,
se
obecně
Ottova slovníku
opíralo
představu
naučného
lidu sdruženého v národ.
Např. autoři
demokracii chápali jako státní formu, "jejíž
podstata záleží v tom, že moc vládní drží celý národ
[zvýrazněno
Z.K.]
sdm".7 Fenomén nacionalismu byl tedy s demokratizačními tendencemi (a Srovnej: Šmahel, F.: Idea národa v husitských Čechách, Praha 2000. Gellner, E.: Nacionalismus, Brno 2003. 6 "Úsilí národů o existenci ve vlastním státě" charakterizuje Blackwellova encyklopedie politického myšlení jako jeden ze základních znaků nacionalismu., in: Blackwellova encyklopedie politického myšlení , heslo Nacionalismus. 7 Ottův slovník naučný, heslo Demokracie. 4
5
15
s idejemi liberalismu a socialismu) úzce propojen, v mnohém ohledu byl dokonce jejich synonymem. V následující pasáži se opírám o soužití se v prostoru
českých
postřeh,
že vzájemné
česko-německé
zemí vyvíjelo v závislosti na nacionálních
vlnách, kterými obě etnika (ne nutně souběžně) procházel~. Pocit příslušnosti
k národu zde
přinejmenším
do poloviny 20. století plnil tradiční
funkci identity, která nahradila modernitou smetené
jistoty a
pravdy člověka: širokou rodinu a víru v boha. 8 Ačkoliv se "dobro národa" po celou
přinejmenším
popularitě,
přece
byly
1. polovinu 20. století jen
určité
těšilo
velké politické
okolnosti, za kterých dovolávání se
národnostních práv bodovalo více než jindy. Jednalo se vždy o jakési krize,
nečastěji
provázené
existenční
nejistotou obyvatelstva.
První mocnou vlnou ve 20. století, kterou nacionalismus vynesl na přední
místo v
následovaly
českých dějinách,
bezprostředně
po jejím
se nacionalismus zajímavým přinejmenším
ve
byla Velká válka a události, která skončení. Během
způsobem
společenských
několik
nejeden z jejich letitých
Rakousko - Uhersko se politické
vůle,
války
se v jejím
důsledku
"sebeurčení"
prosadily
jak individuí, tak
skupin formovaných na národním principu: Na troskách
Rakouska-Uherska vzniklo přinesly
světové
protnul s demokratismem -
středovýchodní Evropě
moderní myšlenky jednak na svobodné
První
tak
často
nástupnických
států,
problémů:
dlouhodobě
potýkalo jak s nedostatkem
také s objektivní nemožností
problémy doby: Pozitivní vývoj v
které si do vínku
hospodářské
století ochromovaly souboje jednotlivých zákonodárství jakýkoliv odpor de facto
řešit
aktuální
i sociální oblasti v 19.
národů Předlitavska
znemožňovalo)
o svá
(uherské
domnělá
národní práva. 9 Toto úsilí národů Rakouska o prosazení národní rovnoprávnosti se za ruku vedlo s bojem za demokratické
uvolnění
politického života. Podobným srovnatelným fenoménem v moderních dějinách je snad jen komunistická ideologie. 9 Kořalka, J.: Češi v Habsburské říši a v Evropě 1815 - 1914, Argo, Praha 1996, s. 138-183
8
16
Napětí
mezi etniky se
nejméně
od poloviny 19. století
vyostřovalo
zejména v českých zemích. 10 Pokus Habsburků o vytvoření jednotného právě
politického rakouského národa ztroskotal
na vzmáhajícím se
nacionálním hnutí. Čeští "obroditelé" si vy tli za cíl znovunabytí kompletní společenské struktury v národě l1 . Národní emancipaci Čechů sledovalo
německé
obyvatelstvo
zpočátku
s jistou dávkou
nedůvěry,
později obezřetnosti, ba zášti. I když se výhrady Čechů vůči monarchii
stále stupňovaly,12 byla to až zahraniční iniciativa T.G.Masaryka během kataklyzmatických událostí války, která politikou
změnila
v
otevřený, všeobecně
český
nesouhlas s rakouskou
a nahlas proklamovaný
český
odpor. Sudetští Uhersko jim
Němci
se naopak s monarchií
umožňovalo
klidnou a plodnou existenci a
podmínky pro národní rozvoj. Jako Němci zajištěná
ztotožňovali.
části
Rakousko-
vytvářelo
vládnoucího národa
kulturní i politická privilegia. Identita
beze zbytku rakouská, tj. cítili se být rakouskou
německého
národa. Rozpoutání "krátkého" konfliktu ve své
akceptovali z loaj álnosti ke svému státu. V mnoha vítali
kvůli vidině případného
velkého
hospodářského
zlepšení
větví
většině
případech
hospodářské
sudetští
českých Němců
téměř
byla
měli
ideální
dokonce
situace, tj.
vytvoření
prostoru "Mitteleuropy", která by sjednotila
všechny Němce, žijící roztroušeně na jejím území. 13 Zatímco tedy Češi na začátku největšího konfliktu v dějinách západní civilizace nejevili známky nadšení k jeho rozpoutání, Němci se za 14 německou a rakouskou agresi bezvýhradně postavili. Postoj obou etnik v
českých
zemích k válce se tak
připravil půdu
pro odlišné
přirozeně
představy
o
ustavil na
poválečném
opačných
pólech a
mezinárodním
uspořádání.
Křen, J.: Konfliktgemeinschaft, Tschechen und Deutsche 1780 - 1918, Miinchen 1996., s. 155 - 225 11 Srovnej: Hroch, M.: V národním zájmu: požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve srovnávací perspektivě, Praha 1999. 12 Urban, O.: Česká společnost 1848 -1918, Praha 1982, s. 456 - 574 13Neumann, F.: Mitteleuropa, vize velkého hospodářského prostoru střední Evropy po válce vyhrané ústředními mocnostmi.; dále Sborník dokumentů k vnitřnímu vývoji v českých zemích za 1. světové války 1914 - 1918, I.-V., Praha 1993-1997. 14 Šedivý, 1.: Češi, české země a Velká válka 1914 - 1918, Praha 2001. JO
17
Osud poražených
států
vítězných
se ve Versailles ocitl zcela v rukou
mocností, za kterou se, díky aktivnímu podílu vlastních vojenských oddílů, považovalo také Československo. Vznik jeho a dalších států
nástupnických, tzv. národních vedení USA v
čele
umožnilo
přesvědčení
politického
s Woodroem Wilsonem, že každý národ má
přirozené
právo žít ve vlastním státě. V Československu se však střetlo dvojí nezadatelné
přirozené
německé
právo,
s
českým.
Z. Kárník národnostní situaci v meziválečném Československu výstižně označil
jako multietnickou, nikoli národnostní. Snažil se tím
poukázat na fakt, že sudetští začali Němci
žijící v
Němci,
českých
jak se po rozpadu Rakouska-Uherska
zemích nazývat, v rámci daného stavu
tvořili jen etnickou skupinu, podobně např. jako Židé, Romové nebo
Poláci. 15 Právě tato vynucená přeměna národnostní skupiny v etnickou menšinu byla pro
Němce nepřij atelná
a na protest proti násilnému
začlenění do Československa se postavili se zbraní v ruce. V říjnu 1918
ustavili
čtyři sudetoněmecké
provincie, na Severní
Sudetenland, a prohlásili je za politického svazku s
součást
Moravě
tzv.
Rakouska s úmyslem vstoupit do
Německem. Připojení
Sudet si tedy mladá republika
musela vynutit použitím voj ska, což se také neobešlo bez ztrát na především
životech,
na
německé straně.
Politováníhodným efektem vzájemné
nedůvěry
na obou stranách.
spolupráci obou etnik v jednom v
důsledku
těchto
okolností
přizváni
státě,
do
ozbrojených
Přes
incidentů
Masarykovu
nebyli zástupci
Revolučního
byl
původní
nárůst
vizi o
českých Němců
národního
shromáždění.
Jakékoli pozdější nabídky o spolupráci s Čechy do roku 1926 v "národní jednotě" začalo
odmítali.
Nicméně
postupem doby se
otupovat a u tzv. aktivistických
zvítězil
pragmatismus. Vstup
ostří
národnostní
sudetoněmeckých
záště
politických stran
německých křesťanských sociálů
a
agrárníků
do "panské" vládní koalice v roce 1926 nechával tušit, že se situace v národnostním ohledu bude nadále jen zlepšovat. Za zmínku stojí také fakt, že Československo patřilo k několika málo evropským zemím, ve 15
Kárník, Z. (Ed.): Sborník k problematice multietnicity, Praha 1996., s. 3 - 13
18
těšily
kterých se národnostní menšiny · 16 pOu k azova 11 uz soUCaSlllCl. v
v
velké
míře
svobody, jak
,.
Bohužel kartami zamíchala Velká
hospodářská
krize.
V Československu propukla sice později než v Německu, ale především v
pohraničních
těžký průběh. předpoklady
oblastech, orientovaných na lehký vývozní
průmysl, měla utvořily
V této druhé krizi, jak jsem je popsala výše, se
pro vznik druhé nacionalistické vlny. V tomto sudetoněmecké straně,
zdvihla sice jen na
ale byla o to
případě
se
mocnější, čím
větší rozdíl byl mezi nezaměstnaností mezi Čechy a Němci. Vidina
možnosti rázného (avšak navýsost kontroverzního) Německu největší
v kontrastu s eklektismem
zbrojení v Němcích
důsledky,
negativní
Německu
ale
řešení
českého řešení,
zároveň
sudetoněmeckým
které sice eliminovalo účinné
nebylo tolik
jako
např.
nebo New Deal v USA, vzbudilo v sudetských
vlnu nevole a touhu po spojení s ostatními
Rázný zákrok
krize v
československé
Němci.
vlády proti extremistickým
organizacím a stranám
(Volkssport, DNSAP, DNP) už však
během
rozvířenou
let 1932 a 1933 nacionální hladinu
v Československu, a zvláště v jeho sudetském pohraničí, neuklidnil. Autoritativní režimy se ustanovovaly ve všech okolních státech a obklopily Československo, až se stalo pověstným "ostrovem demokracie". Nacifikace příčiny
Německa
sobě
je sama o
pozoruhodným fenoménem. Za obecné
Německu
uchycení se nacismu v
se považují
nepřiměřeně
tvrdé
mírové podmínky Versailleského míru, jistá rozpolcenost výmarské demokracie a kruté
důsledky hospodářské
militantní stádovitost, jíž se jednotě. Společenská
konce 60. let, se
Němci ochotně podřídili
diskuse o
často
německé vině,
Sophie Schollové" nebo "Zánik Německu
kolektivní roviny (viny).
16
věcí
je však
v "kolektivní"
rozbíhají se v
Německu
od
pohybuje v konfrontaci kolektivní roviny s rovinou
individuální. Filmy z posledních let,
která dokazuje, že v
krize. Druhou
ať
už se jedná o "Poslední dny
Třetí říše"
tato diskuse
jsou již jen přispívá
Dějinná skutečnost
je ale
k
špičkou
opuštění
ledovce, oné
barvitější:
Sobota, E.: Národnostní autonomie v Československu?, Praha 1938.
19
Právě
podstata nacismu a jeho rétorika, tj. vzývání jednoty národa a způsobilo, proč
nelítostný boj za jeho blaho, k nacismu
současníkům
zdůrazňovat,
že
připojení
většina,
ale jejich
jevilo k
početně
Německu
tak
si
se
sudetoněmecké připojení
totálně.
nepřáli
Je však
potřeba
ohledu na jejich VŮli.
Němci,
všichni sudetští
odvolávající se na to, že bojuje za všechny
znovu
Němce
bez
17
Toto úsilí sudetských z tzv. Heimatsfront) SdP
nacionálně
vyřadit
socialistických stran (zformované
z politického života všechny ostatní
strany a vystupovat jako reprezentant všech sudetských mimořádně úspěšné. Součástí
této taktiky byla také
Němců
bylo
proměna "Němce
z Československa" v "sudetského Němce", tj. zpolitizování sudetoněmecké německé
národní identity. SdP
sveřepě
nacistické složky, antisemitistické
odmítala napojení na
zaměření
i cíl sjednocení
sudetoněmeckého" Volksgemeinschaft" ve "Velkoněmecku". 18
Henlein druhou nacionální vlnu nacionalismus neustále sílil. československých
umně
Neúspěšné
vlád o rozbití
využil - zdá se, že
byly všechny pokusy
sudetoněmecké
i aktualizací novoaktivistické politiky ve 2. sudetoněmecká
jednoty jak
polovině
aby se všichni
Rakušany i sudetskými března
Němci
Němci
štěpením
křídla
přičinit
mohli spojit ve vlastním
SdP
Oficiálně
30. let.
nacistická politika dostala pod Hitlerova
projevu 20. února 1938, ve kterém vyj ádřil odhodlání prostředky,
německý
se
po jeho
se všemi
státě.
Mezi
jeho projev vyvolal vlnu nadšení, která 11.
vyvrcholila Anšlusem Rakouska a o
půl
roku
později
"Anšlusem
československého pohraničí".
Během
prvních
říjnových
dní 1938 se rozsáhlé
československé
pohraničí (včetně oblastí obývaných převážně nebo dokonce jen Čechy)
dostalo do
područí
nacistické
Třetí říše
a
svět
blíže další
světové
válce.
Česko-Slovensko se ocitlo v nezáviděníhodné situaci - bylo obklopeno
17 Tato okolnost pravděpodobně na konci války přispěla k tomu, že vina rozpoutání II. světové války a za zničení Československa padla kolektivně na všechny sudetské
Němce. 18 Kárník, z.: České země v éře První republiky., II. díl, Československo a české země v krizi a v ohrožení, Praha 2002., s. 495 ano
20
totalitním systémem, který dotíral a politické body sbíral také na domácí půdě.
Krátká existence Druhé republiky, jejíž demokratický systém byl již
značně prosáklý nacismem,19 se dala očekávat. 14. března se odštěpilo
jako
německý
satelitní stát Slovensko a následující den byl zbytek
republiky okupován Wehrmachtem. vývoj v sudetské říšské župě procházel oproti zbytku Česko pozdějšímu
Slovenska i
Protektorátu Bohmen und Mahren odlišným
trendem, který byl podmíněn příslušností k jinému státnímu celku. Život v Sudetské
župě
byl beze zbytku
ideologie - právní systém byl společenský
K
částí
sudetských
v
se jako vhodná nabízí
vyprchávalo a po vypuknutí II.
se s
proměna
Stalingradu, v níž
oběti
prožitků
sudetoněmecké
u
podzimu
začal
úseku do roku 1945 do
nálad obyvatelstva. Nadšení
války se ustálilo na absolutní vítězství německých
trvala do roku 1942, do
měsíce
vojsk a
trvající bitvy u
rozsáhlé porážky i ztráty na životech.
V tomto období nacistická ideologická masáž v osobních
týdnů
po Mnichovské konferenci pomalu
světové
Němci utrpěli
politický,
"životního prostoru".
časového
nacistickému systému. Víra ve
ochota podstupovat
nacistické
málo
příchodem
německého
následujícího dlouhého
Němců bezprostředně
loajalitě vůči
během několika
pohraničí
na válku za dobytí nového
rozdělení
menších
Průmysl
představ
podle
přizpůsoben říšsko-německému,
i kulturní pluralismus byl
"zgleichšaltizován". připravovat
uspořádán
většiny přestala působit
důsledku bezprostředních
jako spolehlivý
prostředek
a
obyvatelstvo stále více propadalo obavám z prohry i z jeho
následků. 2o Konkrétním důsledkům připojení pohraničí k Německu na
život místních Němců i Čechů se věnuji v následujících kapitolách. S
příchodem
Nového roku 1945 už bylo
porážka je nevyhnutelná a obyvatelé župy, s
hrůzou
upírali zraky na blížící se frontu.
všeobecně zřejmé,
kteří zůstali Válečná
že
na jejím území,
bída i zmar daly do
Rataj, J.: O autoritativní národní stát, Praha 1997. K děj inám československého pohraničí po Mnichovu 1938: Zimmermann, V.: Sudetští Němci v nacistickém státě, Praha 2001. dále: Kural, V., Radvanovský, Z. a kol, "Sudety" pod hákovým křížem, Ústí nad Labem 2002. 19
20
21
pohybu masy lidí. 21 Už během války nacisté prováděli politiku přesídlování soukmenovců
z jihovýchodních
částí
do prostoru
Evropy, od roku 1933 byli
vyháněni Němci
Evropy Rusy
apod. Dostávali se do sudetské župy a Přes
střední
líčili
místním
z
Volyně,
hrůzy,
Besarábie
které zažili.
území proudily transporty materiálu na východní i západní frontu. S
koncem roku 1944
začali
přemisťovali vězně
z
nacisté zahlazovat stopy svých krutostí a
koncentračních táborů
i
válečné
zajatce z frontou
ohrožených oblastí. 22 S příchodem fronty se na východě župy z obav před krvavou pomstou V prvních
Rusů
sudetští
měsících
Němci
vydávali na
pouť
do neznáma.
po osvobozeních celé území osvobozeného
Československa ovládl chaos, nekoordinované násilí a všeobecně pociťovaná
nenávist k
a "odsun" sudetských
tématicky, tak
časově.
společné příčiny
V ruku v ruce s "vyrovnáváním
bezprostředně
s nacisty postupovalo pohraničí
Němcům.
po osvobození "nové osídlování"
Němců.
Osídlování
účtů"
Oba fenomény jsou provázané jak
pohraničí
i minulost. V otázce
Němců
i "odsun"
důsledků
pro
mají
pohraničí
v budoucnosti, potažmo vývoji v celém poválečném Československu, hrají stejně důležitou roli, vzájemně se podmiňují a doplňují.
"odsun" byly diskutovány a
připravovány
v domácím i
23
Osídlování i
zahraničním
odboji
už od roku 1942. Období částí.
bezprostředně
po osvobození lze
Jaro a léto 1945 (do vydání
konference 2.srpna) se
časově rozdělit
Závěrečného
vyznačovalo
do
prohlášení z Postupimské
zhrublou živelností,
českým
nacionálním radikalismem a s ním za ruku se vedoucí touhou po německým
strachem a bezprávím na
počet
Němců
se
sudetských
pověstných
divokých
v
Němcích
českých
"odsunů",
zemích
několika
odplatě,
páchaným. V tomto období výrazně
osobního i masového
zmenšil v
důsledku
vyřizování účtů
se
Kural, V., Radvanovský, Z. a kol.: "Sudety" pod hákovým křížem, s. 366 ano Malá, I., Kubátová, L.: Pochody smrti, Praha 1965. 23 Oba fenomény je z toho důvodu potřeba studovat dohromady. ; In: Arburg, A. von: Tak či onak. Nucené přesídlení v komplexním pojetí poválečné sídelní politiky v českých zemích, In.: Soudobé dějiny, 3/2003., s. 254 21
22
22
sudetskými Němci. 24 Pohraničí čelilo přílivu nových osídlenců nejrůznějších
osobnostních kvalit,
kteří přicházeli
s
nejrůznějšími záměry
povzbuzováni jednak oficiálními provoláními londýnského i moskevského pozdějšími
odboje, tak
výnosy komunistického ministerstva
zabírali majetky a usedlosti sudetských nepřehledné,
vesměs
ale
Němců,
jejichž osudy byly
jak v otázce "odsunu" pohraničí
osídlování
zastaveny, situace v
a
značně
nejisté, ba tragické.
V období od 2. srpna do konce roku 1945 byly přestupky
zemědělství
postupně pohraničí
Němců
a
odplatě
eliminovány. se
začala
dodržování zákonných norem, které,
byť
na nich, tak v otázce
Divoké
uklidňovat
zlatokopové. Podíl na zkonsolidování situace
nejkřiklavější
"odsuny" -
byly
odcházeli tzv.
mělo důsledněj ší
vymáhání
byly kontroverzní, stanovovaly
pravidla a činily situaci přehledněj šL 25 Osídlování pohraničí i "odsun" Němců
se sice v měly
oba proudy
časových
etapách v
některých
ohledech
překrýval,
ale
mírně
svá vlastní specifika, která jejich periodizaci
upravují. Pro osídlování byl mezníkem centrálně
organizováno
červnovými
Ďuriš
1945, kdy
osídlování,
a
začalo
léto
být vládou
1946,
parlamentními volbami staronový ministr
kdy
Do léta byly všechny lukrativní a zadatelné oblasti
obsazeny.
Během
před
zemědělství,
osobně předával dekrety o vlastnictví půdy do rukou
osídlenců. plně
řízené
říjen
J.
nových
pohraničí
následujícího roku, tj. od léta 1946 do podzimu
1947, se cíleně osídlovaly ty oblasti, o které v předchozích etapách Češi nejevili zájem (podhorské a horské oblasti).26 Organizovaný "odsun" Němců začal
kterým se skončil
v
létě
v
až se
začátkem kalendářního
podrobněji
podstatě
v
létě
věnuji
1947.
roku 1946 a v
v poslední kapitole o Nejintenzivněji
několika
etapách,
dějinách
Kunína,
"odsun" probíhal na
jaře
a
roku 1946.
Přesný počet sudetských Němců "odsunutých" v rámci divokých odsunů je nezjistitelný, pohybuje se v počtu stovek tisíc, In.: Staněk, T.: Odsun Němců z Československa 1945 - 1947, Praha 1991. 25 Staněk, T.: Předpoklady, průběh a důsledky vysídlení Němců z Československa 1918 - 1948, Ostrava 1992. 26 Čapka, F., Slezák, L., Vaculík, J.: Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce, Brno 2005., s. 59 -71 24
23
české,
Na vzedmutí silné vlny nacionálního radikalismu, tentokrát měly
bezesporu vliv také krutosti nacistického režimu, i sama podstata
této ideologie. Tato vyexponovaná masová vlna nacionálního radikalismu, podobně
byla
jako v
podporována, jednak potřeba
však
si
předchozích
usměrňována
uvědomit,
společenské vědomí
případech
že
(také u
Němců)
jednak
oficiálními zákonnými normami. Je tyto normy spíše odrážely
tehdejší
a celkovou atmosféru více než ji zakládaly.
Zákonodárství v osvobozeném Československu bylo do ustavení Prozatímního národního
shromáždění
republiky Dr. Edvarda Beneše. V emigraci ústavní dekret, v mění,
ruší nebo
nově
zatímního státního
členové
říjnu
října
1945 v rukou prezidenta
1940 vydal Beneš v londýnské "Předpisy,
bylo deklarováno:
jimiž se
vydávají zákony, budou vydávány po dobu platnosti
zřízení
k návrhu vlády ve formě respektive
němž
28.
vlády,
v nezbytných
dekretů,
případech
prezidentem republiky
které spolupodepíše
pověření
předseda
vlády,
jejich výkony". Podle ústavního
dekretu prezidenta republiky z 3.8.1944 všechny dekrety podléhaly ratihabici
(dodatečnému
schválení
příslušnými
ústavními
činiteli), čímž
byla jejich platnost později potvrzena. 27 Tyto dekrety, konci složitých
podrobněji
k nim níže, prezidenta republiky stály na
česko-německých vztahů
v
českých
zemích a
uzavřely
historii vln nacionální radikalismu, jak jsem nastínila jejich vývoj v
průběhu
1. poloviny 20. století.
zneužity jako symbol
Sudetoněmeckou
československé zlovůle
a
interpretací byly
sudetoněmecké
tragédie.
J sou také jedním z klíčových uzlů sudetoněmecké kolektivní paměti,28 podobně
jako se staly "dekrety o vlastnictví
půdy" předávané osobně
komunistickým ministrem zemědělství Ďurišem v očích pohraničí osídlujících Čechů. Co se však skutečně stalo během válečných a poválečných
let?
Mikule, V.: Dekrety prezidenta republiky po 50 letech, in: Kural, V. A kol: Studie o otázce, Praha 1996., s. 190 28 Srovnej: Dejmek, J., Kuklík, J. Němeček, J.: Kauza tzv. Benešovy dekrety. Historické kořeny a souvislosti. Tři české hlasy k diskusi. Historický ústav AV ČR, Praha 1999., dále Kuklík, J.: Mýty a realita tzv. Benešových dekretů, Praha 2002. 27
sudetoněmecké
24
V podmínkách nehumánním
střední
způsobům
Evropy došlo k
dříve
nemyslitelných později
zacházení s osudy lidí. Nacistická a
bolševická ideologie zbavili
člověka
jeho individuality,
sevřeli
osobnost v kleštích kolektivu - rasového a tzv. sociálního. V schopnosti podařilo
zaútočit
pro své myšlenky
získat velkou
většinu těch,
vztazích v prostoru v pokusech platností
na citlivá místa psychiky lidí se jim po
na které apelovaly. V
českých
zemí se to v praktické posléze
české
zůstal
Němců. Mělo
v rukou
rovině
strany
"nepřáteli". Pověstný černý
rozmanité na obou stranách národního
to své
společenství.
však již vymyká rozsahu a možnostem této práce, přispívá
určitá
období
česko-německých
se svými
fázi hry o život
důsledku
"konečného řešení" uspořádání společnosti
nejdříve německé,
účty
jeho
odrazilo
vyřídit
si s
konečnou
Petr v této v poslední příčiny
i
důsledky
-
Jejich zhodnocení se
neboť
ta zatím jen
k prohloubení jejich poznání.
25
2. B. Specifika národnostního vývoje v regionu Kravařsko, německy
politického okresu Nový
Nový
KuhUindchen, je národopisná oblast Jičín,
Jičín,
soudní okresy Nový
středně
Fulnek a
Příbor.
počátku
okresům.
válce bylo N ovojičínsko
Severovýchodní jihovýchodní Podle
část
20. století
(sčítání
národnostně
a
Kopřivnicko)
československých
v roce 1938 žila 55 procentní
spíše
počtem
z roku 1910) veliká, Němců
po druhé
smíšeným okresem.
(N ovojičínsko a Fulnecko) byla spíše
(Příborsko
na
Hustota
tj. 153,5 obyvatel na km 2 . Až do "odsunu" sudetských světové
dělil
Kunín ležel v soudním okrese
rozlohou spíše k menším a
velkým moravským
obyvatelstva byla již na
části
který se v období První republiky
Jičín. Novojičínsko patřilo
obyvatel ke
Kravařsko
německá,
česká.
statistik v politickém okrese Nový česká většina.
Nacistické
Jičín
sčítání
obyvatelstva z května 1939 zde však dopadlo v neprospěch Čechů. Na základě jeho výsledků v landrátu Nový Jičín žilo 35,4% Čechů. 29 Aktuální
publikace
českých autorů,
v letech 1938 - 1945, se Zevrubně
která se zabývá
přiklání
k
dějinami
sudetského území
výsledkům německého sčítání.
konstatuje, že landrát Nový
Jičín měl
po
připojení
k
Německu
"více než 20%" českého obyvatelstva. 3o Tato číselná disproporce, tj. výrazný rozdíl mezi počtem Čechů před připojením k Říši a po něm, má zřejmě tři příčiny. Po připojení části
N ovojičínska k Německu část Čechů odešla do vnitrozemí. Druhým činitelem
byla
pravděpodobně různá
motivace lidí hlásit se v té které
politické situaci k té které národnosti. A územně
konečně
nebyl landrát Nový
Jičín
totožný s bývalým politickým okresem - zejména po navrácení
českých obcí ke Druhé republice v listopadu 1939 počet Čechů v landrátu
klesl, mnohem vyšší byl ve vedlejším landrátu Bílovec (62%).31 Mnichov není jen historie, str. 35, SOA NJ, Okresní vlastivědný ústav NJ, 1965 Sudety pod hákovým křížem, str. 80 31 Hanák, 1.: Historická reminiscence na léta okupace v okrese Nový Jičín, In: Almanach obětí nacismu okresu Nový Jičín (ed.), Okr.ÚŤ. Nový Jičín, 1998. 29
30
26
Politický okres dominovalo v jeho
měl převážně zemědělský
německé části
a bylo
Zemědělství
poměrně vyspělé.
začal mocně
centrech se od konce 19. století
charakter.
V
městských
průmysl
rozvíjet
- v Novém
Jičíně a Fulneku textilní a kloboučnický, po vzniku Československa také
tabákový, v
Kopřivnici
Samotné
město
Nový
představovalo
Titschein)
průmysl
vzkvétal Jičín
automobilový.
(Neutitschein, od roku 1918 Neu
kulturní,
hospodářské,
obchodní a politické
centrum německého Kravařska. Česká minorita byla ve městě malá, její počet začal narůstat po vzniku Československa. Od posledního rakouského sčítání
její
obyvatelstva v roce 1910 do
počet
majorita
více než zdvojnásobil.
Němců,
počet
jejíž
sčítání
Opačným
od roku 1930
provedeného v roce 1930 se městě
trendem ve výrazně
v Novém Jičíně žilo 9220 Němců a 4 236 Čechů.
procházela
poklesl. V roce 1930
32
Do styku s Čechy z okolních "ryze českých" vesnic či měst (Bernartice,
Libhošť,
Klímkovice, Studénka,
Příbor, Kopřivnice,
Štramberk, Starý Jičín) přicházeli kunínští Němci už za Rakouska. Po vzniku Československa Češi začali více, i když ne masově, pronikat do "ryze
německých"
obcí, nebo v místech, kde už žili,
začali vytvářet
politicky a kulturně činné komunity (Šenov, Suchdol n. Odrou, Rukovice, Bartošovice, Nový
Jičín,
Bílovec, Fulnek). V
stran ( ze západu, jihu a východu) bylo
podstatě
ze
tří světových
německé Kravařsko
obklopeno
územím obývaným převážně Čechy. vývoj Vše
nasvědčuje
intenzivně
tomu, že i když se na
potkávalo s
českým,
Novojičínsku německé
kontakty mezi
oběma
etnikum
skupinami až do
vzniku Československa nebyly intenzivní. Obě skupiny žily v etnicky relativně
jen ve
homogenních vesnicích, menší národnostní skupiny se
vytvářely
městech.
Vznik Československa obě strany přijaly s protichůdnými reakcemi: Zatímco pro Čechy znamenal vítězství, jak válečné, tak národní, Němci se 32
Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, sv. XIV, Olomouc 1995.
27
s myšlenkou na život ve státě Čechoslováků odmítli smířit. Vznik Československa chápali jako přímý útok na svá práva, ba jako ohrožení
vlastní existence. 33 Často se v pracích regionálních dějin setkáváme s názorem, že
N ovojičínsko toto za
mínění
příliš
patřilo
k
zásadním
radikální a
tradičním
způsobem
obecně
baštám
německých nacionálů.
popírat, ale
upřesnit.
formulované, aby obstálo
potom zcela neodpovídá historické Počet přívrženců německých
Nechci zde
Jednak jej považuji před
širší kritikou,
realitě.
nacionálních stran na
Novojičínsku
prudce vzrostl až po připojení Sudet k Československu. Ve volbách do říšské
rady v letech 1907 a 1911 u
triumfovali
němečtí
německého
sociální demokraté,
obyvatelstva
křesťanští
kteří nacionály nechali v hlubokém závěsu.
34
jednoznačně
sociálové a agrárníci,
Národnostní třenice tedy
eskalovaly až po versailleském rozhodnutí, do té doby se konflikty mezi etniky
výrazně
Přesně
neprojevovaly,
stanovit
příčiny
rozhodně
ne ve volebních výsledcích.
radikalizace národnostních
poměrů
sudetských Němců v Kravařsku po vzniku Československa je obtížné. Jisté je, že se
Němci
obávali nových
podepsal šok z velkých
válečných
poměrů, pravděpodobně
ztrát sudetských
Němců
se také
a z obou
příčin
vyplývající pocit ohroženÍ. Nevoli ze sudetské strany musela vzbudit také okolnost, že Češi v německé části Kravařska byli ve srovnání s Němci hospodářsky
slabší národnostní skupinou.
V této souvislosti na váze nabývají námitky "odsunutých" kteří
vinu za rozpoutání nacionální války mezi
dvěma
Němců,
národnostmi
v Československu i vinu za rozpoutání 2. světové války přimknutím se k nacismu bagatelizují tím, že se odvolávají na podmínky z Versailles, mimo jiné také k
nepřij atelné,
připojení
neadekvátní
Sudet
k Československu. 33 Ke konfrontaci česko - německého státního práva z německé strany viz. např. Epstein, L: Gedanken zum "bohmischen" Staat, Praha 1918. 34 Historický místopis Moravy a Slezska, s. 167-168
28
V tomto zorném úhlu je také tvrzení o
baště
nacismu další z takových
to "vinu snímajících" interpretací (pro tentokrát z účelově
nelze vinu
vysvětlením,
české
strany).
Přestože
snímat z nikoho takovýmto zjednodušujícím
domnívám se, že doposud nebyla z
česko-německých vztahů dostatečně
české
strany ve zkoumání
zhodnocena role, kterou
vytvoření
Československa proti vůli sudetských Němců hrálo při radikalizování
národnostních
poměrů
na obou stranách:
U stavení provincie Sudetenland s úmyslem k
připojení
k
Německu
si
ze strany nové republiky v listopadu 1918 vynutilo vojenský zásah ve Novém Jičíně, Bílovci a Fulneku 35 . (Do Nového Jičína jednotky vstoupily Jičína,
po silnici ze Suchdolu nad Odrou a ze Starého 20. listopadu musela projít Kunínem.) Kravařsku
probíhalo množství
českých
Během
i
tzn. že první z nich
let 1918 - 1920 v
německých
německém
manifestací. Zatímco
Češi se domáhali svých práv (vstup do zastupitelstva, české mše, české Němci
školství apod.),
v únoru protestovali proti zákazu volit do
rakouského parlamentu. Tyto protesty vyústily v den parlamentní ustavující
schůze, 4.března, obdobně
ozbrojených srážek s vojáky
jako v celé republice, do
československé
republiky,
při
kterých bylo
několik lidí zraněno. 36
V této
"revoluční" době
se na
Novojičínsku
zformovalo jádro
nacionálních stran, DNP a DNSAP, které se snažily vystupovat jménem všech sudetských
Němců
a systematicky ve všech soukmenovcích živit
odpor k nové republice. Rozložení politických do parlamentních voleb v roce 1935 barvité. měli
sociální a
Připomeňme,
křesťanští
že
ačkoliv
hlasů
ve
Tradičně
demokraté - v Novém
Jičíně
mezi nacionalistickými a
městě
ale bylo až
silné zastoupení žilo
hodně dělníků.
"sociálně
orientovanými" stranami byly výrazné ideové a ideologické rozdíly, byly přibližně
do roku 1926 všechny
německé
strany jednotné v negativním
Hanák, J.: Historická reminiscence na léta okupace v okrese Nový Jičín, In: Almanach obětí nacismu ... 36 Otto, K.: Přehled dějin Nového Jičína do roku 1938, in: Čtení o Novém jičíně, MNV Nový Jičín 1963.
35
29
přístupu k Československu - sudetské strany beze zbytku v posledních
letech války podlehly více či méně silné nacionalizaci. 37 Rok od roku, v
důsledku neutěšené
poválečná
promítla jednak všeobecná
1921, stoupaly preference sociálních
demokratů
německé
bída, tak
působili
dva
shromáždění
a
zároveň působil
předseda
recese roku
(novojičínský představitel
celostátně
Dr. Arnošt Schollich (starosta Nového
1938 - 1945)
hospodářská
nacionalistické DNP, na úkor
posilovala DNSAP
Gustav Jonak). V okrese
červenec
sociální situace, do které se
Jičína
politicky
činní
dr.
politici:
v letech 1923-1933,
jako poslanec DNP v Národním
starého vlivného spolku Bund der Deutschen
N ordmahrens (který se "zasloužil" o masové
rozšíření
nacismu mezi
řadové sudetské Němce).38 Fulnecký starosta, Leo Schubert, byl
poslancem za DNSAP (do jara 1931
čelný představitel
Volkssportu
s centrálou ve Fulneku). Podobně jako v celém Československu se napjatá národnostní situace
ve 2. polovině 20. let uklidnila. 39 Velká hospodářská krize však v
průmyslovém městě
(textilnictví,
kloboučnictví,
zamíchala kartami a nacionální hladinu v
Německu
soukenictví) znovu
rozbouřila
Hitlerem na konci ledna 1933
mělo
v
nadobro.
dějinách
Převzetí
moci
regionu
podobný radikalizační efekt jako vyhlášení Československa v říjnu 1918. Ačkoliv
byla na konci roku 1933 zakázána nacistická DNSAP a
pozastavena
činnost
DNP, politické preference
převzala nejdříve
Henleinova Vlastenecká fronta (Heimatsfront), která se
před
parlamentními volbami 1935 zformovala v regulérní politickou stranu SdP a v Novém
Jičíně, podobně
jako
celorepublikově,
získala
největší počet
německých hlasů.
S výjimkou německé sociální demokracie, In.: Kural, V.: Konflikt místo Praha 1993, s. 39 an.; K nacionalizaci sudetoněmeckých stran s koncem první světové války.: Křen, J.: Konfliktní společenství, Praha 1999, s. 339 ano 38 Působení Schollicha na novojičínské radnici je velmi kontroverzní. Na jedné straně relativně mladý učitel zemědělské školy v Žilině (obec u Nového Jičína) podněcoval národnostní nenávist na všech frontách, na druhé straně byl však velmi agilní a výkonný také v budování města. Nový Jičín za jeho působení doslova rozkvetl dočkal se mnoha terénních úprav i nových staveb. 39 Čtení o Novém Jičíně, MNV NJ, 1993., s. 144- 147 37
společenství?,
30
Německý
výbojům
nacionalismus dostal další impuls ke svým
rakouském Anšlusu v
březnu
květnové
1938. Obecní
po
volby 1938 byly
v kraji prezentovány jako referendum o připojení k Říši. Aktivistické strany se rozpadly, dokonce ani sociální demokracie nebyla schopná veřejnosti,
zabránit absolutní nacionalizaci široké sjednotila ve svém "soukmenovství". V stranách konaly slety manifestace, sudetských 23.
schůze spolků
Němců,
září
tělovýchovných
létě
která se
poslušně
a na podzim se na obou
organizací (Turnverein, Sokol),
apod. Nový
Jičín
v dubnu navštívil také
vůdce
Konrád Henlein.
prezident Beneš vyhlásil mobilizaci,
starosta Schollich spolu s ostatními rozhodlo o odstoupení
funkcionáři
pohraničí Německu.
24.září
a 30.
byl
září
zatčen
se v
N ovojičínsko bylo,
Mnichově
přes
zděšení a nevěřícnost místních Čechů, přičleněno jako 5. pásmo záboru
10. října 1938 k Říši. Připojeny byly původně také české vesnice jižně od Nového Jičína, tj. oblast Podbeskydí. Po stažení jednotek Československé armády vpochodoval Wehrmacht 10. přes
"státní" silnici z Opavy,
října
do Nového
Kunín. Všude jej,
Jičína
podobně
z Opavska, po
jako v Rakousku,
vítaly davy jásajících lidí. Jičín
Bývalý okres Nový
byl jako nižší správní jednotka
začleněn
do
vládního obvodu Opava územně nejrozsáhlejší Říšské župy Sudety, kterou tvořilo území severozápadních Čech, severní Moravy a Slezska. Landrát
Nový
Jičín
připojeno
však
navíc
původní
několik
Jičín
okres Nový
obcí z
původně
nekopíroval, bylo k
opavského Oderska a
němu
několik
obcí
z Hranicka. 24. listopadu 1938 byly výše Jičína,
pod
díky intenzivnímu úsilí
Hospodářské
Radhoštěm, přičleněny zpět
vzniklá, poloviny
terénně nepřehledná března
1939, byla
existence, tj. blízkost německých vztahů
zmíněné české
hranice,
oficiálně
Ačkoliv
jižně
od Nového
a kulturní rady ve
ke druhé republice. měla svůj
Frenštátě
Přestože nově
praktický význam jen do
zachována až do konce války. Její
českého prostředí,
i nadále:
obce
formovala povahu
česko
-
se nacisté snažili tuto hranici
dokonale kontrolovat a udržovat ji nepropustnou,
dařilo
se jim to jen
31
omezeně. přes
Jednak po odchodu
sudetoněmeckých mužů denně
ni z Protektorátu B5hmen und Mahren
za prací "do Reichu" a podmínky pro
českou
zpět.
na
válečnou
proudilo množství lidí
Pak podhorský ráz krajiny skýtal
odbojovou
činnost,
která se
frontu
začala
příhodné
rozvíjet záhy po
vypuknutí války. Otázkou zůstává, kolik Čechů se rozhodlo z pohraničí odejít do vnitrozemí.
Přesné
všichni státní příklad
statistiky chybí. Jisté je, že se z území evakuovali
zaměstnanci
Nového
Jičína,
a lidé politicky
nepřijatelní.
Uvedeme-li
dle Rudolfa Andrýska, "po odchodu státních
zaměstnanců a mnoha jiných zůstalo ve městě ze 4.236 Čechů jen asi
1 000, většinou dělníci a drobní živnostníci.
,,40
Na venkově však Češi
většinou zůstávali. Možnosti opce využilo jen málo Čechů, protože
materiální podmínky, za kterých opce probíhala, byly pro starousedlíků nepřijatelné.
většinu
Od opce byli lidé dokonce odrazování jak
Česko-Slovenskem, tak Německem. Pohraniční
"anšlus" si nacisté nechali potvrdit v
doplňovacích
volbách do Říšského sněmu v prosinci 1938. Ve volbách bylo umožněno volit také Čechům, kteří prokázali, že v místě žili nejméně od roku 1910. Na německé straně volby dopadly jednoznačným vítězstvím Němců. Češi v mnoha
případech
loajalitu -
přesto
podlehli zastrašování nebo
(proto) v
některých českých
slibům
za
případnou
obcích hlasovalo proti
Hitlerovi až (jen) 48%41 občanů. Důsledky
Mnichova pro
"Neměmce"
v sudetské
župě
jsou
nasnadě:
existenční ohrožení životů Židů, Romů, homosexuálů, tělesně i duševně
handicapovaných,
komunistů
i sociálních
demokratů,
brutální omezení
národního života i individuálních občanských práv Čechů a ostatních / d nostl" "nlZSl . -'h o ,'v./ naro ra d u. 42 v v
Andrýsek, R. :Nový Jičín za německé okupace, In: Čtení o Novém Jičíně, MNV NJ 1963, s. 52 41 Výsledky v české obci Petřvald, In: Hanák, 1.: Historická reminiscence ... 42 Zajímavostí je, že po vypuknutí války Češi začali z odchodu německých mužů na frontu ekonomicky těžit, což bylo Němcům samozřejmě trnem v oku. Mluvili o "Kriegsgewinnerech" - válečných zbohatlících. 40
32
Důsledky jednoznačně:
Mnichova pro sudetské vítězství
Národní
Němce
jsou však
se ukázalo být
zřejmé neméně
vítězstvím
Pyrrhovým. Už
první léta života v Říši byla poznamenána zvyšováním cen, ba celkovým zhoršením
hospodářské
z konfrontace s N ovojičínsko,
Rozčarování
situace.
Němci říšskými, kteří
důkladně
byli sudetští
byli po svém
Němci
příchodu
také
na
zmasírování nacistickou propagandou, mnohým
překvapení: množstvím Čechů i jejich nenávistným postojem,
"blahobytem obyvatelstva obojí národnosti, nadbytkem a lácí dobrého zboží všeho druhu, které nepřetržitě posílali svým rodinám do Říše. Zdejší nacisty
počali
hodnotit kriticky jako lidi nespokojené, starým Rakouskem
zhýčkané, sobecké a bezcharakterní.
ztížený
přístup
do nacistických
43
říšských
důstojníkem
SS. Jedním z mála se
H.
Sudetští nacisté měli navíc institucí,
zvlášť
elitních jednotek
SS stal Josef Barwig, místní
Kreisleiter, mladý sedlák ze Suchdola nad Odrou, nebo Ernst Muller, šéf Úřadu zmocněnce říšského komisaře pro upevnění němectví na fulneckém
zámku. Tento
úřad
byl
zřízen
postupným usídlováním
v roce 1943, aby urychlil germanizaci území
"soukmenovců"
v sudetské
župě.
Heydrichova
velkoněmecká koncepce, která zvítězila nad koncepcí maloněmeckou,44 počítala
s usídlováním
Němců
z celé východní Evropy na statcích
zkonfiskovaných Čechům. Prosazení této velkoněmecké koncepce šlo proti zájmům
Němců, kteří
místních sudetských
varianty snadno
přišli
by v rámci
maloněmecké
k majetku.
Osídlovací akce vzbudila mezi Čechy oprávněné obavy, neboť už od roku 1941 docházelo k neplnění
vyvlastňování statků.
dodávek apod. Ty byly
Tyrolska, Besarábie,
Volyně
Jako
důvod
bylo
přidělovány nově příchozím
uváděno
z jižního
apod. V landrátech Bílovec a Nový
Jičín
bylo
celkem zabráno 247 zemědělských usedlostí a 209 rodinných domů. 45 I když
čísla působí expresivně,
v rámci celého prostoru
nenabralo masového charakteru, jednalo se spíše o
vyvlastňování
ojedinělé případy.
Tamtéž, s. 53 Propagátorem tzv. maloněmecké koncepce osídlování byl Henleinův spolupracovník Franz Kunzel. 43
44
33
Např. v blízkosti Kunína bylo v českých Bernarticích Čechům zabráno pět zemědělských
usedlostí.
Nadšení ze života v Říši sudetské Němce pozvolna opouštělo a společenská atmosféra se zcela zlomila v roce 1942. 46 S koncem války se neúnosně stěžovaly
Z východu
začaly
1944-45 nacisté
životní podmínky všem bez ohledu na národnost.
proudit zástupy
začali
uprchlíků, válečných zajatců,
koncentrační
evakuovat
tábory -
od zimy
pořádali
tzv.
pochody smrti. Novojičínsko skončení
2.-7. S
bylo osvobozeno vojsky 4. ukrajinského frontu po během
ostravské operace (Ostrava byla osvobozena 30. dubna)
května.
Osvobození rozložení sil obou národností obrátilo.
přibližováním
Němců
fronty se mnoho sudetských
evakuovalo - na
západ prchaly celé vesnice. Po návratu s nimi bylo zacházeno jako s bezprávnými
občany.
Do regionu se však se sudetskými
Němci
nevraceli
jen Češi, kteří odsud odešli v roce 1938, nebo čeští osídlenci s čistými úmysly. v
Přicházeli
pohraničí
také
pověstní
novodobí zlatokopové - jaro 1945 se
neslo ve znamení anarchie,
konsolidovala Ačkoliv
nejpozději
a rozkrádání. Situace se
do podzimu.
se v poslední
regionální bázi zabývají
libovůle
době četněji
objevují monografie, které se na
poválečnými dějinami československého
pohraničí 47 , region Novojičínska na badatele, který by problematiku
osídlování a "odsunu" zpracoval Tomuto
časovému
úseku se na
kompletně
a
seriozně,
Novojičínsku věnuje
teprve
čeká.
vzpomínková
stať
Jana Hanáka vydaná v publikaci "Čtení o Novém JiČíně".48 Údaje, které uvádím níže, j sou proto
nutně
jen
orientační
a torzovité (zpracovány ze
sekundární literatury zabývající se osídlováním a "odsunem" v rámci celého Československa, potažmo pohraničí, částečně z archívního bádání). Slouží spíše než k
přesnému
popsání jen k
nastínění
tehdejších událostí.
Hanák, J.: Historická reminiscence ... S. 19 Viz. "Sudety" pod hákovým křížem ... , s. 288 ano 47 viz. např. Theodoridisová, A.: Německá menšina na Královedvorsku po II. světové válce, Ročenka SOkA Trutnov 1999.; Buka, T.: Diplomová práce, FF UK? Osídlení Trutnovska po květnu 1945.; Kastner, Q.: Osídlování českého pohraničí od května 1945 (na příkladu vybraných obcí Litoměřicka, Ústí nad Labem 1999. 45
46
34
Zdá se, že ve srovnání s
českými částmi pohraničí
se vlna radikálního
násilí na sudetských Němcích Novojičínsku vyhnula. 49 Přesto také zde v prvních
poválečných měsících
postavení
ještě dříve
než byli s
se sudetští
konečnou
zbaveni dekretem prezidenta republiky Němci
Sudetští
z
Novojičínska
říšskému evakuačnímu
č.
Němci
platností státního
s blížící se východní frontou podléhali
plánu. S koncem dubna obyvatelé,
nebo
na západ. Jejich
později
německé
pouť ukončila buď
oficiální kapitulace
po osvobození se
občanství
33 ze dne 2. srpna 1945.
sklonku války nacházeli v zázemí, odcházeli s směrem
ocitli v bezprávném
vraceli
se na
nejnutnějšími věcmi
fronta, která je
Německa. Během
různými způsoby
kteří
zpět
prvních
předehnala, týdnů
a
měsíců
(kolaps dopravy, zapírání
identity).
Osídlování zahraničním
pohraničí
byl živelný proces, podporovaný a
i domácím odbojem.
Bezprostředně
po
podněcovaný
průchodu
Rudé
armády se do města "přistěhovalo mnoho Čechů z blízkého okolí z
Loučky, Libhoště,
Přicházeli
v Novém 1938 z
Rybí, Hodslavic, Starého
osídlenci z Valašska a
Jičíně
žili
před
postupně
Jičína
se vraceli
okupací a museli se z
města vystěhovat.
( ... ) Za osm
obyvatelstva ztrojnásobil.
,,50
a jiných obcí.
měsíců
čeští
lidé,
kteří
existenčních důvodů
po válce se
v roce
počet českého
Bylo běžné, že sudetským Němcům byl po
jejich návratu znemožněn přístup do jejich domů a bytŮ. 51 Přinejmenším do poloviny roku 1946 museli osobně
nově příchozí počítat
konfrontování se sudetskými
Němci
- v obecné
konstatovat, že mezilidské vztahy v regionu byly často
průběh
zabírání
Jičíně zřízeny internační
dokonce k
49
rovině můžeme
různě
napjaté, osudy lidí
dramatické. Pro hladší
48
s tím, že budou
těm
sudetoněmeckého
majetku byly v Novém
a pracovní tábory. Okres Nový
moravským
okresům,
ve kterých bylo v
Jičín patřil
květnu
a
červnu
Čtení o Novém Jičíně ... Postřeh paní Drost, která osvobození a první poválečné měsíce prožila v Kadani,
avšak o situaci na Novojičínsku měla podrobné informace., in: Vzpomínky S. Drost, 11, s. A 50 Hanák, J.: Nový Jičín po osvobození, In.: Čtení o Novém Jičíně ... , s. 58 k.č.
35
zřízeno
v
táborů:
nejvíce
v
květnu
září pět. Staněk upozorňuje,
čtyři,
se zde nacházely
v
červnu tři,
vesměs zřizovány
že tábory byly
z iniciativy místních orgánů. 52 Do zimy 1945/1945 byly podmínky v táborech pouhý
vesměs
měsíc
Například
neúnosné. zřízení
táboře
v Suchdole nad Odrou
bylo hlášeno 19 mrtvých.
Případy
týrání byly 53 během této doby hlášeny i z Nového Jičína a Hladkých Životic. Avšak i s
po jeho
v
příchodem
střediska
se zde
sudetským ně měli
zimy s
přeměnou internačních
nezřídka
Němcům
vyskytovaly
a pracovních
případy
sběrného střediska
na
sběrná
násilností (pracujícím
nebyly vydávány potravinové
nárok, velitel
táborů
v Novém
přídavky, přestože Jičíně
na
O. Hajda a
někteří dozorci se dopouštěli svévole na internovaných).54 Omezení však
postihla všechny sudetské z masových příděly,
táborů:
nejen ty,
kteří
internováni v
některém
nošení bílého "N" na rukávu, nízké potravinové
zákaz používat
veřejnou
V samotném Novém sudetských
Němce,
Jičíně
Němců ještě před
dopravu a mnohé další.
bylo v
táboře
internováno asi 600
divokým "odsunem", který
proběhl
5.
července 1945. 55 Podle Hanáka "bylo transportováno asi 3 500 Němců,
ostatní (z
města)
byli až do odsunu v jarních
měsících
1946 postupně
převedeni do sběrných táborů u Bludovic a v Peschlově vile. základě sčítání Jičíně
potravinových
žilo 6 280
(a zdá se, že ano, Němců)
Němců. neboť
byla, dokonce
polovina [sic] Připomínám,
uvádí, že v
Pokud je tento údaj
v roce 1930 ve
ještě před
německého
že v
lístků
průběhu
městě
červnu
,,56
Hanák na
1945 v Novém
alespoň orientačně
pravdivý
žilo cca 9 500 sudetských
zahájením Postupimské konference, celá
obyvatelstva z
města svévolně
"odsunuta".
organizovaného odsunu, který probíhal od
ledna 1946, bylo v jednom transportu "odsunováno" vždy 1200 osob51
"Pořádek" ve městě do konce května střežil partyzánský oddíl z Valašského
Meziříčí,
vojenskou správu nad městem převzal vojenský oddíl armády., in: Tamtéž 52 Staněk, T.: Tábory v českých zemích v letech 1945 -1948, Slezský ústav Slezského zemského muzea v Opavě, Šenov li Ostravy 1996., s. 34-36 53 Staněk, T. Tábory ... , s. 74 54 Tamtéž, s. 148 55 Hanák datum odsunu klade na 6. července., ln: Hanák, J.: Nový Jičín po osvobození, ln.: Čtení o Novém Jičíně ... , s. 58 56 Tamtéž, s. 58-59 17.
května
československé
36
únosná kapacita jedné vlakové soupravy. 3500 lidí tuto kapacitu překračuje
skoro
třikrát.
Počet sudetoněmeckého
obyvatelstva okresu Nový
toku 1946 zmenšil na minimum (v Novém nacházelo 284 sudetských transportů
Němců). Během
Jičíně
Jičín
průběhu
se v
se k 1.1.1947
údajně
roku 1946 bylo v rámci dvaceti
"odsunuto" z území okresu Nový
Jičín
24 000 sudetských
Němců. 57 Toto číslo je zřejmě také pouze orientační, protože archivní
seznamy "odsunovaných" Němců nej sou přesné. 58 První transport novojičínské
"hodslavské" Horní nádraží opustil 11.
března
1946,
poslední odjel 27. listopadu 1946. Všechny transporty vyjma posledního (včetně
divokého transportu z
července
směřovaly
1945)
do americké
okupační zóny Německa, poslední transport do sovětské zóny.59 Sudetští Němci
byli v rámci
Kravařska
odsunováni také z vlakového nádraží
v Odrách, Studénce a Hranicích na Moravě. 60 "Odsun" řízeno
se
Němců
i osídlování
pohraničí
pestrým a obsáhlým souborem
podrobně věnuji
že okres Nový českého
v
příslušné
Jičín patřil
bylo po formální stránce
dekretů, předpisů
kapitole
dějin
a norem, kterým
Kunína. Vzhledem k tomu,
ke smíšeným oblastem s velkým podílem
obyvatelstva, byl v rámci osídlovacího plánu
které byly pouze "dosídlovány", tj.
především
zařazen
k
okresům,
obyvatelstvem z blízkého
okolí. 61 V září 1945 vyšel první souhrnný plán zemědělského osídlování, tzv. Generální plán 62 , jehož cílem bylo zavést do osídlovací politiky řád a kontrolu. Protože průmyslově českého
Novojičínsko patří
k velmi úrodným oblastem a
rozvinutým oblastem a nacházelo se v
území, bylo jeho dosídlení jen otázkou
bezprostřední
několika
prvních
blízkosti týdnů,
57 V soudním okrese Nový Jičín žilo v roce 1930 19 891 sudetských Němců. V celém politickém okrese Nový Jičín (tj. včetně Fulnecka a Příborska pak 37 708 sudetských Němců); in: Historický místopis Novojičínska, s. 161 58 Občas se objevují stejné osoby hned ve dvou transportech, naopak někteří průkazně odsunutí do seznamů nebyli zaneseni., in.: OkA NJ, ONV NJ, Evidence a seznamy odsunutých Němců, kar.č. 287 -295 59 Tamtéž 60 Archiv autorky, in: Blíže neurčený dokument kravařského Landsmanschaftu (autor Fritz Eichler). Údaje o transportech z Nového Jičína, které jsem měla možnost porovnat s údaji v novojičínském okresním archivu, souhlasí. 61 Čapka, F., ... : Nové osídlení pohraničÍ..., s. 56 62 Tamtéž s. 47-48
37
maximálně měsíců. Novojičínsko
bylo
plně
osídleno už v
polovině září
1945. 63 Institutem tzv. národní správy se do užívání majetku sudetských Němců Čechům dostaly rozsáhlé majetky. Národní správci, kteří přicházeli,
ani s
však nebyli vždy osoby s bezúhonným morálním kreditem, ba
čistým
ministerstvo
rejstříkem.
okresům
zemědělství přikročilo
těch, kteří
s nejvyšší mírou tzv.
neúrodě
Také vzhledem ke katastrofální na podzim 1945 k
správců. Novojičínsko patřilo
národních k
trestním
na Severní
neprověřených
prověrkám
Moravě
a Slezsku
správců,
národních
tedy
byli lustrováni jako nevyhovující. V okrese bylo z národní
správy odvoláno 10% hospodařících a dočasných majitelů. že v následujících konsolidovat.
měsících
64
Zdá se však,
se situace v tomto ohledu pomalu
Připomeňme ještě,
že na likvidaci a mizení
začala
statků
se
nepodílely jen fyzické osoby, ale také místní, stranické a státní orgány 65. S
příchodem osídlenců
kulturní život. Na
se
Novojičínsku měly
levicové strany. Ve volbách v a posílilo. Ve
zároveň začal utvářet
městě
nezískali
silnou podporu už
červnu
před
válkou
1946 se toto rozložení sil potvrdilo
nicméně,
v oblasti osídlovací politiky, nejvíce
nový politický i
i
přes
hlasů
velkou agitaci
hlavně
komunisté, ale sociální
demokraté. Podle Hanáka se politická situace ve
městě
(v rámci boje
komunistů o moc) zostřovala během roku 1947 vlivem velké neúrody,66 na
které se
pravděpodobně
sil vzniklý v
důsledku
podepsal jak katastrofální nedostatek pracovních
"odsunu"
Němců,
tak nezkušenost nových
hospodářů.
Analýza dalšího vývoje se však již vymyká možnostem i práce. Velké sociální a národnostní proběhly,
se
negativně
duchovní
potřeby
odrazily v
přeměny,
péči
potřeba
této
které na N ovojičínsku
o krajinu, kulturní statky i
obyvatel. Pro to, aby se lidé s okolím
jako se svým domovem, bylo
cílům
nechat
působit
začali ztotožňovat
mnoha desetiletí.
SOkA NJ, ONV NJ, k.č.298, Osídlování pohraničí, inv. č. 41i6i6 Více neprověřených správců bylo jen v okrese Krnov, in: Čapka, F .... : Nové osídlení pohraničÍ. .. , s. 56 65 Viz. níže případ Kunína, srovnej: Čapka, F ... : Nové osídlení pohraničí..., s. 59 63
64
38
Ačkoliv společenský
život na
Novojičínsku samozřejmě
mocně ovlivňován, pravděpodobně
vlivem
nevymizel, byl
nezakořeněnosti
obyvatel více
než v nedalekém vnitrozemí, komunistickou ideologií - s jejími katastrofálními
důsledky
v oblasti
ekonomicko-hospodářské, společensko
kulturní i politické pro celý region.
66
Hanák, 1.: Nový Jičín po osvobození, In.: Čtení o Novém JiČíně ... ,s. 61
39
3. Charakter obce Kunín
3. A. Základní údaje o obci Geo grafická charakteristika Severomoravská obec Kunín leží v geografickém prostoru tzv. tvoří přirozenou
Moravské brány, která
hranici mezi historickými
Moravy a Slezska. Kunín byl založen ve 2. německými
polovině
zeměmi
14. století
kolonizátory. Jedná se o typickou tzv. lánovou ves,
orientovanou podél přirozené osy toku potoka JičínkyY Pro oblast v okolí řeky
se vžilo
označení
Katastr obce se táhne podél státní silnice z Valašského
Meziříčí
Odry, tj. pro území s centrem v Novém
Jičíně,
Kravařsko. 68
Opavy. V nejširším směrem
k
vzdálenou
Odře,
bodě
takže
přibližně
na jihu je dlouhý 5 km, na severu se zužuje
vytváří
rovnoramenný trojúhelník se
2 km od posledního domu na severní
severozápadě tvoří přirozenou
železniční trať
do
špičkou
straně.
hranici katastru obce Odra, na
Suchdol n. Odrou - Nový
Jičín,
na
západě
Na
jihozápadě
katastr sousedí
s katastrem obce Rukovice. Jako Moravská brána se Odry, která své
označuje
bezprostřední
okolí
3-8 km široké území podél toku
pravidelně
na
jaře
ohrožuje
záplavami. Rozsáhlé nivní louky se proto nevyužívaly k výrobě,
ale k chovu krav.
Vzdálenější
jedny z
nejúrodnějších
Moravě.
na
zemědělským centrům, dařilo
úseky jsou však považovány za
Kunín v minulosti
se zde
zemědělské
patřil
k jejím
především zelenině, pěstovaly
však také všechny druhy obilí i brambory. Následující údaje
se zde
upřesňují
charakter Kunína a dokládají, že obec byla veskrze orientovaná na 67 První písemná zmínka o obci pochází z roku 1382; in: Retrospektivní lexikon obcí okresu Nový Jičín 1850-1986, SOkA NJl988. 68 Etymologický původ slova, německy Kuhliindchen, připomíná pány z Kravař, kteří panství vlastnili ve 14. století. Často se ale také poukazuje na souvislost s
40
zemědělskou výrobu: Kunín má rozlohu 1732 hektarů 69 , z čehož (v roce hektarů
1935) 1150
zabírala orná
půda,
tvořily
louky
256, zahrady 85,
pastviny 38, lesy 99,5 hektarů a 24 hektarů rozlohy obce bylo zastavěno 70 . Průmyslové
s místními měly
podniky, které se v obci nacházely, byly spjaté
přírodními
hospodářských
zdroji a na celkových
minimální podíl. V obci se nacházel lihovar.
zpracovávalo mléko. V obci byly v provozu zpracovával jíl z blízkých
dvě
Tradičně
výnosech obce Kuníně
se v
cihelny, ve kterých se
nalezišť.
Název obce Název obce Kunín procházel zajímavým vývojem. Odrážely se v
něm
politické
národnostní
změny,
proměny
"Khunewalt". Toto
kterými region procházel a ním související
obyvatelstva. Nejstarší podobou názvu obce je
označení
se dochovalo na obecní
pečeti
z let 1520-
1550 71 a udrželo se nejdéle. Během 19. století se tento původní název ustálil na "Kunnewald". V roce 1925, po vzniku Československé republiky, byl název obce upraven na "Kunwald" a
konečně
po osvobození
s příchodem českého obyvatelstva byl k 1.10. 1947 počeštěn na "Kunín". 72 Tyto oficiální názvy obce však ekvivalenty, jejichž společenské
nikdy
proměny
v
čase
měly
své neoficiální, lidové,
chápu jako symbolické odrazy
reality. Prvorepublikový název "Kunwald" sudetští
nepřij ali
za
svůj.
obecních institucí) se
V lidové
vytvořila
"Kunewald", kterou sudetští
mluvě
(ne v oficiálních dokumentech
zkomolenina
Němci
Němci
původního
názvu s
novějším:
používají dodnes. Použili ji také
v názvu retrospektivní kroniky obce, Heimatbuch Kunewald. Prvorepublikové jméno "Kunwald" však našlo
uplatnění
po
skončení
války. Češi totiž používali výhradně jej. vyšlechtěným druhem skotu, která se zde choval., viz. Kubový, J.: Dějiny Kunína, MNV Kunín 1970. 69 Retrospektivní lexikon obcí okresu N.J., SOkA NJ 1988. 70 Heimatbuch Kunewald, s. 43 71 Tamtéž, s.12 72 SOkA NJ, MNV Kunín, karton č. 3, složka C-počeštění názvu obce
41
příliš
Bylo by
zjednodušené
vybízí, a domnívat se, že nedůvěry
z
Němci
přijmout
vysvětlení,
laciné
které se
název "Kunwald" odmítali používat
k novému státnímu celku, z jehož popudu název vzešel, a
naopak, že Češi starý název znovu začali používat po osvobození jako výraz
vítězství. Pravděpodobnější
Název "Kunewald" se ustálil na vývoje, byl bližší
původnímu
jsou mnohem
prozaičtější důvody:
základě dlouhověkého
morfologického
názvu než nový "Kunwald" a proto bylo
jeho používání pro sudetské Němce přirozenější. Také Češi "Kunwald" přijali
záměrné
bez
k sudetským
většině nováčky, neměli
provokace. Byli v obci ve své
Němcům
jednak osobní vazby a k jejich zvyklostem a
kultuře
přístup.
Na
závěr
úvah o
proměnách
název "Kunín" je moderní realitou a že s nemá žádnou spojitost. Vznikl překladu německého
Německý Podobně
jejich 2.
změně,
světové
uměle
dějinami
obce
podotknout, že
před
rokem 1947
seshora, hledáním vhodného
názvu (les kun - kuní les).
místopis a jeho odrazy v
současných
místních názvech
jako název obce prošly vývojem také místní názvy. Na resp. jejich zmizení se podepsaly první
války. Názvy se na jedné
společným,
chtěla
názvu obce bych
měsíce
po
skončení
straně zajímavě pozměnily
vyhroceným vztahem mezi poraženými
Němci, kteří
v obci
čekali na "odsun", a Čechy, kteří se usazovali v jejich zkonfiskovaným
usedlostech a rodinných domech. V mnoha -
zvláště
mnohé z
regulace toku názvů
V této názvů
Jičínky změnila původní vzezření
práce
přináším
pozměněných
zevrubný
obce natolik, že
přehled německých
podob. Vycházím
přitom
sekundární literatury uvedené v poznámkách pod literatury a potom ze vzpomínek sudetských Jednotlivé
názvy zcela zanikly
ztratily význam.
části
a jejich
případech
části
JiČínky. Nejseverněji
část
jednak ze
čarou
a v Seznamu
Němců.
obce nesly název podle jejich položená
místních
umístění
až ke kostelu byla
Niederdorf (Dolní konec), od kostela k pomyslnému
na toku
označována
středu
jako
obce
42
u Suchdolské cesty Mitteldorf a dále k jihu k šenovskému katastru Oberdorf (Horní konec). Po válce se
běžně
používala
označení
jen pro
okraje vesnice, název Mitteldorf zanikl. Kunínské údolí je z východní i západní strany mocnými valy
kopců.
Na
výškou 282 m.n.m. Na
jihozápadě
leží vrch
opačné straně
údolí
nejvyšší kopec (3l3m.n.m.), pro který se
Hexenhťigel
přes
před
chráněno
s
nízkými, ale nadmořskou
cestu a potok se rozkládá
válkou vžilo
označení
Barwigs Buckem. 73 Po "odsunu" Němců však došlo k zásadní mýlce v pojmenováváné obou
těchto vrchů.
Barwigs Buckel nese název
Čarodějka a kopci Hexenhťigel se říká prostě Suchdolský kopec, neboť přes něj
vede silnice do Suchdola n. Odrou. Vrch na
jmenoval
Fuchshťigel
severovýchodě
se
(279m.n.m.), dnes jednoduše jen Hukovický kopec.
Vrchu za hřbitovem, tj. na západě, se říkalo NuBhťige1 74 (289m.n.m.), dnes se používá
Cihelňák.
Dnešní polní cesty ztratily nejen spojnice mezi okolními vesnicemi
důležitost,
měly,
kterou kdysi jako
ale také své dávné názvy. O
cestě
ze Šenova do Hukovic přes jihovýchodní cíp Kunína se mluvilo jako o GroBer Viehweg, OchsenstraBe nebo Patschendorfer StraBe 75. Oberer Viehweg nebo taky Zauchtler Viehweg byla dnešní Suchdolská, Mittlerer Viehweg nebo Lapatsch- Viehweg domy
obestavěná
cesta, která vede
severně od dnešní Čarodějky na východ, dnes Fibich, a Unterer Viehweg
nebo-li Hausdorfer StraBe vedla do Hukovic. Označení
oddělené
Auf der kleinen Seite se používalo pro dva od sebe
úseky vedlejší cesty na pravém
břehu JiČínky.
První
část
se táhla
od šenovských hranic až k cestě na Čarodějku, druhá začínala u mostu u kostela a v
končila
překladu
u hukovické cesty.
Malá strana. Malá
Označení
část pravobřežní
se zachovalo dodnes cesty, od Fibichu k
můstku
přes Jičínku u č.p. 177, byla známá jako Hinter der Huf,76 území
trojúhelníkvého tvaru 73 74 75 76
přes
vodu k okresní silnici neslo pojmenování Am
V majetku rodiny Barwigů, č.p. 148 Podle v místě vysázených stromů. Partschendorf-Bartošovice, obec na severovýchod od Kunína, vzdálená 6 km Pravděpodobně správně Hube, ohraničená zemědělská výměra půdy, cca7-15 ha
43
Platon,77 z okresní silnice u hospody Schick, tj. č.p.256, vybíhající menší cesta, která kolem školy vedla až k
můstku přes Jičínku
můstku
Schulweg nebo taky Kleiner Weg. Malému Steg
78
•
u kostela, byla
na ní se
říkalo
Goldes
Krátká ulička, vedoucí z okresní silnice u č.p. 20 na západ do
kopce se jmenovala Schlossergasse. Kopci, který se táhl na kterém stály domy s
čísly
9-15, kunewald'ané
Mlýn v blízkosti cesty do Rukovic se do Niedermlihle
(č.p.
říkali
paměti
severně
Der Berg.
lidí vryl jako
205) a odlišoval se tak od Strnadel-Mlihle
který ležel naproti Suchdolské ulici. Rráz na
Jičínce
od ní a
(č.p.
149),
byla postavena za
mostem na cestě do Rukovic. Části Kunewaldu, která se rozkládala dále podél toku potoka na sever, se
říkalo
Am Damm. Die Erbrichterei bylo
území za Panskou stodolou na Dolním konci. Tato panská pole se rozkládala až k hranicím s hukovickým katastrem. Místní názvy se odrazily v kterých bylo v obci hned
přívlastních
79
rodin s totožnými jmény,
několik. Nejrozšířenější
byla jména Bohm,
Miksch, Barwig, Repper, Friedrich, Kunz, Peter, Klemisch, Blaschke a Schindler. 8o Tyto rodinné přívlastky vznikaly nejrůznějšími způsoby: přenesením příjmení původního
majitele nového, podle kvůli
nějakého
rodiny
Goldů
tvořivost
k
Němci
už
vytváření
se od sebe navzájem rozlišovaly
Vlastník domu . . Karoli Gold Rudolf
80
nacházel. Sudetští
vedly.
Například
79
dům
sami neznali motivy, které lidovou
přívlastků
78
výrazného znaku majitele domu, nebo
významnému místu, u kterého se
častokrát
77
majitele a jeho spojením se jménem
Rodinný
následovně:
jJřfřlastek
Goldmoaz . $qll,l o sser g61li
Spisovně Am PIan Vlastníkem přilehlého pozemku byla rodina Goldova, č.p. 177 Eichler, F.: Kulturbilder aus dem KuhHindchen, str. 82-86, Úplný seznam: Heimatbuch, str. 307 -311
44
KleinéGoldes 81
Hold KarI
32
Hold Heiritich
37 173
Josef Gold Josef Gold Edmund K6nig
Pflal(Íllecgo1d
Thekla Gold
Pflaum!!gold 83
Edmund Gold
Scheunegold 84
Josef Gold
Schlessergold
Heinřich
Kirchvatergold
Uold PřívZastky
Na
závěr
rodin
GaZdů
v
Kuníně;
Tab.
Č.
1
ještě připomeňme německé
této kapitoly
místní názvy
blízkého okolí Kunína: Lerchenfeld byla oblíbená výletní hospoda, která se nacházela v
bezprostřední
blízkosti mostu
Také rozlehlé louky v blízkosti Odry a pastviny, nesly svá jména. od soutoku Odry s Jičínky,
Jičínky,
Nejsevernější
Jičínkou
přes
Odru
severně
od obce.
které sloužily jako
cíp kunínského katastru na západ
byl znám jako Weiding. Na
od konce obytných stavení, tj. od
křížku,
k ústí
protější straně
Jičínky
se
rozkládal Stecking. 85 Severozápadní část trojúhelníku, tvořeného cestou do Fulneku, levém
Jičínkou
břehu Jičínky
a Odrou nesla od
křížku
označení
Neues Stiick. Prostor na
k jihu, ale také k západu až k Panské
cihelně se jmenoval Uberschar. 86 Názvem Die Flecken se označovaly
oderské louky na západ od silnice do Fulneku. Hiitwerich nebo Hiitweide Malý výměr půdy: 0.45 ha, vzpomínky E. Golda, kazeta č. 7, s. B U můstku přes Jičínku, in: Eichler, F.: Kulturbilder aus dem KuhUindchen, str. 84 83 Obchodníci se švestkama., in: Heimatbuch, str. 306 84 Statek stál u panské stodoly, in: Heimatbuch; nabízí se ale druhé vysvětlení: statek stál na mírném návrší, jeho bílá barva ve svitu měsíce zářila, vzpomínky E. Golda, kazeta č. 7, s. B 85 Pravděpodobně z "Fische ausgeweidet a gesteckt". 86 Etymologický původ slova nás odkazuje na období kolonizace, kdy se po vyměřování zbylý kus půdy nazýval Uberschar. 81
82
45
se myslely panské louky ležící na západ od
Cihelňáku.
Všechny tyto
názvy zanikly.
46
3. B. Obyvatelstvo v obci Obec Kunín svou rozlohou a velkým obcím. 14. století z
Původní
německo
počtem
obyvatel
patří
kolonizace. Rodným jazykem
pohraničí
zakladatelů
mimořádně
přišli
obyvatelé na severní Moravu
- holandského
k
ve 2.
polovině
v rámci tzv. pozdní
Kunína bylo holandské
nářečí
němčiny,87 jejich etnická příslušnost byla tedy, soudě dle jazyka,
německá. 88 Růst
obyvatelstva obce se ustálil v
polovině
18. století, kdy
počet
2000 lidí. V následující tabulce udávám vývoj l.polovině 20. století 89 :
Počet
Rok
2.116
1910
2.154
Z
údajů
počtu
obyvatelstva v
vyplývají
obyvatelstva v
obyvatel
1900
vývoj
počtu
překročil
Kuníně;
dvě skutečnosti:
Tab.
Č.
2
Jednak vidíme, že
změny
v
počtu
obyvatel obce nejsou nijak dramatické a že obec má po celá desetiletí relativně
že k
stabilní
počet
obyvatel. Z
největším pohybům
obdobích. Nejvíce
v
občanů
počtu
podrobnějšího
zkoumání ale vyplývá,
obyvatel došlo v nestabilních, krizových
ubylo ve dvou historicky zlomových epochách
Heimatbuch, s.19-20 Jak jsem nastínila v úvodu, kloním se k názorům badatelů, kteří vznik národa spojují s nástupem modernity, kterou charakterizují významné společenské proudy jako jsou urbanizace, proletarizace, demokratizace, profanisace apod. Záměrně proto používám termín etnikum, nikoliv národ. 89 Retrospektivní lexikon obcí okresu NJ ... 90 Die Gemeinen des Reichsgaues Sudetenland: Ausftihrliche Ergebnisse der Volks-, Berufs u. Betriebszahlung vom 17.5.1939, Warnsdorf 1941. 91 Kubový, J.:Dějiny Kunína, MNV Kunín 1970, str.70 87
88
47
- po vzniku Československa a po připojení Kunína k Německu. Naopak k přírůstku
obyvatel došlo v klidné
přírůstky
nejsou, až na
meziválečné době. Ačkoliv
poválečné
úbytky a
období, nijak dramatické (mohly být
způsobeny větší či
menší natalitou nebo mortalitou), je vysoce
pravděpodobné,
že
těmito
jistotou to však
můžeme
poklesu obyvatel ničeho
politickými mezníky
tvrdit až o
zřetelný
podmíněny
poválečném
byly. S úplnou
období, kdy byl trend
a dlouhodobý, a nemohl proto být
jiného než "odsunu"
Němců,
tj. totální
výměny
důsledkem
obyvatelstva
v obci.
Národnostní struktura obyvatelstva V kapitole 2.B. jsem se pokusila vymezit širší rámec pro národnostní poměry
v
Kuníně. Viděli
jsme, že
ačkoliv
Kravařsko patřil
region
k oblastem z národnostního hlediska smíšeným, nacházely se zde národnostně patřilo město
Jičín. Právě
přes českou
"němectví"
Toto
jeho
německý
národnostní
převahu,
považováno za
nářečí,
Podobná, v byla také,
místní zvyky,
podstatě
čísla
který až do roku 1947
budovali specifickou řada:
kroje apod.)
o
počtu
První
světovou
válkou, v
Kuníně.
obyvatel, ale také samotný název obce,
neměl svůj český
menšinové školy
územÍ.
obyvatelstva,
o její existenci je celá
písně,
Kravařsko
homogenní, národnostní situace jako v Novém
především před
Dokládají to nejen
české
(Důkazů
Němci
že
německé
původem
bylo dáno jednak geografickým
regionální, folklórní kulturu. dochovaná
způsobil,
charakter
jednak po staletí trvajícím vývojem, po který
Jičíně
německého Kravařska,
také politické a kulturní centrum regionu Nový
bylo, i
jednotné obce, potažmo celá územÍ. K takovýmto obcím
zmiňuje ředitel
ekvivalent. Jak v úvodu Kroniky
Busek, za
"český"
název se
pokládalo jméno "Kunwald"n, tedy název úředně zavedený "Čechy" v roce 1925. Při přesném určování během
92
národnostní struktury obyvatelstva v
let 1918 -1939 j sem se musela
vypořádat
Kuníně
s nedostatkem archivních
Kronika České menšinové školy, zápis ze šk. roku 1920-21
48
pramenů.
zdrojů,
Vycházela jsem ze
které zanechaly
skupiny - "Heimatbuch Kunewald" a "Kroniky
obě
české
národnostní
menšinové školy".
Oba prameny, jejichž kritiku jsem podala výše, se ve velikosti
české
menšiny až na velmi malé odchylky shodují. Bohužel se ale dozvídáme jen údaje z rakouského a
československého sčítání
1910,1921 a 1930. Výsledky Kronika zachytit nemohla.
uvádí
tohoto
počet
Autoři
ročenky
vycházeli ze statistické výsledků
sčítání
sčítání,
obyvatelstva, tj. z let
obyvatelstva ze 17.
Heimatbuch zase
"Gemeinden", tj. z
které národnostní
května
1939 už
pravděpodobně
knižně
příslušnost
publikovaných
netematizuje: pouze
obyvatel v obci a jejich pohlaví. Následující tabulka proto
přináší počet
obyvatel jiné než
německé
národnosti v obci jen do
sčítání
obyvatelstva v roce 1930:
Počet Čechů
ROk
("Neněmců") 26
1910 1921
197~
1930
228%
vývoj Tab.
Č.
94
počtu
obyvatelstva jiné než
německé
národnosti v obci,
3
Pojem
"Neněmci"
lépe vyniklo, jakýma Směrodatné
jsem
očima
úmyslně
ponechala v
původní podobě,
aby
obyvatelé obce pohlíželi na jiné národnosti.
bylo, že se nejednalo o
Němce,
bližší
určení
již dále nehrálo
důležitější roli. Z dostupných informací je zřejmé, že se jedná o Čechy.
Nízký počet Čechů v obci před první světovou válkou a jejich velký nárůst po vzniku Československa byl podmíněn dvěma okolnostmi. Za KČMŠ, zápis ze šk. roku 1920-21 tj. Čechů, Heimatbuch, s. 64 95 Tamtéž, s. 284, KČMŠ udává číslo 188, ale konstatuje, že skutečný počet Čechů je vyšší; zápis ze šk. roku 1920-21 93
94
49
prvé nebylo národní uvědomění u Čechů za Rakouska - Uherska silné, ba naopak: Na malou národní hrdost Čechů Busek v KČMŠ upozorňoval s téměř železnou pravidelností. Česky mluvícímu etniku by přihlášení k
české
německé
národnosti v
obci za Rakouska
nepřineslo
žádné
materiální výhody. Právě z tohoto důvodu prudký nárůst Čechů po skončení války ještě opticky zvýraznil, neboť Češi v obci náhle zaujímali
jiné postavení a svou národní identitu
přehodnocovali.
Za druhé po
skončení války do obce skutečně fyzicky přišlo několik desítek Čechů, ať
už jako
úředníci,
dosazení z moci mladé republiky, nebo jako pracovní
sila. Protože se v této práci ve velké přesné
k dispozici nemáme Orientační
velikost
české
výpočtem
1938, získám
míře věnuji
také období, pro
údaje, pokusím se k nim
menšiny
před připojením
dospět
ke
něž
jinou cestou:
Třetí říši,
tj. v roce
s pomocí dostupných informací z Heimatbuch,
KČMŠ a Dějin Kunína. Údaje, které tyto prameny poskytují, jsou však
bohužel uvedené v jiných "jednotkách", bud' v
počtu
rodin nebo v
počtu
jednotlivců. Abychom se dozvěděli počet Čechů v obci, musíme proto nejdříve
stanovit
že následující
přibližnou průměrnou
početní
úvaha je jen
směrem
se vyvíjela velikost
stanovit
přesné číslo.
české
velikost
české
nepřesný způsob,
rodiny. Podotýkám,
jak zjistit, kterým
minority v obci a za cíl si tedy neklade
Podle Dějin Kunína v obci před říjnem 1938 žilo 28 českých rodin 97 a ze zápisu v KČMŠ se dozvídáme, že do školního roku 1938-39 nastoupilo třicet dětí do obecné a dvanáct dětí do mateřské školy. Žáci obecné školy
přitom
rodin. Jestliže rodin
sečteme
připočteme
ke druhé
pocházeli z dvaceti a všechny
jednoho
polovině českých
povinné, dostaneme
číslo,
děti,
prarodiče,
děti
jejich k
rodin jedno
z
rodiče
polovině dítě,
mateřské
školy z devíti
a navíc ke každé z 28
rodin jedno
nemluvně
a
které již nebylo školou
které by se mohlo blížit minimální velikosti
české menšiny. Jednalo by se o 150 Čechů. K tomuto číslu ale nej sou 96 97
Tamtéž; KČMŠ udává číslo 226, dále Poláků 4, Rusů 1; zápis ze šk. roku 1929-30 Dějiny Kunína, s.65, 66
50
započítaní svobodní dělníci 98 a děvečky a pacholci na zemědělských
usedlostech,
kteří
velikost
české
minority
zvětšovali.
Změny v počtu Čechů v Kuníně během První republiky, i přes
velikou českou migraci 99 , nebyly velké. Češi tvořili průměrně mírně naddesetiprocentní minoritu, konkrétně v roce 1921 byli Češi 10,2 procentní, v roce 1930 11,3 procentní menšinou. Zájmem
orgánů
Československé republiky bylo českou menšinu v obci posilovat.
Zlom v počtu Čechů v obci nastal po připojení pohraničí k Hitlerovu Německu.
Bohužel nám
právě
bychom se mohli odvolat. v obci jestli
zůstaly.
zůstat
Pro
zde
Dějiny
nebo odejít, zcela na
přesný
Kunína
hovoří
o 20 rodinách, které
rodin i
místě.
počet občanů
že
jednotlivců
údaj, na který
bylo rozhodnutí,
Motivace k obojímu však
uplatnění:
pomocné pracovní síly naopak
přicházely. Připomeňme ještě,
celkový
schází
většinu českých
vycházely z možnosti pracovního opouštěli,
citelně
Státní
úředníci
zůstávaly,
při sčítání
Kunín
nebo dokonce
obyvatel v
poklesl na 1896. Rozdíl v
většinou
počtu
květnu
1939
obyvatel mezi léty
1930 a 1939 dělá 120 lidí, což by mohlo odpovídat počtu Čechů, kteří z Kunína odešli, respektive museli prchnout. Pro úplnost dodejme, že v
Kuníně
v 1.
polovině
20. století žilo také
několik rodin jiné než německé nebo české národnosti. 100
Sociální struktura obyvatelstva Sociální rozvrstvení obyvatel Kunína úzce souviselo s národní příslušností Němci
byli
výjimky,
obyvatel, kterou ve
většině případů
sociálně stratifikovanější, česká
sociálně
kopírovalo.
menšina
Početnější
tvořila,
až na
homogenní komunitu.
Češi v obci byli méně kulturně a ekonomicky rozvinutou, níže
situovanou a v 98
podstatě
jednolitou minoritou. Její intelektuální vrstvu
Autor měl k dispozici svědectví pamětníků, viz. Dějiny Kunína, s. 66
99 KČMš
!OO
Většinou měli polskou nebo ruskou národnost. Heimatbuch udává průměrné číslo 23
občanů,
které ale majetek, s. 284
pravděpodobně
zahrnuje také Rakušany a Italy,
kteří
v obci vlastnili
51
představovali úředníci
učitelé.
(poštmistr, policisté) a
Do obce byli
povoláváni za konkrétní prací a homogenitu skupiny narušovali. Představu
o sociálních
poměrech českých
následující tabulka, kterou jsem sestavila na
rodin v
základě
Kuníně
podává
pravidelných
zápisů
v KČMŠ o zaměstnání rodičů dětí. Procenta vyjadřují počet dětí, které pocházely z rodin veřejné
správy a
zemědělských
živnostníků
průmyslových dělníků, zaměstnanců
a
sobě
ve dvou po
následujících školních
letech na sklonku První republiky.
Zeměd'ětství
Školní rok
Pn/mysl
1937-1938
40%
1938-1939
30%
Sociální rozvrstvení Tab.
Č.
českých
Státiií
Živnostníci
10%
rodin v letech 1937- 1938 v
Kuníně,
4
Převážná většina Čechů v Kuníně pracovala jako pomocné síly
v
zemědělské
nebo
průmyslové výrobě. Zemědělští dělníci
dělníci tvořili přitom
stálé pomocné síly u
jedinou sociální skupinu. Ti, sedláků,
si sice
přilepšovali
společenský
status nebyl vyšší než status
námezdních
dělníků.
všemi
dělníků
nepříjemnostmi,
které se k
často
pracovali jako
deputátem, ale jejich z cihelen nebo
Tato sociální skupina v obci
chudinu, bez vidiny na zlepšení situace,
kteří
průmysloví
i
tvořila
typickou
se potýkající s hladem a
němu obyčejně přidružují
- nemocemi a
neš tě s tím. Posty ve státní
správě
v
Kuníně (četnická
stanice a poštovní
úřad)
nadřízené československé úřady svěřovaly převážně do rukou Čechů. Ti
proto do Kunína českou
přicházeli
jen na
minoritu v obci posilovali,
obce. V obci bydlí také
několik
určitou, různě nepatřili
drážních
dlouhou dobu a
k trvale usazeným
úředníků
a
ačkoli v
obyvatelům
dělníků.
52
Na okraj, pro zpřesnění sociálního postavení Čechů v obci, ještě doplním, že jen nepatrná část Čechů v Kuníně vlastnila svůj dům. Iniciativou místního odboru Národní Jednoty se z pozemkové reformy podařilo pro několik českých rodin získal pozemek na stavbu domu. lOl
Německé obyvatelstvo obce tvořilo na rozdíl od Čechů sociálně
mnohem při
diferencovanější
skupinu. Jedním z hlavních kritérií, které jsem
stratifikaci použila, bylo množství
Kunín byl veskrze sudetských
Němců
přes střední
zemědělskou
sahalo od
vesnicí.
které rodiny vlastnily,
Rozpětí
pravděpodobně
neboť
sociálního rozvrstvení
velmi chudých
"domkařů"
a velké sedláky, živnostníky až k inteligenci. Dva prameny,
které se zachovaly, se od sebe počet
půdy,
usedlostí, na
základě
v roce 1939, jednak podle
Velikost
poměrně
výsledků
Statistika - 1939
55
H eimatbuch - 1945
20
při sčítání
velikostních kritérií, použitých tohoto
sčítání,
tak podle Heimatbuch.
20
2 - 5 ha
5 -k>ha
hospodářství
liší: Následující tabulka ukazuje
100 ha
37 9-20 ha
20
29
Srovnání počtu usedlostí podle velikosti podle výsledků sčítání
Tab.
č.
sestavených
Z
obyvatelstva (1939) a Heimatbuch Kunewald (1945);
5
Jak vidíme,
největší
nesrovnalosti jsou u malých
Domnívám se, že Statistika do skupiny 0,5 - 2 ha domů,
údajů
které však
neměly
status
zemědělského
že Heimatbuch udává u jednotlivých jsou její údaje
citlivěji
sloužit pouze jako
nacházelo asi 27 velkých
zařadila
také zahrádky u
podniku. Vzhledem k tomu,
hospodářství přesnou výměru půdy,
a lépe využitelné.
orientační
hospodářství.
Obě
statistiky však mohou
prameny, shodují se však v tom, že v obci se
sedláků
a
přes
20
sedláků středních.
lOl Jsou to domy Štefana Mrliny a Františka Panáka, č.p.273, 274, 275, 280; KČMŠ; V rámci pozemkové reformy však byla pozemky přiděleny také Němcům v obci.
53
V následujícím výkladu využívám
mírně
upravenou klasifikaci podle Z.
Kárníka. 102 I když se o nejchudších sudetských důvod
žádné informace, nemáme
v obci neexistovala. Nebyla však společensky
Němcích
bohužel nedochovaly
se domnívat, že tato sociální skupina jistě početná, tvořili
ji nanejvýš
"problémoví" jedinci nebo i jejich rodiny.
(kovodělníci), kteří
vlastnili rodinný domek, ale
nebylo mnoho. Byli
většinou zaměstnáni
v
Dělníků
neměli půdu,
nějaké
různě
v obci také
nedaleké, nebo také
místní, továrně. Živobytí si přilepšovali zahrádkou do velkosti maximálně půl
hektaru. O jejich existenci v obci nemáme písemné doklady, protože
statistika z roku 1939 zaznamenala až půdu o velikosti od 0,5 ha 103 a Heimatbuch se jim
nevěnuje, neboť
zemědělská hospodářství,
o něco množství
přehled přináší.
více se v obci nacházelo rodin, které již
půdy
vlastnili. Velikost
trpasličích hospodářství,
hospodářství
pomáhajících
dětí. Alespoň před
spočívala většinou
muži museli mít
bídou. Tato
zvířata. Běžné
těchto výhradně
určité, byť
malé
rodinných, tzv.
se pohybovala mezi 0,5 - 2 hektary.
této velikosti
rodinu uchránili ani tažná
jejichž
jejich zahrádky nepovažuje za
Péče
o
na bedrech žen a
ještě
zaměstnání,
stálé
hospodářství neměla
aby
k dispozici stroje,
však byly slepice a jiné drobné
zvířectvo
a
typická koza. Chalupníci, skupina k malým
rolníkům, kteří
větší hospodářství
zemědělců,
si
která vlastnila 2-5 ha,
běžně ještě
této kategorie už
pronajímali další
zaměstnávala
patřili
půdu. Hlavně
celou rodinu.
102 Kárník, Z.: České země v éře První republiky, 1. díl, s. 442 ano Kárník mezník mezi malými a středními sedláky klade na 10 ha, připouští však prostupnost hranice směrem níže vzhledem k výnosnosti půdy nebo jiným okolnostem. Vzhledem k tomu, že v Kuníně je enormně bonitní půda, snížila jsem velikost středních hospodářství na 9 ha, což odpovídá představě o "vyšším sociálním statutu" těchto sedláků, jak ji podal Heimatbuch, když tato hospodářství zařadil do hospodářství velkých. 103 U téhle kategorie občanů se oba prameny výrazně rozcházejí, Statistika uvádí v kolonce 0,5 - 2 ha o 35 hospodářství více než by odpovídalo údajům podle Heimatbuch. Domnívám se proto, že zde došlo k nepřesnosti, tj. sčítání z roku 1939 kategorii do 0,5 ha pravděpodobně zařadilo do kategorie 0,5 - 2 ha. Z toho vyplývá, že domků s obdělávanou zahrádkou do 0,5 ha se v Kuníně nacházelo kolem 35. Všichni tito domkaři samozřejmě nepracovali jako dělníci. Potvrzují to také vzpomínky paní Kratschmar, k. č. 1, s. A
54
Nejdůležitěj ším
která
elementem
zabezpečovala
hospodářství
zemědělských produktů.
odbyt
vlastnili stroje. Typickým užitkovým kráva, kterou využívali
této velikosti byla stále žena,
zároveň
zvířetem
Chalupníci už
v jejich
jako tažnou sílu,
čímž
občas
hospodářství
však
byla
zároveň
snižovali její výnosy mléka. Život chalupníků nebyl jednoduchý, v
podstatě
se tato sociální skupina potácela na okraji bídy, bez vyhlídky
na radikální zlepšení situace. Do skupiny tzv. malých vlastnily 5 - 9
hektarů půdy.
hospodářství označuje
jako
k malorolnickým,
větší
bohatších malých
sedláků
sedláků
jsem
přechodná,
spíše k selským ztrácela
běžně při
Sociální skupiny hektarů,
často
61) tato
patřila
spíše u
rodinný charakter - malí půdu ještě
další
strojů.
sedláků,
a velkých
uzavřená
č.
zemědělským podnikům. Zvláště
pracech využívali sílu
středních
se dvorem
tj. ta menší
hospodářství
představovaly společenskou
hospodářství
usedlosti, které
Kárník (viz. poznámka
sedláci využívali námezdní síly, velmi propachtovávali,
zařadila
tj. vlastnící 9 a více
elitu obce. Jejich výstavní usedlosti,
do obdélníkového tvaru s hlavní
patrovou budovou a menším - ale ne malým - výminkem, stájemi, chlévy, stodolami apod.,
vytvářely
(dodnes
bohatí sedláci byli specifickou
vytvářejí)
společenskou
typický kolorit Kunína. Tito
vrstvou s výsadním
postavením, na kterém si sami zakládali i díky své po staletí trvající spřízněností s místem a půdou. 104 Svého postavení si byli vědomi: 105
V obci však také fakticky hráli půjčovali
důležitou
za proti službu ostatním,
aktivně
politického i kulturního života apod. V K
největším
Blaschkeho,
sedláckým usedlostem č.p.
roli, se
neboť
vlastnili stroje, které
účastnili
Kuníně
patřily č.p.
obecního
se nacházelo 56
"gruntů".
182 - rodina Herberta
146 - rodina Emilie Liebscher a
č.p.
94 - rodina
Heinricha Schindlera. Mein Heimathaus 1963-1932, mlýn rodiny Bonisch, č.p.205, podobné soupisy v průběhu První republiky dělala většina majetných rodin, bohužel se nezachovaly, archiv obce Kunín 105 svědectví paní Drost, kazeta č.ll, s. A 104
pravděpodobně
55
Střední
Obě
pracovních sil.
dělníky. Obě
zaměstnávaly
skupiny natrvalo
velcí sedláci ale mnohem
se
především
sedláci se od velkých lišili
častěji přibírali
hospodářství země,
dětí,
důležitou
podílela celá rodina. Byli
pacholky a
koní. V
Kuníně
hospodářství
na chodu
výrobní skupinou pro
dodávali své výrobky na trh. Vlastnili
hospodářská zvířata, včetně
děvečky,
jako výpomoc na práci sezónní
skupiny využívaly práce svých
intenzivně
mírou najímaní
nejrůznější
se ve 20. letech stal
moderním, protože výnosným, velkochov prasat. V
Kuníně
se nacházel také Czeikeho statek s továrnou na výrobu
Důležitou
cihel (54 ha).
- nejen
hospodářskou
- roli hrál velkostatek
Kunwald novodobého šlechtice Dr. Viktora Bauera s výměrou 181 106 ha. Z tohoto
výměru
bylo za pozemkové reformy rozparcelováno 25 ha. Tzv.
Maierhof s barokním zámkem a v
Kuníně světem
několik
desítek
příslušnými hospodářskými
sám pro sebe. Jeho chod
zemědělských
i
řídil
budovami byl
správce, který
zaměstnával
průmyslových dělníků. Součástí
velkostatku byla cihelna, lihovar a lesní revír. Německou
inteligenci
Rummich, a
učitelé
pokračovací
školy. K jejich
se vrátím v rámci
tvořili především
místní obecné,
příslušné
katolický
měšťanské
působení
na
děti
farář,
a od roku 1935
Wilhelm Zemědělské
a k jejich politické orientaci můžeme
kapitoly. K inteligenci v obci
započítat také bankovní úředníky místní "Raiffeisenky". Úřední místa ve
státní správě byla vyhrazena Čechům. Monopol na živnost v obci 1939 registrováno 58 živností podnikatelů.
V
poměrně
pohostinství a vinárna: Kopetschke), hostinec),
č.p.
č.p.
měli
sudetští
Němci.
obchodníků, řemeslníků
č.p.
104 (Ferdinand Friedrich),
256 (vinárna Heinricha Schicka),
4
a
nejrůznějších
protáhlé obci se podél státní silnice nacházely 4
252 (Kudielka-Gasthaus). V obci
řezníci, zámečník,
V obci bylo v roce
kováři,
6
ševců,
2
č.p.
č.p.56
působili
2
82 (Auguste (obecní pekaři,
kadeřnictví, elektrikář,
3
4
krejčovství ad. 107 106 107
Historický místopis okresu Nový Jičín, s. 190 Heimatbuch, s. 254-256
56
o
českých
živnostnících máme velmi skrovné informace, s jistotou české
víme jen o zahradníku Panákovi a trafikantu Mišunovi, že byli národnosti. Metoda jako
obecně
v
určování
českých
zemích nespolehlivá, ba
rozhovorech se sudetskými představu měla německá
Sudetští
Němci
zaměstnány
se
Němci
přímo zavádějící. Při
jsem se snažila zjistit, jakou obecnou
majorita o sociální stratifikaci
vesměs
podobně
národnosti podle jmen je v regionu
české
menšiny.
upamatovávali na nejchudší rodiny, které byly
na velkostatku,
popřípadě
na
některé
z
pomocníků
sedláků.
u
Na jiné Čechy, kteří by v obci vlastnili živnost (kromě zmíněného zahradníka a trafikanta) nebo nepamatoval. s
českými
Dospěla
jmény -
obecně patřili
jsem proto k
řezník
Machát,
závěru,
německé
Němce
střední vrstvě,
-
si nikdo
že i kdyby živnostníci
pekař Stodůlka, krejčí
obchodník s mléčnými výrobky Strnadl 108 jejich
ke
Lipovský,
náhodou byli Čechy, stupeň
asimilace musel být vysoký, resp. museli se sami za
považovat a vydávat.
Závěr:
Sociální struktura v obci v rozložení. Elitu obce k nejubožejším zaměstnaní
podstatě
tvořili němečtí střední
obyvatelům patřily české
jako
zemědělští, průmysloví
Inteligenci v obci u obou národností místních škol (u
odpovídala národnostnímu a velcí sedláci,
rodiny, jejichž živitelé byli nebo dokonce pomocní
dělníci.
představovali především učitelé
Němců několikanásobně početnější
skupina) a
několik
úředníků ( u Němců bankovní nebo obecní úředníci, u Čechů úředníci
státní). Místním katolickým národnostně
knězem
byl sudetský
Němec, člověk
tolerantní, vnímavý a chápavý.
Česká menšina v obci
Zatímco obecně v českých zemích se Češi jako národ emancipovali od konce 18. století, v vedle sebe -s
občasnou
národnostní prvek viděli
108
německém Kravařsku
tomu tak nebylo. V regionu
spoluprací - koexistovala
nepřehlušil
jiné identity,
dvě
etnika, u nichž
především
v kapitole o specifikách národnostního vývoje v
selské. Jak jsme Kravařsku,
situace
Č.p. 58, 169, 149; in: Heimatbuch, s. 255
57
se zde
radikálně změnila
sudetoněmeckého
nastolena
s koncem Velké války. Po poražení
odporu proti odtržení z Rakouska byla také v
československá
československé
územÍ. Byly
vlády
státní správa. V zájmu jejího udržení
provádět
zřizovány české
politiku
měkké "čechizace"
menšinové školy, na
pohraničí začaly
sudetského
úřednické
posty byli
cíleně dosazováni Češi, doplňovaly se na cedule české ekvivalenty názvů české
obcí i ulic,
nápisy apod.
Emancipace české menšiny v Kuníně je spjata s těmito změnami. Češi v obci žili také před válkou, teprve však po vzniku státu Čechoslováků se začali národnostně projevovat. Podle kroniky ČMŠ si "až po volbách do
Národního shromáždění uvědomili zdejší Češi svou početnost. skupinu v této
době přitom tvořili
Czeikeho cihelny a
jen
několik děveček
anacionální nálady na
venkově
a
zaměstnanci
čeledínů
u
,,109
velkostatku,
dělníci
sedláků. Kromě
pramenila absence národního
Českou
obecné
uvědomění
u
Čechů ze zaostalosti kvůli nedostatku vzdělání, izolaci i chudobě, částečně
však byla jejich osobní svobodnou nebo okolnostmi vynucenou
volbou: Ředitel Busek zmiňuje, že při sčítání obyvatelstva v únoru 1921 se "mnoho vlažných Čechů dalo zastrašit nebo zlákat sliby a rozhodlo se být Němci.
,,110
CA nejen tehdy.
Německé prostředí bylo pro sociálně slabší
Čechy tolik lákavé (nebo dusící), že ani v dobách rozkvětu zdejšího českého
spolkového života se sloužící u
sedláků
do aktivit menšiny
nezapoj ov ali.) Vztahy mezi Čechy před zřízením menšinové školy, která české obyvatelstvo částečně stmelila, popisuje KČMŠ následovně: "Společenský život nebyl žádný. Dvorští (tj. přátelských styků tři
zaměstnanci
mezi nimi nebylo ",
skupiny se ani neznaly a mezi
Soužití jednotlivců bylo spíše
stejně
čeledíny
nepřátelské
velkostatku) se sice stýkali, ale jako v obou cihelnách. "Tyto
a služkami nebylo
styků vůbec.
než přátelské. Jeden druhému
záviděl žebráckou hůl a brašnu . .dll Hlásit se k Čechům zkrátka nepřinášelo
109 110 lil
žádný užitek.
KČMŠ, zápis ze šk. roku 1920-21 KČMŠ, zápis ze šk. roku 1920-21 KČMŠ, zápis ze šk. roku 1921-22
58
Nacionální emancipace
české
menšiny v
Kuníně
musela
otřesných
emancipací sociální, tj. s úsilím o zlepšení
začít
životních podmínek.
Ředitel Busek a další lidé, kteří spolkový život Čechů organizovali, nejdříve bořili
strach, neochotu a nezájem
těch,
o jejichž emancipaci
usilovali. Tato schizofrenní situace vyvolávala dojem, že národnostní aktivity byly do Kunína
zavlečeny zvenčí
české
a že byly úsilím
nacionálně zaujatého Československa, proti jehož vzniku vojensky
vystoupili také kunínští Němci. 112 Češi se začali sdružovat okolo činnosti České státní menšinové školy
T.G. Masaryka. Národní školství bylo v Českých zemích citlivým tématem od posledních desetiletí 19. století, v
Kravařsku
však nabyl na významu obě
až po rozpadu Rakouska-Uherska - do té doby si
národnosti
vybudovaly solidní základny základního i středního školství. 113 (V Kuníně na
přelomu
18. a 19. století založila moderní
vzdělávací
ústav
hraběnka
Marie Walburga z Truchses-Zeilu. Škola byla vyhlášená sociální, náboženskou i národnostní tolerancí.) V
Kuníně
však,
soudě
na
základě
výše uvedených citací o národní nedružnosti Čechů, nebyla vůle po vytvoření české
školy. Situace se
pravděpodobně
na popud
zvnějšku
změnila po vzniku Československa. Škola byla v obci zřízena v roce 1921
na popud místního výboru Národní Jednoty v Novém
Jičíně,
který "za
spolupráce zdejšího uvědomělého Čecha, Petra Žerdíka, provedl předběžný zápis (do školy). ředitelé
Od
,,114
Další aktivity menšiny už iniciovali
obecné školy, Jan Mužný a Julius Busek. května
posílat své
děti
1921
měli
tedy
čeští rodiče
do obecné školy, kde se
možnost a také povinnost
děti vzdělávaly
v rodné
češtině.
Do té doby navštěvovaly německou obecnou školu. Česká měšťanka a návazné Pro
střední
školy byly
potřeby
zřízeny
v Novém
Jičíně.
školy byl zprvu adaptován pronajatý
hostinského a obchodníka Adolfa Scheuera,
č.p.
189.
dům německého Dům
stál naproti
112 KČMŠ zmiňuje, že "při převratu roku 1918 prohlásili se zdejší Němci nadšeně pro Sudetenland a také jej střelbou hájili proti procházející hlídce vojenské. ", zápis ze šk. roku 1920-21. 113
59
německé
škole, tj. v její
budova je krátké
zdravotně
bezprostřední
potřeby vyučování
nevyhovující: V
za sebou plícními chorobami
několik ředitelů
závadná a pro
době onemocnělo
blízkosti. Brzy vyšlo najevo, že
školy, kteří měli v budově byt. 115 Katastrofální hygienické podmínky se negativně
odrazily také na zdraví
učebních pomůcek.
a stavu
objektu a
několika
naléhavých prosbách byl z pozemkové reformy menšinové škole
přidělen
Po dlouholetém
neúspěšném
dětí
hledání
vhodněj šího
pozemek pro stavbu nové budovy. Pozemek
měl
velmi dobrou, v
strategickou polohu (pomineme-li, že stál v zátopové oblasti, mnoho budov v v
bezprostřední
Kuníně).
budova, která na pozemku
protahovala.
měla
vzniknout,
jako
německých
měla zároveň
škol. Nová
sloužit jako
života v obci. Stavba nové školní budovy se dlouho
Slavnostně otevřena
jejich prostorách byla divadelní sál s
ostatně
Nacházel se v tehdejším kulturním centru obce -
blízkosti kostela, velkostatku i
středisko českého
podstatě
umístěna
jevištěm,
byla škola až do listopadu 1930. V
také
které bylo
mateřská
zřízeno
za
hospodářské
jeho stavbou zmírnily důsledky nezaměstnanosti Čechů. Vybavení škola získala z
prostředků
učitele
škola, byt
a
krize, aby se
116
olomouckého odboru Národní
Jednoty. Škola měla jednotřídní charakter, vyučovalo v ní nemnoho učitelů
-
především řídící, učitelka
Marie Bursová), ve školce zabezpečoval
pěstounka Anděla
místní katolický
evangelického
vzdělání
domácích prací (ve 2.
farář
docházel
polovině
Kostová. Výuku náboženství
Wilhelm Rummich, pro
kněz
30. let
děti
z evangelického Suchdolu nad
Odrou. Julius Busek, mladý Do obce
přišel
jako
učitel,
do kunínské školy nastoupil v roce 1923.
sebevědomý, uvědomělý
vlastenecký
hraničář.
Pocházel z nedalekého českého Příborska. Úsilí za pozdvižení Čechů ze sociálního marasmu a posílení jejich národnostních pozic v považoval za intenzivně
svůj
životní úkol. Balancoval na tenké hranici mezi
žitým vlastenectvím v masarykovském duchu a neagresivním,
115
KČMŠ, zápis ze šk. roku 1920-21 KČMŠ, zápis ze šk. roku 1923-24
116
Tamtéž, zápis ze šk. roku 1933-34
114
Kuníně
60
tj.
vůči Němcům
nevystupoval
negativně,
nacionalismem. Podle vzpomínek · / uClte 1em. 117 sprave dl lvym
avšak vyexponovaným
pamětnice
byl
přísným
ale
V·
Jednotřídní
mateřské
obecnou školu
školy docházelo
průměrně
žáků příliš neměnil, vyučování dětí. Některé děti
navštěvovalo průměrně
v
10
dětí. Přesto,
žáků,
do
početní
že se
stav
jednotřídce trpělo častým stěhováním
pracovaly jako sloužící u začátku působení
odcházely za prací. Ze
30
sedláků,
se vedení
řádném
získat žáky nejen zápisem do školy v
jiné se svými
české
rodiči
školy snažilo
termínu, ale také pomocí
tzv. reklamací: Odborná komise 1l8 posoudila národnost žáků, kteří navštěvovali německou
školu, a pokud shledala, že
česky, měl přejít
do
jednotřídní české
přetahování žáků
docházelo,
nebezpečné dětské půtky.
některý
plynně
mluví
školy. Okolnosti, za jakých k
připomínaly
neškodné, ale svou povahou
Stávalo se ale, že
přerostly
v
otevřenou
nenávist, kterou podněcovali sami učitelé. 119 Organizování školní výuky naráželo na
nejrůznější
problémy: Jak
víme, žáci české školy pocházeli z velmi nuzných poměrů. 120 Kunínu se také proto nevyhýbaly především
nebezpečné
nakažlivé choroby, které
mezi chudinou, ale nevyhýbaly se ani
řádily
dětem (německých)
sedláků.
Řídící učitel zpočátku čelil nedůvěře, kterou mezi českými rodiči
budilo
vyučování
osvědčené
a
v rámci
poměrně
jednotřídky. Německé
školy byly
přece
jen
kvalitní. Všechny tyto obavy se ukázaly být liché
bohužel až po zavření české školy nacisty v listopadu 1938. 121 Děti musely nastoupit do
německé
obecné školy. Ukázalo se, že jejich nabyté znalosti
jsou zcela vyhovující, ba naopak: 117 118
děti patřily
k nejlepším
žákům.
Vzpomínky Anděly Schillerové, kazeta č.6, s.B Složené ze zástupců Zemské školní rady v Brně a Ministerstva školství a národní
osvěty. 119 Např. paní Dušková svou dceru odmítla posílat do české školy, protože se obávala problémů, které by jí tímto nastaly u sedláků. aj., KČMŠ, zápis ze školního roku
1921-22 Např. v zimě 1921-22 děti kvůli mrazům a chatrnému oblečení nemohly do školy vůbec docházet., KČMŠ, zápis ze šk.roku 1921-22 121 Vpomínky paní Schillerové, k. č.6, s.B; O kvalitě výuky svědčí také spokojenost, 120
kterou
pravidelně vyjadřovali
státní školní
inspektoři.
61
Zaměstnanecká české
menšiny v
patřila
k
správců
politika
Bauerova velkostatku byla pro život
Kuníně vlastně existenční
úspěšným
záležitostí. Rodina
Bauerů
podnikatelským rodinám reformujícího se Rakouska.
Šlechtická hodnost jí byla udělen v roce 1870. Tato nově vznikající šlechta se v
měla
hospodářské
Bauerové původu.
pilířů,
stát jedním z
oblasti
patřili
k
slibně
na kterých by monarchie, která se
rozvíjela a modernizovala, mohla stát.
německým
rodinám,
údajně
byli také židovského
Kunínské panství (spojené s panstvím v Suchdolu nad Odrou) s
barokním zámkem o rozloze 254 ha koupili v roce 1895 a v jejich majetku zůstalo do konce 2. světové války. Dr. práv Viktor Bauer 122 (1876 - 1939) úspěšný
podnikatel v oboru cukrovarnictví,
patřil
k výrazným osobnostem
Evropy 1. poloviny 19. století. S jistotou šarmantního a vzdělaného světáka
i
mimořádně
se pohyboval v kruzích uznávaných evropských
skvělých umělců.
Byl proslulý svým všeobecným , . po k ro k ovyml ' .nazory. , 123 b enevo I entlllml
přehledem
V roce 1924 se Dr. Bauer Státnímu pozemkovému zavázal, že v budoucnosti bude" zaměstnávat
úřadu
vědců
a
v Olomouci
úředníky, zřízence
a
dělníky
české národnosti", aby se posílil český živel v pohraničí. 124 Motivy, které
k tomuto závazku Bauera vedly, bohužel neznáme. K demokratickému liberálnímu Československu choval sice sympatie, avšak považoval se spíše za Evropana, resp. za Hlavní roli zde
světoobčana.
pravděpodobně
sehrálo blížící se
Pozemkové reformy, které
mělo
případné
při
výhody, které by
Národnostní dimenzi
postihnout také
parcelační Bauerův
přehlížel.
období
velkostatek, a
parcelaci získal. (Z Kunínsko-Suchdolského
panství bylo nakonec rozparcelováno jen 25 ha.) Bauer na zámku nepobýval
často.
Zaměstnaneckou
slib Pozemkovému
politiku
úřadu
do rukou svých
neplnili - po celá dvacátá léta
zaměstnance pravděpodobně především kvůli finanční
plně svěřil
nejen z národnostních
správců
a ti jeho
propouštěli české
předsudků,
tísni, do které se Bauer ve druhé
ale
polovině
20. let
122 Smola, F.: Da erkene ich ihn nur auf Grund der Manchettenknéipfe wieder, ln: Belvedere, 2001,č.2, str. 18-35 123 KČMš
62
dostal. 125 V Kuníně se v létě 1926 začala šířit zpráva, že Bauer uvažuje o odprodeji svého panství,126 což by pro českou komunitu znamenalo velmi nepříjemné
období nejistoty nebo dokonce ohrožení její existence. Situace
nabrala radikální obrat v roce 1932, kdy se správcem na kunínském statku stal Čechům nakloněný Adolf Purr, Němec s českou matkou. Krizi své
početnosti česká
menšina prožívala v letech Němci
lidu v roce 1930. Podle Buska se kunínští
snažili
před sčítáním
cíleně českou
menšinu v obci eliminovat: bezdůvodně dostávali výpověď nejen Češi na statku, ale (údajně) záměrně také služební u sedláků. 12? Tyto informace pocházejí jen z tohoto zdroje a je proto diskutabilní se na jejich věrohodnost plně spolehnout. Češi se v obci cítili permanentně ohrožení a
byli, podporovaní zacházení
zvenčí,
přecitlivělí.
z reality, a Buskovy
na jakékoli
byť
jen náznaky nespravedlivého
To ovšem neznamená, že jejich obavy nevyplývaly
postřehy
zcela nevyvrací, jen upravuje.
Ve srovnání s úsilím zlepšit
zaměstnanecké poměry
v obci
patřilo
organizování společenského života Čechů a pomoc nejchudším rodinám k
úspěšným
V jehož
aktivitám
květnu
podnětů
podniků
představitelů
1922 byl v a jehož
Kuníně
přičiněním
založen místní Odbor Národní Jednoty, z se
stmelovala. Jednou z jeho
pořádání
menšiny.
česká
menšina pomocí
nejrůznějších
sociálně nejprospěšnějších
sbírek pro nejchudší rodiny.
Důležité
byly ale také
aktivit bylo
osvětové
přednášky, kroužky pro děti, plesy,128 divadelní představení, výlety apod.
Při emancipace na poli komunální politiky Češi přirozeně naráželi na
svou malou početnost. Vlastní kandidátní listinu Češi sestavili při prvních obecních volbách v roce 1923. Nezískali však nejvyšší možný
počet hlasů,
který by odpovídal početní síle české menšiny. 129 Členové Národní Jednoty
přitom
nenechali nic
náhodě
a
předvolební kampaň,
kterou
KČMš, zápis ze šk. roku 1923-24 Smola, F.: Da erkenne ... , In: Belvedere 126 KČMŠ, zápis ze šk. roku 1926-27 127 Tamtéž, zápis ze šk. roku 1928-29 128 Pořádaly se v sále Obecního úřadu, KČMŠ, zápis ze šk. roku 1926-27 129 Ze 147 českých voličů českou kandidátku zvolilo 80.; KČMŠ, zápis ze šk. roku 1923-24 124 125
63
zorganizovali, si nezadala s kampaní
německou. Příčinou
slabé podpory
české kandidátky ze strany Čechů nemohla být národní vlažnost, ale jejich uvědomělé
rozhodnutí
nepřihlásit
se k
české komunitě,
motivované
nechutí nebo strachem. V obecních volbách v roce 1924 Češi získali dva mandáty do zastoupení ve
dvacetičtyřčlenném, později třicetičlenném
obecním zastupitelstvu a jeden mandát do obecní rady. Stejné výsledky zaznamenali i v následujících letech obecních voleb, v roce 1927 a 1931. Závěr
Emancipace Čechů v obci procházela vývojovou křivkou: Nedůvěru, kterou Češi chovali vůči všem novotám a snahám o jejich povznesení, brzy nahradilo nadšení, s nímž se sami zapojili do rozmanitých aktivit své národní skupiny. To však pomalu opadalo tím rychleji, čím více Češi museli
překonávat různé, byť
i pomyslné
překážky.
Faktem je, že se život
Čechů v obci díky vybudování několika institucí během První republiky podařilo zabezpečit
na
českou
kunínští
a stabilizovat. V následující kapitole nastíním, jak se
emancipaci a
Němci
a jak se
české
křivka
pokusy posílit své pozice v obci dívali česko
-
německých vztahů
od konce Velké války do vypuknutí nového
v obci vyvíjela
světového válečného
konfliktu.
64
4.
Složitě,
ale spolu.
(říjen
březen
1918 -
1938)
Česko-německé vztahy v Kuníně po celou dobu soužití obou podmiňovaly dvě
etnik
okolnosti:
Obě
skupiny situaci hodnotily ze svých
vlastních, odlišných perspektiv. Charakter vzájemných neovlivňovaly
jen
vnější
vztahů
prostředí
události, ale také specifické
vesnice.
Němci na Čechy shlíželi z pozice civilizačně vyspělejší skupiny. Početně
i ekonomicky silní
Němci českou
emancipací neztráceli výsadní
postavení v obci. Češi, ze společenského hlediska obyvatelé druhého řádu, hledali vlastní identitu, volali po sociálních i národních právech. 130 Bojovali naopak o národní existenci i její kvalitu.
Důležité
pro to, jak
kunínští Němci Čechy vnímali, bylo také to, ve které části Kunína žili: Obyvatelé Horního konce do styku s Čechy často nepřicházeli, potkávali je nanejvýš
při
mších nebo na
úřadech.
Naopak
Němci
z Dolního konce
byli s Čechy denně v kontaktu a podniky české menšiny pozorovali zblízka. V obci žilo také Ve vesnickém
několik
mikrosvětě
od roviny interpersonálních důležitější
roli než
většině kontaktů
neexistovala
smíšených
Osobní styky hrály na vesnici
k politické
nenávist a nebyla ani
Výjimkou bylo exaltovaného období po Německu
během
převzetí
světonázor.
Ve
První republiky
úmyslně
meziválečného německo-českého
křenovsko-kuralovském
slovy
nebo
vyvolávaná.
moci Hitlerem v
v roce 1933.
Charakter v
straně
mezi konkrétními osobami
otevřená
rodin.
musíme rozlišovat rovinu institucionální
vztahů.
příslušnost
německo-českých
pamětníka
duchu
přívlastkem
soužití lze vystihnout
konfliktnÍ. Vyj ádřím-li se
Edelharda Golda: "Es war nicht ganz gut, aber auch
nicht schlecht. ,,131 Pamětnice Siglind Drost hovoří o "odstupu, rezervovanosti, ne nenávisti". 132 Intenzita česko-německých konfliktů i 130 Jejich společný život se odehrával na pozadí existence Československé republiky, kde vládnoucí skupinou byl naopak národ "československý". 131 Dopis E.Golda Z.K. ze dne 24.8.2003 132 Rozhovoru s S. Drost ze dne 1.9.2003
65
jejich podoba se
měnily
s dobou a s konkrétními osobami, které do styku s
českou menšinou přicházely. Překotné "národní obrození" Čechů v Kuníně Němci všeobecně
pozorovali různě
reakce nabíraly podob
nedůvěřivě
a s obavami. Jejich konkrétní
projevovaných sympatií, (ne )pochopení i
(ne )přátelství. Dříve
než se dostaneme k
příkladům problémů
a reakcím na
ně,
které
pomohou zplastičtit obraz soužití Čechů s Němci, nastíním na základě analýzy
výsledků
"konfliktních"
voleb dynamiku zdej ších
česko-německých
vztahů.
Výsledky parlamentních voleb do národního
shromáždění
z let 1925 a
1929 přebírám z KČMŠ, z roku 1935 z Historického místopisu. 133 Tučně zvýrazňuji tři vítěze
které dostaly
voleb v obci. Tabulka
německé
strany, tabulka
Č.
7
Č.
6
vyjadřuje počet hlasů,
počet hlasů
Za lomítkem uvádím procentuální zastoupení strany. připojuji
pouze tam, kde jsou známé
české
pro
Přepočet
přesné počty voličů:
strany.
na procenta
v roce 1929
volilo 1080, v roce 1935 1171 občanů obce. 134 Tučně udávám vítěze voleb zvlášť u Němců, zvlášť u Čechů, protože se, až na komunisty, nedá předpokládat
národnostní prostupnost. Tabulka
Č.
8 nabízí volební
výsledky kandidátních listin do obecního zastupitelstva. volby
SdP
SdW
1925
1929
136/
707/
38/
12%
60%
3%
Výsledky parlamentních voleb v německé
133
134
135
strany; Tab.
Č.
Kuníně
do Národního
shromáždění,
6
Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960, s. 190 Tamtéž Strany rolníků a něm. průmyslu
66
volby
ČSD
KSČ
1925
36
47
57/5%
54/5%
56/5%
32/3%
ČSL
Výsledky parlamentních voleb v české
strany a komunisté; Tab.
1924
609
1927
448
230
1931
279
203
shromáždění,
do Národního
7
DNS
DNP
volbý
č.
Kuníně
ČNS
DSAP
ČEŠI
BdL
KSČ
11 zasL
J934
Výsledky obecních voleb v Nejsilnější
zastoupení u
Kuníně;
Tab.
č.
8
německých voličů
v obci
měli
po celou
existenci Československa nacionálové. Nezanedbatelné podpoře se ale těšili
i
křesťanští
sociálové a sociální demokraté a
němečtí
Preference jednotlivých stran se vyvíjely s ohledem na celorepublikovou situaci: Velmi silné pozice
měli
letech po vzniku republiky, nejvíce ztratili ve 2. éře německého přiklonili
měnící
demokraté, komunisti a agrárníci
měli
se
nacionálové v prvních
polovině
aktivismu. Po vypuknutí krize se kunínští
k nacionalistickým stranám. Naopak
agrárníci.
němečtí
20. let, ve zlaté Němci
znovu
sociální
po celé období první republiky
stabilní voličskou základnu. Mezi Čechy měla trvale nejsilnější podporu česká
sociální demokracie, komunisti a lidovci, což odpovídalo sociální
struktuře Čechů v obci. Německá politická scéna v prostoru Československa se začalo
formovat až po podpisu mírové smlouvy s Rakouskem v Saint - Germain 67
en - Laye 10.
září
1919, tj. v
době,
kdy byli sudetští
Němci českých
zemím s konečnou platností přičleněni k Československu. Deutsche National-Partei (DNP) byla ultranacionální, Přestože
měla
v celorepublikovém kontextu voličskou
silnou
velkoněmeckou
nepatřila
k
největším,
základnu. DNP se pohybovala na
stranou. v
Kuníně
půdě
permanentního nesouhlasu s připojením německých území Čech k Československu. Její souputnici představovala Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP), jejíž program byl oproti DNP orientován udržovala
čilé
ostře
styky s
antisemitsky a německými
radikálně sociálně.
DNSAP
nacisty a jako proti státní strana byla na
konci roku 1933 v Československu zakázána. DNP byla ve stejné době pozastavena
činnost.
Deutsche christlichsoziale Volkspartei (DCVP) byla
stranou konfesní a katolickou, k
pozdějším
subjektům,
patřila
spolu s Bund der Landwirte
aktivistickým stranám, tj.
těm sudetoněmeckým
politickým
které v roce 1926 jako první vstoupily do vlády. Deutsche
sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslovakischen Republik (DSAP)
kromě tradiční
sociální politiky od svých
počátků
prosazovala
důsledné uplatnění práva na sebeurčení všech národů v Československu.
Její program národnostní autonomie byl však život mladé republiky v podstatě existenčním ohrožením. 136 Německá sociální demokracie vstoupila na vládní
půdu
v roce 1929.
Po zákazu DNSAP a zastavení činnosti DNP se v severních Čechách pod taktovkou Konráda Henleina zformovalo
sudetoněmecké
Sudetendeutscheheimatsfront (SHF), které se
před
volbami
hnutí
přeměnilo
v politickou "stranu nového typU".137 SdP vystupovala jako všechny Němce zastřešující
a pro jejich blaho se
náruče Velkoněmecka. zpočátku
činící
strana s cílem dovést je do
Tento cíl ovšem, spolu s agresivním rasismem,
nebyl vystavován na odiv, ba naopak popírán.
s nacisty v
Německu
vyústily v únoru -
březnu
podporu NSDAP. Po Anšlusu Rakouska 12.
Přímé
1938 v jejich
března
styky SdP
přímou
1938 všechny
137 DNP vláda v roce 1935 obnovila činnost s vírou, že tak oslabí preference SdP, taktika nevyšla, NDP zcela ztratila na síle, viz. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, 2, díl. S. 200-201
68
sudetoněmecké
strany (s výjimkou
německých liberálů
a sociální
demokraci) vstoupily do SdP. českých voličů
Volební preference
podmíněny
byly
sociální skladbou
Čechů v obci: nejsilnější byli radikální komunisté, v těsném závěsu za měli
nimi sociální demokraté. Národní socialisté Soudě německé
po
výsledků
z
války a po nástupu
silné,
agrárníků přes
k moci v
česko
Německu
- vzhledem
demokratů, křesťanských
sociálních
mírný pokles
sudetoněmeckému
Němce
nacistů
německých
k tomu, že preference i
voleb a analýzy politických stran, nabývaly
vztahy v obci konfliktnosti ve dvou obdobích: v prvních letech
skončení
sociálů
minimální podporu.
zůstaly
i v tomto období
úspěšně podařilo
hnutí, potažmo SdP, se zde
hlasů
sjednotit do "národní jednoty" z velké míry na úkor Němců
politických stran. N acionalizace sudetských polovině
letech a vyvrcholila v tzv. aktivismus
vítězil
ve 2.
polovině
novoaktivismus ve 2.
20. let,
jiných
sílila i v dalších
roku 1938, jak uvidíme
polovině
relativně
německý
později. Německý
tzv.
30. let se ve volebních výsledcích
neprojevil. Sudetoněmecký příklon vysvětlován hospodářskou
v
krizí, která
sudetoněmeckém pohraničí,
převzetí
moci Hitlerem v
a
důsledky
a
měla těžký průběh zvláště
rozjitřením
Německu
však neplatí pro Kunín, jehož zemědělstvím
literatuře
k nacionalismu v roce 1933 bývá v
nacionalistických vášní po
v lednu 1933. Tato obecná formulace
sudetoněmečtí
velké
hospodářské
obyvatelé se živili
převážně
krize se projevily spíše mezi
Čechy než mezi sudetoněmeckými zemědělci, i když ani jim se krize zcela
nevyhnula (nižší odbyt v roce 1933
vysvětlit
výrobků).
Lze tedy nacionalistickou vlnu v
jen nadšením ze
změny poměrů
v
Kuníně
Německu?
Domnívám se, že by to bylo zjednodušující, protože z povahy nacionalismu vyplývá loaj alita kterou tak v
pravděpodobně
Kuníně, byť
Pomocí
národnostních
poměrů
ostatním
členům
bezprostředně
společenství,
svého
pocítili a vyslovili také sudetští
se jich krize
výsledků
vůči
Němci
nedotkla.
voleb jsme získali povšechnou
představu
v obci v letech 1918 - 1938. Nyní se
o vývoji
zaměřím
na
69
příklady konfliktů rozdělila
do dvou
společného
ze
částí,
části
v první
Příklady
života obou národností. věnuji českému
se
jsem
pohledu, v
závěru
německému. Informace pro první část jsem čerpala z KČMŠ a příklady rozdělila
na
rozdělila
podle míry jejich "opravdovosti", tj. podle toho, jestli pro
českou
jsem
příklady
minoritu
vytvořila
národnostní snášenlivosti a ohrožení. Ty jsem dále
představovali skutečné
na
základě
Příklady konfliktů
z
Sudetoněmecký
ohrožení.
pohled
analýzy místních i širších okolností. českého
pohledu jsem
rozdělila
prostupujících, kategorií: Do první skupiny jsem
do
zařadila
tří, někdy
více
méně
jednoznačné projevy německého nepřátelství vůči Čechům, do skupiny
druhé sporné
případy,
které nemusely být provedeny s úmyslem škodit,
anebo které Češi ve své přecitlivělosti mylně interpretovali jako útok proti nim.
Třetí
skupinu jsem zaplnila příhody,
tolerance. Zajímavé
příklady
přetékají
které
národnostní nezaujatosti a
emocemi, prostupovaly
každodenním životem obou národností. Protože je
případů
vybírám jen
několik
výstižných pro toto etnické soužití:
1.
projevy
německého nepřátelství:
mnoho,
Komplikace Čechům, kteří neuměli německy, způsobovala ne ochota úředníků
Obecního
s problematikou tímto tématem
úřadu
komunikovat
úřední řeči
v místní
česky.
V souvislosti
samosprávě
je
zapotřebí
zabývat se
podrobněji:
Jazyková otázka byla po vzniku Československa ošetřena jazykovým zákonem
č.
122 z roku 1920, podle
nějž
byla státní, oficiální
řečí
v zemi
řeč československá. Čechoslovákům tedy mělo být ve všech oblastech země umožněno
dorozumívat se
česky. Ačkoliv němčině
ani po úporných
debatách nebyl přiznán status druhé řeči země,138 v praxi mohlo také 90% sudetských
Němců
komunikovat s
úřady
svým rodným jazykem.
Další úpravu v oblasti jazykové politiky
přineslo
vládní
nařízení č.
17 z roku 1926 a jazyková úprava pro zemská obecní zastupitelstva z roku 1928. Kural 138
upozorňuje
č.
229
že, "byly krokem, který vyhovoval spíše
Kural, V.: Konflikt místo společenství?, Praha 1993, s.34-37
70
hlediskům českého
bojovného nacionalismu než potřebám
česko
německého dorozumění( ... ) ,.139 Jazyková nařízení byla značně
komplikovanou,
nepřehlednou
normou: v rámci
vnitřní úřední řeči
jednoznačně upřednostněna "čechoslovenština",
byly rozlišována Nový
Jičín
občanů
jednojazyčné
v rámci
byla
vnější úřední řeči
a menšinové (smíšené) územÍ. Soudní okres
spadal do kategorie menšinového území, s 20-66% státních
jiného jazyka než státního, ve kterém
úřady
s
občany
komunikovaly také jejich rodným jazykem. V rámci místní samosprávy se používala tzv. jednací úřadovala uvnitř
jednací
řečí
nemusela (a v mnoha
protože státní v
těch
i navenek. O jednací
řeč
50%
případech
nečeskoslovenská
občanů,
v níž obec
rozhodovaly obce samotné, ani nemohla) být jedna
muselo být možno použít v
obcích, kde
nejméně
řeči
řeč,
samosprávě
řeč,
vždy. Pouze
menšina dosahovala velikosti
kam spadal také Kunín, bylo kodifikováno právo na
ustanovení jednací
řeči
obecní národnostní
většiny.
obce vždy také jazyk národnostní menšiny, resp.
Jinými slovy, na Obecním
úřadě měli
povinnost komunikovat
s občany Československa české nebo jiné národnosti vždy také česky nebo slovensky. N eochota sudetských jazykovým
zákonům
Němců podřídit
v rámci místní samosprávy
se
československým
nadělala
mezi kunínskými
Čechy mnoho zlé krve.
Pro úplnost dodejme, že povinností místní samosprávy bylo také vyměnit
v menšinových oblastech
německé
se v Kuníně nestalo až do roku 1933.
140
cedule za
což
Na základě další z intervencí
ředitele
místní menšinové školy Buska nápravu
činnosti
DNP,
nově
česko-německé,
dosazený starosta za
přislíbil,
po zastavení
německé
agrárníky Heinrich
(Několik
desítek
Schindler. Kunín byla obec veskrze katolická.
evangelíků
docházelo do kostela do vedlejšího Suchdolu nad Odrou.) Jak ukázaly také výsledky jednotlivých voleb, v obci se nacházelo mnoho 139 140
příznivců
Tamtéž, s. 93 Vzpomínky A. Schillerové, k. č.8, s.A
71
německých křesťanských sociálů. české
národnosti -
občany
Náboženství hrálo mezi
Kunína stále velmi
důležitou
řadovými
- i
roli. Rozhodnutí
Wilhelma Rummicha z května 1922 přeložit sv. přijímání Čechům z
neděle
na sobotu s
odůvodněním,
že se chce s
dětmi
pomodlit
česky,
vyvolalo mezi rodiči přirozeně velké roztrpčení. 141 Bohužel už nám dnes zůstanou
přesné důvody,
skryty
Vyplývá však z toho předpisy
které ho k tomuto rozhodnutí vedly.
jednoznačně,
a riskoval konflikt s
že
raději
nerespektoval církevní
českými rodiči,
než aby se v kostele pokusil
prosadit jazykovou toleranci. Faráře Rummicha sudetští Němci i Češka paní Schillerová
svorně
hodnotili jako
směrech umírněného. Předpokládám společenská
sobotu ho vedla
člověka
nekonfliktního, ve všech
proto, že k
přeložení přijímání
nepoměrně
nálada na vesnici
na
více než osobní
pohnutky. K budování s
nedůvěrou.
Ta
české
menšinové školy se kunínští
zvláště
podobě útoků
vyplula v
v prvních letech jejího na školní majetek.
obchodníka Scheuera byly v česká
mezi
oběma
pravidelně
byli žáci
zařizování
na povrch
adaptaci výminku
budově několikrát vytlučená
menšinová škola nacházela v blízkosti
napětí
zde
Při
Němci stavěli
německé
okna. Protože se
školy, promítalo se
národnostními skupinami také do chování
dětí,
které se
potkávaly. K násilnostem docházelo v roce 1933. Tehdy
německé
školy dokonce
naváděni
k fyzickým
útokům
na
české
děti dvěma odbornými učiteli. 142
2.
Národnostní
příkoří
nevyvolaná nacionalismem
Potíže s pronajímatelem školní budovy, kterým museli české
školy, už
národními
zařazuji
předsudky,
do kategorie
případů,
které nebyly
čelit
správci
způsobené
ale nedostatkem mravních hodnot lidí. Obchodník
Scheuer byl obchodníkem každým coulem. Jeho zájmem bylo získat maximální množství
peněz při nečestném
jednání. Drobnými krádežemi
Tamtéž Franz Schilhab a Kari Christ byli ještě v prosinci 1933 přeloženi do vnitrozemí.; KČMŠ, zápis ze šk. roku 1933-34, in: Kubový, J.: Dějiny Kunína, s.56 141
142
72
nebo neoprávněným vymáháním peněz tedy nedorozumění mezi Čechy a Němci jen prohluboval. 143
Výše jsem zmínila problém neodůvodněného propouštění Čechů z práce. Je však otázkou, do jaké míry tyto
výpovědi
z práce byly
motivovány nacionálními předsudky. Ředitel Busek je téměř výhradně důkaz
interpretoval jako
toho, že kunínští
nové nastolení, národnostní přehledná
a
jednoznačná,
dovolat se v takovýchto obtížné.
Zodpovědnost
čistoty
Němci
usilují o zachování, resp.
obce. Situace však ne vždy byla takto
jak uvádím v následujícím
případech
spravedlnosti bylo pro postižené
propuštěných
za osud
příkladu. Nicméně
Busek, který se snažil dosáhnout stažení
a jejich rodin cítil
odpovědi
řídící
intervencemi u Dr.
Bauera. Jedním z jednoznačných projevů nedůvěřivosti vůči Čechům ze strany správce velkostatku Boutschka bylo
propuštění
Pavla
Kováře
za
následujících okolností: V
září
1922 se Pavel
Kovář
na pole vydal na
bolavou nohu. Polekal se, když proti neznámý muž a s
Kovářem
se dal do
němu
křen,
aby jím
léčil
z makového pole vystoupil
řeči. Kovář
se obrátil na cestu
domů,
ale cizí muž šel s ním, prý aby mu ukázal kratší cestu. Najednou vyndal zpod kabátu pušku a hodil ji do jeho
počínání
Kovář
Rozkaz mu
jej splnil
poslal pro výpověď,
vůz, Kovář
přeložil
vzápětí.
četníky.
Když hajný
Kováře
neuposlechl, protože
neuměl
Na statku potkal pana Boutschka, která
Po tomto incidentu dostal Pavel
učitele Buska u Dr. Bauera.
Zarážející na tomto předpokládala,
že Pavel
maření úředního
křížku.
až pan Fibinger, který nedaleko pásl krávy.
která byla stažena teprve po
nazvat, byla
Lekl se hajného Buchbergera, který
zahlédl, a pustil se s ním do
poslal na statek pro provaz a německy.
křoví.
Kováře
Kovář neoprávněně
několika důrazných
intervencí
l44
příběhu
Kovář
je až vrchnostenská povýšenost, která
"splní rozkaz" hajného.
výkonu, jak by se asi dalo
podmíněna ještě
provinění
tou okolností, že Pavel
Výpověď
za
dnešním jazykem Kovář
byl po úraze
143 KČMš 144
Dopis učitele Buska Dr. Bauerovi z 2.10.1922, KČMŠ
73
v
podstatě
nevyužitelnou pracovní silou. (Na statku
Viktora Bauera a pracoval jako 3.
Všeobecně
kočí.)
pamětníků. alespoň
národnostního respektu bych mohla jmenovat
dobré mezilidské vztahy panovaly u
neposuzovali
očima
národní
příslušnosti,
Podmínkou tohoto
přijetí
vztahů
rovnocenně
sedláků,
kde se lidé
pravděpodobně
očekávat,
že by
- sociální nerovné vztahy se
byla
obě
německých
česká,
národnosti
samozřejmě
promítly
národnostních.
Také v komunálních volbách kunínští
Němci
prosadit své zástupce do obecních institucí. Oba Kuníně,
řadu:
jak vzpomíná mnoho
však
jazyková, asimilace. Nelze také
vystupovaly
v
z milosti
Národnostní smír
Příkladů
i do
zůstal
nekladli
překážky
meziváleční
Josef B6hm (NDP) i Heinrich Schindler (BdL)
starostové
patřili
k lidem
rozumným bez potřeby jitřit národnostní obtíže. Od roku 1926 Češi pravidelně pořádali
plesy v obecním hostinci, které dokonce
navštěvovali
také Němci. 145 V
Kuníně
se nenacházely žádné rozsáhlé aristokratické majetky.
Pozemková reforma však v obci
přesto způsobila
velký rozruch,
zde stala zástupným symbolem národnostního boje o
neboť
se
půdu:
Představitelé Čechů v obci vkládali velké naděje na posílení menšiny
do pozemkové reformy zmenšit
nahromaděné
během
celých 20. let. Pozemková reforma
vlastnictví
půdy
ve
prospěch
malých
hospodářů.
Kunínsko-Suchdolském panství, tj. na tzv. Dolním a Horním parcelační řízení
několik
zahájeno na
začátku
stavebních parcel a asi 20 ha
měla
dvoře,
Na
bylo
roku 1924. K dispozici bylo dáno zemědělsky podřadné půdy
v zátopové oblasti v blízkosti Odry. Česká menšina v obci usilovala o to, aby byly stavební pozemky uděleny Čechům a aby velká plocha u Odry, tzv. Rybníky, nebyla
rozdrobena, ale přidělena v celku hospodáři české národnosti. Ředitel Busek v této
věci několikrát
dokonce intervenoval na Státním
74
pozemkovém úřadu i Ústředním výboru Národní Jednoty v Olomouci. Během roku 1926 byly taky stavební parcely uděleny několika Čechům, tj.
zahradníku Panákovi,
železničnímu zřízenci
představiteli německých turnerů
stavbu nové
české
Resetkovi.
školy a místo pro
hřiště
Mrlinovi, Hrabovskému a Vyčleněn
u
byl pozemek pro
německé
školy. Zbylých
pět
pozemků bylo rozděleno mezi německé občany .146 Protože se neobjevil český
zájemce o 20 ha
pravidelně
zaplavované
německé domkaře. Neúspěch českého
půdy,
rozdělena
byla
snažení byl zkrátka
mezi
zaviněn
nezájmem Čechů o stavební místa v německé obci, kde by také obtížně hledali práci, a nezájmem o Výsledky
rozdělování
hospodářsky
nevyužitelnou
nevelkého množství
půdy,
půdu.
25 ha, mohly v obci
uspokojit obě strany, nebot' odpovídali přirozenému zájmu Čechů i Němců a jevily se v tomto ohledu jako "spravedlivé". Jednak se dostalo na etnika a vzhledem k
početnímu
obě
rozložení sil byla více uspokojena v obci
početnější strana. S tímto výkladem se však neztotožnili Češi: Výsledky
pozemkové reformy totiž velkostatku
skončilo,
české hraničáře
aniž
českou
neuspokojily - parcelování
menšinu
výrazně
svalovali na vyšší státní moc a její neochotu
posílilo. Vinu
přičinit
se
silněji
o
český
zájem v německém Kravařsku. Úřady v obci se k pozemkové reformě chovali
nestranně.
Snažení Čechů ale nelibě nesli místní Němci. Z jejich pohledu se představitelé Čechů snažili své etnikum v obci usídlit i přes jeho očividný
nezájem. Ba co víc:
úřední
místa ve státní
správě
byla vyhrazena pouze
Čechům, česká menšinová škola přebírala žáky německé obecné škole.
Museli se
začít učit
zcela nový jazyk, s nímž stále
častěji,
147
ke své
nelibosti, přicházeli do styku. Pozorovali štědrou podporu Čechům z vnitrozemí. kunínské
Vysvětlit příčiny
Němce
ve 2.
polovině
vzniku nacionalistické vlny, která 30. let pohltila
téměř
beze zbytku, však
tyto drobná příkoří, spáchaná Čechy na Němcích, nepomáhají vysvětlit. Tamtéž Tamtéž, zápis ze šk. roku 1926-27 147 Stavy žáků německé školy se během První republiky snižovaly nejen kvůli odchodu českých dětí do české školy, ale především díky nižší natalitě po Velké válce. 145 146
75
Kunínští
Němci
v obci stále
tvořili
silnou a mocnou národnostní
majoritu, jejíž existence nejen že nebyla
sebeméně
ohrožena, ale v rámci
demokratického systému Československa jí byl umožněn poklidný a slibný Přesto
vývoj. řvu
se stále více radikalizovali a
nacionalistických
zapůsobila
tak
funkcionářů.
mocně,
ukázkově
podlehli fanatickému
V ábička "kmenového
že zatemnila myšlení
téměř
souručenství"
všem bez
"pobláznění davů"
(Srovnatelnou paralelou k tomuto
větší příčiny.
je snad
všeobecná socializace české společnosti po osvobození Československa Rudou armádou.
Ačkoliv
také tehdy
přesvědčení
demokraté podávali
nebezpečích
racionální argumenty o nesmyslnosti a
komunistické
ideologie, byli mocným proudem nadšení a víry v lepší když je masová hysterie a samostatně
vlastní
myslícího
všeobecně
platný názor
člověka, přesto
z
něj
zítřky
zničující
nelze snímat
smeteni. I
pro
zodpovědnost
za
činy.)
Závěr
Soužití Němců s Čechy v meziválečném Kuníně bylo poznamenáno nepoměrem
mezi reálnou silou
Němců
v obci a
zvenčí
manifestovanou
mocí minoritních, sociálně slabých, Čechů. Nepřátelství, které kunínští Němci pociťovali vůči Československu v prvních letech po jeho vzniku a
které se také promítlo do národnostních
vztahů
Kuníně,
v
se v
průběhu
20.
let se zmírnilo a proměnilo v nedůvěru v aktivity Čechů. Je přitom potřeba zdůraznit,
pramenů
že z
nevyplývá, že by národnostní konflikty
vyostřovalo stále sebevědoměj ší chování chudých a nevzdělaných Čechů, byť
byly jejich aktivity
zaštiťovány
pravděpodobně německý Křivka konfliktů
20. letech a po
iracionální strach z
zásahu státu do
Přestože
sudetoněmecké
německá nedůvěra
přítomny.
jednak výsledky voleb v obci z roku 1935, tak totální kunínských
politické scény na
od konce roku 1933 do jara 1938 národnostní
strach o svou existenci v obci musely být
početnosti
tak
čechizace.
konflikty v obci nevyplouvaly na povrch, latentní český
zjitřovaly
mezi etniky pozvolna klesala ve dvou obdobích: ve
umělém
konci roku 1933.
státní autoritou a
Němců německé
a
Potvrzují to
příklon
(co se
národnosti i absolutní podpory
76
Henleichových SdP na
jaře
požadavků týče)
kunínských
Němců
k politice Henleinovy
roku 1938.
77
5.
Vítězství
nacismu.
Od jara 1938 vyústila
(březen
stupňovaná
1938 -
říjen
1938)
nacionalizace sudetských
Němců
do absolutní neochoty participovat dále na státě "Čechů a Slováků". Opojení ze síly a Němce, kteří
světové
předurčenosti
se ani
během
První republiky ani
války neprojevovali
úspěchy: podařilo
přeneslo
později
národnostně nesnášenlivě.
se jí (a její
roku 1933, sjednotit
vlastního národa se
předchůdkyni
převážnou většinu
SDH)
sudetských
i na ty
po vypuknutí II. SdP slavila
během několika Němců
let, od
do "národní
fronty" . U dálosti na poli komunální politiky V roce 1938 se už však
všeobecně pociťovala
nutnost vypsat nové
obecní volby, protože v krizovém roce 1933 došlo jen k personálním obměnám
komunálních
politiků, kteří
byli
členy protičeskoslovensky
zaměřených stran. 148 Vláda však dlouho otálela v naději, že oddalováním
voleb dosáhne lepší vyjednávací pozice a oslabí vyhrocený masový nacionalismus sudetských Němců a tím i pozici SdP. 149 Na konci dubna 1938 podnikl Konrád Henlein. Na
propagační
novojičínském náměstí,
cestu po severní
kde se shromáždilo
tisíc lidí, pronesl propagandistický projev, ve kterém znovu cíl sudetských
Němců:
Moravě několik
jasně vyjádřil
heslo "Heim ins Reich" se stalo volebním heslem
SdP v květnových obecních volbách. 150 Je přitom otázkou, zda Henlein při své
cestě
nenavštívil také krátce Kunín, jak se legenda zachovala mezi
Čechy po válce. Sudetští Němci o jeho případné návštěvě nic nevěděli, mlčel
také kunínský zpravodaj Volksdeutsche Zeitung.
pravda jakákoliv, jisté je, že hlas Henleina z pronikl na tehdej ší obecní
úřad
v
Ať
už je však
novojičínského náměstí
Kuníně:
Kubový, J.: Dějiny Kunína, s. 56, 57 Kárník, Z.: České země v éře První republiky, díl třetí, str.530-536 150 Hanák, J. Úsilí sudetských Němců o rozbití ČSR před Mnichovem s přihlédnutím k poměrům na Novojičínsku, in: Mnichov není jen historie, Okr.vl.m.NJ, str. 16-17 148
149
78
Němečtí členové
voleb
nelibě.
obecního zastupitelstva v
Henleinovu
návštěvu
tvořeno příslušníky
křesťanských sociálů, agrárníků
Konráda Henleina v Novém
(Připomínám,
demokratů.)
28. dubna, se
že obecní
německých
politických stran
a sociálních
Jičíně,
nesli oddalování
využili k sepsání petice, v níž
požadovali neodkladné vypsání nových voleb. zastupitelstvo bylo
Kuníně
V den
návštěvy
zároveň přihlásili
k politice SdP.
" Ve jménu obecních zemědělců, křesťansko
zastupitelů, kteří
se doposud hlásili ke Svazu
straně
k sociální demokracii,
sociální
a
zčásti
prohlašuji, že jsme se sjednotili ve frakci SdP a že od tohoto okamžiku chceme pracovat jednotně v duchu zásad Národního vedením Konráda Henleina. Po
úspěšném
sjednocení
SdP více než kdy jindy povolanou zástupkyní čímž
obyvatelstva,
souručenství německých
se jí zavazuje také obec Kunwald. Vydání tohoto
předpisu
v prohlášení, že
sudetoněmeckých občanů
voličstvo. Protože
byla zrušena realizace obecních voleb,
požadujeme urychlené vypsání jejich nového termínu. Věta
stran je
sudetoněmeckého
usnesení však neznamená, že stejné stanovisko zastává podle zákonného
pod
přesvědčení zastupitelů
Kunína, evokuje
,,151
není identické s názory
představu,
že názory
občanů
byly odlišné, tj. protihenleinovské. Pokud ale vezmeme do úvahy, že obecní zastupitelé usilovali o vypsání voleb, které oddalovala z
oprávněného
strachu z absolutního
československá
vítězství
pasáž spíše jako taktický manévr obecních
zastupitelů
zároveň
občanských
výraz
rozhořčení
z nerespektování
a
vláda
SdP, jeví se
hořce
ironicky
práv ze strany
demokratického státu. V
Kravařsku
v Novém podobně
Jičíně
jednoznačně zvítězili
v obecních volbách
se staronovým starostou stal Schollich). V
jako v okolních obcích volby
epidemie kulhavky a slintavky, zemědělsky exponované oblasti.
kvůli 152
nacisté ( Kuníně
však,
vůbec neproběhly, kvůli rozšíření
které musely být izolovány celé
Složení kunínského obecního
151 SOkA NJ, Landrát NJ, Zápisy ze zasedání obecního zastupitelstva Kunwald, 28.4.1938; nezpracováno. Text prohlášení přepisuji ve vlastním překladu. 152 Deutsche Volkszeitung, zpráva o odvolání voleb, 31.5.1938
79
nezměnilo
zastupitelstva ani rady se tedy Starostou obce velkých
zůstal
sedláků,
národnostně
až do ledna následujícího roku. původně
Heinrich Schindler,
který byl do
úřadu původně
agrárník, zástupce
dosazen v roce 1933 jako
vlažný, kompromisní starosta.
Prohlášení obecního zastupitelstva je kamínkem v mozaice politiky, která se
utvářela
na úrovni "velké" politiky. Po Karlovarském sjezdu SdP proběhl
(23.- 24. dubna), který cestou,
sudetoněmecký
politicky
upozaďovala
sjednocení. Proto
krátce
před
Henleinovou severomoravskou
masový fanatismus nabíral na síle. SdP nadále všechny své
nutně potřebovala
odpůrce
a horovala pro
sudetoněmecké
do svých sítí zachytit všechny složky
sudetoněmecké společnosti: nejrůznější
spolky, sdružení,
představitele
bývalých aktivistických stran na místní úrovni apod. Atmosféra v obci a vojenská
opatření před
Nacionální vlažnost se ale v
Kuníně
Rakouska k
Německu
v
polovině března
Mnichovskou konferencí
vytratila už 1938. Tato
dříve,
po
německá
připojení
"agrese",
kterou Rakušané oslavovali, zapálila jiskru nadšení z možného velkoněmeckého
sjednocení i mezi sudetskými
v ruce s tímto nadšením však
přicházely
Němci
také projevy
v
Kuníně.
Ruku
nepřátelství vůči
Čechům. 153 Houstnoucí atmosféra v Kuníně na jaře roku 1938 plasticky
vystupuje díky zápiskům učitele ČMŠ: "Po okupaci Rakouska nacisty značně
stouplo
sebevědomí německých
ulicích se objevují stále ve vysoké boty, jezdecké vždy ve
větším
černé
obyvatel -
větším počtu
bílé
hlavně
punčochy,
kalhoty a dirndle. Sem tam
mládeže. Na
krátké kabátce, jednotlivě, později
množství, objevují se v noci pohozené letáky na chodnících
a ulici s heslem ,Es kommt der Tag '. ,,154 Někteří sudetští Němci provokativně zdravili "Heil Hitler" se zdviženou pravicí. Žáci německých
škol vykřikovali na české děti nadávky.155 Vzpomínky S. Drost, kazeta č.l0, S.B Kronika ČMŠ, zápis ze šk. roku 1937-38; Symbolika je důležitou součástí manifestace síly každého politického systému a soudržnosti jeho příznivců. Také S. Drost vzpomíná na hrdost, se kterou si jako děti oblékali nejen historické kunínské kroje, ale také symboly německé příslušnosti - jihoněmecké dirndle a bílé podkolenky.; in: Vzpomínky S. Drost, kazeta č.l0, S.B 155 Tamtéž 153
154
80
Výjimku v
sudetoněmeckém
celorepublikově,
komunisté.
156
ale také
regionálně, představovali
sociální demokraté a
Voličská základna těchto stran v obci nebyla zanedbatelná,
ve volbách do parlamentu v Socialistické strany s politikou SdP Novém
národním "semknutí" nejen
Jičíně.
svůj
otevřeně
Podle
květnu
nesouhlas, projevili
pamětníků
občanů.
1935 je volilo 17,6% byť
při
podložený jinými motivy,
prvomájové manifestaci roku 1938 v
se této demonstrace
zúčastnili
také
sudetští Němci a Češi z Kunína. 157 Důležitou
roli v
předmnichovské atmosféře
vyzbrojovací stanice pro voj áky 40.
pěšího
v obci sehrála
pluku, která byla
zřízena
v prostorách české menšinové školy. Československá vláda odpověděla na německé
manévry na
částečné
mobilizace 21.
právě
československo-německých května
v menšinové škole, je
bezpochyby
vojákům přátelské,
ubytovací kapacity - mužstvo a stodolách za školní budovou, budově samotné.
Důvod, proč
1938.
zřejmý:
hranicích provedením byla stanice
jednak se jednalo o
dále
prostředí
blízké budovy ze statku nabízely
poddůstojníci
důstojníci
byli ubytování v panských
ve vedlejší
faře
a ve školní
158
Nutno dodat, že všechny incidenty v letním období průběh,
umístěna
spíše se jednalo o provokace,
prováděné
měly
nenásilný
nahodile jednotlivci, než
o masové projevy nenávisti. Život v obci se i nadále odehrával z velké části
v apolitické
zatím
vyčkávaly,
rovině. Oheň
nacismu zatím doutnal,
jak se vše vyvine. Naplno se
rozhořel
obě
s
národnosti
příchodem
podzimu. Do
přímé
konfrontace s armádou a s hrozbou války se však
nedostali jen díky vojenské stanici. Militantní sudetští SdP
Němci
vytvořila
v celém
pohraničním
regionu:
speciální
pořadatelské
a
Kuníňané
přípravy prováděli Před
pořádkové
sami
komunálními volbami oddíly FS (Freiwilliger
156 Podle vzpomínek ve sborníku "Mnichov není jen historie" z roku 1965 se proti nacistické ideologii na Novojičínsku odhodlali protestovat jen členové české i německé sociální demokracie a komunistické strany a jejich přívrženci. 157 Jedná se o vzpomínky pamětníků, které v l.polovině 60.let pro sborník sesbíral ředitel ZDŠ Jan Škarka, in: Mnichov není jen historie., Okr.vl.muzeum NJ 1965. 158 KČMŠ, zápis ze šk. roku 1937-38
81
Schutzdienst), jejíž
členové
byli známí jako
"ordneři".
Dalšími
polovojenskými organizacemi, které zcela podléhaly vlivu sudetoněmecký noční
bojová
Freikorps a Turnverein, který v okolí Kunína
cvičení
s cílem probudit strach mezi
sklonku léta se na vesnici zbraněmi.
nacistů,
začalo
šeptat, že
českými
cvičení
byl
pořádal
obyvateli. Na
probíhají naostro, se
V polích nad Kunínem se ozývaly hrozivé
výstřely
z pušek i z
kulometů. 159 Kolem 17. září ordneři a Freikorps podnikali protistátní puče ' k I k' h . 160 V ce I em ces os ovens em po rall1Cl. v
v,
Každodenní život na místní
četnické
úřední zbraně
odvedení
občanů
obou národností ovlivnily rozkazy odevzdat
stanici veškeré
a pod.,
nařízení
zbraně
zbraně,
- lovecké
k odebrání rozhlasových
revolvery,
přijímačů
a
většiny koňů.
Jednou z prvních akcí nové obrany), která vznikla 22. všeobecné mobilizace v
září
československé
vlády (vláda Národní
1938, bylo vyhlášení
nočních
hodinách 23.
září.
netrpělivě očekávané
Muži
německé
národnosti v Kuníně se povolávacím rozkazům, až na výjimky, 161 vyhnuli. Jak vzpomíná paní Drost, scházeli se potají v prvních dnech mobilizace v uzavřeném
prostoru panského velkostatku, kde v prostorném skleníku šili
vlajky s hákovým křížem na výzdobu obce. 162 O kunínských občanech české
národnosti nemáme k dispozici žádné údaje.
Bezprostřední důsledky
Mnichova
O pár dní později, 29. září, osud Československa zpečetila dohoda v
Mnichově představitelů
Velké Británie, Francie a Itálie s
Německem,
že
"pro udržení míru" v Evropě musí Československo Německu během 1.-10. října
podstoupit
pohraniční
kterých žije obyvatelstvo
oblasti republiky,
německé
rozdělené
do
pěti
pásem, ve
národnosti. N ovojičínsko, území s
KČMš, zápis ze šk. roku 1938-39 Myška, M: Novojičínsko od Mnichova k 15. březnu 1939, in: Sborník Mnichov není jen historie, Okr. vl. úst. v NJ 1965. 161 Výslovně zmiňuje KČMŠ, zápis ze šk. roku 1938-39; neznáme však konkrétní jména sudetských Němců, kteří splnili brannou povinnost. S. Drost toto popírá, je si jistá, že žádný z Němců nenarukoval - což spíše vypovídá o všeobecné náladě, není pravděpodobné, aby byla informovaná o všech mužích v obci, na druhou stranu však by takový případ ve vesnici vzbudil velký rozruch; k. č.l0, S.B 162 Vzpomínky S. Drost, kazeta č.l0, s.B 159
160
82
většinou českého
5. pásma obsadil s
obyvatelstva, se rozkládalo v oblasti jen
(střední,
během
konečnou
severovýchodní Morava a Slezsko), které Wehrmacht
posledních dvou
dnů,
9. a 10.
října,
dokonce
dříve
než byla
platností ustanovena platná hranice. Novojičínsko
První dny po Mnichovské konferenci hurónské nadšení i
děsivý
hranice, dohady o vedení
úlek. Nikdo hraniční
Státní hranice se v plánech konečnou
vágně určeného
přesně nevěděl,
linie se
nacistů
měnily
ovládl zmatek,
kudy povede
z hodiny na hodinu.
posouvala dále do vnitrozemí a s
platností byla ustanovena až po více než
měsíčním
oboustranném tápání a nejistotě - ve druhé polovině listopadu. 163 Češi v Kuníně zpočátku, podobně jako v ostatních částech Kravařska,
informacím z Mnichova nemohli jen velmi
nepřesné
spekulovat,
přesto
před 6.říjnem
uvěřit.
ztěžovalo,
Jejich pozici
měli
že
informace, nikdo z vyšších míst nebyl ochotný se však do obce dostaly
například přijel činitel novojičínské
do Kunína
jednoty s oficiálním
předčasně učiněné závěry
uklidňujícím oběžníkem,
podle
-
Národní
něhož mělo
Novojičínsko zůstat součástí Československa. Mezi Čechy však budilo hrůzu,
že sudetští
Němci
v
Kuníně
byli o chystaných
opatřeních
informováni údajně z předstihem. 164 Tato až mystická okolnost byla pravděpodobně podmíněna
nekompromisní vyjednávací pozicí Henleina.
Hitler sám už jen systematicky
pokračoval
v
uskutečňovaní
plánu na
likvidaci Československa. V
Kuníně začala
zaměstnance české
života - místní
být situace po Mnichovu
národnosti a také
učitele.
osobně
naléhavá pro státní
představitele českého společenského
Pokud by se totiž rozhodlo o
přičlenění
Kunína
k Říši, znamenalo by to pro ně bezodkladný odchod do vnitrozemí: Odpoledne ve
čtvrtek
6.
října
se z Nového
Jičína
ředitele
vrátila žena
školy Buska se zprávou, že "v pátém pásmu, které bude obsazeno 1 O. října,
je zahrnuto
vesnicemi na 163 164
téměř
Příborsku.
celé
Novojičínsko
" Busek se
běžel
i s ryze
českými městy
informovat na
a
četnickou
stanici,
Myška, M.: Novojičínsko od Mnichova k 15. březnu ... KČMŠ, zápis ze šk. roku 1938-39
83
kde
neměli
urychleně
žádné informace. Se strážmistrem Brodziakem proto oba
na motorce odjeli do Nového
na okresním
úřadě
Jičína.
Na školním
úředníci
panoval zmatek. Všude
inspektorátě
a
balili spisový materiál,
bohužel však ani oni neznali přesnou budoucí hranici. 165 Události
přitom kupředu
pádily dramatickou rychlostí. Evakuaci
podléhalo vojsko, úřady a pošty, státní a vojenský majetek. 166 Četnická stanice, poštovní
úřad
česká
a
škola rozkaz k evakuaci obdržely v pátek 7.
října. Četníci vesnici opustili okamžitě, pošta se vystěhovala v sobotu
dopoledne. české
V
dětmi učitel
kdy
děti
škole se naposledy Busek
rozloučil
odcházely ze školy,
prapory starosta Schindler s
vyučovalo
a rozdal jim přijel
ve
čtvrtek
6.
října,
učební pomůcky.
kdy se s
V okamžiku,
ke škole autem ozdobeným hákovými
několika
dalšími muži a vyžadoval
klíče
od
budovy. Správce budovy Busek mu je odmítl odevzdat s poukázáním na to, že k
předání
od nikoho nedostal rozkaz. Vypjatou situaci se snažila
uklidnit jeho žena, která
měla německé příbuzné
a v inkriminovaném
okamžiku klíče držela v rukou. 167 V sobotu dopoledne, 7. října, už učitele navštívil Busek
člen
ještě
Skutečně
převzal
NSDAP Joseph Barwig, se vzkazem, že školní budovu
toho dne odpoledne musí
ve 14 hodin
přijel
předat představitelům
starosta Schindler a budovu bez
do obecního vlastnictví.
Učitel
obce. incidentů
Busek se svou rodinou Kunín
opustilo hodinu později. 168 V tuto dobu západní sudetskými
Němci
v
části pohraničí patřily
Kuníně
se
začaly šířit
už
Německu.
Mezi
obavy, že Wehrmacht na
Novojičínsko nevmašíruje. 169 Jednalo se však jen o falešný zprávu. Ačkoliv se od bývalé hraniční čáry Československa stále stahovalo československé
vojsko,
následující den, 8.
město
Nový
října. Ordneři
v
Jičín
se v moci
ordnerů
ocitl hned
místě střežili "bezpečnost", řídili
dopravu a terorizovali Čechy i demokraticky smýšlející Němce. 165 166 167 168
KČMš, zápis ze šk.roku 1938-39 Myška, M.: Novojičínsko od Mnichovak 15. březnu ... Vzpomínky A.Schillerové, k. č.6, S.B KČMŠ, zápis ze šk. roku 1938-39
84
Také v si
účty
Kuníně
odpůrci.
se svými
funkcionáři
vzali nacisté spravedlnost do svých rukou a
SdP sešli na
probrat situace v obci a Předsedající
elementy".
schůzi
měl
oznámil, že je
Ačkoliv
neděli
V
v
října,
brzy ráno, 9.
domě
se vedoucí
zapotřebí umlčet občané
měla
Raiffeisenky, na které se odpůrcům
se dohodnout postup proti
se starší
vyřizovali
ohradili,
a
přesvědčit
ordneři
nacismu.
"pochybující
podle
vypracovaného seznamu zatkli několik Čechů i Němců a uvěznili je ve sklepě české školy.170 O chvíli později tento akt nacistický politického česko-německou
násilí rozpoutal místní
válku.
Kolem desáté hodiny dopoledne se z Rukovic stahovala do vnitrozemí jedna z posledních kostela na
mostě přes Jičínku
československých
vojenských jednotek. U
si vojáci všimli chlapce, který pod kabátem
schovával srolovanou hákovou vlajku. Zatímco malému provokatérovi vojáci "prášili kožich", z verandy
české
české
školy na
vojáky
začali
střílet místní sudetoněmečtí nacisté. l71 Připomínám, že ve sklepě školy
byly od rána uvězněni nepřátelé nacistického režimu. Škola stojí jen sto metrů
od kostela, za mostem
přes
potok
JiČínku.
jednotky neváhalo a vydalo rozkaz na útok kterém byli nacisté odzbrojeni a jejich
Velení
odpovědět
vězňové
československé
protiútokem,
osvobozeni.
Při
při
této
přestřelce byli zraněni tři čeští vojáci. l72
Incident
způsobil
dopoledne bylo krásné
mezi
vesničany
ohromnou paniku. V toto
nedělní
počasí,
lidé se pohybovali venku na ulicích, v 10 hodin dopoledne se navíc konala pravidelná nedělní bohoslužba.1 73 Farář Rummich poté, co se incident věřící
vyzval, aby se
domů
seběhl,
bohoslužbu
předčasně ukončil
vraceli zadními cestami. Netušil, že také
a např.
za panskými stodolami, tj. na jedné ze zadních cest, u zahradníka Panáka se také pohybovali ozbrojení muži,
před
kterými se lidé v domech museli schovávat pod okny. V těchto místech ale žádnému zranění nedošlo. 174 169 170 171 172 173 174
Vzpomínky S. Drost, k. č.IO, s.B Heimatbuch, s.249 Vzpomínky A. Schillerové, k. č.6, s.B Heimatbuch, s. 249-250 N a k rasne / / pocasl vzpomllla S . D rost, k . c. 10 , Vzpomínky M. Kratschmar, k. č.l, s.A V
/
/
/
v
S. B
85
V obavách o bezpečnost dalších Čechů v obci ještě u hřbitova vojáci varovali malou českou skupinu na statku 175 a s odjištěnými zbraněmi pokračovali v cestě do vnitrozemí, tj. přes Šenov do Nového Jičína. V středu
pomyslném
kulka, která v napjaté
atmosféře zapůsobila
prachu. Voj áci se opevnili v níž byli Schwarz zemřel
nešťastně (č.p.
po
Resetka
Několik
Blaschkeho
156)
zranění
do
Moravě
u silnice a spustili palbu,
podlehla na
novojičínské
místě,
tři Němci.
Aloisia (č.p.
Rudolf Schwarz Těžce zraněn
nemocnice.
během
167)
byl Alois
274). mladých
(č.p.182)
mužů,
zhatili
mimo jiné Josefa Golda
vojáci ztloukli a
nákladního auta. Jejich na
příkopech
střelného
jako zapálená nálož
(zbloudilými) kulkami zasaženi
převozu
(č.p.
odněkud přiletěla
obce, u obecního hostince však
záměr
novojičínští
přinutili
postavit je nacisté,
jednotky hrozili, že pokud spoutané
před
(č.p.177)
nastoupit do
soud v
a Herberta
otevřeného
českých
Hranicích
kteří československému
sudetoněmecké Kuníňany
svobodu, budou jako rukojmí zajaty místní
české
velení
nepustí na
rodiny. Kunínští mladíci
se do domů vrátili kolem půlnoci. 176 Hned příští den sudetští Němci na oplátku zmlátili českého mládence Josefa Čáru, který se do Kunína vrátil pro své věci. 177 Díky tomuto incidentu máme také zprávy o antifašistech v
Kuníně.
sudetoněmeckých
Walter Freissler (18 let) se
při
odchodu
československého vojska přidal k Čechům a na Starém Jičíně při výslechu údajně
udal Josefa Barwiga, že na
Zpráva byla
zveřejněna
v
československé
novojičínském
vojáky
začal střílet.
Vokszeitung, který
střelbu
Barwiga prohlásil za "holý nesmysl".178 Po svém návratu do Kunína v listopadu 1938 byl Freissler Následujícího
slunečného
zatčen
a odsouzen na rok.
dne, 10.
října
1938, už do Kunína,
vyzdobeného nacistickými symboly, po Suchdolské ulici vmašíroval Vzpomínky A. Schillerové, k.č.6, S.B Heimatbuch, s.250; 177 Otec Josefa Čáry byl kominík. Se svou početnou rodinou Kunín opustil už v předchozích dnech z bytových důvodů, bez souvislosti s Mnichovem. Němci Čáru považovali za českého nacionalistu in: Rozhovor se S. Drost ze dne 31.8.2003 178 Deutsche Volkszeitung, 17.1.1939 175
176
86
Wehrmacht. Paní Drost na událost vzpomíná takto: "Stáli jsme s vlajkami úřadu
a ve stejnokrojích u obecního Večer
vojáky vítali. hořely svíčky.
Byl to
pohraničí
od
základů.
okna zámku,
obrázek Kunewaldu, jaký jsem kdy
viděla. Ale byl to taky začátek konce.
Mnichovská konference
obce a s ohromným jásotem
včetně každičkého
za každým oknem, nejkrásnější
středu
ve
změnila
,,179
život v celém "okupovaném" občany
Pro jednotlivé
především
znamenala
automatické přijetí občanství Říše. Dohoda o optování pro jiné občanství byla mezi Česko-Slovenskem a Německem uzavřena 22. listopadu, ale možnosti opce využilo minimum lidí ze neoficiálně
příslušníci
tří důvodů:
nepodporovaly oba státy, protože bylo v jejich zájmu, aby jejich národa
tento prostor
dříve
nebo
opce probíhala, byly
zůstali později
materiálně
nepřítele, neboť
v prostoru
neměla
doufali, že
(znovu)získají. Podmínky, za kterých občany, zvlášť
nevýhodné pro samotné
pro usedlé s vlastním nemovitým majetkem. A fakticky
Dohodu jednak
dlouhého trvání, protože
konečně
skončila
dohoda sama
okupací zbytku
Československa v polovině března 1939.
Nejistoty, vyplývající z obyvatele Kunína
napříč
a
válečného nebezpečí,
zasáhly
národnostmi. Dramatické okolnosti
některé německé
ženy, aby s
dočasné útočiště
volily
příbuzné
napětí
dětmi
Německem
odjely do
bezpečí. Nejčastěji
obsazené Rakousko, kde
nebo známé. Vracely se co
nejdříve
přinutily
po
připojení
jako
měly
své
Sudet k
Německu, aby mohly připravit hospodářství na zimu. 180
Jestliže však pro sudetské
Němce
byla situace
nepříjemná,
v
podstatě
existenčním ohrožením byla pro místní Čechy. Jak jsme viděli, už na jaře
1938 se ocitli pod permanentním tlakem nenávisti, arogantního chování a nesnášenlivosti (vytloukání oken apod.). V rodin
začalo
zvažovat, jestli opustit (nyní
září
a
říjnu
mnoho
zpochybněné)
vydají se s celými rodinami do neznáma, nebo jestli
přes
českých
životní jistoty a jisté riziko
zůstanou. I když učitel Busek, uznávaná autorita mezi místními Čechy, 179 180
Vzpomínky S. Drost, k.č.l0, s.B Dopis E.Golda, 24.8.2003
87
k odchodu nenabádal, v osobním rozhovoru s
kočím
na statku, Pavlem
Kovářem, přiznal, že kdyby nebyl státní zaměstnanec, sám by odeše1. 181
Většina Čechů však zvolila druhou variantu a rozhodla se v obci zůstat. Důvody,
byly obavy z nového zůstat
motivů
které je k tomu vedly, byly rozmanité. Jedním z začátku
v neznámém
prostředí
ale nevyplývalo z jejich malé národní
domníval Julius Busek,
182
apod. Rozhodnutí
uvědomělostí,
jak se
protože německá nenávist počátečním
fanatickém nadšení expandovala proti všem Čechům bez rozdílu bez ohledu na sílu jejich národní hrdosti. K problému přesného určení počtu Čechů v obci po Mnichovu jsem se z
věnovala
května
v kapitole o obyvatelstvu obce. Protože výsledky
1939 zaznamenávají jen celkový
počet
sčítání
lidu
stálého obyvatelstva
v obci a ne národnostní skladbu, je jediným ukazatelem záznam v Dějinách
Kunína, podle nichž se z obce
odstěhovalo
osm rodin.
Během
války v obci zůstalo dvacet rodin a několik svobodných dělníků. 183 Počet osmi rodin
mírně přesahuje počet
z obce odejít museli,
neboť
byli
místních státních
existenčně
zaměstnanců, kteří
vázaní na státní službu.
Ostatním připojení k Říši nebylo dostatečným motivem k odchodu. Přestože Češi v obci extrémně vítaní pravděpodobně nebyli, nikdo
nevyvinul žádný nátlak, aby obec opustili. Byli vystaveni tlaku a museli se potýkat s
různými nepříjemnostmi.
germanizačnímu
Stáhli se do
rodinného kruhu a snažili se nebýt nápadní. Paní Schillerová období od jara 1938
označila
za nejhorší ve svém
životě,
právě
i když
při
osvobozování prožila osobní katastrofu. Vzpomíná také na panický strach, který Češi zažívali v den příchodu Wehrmachtu, lO.října. Byla se svou rodinou schovaná a o sváteční výzdobě Kunewaldu, kterou popisuje její V , pam'D rost, nemeVl a tusenl. V ,184 su d etonemec k'a k amara'dk a z d etstvl, v
181 182 183 184
Vzpomínky A.Schillerové, k. č.6, s.B KČMŠ, zápis ze šk. r. 1938-39 Dějiny Kunína, str. 66-67 Vzpomínky A.Schillerové, k.č.6, str.B
88
Podobně
péči
pozornost a
věnovalo
jako každý režim
Německo
také nacistické
velkou
mládeži, kterou oslavoval jako budovatele lepších
zítřků.
Žáci německé obecné a měšťanské školy v Kuníně nebyli vystaveni jen různorodé výchově
rodičů,
vlastních
ale také cílené a promyšlené
manipulaci ze strany místních učitelů. 185 O její skutečné podobě si můžeme udělat představu
díky vzpomínkám sudetských
Němců, kteří
byli
v roce 1938 školou povinní. Působení učitelů 186 se dotýkalo mnoha stránek života. Jejich snažení
bylo o to jednodušší, že obecnou školu.
Učitelé
budovali a posilovali
české děti dětmi
mezi
představu
o
od listopadu
navštěvovaly německou
rozdmychávali národností nenávist,
německé
vyvolenosti,
před
Mnichovem
horovali pro připojení k Říši. Silná nacistická výchova se neomezovala jen na
vědomé působení
na
děti,
zasahovala také jejich podprahové
vnímání. Empatická paní Drost, dcera správce velkostatku Purra, která vyrůstala
s
českými dětmi,
osudného roku 1938 bariéra mezi
vůči
vzpomíná na odcizení, které
svým
dětmi zůstala
i
ideologicky využít. německého
českým kamarádům pociťovat.
během
Nešťastný
jazyka v jedné ze
incident z
tříd
v
létě
Jistá
války a nezmizela dodnes.
přihodily, učitelé
Události, které se v obci
začala
dokázali
9.října měl
umně
dohru v
obecné školy, kterou
hodině
navštěvovala
paní
Drost, na které žáci dostali za úkol napsat úvahu na téma "Die
tschechische Soldateska hat bei uns gewiitet." Žáci se ve škole aktivně zapojovali do prací na nacistické výzdobě obce apod. 187 Propagandisticky byl v byli
Kuníně
také
uspořádán
a využit
společný pohřeb
nešťastně zastřeleni 9.října. (Zemřeli údajně
sudetoněmeckého
národa, jejich hrdinský
čin
ženy a muže,
kteří
pro blaho
bude
sudetoněmeckým
společenstvím vykoupen odplatou.)188
185 K nacistické péči o mládež viz. Schoerken, R.: Jugend, In.: Benz, W., Graml, H., Weiss, H.: Enzyklopadie des Nationalsozialismus ... , s. 34-50, 203-220 186 Např. Walter Hirsch, In: Deutsche Volkszeitung, 18.3:1939 187 Vzpomínky S. Drost, k.č. 10, s.B 188 Paní Schillerová pohřeb pozorovala z pole, na kterém zrovna pracovala; k. Č. 6, s.B
89
Závěr Připojení pohraniční
Sudet k
oblast
Německu mělo
českých
Zatímco pro Sudety
přijetí
stranického symbolu hákového
mezinárodněpolitickém několika
druhým z
německého Němci
českými
Hitlerových
se na
naplnění
a moravskými
řadách
projevů
vítězných kroků
Hitlerových
na
cestě
světové
války. Sudetští
rozdílnost
Tyto názorové rozdíly
němu,
nevyhnuly se však, jak jsme
s ostatními
potřeba
názorů
měly
- oscilovaly mezi nadšenou podporou nacismu a
odporem proti
rozšíření
k
plánů společně
podíleli. Je však
připomenout
Němců.
sudetských
i soukromého
ohledu bylo mnichovské rozhodnutí
Němci aktivně
paušalizujícímu odsudku a v
vztahů.
kříže
společenského
"Lebensraumu" a vypuknutí druhé
Kuníně
v
nejen pro
zemí, ale také na poli mezinárodních
znamenalo absolutní nacifikaci všech oblastí života, v
důsledky
dalekosáhlé
viděli,
i
se vyhnout
postojů
širokou škálu skutečným
ani
těmto
krajním pozicím. Druhou otázkou, samotnými sudetskými míra znalostí sudetských
Němců
režimu. Do jaké míry sudetští Německu
a do jaké míry je
Němci často předesílanou,
o Hitlerových plánech a nacistickém
Němci
vědomě
v
Kuníně
znali
reflektovali?
poměry
v nacistickém
Odpovědět jednoznačně
na tyto otázky není jednoduché a ani možné. Pokusím se proto nepřímo: Ztotožňuji křížem, kteří vágně něco
o tom, do
se s názorem
autorů
velká
většina
z nich
odpovědět
publikace Sudety pod hákovým
konstatují, že sudetští
čeho
je
Němci"
nemohli
dobrovolně
nevědět aspoň
jde. " (do totalitního
státu, jehož zákonný systém se opíralo norimberské rasové zákony)
"Nemohli
nevědět,
že cesta do Hitlerovy
problematické nacionální
vítězství
říše
znamená nejen
a pro mnohé i momentální vylepšení
osobní bídy ( ... ), ale i ztrátu takové zásadní hodnoty, jakou je politická demokracie.
189
,,189
Kural, V., Radvanovský,
z.: "Sudety" pod hákovým
křížem ... , s. 92
90
křídly říšské
6. Pod
(říjen
orlice.
1938 -
Sjednocujícím prvkem života v Sudetech od skončení
II.
světové
války byl
ačkoliv
připojení
nacionálně-socialistický
nivelizující element o dlouhém období šesti a jedné kapitoly,
květen
se jedná o
časově
půl
1945)
Německu
k
po
režim. Pro tento
let pojednávám v rámci
velmi diferencovaný úsek.
Člením jej na základě mezinárodně-politického vývoje na dvě období: na
etapu do vypuknutí II.
světové
březen
Německem
1939, kdy bylo
války, v níž je pro Kunín relevantní 15. české
okupováno
a moravské
vnitrozemÍ. Po tomto datu se zjednodušil styk mezi vesnicemi v nedalekém protektorátu, odkud do Kunína, přicházelo
zvláště během
války,
mnoho pracovních sil. světová
Dalším obdobím je II.
válka, kterou je
potřeba
dále
diferencovat na tři časové úseky190 - na období do bitvy u Stalingradu (podzim/zima 1942/1943), kdy se nacistické výboje podpoře
kterého
sudetských převážila
Němců.
skepse a obavy z
důsledků
válečných
nepříznivými
zvláště
sudetští
Němci
zajatců
Z
přesouvání
vyhlášení "totální
frontových útrap do měsíce
roku 1945, kdy
ve východních oblastech propadli (časté
a "pochody smrti") a
existenční
zdařilé
etapou byly zimní a jarní
z fyzicky blížící se fronty
obavy vyústily v
konfliktnost. Zdánlivý klid
útěk civilistů
vřel
zděšení
spojenecké nálety, pochody
příchodu vojáků
česko-německých vztahů
válečné
zprávami z východní i západní fronty.
války", které fakticky znamenalo jen Konečně třetí
během
prohrané války. Ochota
událostech a snášet
Tyto nálady nezlomilo ani propagandisticky
zázemÍ.
bezmezné
Dále na období do konce roku 1944,
obyvatelstva participovat na události klesala s
těšily
a
hrůze
sovětských
Rudé armády. Tyto
na západ (oficiální evakuaci).
v tomto období zcela vymizela pod
pokličkou:
byl
samozřejmě
dán
absolutním stažením se Čechů z veřejného života a čekal na první 190 Jako výstižné kritérium se jeví proměny obyvatelstva., dělení podle Kurala. V, In: "Sudety" pod hákovým křížem ... , srovnej Zimmermann, V.: Sudetští Němci v nacistickém státě ...
91
příležitost k explozi. Styky sudetských Němců s Čechy však přirozeně pokračovaly
i nadále: ustavily se však na
charakter byl německé
podmíněn
strany). O
čistě
osobními kvalitami
česko-německých
osobní
rovině.
Jejich
jednotlivců (zvláště
z
kontaktech v tomto období však
máme minimum informací, což je dáno nezájmem oficiální propagandy o nižší slovanskou rasu. Proměna
v
Kuníně
politického,
hospodářského,
sociálního a kulturního života
v duchu nacionálního socialismu
Kunín se
připojením československého pohraničí
k
Německu
ocitl v
Říšské župě Sudety, kterou tvořily tři Vládní obvody (konečná ustanovení
o zřízení Říšské župy Sudety specifikoval zákon z března roku 1939).191 Pro Vládní obvod Opava se používalo
označení
česká
které byla charakteristická velká
Východní Sudety, pro
minorita, oproti ostatním oblastem
Sudet relativní zaostalost podmíněná převažující zemědělskou výrobou. l92 V
říjnu
a v listopadu v
panovalo krásné teplé a
Kuníně
zavládla spokojenost. Na podzim 1938
slunečné počasí,
umožnilo sklidit bohatou úrodu.
Němečtí
které kunínským vojáci
sedlákům
zemědělcům
až do poloviny
listopadu pomáhali s pracemi na polích a zdálo se, že se díky nim žije lépe a radostněji. 193 Sudetští Němci se radovali z národního vítězství. Díky
výměně českých úředníků
že mají osud obce Skutečnost
své
většině
konečně
však byla
za
německé
mohli nabýt iluzorního dojmu,
jen ve svých rukou. složitější: Sudetoněmečtí
život v demokratickém
státě vyměnili
obyvatelé Kunína ve
za život v nacistickém
politickém systému. Zákonná pravidla v novém státním útvaru nacisté vytvářeli postupně, bezprostředně
ale
některé skutečnosti
na obyvatele Kunína dopadly
po vstupu Wehrmachtu. Cílem
říšskoněmeckých nacistů
bylo adaptovat veškeré projevy
společenského
velkoněmecké poměry: veřejná
správa, justice a policie byly vybudovány
191 192 193
i osobního života na
"Sudety" pod hákovým křížem, s.93 Tamtéž, s.70-87 Heimatbuch, s. 251
92
na vůdcovském principu, život v Říši podléhal rasovým zákonům, uzákoněn
byl monopol jedné strany.
Politickou pluralitu, kterou svým
příklonem
letech,
zničil
straně
ke
začali
omezovat sami sudetští
zastupující "národní
souručenství"
Němci
ve
třicátých
monopol NSDAP. Stranická základna SdP nebyla do strany
přejata kompletně,
ale každý
člen
strany se stával novým
členem
NSDAP
k 5. listopadu 1938 zvlášť .194 Velkoněmecké
obecní
zřízení
20.11.1938. Podle tohoto obecního samosprávy obecnímu z
sladěna
zřízení
být
se zákony a zájmy státu. Oproti
bylo
Starosta obce a tzv. byli jmenováni na
opuštění
přidělenci
základě
činnost
změny.
Kreisleiter)
dohodě
funkcionářů.
pověřence
příslušnými
NSDAP
státními
se starostou jmenoval na dobu 6 let
Nejdůležitějším článkem
nacionálně-socialistického
Jednou
(Beigeordnete), jeho úzcí spolupracovníci,
tzv. Fiihrerprinzipu na návrh
NSDAP po
obecní
československému
od volitelnosti obecních
většinou
(Beaufragte der NSDAP -
obecní rady.
zřízení měla
nastaly na poli samosprávy výrazné
nejdůležitějších
úřady. Pověřenec
bylo na území Sudet zavedeno ke
samosprávy, prodlouženou
režimu byl starosta, ostatní obecní
funkcionáři
měli pouze poradní hlas. 195
Demokratické obecní volby, po kterých obecní zastupitelstvo ve jménu
občanů
volalo v dubnu 1938, se tak již
starosta Ferdinand Bohm
(č.p.
171),
stejně
neuskutečnily.
Nový
jako nové zastupitelstvo, již
nebyl zvolen, nýbrž v prosinci nebo v lednu jmenován na
doporučení
194 "Sudety" pod hákovým křížem, s.102; "Ortsgruppe" sdružuvala od roku 1936 nejvýše 1500 domácností, "Ortsleiteři" byli jmenování na návrh "Kreisleitera" "Gauleiterem". Jeho úkolem bylo kontrolovat jemu podřízené "Zellenleitery" (podřízení "Kreisleiterům") a "Blockleitery" na území, které kontroloval. Kunínská NSDAP tvořila "Zelle" - 40 - 60 domácností (buňku) a skládala ze 4-8 bloků (Block). V Kuníně byla velmi aktivní, pravidelně pořádala "Zelleabendy". Hlavním úkolem Blockleiterů bylo pečovat o obyvatelstvo a kontrolovat je. Vybírali členské příspěvky, zajišťovali účast na oficiálních slavnostech apod. Prováděli domovní sbírky, lákali pro vstup do strany. Ve své osobě většinou kumulovali více funkcí: vedoucí NSV nebo DAF., In.: Enzyklopedie ... 195 Vrtbata, J.: Přehled veřejné správy v odtržených zemích Československa po Mnichovu, in: ČČH, 12, 1962., s. 53-54
93
Kreisleitera NSDAP. 196 V roce 1939 jej vystřídal Josef Klemisch 197 (č.p. 218), dosavadní
člen
důvodu
zastupitelstva, který se "vzdal funkce z
vyčerpání,,198 v roce 1943.23. října jej ve funkci nahradil Gustav Mayer
(č.p.286), původně Beigeordnete pro NSV. 199
Také
kulturně-společenský
velkoněmeckým poměrům.
život v
Podobně
Kuníně
se musel
přizpůsobit
jako na celém území snažili se
nacisté i zde společenský život sjednotit, "glajchšaltovat".200 Spolky, sdružení a
různé
organizace byla zrušeny a nahrazeny množstvím
stranických organizací. Do života v některých.
Rozmanité množství
Kuníně
sociálně
se promítla
orientovaných
činnost
spolků
nahrazeno Nationalsozialistische Volkswohlfahrt (NS V výpomoc a
dobročinnost).
v Hitlerjugend (HJ). V organizace. Muži se v
Ještě
řidičů),
Kuníně
byly
postupně
Kuníně nejčastěji
ženy v NS-Frauenschaft
v roce 1938 byla
Turngemeinde
bylo
Národněsociální
Chlapci a dívky byly organizováni ustanoveny i další nacistické
sdružovali v
Nationalsozialistisches Kraftfahrerkorps (NSKK svaz
jen
vytvořená
Národně
(Národně socialistický
nacistická
tělovýchovná
socialistický svaz žen).
jednota - NS-
přechodem členů původního Tělovýchovného
(Turnverein). Také sbor místních socialistického hávu - jeho
hasičů
představitelé
a seznamovat s novými pravidly
členy
byl
oděn
museli
do
spolku
nacionálně
navštěvovat různá
mužů
na frontu zodpovědnost za hašení požárů a jiné práce v obci spadla na bedra žen. 201 Nejvýrazněji
se v
Kuníně
sboru. S odchodem
školení
projevovala NSV. Jednalo se o druhou
člensky nejpočetnější nacionálně-socialistickou
která si osobovala nárok na ovládnutí veškerých
organizaci v
Německu,
dobročinných
aktivit
v Říši. Úspěšně se jí dařilo odříznout ostatní dobročinné spolky (obecní, 196 SOkA NJ, f. Archiv obce, knihy, Zápisy ze zasedání obecního zastupitelstva, zápis ze dne 26.1.1939 197 Heimatbuch, s. 326; do roku 1944 byl novojičínským "Kreisleiterem" sedlák ze Suchdola nad Odrou, Josef Barwig, po jeho odchodu na frontu funkci v roce 1944 převzal "Kriegskreisleiter" Eduard Burkert, in: Zimmermann, V.: Sudetští Němci ... , s. 386 ano 198 Deutsche Volkszeitung, zpráva ze dne 1.11.1943 199 Deutsche Volkszeitung, zpráva ze dne 28.1.1939 200 Zimmermann, V.: Sudetští Němci ... , S. 120 ano 201 Heimatbuch, S. 285 -288
94
církevní) od
finančních prostředků.
dotací,
členských příspěvků
Němci
se NSV
všech sfér
těšila
a
Sama byla financována ze státních
výnosů veřejných
sbírek. Mezi sudetskými
velké oblíbenosti, díky které mohla expandovat do
společnosti.
" Vzhledem ke své zdánlivé distanci od ideologie
byla činnost NSV populární. Členství v této organizaci bylo důvodu přijatelné
také pro ty,
kteří
kriticky, ale z oportunistických vstoupit chtěli. řídila
,,202
se k režimu
důvodů
do
nějaké
přestárlým
a nemocným. Místní
stranické organizace
Z nich byla
činnost dobročinné
která pomáhala
částečně
část
v
"méněcenným"
dařilo
-
U ohann
Kuníně
pravidelně především
(Winterhilfswerk - WHW), na kterou se částky.
nebo
Ve skutečnosti se jednalo o organizaci, která se plně
Habicht, Gustav Mayer) organizovala
vysoké
tohoto
stavěli váhavě
norimberskými rasovými zákony a odmítala pomoc
nižším rasám,
Z
zimní sbírku
v domácnostech vybírat
podporována
činnost
HJ,
částečně
nacistické organizaci "Hilfswerk Mutter und Kind",
potřebným
rodinám, vybíraným podle
přísných
rasových
kritérií. Mládežnická organizace Hitlerjugend sdružovala 10 do 18 let. Na
základě věku
a pohlaví se
dělila
děti
a mladistvé od
Hitlerjugend (HJ) pro
chlapce od 14 do 18 let, na Bund deutscher Madel (BDM), ve které se sdružovaly dívky od 14 let, Deutsches Jungvolk (Dl) pro chlapce od 10 do 14 let a Jungmadel UM) pro dívky stejného
věku.
HJ byl jako" významný
prostředek udržení vlády národně-socialistického režimu ,,203 vedle rodiny
a školy prohlášen v roce 1936 za oficiální výchovnou instituci. Její vliv na mládež byl ohromný. Údajně v důsledku důmyslné ideologické masáže HJ se v
Kuníně
s postupem
času
mladou a starší generací. HJ byl mladými lidmi, v
podstatě
stále více prohlubovala bariéra mezi vystavěn
vrstevníky (v
na armádním principu, veden
Kuníně např.
Walter
Kopetschke). Jednalo se o uniformovanou organizaci. Nošení uniformy manifestovalo
příslušnost
Organizace se
členila
vytvořených
podle
k organizaci i poslušnost jejím
do menších,
počtu členů.
sobě
navzájem
pravidlům.
podřízených
skupin,
Od vyhlášení "totální války" v lednu 1943
Enzyklopedie ... , s. 619 KlOnne, A.: Hitlerjugend. Die Jugend und ihre Organisation im Dritten Reich. Hannover, Frankfurt a. Main, 1955., Enzyklopedie, s. 513, 514 202 203
95
byli
členové
HJ povinni zapojit se do
v sociální oblasti, v
začleňováni
mladí muži jako
řádní
rodiči,
mladého
většina dětí
člověka
sousedská výpomoc, s koncem války byli
bojů.
organizace HJ v
naprostá
prací: pomocné práce
obranných bojových jednotek "Volkssturmu" a
vojáci do frontových
členské
Do
zemědělství,
nejrůznějších
Kuníně
a mládeže.
vstupoval, motivována
Nečlenství
učiteli
i
bylo výjimkou a pro
handicapem: Paní M. Gold s nelibostí vzpomíná na zákaz
vstoupit do BDM, který dostala od svého otce. 204 Pamětníci své členství v HJ s odstupem
času
bagatelizují s poukazováním na fakt, že se jednalo o
masovou organizaci ("byli jsme tam všichni") i na neškodnost jejího působení
("Byli jsme 2-3krát
cvičení, vaření
spektáklu: hlavně
měli
apod. - to
týdně
ostatně
povinni chodit na
různé
akce -
bylo to pozitivní na celém tom
jsme co na práci. ").
Přesto
však jistá míra
mezi staršími mladistvými existovala (" ale
uvědomělosti
nadřazení
jsme v Hl
byli ,,).205 Členství v HJ bylo pro mladé přirozeně silně lákavé, mnozí si vzpomínají na podrobnosti ze života HL vzpomíná na vzhled uniformy BDM
Např.
(tmavě
F. B6hm si
modrá
sukně,
přesně
bílá košile,
černý šátek, hnědé sako). 206
NS-Frauenschaft byla organizace sdružovala
německé
ženy,
podobně
přímo řízená
jako HJ
děti
NSDAP a
masově
a mladistvé. Jejím úkolem
bylo vést práci žen v duchu nacionálně-socialistické ideologie. 207 Organizace se omezovala na cílená ideologická a praktická školení žen v rámci
prostředí,
do kterého byly ženy
nacionálně-socialistickou
ideologií "vykázány", tj. v domácnosti a v zřízena
rodině.
Za tímto
účelem
byla
složka NS-Frauenschaft "Mutterdienst", jejímž úkolem bylo
organizovat školení o vedení domácnosti, zdravotnictví, které probíhaly v rámci speciálních škol. Absolvování školení bylo podmínkou
případného udělení
státní
výchově
těchto
finanční
apod.,
speciálních
pomoci
rodinám, které se ocitly v nouzi. Ideologická základna NS-Frauenschaft se 204 205 206 207
Vzpomínky Vzpomínky Vzpomínky V Německu
M. Gold, k.č. 7, s. B H. Layer, k.č. 12, s. A F.Bohm, k.č. 5, s. A působil kromě NS-Frauenschaft také Deutsches Frauenwerk (DFW).
96
Německá
opírala o kult matky.
matka byla uctívána jako symbol
plodnosti, stability a růstu plnohodnotné, čisté rasy.20S V
Kuníně
Pravidelně
aktivity.
jaře
na
od roku 1940 organizovala kurzy pro matky,
ve kterých odbornice ženám radily, jak čistotu.
S postupem
produktů
pořádal nejrůznější
NS-Frauenschaft (Kamilla Mayer)
času
a se
stupňováním
zaměřovaly
v zázemí se kurzy
pečovat
nebo náhražkových potravin, na
a o jejich rasovou
nedostatku potravin i ostatních
na levné
přešívání
děti
o
vaření
ze základních
oblečení
starého
a starých
hadrů
apod. NS-Frauenschaft o Velikonocích 1940 zorganizoval bohatý program pro
děti,
v dubnu následujícího roku
rodičovský večer,
v
březnu
1943
čistotu Němců"
"Heimatabend" na téma "Povinnost udržovat rasovou ("Haltet das deutsche Blut rein") aj.209 Po vypuknutí války a iniciativa NS-Frauenschaft
častějšími německými válečnými neúspěchy
přesunula
na pole
péče
o
zraněné
se
vojáky a
pomocné práce pro frontu. (spravování vojenských rukavic, sbírky doutníků a cigaret, pečení koláčů pro lazarety).210 V březnu 1942 NS-
Frauenschaft nemocnici.
uspořádal
Situační
jaké událost
líčí:
akci
zaopatření zraněných
zprávu z denního tisku
zveřejňuji
koláče!
tuhle
odštíplo, támhle určeno
během
obětovalo
pro naše
zraněné
dříve,
posledních
kdy
týdnů
sousto. A však každý to vojáky v Novém
Místní funkcionářky ze žádného domu neodešly s prázdnou:
obdržely 3600
koláčů,
jablečné dřeně,
11.
něco
rád, protože vše bylo
Jičíně.
pro plasticitu, v
Ale nebylo to tak jednoduché jako
bylo všeho dostatek! Ve všech domácnostech se
dělal
novojičínské
"V posledních dne byly kunínské ženy v domácnosti ve
svém živlu: Pekly se
pilně šetřilo,
v
března
7400 cigaret, 26 piškotů, 20 kg jablek, 50 sklenic
15 kg cikorky a dokonce i 1,5 kg pravé kávy. Odpoledne
vyjely dva
plně
naložené vozy k okresnímu vedení NS-
Frauenschaft. Odtud se pak všechny tyto dobroty
rozdělovaly
mezi
nemocnici, zvláštní lazaret ve škole (Pestalozzi-Schule - současná ZŠ Tyršova, pozn. Z.K.) a chorobinec. V nemocnici,
stejně
jako v chorobinci,
Enzyklopedie ... , s. 617, 618 Deutsche Volkszeitung, zprávy z Kunína ze 6.4.1940, 4.4.1941, 9.4.1941, 29.4.1942,5.3.1943 208 209
97
zranění
kde jsou mnozí
stále upoutáni na
většího
radost, obešlo bez
lůžko,
se
předání, přes
povyku. Jinak tomu ale bylo v lazaretu, kde se
odpojila skupina 24 dívek a mladých žen, podle hodnocení svěžejších
čerstvě upečené koláče.
než
Během
frischgebackenen Kuchen") u
stolů
kouřící
ozdobených kávou
před
květinami
toho, co vojáci
s velkými
součástí
potřeby
nasazováni pro
SA,
později
těšila
Dříve
než
velké
potřebám,
zraněné.
Nálada
podobně
se stala,
členové
při různých příležitostech 212
byli
- jako logistická
Mezi muži v Kuníně
k
líčení
událostí podle výše
nastíněných
chci se zastavit u nacistické propagandy. Pestrý soubor
sudetoněmeckých
svým
cigaret a
oblibě.
přistoupíme
časových úseků,
jídelně
NSDAP. Organizace sledovala vojensko-
podpora Luftwaffe, při transportech vojska apod. se NSKK
ve velké
koláčů,
s horou
v oblasti motorismu, její
vojska
-
,,211
původně součástí oddílů
vzdělávala
politické cíle:
talíři
seděli
sebou, nebylo poznat, že se jedná o
jako NS-Frauenschaft,
zraněných
("noch frischer wie die
dosáhla vrcholu při bohatém programu. NSKK byla
všechnu
lidových slavností nacisté z malé
z velké
části
části přizpůsobili
zlikvidovali a nahradili vlastním
národně
socialistickým kalendářem pevných a pohyblivých svátků. 213 V Říši se slavily následující státní svátky: Den uchopení moci (30.1.), Den založení NSDAP/Den ohlášení stranického programu (24. 2.),
(16.3.), Narozeniny (druhá
neděle
v
sv. Michaelovi),
vůdce
květnu),
Pamětní
hrdinů
(20.4.), Národní den práce (1.5.), Den matek
letní slunovrat (21./22. 6.), dožínky
Pamětný
den
den
mučedníků
(neděle
po
nacistického hnutí (8./9. 11.),
zimní slunovrat (21./22.12.) V
Kuníně
pořádaly součástí
místní organizace NSDAP a její
slavnosti ke všem
svátkům. Největší
211 212
ohlas
měly
byly lidové slavnosti: Dožínky navazovaly na
slavnost, jejíž program nacisté 210
organizační
přizpůsobily potřebám
složky
ty, jejichž
tradiční
folklórní
propagace režimu.
Deutsche Volkszeitung, zprávy z Kunína ze 29.4. 1942,22.5.1942,5.3.1943 Deutsche Volkszeitung, zpráva z Kunína ze dne 15.3.1942 Enzyklopedie ... , s. 609
98
Hlavním mottem dožínek bylo uctívání významu venkovského hospodářství.
obyvatelstva pro národní v
Německu
Od roku 1933
propracované schéma oslav: vlajkový
měly
dožínky
průvod, předání
představách
veselice. Zimní a letní slunovrat v nacistických
úrody a
navazoval na
starou germánskou tradici. Zatímco oslavám zimního slunovratu s
předáváním dárků
se
nepodařilo vytlačit tradiční
se slavil buj aře.
Večer
čestné věnce
uctění mučedníků
nacistický
na
puč
úspěch měly
v
se zapaloval táborový
Mnichově
oheň,
(tj. padlých z
v roce 1923) a
Vánoce, letní slunovrat do kterého se házely
nevydařeného
válečných hrdinů.
pokusu o
Podobný
slavnosti NS- Turnvereinu, které navazovaly na mezi válečné
"Turnfesty", ovšem neobešly se bez ovací režimu, zpívání rasistických písní apod. 214 Na V
tradiční
Kuníně
hrdinů.
slavnosti nebo vzpomínkové akce navazoval Den Němce
si padlé
světové
z první
tradičně připomínali
války
v meziválečném období. Za Říše se organizace oslav chopil kunínský počátečním
Ortsleiter (v
období Edmund Gewolker) a organizoval
průvod
k pomníku před kostelem. 215 Den matek se slavil v rámci večerní oslavy od roku 1942 podle
pevně
daného programu:
zpěvy
přednášky.
HJ, proslovy,
Na konci večera se předával "Ehrenmutterkreuz" (Čestný kříž německé matky). Na
základě
mateřský kříž
Kunína.
Kříž
II.
informací
stupně
matky se v
zveřejněných
získaly
tři
ženy,
matkám 4-6
dětí, stříbrný
matkám více než 8
dětí.
kříž
Německu předával
se "zasloužily" o národ a rasu. Bronzový (II.
O
stupně)
v tisku do konce roku 1944 III.
stupně
od roku 1938 matkám, které
kříž
(III.
matkám 6-8
stupně) dětí
udělení Mateřského kříže
mohl být, shledaly-li se nedostatky ve
sedm žen z
se
uděloval
a zlatý (I.
stupně)
se muselo žádat.
Kříž
výchově rasově-ideologického
rázu,
odejmut. Narozeniny sloužily
vůdce
čistě potřebám
Narozeniny
vůdce
a
Pamětný
den
mučedníků
nacistického hnutí už
propagandy a ideologické masáži mladistvých.
byly spojeny s
přijímáním
desetiletých
dětí
do
řad
213 Ranke, W.: Propaganda, in: Enzyklopedie ... , s. 43 - 44, poukazuje na souvislost mezi církevním a nacistickým kalendářem 214 Deutsche Volkszeitung, zpráva z Kunína ze dne 27.9. 1940
99
Jungvolk a Jungmadel a se slavnostním BDM.
Při příležitosti přijímání
funkcionáři
slavnostně
sešli ve
přechodem čtrnáctiletých
do organizace se mladiství,
do HJ a
rodiče
i
vyzdobeném obecním sále, jak popisuje
kunínský zpravodaj: "Od rána na všech budovách vlály vlajky. Dopoledne se
provádělo
slavnostní přijímání
čtrnáctiletých
"FahnleinfUhrer" (vedoucí skupiny JV o
počtu
do Hl a BDM.
cca 160
členů,
tj. vedoucí
Kunínského oddílu) a "GruppenfUhrerin" (ekvivalentní funkce pro JM) se krátkým proslovem
rozloučili
(označení členů
s "Pimpfen" a "lungmadel"
JV a JM, pozn. Z.K.). Místní školící vedoucí NSDAP poukázal na převratný
význam doby a
Velkoněmeckou říši.
nasměroval děti
na cestu práce pro
Odpoledne místní vedoucí NSDAP pozval
na vzpomínkovou slavnost do obecního sálu. Ve zkratce vůdce. Důstojnou
mladých. z
,,216
vůdce
slavnost obohatily a orámovaly
básně
zúčastněné
připomněl
a
a
život
přednášky
V rámci Pamětného dne mučedníků se uctívalo 16 mrtvých
nevydařeného
fašistického
pro život mladých v
Kuníně
puče
Mnichově
v
v roce 1923. Tento den
podobný význam jako Narozeniny
vůdce.
měl
Do
NSDAP vstupovali osmnáctiletí z HJ. Slavnostní vstup byl spojen s
nočními přísahami věrnosti straně,
militaristické
které byly aranžovány v
podobě.
Setkání s nacistickým militarismem bylo z
Kravařska
podkapitole.
velkým
rozčarováním,
Součástí
jak
údajně
upozorňuji
pro sudetské
Němce
v následující
ideologické masáže byly pravidelné
"Heimatabendy" a "Dorfabendy", do jejichž programu byly zapojovány také
děti.
Paní S. Drost vzpomíná na militaristické
písně,
které
děti
zpívaly. Některé písně byly ostře antisemitské: 217 "Haut sie raus die ganze lugendbande Haut sie raus aus unserem Vaterlande Haut sie raus wohl nach Amerika Und haut ihn beide Beine ab Sonst sind sie wieder da.
Deutsche Volkszeitung, zpráva z Kunína ze dne 21.3.1939 Deutsche Volkszeitung, zpráva ze dne 25.4.1941 217 Píseň v S. Drost vyvolávala odpor, odmítala ji zpívat, in: Vzpomínky S. Drost, k.č. 9, s. B 215
216
100
Tej, Tej, Tej, was konnte da gejahren, Tej, Tej, Tef, es ist ein Kinderwagen Tef, Tej, Tef, sitzt ein lude drin Der will wohl nach Amerika Wo alle lude sind. "
V obci se
pravidelně
konaly
veřejné schůze
NSDAP,
speciálními oslavami Vánoc, Velikonoc nebo Letnic. V
občas
říjnu
spojené se
1940 a 1941
se v Kuníně oslavovalo připojení k Německu, tzv. "Befreiungsfeier". 218 Intenzita slavností s postupem války klesala, zlom je patrný na roku 1942/1943. Na konci války
údajně
již
společenský
přelomu
život
neexistoval. 219 Krátká a ošemetná doba míru Bezprostřední důsledky připojení k Říši však nebyly jednoznačně
pozitivní, jak se
očekávalo.
Pro období do vypuknutí války je
charakteristické jisté pomalé "prozírání" které však nikdy neopustilo Nespokojenost sudetských nečekaného tváří tvář
Němci
břehy
Němců
byli
kulturně
V obecné
obyvatelé Kunína podřídit
Kuníně
marku
1938
oblasti,
Německu.
pramenila z nenadálého a
Rozčarování Kuníňané
nepřerušili
vojenské
dříve,
že
prožívali
kravařští
opatření
přinesla
ani
během
První republiky.
disciplíně, pořádku
a
ukázněnosti,
22o
rovině sudetoněmeckou
zchladila první nacistická počátku října
kravařské
orientováni na Rakousko, kulturní styky
které vyžadovali říšští Němci.
důstojníci
v
nacistickému militarismu. Zmínila jsem již
Nebyli ochotni se
říšskou
v celé
loaj ality k nacistickému
zhoršení ekonomické situace.
sudetoněmečtí
z
Němců
euforii ve Východních Sudetech
ekonomického rázu.
výhodnou
říšským Němcům
Wehrmachtu v krátké
Měnová
směnu československé
a katastrofu
Němcům
době výhodně
reforma
koruny za
sudetským. Zatímco
k nelibosti sudetských
Němců vykoupili obchody (zboží posílali rodinám do Říše), pro sudetské 218 219 220
Deutsche Volkszeitung, zprávy ze dne 9.10.1940 a 10.10.1940 Vzpomínky M. Gold, k.č. 7, S. B Vzpomínky S. Drost, kazeta č.11, s.A
101
Němce
znamenala reforma zdražení zboží a jeho postupné mizení z nařízení negativně
Následující rolníků
i velkých
Měnovou
zejména počet.
zasáhla do ekonomické situace drobných
sedláků. nákladů
reformou a zvýšením
příslušníků
měsících
dodávat mléko a
některým sedlákům
hospodářství,
drobných
(výše) V podzimních
zemědělcům
pultů.
mléčné
se snížila životní kterých byl v
Kuníně
okupační úřady
vydaly
výrobky do Ostravy,
úroveň
velký
zákaz
čímž
se
snížily ceny za výkup - všechny produkty byli nuceni
prodávat státu za nízké výkupní ceny. Velkou nespokojenost vyvolala nucená rekvizice třetiny [sic] hospodářského zvířectva. 221 Kunínských sedláků
se také ekonomicky
nezaměstnanosti,
negativně
zemědělským
které
nařizovalo zaměstnávat nejméně
za
úředně
stanovený plat.
náklady na provoz
opatření
usedlostem do
byla
často
na snížení
určité výměry
jednoho pomocného
Výměra
zemědělské
dotklo
dělníka
nebo
dělnici
stanovena velmi nízko a
usedlosti se proto
sedlákům neúnosně
zvedly.222 Nespokojenost sudetských v kraji: O konání občané
doplňovacích
potvrdit a schválit
ideologii a okupačních průběhu
vůdci
voleb do
změny
operací. Termín byl příprav
protestům
odloženo o
se projevila
a
během průběhu
říšského sněmu,
oficiálně
se
přihlásit
čtrnáct
původně
voleb
ve kterých
měli
k nacistické
vyvoleného národa, bylo rozhodnuto krátce po
volebních
masovým
Němců
ukončení
stanoven na 20.11.1938. V
se ale zjistilo, že termín voleb je
kvůli
naprosto nevhodný a konání voleb muselo být Zdárně proběhly
dní.
Výsledky však byly v regionu a "vzorné". Hlasovalo se
4. prosince.
zvláště
zakřížkováním
potom v
Kuníně
samotném
ANO (pro Hitlera a Henleina) nebo
NE, přičemž Němci dostali hlasovací lístky bílé barvy, Češi barvy zelené. V landrátu Nový
Jičín
pro Hitlera hlasovalo 85% obyvatel, v
Kuníně
se
Myška, M.: Novojičínsko od Mnichova k 15. březnu ... , str.35 Alois Schindler, řídící učitel, autor příspěvku "Weg ins Dritte Reich" v Heimatbuch zastává jiný názor: "Rychle se zotavil stav zemědělství. (S předmnichovskou recesí v zemědělské výrobě jsem se nesetkala, pozn. Z.K.) Výsledky sedláků a pěstitelů zeleniny měly stále stoupající úroveň. ", in: Tamtéž, s. 251 221
222
102
zakroužkováním Ano pro Hitlera vyslovilo celých 100% voličů. 223 Bohužel nemáme zprávy o tom, jestli se voleb v
Kuníně zúčastnili
také
někteří
Češi. Nicméně je to spíše nepravděpodobné vzhledem k výnosu, podle
kterého se voleb směli Češi účastnit pouze tehdy, pokud v obci žili už před
rokem 1910.
Připomínám
výpovědní
také, že
hodnota
těchto
volebních výsledků má své limity. 224 Ty se promítly nekonsekventní, že čtyři voliči
právě
v následujících dnech. Je logicky
ačkoliv
NSDSP v obci získala 100% podporu
odevzdali neplatné lístky a
vyústila ve vyhlášení stanného práva v viděli
výše,
některé
odmítli volit), v
projevů
prosince v oblasti propukla silná vlna
obcích. Jak jsme
tři
polovině
nespokojenosti, která
Kuníně
obce v
(údajně
i v
některých
bezprostřední
okolních
blízkosti
Kunína měly ryze český charakter. Tito Češi byli z připojení Novojičínska k
Německu
konsternováni. V
polovině
listopadu 1938 se na
Novojičínsku
roznesla zpráva, že nejen celý okres, ale dalších 190 obcí bude vráceno Československu. Zpráva se šířila lavinovitě a pobízela nespokojené k
odvaze vyj ádřit nesouhlas se změnami. 225 V některých českých obcích rozměrů,
nabyly demonstrace takových
že
úřady
v
několika případech
znovu otevřely české školy dokonce i tam, kde Češi představovali menšinu. Nejednalo se ovšem o případ Kunína. 226 Vlna nespokojenosti (nejen z národního útlaku), zdá se, se V okolí nabíraly
nesmělé
přelévala
do
německých
protesty na obrátkách už
vlakovém nádraží Opava - východ se už na
začátku
dříve.
obcí. Na
prosince zaleskl nápis
" Wir dankem unserem Fuhrer, es ist schon dreimal so teuer wie fruher!" Také v Novém
Jičíně
protinacistického
i jiných vesnicích se ráno objevovaly plakáty
zaměření
typu" Pryč s Hitlerem". V
Kuníně
se nápisy a
plakáty, které vyj adřovaly touhu vrátit se zpět do Československa, objevily 19. prosince. Nesly text" Zlaté Československo", "My nechceme
k Německu, ale k Československu" a "Ať nám dají autonomii". Ještě týž den podnikly 223 224 225
úřady
nezbytná
opatření
k pacifikování odporu a v obci
Věstník české menšiny, 9.12.1938 Tamtéž; Myška, M. dospěl k závěru, že výsledky voleb byly zfalšovány., str.46 Tamtéž, str. 39
103
přesnější
vyhlásily stanné právo, o jehož délce trvání nemáme Dá se
předpokládat,
obyvatelstva
že bylo zrušeno za
zaměřily
Kunína (bez bližšího
jiným
určení
směrem.
několik
informace.
dní a že Vánoce pozornost
K poslední provokaci se
národnosti) odhodlal 8. ledna, kdy
občan vyvěsil
československou státní vlajku. 227
Dostupná fakta nás
neopravňují
myslet si, že nálada v obci se
změnila tak rychle a zásadně po připojení k Říši, a výsledky voleb v obci
tím
absolutně
bagatelizovat. Protesty v obci byly
pravděpodobně
vyprovokovány jednotlivci a na celkovou atmosféru v obci výraznější
z
vliv. Nacisté
rázně
zasáhli spíše
preventivně
případného rozšiřování protestů
z
českých
Němců
z
německých
Nespokojenost sudetských v žádném
případě
obcí do
z obav
německých.
zákonných norem
neznamenala odmítnutí Hitlera.
Analýza vývoje nálad obyvatelstva v
Kuníně
po Mnichovu je ztížena
nánosem propagandistických zpráv ze života obce. Je zvážit, kdy se projevy režimu.
neměly
upřímného
Bezprostředně
nadšení
mění
potřeba důkladně
v "pouhou" poslušnost
po mnichovském rozhodnutí do Kunína zavítala
vysoká oficiální návštěva, Kunínem projížděl Říšský ministr výchovy Dr. RUSt. 228 V obci byl s jásotem vítán podobně jako několik dní před tím vojáci Wehrmachtu. Akce
umně
využili
především učitelé
škol, kterým se
zapojením žáků podařilo zorganizovat působivý uvítací ceremoniá1. 229 Upřímné
pokračovaly
ovace režimu
také v
březnu
1939 po okupaci zbytku
Československa průvody a slavnostmi. 230 Zprávy o ideologických oslavách
jsou v tisku
poměrně časté
a pomalu
začaly vytlačovat
lidových slavnostech. Na druhou stranu však, nabývají stále
ostřejší
propagandistický kurs,
zvláště čímž
informace o
po vypuknutí války,
klesá míra jejich
důvěryhodnosti.
S
uzavřením české
menšinové školy došlo
zároveň
k
zavření mateřské
školy, která byla provozována Čechy. Do české mateřské školy však své 226 227 228 229
Tamtéž, str.41 Myška, M.: Novojičínsko od Mnichova k 15.3.1939 ... Deutsche Volkszeitung, zpráva z Kunína ze dne 21.10.1938 Vzpomínky M. Kratschmar, k.č. 1, s. A
104
děti
posílali také
nebyla.
Ačkoliv
němečtí rodině,
její
zřízení
naléhavé vzhledem ke
protože v obci
v obci nebylo
způsobu
německá mateřská
pravděpodobně pociťováno
byla
otevřena
v den Narozenin
poprvé slavily, 20.4.1939. Její
jako
života, který kunínské selky vedly, v obci
byla NSV v bývalé české menšinové škole zřízena školka nová. Slavnostně
škola
otevření
vůdce,
231
které se v Sudetech
bylo spojeno s velkolepými
oslavami Hitlerových narozenin. S postupem
času
se také
války. Obyvatelstvu bylo
začaly
objevovat první známky blížící se
předkládáno,
že válka jej nevyhnutelná a
nezbytná pro udržení podmínek pro rozvoj
německého
národa a germánské
rasy. Budova bývalé České menšinové školy byla od srpna 1939 využívaná kancelář
také jako
Wehrmachtu. Sedláci museli
spolek na ochranná
Německu
opatření
volných budov na
dělostřelectvu, pěšímu
svých usedlostech dát k dispozici / Je . d not k am. / 232 tan k ovym V roce 1933 byl v
část
vojsku i
založen "Reichsluftschutzbund" (RLB -
proti spojeneckým bombovým
útokům).
Spolek organizoval školení dobrovolných protileteckých hlídek, které vznikaly v
částech
obce. Jejich úkolem bylo
provádění
protileteckých
opatření: zatemňování oken, protiletecký alarm, likvidace požárů apod. 233
V
březnu
1939 se nábor do spolku protiletecké obrany konal v
Kuníně:
"Náborové schůze byla velmi podnětná. Řečníci, řídící učitel Josef Baier ze Suchdola a místní vedoucí NSDAP Edmund Gewolker důležitost
účinek.
Z toho
důvodu
případná
jakýchkoli zpráv
ohledně činnosti
agitační přednáška
231 232 233 234
minula
obranná
opatření
jen
se ve spolku protiletecké obrany musí
sjednotit všichni obyvatelé Kunína.
230
fatální
protiletecké ochrany v blížící se válce. Bez propracované
protiletecké ochrany mají všechna omezený
zdůraznili
,,234
Vzhledem k následné absenci
tohoto spolku je
účinkem.
pravděpodobné,
Zpráva o ní je však
důkazem,
že se
že se
Deutsche Vo1kszeitung, zpráva z Kunína ze dne 23.3.1939 Heimatbuch, s. 252 Tamtéž Enzyk1opedie, S.575 Deutsche Vo1kszeitung, zpráva z Kunína ze dne 18.3.1939
105
spolu s prušáckým militarismem do Kunína dostávalo
čím
dál více zprávo
nadcházející válce. V osidlech války Válečné
období bylo konsekventním
Vzhledem k tomu, že se úsilí záborem
důsledkem
sudetoněmečtí Kuníňané připojili
československého pohraničí
sjednotit
"Volksstamm", a posunout tak hranice nacistického východ, ocitli se
Hitlerovy politiky.
bezprostředně
k nacistickému
německý přímého
vlivu dále na válečného
s vypuknutím války v pozici
agresora. Pro sudetské
Němce
v
rapidní snížení životní
úrovně
(dodávky na frontu), politizaci
života i soukromých
Kuníně
vztahů (schůze,
znamenala
německá
zemědělské
pozitivní vývoj na celkový vliv
zvláště
na
pěstování
veřejného
školení, udání i rozsudky), odchody
na frontu i ztráty na životech. Na druhou stranu však mělo
agrese
připojení
produkce v
k
Německu
Kuníně,
zeleniny.
Češi v obci se dostali do role outsiderů, v důsledku nedostatku německých dělníků trpěných
pracovních sil.
Bezprostřední
ohrožení života
Čechům nehrozilo, jejich život byl však zbaven roviny komunitního
sdružování bez vyhlídky na zlepšení. frontu do Kunína
přicházely dělnické
Během
síly
odchodu
převážně
německých mužů
na
z valašského
vnitrozemí, ale také z okolních českých nebo smíšených obcí. Češi pomáhali Z
při
pracích na polích, byli
těchto dělníků
Národnostní přístupem
zaměstnáni
v obou cihelnách.
se po válce rekrutovali první kunínští novoosídlenci.
poměry během
nacistické éry byly
podmíněny
osobním
konkrétních lidí a jejich osobnostními kvalitami. Obchodník
Josef Kubesch
(Č.p.192) např. během
celých šesti let ve své
prodejně
zaměstnával Češku, která tak denně přicházela do kontaktu s velkým
množstvím lidí. 235 sedláci Blaschke 180 před koncem války nahnali všechen dobytek k
českým kamarádům
do Bernartice, nakonec
zůstali
v Čechách (současná paní Adámková), jejich statek přebírá Černoch, 235
S. Drost to vzhledem k dobové atmosféře vysoce hodnotí, in: Vzpomínky S. Drost, 10, s. A
k.č.
106
Úspěchy bleskové války byly v Kuníně, podobně jako v celé Říši, patřičně
zveličovány.
oslavovány a
přidružovaly
politice.
K
celkově
optimistickému tónu se
informace o pozitivním trendu v nacistické prorodinné
Během května
roku 1940 padl rekord v Sudetské
župě
v
počtu
svateb a porodů. 236 Také Kunín prožíval nebývalý rozkvět v počtu uzavřených sňatků
i narozených
dětí. Během
roku 1940 bylo v
Kuníně
uzavřeno 18, během roku 1941 19 manželství!237 V následujících letech se počet sňatků
snižoval. během
Obrat nastal Sovětského
svazu
druhé poloviny roku 1941 po napadení
Německem,
tj. s narukováním dalších
ročníků.
Na konci
roku 1941 už také v oficiálním tisku probleskávaly zprávy, signalizující pomalu
přicházející
únavu z války. Nedostatek mužské pracovní síly byl
negativně pociťován zvlášť zveřejněná
v novinách
na
venkově.
polovině
Už v
roku 1941 byla
naléhavá výzva všem ženám, aby šly pomáhat do
domácností sedláků, ve kterých chybí hospodář. 238 V Kuníně, kromě Čechů, na hospodářských usedlostech pomáhali také
váleční
zajateckém
zajatci. Francouzi byli
táboře
umístěni
Angličany
na statku, pro
v jakémsi provizorním zřízen
byl
v areálu Czeikeho cihelny. Vzhledem k tomu, že byli norimberskými rasovými zákony bylo s nimi také zacházeno slušným
stavěni
způsobem.
Angličané roveň
na
speciální tábor i Francouzi
germánské rase,
Ostraha francouzských
vojáků byla minimální, na práce k sedlákům docházeli nestřeženi [sic],239
jejich kontakty s místními v
podstatě
Němci
byly
vřelé.
Pro sudetské
exotickými pracovníky, od kterých mohli
Němce
načerpat
byli
spoustu
v jiné zemi. Počet francouzských zajatců se 24o pohyboval okolo pěti osob. Vzhledem k tomu, že Angličané byli zajímavých informací o
životě
internováni ve zvláštním V zajateckém
táboře,
táboře,
žili
relativně
izolovaným životem.
který byl zrušen v prvních
měsících
roku 1945,
měli
Deutsche Volkszeitung, 31.5.1940 SOkA NJ, f. Archiv obce, knihy, Kniha obecních příslušníků (rodů) vedená farářem W. Rummichem, dále Deutsche Volkszeitung, zpráva z Kunína ze dne 12.19. 1940 238 Deutsche Volkszeitung, 9.6.1941 239 Vzpomínky E. Golda, k.č. 6, s. A 240 Vzpomínky S. Drost, k.č. 10, s. A 236 237
107
k dispozici veškerý komfort, zbudováno pro hřiště.
ně
bylo dokonce fotbalové
241
Během
války v
Kuníně
na
Bauerově
statku pobývala také jedna
polská a jedna slovenská rodina. S postupem války se v
Kuníně začali
jako pomocné pracovní síly objevovat také sovětští zajatci, Ostarbeiteři.
Na konci války byli spolu s
několika
podílet. Místní s nimi v se o "oprav d ove/ outSl·d ery " . 243 V álečné
hospodářství
podstatě
odbytištěm
nekonečných
měli značnou
neudržovali žádné styky, jednalo
kladlo zvýšené nároky na dodávky
zemědělských produktů. Vzrůst
širším
a tzv.
polskými vyhnanými
rodinami ubytováni na zámku, na jehož zplundrování se měrou
242
poptávky po
v rámci stále se
zelenině
rozšiřující říše,
byl
způsoben
ale také v
nejen
důsledku
dodávek na frontu. Díky obrovskému zvýšení odbytu
zeleniny Kunín
skočil
z 19. století rovnýma nohama do masového 20.
století. Kunín fungoval jako
sběrné středisko,
odkud se zelenina
převážela
do vlakové stanice v Suchdole nad Odrou. Obec samotná byla schopná týdně dodávat 10-15 vagónů zeleniny, na podzim dokonce 30_40. 244
V oblasti produkce zeleniny Kunín z války Upozorněme válečné
zelenině exponenciálně
v posledních letech války. Bez výroby a jejím
V
profitoval.
v této souvislosti na fakt, že zvýšení dodávek bylo vázáno na
události. Poptávka po
Klemisch
jednoznačně
(č.p.
úspěchům
229),
německé
rostla
zvláště
agrese by k tak prudkému
vzrůstu
nedošlo. V roce 1943 byl místní sedlák, Franz
oceněn
titulem "Reichssieger" za
úspěchy
. 245 pestovall1 ze I enllly. v
/
/
S odchodem
mužů
se starost o chod
hospodářství přenesla
z velké
části na bedra žen a jejich dětí. Ženy však kromě řízení hospodářství značnou měrou
sbírkami
(částečně
nejrůznějších potřeb přímo
sbírek WHW (viz. výše) v 241 242 243 244
pod tlakem)
přispívaly
na frontu. Jen v roce 1942 Kuníně
NSV
uspořádal
dodávkami
kromě
pravidelných
zimní sbírku, ve které
Vzpomínky F. Bohm, k.č. 5, s. A Vzpomínky E. Golda, k.č. 6, s. A Vzpomínky S. Drost, k.č. 10, s. A Heimatbuch, s. 306
108
se vybralo 1300 ks sbírku knih. 246
oblečení
a lyží, sbírku starého
Muži z Kunína byli nasazováni v na
východě.
oblečení
různých částech
a
hadrů
fronty, na
a
západě
i
Jejich osudy jsou velmi pestré a naprosto se vymykají
možnostem a
kapacitě
této práce. Už v prvních
měsících
války
začaly
do
zprávy o padlých. Ztráty na životech přitom nebyly malé. Jen do května 1941 padlo 23 mužů z Kunína. 247 Do konce války se
Kunína
přicházet
číslo vyšplhalo na 109 obětí padlých nebo pohřešovaných. 248 Nejvyššího
vojenského ocenění, Železného kříže I. stupně se do konce roku 1944, za který máme k dispozici údaje,
dočkali
4 muži: Willhelm Repper, Otto
Klos, Franz Grosser, Heiz Jung. Willhelm Repper byl vyznamenán dvakrát. Železným křížem II. stupně bylo za vojenské zásluhy oceněno 43 mužů:
Wilhelm Tropper, Walter Bonisch, Rudolf Konig, Ernst Hans, Fritz
Junger, Friedl Barwig, Stephan Radek (2X), Heinrich Gold, Erich Schubert, Otto Jahn, Heinrich Bohm, Josef Klos, Julius Bayer (2X), Heinrich Schneider, Wilhelm Gold, Heinrich Jung, Josef Bohm, Leo Hickel, Bruno Nowak, Bonisch, Helmut Mayer, Heinz Bohm, Alois Schneider, Fritz FreiBler, Rudolf Speil, Otto Schramm, Willhelm Repper (2X), Willhelm Blaschke, Emil Eichhorn, Alois Friedrich, Alfred
Randisek, Alois Maak, Josef Nowak, Josef Feikus, Josef Bill, Franz Bonisch, Erwin Menzel, Franz Grosser, Rudolf Quitt, Walter Hickel, Fritz Dvorsky, Willhelm Krischke a Heinz Hickel. Železný kříž III. stupně obdržel Hugo Jahn. Informace o vývoji událostí na
frontě
civilisté v
Kuníně nečerpali
z oficiálního tisku a vysílání rozhlasu. Dostávaly se k nim voj áků,
přicházejících
na
několikatýdenní
dovolenou, i
jen
prostřednictvím
zraněných
nebo
invalidních vojáků,249 kteří propagandistický povinný optimismus náležitě korigovali. 25o Už před vypuknutím války byli civilisté připravováni na Deutsche Volkszeitung, zprávy z Kunína ze dne Deutsche Volkszeitung, zprávy z Kunína ze dne 247 Detusche Volkszeitung, 21.5.1941 248 Heimatbuch, s. 278 249 Vzpomínky M. Gold, k.č. 7, s. B 250 Srovnej Sudety pod hákovým křížem., s.335 ano sudetští Němci věřili ve vítězství v podstatě až do 245
246
2.4.1943 1.5. 1942, 12.6. 1942
Autoři jsou toho názoru, že posledních válečných dnů.
109
válečná
omezení, jedním z
nejdůležitějších
byla protiletecká obrana,
protože zázemí bylo snadno napadnutelné leteckými útoky. V
říjnu
1943
se namísto oslav připojení Sudet k Říši se v Hospodě u Kopetschků konala přednáška o zatemňovacích opatřeních. Ačkoliv
se masové
pravděpodobně
byly
určeny
ostřelování
omylem shodili
251
několik
1944 spojenci
bomb na Czeikeho cihelnu (bomby nezpůsobily přes
pro Slezskou Ostravu). Letecké nálety
ohromný rozruch v obci ztráty na životech ani přímo
létě
Kunínu vyhnulo, v
větší
škody. Bomby spadly dříve
na anglický zajatecký tábor, ze kterého však byli zajatci už
odvedeni. 252 Úsměvnou příhodou, která je symptomem stupňující se německé
obrany i
přibližování
fronty, bylo náhodné setkání dvou
čerstvě
sestřelených voj áků Luftwaffe s účastníky panského lovu v lednu 1945. 253
Od
března sovětská
letadla prolétala nad Kunínem
pravidelně
každý
večer. 254 průchod pravděpodobně sovětských
V lednu 1945 Kunín zažil
zajatců. 255 Jednalo se o natolik šokující a depresivní událost, že se vryla
do
paměti
všech sudetských
Němců, kteří měli
pochod popisuje následujícím z
koncentračního
tábora v
způsobem:
Osvětimi.
možnost ji zažít. S. Drost
Kunínem "procházeli
Pochod
vězňů
se opakoval více
Lidé (o lidech se už ani nedá mluvit - byly to ubohé měla
vlekli, spousta
vězňové
vzezření)
na nohou omotané hadry místo bot,
dnů.
se sotva
dřeváky
nebo
žádnou obuv. Byli v zuboženém stavu, mnoho z nich se sotva drželo na nohou, navzájem se podpírali, kteří úzkostlivě
obecního
úřadu
z potoka vody. zážitek je pro jistě
střežení
dbali, aby nikdo byl
mě
nevybočil
zastřelen vězen,
Můžu dosvědčit,
byli uniformovanými muži se psy, Vyprávělo
ze zástupu.
který se v blízkosti školy
že zástup lidí budil
děs
a
se, že u
chtěl
hrůzu.
napít
Ten
nezapomenutelný. Pro tyto lidi byl tento pochod zcela
pochodem smrti. ( ... ) Na naše
dětské
dotazy jsme
přesto
dostávali
Deutsche Volkszeitung, zpráva z Kunína ze dne 8.10. 1943 Vzpomínky p. Schwajda, k.č. 9, s. B 253 Vzpomínky S. Drost, k.č. 10, s. B 254 Vzpomínky E. Buchholz, In: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem 255 Je dodatečně obtížné s jistotou zjistit, zda se skutečně jednalo o sovětské zajatce a ne evakuované vězně z koncentračních táborů. Informace nasvědčují, že se jednalo o sovětské zajatce., In.: Malá, I., Kubátová, L.: Pochody smrti, Praha 1965. 251
252
110
odpověď,
oblečení
Možná byli přesně sobě.
vězně
že se jedná o ruské zajatce (a ne do zajateckých
úborů,
z
Osvětimi,
přes
sebe
měli přehozené
nezřetelné
Bylo slyšet šoupání nohou,
času
nemohu to s odstupem
posoudit. Byli tak špinaví, že se nedalo poznat, co
S jistotou jen vím, že
pozn. Z.K.).
vlastně
mají na
špinavé deky. ( ... )
mumlající hlasy. Ze všeho nejhorší
však byl zápach, který se ve vzduchu držel
ještě
dlouho. To
celém průvodu bylo to nejodpudivějŠí. (. .. ) Bylo to strašné.
vlastně
na
,,256
Tento "pochod smrti", ve smyslu jak jej chápe S. Drost, znamenal zlom v
náladě
svědomím Němců
Strach z
Němců
sudetských
následků
a probouzely stoupal s
jimiž se v posledních
v
Kuníně. Otřesné průvody
hrůzu
měsících
důsledků.
z prohrané války a jejích
přibývajícím
uprchlíků
množstvím
černým
byly
z východu,
války plnily ulice i poslední volné
ubytovací kapacity. Útěk kunínských Němců před blížící se frontou
S postupem fronty nervozita v jižní
straně,
Kuníně
houstla. V horní
části
obce, na
připravoval
v blízkosti šenovského kostela Wehrmacht
terén
k obraně (zákopy, bunkry).257 Kunínem proudili uprchlíci před frontou z obcí, položených na východ od Kunína. V obci bylo mnoho žen s malými dětmi,
jejichž muži byli odveleni na frontu. Organizace evakuace
obyvatelstva spadala pod povoz,
měl
povinnost
nejnutnější potřeby
působnost
zaopatřit
úřadu.
obecního
Každý, kdo vlastnil
neúplné rodiny a vzít je a jejich
na cestu s sebou.
Ačkoliv
byl
příchod sovětské
na spadnutí, místní vedení NSDAP oficiální
evakuační
května
většina
1945 ve 23 hod. V tuto dobu už byla
na cestu: lidé se sdružovali u obecního společně směrem
úřadu,
rozkaz vydalo až 2.
obyvatel
odkud
část
připravena
vyrazila
na Suchdol nad Odrou.
Bylo by chybou domnívat se, že sudetští
Němci
z Kunína odjeli
organizovaně dohromady, s čímž se setkáváme ve starší literatuře.
obyvatelstva Kunín 256 257 258
armády
patrně
opustila již
dříve,
skupiny
vyjížděly
v
258
Část
různou
Vzpomínky S. Drost, k.č. 9, s. B Vzpomínky M. Friedrich, materiál poskytnutý H. Friedrichem. Kubový, : Dějiny Kunína ...
111
dobu, se
patrně
patrně
pomáhal
od konce dubna do 3.
míní hlavní skupina nepříliš úspěšně
května.
nezaopatřených
organizovat obecní
zmatku odjeli sami, aniž by vzali ty, evakuoval na svém kteří měli
sedláci,
Před
útěku
"Sudetskými
kteří
žen s úřad:
jim byli
dětmi,
odjezdem sudetští
případně
z Kunína"
jejichž odjezd
mnozí s povozy ve přidělení.
Wehrmacht. Zdánlivou výhodu
k dispozici traktor,
Němci
Zbytek žen
při útěku měli
automobil.
Němci učinili několik nejdůležitějších
opatření. Členové Volkssturmu, domobrany složené z místních mužů, kteří zůstali
v
Kuníně,
vyhnali dobytek na pastviny, aby
během
doby, kdy
budou Němci pryč, nepošel hlady. 259 V domácnostech se lidé pokoušeli schovávat cennosti i před
věci
denní
potřeby (peřiny, oblečení)
zdecimováním vojskem i rabováním.
způsobem
- zazdívali, zahrabávali apod.
Věci
schovávali
Většinu
skrýší se
a potraviny nejrůznějším Rusům
a
Čechům podařilo odhalit. 260
Osudy
Kuníňanů
na
cestě
byly
různorodé.
Vzhledem k
přeplněnosti
cest prchajícími civilisty, vojáky i dobytkem byl pohyb na silnicích v
podstatě znemožněn. Ačkoliv
se
některým
shodou okolností
podařilo
dostat až do amerického osvobozovacího pásma,261 většinu obyvatel kapitulace zastihla v oblasti Svitava Moravské
Třebové. Němci, kteří
udržovali s Čechy přátelské styky také během války,262 neutíkali přirozeně daleko. Schovali se u svých známých Čechů v nedalekých vesnicích (Bernartice) nebo odjeli jen kus cesty. Velkou obavu mezi
Němci
vyvolávalo setkání s vojáky Rudé armády,
které propaganda líčila jako nelítostné, krvelačné, fyzicky odpudivé bytosti. 263 Zkušenosti s nimi byly vázané na okolnosti, za jakých ke kontaktu došlo, neobešly se ovšem bez znásilňování a ponižování. Ženy se s
dětmi
ocitly samy bez ochrany a pomoci. Schovávaly se na
různých
Vzpomínky M. Friedrich, In: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem. Vzpomínky E. Golda, k.č. 7, s. A 261 Vzpomínky E. Buchholz, in: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem; rodina se do konce června vrátila zpět do Kunína. Doufali, že v Kuníně naleznou alespoň potraviny pro přežití. Situace v Německu byla katastrofální. 262 Např. sociálně-demokratická rodina Nitschmannů, in: Vzpomínky E. Nitschmanna, k.č. 3, s. A antinacisté, selská rodina Blaschke (č.94), in: Vzpomínky F.Bohm, k.č. 5, s. A 259 260
112
místech
(půdy,
stodoly apod.). Obyvatelé Kunína byli vystaveni hladu a
strádání. Sovětští vojáci, bezprizorní ozbrojené osoby (Poláci) i Češi Kuníňané
zabavovali veškerý majetek, který s sebou domácích
zvířat),
mezi
hodinkách a bicyklech.
sovětskými
Němci
nezůstali ušetřeni ostřelování
(včetně
vezli
vojáky byla velká poptávka po
však
během
posledních
válečných dnů
útěku zemřely
a ztrát na životech. Na
nebo
se ztratily 4 osoby - Ferdinand Kuntscher, Aloisia Bohm, Marie Kunz a Gerda Axmann. Zabiti byli 4 lidé - Hermann Gold, Josef Heikenwalder se . H·k synem, Al OIS eI enwa··ld er. 264 Návrat do Kunína byl obtížný a protáhl se Mnozí
Němci
byli na
nějakou
dobu internováni
nacházeli v okamžiku osvobození,
někdy
Byli povinni pracovat. Nejhorší návaly Němci
z Kunína tedy
vesměs
většinou přímo
nechvalně
kde se
na jiné místo.
nacionalismu sudetští
prožívali mimo obec.
se shodou událostí dostala až do
místě,
přeloženi
dokonce
českého
v
několik týdnů.
na
Např.
M. Kratschmar
proslulého "pochodu smrti"
v Pohořelicích u Brna. 265 Do Kunína se Němci vraceli v naprosté většině pěšky
nebo na
zapřenou
vlakem (zákaz cestování
veřejnou
dopravou).
Ještě deset dní od osvobození se v Kuníně nacházelo minimum Němců. 266
V tu dobu už však byli pány situace Češi a Rudá armáda. Závěr:
Připojení Kunína k Německu ovlivnilo životy Němců i Čechů v obci. Češi, kteří v obci zůstali, byli prohlášeni za méněcennou rasu. Byl jim znemožněn
jakýkoliv
Nebyli sice
přímo
společenský
život a
spoluúčast
na
správě
obce.
ohroženi na životech, avšak prožívali období nejistoty,
strachu a neblahých vyhlídek do budoucnosti. Život Němců se však změnil neméně: plně
je ovládla nacistická propaganda.
sdružení a spolky pod 263 264 265 266
stejně
Viděli
jsme, že dosavadní
jako samospráva, policie i pošta byly
křídla nacionálně-socialistických
převedeny
institucí.
Vzpomínky E. Buchholz, In: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem. Heimatbuch, s. 279 Vzpomínky M. Krattschmar, k.č. 2, s. A Vzpomínky M. Friedrich, materiál poskytnutý H. Friedrichem.
113
Druhá
světová
válka obec ovlivnila ve dvou
se prudce zvýšil odbyt válka obdobím
neuvěřitelné
jen kompenzovala národnosti. V
zemědělských produktů,
válečné
na jednu stranu
na druhou stranu byla
kulturní i politické stagnace. Zvýšená natalita
ztráty na životech
konečném důsledku
Němcům především
směrech:
Kuníňanů německé
však spojenecké
vítězství
sudetským
nasadilo chomout "kolektivní" viny, v jejímž
důsledku byli v rámci osvobozeného Československa zbaveni občanských
práva "odsunuti" z vlasti.
114
7.
Výměna
rolí.
(květen
zásadně změnily poválečné
Charakter obce Kunín důsledku
1945- cca 1948)
proměnila kompletně
se
nejen národnostní struktura obyvatelstva
obce, ale také veškeré politické, ekonomické i kulturní komunismus
vystřídal
hospodaření
selské
pohledu však ani
a kulturní nejednotnost
úsekem, ale rozpadá se na
období v
základě
německý
Kuníně
poměry
-
zemědělské
národní socialismus, Jednotné
poválečné
události. V jejich
Při
folklór.
není jednolitým
charakteristických
znaků
družstvo bližším
časovým několika
do
částí.
První období je ohraničeno příchodem Čechů a jejich zabíráním povětšinou
z
volných usedlostí a
útěku před
domů
sudetských
Němců, kteří
se
domů
frontou vraceli teprve v prvních týdnech po osvobození, a
končí
relativní konsolidací
druhé
poválečné
poměrů
na
přelomu
období je charakteristický
léta a podzimu 1945. Pro
společný
více
méně
normální
život sudetských Němců a Čechů v obci. Tento "normální" život byl formovaný jednak
německou
legislativou prezidentských 1945 a
končil různě
internováni ve týdnů, během
a
dekretů,
sběrném středisku
Tento
v Novém
léta a podzimu 1946
před
českým vítězstvím, časový
s "odsunem" kunínských
tohoto druhého období správců
porážkou a
proběhly
volbami v
červnu
v
před
úsek
začal
Němců, kteří
také
s podzimem
byli
Jičíně několik dnů,
transportem do
Kuníně
de iure pak
většinou
nejvýše
Německa. Během
řádné prověrky
národních
1946 byly dekrety o vlastnictví
půdy
novým vlastníkům předány osobně z rukou ministra zemědělství J. Ďuriše. Pro
třetí
typické
období od konce roku 1946 do února roku 1948 je na jedné
uklidňování poměrů
angažovanosti a politických
a na
straně
půtek
druhé
zostřování
straně
politické
v obci.
115
Osvobození Již delší dobu před 5. květnem,267 do každodenního života v obci pronikaly známky blížící se fronty. Se
začátkem
dubna na
severovýchodním obzoru probleskávaly výbuchy, ozývaly se dunivé tankové
střely,
doprovázené mohutnými tlakovými vlnami. Adolf Purr
atmosféru 4. května popsal následovně 268 : "Střelba dělostřelectva stále sílí.
Střelba kulometů
je na doslech,
působí hrozivě.
duše. Kunín opustila i posádka Wehrmachtu. jednotky. ( ... ) Všechno
působí neuvěřitelně:
Zůstaly
Na ulici není živé tu jen tankové bojové
ulice jsou
vylidněné,
statky
ztichlé. Ženy, které ještě předevčírem čekaly před obecním hostincem, přibrala
na
útěku
auta Wehrmachtu. Dnes se
šenovského kostela. Dva
střelba
dělostřelecké výstřely
mi
ozývá už od
zasvištěly
kolem uší
v blízkosti Schindlerových polí. Vesnice je pustá a prázdná. " Po střeny p. Purra o stahování Wehrmachtu na západ potvrzuje hlášení náčelníka
štábu 52. štábní divize plukovníka Misjury a
operačního
svodce
Č.
jednotky pěchoty),
náčelníka
oddílu 52. štábní divize Rudé armády plukovníka
0109 ze 5.5. ke 12.30 hod.: "Pozorováním nepřítele
z Kunína
projelo 11 krytých
směrem
37 povozů, 3 kanóny. Ve
vojáků, jižně
mužů
směru
od nádraží v Suchdolu ( ... )
dělostřelecké baterie, v prostoru Kunína zpozorovány tanky nepřítele.
Kunín byl osvobozen v odpoledních hodinách 5. bojů
na katastru obce
příliš
května
,,269
1945. O tuhosti
informací nemáme k dispozici. Ve svodce se
pouze konstatuje, že za 24 hodin bylo 300
vojáků "zničeno"
vzato do zajetí. Tyto údaje se však vztahují k širšímu než katastru Kunína. Na kunínském dnech po osvobození ve
ve
pohyb
na Suchdol nad Odrou (asi 120
automobilů,
na Suchdol seskupeno asi 200
zjištěn
Choměce
hřbitově
bylo
vojáků
a 24
operačnímu
provizorně
prostoru
v prvních
společném hrobě pohřbeno devět vojínů
Rudé
armády.27o Také sudetští Němci vzpomínají na padlé sovětské i německé vojáky, jejichž rozkládající se ostatky, ne však v masovém 267 268 269
měřítku,
datum osvobození Kunína Tamtéž, s. 1, překlad Z.K. Archiv obce Suchdolu nad Odrou, k dispozici dáno p. Bartošíkem, 15.1.2002
116
nacházeli na polích v Kuníně po návratu z útěku před frontou. 271 Tito vojíni byli bez
pohřbeni většinou
na
místě
podle spáchaných
válečných
do narychlo vykopané jámy,
často
křížku. Soudě
škod,
soustřeďovaly
se bojové
operace především v dolní části Kunína, tj. v okolí zámku. 272 Poškozeny byly zejména zemědělské usedlosti a domy na dolním toku Jičínky. 273 P. Gold vzpomíná, že na statku části
č.
199, naproti zámku
přes Jičínku
Kunína, ve stáji po návratu našli velké díry po
střílení.
V
v dolní domě
byly
patrné známky oslav vojáků Rudé armády.274 Bujaré oslavy se však promítly i do stavu jiných domů. Za nejasných okolností např. lehl popelem dům č. 227. 275 Domy ve střední a horní části Kunína však absolutní destrukci byly
ušetřeny.
V bojích byla poškozena
střecha
a fara. Zdá se však, že ve srovnání s okolními vesnicemi byly škody v obci 315.000,-
relativně
Kčs,
nízké. V
Kuníně
byly
vyčísleny
v Suchdole nad Odrou na 410.000,-
Kčs
kostela
válečné
na celkovou sumu a v sousedním
Šenově dokonce na 3.296.000,- Kčs.
Majetkové škody, které s
průchodem
vesměs
nezpůsobily přímo
bojové operace, ale
fronty souvisely, však byly mnohem vyšší. Sudetští
vzpomínají na vyjedené zásoby potravin a
vojáků, kteří často
bezpředmětně
nepořádek
likvidovali také bytová
Němci
po pobytu
zařízení,
a
pokoušeli se objevit tajné skrýše sudetských Němců, kteří před útěkem zazdívali nebo zakopávali svůj majetek. 276 Usedlosti a domy ještě před V únoru 1946 byly ostatky exhumovány a uloženy v rakvích zpět. Hrob byl ohrazen, památka vojáků uctěna pomníkem s rudou hvězdou.; in: SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č.4, složka B: Hroby vojenské - exhumace krasnoarmějců 1945-1951 271 Vzpomínky E. Golda, k.č. 5, s. B 272 Jednotky Rudé Armády postupovaly směrem od Hladkých Životic a Hukovic, in: SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č.4, složka G, soupisy válečných škod, srovnej: SOkA NJ, ONV NJ, spisy, k.č. 286, Přehledný výkaz škod vzniklých válečnými a politickými událostmi, 18.9.1945, 8061/III., dále vzpomínky S. Drost, k.č. ll, s. A 273 Poškozené domy a statky už nikdo neobsadil, postupně pustly a během 50. let byly zbořeny: č.p.: 212, 213, 214, 215, 223, 224, 225, 226, 227, 228, 229 274 Vzpomínky E. Golda, k.č. 5, s. A: stopy po vajíčkách smažených přímo na plotně, 3 zabité prasnice s odřezanýma zadníma nohama, zabitá klisna apod. 275 Vzpomínky M. Krattschmar, k.č. 2, s. A, jednalo se o dům, ve kterém s rodiči bydlela. 276 Vzpomínky A. Schweida, k.č. 9, s. A, Domů se z útěku před frontou vrátili cca po 3 týdnech. Dům (č.134) našli v hrozném stavu: otevřený, peřiny roztrhané a v peří rozlité a rozsypané potraviny, z potravin zbylo jen několik brambor ve sklepě. Dům jejích rodičů (č. 262) se nacházel ve stejném stavu. 270
117
příchodem
Rudé armády rabovali vojáci Wehrmachtu se slovy, že by
všechno stejně dostal "Ivan".277 Nevhodné chování a rabování postihlo především
zámek, jehož
umělecko-historické
vysloveně
frontou otrlými vojáky, likvidovány. Na žalostném stavu zámku
i kulturní hodnoty byly
podepsali také tzv. Ostarbeiteři,278 kteří byli ubytování v přízemí zámku ještě před příchodem
fronty. Do vestibulu zámku a zámeckého parku byly
Rudou armádou po osvobození vehnány krávy, 279 sehnané muži z "Volkssturmu" před útěkem na pastviny, aby nepošly hladem. 28o Následky bojových operací a patrné
ještě
18.
května,
válečného
kdy se do Kunína z
plundrování byly v obci
útěku před
správce statku Purr: "Park je zpustošený. Jsou do dobytka. Zámek
totálně
zplundrovali
Správu statku má na starosti ruský společně
s dalšími
německými
úkolem je úklid vesnice a němečtí
pohřbený. Německé
Kuníně
Válka Ačkoliv
(19.
května
se A. Purr
č.???
Jejich
odpadu k odvezení.) Do dnešního dne už
většinu válečných
stop, mrtvý dobytek už je
sovětských vojáků. Většina zvířat
má kulhavku. "
se do normálu dostávala jen pozvolna.
skončila
boje dále
zvěrolékař.
"Ostarbeiteři".
ženy jsou povinny dojit ohromná, bezprizorní stáda
dobytka pod dohledem Situace v
nahnána stáda
z Polska a
muži musí hlásit ve vile
třídění
muži stihli odstranit
dělníci
něj
frontou vrátil
8.
května,
v den
nepokračovaly,
bezpodmínečné
situace
kapitulace
zůstala zvláště
v
Německa.
pohraničí
nepřehledná
a napjatá i po následující týdny, ba měsíce. Pořádkovou službu v obci drželi partyzáni 281 , jednotka Rudé armády, okupační
jednotka Československé armády,282 která situaci v obci převzala pod kontrolu ve 2. polovině května. 283 Národní stráž v obci fungovala do října 1945. 284 Nejpozději do konce června byla v obci zřízena četnická stanice. Vzpomínky S. Drost, k.č. ll, s. A Obecný název pro dělníky nižší rasy, kteří do Říše přicházeli za prací. 279 Vzpomínky E. Golda, k.č. 6, s. A 280 Vzpomínky M. Friedrich, In: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem 281 SOkA NJ, ONV NJ, osídlování pohraničí, k.č.75, zpráva místní četnické stanice, 754/45 282 SOkA NJ, ONV NJ, Okresní osídlovací komise, k.č.300, č.90 - zabavení radiolamp v Kunwaldu 283 H ana 'kJ ' I n: eV, 'J'v,v , .: N ovy'J'v, ICln po osvo b ozen!., tenlO N ovem IClne ... , s. 58 284 SOkA NJ, ONV NJ, spisy, k.č. 677, Obec Kunín 1945-1953 277 278
118
A však ani ta nebyla schopna dostat situaci plně pod kontrolu. V
pozdějším
přihodily:
285
období se dozvídáme o mnoha excesech, které se v obci
drancování, krádeže, násilnosti na sudetských
Němcích
i
Češích. Podle vzpomínek M. Friedrich právě velení sovětské jednotky zabraňovalo největším přestupkům Čechů i řadových sovětských vojáků. přítomnosti
Díky
velení byla situace v
Kuníně
oproti jiným obcím
údajně
relativně klidná. 286 viděli
Jak jsme staří
předchozí
v
lidé ad. obec opustili
kapitole,
nejpozději
2.
německé
května,
ženy s
dětmi,
invalidé,
kdy byl vydán rozkaz
evakuovat Kunín. 287 Zpět se sudetští Němci vraceli v rozmezí prvních dnů, spíše však teprve
týdnů
někteří
podotknout, že
místě) vůbec
kunínští
válečné
(nacistická minulost, jiném
po osvobozenÍ. V této souvislosti je občané
se do Kunína z
okolnosti, internování v
potřeba
různých důvodů nějakém táboře
na
nevrátili. V obci se v prvních dnech po osvobození
vyskytovali především Češi, kteří zde působili také za války, pravděpodobně několik válečných zajatců
(Francouzi aj.) a ruští vojáci.
Velmi rychle se však obec začala zaplňovat nově příchozími Čechy a vracejícími se
Němci.
Atmosféra v obci byla prosycena nacionalismem
Čechů, který vzedmula radost z vítězství i uvolnění po celou válku potlačovaných
averzí k sudetským
Němcům.
Ti se naopak ocitli de facto
v bezprávném postavení. Postavení
Němců
v
Revoluční poměry
května.
K
Němců
ve
ze 2. srpna 1945 "o
státní
maďarské občané
německou
se
po válce.
začaly legislativně
nejvýznamnějším dekretům,
sudetských
nebo
Kuníně
státě,
upravovat od druhé poloviny
které upravovaly postavení
byl dekret prezidenta republiky 33/1945. Sb.
úpravě československého občanství
osob
národnosti". Podle tohoto dekretu všichni
ztratili
státní
československé
příslušnost.
státní
Sudetských
občanství
Němců
německé
českoslovenští
dne, kdy nabyli
se dále týkal dekret
č.
285 Tamtéž, dokument zmiňuje vtrhnutí několika vojáků Rudé armády do domu Č. 230 a následné zabavení věcí vojáky a partyzány národnímu správci R. Holišovi a jeho výslech na konci června 1945. Četnická stanice o incidentu nevěděla. 286 Vzpomínky M. Friedrich, In: Archiv autorky, materiál poskytnutá H. Friedrichem
119
května"
5/1945 Sb. z 19.
o neplatnosti
správě
jednání z doby nesvobody a o národní Maďarů, zrádců správě),
národní
nacistických
kolaborantů
a
dekret
Č.
některých majetkově-právních
některých
a
organizací a
16/1945 Sb. z 19.
zločinců, zrádců
lidových soudech" - Velký
a jejich
retribuční
června
pomahačů
června
Němců, Maďarů
kolaborantů" (konfiskační
a
71/1945Sb. z 19. října
z 24.
října"
září
o konfiskaci
stěžejním
podniků",
nebo
legislativním
očistě),
rozdělení
dekret), dekret
dekret
Č.
Č.
místě
na
oblečení
nařízení
viditelné a výrazné "N". Toto
majetku
100-103/1945 Sb.
108/1945 Sb. z 25.
bylo vydáno více, tyto
na
patří
základě
po osvobození byli přes
Č.
majetku a Fondech národní obnovy". I
opatřením,
(páska
dekret
Č.
kterých sudetští upadli do v podstatě ve státě bezprávného postavení de iure. 288 Bezprostředně
(dekret o
mimořádných
o pracovní povinnosti, dekrety
nepřátelského
dekretů, směrnic
když
a o
"o konfiskaci a urychleném
"o konfiskaci velkých
ústavů"
"o potrestání
dekret (o národní
12/1945 Sb. z 21.
Němců,
majetkových hodnot
Němci
ke
Němci
povinni nosit na viditelném
ruku, nášivka na prsou nebo na rameni) nařízení
vydávaly formou vyhlášek
jednotlivé okresní národní výbory,289 Na Novojičínsku se jednalo o černé "N" v bílém oválu na černém podkladě. 29o Toto označení "N" evokovalo situaci, v jaké se v nacistickém Německu ocitli Židé. Nacistickými zločiny
se zacházení se sudetskými
Němci
také
vysvětlovalo
a postavení
Němců se explicitně k tehdejšímu postavení Židů přirovnávalo. Němci
byli
často
hned v prvních týdnech internováni v pracovních nebo
internačních
táborech za katastrofálních hygienických podmínek.
Měli
nárok na podobné příděly potravin jako Židé ve Třetí Říši, nesměli dopravou a navštěvovat veřejné místnosti, vycházet z domu od 20 do 6 hodin. 291 Podléhali zpočátku automaticky pracovní
cestovat
veřejnou
povinnosti. 287
Paměti Adolfa Purra, s. 1
Sbírka zákonů a nařízení státu Československého. Doba svobody. Roč. 1945 Teodoridisová, A.: Německá menšina na Královedvorsku po druhé světové válce, in: Ročenka SOkA v Trutnově, 1999., s. 59 290 Vzpomínky E. Golda, k.č. 7, s. A 291 Staněk, T.: Odsun Němců z Československa, s. 78-84 288 289
120
Tato praxe byla na
začátku
později (zvláště
srpna) reglementována. V
podmínky v
internačních
po
skončení
září
a v
Postupimské konference
říjnu
byly upraveny Němci mělo
táborech, podle kterých se s
zacházet sice přísně, ale lidsky. 292 Ve druhé polovině roku se taky začaly upravovat podmínky
přidělování Němců
na práci. Na podzim 1945
Československý stát zasáhl také do sféry intimních vztahů mezi Němci a Čechy. Důsledně se měly dodržovat předpisy ministerstva vnitra o
povolování sňatků s osobami německé národnosti. 293 Vyučování dětí bylo značně října
po
omezeno a upraveno výnosem ministerstva školství a
1945, podle kterého o
prověření
žádostí
rodičů
přijetí německých dětí
a na návrh místních
osvěty
českých
do
úřadů
škol
ze 4. měly
rozhodovat
příslušné okresní správní orgány.294 Tato praxe byla zdlouhavá a způsobovala,
děti
že
ve školním roce 1945/1946 školní docházku
často
vůbec nenastoupil~295
Sudetští
Němci
v
Kuníně
byli po návratu z
útěku před
frontou
vystaveni šikanování, někdy dokonce fyzickým "trestům". 296 V Kuníně se tímto "vyrovnáváním" Svaťa
Z
tabák.
Zubří"
Fabián ze
polí. Zdejšího
účtů
faráře
Zastřelili
proslavilo
bil hrubým
několik
způsobem
skupin. Velitel
vracející se muže a ženy
(partyzáni) zbili a žádali po
chlapce
německé
partyzánů
něm
víno, zlato a
národnosti Hanse ". Kolem p. Slabého
(cca 20 let), který pracoval v panské
cihelně,
se
vytvořila
skupina
mužů,
kteří se na Němcích dopouštěli surovostí. 297 Hrůzu mezi německými
ženami budilo
znásilňování sovětskými
vojáky,
před
kterými se ženy na
noc musely schovávat. 298 Neoficiální vězení bylo v Kuníně zřízeno v Horní
hospodě,
kde byla H. Layer krátce (po návratu z
útěku před
frontou) svědkem mučení německých mužů. 299 292 Jednalo se o táborní řád ze 17. září a speciální směrnice pro internační střediska ze 29. října, in: Staněk, T.: Předpoklady, průběh a důsledky vysídlení Němců z Československa, s. 53 293 Šebestík, J., Lukeš, z.: Přehled předpisů o Němcích a osobách považovaných za Němce, Praha, Ministerstvo vnitra 1946. 294 Staněk, T.: Odsun Němců, s. 121 295 Vzpomínky A. Husar, k. č. 6, s. A 296 SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č.4, složka C: Trestní spisy, spory 1945-1946 297 Vzpomínky A. Husar, k. č. 6, s. A 298 Vzpomínky M. Gold, k.č. 7, s. B 299 Vězení bylo zřízeno sovětskými vojáky, Vzpomínky H. Layer, k.č. 12, s. B
121
Princip kolektivní viny dopadl na všechny kunínské
Němce
bez
ohledu na to, jestli se jednalo o fašisty nebo o osoby politicky vlažné. 18. května místní starousedlí i noví Češi v součinnosti s Rudou armádou vzali
"spravedlnost" do svých rukou. 30o Ve sklepě Gewolker-vily301 uvěznili 23 sudetoněmeckých mužů, údajně členy "Volkssturmu,,302 v mnoha případech
s neopodstatněným obviněním z týrání Čechů během války a z propagování nacismu. i
řádnými
ve
Někteří
těchto mužů
z
někteří
soudy odsouzeni jako fašisté,
veřejné správě
byli
poválečnými během
byli
lidovými
nacismu
činní
(Josef Klemisch, Ernst Schindler, Herbert Blaschke, Někteří patřili
Gustav Mayer, Johann Habicht). politickým
představitelům
Schindler).
Uvězněni
obce
(předválečný
k
předválečným
starosta za BdL Gustav
byli také mladiství (KarI Friedel, 15 let, Josef
Schwarz, 15 let). Tito muži byli nuceni podstoupit pochod z Kunína do Nového
Jičína, během
a v místním okresním byli odvezeni do bývalého
z
vězení
sovětského
koncentračního
zemřely dvě Osvětimi
ně
kterého na
byly
byli cca 8
pokřikovány
dnů
"nadávky"
vystaveni týrání.
Němci,
Následně
zajateckého tábora u Ostravy, posléze do
tábora v
Osvětimi. Během
tohoto martýria
osoby (Josef Miksch a Gustav Schneider). A. Purr se
vrátil na
začátku září
1945.
Zajímavý je přitom nepoměr mezi reálnou mocí Čechů a jejich početností
v obci
ještě
v únoru roku 1946. V
2080 obyvatel, z čehož jen 800 bylo Čechů. dobu dle oficiálních zpráv v domech správci,
pravděpodobně
kteří
měla
celé
být
plně
české
Zarážející je také velmi nízký
číslo přibližně
V
důsledku německých válečných
o 600 nižší než byl
Ačkoliv obec již v tuto
osídlena, nežili na usedlostech a
si nemovitosti v tomto období
je
k tomuto datu žilo
rodiny, ale jen jednotliví národní
podle libosti a za kterými jejich rodiny Němců.
Kuníně
303
často svévolně vyměňovali
přicestovaly
počet Němců
počet
až
později
v obci: 1200 obyvatel
obyvatel v obci v roce 1939.
ztrát, viz níže, se toto
cca na 500 osob, o nichž nemáme zprávy.
po odsunu
Někteří
z
číslo
zmenšuje
těchto občanů
se do
Deníkové záznamy A. Purra; k zajímání bývalých nacistů byli Češi také vyzýváni z oficiálních míst (armádou i vládou): ln: Staněk, T.: Odsun Němců ... 301 neznámé č. p. 302 Vzpomínky M. Friedrich, ln: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem 300
122
Kunína
pravděpodobně
válečnými
v
událostmi
Německu,
nevrátili z
zavlečeni
někteří
frontou,
zvláště
Mnozí,
vojáci byli přímo
mimo území republiky - ocitli
zůstali.
kde už také
útěku před
muži, byli internování
v okolních pracovních táborech (Bludovice, Štramberk). Přes
všechny peripetie, kterým museli sudetští
čelit,
válce
mohli ve velké
většině
střežených střediscích, neboť
pracovní tábor. někteří Němci
"odsunu"
volně
Kuníně
k tzv. "volným"
z Kunína byli
uvězněni
Především
V
Patřili
v
žít
Kuníně
zřízen internační
Němcům.
Není však
vyloučeno,
z
muži byli
odváděni
do pracovního tábora v Bludovicích.
v okolních obcí (viz. výše).
většina německých mužů
odvezena
hromadně
vlakem ze Suchdola nad Odrou na práci do dolů v Ostravě. Nejblíže Kunínu se nacházel
že
zahájením organizovaného
některém
srpna byla
po
ani
v
polovině
táborů
v
bez nuceného pobytu ve
nebyl
měsíce před
Němci
internační
304
tábor v Suchdole nad Odrou.
Životní podmínky v tomto táboře byly katastrofální. Staněk zmiňuje, že v internačním táboře,
v
polovině
části
který byl
soustředěno
srpna 1945
o ženy s
dětmi.
se "výkaly vylévaly možnost se bránit.
umístěný
V
táboře
téměř
v objektu fy Baar, bylo
ještě
kolem 1700 osob. Jednalo se z velké
byly k dispozici jen
čtyři
pod okna ubikací. " Sudetští
Staněk uveřejňuje
záchody, z nichž
Němci neměli
ani
stížnost suchdolsko-kunínského
lékaře
MUDr. N awratila z konce srpna 1945, který byl v suchdolském
táboře
také internován a
"Informoval jsem hned v v
táboře
měl
na starosti zdravotnickou službu:
začátku odpovědné činitele,
(. .. ) neodpovídají
nejprimitivnějším
byly odmítnuty s poukazem na to, že moje činností ošetřujícího lékaře
b U d e przsne trestano. v,
v
' "
a jakékoliv
provinění
304 305
v
táboře
jest pouze
proti tomuto
nařízení
305
Němců
byla
různá
a
tím, za jak dlouhou dobu po osvobození byly jejich domy nebo
usedlosti obsazeny národními správci. V 303
podmínkám. (. .. ) Moje návrhy
činnost
Kvalita bytových podmínek sudetských podmíněná
že zdravotní poměry
některých případech
se
Němci
1.2.1946: Nové Kravařsko - Kunwald, okresní zásobárna zeleninou Vzpomínky M Friedrich, ln: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem Staněk, Pracovní tábory, s. 67-71
123
domů
nemohli
nastěhovat
hned po návratu z
útěku před
frontou,
někdy
v domě zůstali až do svého "odsunu". Spolužití Čechů s Němci v jednom domě většinou
řídilo
nebylo konfliktní,
se však jasnými pravidly danými
faktem, že novými pány jsou Češi. Němci byli ve svých domovech s nelibostí trpěni. Češi se často snažili sudetské Němce vystěhovat. Němci se také
nastěhovali
do "sociálních"
bytů,
tj. do ubytoven v panské
cihelně,
kde před válkou i během ní bydleli výhradně Češi. 306 V několika případech se však v
Kuníně
se sudetskými nejméně
lidé také
Němkami,
tři děti.
intimně
sblížili. Ze
vztahů
správců
národních
které na statku pracovaly, se dokonce narodily
Tyto intimní vztahy však byly posuzovány jako
zločin,
jednotliví národní správci (Antonín Kelnar, Jan Navrátil, dalším byl rozsudek
kvůli polehčujícím
okolnostem
později
zrušen) byli odsouzeni
k pěti měsícům vězení nebo k pokutě 25.000,- KČS. 307 Buchholz: návrat do K. v
červnu,
ze Suchdola jdou
přes
pole k panské
cihelně,
tam ubytovaní
Němci, které už vyhnali Češi z domovů.
Osídlování obce po válce. pohraničí
Plán osídlování
vzešel z iniciativy domácího odboje.
případě Novojičínska,
Proces osídlování,v
prezidenta republiky
Č.
dosídlování, se opíralo dekret července
28/1945 ze dne 20.
zemědělské půdy Němců, Maďarů
a jiných
nepřátel
1945 "o osídlení
státu
českými,
slovenskými a jinými slovanskými zemědělci" (tzv. osídlovací dekret) 308 a
o množství dalších Všechny tyto
dekretů, pokynů,
nařízení
však, jak
vyhlášek a ministerských
upozorňuje
výnosů.
Slezák, osídlovací proces
spíše jen usměrňovaly, než aby jej iniciovaly.309 Osídlování bylo během prvních české
čtyř měsíců
euforie z
živelným procesem, který vyplynul ze všeobecné
vítězství, podněcované
i reálnými "divokými odsuny" v ministerstvo
zemědělství
létě
sliby o "odsunu"
1945. Až na
Němců
a fakticky
začátku září
vypracovalo Plán na osídlení
pohraničí
(tzv.
Generální plán), jehož mottem byla myšlenka, že do osídlování má být Vzpomínky E. Buchholz, ln: Archiv autorky, materiál poskytnutý H. Friedrichem SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č. 4, složka D: nezařazené 308 Grulich, T: Problematika počátku osídlování pohraničí a plány na osídlování.; in: Etnické procesy v novoosídleneckém pohraničí (Dělnictvo v etnických procesech), sv. 2. Praha 1986, s. 11-18 306 307
124
řád
vnesen
a
pořádek.
V této Nový Jičín, plně dosídlen. 31O
době
byl však již nejen Kunín, ale celý okres
Jak víme, do února 1946 do Kunína přišlo 800 Čechů, z nichž asi 100 válku v Kuníně prožilo. Tito Češi, k nimž je nutně připočítat také dělníky z cihelen,
kteří
přirozeně
v
v
Kuníně během
počátcích revoluční
institucích i
při
války pracovali (viz. výše), doby
při
měli
ustanovování prvních obecních
obsazování usedlostí jistou výhodu, danou znalostí
prostředí i časovým náskokem před ostatními Čechy. Zabírání nemovitostí
a
hospodářství
kunínským
Němcům
tak probíhalo
pravděpodobně
od
prvních dnů, potažmo týdnů od osvobození. 311 Kunín patřil k bohatým, Největší část
malebným obcím, o které osídlenci projevovali velký zájem. národních
správců přišla
části
z velké
reemigrantů
z okolních obcí a z oblasti Valašska (odkud
pocházeli také z
Volyně
dělníci, kteří
do Kunína
přišlo
v obci byli za války). 26 rodin
už v rámci regulovaného
osídlování na podzim 1946. V roce 1948 v Kuníně žilo kromě Čechů 28 312 Němců, 36 Slováků, 8 Rumunů, 2 Bulhaři a 1 RUS. V
důsledku
velmi rychlého osídlení do Kunína s výjimkou skupiny
volyňských Čechů nepřišly obyvatelé jedné vesnice, jak by bylo logické,
pro komunitní život obce žádoucí a jak to plán.
Pozdější
oficiální žádosti
části
později
vyžadoval Generální
obcí nebo zájmových skupin musely
být z nedostatku "kapacit" odmítány.313 To ovšem mělo za následek kulturní
roztříštěnost,
sousedskou nesvázanost, malý zájem o
věci veřejné
a velký zájem o soukromé blaho. Kritériem, které do procesu
udělování
usedlostí do národních správ
vnesl Generální plán, byla odbornost a trestní bezúhonnost. byla
přirozeně zvláště
správců
v
v
Kuníně
v
Kuníně příliš
počátečním
vysokou
Obě
kritéria
období pro množství národních
laťkou. Během
prvních
měsíců
se
objevili "zlatokopové", osídlenci na oko, jejichž prioritním
Nové osídlení pohraničí ... , s.47 AOkA NJ, f. ONV NJ, spisy, k.č. 298: Osídlování pohraničí. Konfiskace, směrnice a vyhlášky., č. 4/i6i6 3ll srovnej: Kubačák, A.:Dějiny zemědělství v českých zemích, Praha 1995.str.155 312 Kubový, J.:Dějiny Kunína, MNV Kunín 1970, str.70 309
310
125
zájmem bylo odvézt co některých
největší
množství majetku do svých
incidentech podávají zprávy vyšetřeno
O
trestní spisy, mnoho
případů
však
Hřívovi
ze Zašové (Bohumil, Miroslav, Stanislav), kterým bylo
nebylo. V
létě
pozdější
domovů.
Kuníně působili bratři
1945 v
postupně
do národní správy svěřeno šest [sic] hospodářství, která vyrabovali. 314 O revolučnosti
doby vypovídá také fakt, že
důvodu
členové
údajně
kryli
k tomu, že Kunín
patří
zelenině,
náročná
k
hospodářství
zemědělským
daří
způsobilost
národních
správců zvláště
většině případů měli
se
výrobou jen minimální zkušenost, což se projevilo už v při
a na podzim 1945 byla v
mu
Vzhledem
oblastem, ve kterým se
vysoké. Lidé z Valašska však v naprosté
Běžná
výborně.
Jičíně, kteří
na technologii výroby i množství pracovní síly,
byly nároky kladené na odbornou
zemědělskou
vede
nějakého
Stanislava z
Okresní osídlovací komise v Novém
vydali dobrozdání, že
která je
počínání
létě
sklizních (viz. níže)
Kuníně
obývali za sebou hned
také praxe
střídání
několik hospodářství,
usedlostí. Národní správci než zakotvili na tom "svém".
Často se však také stalo, že z Kunína po nějaké době úplně odešli.
Neklidná doba však nahrávala nejen živlům,
účtů
s
zlatokopům,
ale
všeobecně
otrlým a zdecimovaným frontou. Výše jsem popisovala
Němci.
všem vyřizování
Rabování však ignorovalo národnostní bariéry a postihovalo
přirozeně i Čechy. Okresní národní výbor v Novém Jičíně varoval
vyhláškou ze 30. sovětským
června
místní národní výbory v okolních obcích
rabováním a vyzýval je, aby proti tomuto
před
rázně zakročovali,
neboť je v rozporu s morálkou i rozkazy sovětského velení. 315 Paní Layer,
která pracovala a bydlela u národního správce Zeisbergera vzpomíná na blíže
neurčenou
noc v roce 1946, kdy
přes
(č.21),
Kunín
projížděla
ruská jednotka. Český správce" stál u dveří s puškou a střežil svůj
majetek. Byl ve stejném napětí jako my. " Často se také stávaly incidenty, při
kterých byl
svévolně
zabavován majetek do soukromých rukou
SOkA NJ, f. ONV NJ, spisy, k.č. 300, Okresní osídlovací komise, žádost 124 314 SOkA NJ, f. MNV Kunín, spisy, k.č.4, složka C: Trestní spisy, spory 1945-1946 315 SOkA NJ, f. ONV NJ, spisy, k.č. 298, Osídlování pohraničí. Konfiskace, směrnice, vyhlášky., 4/427, konkrétně ke Kunínu in: SOkA NJ, f. ONV NJ, k.č. 75: Osídlování pohraničí, hlášení četnické stanice, 4/1454 313
z
Prostřední Bečvy, Č.
126
(zlatokopů, sovětských vojáků) nejen Němcům, ale také Čechům. Některé
těchto zločinů
z
316
byly v následujících letech potrestány.
N a svévoli, která v obci panovala, poukázali v denním tisku
někteří
z volyňských Čechů, kteří do obci přišli v říjnu 1945 v rámci osídlovací akce, kterou organizovala okresní osídlovací komise. nepřátelským přístupem
nový
předseda
zajištění
tehdejšího
předsedy
317
Byli rozčarováni
(pravděpodobně
MNV
už
J. Szkatula), který nejenže odmítl spolupracovat na jejich
v obci, ale
explicitně
dokonce pod výhružkami zbavení národní
správy nabádal ostatní Čechy, aby volyňským Čechům neposkytovali žádnou pomoc, zejména ne potraviny. Po skupina devíti
vojáků
nechána napospas,
příchodu
do obce byla tato
formálně
jí však byl
přidělen
zničený statek, o který nikdo z ostatních Čechů nejevil zájem. Volyňští
Češi se divili, že "v místě, které bylo z nejbohatších obcí v okrese a kde zůstaly
ani
po
Němcích nepřeberné
několik
starších
aspoň přikrýt.
peřin,
zásoby všeho druhu, nebylo možno najít
jimiž by se lidé,
kteří
léta bojovali (. .. ) mohli
"
Příchod volyňských Čechů vzbudil vlnu nevole mezi staršími
osídlenci
pravděpodobně
z toho
důvodu,
žádné volné usedlosti, které by k
přidělení připadaly
vzhledem k rozvíjejícím se debatám o které na podzim 1945 vskutku strachovat o
svůj
že v obci již nebyly k dispozici
začaly,
prověrkách
v úvahu. Také
národních
správců,
se dosavadní národní správci
osud na usedlostech, které
ještě
začali
nebyly v jejich
vlastnictví. Jak psali volyňští Češi, "příčinou tohoto jednání vůči nám bylo bezmezné sobectví, jaké
dějiny
našeho národa dosud nezažily ( ... ). "
Připomeňme jen, že volyňští Češi byli vesměs kvalitními hospodáři, kteří
se v oblasti
zemědělské
o výsledcích
výroby
prověrek
dobře
národních
orientovali. správců
se souhrnné informace
bohužel nezachovaly. V archívních fondech MNV Kunín i ONV Nový Jičín
je možno najít
poměrně
správci odvoláni. Na 316 317
velké množství
případů,
základě těchto (předpokládám
kdy byli národní
torzovitých)
údajů
si
Vzpomínky p. Layer, k.č. 12, s. B Nové Kravařsko, 24.1.1947- Volyňští Češi v našem kraji
127
však
nemůžeme udělat přesnou představu
národních nebo
správců
alespoň
a o
poměru
nevyhovujících
snaživým a poctivým
Správně-politické poměry Bezprostředně
o množství odvolaných hospodářů
ke kompetentním
osídlencům.
v obci. začaly
po osvobození se
české
formovat také první
správně-politické instituce v obci. Čechům, kteří se v obci nacházeli,
v tom napomohla jednak absence
Němců
v
Kuníně
a
přítomnost sovětské
jednotky, jejíž velitelství si základnu zřídilo v prostorách zámku. 318 První Národní výbor (MNV), který v revolučním způsobem.
retrospektivně,
Kuníně
září
fungoval až do
Podle Kroniky Kunína, která událost zaznamenává
bylo ustanovení MNV dílem dvou
mužů,
L. Mrliny a V.
Hývnara. Mrlina, "mladý, průbojný člověk s jasným cílem, Kunína vrátil
bezprostředně
po osvobozenÍ.
Společně
Hývnara "zvolili" prvním české
předsedou
,,319
se do
se správcem občany
Bauerovy cihelny "zhodnotil situaci" a s dalšími osmi
v bývalé
1945, vznikl
MNV. Tento MNV
Kunína V.
zpočátku
sídlil
menšinové škole.
Úkolem revolučního MNV bylo zajistit relativní klid v obci, tzn. odebírat
zbraně
vracejícím se sudetským
Němcům
a obstarávat potraviny
pro nově příchozí obyvatelstvo. 32o Po vydání dekretu o národní správě (l9. května) měl
po vydání
koordinovat
konfiskačního
přidělování
dekretu (21.
prioritou stát zabavování, majetku. K obojímu
318
320
a
(kromě uskladňování živelně
války. Role MNV byla omezená také
319
června)
uskladňování
majetku) docházelo de facto však
předsedů
usedlostí a
MNV a dobu jejich
do národní správy,
kromě
tohoto
mělo
jeho
zapečeťování německého
a
zapečeťování německého
již od prvních
později.
působení
se
domů
dnů
po
skončení
Tabulka níže udává
výčet
do roku 1964.
Deníkové záznamy A. Purra Kronika Kunína Kronika Kunína
128
Poznámká
5/ 'uze." .•••"'- 9/1945
VladjritírHývnar
9/1945
.~?11946
JanSzkatula
? II94p
- ? /1946
Josef Mitasz
?/1946 - 3/1948
Puvodněnen pohraniční stť.gže
Nár()dní jt;dhoty, v roce 1938 ri:ú:(sel bhec opustit. 32 !
Ludvík Pelikán
3/1948 - 9/1949
Po Františku před
4/1953 - 12/1953
- 5/1954
- 5/1957
5/1957 - 1
Předsedové
1.
Jarmila Pekniková
Josef Poruba
Iqemept Mli;;il
MNV Kunín v letech 1945 - 1964; Tab.
MNV. Ve dnech 21. - 26.
června
finančního oddělení
hospodaření, při
1946 na MNV v
ONV v Novém
touhou po obohacení. Další
322
Jičíně
č.
poměrů
na jednotlivých na
revize obecního
funkcionářů, částečně
přestupky
9
Kuníně proběhla
které vyšly najevo nesrovnalosti vzniklé
nepozorností a nedbalostí obecních
321
předseda.
jiný
Jaroslav Fusek
Celková anarchie v obci se promítla také do
popud
Novg!'oviÚejmě působil
Fusk;~Vl Je~tě
vyšly najevo
částečně
tristní
jejich zištnou
později.
OkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č. 4, složka G: Soupisy válečných škod SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č. 4, složka D: nezařazené
129
Škody, které obci vznikly v důsledku nedbalosti, se týkaly pohledávek u bank a
pojišťoven,
sudetoněmeckých starostů,
které odmítli
které vyplývaly ze
o kterých
závazků
čeští předsedové nevěděli
převzít zodpovědnost, ačkoliv
kontinuita mezi
nebo za
německými
a
českými závazky musela být zachována. 323 Jednalo se o nedoplatky u předseda
Raiffeisenkasse, o jejichž nesplácení tehdejší musel na
vědět.
zřízení
Vzhledem k nesplácení
úroků
u
Pelikán
Investiční
banky za
obecního vodovodu z 20. let, nabíhalo obecní
penále. Jeho splácení bylo
soudně
uloženo
několika
údajně
půjčku
pokladně
u banky
osobám a rozložilo se
na období do roku 1952. Další
přestupky
hospodářství,
se k
ale
sice
svědčí
prohřeškům často
neměly
neblahé
finanční
dopady na obecní
trestuhodné laxnosti obecních
sami
deníku daroval MNV Rudé
nevědomky přiznávali:
armádě částku
9.600,-
funkcionářů, kteří
"Podle dokladu
Kčs.
Ve
č.
80
skutečnosti,
podle prohlášení funkcionářů MNV jde o výdej za lihoviny, resp. za stravu na slavnosti pořádané na rozloučenou s ruskými vojáky. ex post objevily ve vyplácení působila
do
října
odměn
,,324
tzv. Národní stráži, která v
1945: Podle protokolu MNV Národní stráž
dotovalo nemalými
částkami,
které
Problémy se
vojákům
v hostincích. V roce 1945 zmizela také
Kuníně
štědře
vyplácel na stravování
část peněz
fond 1. Porubou. Trestní udání bylo podáno na
vybraných na školní
předsedu
MNV L. Pelikána
za podezření z krádeže sedla Čechovi z Hladkých Životic. 325 Krádež se měla
způsobem,
odehrát kuriózním
Pelikán sedlo
svévolně
majitele a Kunínem Další
byly již s jistotou
obviněn zpronevěry
jej bránil následujícím
z propití
částky
zabavil muži, který ho
měl půjčené
od
zmíněného
projížděl.
prohřešky
Poruba ml., byl
který vypovídá o charakteru doby:
způsobem:
60.000,-
Kč,
podmíněny
60.000,-
Kčs
touhou obohatit se: J. za prodané
"Není pravda, že jsem
je však pravda, že jsem na
dřevo.
nařkl členy
Otec
MNV
členské schůzi
KSČ v červnu (1946) veřejně prohlásil: Jestliže je mému synovi J. 323 324
SOkA NI, ONV NI, spisy, k.č. 677: Obec Kunín 1945-1953 Tamtéž, Protokol o revizi obecního hospodaření
130
Porobo vi kladena za vinu neprávem jím za prodané vězněn,
dřevo,
že tuto vyinkasovanou
částku
zpronevěra
mohla
komise a ji propít. To jsem
prověřovací
komise byli
člena
MNV p. Galatíka. "
je mu
řekl
vyinkasované
byl šest
týdnů
neprávem a
odložit stranou
z toho
výkonu služby na MNV
Během
Kč,
přisuzována
stejně dobře
prověřovací
při
60.000, -
domnělou zpronevěru
za kteroužto
pak prohlašuji, že tato
zpronevěra
důvodu,
že
několikrát
členové
opilí
včetně
první poloviny roku 1946 z obecní
kartotéky zmizely výkazy o zaplacení nájemného. Protože bylo z obce v krátké
době
"odsunuto"
nejméně
500 lidí, nebylo už možné
zjistit, kolik kdo zaplatil. "Je zarážející, že
dosud
nevědí,
která popisná
čísla patří
nynější
polovině
zpronevěřil částku
Kčs.
Všechny tyto nejasnosti i prokázané chaosu a
obecní funkcionáři
obci a kdo je obývá. " V
roku 1946 tehdejší obecní pokladník, V. Martínek, 80.000,-
dodatečně
nepřehledné
situaci, která v
zpronevěry
se mohly udát díky
Kuníně nejméně
do roku 1948
panovala bez ohledu na charakteristické znaky jednotlivých kratších časových úseků,
těchto zmatků
jak jsem je nastínila v úvodu této kapitoly. Projevem
bylo také
časté střídání předsedů
Politické preference nových
osídlenců
MNV do roku 1949.
byly
podmíněny
jejich
původem i politikou KSČ v pohraničí, která nahrávala velké parcelaci půdy
a tím také uspokojení velkého
počtu zájemců
v následující podkapitole). Výsledky shromáždění
se
příliš
červnových
neliší od celkových
(K tomuto více
voleb do Národního
výsledků
v
českých
zemích:
V Kuníně zvítězila KSČ (60%), na druhém místě skončila ČSL (25 %), sociální demokracie byla třetí (10%), národní socialisté čtvrtí (5%).326 Kunínský zpravodaj situaci způsobem:
" V Obci
před
Kunwaldě
volbami 1946 okomentoval následujícím
probíhá
jakýchkoliv štvanic až na to, že na
předvolební
veřejné schůzi
boj
mírně
3.5. (1946)
bez většina
Trestní stíhání bylo zastaveno v říjnu 1946. in: SOkA NI, ONV NI, spisy, k.č. 286, 1576/III. 326 SOkA NI, složka OV KSČ, V. kniha, zápisy z jednání předsednictva KSČ 325
131
občanů
zamítla zastoupení strany národních
v Kunwaldě. "
poměrů
v MNV
327
Politická situace v obci roku 1948,
socialistů
začala
zůstala
houstnout s
klidná a
nevyhraněná přibližně
vyostřováním mezinárodně
scéně. Explicitně
i situace na domácí politické
veřejné schůzi občanů
politických
se o "politizaci"
místních
poměrů
předseda
MNV Pelikán. Tvrdil, že ve vztazích mezi lidmi hraje
na
do
23. prosince 1947 zmínil čím
dál
větší roli jejich politická příslušnost. 328 Pelikán byl akčním výborem
Národní fronty funkce zbaven v březnu 1948. 329 Získat však informace o konkrétním politickém smýšlení
veřejně činných
osob je problematické.
Nejvíce zmínek se přirozeně vztahuje k členům KSČ, kteří na venkově od roku 1948 byl tzv.
začali
propagovat myšlenku
Přípravný
výbor Jednotného
společného hospodaření.
zemědělského
V
Kuníně
družstva založen hned
v následujícím roce. Krátce po únorovém komunistická rétorika. V
převratu
březnu
do Kunína
1948
začala
předseda
pronikat
místní organizace
akčního
výboru Národní fronty soudruh Černocký" zdůraznil, že ještě dnes jsou u nás
různé
živly, které by
chtěly
rozvrátit náš stát a všeobecný
pořádek.
Važme si takové vlády, která hájí pracující lid všech vrstev národa. " Zdá se, že komunistická strana a její hájili pozice urovnání a excesy Tento
poválečné
počáteční
prosycen
zklidnění poměrů
v obci vysoký kredit a
v obci. Nahrávaly jim v tom
doby, kterým se nevyhnuli ani obecní
političtí činitelé.
komunismus ve svých obecních pionýrských dobách byl
upřímnou
hospodaření
členové měli
330
vírou ve
zmírnění
bídy obyvatelstva i
efektivnější
v kolektivní pospolitosti.
SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č. 4, složka D: nezařazené SOkA NJ, složka MNV Kunín, 1. kniha 329 Motivy jeho odvolání však nutně nemusely být politické, neboť byl údajně alkoholik. 327 328
132
Hospodářská
situace v obci.
Změny vlastnictví půdy v poválečném Československu probíhaly ve třech
Během
etapách.
rozdělovala
konfiskovala, zrádců".
první a
části,
která se Kunína dotkla
následně
osídlovala
různých
Proces osídlování trval na
dlouho (viz. kapitola Rámec obecných situace v
pohraničí měla
se
"půda Němců, Maďarů
místech
dějin).
nejcitelněji,
a
pohraničí různě
Podle oficiálních prognóz se počítalo
uklidnit do konce roku 1950, kdy se
již
se zaknihovaným majetkem. 331 Ve skutečnosti se velkou část pohraničí podařilo
osídlit mnohem Během
osvobození.
dříve,
a to již
během několika
málo
měsíců
po
roku 1948, v rámci tzv. druhé etapy se revidovala
První pozemková reforma z roku 1919. Po únorovém
převratu
se
přešlo
k
realizaci tzv. Nové pozemkové reformy. 332 Na
způsobu,
osídlencům,
se
půda přidělovala
jakým se
významně
podílelo
poválečné
do Národní správy novým zemědělství,
ministerstvo
v jehož čele stál komunista Julius Ďuriš. Kromě tohoto zvláště po osvobození významného postu komunistická strana získala
křeslo
ministra
vnitra. Sílící vliv komunistické strany v poválečném Československu byl umocněn
všeobecným politickým
příklonem společnosti
do leva, na
kterém mělo lví podíl osvobození velké části Československa sovětskou Rudou armádou. Pozice komunistické strany sílila původně
politicky
agrárně
orientovaném. Vzhledem k
neobnovení agrární strany se volební preference právě
na komunistickou stranu, což však nebyl
válkou v
Kuníně
nežili
hlavně
voliči
venkově,
poválečnému
přenesly
případ
na
z velké
Kunína.
části
Před
agrární strany (viz. výše).
V debatách o způsobu nového osídlování pohraničí KSČ maximálně prosadila
svůj
charakteru
popředí
pohraničí významně
hospodářství
programům
program. Do
a platby za
vystoupily dva problémy, které do
zasáhly: Velikost
přidělený
přidělovaných
majetek. Komunisté prosadili oproti
ostatních politických stran Národní fronty koncepci parcelace
SOkA NJ ,MNV Kunín,l.kniha, zápisy rad MNV, březen 1948 Juněcová, J.: Vznik JZD 1948-49, Edice dokumentů ke vzniku JZD - Zemědělské družstevnictví, Praha 1995, str.147, srovnej etapy o.sídlování in : Nové osídlení pohraničí. .. , s. 33-82 330
331
133
půdy
zemědělských
velkých
usedlostí
Němců
na menší
části,
nejvýše na
13 hektarů. 333 Oponenti komunistického návrhu, zastávající požadavek obdělávání půdy,
soukromého
selského podniku, která by oprávněný
ukázal jako
velikostí v
pohraničí.
ve velikosti
hospodářství
Majetková držba se
s velkou
vyznačovala
později
výraznými rozdíly
nacházelo se zde velké množství
výměrou půdy
pro uspokojení všech
jejich prosperitu, což se
limitováno množstvím usedlostí a jejich
hospodářství:
s velmi malou
vylučovala
argument. Na druhou stranu však bylo tehdejší
zemědělství
ministerstvo
argumentovali malou velikostí takového
(do lha) a
výměrou půdy
velké množství
(nad 30 ha). Bylo proto
zájemců vytvořit
by uspokojil všechny zájemce, a
zároveň
hospodářství
počet hospodářství,
takový
hospodářství
zapotřebí
který ně
takového rozsahu, aby o
mezi osídlenci byl dostatečný zájem. 334 Druhým velkým otazníkem byly platby za
přidělený
majetek.
Komunisté navrhovali jako úhradu za získané pozemky platbu ve výši nejméně
jedné a nejvýše dvou
vyrovnání se
mělo
průměrných ročních
pohybovat v rozsahu jedno až
Finanční
sklizní.
tříročního
nájemného
z objektů. Ministr financí, V. Šrobár, kontroval, že tak nízká úhrada nepomůže
zlepšit stav státních financí. Prezident Beneš apeloval na
princip nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, který se porušovat a
vytvářet
tak
případně nebezpečný
Se svým návrhem vyšších úhrad
zůstal
neměl
dále
precedens pro budoucnost.
Beneš nakonec osamocen, za
komunistický návrh se postavili sociální demokraté, lidovci i národní socialisté. 335 V
Kuníně
velikostní typy přitom,
bylo
půdní
vlastnictví
hospodářství.
Za
332 333 334
Limitní hranice výnosnosti
hospodářství
se
pohybovala níže než jaký byl
hospodářství,
které bylo schopno bez obtíží
uživit celou rodinu, kunínští hektarů.
rozvrstveno mezi všechny
bonitě půdy,
vzhledem k výborné
československý průměr.
početně
Němci
považovali usedlost o velikosti 9
(viz. kapitola Obyvatelstvo v obci) Hranice 13 ha,
uměle
Kubačák, J: Dějiny zemědělství v českých zemích, Praha 1995, str.I50 No vé osídlení po hraničí..., s. 39-42, s. 86 Tamtéž
134
vytvořená
komunisty by proto v
Kuníně neměla způsobovat větší hospodářství mělo
problémy, i když je pravda, že velké množství
nad 20 ha. Kamenem úrazu se však stala nezkušenost národních nedostatek pracovních sil, které
způsobili,
že
sklizeň
rozlohu
správců
a
v prvních letech
byla velmi nízká. Na neodborné V
září
Jičíně
pěstování
zeleniny v
příliš růžových
asi v
"zásobování obdělána,
z
děje
odsunu
řádně
orgány.
a konstatoval tragickou
Místní zpravodaj v květnu 1946 situaci
barvách. Na ONV v Novém
se v obci
důvodu
336
příslušné
svaz urgoval na ONV v Novém
Kuníně
neodbornost národních správců. viděl
v obci poukazovaly
zahradnicko-ovocnářský
1945 na
hospodaření
podle
Němců
předpisu, půda
Jičíně
hlásil, že
je všechna
z obce je (však) cítit nedostatek
pracovních sil, jelikož v obci se pěstuje značné procento zeleniny, " která je
náročná
na výrobu. Tuto zprávu však v místním tisku v únoru a
v srpnu 1946 popírají dva zostřujícím
337,
články
o
pěstování
se tónem, že pokud se pole rychle
zeleniny v nezačnou
Kuníně
se
znalecky
obdělávat, doj de ke kolapsu dodávek. 338 Kromě
neodbornosti národních
zemědělských
správců
bylo hlavním problémem
pracích nedostatek pracovních sil. Dekretem
Č.
při
71 z 19.
září
byla na všechny sudetské Němce, a vzápětí také na Čechy uvalena pracovní povinnost. Vzhledem k tomu, že v obci se nacházelo málo německých mužů,
práce na polích i
péče
o dobytek
jako za války, na bedrech žen. Jestliže se muži v
Kuníně
nacházeli, byli
většinou
spočívala, podobně
německé
nasazováni na práce v
národnosti důlním průmyslu
v Ostravské uhelné pánvi. 339 Do zemědělských prací v Kuníně byli zapojeni také v srpnu jich v
váleční Kuníně
zajatci ze zajateckého tábora v Novém
Jičíně
-
pracovalo dvanáct, jednalo se však již o jejich
Nové osídlení pohraničí..., s. 44-45 SOkA NJ, ONV NJ, spisy, k.č.75 - Okresní osídlovací komise, 4/1885 337 SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č. 4, složka D: nezařazené 338 Nové Kravařsko, 1.2.1946: Kunwald - okresní zásobárna zeleninou, Nové Kravařsko, 9.8.1946: Kunwald - zásobárna zeleniny 339 Hornictví v Československu trpělo po válce extrémním nedostatkem pracovních sil.
335
336
135
"odsunu" do Německa. 340 Do obce na práci byli také každý den přiváženi internovaní sudetští Němci z tábora v Novém Jičíně.
I přes tyto
341
pomocné síly a pomocné studentské brigády a nově příchozí Čechy však lidé v
Kuníně
nebyli schopni pole
řádně obdělávat
první poloviny roku 1946 byla z obce "odsunuta" sudetských
Němců
1948, kdy v
a
Kuníně
původní počtu
a sklízet úrodu.
převážná část
obyvatel obec nedosáhla ani v roce
žilo 1545 osob.
N a problém nedostatku pracovních sil narážela také výroba v
Kuníně. Bezprostředně
důvodů
z ekonomických
Během
po osvobození došlo
sloučení provozů
ke
průmyslová
pravděpodobně
obou cihelen - panské
Bauerovy i statkářské Czeikeho pod jednotnou správou B. Kužílka. 342 Zatímco Czeikeho cihelna
začala
dobře
velmi
prosperovat, v
cihelně byl provoz z nedostatku pracovních sil zastaven.
mlékárna, která byla v nové
budově zřízená
jako Czeikeho cihelna výrobní združstevnění
v Kunwaldě.
a
změně
úspěchy.
názvu na
343
Bauerově
Kunínská
v roce 1942, slavila
podobně
V roce 1946 došlo k jejímu
Kravařské mlékařské
družstvo
344
Velkostatek v konfiskačního
Kuníně
rodině Bauerů
zkonfiskován na
dekretu. Rodina Bauerova byla dokonce v tisku
prohlášena na německou. rozparcelována a zemědělcům.
byl
345
přidělena
základě explicitně
Velkostatkářská půda však nebyla
v drobných
Statek byl v celku
přídělech
přidělen
jednotlivým
Jednotnému svazu
českých
zemědělců (JSČZ). V odůvodnění žádosti o přidělení velkostatku JSČZ se
konstatuje, že "pokud jde o sebe, protože
zmíněný
zemědělce,
statek je v
nemají zájem o
německých
příděl
statku pro
obcích (také v Suchdole nad
Odrou) s převážnou většinou větších usedlostí.
,,346
Připomeňme v této
SOkA NJ, ONV NJ, spisy, k.č. 282 - Odsun Němců, váleční zajatci; váleční zajatci mají být odsunuti 341 SOkA NJ, ONV NJ, spisy, k.č. 286, 12912/III. 342 Nové Kravařsko, 8.6.1945 343 SOkA NJ, MNV Kunín, spisy, k.č. 4, složka D: nezařazené. Zprávy předsedy MNV Kunín J. Mitasze ONV NJ, 21. 5. 1946 344 Nové Kravařsko, 1.3.1946 345 Nové Kravařsko, 22.2.1946 346 SOkA NJ, f. ONV NJ, k.č. 300: Okresní osídlovací komise, č.j .625 - doporučení přídělu velkostatku 340
136
příděl půdy
souvislosti množství žádostí o kvůli
nedostatku
Zemědělská
půdy
v obci zamítnuty.
výroba v obci po válce podléhala stále
zespolečenšťování.
zemědělci
trendu
oficiálně
hospodářsko-technické úpravě půdy,
rozorání mezí a
vzhledu krajiny,
silnějšímu
Jak jsem zmínila výše, JZD bylo v obci
ustanoveno v roce 1949, k pověstnému
z roku 1946, které byly
tj.
zničení tradičního způsobu hospodaření
v
Kuníně přistoupili
převratu
které obec postihly po únorovém vymykají rozsahu této práce.
Uzavřeme
i
v roce 1954. Události,
v roce 1948, se však již
tuto podkapitolu konstatováním,
že úrovně objemu produkce potravin v Československu z přelomu let 1936/37 bylo dosaženo až v roce 1960. 347 Odsun kunínských
Němců.
"Odsun" Němců z Československa byl právně podmíněn rozhodnutím "Velké trojky" v Postupimi v
létě
1945 o organizovaném humánním
"odsunu" Němců z Československa a z dalších částí středovýchodní a východní Evropy. Ústřední směrnice k provádění soustavného "odsunu" schválila
československá
vláda 14. prosince 1945. Rámcové plány
být vypracovány Osídlovacími
úřady
postup v jednotlivých regionech
v Praze a
měl zajišťovat
resp. správních komisí ve spolupráci s okresními
úřady
Bratislavě,
konkrétní
aparát národních
bezpečnostními
měly
výborů,
složkami,
ochrany práce, fondy národní obnovy, s orgány
pověřenými zemědělským osídlováním a oblastními osídlovacími úřady.348
"Odsun" podléhal směrnicím ministerstva vnitra. 349 V
podstatě
bezprávné postavení kunínských
Němců
bylo v roce
dovršeno jejich "odsunem" z Československa během března až listopadu
1946. Kunínští
Němci
nádraží v Novém
byli "odsunováni" z Horního (tzv. Hodslavického)
Jičíně. Před
10 dní internování v
samotným transportem byli vždy
novojičínském sběrném středisku
přibližně
v Anenské ulici
Burešová, J.: Osudy československého zemědělství po lI.světové válce, in: HO, str.177 348 Staněk, T.: Předpoklady, průběh .. s. 52-53 349 Zejména Směrnice k provádění soustavného odsunu Němců č.j. B-300/1990-45, která byla později dalšími směrnicemi doplňována a upravována 347
8.ročník,
137
(Anna-Berg).350 Délka pobytu byla různá, ve středisku pobývali několik týdnů.
sudetští Němci panickou hrůzu. Obávali se otravy jídla i zlovůle stráže. 351 Jak jsme viděli, jejich dní, avšak i
Z pobytu ve
obavy byly podložené
středisku měli
skutečnými
událostmi.
Následující tabulka uvádí data Němci
;::
;::
:-....: "1::1 ~
~
N
'"' ~ c =:
z Kunína "odsunuti", a
::! ..... ;...
c
l:l..
:::'" ~ .....;...
~ ~
......
'c"'
~
' ,\.)
.....
i
Q.,
<:.)
0;:: <:.)
'
.....
....
~
'" >~ ' .... ~ ~
::!
~
N
11.3.1946
8
30.3.1946
3
6
2
26.4.1946
257
2.5.1946
18 6
3
350 351 352
16.6.1946
218
26.6.1946
8
30.6.1946
10
7.7.1946
40
21.7. L946
7
28.7.1946
13
1.8. 1946
193
počet
transportů,
ve kterých byli sudetští
"odsunutých" osob.
. Poznámka (cíl, hraniční přechod, vypLacgná peněžní
.~
částka)
...:::
Dále platí, cQyýše.
Podle
oficiálníchlJd~jů mělo
být z obce
odsunuto 300 osob.
Ačkol~y m~TQ>být podleoficiáJiiiho údaje odsunuto z I\).Inínán 5 osob, vevýčtíjse nachází ieh ~~te]á. olovina 352,5Q(1;--RN1 Podobriěnresibvnalosti v pqčtl.fOsob jako . . předchozího transportu.
PQslobné nesrovnalosti ypočtu oSQb předchozího tran$pgrtu. Rozpisy
já~Qu
počtu
osob z jedriotlivých óbcí dále už jen sppradicky.
SOkA NI, f. ONV NI, k.č. 285, hlášení ONV NI, 9.4.1946 Vzpomínky E. Golda, k.č. 7, s. A SOkA NI, ONV NI, k.č. 288: Transporty 26.4,2.5., 19.5.1946, evidence, seznamy
138
7.8.1946 1946
13 19 Seznamy chybí Transport vypraven zóny.,
12 Celkový
db$ť)vetské okupační
RiM
počet
1050
odsunutých osob
Data transportu kunínských
Němců
a jejich
počty;
Tab.
č.
10
Kunínští Němci byli "odsunuti" v 19 - 20 transportech. 353 Odsunuto bylo 510 žen, 231
mužů
a 309
"odsunutých" osob je však
dětí
do 15 let. Celkový
přibližně
počet oficiálně
o 700 osob nižší, než jak by
odpovídalo počtu kunínských obyvatel německé národnosti. 354 Jak si tuto nesrovnalost
vysvětlit? Především
musíme odmítnout měsících
masových ztrátách na životech v prvních byli
Němci
v
Kuníně
vystaveni
životech s výjimkou prvních oficiálními údaji a předpokládáme,
jiné
počtem
že by se v
šikaně
hypotézy o
po osvobození.
Ačkoliv
a nesvéprávnému zacházení, na
poválečných týdnů
osob
případné
německé
Kuníně měly
v
nebyli.
Nepřesnost
mezi
národnosti, o kterých době
"odsunu" nacházet, mají
příčiny:
Nesrovnalostmi trpí samotné seznamy, které jsou
značně
neúplné a
které nebyly vedeny
pečlivě
- podle hlášení z Kunína ze dne 13.2.1946 k
"evakuaci" je v obci
určeno
346
mužů,
644 žen a 342
dětí,
což je o více
než 100 osob více než v seznamech transportů. 355 Vzhledem k tomu, že se sudetským
Němcům před
"odsunem" vydávaly
evidenční
lístky, je
SOkA NI, ONV NI, Odsun Němců - transporty, evidence, seznamy, k.č. 287 - 296 Podle sčítání lidu z roku 1939 v Kuníně žilo 1896 osob, viz. výše., rozdíl cca 100 osob nechávám jako rezervu pro Čechy, kteří v obci žili během války. 355 Tamtéž, k.č. 284, hlášení MNV Kunín, 13.2.1946 353
354
139
pravděpodobné, Z
přesnější
že je tento údaj
než samotné seznamy
o 356 transportu.
Početní
po válce v
nutno
Kuníně
někteří
frontou,
Někteří
nacházeli.
se nevrátili
odjeli už v posledních
připočítat válečné
zajatců
Němci
rozdíly pramení také z faktu, že ne všichni kunínští
měsících
zpět
z
útěku před
válečné
těmto
války. K
zajatce a padlé vojáky. Zatímco
z Kunína neexistují,
se
osobám je
počty válečných
ztráty na životech zaznamenává
Heimatbuch. 357 Na základě jeho údajů v důsledku válečných událostí zemřelo
139
zařazeny
občanů
i úmrtí v
rodin, osoby
důsledku přestřelky
zemřelé
na
"vypořádávání účtů". vojáků
kunínských
dětí.
Kunína, z toho 8 žen a 5
útěku před
Na
frontě
z
října
frontou i
Do tohoto
jsou
1938, sebevražda dvou
oběti českého
příslušníků
a
zemřelo
padlo nebo v zajetí
Wehrmachtu, 41
počtu
sovětského
68
Wehrmachtu zmizelo beze
stopy. Pomůžeme-li odečteme
od
si jednoduchými matematickými
počtu
německé
obyvatel
národnosti,
počty
zůstane přibližně
osob, o jejichž osudu statistiky nepodávají informace. Toto zmenší na asi 460, vyjdeme-li z
dopočtu mužů
zemřelé
a tyto
číslo
580
se
k "odsunutým" ženám nad
16 let bez partnera. Technické provedení odsunu jednotlivých jednotným
scénářem.
bezpečnosti
(SNB)
uzavřeno
řídilo
Horní nádraží v Novém určených
Jičíně.
SNB
k odsunu s jinými osobami" -
ulice, kterými "odsunovaní" procházeli. Ve 4 hod. ráno se
sběrném středisku
Budíček
ve
byl ráno v 5 hod., v 6 hod. následovala
snídaně.
Tzv.
vagónovaní, tj. nástup důsledku
začala
začaly
být dovážena na nádraží.
nakládat zavazadla, resp.
v
se
Ve 4 hod. ráno bylo vojskem a Sborem národní
znemožnilo "jakýkoliv styk osob uzavřelo
transportů
Němců
do
dobytčích vagónů,
probíhal na
nedostatku personálu. Jednotlivé vlakové soupravy
třikrát
odjížděly
z Horního nádraží vždy v 11.30, 13.00 a 15.30, a spojily se v Hodslavicích, odkud dále 356 357
pokračovaly
dále do Valašského
Meziříčí
a
SOkA NJ, ONV NJ, k.č. 283, hlášení MNV Kunín Heimatbuch Kunewald, s. 271-279
140
Hranic na
Moravě.
Německa přes
Do
hraničního
Furth im Wald v americkém pásmu
Prahu transporty dorazily
z Nového Jičína.
většinou tři
dny po výjezdu
358
Vidíme, že transporty byly po technické stránce připravovány.
nánosem
Jejich
úředního
oficiálně
pečlivě
proklamovaný humánní ráz však zaniká po
slovníku, popisujícího masové
přesuny
obyvatelstva.
Nejvíce osob z Kunína bylo "odsunuto" v transportu ze 26. dubna, jehož osnova zněla takto: přikázaných lékařem.
359
,,16.4. bude odsunuto z Kunwaldu 300 osob do
hostinských místností, dne 15.4. budou prohlédnuty obvodním
Téhož dne dostaví se na MNV do Kunwaldu okresní
referent Válka a velitel odchodu 300
Němců Z
sběrného střediska
kteří
Hajda,
bezpečnostní přítomni
budou
obce Kunwald do továrny ESKA v Novém
Jičíně.
Dostaví se v 5 hod., odkud odpochodují do N.J. Zavazadla jim budou členové
odvezena povozy místních obyvatel. ( ... ) Dva odvozu zavazadel a odchodu
Němců,
prohlídky zavazadel. Prohlídka bezpečnostního
započne
referenta V., velitele
tajemníka berné správy, jednoho SNB,
dozorkyně,
v 7.30 za
v
továrně
účasti:
sběrného střediska
člena finanční
přítomni
ESKA
okresního
H., vrchního
stráže, jednoho
člena
které provedou osobní prohlídku u žen a dozorci,
provedou osobní prohlídku u zařídí,
zúčastní
kde se
MNV budou
aby osoby
muŽů.( ...
přicházející
kteří
) MNV Fulnek, Kunwald a N.J.
v úvahu pro odsun si vzaly s sebou kbelíky
a aby se zásobily potravinami na sedm dní. Po
opuštění
bytu aby tyto
zalepili páskou. ( ... )." Následující zpráva podává hlášení o transportu ze 7. srpna, v rámci kterého bylo z Kunína "odsunuto" 196 osob: byly
převzaty
po prohlídce v
střediska přišly pěšky.
dopraveny autem do finanční
správy
střediska pěšky.
358 359
budově
Jen osoby
přestárlé
K odsunu
"Osoby určené k odsunu
ESKA v Novém
sběrného střediska.
Z Přerova.
360
Jičíně
a do
sběrného
a všechna zavazadla byly
Prohlídky
určení
prováděli úředníci
byli odvedeni ze
Všechna zavazadla a všechny osoby
sběrného
přestárlé
byly
SokA NJ, ONV NJ, k.č.282, Odsun Němců, plán III. odsunu SokA NJ, ONV NJ, k.č. 282, Odsun Němců, plán IV. odsunu
141
dopraveny nákladními auty na nádraží. Evakuovaní byli ze 70% vybaveni vlastními svršky a ze 30% určen
k transportu lékařů
sběrným střediskem.
zaprášení D.D. T. za
Dne 4.8. byli všichni
součinnosti
obou táborových
Dr. Kozla a Dr. Blaschkeho(. .. ) a pod dozorem
MuDr. Cholevy Dne 6.8. byli všichni k transportu úředním lékařem
úředního lékaře
určení
prohlédnutí
MuDr. Cholevou, který shledal jejich stav dobrým.
Každému z evakuovaných bylo vyplaceno 500, - RM. Odsun probíhal členů
hladce, za spolupráce třech částech
vezen ve
Sanitní personál byl Na
SNB, a bez závad. Vlak s odsunovanými byl
do Hodslavic, kde byl dopravován dále. ( ... )
určen Z
základě směrnice
odsunovaných. "
ze 20.6.1946 si sudetští
Němci
do amerického
pásma mohli vyvézt 70 kg na hlavu. 361 Doporučováno bylo vzít si vše, čeho
bylo v
Německu
ložní prádlo,
nedostatek:
kuchyňské nářadí
přikrývky, peřiny, kočárky
polštáře
a nádobí,
a
a menší skladné vozíky, speciální
výbavu pro výkon povolání. Váha zavazadel, které bylo možno vyvézt, stoupala s
časem.
Na
"odsunů" měli Němci
začátku
roku 1946 se jednalo o 50 kg. Od
také právo vzít si s sebou snubní prsten,
začátku
později
mohli vyvézt hodinky a budík, jestliže nebyly z drahého kovu, bible, potřebné
osobní doklady,
spořitelní
knížky a doklady o vlastnictví
v Německu. 362 Vzhledem k "mizení" majetku po válce však sudetští Němci často
nedisponovali ani základními
věcmi
k životu, natož aby byli schopni
vyvézt 70 kg na osobu. Kunínští Němci se nesnažili (nebyli schopni) brát / Sl. S se b ou vIce nez b y I opovo I eno. 363 V
Nejméně tři
lidé
namačkáni
dny trvající jízda v
dobytčích
bez ohledu na zdravotní stav,
osob, byla traumatizujícím zážitkem. Sudetští do neznáma. Dorazili do
zničeného Německa,
vagónech, ve kterých byli
staří
i pohlaví jednotlivých
Němci
byli transportováni
ve kterém byla
několik
let
po válce nouze o potraviny i ubytování. 364 Němečtí starousedlíci je přitom SOkA NJ, ONV NJ, k.č. 282, Odsun Němců, hlášení: Zpráva o XVI. odsunu z okr. N.J. ze dne 7.8.1946 361 Podle p. Schwajdy si při transportu v červnu 1946 mohli odvézt jen 50 kg. " Vždyť jsme ale ani těch 50 kg neměli!", in: Vzpomínky A. Schwajda, k.č. 9, s. A 362 Tamtéž, směrnice ze 20.6.1946 363 SOkA NJ, ONV NJ, k.č. 283, hlášení SNB Kunín, 1.3.1946 364 Vzpomínky p. Nitschmanna, k.č. 3, s. A 360
142
nevítali s
otevřenou náručí,
osudu kunínští
ba naopak. Pocitem bezpráví a
Němci, kteří
válečné
prožili
a
poválečné
těžké
rány
události, trpí
dodnes. Přesto konečně
však pro mnohé,
nový
zvláště
začátek. Poválečná
mladší generaci, znamenal "odsun"
doba byla pro tuto generaci natolik očekávali.
stresujícím obdobím, že "odsun" mnohdy s úlevou
Německu konečně
vzpomíná na osvobozující pocit, když se v
H. Layer nemusela
ohlížet, kdo za ní jde. 365 O poznání hůř však "odsun" snášela starší větší část
generace, která prostředí
se orientovala
života prožila v
obtížně
Kravařsku
a s nevolí.
Zvláště
německém
a v novém
pro ni byl "odsun"
životním traumatem. Závěr:
Poválečné
roky jsou pro Kunín obdobím bohatým na události i
dalekosáhlého charakteru. V první
řadě
Němci
triumfoval nacionalismus. Sudetští znemožněno byť
kterých jim bylo
osvobození Kunín prožil totální sudetských
jen
české veřejnosti
prioritním zájmem
Němců
z
útěku před
v
Kuníně
s
konečnou
platností
byli vystaveni podmínkám, ve
minimálně normálně
stal jejich "odsun".
výměnu
změny
žít,
neboť
se
Bezprostředně
po
obyvatelstva. Po návratu
frontou už obec nebyla
německá,
ale
česká.
Češi v obci začali hned v prvních dnech vzali situaci do svých rukou:
Založili Národní výbor, obsazovali zkušenosti s
hospodařením
německé
však byly v naprosté
minimální, což se
negativně
kvalitě veřejného
života. Konfiskace
přidělování
v
vzápětí
se
nesemknutost s
i touha po
překotné podpoře
365
německého
mělo
hospodářství,
tak
majetku bez náhrady i
dalekosáhlé
důsledky
i budoucnosti. Jednak došlo k velkým materiálním škodám,
česká
hospodaření
většině případů
odrazilo jak na stavu
bez vyšší kompenzace
přítomnosti
domy i usedlosti. Jejich
větší
půdou
a majetkem, nezkušenost v oblasti
provázanosti mezilidských
vztahů
promítly
kolektivizaci.
Vzpomínky H.Layer, k.č. 12, s. B
143
8.
Závěr
Pro připojení německé obce Kunín k Československu po skončení světové
druhé
důležitosti,
války
začala
umělé upozaďování
z
německé
začala
ba co více,
Na jejím uspokojivém
nebo z
národnostní otázka v obci nabírat na
řešení
být pro ostatní události v obci
neprospěšné především
občanů.
závisel rozvoj obce i jejích
strany, se v
Její
"konečným" řešením, ať
mocenskými silami
české
podmiňující.
konečném důsledku
ukázalo
pro obec samotnou, pro její vzhled, prosperitu a
tím i kvalitu života jejích
občanů.
Období mezi koncem První
světové
války a "odsunem"
Němců
z Československa je tématicky velmi bohatým úsekem. Toto časové rozpětí
j sem zvolila z toho
podmiňují: ačkoliv
není
důvodu,
že jeho jednotlivé etapy se navzájem
však jedna událost
plně vysvětlitelná
zapříčiňuje
druhou, ona druhá již
jen událostí první. K úvaze nabízím tvrzení k
nejvíce kontroverznímu tématu postavení sudetských
Němců
v Československu po roce 1945. Česká vlna nenávisti vůči Němcům byla zapříčiněna sudetoněmeckým úsilím o rozbití Československa i připisováním
Dokáže tato
přesvědčení
rozmanitější. bojů,
Němcům
na
válečných zvěrstvech
výpověď plně vysvětlit poválečné všeobecně
revoluční
nehumánní nálad,
viny sudetským
právo? Domnívám se, že nikoliv.
o tom, co je a co není v
pořádku
mínění,
díky kterému bylo v zapříčinilo
zavádění
rozmístění
ději přispět
co se v minulosti událo, nesmí se vyhýbat burcujícím dodržení badatelských pravidel takovouto tematizací
dějinách
dobových
do praxe)
kulturně vyspělé Evropě
tehdejší
Má-li historické bádání novodobých
o
Příčiny
Vedle objektivních okolností (jako jsou délka i urputnost
"odsunout" miliony lidí,
přítomnosti
akceptované
a lidské, j sou mnohem
nacistické rasové zákony a jejich nekompromisní
ono obecné
nacismu.
k
sil i
možno
potřeby
porozumění
doby.
toho,
tématům. Při
nejednoznačného
vnáší prvek neklidu. S nutkáním hodnotit jsem se
během
do
práce
Kunína ve sledovaném období setkávala na každém kroku. Ze
144
mě
strany obou národností na
jedině
"vypadala", resp. jak
prostředím,
s osobami a
dorážely
představy
vypadat mohla. Tento tlak bylo to
bouřlivými
poměry
zvraty.
Kuníně
v
Ačkoliv
způsobem
- nebrat na
může
se na první pohled
souvislosti i tehdejší diskurs, které podobné
faktů,
něj
ohledy.
zdát, že se jedná o
jednoznačné
závěry zpochybňují,
jako
např.
dějinné
premisy
důkazů
Tímto nemám na mysli pouze snesení
které takovéto
že
v letech 1918 - 1946 prošly
historii boje "kdo z koho", bylo mou snahou poukázat na širší
zpochybňují.
silnější,
o kterých tato práce pojednává, jsem v blízkém
osobním vztahu. Odolat mu šlo jediným Národnostní
o tom, jak minulost
o existenci
smíšená manželství
v Kuníně mezi válkami nebo přátelská pomoc Čecha sudetskému Němci po osvobození, i když i ty jsou
samozřejmě
permanentně přítomné
zodpovídání
relevantní. Ale
otázky
"proč"? Proč
především
sudetští
Němci
jasně nerozeznali nebezpečí nacismu? Proč Češí za války zůstali
v
Kuníně? Proč
se sudetští
Kunína? Na tyto otázky odpovědí. Přesto
Němci
samozřejmě
však žádná z nich
nepodávají uspokojivou
nezodpovědné. Skutečnost
upozorňování
téměř
na
na nejasné.
skutečnost.
nerelativizuji Připomínám
závěry,
jen, že
poukázáním na to, že
Přestože
ani všechny dohromady
odpověďmi
by bylo
důvodu
ona
Tváří tvář pamětníkům uvědomuji zřetelně.
krajně
potřeba
si
kontroverze,
nebezpečí
případě
ke kterým j sem na konci každé z kapitol
porozumění
kromě
a
hodnocení
smíření
mezi
mocenských sil ve
dospěla.
striktně řídila vědeckými
se práce na tématu vědomě
osvojit si
Pravd je tolik, kolik je
Tímto konstatováním v žádném
pravidly, vnášela j sem do textu
mnoho jiných
osamoceně
možných
je natolik barvitá, že postihnout ji v její
přestože
století, usilujícího o
několik
existuje hned
nemožné - z toho
v práci monopol na pravdu pohledů
frontou vrátili do
odpověď.
Spokojit se totiž s jakýmikoli
celistvosti je
útěku před
po
člověka počátku
oběma
21.
národy
veřejném životě působí
prvků.
však všechny události nejsou jen výslednicí
působení
mocenských sil, spravedlnost v historii hledat nelze. Více než znalost
145
dějin
Kunína v letech 1918 - 1948 nám proto pro
reflexe o našem vzpomínky na
způsobu přemýšlení
něž
jsou dokonce i v
jednání možná víc, než si přiznávat
svým
pokusům
o
oněch klíčových
přítomnosti
připouštíme.
přítomnost pomůže
živé a
místech
dějin,
ovlivňují
naše
spíše
Bádejme pro historii samu,
domoci se pravdy
větší důležitost
je bláhové.
146 ,/
9. Seznam
pramenů
a literatury
Prameny: a) Archivní prameny: Státní okresní archiv v Novém Jičíně - fond Archiv Obce Kunín, 1785- 1940, • Kniha obecních příslušníků • Kniha protokolů obecní rady (1927 - 1942) • Kniha domovních listů • Kniha příjmů a výdajů obce Kunewald pro pracovní rok 1940 • Kniha ze zasedání obecního zastupitelstva - fond Landrát NJ, spisy - fond MNV Kunín, 1945 - 1975, spis y - fond JZD Kunín, 1953 - 1967, spisy - fond Okresní osídlovací komise - úřadovna NPF, spisy - fond ONV NJ, spisy Kronika Kunína (1953 -
současnost),
uložená na Obecním
úřadě
v
Kuníně
Kronika České menšinové školy (1920 - 1938), uložená na Základní škole v Kuníně b) Periodika: Deutsche Volkszeitung Nové Kravařsko Věstník české menšiny c)
Paměti:
Paměti
Adolfa Purra
d) Vzpomínky
pamětníků:
Rozhovor s Anneliese Husar, roz. Peter (nar. v Kuníně v roce 62), natočený 25.8.2003 v Neckarsulmu, BRD Rozhovor s Hildegard Layer, roz. Kopetschke (nar. v Kuníně v roce 1922, č. p. 82), natočený 30.8.2003. ve Vaihingen, BRD Rozhovor s Edmundem Nitschmann (nar. v Kuníně v roce 1930, č.p. 126), natočený 24.8.2003 v Leimenu, BRD Rozhovor s Melittou Kratschmar, roz. Barwig (nar. v Kuníně v roce 1930, č. p. 277), natočený 22.8.2003 v Leimenu, BRD Rozhovor s Fridericke Bohm, roz. Schindler (nar. v Bělotíně v roce 1922, Kunín - č.p. 13), natočený 24. a 25.8.2003 v Bad-Rappenau, BRD Rozhovor se Siglind Drost, roz. Purr (nar. v Kuníně v roce 1929, č.p. 6), natočený 1.9.2003 v Teutschentalu u Halle , BRD 1937,
č.p.
147
Rozhovor s Aloisií Schwajda, roz. Holaschke (nar. v Kuníně v roce 1918, č.p.134), natočený 31.8.2003 v Ludwigsburgu, BRD Rozhovor s Edelhardem Gold (nar. v Kuníně v roce 1930, č.p. 199), natočený v 26.8.2003 v Tiibingen, BRD; dopis E. Golda autorce ze dne 24.8. 2003 Rozhovor s Martou Gold, roz. Konig (nar. v Kuníně v roce 1927, č.p. 194) a Heinrichem Gold (nar. v Kuníně v roce 1921, č.p. 173), natočený 29.8.2003 v Albershausenu, BRD Rozhovor s manžely Friedrichovými, natočený 23.8.2003 v Leimenu, BRD; materiály poskytnuté autorce Heinrichem Fridrichem EIsy Buchholz, roz. Hiickel (č.p. 222) a Marthy Friedrich (č.p. 111) Rozhovor s Andělou Schillerovou, roz. Kovářovou (nar. v Kuníně 1925, č.p. 6), natočený 10.9.2003 v Bartošovicích u Nového Jičína, ČR
Literatura: Andrýsek, R.:Nový Jičín za německé okupace, in: Čtení o Novém Jičíně, MNV NJ 1963. Arburg, A. von: Tak či onak. Nucené přesídlení v komplexním pojetí sídelní politiky v českých zemích, In.: Soudobé dějiny, 3/2003. Beneš, Z.: Rozumět Praha 2002.
dějinám:
vývoj
česko-německých vztahů
poválečné
na našem území,
Benz, W., Graml, H., Weiss, H.: Enzyklopadie des Nationalsozialismus, M iinchen 2001. Blackwellova encyklopedie politického myšlení Broklová, E.: Československá demokracie: politický systém ČSR 1918-1938, Praha 1998. Buka, T.: Osídlení Trutnovska po
květnu
Burešová, 1.: Osudy československého 8.ročník (1997), Č. 7/8
1945., Diplomová práce, FF UK 2005.
zemědělství
po
II.světové
válce, in: HO,
Čapka, F., Slezák, L., Vaculík, 1.: Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce, Brno 2005.
Dejmek, 1., Kuklík, 1.
Němeček,
1.: Kauza tzv. Benešovy dekrety. Historické
kořeny a souvislosti. Tři české hlasy k diskusi. Historický ústav AV ČR, Praha
1999. Epstein, L: Gedanken zum "bohmischen" Staat, Praha 1918. Gellner, E.: Nacionalismus, Brno 2003. Die Gemeinen des Reichsgaues Sudetenland: Ausfiihrliche Ergebnisse der Volks-, Berufs u. Betriebszahlung vom 17.5.1939, Warnsdorf 1941. Grulich, T: Problematika počátku osídlování pohraničí a plány na osídlování.; in: Etnické procesy v novoosídleneckém pohraničí (Dělnictvo v etnických procesech), sv. 2. Praha 1986 Hanák, 1. Úsilí sudetských Němců o rozbití ČSR před Mnichovem s k poměrům na Novojičínsku, in: Mnichov není jen historie, Okr. vl.m.NJ 1965.
přihlédnutím
148
Hanák, J.: Historická reminiscence na léta okupace v okrese Nový Jičín, In: Almanach obětí nacismu okresu Nový Jičín, (ed.), Okr. Úř. Nový Jičín 1998. Hanák, J.: Nový Jičín po osvobození, In.: Čtení o Novém Jičíně, MNV NJ 1963. Heimatbuch Kunewald, Oberhaching 1979. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, sv. XIV, Olomouc 1995. Hobsbawm, E.J.: Národy a nacionalismus od roku 1780: program, mýtus, realita, Brno, 2000. Hroch, M.: V národním zájmu: požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve srovnávací perspektivě, Praha 1999. Juněcová,
J.: Vznik JZD 1948-49, Edice družstevnictví, Praha 1995
dokumentů
ke vzniku JZD -
Zemědělské
Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948, Praha 1993. Kárník, Z. (Ed.): Sborník k problematice multietnicity, Praha 1996. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, I. díl, Vznik, budování a zlatá éra republiky, Praha 2003. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, III. díl, O přežití a o život, Praha 2003. Kárník, Z.: České země v éře První republiky., II. díl,Československo a české v krizi a v ohrožení, Praha 2002.
země
Kastner, Q.: Osídlování českého pohraničí od května 1945 (na vybraných o bcí Litoměřicka, Ústí nad Labem 1999.
příkladu
Klimek, A.: Říjen 1918: Vznik Československa, Praha 1998. Kolektiv
autorů:
Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno 2000.
Kolektiv autorů: Československé dějiny v datech. Praha 1986. Kolektiv
autorů: Ottův
slovník
naučný.
Fotoreprint vydání z roku 1867.
Kořalka, J.: Češi v Habsburské říši a v Evropě 1815 - 1914, Argo, Praha 1996
Kuklík, J.: Mýty a realita tzv. Benešových Křen,
J.: Konfliktní
společenství,
Kubačák, A.:Dějiny zemědělství
Kubový, J.:
Dějiny
v
dekretů,
Praha 2002.
Praha 1999 českých
zemích, Praha 1995
Kunína, MNV Kunín 1970.
Kučera,
J.: Odsun nebo vyhnání?, Praha 1992.
Kučera,
R.: Kapitoly z
dějin střední
Evropy, Praha 1989.
Kural, V., Radvanovský, Z. a kol, "Sudety" pod hákovým křížem, Ústí nad Labem 2002. Kural, V.: Češi, Němci a mnichovská křižovatka, Praha 2002. Kural, V.: Konflikt místo
společenství?,
Praha 1993
Malá, 1., Kubátová, L.: Pochody smrti, Praha 1965. Mikule, V.: Dekrety prezidenta republiky po 50 letech, in: Kural, V. A kol: Studie o sudetoněmecké otázce, Praha 1996. Myška, M: Novojičínsko od Mnichova k 15. není jen historie, Okr. vl. úst. v NJ 1965.
březnu
1939, in: Sborník Mnichov
149
Nebeský, 1.1.K.: Příběh lágru, Internační tábor a perzekuce (1945-1946), Hranice na Moravě 2003.
Němců
v Hranicích
Nosková, H.: Národní a národnostní politika Československa v letech 19451946, In: Acta contermporeanea, ed. 1. Pecka, Praha 1998. Obraz Křen,
Němců, Rakouska a Německa v 1., Broklová, E.,Praha 1998.
české společnosti
19. a 20. století, ed.:
Otto, K.: Přehled dějin Nového Jičína do roku 1938, in: Čtení o Novém Jičíně, MNV Nový Jičín 1963. Ottův
slovník
naučný
Rataj, 1.: O autoritativní národní stát, Praha 1997. Retrospektivní lexikon obcí okresu Nový
Jičín,
Sborník dokumentů k vnitřnímu vývoji v 1914 - 1918, I.-V., Praha 1993-1997.
českých
SOkA NJ 1988. zemích za 1.
světové
války
Slezák, L.: Osídlování pohraničí českých zemí v letech 1945-1959, In: Hospodářské dějiny 6, Praha 1998. Smola, F.: Da erkene ich ihn nur auf Grund der Manchettenknopfe wieder, In: Belvedere, 2001/2 Sobota, E.: Národnostní autonomie v Československu?, Praha 1938. Sobota, E.: Naše ústava, jak zní a jak ji máme
čísti,
Praha 2935.
Staněk, T.: Odsun Němců z Československa 1945 - 1947, Praha 1991. Staněk, T.: Předpoklady, průběh a důsledky vysídlení Němců z Československa
1918 - 1948, Ostrava 1992. Staněk, T.: Tábory v českých zemích v letech 1945 -1948, Slezský ústav Slezského zemského muzea v Opavě, Šenov u Ostravy 1996.
Šebestík, 1., Lukeš, Z.: Přehled předpisů o Němcích a osobách považovaných za Praha, Ministerstvo vnitra 1946.
Němce,
Šedivý, 1.: Češi, české země a Velká válka 1914 - 1918, Praha 2001. Šmahel, F.: Idea národa v husitských Čechách, Praha 2000. Theodoridisová, A.: Německá menšina na Královedvorsku po II. Ročenka SOkA Trutnov 1999. Třeštík,
D.: Mysliti
dějiny,
světové
válce,
Praha - Litomyšl 1999.
Urban, O.: Česká společnost 1848 -1918, Praha 1982. Vaněk, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2004.
Veber, V.:
Dějiny
Rakouska, Praha 2002.
Vrtbata, J.: Přehled veřejné správy v odtržených zemích Československa po Mnichovu, in: ČČH, 12, 1962. Zimmermann, V.: Sudetští
Němci
v nacistickém
státě,
Praha 2001.
150
Jméno uživatele ~A;& tl0~kl, \.í\\
Škola, fakulta, katedra ~t-
OV,
Bydliště
Datum
Podpis
uživatele '- "!:~" vt
f\ \""~()L\l\J
\\1\ t\~'" 'l~
,
>~'1.\ .(LOOú\ l~ ,1~C· 54\
151