Karina Kubelková, Ivana Vybíralová

REÁLNÝ POHLED NA TZV. „ŠKOLKOVNÉ“ Karina Kubelková, Ivana Vybíralová

Abstrakt Článek reaguje na návrh zavedení příspěvku na zajištění péče, tzv. „školkovného“. Tato nová dávka představuje jeden ze stěžejních bodů části sociální politiky programu Občanské demokratické strany k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2009. Autoři se snaží osvětlit impulzy, které vedly ODS k tomuto „levicovému“ řešení. Text je zaměřen na důvody pro podporu oblasti péče o dítě, formu podpory (poukázky) a státní výdaje na toto opatření. Zároveň nabízí možnosti, jak potenciální negativní dopady opatření zmírnit.

1. Návrh ODS Občanská demokratická strana ve svém volebním programu1, prezentovaném 31. 8. 2009, navrhuje zavedení tzv. příspěvku na zajištění péče o dítě (mediálně známé pod názvem „školkovné“). Jedná se o novou dávku k zajištění nerodičovské péče o dítě pro rodiče, kteří nemohou umístit dítě ve věku do šesti let do veřejných předškolních zařízení (jesle, mateřská školka). Rodiče musí zároveň splnit podmínku nepobírání rodičovského příspěvku. Na rozdíl od jiných bodů programu, ODS je ve specifikaci tohoto opatření velmi přesná. Navrhuje vyplácení dávky formou poukazů se spoluúčastí státu. Rodiče zmíněných neumístěných dětí by platili 40% ceny poukazu s tím, že stát dorovná zbývajících 60%. Dané zařízení či pečující osoba si bude moci nechat poukaz proplatit příslušným úřadem. Pro spoluúčast státu je navržen stropem 2 000 Kč na jedno dítě. Ač to není v programu explicitně napsáno, místopředseda ODS Petr Nečas upřesnil, že tento limit je měsíční2. Dle odhadů ODS3 by maximální roční výdaje státního rozpočtu nepřekročily 200 mil. Kč s tím, že tyto výdaje by byly plně kompenzovány odvody a daněmi rodičů, kteří by mohli pracovat, a také odvody a daněmi pečujících osob.

1

ODS, volební program do PSP 2009, Řešení pro budoucnost – program psaný s voliči Např. iHNED.cz ze dne 13. 8. 2009 3 ODS, volební program do PSP 2009, Řešení pro budoucnost – program psaný s voliči, str. 24 2

1

Ve finále se tedy jedná o novou plošnou, neadresnou dávku se všemi jejími negativy. Příklady možností jejího zneužití, tedy i zneužití vzájemné solidarity, které chce ODS zabránit4, stejně jako neúměrné zatížení firem a daňových poplatníků budou diskutovány dále v textu. Tuto novou „podporu“ rodin hodlá ODS navíc ještě „zdvojit“. Veškeré náklady na péči mimo veřejné předškolní zařízení budou podléhat daňovému zvýhodnění rodičů i zaměstnavatelů. Stojí před námi opravdu problém takových rozměrů, že je nutné přistoupit k tak razantnímu obratu i v době rekordního deficitu i státního dluhu?

2. Proč nová dávka? 2.1. Motiv: socio-demografické trendy V České republice jsme, s jistým zpožděním5, svědky obdobných trendů jako v západních zemích. Tyto trendy přirozeně souvisí s vyspělostí země a rostoucí životní úrovní, stejně jako s tím spojenými novými zvyklostmi. Intenzita rozvodovosti je v České republice nadprůměrná ve srovnání se ostatními evropskými zeměmi, v roce 2004 skončilo rozvodem 49% manželství ze sta6 a rozvodový index od roku 1989 rostoucí trend7. Růstem počtu samostatně hospodařících rodiček s dítětem a tzv. „singles“ se tak blížíme statistikám ostatních zemí. Zároveň roste již zmiňovaná životní úroveň a s ní větší důraz na „work-life balance“, tedy vyšší preference volného času a důraz na větší seberealizace skrz volnočasové aktivity. Obě velké české politické strany, ČSSD a ODS, ve svých volebních programech8 reagují na „kritickou“ situaci v oblasti péče o dítě s odkazem na zmíněné trendy a stoupající porodnost v posledních letech. Přitom jedním z trendů, ve kterých se může Česká republika směle srovnávat s vyspělými zeměmi západní Evropy, je nízká obecná míra plodnosti, která je

4

„Zabráníme zneužívání sociálního systému. Sociální systém nesmí být zneužíván, protože pak je zneužívána i naše vzájemná solidarita.“ (ODS, volební program do PSP 2009, Řešení pro budoucnost – program psaný s voliči, str. 27) 5 KOCOURKOVÁ, ŠÍDLO, 2006 6 V absolutních číslech je to přes 33 000 manželství 7 ČSÚ: Zpráva o rozvodovosti v ČR, 2005 8 ODS, volební program do PSP 2009, Řešení pro budoucnost – program psaný s voliči, str. 24; ČSSD, volební program pro volby do PSP 2009, str. 21

2

v České republice (i přes značný nárůst způsobený silnými ročníky ze 70. let) jen 1,28, tedy hluboko pod hranicí 2,1 potřebné pro zachování reprodukce populace9. Volební program ODS při navržení nové dávky počítá s nárůstem dětí minimálně v následujícím volebním období, tj. v letech 2010 až 2014. Dle zpracovaných grafů z dat Eurostatu ale bude, v následujících pěti letech počet narozených dětí bude klesat (dle predikcí – střední varianta). Graf č. 1: Vývoj počtu narozených chlapců v letech 2010 – 2015

Zdroj: Eurostat; vlastní výpočty a úpravy

9

Studie ČSÚ: Plodnost a porodnost 2001 – 2005

3

Graf č. 2: Vývoj počtu narozených děvčat v letech 2010 – 2015

Zdroj: Eurostat; vlastní výpočty a úpravy

Graf č. 3: Vývoj počtu novorozených dětí celkem v letech 2010 – 2015

Zdroj: Eurostat; vlastní výpočty a úpravy

4

Ve srovnání v letech 2010 – 2015 poklesne počet novorozeňat téměř o 300 dětí10. I kdybychom připustili, že počet dětí se udrží na stejné úrovni, nedojde k nikterak razantnímu nárůstu narozených dětí. Proto argumentace volebního programu postavená na zvyšování počtu zájemců o místo v mateřské škole není z dlouhodobého hlediska považována za dostatečnou. 2.2. Motiv – tlak Evropské unie Význam poskytování služeb péče o děti byl uznán i na úrovni EU. Již v roce 1992 přijala Rada Evropské unie doporučení o dostupnosti péče o děti v souvislosti se zaměstnaností11. Na summitu v Barceloně12 v roce 2002, byly prezentovány konkrétnější závěry a cíle. Cílem podpory dostupnosti kvalitní péče o děti je především snaha podpořit účast na trhu práce a předcházet nákladným problémům řešení nezaměstnanosti. Dalším důvodem je pak sociálně-ekonomická integrace jako preventivní opatření ve snaze zabránit vysokým nákladům v budoucnu. Rada například přijala politické závazky k odstranění překážek bránících ženám opětovně se nechat zaměstnat po porodu. Členské státy tak dostaly za úkol snažit se zajistit do roku 2010 péči pro alespoň 90% dětí ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky a alespoň 33% dětí mladších 3 let věku. Význam těchto cílů byl znovu potvrzen v roce 2008 v hlavních směrech politiky zaměstnanosti (2008-10), přijatých Radou Evropské unie. Dle studie Evropské komise13, využívání oficiální (veřejné) zařízení dětské péče u členů Evropské unie ve věkové 0–2 roky v roce 2006, se liší velmi výrazně. Nejvyšších hodnot dosáhlo Dánsko se 73 % lidí, které takové služby využívají, a nejnižších (2 %) Česká republika spolu s Polskem. Výše zmíněná studie hodnotí poptávku po zařízeních dětské péče v České republice jako vysoce přesahující nabídku, zejména pro nejmladší kategorie dětí. Studie dále uvádí, že průměrná rodina utrácí měsíčně přibližně 3 až 4% svého příjmu na školku, zatímco matky-samoživitelky 6%. Konstatuje tedy značné nedostatky. Ve Zprávě Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku, Komise konstatuje, že ve většině členských států se nepodařilo dosáhnout žádoucí dostupnosti těchto služeb. 10

Dle Eurostatu přesně o 288 dětí; 6. 9. 2009 Např. Euroskop.cz z 11. 11. 2008 12 Dále zmiňované závěry ze summitu v dokumentech na stránkách Rady Evropské unie 13 Data ze studie The provision of childcare services – A comparative review of 30 European countries 11

5

Kontroverzní balíček opatření ale nemá podobu žádného legislativního aktu, tudíž Česká republika nemůže být za jejich porušení sankcionována. Odůvodnění tlakem ze strany Evropské unie tedy odpadá. 2.3. Motiv – úspěch poukázek V části Sociální systém ve volebním programu ODS proklamuje, že chce používat nehotovostní výplatu sociálních dávek prostřednictvím poukázek nebo elektronických platebních prostředků a rozšířit i do systému státní sociální podpory u dávek typu dětských přídavků nebo sociálního příplatku14. Zřejmě vychází z rozšířenosti systému poukázek a jeho rostoucí popularity v České republice. a) Poukázky obecně Zavedení systému distribuce poukázek (v jakémkoli případě) velice nákladné. K počátečním nákladům zavedení je třeba také připočíst náklady na větší administrativu než vyplácení hotovosti. V případě státu tedy další růst byrokracie, v případě firmy další růst administrativy. Vzhledem k rozdílné preferenci uživatelů dochází prakticky ihned po zavedení systému ke vzniku černého trhu. V případě státních orgánů roste vliv lobby a riziko korupce. S elektronizací systému, jak jej zmiňuje ODS výše, sice dochází k odbourání některých „negativních“ průvodních jevů, ale počáteční pořizovací náklady rapidně narůstají u státu i firem. Nárůst poptávky po těchto službách díky zavedení poukázek vedl také, například ve Francii, k rozvoji firem v této oblasti15 a zvýšení zaměstnanosti. Otázkou samozřejmě zůstává, jak deformující vliv budou mít tyto dodatečně vynaložené strukturální výdaje společností v podobě poukázek na jejich zdravý vývoj. Další otazník pak stojí nad faktem, zda rozvoj těchto služeb přinese opravdu trvalá a kvalitní pracovní místa spíše než dočasné a neprofesionální

pracovní

příležitosti.

V druhém

případě

by

docházelo

k nárůstu

nezaměstnanosti skryté, která je také velmi nebezpečná. Zkoumání efektů příspěvku na trh práce není cílem tohoto textu.

14

ODS, volební program do PSP 2009, Řešení pro budoucnost – program psaný s voliči, str. 24 15 Dílčí statistiky v regionech dle INSEE (Francouzský státní statistický úřad)

6

b) Poukázky a státní správa v ČR Dle zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi mohou být dvě ze tří dávek v hmotné nouzi (příspěvek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc) poskytovány nejen ve formě peněžní, ale i věcné (dle individuálního posouzení). V praxi dochází k distribuci poukázek na omezené druhy zboží. Tato forma se v současné době značně medializovaná a tak se i stává stále populárnější. Systém poukázek Ticket Service zajišťovaný společností Accor Services a zavedený pro vyplácení příspěvků na živobytí funguje již téměř rok. Za loňský rok, kdy byl projekt poukázek Ticket Service průběžně zaváděn, se vrátilo do pokladny státní správy 220 tisíc korun a počet žadatelů o dávky poklesl o 12 %16. Výsledky pilotního projektu také uvádí, že celkové úspory, které systém Ticket Service dosud přinesl, ve sledovaných obcích u osob, které nesprávně využívají sociální dávku, dosahují 15 % prostředků určených na výplatu příspěvku na živobytí. S náklady na zavedení a administrativu studie firmy Accor Services samozřejmě nepočítá. Závěry ze studie nelze brát jako důkaz úspěchu zavedení systému poukázek. Dalším příkladem použití poukázek, tentokrát s ryze symbolickým charakterem, je právě zaváděný projekt Příležitostné registrované práce (PRP). Jedná se o nový způsob krátkodobého zaměstnávání, spolufinancovaného ze zdrojů Evropské unie. V současné době je tento projekt celoplošně nasazován na úřadech práce. Projekt představuje legální možnost limitovaného přivýdělku pro nezaměstnané až do výše poloviny minimální mzdy, aniž by přišli o nárok na podporu v nezaměstnanosti. V roce 2004 novela zákona o zaměstnanosti umožnila nezaměstnaným přivýdělek. Celý projekt se inspiroval v Belgii, kde PRP pod názvem LEA (Local Employment Agencies) již 11 let a slaví zde úspěchy. Celou administrativu spojenou se zaměstnáváním uchazeče přebírají úřady práce a provozovatel systému (Sodexho Pass ČR, a.s.). Zaměstnaný na PRP pak za každou odpracovanou hodinu získává doklad podobný známé stravence. Na konci měsíce je předá úřadu práce, který mu na jejich základě vyplatí vydělané peníze. Inspirací pro tento systém byl belgický program LEA (Local Employment Agencies), který zde funguje již od roku 1994. Financování je z 80 % zaměstnavatel a z 20 % stát, přičemž stát hradí i zdravotní pojištění, protože zaměstnanec je stále registrován na úřadu práce.

16

Stránky firmy Accor – výsledky pilotního projekt

7

Podobným způsobem se poukázky se také využívají v projektu ROZAM17 (ROzvoj ZAMěstnanců), spolufinancovaném z ESF, kde slouží jako nástroj k získání dotací na vzdělávání pro malé a střední podniky. Tyto podniky mohou vyslat své zaměstnance na vzdělávací kurzy, které jsou dotované ve výši 50–80 %. Poukázky v tomto případě zajišťují zejména účelové využití dotací na vzdělávací kurzy, transparentnost finančních toků a získávání zpětné vazby. c) Poukázky a firmy V České republice je poměrně rozsáhlý a zaběhlý systém zaměstnaneckých benefitů ve formě spolufinancovaných poukázek, především stravenek. Zaměstnavatel si příspěvek může, za splnění podmínek daných zákonem, zahrnout do daňově uznatelných výdajů18. Největší poskytovatelé poukázek na našem trhu, firmy Sodexho19 a Accor20 zatím nenabízejí poukázky na péči o dítě. Pouze firma Accor nabízí zaměstnanecký benefit Ticket Kids, který je ale určen k úhradě předškolního vzdělávání dětí (jazyková, umělecká a podobná výuka). Dle Zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb. § 6 odstavec 9 se osvobození od daně týká právě předškolních zařízení a ne zařízení péče o dítě. Od daně z příjmu jsou v současnosti

osvobozeny:

„...d)

nepeněžní

plnění

poskytovaná

zaměstnavatelem

zaměstnancům z fondů kulturních a sociálních potřeb, ze sociálních fondů, ze zisku po zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady nebo sportovní akce.“21 Jelikož ODS navrhuje, že veškeré částky, které zaměstnavatel poskytne svým zaměstnancům na zajištění péče o jejich děti (včetně nákladů na miniškolky či příspěvku zaměstnancům na péči o děti) budou nově daňově uznatelnými náklady22, předpokládá se okamžitá nabídka takovýchto benefitů ve formě poukázek ze strany firem jako je Accor či Sodexo. Tyto firmy mají se zaváděním poukázek na péči o dítě téměř desetiletou tradici. Jako

17

Stránky projektu ROZAM Dle platného znění zákona č. 586/1992 Sb., § 24, odst. 2, písm. j), bod 4 19 Stránky firmy Sodexo ČR 20 Stránky firmy Accor ČR 21 Zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb. § 6 odstavec 9 22 ODS, volební program do PSP 2009, Řešení pro budoucnost – program psaný s voliči, str. 25 18

8

první je začala zavádět společnost Accor23 v roce 2001 ve Velké Británii. Velkého rozmachu se tyto poukázky dočkaly v roce 2005 s elektronizací a zjednodušením celého systému. V současnosti tento systém funguje také například v USA, Belgii, Portugalsku, Španělsku, Rakousku, Venezuele, Chile a Argentině. Zdvojené opatření, jako je zavedení příspěvku na zajištění péče o dítě, je v tomto případě rovněž zbytečné. Heslo z programu ODS „Dejme prostor aktivitě občanů a zaměstnavatelů, vyveďme systém z šedé zóny a umožněme mu jednoduchá a kontrolovatelná pravidla“24 tak vyznívá naprázdno.

3. Financování ODS vyčíslila náklady na nový příspěvek na zajištění péče o dítě ve výši 200 milionů korun (ročně). Zřizovací náklady systému nebere v potaz. V současné době je průměrná výše školného v mateřských školách přibližně 500 Kč plus poplatek za stravné cca 750 Kč25. Měsíčně tedy rodina vydá na jedno dítě v tomto zařízení 1250 Kč. Při maximální spoluúčasti státu (2000 Kč, tj. 60%), zaplatí rodiče přibližně stejně (1333 Kč) a získají služby v celkové hodnotě přes 3300 Kč. Pokud si z částky vypočteme celkové odvody státu, dojdeme k výši superhrubé mzdy 333 333 000 Kč. Odvody státu tak z této částky nepřekročí sumu 170 mil. Kč. (Celkem stát vybere cca 162 000 000 Kč26). Dle ODS stanovené částky zde tedy vzniká rozdíl přesahující 30 mil. Kč. Tímto odhadem jsme tak vyvrátily návratnost investice ve 200 mil. Kč. 3.1. Zneužití systému Zhruba polovina dětí (0-6 let) je umístěna ve veřejných školkách27. Druhá polovina je v domácí péči či ve školkách soukromých. Tzv. „školkovné“ by se týkalo všech dětí nad 3 roky, které nezískaly místo ve školce (děti začínají navštěvovat mateřskou školu ve věku od 3 let). Pokud tedy volební program počítá s dětmi, které se narodily za tzv. zvýšeného porodného 17 000 Kč, lze opravdu počítat se zvýšeným počtem jedinců na jedno místo v mateřské škole. Ani v současné době však už nejsou ve školkách dostatečné kapacity. 23

Stránky Accor Group ODS, volební program do PSP 2009, Řešení pro budoucnost – program psaný s voliči, str. 25 25 Uvedené částky jsou zjištěny odhadem dle vlastní rešerše 26 Vlastní výpočty dle aktuálního Zákona o výpočtu daně z příjmu; Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu 27 Cca 42 tisíc dětí, info z MŠMT 24

9

Zařízení totiž v posledních letech podlehla nízkému počtu uchazečů a mateřské školy se tak nyní nacházejí jen ve větších vesnicích a městech. Je tedy otázkou, zdali není problém umístění dětí spíše problém přesunu28. V současné době na jedno místo ve školce průměrně 1,2 dítěte29 (jehož rodiče podaly žádost o umístění). Po zavedení systému můžeme předpokládat hromadné podávání žádostí o umístění ve školce i ze strany rodičů, kteří využívali soukromých školek nebo z vlastní vůle o dítě pečovali doma. Další podobou zneužívání systému bude například zaměstnávání vlastních rodinných příslušníků, směna poukázek za peníze a mnohá další. 3.2. Odhad částky Opatření také nebere v potaz díru v rozpočtu, kterou způsobí daňové odpočty na zařízení péče o děti a vysoké pořizovací náklady celého systému. Částka, kterou si v průměru účtují agentury, zprostředkovávající péči o dítě, je přitom výrazně vyšší než 100 Kč/hod30. Zavedení příspěvku tak, aby opravdu zvýšil zaměstnanost žen, musí jít ruku v ruce s umělou podporou částečných úvazků. Spirála byrokracie a státních výdajů se tak dále roztáčí. 3.3. Podpora projektu Jako shrnutí uvádíme o silné a slabé stránky podpory péče o dítě nejprve pro soukromý sektor, poté pro stát. a) Privátní sektor Silné stránky 

Odpočet daně z příjmu



Možnost rozhodnout sám o zavedení a zrušení



Posílení loajality zaměstnanců/žen



Zvýšení image společnosti

28

Data k potvrzení či vyvrácení tohoto předpokladu se nám však do ukončení zpracování této analýzy nepodařilo získat. Proto nelze jasně stanovit jeho závěr. 29 Info MŠMT 30 Vlastní rešerše

10

Slabé stránky 

Zvýšené administrativní náklady na zavedení a běh



Růst byrokratizace

b) Stát Silné stránky 

Posílení „image“ z pohledu Evropské unie



Rozšíření variability z hlediska zajištění dětské péče



Možné zvýšení míry svévolné zaměstnanosti žen



Umělá podpora určitého sektoru trhu (tržní deformace)



Možná redukce práce na černo v oblasti péče o dítě a tím i daňových úniků

Slabé stránky 

Nárůst těžko odbouratelných mandatorních nákladů



Oslabení individuální odpovědnosti občanů



Náklady spojené se zavedením projektu a zajištěním rekvalifikačních pozic



Zvýšení byrokracie

Závěr Příspěvek na zajištění péče či „školkovné“ je zcela nekoncepčním opatřením. Argumenty postavené na socio-demografických trendech, tlaku Evropské unie či úspěchu formy poukázky byly v textu vyvráceny. Celý systém je předurčen k masovému zneužívání a neúměrnému zatížení státního rozpočtu na dlouhá léta. Kalkulace celkové sumy a argument jejího vrácení v podobě daní je nedostačující a slabý. ODS ve svém programu nezvykle přesně vymezila podmínky tzv. „školkovného“. Jelikož v programu není explicitně řečeno, že maximální státní podporu se vztahuje na jeden měsíc, doporučujeme, v případě realizace takového rozhodnutí, vztáhnout tuto částku na horizont jednoho roku nebo výrazně snížit strop dávky tak, aby byla co nejméně motivující k zneužití. Strop vymezení spoluúčast stran je příliš taxativní, jeho výše by měla být stanovena 11

nejnižším a nejvyšším strope podobně jako je tomu v případě v současnosti fungujících stravenek. Navíc z pohledu státu jde o další zásah, který nepřirozeně nabourává tržní rovnováhu. Příkladem přirozeného vývoje může být sílící trend ve větších městech – zakládání soukromých mateřských škol, ba dokonce se na trhu objevují společnosti orientující se na soukromou péči dětí. Je tedy na volbě rodičů, kterou cestou budou zajišťovat mimorodičovskou péči dětí. Náklady na zavedení budou přesto vysoké. Nezvladatelnému růstu dalších výdajů, je však podle očekávání zamezeno určené podoby opatření. Dopady takto vymezeného intervalu činnosti jsou však úkolem hlubšího zkoumání.

Zdroje Accor Services ČR http://www.accorservices.cz/CZ/JsteVerejnaInstituce/Pages/default.aspx Accor Group http://www.accorservices.com/EN/OurOffer/Benefits/employeebenefits/childcarevouchers/Pa ges/default.aspx Evropská komise: The provision of childcare services – A comparative review of 30 European countries (08/06/2009) http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=cs&pubId=212&type=2&furtherPubs= no Eurostat http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat INSEE (Francouzský statistický úřad): Fiches thématiques: L économie francaise, 2006, přístup z: http://www.insee.fr/fr/ppp/sommaire/ECOFRA06.PDF KOCOURKOVÁ Jiřina, ŠÍDLO Luděk: Česká republika v Evropské unii: demografický pohled, studie 2006, PřF UK v Praze http://www.natur.cuni.cz/~koc/spv/clanky/GR_EU.pdf Občanská demokratická strana: Řešení pro budoucnost – program psaný s voliči http://www.ods.cz/volby2009/program Program České strany sociálně demokratické pro volby do PSP 2009 http://www.cssd.cz/soubory/ke-stazeni/dokumenty/programove dokumenty/programova_brozura_el.verze.pdf Projekt ROZAM; www.rozam.cz Předvolební slib ODS: mateřská za 100 procent platu na 18 týdnů, 13. 8. 2009 12

http://domaci.ihned.cz/c1-38051970-predvolebni-slib-ods-materska-za-100-procent-platu-na18-tydnu Sodexo ČR; http://www.sodexo.cz/czcz/ Studie Českého statistického úřadu (ČSÚ): a) ČSÚ: Plodnost a porodnost 2001 – 2005 http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/4008-06 b) ČSÚ: Zpráva o rozvodovosti v ČR, 2005 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost Závěry summitu Rady Evropské unie v Barceloně, 2002 http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ec/71025.pdf Zlepšení dětské péče, článek z 11. 11. 2008 http://www.euroskop.cz/8450/9433/clanek/zlepseni-detske-pece/

13