www.thunova.cz Kapitola 8 – INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny – všeobecná cenová hladina – průměrná cenová hladina v ekonomice – vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) – při inflaci ↓kupní síla peněz a když ↑ ceny, pak za stejný obnos peněz si můžeme koupit méně Měření inflace: 1.) Index spotřebitelských cen = CPI – koš statků a služeb podle výdajů průměrné domácnosti v určitém roce – statistikové měsíčně zjišťují cenu – použité ceny v sobě zahrnují i nepřímé daně (př. DPH nebo spotřební daně) – výrobkům se přiřazuje určitá váha v tomto koši, pak provedou jejich ∑ a výsledkem je ∅P – Index spotřebitelských cen (CPI) měří vývoj cen ve spotřebním koši běžné domácnosti, přičemž struktura spotřebního koše je po určité období fixní. – CPI = vážený průměr podílu cen jednotlivých statků dnes a v základním roce, přičemž váhou je podíl výdajů na daný statek na celkových výdajích domácnosti v základním roce (tj.váhy jsou fixní). → v důsledku fixní struktury spotřebního koše CPI inflaci zpravidla nadhodnocuje, protože nezachycuje rostoucí kvalitu a substituci výrobků a služeb
p1i
p w výpočet: CPI w
i
0i
100
i
aneb ((cena statku letos/cena statku loni)* váha v koši)/∑ vah v koši p1i… cena i-tého statku či služby ve daném roce p0i… cena statku či služby v minulém roce wi… váha v koši 2.) Index cen výrobců = PPI – více indexů: o index cen zemědělských výrobců o index cen průmyslových výrobců o index cen stavebních prací – existuje zde opět fixní koš ovšem s jinými výrobky – vypovídá o konkurenceschopnosti výrobců – ΔPPI se časem promítají do CPI 3.) Deflátor HDP – HDP o nominální – v běžných cenách sledovaného roku o reálný – ve stálých cenách základního roku nominální HDP – výpočet: deflátor 100 HDP reálný HDP – zde jsou zachyceny všechny statky a služby vyprodukované v dané ekonomice Míra inflace (∏):
07 / 06
CPI 2007 CPI 2006 100 CPI 2006
Deflace: = pokles všeobecné cenové hladiny (opak inflace) Desinflace: Kapitola 8 – Inflace -1-
www.thunova.cz = pokles tempa míry inflace Dělení inflace podle prvotní příčiny: ● POPTÁVKOVÁ INFLACE – je způsobena pozitivním poptávkovým šokem – posun AD doprava: o růst vládních výdajů o růst investičních výdajů firem o růst spotřebních výdajů domácností o zvýšení čistého exportu Výsledkem je :↑P↑Y ● NABÍDKOVÁ (NÁKLADOVÁ) INFLACE – způsobena negativními nákladovými šoky – ↓AS → posun SAS nahoru – růst nákladů: o zvýšení nominálních mezd o růst světových cen surovin – firmy budou ochotny nabízet stejné množství produkce pouze za vyšší ceny Výsledkem je: ↑P↓RHDP (Y) (produkce) ● SETRVAČNÁ INFLACE – je spojena s tzv. inflačním očekáváním – zaměstnanci očekávají určitou míru inflace při jednání o mzdách – následně požadují nárůst mezd minimálně ve stejné výši jako inflace – pokud firmy vyhoví zaměstnancům, zvýší se jim náklady = nepříznivý nabídkový šok → posun SAS nahoru (SAS2) – při stejné AD by se produkt dostal pod potenciál a vzrostla by nezaměstnanost – na to bude reagovat vláda, že zvýší výdaje nebo ČNB zvýší peněžní zásobu → tzn. posun AD doprava (AD2) – to se bude neustále opakovat (zamci opět očekávají určitou ∏, chtějí ↑mzdy a firmám ↑N tzn. posun na SAS3 → opět dojde k ↓Y ↑u ↑G nebo ↑peněžní zásoby a křivka AD se posune doprava na AD3) – postupné zvyšování inflace se nazývá mzdově inflační spirála Dělení inflace - podle závažnosti: ● mírná – v řádu jednotek – lidé věří penězům a drží je – smlouvy uzavírány v nominálních veličinách Kapitola 8 – Inflace -2-
www.thunova.cz ● pádivá – dvojciferné či trojciferné hodnoty – lidé přestávají penězům věřit – dochází k „indexaci“ – smlouvy mají inflační dodatky – př. růst mezd podle inflace ● hyperinflace – stovky či tisíce procent ročně – lidé opouští peníze – platby v zahraničních měnách nebo dochází ke směnnému obchodu – př. hyperinflace v Německu po 1.sv.válce Dopady inflace: – k tomu je třeba rozlišit nominální a reálné veličiny Nominální a reálný důchod: – nominální důchod = počet korun, které obdržíme např. ve formě mzdy, Z+, nájemného, úroků v bance – reálný důchod = vyjadřuje množství statků a služeb, které si za nominální důchod můžeme koupit 1. pokud by rostla mzda rychleji než rostou ceny, můžeme si koupit více statků a služeb = vzrostl reálný důchod 2. pokud mzda roste, ale ceny jsou stejné, můžeme si koupit stejné množství statků a služeb jako před zvýšením mezd = reálný důchod se nezměnil 3. pokud mzda roste, ale ceny rostou rychleji = reálný důchod klesl
%Δ reálného důchodu = %Δ nominálního důchodu − %Δ cenové hladiny Dopady neočekávané inflace: – tratí příjemci nominálních dávek (př. sociální dávky, důchod) – v případě prosazení si ↑mezd, bude tento nárůst nižší než inflace a reálný Y↓ – vyšší daně (posun do jiného daňového pásma) – uložené úspory v bance budou úročeny méně % než je ∏, která bude ten rok vyšší tzn. opět tratím – ve vztahu dlužník – věřitel tratí věřitel – odrazení firem od investic – inflace způsobuje ↑N spojené s kolektivními smlouvami a dodatečné N v podobě přetištění cenovek atd. Protiinflační politika: 1) Monetární restrikce – prováděny CNB o zvýšení úrokových měr o snížení množství peněz v oběhu dojde k ↓ AD ↓produkce↑u ↓P 2) Fiskální restrikce – prováděny vládou o snížení vládních výdajů o zvýšení daní o snížení transferů dojde k ↓AD ↓P ↓produkce ↑u 3) Odstranění očekávání – vláda, ČNB
Kapitola 8 – Inflace -3-
www.thunova.cz o
provádění důvěryhodné politiky (dopředu oznámí, že podniknou určité kroky ke ↓∏ - pokud však tato prohlášení nebudou důvěryhodná, setrvačná inflace bude neustále pokračovat)
4) Cenová a mzdová regulace – vláda zmrazí růst mezd a cen (v tržní EKO není moc vítáno, dochází k potlačení informační fce ceny, inflaci to spíše jen oddálí a po zrušení cenové a mzdové regulace se opět vrátí). – tato regulace je přijímána jako doplněk fiskální a monetární restrikce Metody snížení inflace: (1) "Cold turkey" šoková terapie - výrazné snížení růstu agregátní poptávky (najednou) (2) Gradualistická metoda - cílem je postupné snižování růstu agregátní poptávky Phillipsova křivka (PC) – inflace a nezaměstnanost: Původní verze Phillipsovy křivky: – zachycuje negativní vztah mezi mírou mzdové inflace a mírou nezaměstnanosti – čím ↑šší je u, tím nižší je mzdová inflace – čím ↓ší je u, tím ↑šší je mzdová inflace – proč? o pokud je nízká u → fy musí nabízet vyšší mzdu – nulová míra mzdové inflace je spojena s určitou mírou nezaměstnanosti = přirozená míra nezaměstnanosti u* – u* je taková u, která odpovídá Y*
Cenová Phillipsova křivka: –
– –
Samuelson a Solow nahradili mzdovou inflaci v původní PC cenovou inflací nahrazení mzdové inflace cenovou inflací předpoklad, že fy zvyšují své ceny (a tím roste inflace), podle toho, jak jim rostou mzdové náklady cenová inflace (%) = mzdová inflace (%) – růst produktivity práce
–
Phillipsova křivka vyjadřuje negativní vztah mezi cenovou inflací a u
Kapitola 8 – Inflace -4-
www.thunova.cz Phillipsova křivka rozšířená o očekávání: – Friedman (kritika PC) o vztah mezi inflací a u podle něj platí pouze pro krátké období a to vlivem peněžní iluze – očekávání inflace vedlo k vzniku setrvačné inflace – výsledkem bude pouze čím dál vyšší míra inflace – tzn. inflace akceleruje Shrnutí PC: – volba mezi u a mírou inflace existuje pouze v krátkém období (SPC) – v dlouhém období se nezaměstnanost nachází vždy na své u* a míra inflace akceleruje – dlouhodobá Phillipsova křivka (LPC) je vertikální na úrovni u* Phillipsova křivka a model AD – AS:
– –
bod A – dlouhodobá rovnováha vláda bude chtít snížit míru nezaměstnanosti pod její přirozenou míru o zvýšení vládních nákupů statků a služeb pravý obrázek → roste produkt, roste cenová hladina = bod B – nový bod krátkodobé rovnováhy levý obrázek → zvýšení nominálních mezd, zaměstnanci více pracují = bod B krátkodobý pokles míry nezaměstnanosti pod přirozenou míru o dlouhé období: zaměstnanci zjistí, že jim klesly reálné mzdy, budou požadovat nárůst nominálních mezd → posun křivky AS na pravém obrázku
Deflace: – při deflaci dlužníci musí vracet hodnotnější peníze (dluhy jsou v nominálních jednotkách) – dlužníci se mohou dostat do problémů → bankroty, nesplácení dluhů – pokles HDP – nárůst míry nezaměstnanosti – ekonomika by upadla do recese – při deflaci je −∏ tzn. dochází k poklesu všeobecné cenové hladiny – Deflace → −∏↓P Př. Neočekávaně vysoká ∏ zpravidla nejvíce postihuje věřitele.
Kapitola 8 – Inflace -5-
