Kapitola 31. Ten starý dobrý poèítaè

771

Kapitola

31

Ten starý dobrý poèítaè

772

Ten starý dobrý poèítaè

Úvod S poèítaèi pracuji už desítky let. Mìl jsem tak pøíležitost poznat, jak se poèítaèe postupnì vyvíjely; od gigantických monster, vyplòujících velké místnosti, ke kterým patøil napøíklad Univac, odhadující výsledky prezidentských voleb v dobách poèátkù televize, až po dnešní palmtopy, které se pohodlnì vejdou do lidské dlanì. A bìhem tìch let jsem se vždy mohl spolehnout na jedno universální pravidlo: každý nový poèítaè je rychlejší, menší a levnìjší než jeho pøedchùdce, a má navíc i vìtši kapacitu. Co z toho vyplývá pro vás? Pro zaèáteèníky mùžeme závìr shrnout do tìchto bodù:

. Libovolný poèítaè, který zakoupíte, zaène zastarávat už v okamžiku, kdy ho pøivezete domù.

. Doplòky, které si s poèítaèem zakoupíte, budou bìhem nìkolika dnù èi týdnù levnìjší.

. A už vᚠpoèítaè dokáže cokoli, brzy na nìm budete chtít dìlat nìco, co zatím neumí.

Co s tím? Odpovìï je ve skuteènosti velmi prostá: nikdy si k poèítaèi nepoøizujte doplnìk, který nezaènete okamžitì používat. Proè? Pøed chvílí jste si to pøeèetli – co si dnes koupíte, bude za chvíli levnìjší, rychlejší a obecnì i lepší. Pokud to tedy nepotøebujete, kupte to až v dobì, kdy to skuteènì budete používat. Bìžnou chybou nováèkù-laikù je pøedpoklad, že poèítaè je bìžný domácí pøístroj – nìco jako lednièka – který vydrží deset let a déle. Poèítaèe však do podobné kategorie dlouholetých spoleèníkù v žádném pøípadì nepatøí. Zcela urèitì vᚠpoèítaè bude schopen deset let provádìt stejné úlohy, které po nìm požadujete pøi nákupu (pokud se v nìm nìco nepokazí), vaše potøeby se však budou èasem mìnit. Nebudete-li modernizovat žádné souèásti poèítaèe, který koupíte jako nový, zastará vám do dvou, nejpozdìji tøí let. Postupnou obmìnou jednotlivých souèástek však mùžete životnost poèítaèe znaènì prodloužit.

Z pravìku poèítaèù – jak a proè se objevily „Staré zlaté èasy” poèítaèù, to byla pøedevším doba, kdy nešlo o kšeft – poèítaèe byly tehdy koníèkem. A to koníèkem všech lidí, kteøí mají rádi techniku a rádi fušují do elektroniky. Správnì bych mìl øíci, že vìtšina z nich nepatøila mezi obyèejné „fušery”. Mnozí z nich samo dokázali navrhnout rùzné pøístroje (rádia, televize a rùzné mìøící zaøízení). Tito lidé studovali techniku, protože ji mìli rádi. Takže když Intel v polovinì 70tých let 20. století vyvinul èip 4004, tedy první mikroprocesor (Intel mu tehdy øíkal „microcomputer”), otevøely se tìmto fanouškùm zcela nové svìty. Je zajímavé, že lidé z Intelu sami netušili, co vlastnì vyvinuli. Èip 4004 spatøil svìtlo svìta proto, aby øešil potíže jednoho zákazníka této firmy. Vidíte ho na obrázku 31.1.

Z pravìku poèítaèù - jak a proè se objevily

773

Obrázek 31.1 Mikroprocesor Intel 4004.

Jaký problém tehdy Intel øešil?? Firma Busicom, která vyrábìla elektronické kalkulátory, soutìžila s jinými firmami, které rychlým tempem pøicházely s novými a novými verzemi elektronických obvodù. Busicom potøeboval najít zpùsob, jak urychlit vývoj a slouèit velké množství samostatných obvodù do jednoho èipu. Intel tento zpùsob objevil. Intel pøišel s nìèím vskutku revoluèním. Firmy vyrábìjící elektroniku tehdy používaly integrované PAL (Programmable Array Logic), obsahující aritmeticko-logické obvody, které mohly být pøizpùsobeny k provádìní urèitých èinností. PAL umožnily rychlejší vývoj obvodù, protože mohly obsahovat více takto pøizpùsobitelných èástí a zmìny v obvodech se daly provádìt bez zmìny návrhu celé desky. PAL však také mìly svá omezení. Byly velmi malé a obsahovaly jen pár logických bran. Navíc možnost jejich zmìny byla jednorázová – po provedené úpravì se dál mìnit nemohly.

?

Logické brány jsou èásti poèítaèového èipu, ve kterých jsou elektrické signály porovnávány pomocí logických operací (AND, OR, NOT). Napøíklad brána AND porovná nejménì dvì hodnoty a vrátí True (èili 1 v binárním zápisu), pokud jsou identické. V opaèném pøípadì vrátí brána hodnotu False (binárnì 0).

Intel pøišel s myšlenkou programovatelného zaøízení, které by mohlo provádìt rùzné úlohy, podle toho, jak by bylo naprogramováno. A toto zaøízení by mohlo být pøeprogramováno kdykoliv, i kdyby na nìm již bìžel jiný program. Výsledkem vývoje tedy mìla být souèástka, nahrazující vìtší množství logických èipù, ve skuteènosti však šlo o první jednoèipový poèítaè. (Toto tvrzení není úplnì pøesné, protože 4004 vyžadoval nìkolik dalších podpùrných obvodù, ale i tak to byla úžasná vìc.)

774

Ten starý dobrý poèítaè

Intel 4004 byl v praxi spojován s èipem ROM, ve kterém byl uložen program. Procesor provedl tu úlohu, která byla naprogramována do pamìti ROM. Pozdìji se objevil pøepisovatelné èipy EPROM (Erasable/Programmable Read Only memory), jejichž logické membrány se daly vymazat ultrafialovým svìtlem. Programovatelný èip Intel 4004 byl vynikajícím výrobkem své doby, Busicom mu však nevìøil a protože nutnì potøeboval hotovost, prodal jeho licenci (kterou vlastnil) Intelu, kterému tak zùstal nový èip, ale zato nemìl žádné zákazníky. Co mìl v této situaci dìlat? Zaèal ho prodávat zmínìným nadšencùm, pro které byla elektronika koníèkem. To byli první skuteèní zákazníci Intelu v oblasti procesorù. Netrvalo to však dlouho a chtìli víc. Intel proto vyvinul osmibitový procesor 8008 – a zbytek je už historie. Nadšení pro nové technologie zapøíèinilo vývoj dalších, rychlejších èipù, které se daly dobøe prodávat a pøinášely tak solidní zisk. Peníze se postupnì staly hlavním motorem dalšího vývoje. Díky tomu se také poèítaèový prùmysl tak dlouho rozvíjí vysokou rychlostí. Koncoví uživatelé zpoèátku žádný zájem neprojevovali, to se však zmìnilo po super úspìšném uvedení programu Visicalc. Firmy si zaèaly všímat, že jejich konkurenti náhle kupují poèítaèe a zaèaly je kupovat také. Další vývoj je již dobøe znám. Tento historický úvod vám vysvìtlil, jak a proè se poèítaèe spatøily svìtlo svìta a proè je jejich vývoj tak rychlý. V tomto odvìtví je jediný zpùsob, jak pøežít: vyvíjet co nejrychleji. Takže – pøidržte si klobouky a poèítaèe, zaèínáme!

Co si nechat a co vyhodit? Sám fakt, že vᚠpoèítaè je již starý (a jak jsme si øekli, starý je urèitì!), ještì neznamená, že ho máte vzít a vyhodit oknem nebo do popelnice. Zkusme se nyní podívat, jak vybrat souèástky, které ještì vydrží a jak zjistit, co je potøeba vymìnit.

Nová šance pro 486? Podívejme se nejdøíve na staré systémy 486DX/66. Tvoøí je obvykle základní deska 486, 8 MB RAM, disketová jednotka, pevný disk s kapacitou 120 až 540 MB, modem s rychlostí 14 400 bps; patnáctipalcový monitor; starší inkoustová tiskárna; mechanika CD-ROM drive (rychlost 4x až 8x), zvuková karta ISA a nìjaká grafická karta. Proè zaèínám poèítaèem 486? Starší stroj už v žádném pøípadì nemá význam modernizovat a navíc už nekoupíte nic nového, co by se v tìchto poèítaèích dalo použít. Novìjší poèítaèe modernizovat mùžete. Samozøejmì, èím novìjší je, tím snazší modernizace. Co konkrétního mùžete pro svùj systém udìlat? Podívejte se na následující seznam souèástí, které se dají vymìnit, ale ještì než to udìláte, upozoròuji, že výmìna všech souèástí by vás stála možná více než koupì úplnì nového poèítaèe, znamenala by urèitì více potencionálních potíží, pøípadnì byste takovou kombinaci nezprovoznili.

Co si nechat a co vyhodit?

775

„No dobrá,” zeptáte se, „pokud se modernizace poèítaèe tøídy 486 nevyplatí, proè bych mìl èíst dále?” Protože není nutné vymìòovat všechny souèásti. Nejlepší rada, kterou mohu vlastníkùm 486 dát, zní takto: pracujte na nìm jak jen dlouho to pùjde , dokud bude schopen provádìt všechno, co po nìm chcete, a dokud bude fungovat. Mimochodem, toto pravidlo se dá uplatnit u libovolného poèítaèe. Pokud potøebujete rychlejší poèítaè, zazálohujte si data a kupte nový. V kapitole 32 „Stavíme špièkový poèítaè” vám vysvìtlím výhody koupì hotového poèítaèe a výhody plynoucí ze stavby vlastního poèítaèe. Pokud si necháte starý poèítaè, ale nìkteré èásti (napøíklad mechanika CD-ROM nebo monitor) odejdou do vìèných loviš, mùžete je nahradit a poèítaè bude fungovat dále. Pokud tedy vaše 486 stále vyhovuje vašim nárokùm a potøebám, ale nìco se pokazí, prohlédnìte si seznam vìcí, které se dají vymìnit:

. Grafická karta Mrtvé VGA karty se dají nahradit novými, ty však dnes mají

výhradnì porty AGP, které se na poèítaèích 486 nevyskytují. Pokud na vaší základní desce nechybí port PCI, mùžete s obtížemi sehnat novou grafickou kartu pro tento port. Jinak je nutné vyrazit do bazarù s shánìt funkèní staré karty pro slot ISA.

. Disketová jednotka Standardní 3,5 palcové disketové jednotky se za posledních

nìkolik let nijak nezmìnily, jen jejich cena klesla, takže náhrada defektní jednotky nepøedstavuje žádný problém.

. Pevný disk Pokud musíte vymìnit pevný disk, kupte si takový, který je kompati-

bilní v BIOSem vašeho poèítaèe, nebo musíte pøed jeho montáží modernizovat BIOS. (Staré poèítaèe nerozeznávají pevné disky vìtší než 512 MB, starý BIOS také nemusí nový disk poznat vùbec. Dále je nutné koupit stejný typ disku, tedy za vadný disk SCSI musíte koupit disk SCSI, za IDE nový IDE.

. Napájecí zdroj U starých poèítaèù selhává napájecí zdroj èastìji než jiné souèást-

ky. Pøíèinou bývá malá rezerva ve výkonu zdroje, který staèí obsloužit základní systém, ale vámi pøidané rozšiøující karty a zaøízení už kapacitu zdroje zcela vyèerpají. Pøi úmrtí starého napájecího zdroje bývá èasto nutné koupit také novou skøíò – nové zdroje jsou vìtší a do starých skøíní se nevejdou.

. Základní deska A jsme u toho. To je ta pravá velká modernizace. Vymìníte-li

základní desku, mìníte zároveò i procesor. Z vaší staré 486 tak mùže být i Pentium 4. Protože však výmìna základní desky znamená výmìnu ještì dalších èástí (ponechat v ní staré pomalé pøídavné karty není moc šastné), pøeètìte si radìji následující kapitolu a teprve potom se do této operace puste. Výmìna základní desky si také obvykle vynucuje nákup nového napájecího zdroj, protože konektora jsou odlišné.

776

Ten starý dobrý poèítaè

Uložte si data! Lidé mluvící o poèítaèi mají obvykle na mysli jeho fyzické souèásti – procesor, monitor, klávesnice apod. Ve skuteènosti jsou nejdùležitìjší èástí poèítaèe informace, které jsou v nìm uloženy. Procesor, myš nebo grafická karta se dá vždy nahradit. Jakmile však pøijdete o data, mùžete udìlat jen jednu vìc: pokusit se o jejich rekonstrukci. Cena za tuto rekonstrukci však nìkdy mùže pøevýšit cenu celého poèítaèe. Nezapomeòte, že to jsou právì informace, které z libovolného poèítaèe dìlají vᚠpoèítaè. Jestliže se rozhodnete pro modernizaci poèítaèe, ujistìte se, že o data nepøijdete. Jak to udìláte, je popsáno v následujících øádcích.

Zálohování na vymìnitelná média Existuje nìkolik typù vymìnitelných médií. Velkokapacitní cartridge typu Jaz nebo Zip (obrázek 31.3), páskové jednotky typu HP Colorado, nebo zapisovací a pøepisovací mechaniky CD. Každý z nich má své výhody a nevýhody. Jejich hlavní výhodou je snadný transport dat z jednoho místa na jiné. Jedinou skuteènou nevýhodou je nižší pøenosová rychlost – data z nich dostanete pomaleji než z primárního pevného disku.

Obrázek 31.3 Vymìnitelné typy médií

Pro pøesun dat na vymìnitelný disk typu Zip nebo Jaz je nutné nainstalovat pøíslušné ovladaèe a restartovat poèítaè (jednotka pøitom musí být pøipojena a zapnuta). U systému Windows se objeví jako další písmeno diskové jednotky v oknu Tento poèítaè. Každý vymìnitelný disk se po své instalaci chová stejnì jako klasické pevné disky. Data mùžete také uložit na záložní disk pomocí aplikace Zálohování. Pøíkaz pro spuštìní této pomùcky najdete v nabídce Start ve skupinì Programy / Pøíslušenství / Systé-

Uložte si data!

777

mové nástroje. Pokud ho tam nevidíte, je nutné ho doinstalovat pøes aplikaci Pøidat èi odebrat programy v Ovládacích panelech. Pokud pracujete na systému Windows Me, musíte si Zálohování nainstalovat samostatnì pøímo z instalaèního CD-ROM. Jakmile je aplikace pøipravena, mùžete pomocí prùvodce zálohovat data, nezapomeòte se však pøesvìdèit, že záložní médium je na svém místì.

Zálohování na pásku Nijak zvl᚝ se neliší od zálohování na vymìnitelná média. Díky tomu, že jde o sériové médium, nikoli o médium s náhodným pøístupem, se však nìkteré postupy pøece jen liší. U vìtšiny páskových jednotek není možné pøímo v Prùzkumníkovi používat metodu pøetáhni-a-pus (drag-and-drop). Zálohování je nutné provést prostøednictvím zálohovací aplikace. Pokud vám nevyhovují vlastnosti aplikace Zálohování, která je souèástí Windows, vyberte si nìkterý z velkého množství alternativních programù.

Pøímé zálohování na jiný pevný disk Pøi koupi nového disku je nejrychlejší (a také asi nejlepší) pøímo zkopírovat soubory ze starého disku na nový (obrázek 31.4). Vìtšina nových diskù je dodávána s programy pro tyto operace. Napøíklad disky Seagate mají program FileCopy, který vytvoøí pøesnou kopii dat ze starého disku. Původní jednotka

Napájecí kabely

Nová jednotka

Datový kabel IDE/EIDE K základní desce Obrázek 31.4 Souèasné pøipojení starého i nového pevného disku ke stejnému poèítaèi je asi nejlepším zpùsobem, jak pøenést soubory ze starého disku na nový.

Když nainstalujete nový disk a starý ponecháte v poèítaèi také, je po startu poèítaèe nutné nastavit jeho parametry (BIOS je vìtšinou pozná sám), rozdìlit ho na oddíly a naformátovat. Poté mùžete spustit systém Windows a z jeho prostøedí aplikaci FileCopy nebo jiný podobný program, který pøekopíruje všechny soubory ze starého poèítaèe na nový.

778

Ten starý dobrý poèítaè

Jakmile jste hotovi, mùžete starý disk buï vyndat nebo ho pøepnout do role druhého disku. A tak èi tak, nový disk je nutné zapojit jako primární (bývá jak vìtší, tak rychlejší). Odebraný starý disk mùžete ponechat tak jak je, v tom pøípadì v nìm máze zálohu pùvodního stavu systému. Celý starý disk se dá zkopírovat na nový disk (i když má tento vìtší kapacitu) pomocí programù DriveCopy, Norton Ghost, Powerquest DriveImage apod. Tyto programy kopírují disk sektor po sektoru, takže nový disk (jeho diskové jednotky) pak vypadají zcela stejnì jako starý disk.Tyto programy vám mohou ušetøit spoustu èasu, protože není nutné znovu instalovat Windows a všechny aplikace. Po zkopírování starého disku na nový je v tomto pøípadì možné starý disk vyndat a zahodit, pøípadnì pøeformátovat a použít nìkde jinde.

Modernizace se dá provádìt rùznì Pro modernizaci poèítaèe existuje spousta dùvodù. Mnozí lidé modernizují, protože se dozvìdìli o nástroji èi programu, který prostì „musí” mít. Musí? Ano, musí, protože:

. Jejich pøítel ho má také. . Vidìli reklamu, které se nedá odolat. . Jejich prodavaè jim øekl, že to je prostì „boží” a že kvùli tomu dvì noci nespal. Všechny tøi dùvody jsou samozøejmì na nic, kvùli podobným malichernostem není nutné hned tahat penìženku nebo platební kartu z kapsy. Jde-li vám jen o to, mít v poèítaèi další „fajn vìcièku”, koledujete si o malér. Èím více zaøízení pøipojíte, tím více bude systém zatížen a jeho náchylnost k nenadálým pádùm se bude zvyšovat. Každá další zaøízení, které obsadí nìjaké IRQ nebo rozsah adres v pamìti, mùže ukonèit správný chod jiné souèásti poèítaèe. (To platí i o všech programech.) Vìtšina lidí pøidává hardware a instaluje programy stejnì lehkomyslnì, jako kdyby do své diskotéky zaøadili nové CD. Problém je však v tom, že programy na rozdíl od kompaktních diskù mají vliv na systém. Proto než zaènete s instalací programu (nebo pøed nákupem nového zaøízení), ujistìte se, že ho opravdu chcete a že ho v praxi upotøebíte. Jak by to mìlo správnì vypadat? Když zjistíte, že vᚠpoèítaè by mohl dìlat nìco, co nedokáže, zaènìte zkoumat, co je kvùli tomu nutné poøídit a ovìøte si, že vybraná položka tìmito schopnostmi skuteènì disponuje a že ji do poèítaèe mùžete pøidat. Dejme tomu, že máte poèítaè s grafickou kartou ISA SVGA, ve kterém není slot AGP. Pokud se necháte nìjakým prodavaèem pøesvìdèit ke koupi nejnovìjší grafické karty 3D 4x AGP, zjistíte až doma, že ji do poèítaèe nemùžete nikam zasunout. Èeká na vás návrat do obchodu a pokus o její vrácení.

Postup pøi modernizaci

779

Je už jasné, o co jde? Kdybyste pøed ukvapeným nákupem vìnovali trochu èasu zkoumání možného a nemožného, ušetøili byste si zklamání a možná i peníze. Pokud je modernizace skuteènì nutná, urèitì se vyplatí. Jestliže však nutná není … no prostì si ty potíže mùžete ušetøit, ne? Že jste nìco nìkde èetli nebo slyšeli? Takových èlánkù ještì bude … pro jistotu si nejlepší postup rozhodování pøi modernizaci poèítaèe ještì jednou shrneme: 1. Rozhodnìte se, zda je nová funkènost poèítaèe skuteènì nutná. 2. Prozkoumejte nejrùznìjší zdroje informací, výrobky, pomùcky a techniky. Vyberte si to, co nejlépe splòuje vaše potøeby a ujistìte se, že nová souèást se dá bez problémù integrovat do stávajícího systému. 3. Zakupte nové zaøízení a nainstalujte potøebné komponenty. Jste nyní teoreticky pøipraveni na modernizaci poèítaèe? Dobrá, pusme se do toho.

Postup pøi modernizaci Pøed zaèátkem libovolné modernizace poèítaèe – tedy i pøed instalací nového programu – zazálohujte všechna dùležitá data na pevném disku. Pokud jste to neudìlali, pøestaòte èíst a udìlejte to. Vynechání tohoto kroku bývá fatální chybou.

Plánování postupu pøi modernizaci Majitelé poèítaèù obvykle vlastní jeden ze dvou základních typù poèítaèù: domácí nebo podnikový (pøípadnì kombinaci obou). Obì kategorie obvykle zahrnují stejný hardware, liší se však èinnostmi, které uživatel na poèítaèi provádí. Domácí poèítaè je optimalizován pro domácí aplikace, podnikový poèítaè zase pro podnikové. Pøi plánování modernizace je na toto tøeba dávat pozor. Zaènìte sepsáním èinností, které vᚠpoèítaè prozatím neumí a mìl by umìt. Mìl by být rychlejší? Na tuto otázku se samozøejmì vždy odpovídá „ano”, srovnejte si však v hlavì, kolik jste ochotni za vyšší rychlost zaplatit. Jaké nové schopnosti požadujete? Jaké nové souèásti je možné poøídit? Sem patøí modemy, síová zaøízení, tiskárny, skenery, digitální videokamery … Následující seznam obsahuje nejobvyklejší souèásti poèítaèe a jeho klasické periferie; poslouží vám pøi sepisování vlastního seznamu nových souèástí. Podle potøeby si tento seznam doplòte o další, exotiètìjší díly.

. Základní deska . Procesor . Operaèní pamì

780

Ten starý dobrý poèítaè

. Pevný disk . Disketová jednotka . Vymìnitelné jednotky pro ukládání dat . Pásková jednotka . Modem . Souèásti domácích sítí . Skenery . Tiskárny . Videokamery, digitální fotoaparáty . Televizní tunery (umožòující sledovat televizní vysílání pøímo v poèítaèi) V následujících sekcích kapitoly jsou nìkteré komponenty probrány podrobnìji.

Základní desky Pøestože je za „srdce” celého poèítaèe obvykle pokládán procesor, jsou skoro všechny souèásti poèítaèe zasunuty do základní desky. Dnešní základní desky mají také velké množství vstupnì-výstupních obvodù pøímo na sobì. U moderních základních desek nechybí:

. Øadièe EIDE pro pøipojení: . pevných diskù . mechanik CD-ROM a CD-RW . interních jednotek s vymìnitelnými médii (Jaz, Zip apod.) . Øadiè disketové jednotky . Sériové porty . Paralelní porty . Porty USB . Port PS/2 pro pøipojení klávesnice . Port PS/2 pro pøipojení myši . Integrovaná grafická karta (jen na nìkterých základních deskách)

Postup pøi modernizaci

781

. Integrovaná zvuková karta (jen na nìkterých základních deskách) . Rozšiøující sloty PCI . Slot AGP . Rozšiøující sloty ISA (výjimeènì; zastaralé) . Vyrovnávací pamìti (cache) . Sloty pro operaèní pamì . Socket pro zasunutí procesoru . Další pøídavné obvody Nìkteré položky tohoto seznamu nad ani není nutné uvádìt; jiné už tak samozøejmé nejsou. Vysvìtlíme si proto, k èemu slouží.

Obrázek 31.5 Typická pozice øadièù EIDE na základní desce

782

Ten starý dobrý poèítaè

Než se definitivnì rozhodnete zakoupit novou základní desku, zkontrolujte, zda se vejde do vaší souèasné skøínì. Základní desky se vyrábí v nìkolika základních velikostech, a tìmto velikostem odpovídají rùzné velikosti skøíní. Velkým problémem mùže být také vzájemná kolize souèástí základní desky a pøídavných jednotek (CD-ROM, CDRW), které nìkdy není možné zcela zasunout do skøínì.

Øadièe EIDE Témìø všechny základní desky mají dva øadièe EIDE, oznaèené jako primární a sekundární (obvykle rozlišené i barevnì). Na obrázku 31.5 je zachycena typická pozice tìchto øadièù. Jak si možná pamatujete z døívìjších kapitol, umí tyto øadièe komunikovat s pevnými disky IDE i EIDE. Nìkteré starší základní desky mají ve skuteènosti jeden øadiè EIDE a jeden IDE. Datový kabel je nutné do øadièe zasunout tak, aby jeho první zdíøka odpovídala prvnímu vývodu øadièe. Druhý konec datového kabelu zasunete do pevného disku èi mechaniky CD-ROM (CD-RW), opìt je nutné dodržet správnou orientaci kabelu (na spodní stranì mechaniky èi disku bývá popisek). Pevný disk, ze kterého je zavádìn systém, pøipojte k primárnímu øadièi EIDE a nastavte ho pomocí propojky do role Master. Na mechanice èi disku je propojka, kterou mùžete nasunout na piny Master, Slave, nebo Cable Select (CS). Tøetí volba je použitelná jen se speciálním datovým kabelem a Master disk v tomto pøípadì pøipojte konektorem na samém konci kabelu, nikoli uprostøed. Každý disk obsahuje adaptér, který dokáže øídit až dva disky. Pøepnutím propojky do pozice Slave tento adaptér vypnete. U nìkterých diskù je nutné vyndat propojku, pokud je disk na datovém kabelu pøipojen sám.

Procesor Výbìr nového procesoru se mùže stát obtížným úkolem. Procesory vyrábí nìkolik výrobcù, vedoucí dvojkou jsou Intel a AMD. Intel má pochopitelnì vìtší podíl na trhu a je tvùrcem hlavních standardù.AMD tradiènì vyrábí kompatibilní procesory, které jsou trochu (nìkdy hodnì) rychlejší, než srovnatelné procesory od Intelu. U procesorù nikdy nezapomeòte na to, že nejnovìjší a tedy i nejrychlejší procesory jsou vždy mnohem dražší než ty, které jsou jen o nìco pomalejší. Napøíklad v srpnu 2002 stálo Pentium 4 2,53 GHz asi 26 tisíc korun, zatímco Pentium 4 s rychlostí 2 GHz jen 8 tisíc. Vzájemné pomìry cen a rychlostí jsou výmluvné.

Øadiè disketové jednotky Tento øadiè mùže øídit jednu èi dvì disketové jednotky, které také používají jeden datový kabel, ale místo nastavování propojek do pozic Master/Slave je upraven samotný kabel. Jednotka A: musí být pøipojena na konec kabelu, kde jsou pøekøížené dráty (viz obrázek 31.6).

Postup pøi modernizaci

783

Konektor jednotky B: Řadič disketové jednotky

Konektor jednotky A: (za zkrouceným kabelem)

Obrázek 31.6 Konec datového kabelu s pøekøíženými dráty je urèen pro jednotku A:

Sériové a paralelní porty Kabely sériových a paralelních portù by mìly být k základní desce pøipojeny podobnì jako kabely EIDE (pozor na vývod è. 1!). U moderních desek s integrovanými sériovými i paralelními porty si s jejich pøipojením nemusíte nijak zatìžovat hlavu. Na zadní stìnì skøíní jsou pro tyto porty pøipraveny výøezy, do kterých u nových základních desek tyto porty zasunete. U starších desek bez integrovaných portù mùžete tyto porty pøišroubovat podle obrázku 31.7. Díky tomu se dá ušetøit jeden rozšiøující slot, ve kterém u starších poèítaèù bývají tyto porty zasunuty na zvláštním kovovém pásku.

Paralelní port Sériový port Paralelní port

Sériový port

Obrázek 31.7 Instalace sériového a paralelního portu.

784

Ten starý dobrý poèítaè

Porty USB Tyto porty se vyskytují ve dvou možných provedeních. U novìjších desek jsou integrované, takže jejich instalace je nulová a staèí jen dávat pozor, aby porty zapadly do odpovídajících otvorù na zadní stranì skøínì. Do starších desek bez integrovaných portù lze periferie USB pøipojit také, pokud si dokoupíte pøídavnou kartu (adaptér), který se zasune do slotu PCI. Konektory USB

Kabely USB

Základní deska

Obrázek 31.8 Instalace portù USB

Klávesnice, myš, PS/2 a DIN Konektory pro klávesnici a myš se vyskytují ve dvou základních variantách, podle stáøí základní desky. Buï na ní máte jeden velký konektor DIN nebo dva menší konektory PS/ 2 (mini-DIN). Starší klávesnice používají kabel s koncovkou DIN, novìjší mají konektor PS/2. Vzhledem k tomu, že na první pohled vypadají skoro stejnì, najdou se obèas nešastníci, kteøí se pokouší nacpat kabel klávesnice do nesprávného konektoru. Pozor na to, a se k nim nepøipojíte i vy! A nikdy ho nezasunujte násilnì!

Grafická a zvuková karta Kdysi dávno pracovaly osobní poèítaèe jen v textovém režimu a žádné zvukové vybavení nemìly. Až jednoho dne do Ameriky dorazil Mr. Sim a pøinesl s sebou první zvukovou kartu Sound Blaster. Dnes bychom tìžko hledali novou aplikaci, která by nevyužívala zvuk nebo pracovala v textovém režimu. I Microsoft využívá multimédia v hojné míøe.

Postup pøi modernizaci

785

Pokud vašemu systému možnost práce s multimédii schází, mìli byste vážnì uvažovat o rozšíøení jeho schopností v této oblasti. Mnohé základní desky dnes mají zvukovou i grafickou kartu integrovánu pøímo na sobì. V takovém pøípadì musíte jen nainstalovat jejich ovladaèe pro vᚠoperaèní systém. Vìtšina dnes používaných systémù je dokáže sama detekovat a v pøípadì potøeby vás požádá o disketu èi disk CD-ROM s ovladaèi.

PCI, ISA a AGP Na základní desce najdete rùzný poèet rozšiøujících slotù, vìtšina z nich jsou sloty PCI, které jsou mnohem rychlejší než sloty ISA. Na novìjších základních deskách se sloty ISA již vìtšinou nevyskytují, poslední modely je nemají urèitì. Zato se na novìjších modelech základních desek vždy objeví jeden slot AGP, urèený pro zasunutí grafické karty. Na obrázku 31.9 vidíte všechny tøi typy uvedených slotù.

Obrázek 31.9 Sloty PCI, ISA a AGP

786

Ten starý dobrý poèítaè

Pro zasunutí pamìových èipù jsou na základních deskách další typy zásuvek, pro starší SIMM pamìti èi novìjší pamìti DIMM (SDRAM, DDR nebo RDRAM), a také èipy vyrovnávací pamìti. Tyto souèásti vidíte na obrázku 31.10. Velikost cache (vyrovnávací pamìti) se liší, nejvíce 1 èi 2 MB.

DIMM sloty

Vyrovnávací paměť

Obrázek 31.10 Sockety DIMM a vyrovnávací pamì

Socket procesoru a øídící obvody Zásuvka (socket) pro procesor je asi nejvýraznìjší èástí celé základní desky. Øíká se jí také socket ZIF (zero insertion force; procesor se zasouvá bez použití síly) a vidíte ji na obrázku 31.11. Umožòuje zasunout èi vyndat procesor, aniž byste jakkoliv zatìžovali jeho vývody. Po jeho stranì je páèka. Když tato páèka smìøuje vzhùru, jsou otvory horní plastové møížky mimo elektrické kontakty zásuvky, takže procesor lze snadno vložit èi vyndat. Jakmile je procesor usazen, staèí páèku sklopit dolù. Plastová møížka se posune a pøitiskne vývody procesoru ke kontaktùm socketu.

Postup pøi modernizaci

787

Obrázek 31.11 Socket ZIF s páèkou v horní poloze a vyndaným procesorem

Nedaleko socketu ZIF jsou u starších desek rozmístìny skupiny propojek, sloužící pro nastavení napájecího napìtí a frekvence procesoru. Možnosti jejich nastavení jsou popsány v dokumentaci k základní desce. U moderních desek tyto propojky schází, protože deska je schopna potøebné parametry sama zjistit a nastavit. V pøípadì nutnosti je mùžete zmìnit v BIOSu desky.

Závìreèná rozhodnutí Ukázali jsme si, jak základní deska vypadá a kam se pøipojují jednotlivá zaøízení. Je tedy èas pøejít k závìreèným úvahám a rozhodnutím. Jaká zcela nová zaøízení do svého poèítaèe pøidáte? V této èásti se podíváme na možné volby a jejich význam a možnosti.

Možnosti komunikace A už máte jakýkoliv poèítaè, témìø urèitì budete stát o to, aby byl schopen nìjakým zpùsobem komunikovat s dalšími poèítaèi. Do oblasti komunikace spadá pøístup k Internetu, pøípadnì zapojení do domácí sítì, u nìkterých z vás také možnost úèastnit se video konferencí. Komunikaci mezi poèítaèi obvykle tvoøí výmìna digitálních informací. Kromì toho, že oba poèítaèe, které si tyto údaje vymìòují, musí být navzájem sluèitelné, musí zvládat pøíjem i odesílání daného typu dat stejnou rychlostí. Tuto rychlost musí podporovat také pøenosové médium mezi obìma poèítaèi.

788

Ten starý dobrý poèítaè

Modemy Nejèastìjším zaøízením pro komunikaci poèítaèù jsou modemy. Slovo „modem” je zkratkou termínu modulátor/demodulátor, který vyjadøuje princip komunikace. Komunikaèní signál je nejdøíve digitální. Modem pøijímá z poèítaèe digitální data a pøevádí je do série tónù, které jsou odesílány po analogové lince. Výbìr modemu je velmi jednoduchý, pokud vám jde jen o to, abyste se pøipojili ke svému ISP. Existují dva typy modemù: interní a externí. Interní modemy se zasunou do slotu ISA nebo PCI na základní desce, externí modem umístíte podle potøeby a k poèítaèi ho pøipojíte sériovým nebo USB kabelem. Interní modemy jsou levnìjší, nevyžadují další kabel, protože se však u novìjších modelù jedná výhradnì o tzv. soft-modemy, není možné je používat na nìkterých operaèních systémech. Externí modem je dražší, ale s jeho provozem na Linuxu nebudete mít potíže.

Domácí sítì Zasíování nìkolika poèítaèù v rámci jedné domácnosti se zaèíná stávat bìžnou záležitostí (alespoò v nìkterých zemích). Domácí sítì umožòují sdílet data i zdroje, napøíklad tiskárnu. Vyskytují se v rùzných provedeních, u nìkterých se používají klasické síové karty a kabely Ethernet, nìkdy jsou poèítaèe propojeny telefonní linkou. Nástup USB umožnil i propojování poèítaèù pomocí kabelù USB, i když jejich rychlost je nižší než u sítí Ethernet.

?

Technologie USB je popsána ve tøetí kapitole, domácím sítím je vìnována jedna z èástí dvacáté sedmé kapitoly.

Hraní her Víte, že hry jsou druhým nejèastìjším dùvodem pro nákup poèítaèe? (Žebøíèek dùvodù vede pøístup k Internetu.) Co potøebujete k tomu, abyste si mohli co nejlépe „zahrát”? Potøebujete poèítaè s co nejvyšším výkonem. Hry jsou tím pravým hnacím motorem neustálého rychlého vývoje v oblasti multimédií. Na nejnovìjší hry budete potøebovat také nejnovìjší superrychlou grafickou kartu a rychlý procesor, zapomenout byste nemìli ani na kvalitní zvukovou kartu (Audigy) a reproduktory, co nejlepší monitor a také herní hardware (joystick, volant).

Co dál A to je vše. Máte-li starší poèítaè a chcete z nìj udìlat poèítaè nový, sepište si seznam èástí, které potøebují výmìnu, a nahraïte je. Vybírejte velmi peèlivì. Nikdy nekupujte to, co momentálnì nepoužijete. Nákup takových souèástí bývá jen vyhazováním penìz, protože byste je pozdìji mohli koupit levnìji a navíc by byly novìjší a výkonnìjší.

Postup pøi modernizaci

789

A ještì jedna závìreèná poznámka: pokud jste po pøeètení této kapitoly došli k závìru, že chcete mít lepší poèítaè, pokraèujte ještì další kapitolou. Jak jsem již napsal, právì pøíští kapitola je vìnována sestavení „nejlepšího” poèítaèe. Pojem „nejlepší” je v tomto pøípadì samozøejmì eufemismus, protože nejlepší poèítaè už pár dní po sestavení není tím nejlepším, co na trhu je. Ale základy potøebné k tomu, abyste si správnì mohli vybrat potøebné souèástky, tu najdete.

790

Ten starý dobrý poèítaè