Kašpárek a Zelená příšera loutková divadelní hra
´ NI´ 1. JEDNA Kra´l a princezna
Obraz 1. Ha´dka princezny s kra´lem
Sce´na 1. Tru˚nnı´ sa´l (Nezˇ se otevrˇe opona, nastolı´ se slavnostnı´ atmosfe´ra. Zaznı´ fanfa´ra/tusˇ jako kdyzˇ prˇicha´zı´ kra´l, neˇjaka´ hudba jako na za´mecky´ch oslava´ch.)
Tru˚nnı´ sa´l. V prostrˇed cele´ sce´ny je pra´zdny´ tru˚n. Nikdo tu nenı´. Vypraveˇcˇ:
Na kra´lovske´m za´mku, jednou z podvecˇera, ha´dal se pan kra´l a jeho slicˇna´ dcera. Vejde kra´l.
Kra´l:
Dcera ma´ je zlobiva´, ke meˇ u´ctu nemı´va´. Kazˇdy´ ji tu dobrˇe zna´, je to nasˇe princezna. Vejde princezna.
Princezna:
Tot’mu˚j otec, na´sˇ pan kra´l vzˇdy by mne jen huboval. Kdyzˇ prˇ´ıjdu pozdeˇ k vecˇerˇi, cˇi posloucha´m u dverˇ´ı.
Kra´l:
Na sve´ hlaveˇ vznesˇene´ korunku svou nosı´. Vsˇak nechova´ se vznesˇeneˇ, acˇ ji o to prosı´m.
Princezna:
Kra´l je na mne prˇ´ılisˇ prˇ´ısny´, neumı´ mi odpustit. Nenı´ ke meˇ vu˚bec vstrˇ´ıcny´, vsˇak neda´ na mne dopustit. Zacˇnou se ha´dat.
Kra´l:
Kde jsi byla?
Princezna:
No v zahradeˇ.
Kra´l:
Procˇ’s tam byla?
Princezna:
Kvu˚li para´deˇ.
Kra´l:
Cos deˇlala?
Princezna:
To nechci rˇ´ıct. 4
Kra´l:
A kam jdesˇ ted’ ?
Princezna:
Snad na meˇsı´c. Princezna trucujı´c odejde.
Kra´l:
Kdyzˇ princezna dostane pubertu, pro radu bych zasˇel ku cˇertu. Odejde. Sotva odejde, zaznı´ odlisˇujı´cı´ ra´na, vyvalı´ se hromada kourˇe a z nı´ cˇert za vola´nı´ „bleble“. Efekt je tak veliky´, azˇ to povalı´ tru˚n.
Cˇert:
Nejspı´sˇe v kra´lovsky´ch rodina´ch, nevı´ o u´rˇednı´ch hodina´ch. Dneska si kdejaky´ poberta, zavola´ bez fronty na cˇerta. Me´ jme´no je Sˇmatlafous, nikdo mi zˇivy´ neuklouz. Pro tuhle kra´lovskou rodinku chysta´m ted’ osˇklivou hodinku. Princeznu chorobou oprˇedu, potom ji do pekla zavedu. Zacˇoudı´, zasmrdı´ a zmizı´.
Obraz 2. Princeznina nemoc
Sce´na 1. Princeznin pokoj V prostrˇed pokoje je princeznina postel. Je zde princezna. Pohybuje se nejisteˇ. Zrˇejmeˇ je nemocna´. Princezna:
Neˇjak se mi teˇzˇce dy´cha´, u srdce mne prudce pı´cha´. V hlaveˇ bzucˇ´ı hejno much, Je tu nˇa´ky´ teˇzˇky´ vzduch. Bojı´m se, zˇe sebou sˇlehnu, tak si tady rychle lehnu. Sˇvihne sebou na zem/postel tak ra´zneˇ, azˇ to hlasiteˇ zadunı´ a lezˇ´ı jako zabita´. Zpoza kulis se ozve cˇertu˚v hromovy´ smı´ch.
Sce´na 2. Prˇed princezninou lozˇnicı´ Kra´l chodı´ sem a tam. Je nervo´znı´ z princezniny nemoci. (Jak versˇe pokracˇujı´, sı´lı´ truchliva´ melodie.)
Kra´l:
Dcera ma´ jedina´ stu˚neˇ, nele´cˇ´ı ji bahno z tu˚neˇ. Bolı´ ji hlava, brˇich, strˇeva, pı´cha´ ji zprava i zleva. Za chvı´li lehne na ma´ry, cı´tı´m v tom neˇjake´ cˇa´ry. 5
´ NI´ 2. JEDNA Hleda´nı´ Zelene´ prˇ´ısˇery
Obraz 1. Vkla´da´ se do toho Kasˇpa´rek
Sce´na 1. Kasˇpa´rek potka´ v lese Honzu (Tato sce´na by meˇla pu˚sobit vesele jako kontrast k prˇedchozı´mu smutne´mu obrazu. Jesˇteˇ nezˇ se otevrˇe opona, zacˇnou se ozy´vat pta´cˇkove´ a vu˚bec zvuky aby bylo jasne´, zˇe jsme v lese.)
V lese. Rozcestı´ je kaplicˇkou nebo stromy. Vejde Kasˇpa´rek, zvonı´ mu rolnicˇka, pı´ska´ si neˇjakou veselou melodii, dojde doprostrˇed sce´ny a vsˇimne si diva´ku˚. Kasˇpa´rek:
Ahoj deˇti, nazda´rek! Zna´te meˇ? Jsem Kasˇpa´rek. Neˇkdy taha´m prince z bryndy a co deˇla´m zase jindy? Taha´m z bryndy princezny, ty jsou hrozneˇ lı´bezny´. Vejde Honza, pı´ska´ si melodii z Mrazı´ka „Prˇed nasˇ´ı, za nasˇ´ı . . . “ Vsˇimne si Kasˇpa´rka a zarazı´ se.
Honza:
Kdo to je? No nazda´rek! Zˇe ty jsi ten Kasˇpa´rek? Kasˇpa´rek vesele odpovı´ a cinka´ prˇi tom rolnicˇkami.
Kasˇpa´rek:
Kasˇpa´rek mi rˇ´ıkajı´, radost ze mne mı´vajı´. A co ty, na slovo skoupy´, nejsi ty ten Honza hloupy´?
Honza:
Ja´ uzˇ nejsem hloupy´ Honza, to snad prˇece kazˇdy´ pozna´. Jed’ jsem hodneˇ vtipne´ kasˇe, rozum si mne prˇece nasˇel. Kasˇpa´rek opeˇt zvesela.
Kasˇpa´rek:
Budeme mı´t posvı´cenı´, Honza dosa´h’ osvı´cenı´. Zarazı´ se a zva´zˇnı´.
Kasˇpa´rek:
Princezna na´m teˇzˇce chorˇ´ı, cˇert ji svy´mi kouzly morˇ´ı.
Honza:
To ten bı´da´k Sˇmatlafous? Ja´ bych mu hned prˇetrh’ fous.
7
Kasˇpa´rek:
To je ted’ nad nasˇe sı´ly, kdyby mohly pomoct vı´ly . . . Ne, uzˇ to ma´m, ted’ pu˚jdu s tebou za jednı´m poha´dkovy´m deˇdou. On se na´m vsˇak neˇkam schoval, aby se habilitoval.
Honza:
Co, on uzˇ je profesor? Kasˇpa´rek vesele.
Kasˇpa´rek:
A je ho plny´ kompresor. Vydajı´ se na cestu a prˇitom si zpı´vajı´.
(Aby bylo videˇt, zˇe opravdu putujı´, mohly by okolo nich prole´tnout stromy, lod’.)
Kasˇpa´rek:
Za poha´dkovy´m profesorem jdeme spolu sami
Honza:
sborem,
Kasˇpa´rek: Honza:
horem dolem,
Kasˇpa´rek: Honza:
lesem borem,
Kasˇpa´rek: Honza: Kasˇpa´rek:
lodı´ vorem. At’povı´ na´m jestli zna´, jak se le´cˇ´ı princezna. Jak zmizı´ ze sce´ny, prˇilı´tne cˇert za zvukovy´ch a visua´lnı´ch efektu˚.
Cˇert:
Nelı´bı´ se mi va´zˇenı´ to jejich velike´ snazˇenı´. Odlı´tne smeˇrem nahoru.
Obraz 2. U poha´dkove´ho profesora
Sce´na 1. U profesora doma (Nezˇ se otevrˇe opona, zacˇne se ozy´vat a sı´lı´ melodie Gaudeamus Igitur hrana´ na gramofon. Do toho jsou slysˇet kroky po kamenne´ chodbeˇ (jeskyni). Chvı´li po otevrˇenı´ opony deska s melodiı´ skoncˇı´.)
Vcelku prˇ´ıjemneˇ pu˚sobı´cı´ prˇ´ıbytek v jeskyni. Vpravo spı´ profesor ve sve´m krˇesle, zleva prˇicha´zı´ Kasˇpa´rek s Honzou a zastavujı´ se u velike´ cedule. Nacha´zejı´ se v jake´si prˇedsı´ni oddeˇlene´ od profesorova pokoje naprˇ. kra´pnı´kem z podlahy. Ze stropu tu visı´ barevna´ stuha, ktera´ vede ke zvonku nad profesorovy´m krˇeslem. 8
Honza:
Tak tady bydlı´ profesor? A kde ma´ ten kompresor?
Kasˇpa´rek:
Tady je veliky´ na´pis, zˇe ve strˇedu probeˇhne za´pis. Do kurzu pro kouzelne´ deˇdy, za´pisne´ – trˇi vlasy sˇedy´. Prˇedveden bude i procesor. Podepsa´n Kouzelny´ deˇda – dnes profesor. Honza zata´hne za stuhu. Nad profesorovy´m krˇeslem se rozezvonı´ zvonecˇek. Profesor se lekne, probudı´ a roztrzˇiteˇ zvola´.
Profesor:
Za´pocˇty udı´lı´m v strˇedu, ve cˇtvrtek, v sobotu v sedm. Vsˇimne si hostu˚.
Profesor:
Kdo jste, co stojı´te vzadu? Kasˇpa´rek s Honzou vejdou z prˇedsı´neˇ dovnitrˇ.
Kasˇpa´rek:
My prosı´m jdeme pro radu.
Profesor:
Z jake´ho oboru dotaz prˇ´ına´sˇ´ıte?
Kasˇpa´rek:
Z princeznologie, co vy prˇedna´sˇ´ıte.
Honza:
Princeznu uhranul osˇklivy´ cˇert, chceme jı´ pomoct, nenı´ to zˇert. Profesor se kra´tce zamyslı´ a hned vı´ odpoveˇd’.
Profesor:
Naskocˇte do lodi, jed’te prˇes morˇe, hledejte v lese azˇ dojdete k horˇe. Zly´ drak v te´ horˇe cˇeka´, turisty vzˇdycky ra´d leka´. Neˇkde tam lezˇ´ı za sˇera, stara´ a zelena´ prˇ´ısˇera. Acˇ stara´ je veˇrˇte, je to tak, je oba´vaneˇjsˇ´ı nezˇli drak. Azˇ tuto prˇ´ısˇeru zdola´te, princeznu zpa´tky zas zı´ska´te. Usne.
Oba:
Deˇkujeme deˇdecˇku za radu, hnedka na´m zpravila na´ladu. Odcha´zı´.
Obraz 3. Hleda´nı´ hory
Sce´na 1. Bloudeˇnı´ lesem Honza s Kasˇpa´rkem se nacha´zı´ v lese. V leve´ trˇetineˇ je mala´ my´tinka s neˇkolika parˇezy – mı´sto jako vhodne´ k ta´borˇenı´. V prave´ trˇetineˇ je rozcestı´ s rozcestnı´kem. 9
Zamyslı´ se. Honza:
Kasˇpa´rku, no to je jasne´, azˇ se vstane, ohenˇ zhasne, vyda´me se cestou druhou, skrz kulisy trochu tuhou. Honza poklepe na kulisy, azˇ to zadunı´ (protozˇe na neˇ zaklepe jeho vodicˇ z druhe´ strany).
Sce´na 5. U hory (Prˇed otevrˇenı´m opony jsou opeˇt slysˇet dennı´ zvuky lesa.)
Kasˇpa´rek s Honzou prˇicha´zı´ zleva, vpravo se tycˇ´ı obrovska´ hora. V horˇe je vchod do jeskyneˇ. Vycha´zı´ z neˇj dy´m v prˇerusˇovany´ch intervalech. Honza:
Hele dı´vej, tu je hora, ta z vypra´veˇnı´ profesora. Tycˇ´ı se azˇ do oblak. Neˇkde uvnitrˇ zˇije drak.
Kasˇpa´rek:
Dı´vej, Honzo, co to tu je, zˇe by vchod do dracˇ´ı sluje? Z te´hle velke´ tmave´ dı´ry cı´tı´m strasˇny´ za´pach sı´ry.
Honza:
Doufejme, zˇe pra´veˇ drˇ´ıme a my ho hlukem nevzbudı´me. Jde dovnitrˇ.
Kasˇpa´rek:
A na veˇci nic nemeˇnı´, zˇe Honza nema´ brneˇnı´. Jde za Honzou.
Obraz 4. V horˇe
Sce´na 1. Ve sluji Drakova jeskyneˇ. Vpravo vykykujı´ dveˇ dracˇ´ı hlavy, vydechujı´ jedovate´ vy´pary. Trˇetı´ hlava lezˇ´ı vzadu jakoby spala. Po chvı´li vejdou zleva Honza s Kasˇpa´rkem. Drak 1. h.:
Hudry, hudry, druha´ hlavo, podı´vej se trochu vpravo. Cˇucha´m, cˇucha´m cˇloveˇcˇinu, jde sem pra´veˇ na svacˇinu.
Drak 2. h.:
Snad to bude tucˇny´ mnich, naplnı´me si svu˚j brˇich. At’to nenı´ sˇtı´hla´ babka, to si da´me radsˇi jabka. 12
Vejdou Honza s Kasˇpa´rkem. Honza:
Pozor, rychle, drak je vzhu˚ru. Nema´m ja´ to nocˇnı´ mu˚ru? Videˇla na´s druha´ hlava a prvnı´ sem mı´rˇ´ı zprava. Trˇetı´ zatı´m videˇt nenı´, chysta´ na na´s prˇekvapenı´.
Kasˇpa´rek:
Zmercˇily na´s po cˇuchu, ten na´sˇ pla´n meˇl poruchu. Tohle bude lı´ty´ boj, Honzo, kde ma´sˇ svoji zbroj? Hlavy se prˇiblizˇujı´, mlsneˇ koukajı´, Honza s Kasˇpa´rkem couvajı´. Spadne opona, ale deˇj sta´le pokracˇuje. Pouze vsˇak prostrˇednictvy´m zvukovy´ch efektu˚. Zacˇnou se ozy´vat ra´ny souboje (to jak vodicˇi zezadu bouchajı´ a kopajı´ do kulis a divadla), vy´krˇiky, vola´nı´ o pomoc.
Honza:
Doleva!
Kasˇpa´rek:
Utecˇ vpravo!
Drak 2. h.:
Nadbeˇhni jim prvnı´ hlavo.
Drak 1. h.:
Ma´m teˇ!
Kasˇpa´rek:
Uskocˇ!
Drak 2. h.:
Chramst!
Honza:
To bylo o fous, jen taktak proklouz.
Drak 1. h.:
Dej mu!
Kasˇpa´rek:
Vedle, Honzo vymysli neˇco hnedle.
Honza:
Stacˇ´ı jedna mala´ klicˇka.
Drak 2. h.:
Ja´ ti da´m!
Honza:
A nahodı´ se velka´ smycˇka.
Drak 1. hl:
Za nı´m!
Honza:
Prokocˇ, ja´ to podvlecˇu a drakovi utecˇu.
Drak 1. h.:
Co to? Kdo to?
Drak 2. h.:
Tady koncˇ´ı vsˇechny slasti, tak si myslı´m, zˇe jsme v pasti. Sce´na se na´hle utisˇ´ı, opona se otevı´ra´, jsou videˇt zna´mky boje. Kra´pnı´ky jsou chaoticky rozha´zeny po sce´neˇ nebo alesponˇ vykloneˇny ze svy´ch obvykly´ch pozic. Prvnı´ a druha´ dracˇ´ı hlava se v pru˚beˇhu boje zamotaly do sebe dracˇ´ı smycˇkou. Trˇetı´ hlava sta´le lezˇ´ı necˇineˇ v pozadı´. 13
Kasˇpa´rek:
Honzo, s tebou i bez zbroje, veselo je jı´ti do boje. Prvnı´ a druha´ dracˇ´ı hlava se odplazı´. Trˇetı´ hlava sta´le bezvla´dneˇ lezˇ´ı. Kasˇpa´rek si jı´ vsˇimne.
Kasˇpa´rek:
Tady lezˇ´ı dracˇ´ı hlava, je ta dracˇ´ı hlava prava´? Honza jde hlavu obhlı´dnout z blı´zka.
Honza:
Vzadu za nı´ neˇco lezˇ´ı, trˇeba to ta hlava strˇezˇ´ı.
Kasˇpa´rek:
Ta zˇe strˇezˇ´ı? To jen steˇzˇ´ı, vzˇdyt’tu jako mrtva´ lezˇ´ı.
Honza:
Mysˇlenka mi hlavou beˇzˇ´ı, je tak rychla´, je tak sveˇzˇ´ı . . .
Kasˇpa´rek:
Veˇrˇ´ım tomu jenom steˇzˇ´ı.
Honza:
My tu stojı´me za sˇera, a kde je ta prˇ´ısˇera? Profesor na´m rˇek’ to tak, zˇe je horsˇ´ı nezˇ ten drak.
Kasˇpa´rek:
Vsˇak nezˇ sem prˇijdou vsˇichni kneˇzˇ´ı, ze sklepenı´ nebo z veˇzˇ´ı, rˇekni mi, co vzadu lezˇ´ı.
Honza:
Velka´, zelena´ a tlusta´, je tu kniha cˇ´ıho gusta. Honza vystrcˇ´ı knihu zpoza dracˇ´ı hlavy. Podı´va´ se na desky a pak knihu otevrˇe.
(Kniha musı´ by´t prˇiva´za´na prova´zkem, aby sˇla vysunout zpoza dracˇı´ hlavy. Jak ji Honza cˇte, tak se pomocı´ druhe´ho prova´zku otevrˇe.)
Honza:
Ma´ popsany´ prˇedek, Ferles, Cˇervinka a Deˇdek. Jsou tu slova prozaicka´ „chemie“ a „organicka´.“
Kasˇpa´rek:
Kdo tu knihu mohl ztratit, komu ji ted’ ma´me vra´tit.
Honza:
Jsou tu sama´ cizı´ slova, semtam stara´, semtam nova´. Kasˇpa´rek mezitı´m prˇijde blı´zˇ, aby take´ videˇl do knihy.
Kasˇpa´rek:
Netvarˇ se tak nevrle, to lektoroval Wichterle.
Honza:
Sem neˇkdo prˇipsal z vesela, tohle je Zelena´ prˇ´ısˇera. 14
Kasˇpa´rek:
Vı´sˇ Honzo, co to znamena´? Tohle je Prˇ´ısˇera Zelena´. Necˇekaneˇ se objevı´ cˇert. Oba se leknou, skryjı´ knihu za svy´mi za´dy.
Cˇert:
Ble ble ble ble ble ble Kasˇpa´rek a Honza vedle. Co to vzadu vy dva ma´te? Copak to tam ukry´va´te? Jdu za va´mi peˇkneˇ dlouho a je mi ted’ z toho ouho.
Honza:
To je, to je . . .
Cˇert:
Sˇmatlafous je jme´no me´, ma´m uzˇ hezke´ renome´. Ukazˇte mi tamtu veˇc, neb jste v pekle nezˇ bys rˇekl trˇeba . . . Zatva´rˇ´ı se jaho herec ze zna´me´ho filmu.
Cˇert:
. . . boru˚vkovy´ kola´cˇ. Jde blı´zˇ a Honza s Kasˇpa´rkem ustoupı´. Jakmile cˇert spatrˇ´ı knihu, lekne se a da´ se na u´teˇk.
Cˇert:
Ha! Ne! Zrada!
(Jak se cˇert da´ na u´teˇk, zaznı´ krat’oucˇky´ u´ryvek melodie Gaudeamus Igitur.)
Kasˇpa´rek:
A zmizel. Tada´!
Honza:
Co ho vylekalo pa´ni?
Kasˇpa´rek:
To opravdu nema´m zda´nı´. A ted’ rychle bez va´ha´nı´, bez zbytecˇny´ch pozna´mek, jdeˇme rychle na za´mek.
15
´ NI´ 3. JEDNA Vyle´cˇenı´ princezny
Obraz 1. Zpa´tky na za´mku
Sce´na 1. V tru˚nnı´m sa´le Jsme opeˇt v tru˚nnı´m sa´le, je zde kra´l, Kasˇpa´rek a Honza. Kra´l:
Princezneˇ ted’ vede zle se, cozˇe jste to nasˇli v lese? Starou knihu, prˇeucˇenou? Kouzla, co daj na vyucˇenou?
Kasˇpa´rek:
Nebojte se pane kra´li, za chvı´li cˇert zmizı´ v da´li. Propu˚jcˇte na´m mı´stnost jednu, s Honzou si tam peˇkneˇ sednu.
Kra´l:
Tak ja´ beru teˇ i tebe, sedneˇte si vedle sebe. Kra´l odcha´zı´, opona pada´.
Obraz 2. Jak cˇarovat ze Zelene´ prˇ´ısˇery
Sce´na 1. V laboratorˇi Jsme v laboratorˇi na za´mku. Vypada´ stejneˇ jako tru˚nnı´ sa´l, jen mı´sto tru˚nu je uprostrˇed stu˚l s bublajı´cı´mi banˇkami a krˇivulemi. Jsou tu Honza s Kasˇpa´rkem. Kasˇpa´rek a Honza zı´rajı´ do Zelene´ prˇ´ısˇery. Kasˇpa´rek:
Methan, ethan, propan, buthan, uzˇ se tahle slova sˇprta´m. Pentan, hexan, heptan, oktan a kdyzˇ nevı´m, tak se opta´m. Ester, nitril, keton, hlavu ma´m jak beton. ˇ ´ıka´m porˇa´d znova R ta za´hadna´ slova.
Honza:
Zarˇ´ıkadla divna´ jsou to, rozrusˇ´ı to cˇertı´ pouto?
Kasˇpa´rek:
ˇ ek’ mi kdysi jeden Mejstrˇ´ık: R „kdyzˇ to nevı´sˇ, tak zkus rejstrˇ´ık.“ Honza hleda´ v rejsrˇ´ıku.
16
Honza:
P, p, p, pr, princezna, – jak vyle´cˇit podle Katze, strana sedmset a dvacet. Nalistujı´ stranu 720.
Kasˇpa´rek:
Na choroby, bacily a viry nejlepsˇ´ı je acylpyrin. Kazˇdy´ vir se rychle schova´, slysˇ´ı-li acetylsalicylova´. Zacˇnou neˇco kutit kolem stolu.
Honza:
Zacˇneme-li z fenolu, tlak jde rychle nahoru. Zahrˇ´ıva´me, CO2 hotovo je jedna . . .
Kasˇpa´rek:
Pozor! Oba se dajı´ na u´teˇk ze sce´ny.
Honza:
. . . dveˇ Ozve se vy´buch. Spadne opona. Po chvı´li se opona zvedne, v laboratorˇi je neporˇa´dek. Kasˇpa´rek s Honzou se nejisteˇ vracejı´
Kasˇpa´rek:
Neˇjak na´m to vu˚bec nejde, snad ta smu˚la rychle prˇejde.
Honza:
Zkusı´me to jesˇteˇ znova, snad jsem sˇpatneˇ prˇecˇet’ slova. Zase zacˇ´ınajı´ neˇco kutit okolo stolu.
Honza:
Reakcı´ Kolbeho-Schmidta princezna nebude bita.
Kasˇpa´rek:
Reagujem, je to drˇina, uzˇ to bude kyselina.
Honza:
At’to nenı´ zˇa´dny´ hybrid, prˇihodı´m acetanhydrid.
Kasˇpa´rek:
Navzdory vsˇem zlejm cavyku˚m ma´me antipyretikum.
Honza:
Hura´, sla´va vı´teˇzi. Za princeznou! Kde veˇzı´?
Sce´na 2. Princeznin pokoj Na posteli lezˇ´ı nemocna´ princezna a vzdycha´.
17
Princezna:
Ja´ chuda´k si tady chorˇ´ım, teplotu ma´m, porˇa´d horˇ´ım. V zˇaludku mne cosi hloda´, nechutna´ mi jı´dlo, voda. Pomozte mi neˇkdo rychle, je mi jak bych sneˇdla krychle. Vejde Kasˇpa´rek.
Kasˇpa´rek:
Tak tady je . . . Vejde Honza.
Honza:
. . . na´sˇ ty´m cely´.
Oba:
Pacient je na posteli.
Princezna:
Ja´ blouznı´m.
Kasˇpa´rek:
Ma´me pro va´s novy´ le´k.
Princezna:
Je horˇky´?
Honza:
Samosebou, jakbysmet.
Princezna:
Tak ten nechci!
Kasˇpa´rek:
No snad prˇece ten le´k neskoncˇ´ı v rˇece?
Princezna:
At’si! Honza da´ znamenı´ Kasˇpa´rkovi, oba jdou k princezneˇ.
Honza:
Tak se rychle da´me k dı´lu, bude to chtı´t chlapskou sı´lu. Otevrˇi jı´ peˇkneˇ pusu, nalej jı´ tam kus po kusu. Kasˇpa´rek do princezny vpravı´ le´k.
Princezna:
Co co? Brrr!
Kasˇpa´rek:
Le´k uzˇ viry vyhlazuje, princezna se uzdravuje. Princezna vstane.
Princezna:
Jsem uzˇ dozajista zdrava´, nebolı´ ruce leva´, prava´. Vejde kra´l, je prˇekvapen.
Kra´l:
Je uzˇ dozajista zdrava´? Neodmlouva´, je i hrava´. Vejde cˇert.
18
Cˇert:
Je uzˇ zdrava´, ble ble a ja´ jsem z toho vedle. Objevı´ se 1. a 2. dracˇ´ı hlava. Vsˇichni se jich leknou.
Obeˇ hlavy: Je uzˇ dozajista zdrava´, kniha v ska´le byla prava´. Vejde profesor. Profesor:
Chemie jsou kouzla prava´. A hrdinu˚m veˇcˇna´ sla´va. KONEC
19
