KANALIZAČNÍ ŘÁD
OKOVÉ
Í Ě MĚ
A HRÁDEK NAD NI OU
1.1 OB AH 1.1 OBSAH.................................................................................................................... 2 TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU .................................................................... 3 ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU.................................................... 4 3.1 VYBRANÉ POVINOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ......... 4 3.2 CÍLE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ........................................................................... 5 4. POPIS ÚZEMÍ.................................................................................................................. 5 4.1 CHARAKTER LOKALITY ..................................................................................... 5 4.2 ODPADNÍ VODY ................................................................................................... 5 5. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ............................................................................ 6 5.1 POPIS A HYDROTECHNICKÉ ÚDAJE ................................................................. 6 4.1.1 Stoková síť ....................................................................................................... 6 4.1.2 Odlehčovací komory......................................................................................... 8 4.1.3 Čerpací stanice.................................................................................................. 9 4.1.4 Přípojky ............................................................................................................ 9 5.2 HYDROLOGICKÉ ÚDAJE ..................................................................................... 9 6. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD A RECIPIENTU ...................... 9 6.1 ÚDAJE O ČOV HRÁDEK NAD NISOU................................................................. 9 6.2 ÚDAJE O RECIPIENTU........................................................................................ 10 7. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI..................................... 11 8. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE ..................................................................................................................... 12 9. MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD................................................................... 13 10. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH 14 11. KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ ..................... 14 11.1 VÝČET A INFORMACE O SLEDOVANÝCH PRODUCENTECH ..................... 14 11.2 čištírny ODPADNÍCH VOD .................................................................................. 15 11.3 ROZSAH A ZPŮSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD ..................................... 16 11.4 PODMÍNKY PROVÁDĚNÍ ODBĚRŮ A ROZbORŮ ODPADNÍCH VOD ........... 16 12. ANALYTICKÉ METODY DOPORUČENÉ PRO KONTROLU MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD .............................................................................................................. 16 13. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM ................................................................................................................................ 20 14. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ............................................. 20 15. PŘÍLOHY....................................................................................................................... 20 č.1 přehledná mapa kanalizační sítě HRÁDKU NAD NISOU ............................................ 20 2. 3.
2
2.
I ULNÍ LI
NÁZEV OBCE A PŘÍ LUŠNÉ
HRÁDKU NAD NI
KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
OKOVÉ Í Ě
OU
IDEN IFIKAČNÍ ČÍ LO MAJE KOVÉ EVIDENCE OKOVÉ Í Ě (podle vyhl. č. 428/2001 Sb.):5105-647390-49099469-3/1 5105-647403-49099469-3/1, 3/2 IDEN IFIKAČNÍ ČÍ LO MAJE KOVÉ EVIDENCE ČI
ÍRNY ODPADNÍCH VOD
(podle vyhl. č. 428/2001 Sb.):5105-64739-49099469-4/1
Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do stokové sítě města Hrádku nad Nisou zakončené čistírnou odpadních vod. Vlastník kanalizace: Severočeská vodárenská společnost a.s. Identi ikační číslo (IČ): 49099469 Sídlo: Přítkovská 1689, 415 50 Teplice
Generální ředitel
In . Miroslav Harciník
……………………….
Provozovatel kanalizace:
Severočeské vodovody a kanalizace a.s.
Identi ikační číslo (IČ):
49099451
Sídlo:
Přítkovská 1689, 415 50 Teplice
Zpracovatel kanalizačního řádu:
Severočeské vodovody a kanalizace a.s.
Datum zpracování:
leden 2007
Záznamy latn sti kanalizačníh řádu: Kanalizační řád byl schválen podle § 14 zákona č. 274/2001 Sb., příslušného vodoprávního úřadu v Liberci
Č.j. …………………………..
rozhodnutím místně
ze dne ……………………..
………………………………. razítko a podpis schvalujícího úřadu 3
3. ÚVODNÍ U
ANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami – zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu: a) zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména § 9, § 10, § 14, § 18, § 19, § 32, § 33, § 34, §35) b) zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ( zejména § 16) c) vyhláška č. 428/2001 Sb., ( § 9, § 14, § 24, § 25, § 26) a jejich eventuelní novely 3.1 VYBRANÉ POVINO
I PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel ) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno (§ 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle § 33, §34, § 35, zákona č. 274/2001 Sb. b) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí, pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace. c) Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat. d) Vlastník kanalizace je povinen podle § 25 vyhlášky 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen. e) Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem. ) Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci. ) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách.
4
3.2 CÍLE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě města Hrádku nad Nisou aby: a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního or ánu b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů c) bylo zajištěno bezporuchové čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu d) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně e) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě
4. POPI ÚZEMÍ 4.1 CHARAK ER LOKALI Y Město Hrádek nad Nisou leží severozápadně od Liberce v nadmořské výšce 250-280m n.m. Jedná se o město do 5000 trvale žijících obyvatel s 35 rekreačními objekty. Zástavba je poměrně soustředěná. Městem protéká Lužická Nisa, v tomto úseku toku se jedná o významný vodní tok, která náleží do povodí řeky Lužické Nisy. Do CHKO ani CHOPAV svým územím nezasahuje. V místní části Hrádek nad Nisou Loučná žije do 1000 obyvatel, je zde 15 rekreačních objektů. Zástavba je soustředěna podél komunikací, od Hrádku nad Nisou je oddělena Lužickou Nisou. Ve městě mají své sídlo tyto významné irmy: Vulkan a.s. Hrádek Trellebor autiomotive spol. s.r.o. ELAS s.r.o. D PLAST – EFTEC s.r.o. KSM CASTING cz s.r.o. Počet trvale žijících obyvatel bude mít mírný nárůst. Do budoucna nelze předpokládat výrazný rozvoj. Zásobení pitnou vodou je realizováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z menší části i z lokálních podzemních zdrojů.
4.2 ODPADNÍ VODY V městské a lomeraci vznikají odpadní vody odváděné kanalizací: a) v bytovém ondu („obyvatelstvo“) b) při výrobní činnosti – průmyslová výroba, podniky, provozovny („průmysl“) c) v zařízení občansko – technické vybavenosti a státní vybavenosti („městská vybavenost“) d) srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací“) e) jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastavěném území
5
Údaje v dném a st čném Na veřejný vodovod je v současnosti napojeno 6 218 obyvatel. Průměrná spotřeba vody domácností včetně průmyslu a vybavenosti činí 179 l/os.den. Samotná spotřeba domácností 100 l/os.den. Stočné včetně průmyslu a vybavenosti činí 190 l/os.den, samotných domácností 92 l/os.den. Od adní v dy z byt véh f ndu („ byvatelstv “) Jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Z celkového počtu 7 285 obyvatel města je 5 719 obyvatel napojeno na kanalizaci. Odpadní vody od 5 719 obyvatel jsou čištěny na komunální ČOV. Některé okrajové části na území města se zástavbou venkovského typu jsou zcela bez kanalizace a odpadní vody jsou likvidovány v septicích nebo sváděny do bezodtokových jímek. Do veřejné kanalizace, zakončené ČOV, není dovoleno vypouštět odpadní vody přes septiky ani přes žumpy! Od adní v dy z výr bní a dnikatelské činn sti („ růmyslu“) Průmyslové odpadní vody jsou (kromě srážkových vod) obecně dvojího druhu: - vody splaškové (ze sociálních zařízení podniků) - vody technolo ické (z vlastního výrobního procesu) Průmyslové odpadní vody, které mají charakter komunálních odpadních vod jsou zaústěny do veřejné kanalizace. Od adní v dy z městské vybaven sti Js u t kr mě srážk vých v d v dy řevážně s lašk véh charakteru. Jejich kvalita se může řech dně měnit ve značně šir kém r z ětí dle m mentálníh užití v dy. Patří sem r ducenti d adních v d ze sféry služeb, administrativy, šk l a zdrav tnických zařízení. Odpadní vody z městské vybavenosti neovlivňují stabilně významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti.
5.
ECHNICKÝ POPI
OKOVÉ Í Ě
5.1 POPI A HYDRO ECHNICKÉ ÚDAJE Kanalizační síť v Hrádku nad Nisou je řešena jako jednotná. Srážkové vody při nadměrných průtocích přepadají do vodoteče.V provozu jsou čtyři oddělovací komory a v prostoru ČOV je poslední zamezující přetížení ČOV. Všechny splaškové vody připojené na kanalizaci v majetku SVS jsou čištěny v mechanicko biolo ické čistírně odpadních vod 4.1.1 Stoková síť t ka „A“
Vede Libereckou ulicí od odbočky ke hřbitovu směrem k přejezdu trati ČD, z pravé i levé strany jsou připojeny uliční stoky včetně části sídliště. Od přejezdu vede stále Libereckou ulicí, spodní částí Horního náměstí, kde je připojena stoka až 6
z Oldřichovské ulice, ulicí An lickou a Revoluční, ze které odbočuje do ulice Na Nivách, kde se nachází oddělovací komora OK 1 s vývodem do zatrubněného náhonu. V nejnižším místě ulice Na Nivách je do ní svedena zleva kmenová stoka B, dále vede vpravo záplavovým územím, kde přijímá rovněž z leva kmenovou stoku Z a končí ve spojné šachtě v prostoru ČOV. t ka „C“
Stavbou stoky C byl odstraněn nevyhovující stav, kdy původní stoka C procházející areálem VULKAN a.s, ústila do drážního propustku, za propustkem odpadní vody volně protékaly otevřeným drážním příkopem a byly tak zdrojem hy ienických závad. Dále stoka procházela přes pole a zahrady, kde byla v havarijním stavu a tento stav způsoboval drénování podzemních vod do stoky. V ulici U Koupaliště byla stoka nekapacitní, což způsobovalo zatápění sklepů přilehlých nemovitostí při přívalových deštích. Realizací stavby došlo ke zvětšení kapacity jednotné stoky C a k jejímu vymístění ze soukromých pozemků. Dále došlo k odstranění nevyhovujícího stavu pod tratí ČD, kde protékaly splaškové vody propustkem a částečně otevřeným drážním příkopem. Zvýšení kapacity a zahloubení stoky v ul. U Koupaliště zamezí zaplavování sklepů při přívalových srážkách. Stoka C začíná ve směru toku vody (proti směru staničení) před vrátnicí VULKAN a.s. v Oldřichovské ulici napojením na stávající stoku z VULKANU a.s. a pokračuje podél vlečky po as altové cestě. Stoka C dále podchází trať ČD č. 089 protlakem v ocelové chráničce DN 1000 v km ČD 20,660 a pokračuje po stávajících cestách k Žitavské ulici, tuto podchází a dále pokračuje částečně v trase stávající stoky a částečně v souběhu se stávající stokou ulicemi U Lidového Domu a U Koupaliště směrem k redukční stanici plynu, v jejíž blízkosti přechází as altovou komunikaci (Lidickou ulici). Za silnicí je na stoce navržena odlehčovací komora s poměrem ředění (1+5)Q24 (stavební objekt ), ze které je napojeno propojovací potrubí pro převedení splašků a naředěných splaškových vod na stávající přívodní stoku DN 300 na ČOV Hrádek. Z odlehčovací komory je navržena ve směru toku vody odlehčovací stoka (stavební objekt ), která obchází VTL plynovod, obchází objekt budovy bývalého zařízení staveniště pro ČOV, shybkou podchází zamokřené území a stávající cestu a končí zaústěním do řeky Nisy v říčním km. cca 2,700. Stavba se nachází na kat. území Hrádek nad Nisou, resp. Loučná (část odlehčovací stoky).
t ka „ Z“ Začíná v hlavní komunikaci nad základní školou v Doníně, zleva přijímá uliční stoky ze zástavby ze zástavby rodinných domků, přechází křižovatku směr Rynoltice, pokračuje místní uličkou k prodejně ELKA, kde se vrací do hlavní komunikace, přechází křižovatku u mostu a vede souběžně s Lužickou Nisou na levém břehu ulicí městské čtvrti Loučná. Oddělovací komora OK 5 je situována cca 100m před restaurací Koruna. Přímo před restaurací se stoka stáčí vpravo, přijímá další uliční stoky zleva, podchází
7
Lužickou Nisou v blízkosti betonové lávky a v údolní nivě ústí do stoky A, která přivádí splašky na ČOV.
Kanalizace bez na
jení na ČOV
V rámci kanalizačního systému města se nenacházejí stokové výusti ve správě provozovatele, které by odváděli předčištěné odpadní vody přímo do recipientu. Závěrem:
Jak již bylo uvedeno, kanalizační síť vlivem svého stáří, použitého materiálu i bytové nebo průmyslové výstavby bude vyžadovat nepřetržitou dostavbu a rekonstrukci. Práce jsou inančně značně náročné . 4.1.2 Odlehčovací komory Na kanalizační síti jsou vybudovány následující odlehčovací komory, které slouží k oddělení srážkových vod při přívalových deštích.
t ka Sb. A A A A C
OK*
Míst
OK 1 OK 2 OK 4 OK 6
ČOV Luční ul Jiřího z Poděbrad Tra o U Koupaliště
V d teč Lužická Nisa zatrubněný náhon Lužická Nisa Lužická Nisa Lužická Nisa
Z
OK 5
Donín
Lužická Nisa
8
4.1.3 Čerpací stanice Na kanalizační síti jsou provozovány 1 čerpací stanice odpadních vod. Výk n Výtlak Č Míst (l/s) ČS 1 Loučná 8,0 PE 110 4.1.4 Přípojky Ve městě je evidováno 546 kanalizačních přípojek o celkové délce 3 527 m.
5.2 HYDROLOGICKÉ ÚDAJE Průměrný srážkový úhrn pro město Hrádek nad Nisou je 875,9 mm/r k. Intenzita 15-minutového jednoletého deště pro Hrádek nad Nisou je udávána 130 l/s.ha. Intenzita 15-minutového dvouletého deště je udávána 155 l/s.ha.
6. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ČI
ÍRNĚ ODPADNÍCH VOD A RECIPIEN U
6.1 ÚDAJE O ČOV HRÁDEK NAD NI OU Jednotná stoková síť je svedena na městskou ČOV. Jedná se o mechanicko-biolo ickou ČOV tvořenou čerpací stanicí, lapákem štěrku a písku, dvěma usazovacími nádržemi, dvěma biolo ickými jednotkami (re enerace, denitri ikace, nitri ikace), dvěma dosazovacími kruhovými nádržemi, a kalovým hospodářstvím tvořeným homo enizační a zahušťovací nádrží, vyhnívací a uskladňovací nádrží a strojním odvodněním kalu na pásovém lisu. Vyčištěné odpadní vody jsou zaústěny do Lužické Nisy. Pro čistírnu odpadních vod platí samostatné vodoprávní povolení Okresního úřadu ze dne 3.9.2001 Č.j. RŽP/2/222/01-231.2/Hol, změna povolení k nakládání s vodami vydáno Ma istrátem města Liberec dne 9.7.2004 vedené pod Č.j.:ZPVU/4330/1383/03/Bu/Šl-231.2 a prodloužení platnosti povolení vydáno Ma istrátem města Liberec dne 22.12.2005 vedené pod Č.j.: ZPVU/Pe/EC 263320/2005-31578-roz.
Parametr průtok l/s průtok m3/rok projektovaná velikost EO
Pr jekt vané h dn ty 36,4 1147910 7854
9
kutečné h dn ty 37,547 1184093 2067
R zh dnutí (m) 80 1400000
přítok BSK5 m /l přítok BSK5 t/rok přítok CHSK m /l přítok CHSK t/r přítok NL m /l přítok NL t/rok přítok N-NH4 m /l přítok N-NH4 t/r přítok Pcelk m /l přítok Pcelk t/r odtok CHSK m /l odtok CHSK t/r odtok BSK5 m /l odtok BSK5 t/r odtok NL m /l odtok NL t/r odtok N-NH4 m /l odtok N-NH4 t/rok odtok Nanor . m /l odtok Nanor . t/rok odtok Pcelk. m /l odtok Pcelk. t/rok
150,0 172,0
134 154
22,0 25,0 20,0 23,0
6.2 ÚDAJE O RECIPIEN U Lužická Nisa Hydrolo ické číslo povodí:
2-04-07-037
Q 355:
0.72 m3/s
říční km. výpusti ČOV
1.645
10
68,2 80,76 309,0 365,88 93,0 110,12 10,3 12,20 2,6 3,13 117,0 138,54 5,9 6,96 5,9 7,0 3,4 4,05 6,7 7,87 0,2 0,22
120 (150) 90 15 (30) 15 20 (30) 18 15 (25) 4 20 (30) 14 4 (6) 3
7.
EZNAM LÁ EK, K ERÉ NEJ OU ODPADNÍMI VODAMI
Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2002 Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami. A. Zvlášť nebez ečné látky, s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biolo icky neškodné: 1. Or anohalo enové součeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí. 2. Or ano os orové sloučeniny. 3. Or anocínové sloučeniny 4. Látky, vykazující karcino enní, muta enní nebo terato enní vlastnosti ve vodním prostředí, nebo jeho vlivem. 5. Rtuť a její sloučeniny. 6. Kadmium a jeho sloučeniny. 7. Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. B. Nebezpečné látky: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 2. měď 7. arsen 3. nikl 8. antimon 4. chrom 9. molybden 5. olovo 10. titan
11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran
16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktu pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické, nebo persistentní or anické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biolo icky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anor anické sloučeniny os oru nebo elementárního os or. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy
11
8. NEJVYŠŠÍ PŘÍPU
NÉ ZNEČIŠ ĚNÍ ODPADNÍCH VOD
VYPOUŠ ĚNÝCH DO KANALIZACE Do kanalizace mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění stanovené v tabulkách s výjimkou producentů odpadních vod uvedených dále. Ukazatele ří ustné míry znečištění d adních v d vy uštěných d jedn tnéh kanalizačníh systému zak nčenéh ČOV Ukazatele
Maximální hodnoty 800 400 250 8
Chem. spotřeba O2, CHSKCr Biochem. spotřeba O2, BSK5 Nerozpuštěné látky, NL Fos or celkový, Pcelk PH Amoniakální dusík, N- NH4+ Dusík celkový, Ncelk
Jednotka m . l-1 m . l-1 m . l-1 m . l-1
6-9 55
m . l-1
Rozpuštěné anor . soli, RAS Sírany, SO42Chloridy, ClFluoridy, FTenzidy anionaktivní, PAL-A Extrahovatelné látky, EL Nepolární extrahovatelné látky, NEL Kyanidy celkové, CN-celk. Kyanidy toxické, CN-tox Fenoly jednosytné
75 1 000 400 150 2,4 5 50 5 0,2 0,05 1,0
m m m m m m m m m m m
Celkové železo, Fe
10
m . l-1
Rtuť, H Nikl, Ni Měď, Cu Chrom celkový, Crcelk. Chrom šestimocný, Cr 6+. Olovo, Pb Arzen, As Zinek, Zn Selen, Se Molybden, Mo Kobalt, Co Kadmium, Cd Stříbro A Vanad V Adsorb. or . halo en.uhlovodíky AOX
0,01 0,1 0,1 0,1 0,05 0,1 0,05 1,0 0,01 0,01 0,01 0,01 0,1 0,05 0,5
m m m m m m m m m m m m m m m
12
. l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1 . l-1
Celková objemová aktivita al Barva – spektro otometricky spektr.absorpční koe icient H spektr.absorpční koe icient H spektr.absorpční koe icient H Teplota
a
1 1 5,5 3,5 2,5 30
nm nm nm
Bq. l-1 m-1 C
Koncentrace ukazatelů znečištění se stanovuje analýzou vzorků, jež nejlépe charakterizující vypouštění odp. vod do kanalizace. (Základním typem odběru je 2 hodinový směsných vzorek, vzniklý sléváním 8 dílčích vzorků stejných objemů v intervalech 15 minut.)Odběr bude proveden v hlavní směně provozovny majitele nemovitosti, producenta odpadních vod a to v místě napojení kanalizační přípojky do veřejné kanalizace. Pokud v tomto místě není odběr vzorků možný, určí provozovatel veřejné kanalizace společně s producentem náhradní místo vzorkování tak, aby se vždy jednalo o místo, kterým protéká odpadní voda stejného složení jako na vyústění přípojky do kanalizace. Koncentrace ukazatelů znečištění pro uliční nečistoty splachované do veřejné kanalizace přo dešti uličními dešťovými vpustěmi se zjišťuje ve směsném vzorku nejméně ze tří stejných podílů během celého trvání odtoku dešťových jednoho deště do veřejné kanalizace. Odebírá se vzorek po průchodu záchytným košem dešťové uliční vpusti. Uvedené koncentrační limity se ve smyslu §24 odst. g), vyhlášky č. 428 2 Sb. netýkají splaškových odpadních vod. Do kanalizace je zakázáno vypouštět odpadní vody nad rámec uvedených koncentračních a bilančních limitů. Toto platí pro určené odběratele napojené na stokovou síť. V případech, kdy je vypouštění odpadních (průmyslových) vod do kanalizace pro veřejnou potřebu upraveno platným vodoprávním povolením, platí hodnoty předepsané tímto rozhodnutím. Stanovená koncentrační maxima v tabulkách jsou určena z 2 hodinových směsných vzorků, průměry vycházejí z bilance znečištění. Zjistí – li vlastník nebo provozovatel kanalizace překročení limitů (maximálních hodnot) podle odstavce 1) a 2), bude o této skutečnosti in ormovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit náhradu ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz § 10 zákona č. 274/2001 Sb. a § 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb.
9. MĚŘENÍ MNOŽ
VÍ ODPADNÍCH VOD
Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny v § 19 zákona 274/2001 Sb., a v §§ 29, 30, 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Průmysl a městská vybavenost – objemová produkce odpadních vod – průtok bude zjišťován u vybraných odběratelů z údajů měřících zařízení odběratelů. U ostatních bude stanovován z údajů akturované vody a počítán s použitím údajů o srážkovém úhrnu a o odkanalizovaných plochách. Další podrobné in ormace jsou uvedeny v jednotlivých smlouvách na odvádění odpadních vod. Obyvatelstvo (místní) – objemová produkce splaškových odpadních vod je zjišťována z údajů vodného, případně při použití vody z vlastních zdrojů paušálem.
13
10.OPA ŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLO
ECH
Případné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace se hlásí na dispečink Severočeských vodovodů a kanalizací a.s., Sladovnická 1082, Liberec 30 tel.: 840 111 118 Producent odpadních vod hlásí neprodleně provozovateli ČOV tel.: 485 103 779 možné nebezpečí překročení předepsaného limitu (i potenciální) Provozovatel kanalizace postupuje při likvidaci poruch a havárií podle příslušných provozních předpisů – zejména provozního řádu kanalizace, podle vyhlášky č. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních provozů a řádů vodovodních děl a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu. V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení § 40 a §41 zákona 254/2001 Sb., podává hlášení Hasičskému záchrannému sboru tel. 150, Policii ČR tel.: 158, dispečinku povodí Labe v Jablonci nad Nisou tel.: 483 366 311. Vždy in ormuje příslušný vodoprávní úřad tel.: 485 244 874, krizový mobil 602 482 318, podatelna 485 244 861, Českou inspekci životního prostředí tel.: 485 340 711, vlastníka kanalizace SVS a.s. tel.: 482 711 079, případně Český rybářský svaz tel.: 485 108 496. Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil.
11. KON ROLA ODPADNÍCH VOD U LEDOVANÝCH PRODUCEN Ů Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními § 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., § 9 odst.3 a 4 a § 26 vyhlášky 428/2001 Sb.
11.1 VÝČE A INFORMACE O LEDOVANÝCH PRODUCEN ECH Pro účelu tohoto kanalizačního řádu se do skupiny pravidelně sledovaných odběratelů A (viz člnek 11.3) zařazují: Ozn. v situ Firma Míst led vané arametry aci P1 Vulkán a.s. Hrádek CHSK,BSK5, PAL-A,PAL-N P2 Elas a.s. pH,CHSK,BSK5,NC,PAL-A,PAL-N P3 KSM Castin cz s.r.o CHSK,BSK5,PAL-A,PAL-N P4 Trellebor PH,CHSK,BSK5,PAL-A,PAL-N
14
P dmínky r vy
relleb rg Fluid Činnost Produkce Množství
uštění d adních v d dlišné kvality luti ns Czech Re ublic s.r. . výroba dílů pro automobilový průmysl výrobky z plastických hmot (zvláště pro automobilový průmysl) 110 000 m3 za rok
Povolené navýšení Chem. spotřeba O2, CHSKCr 1800 m /l Ostatní míra znečištění v souladu s ustanovením kanalizačního řádu 11.2 ČIŠ ÍRNY ODPADNÍCH VOD V Hrádku nad Nis u se nacházejí následující kanalizační síť
Název
Městská část, adresa Oldřichovská 698
CHČOV 2 x septik Lapač tuků LT2 Loučná 31 Septik SM 8 Lapač tuků LTP4 Lapač tuků LTP1 , LOP 50 Liberecká ul ORL IREKObio Ul. Václavská Žitavská (Lidový Lapač tuků T2 dům) Horní náměstí Lapol LPT A 115 SM-6 Hasičská Lapol IV zbrojnice SM – 7 Lapol T2 Rest. U jelena Lapol LPT2 1.máje 244
ČOV a DČOV a la ače tuků na
jené na
Pr v z vatel Trellebor
R zh dnutí RŽP/2/1343/01-231.2/Hol
Vulkanplast a.s. František Veselý
RŽP/2/743/96-231.2/Hol 2/4362/93-235/Hol
Vulkan a.s.
RŽP/2/0865/94-231.2/Hol
EDEKA obch. centrum
RŽP/2/320/01-231.2/Hol
Autotrend s.r.o.
RŽP/2/1814/98-231.2/Hol
Město Hrádek nad Nisou
RŽP/2/1730/99-231.2/Hol
Jaromír Breha
RŽP/2/1643/00-231.2/Hol
Městský úřad Hrádek nad Nisou
623/92-235/in .Š/ka 125/87-235/in .St
Milan Mesároš
15
2/2405/92-235/Hol
11.3 ROZ AH A ZPŮ OB KON ROLY ODPADNÍCH VOD Provozovatel kanalizace ve smyslu § 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. kontroluje množství a znečištění (koncentrační a bilanční hodnoty) odpadních vod odváděných výše uvedenými (článek 11.1) sledovanými odběrateli. Kontrola množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí v období běžné vodohospodářské aktivity obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické ) hodnoty Předepsané maximální koncentrační limity se zjišťují analýzou vzorků, jež nejlépe charakterizující vypouštění odp. vod do kanalizace. Základním typem odběru je 2 hodinový směsných vzorek, vzniklý sléváním 8 dílčích vzorků stejných objemů v intervalech 15 minut. Bilanční hodnoty znečištění (důležité jsou zejména denní hmotové bilance) se zjišťují s použitím analýz směsných vzorků, odebíraných po dobu vodohospodářské aktivity odběratele, nejdéle však po 24 hodin. Nejdelší intervaly mezi jednotlivými odběry mohou trvat 1 hodinu, vzorek se pořídí smísením stejných objemů prostých (bodových) vzorků, přesněji pak smísením objemů, úměrných průtoku. Z hlediska kontroly odpadních vod se odběratelé rozdělují do 2 skupin: A. Odběratelé pravidelně sledovaní (viz článek 11.1) B. Ostatní, nepravidelně (namátkou) sledovaní odběratelé Kontrola odpadních vod pravidelně sledovaných odběratelů se provádí minimálně 4 x za rok a je prováděna ve shodných místech jako vlastní kontrola odběratele. Kontrola nepravidelně sledovaných odběratelů se provádí namátkově, podle potřeb a uvážení provozovatele kanalizace. Odběrná místa – viz ra ická příloha č.1. 11.4 PODMÍNKY PROVÁDĚNÍ ODBĚRŮ A ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky: P dmínky: 1) Čas odběru a typ vzorku se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštěných odpadních vod. 2) Analýzy odebraných vzorků se provádí laboratoř vlastnící osvědčení o akreditaci na základě posouzení podle ČSN EN ISO/IEC 17025 (akreditace ČIA nebo osvědčení o správné činnosti laboratoře ASLAB) Rozbory vzorků odpadních vod se provádějí podle metodického pokynu Mze č.j. 10532/2002 – 6000 k plánu kontrol míry znečištění odpadních vod (čl. 28). Odběry vzorků musí provádět odborně způsobilá osoba, která je náležitě poučena o předepsaných postupech při vzorkování.
12.ANALY ICKÉ ME ODY DOPORUČENÉ PRO KON ROLU MÍRY ZNEČIŠ ĚNÍ ODPADNÍCH VOD
16
Met dy js u uvedeny v v Met dickém kynu db ru chrany v d MŽP k nařízení vlády č.61/2003 b., ukazatelích ří ustnéh znečištění d ad. v d , náležit stech v lení k vy uštění d ad. v d d v d vrch vých a d kanalizací a citlivých blastech. Upozornění: Materiál je průběžně aktualizován, v případě skončení platnosti nařízení vlády č.61/2003 Sb. a tohoto pokynu, budou platit nařízení a metodické pokyny, které tyto normy nahrazují.
Ukazatel Označení n rmy znečištění CH KCr TNV 75 7520 RA
NL
Pc
N-NH4+
Měsíc a r k vydání Jakost vod – Stanovení chemické 08.98 spotřeby kyslíku dichromanem (CHSKCr) ČSN 75 7346 čl.5 Jakost vod – Stanovení 07.98 rozpuštěných látek – čl.5 Gravimetrické stanovení zbytku po „žíhání“ ČSN EN 872(75 7349) „Jakost vod – Stanovení 07.98 nerozpuštěných látek – metoda iltrace iltrem ze skleněných vláken“ ČSN EN 1189(75 7465)čl.6a7 „Jakost vod – Stanovení os oru – 07.98 spektro otometrická metoda s molybdenanem amonným čl.6 Stanovení celkového os oru po oxidaci peroxodisíranem a čl.7 Stanovení celkového os oru po rozkladu kyselinou dusičnou a sírovou“ TNV 75 7466 „Jakost vod – Stanovení os oru 02.00 po rozkladu kyselinou dusičnou a chloristou (pro stanovení ve znečištěných vodách)“ ČSN EN ISO 11885 (75 7387) „Jakost vod – Stanovení 33 prvků 02.99 atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)“ ČSN ISO 5664 (75 7449) „Jakost vod – Stanovení 06.94 amonných iontů – Odměrná metoda po destilaci“ ČSN ISO 7150-1 (75 7451) Jakost vod – Stanovení amonných 06.94 iontů – Část 1.: Manuální spektrometrická metoda“ ČSN EN ISO 7150-2 (75 7451) „Jakost vod – Stanovení 06.94 amonných iontů – Část 2.: Automatizovaná spektrometrická metoda“ ČSN EN ISO 11732 (75 7454) „Jakost vod - Stanovení 11.98 Název n rmy
17
ČSN ISO 6778 (75 7450) Nanor N-NO2-
N-NO3-
(N-NH4+)+(N-NO2-)+(N-NO3-) ČSN EN 26777 (75 7452)
amo n i a k á l n í h o dusíku průtokovou analýzou (CFA a FIA) a spektro otometrickou detekcí“ Jakost vod – Stanovení amonných 06.94 iontů - potenciometrická metoda“
„Jakost vod – Stanovení dusitanů – Molekulárně absorpční spektrometrická metoda“ ČSN EN ISO 13395 (75 7456) „Jakost vod – Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektro otometrickou detekcí“ ČSN N ISO 10304 (75 7391) „Jakost vod – Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromato ra ie iontů – Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, orto os orečnanů a síranů v odpadních vodách“ ČSN ISO 7890-2 (75 7453) „Jakost vod – Stanovení dusičnanů – Část 2.: Spektro otometrická metoda s 4 – luor enolem“ ČSN ISO 7890-3 (75 7453) „Jakost vod – Stanovení dusičnanů – Část 3.: Spektro otometrická metoda s kyselinou sul osalicylovou“ ČSN EN ISO 13395 (75 7456) „Jakost vod – Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektro otometrickou detekcí“ ČSN EN ISO 10304-2(75 7391) „Jakost vod – Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromato ra ie iontů – Část 2.: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, orto os orečnanů a síranů v odpadních vodách“
18
09.95 12.97
11.98
01.95
01.95
12.97
11.98
AOX
ČSN EN 1485 (75 7531)
Hg
ČSN EN 1483 (75 7439) TNV 75 7440 ČSN EN 12338 (75 7441)
Cd
„Jakost vod – Stanovení adsorbovatelných or anicky vázaných halo enů (AOX)“ „Jakost vod – Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií“ „Jakost vod – Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)“
ČSN EN ISO 5961 (75 7418) ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
07.98 08.98 08.98 10.99
02.96 02.99
P dr bn sti k uvedeným n rmám : a) u stanovení os oru ČSN EN 1189 (75 7465) je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 6 nebo podle ČSN ISO 11885 je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 7 nebo podle TNV 75 7466. b) u stanovení CHSKCr podle TNV 75 7520 lze použít koncovku spektro otometrickou (semimikrometodu) i titrační. c) u stanovení amonných iontů je titrační metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle ČSN ISO 7150-2 (75 7451) je vhodná pro nižší koncentrace. Před spektro otometrickým stanovením podle ČSN EN ISO 11732 ve znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit iltrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664. d) u stanovení dusitanového dusíku se vzorek před stanovením podle ČSN EN ISO 103042 se vzorek navíc iltruje membránou 0,45 mikrometrů. Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnosti, lze užít i v kombinaci s postupy podle ČSN EN 26777 a ČSN EN ISO 13395. e) U stanovení dusičnanového dusíku jsou postupy podle ČSN ISO 7890-3, ČSN EN ISO 13395 a ČSN EN ISO 10304-2 jsou vhodné pro méně znečištěné odpadní vody. V silně znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit iltrací, ředěním nebo čiřením vzorku, se stanoví dusičnanový dusík postupem podle ČSN ISO 7890-2, který zahrnuje oddělení dusičnanového dusíku u matrice destilací. ) U stanovení kadmia určuje ČSN EN ISO 5961 (75 7418) dvě metody atomové adsorpční spektrometrie (dále jen „ASS“) a to plamenovou ASS pro stanovení vyšších koncentrací a bezplamennou ASS s elektrochemickou atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia.
19
13. KON ROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK
ANOVENÝCH
KANALIZAČNÍM ŘÁDEM
Kontrolu dodržování kanalizačního řádu provádí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení kanalizačního řádu) in ormuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úřad.
14. AK UALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po pěti letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel in ormuje o výsledcích těchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad.
15. PŘÍLOHY
Č.1 PŘEHLEDNÁ MAPA KANALIZAČNÍ Í Ě HRÁDKU NAD NI OU
20
