Kč

DRBNA 18 6/2013 10 Kč

Milé čtenářky, milí čtenáři! V rukou držíte další číslo našeho časopisu Drbna. Tentokrát ale poslední v tomto školním roce. Toto číslo je nabité příspěvky žáků devátých ročníků, kteří se s vámi prostřednictvím tohoto časopisu loučí. Všem nám budou moc chybět… Ale dost o loučení!! Blíží se prázdniny a s nimi i bezstarostný čas  Všichni se rozjedete na dovolené nebo se budete slunit doma. Budete si naplno užívat sluníčka a u toho budete popíjet ledový čaj… Hotová idylka! Ovšem!! Bude dovolená i přes výsledky Vašeho vysvědčení? Toť otázka. No… Doufejme, že Vaše výsledky nebudou tak hrozné  Celá naše redakce Vám přeje krásné léto a dokonalé prázdniny  a pokud možno co nejméně úrazů! Prostě perfektní prázdniny  Petra, 7. A

Střední školy deváťáků Přinášíme Vám přehled středních škol, které si letošní žáci z devátých tříd vybrali. Všichni deváťáci si svoji školu již vybrali, i když se mezi námi najde výjimka, která stále neví, kam půjde. Přejeme Všem absolventům, aby se jim na střední škole líbilo a dařilo se jim. :) Škola

9. A

9. B

9. C

9. D

Celkem

Gymnázium Nymburk

9

2

-

-

11

Gymnázium Poděbrady

2

-

1

1

4

Střední odborná škola

14

15

9

8

46

Střední odborné učiliště

1

6

13

12

32 Klárka, Petra, 9. A

Náš časopis půjde za rok do školy. Nyní je mu 5 let. Už je to pět let, co vyšlo první číslo našeho časopisu. Tehdy ho připravovaly ve svém volném čase tři nadšené žákyně. Nyní již časopis píše skoro 20 vašich spolužáků v rámci povinně volitelného předmětu Mediální výchova. Většina redaktorů jsou nadšení novináři. Na žurnalistice se jim líbí především to, že mohou prostřednictvím článku vyjádřit svůj názor na věc. Výhodou je také vzájemná spolupráce, která v redakci funguje. Díky tomu časopis organizuje akademii, která je vyhlášená svou dobrou úrovní. Oblíbená je též soutěž v karaoke. Cílem časopisu je informovat vás všechny a učitele o celkovém dění ve škole. Dočtete se skoro o všech výletech, exkurzích či zájezdech. Nechybí ani zajímavé rozhovory se spolužáky a učiteli, recenze filmů nebo seznam kulturních akcí v Nymburce. Ve druhém patře se nachází nástěnka časopisu, kde se každý týden obměňují články. Můžete si tam přečíst o sportu a o zprávách z celého světa. Podle všech se časopis vylepšuje a přibývá zajímavých článků a především čtenářů. Budeme moc rádi, když nám svou přízeň zachováte i nadále. Na předchozí čísla se můžete podívat na stránkách naší školy www.zs-komenskeho.cz. I vy se můžete podílet na tvoření časopisu. Jakékoliv články, rozhovory, náměty či nápady nám pošlete na e-mail [email protected].

RFO, 8. A

Otázky pro pana ředitele

Poznávací zájezd do Anglie 2013

V posledním čísle školního časopisu pro tento školní rok nemůže chybět rozhovor s panem ředitelem Tomášem Danzerem. Chystá se něco nového v dalším školním roce? Jak hodnotí celý školní rok, absolventské práce a deváté ročníky? To se dozvíte v tomto rozhovoru.

Skoro čtyři desítky žáků z naší školy spolu se školou ze Sadské zavítaly od 5. května do 10. května 2013 do jižní Anglie, aby poznali její krásy, mentalitu tamních lidí a jejich zvyky.

Jak byste zhodnotil celý školní rok? Z mého pohledu byl celý rok úspěšný. Všechny školní akce se vydařily. Deváťáci se dostali na střední školy. Zájem o naší školu stoupá-otevíráme 4 první a 4 šesté třídy. Zrekonstruovali jsme MŠ Čtyřlístek, rekonstrukce MŠ Sluníčko proběhne o prázdninách. Otevřeli jsme nové školní hřiště a novou počítačovou učebnu. Jenom doufám, že se ve škole líbí také žákům a jsou tu spokojeni. Jak byste zhodnotil absolventské práce? Úroveň prací se o trošku zlepšila, ale co mě potěšilo ještě více, byly samotné obhajoby. Žáci se většinou dobře připravili a prezentace byly kvalitní. Chystají se na další rok nějaké změny? Nějaké zásadní změny nechystáme. Pouze bude zaveden druhý cizí jazyk pro všechny žáky od sedmého ročníku a v šestém ročníku neotevřeme sportovní třídu. Jaký je Váš názor na současné deváté ročníky? Současní deváťáci se neliší od těch minulých. Občas si zazlobili, ale v mezích ,,zákona“, ale opět se s nimi budeme loučit v dobrém. Jenom si moc přeji, aby i oni rádi vzpomínali na ,,Komendu“, a když nás potkají, pozdraví, což bohužel nebývá u všech zvykem. Co byste popřál deváťákům k jejich dalšímu studiu? Přeju jim moc úspěchů, žádné stresy, hodně zábavy, vstřícné a kvalitní učitele, super kamarády. Ještě mám pro ně bohužel jednu nepříjemnou zprávu: UČIT SE BUDETE MUSET CELÝ ŽIVOT.

Vyměnit české peníze za libry, nabít fotoaparát a nezapomenout slovník. Po dvou letech se opět uskutečnil zájezd do Anglie. Ze strany žáků byl vidět maximální zájem, což umožnilo se podívat na co nejvíce míst. Za to je také potřeba poděkovat úžasné průvodkyni Kláře Jones Newton a paním učitelkám Kroulíkové a Bartošové za skvělou organizaci. Studenti byli ubytováni v anglických rodinách v okolí Brightonu, kde měli jedinečnou možnost vyzkoušet svou znalost angličtiny, poznat domy a bydlení v Anglii a ochutnat typická jídla. Co žáci viděli a zažili, si můžete přečíst v následujících zápiscích.

Petra a Klárka, 9. A

Neděle Ve 14: 00 jsme odjeli z Nymburka do Prahy. Po několikahodinové cestě jsme se dostali k hranicím s Německem. Následovala cesta přes Nizozemí, do Belgie a Francie. Pondělí Okolo páté hodiny ranní jsme trajektem vypluli z Francie z přístavu Calais na území Velké Británie do přístavu Dover, kde jsme se okolo sedmé hodiny tamního času vylodili. Dále nás čekala asi dvouhodinová cesta do Londýna. Vše začalo u Greenwiche, který je znám svou Královskou observatoří a nultým poledníkem rozdělujícím zeměkouli na východní a západní část. Po krásném pohledu na nejstarší čtvrť Londýna- Docklands a námořní muzeum jsme jeli vláčkem směrem ke katedrále sv. Pavla, kde měla nedávno pohřeb Margaret Thatcherová. Po návštěvě tohoto

britského skvostu jsme pokračovali přes most z Harryho Pottera k divadlu Williama Shakespeara. Další zastávkou byl zvedací most Tower Bridge, odkud jsme šli k pevnosti Tower, kde jsou uloženy korunovační klenoty. Následovala jízda metrem k zcela nové lanovce Emirates Air-Line, ze které byl nádherný výhled na olympijský stadion či Millenium Dome. Po zcela nabitém dnu jsme autobusem odjeli do Brightonu, kde nás už čekaly rodiny. Úterý Další den jsme se vydali do středověkého městečka Rye, jenž má pašeráckou minulost. Je to jedno z deseti nejnavštěvovanějších měst v Anglii. Na kostele sv. Marie jsme viděli hodiny, které fungují nepřetržitě už 209 let. Zajímavé bylo také spatřit hospůdku, kterou navštěvuje princ Charles, či dům slavného anglického spisovatele Henryho Jamese. Naše další cesta autobusem vedla přes přímořské město Hastings do Eastbourne, kde nás nečekalo nic jiného než nakupování. Nachází se zde obchody jako Primark nebo Poundland, kde se dá všechno koupit za jednu libru. Na závěr krásného slunečného dne jsme přejeli na světově známé křídové útesy Seven Sisters, po kterých jsme si udělali nezapomenutelnou procházku. Středa Ve středu nás naštěstí jen na chvíli potkalo typicky anglické počasí. To nás ale neodradilo k návštěvě Leeds Castlu. Prohlídka tohoto nádherného zámku byl opravdu zážitek, stejně jako se procházet po zámeckých zahradách. Zavítali jsme také do muzea psích obojků, které se nachází v areálu zámku. Užili jsme si i bludiště v přilehlé zahradě zámku. Krátce po

poledni jsme se dostali do dalšího z deseti nejnavštěvovanějších měst– Canterbury, kde jsme měli v plánu navštívit především zdejší katedrálu, ale protože zde měla nějaká škola obrovskou slavnost, katedrála byla pro veřejnost zavřená. Čas jsme tedy využili procházkou a především volnou zábavou, kterou většina studentů využila na další nákupy. Čtvrtek Poslední den strávený v Anglii začal smutným rozloučením s rodinami a pokračoval druhou prohlídkou hlavního města. První zastávka byla u opatství Westminster Abbey, kde měli před dvěma roky svatbu William s Kate. Blízko se nacházejí budovy parlamentu, ke kterým patří slavný Big Ben. Velká část byla věnována London Eye, na kterém jsme se svezli. Poté jsme se vydali přes Trafalgarské náměstí k parku St. Jame´s a následně k Buckinghamskému paláci, který je sídlem královny Alžběty II. Další cíl byl Piccadilly Circus – kruhové náměstí s prvním kruhovým objezdem a známými reklamami. Po nákupech jsme vyrazili směrem k Leicester Square, k místu proslulému největšími kiny v celé Británii. Pak jsme vydali směrem k čínské čtvrti a čtvrti Soho, kde to žije především v noci na Covent Garden, která je proslulá pouličními herci. Na závěr jsme se svezli lodičkou po Temži. Následovala cesta domů. Pátek V půlnoci našeho času jsme se vylodili v Calais ve Francii. Ve 14:00 jsme přijeli do Nymburka. Na závěr je potřeba říci, že zájezd se opravdu vydařil a všichni měli plno zážitků. Mnohé žáky to motivovalo k dalšímu zdokonalení angličtiny nebo ke studiu v zahraničí. Na fotografie se můžete podívat na stránkách http://hhonzik.rajce.idnes.cz/Anglie_5.-10.5.2013/ RFO, 8. A a Domča, 9. A

Rozhovor s anglickou rodinou Žáci z naší školy jezdí jednou za dva roky na poznávací zájezd do Anglie, kde jsou ubytováni v rodinách. Některé anglické rodiny si totiž takto přivydělávají. Hostí studenty z nejrůznějších zemí světa, mimo jiné i z České republiky. Jako příklad hostitelské rodiny jsme vybrali rodinu Rice z Brightonu, která ubytovává studenty již tři roky. Pan Rice je Angličan a jeho manželka pochází z Ukrajiny, umí ale anglicky. Společně se potkali na táboře. Mají dvouletého syna Maxima, který mluví rusky i anglicky. Proč jste se rozhodli se stát hostitelskou rodinou? Chtěli jsme poznat kulturu ostatních zemí a toto nám přišlo jako dobrá příležitost. Pak také kvůli tomu, že máme rádi děti. Jak často ubytováváte studenty? V létě je to skoro každý týden a mimo sezonu tak dvakrát až třikrát za měsíc. Z jakých zemí jsou studenti? Nejčastěji jsou z Německa, Itálie a Francie. Měli jsme i děti ze Španělska nebo z Polska. Nejdále k nám přijeli studenti z Thajska, Dagestánu, Brazílie a Argentiny. Samozřejmě ubytováváme i studenty z České republiky. Které máte nejraději a proč? Nejraději máme děti z České republiky, Itálie a z Argentiny, protože jsou velice přátelští, zdvořilí a otevření. Zrovna nedávno u nás byli děti z Moravy.

Jakou máte zkušenost s českými dětmi? Skvělou. Velice příjemná společnost, milí lidé. Rádi vypráví příběhy o své zemi a městě, někdy i o historii. Na jak dlouho u vás studenti zůstávají? Normálně u nás zůstávají na tři noci, ale někdy i déle. To může být až na šest týdnů. Jaké jsou nevýhody ubytovávat studenty? Největší nevýhoda je hluk. Vzhledem k tomu, že máme malého syna, tak je to pro nás celkem zásadní. Další nevýhoda je jazyková bariéra. V takovém případě je velice těžké se společně domluvit. Co má být podle vás hlavní úkol pobytu v rodině? Studenty by to mělo motivovat k dalšímu zlepšení angličtiny. My se snažíme k tomu přispět. Určitě to je pro ně veliká zkušenost. Slyší opravdovou hovorovou angličtinu, na rozdíl od té spisovné angličtiny, kterou se učí ve škole. Jaké podmínky musíte splnit, abyste se mohli stát hostitelskou rodinou? Musíme být přátelští a udělat vše pro to, aby se studenti cítili jako doma. Snažíme se připravit dobré jídlo. Měli bychom se studenty co nejvíce komunikovat. Navštívili jste někdy Českou republiku? Ano. Byli jsme v Brně a navštívili jsme i Krkonoše, kde jsme lyžovali. Děkuji za rozhovor!

RFO, 8. A

Fotokurz Ve středu 22. 5. 2013 si vybraná parta žáků osmých a převážně devátých ročníků v doprovodu paní učitelky Chmelíčkové a pana učitele Čerňanského sbalila batůžky a vyrazila na tři dny směr Pardubický kraj – okres Chrudim – Horní Bradlo.

Cestou jsme se zastavili na zámku Žleby, kde začalo první fotografování. Po ubytování se většina sportovních nadšenců vrhla do tělocvičny, která byla přímo pod pokoji, a posléze jsme se všichni vydali na oběd do přilehlého penzionu. Odpoledne se na nás podívalo dokonce i sluníčko, a tak jsme vyrazili poznávat krásy zdejších lesů a tím začalo naše první velké fotografování. Pan učitel nám podal odbornou přednášku a my zjistili, že fotografování vlastně není zas tak jednoduché. Ale naštěstí nám vysvětlil, jak fungují určité funkce a začaly tak vznikat parádní snímky. Večer nás měl čekat táborák, ale počasí nám nepřálo, tudíž jsme si zašli do blízké restaurace. Pak už nás čekala jen prezentace a hodnocení pořízených fotografií. Následující ráno nás přepadl neočekávaný slejvák a my tak měli celkem po náladě. Dopoledne jsme tedy strávili sportováním a trochu později i fotografickou soutěží v lese a odpoledne, když se celkem vyčasilo, jsme se vydali na túru do pralesa – přírodní rezervace Polom. Hned po vstupu do lesa si všichni vytáhli foťáky a už to jelo. Začali jsme se

předhánět, kdo bude mít lepší snímek. Při zpáteční cestě bylo krásné počasí a naše skupina se tak trochu začala trhat. A nyní přichází čas na nějaký ten zážitek. Pan učitel dostal výborný nápad – proč si nezaběhat a nevzít s sebou Štěpána a Vojtu? Kondička se musí udržovat, o tom není pochyb. Já a Honza jsme volně pokračovali směrem za vytrvalými běžci, kteří nám ale samozřejmě rychle zmizeli z dohledu. V pravidelných intervalech jsme se otáčeli, zda jdeme opravdu správně a zda nás skupina 15ti žáků s paní učitelkou následuje. Vždy tomu tak bylo… dorazili jsme „domů“ a obdivovali pány běžce, kteří neotáleli a už připravovali dřevo na odložený táborák. Čas ubíhal a blížila se večeře, ale skupina s paní učitelkou nějak stále nepřicházela. Stáli jsme na balkóně a vyhlíželi je. Ale jaksi marně. Když zbývaly čtyři minuty do večeře a nás z celkového počtu 22 bylo jen šest, začali jsme přemýšlet, co se asi tak mohlo stát a vyndali mobily a volali paní učitelce. Nic. Tak několika žákům. Nic. Znova paní učitelce. Nic. Dalším žákům. Nic. Tak co to má znamenat? Nevěřícně jsme na sebe hleděli a začali jsme uvažovat, co se asi tak mohlo stát. Pak nám svitlo. Zabloudili! Ale jak? Vždyť přece značení bylo jasné… Jak jsme se za několik málo okamžiků, díky vzornému studentovi z áčka, který nám jako jediný zvednul mobil ihned, dozvěděli, opravdu tomu tak bylo. No řekněme si to asi takhle: všichni se náramně zapovídali, a tak si prostě jenom trošku zašli. Vždyť to vlastně nic není. Večer jsme si zapěli za kytarového doprovodu Štěpána a Honzy a zažili tak typický táborák. Buřty samozřejmě také nechyběly. O půlnoci jsme si udělali procházku do nočního lesa (ten, kdo chtěl!) a získali tak nové zážitky. Škoda jen, že jsme v pátek už museli domů . Celé tři dny ale všichni hodnotíme jako velmi vydařené a paní učitelce a panu učiteli moc děkujeme! Až zase bude nějaká takováhle akcička, tak neváhejte a hned jeďte. Nudit se rozhodně nebudete!  Domča, 9. A

Mgr. Ivan Mezlík: Být učitelem je veliká psychická zátěž Pan učitel Mezlík na naší škole učí od září roku 2011. Je třídním učitelem 3. C a mezi žáky se stal oblíbeným učitelem. K jeho hlavním předmětům patří český a anglický jazyk. Na druhém stupni vyučuje hudební výchovu. Po studiu na soukromém gymnáziu v Kolíně úspěšně dokončil pedagogickou fakultu UK v Hradci Králové. V následujícím rozhovoru můžete pana učitele poznat více. Proč jste se rozhodl stát učitelem? Již na střední škole jsem začal pořádat tábory pro děti a zážitkové akce. Práce s dětmi mě bavila natolik, že jsem se pak rozhodl začít studovat pedagogickou fakultu. Pořádáte i letos nějaké tábory? Ano. V létě pořádám jazykový tábor, kde se děti dopoledne učí zábavnou formou angličtinu a odpoledne je pak věnováno různým hrám a soutěžím. Na tábor jedou i děti z naší školy. Budete chtít své děti „Když cokoliv učíte své děti, je hlavní si učit angličtinu? udržet určitý odstup.“ Rád jim s výukou jakéhokoliv předmětu pomůžu. Je to ale složitější učit své děti než žáky ve škole. Myslím si, že je těžké si udržet odstup a nadhled nad výukou a výchovou vlastních dětí. Jaké jsou výhody a nevýhody být učitel? Relativní výhodou je časová flexibilita, kterou toto povolání skýtá. Výhodou jsou určitě i volné letní dny. Nevýhodou je menší finanční ohodnocení a veliká psychická zátěž.

Není studium na pedagogické fakultě přeci jenom odtržené od reality? Ano, je to pravda. Nicméně učitelé už během studia absolvují několikrát praxe, takže ten skok z té teoretické pedagogické fakulty do té praktické výuky není zas tak těžký. Zároveň si myslím, že člověk, který to povolání má opravdu rád, se s tím vypořádá snadněji. Mohl byste porovnat základní jazykovou školu, kde jste 10 let učil, s naší školou? Na škole v Kolíně bylo o hodně méně žáků, což byla výhoda v tom, že jsem se skoro se všemi osobně znal. Tady jsem některé žáky ještě ani neviděl, natož abych se s nimi znal osobně. To samé platí o pedagogickém sboru. S některými kolegy bych se třeba rád poznal i blíže. Tahle škola je ale lépe vybavená, modernější, novější. Skýtá více možností pro výuku. Jaké předměty jste měl ve škole rád a které jste v oblibě neměl? Miloval jsem tělocvik, do dneška mám rád český jazyk. Neměl jsem rád předměty technického rázu, takže matematiku, fyziku a chemii. Co děláte, když zrovna „Mojí velikou zálibou je hudba. neučíte? Hraji v kapele Za větrem.“ Hodně času trávím prací na domě a na zahradě. Věnuji se svým dvěma dětem. Mám rád sport všeho druhu- horolezectví, běh, plavání i jízda na kole. Moji velikou zábavou je hudba. Hraji v kapele Za větrem. Napadlo Vás někdy, že byste opustil roli učitele a naplno se začal věnovat sportu nebo hudbě? Žádný sport mě natolik nezaujal. Vedu ale horolezecký oddíl dětí a mládeže. A hudba je pro mě natolik krásná záležitost, že si ji nechci kazit tím, že se jí budu živit, protože to je pak dril a řehole. Myslím si, že by mi to nedělalo takovou radost jako teď, když je to jenom koníček. Děkujeme za rozhovor! RFO a Lucka, 8. A

Nikdo není dokonalý I v tomto čísle jsme neopomněli na tuto oblíbenou anketu. Vědomostní souboj tentokrát proběhl mezi dvěma skvělými basketbalisty z 9. B, Edou Kotáskem a Fandou Kurkou, kteří, jak mile rádi říkají, mezi sebou bojují dosti často a to nejen ve sportu. Posuďte sami, jak to dopadlo tentokrát. 1) Který sval lidského těla je jako jediný upevněn jen na jeho jednom konci? (jazyk) 2) Jaké písmenko se nevyskytuje v periodické tabulce prvků? (J) 3) Proč nemá Mona Lisa obočí? (protože v renesanci bylo moderní si ho holit) 4) Jaký název nese noc z 29. na 30. 6. 1934? (Noc dlouhých nožů) 5) Jaké číslo nejde jako jediné vyjádřit římskými číslicemi? (0) 6) Co to je ve skutečnosti google? (číslo s miliónovým počtem nul) 7) Který český herec nejčastěji daboval francouzského herce Luise de Funése? (František Filipovský) 8) Který smyslový orgán ztratí člověk při umírání jako úplně poslední? (sluch) 9) Co to je lopta? (míč) 10) Kdy proběhla Sametová revoluce a co znamenala? (v roce 1989, svržení komunistické vlády) 11) Co se skrývá pod pomůckou „šetři se osle“? (6378 km = poloměr Země) 12) Jaká část lidského těla se jako jediná nemůže sama zahojit? (zuby) 13) Který režisér režíroval filmy Taking Off, One Flew Over The Cuckoo´s Nest a Amadeus? (Miloš Forman) 14) Jak napíšeš v-k-ř? (vikýř) 15) Kolik je 20% ze 100? (20)

Eda 1. jazyk 2. J 3. Protože ho daVinci nechtěl kreslit. 4. Noc dlouhých nožů 5. nula 6. vyhledávač 7. Jiří Lábus 8. čich 9. míč 10. 17. 11. 1989, svržení komunismu 11. xxxxxxxx 12. srdce 13. Miloš Forman 14. vikýř 15. 20

Fanda 1. jazyk 2. J 3. Má obočí. 4. Noc dlouhých nožů 5. nula 6. firma, vymýšlející věci pro lepší život 7. František Filipovský 8. sluch 9. míč 10. 1989, konec komunismu 11. to je poloměr Země – 6378 12. zuby 13. xxxxxxxx 14. vikýř 15. 20

Tak co? Tipovali jste, že to takhle dopadne? Musíme uznat, že otázky nebyly zrovna dvakrát jednoduché, ale oba to zvládli na výbornou. Takže pánové, gratulujeme, tento souboj máte za sebou.  Domča a Kuba, 9. A

Módní policie V dnešním čísle jsme Radku Chmelíčkovou.

o

módě

vyzpovídaly

The Casual Vacancy paní

učitelku

Kde nejraději nakupujete? Tam, kde mají hezké oblečení. Žádný konkrétní oblíbený obchod nemám. Jaké jsou Vaše nejoblíbenější značky? Je jich hodně. Jde spíš o to, jestli mě to oblečení zaujme. Mám ale ráda značky jako Supreme being, Ragwear, Hurley, … Jaká je Vaše oblíbená barva? Černá. Co je podle Vás největší módní prohřešek? Nevím, jestli v této době ještě existují módní prohřešky… Sledujete módní trendy? Občas se podívám do nějakého módního časopisu, ale spíše se řídím tím, co se líbí mně. Máte nějakou oblíbenou vůni? Escada – Taj Sunset. Jak Vám dlouho ráno trvá, než se nalíčíte? Přesně 10 minut. Bez kterého kosmetického produktu nedáte ani ránu? Tak třeba bez krému na obličej… Petra, Klárka, 9. A

Autorka slavné série o Harry Potterovi vydává svůj první román pro dospělé. Recenze na knihu jsou smíšené a opatrné, i přesto jich je ale většina pozitivních. Rowlingová se umí vcítit do života teenagerů. Jedna z recenzí ale říká, že by bylo mnohem lepší, kdyby měli postavy po ruce kouzelnickou hůlku. Oficiální obsah knihy: Po nenadálé smrti čtyřicátníka Barryho Fairbrothera zůstane Pagford v šoku. Je to zdánlivě idylické anglické městečko s dlážděným náměstím a starobylým opatstvím, ale za hezkou fasádou zuří tichá válka. Bohatí válčí s chudými, teenageři s rodiči, manželky s manželi, učitelé se žáky. Pagford rozhodně není tím, čím se na první pohled zdá. Prázdné místo, které po Barrym zůstane v městské radě, se brzy stane katalyzátorem největší války, jakou město zažilo. Kdo bude triumfovat ve volbách provázených vášněmi, pokrytectvím a nečekanými odhaleními? Hodnocení: Hned na prvních stránkách knihy je poznat, že autorkou je Rowlingová. Detailní popis prostředí, na který jsme byli zvyklí i u Harryho Pottera, v této knize zůstává. Přestože se v knize nachází spousta postav, kapitoly jsou chytře napsány tak, že se v ději neztrácíme. Kouzelného světa se zde sice nedočkáme, i přesto ale kniha stojí za přečtení. Petra, 9. A

Životní příběh vietnamského obchodníka Na vesnicích a ve městech vzniká čím dál více kamenných obchodů, které provozují asiaté. Většinou to jsou vietnamští občané. Snaží se konkurovat velkoobchodním řetězcům levným zbožím, téměř neomezenou provozní dobou Ilustrační foto po celý týden, ochotou a přátelským vztahem. Jak je těžký příchod do naší země a jak často navštěvují své příbuzné v rodné zemi? Pro odpovědi na tyto otázky jsem se vypravil za Huno Le Vietem, který poblíž Nymburka ve Dvorech provozuje obchod se smíšeným zbožím. Tento sympatický a otevřený člověk pochází z hlavního města VietnamuHanoje. Jak dlouho již žijete v ČR? Bydlím tady už 20 let.

jsem v Mladé Boleslavi, kde jsem měl svůj první obchod. Postupem času jsem se dostal sem na Nymbursko. Vaše maminka tu už nepracuje? Ne. Do důchodu odešla zpět do Hanoje, kde se narodila. Máte ve Vietnamu ještě nějaké jiné příbuzné kromě maminky? Ano. Jsem z početné rodiny, tudíž tam mám hodně příbuzných. Jak často je navštěvujete? Bohužel mi finance neumožňují se s nimi stýkat pravidelně. Vidím se s nimi jednou za 5 – 10 let. To je poměrně dlouhá doba. Nelitujete toho, že jste se sem přestěhoval? Ilustrační foto Ne. Nelituji. Na rozdíl od mých kamarádů mám alespoň výhodu v tom, že tu žiji s rodinou. Manželka také prodává a dcera studuje na učilišti v Nymburce. Plánujete se někdy vrátit zpět do Vaší rodné země? Rád bych se tam vrátil, tak možná až budu v důchodu. (smích)

Co Vás vedlo k tomu, že jste se sem přestěhoval? Především to bylo to, že tady dříve pracovala moje maminka. Když jsme se společně jednou za čas viděli, často mi vyprávěla o České republice. Lákalo mě proto tento kraj poznat.

Jak jste se naučil česky? Nenavštěvoval jsem žádné kurzy. Jsem samouk. Musím říct, že pro mě nebylo lehké se tento jazyk naučit.

Můžete mi popsat Váš příchod do České republiky? Bylo to pro mě velice složité. Ve Vietnamu jsem vystudoval základní školu a poté jsem odletěl sem. Byl jsem tehdy nezkušený, ale nadšený. Začínal

To chápu. Sledujete dění v ČR? Sleduji. Dívám se na zprávy v televizi a čtu noviny. Mám zájem vědět o tom, co se tu děje. Děkuji za rozhovor!

RFO, 8. A

Rozhovor s mistrem světa Martin Fuksa (* 30. duben 1993) je dvacetiletý talentovaný kanoista. S rychlostní kanoistikou začal v roce 2006, od té doby se tomuto sportu věnuje závodně. Nyní už závodí za profesionální klub ASC Dukla Praha. Ale svoje rodné město neopustil, trénuje pod vedením svého táty (Petr Fuksa) a dědy (Josef Fuksa). Petr Fuksa je zároveň jeho velký vzor, protože také dělal kanoistiku a zúčastnil se letních olympijských her v Atlantě. Martin se v roce 2011 v Brandenburgu stal poprvé mistrem světa na C1 500m a ke zlatu přidal bronzovou medaili na C1 200m. Jaký je tvůj sportovní vzor? Mezi mé sportovní vzory patří v první řadě určitě můj táta, který mě neustále inspiruje a radí mi. Pak je to Andreas Dittmer (Němec), bývalý kanoista, kterého mám za svůj vzor hlavně díky jeho technice pádlování na kánoi a jako poslední můj vzor je Jaromír Jágr, to jméno mluví za vše! Máš nějaké osobní ,,motto“? Jaké? Mé motto je pro mě velice důležité, zní: ,,Chci prožít své sportovní sny.'' Definice mého motta je jednoduchá, většinou před spaním zavřu oči a sním o něčem, čeho chci dosáhnout. Co děláš ve svém volném čase? Něco jiného kromě kanoistiky. Samozřejmě, že jen nepádluji, i když většina věcí je s pádlováním spojená. Když mám volno od tréninku, snažím se co nejvíce regenerovat (sauna, masáže), rád si zajdu do restaurace na nějaké dobré jídlo nebo si sám doma nějaké uvařím. Baví mě mnoho věcí, ale ne vždy je dost času, kanoistika je časově hodně náročný sport.

Letos si vyhrál anketu o nejlepšího Sportovce Nymburska. Jaký to byl pocit? Vždy když něco vyhraju, tak je to krásný pocit, je to odměna za mé výsledky v sezoně, které mě stojí mnoho dřiny a také je to motivace do dalších dnů… Máš ještě nějaké podobné ocenění? Samozřejmě, že má. Mimo toho jsem se již dvakrát za sebou stal Sportovcem Nymburka a získal také dvakrát cenu ,,Hvězda nymburského deníku'', získal jsem Nymburského Lva III. třídy, v roce 2011 jsem se stal Kanoistou roku a také jsem byl vyhlášen třetím nejlepším juniorem v celé ČR za rok 2011 a mnoho dalších… Jaké jsou tvoje největší sportovní úspěchy? Jsem držitelem 22 titulů mistra České republiky, v roce 2011 jsem vyhrál juniorské mistrovství světa a Evropy, v roce 2012 jsem získal svou první medaili ze seniorů a to stříbrnou z mistrovství Evropy a ještě jsem se stal dvojnásobným mistrem Evropy do 23 let. Letos se mi už podařilo vyhrát světový pohár v Račicích na trati C1 500m a k tomu jsem ještě přidal dvě stříbrné medaile z kategorií C4 1000m a C1 1000m, kde mě porazil pouze olympijský vítěz z OH v Londýně Sebastian Brendel. Čekají tě tento rok nějaké důležité závody? Letos mě ještě čeká seniorské mistrovství Evropy, které se koná za necelý měsíc 14. - 16. 6. v Portugalsku, poté mistrovství Evropy do 23 let v Polsku, pak si zajedu jeden domácí závod MČR. V polovině prázdnin mě čeká mistrovství světa do 23 let v Kanadě. Na konci srpna seniorské mistrovství světa v Německu. Jaký je tvůj největší cíl v budoucnosti? Můj největší a jediný cíl je olympijská medaile!

Líbí se ti nějaké jiné sporty? Dá se říct, že se mi líbí skoro všechny sporty. Jelikož jsem bývalý hokejista, tak ze všeho nejradši sleduji hokej, ale rád se také podívám na atletiku nebo na tenis. Více se o Martinovi dozvíš na: www.martin-fuksa.cz nebo www.facebook.com/M.FuksaC1 Na závěr bych chtěla poděkovat Martinovi, že si na mě našel čas, a přeji mu hodně štěstí do letošní sezóny. Klárka, 9. A

Obhajoby 14. 5., 17. 5. a 21. 5. Proběhly místo odpoledních vyučovacích hodin obhajoby. Všechno proběhlo hladce, tedy z mého pohledu. Byla jsem se podívat u pí. uč. Kroulíkové a pí. uč. Bartošové. Ze začátku byli všichni nervózní, ale hned jak přišli na řadu, opadlo to z nich. Teda alespoň ta tréma nebyla poznat. Stejně tak to bylo i u mé obhajoby. A jak to probíhalo? Ve 12,15 nám skončilo vyučování a my měli hodinu volna. Šla jsem tedy s kamarádkou koupit nějaké občerstvení pro komisi. Vedoucí mé práce byl p. uč. Martin Schreyer a spolu s panem ředitelem Tomášem Danzerem hodnotili mou práci. V 13,15 vešli do třídy a mně začalo bolet břicho. Byla jsem celkem nervózní a nevěděla jsem, co dělat. Ze začátku obhájili práci svěřenci pana ředitele, po nich nás šest od pana zástupce. Těsně před tím, než jsem šla na řadu, ze mě všechna nervozita opadla a myslím, že jsem to obhájila velmi dobře. To se potvrdilo při udělování známek, kdy jsem slyšela i slova chvály a já prošla na výbornou.  Eliška, 9. A

Není jméno jako jméno Tentokrát jsme si vybrali významy jmen slavící svátek v květnu a červnu. Aneta – 17. května – jméno původem hebrejské, které znamená „milostná, milostiplná“; v ČR ho nosí 22.011 žen Monika – 21. května – původ jména je řecký či latinský, znamená „bohyně nebo rádkyně“; jméno v ČR používá 62.625 žen Jana – 24. května – původně jméno hebrejské znamenající „Bůh je milostivý“; v ČR nošeno 275.141 obyvatelkami Filip – 26. května – původ jména je řecký a znamená „milovník koní“; 34.307 mužů používá toto jméno Zbyněk – 16. června – původně jméno české znamenající „posilující hněv“; v ČR ho nosí 13.219 obyvatel Milan – 18. června – původ jména je slovanský a znamená „milý, milovaný, přívětivý“; jméno v ČR používá 117.498 mužů Pavla – 22. června – původně jméno pochází z latiny, znamená „skromná, malá“ a nosí jej 42.621 žen Jan – 24. června – jméno původem hebrejské, které znamená „Bohem daný“; v ČR nošeno 294.669 muži Petr – 29. června – původ jména je řecký a znamená „kámen nebo skála“; nosí jej 271.832 obyvatel Petra, 7. A a Kuba, 9. A

Veslaři Vetešníkovi: Uděláme vše pro účast na OH 2016 Dvojčata Jan a Ondřej Vetešníkovi (29 let) jsou ve veslování velice známou a úspěšnou dvojicí. Právě Honza nám prozradil zajímavosti o jejich veslařské kariéře.

Oba bydlí v Nymburce, kde také začínali veslovat v klubu Lokomotiva Nymburk. V roce 2004 přešli do armádního klubu Dukla Praha. Dříve byl jejich hlavní disciplínou lehký dvojskif, ve kterém oba získali v roce 2005 tituly mistrů světa do 23 let. Pak přešli na lehkou čtyřku, ve které závodí dodnes. 2. září 2012 se díky osmému místu z MS přímo kvalifikovali na olympijské hry do Londýna. Jak jste se dostali k veslování? Jako děti jsme se věnovali volejbalu, který hrál náš otec. Asi v páté třídě nás jednou vzal kamarád se podívat do nymburské loděnice a hned nás to chytlo. Byla tam opravdu dobrá parta, což se nám na tom líbilo. Proč jste vůbec odešli z Nymburka do Prahy do Dukly? Ten důvod byl jednoduchý. Ve veslování, tak jako ve většině sportů je důležitá finanční a materiálová podpora. Když chcete veslovat dobře a být reprezentant ČR, tak po všech těchto stránkách je Dukla to nejlepší, co může být. Jak vypadá váš celotýdenní trénink a kolik hodin trénujete? Jeden den v týdnu máme volno, jinak každý den absolvujeme dvě fáze od 60 do 90 minut podle zatížení. Týdně to tak může být 12 hodin. Když jsme ale na soustředění, tak trénujeme třeba i 16 nebo 17 hodin.

Jak se připravujete v zimním období? Příprava je pestrá. Veslujeme na trenažéru a chodíme do posilovny. Dost času trávíme i na běžkách, kde s bráchou závodíme a hecujeme se. Co je klíčem k úspěchu? Zleva: Ondřej a Jan Klid, čistá hlava a dobře provedený trénink. Spánek a dobrá strava dělají taky hodně. Je pro vás těžké si najít čas na rodinu nebo musí mít trénink přednost před rodinou? Trénink je naše práce a je na prvním místě. Samozřejmě na rodinu čas máme. Je to především naše hlavní regenerace. Jaké výsledky jsou pro vás nejcennější? Oba jsme mistři světa ve veslování do 23 let na dvojskifu. Toho si vážíme nejvíce. Medaile máme i z mistrovství Evropy a světových pohárů, jak na dvojskifu i na čtyřce. No a samozřejmě máme radost z účasti na OH 2012. Přemýšlíte nad účastí na OH v roce 2016 v Riu de Janeiru? Určitě. Už jsme rozjeli přípravu, uděláme maximum proto, abychom se jí zúčastnili a třeba se i nějak dobře umístili. Jaké jsou vaše cíle do budoucna? Chtěli bychom se stát mistry světa v dospělé kategorii a medaile z olymiády by se taky hodila. Čekají vás v nejbližší době nějaké významné soutěže? Ano. V srpnu to bude mistrovství světa v Jižní Korei. Děkuji za rozhovor a přeji vám mnoho dalších úspěchů!

RFO, 8. A

Testík

Poznáte tváře známých osobností? A je to tu… Náš školní časopis Vám přináší další díl vaší oblíbené rubriky ,,Poznáte tváře známých osobností?‘‘ Tak jak uspějete dnes? Možnosti: Jiřina Bohdalová, Oldřich Nový, Miloš Zeman, Helena Vondráčková

a)

c)

b)

d)

Na téma zeměpis a dějepis 1) Kdo byl Jan Hus? a) obchodník s botami b) kazatel c) král 2) Vyber hlavní města - Itálie a) Řím b) Paříž -Slovinsko a) Lublaň b) Bratislava -Norsko a) Oslo b) Ottawa 3) Kdy začala třetí světová válka? a) 1. 1. 1939 b) 2. 1. 1945 c) nikdy nebyla 4) Vyjmenuj světadíly a) Asie, Amerika, Afrika, Antarktida, Evropa, Austrálie b) Oceánie, Asie, Evropa, Kanada, Rusko, Amerika 5) Kdo napsal „Romea a Julii“? a) William Shakespeare b) Karel Čapek c) Robin Hood 6) Kdy vznikla Země? a) 4,6 miliardami let b) 1 miliardou let c) 100 miliardou let

Řešení: a) Jiřina Bohdalová, b) Miloš Zeman, c) Helena Vondráčková, d) Oldřich Nový

Lucy, 8. A

1-b,2-a.a.a,3-c,4-a,5-a,6-a

Pavla a Terka, 7. C