K stavební obnovû a restaurování kostela Narození Panny Marie v Cetvinách na âeskokrumlovsku

K stavební obnovû a restaurování kostela Narození Panny Marie v Cetvinách na âeskokrumlovsku Petr PAVELEC

1

Kostel Narození Panny Marie v Cetvinách je vybudován jako síÀové trojlodí s pûtiboce zakonãen˘m presbytáfiem, patrovou sakristií pfii severní stûnû knûÏi‰tû a vûÏí vloÏenou do severov˘chodního nároÏí lodi. Podle dosavadních poznatkÛ vycházejících z anal˘zy stavební dispozice a architektonick˘ch ãlánkÛ byl postaven kolem poloviny 14. století a první písemnou zprávou o jeho existenci je odpustková listina biskupa Jana Oãka z Vla‰imi z roku 1384. K rozsáhlej‰ím stavebním úpravám kostela do‰lo v dobû okolo roku 15001 a dal‰í stavební zásahy následovaly v 17., 18. a 19. století. Tyto mlad‰í úpravy podstatnûji nezasáhly do základní stfiedovûké dispozice objektu ani pfii nich nedo‰lo k odstranûní pfievaÏujícího gotického tvarosloví architektonick˘ch prvkÛ.2 Po celou dobu své existence plnil kostel funkci náboÏenského centra a architektonické dominanty Ïivé pohraniãní obce. Zásadním zlomem v jejích dûjinách se staly události po 2. svûtové válce. Na základû Bene‰ov˘ch dekretÛ byli bûhem roku 1946 vysídleni zdej‰í Nûmci tvofiící témûfi sto procent obyvatel a posléze, po roce 1948, se obec stala souãástí izolovaného pohraniãního pásma. V letech 1955–1956 byla provedena její demolice s v˘jimkou kostela a tfií dal‰ích budov. Za této situace kostel zcela ztratil svou pÛvodní funkci a zaãal postupnû chátrat. Proces jeho destrukce vyvrcholil zfiícením krovu a klenby presbytáfie a následn˘m rozsáhl˘m naru‰ením zdiva a vnûj‰ích i vnitfiních omítkov˘ch i barevn˘ch vrstev. Po zmûnû politického reÏimu v roce 1989 a následném zpfiístupnûní pohraniãí se podafiilo zorganizovat obnovu kostela a postupnû k tomuto úãelu získat potfiebné finanãní prostfiedky.3 Koncepce obnovy vycházela ze zámûru komplexní rehabilitace pÛvodní funkce kostela, nikoliv konzervace zachovaného torzálního stavu. V rámci této koncepce bylo v projektu4 navrÏeno vytvofiit v pfiípadû absence nebo nevratného po‰kození konstrukcí a v˘plní jejich tvarové kopie nebo analogické rekonstrukce, v pfiípadû moÏnosti s ãásteãn˘m vyuÏitím pÛvodních materiálÛ. U ménû po‰kozen˘ch prvkÛ se postupovalo formou restaurování originálu.

Obr. 1. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), pohled pfies náves ke kostelu Narození Panny Marie, kolem roku 1910, reprofoto.

■ Poznámky 1 Datace pozdnû gotick˘ch úprav do doby kolem roku 1500 je pouze pfiibliÏná. Není doloÏena písemn˘mi prameny a vychází jen z formální interpretace architektonick˘ch prvkÛ realizovan˘ch pfii tûchto úpravách. Vedle zaklenutí trojlodí se jedná zejména o vloÏené ‰iroké kruÏbové okno v jiÏní stûnû presbytáfie a kamenné ostûní vstupu do sakristie. 2 K dûjinám kostela a jeho stavební historii viz Franti‰ek KA·IâKA, Lubo‰ LANCINGER: Cetviny, Kostel Narození Panny Marie, Stavebnû-historick˘ prÛzkum, Praha 1995, strojopis v archivu NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích, zde jsou také odkazy k pramenÛm a dal‰í literatufie; kolektiv autorÛ: 600 Jahre Pfarkirche Zetwing „Zu Unserer Lieben Frauen Gebur t“ 1384–1984, Pfarrgemeinschaft Zettwing, München 1984; Roman LAVIâKA: RoÏmberská stavební huÈ, k problematice studia jihoãeské sakrální architektury pozdní gotiky, in: Jihoãesk˘ sborník historick˘, 2004, ã. 73, s. 50–51. 3 Na financování opravy kostela se podílely Program záchrany architektonického dûdictví MK âR, ¤ímskokatolická církev, SdruÏení b˘val˘ch nûmeck˘ch obyvatel a Fond ãesko-nûmecké budoucnosti. V˘raznû se v organizaci obnovy kostela angaÏovalo obãanské sdruÏení Cetviny.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / O B N O V Y PA M ÁT E K | P e t r PAV E L E C / K s t a v e b n í o b n o v û a r e s t a u r o v á n í k o s t e l a N a r o z e n í P a n n y M a r i e v C e t v i n á c h n a â e s k o k r u m l o v s k u

377

Proces obnovy kostela probíhal ve specifick˘ch podmínkách, typick˘ch pro tûÏce po‰kozené sakrální stavby nacházející se v nûkdej‰ím pohraniãním pásmu. ¤ímskokatolická církev jako vlastník sice zásluÏnû usilovala o opravu, vzhledem k odtrÏenosti kostela od bûÏné duchovní správy a naprosté absenci aktivních farníkÛ v‰ak tuto akci nepovaÏovala za svou prioritu. Úlohu zainteresovan˘ch farníkÛ v tomto pfiípadû zaji‰Èovalo obãanské sdruÏení a zejména nûkdej‰í nûmeãtí obyvatelé, ktefií se v podstatné mífie podíleli na financování prací a svou aktivitou pfiedev‰ím v závûru akce v˘raznû pfiispûli k jejímu dokonãení. Jejich pfiedstavy o zpÛsobu provádûní prací se ale ne vÏdy shodovaly se zámûry památkové péãe, pfiiãemÏ vzájemnou diskusi znaãnû komplikoval trval˘ nedostatek financí a v neposlední mífie také jazyková bariéra. Za této situace bylo ãasto nutné vûci fie‰it kompromisy, které by, vytrÏeny ze souvislostí, patrnû neobstály pfied pfiísnûj‰í kritikou z hlediska ãistû teoretick˘ch zásad památkové péãe.5 Práce, probíhající v letech 1995–2003, byly zahájeny prÛzkumy,6 následovala oprava vûÏe, rekonstrukce klenby presbytáfie,7 krovÛ a stfiech, obnova vnûj‰ích omítek a restaurování interiéru.8 Pfii prÛzkumu fragmentárnû zachovan˘ch vnûj‰ích omítek se podafiilo získat fiadu dÛleÏit˘ch informací. V relativnû znaãném rozsahu se zachovala pozdnû gotická omítka, fie‰ená zpÛsobem obvykl˘m u sakrálních i profánních staveb v období od konce 13. do poãátku 16. století. Povrch této omítky je v plochách hrub˘, strhávan˘ hranou zednické lÏíce, lemy architektonick˘ch prvkÛ tvofií hladké pasparty. V Cetvinách, podobnû jako u jin˘ch stfiedovûk˘ch staveb, byl tento obvykl˘ zpÛsob omítání malífisky dotváfien. To dokládá nález barevného kvádrování v podobû diamantového fiezu pasparty horního okna na v˘chodní stranû vûÏe. Vzácn˘ je nález pozdnû gotického hodinového ciferníku na severní a v˘chodní stranû horního patra vûÏe. Jedná se pravdûpodobnû o sluneãní hodiny. Ciferník má podobu kruhu, provedeného v hladké omítce (obdobnû jako u okenních paspart), jehoÏ vnûj‰í okraj tvofií bíl˘ pás s ryt˘mi, ãernû zv˘raznûn˘mi ãíslicemi, lemovan˘ po obou stranách ryt˘mi, ãervenû zbarven˘mi linkami.9 Podle zji‰tûní prÛzkumu mûly mlad‰í omítkové vrstvy charakter nesourod˘ch vysprávek. Souvisleji se zachovalo pouze barokní fie‰ení, pozoruhodné sv˘m iluzivním architektonick˘m rozvrhem. Omítka v této vrstvû je hladká, dfievem hlazená, v plochách opatfiená bíl˘m vápenn˘m nátûrem. Vlastní iluzivní architektura je r ytá a zbarvená ‰edomodr ˘m nátûrem. Kombinace bílé plochy s ‰edou iluzivní tektonikou byla v baroku velmi roz‰ífiená, neobvyklá je ale v Cetvinách nalezená tvarová propracovanost iluzivní architektury a její vazba k reálné gotické stavbû kostela. Vedle standardních iluzivních ‰ambrán a fiíms vyniká v tomto ohledu fie‰ení opûrn˘ch pilífiÛ, na jejichÏ bocích se v barokní vrstvû uplatÀuje propracovan˘ systém iluzivních sloupÛ s bohatû profilovan˘mi patkami a hlavicemi, kombinovan˘ s fiktivním kvádrováním na jejich ãelech. Na severov˘chodní stûnû závûru je v této vrstvû namalováno iluzivní kruÏbové okno. Je pravdûpodobné, Ïe tato úprava fasády je dílem zednického mistra Matûje Rathböka, kter˘ podle zachovan˘ch zpráv10 provedl v roce 1723 generální opravu fasád vãetnû vûÏe. Bûhem 19. a na poãátku 20. století byla fasáda podle zji‰tûní sondáÏního prÛzkumu opakovanû upravována plo‰n˘m ‰tukováním nebo monochromními nátûry v odstínech bílé ãi ‰edivé barvy, pfiípadnû s jednodu‰e naznaãen˘mi lemy architektonick˘ch prvkÛ.

2

Obr. 2. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, stav po roce 1990. (Foto F. Ka‰iãka)

■ Poznámky 4 Koncepci a projekt obnovy navrhl ateliér MURUS, s. r. o., âeské Budûjovice, dokumentace je uloÏena v archivu NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích a v archivu firmy MURUS. 5 KvÛli nedostatku finanãních prostfiedkÛ nebyla napfiíklad rekonstruována v˘klenková kaple z 19. století, situovaná u jiÏní strany kostela v koutu mezi knûÏi‰tûm a lodí. Její torzálnû zachované zdivo bylo po dokumentaci strÏeno. 6 F. KA·IâKA, L. LANCINGER, cit. v pozn. 2; Franti‰ek KÁPAR: Cetviny, Kostel Narození Panny Marie, prÛzkum, zamûfiení, návrh úprav a barevnosti kostelní vûÏe, âesk˘ Krumlov 1996, strojopis v archivu NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích, arch. ã. 3076.

Vlastní obnova kostela byla zahájena opravou vûÏe a rekonstrukcí krovu lodi kostela. Na zdivu vûÏe byly po dokumentaci v maximální moÏné mífie ponechány a lokálnû konzervovány zbytky star‰ích omítkov˘ch a barevn˘ch vrstev a zakryty novou omítkou, provedenou jako rekonstrukce stavu z první poloviny 19. století, tedy s bílou základní plochou a jednoduchou ‰edou tektonikou. Obdobnû se v dal‰í etapû postupovalo pfii rekonstrukci plá‰tû lodû a presbytáfie s tím rozdílem, Ïe v severov˘chodním poli závûru presbytáfie bylo analyticky restaurováno a prezentováno pozoruhodné barokní iluzivnû architektonické fie‰ení. Krov lodi pocházející z 19. století i barokní krov vûÏe se nacházely v havarijním stavu a po posouzení bylo rozhodnuto provést jejich rekonstrukci. Technicky nároãná byla rekonstrukce zfiícené klenby západního pole presbytáfie. Z pÛvodní gotické klenby se in situ zachovaly pouze ãtyfii po‰kozené nábûhy Ïeber s konzolami. Zbytek se nacházel fiadu let ve zvlhlé hromadû suti uprostfied knûÏi‰tû. Cihlov˘ materiál byl vlhkostí zcela destruován, kamenná Ïebra byla na mnoha místech mechanicky po‰kozena a vykazovala pokroãil˘ stupeÀ eroze. Barevné nátûry byly z velké ãásti odpadlé, jejich fragmenty ale

378

7 Zdenûk HORÁK: Kostel Narození Panny Marie v Cetvinách, rekonstrukce zfiícené klenby v presbytáfii, Praha 1997, strojopis v archivu NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích, arch. ã. 1921. 8 Souãástí restaurování interiéru byly i stavební práce zahrnující nové zadláÏdûní kombinací kamene a cihly a obnovu zniãené poprsnice kÛru, která byla provedena jako analogická rekonstrukce. 9 Obdobné pozdnû gotické sluneãní hodiny se nacházejí na jiÏním prÛãelí vûÏe kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kájovû z doby dokonãení kostela kolem roku 1485. 10 F. KA·IâKA, L. LANCINGER, cit. v pozn. 2, s. 2.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / O B N O V Y PA M ÁT E K | P e t r PAV E L E C / K s t a v e b n í o b n o v û a r e s t a u r o v á n í k o s t e l a N a r o z e n í P a n n y M a r i e v C e t v i n á c h n a â e s k o k r u m l o v s k u

3

4

zfietelnû vypovídaly o pÛvodním fie‰ení, spoãívajícím ve stfiídání pravideln˘ch úsekÛ ãervené a béÏové barvy s bíl˘mi iluzivními spárami. Zámûr rekonstrukce klenby poãítal s vyuÏitím maximálního mnoÏství zachovan˘ch dílÛ klenebních Ïeber, pfiiãemÏ se zvaÏovaly dvû varianty jejich pouÏití. Pfii první variantû by byla ãást klenby provedena ze zachovan˘ch dílÛ a ãást z dílÛ nov˘ch. Druhá varianta pfiedpokládala stfiídání nov˘ch a pÛvodních dílÛ. Nakonec bylo rozhodnuto postupovat podle druhé varianty, která umoÏÀovala pfiirozenûj‰í a vizuálnû vûrohodnûj‰í spojení star˘ch a nov˘ch prvkÛ klenby. Z hromady suti byla vybrána pouÏitelná kamenná Ïebra, která byla posléze oãi‰tûna a konsolidována. Pfiitom byla detailnû prozkoumána jejich pÛvodní barevnost a nalezeny dvû kamenické znaãky na nepohledov˘ch styãn˘ch plochách Ïeber a jedna v˘razná znaãka umístûná pohledovû na svorníku. Nová Ïebra byla sekána z místní Ïuly, tûÏené pouze pro tuto pfiíleÏitost v nedaleké lesní lokalitû, textura povrchu nov˘ch Ïeber byla provedena obdobnû jako u pÛvodních kusÛ a jejich povrch byl barevnû upraven, respektive patinován. Pro osazení Ïeber bylo zbudováno bednûní s ramenáty, dolní ãást rekonstrukce se napojila na pÛvodní zachované nábûhy. Obdobnû jako u pÛvodního fie‰ení se spáry mezi Ïebry vyplÀovaly maltou a klínovaly úlomky bfiidlice. Po osazení Ïeber následovalo vyzdûní klenebních polí v cihlovém zdivu a rekonstrukce omítky.11 Mimofiádnû objevná byla etapa, jeÏ zahrnovala restaurování interiéru kostela.12 V dobû, kdy nebyl kostel zastfie‰en, do‰lo v dÛsledku zatékání a zamrzání zvlhl˘ch omítek k postupné destrukci zejména mlad‰ích omítkov˘ch a barevn˘ch vrstev a k následnému rozsáhlému obnaÏení nejstar‰ích stfiedovûk˘ch omítek s v˘jimeãnû zachovanou malífiskou v˘zdobou stûn i kamenn˘ch architektonick˘ch prvkÛ. Restaurování v podstatû zaãalo tam, kde skonãil destruktivní proces. Nejdfiíve byly sejmuty zbytky nesoudrÏn˘ch mlad‰ích omítek a nátûrÛ, posléze restaurovány a ãásteãnû rekonstruovány stfiedovûké omítky s pÛvodními malbami. Pokud to hodnota vyÏadovala a fyzick˘ stav dovoloval, byly na nûkter˘ch místech na stfiedovûké omítce ponechány a konzervovány fragmenty mlad‰ích malífisk˘ch vrstev, prolínajících se vizuálnû s gotickou vrstvou. Zcela zásadní hodnotu pfiedstavuje jedineãnû zachovaná pozdnû gotická polychromie stûn a architektonick˘ch ãlánkÛ. Její základ tvofií bílá plocha stûn a kleneb, ozdobená nepravidelnû rozmístûn˘mi malovan˘mi hvûzdami, rÛÏov˘mi kvûty a stylizovan˘mi rostlinami, vyrÛstajícími ze stfiedÛ kleneb a vrcholÛ klenebních obloukÛ. Tuto základní plochu tektonicky ãlení,

5

Obr. 3. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, stav v roce 2000 po obnovû exteriéru. (Foto P. Pavelec) Obr. 4. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, detail analyticky restaurované barokní iluzivní tektoniky v severov˘chodním poli závûru, stav v roce 2006. (Foto P. Pavelec) Obr. 5. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, pohled do knûÏi‰tû kostela se zfiícenou klenbou, stav v roce 1995. (Foto L. Gregora)

■ Poznámky 11 Detaily k rekonstrukci klenby uvádí Z. HORÁK, cit. v pozn. 4. 12 K restaurování nástûnn˘ch maleb a polychromie kamenn˘ch prvkÛ v interiéru kostela viz Jifií âECH: Restaurátorská zpráva, 6. 10. 2002 Praha, archiv NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích; Václav ·PALE, Jifií âECH: Odkrytí a restaurování malífiské v˘zdoby z druhé poloviny 15. století kostela Narození Panny Marie v Cetvinách, in: Spektra nátûrov˘ch hmot, 2004, ã. 1, s. 88–91.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / O B N O V Y PA M ÁT E K | P e t r PAV E L E C / K s t a v e b n í o b n o v û a r e s t a u r o v á n í k o s t e l a N a r o z e n í P a n n y M a r i e v C e t v i n á c h n a â e s k o k r u m l o v s k u

379

Obr. 6. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, prÛbûh rekonstrukce klenby v roce 1996. (Foto Z. Horák) Obr. 7. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, detail pÛvodního svorníku pfied jeho osazením pfii rekonstrukci klenby, v pravé dolní polovinû je viditelná kamenická znaãka. (Foto Z. Horák) Obr. 8. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, pohled do interiéru kostela od v˘chodu, stav pfied restaurováním. (Foto archiv NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích)

6

■ Poznámky 13 Ve stavebnû-historickém prÛzkumu citovaném v poznámce 2 jsou pozdnû gotické úpravy kostela datovány do konce 15. století. 14 Fotografie jsou uloÏeny v archivu ústfiedního pracovi‰tû NPÚ

rytmizuje a rámuje iluzivní ãerveno-‰edé kvádrování klenebních Ïeber, dvefiních a okenních ostûní i dal‰ích architektonick˘ch prvkÛ. Pouze v pfiípadû centrálního klenebního sloupu je plo‰né kvádrování nahrazeno motivem iluzivního diamantového fiezu. Tento zpÛsob v˘zdoby se uplatÀuje v celém prostoru presbytáfie, trojlodí i v sakristii, kde jsou ãerveno-‰edá klenební Ïebra pouze namalována na jednoduché valené klenbû a vytváfiejí tak v architektonicky prostém interiéru iluzi síÈové Ïebrové klenby. Souãástí pozdnû gotické v˘zdoby je také torzo malby na v˘chodní stûnû jiÏní lodi. Jedná se o útvar sestávající z obdélné plochy v dolní ãásti a trojúhelného nástavce s hrotit˘m vrcholem. Plochu zdobí pozoruhodn˘ expresivní desén, pfiipomínající kresbu ãerveného mramoru. Jedná se pravdûpodobnû o iluzivní mramorovou architekturu, která pÛvodnû tvofiila pozadí boãního oltáfie. Pozdnû gotická v˘malba kostela vznikla zfiejmû v dobû kolem roku 1500, bezprostfiednû po stavebních úpravách kostela,13 zahrnujících zejména zaklenutí lodû, vybudování dvoupatrové sakristie a osazení ‰irokého trojdílného okna do jiÏní stûny knûÏi‰tû. Vedle souvisle zachované pozdnû gotické v˘malby se v interiéru kostela nacházejí fragmenty nástûnn˘ch maleb z rÛzn˘ch ãasov˘ch období. Ve stfiední ãásti severní stûny knûÏi‰tû jsou umístûna tfii související obdélná obrazová pole s v˘jevy umuãení svûtice. Jedná se o torzo vût‰ího obrazového cyklu, neboÈ v 70. letech 20. století byly na této stûnû popsány tfii v˘jevy, z nichÏ první dva zleva jsou dnes jiÏ zcela ztracené a prav˘ krajní (dnes první zleva) je pfii porovnání tehdy pofiízen˘ch fotografií a dne‰ního stavu ve vût‰í mífie naru‰en˘. Obrazy zdokumentované v 70. letech byly popsány jako fragmenty trojdílného christologického cyklu a datovány do doby kolem roku 1450.14 Z fotografií je zfiejmé, Ïe první obraz zleva (dnes neexistující) byl jiÏ v 70. letech ve fragmentárním stavu. V jeho pravé polovinû lze rozpoznat postavu vladafie s korunou na hlavû, jak sedí na trÛnu, a ve stfiední ãásti obrazu obliãeje dal‰ích dvou, patrnû stojících postav. Druh˘ obraz zleva je na fotografii zachovan˘ v celku. V centru v˘jevu je zobrazena do pÛl tûla obnaÏená svûtice, zavû‰ená na bfievnu dfievûné konstrukce, a po stranách dvû postavy s krátk˘mi kopími, smûfiujícími k jejím prsÛm. Za pov‰imnutí stojí skuteãnost, která by mohla zkomplikovat ikonografickou interpretaci tohoto v˘jevu. Obliãejové rysy muãené postavy jsou totiÏ zjevnû Ïenské, ale tûlo je bez prsou, respektive prsa jsou anatomicky muÏská. Pravdûpodobnû ale nejde o projev stfiedovûké pruderie, neboÈ zobrazení muãen˘ch svûtic s obnaÏen˘mi Àadry je ve stfiedovûku zcela bûÏné. Tfietí obraz, ãitelnûj‰í na historické fotografii a dnes znaãnû torzální, znázorÀuje svûtici kleãící pfied nepfiíli‰ zfietelnou dfievûnou konstrukcí. V horní ãásti se vzná‰í andûl a u stojiny konstrukce lze rozpoznat torzo skrãené, choulící se postavy. Zcela vlevo za svûticí stojí muÏská figura s korunou na hlavû, odûvem a fyziognomií totoÏná s vladafiem na prvním obrazu zleva. Následující v˘jev je relativnû dobfie zfieteln˘. Pfiedstavuje stûtí svûtice. Kat stojí na skalnatém terénu, pravou rukou zdvihá popravãí meã, levou pfiidrÏuje hlavu svûtice. Ta kleãí u jeho nohou, ruce má sepjaté, sklonûním hlavy obnaÏuje krk, dlouhé vlasy jí spl˘vají k zemi. Vlevo za svûticí stála pÛvodnû je‰tû dal‰í postava. Zfieteln˘ je ale pouze fragment jejího obliãeje, rukou a zvlnûn˘ lem dolního roucha.

380

v Praze. 15 Jakub de VORAGINE: Legenda aurea, Praha 1984, s. 264; Îivot svaté Katefiiny, Praha 1999.

7 8

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / O B N O V Y PA M ÁT E K | P e t r PAV E L E C / K s t a v e b n í o b n o v û a r e s t a u r o v á n í k o s t e l a N a r o z e n í P a n n y M a r i e v C e t v i n á c h n a â e s k o k r u m l o v s k u

9

Poslední obraz cyklu, formátem ponûkud ‰ir‰í neÏ ostatní, pfiedstavuje pohfibívání svûtice. Diagonálnû situovaná rakev spoãívá na zvrásnûném terénu a v rakvi umístûné tûlo svûtice o‰etfiují ãtyfii andûlé. V pravém horním rohu obrazu je zfietelná fragmentární postava se svatozáfií v bílém rouchu a s rukama v Ïehnajícím gestu. Pravdûpodobnû se jedná o polopostavu Boha Otce v oblacích. Ikonografická interpretace není zcela jednoznaãná. Podle v˘jevÛ stûtí a pohfibívání svûtice andûly by bylo moÏné obrazy interpretovat jako scény z legendy o sv. Katefiinû. V takovém pfiípadû by pak první obraz se sedící postavou vladafie pfiedstavoval disputaci císafie Maxentia se sv. Katefiinou a tfietí obraz by znázorÀoval sv. Katefiinu modlící se za zniãení muãicího nástroje v podobû kol s ostr˘mi bfiity. Problematick˘ by ale byl druh˘ v˘jev, na nûmÏ muÏi s krátk˘mi kopími muãí svûtici na dfievûné konstrukci: podle znûní legendy15 byla totiÏ takto muãena císafiovna, poté co zavrhla Maxentia a pfiihlásila se ke kfiesÈanství, nikoliv sv. Katefiina. Problém je ale také v posloupnosti pfiíbûhu, neboÈ v legendû se tato scéna vyskytuje aÏ po zniãení muãicího kola, zatímco na obrazech v Cetvinách mu pfiedchází. Tuto situaci lze interpretovat nûkoliker˘m zpÛsobem: Jednodu‰e by bylo moÏné vûc vysvûtlit tak, Ïe autor maleb se prostû zm˘lil nebo nepovaÏoval pfiesnou posloupnost událostí legendy za dÛleÏitou. Je ale také moÏné, Ïe autor nebo objednavatel v˘zdoby mûl k dispozici odli‰né znûní legendy anebo se jedná o jinou legendu. Jasnû zfietelné v˘jevy stûtí a muãení svûtice se skuteãnû vyskytují i v jin˘ch legendách, urãující je ale obraz pohfibívání svûtice andûly, kter˘ tento cyklus spojuje s legendou o sv. Katefiinû. Nad obrazy tohoto cyklu se nachází obrazové pole ve tvaru obráceného písmene „L“, ohraniãené ãerven˘m pásem. V nûm je zobrazena trÛnící Madona s dítûtem, jehoÏ ruce se vztahují ke tfiem kleãícím postavám, pravdûpodobnû donátorÛm. Jejich bliωí identifikace je vzhledem k fragmentárnosti v˘jevu nemoÏná. Napravo od Madony v klenebním ãele severov˘chodní závûrové stûny je situován obraz pfiedstavující pozdvihování Marie Magdaleny a dal‰ího svûtce. Obraz Pozdvihování Marie Magdaleny vychází ze stfiedovûké legendy, podle níÏ se Marie Magdalena vypravila se sv˘mi spoleãníky na misijní cestu ve ãlunu bez plachet, vesel a kormidla a vedeni andûlem pfiistáli nakonec na evropské pevninû u dne‰ní Marseille. Po ukonãení misie se Marie Magdalena usadila v opu‰tûném horském prostfiedí nedaleko Sainte-Baume a strávila zde tfiicet let v pfiísném postu a pokání. Bûhem postu ji sedmkrát dennû nav‰tûvo-

Obr. 9. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, stav interiéru po restaurování. (Foto J. âech) Obr. 10. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, pohled do interiéru kostela od v˘chodu, stav po restaurování. (Foto P. Pavelec)

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / O B N O V Y PA M ÁT E K | P e t r PAV E L E C / K s t a v e b n í o b n o v û a r e s t a u r o v á n í k o s t e l a N a r o z e n í P a n n y M a r i e v C e t v i n á c h n a â e s k o k r u m l o v s k u

10

381

Obr. 11. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, stav interiéru po restaurování. (Foto J. âech) Obr. 12. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, detail iluzivní malby Ïeber v sakristii, kolem roku 1500. (Foto J. âech) Obr. 13. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, celek malífiské v˘zdoby na severní stûnû knûÏi‰tû, legenda o sv. Katefiinû, Madona s donátory, mezi roky 1430–1450, stav po restaurování. (Foto P. Pavelec) Obr. 14. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, nástûnná malba Stûtí sv. Katefiiny, mezi roky 1430–1450, stav po restaurování. (Foto P. Pavelec) Obr. 15. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, nástûnná malba s námûtem Pozdvihování sv. Marie Magdaleny a sv. Onufria (?), mezi roky 1430–1450. (Foto P. Pavelec) Obr. 16. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, nástûnná malba Pohfibívání sv. Katefiiny, mezi roky 1430–1450, stav po restaurování. (Foto P. Pavelec)

■ Poznámky 16 K tomuto tématu v ãeské literatufie viz Dalibor PRIX, Zuzana V·ETEâKOVÁ: Stfiedovûk˘ kostel sv. Bartolomûje v Praze 9-Kyjích do poãátku husitsk˘ch válek, in: Umûní XLI, 1993 ã. 3–4, 11

s. 255–256. 17 V jin˘ch pfiípadech b˘vá Marie Magdalena zobrazována nahá, zahalená pouze sv˘mi dlouh˘mi vlasy nebo celá porostlá srstí.

vali andûlé a vyná‰eli ji na nebesa, aby mohla zakusit blaÏenost, pfiipravenou spravedliv˘m. Zobrazení tohoto námûtu se pravdûpodobnû vyvinulo ve francouzském prostfiedí, spojeném se vznikem legendy. V Sainte-Baume u Marseille je uctívána jeskynû, v níÏ mûla svûtice pfiijmout hostii, dal‰ím poutním místem ve Francii byla katedrála St. Madelaine ve Vézelay, kam byly ostatky svûtice pfieneseny. V nûmeckém prostfiedí se za nejstar‰í zobrazení Pozdvihování povaÏuje miniatura v kodexu Gisle z doby kolem roku 1300. V âechách se tento námût vyskytuje opakovanû v iluminacích Opatovického brevífie, na nástûnné malbû v kostele sv. Máfií Magdaleny ve âkyni (40. léta 14. století) nebo v kostele sv. Bartolomûje v Kyjích (po roce 1344).16 Na nástûnné malbû v Cetvinách pozdvihují Marii Magdalenu ãtyfii andûlé. Dva ji drÏí pod rameny a dva pod jejími boky. Svûtice má sepjaté ruce, je zahalena v dlouhém koÏe‰inovém odûvu17 a vzná‰í se nad stylizovan˘m skalnat˘m terénem. V pozadí v˘jevu se objevují stromy, pfiiãemÏ detaily nelze vzhledem k fragmentárnímu stavu malby rozpoznat. V levé polovinû obrazu se sv. Marií Magdalenou v Cetvinách je situována postava svûtce v obdobné pozici jako Marie Magdalena. Pozdvihují ho ãtyfii andûlé, pát˘ se vzná‰í nad jeho hlavou. Vousat˘ svûtec je rovnûÏ odûn do dlouhého koÏe‰inového odûvu a v pravé ruce pfiidrÏuje atribut kruhovitého tvaru. Vzhledem k fragmentárnímu stavu malby nelze pfiesnû urãit, o jak˘ atribut se jedná, a nelze ani s jistotou identifikovat svûtce. Vzhledem k charakteru scény, vzhledu svûtce a souvislosti se sv. Marií Magdalenou je pravdûpodobné, Ïe obraz znázorÀuje nûkterého ze sv. poustevníkÛ. Mohlo by se jednat o sv. Onufria, jenÏ podle legendy strávil ‰edesát let v pou‰ti a b˘vá, podobnû jako postava v Cetvinách, zahalen vlastními dlouh˘mi vlasy, vousy nebo koÏe‰inov˘m odûvem. Nûkdy b˘vá sv. Onufrius zobrazován, jak pfiijímá potravu nebo hostii z rukou andûlÛ, a hostie, pfiípadnû kalich s hostií, b˘vají nûkdy také jeho atributem.18 Kruhov˘ pfiedmût v rukou svûtce v Cetvinách by mohl b˘t jakousi zvût‰enou hostií nebo kruhov˘m pozadím, na nûmÏ mohl b˘t pÛvodnû zobrazen kalich s hostií nebo samotná hostie. V˘jevy svatokatefiinského (?) cyklu, obraz Madony a obraz Pozdvihování sv. Marie Magdaleny a sv. Onufria (?) spolu ãasovû souvisejí. Jsou stratigraficky totoÏné a shodují se v barev-

382

18 James HALL: Slovník námûtÛ a symbolÛ ve v˘tvarném umûní, Praha 1991, s. 314. E. KIRSCHBAUM a kol.: Lexikon der Christlichen Ikonographie, Freiburg im Breisgau, 1968–1976, sv. 8, s. 84–86. Zde jsou také odkazy na dal‰í literaturu. Stfiedovûká nástûnná malba sv. Onufria, bohuÏel fragmentární, se zachovala také v interiéru kostela sv. Vavfiince v Brand˘se nad Labem. K tomu viz Jaroslav PE·INA a kol.: Gotická nástûnná malba v zemích ãesk˘ch I, 1300–1350, Praha 1958, s. 222.

12

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / O B N O V Y PA M ÁT E K | P e t r PAV E L E C / K s t a v e b n í o b n o v û a r e s t a u r o v á n í k o s t e l a N a r o z e n í P a n n y M a r i e v C e t v i n á c h n a â e s k o k r u m l o v s k u

13

14

15

16

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / O B N O V Y PA M ÁT E K | P e t r PAV E L E C / K s t a v e b n í o b n o v û a r e s t a u r o v á n í k o s t e l a N a r o z e n í P a n n y M a r i e v C e t v i n á c h n a â e s k o k r u m l o v s k u

383

ném akordu, nûkter˘ch figurálních typech i formálních detailech skladby draperií. U obrazÛ svatokatefiinského cyklu a Pozdvihování se vyskytuje obdobné pojetí skalnatého terénu. Pfii snaze o jejich pfiesnûj‰í dataci lze vycházet pfiedev‰ím z formální anal˘zy a komparace, pfiípadnû z fie‰ení obrazového prostoru. Stavebnû-historické souvislosti bliωí datování neumoÏÀují a písemné prameny související se vznikem maleb se nezachovaly. MoÏnosti formální anal˘zy jsou ale limitované celkovû fragmentárním stavem maleb, respektive skuteãností, Ïe barevná vrstva je z velké ãásti setfiená a postavy se prezentují aÏ na detaily pouze v plo‰n˘ch siluetách bez plastické modelace a témûfi zcela chybí kresba záhybÛ draperií. V˘jevy stûtí svûtice, pohfibívání a pozdvihování se odehrávají ve schematicky naznaãeném skalnatém, diagonálnû zvrásnûném terénu, kter˘ se ve stfiedovûké malbû ãeské provenience objevuje poprvé v˘raznûji v díle iluminátorÛ bible Václava IV. (kolem roku 1370) a také u Mistra tfieboÀského oltáfie (kolem roku 1380). Z hlediska pfiesnûj‰í datace jde ale o problematické vodítko, neboÈ obdobnû diagonálnû zvrásnûn˘ terén se uplatÀuje i v podstatnû mlad‰í dobû, mimo jiné napfiíklad u oltáfie sv. KfiíÏe z Olomouce (tzv. Rajhradsk˘ oltáfi) datovaného do doby mezi roky 1420–1435 nebo novûji do doby kolem roku 1450. Obdobnû ‰irok˘ ãasov˘ rozptyl mezi roky 1370–1450 vypl˘vá také z komparace figurálních typÛ. Postavy, zfietelné zejména ve v˘jevech stûtí, muãení nebo pohfibívání, jsou charakteristické útl˘mi pasy, vyklenut˘mi hrudûmi, ‰tíhl˘ma nohama s dlouh˘mi za‰piãatûl˘mi chodidly v taneãních postojích. K bliωímu ãasovému urãení by snad mohlo vést urãení druhu popravãího meãe z v˘jevu stûtí sv. Katefiiny. Jedná se o takzvan˘ malchus, krátk˘ zahnut˘ meã, respektive tesák, zbraÀ pÛvodem z V˘chodu, která se ve stfiedoevropském prostoru zaãala ve vût‰í mífie uÏívat aÏ od poãátku 15. století a ve v˘tvarném umûní zdomácnûla teprve ve 20. letech 15. století. Vzhledem k této skuteãnosti a v˘‰e naznaãené formální interpretaci by bylo moÏné malby pfiesnûji datovat do období mezi roky 1420–1450. V interiéru kostela se na rÛzn˘ch místech zachovaly také fragmenty maleb z mlad‰ích období. Zãásti byly po zdokumentování zakryty, ãásteãnû se prezentují formou prolínání s pozdnû gotickou malífiskou v˘zdobou. Zajímavá je zejména situace na severní stûnû hlavní lodi, respektive ve cviklu arkády severního pole kÛru a v navazující plo‰e jiÏní stûny vûÏe. Prolínají se zde fragmenty renesanãních rolwerkÛ, patrnû ranû barokních grotesek, ãasovû problematicky zafiaditelné fragmenty postav a obdélná pole s fragmentárními nápisy. DÛleÏit˘ je zejména nápis v pravém cviklu arkády, uvádûjící jméno, které by se mohlo vztahovat k malífii nebo donátorovi, a dataci 1630.19 Tento rok lze spojit se zachovan˘m písemn˘m pramenem z 25. 11. téhoÏ roku, jímÏ se cetvinsk˘ magistrát obrací na ovdovûlou hrabûnku Buquoyovou s prosbou o pomoc pfii obnovû kostela. Podle sdûlení obce kostel bûhem bojov˘ch událostí na poãátku tfiicetileté války do základÛ vyhofiel. Malované rámy s nápisy by tak mohly b˘t souãástí v˘zdoby obnoveného kostela, pfiiãemÏ barokní zprávu o do základu vyhofielém kostele je nutné brát s rezervou, neboÈ podklad malby ani jiné ãásti stûn kostela nenesou Ïádné stopy vût‰ího poÏáru. Bûhem opravy kostela bylo také moÏné na základû nov˘ch nálezÛ aktualizovat nûkteré poznatky stavebnû-historického prÛzkumu, realizovaného pfied zaãátkem opravy. SondáÏní prÛzkumy a restaurování v interiéru mimo jiné potvrdily, Ïe trojlodí kostela bylo zaklenuto druhotnû pfii pozdnû gotické rekonstrukci. Na ãelech klenby byla zji‰tûna zfietelná vodorovná spára dokládající pÛvodní v˘‰ku plochého stropu. U ploch svisl˘ch stûn nad touto spárou, v líci klenby a na sloupech trojlodí je nejstar‰í povrchovou úpravou pozdnû gotická ‰edo-ãervená polychromie. V niωích par tiích se pod touto vrstvou nachází je‰tû star‰í povrchová úprava, a to také v pfiípadû klenby kÛru i podvûÏí a stûn vûÏe. Z toho vypl˘vá, Ïe kÛr i vûÏ jsou souãástí star‰í stavební fáze. Stavební prÛzkum oproti tomu do‰el k závûrÛm, Ïe kÛr i vûÏ jsou souãástí pozdnû gotické dostavby. Oprava a restaurování kostela Narození Panny Marie v Cetvinách je dobr˘m pfiíkladem akce realizované v rámci Programu záchrany architektonického dûdictví. Finanãní dotace z programu stimulovala majitele k vlastní investici, k níÏ se pfiipojily prostfiedky dal‰ích zainteresovan˘ch stran. V˘sledkem je skuteãnû na poslední chvíli zachránûná v˘znamná historická sakrální stavba a mnoÏství novû zji‰tûn˘ch zásadních informací o stavební historii kostela a jeho umûlecké v˘zdobû. Po dokonãení prací byl kostel slavnostnû vysvûcen a v souãasné dobû slouÏí k pfiíleÏitostn˘m bohosluÏbám a kulturním akcím. Je Ïiv˘m památníkem nûkdej‰í pohraniãní obce a díky své poloze v tûsné blízkosti novû otevfieného hraniãního pfiechodu také inspirativní zastávkou na pohraniãní turistické trase.

384

17

18

Obr. 17. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, archivní fotografie v˘jevu muãení svûtice, mezi roky 1430–1450, stav v 70. letech 20. století. (Foto archiv NPÚ – ÚP, Praha) Obr. 18. Cetviny (okres âesk˘ Krumlov), kostel Narození Panny Marie, detail postavy sv. Onufria (?), mezi roky 1430–1450. (Foto P. Pavelec)

■ Poznámky 19 Nápisové pole vpravo zabírá ‰est fiádkÛ a ãitelná jsou vcelku nebo zãásti pouze jednotlivá slova. Ve tfietím fiádku lze ãíst fragment jména „Michael B…t der …“, ve ãtvr tém fiádku následuje „Alhie dise figur…“ a na konci ‰estého fiádku letopoãet 1630.

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / O B N O V Y PA M ÁT E K | P e t r PAV E L E C / K s t a v e b n í o b n o v û a r e s t a u r o v á n í k o s t e l a N a r o z e n í P a n n y M a r i e v C e t v i n á c h n a â e s k o k r u m l o v s k u