Obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v

mastr_04_11.qxd

26.8.2011

9:04

Stránka 272

Obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Jaroslav J. ALT, Vít MLÁZOVSK¯, Ale‰ POSPÍ·IL

A N O T A C E : âlánek pfiedstavuje dvû nejv˘znamnûj‰í souãásti poslední celkové obnovy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, provedené v letech 2001–2008. Jde o stabilizaci stavebních konstrukcí a rekonstrukci interiéru, pfii nichÏ byly uplatnûny nové technologické postupy v oblasti rekonstrukce památek.

Mohutná silueta b˘valého klá‰terního kostela v Sedlci tvofií dodnes dominantu pfiedmûstí Kutné Hor y. Poslední celková obnova, která probûhla v letech 2001–2008, uvedla kostel opût do stavu odpovídajícího statusu nejv˘znamnûj‰ích památek zafiazen˘ch na seznam UNESCO, pfiinesla v‰ak také uplatnûní nov˘ch technologick˘ch postupÛ. Obnovu kostela doprovázela fiada prÛzkumÛ, které odhalily nebo zpfiesnily jeho architektonick˘ a umûleck˘ v˘voj, v˘sledky archeologického, stavebnû-historického ãi restaurátorského prÛzkumu byly vefiejnosti pfiedstaveny v roce 2008

1

2

a dílãím zpÛsobem publikovány. Nahlédnutí do historie kostela

Nejstar‰í cisterciáck˘ klá‰ter na ãeském území byl zaloÏen v Sedlci v roce 1142 a pro‰el dvûma v˘znamn˘mi stavebními etapami. Kolem roku 1300, kdy klá‰ter profitoval z v˘tûÏkÛ rozsáhl˘ch stfiíbrn˘ch dolÛ vznikající Kutné Hory, byl zásadnû pfiestavûn cel˘ klá‰terní areál a na plo‰e svého

1

skromnûj‰ího pfiedchÛdce vystavûn nov˘ klá‰terní kostel. Ten patfiil ve své dobû k nejvût‰ím chrámo-

byl v‰ak tfiikrát opravován a teprve tyto opravy mu

v˘m stavbám ve velké ãásti stfiední Evropy a mûl

vtiskly stávající podobu. První se uskuteãnila v ro-

Panny Marie, hlavní loì, detail 3. a 4. pole. Na obou

na zdej‰í pomûr y neobvykl˘ katedrální pÛdor ys.

ce 1805–1806, kdy se kostel stal farním pro obce

protilehl˘ch stûnách je patrná trhlina zpÛsobená poruchou

Kostel by dostavûn v roce 1320, ale zásadnû po-

Sedlec a Malín. DÛkladnûji byl kostel rekonstruo-

základÛ (stav po se‰ití helikální v˘ztuÏí). Na pravé stranû

‰kozen husity o 100 let pozdûji. Torzo kostela stá-

ván v letech 1853–1854 a vysvûcen roku 1857.

je zfietelná rozvíjející se trhlina mezi ãelem lunety a obvo-

lo bez stfiech, kleneb a oken témûfi 280 let, neÏ

Tfietí oprava, plánovaná v puristické vlnû rekon-

dovou stûnou, která dosahuje svého maxima uprostfied

bylo pfiistoupeno k jeho obnovû. Z iniciativy opata

strukcí památek podle plánÛ Josefa Mockera

lodi. (Foto Vít Mlázovsk˘, 2003)

Jindfiicha Snopka byl v roce 1700 nejprve povolán

v 80. letech 19. století, se v‰ak neuskuteãnila.

4

Obr. 1. Sedlec (okres Kutná Hora), kostel Nanebevzetí

stavitel Pavel Ignác Bayer, aby vyspravil zdivo, zastfie‰il objekt a zaãal pfiipravovat rekonstrukci in-

mátek. 2008, roã. 15, ã. 1, s. 57–68. ISSN 1212-1487.

teriéru v soudobém barokním stylu. Opat Snopek

■ Poznámky

Samostatné studie byly jednotliv˘mi autory publikovány ve

mûl v‰ak zfiejmû jinou pfiedstavu o koneãné podo-

1 Na mezinárodním sympoziu konaném v kutnohorském

sborníku ze sympozia – LOMIâKOVÁ, Radka (ed.). Sedlec:

bû rekonstruovaného kostela. Tu naplnil mlad˘

Vla‰ském dvofie ve dnech 18.–20. záfií 2008 pod názvem

historie, architektura a umûlecká tvorba sedleckého klá‰-

stavitel Jan BlaÏej Santini-Aichel, kter ˘ právû

Symposium Sedlec, historie, architektura a umûlecká

tera ve stfiedoevropském kontextu kolem roku 1300

v sedleckém klá‰terním kostele v letech 1702 aÏ

tvorba sedleckého klá‰tera ve stfiedoevropském kontextu

a 1700. Praha : Togga, 2009. ISBN 978-80-87258-22-4.

1708 poprvé plnû uplatnil historizující styl, pozdû-

kolem roku 1300 a 1700, v roce 2009 vy‰el stejnojmen-

3 Nejob‰írnûji HORYNA, Mojmír. Jan BlaÏej Santini-Aichel.

ji nazvan˘ barokní gotika. V dal‰ích letech bylo

n˘ sborník pfiíspûvkÛ. Více o sympoziu na internetové ad-

Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-664-3.

doplÀováno vnitfiní vybavení, ale kostel spoleãnû

rese www.sedlec.kub.cz.

4 Archivní re‰er‰i kostela zpracoval ZAHRADNÍK, Pavel.

s cel˘m klá‰terem byl v roce 1783 zru‰en. Tímto

2 BRZOBOHATÁ, Hana; POSPÍ·IL, Ale‰; ·TAFFEN, Zdenûk;

Sedlec – konvent a chrám Nanebevzetí Panny Marie, dûji-

datem líãení v˘znamn˘ch stavebních etap sedlec-

VELÍMSK¯, Filip. Pfiíspûvek k poznání stavby kostela Nane-

ny objektu. Praha, 1996. Strojopis. Národní památkov˘

kého kostela obvykle konãí. V prÛbûhu 19. století

bevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory. PrÛzkumy pa-

ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze.

3

272

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / O B N O V Y PA M ÁT E K | J a r o s l a v J . A LT, V í t M L Á Z O V S K ¯, A l e ‰ P O S P Í · I L / O b n o v a k o s t e l a N a n e b e v z e t í P a n n y M a r i e v S e d l c i

mastr_04_11.qxd

26.8.2011

9:04

Stránka 273

2

3


Statické a stavební úpravy – stav pfied rekonstrukcí

opfiely o klenbu. âepy krokví opravovan˘ch vazeb

Panny Marie, pÛdorys kostela, F. X. Margold, 1932. (Fo-

Hlavní pfiíãinou neutû‰eného stavu chrámu bylo

byly odfiíznuty a krokve s vazn˘m trámem spojeny

tosbírka NPÚ – ÚP)

zatékání doÏilou prejzovou krytinou. První investi-

lípnutím zaji‰tûn˘m hfiebíkem. Obdobn˘m zpÛso-


ce po zmûnû reÏimu v roce 1989 tedy logicky smû-

bem byly kotveny protézy ondfiejsk˘ch kfiíÏÛ. Kam-

Panny Marie, klenba jiÏního dvoulodí poru‰ená trhlina-

fiovaly k opravû krovu a v˘mûnû krytiny. Krytina byla

pové spoje okapové vaznice s vazn˘mi trámy byly

mi vlivem vyklonûní obvodové stûny. (Foto Jaroslav Za-

získána darem, pod tlakem okolností a v duchu re-

nahrazeny nedostateãnû dimenzovan˘mi svorníky.

stoupil, 2004)

voluãní doby osazena bez fiádné pfiípravy. Na poãát-

Jednostranné kampy byly profiíznuty do pozednic na-

ku stavby sice projektant provedl základní prÛzkum

místo do vazn˘ch trámÛ. Krov byl pravdûpodobnû

7

a vypracoval návrh opatfiení s postupem prací, projektová dokumentace v‰ak zpracována nebyla AÏ v letech 1897–1900 byl kostel obnoven pod

a projektant ke stavbû nebyl pfiizván. Jak se ukáza-

■ Poznámky

vedením Ludvíka Láblera, slavnostní vysvûcení se

lo pozdûji, byla související neodbornû provedená

5 ALTOVÁ, Blanka. Kostel Nanebevzetí P. Marie v Sedlci –

uskuteãnilo v roce 1902. Dvacáté století mûlo na-

oprava krovu poslední pomyslnou kapkou v fiadû

jaká je jeho budoucnost? Památky stfiedních âech. 1994,

opak pro kostel spí‰e devastující úãinek. Do‰lo

prohfie‰kÛ pfiedchozích generací, která akcelerovala

ã. 7/2, s. 56–62. ISSN 0862-1586.

pouze k v˘mûnû prejzové kr ytiny na vysoké lodi

závaÏnou statickou poruchu – vyklánûní obvodo-

6 Název akce: Rekonstrukce chrámu Nanebevzetí Panny

a transeptu v roce 1915, na boãních lodích a zá-

v˘ch stûn hlavní lodi. Velmi odváÏná stavba s v˘‰-

Marie v Sedlci u Kutné Hory; investor: ¤ímskokatolická far-

vûru v roce 1941. Ve druhé polovinû 20. století

kou zaklenuté lodi 25 m a znaãnû redukovan˘m

nost Kutná Hora-Sedlec; v˘konn˘ zástupce investora: Ka-

v‰ak byla provádûna jiÏ jen minimální údrÏba, cel-

vnûj‰ím opûrn˘m systémem byla tedy zasaÏena na

rel Koubsk˘ sen.; památkov˘ dohled: NPÚ – ÚOP stfiedních

kov˘ technick˘ stav kostela se proto znaãnû zhor-

nejcitlivûj‰ím místû. Obvodové stûny hlavní lodi to-

âech v Praze, Ing. Jan ÎiÏka, PhDr. Ale‰ Pospí‰il; projek-

‰il. AÏ nová doba po roce 1989 pfiinesla zásadnûj-

tiÏ nejsou nad klenbou sepnuty táhly, ale pouze

tant statické ãásti a odvlhãení obvodov˘ch stûn: Ing. Vít

‰í obrat. Na poãátku 90. let byla za pfiispûní

vazn˘mi trámy krovu. Krov typu leÏaté stolice, po-

Mlázovsk˘ – projekãní kanceláfi, spolupráce Ing. M. Pilec-

nového vlastníka, sousedící tabákové továrny fir-

cházející pravdûpodobnû z období Snopkovy pfie-

ká, Ing. Z. Rieger; TDI: I. etapa Archa – inÏen˘rská agentu-

my Philip Morris, a. s., provedena v˘mûna krytiny.

stavby chrámu, byl v minulosti opakovanû opravo-

ra, a. s., II. etapa Ing. Vít Mlázovsk˘, obnova interiéru doc.

V roce 1993 bylo obnoveno povûtrností silnû na-

ván. Ani jedna z tûchto oprav v‰ak neobnovila

Jaroslav J. Alt, ak. mal.; generální zhotovitel statické ãásti:

máhané západní prÛãelí, následovala vstupní pfied-

pÛvodní tesafiské spoje, na nichÏ je závislá stabili-

V.O.K., v. o. s.; tesafiské práce: Tesmo, s. r. o.; pfiezdívání

síÀ a drobnûj‰í opravy v interiéru. Vnitfiní omítky

ta fiímsového zdiva. Pfii opravách a v˘mûnách vaz-

kleneb: Jan Salajka, Dolní Bojanovice; táhla: Kováfiství

v‰ak byly jiÏ natolik naru‰ené zatékáním, Ïe místy

n˘ch trámÛ nebyly obnovovány kampové spoje

Pro‰ek – Zbeãno a Kos Consult, s. r. o.; kotvy, helikální

5

s pozednicí. RovnûÏ spoje okapové pûtiboké vaz-

v˘ztuÏ, vrtání: Statical, s. r. o.; odvlhãení: V.O.K., v. o. s.

V roce 1995 se zdafiilo velké úsilí polistopadové

nice s vazn˘mi trámy byly provedeny kluznû, tedy

a Votava CZ, s. r. o.; klempífiské a pokr ˘vaãské práce:

doby a zcela zdevastovan˘ kostel byl spoleãnû

jednostrann˘ kamp byl profiíznut pouze ve vaznici.

V.O.K., v. o. s.; obnova kamenn˘ch fasád: Stones – Ivan

s mûstem Kutná Hora a chrámem sv. Barbory za-

Tyto prohfie‰ky pocházející z 19. a poãátku

Erben, dohled ak. soch. Vojtûch Adamec a ak. soch. Jo-

psán na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního

20. století byly nûkolikanásobnû pfiekonány pfii

sef Pospí‰il; oprava oken: Atelier Glass, J. Hy‰ka

dûdictví UNESCO. AÏ teprve v roce 2001 byla akce

opravû krovu v roce 1992. Více neÏ polovina vaz-

a D. Roskovec; omítky a malby interiéru: Reinex, s. r. o.

celkové obnovy kostela zafiazena do Programu zá-

n˘ch trámÛ o rozponu 8,5 m byla nastavena pro-

7 VINA¤, Jan (MURUS, s. r. o.). Sedlec – klá‰terní kostel

chrany architektonického dûdictví Ministerstva kul-

tézami s krátk˘mi vodorovn˘mi pláty zaji‰tûn˘mi

P. Marie, koncepce opravy krovu. Praha, duben 1992,

tury âR a po etapách pokraãovala aÏ do úplného

pouze dvûma svorníky. Spoje se vlivem seschnutí

6 s. Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰-

a pÛsobením zatíÏení prolomily a vazné trámy se

tû stfiedních âech v Praze.

zcela opadávaly a hrozilo po‰kození mobiliáfie.

6

zavr‰ení v roce 2008.


273

mastr_04_11.qxd

26.8.2011

9:04

Stránka 274

Obr. 4. Sedlec (okres Kutná Hora), kostel Nanebevzetí Panny Marie, rub kopulové klenby jiÏního dvoulodí. DráÏky vynechané ve ztuÏujících pasech pfiedstavují stopy po vazn˘ch trámech star‰ího krovu. (Foto Jaroslav Zastoupil, 2004) Obr. 5. Sedlec (okres Kutná Hora), kostel Nanebevzetí Panny Marie, rub klenby jiÏního dvoulodí s barokním táhlem ohnut˘m pfies meziklenební pas. (Foto Jaroslav Zastoupil, 2004). Obr. 6. Sedlec (okres Kutná Hora), kostel Nanebevzetí 4

5

Panny Marie, podkroví jiÏní lodi. Nad patami kleneb sbíhajících se na stfiedním sloupu dvoulodí byl v minulosti vyzdûn ciheln˘ pilífi a na nûm zaloÏena v˘mûna vyvû‰ující vazné trámy. Stav pfied montáÏí zalomeného táhla, na korunû pilífie je osazena krabice loÏiska. (Foto Jaroslav Zastoupil, 2004) Obr. 7. Sedlec (okres Kutná Hora), kostel Nanebevzetí Panny Marie, celkov˘ pohled na stfiechu ochozu a kaplí, stav po opravû. (Foto Ale‰ Pospí‰il, 2006)

6

7

opravován bez montáÏního sepnutí stûn. Tûmito

zející okny a vylehãujícími nikami podkroví boã-

hrozily zfiícením. JiÏní obvodová stûna byla sice

zásahy byla ohroÏena stabilita krovu v˘znamnû na-

ních lodí. Z prÛbûhu i umístûní bylo zfiejmé, Ïe se

v baroku pfiikotvena k pilífiÛm lodi rubov˘mi táhly,

máhaného vûtrem a podstatnû zhor‰eno namáhá-

jedná o stabilizované trhliny dilataãní, které stav-

z osmi táhel se ale zachovala pouze tfii. Jejich

ní obvodov˘ch stûn vodorovn˘mi silami. Spoleã-

bu neohroÏují. V˘jimku tvofiila trhlina procházející

funkce v‰ak byla od poãátku problematická. Pro-

n˘m v˘sledkem v‰ech tûchto prohfie‰kÛ byl rozvoj

pfiíãnû v‰emi konstrukcemi lodi v rozmezí tfietího

toÏe vrcholy kleneb dosahují zhruba v˘‰ky koruny

trhlin v klenbû hlavní lodi a transeptu o ‰ífice

a ãtvrtého pole od západního ‰títu. Charakter této

fiímsy, byla táhla ohnuta pfies klenbu. Takové fie-

10–50 mm. NejzávaÏnûj‰í trhliny se objevily na

trhliny odkazoval k poru‰e základÛ zpÛsobené nej-

‰ení pfii vyklonûní stûny a zatíÏení táhel vná‰í síly

styku lunet a obvodového zdiva. Tyto trhliny lemují-

spí‰e nehomogenitou v podloÏí. Pravdûpodobnou

do klenby a spou‰tí zaãarovan˘ kruh kolobûhu sil,

cí loì po celé délce dosahovaly nejvût‰í ‰ífiky upro-

pfiíãinu objasnil archeologick˘ prÛzkum. Kopaná

kter˘ se zastaví aÏ úpln˘m zfiícením konstrukce.

stfied lodi, zatímco u západního ‰títu a na styku

sonda v tûchto místech odhalila zbytky zdiva zá-

Na této poru‰e se v˘znamnou mûrou podílel

s transeptem byly vlasové. Zajímavé bylo zji‰tûní,

padního ‰títu románské stavby, tedy nejspí‰e

havarijní stav pultového krovu dvoulodí zpÛso-

jak dobfie se s tímto vyklonûním podpor vyrovnala

pfiedchÛdce stfiedovûké katedrály, jejíÏ základy by-

ben˘ masivním zatékáním. Nepfiíli‰ ‰Èastnû na-

santiniovská klenba, jejíÏ poruchy byly minimální.

ly ãásteãnû vyuÏity pro stavbu novou. S ohledem

vrÏen˘ krov s dvoupatrovou stojatou stolicí mu-

Tato velmi subtilní klenba vyuÏívající pfiípory pÛvod-

na pohnutou historii stavby je aÏ neuvûfiitelné,

sel b˘t v minulosti dodateãnû posílen v˘mûnou

ních stfiedovûk˘ch kfiíÏov˘ch kleneb je konstruová-

v jak dobrém stavu se zdivo zachovalo. Pfiíãinu té-

zaloÏenou na cihelné pilífie vyzdûné nad sloupy

na jako valená klenba s lunetami, je vyzdûna z ci-

to odolnosti je tfieba hledat v konstrukci a fieme-

dvoulodí, do které byly zavû‰eny stfiedy vazn˘ch

hel v tlou‰Èce 150 mm a v místû opûrn˘ch pilífiÛ

slném provedení nosného zdiva. V‰echny stûny

zesílena rubov˘mi pasy tlou‰Èky 300 mm. Zhruba

byly ve stfiedovûku vyzdûny v celé tlou‰Èce z ka-

ve ãtvrtinách rozpûtí jsou tyto pasy „vyvû‰eny“ ko-

menn˘ch, kvalitnû opracovan˘ch a svázan˘ch blo-

■ Poznámky

van˘mi táhly do vazn˘ch trámÛ krovu. Názor na

kÛ. Barokní oprava chrámu tuto technologii aÏ na

8 JANEâEK, Mar tin (IDOP Olomouc, a. s.). Kutná Hora-

funkci tûchto kotev objevujících se sporadicky u ba-

v˘jimky pfievzala.

-Sedlec, kostel Nanebevzetí Panny Marie, studie statické-

rokních kleneb (napfiíklad klenby nad knihovnami

VáÏné statické poruchy se projevovaly v jiÏním

ho zaji‰tûní objektu. Praha, duben 1999. Národní památ-

Strahovského klá‰tera) není v odborn˘ch kruzích

dvoulodí. JiÏní obvodová stûna chrámu provedená

kov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech

dosud ustálen. Mohlo by se jednat o závûsy pÛ-

Ignácem Bayerem kolem roku 1700 je jako jediná

v Praze.

vodního bednûní nebo podpÛrné body pro zdûní

v celé stavbû vyzdûna z lomového kamene s cihel-

9 První varianta sepnutí obvodov˘ch stûn hlavní lodi a jiÏ-

klenby z ruky bez bednûní, které po dokonãení

n˘mi okenními oblouky. Dvoulodí je zaklenuto cihel-

ního dvoulodí pfiedpokládala pouÏití pfiedepnut˘ch pramen-

klenby nemají statickou funkci. V roce 1999 byla

n˘mi kopulov˘mi klenbami tlou‰Èky 150 mm, kfií-

cÛ z ocelov˘ch lan v kombinaci s ocelov˘mi nebo Ïelezobe-

vypracována studie statického zaji‰tûní objektu

Ïem vyztuÏen˘mi rubov˘mi pasy tlou‰Èky 300 mm.

tonov˘mi rozpûrami. DoplÀková varianta zpracovaná na

vûnovaná vyklánûní stûn a poruchám kleneb. ¤e-

V˘jimku tvofií ãtyfii klenby v okolí jihozápadního ná-

podnût památkového ústavu poãítá s vyuÏitím vazn˘ch trá-

‰ení navrÏená touto studií v‰ak nebyla památko-

roÏí, které ztuÏující pasy postrádají. JiÏní obvodová

mÛ krovu, které mûly b˘t posíleny oboustrannou ocelovou

8

9

v˘m ústavem ani investorem akceptována.

stûna byla v˘raznû vyklonûna, ãemuÏ odpovídal

pfiíloÏkou doplnûnou ‰ikm˘mi ocelov˘mi táhly. Autor studie

V nosném zdivu hlavní lodi, presbytáfie i tran-

i stav kleneb poru‰en˘ch sítí trhlin. Deformace kle-

v‰ak vyjadfiuje pochybnosti nad úãinností tohoto fie‰ení

septu byly patrné trhliny ‰ífiky 10–20 mm, prochá-

neb byla v nejvíce postiÏeném úseku tak velká, Ïe

a jednoznaãnû preferuje variantu první.

274


mastr_04_11.qxd

26.8.2011

9:05

Stránka 275

9

8

10

11


materiálu byla zhotovena zvonová stolice, umís-

Panny Marie, oprava krovu hlavní lodi. (Foto Karel

tûná do lucerny a osazená mal˘m zvonem. Ne-

Následnû byly zahájeny práce na opravû krovu

Koubsk˘, 2003)

odborné zpracování stolice vãetnû jejího ne-

hlavní lodi a statickém zaji‰tûní obvodov˘ch stûn.


vhodného zaloÏení v‰ak nedávalo nadûji na její

V prvním kroku bylo realizováno provizorní sepnu-

Panny Marie, sestava zalomeného táhla spínajícího obvo-

dlouhodobé uÏívání.

tí vyklonûn˘ch obvodov˘ch stûn lodi ocelov˘mi la-

Krovy

Zajímavou pfiedstavu o fiemesle nám zanechaly

ny, umístûn˘mi do vûtracích otvorÛ v fiímsovém

Mlázovsk˘ a Marie Pilecká, 2011)

generace minulého reÏimu nad ochozem s kaple-

zdivu a ukotven˘mi na fasádû do nosníkÛ z dfievû-


mi. Zde byla pálená krytina nahrazena falcovanou

né kulatiny. Osazení a aktivace tûchto prvkÛ byly

Panny Marie, podkroví hlavní lodi, jádrové vrtání koruny

kr ytinou z mûdûného plechu, poloÏenou na neo-

provedeny horolezeckou technikou. Krov byl opra-

stûny otvorem ve vazném trámu jako pfiíprava pro sepnutí

praven˘ krov, kter ˘ byl navíc v havarijním stavu.

ven tesafisk˘m zpÛsobem s dÛrazem na maximál-

obvodov˘ch stûn kotvami. (Foto Karel Koubsk˘, 2003)

âást pozednic, vazn˘ch trámÛ i krátãat byla zcela

ní zachování pÛvodních prvkÛ a autentiãnost


zniãena dfievokaznou houbou. Nûkteré vazné trámy

pÛvodní konstrukce. V‰echny v˘mûny byly zhoto-

Panny Marie, detail fiímsového zdiva hlavní lodi. (Kresba

se opíraly o klenbu. Obûma úÏlabími zatékalo

veny jako kopie pÛvodních prvkÛ vãetnû obnovení

Vít Mlázovsk˘ a Marie Pilecká, 2011)

a úÏlabní krokve zcela vyfiazené z funkce byly vyná-

pÛvodních tesafisk˘ch spojÛ. Hlavní dÛraz byl kla-

‰eny bednûním.

den na provedení spojÛ zachycujících vodorovné

dové stûny nad klenbami jiÏního dvoulodí. (Kresba Vít

síly vyvozované leÏatou stolicí. Naru‰ené ãásti trámÛ. PfiestoÏe byl krov v roce 1992 opraven

Odvedení sráÏkové vody

krovu nahradily protézy s celodfievûn˘mi zámkov˘-

a zakr yt novou kr ytinou, byl jeho stav v roce

Záchranné práce byly zahájeny v roce 2000 po-

mi spoji. Fungování plátov˘ch spojÛ tûchto protéz

2000 havarijní. Vinou neodbornû provedeného

loÏením nové de‰Èové kanalizace. Do té doby byla

je zaloÏeno na pfiená‰ení sil ‰ikmo podkosen˘mi

oplechování do‰lo pod úÏlabím k masivnímu roz-

de‰Èová voda ze stfiech svádûna na terén u paty

ãely a dubov˘mi klínov˘mi hmoÏdíky. Obû ãásti

voji dfievokazné houby a prvky krovu hrozily zfiíce-

kostela. Odvod vody od obvodov˘ch stûn byl zne-

plátu jsou vzájemnû spojeny dubov˘mi kolíky

ním na rub klenby. V podobném stavu se nachá-

moÏnûn zmûnou konfigurace okolního terénu. Na

s protiklínky. Pokleslé ãásti krovu vãetnû prolo-

zela úÏlabí lemující vûÏ nad kfiíÏením. Z ãast˘ch

severní a západní stranû byla pfiilehlá komunika-

men˘ch vazn˘ch trámÛ byly vyzvednuty do pÛvod-

zmûn tvaru vûÏe patrn˘ch z ikonografick˘ch pra-

ce oproti pÛvodnímu stavu postupnû nav˘‰ena aÏ

ní polohy tak, aby nezatûÏovaly klenbu. Krov byl

menÛ je zfiejmé, Ïe zaloÏení vûÏe nad kfiíÏením

o 3 m, na jiÏní stranû byly pozemky jiného vlastní-

po celém obvodu lodi zaloÏen na dvojici nov˘ch

bylo velmi náchylné k poruchám. Tento problém

ka spádovány smûrem ke kostelu. PfieváÏná ãást

dubov˘ch pozednic. Tento zásah si vyÏádal po-

byl definitivnû vyfie‰en na poãátku 20. století,

sráÏkové vody nejen ze stfiech, ale i z nejbliÏ‰ího

stupné heverování a následné spu‰tûní v‰ech

kdy byla nová konstrukce vûÏe zaloÏena nad

okolí stavby se tedy vsakovala do podloÏí v tûsné

vazeb krovu pfiibliÏnû o 100 mm. Barokní táhla

klenbou na mohutné válcované nosníky. V rámci

blízkosti základÛ katedrály. Pfiedpokládali jsme,

kotvící klenbu do vazn˘ch trámÛ byla opatrnû

tohoto zásahu v‰ak byly v rozsahu kfiíÏení vyfiezá-

Ïe zfiízení nové kanalizace bude mít pozitivní vliv

odehnuta a po opravû trámÛ navrácena do pÛvod-

ny pûtiboké vaznice barokního krovu a tím naru-

nejen na vlhkost zdiva, ale i na stabilizaci static-

ní polohy.

‰ena jeho stabilita. Konstrukce vûÏe byla vyro-

k˘ch poruch zdiva a kleneb. Tento pfiedpoklad se

bena z mûkkého fiezaného dfieva. Ze stejného

záhy potvrdil.

Práce byly provádûny ze zavû‰eného le‰ení zhotoveného horolezeckou technikou. Uvnitfi kro-


275

mastr_04_11.qxd

26.8.2011

9:05

Stránka 276

12

13


tedy oproti stfiedovûkému stavu pootoãena o po-

nad vnitfiními sloupy. V tomto bodû byla obû ra-

lovinu strany opsaného osmiúhelníku a tam, kde

mena táhla spojena loÏiskov˘m dílem, kluznû ulo-

byla dfiíve úÏlabí, vznikla nároÏí. NároÏní krokve

Ïen˘m na korunu dochovan˘ch ciheln˘ch pilífiÛ.

byly zaãepovány do vazn˘ch trámÛ za ‰títky, vr-

Tímto zpÛsobem bylo vyfie‰eno zakotvení táhla

chol ‰títkÛ spojen s hlavní stfiechou hfiebenem

dostateãnû hluboko pod korunou jiÏní obvodové

a voda svedena podél ‰títkÛ mûlk˘mi úÏlabími.

stûny a zároveÀ pfienos svislé síly vyvozované za-

Obû tato fie‰ení odpovídají teorii fie‰ení stfiech.

lomen˘m táhlem do stfiedních sloupÛ dvoulodí.

V 19. století v‰ak do‰lo v souvislosti s vybudová-

Smykové síly vznikající nerovnomûrn˘m dotaÏe-

ním nového krovu k deformaci stfie‰ních ploch.

ním obou ramen táhla a pfiípadnû téÏ zmûnou tep-

ÚÏlabní krokve byly osazeny natupo na hfiebeny

loty byly redukovány kluzn˘m uloÏením loÏiskové-

‰títkÛ a tím byla zru‰ena pravdûpodobnû velmi

ho dílu na teflonové podloÏce. Základem sestavy

poruchová mûlká úÏlabí. V dÛsledku této úpravy

se opût stala systémová táhla Detan.

v‰ak byly deformovány stfie‰ní plochy, protoÏe pa-

V‰echny obvodové stûny byly posíleny ztuÏujícím

ty krokví neleÏí na osmiúhelníku soustfiedném

vûncem z helikální v˘ztuÏe, umístûn˘m pod fiímsou.

s pÛdor ysem fiímsy a námûtkové plochy nemají

V˘ztuÏ byla vedena ve spáfie tak, aby kamenné bloky

stejn˘ sklon. ¤e‰ení neodpovídá teorii stfiech,

nebyly po‰kozeny. Opûrné pilífie jiÏního dvoulodí, neza-

protoÏe voda je vedena na hrany ‰títÛ, kde není

vázané do obvodové stûny, byly pfiikotveny rovnûÏ heli-

moÏné umístit Ïlab, a následnû stéká na omítané

kální v˘ztuÏí a spára injektována vápenocementovou

‰títy a fiímsu. V rámci rekonstrukce jsme zvaÏova-

maltou pevnosti 2,5 MPa. Obdobnû byly sepnuty svislé

li návrat k nûkterému ze star‰ích fie‰ení, kter˘ by

trhliny nosného zdiva v oblasti parapetÛ oken a pod-

v‰ak znamenal úplnou demontáÏ dochovaného

kroví boãních lodí. Vodorovnû orientovaná helikální v˘-

krovu. Z tohoto dÛvodu byl tento námût zamítnut

ztuÏ byla uloÏena do spár mezi bloky ve vzájemné vzdá-

a nepfiíli‰ vhodné fie‰ení zÛstalo zachováno.

lenosti cca 600 mm po celé délce trhliny a zakotvena do ‰ikm˘ch vrtÛ. Trhliny byly oboustrannû hloubkovû in-

Panny Marie, posílení obvodov˘ch stûn hlavní lodi helikální v˘ztuÏí vloÏenou do dráÏky pod korunovou fiímsu.

Stûny

jektovány maltou pevnosti 2,5 MPa aplikovanou ruãní

V‰echny nové konstrukce byly navrÏeny na zá-

tlakovou pistolí. Spáry byly vyplnûny kotevní maltovou

tolí. (Foto Karel Koubsk˘, 2003)

kladû statického v˘poãtu. Tímto v˘poãtem byla po-

smûsí do úrovnû 20 mm pod líc stûny a dále doplnûny


souzena rovnûÏ stabilita obvodov˘ch stûn hlavní

pohledovou maltou dle návrhu restaurátora.

Panny Marie, pfiezdûní vrcholu klenby jiÏního dvoulodí.

lodi a jiÏního dvoulodí. Z v˘poãtu vyplynulo, Ïe

Zdûní klenby „z ruky“, tvar definován otáãivou ‰ablonou.

úsporn˘ opûrn˘ systém hlavní lodi není schopen

(Foto Karel Koubsk˘, 2005)

zajistit stabilitu podéln˘ch stûn bez jejich sepnutí

Pût nejvíce po‰kozen˘ch kleneb jiÏního dvoulo-

nad klenbami. Toto sepnutí nebylo moÏné provést

dí bylo lokálnû pfiezdûno z pÛvodních cihel pfii za-

táhly, protoÏe vrcholnice klenby dosahuje v˘‰ky ko-

chování jejich polohy a orientace. Po‰kozené cih-

vu byla nad klenbou zbudována lávka zavû‰ená

runy fiímsového zdiva. Byl tedy pouÏit systém stabi-

ly byly nahrazeny kvalitními cihlami z bouraãky.

za vazné trámy krovu. Klenba nebyla prÛbûhem

lizace stûn konstrukcí krovu. Na rozdíl od stfiedovû-

Dotãené klenby byly pfied zásahem podrobnû geo-

prací na krovu dotãena.

kého fie‰ení vyuÏívajícího pravdûpodobnû kotvení

deticky zamûfieny.

Obdobn˘m zpÛsobem byly opraveny krovy boã-

pozednic zazdûním do koruny zdiva byly stûny se-

jsme poprvé vyzkou‰eli zdûní kleneb z ruky bez

ních lodí a ochozu s kaplemi. Konstrukãní zmûny

pnuty ‰ikm˘mi ocelov˘mi táhly kotven˘mi do kaÏ-

bednûní. Úspû‰nost této technologie je závislá

se t˘kaly úÏlabí, kde byly extrémnû zatíÏené úÏlab-

dého druhého vazného trámu. Toto fie‰ení redukuje

na pouÏití kvalitní aktivované malty (pevnost cca

ní vazné trámy navrÏeny jako dvojité trámové ro‰ty

dotvarování spínacího systému vlivem vÛlí v tesafi-

2,5 MPa) a optimální vlhkosti cihel, jejichÏ kom-

s dubov˘mi hmoÏdíky. âásteãnou zmûnu prodûlal

sk˘ch spojích na minimum a má v˘hodu následné

binace zaruãí dostateãnû pevné spojení nové cih-

téÏ krov nad kaplemi, jehoÏ stojatá stolice byla do-

rektifikace. Jeho nev˘hodou je ãásteãné vná‰ení

ly s podkladem za velmi krátkou dobu (cca 30

plnûna o vzpûry a tfimeny tak, aby umoÏnila vyne-

ohybov˘ch sil do vazn˘ch trámÛ a riziko uvolÀování

vtefiin). Po tuto dobu je nutné cihlu zatíÏit zavû‰e-

sení vazn˘ch trámÛ do nového vû‰adla. V souvis-

sepnutí stûn vlivem vzniku trval˘ch prÛhybÛ tûchto

n˘m závaÏím anebo jako v na‰em pfiípadû prostû

losti s tímto krovem pocházejícím z 19. století je

trámÛ. Dosavadní chování stavby v‰ak nasvûdãuje

pfiidrÏet. Tímto postupem bylo moÏné vyzdít tfii aÏ

tfieba se zmínit o jeho nedostatcích, které pfiedur-

tomu, Ïe volba spínacího systému byla správná.

ãtyfii kruhy kopulové klenby za den. Tvar pfiezdíva-

Aplikace lepicí maltové smûsi do dráÏky ruãní tlakovou pis-

Klenby

10

Pfii opravû tûchto kleneb

ãily dne‰ní tvar stfiechy nad kaplemi. O pÛvodním

Stûny jiÏního kfiídla transeptu jsou se ‰títem

stfiedovûkém krovu této velmi sloÏité ãásti chrá-

spojeny pÛvodními kovan˘mi táhly, veden˘mi nad

mu máme velmi málo poznatkÛ. Zdá se v‰ak zfiej-

klesajícím ãelem klenby diagonálnû pfies roh kfiíd-

mé, Ïe kaple byly kryty vysok˘mi valbov˘mi stfie-

la. Z preventivních dÛvodÛ jsme navrhli doplnûní

chami zabíhajícími do pultové osmiúhelné stfiechy

obdobn˘ch táhel téÏ na severní stranû transeptu

■ Poznámky

ochozu. Voda z tûchto stfiech byla svedena úÏlabí-

a rovnûÏ nad klenbami závûru, kde chybûla. Pro

10 ZASTOUPIL, Jaroslav; KRÁL, Ivan. Katedrála Nanebe-

mi do koutÛ mezi kaplemi. V baroku do‰lo k radi-

nová táhla byl pouÏit systém DETAN doplnûn˘

vzetí Panny Marie, Kutná Hora-Sedlec, dokumentace nû-

kální zmûnû koncepce. V místech pÛvodních úÏla-

o atypické kotevní díly.

kter˘ch kleneb jiÏní lodi. Praha, kvûten 2002. 20 s. Ná-

bí byly vyzdûny nízké ‰títky, za které smûfiovala

Sepnutí stûn nad jiÏním dvoulodím bylo vyfie‰e-

nároÏí osmiúhelné pultové stfiechy. Stfiecha byla

no táhlem zalomen˘m do tvaru sedla s vrcholem

276

né ãásti byl definován otáãivou ‰ablonou, jejíÏ kfiivost jsme odvodili z neporu‰en˘ch kleneb.

rodní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze.


mastr_04_11.qxd

26.8.2011

9:05

Stránka 277

14

16 15


spár y. Demontovány a po opravû znovu poloÏeny

nou mezerou. Systém byl doplnûn drenáÏní flexi-

Panny Marie, detail ‰títku nad stykem kaplí. Na hranû

byly nástfie‰ní Ïlaby.

bilní trubkou uloÏenou na dnû v˘kopu na jílovou

stfiechy je patrná stojatá dráÏka svádûjící vodu do boku na

Krytina lemující úÏlabí kolem vûÏe byla po nega-

vrstvu. Nopová izolace byla ochránûna cihelnou

okapovou hranu na úrovni korunní fiímsy. (Foto Ale‰ Po-

tivních zku‰enostech z minul˘ch let vyvázána k la-

pfiizdívkou a v˘kop zasypán odkopanou zeminou.

spí‰il, 2008)

tím mûdûn˘m drátem. Plechová falcovaná krytina

Povrchová úprava okapového chodníãku byla pro-


nad ochozem s kaplemi byla demontována a po

vedena kamennou dlaÏbou do suchého vápeno-

Panny Marie, pata jiÏní obvodové stûny. Stav pfied dokonãe-

zúÏení pásÛ znovu poloÏena na opravené bednûní.

pískového loÏe na ‰tûrkovém podsypu. NejdÛleÏi-

ním systému odvlhãení. Soklová li‰ta je jiÏ potaÏena olovû-

Voda pfiitékající na hrany ‰títÛ byla svedena do bo-

tûj‰ím detailem celého systému se stalo

n˘m plechem, okapnice nikoliv. (Foto Karel Koubsk˘, 2007)

ku stojat˘mi dráÏkami v˘‰ky cca 80 mm. Toto fie-

zakonãení nopové fólie nad terénem, umoÏÀující


‰ení v‰ak není funkãní pfii pfiívalov˘ch de‰tích, coÏ

mikroventilaci vzduchu a odvod vodních par z me-

Panny Marie, detail odvlhãení jiÏní obvodové stûny. (Kres-

v budoucnu pravdûpodobnû povede k úpravû tva-

zery mezi fólií a zdivem. Tento detail musel b˘t vy-

ba Vít Mlázovsk˘ a Marie Pilecká, 2011)

ru krovu bez ohledu na jeho památkovou hodnotu.

fie‰en tak, aby neru‰il vzhled katedrály. Navrhli jsme soklovou klempífiskou li‰tu z mûdûného ple-

Odvlhãení stûn

chu tlou‰Èky 1,0 mm, kotvenou ke zdivu pfiíponka-

V‰echny ostatní klenby byly oãi‰tûny a jejich

Paradoxnû byla vzlínavou vlhkostí nejvíce zasa-

mi a krytou mûdûnou okapnicí. Okapnice byla za-

trhliny vyklínovány a injektovány oboustrannû mal-

Ïena jiÏní obvodová stûna. Vysvûtlení lze snad hle-

taÏena pod omítku fasády. V‰echny mûdûné prvky

tami na bázi hydraulického vápna. Zrnitost tûchto

dat ve skuteãnosti, Ïe je na rozdíl od ostatních

byly dodateãnû potaÏeny olovûn˘m plechem

malt byla optimalizována podle ‰ífiky trhliny. Trhli-

stûn vyzdûna z lomového kamene s velk˘m podí-

tlou‰Èky 1,5 mm. Konfiguraci terénu svaÏujícího

ny ‰ir‰í neÏ 20 mm byly doplnûny ciheln˘mi a bfiid-

lem vápenné malty. V minulosti byl podél této stû-

se ke kostelu nebylo moÏné zmûnit v celé plo‰e

liãn˘mi úlomky. Chybûjící ãásti klenebních pasÛ

ny vybudován zdûn˘ odvlhãovací kanál napojen˘ na

pfiilehlého pozemku. Situaci jsme vyfie‰ili vsakova-

byly doplnûny ciheln˘m zdivem do pÛvodního tva-

vûtrací sopouch zfiízen˘ v opûrném pilífii západní

cím drenáÏním v˘kopem zhotoven˘m po celé délce

ru. Na rubu kleneb byla opravena nebo doplnûna

stûny kostela. Kanál byl rozdûlen opûrn˘mi pilífii

stûny ve vzdálenosti cca 3 m od objektu. Terén pfii-

mazanina z vápenné malty.

na nûkolik úsekÛ vzájemnû propojen˘ch prostupy

léhající ke kostelu byl vyspádován smûrem k dre-

v základovém zdivu pilífiÛ. Pozdûji v‰ak byl na nû-

náÏnímu v˘kopu. Na jeho dno byla umístûna dre-

kolika místech zasypán. ZvaÏovali jsme obnovení

náÏ svedená do de‰Èové kanalizace a v˘kop byl

PÛvodní pálená kr ytina byla v devadesát˘ch

tohoto fie‰ení, ale nakonec jsme se rozhodli pro

zasypán ‰tûrkem. S odstupem ãasu lze toto fie‰ení

letech 20. století nahrazena betonovou dráÏko-

fie‰ení jiné. Hlavním dÛvodem byla délka kanálu

povaÏovat za velmi úspû‰né. Vlhkost stûny dosa-

vou ta‰kou. Ta byla zachována, ale zásadní

(45 m) a skuteãnost, Ïe prostupy v opûrn˘ch pilí-

hující pfied rekonstrukcí v˘‰ky cca 2 m nad podlahu

opravu prodûlaly neodbornû zhotovené klempífi-

fiích, jejichÏ prÛfiez (200/200 mm) byl podstatnû

kostela klesla pod úroveÀ podlahy a pouze v obdo-

ské prvky. Novû byla provedena v‰echna úÏlabí,

men‰í neÏ prÛfiez kanálu, znaãnû omezovaly hori-

bí se zv˘‰enou vlhkostí vystupuje na nûkolika mís-

podloÏená po délce ‰irok˘mi fo‰nami a modifi-

zontální proudûní vzduchu kanálem. Zvût‰ení pro-

tech do v˘‰ky maximálnû 300 mm. Na ostatních

kovan˘m asfaltov˘m pásem. Novû bylo zhotove-

stupÛ nepfiicházelo ze statick˘ch dÛvodÛ v úvahu.

stranách chrámu, kde je fasáda zhotovena z ka-

no rovnûÏ lemování stûn doplnûné dilataãní li‰-

Rozhodli jsme se pro ochránûní základového zdiva

menn˘ch blokÛ aÏ do úrovnû terénu, bylo ze vzhle-

tou s fiádn˘m kotvením a utûsnûním styãné

stûny nopovou fólií v˘‰ky 40 mm s horní otevfie-

dov˘ch dÛvodÛ zvoleno jednodu‰‰í fie‰ení bez no-

Stfiecha


277

mastr_04_11.qxd

26.8.2011

9:05

Stránka 278

Obr. 17. Sedlec (okres Kutná Hora), kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled do presbytáfie, stav pfied restaurováním. (Foto Jaroslav J. Alt, 2002) Obr. 18. Sedlec (okres Kutná Hora), kostel Nanebevzetí Panny Marie, hlavní loì kostela, stav po restaurování. (Foto Jaroslav J. Alt, 2007) sond bylo moÏné vyãíst komplexní ãasovou posloupnost vrstvení nátûrÛ, pfiípadnû omítek (stejné fiazení barevn˘ch vrstev dokazují v˘sledky mikroskopické stratigrafie). Nejstar‰ímu mûìnatému zelenému tónu, jehoÏ pigmentová sloÏka byla identifikována jako malachit,

14

pfiedchází sjedno-

cující bíl˘ vápenn˘ nátûr. Zelená barevná vrstva byla následnû souvisle pfiekryta silnûj‰í vrstvou vápenného nátûru (nátûrÛ, pfiípadnû tenké vrstviãky ‰tuku), na kter˘ byla v neaktivních partiích ãlenûní architektury nanesena vápenná vrstva probarvená v tónu svûtlého lomeného okru, na aktivních 17

barevnosti náleÏející barokní úpravû interiéru, realizované v letech 1702–1707 Janem BlaÏejem

■ Poznámky

Santinim-Aichlem. Samovolnû odhalené fragmen-

11 ZAHRADNÍK, P., cit. v pozn. 4, „…kvûten aÏ ãervenec

ty této barevné vrstvy se objevovaly na stûnách

1705 – návod ke zhotovení barev, kter˘ch má b˘t pouÏito ve

interiéru v místech, kde mlad‰í barevné vrstvy v˘-

velkém kostele. Tento návod zní: ‚1. Barva pro natfiení Ïil

malby silnû naru‰ila intenzivnû do objektu zatéka-

(pro venis illiniendis) ve velkém kostele. Vezmi jednu libru

jící de‰Èová voda. V korespondenci mezi Santinim

ãistû uha‰eného a prÛmûrnû zhu‰tûného vápna, pfiidej dva

a tehdej‰ím opatem Jindfiichem Snopkem je otáz-

loty dobfie zaprá‰ené (pulverisato) barvy z mince o zeleni fie-

ka barevnosti interiéru i její strukturovanosti a in-

ãené berggrÛn a co nejlépe smíchej, pfiilej dostateãné mnoÏ-

tenzity pomûrnû detailnû fie‰ena.

11

Pod demontovanou kazatelnou pfii severozá-

18

drenáÏní trubkou napojenou na kanalizaci.

dobn˘m zpÛsobem s tou v˘jimkou, Ïe na jednu libru vápna

padním pilífii kfiíÏení hlavní a pfiíãné lodi se v mís-

vezme‰ poloviãní téÏe barvy, totiÏ jeden lot. Nebo v prvém

tech chybûjící stávající dlaÏby objevilo torzo star‰í

pfiípadû pfiidej sedmnáctinu barvy vzhledem k vápnu, v dru-

pálené, ãervenohnûdé dlaÏby, která s nejvût‰í

hém pfiípadû tfiiatfiicetinu. Oznaãené staffium drÏí 12 liber

pravdûpodobností souvisela s barokními úpravami

vápna. Oznaãené sklíãko (vitrellum) 12 lotÛ barvy. Pro Ïíly

interiéru. Lze si proto pfiedstavit základní barev-

tedy mají b˘t pfiidána dvû srovnaná skla (vitra). Pro lunety

nou koncepci interiéru jako kombinaci ve dvou va-

a zdi jedno srovnané sklo (vitrum).‘ 4. ãervna 1706. V do-

lérech zelenû pojednan˘ch stûn (tmav‰í aktivní

pise Santinimu opat Jindfiich Snopek pí‰e: ‚Z nedávno na-

prvky, svûtlej‰í prvky pasivní) a teplého ãerveno-

psan˘ch, jakkoliv je‰tû nezodpovûzen˘ch bodÛ je je‰tû tfie-

hnûdého tónu plochy podlahy.

ba zodpovûdût jeden, a to touto pfiíleÏitostí. Je totiÏ zjevné,

pové fólie. Odvlhãovací v˘kop byl zasypán vápencov˘m ‰tûrkem velké frakce a doplnûn odvûtrávanou

ství vody a obarvuj. 2. Pro lunety a hlavní zeì. Postupuj po-

Ïe ty dvû barvy, totiÏ vy‰‰í, kterou jsou barveny Ïíly, a dru-

PrÛzkum

há, nev˘razná, kterou jsou barveny hlavní zdi, jsou od sebe

Úkolem prÛzkumu bylo zji‰tûní rozsahu docho-

velice ‰patnû odli‰itelné. Myslel jsem si proto, aby se ka-

vání barevné vrstvy v˘malby stûn a kleneb interiéru

pitály i s dolÛ sbíhajícími obl˘mi ãlánky natfiely silnûj‰í, stej-

Rekonstrukce barevnosti interiéru kostela a re-

související s pfiestavbou objektu Janem BlaÏejem

nû zelenavou barvou, aby se lépe odráÏely od hlavní zdi.

staurování maleb v klenbû kfiíÏení hlavní a pfiíãné

Santinim-Aichlem a zmapování stavu následn˘ch

Obdobnû by se mûlo zacházet i s dolními kulat˘mi sloupy,

lodi a v klenbách kaplí ochozu

úprav barevnosti interiéru provádûn˘ch postupnû

uzná-li to pán za vhodné.‘“

Rekonstrukce barevnosti interiéru kostela pro-

mezi lety 1801–1902. Poslední barevná úprava in-

12 ZAHRADNÍK, P., cit. v pozn. 4. Dne 20. ãervna 1897

bíhala souãasnû v rámci jeho celkové obnovy.

teriéru realizovaná pod dohledem Ludvíka Láblera

byl jiÏ Lábler titulován jako „c. k. správce stavby pfii kos-

12

zdÛrazÀuje aktivní ãlánky

I pfies poãáteãní nejistoty pfiedstavující pfiedev‰ím

v letech 1897–1902

zorientování se ve variantách moÏn˘ch zásahÛ

architektur y pomocí svûtlého tónu (velmi svûtl˘

z hlediska etiky, estetiky, technick˘ch moÏností

smetanov˘ aÏ bíl˘ tón) na pozadí klidn˘ch ploch

14 ALT, Jaroslav J. Restaurování nástropní malby Nejsvû-

i financování byl nakonec zvolen postup, jehoÏ zá-

v tónu svûtlého lomeného okru. SondáÏním prÛ-

tûj‰í Trojice J. J. Steinfelse v klenbû kfiíÏení hlavní a pfiíãné

klad tvofií právû etick˘ pfiístup pfii práci s historic-

zkumem bylo zji‰tûno, Ïe tato barevná koncepce

lodi kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci – restaurá-

k˘m ar tefaktem. JiÏ od poãátku bylo zfiejmé, Ïe

pomûrnû vûrnû sleduje star‰í barevné fie‰ení rea-

torská zpráva. Praha, 2008. 98 s. Národní památkov˘

stávající barevnost v˘malby se podstatnû li‰í od

lizované po roce 1853.

278

13

V ãásti proveden˘ch

tele sv. Barbory“. 13 TamtéÏ. V roce 1853 byly zahájeny stavební práce.

ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze.


mastr_04_11.qxd

26.8.2011

9:05

Stránka 279

19

20


ke znaãné fragmentárnosti dochování tûchto ba-

v‰ech soudrÏn˘ch star‰ích vrstev barevn˘ch

Panny Marie, nástropní malba v kfiíÏení, stav po restauro-

revn˘ch vrstev by v‰ak bylo nezbytné na mnoha

i omítkov˘ch byly drobnûj‰í defekty zednicky vy-

vání. (Foto Jaroslav J. Alt, 2006)

místech prakticky fabulaãnû definovat partie ak-

spraveny a v místech absence omítkov˘ch vrstev


tivní a pasivní. Zdaleka ne v‰ude bylo jasné, do

nataÏeny omítky nové. Nesourod˘ povrch omítek

Panny Marie, nástropní malba v kfiíÏení, giornata. (Za-

které kategorie Santini pfiíslu‰n˘ prvek fiadil. Vel-

byl následnû sjednocen tenk˘m vápenn˘m nátû-

kreslení provedli studenti Fakulty restaurování Univerzity

k˘m nedostatkem preferování santiniovské barev-

rem, kter˘ poslouÏil jako separaãní vrstva oddûlu-

Pardubice, 2005)

né koncepce v˘malby interiéru by v‰ak byla sku-

jící fragmenty star‰ích nátûrÛ od nátûrÛ nov˘ch

teãnost, Ïe bychom se zab˘vali vrstvou, která je

a zároveÀ se stal podkladem pro aplikaci dvou-

sice souãástí jedineãné pfiestavby objektu, sou-

vrstvého probarveného vápenného nátûru. V˘-

prvcích v tónu zataÏené bílé (v˘malba v letech

ãasnû bychom v‰ak vûdomû nevnímali fakt, Ïe ná-

sledného tónu bylo dosaÏeno optick˘m souãtem

1853–1854). Ve fázi oprav v letech 1897–1902

sledovaly dal‰í úpravy interiéru, které se t˘kaly ne-

dvou na sebe kladen˘ch pololazurních vrstev.

byl povrch stûn znovu lokálnû pfie‰tukován. Finální

jenom zmûny barevnosti stûn, ale i zmûn, doplÀkÛ

barevnou vrstvu tvofiil hlinkov˘ nátûr, v souãas-

a pfiesunÛ mobiliáfie, osazení nové dlaÏby, pfiesklí-

Restaurování nástropní malby Jana Jakuba Stein-

nosti silnû degradovan˘ a na mnoha místech jiÏ

vání oken, prÛbûÏného doplÀování drobn˘ch sta-

felse Nejsvûtûj‰í Trojice v klenbû kfiíÏení hlavní

odpadl˘. Problém vzlínající vlhkosti byl fie‰en

vebních prvkÛ a podobnû. ZávaÏnou otázkou, kte-

a pfiíãné lodi

i v minulosti a patrnû v souvislosti s opravou ob-

rá se v této souvislosti bezprostfiednû nask˘tala,

Vlastnímu restaurování pfiedcházel restaurátor-

jektu v letech 1897–1902 byla jiÏní stûna vnûj‰í

byla oprávnûnost tohoto fie‰ení z hlediska etické-

sk˘ prÛzkum. Nedestruktivní prÛzkum spoãíval

boãní jiÏní lodû izolována aÏ do v˘‰ky okenních

ho pfiístupu k historickému dílu jako celku v rámci

v pozorování malby v rozpt˘leném svûtle, v razant-

bankálÛ asfaltov˘m nátûrem. V dÛsledku tohoto

procesu jeho revitalizace.

Jednalo se o otázku,

ním boãním osvûtlení a ve svûtle UV lampy. De-

nevhodného zpÛsobu izolace stûn do‰lo k dal‰í-

zda je pfiípustné soustfiedit se pouze na jednu

struktivní prÛzkum pfiedstavoval odbûr vzorkÛ pro

mu zvy‰ování úrovnû jejich zavlhãování. PrÛzku-

z poloÏek tvofiících spoleãnû s poloÏkami ostatní-

chemickou mikroanal˘zu a stratigrafii, zkou‰ky

mem bylo zji‰tûno, Ïe santiniovská barevná vrst-

mi postupnû ukládané ãasové souvrství a za cenu

snímání povrchov˘ch neãistot a snímání, respekti-

va se pod pozdûj‰ími nátûr y a vrstvami omítek

ztráty (odstranûní) následn˘ch ãasov˘ch sedimen-

ve ztenãení vrstev pozdûj‰ích zásahÛ v malbû

interiéru zachovala ve znaãnû torzálním stavu.

tÛ rozhodnout o její v˘luãné prezentaci.

(ztmavlé retu‰e, rozsáhlej‰í pfiemalby). Povrch

Koncepce rekonstrukce barevného fie‰ení interié-

Rekonstrukce barevného fie‰ení v˘malby stûn

15

malby byl pfiekryt pomûrnû silnou vrstvou povrchov˘ch neãistot. Prakticky v celé plo‰e klenby bylo

Pfii úvahách a koneãném rozhodnutí o respek-

moÏné pozorovat ztmavlé retu‰e, lokální pfiemalby

Po vyhodnocení v˘sledkÛ prÛzkumu byla zvaÏo-

tování a prezentaci nejmlad‰í barevné koncepce

i rozsáhlej‰í domalby související s pfiede‰l˘mi opra-

vána koncepce rekonstrukce povrchÛ stûn a kle-

v˘malby byla jedním z hlavních dÛvodÛ skuteã-

vami. Jednalo se jednak o barevné úpravy star‰ích

neb interiéru z hlediska preference jedné ze dvou

nost, Ïe Láblerem realizované barevné fie‰ení

nabízejících se variant barevného fie‰ení v˘malby.

stûn a plastick˘ch architektonick˘ch ãlánkÛ je jiÏ

Jako velmi atraktivní se zpoãátku jevila moÏnost

integrální souãástí ãasového sedimentu, kter ˘

■ Poznámky

rehabilitace, aÈ jiÏ formou restaurování, nebo re-

mÛÏeme v interiéru identifikovat i v dal‰ích poloÏ-

14 VI≈AS, Salvador Muños. Contemporar y Theor y of

konstrukce, barevnosti související s barokní pfie-

kách. Po ‰etrném odstranûní degradovan˘ch frag-

Conser vation. Oxford : Butter wor th-Heinemann, 2005.

stavbou Jana BlaÏeje Santiniho-Aichla. Vzhledem

mentÛ poslední hlinkové v˘malby a ponechání

ISBN 9780750662246.

ru kostela


279

mastr_04_11.qxd

26.8.2011

9:05

Stránka 280

21

22

kresba. Ve svûtle UV lampy bylo moÏné pozorovat

logie jsou shodné a Ïe autorem maleb v klenbách

nûkteré z pozdûj‰ích zásahÛ v originální malbû, pfie-

ochozov˘ch kaplí je téÏ Jan Jakub Steinfels. Právû

dev‰ím retu‰e a barevné vrstvy pfiemaleb obsahují-

porovnáním zpÛsobu malby, práce s objemem

cích zinkovou bûlobu, a pfiesnûji definovat jejich

a draperií i zasazení figurálních sestav v rámci

rozsah.

kompozice do relativnû mûlkého prostoru lze au-

Zkou‰ky ãi‰tûní byly provádûny suchou i mokrou

torství v‰ech maleb pfiipsat jednomu umûlci. Pro

cestou. Jak pfii snímání silnûj‰ích vrstev depozitÛ,

Steinfelse typická práce pfii v˘stavbû objemu in-

tak pfii snímání ãi ztenãování vrstev ztmavl˘ch retu-

karnátu pomocí kombinace ãistû malífisky mûkké-

‰í, pfiemaleb a domaleb se po odzkou‰ení pfiibliÏ-

ho, v barvû modifikovaného nánosu s jemnou kfií-

nû 10 rÛzn˘ch typÛ nejlépe osvûdãil iontomûniã

Ïenou ‰tûtcovou ‰rafurou prohlubující zastínûné

Purolite C 100 H+ (doba aplikace asi 3–4 min.), lo-

partie se dá velmi snadno identifikovat na v‰ech

kálnû kombinovan˘ s 3 % uhliãitanem amonn˘m

zde uvádûn˘ch malbách. K obdobn˘m závûrÛm t˘-

v Tylose (doba aplikace asi 4 min.). Pro snímání

kajícím se autorství maleb v klenbách ochozov˘ch

depozitÛ se jako nej‰etrnûj‰í a místy i dostateãnû

kaplí dochází ve svém v˘zkumu i ·tûpán Vácha.

18

úãinná ukázala metoda suché cesty, aplikovaná pomocí houby wishab. Po vyhodnocení zkou‰ek byl jako základní fixáÏní prostfiedek barevné vrstvy

23

■ Poznámky

zvolen Klucel E (2 %), v místech enormnû zprá‰-

16 SLOUKOVÁ, Lenka. Restaurování nástropní malby

kovatûlé a uvolnûné barevné vrstvy v kombinaci

v klenbû ochozové kaple sv. Bernarda v ochozu klá‰terní-

s Hydro-Grundem (2 %). Strukturní zpevnûní omít-

ho kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Kfititele

kov˘ch vrstev bylo provedeno Funcosilem 300.

v Sedlci u Kutné Hor y. Litomy‰l, 2006. 65 s. Praktická


V partiích, kde mlad‰í zásah v malbû pfiedsta-

Panny Marie, nástropní malba v klenbû ochozové kaple

voval jedinou dochovanou barevnou vrstvu, byly

restaurování.

sv. Bernarda, detail, stav pfied restaurováním. (Foto Lenka

domalby ponechány. V‰echny defekty v malbû by-

17 MENZEL, Filip. Restaurování nástropní malby v klenbû

Slouková, 2007)

ly vytmeleny, reverzibilní retu‰ byla volena kombi-

ochozové kaple PatronÛ zemsk˘ch v ochozu klá‰terního


novaná, imitativní v drobnûj‰ím detailu a barevnû

kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Kfi titele

Panny Marie, nástropní malba v klenbû ochozové kaple

scelující v partiích rozsáhlej‰ích defektÛ.

v Sedlci u Kutné Hor y. Litomy‰l, 2006. 62 s. Praktická

sv. Bernarda, detail, stav po restaurování. (Foto Lenka Slouková, 2007)

Restaurování nástropních maleb v klenbách ochozov˘ch kaplí sv. Bernarda, 17

16

PatronÛ zem-

bakaláfiská práce (BcA.). Univerzita Pardubice, Fakulta

bakaláfiská práce (BcA.). Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování.

Obr. 23. Sedlec (okres Kutná Hora), kostel Nanebevzetí Pan-

sk˘ch,

sv. Anny a sv. Josefa, které pod vedením

18 VÁCHA, ·tûpán. Fresky Jana Jakuba Steinfelse v klá‰-

ny Marie, schémata v˘malby stûn hlavní lodi kostela, vlevo ba-

pedagogÛ provádûli studenti Ateliéru restaurová-

terním kostele v Sedlci ve svûtle písemn˘ch pramenÛ. In

revnost koncipovaná J. B. Santinim-Aichlem, vpravo barev-

ní nástûnné malby a sgrafita Fakulty restaurování

LOMIâKOVÁ, Radka (ed.). Sedlec: historie, architektura

nost koncipovaná L. Láblerem. (Studie Jaroslav J. Alt, 2003)

Univerzity Pardubice, probíhalo obdobn˘m zpÛso-

a umûlecká tvorba sedleckého klá‰tera ve stfiedoevrop-

bem jako restaurování malby v kfiíÏení hlavní

ském kontextu kolem roku 1300 a 1700. Praha : Togga,

tmelÛ v místech prasklin a defektÛ, dále pak

a pfiíãné lodi. Snahou bylo dodrÏet stejnou kon-

2009, s. 547–571. ISBN 978-80-87258-22-4.

o mlad‰í zásahy v malbû v podobû pfiemaleb a do-

cepci restaurátorského zámûru a s ní související

maleb. ·lo o dva aÏ tfii ãasovû od sebe pomûrnû

technologii. Jedním z dÛleÏit˘ch poznatkÛ, které

vzdálené zásahy (1853–1854, 1897–1902 a zfiej-

vze‰ly z komparace maleb v klenbách kaplí ocho-

mû v druhé polovinû 30. let 20. století). V boãním

zu a malby v klenbû kfiíÏení hlavní a pfiíãné lodi, by-

svûtle se dala dobfie identifikovat giornata a rytá

la skuteãnost, Ïe jak technika malby, tak i techno-

280


Obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v

Recommend Documents