29/2/2004
K psaní odborných článků v angličtině Karel Sigler Mikrobiologický ústav AVČR, Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 Přijato do tisku 1. Úvod 2. Pišme pro čtenáře 2.1 Co čtenáři od autorů očekávají a jak čtou text 2.2 Respektujme informační strukturu anglické věty 3 Čeho se vyvarovat při psaní 3.1 Mlžení a „kalné“ výrazy 3.2 Utajené vnitřní kontexty 3.3 Preciznost a „repetýrka“ 3.4 „Když to nejde logicky, řeknu to chronologicky“ 3.5 Logické skoky a „přepřahání“ 3.6 „Zdeúřední“ výrazy a formulace 3.7 Dlouhé věty, krátké věty 3.8 Vzájemná návaznost vět 3.9 Opisujeme od rodilých mluvčích – s mírou 4 Čechismy ve větné stavbě 4.1 Jak vyhnat přísudek na konec anglické věty 4.2 Hromadění genitivů 4.3 Trpný rod 5 Oblíbené české výrazy, které v anglickém textu představují pastičky 5.1 Množné číslo u podstatných jmen v přívlastku 5.2 Předložky 6 Čeština a angličtina si často nevidí z očí do očí 6.1 Jednotné a množné číslo 6.2 Množství, objemy, počty 6.3 Některé další potenciální pastičky 7 Praktické rady při sepisování 7.1 Příprava rukopisu 7.2 Po výběru časopisu: 7.3 Psaní samotného článku 8 Doporučená literatura 1. Úvod Psaní odborných a přehledných článků, grantových přihlášek, anotací, životopisů, atd. je provázeno snahou nás autorů o to, aby tyto texty byly dobře přijaty či přinejmenším nebyly odmítnuty. Snažíme se tedy napáchat v daném textu co nejméně chyb a nepřesností. Protože valná část těchto textů je v angličtině (v poslední době se rozmáhá snaha psát v angličtině např. doktorské disertace – tedy poměrně rozsáhlé útvary), bylo by dobré připomenout si některé zásady psaní anglických textů, a upozornit na problémy, které může tato činnost pro českého autora představovat. Hlavní překážky, které se nám staví do cesty v naší snaze napsat pokud možno bezchybný anglický text, jsou (1) čeština, (2) angličtina. Čeština proto, že zhusta (přiznejme si to!) neumíme moc dobře psát česky. To může mít dvě hlavní příčiny: vnější (nikdo nás 1
29/2/2004 vlastně nenaučil dobře se vyjadřovat v psané češtině - na přírodovědných fakultách se nic takového neučí a ze střední školy jsme leccos zapomněli), a příčinu vnitřní (horší a podstatnější) – často nevíme přesně, co vlastně chceme říci, a zhusta si také ani v rodném jazyce nejsme jisti, jak to chceme říci. Při překonávání těchto překážek můžeme použít dvou metod. Jedna metoda obtížnější -spočívá v tom, že se naučíme lépe psát. Je velmi účinná a obecně doporučovaná, ale je poměrně náročná na čas, energii a koncentraci. Lehčí metodou, velmi často používanou, je, že se pokusíme své nedostatky zamaskovat. Mezi maskovací prostředky používané v odborných článcích a velmi oblíbené v našich krajích patří tzv. mlžení. V zásadě rozeznáváme mlžení květnaté, odborně terminologické a jejich kombinaci. I když můžeme být (a často jsme) úspěšní mlžiči v češtině, mlžení v angličtině představuje určitá rizika, kterých si musíme být vědomi. V angličtině se totiž obecně, a ve vědeckých textech zvláště, mlží daleko méně, než v češtině. I když se budeme ubírat první - obtížnější - cestou, a budeme se snažit napsat dobrý anglický článek bez mlžení, musíme si být vědomi toho, že angličtina je cizí řeč, od češtiny často podstatně odlišná. Chtěl bych krátce upozornit na některé problémy a úskalí, se kterými se při psaní anglických textů setkáváme a kterých si často ani nejsme vědomi. Následující odstavce nechtějí (a ani nemohou) zevrubně rozebírat jednotlivé gramatické, syntaktické a stylové jevy, ale spíše zábavnou formou poukázují na některé návyky, zlozvyky a odlišnosti češtiny a angličtiny, které způsobují, že občas píšeme odborné texty v Czenglish. 2. Pišme pro čtenáře 2.1 Co čtenáři od autorů očekávají a jak čtou text Při psaní článku musíme mít na paměti železné pravidlo, že nepíšeme pro sebe, ale pro čtenáře. Nezáleží na tom, jak jsme my jako autoři spokojeni s textem, ale pouze na tom, jak ho pochopili čtenáři. Je proto dobré vědět, jak vlastně čtenáři čtou text a co od něj očekávají. Jedním z hlavních požadavků je vnitřní logika našeho sdělení - informace by se měly odvíjet v logickém sledu, bez významových a logických skoků. Dalším požadavkem je přehlednost. Tatáž informace zpracovaná v přehledné tabulce má mnohem větší sdělný obsah než komplikované vyjádření v textu (Gopen a Swan 1990). Příklad 3: „Faktor A měřený za 2,4,10 a 18 h vykazoval hodnoty 21,4; 32,8; 36,5 a 40,6“.. Tytéž hodnoty podané tabulkovou formou jsou podstatně informativnější: Čas (h) Faktor A 2 21,4 4 32,8 10 36,5 18 40,6 2.2 Respektujme informační strukturu anglické věty Anglická věta má podstatně rigidnější gramatickou strukturu, než věta česká, a to se odráží i v její struktuře informační. V anglickém textu si čtenář obvykle pamatuje nejlépe to, co je na konci věty, v tzv. stress position. Zde se objevuje nová informace, ke které celá věta směřuje a kterou je třeba zdůraznit. Naproti tomu informace na začátku věty, v tzv. topic position, naznačuje čtenáři, co bude věta obsahovat, tvoří tedy pojítko mezi tím, co už bylo řečeno, a tím, co bude následovat. Důležité je, že topic position obsahuje (zpětnou) informaci o osobě, věci nebo konceptu, kterých se naše sdělení týká (Gopen a Swan 1990). Příklad: „Bees disperse pollen“ - „Pollen is dispersed by bees“
2
29/2/2004 První věta naznačuje, že sdělení se týká včel, a jedna z jejich činností, o které zatím nebyla řeč a je pro čtenáře nová, je roznášení pylu. Naproti tomu druhá věta je zřejmě částí pojednání o pylu, který je kromě větru, brouků a dalších prostředníků roznášen také včelami. Pro nás jako autory sdělení z toho plyne poučení, že bychom neměli začínat větu nejdůležitější informací; mohlo by se stát, že v očekávané stress position čtenář nic nenajde, a informaci si nezapamatuje. Porušení tohoto pravidla vede k podstatnému snížení srozumitelnosti a čitelnosti textu. 3 Čeho se vyvarovat při psaní 3.1 Mlžení a „kalné“ výrazy Naše dobré české mlžení, o kterém byla zmínka v úvodu, vede k větným konstrukcím, které lze jen velmi obtížně přeložit. Příklad: „V této souvislosti tudíž není nezajímavé upozornit na možnou souvislost regulační úlohy růstové rychlosti s mechanismem katabolické represe“. Typickým příznakem mlžení je návyk ponechávat si ve větě “zadní vrátka” a vyhýbat se jednoznačnému (závaznému) sdělení. Podmiňovací charakter nějakého sdělení je v angličtině možno vyjádřit např. pomocí “seemingly”, “apparently”, “conceivably”, “possibly” nebo “obviously”; nic neříkající začátek věty je možno vynechat. Tedy - “(In this context it should be noted that) the regulatory role of the growth rate can possibly be associated with the mechanism of catabolite repression.” Dalším zlozvykem je používání “kalných” výrazů místo přesně významově vymezených slov. Významová rozplizlost se opět jasně projeví při pokusu o překlad do angličtiny, nebo jiné řeči. Příklad: “Poruchy hojení mohou být jednak ve smyslu špatně se hojících ran, jednak ve vzniku srůstů”. Je mnohem lepší napsat např. „.. mohou zahrnovat.,.“, tedy „…may involve..“ 3.2 Utajené vnitřní kontexty Logické skoky a nesrovnalosti jsou často důsledkem toho, že autor do textu vkládá „zakódované“ věty, které mají vnitřní emoční obsah nebo kontext známý jen jemu, nikoliv však čtenáři. Takový nadbytečný a často komunikačně škodlivý vnitřní kontext je dán tím, že se např. vymezujeme vůči nějaké autoritě, hádáme se s konkurenty, prezentujeme se jako lepší znalci problému, atd., nebo že obecně danou větou chceme říci ještě něco navíc nebo jinak, než ve skutečnosti říkáme. Příklad: Smith et al. (1988) described the diurnal variations in plankton populations in glacier lakes. Similarly, using a modern and efficient technique, we showed an important role of algal populations in studied systems. Mezi oběma větami je výrazný logický skok daný „mlžnou“ druhou větou. Autoři, přestože na práci citovanou v první větě navazují, v druhé větě chtějí zřejmě naznačit, že oproti citovaným autorům oni použili modernější metodu, a současně se chtějí vyhnout sdělení, že oni prováděli pokusy na jiných systémech, a jejich výsledky tedy nejsou s citovanými údaji úplně srovnatelné (ale citovat onu práci potřebují). 3.3 Preciznost a „repetýrka“ V zájmu přehlednosti a čitelnosti se v textu vyhýbejme např. opakováním téže formulace, která se tak snadno může stát informačně prázdnou floskulí. K této chybě často dochází tím, že chceme být maximálně přesní a objektivní. Pokusme se tyto výrazy nahradit jinými, byť někdy i za cenu menší preciznosti ve vyjádření.:
3
29/2/2004 Příklad: „Invasive growth was stronger in strains of the XYZ genetic background while strains of the ABC genetic background and of GHI genetic background showed mild or only marginal invasive growth“. Pokud se sdělení zabývá genetickým zázemím kmenů jako jedním z témat, je možno např. napsat: „Invasive growth was stronger in XYZ-derived strains and mild or only marginal in ABC- and GHI-based ones“. Ještě větší vliv na „plochost“ textu má opakování jednoho slova: Příklad: „The newly constructed strains were more resistant than null strains, however, the strains with increased resistance were, surprisingly, less viable than wild-type strains.“ Text lze podstatně zlepšit pouhým rozdělením do dvou vět a nahrazením slova strain vhodným ekvivalentem: “The new constructs were more resistant than null strains. Surprisingly, strains with increased resistance were less viable than their wild-type counterparts”. Je nutno si uvědomit, že pokud stejnou nebo velmi podobnou informaci opakujeme ve větě několikrát, „drobíme“ ji na několik od sebe oddělených částí, uvádíme čtenáře ve zmatek a ztěžujeme mu pochopení věty. 3.4 „Když to nejde logicky, řeknu to chronologicky“ Nejistota nad tím, jak dát jednotlivé části vět a celé věty do logické souvislosti, vede často k tomu, že informace řadíme po sobě tak, jak jsme prováděli pokusy. Příklad: „First we examined… Then we tested.. In the third series of experiments, we studied..” Pozor! Takto šidíme čtenáře o informaci o tom, proč jsme jednotlivé pokusy dělali! 3.5 Logické skoky a „přepřahání“ Je nutno se vyvarovat logických skoků, kterých se autoři často dopouštějí ve snaze učinit text kompaktním: „ Na ochranu proti indukovaným lezím v DNA jsou buňky vybaveny řadou enzymů obnovujících poškozené části molekuly. Rozvoj této oblasti, následující po r. 1970…“ Měli bychom se také vystříhat logického „přepřahání“ uvnitř jedné věty, tj. změny předmětu, o kterém píšeme. Příklad: „One group of sample exhibited a stronger fluorescence, whereas in the other a stronger quenching was found..“ Autor si nevšiml, že nejprve píše o fluorescenci, v druhé části věty pak o jejím zhášení. Čtenáři může snadno uniknout, že jde vlastně o větu „The fluorescence was stronger in one group of samples and weaker in the other.“ 3.6 „Zdeúřední“ výrazy a formulace Kožená, zdeúřední čeština s obraty typu „Byl nahlášen trestný čin, k jehož spáchání došlo tak, že za příčinou vniknutí do objektu došlo v vypáčení zámku pachatelem“ se někdy bohužel používá i ve vědeckých textech. Ve snaze o „vědeckou vznešenost“ oplývá tento styl přemírou jmenných výrazů, pasivem a strojeností. Příklad 1: „Nastává aktivace buněk, které se na protizánětlivé reakci podílejí a dochází ke zvýšení jejich chemotaktické aktivity“. Příklad 2: „Je-li tato metoda používána nesprávně, bez základních znalostí, nemůže pomoci a tím bývá v očích veřejnosti zbytečně podceněna“. Škrobenost těchto vět opět vynikne při překladu, který může jen stěží kopírovat jejich strukturu. Tedy jednoduše např.: „Cells participating in the anti-inflammatory response are activated and their chemotactic activity is increased“; „If used incorrectly without basic knowledge, the method does not help and has therefore been underrated by the public“.
4
29/2/2004
3.7 Dlouhé věty, krátké věty Snaha o co nejúspornější – leč informativní - styl v češtině vede někdy k dlouhým větám plným velmi zhuštěných a těžko stravitelných informací, Příklad: “V oblasti technologické byla v laboratorním měřítku provedena kinetická studie technologie produkce látek typu oktenidin a jeho derivátů pomocí buněk E. coli vedoucí k návrhu řízení procesu v režimu biostatu regulovaném na principu air-lift a dále technologie využívající biomasu k produkci vedlejších látek jako technologie čištění odpadních vod od znečištění průmyslovými odpady”. Celková těžkopádnost stylu se ještě zvýší po přeložení do angličtiny. Pomocí je zde rozdělení věty na několik kratších vět s přirozenou strukturou: “We performed a bench-scale technologically oriented kinetic study of production of octenidine substances by E. coli cells. Based on its results, a process control was devised for a biostat with air-lift regulation. This was then used in technological production of by-products from biomass, also applicable for industrial process water treatment.” Opačný extrém, tedy psaní velmi jednoduchých, v zásadě holých vět, je sice většinou pro čtenáře srozumitelné, ale chybí zde návaznost jednotlivých kroků – je opět porušena vnitřní logická vazba mezi jednotlivými částmi sdělení. Příklad: “The molecular mechanisms, by which these enzymes directly or indirectly initiate DNA replication, are studied. For this, enzyme substrates in vivo are identified. Changes in substrate specificity of different enzymes are studied, and changes in their activity are determined”.Text je opět výrazově „plochý“, čtenáře nezaujme, ale spíše uspí. 3.8 Vzájemná návaznost vět Plynulost sdělení můžeme podstatně zlepšit někdy jen zdánlivě malými zásahy do textu, např. zlepšeným vzájemným navazováním vět. Příklad: “These nerve endings continually “monitor” everything that takes place in our body. Changes in temperature, pressure, oxygen supply and, naturally, also all painful impulses”. Mnohem lepší je: “These nerve endings continually “monitor” everything that takes place in our body - changes in temperature, pressure, oxygen supply and…”. Zlepšení lze také dosáhnout změnou pořádku slov ve větě a použitím významově přesnějších předložek, spojek a příslovečných určení. Příklad: Especially the seriously weakened, immunosuppressed and neutropenic patients have been endangered in whom these Gram-negative bacteria are able to cause infections. However, in many E. coli strains the resistance toward a lot of commonly used broad-spectrum antibiotics can be found“. Stačí změnit pořádek slov ve větě a nahradit nesprávné předložky a spojky: Especially endangered are seriously weakened, ...patients in whom... In addition, many E. coli strains exhibit (display) resistance against many commonly used… 3.9 Opisujeme od rodilých mluvčích – s mírou Jedním ze způsobů, jak se vyhnout výše zmíněným nedostatkům, je opisování výrazů nebo celých vět z článků rodilých mluvčích. Zde je však nutno počínat si opatrně, abychom se nestali „básníky vědy“.
5
29/2/2004 Příklad: „Nowadays, state-of-the-art approaches that appeared on the horizon are used to decipher the details of the intricate interplay between the overwhelming majority of these fascinating factors that ensure the vast multitude of minuscule interactions that would, at first sight, seem to be of a divine nature. Using our method, the results showed that…” Může se stát, že význam mnoha z těchto skvělých slov vlastně ani přesně neznáme a dobře jazykově vybavený čtenář rozezná, že text je asi „vypůjčen“. Navíc, přechod z takového barokního stylu do našeho vlastního přízemnějšího často představuje logický a stylistický skok, kterému je radno se vyhnout. 4 Čechismy ve větné stavbě 4.1 Jak vyhnat přísudek na konec anglické věty Protože je stavba české věty pružnější než u věty anglické a pořádek slov a větných členů ve větě je mnohem volnější, formulujeme často takto volně i anglické věty, např. s předmětem nebo příslovečným určením na začátku. Příklady: By DAPI staining of the deletants used in our study we have proved a difference in their properties in comparison to the parent strain. These results we achieved by using …. In the next set of experiments, the kinetic constants were determined. After application of XY in these mice acute inflammation was observed in the abdominal region. As recipients normal rats, nunu rats or CCIS rats were used. V anglické větě tato struktura spolehlivě vyžene sloveso na konec věty nebo podmět někam doprostřed věty. Pomocí je zde změna pořádku slov a použití klasické anglické větné struktury podmět-přísudek-příslovečné určení, tedy např.: „Differences in the properties of our deletants relative to the parent strain were demonstrated by DAPI staining; these results were obtained by…; the kinetic constants were determined in the next set…; acute inflammation in the abdominal region was observed in these mice after..; normal rats, nunu rats or CCIS rats were used s recipients….“ 4.2 Hromadění genitivů Dalším oblíbeným návykem je hromadění genitivů: „ Kinetická studie // technologie // produkce // látek // typu oktenidinu…“. V anglickém překladu pak vzniká výraz s opakujícím se „of...of...of...of...“, nebo s množinou podstatných jmen jako násobných přívlastků: „albino rat liver xanthine oxidase activity“. I když takové výrazy nejsou přímo chybné, při větším počtu takto zapojených podstatných jmen ztrácí celý výraz přehlednost a srozumitelnost. Problém lze často částečně vyřešit použitím vazeb s –ing - např. „by the demonstration of the significance of these effects, we…“ lze snadno nahradit větou „by demonstrating the significance of these effects, we…“. 4.3 Trpný rod Nadbytečné užívání trpného rodu je velmi častým čechismem v našich anglických textech a je mírnější odrůdou „zdeúředního“ stylu (viz kap. 3.8). V anglických odborných článcích od rodilých mluvčích je patrna sílící tendence psát v živé, aktivní formě, a neschovávat se za uměle neutrální formulace. Tedy: „We did a series of experiments…, We arrived at the conclusion that…, … our results/data point to the fact that…“. Texty českých autorů jsou stále ještě do značné míry psány pasivní formou, která text zatěžuje a zbavuje
6
29/2/2004 živosti: „ A series of experiments was performed (by us/in our laboratory)…, These data provided a basis for the conclusion that…, the results of our experiments point to the fact that…“. Přestože tento styl není v zásadě chybný, je těžkopádný a při prohlížení hotového textu různými korekčními programy (MS Word Spell Check, atd.) nám program obvykle radí (i když někdy poněkud nešikovně) nahradit trpný rod činným výrazem. 5 Oblíbené české výrazy, které v anglickém textu představují pastičky Velmi oblíbeným výrazem je “ve srovnání s…”. Věty jako “mutant XY rostl lépe ve srovnání s mutantem CD” jsou i v češtině nepěkné a kostrbaté, a mnohem lepší je “mutant XY rostl lépe než mutant CD”. V angličtině se výraz “as compared with” používá jen pro skutečné srovnávání, v naší větě je to jednoduše “…than mutant CD”. Další běžný český výraz, problematika, nemá v angličtině přímý protějšek; buď nepřekládáme, nebo používáme např. (podle šíře zmiňované problematiky) problems, topic, field, area. Naše hezké české jedná se o.. lze snadno přeložit do němčiny (es handelt sich um..), ale překlad do angličtiny není opět úplně jednoduchý – this concerns.., nebo jednoduše this is. Někdy je vhodným překladem „it is a case of, what is meant is“ (Rejtarová a Skálová 1981). Některé další čechismy: celá řada … použité metody … studované jevy … získané výsledky … dosud získané údaje … nebyly dosud publikovány literární údaje … umožňovat …
ovlivnění … příslušnost k … s tím, že … získání mutantů … realizovat aplikovat metodu z hlediska fyziologie bylo prokázáno
many, a number of.., a variety of…- NE a whole series of … the (our) methods – NE the used methods, a jen v některých případech the methods used (obvykle nepíšeme o metodách, které se nepoužily…) the phenomena – NE the studied phenomena (.. a o jevech, které se nestudovaly!) the (our) results - NE the obtained results (..nebo o výsledcích, které jsme nezískali!) current data – NE the data obtained so far (dosud získané údaje jsou ty, které jsou nyní k dispozici), a VŮBEC NE „the heretofore obtained data“ have not yet been published – NE were not published so far literature data – NE literary data make/ render possible, někdy permit, allow (oblíbené enable se správně pojí s vedlejším předmětem – this enabled us to study..; často ve výrazech umožňovat lepší/vyšší… je možno přeložit facilitate, promote, atd.) influence, effect, impact - NE affection (znamená zalíbení, pohnutí mysli, nebo postižení) velmi těžko přímo přeložitelné – NE appurtenance nalézané někdy ve starších slovnících mlhavý výraz - nepřekládat acquisition, collection – NE (někdy používané) obtention! implement, accomplish, perform – NE realize! use, employ – NE apply (strašně rádi metody aplikujeme, neradi používáme) from the point of view of physiology je nepěkné, mnohem lepší je např. in terms of physiology was documented, verified lepší než .. was proved (v češtině s oblibou prokazujeme, dokazujeme, spíše než stanovujeme) 7
29/2/2004 rozdíly mezi obou toxinů
působením differences between the action of the two toxins… - NE .. between the action of both toxins (both se používá jen v případě, že rys je společný)
Perlička: „Získané výsledky umožnily celou řadu aplikací, které byly realizovány…“ 5.1 Množné číslo u podstatných jmen v přívlastku Podstatná jména v množném čísle, která jsou v češtině ve funkci předmětu, jsou v angličtině často ve funkci přívlastku (viz bod 4.2). V této formě se obvykle množné číslo nezachovává. exprese genů gene expression ajtivita enzymů enzyme activity Některé výjimky: sports activities, materials science, communications expert, visual effects supervisor 5.2 Předložky Vztah předložkových vazeb v angličtině k odpovídajícím vazbám v češtině není jednoduchý a zasluhuje si časté a důkladné nahlížení do dobrých slovníků během psaní článku. Některé příklady: afinita k substrátu u tohoto typu buněk tímto způsobem jsme získali.. liší se strukturou.. ve srovnání s dalšími … podle našich znalostí
affinity for substrate – NE affinity to substrate (znamená spřízněnost) in (with) this type of cells – NE by this type… in this way we obtained – NE by this way.. differ in structure – NE by structure in comparison with.., as compared with.. (compared to znamená spíše přirovnávat k..) to our knowledge – NE according to our knowledge
6 Čeština a angličtina si často nevidí z očí do očí 6.1 Jednotné a množné číslo Některá slova jsou v češtině používána v množném čísle, v angličtině mají ale pouze jednotné číslo: poskytnout rady give advice in our experience (experiences znamená zážitky) podle našich zkušeností získat informace obtain information an important factor is the compounds that.. (česká věta důležitým faktorem jsou začíná předmětem, anglická podmětem, se kterým se musí sloučeniny, které.. shodovat přísudek) 6.2 Množství, objemy, počty Objemy, množství a počty v angličtině se většinou vyjadřují v jednotném čísle, i když počet litrů, gramů, atd., v češtině je v čísle množném: byly přidány 4 mililitry …
4 millilitres was added (v angličtině to znamená (a volume 8
29/2/2004 of) 4 millilitres) bylo testováno celkem 26 a total of 26 strains were tested; altogether, 26 strains kmenů … were… další 3 kmeny byly testovány… another 3 strains were tested was inhibited by as much as 70 % - podstatně lepší než byl inhibován až ze 70 % ..by up to 70 % 6.3 Některé další potenciální pastičky v přítomnosti/v nepřítomnosti vykazovat rysy/ vykazovat působení je schopen zvýšit těším se na vaši odpověď mohlo by se předpokládat
in the absence, in the presence exhibit features ALE exert action (v češtině je možno vyjádřit jedním slovem, v angličtině vyjadřuje jedno slovo pasivní vlastnosti, jiné aktivní působení) is able to increase ALE is capable of increasing.. (able se pojí s infinitivem, capable s gerundiem) I look forward to receiving your reply – NE to receive.. can be assumed (..could be assumed je už na hranici mlžení)
7 Praktické rady při sepisování 7.1 Příprava rukopisu Příprava rukopisu je velmi důležitá a lze při ní ušetřit mnoho času a úsilí, použijeme-li některé z následujících postupů: – Už při psaní protokolů z jednotlivých pokusů, tj. při dobré paměti toho, co a proč jsem dělal, si na konec protokolu napíši stručné závěry, možné interpretace a spekulace. Ty pak velmi pomáhají při sepisování a interpretaci výsledků, které často zahrnují starší údaje. – Vyhýbám se psaní článku pod časovým tlakem (nutnost vykázat plnění grantového projektu, blížící se termín pro podání příspěvků do knihy, na konferenci, atd.). – Píši článek průběžně – po částech, hned jak byla jednotlivá část dokončena. – Po sepsání první verze nechám článek „uležet“, a vrátím se k rukopisu kriticky, když pomine první nadšení nad tím, že je rukopis na světě. – Pak znova článek pečlivě a velmi kriticky přečtu z pozice oponenta a/nebo jazykového korektora („jako od cizího“), příp. dám přečíst kolegům. – Pečlivě uvážím, do jakého časopisu rukopis pošlu. Jestliže časopis publikuje články zaměřené podobně jako můj rukopis, uvážím kvalitu článku vzhledem k impaktnímu faktoru a lhůtě, ve které by měl článek vyjít (časopisy s velmi vysokými IF mají velmi přísné recenzní řízení, jehož výsledkem je často doporučení, aby byly doplněny pokusy, které zaberou větší část roku). 7.2 Po výběru časopisu V této fázi se doporučuje: – pečlivě pročíst instrukce pro autory – pečlivě si prohlédnout články ostatních autorů v daném časopise (na co se obvykle klade důraz, co je možno zestručnit) – prolistovat literaturu o psaní článků
9
29/2/2004 7.3 Psaní samotného článku - Abychom hned zpočátku neztratili kuráž, začínáme psát nejlehčí části – Materials and Methods – neboť obvykle víme, co a jak jsme dělali. Pokud přikročíme k psaní Results, je s výhodou mít po ruce obrázky a tabulky, a text začínat popisem jejich obsahu a sdělení. - První návrh článku píšeme svými slovy, zatím bez ohledu na styl – ten zlepšíme později. - Velkou péči věnujeme názvu článku (snažíme se přesně vymezit sdělení obsažené v článku) a abstraktu (nejčastěji čtená část článku). Obojí průběžně upřesňujeme a měníme, jak se článek vyvíjí. - Při psaní Introduction a Discussion nepřehlcujeme text citacemi ani svými, ani cizích autorů. Používání citací slavných autorů jako podpůrných berliček pro vlastní průměrné výsledky je obvykle jasně patrné, a vyvolá odmítavou reakci recenzentů. - Napsaný text pečlivě korigujeme a upravujeme, a snažíme se přitom vystříhat se chyb, čechismů slovních, větných i stylových a neobratností, z nichž některé byly stručně popsány v předchozích bodech. Aby byl text pestřejší, je vhodné mít v zásobě několik synonym často používaných slov (study, explore, examine; use, employ; perform, conduct, carry out, accomplish; method, technique, procedure; experiment, test, trial). - Zkracujte nebo vypusťte dlouhé a nadbytečné výrazy. Tento trend k co nejjednoduššímu stylu se už před poměrně dlouhou dobou ujal např. v chemických časopisech; u chemických článků se text často omezuje na popis např. chemické syntézy, vzniklých meziproduktů a jejich reakcí, a popis analytických metod a jejich výsledků identifikujících dané produkty. V biologických článcích mají stále ještě nezastupitelné místo úvahy a hypotézy, ale i zde je nutno psát bez mlžení a květnatosti. Tak je možno vypustit např. It is interesting to note that…, iIt will be seen that …a dále výrazy jako právě, dosavadní, tehdejší, dříve používaný, rozšířený (názor, metoda). Je take dobré si uvědomit, že např. a tzv. se nepoužívá v angličtině zdaleka tak často, jako v češtině. 8 Doporučená literatura Booth, V. 1975 - Writing a scientific paper. 3rd Ed., Biochem. Soc. Transact. Fieser, L.F., Fieser, M. 1972 - Style guide for chemists. R.E. Krieger Publ. Company, Huntington, N.Y. Gopen, G.D., Swan, J.A. 1990 - The science of scientific writing, Am. Scientist 78: 550. Netzel, R., Perez-Iratxeta, C., Bork, P., Andrade, M.A. 2003 – The way we write. Countryspecific variations of the English language in the biomedical literature. EMBO reports 4(5), 446-451. Ray, R.A. 1994 - How to write and publish a scientific paper. 4th Ed., Cambridge Univ. Press. Rejtharová, V., Skálová, E. 1981 – Příručka anglického odborného stylu. Academia Praha. Schoenfeld, R. 1988 - Say it in English, please? Angew. Chem. Int. Ed. Engl. 27: 1050. Sigler, K. 1983 - K psaní odborných článků v češtině a angličtině. Bulletin Čs. spol. biochem. 11: 10.
10
