JUBILEUM
tektonické avantgardy, v níÏ bezprostfiednû vyrÛstal
Jedná se totiÏ o více neÏ sto objektÛ, jeÏ pfiedstavují
a Ïil. Nebylo pro nûho jednoduché nalézt a uplatnit
naprostou vût‰inu prací v rámci Fuchsova celoÏivotní-
vlastní tvÛrãí cestu ve stínu slavného otce.
ho díla.
Av‰ak díky sv˘m kulturnûhistorick˘m zájmÛm do-
Za odkazem architekta Kamila Fuchse
spûl záhy k vlastnímu tvÛrãímu zamûfiení i profilu.
Pokusím se sestavit alespoÀ urãit˘ ilustrativní v˘-
Spojil své úsilí s obnovou a znovuoÏivováním staveb-
bûr jeho charakteristick˘ch nebo metodicky pfiínos-
ních památek. Stal se kmenov˘m pracovníkem Státní-
n˘ch dûl.
ho ústavu pro rekonstrukce památkov˘ch mûst a ob-
Zastavme se nejdfiíve u prací brnûnsk˘ch, v tûÏi‰ti
jektÛ (SÚRPMO). PÛsobil v nûm jako hlavní projektant,
jeho Ïivotní tvorby. Mezi nimi dominují rozsáhlé areály
vedoucí atelieru i vychovatel mlad‰í generace spolu-
Moravského zemského muzea a Staré radnice, pfií-
pracovníkÛ více neÏ pûtatfiicet let.
kladné sv˘m celoblokov˘m pojetím. K nim se fiadí dal-
Velmi mu vyhovovalo v˘sostnû atypické projektová-
‰í v˘znamné objekty památkové obnovy: Kongresové
ní a jakési manufakturní prostfiedí v SÚRPMO. Neustr-
centrum Dominik ve Velkém ·palíãku, pr vní rekon-
nul v tvÛrãím v˘voji, naopak, stále úspû‰nûji hledal,
strukce divadla Reduty a Paláce ‰lechtiãen, zámeãek
nalézal a zv˘razÀoval chránûnou podstatu památek.
Mitrovsk˘ch ãi Mûnínská brána. V Brnû fie‰il Kamil
UplatÀoval své v˘tvarné vlohy v celkové koncepci, ale
Fuchs také dva metodicky v˘znamné problémy rekon-
i v sebemen‰ím detailu. Dohled nad kvalitním prove-
strukce moderní architektur y – Vládní dÛm v Pisár-
dením v‰ech stavebních fiemesel byl pro nûho neúpros-
kách a první záchrannou etapu vily Tugendhat.
n˘m zákonem. V˘razné uÏívání pfiírodních stavebních 1
materiálÛ v kontrastu s dochovan˘mi historick˘mi strukturami se stalo jedním z charakteristick˘ch zna-
V závûru tohoto roku by se doÏil pûtasedmdesátin
kÛ jeho dûl. Usiloval o komplexnost fie‰ení, tedy vÏdy
Kamil Fuchs, v˘znamn˘ ãesk˘ architekt památkov˘ch
také vãetnû interiérÛ, které se stávaly jeho doménou.
rekonstrukcí. Dnes, s odstupem deseti let od jeho
Posléze tak dosáhl tvÛrãí a investory tak vyhledávané
úmrtí, zÛstává jeho Ïivotní dílo inspirující a mimofiád-
osobitosti sv˘ch prací.
né jak sv˘m neobyãejn˘m rozsahem, tak i tvÛrãí kvalitou a osobitostí jeho rukopisu.
2
Co v‰ak zdÛrazÀuje mimofiádnost tvÛrãího odkazu Kamila Fuchse, je aÏ udivující mnoÏství jeho realizací. Pro nûho a jeho ateliér bylo velmi ãasto tvrd˘m chle-
Narodil se dne 4. prosince 1930 v Brnû, v rodinû
bíãkem souãasnû dozorovat napfiíklad aÏ na pûti
Bohuslava Fuchse, jednoho z nejv˘znamnûj‰ích tvÛrcÛ
stavbách a pfiitom je‰tû pilnû projektovat. Neustál˘
ãeské moderní architektury ve 20. století.
architektonick˘ dohled na stavbû a úzká spolupráce
Architektura jako Ïivotní povolání u nûho posléze
s památkáfii takzvanû v terénu byly pro nûho prioritou
zvítûzila nad malífistvím a uÏit˘m umûním, k nimÏ také
celého procesu, projektování byl jen nezbytn˘ poãá-
projevoval vlohy jiÏ od útlého mládí. V 50. letech
tek. Tento pracovní reÏim mohl udrÏovat v chodu jedi-
20. století absolvoval brnûnskou Fakultu architektury,
nû zápal pro vûc, obûtavost a uspokojení z dokonãe-
kde v této dobû vrcholilo pedagogické pÛsobení profe-
ného díla. Jistû, pÛsobila zde i motivace, ale ne
sorÛ Rozehnala, Fuchse, Makovského, Kopfiivy, Kuria-
finanãní, n˘brÏ nauãná – kdo se aktivnû zúãastnil,
la. Svoji graduaci zavr‰il vûdeckou aspiranturou na
ten se „nûco“ nauãil.
praÏské Fakultû architektur y pod ‰kolitelsk˘m vedením profesorÛ Fialy a Kriseho.
Kdybychom se vydali na zevrubnûj‰í exkurzi po realizacích Kamila Fuchse, potvrdilo by se nám, Ïe byl
Na utváfiení osobnosti i tvÛrãí filozofie Kamila Fuch-
jedním z nejplodnûj‰ích architektÛ, ktefií realizovali pa-
se zpoãátku jistû mûlo vliv prostfiedí brnûnské archi-
mátkové rekonstrukce ve druhé polovinû 20. století. 3
4
5
Obr. 1. Fotoportrét Kamila Fuchse. (Foto archiv J. Nûmce) Obr. 2. Brno, zámeãek Mitrovsk˘ch, K. Fuchs, autorská spolupráce A. Jefiábková, 1974. (Foto archiv J. Nûmce) Obr. 3. Star˘ Smokovec, Slovensko, Grandhotel, hlavní prÛãelí, K. Fuchs, autorská spolupráce J. Kutûjová, J. Janeãek, 1987. (Foto archiv J. Nûmce) Obr. 4. Brno, objekt Biskupského dvora v Moravském zemském muzeu, K. Fuchs, 1965. (Foto SÚRPMO, stfiedisko Brno) Obr. 5. Brno, Stará radnice, renesanãní ãást hlavního nádvofií, K. Fuchs, 1966–1972. (Foto archiv J. Nûmce)
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / JUBILEUM
521
8
6
Z prací mimobrnûnsk˘ch musíme jmenovat na prv-
chování, kolegiální respekt a skuteãnû pfiátelsk˘ pfií-
ním místû Lichten‰tejnsk˘ palác na praÏské Kampû,
stup k lidem. Tuto pravdu Ïivota mûl vrozenou a stál
dále také secesní Grandhotel ve Starém Smokovci ãi
pfii ní v dobách dobr˘ch i zl˘ch.
rekonstrukci hotelu Vlãina ve Fren‰tátû pod Radho‰-
SvÛj Ïivot v posledních letech musel vykoupit vel-
tûm. Dal‰í jeho realizace se nacházejí v Tatrách, v Mi-
kou stateãností a nerovn˘m bojem se zákefinou cho-
kulovû, ve Znojmû, v Hustopeãích a jinde.
robou. Dvanáct let dokázal vzdorovat její hrozbû. Ze-
Zvlá‰tní, originální kapitolou jeho tvÛrãí ãinnosti
Josef NùMEC
nut˘ch sklepeních. Zde mohl prokázat své v˘tvarné cí-
v Brnû a na jiÏní Moravû. Vût‰ina z nich existuje dodnes a jsou velmi oblíbené. Pfiipomenu alespoÀ nûkteré brnûnské: Hradní vinárnu na ·pilberku, vinárnu Biskupskou, U královny Eli‰ky, ve Staré radnici ãi vinárnu v minoritském klá‰tefie. Kamil Fuchs nemûl vlastnû jiné zájmy ãi koníãky neÏ svou práci. Byl doslova posedl˘ touhou projektovat a realizovat. Jeho pracovní a tvÛrãí styl ovlivÀoval
lindru, museli bychom se vrátit do období kolem roku 1500, kdy se Leonardo da Vinci zaãal zab˘vat mimo ji-
tûní, jakousi interiérovou noblesu v lapidárním rustikálním pojetí. Vytvofiil jich poãetnou fiadu, zejména
Sklenûné cylindry k petrolejov˘m lampám Kdybychom mûli najít prvopoãátek sklenûného cy-
mfiel 13. srpna roku 1995.
jsou vinárny v památkovém prostfiedí, zejména v kle-
INFORMACE
né i funkcí olejové lampy. Nutnost pouÏití cylindru, to-
Obr. 6. Brno, Vládní dÛm, Pisárky, hlavní prÛãelí, K. Fuchs, autorská spolupráce J. Kutûjová, J. Janeãek, 1982. (Foto archiv R-Atelieru) Obr. 7. Brno, vila Tugendhat, interiér schodi‰tû po obnovení pÛvodního stavu, K. Fuchs, autorská spolupráce J. Kutûjová, J. Janeãek, 1986. (Foto archiv J. Nûmce) Obr. 8. Praha 1, Malá Strana, Lichten‰tejnsk˘ palác na Kampû, pohled od Vltavy, K. Fuchs, J. Ledínská, J. Otava, M. ·mahel, 1988. (Foto archiv J. ·mahela)
lik potfiebného pro zv˘‰ení tahu otevfieného plamene olejové lampy (a v budoucnosti u v‰ech dal‰ích typÛ lamp), byla zfiejmá i filozofovi, matematikovi a fyzikovi Geronimu Cardanovi (1501–1576), kter ˘ zkonstruoval zdokonalenou olejovou lampu s pfiídavnou nádobkou na olej, umístûnou v˘‰e neÏ hofiící knot. Ale ani on zfiejmû pfii sv˘ch pokusech s kovov˘mi komínky nedo‰el k definitivnímu fie‰ení. K této problematice se roku 1756 vrátil francouzsk˘ lékárník Quinquet, kter˘ olejo-
celá desetiletí mlad‰í kolegy-spolupracovníky. Co v‰ak
vou lampu doplnil o válcovit˘ sklenûn˘ cylindr, jenÏ byl
v˘chovnû i morálnû pÛsobilo navíc, bylo jeho noblesní
jiÏ koncem 18. století pouÏíván u celé fiady druhÛ olejov˘ch lamp. V první ãtvrtinû 19. století, s nástupem plynového osvûtlení, bylo tfieba vylep‰it sklenûné cylindry kvÛli vy‰‰í teplotû plamene, a to pfiedev‰ím v je-
7
jich tvarech. Po pokusu s uÏíváním lamp na minerální oleje získávané destilací z dehtu, jejichÏ éra trvala jen nûkolik let, pfii‰ly na fiadu lampy petrolejové a s nimi rychl˘ v˘voj v oblasti sklenûn˘ch cylindrÛ. Ve druhé polovinû 19. století zaãaly sklárny (a nejen ty, které se zab˘valy v˘robou osvûtlovacího skla) vyrábût i cylindry pro petrolejové lampy (obr. 4). Nûkteré sklárny se také vûnovaly v˘voji speciálních sklovin s vy‰‰ím obsahem SiO2, jeÏ byly odolnûj‰í vÛãi vy‰‰ím a kolísav˘m teplotám. Cylindr y se vyrábûly i z mléãného skla (kostního), ale daleko ãastûji z kfii‰Èálu, kter˘ byl buì ãir˘, nebo matovan˘, nebo v kombinaci obou moÏností. U horního okraje b˘vala (ne vÏdy) vyleptaná ãi vypískovaná znaãka v˘robce petrolejov˘ch lamp, obchodních domÛ nebo samotného v˘robce cylindrÛ. Dále zde b˘val uveden druh strojku, ke kterému cylindr patfií (nûkteré cylindry mûly i vlastní obchodní názvy) a v neposlední fiadû b˘vala udávána i velikost (prÛmûr hofiáku) a podobnû. Mohl ale b˘t uveden jen nûkter˘ z tûchto údajÛ. Mezi firmy, které neprovozovaly vlastní sklárny, a pfiesto se jejich znaãky vyskytují na cylindrech, patfiily
522
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / JUBILEUM | INFORMACE
1
2
v na‰ich zemích napfiíklad: R. Ditmar – Wien ãi Prag,
zatavování plamenem. K po‰kození cylindru ãi jeho
F. & S. Zahn – Skalice u âeské Lípy, J. ·melhaus – Pra-
rozbití docházelo nejãastûji mechanickou cestou, a to
ha, Eduard Horn – Kamenick˘ ·enov a dal‰í. Naopak me-
pfii jeho kaÏdodenním ãi‰tûní. Naopak nekvalitní cylind-
zi v˘robce sklenûn˘ch cylindrÛ patfiily napfiíklad firmy: Ra-
ry s v˘robními vadami zpÛsobovaly po‰kození drah˘ch
kouská spoleãnost skláfisk˘ch hutí – Ústí nad Labem
Auerov˘ch punão‰ek, které byly velice choulostivé. Ta-
(znaãky MONOPOL, WIENNA MONOPOL), S. Reich & Co.
to takzvaná Ïárová punão‰ka, obsahující oxidy ceru
– Krásno nad Beãvou a Vsetín, Stefan Baudisch –
a thoria, se „nasadila na plamen“ a rozÏhavila. Nesví-
Markou‰ovice u Trutnova (znaãka NON PLUS ULTRA),
til jiÏ tedy pfiímo plamen, ale ona rozÏhavená punão‰-
Josef Rindskopf’s Söhne – sklárna Josef Ko‰Èany u Te-
ka. Vynálezcem punão‰ky byl rakousk˘ chemik Carl
plic (znaãka J. R. S.), Hrabûcí Buquoyská sklárna –
Auer, baron von Welsbach.
âerné Údolí na Novohradsku, Josef Vojtûch Jejkal –
CylindrÛ se vyrábûlo velmi mnoho druhÛ o rÛzn˘ch
sklárna v Prohofiském Hrádku u Îlutice, Josef Schrei-
velikostech a prÛmûrech, pro zákazníky byly zárukou
ber a synovci – Rapotín, Josef Inwald – Praha (znaãky
kvality zejména cylindry od firmy S. Reich & Co. Tato fir-
HAUBITZEN–ZYLINDER, ANKER CILINDER a PRIMA
ma je zaãala vyrábût z tvrdého skla kolem roku 1900.
PRIMA CRYSTAL), W. & J. Stork – sklárna Vilémova
Jedním z jejích nejvût‰ích odbûratelÛ byla firma Geb.
huÈ a Terezín u Radnice na PlzeÀsku, Josef Kavalier –
Ditmar Wien, po smrti Frederika Ditmara pfiejmenovan˘
Sázava, Wilhelm Kralik Sohn – Lenora na ·umavû, Sy-
na R. Ditmar Wien, kter˘ zaãal jako první v roce 1857
nové L. Reichse – Pod‰tát a Bo‰kov na Moravû (znaãka
ve své vídeÀské továrnû petrolejové lampy vyrábût.
LRS), Libochovické sklárny, dfiíve Morávek & spol – Li-
V katalozích se ãasto objevují také ozdobné cylind-
bochovice, Schindler & Co. – Jablonec nad Nisou,
ry, které byly vyrobeny z rÛznû barevn˘ch druhÛ skel
Sklárna Penhans-KníÏek Probo‰tov a také AntonínÛv
a zu‰lechÈovány malbou nebo hutními technikami. Mí-
dÛl u Jihlavy, sklárna v Kvûtné a v Otvovicích. V dobû
valy rÛzné a velmi zajímavé plastické tvar y (obr. 2).
pouÏívání petrolejov˘ch lamp jako zdroje svûtla se cy-
V‰echny typy cylindrÛ, aÈ jiÏ ozdobné nebo obyãejné,
lindry zhotovovaly i v celé fiadû jin˘ch skláren. Na Slo-
se zasunovaly pfiímo do ploch˘ch nebo kulat˘ch hofiá-
vensku mûla ve svém v˘robním programu cylindry na-
kÛ, ke kter˘m pfiináleÏel vÏdy jen urãit˘ tvar cylindru.
pfiíklad sklárna Utekáã, a to pfiibliÏnû od roku 1917.
Z tohoto dÛvodu nebylo a není z historického hlediska
Cylindry se vyrábûly foukáním do vícedíln˘ch forem
správné pouÏít pfii kompletaci v rámci restaurování
(vznikly tak dva aÏ pût najednou) a byly vyrábûny z vel-
star˘ch petrolejov˘ch lamp jak˘koli typ cylindru, kter˘
mi tenkého skla o síle pod 1 mm, ãímÏ se zv˘‰ila jeho
se naskytne. Mohl by prasknout, a hlavnû by funkce
odolnost vÛãi teplotním ‰okÛm (ãím je sklo tlust‰í, tím
hofiáku co se svítivosti t˘ãe nebyla dokonalá (obr. 1).
je náchylnûj‰í k prasknutí). Sklovina pro jejich v˘robu
Ve své restaurátorské praxi se velmi ãasto setkávám
byla obyãejnû sodnodraselná s koeficientem tepelné
právû s tím, Ïe cylindr lampû chybí, nebo byl nahrazen
roztaÏnosti α = 8–8,5•10–6. Toto takzvané dlouhé sklo
nevhodn˘m typem. Je‰tû stále je v‰ak moÏné sehnat
(empiricky osvûdãené pro teplotu petrolejového pla-
originály s firemními znaãkami nebo pozdûji vyrobené
mene – 150–250°C podle typu hofiáku) se vyuÏívalo
cylindry bez firemního oznaãení, ale ze star˘ch forem.
jak pro ruãní, tak pozdûji i pro strojovou v˘robu.
V nejhor‰ím pfiípadû, pokud se jedná o typy v minulos-
Po polovinû 90. let 19. století, kdy zaãala b˘t u speciálních strojkÛ k petrolejov˘m lampám pouÏívána Auerova punão‰ka, ãímÏ se podstatnû zv˘‰ila svítivost i v˘hfievnost hofiákÛ, musely b˘t cylindr y vyrábûny z velmi odolného tvrdého skla. Cylindry z tohoto speciálního skla zaãala jiÏ roku 1895 produkovat firma Schott Jena a uvedla je na trh pod obchodním názvem Jenské cylindry. V následujícím období byl tento název pro cylindry z tvrdého skla pouÏíván i v ãesk˘ch sklárnách. Kolem roku 1900 nahradilo zabru‰ování okrajÛ
Obr. 1. V tabulce je uvedena intenzita svûtla jednotliv˘ch hofiákÛ petrolejov˘ch lamp. (Archiv I. Kadlíkové) Obr. 2. Ukázka plastick˘ch tvarÛ cylindrÛ z katalogu firmy S. Reich & Co., kolem roku 1900. (Archiv I. Kadlíkové) Obr. 3. Pfiíklady moÏného sloÏení skloviny pouÏívané pro v˘robu cylindrÛ. (Pfievzato z publikace Hans Schnurpfeil: 676 Glassätze nach dem Stande der heutigen Technik, Praha 1939)
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / INFORMACE
3
523
4
524
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / INFORMACE
ti velmi málo pouÏívané a není témûfi Ïádná moÏnost
Kresby Jaroslava Marka
cích vyskytují ãasto malé plastiky ãi so‰ky (tzv. bubáky). Pfií-
je sehnat, je moÏné podle star˘ch stfiihÛ firemních ka-
(Obãanské sdruÏení Staré Hrady u Libánû, okres Jiãín)
klady architektonicky velice pûknû ztvárnûn˘ch zdûn˘ch ko-
talogÛ udûlat novou dfievûnou formu a cylindry znovu
mínÛ se zdoben˘mi hlavicemi zachytil J. Marek napfiíklad
vyfouknout. Podle receptur sloÏení skláfisk˘ch kmenÛ
Bezesporu zajímavou osobnost národopisné doku-
u domÛ ve Skufiinû, dále u domu ãp. 19 v Libáni a u ãp. 20
popsan˘ch v knize Ing. Hanse SCHNURPFEILA: 676
mentární kresby v˘chodních âech pfiedstavuje Jaroslav
v obci Bukvice. K dal‰ím dÛleÏit˘m zdokumentovan˘m ar-
Glassätze nach dem Stande der heuteigen Technik,
Marek (1895–1988), jehoÏ kresebnou dokumentaci
chitektonick˘m ãlánkÛm vesnického stavitelství patfií klenu-
Praha 1939, odpovídá nûkterá sklovina uÏívaná pro
uchovává Obãanské sdruÏení v Libáni u Star˘ch HradÛ
té brány statkÛ ve Skufiinû, dfievûná brána krytá ‰indelovou
v˘robu cylindrÛ borosilikátov˘m sklÛm se znaãnû níz-
v okrese Jiãín (dfiíve Osvûtová beseda Staré Hrady). Au-
stfií‰kou u ãp. 5 ve Star˘ch Hradech nebo sdruÏená okna
k˘m koeficientem tepelné roztaÏnosti (obr. 3).
tor této kresebné dokumentace, zachycující projevy lido-
pfiízemního stavení s ãlenitou lomenicí ãp. 149 v Libáni. Ze
Nejen u cylindrÛ, ale i u hofiákÛ petrolejov˘ch lamp
vého stavitelství mezi mûsty Kopidlnem a Sobotkou, byl
zajímav˘ch detailÛ lomenic mÛÏeme jmenovat alespoÀ vût-
se pfii oznaãení jejich velikosti setkáváme se zvlá‰tní
pÛvodním povoláním kominick˘ mistr pÛsobící v mûsteã-
rací otvory zachycené Jaroslavem Markem v poãetné roz-
mûrnou délkovou jednotkou – ãárkou (Linie, ãi lépe
ku Libáni. Pfii cestách za prací (udrÏoval komíny a tope-
manitosti tvarÛ v okolí Libánû – napfiíklad v obcích Baãalky,
Ligne), která byla jiÏ na konci 19. století ponûkud za-
ni‰tû domÛ v okolních obcích) kreslil vesnické stavby.
Bystfiice, Hfimenín, Liãno, Psinice a Staré Hrady.
staralá. Tato mûrná jednotka je odvozena od francouz-
Vycházel pfiitom ze své profese, a proto se zamûfioval
Je tfieba zdÛraznit, Ïe Jaroslav Marek, aã neprofesio-
ské stopy, zvané také stará pafiíÏská stopa nebo Pied
v nejvût‰í mífie na dokumentování zdûn˘ch komínÛ, dále
nální kreslífi, vnesl do národopisné dokumentace lido-
de Roi, kdy 1 stopa (') = 12 palcÛ ('') = 144 ãárek (''')
rovnûÏ dekorovan˘ch lomenic, které v jihozápadní ãásti
vého domu na rozhraní stfiedních a severov˘chodních
= 32,484 cm. Jedna ãárka podle toho tedy odpovídá
okresu Jiãín dosahují pomûrnû velké zdobnosti, a také
âech v˘znamn˘ vklad.
zhruba 0,23 cm.
zaznamenával dfievûné zvoniãky (jde zejména o jednodu-
Lubomír PROCHÁZKA
ché dfievûné zvoniãky, umístûné zpravidla v rozso‰e stroS nástupem elektfiiny poklesla bûhem první ãtvrtiny
mu, napfiíklad ve Skufiinû a v Sedli‰tích). Markovy pfie-
20. století mimo jiné i v˘roba cylindrÛ k petrolejov˘m
váÏnû tuÏkové kresby, kter˘mi zachycoval ãetné detaily
lampám a v dobû kolem 2. svûtové války tvofiila jiÏ jen
lidov˘ch staveb, vynikají velkou precizností.
Soupis zdokumentovan˘ch lokalit:
okres Jiãín – Baãalky, Brodek, Bukvice, Bystfiice u Libánû, Dûtenice, Hfimenín, Chyjice, Kozodirky, Kfie-
malou ãást skláfiského v˘robního programu. Cylindry
Kresebná dokumentace Jaroslava Marka zahrnuje
‰ice, LibáÀ, Liãno, Mrkvojedy, Psinice, Sedli‰tû, Skufii-
se ale vyrábûly i pozdûji, od 70. let 20. století napfií-
rovnûÏ poãetn˘ soubor pohledÛ na celá obytná stave-
na, Staré Hrady, Stfievaã, ·tidla, VaÏice, Veli‰, Záhuby,
klad ve Vsetínû na rotaãních automatick˘ch lisofouka-
ní, zvlá‰tû pak na jejich ‰títová prÛãelí. Autor zdoku-
Zelenecká Lhota, Zliv
cích strojích M16, urãen˘ch pro v˘robu tenkostûnn˘ch
mentoval téÏ zástavbu ãásti návsí (napfiíklad v Dûteni-
Literatura:
v˘robkÛ. Do nedávné doby vsetínská sklárna zhotovo-
cích a ve Skufiinû). Z hlediska národopisného studia
HOLMAN, Vladimír: Jaroslav Marek. Ze skicáfie
vala cylindry pro znovu vyrábûné závûsné petrolejové
hospodáfisk˘ch staveb zemûdûlsk˘ch usedlostí dosa-
mistra kominického, LibáÀ – Staré Hrady, Osvûtová
lampy, takzvané zrcadlovky, které na trh v souãasné
huje mimofiádného v˘znamu kresba desetiboké roube-
beseda 1983 (2. vydání), nestr.
dobû dodává firma Mars Svratka, a. s. Z cenov˘ch dÛ-
né stodoly z roku 1770 v Chyjicích v usedlosti ãp. 61
PROCHÁZKA, Lubomír: V˘stava k 100. v˘roãí naro-
vodÛ v‰ak zaãala firma pozdûji dováÏet cylindry k tûm-
a dal‰ího podobného objektu víceboké stodoly ze Ze-
zení Jaroslava Marka, in: Listy starohradské kroniky
to lampám od v˘robcÛ z Indie a âíny. (Vsetínská sklár-
lenecké Lhoty, které dokládají v˘skyt polygonálních
XIX, 1996, ã. 1, s. 5–6.
na byla mezitím v roce 2004 zru‰ena.) Dal‰ím dnes
stodol na území mezi Jiãínem a Kopidlnem. J. Marek
nabízen˘m druhem je pfiíruãní (hfibitovní) lampiãka na-
zachytil i v˘skyt v okolí Kopidlna dfiíve pomûrnû hojnû
zvaná Luna, ke které vyrábí cylindry firma Petr Proke‰
zastoupen˘ch podsíÀov˘ch domÛ (v Dûtenicích) a rou-
(Laboratorní a technické uÏitkové sklo) Uhlífiské Jano-
benou svûtniãku na dfievûn˘ch sloupech zasazenou do
vice, stejnû jako pro zahradní petrolejové lampy.
boãní stûny sedlové stfiechy domu ãp. 101 v Libáni.
Iveta KADLÍKOVÁ
Dominantním tématem v jeho dokumentární tvorbû byly jiÏ zmínûné komíny s rÛznû klenut˘mi a ozdobnû fie‰en˘mi
Obr. 4. Ukázka tvarÛ cylindrÛ z katalogu firmy J. Rindskop’s Söhne, Ko‰Èany 1930. (Reprofoto I. Kadlíková)
hlavicemi, které jsou dílem venkovsk˘ch zedníkÛ pfieváÏnû z druhé poloviny 19. a z poãátku 20. století. V oblasti stfiedního a horního Pojizefií se na jejich pískovcov˘ch hlavi-
1
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / INFORMACE
2
Obr. 1. Sedlí‰tû (okres Jiãín), zvoniãka a kamenn˘ kfiíÏ, kresba Jaroslav Marek. (Obãanské sdruÏení Staré Hrady u Libánû) Obr. 2. Skufiina (okres Jiãín), vstup a vjezd do usedlosti, kresba Jaroslav Marek. (Obãanské sdruÏení Staré Hrady u Libánû) Obr. 3. Skufiina (okres Jiãín), náves s dfievûnou zvoniãkou, kresba Jaroslav Marek. (Obãanské sdruÏení Staré Hrady u Libánû)
3
525
1
Jan Ludvík Klemens a J u d a Ta d e á ‰ J o s e f S u p p e r
u varhan a andûlé hrající na trubky, flétnu, fagot, basu, tympány a housle. Mezi tyto ústfiední motivy, které plnû korespondují se zasvûcením chrámu (vãetnû andû-
Jan Ludvík Klemens v kostele sv. Dion˘sia v Chomu-
lÛ oslavujících královnu zpûvem hymnu Salve Regina),
ticích a Juda TadeበJosef Supper v kostele Nanebe-
umístil Supper starozákonní svûtce na jedné a novozá-
vzetí Panny Marie ve Slatinách v okrese Jiãín
konní na druhé stranû. Ve scénách v pendantivech jsou pfiedobrazem Panny Marie starozákonní královny.
Uprostfied rozlehlé návsi v Chomuticích byl v roce
I pfii zbûÏné prohlídce je prÛkazné, Ïe J. L. Klemens
1782 postaven pozdnû barokní kostel sv. Dion˘sia.
znal slatinské malby. Dokládá to nejen celková kom-
âtvercová loì je zaklenuta kupolí s pendantivy, obdéln˘
pozice s ústfiední holubicí Ducha Svatého a mnohofi-
presbytáfi valenou klenbou. Figurální v˘zdobu s centrál-
gurální zaplnûní celé kupole, ale hlavnû nûkteré scény,
nû umístûnou holubicí Ducha Svatého s paprsky v ne-
které Klemens témûfi do detailu pfievzal. Je to jednak
beské záfii, Bohem Otcem jako vládcem nad svûtem se
kralující BÛh Otec vãetnû nejbliωí skupiny andûlÛ,
skupinou andûlÛ, dále po jeho levici s adorujícími ães-
stejnû tak i celá protûj‰í scéna koncertujících andûlÛ
k˘mi patrony, po pravici se ãtrnácti svat˘mi pomocníky
vãetnû sv. Cecílie u varhan. RovnûÏ malovaná balust-
a v diagonále umístûn˘mi Kristem a sv. Petrem vytvofiil
ráda s architekturou doplnûná vázami má fiadu shod-
podle signatury vepsané nad fiímsou královehradeck˘
n˘ch kompoziãních znakÛ s malbami ve Slatinách.
1
malífi Jan Ludvík Klemens v roce 1864.
Supperovy vázy s plameny ale Klemens nahradil váza-
Obû protûj‰í skupiny svat˘ch spojuje u kÛru scéna
mi s kvûty. V ikonograficky propracovan˘ch Suppero-
se svatou Cecílií hrající na varhany a andûly koncertují-
v˘ch v˘jevech symbolizují vázy s plameny kfiesÈanskou
cími na trubky, fagot, housle, basu a tympány. Na no-
lásku, Klemens pfievzal jen motiv váz. I obû v˘‰e uve-
tách pfied sv. Cecílií rozeznáváme slovo Gloria, opodál
dené figurální scény Klemens vkomponoval do celku,
sedící andûl drÏí noty s nápisem Maria a nad scénou
kter˘ nápisy oslavuje Pannu Marii, jeÏ je zde, na rozdíl
s hudoucími andûly pfiidrÏují dal‰í dva rou‰ku s chvaloz-
od slatinského umístûní na hlavním oltáfii vypl˘vajícího
ve velmi ‰patném stavu. Proto bude zajímavé je po-
pûvem Te Deum laudamus. Obvodovou fiímsu kupole
ze zasvûcení kostela, na oltáfii boãním. âe‰tí patroni
drobnû a zblízka prohlédnout, opût porovnat s v˘jevy
obíhá malovaná balustráda s kuÏelkami a architektonic-
a ãtrnáct svat˘ch pomocníkÛ jsou ve sv˘ch gestech
ve Slatinách, zjistit techniku provedení a dal‰í r ysy,
kou stafáÏí s kvûty ve vázách. Ve ãtyfiech pendantivech
a postojích pojednáni oproti starozákonním a novozá-
které by je‰tû více poodhalily vztah mezi tûmito mal-
jsou vÏdy dvojice církevních otcÛ a evangelistÛ.
konním figurám ve Slatinách odli‰nû. Barevnost Sup-
bami, jeÏ od sebe dûlí sto let.
2
3
Václav PAUKRT
V nedalek˘ch západnû od Chomutic poloÏen˘ch
perov˘ch maleb je drÏena v decentních pastelov˘ch tó-
Slatinách byl v letech 1761–1763 vystavûn hrabûn-
nech na rozdíl od Klemense, v jehoÏ v˘jevech
kou Annou ·likovou kostel Nanebevzetí Panny Marie.
pfievaÏuje hnûdav˘ tón, a to jak na jednotliv˘ch posta-
Témûfi ãtvercová loì je zaklenuta kupolí s lucernou na
vách, tak i v celkovém vyznûní. Rozdíl nalezneme
■ Poznámky
pendantivech a je pokryta figurálními malbami, které
i v tvarosloví. U Klemense je mnoho drobnokresebn˘ch
1 Jan Ludvík Klemens se narodil 9. 7. 1822 v Hradci Krá-
v roce 1763 provedl Juda TadeበJosef Supper. Ve vr-
záhybÛ, prohlubní a zfiasení (hlavnû na ‰atech, vlasech
lové a zde 12. 8. 1866 i zemfiel. Byl Ïákem vídeÀské aka-
cholu lucerny je umístûna dfievofiezba holubice Ducha
figur, na nástrojích), jimiÏ se patrnû snaÏil navodit do-
demie, vytvofiil nûkolik oltáfiních obrazÛ pro kostely na Krá-
Svatého s paprsky. Nad profilovanou fiímsou u paty ku-
jem vût‰ího stáfií maleb. Supper se projevil jako barok-
lovéhradecku a v roce 1851 restauroval kfiídlovou archu
pole J. T. J. Supper vymaloval kuÏelkovou balustrádu
ní malífi, kter ˘ zachází s vût‰ími barevn˘mi plochami
v boãní lodi katedrály sv. Ducha v Hradci Králové. Prokop
s odstupnûnou architekturou s volutami, vázami s pla-
a s nûkolika propracovan˘mi a promy‰len˘mi detaily.
TOMAN: Nov˘ slovník ãeskoslovensk˘ch v˘tvarn˘ch umûl-
meny a s kvûtinami. Hlavní dûj se odehrává smûrem
Pfies rozdílnost doby vzniku je tfieba Klemensovy malby
cÛ I., A–K, Praha 1947, s. 488. THIEME-BECKER: Allge-
k hlavnímu oltáfii (kolem zatím neobsazeného trÛnu
povaÏovat za pozoruhodn˘, hodnotn˘ a dosti ojedinûl˘
meines Lexikon der bildende Künstler XX, Leipzig, s. 467,
Královny nebes slaví její pfiíchod andûlé, vlevo pfiistu-
projev druhého rokoka v druhé polovinû 19. století.
uvádí, Ïe se Klemens narodil 3. 6. 1823.
2
puje Kristus a nad tím je BÛh Otec jako vládce v‰eho-
V souãasné dobû se pfiipravuje restaurování Kle-
2 Václav PAUKRT: Malífi Juda TadeበJosef Supper a re-
míra) a u kÛru, kde tuto událost oslavují sv. Cecílie
mensov˘ch maleb v chomutickém kostele, které jsou
staurování jeho nástûnn˘ch maleb (vãetnû novû objeven˘ch), in: Zprávy památkové péãe 64, 2004, ã. 1, s. 51–68.
3
4
3 Oba kostely spravuje stejn˘ administrátor, a aby shoda byla je‰tû vût‰í, je velice pravdûpodobné, Ïe malby v kostele v Chomuticích budou restaurovat titíÏ restaurátofii, ktefií restaurovali Suppera ve Slatinách.
Obr. 1. Slatiny (okres Jiãín), kostel Nanebevzetí Panny Marie. BÛh Otec v kupoli, J. T. J. Supper, 1763. (Foto Zuzana Pykalová, 2000) Obr. 2. Chomutice (okres Jiãín), kostel sv. Dion˘sia. BÛh Otec v kupoli, J. L. Klemens, 1864. (Foto Václav Paukrt, 2005) Obr. 3. Slatiny (okres Jiãín), kostel Nanebevzetí Panny Marie. Sv. Cecílie a andûlé. J. T. J. Supper, 1763. (Foto Zuzana Pykalová, 2000) Obr. 4. Chomutice (okres Jiãín), kostel sv. Dion˘sia. Sv. Cecílie a andûlé, J. L. Klemens, 1864. (Foto Václav Paukrt, 2005)
526
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / INFORMACE
1
Mûnírna âesk˘ch drah v Praze na Hrabovce a její památková ochrana
2
stoupání na Hrabovku. Kladu si v‰ak otázku, jak pfii té-
cÛ v Desavû. S rodiãi ãasto pob˘vala u spfiíznûného
to rekonstrukci mÛÏe NPÚ – ÚOP v Praze metodicky po-
královského dvora v Kodani, na dánském zámku Pan-
moci, nemá-li o stavbû ani v˘‰e uvedené základní úda-
ker a na Hesenském zámku Rumpenheim. Od desá-
je a nezná-li místo uloÏení její plánové dokumentace.
tého roku zaãala nav‰tûvovat vévodské gymnázium
LukበBERAN
Z oken vlaku, zdolávajícího na trati Praha, hlavní nádraÏí – Kolín strmé stoupání spojky Hrabovka pod
1
2
v Desavû. Bûhem jedné z náv‰tûv se na zámku Rumpenheim popr vé setkala se sv˘m budoucím manÏe-
ÎiÏkovem, se nask˘tá pohled nejen na zbytek nûkdej-
Literatura:
lem, Vilémem Karlem Augustem, princem ze Schaum-
‰í továrny Rudolfa Stabenowa, pfiemûnûn˘ na kino
Zprávy Vefiejné sluÏby technické VIII, 1929, s. 689–691.
burg-Lippe (1834–1906), kter ˘ v té dobû slouÏil
a pozdûji taneãní divadlo Ponec, ale také na komplex
âKD, Zprávy o v˘robcích, ã. 24, 1929.
v armádû. Dne 18. 1. 1862 se v Desavû konaly jejich
dráÏní elektrické mûnírny. Elektrifikace ãeskoslovensk˘ch státních drah zaãínala postupnû zapojením nádraÏí, jako prvního Wilsonova. K napájení posunovacích lokomotiv slouÏila právû stanice na Hrabovce, jejíÏ transformátor y firmy
zásnuby a v tomtéÏ roce se v zámeckém kostele v De-
Obr. 1. Plán prÛãelí Mûnírny âesk˘ch drah v Praze na Hrabovce, 1929. Obr. 2. Praha, Hrabovka, Mûnírna âesk˘ch drah, souãasn˘ stav. (Foto LukበBeran)
savû Bathildis za prince Viléma Karla provdala. Po krátké svatební cestû do ·v˘carska novomanÏelé pfiicestovali do âech na statky prince Viléma, které zdûdil po smrti svého otce, vládnoucího fií‰ského kníÏete Jifií-
âeskomoravská Kolben – Danûk mûnily trojfázov˘
ho Viléma ze Schaumburg-Lippe (1784–1860). Princ
proud 22 000 V praÏské sítû na stejnosmûrn˘ch
s princeznou pob˘vali na zámcích v Náchodû a v Rati-
1500 V. Stavba byla provedena firmou Jaroslava âela-
bofiicích. Ratibofiick˘ zámek si manÏelé velmi oblíbili
3
dy od konce února do prosince 1927 nákladem jedno-
Portrét jedné princezny
a trávili zde vût‰í ãást roku. Zde se také narodilo je-
ho milionu tehdej‰ích korun. Budova v‰ak není se
Pfiíspûvek k doplnûní a roz‰ífiení údajÛ v kartách
jich v‰ech osm dûtí.
svou Ïelezobetonovou halou, vnitfiními ochozy a devíti-
Základní evidence na hradech a zámcích
4
V letech 1865–1866 proÏívala princezna Bathildis tûÏké období. Roku 1865 se princ Vilém Karel váÏnû
metrov˘mi základy v náspu jen technick˘m fie‰ením nároãného zadání. V referátu, kter˘ publikoval ve Zprá-
Ratibofiick˘ zámek je nerozluãnû spjat s osobností
zranil pádem z konû a v následujícím roce postihla
vách Vefiejné sluÏby technické pozoruhodn˘ autor stav-
Katefiiny Vilemíny vévodkynû ZaháÀské, jejíÏ mírnû ide-
okolí Náchoda a Ratibofiic prusko-rakouská válka. Po
by Ing. arch. Jan Rokos, se doãteme tuto nadãasovou
alizovan˘ portrét naãrtla spisovatelka BoÏena Nûmco-
vypuknutí konfliktu byl princ Vilém povolán do rakous-
úvahu: „Po stránce architektonické bylo vÛdãí my‰len-
vá v postavû „paní knûÏny“ ve svém románu Babiãka.
ké armády. Stal se ordonanãním dÛstojníkem v hod-
kou tohoto projektu neporu‰iti ani celkov˘ ráz okolí,
Krásná, vzdûlaná a bohatá vévodkynû, pfiítelkynû ko-
nosti rytmistra ve ‰tábu III. armádního sboru arcivévo-
ani celkov˘ obraz této ãásti mûsta. Celá budova je do
runovan˘ch hlav, diplomatÛ a umûlcÛ, zanechala v Ra-
dy Arno‰ta, s nímÏ se zúãastnil také bitvy u Hradce
bfiehu dráhy tak vklínûna, Ïe je sice z dálky velmi patr-
tibofiicích nesmazatelné stopy. Její bezmála ãtyfiicetile-
na, ale neporu‰uje celkovou silhuetu okolí. Hmota to-
tou vládu pfiipomíná klasicistní podoba zámku,
hoto nového objektu vybíhá nejvy‰‰í svojí ãástí smûle,
kavalírsk˘ dÛm a statek a parková úprava celého úp-
■ Poznámky
ale právû tím zlep‰uje jen celkov˘ dojem svahu. Ze si-
ského údolí. Krátce po smrti vévodkynû ZaháÀské se
1 Ve fondu zámecké knihovny v Ratibofiicích se nachází
tuaãních ohledÛ fie‰ena byla hmota budovy ãlenitû
Ratibofiice staly na více neÏ sto let letním sídlem pfií-
elegantní album fotografií, na kter˘ch je zachycen zámek
v rámci zelenû bfiehu (hráze) s prÛãelím jednoduch˘m,
slu‰níkÛ nûmeckého kníÏecího rodu Schaumburg-Lip-
Panker s jeho rozsáhl˘m krajináfisk˘m parkem.
ale pfiece ne vzhledu továrního. Fasáda bude provede-
pe. ManÏelka prince Viléma Karla, pfiedstavitele druhé
2 Dnes na pfiedmûstí Frankfurtu nad Mohanem. Zámek
na z tvrdé umûlé omítky v odstínu Ïuly a bude ve spod-
generace rodu Schaumburg-Lippe v Ratibofiicích, Bat-
byl majetkem Hesensko-kaselsk˘ch lantkrabat a rodiãe
ní ãásti budovy kombinována s reÏn˘m zdivem ze
hildis Amalgunde rozená princezna z Anhaltu, je dru-
princezny Bathildis zde slavili svou svatbu.
zvlá‰tû vybran˘ch cihel, ãímÏ bude dosaÏeno klidného
hou zajímavou Ïenou, která je spjata s ratibofiick˘m
3 Zámek v Ratibofiicích byl u pfiíleÏitosti sÀatku prince Vi-
vzhledu celé této skupiny budov.“ I v dne‰ní, barevnû
zámkem. Princezna je zachycena na celé fiadû podobi-
léma s princeznou Bathildis v letech 1862–1864 novû
pozmûnûné podobû je na této fasádû znát vliv geome-
zen, tiskÛ a fotografií, uloÏen˘ch ve sbírkách ratibofiic-
upraven a zafiízen. Vnûj‰í úpravy byly omezeny na obnovu
trické moderny, art déco a snad i snaha znázornit fyzi-
kého zámku. Îivotopisné údaje a dal‰í shromáÏdûné
fasád. Interiéry byly novû vytapetovány, dále byly oprave-
kální proces úpravy proudu cik-cak lomen˘mi liniemi,
informace budou vyuÏity jako podklady pro roz‰ífiení
ny dvefie i parkety a osazena nová kachlová kamna s no-
jako to dûlala tehdej‰í grafika.
a doplnûní karet Základní evidence.
vogotick˘mi a pseudorenesanãními prvky. Zafiízení pokojÛ
Je proto potû‰itelné, Ïe stavba, která del‰í dobu ne-
bylo aÏ na v˘jimky rovnûÏ nové, ve stylu druhého rokoka –
slouÏí svému úãelu, je (byÈ pod neplatn˘m ãíslem po-
Bathildis Amalgunde princezna z Anhaltu se narodi-
pisn˘m) místním odborn˘m pracovi‰tûm NPÚ v Praze
la 29. 12. 1837 v hlavním mûstû Anhaltského vévod-
n˘ dne 14. kvûtna 1863 na ãástku 16 032 florinÛ.
zapsána od roku 2003 coby kulturní památka (rejstfi.
ství Desavû jako druhá ze tfií dcer prince Bedfiicha Au-
4 Jako vychovatel kníÏecích dûtí pÛsobil v Náchodû
ã. 100617). Má b˘t, spolu s dal‰ími dráÏními objekty,
gusta z Anhaltu (1799–1864) a Marie lantkrabûnky
a v Ratibofiicích také Jifií Stanislav Guth-Jarkovsk˘
rekonstruována v rámci budování Ïelezniãního koridoru
Hesensko-Kaselské (1814–1895). Byla vychovávána
(1861–1943).
Nové spojení, které mimochodem odstraní ono strmé
spolu s o dva roky mlad‰í sestrou Hildou v Paláci prin-
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / INFORMACE
viz úãet dekoratérské firmy Carl Wagner z Vídnû, vystave-
527
4. kol. aut.: Stopami dûjin Náchodska 2, Válka 1866 na Náchodsku, in: Sborník Státního okresního archivu Náchod, Náchod 1996. 5. www.deutsche-schutzgebiete.de
Obr. 1. Bathildis Amalgunde, princezna ze Schaumburg-Lippe, rozená princezna z Anhaltu, olej na plátnû, signováno C. Sohn. 1862. Dfievûn˘ vyfiezávan˘ a zlacen˘ rám, rozmûry 138 x 103 cm, státní zámek v Ratibofiicích. (Foto Milan Kri‰tof, NPÚ – ÚOP v Pardubicích) Obr. 2. Vilém Karel August dûdiãn˘ princ ze Schaumburg-Lippe, olej na plátnû, signováno Ernst Safite, Wien, 1870. Dfievûn˘ vyfiezávan˘ a zlacen˘ rám, rozmûry 137 x 103 cm, státní zámek v Ratibofiicích. (Foto Milan Kri‰tof, NPÚ – ÚOP v Pardubicích)
Králové. Princezna pob˘vala v té dobû v Desavû. Po bit5
v Nûmecku. Z portrétu na náv‰tûvníky shlíÏí pÛvabná
vách na Vysokovû u Náchoda a u âeské Skalice pfiije-
mladá Ïena s ãern˘mi hust˘mi vlasy ãesan˘mi upro-
la princezna Bathildis do Náchoda, kde pomáhala or-
stfied na pû‰inku a staÏen˘mi vzadu do uzlu. Z oválné-
ganizovat pomoc ranûn˘m a zfiídila vojensk˘ lazaret na
ho obliãeje s kulatou bradou a mal˘mi ústy vyzafiuje
náchodském zámku. Pomoc trpícím a po‰kozen˘m vál-
klidná a laskavá povaha princezny. Protûj‰kem v˘‰e
kou a podpora institucí a spolkÛ, které se této ãinnosti
uvedeného portrétu je podobizna Bathildina manÏela,
vûnovaly, se stala po fiadu následujících let náplní její-
prince Viléma Karla Augusta, vytvofiená Ernstem Safitem
ho Ïivota. Spolu s manÏelem také vydatnû finanãnû pfii-
ve Vídni roku 1870. Princ byl portrétován v dragoun-
spívala na budování pomníkÛ a památníkÛ k prusko-ra-
ské uniformû v hodnosti majora. V roz‰tûpu límce uni-
kouské válce a vûnovala znaãné úsilí jejich údrÏbû
formy s Domácím fiádem kníÏectví Schaumburg-Lippe
6
a zvelebování. Ve druhé polovinû roku 1866 byl nákla-
a s hvûzdou Anhaltského ¤ádu Albrechta Medvûda na
dem princezny Bathildis a prince Viléma zfiízen nedale-
prsou. V dobû, kdy portrét vznikl, bylo princi Vilémovi
ko náchodského zámku v místech zvan˘ch „u Bílého
cca tfiicet ‰est let.
Druh˘ kongres Perspectiv – Asociace evropsk˘ch historick˘ch divadel Ve dnech 25.–28. fiíjna 2005 probûhl ve francouzském Eu na severu Normandie druh˘ kongres Asociace
Milan ZÁLI·
kfiíÏe“ vojensk˘ hfibitov, kter˘ se pozdûji stal také mís-
SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE
7
evropsk˘ch historick˘ch divadel Perspectiv. Asociace
tem posledního odpoãinku Bathildis, jejího manÏela
vznikla v fiíjnu 2003 v nûmeckém Bad Lauchstädt a je-
a dal‰ích pfiíslu‰níkÛ náchodské vûtve kníÏecí rodiny.
jímu vzniku pfiedcházela fiada pracovních setkání zá-
Princeznino jméno v okolí Ratibofiic dodnes pfiipomíná
stupcÛ nûkolika divadel na neformální úrovni. Hlavní-
„Bathildina stezka“ vedoucí od zámeckého parku do
■ Poznámky
mi cíli asociace je sdruÏovat správce nebo zástupce
Babiããina údolí a dále podél fieky Úpy mezi Slatinou
5 Ke stfietnutí pruské a rakouské armády na Vysokovû
historick˘ch divadel (vznikl˘ch po roce 1500 a alespoÀ
nad Úpou a Havlovicemi.
u Náchoda do‰lo 27. 6. 1866 a u âeské Skalice 28. 6.
sto let star˘ch), pfiispût k v˘mûnû zku‰eností s jejich
Ve sbírkách ratibofiického zámku se zachovala celá
1866. Obû bitvy skonãily poráÏkou a ústupem rakousk˘ch
správou a provozem a napomoci k jejich ochranû, stu-
fiada Bathildin˘ch podobizen i podobizen jejího manÏela
jednotek smûrem ke Svini‰ÈanÛm, Jaromûfii a dále k Hrad-
diu a restaurování (více viz www.perspectiv-online.org).
prince Viléma Karla, které jsou prezentovány v novûj‰í
ci Králové. Zde probûhla dne 3. 7. 1866 rozhodující bitva
âesk˘mi ãleny asociace jsou zatím zástupci Nadace
interiérové instalaci, vûnované období 19. století. Jed-
celé války, která skonãila katastrofální poráÏkou rakouské
barokního divadla âesk˘ Krumlov (Pavel Slavko, Petr
ná se o rozmûrná plátna, litografie a kolorované tisky
armády a jejím dal‰ím ústupem na Moravu.
Pefiina), zámeckého divadla v Mnichovû Hradi‰ti (SoÀa
vãetnû velkého mnoÏství fotografií. Nejvût‰í pozor-
6 Jedná se napfiíklad o monumentální památník rakouské-
·vábová) a autor tohoto ãlánku.
nost v‰ak pfii prohlídce tzv. Schaumburgského pokoje
ho generála Ludvíka Gablenze v Trutnovû.
v pfiízemí zámku upoutává rozmûrn˘ portrét, na nûmÏ
7 Princezna Bathildis zemfiela 10. 2. 1902 na následky
tostech asociace také nûkolik pfiedná‰ek a bohat˘
je Bathildis zobrazena v bíl˘ch ‰atech s krinolínou, de-
srdeãní mrtvice na zámku v Náchodû.
kulturní program. K nejzajímavûj‰ím bodÛm náleÏela
korovan˘ch modr˘mi stuhami a s hlubok˘m dekoltem
8 Jedním z autorÛ fiady fotografií byl i znám˘ náchodsk˘
ov‰em náv‰tûva vybran˘ch historick˘ch divadel. Diva-
zdoben˘m dvojitou bílou krajkou. Dekolt je dále ozdo-
fotograf Fridolin Kolinsk˘.
dlo v pofiádajícím Eu bylo sice postaveno v roce 1857,
ben zlatou broÏí se zelen˘m kamenem, upevnûnou na
9 Jedná se o olej na plátnû, zasazen˘ v dfievûném vyfiezá-
ale pro‰lo opakovan˘mi modernizacemi, které témûfi
modré stuze. Princezna má na hrdle dvojitou ‰ÀÛru
vaném a zlaceném rámu, rozmûry 138 x 103 cm.
pfiekryly jeho historick˘ charakter. O to zajímavûj‰í by-
8
9
perel se zlatou sponou a zelen˘m kamenem a v u‰ích
Kongres obsáhl kromû diskuse o vnitfiních záleÏi-
la prohlídka dochovan˘ch dekorací ze star‰ího, v polo-
perlové náu‰nice, na zápûstí rukou masivní zlaté ná-
Prameny a literatura:
vinû 19. století zniãeného zámeckého divadla. Tyto
ramky. ·aty doplÀuje pléd z hedvábné prÛsvitné modré
1. SOA Zámrsk, fond Velkostatek Náchod, sign. 34265,
dekorace z doby okolo roku 1840 pocházejí pravdûpo-
látky s tfiásnûmi. Obraz je signován C. Sohn. a datován
51381.
dobnû z dílny dvorního malífie Ciceriho. Pierre Luc
rokem 1862. Podobizna tedy zachycuje tváfi princezny
2. ELSTER, Otto: Bathildis Amalgunde: Prinzessin Wilhelm
Charles Ciceri († 1868) byl v letech 1809–1830 vrch-
ve vûku okolo dvaceti pûti let a byla patrnû pofiízena
zu Schaumburg-Lippe, geb. Prinzessin von Anhalt, Herzo-
ním dekoratérem Comédie Française a od zaãátku
u pfiíleÏitosti jejích zásnub ãi sÀatku. S nejvût‰í prav-
gin zu Sachsen, Engern und Westphalen. Ein Lebensbild,
50. let 19. století aÏ do své smrti dvorním divadelním
dûpodobností se jedná o kopii, originál se v souãasné
Prag 1902.
malífiem Napoleona III.
dobû nachází v majetku se Schaumburgy spfiíznûné
3. JÁNSK¯ Zdenûk, BOHADLO Stanislav: Stopy krve a Ïele-
kníÏecí rodiny Castel-Castel na stejnojmenném zámku
za 1866, Náchod 1991.
528
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / INFORMACE
Nejpoãetnûj‰í soubor Ciceriho dekorací je dodnes zachován v zámeckém divadle v Compiègne (Théâtre
1
2
Obr. 1. Eu, Francie, zámecké divadlo, 1857. âást dekorací ze star‰ího zru‰eného divadla, snad z dílny P. L. Ch. Ciceriho, kolem 1840. (Foto Pavel Slavko) Obr. 2. Compiègne, Francie, zámecké divadlo, 1832– 1834. Pohled na jevi‰tû. (Foto Pavel Slavko)
Louis-Philippe, 1832–1834), kde jsme si kromû nich
(zbudováno 1766 s vyuÏitím star‰í stavby, dekorace
mohli prohlédnout i témûfi kompletnû dochovanou je-
Johann Wetschel a Leo Merkel). To, Ïe jsou na‰e do-
vi‰tní ma‰inerii. Nedaleko zámku bylo pozdûji po vzoru
chovaná zámecká divadla unikátem v celoevropském
versailleské opery postaveno je‰tû dal‰í divadlo, Thé-
mûfiítku, vûdí nûktefií odborníci dlouho, ale mezi ‰ir‰í
âtre Impérial, které bylo tûsnû pfied dokonãením vnitfi-
odbornou i laickou vefiejnost se povûdomí o v˘znamu
ní v˘zdoby v roce 1871 uzavfieno a pro divadelní úãely
tûchto památek pfiesto ‰ífií jen zvolna. (MÛÏeme jen li-
nebylo dal‰ích více neÏ sto let vyuÏito. AÏ do renovace
tovat, Ïe nedo‰lo k vydání knihy Antonína Bar tu‰ka
v 80. letech 20. století se zde tedy dochovalo pÛvodní
Zámecká a ‰kolní divadla v ãesk˘ch zemích, která by-
ãinnost s cílem citlivû obnovit plnû funkãní historickou
jevi‰tní vybavení, jehoÏ fragmenty po kompletní moder-
la pfiipravena k tisku jiÏ v roce 1973.)
scénu, je v tomto procesu nezastupiteln˘.
nizaci divadla (dnes je vyuÏíváno pro bûÏn˘ provoz) doÏívají v suterénních prostorách.
Zatím zcela stranou konzervaãních a studijních tenProjekt praÏského sdruÏení CORA (MikulበHulec,
dencí bohuÏel stojí na‰e druhé nejstar‰í dochované
âeská v˘prava nav‰tívila jiÏ mimo oficiální program
Daniel ·piãka) a sponzora Packard Humanities Insti-
divadlo na zámku v Litomy‰li, kde vybavení divadla
kongresu je‰tû dal‰í dvû divadla ve Versailles: králov-
tute umoÏnil v posledních letech prÛzkum a restauro-
v ãele s témûfi dokonale dochovanou jevi‰tní techni-
skou operu v hlavní zámecké budovû (Opéra Royal,
vání nûkter ˘ch zámeck˘ch divadel. V roce 2003 tak
kou pomalu podléhá náporu nijak neregulovan˘ch
1769–1770, arch. Jacques-Ange Gabriel) a malé diva-
bylo kompletnû restaurováno zámecké divadlo na Île-
ochotnick˘ch i profesionálních divadelních a hudeb-
dlo Marie Antoinetty v Malém Trianonu (Théâtre de la
bech (snad vystavûno po 1860 s pozdûj‰ími úprava-
ních produkcí. Velk˘m nedostatkem je v Litomy‰li také
Reine, 1778–1780, arch. Richard Mique). V obou diva-
mi, vût‰inu dochovan˘ch dekorací vytvofiil po roce
zatím neexistující barevná dokumentace velké ãásti
dlech je zachována ãást dekoraãního fondu ze 40. let
1900 ãáslavsk˘ malífi Alois Vran˘), které je od roku
evropsky unikátních dekorací z dílny Josefa Platzera.
19. století (opût z Ciceriho dílny) a originální jevi‰tní
2004 otevfieno pro vefiejnost.
technika (v královské opefie z velké ãásti poniãená modernizací jevi‰tû v 50. letech 20. století).
Historická divadla vyuÏívaná pro komerãní provoz,
V leto‰ním roce byl proveden prÛzkum divadla v Ka-
byÈ i jen sezonnû, se modernizacím, a tím i úbytkÛm
ãinû (stavûno bylo od 20. let 19. století, dekorace jsou
autentického materiálu nemohou vyhnout. V tomto
Ve v‰ech uveden˘ch divadlech bylo moÏné konsta-
anonymní z doby pfied rokem 1850) a jeho budoucí
kontextu mÛÏe b˘t stav vût‰iny na‰ich dochovan˘ch
tovat, Ïe – ve srovnání s nûkter˘mi na‰imi objekty –
restaurování se pfiipravuje. S podporou projektu byla
zámeck˘ch divadel a pfiedev‰ím zpÛsob jejich vyuÏití
jejich správci jsou si stále je‰tû málo vûdomi hodnoty
provedena také pr vní ãást prÛzkumu divadla v Lito-
(muzejní provoz s dÛrazem na ochranu, doplnûn˘ jen
dochovaného historického vybavení. Îádné divadlo
my‰li (1797, dekorace Josef Platzer; viz ZPP 1/2004)
pfiíleÏitostnû experimentální ukázkou pÛvodní divadel-
nepublikovalo zatím fotografie dochovan˘ch dekorací
a restaurována jedna sada dekorací. Mimo rámec pro-
ní funkce) pro velkou vût‰inu divadel v Evropû pfiíkla-
ani historické nebo moderní plány a témûfi ve‰keré
jektu, s podporou ãeskokrumlovské Nadace barokní-
dem nebo alespoÀ pfiíãinou k zamy‰lení.
postfiehnutelné opravy se nesou v duchu moderniza-
ho divadla pak letos pokraãuje restaurování dekorací
V celém programu kongresu bylo moÏné sledovat
ce v dÛsledku poÏadavkÛ novodobého divadelního
divadla v Mnichovû Hradi‰ti (1833, dekorace z dílny
a diskutovat znateln˘ základní rozpor mezi divadlem
provozu.
Stavovského divadla v Praze), které je otevfieno pro
jako místem Ïivé divadelní produkce a historick˘m di-
vefiejnost od obnovy v roce 1995.
vadlem jako památkou hodnou ochrany. Vût‰ina tak-
Moderními technologiemi se ostatnû zab˘vali i nûktefií pfiedná‰ející v referátech, které zaznûly v oficiální
Restaurování divadelních dekorací teprve v posled-
zvanû historick˘ch divadel podstoupila v nûkterém
ãásti kongresu. Jeden z pfiíspûvkÛ byl vûnován nov˘m
ních letech ve vût‰í mífie bere na vûdomí specifika
momentu svého trvání kromû jin˘ch zmûn i moderniza-
metodám klimatizace, dal‰í otázkám v˘zkumu divadel-
tûchto umûleck˘ch dûl a jejich souvislost s celkem di-
ci jevi‰tû, coÏ je logick˘m dÛsledkem v˘voje technic-
ní akustiky. Dva pfiíspûvky osvûtlily prÛbûh rekonstrukcí
vadelní scény. Na pfielomu 60. a 70. let se k restauro-
k˘ch i estetick˘ch aspektÛ inscenaãní praxe. Historické
(lépe by bylo fiíci pfiestaveb) divadel v pofiádajícím Eu
vání dekorací v âeském Krumlovû a v Litomy‰li pfiistu-
vybavení jevi‰È (dekorace, technika) a jeho ochrana je
a v norském Drammens. Závûreãn˘ referát se t˘kal
povalo stejnû jako k restaurování závûsn˘ch obrazÛ –
ve fungujícím divadle povaÏováno za neÏádoucí zátûÏ,
„divadelních cest“ – moÏného budoucího propojení
bez dokumentace tak zmizela napfiíklad celá fiada
která jde proti smyslu dynamického rozvoje divadla ja-
historick˘ch divadel jako specifického „produktu“ ces-
funkãních detailÛ, osvûtlujících pÛvodní pouÏití dekora-
ko takového. Divadel s kompletnû dochovan˘m jevi‰t-
tovního ruchu.
cí na jevi‰ti. V pfiípadû obnov z posledních let v‰ak jiÏ
ním vybavením je minimum (u nás i jinde ve svûtû jsou
Autor tohoto ãlánku pfiednesl pfiíspûvek o restauro-
na‰tûstí v‰ichni zainteresovaní zaãínají chápat doku-
to témûfi v˘hradnû malá soukromá divadla, nejãastûji
vání dekorací zámeck˘ch divadel v âR. Stoupající zá-
mentární hodnotu takov˘ch detailÛ i hodnotu celku, je-
na venkovsk˘ch zámcích) a jejich problematika – re-
jem o historická divadla je moÏné v posledních letech
hoÏ jsou dekorace souãástí. Pfiíklad zámeckého divadla
staurování, odpovídající prezentace a vyuÏití – se do-
pozorovat i u nás, z velké ãásti vlivem v˘sledkÛ dlou-
v âeském Krumlovû, kde i po otevfiení pro vefiejnost
stává do popfiedí zájmu divadelních i „památkov˘ch“
holeté obnovy zámeckého divadla v âeském Krumlovû
v roce 1996 pokraãuje badatelská a restaurátorská
odborníkÛ jen velmi pomalu.
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
529
Nûkterá z divadel, kde se dochovala alespoÀ ãást jevi‰tního vybavení, dnes nejsou vyuÏívána vÛbec (napfiíklad Compiègne; u nás Îleby nebo Kozel), vût‰ina
RECENZE BIBLIOGRAFIE
notí souãasn˘ zpÛsob vyuÏívání a prezentace divadla; ny z roku 1970, kdy byla pfiipravena rozsáhlá oprava
na versus vyuÏití – více ãi ménû pfiiklání ke komerãnû v âeském Krumlovû je v souãasné dobû jedin˘m mís-
nost zavazuje k odpovûdné péãi. Bláha s lítostí hodpovaÏuje jej za neuspokojiv˘. Pfiipomíná velkorysé plá-
ostatních se v‰ak v fie‰ení popsaného sporu – ochrazajímavûj‰ímu divadelnímu provozu. Zámecké divadlo
nûj‰ím památkám svého druhu v Evropû. Tato skuteã-
Publikace Materiály k dûjinám zámeckého divadla v Litomy‰li
památky vãetnû zprovoznûní jevi‰tní techniky, místo se mûlo stát samostatnou prohlídkovou trasou. Plány pfiekazilo zfiízení Muzea ãeské hudby v litomy‰lském
tem v Evropû, kde je moÏné v opravdu autentick˘ch podmínkách studovat principy barokní divadelní praxe
Jifií BLÁHA: Materiály k dûjinám zámeckého divadla
zámku. Dnes je divadélko souãástí jednoho z prohlíd-
– dûje se tak pfii ryze experimentálních pfiedstaveních
v Litomy‰li, Obãanské sdruÏení Milislav, Litomy‰l
kov˘ch okruhÛ, donedávna se zde odehrávaly student-
v rámci kaÏdoroãní mezinárodní odborné konference.
2003, 101 stran, jedna pfiíloha.
ské slavnostní akce i celkem Ïivelná pfiedstavení, necitlivû k nûmu pfiistupovaly filmové ‰táby. Nápravu
Je na správcích dal‰ích divadel, u nás pfiedev‰ím divadla v Litomy‰li, zda podlehnou tlaku komerãního
V roce 1998 nav‰tívil pan Klaus-Dieter Reus z nû-
souãasného stavu autor spatfiuje ve spolupráci obãan-
provozu (a ponesou odpovûdnost za nevyhnutelnou
meckého Bayreuthu litomy‰lsk˘ zámek. Prohlédl si zá-
ského sdruÏení se správci památky a v navázání kon-
devastaci památky), nebo si uvûdomí, Ïe hodnota do-
mecké divadlo s my‰lenkou zahrnout je do svého pro-
taktÛ na celoevropské úrovni – mimo jiné se snahou
chovan˘ch historick˘ch divadel a jejich vybavení leÏí
jektu nazvaného Faszination der Bühne. Své poznatky
získat finanãní prostfiedky pro obnovu divadla, která
jinde neÏ v moÏném divadelním vyuÏití. Bude zajímavé
o evropsk˘ch historick˘ch scénách posléze zpracoval
bezpodmíneãnû musí probíhat pod dohledem odborní-
sledovat, jak se asociace historick˘ch divadel Per-
ve stejnojmenné knize vydané roku 2001 v Bayreuthu.
kÛ na vysoké úrovni a ve spolupráci specialistÛ z fiady
spectiv, sama zatím balancující kdesi na hranû mezi
Svûtu v ní poodhalil prozatím skryt˘ poklad – zámecké
oborÛ.
dvûma popsan˘mi pfiístupy, k tûmto otázkám v bu-
divadélko postavené v roce 1797 pro Vald‰tejny-
PrÛzkumÛm divadla je vûnována dal‰í ãást sborní-
doucnu postaví.
-Vartemberky v renesanãním zámku v Litomy‰li, diva-
ku, jsou v ní popsány také pÛvodní funkce a stav je-
dlo s dochovanou jevi‰tní technikou a poãetn˘m sou-
vi‰tní ma‰inerie. Je zde pojednáno rovnûÏ o stavbû di-
borem dekorací, které maloval Josef Platzer.
vadla, pfiiãemÏ Bláha vychází z archivního bádání
Jifií BLÁHA
Obr. 3. Eu, Francie, zámecké divadlo, 1857. Hledi‰tû po obnovû v roce 1993, na jevi‰ti instalována ãást dekorací ze star‰ího zru‰eného divadla, kolem 1840. (Foto Pavel Slavko)
3
Pomûrnû brzy a nezávisle na sobû následovaly dal-
(pfiedev‰ím z prací Jifiího Hilmery a Milana Skfiivánka).
‰í náv‰tûvy z míst proslul˘ch existencí starobyl˘ch di-
Vlastní autorÛv v˘zkum odhaluje nové objevy t˘kající se
vadel. Do Litomy‰le pfiijeli pánové Forsström a Öhrn ze
konstrukce a mechanismÛ pro v˘mûnu kulis. Systém
‰védského Drottningholmu, pánové Gousset a Lion-
tûchto mechanismÛ ovládal pohyb dekorací v prostoru
cour t z francouzského Versailles. Pfiekvapeni s úÏa-
jevi‰tû – opon, boãních kulis, sufit a hlavních prospek-
sem vstupovali do maliãkého divadla a odná‰eli si
tÛ. Zvlá‰tní zafiízení slouÏila pro doplnûní pfiedstavení
z nûho záÏitek neopakovatelné atmosféry, jakou tam
zvukov˘mi efekty. Pfiedmûtem zájmu není pouze jevi‰t-
zanechal jeho stavebník Jifií Josef, hrabû z Vald‰tejna-
ní prostor, ale také hledi‰tû, Dominikem Dvofiákem vy-
-Vartemberka. Divadélko ve svûtû zatím jen málo zná-
zdobené v klasicistním duchu iluzivní ornamentikou.
mé bylo objeveno a lidé v jeho blízkosti si opût uvûdo-
Pro Vald‰tejny-Vartemberky malífi nevymaloval pouze
mili, jak dÛleÏité je chránit památku tak v˘jimeãné
divadlo, pracoval i v zámecké kapli a v reprezentaãní
hodnoty.
obytné ãásti zámku. Bláha konstatuje, Ïe dne‰ní stav
Nov˘m prÛzkumÛm divadla se vûnoval zejména Jifií
zafiízení, pfii pfiedpokladu dÛsledné ochrany, sk˘tá re-
Bláha, mlad˘ restaurátor. On také v roce 2001 podní-
álnou moÏnost obnovy pÛvodních funkcí jevi‰tní tech-
til vznik Obãanského sdruÏení Milislav, jehoÏ náplní je
niky, napfiíklad pro studium principÛ divadelního pfied-
shromaÏìovat informace, zpracovávat podklady k zís-
stavení pfielomu 18. a 19. století. Tuto kapitolu autor
kání finanãních prostfiedkÛ pro obnovu divadla, rozvíjet
opatfiil názorn˘mi obrázky pÛdor ysÛ – podjevi‰tního
spolupráci se správci památky a propagovat divadlo ja-
prostoru, jevi‰tû a hledi‰tû. Jako samostatná pfiíloha
ko památku velmi v˘znamnou.
je v knize publikována axonometrie jevi‰tû, kterou vy-
Zmínûnému hrabûti Jifiímu Josefovi Vald‰tejnu-Var-
530
pracoval Ondfiej Protiva.
temberkovi v úctû vûnoval a pfiipsal Jifií Bláha sborník
V Litomy‰li zÛstal dochován témûfi kompletní deko-
prací, o kterém je zde pojednáno. Na stránkách Zpráv
raãní fond kulis. Jeho tvÛrcem byl Josef Platzer, ãlen
památkové péãe jsou ãasto recenzovány knihy v˘bûro-
rozvûtvené umûlecké rodiny, autor souboru dekorací
vé, s bohat˘m obsahem a krásnou v˘pravou, zatímco
pro Nosticovo divadlo a dvorní habsbursk˘ malífi. Lito-
materiály o litomy‰lském zámeckém divadle na první
my‰lská sbírka je jedinou dochovanou Platzerovou di-
pohled vyhlíÏejí skromnû. Je to v‰ak jen zdání. Jedná
vadelní realizací. Obsahuje hlavní prospekty kompono-
se o práci plnou nad‰ení pro vûc. Pfiipomíná a oÏivuje
vané buì pfiísnû symetricky ãi v pohledu „per angolo“
poznatky dfiívûj‰ích badatelÛ, sama v‰ak pfiiná‰í mno-
a zobrazující iluzivní prostor, boãní kulisy rozvíjející
ho nového a zajímavého jako v˘sledek vlastních auto-
scénu (témûfi ke kaÏdému hlavnímu prospektu byla
rov˘ch prÛzkumÛ. Nûkteré zajímavosti nabídli v ‰esti-
zpracována zvlá‰tní sada boãních kulis, ov‰em uÏívá-
stránkové stati Jifií Bláha a Ondfiej Protiva ãtenáfiÛm
ny byly v závislosti na momentální inscenaãní pfiedsta-
prvního ãísla ãasopisu Zprávy památkové péãe v roce
vû), sufity uzavírající scénu shora (jsou jich tfii zvlá‰tní
2004.
sady: pro scény vzne‰eného slavnostního interiéru,
Na místo první kapitoly sborníku Bláha postavil pro-
pro venkovské prostfiedí, pro pfiírodní scény) a opony.
blematiku péãe o historické divadlo, které – jako jed-
Sborník pfiiná‰í pfiehled rÛzn˘ch inscenaãních moÏ-
no z mála – bylo u‰etfieno modernizace, nepodlehlo
ností, ‰koda jen, Ïe nebylo moÏné doplnit jej fotogra-
v prÛbûhu vûkÛ zkáze a je v nûm zachováno natolik
fickou dokumentací kulisov˘ch sestav. Jednotlivé scé-
autentické prostfiedí, Ïe bezesporu patfií k nejv˘znam-
ny jsou popsány pfiehlednû a s vysvûtlením, kdy bylo
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
Kniha o archeologickém v ˘ z k u m u c h r á m u s v. P e t r a a P a v l a n a Vy ‰ e h r a d û
takové sestavy dekorací vyuÏito, pfii jakém pfiedstave-
pfiíslu‰níkÛ aristokratické rodiny. Bláha, aby se vyvaro-
ní (informace autor ãerpal z direktorií, tedy pomoc-
val vzniku pfiípadn˘ch nedorozumûní plynoucích z ne-
n˘ch scénáfiÛ s rozpisy hereck˘ch rolí; ve sborníku je
znalosti sloÏit˘ch rodinn˘ch vztahÛ, pohotovû vybavil
direktoriím vûnován samostatn˘ ãlánek) a kdy a kde
závûr sborníku dvûma kapitolami, které rodinné vztahy
byly fotografie sestavené scény publikovány, pfiípadnû
objasÀují. První z nich je vûnována litomy‰lské linii ro-
Bofiivoj NECHVÁTAL: Kapitulní chrám sv. Petra
kdy do‰lo k restaurování scény.
diny Vald‰tejnÛ-Var temberkÛ, je doplnûna rodokme-
a Pavla na Vy‰ehradû, Archeologick˘ ústav AV âR, Praha 2004.
Kdybychom mûli pro studium k dispozici pouze
nem a zpracoval ji Jifií Bláha. Druh˘m textem pfiispûla
techniku a v˘tvarné vybavení divadla, byli bychom
Pavla Pe‰ková, která v souvislosti s rodinou Vald‰tej-
Rozsáhlá publikace velkého formátu o 668 stra-
ochuzeni o pfiesnûj‰í pfiedstavu vald‰tejnsk˘ch aktivit.
nÛ podává informace o existenci zámeck˘ch divadel
nách uzavírá témûfi ãtyfiicetilet˘ archeologick˘ a staveb-
Jifií Bláha v‰ak reagoval na zmínku Jana Pomerla a na-
nejen v Litomy‰li. Divadelní tradici pûstovali Vald‰tejni-
ní v˘zkum jedné z nejv˘znamnûj‰ích památek ãeské
lezl ve sbírkách Národního muzea Pamûtní knihu lito-
Vartemberkové také v Mnichovû Hradi‰ti, v Duchcovû,
minulosti, kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla na Vy-
my‰lského zámeckého divadla. Tento divadelní deník
v Tfiebíãi a na Kozlu.
‰ehradû, a v jeho souvislosti i celého vy‰ehradského
uspofiádan˘ paní Kajetánou, hrabûnkou z Vald‰tejna-
Na závûr sborníku Bláha zafiadil rejstfiík literatur y
areálu. Kniha prezentuje Ïivotní dílo archeologa a umû-
-Vartemberka, mnohé o divadelním i spoleãenském Ïi-
a pramenÛ, poznámky a odkazy prÛbûÏnû provázejí
leckého historika PhDr. Bofiivoje Nechvátala, CSc. Ke
votû rodiny prozrazuje a pozoruhodn˘m zpÛsobem dopl-
jednotlivé stránky knihy. Nanejv˘‰ vhodné je i zaãlenû-
zhodnocení Vratislavovy baziliky pfiispûly také v˘sledky
Àuje dosavadní vûdomosti o pfiedstaveních pofiádan˘ch
ní krátk˘ch cizojazyãn˘ch v˘tahÛ z textu – v nûmãinû
Nechvátalova v˘zkumu ostatních románsk˘ch pamá-
ve druhé ãtvrtinû 19. století. Roz‰ifiuje poznatky o uvá-
a v angliãtinû.
tek na Vy‰ehradû – kostelÛ sv. Klimenta, sv. Jana
dûném repertoáru a také o hereckém obsazení rolí. Ve
Evangelisty, Stûtí sv. Jana Kfititele, rotundy sv. Martina
snaze o zji‰tûní spolehlivosti nalezeného pramene Blá-
Bylo napsáno, Ïe kníÏka patfií k tûm skromnûj‰ím. JiÏ
a baziliky sv. Vavfiince s její cennou ranû stfiedovûkou
ha porovnal informace z Pamûtní knihy s doposud ne-
v jejím úvodu sám autor upozorÀuje na velk˘ nedosta-
dlaÏbou. Celkovou ‰ífii archeologického v˘zkumu doku-
znám˘mi direktorii a inventáfii. Zjistil, Ïe se ne vÏdy
tek, jímÏ je absence fotografické dokumentace. Od do-
mentuje v publikaci velké mnoÏství obrázkÛ, s ãetn˘mi
shodují, li‰í se napfiíklad v datech uvedení jednotliv˘ch
by v˘zkumn˘ch prací, pfii nichÏ se divadélku vûnoval
sondami v areálu, proveden˘mi v letech 1968–1993.
pfiedstavení. Musíme tedy k tûmto zdrojÛm poznání
a své v˘sledky publikoval pfiedev‰ím Jifií Hilmera, ubûh-
Bofiivoj Nechvátal v‰ak inicioval i dal‰í, nejen archeo-
pfiistupovat s urãitou mírou obezfietnosti. V kaÏdém
lo jiÏ více neÏ ãtyfiicet let. Bláhova sbírka materiálÛ je
logické v˘zkumy v chrámu a jeho sousedství, které v˘-
pfiípadû je v‰ak hrabûnãin deník drahocenností, která
tedy po dlouhém ãase prvním dílem, které otvírá cestu
znamnû pfiispûly k jeho poznání a jeÏ jsou shrnuty ve
pfiibliÏuje atmosféru rodinné divadelní tradice. Navíc je
k nov˘m poznáním a v dosaÏené mífie toto poznání pfii-
druhé ãásti publikace v exkurzech 1–11. ·ífii v˘zkumu
to nádhern˘ v˘tvarn˘ artefakt, autorem sborníku na-
ná‰í vefiejnosti. Nutno poznamenat, Ïe dosavadní pub-
ukazuje také Seznam pramenÛ a literatur y, ãítající
zvan˘ „kniha-skfiíÀka“. Úvodní se‰it i následující volné
likace o divadle, urãené v pr vní fiadû turistÛm – ná-
351 titulÛ ãesk˘ch i cizojazyãn˘ch (sv˘ch prací uvádí
listy byly bohatû ozdobeny ornamenty inspirovan˘mi
v‰tûvníkÛm litomy‰lského zámku –, obsahují informace
B. Nechvátal dvacet osm), dal‰í prameny a literaturu
Dvofiákovou zámeckou nástûnnou malbou a v‰e bylo
pfiíli‰ struãné a vzhledem k v˘znamu památky nedosta-
zmiÀují autofii v˘‰e uveden˘ch exkurzÛ.
uloÏeno do lepenkové skfiíÀky s plechovou sponou. Dí-
teãné. Sborník se mi zdá b˘t dÛstojn˘m v˘sledkem sna-
ky svolení pracovníkÛ Divadelního oddûlení Národního
hy poznat i pfiipomenout a souãasnû pfiíjemnou pfiíleÏi-
muzea smûl b˘t cel˘ text památníku pfieti‰tûn a publi-
tostí pouãit se, posléze pak památku chránit a dobfie
kován ve sborníku. RovnûÏ autorem vybrané a do sbor-
o ni peãovat. Pfieji autorovi, ale také litomy‰lskému di-
níku pfiepsané inventáfie a direktoria poskytují názorn˘
vadélku, aby se dafiilo uskuteãÀovat v‰echna poctivá
pfiíklad pramenÛ, v nichÏ je moÏné pátrat po podrob-
pfiedsevzetí a plány, aby pfií‰tí kníÏka o divadle mohla
nostech ilustrujících spoleãensk˘ Ïivot Vald‰tejnÛ.
b˘t vydána s rozsáhlej‰ími pfieklady a aby mohla b˘t pl-
âtenáfi zasvûcen˘ i ménû znal˘ pfiíbuzensk˘ch vzta-
ná barevn˘ch obrázkÛ a fotografií.
hÛ mezi Vald‰tejny-Vartemberky se na stránkách publikace setkává s mnoha jmény, zbûÏnû poznává fiadu
Helena SLEPIâKOVÁ
1
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
Obr. 1. Praha 4, Vy‰ehrad, stfiedovûké zdivo objevené archeologick˘m v˘zkumem v oblasti vy‰ehradského hfibitova a kapitulního chrámu. Základy baptisteria byly objeveny pozdûji. (Pfievzato z publikace Bofiivoj Nechvátal: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vy‰ehradû, Praha 2004, s. 247) Obr. 2. Praha 4, Vy‰ehrad, základy polygonálního závûru baziliky sv. Petra a Pavla ze 30. let 14. století. (Foto A. Kleibl)
2
531
3
4
Pováleãn˘ archeologick˘ v˘zkum Vy‰ehradu a jeho
hfibitova dal‰í kamenn˘ sarkofág, rovnûÏ z 11.–12. sto-
stupnû zanikla. V pozdní gotice byl chrám novû uza-
památek byl podnícen spoleãenskou objednávkou,
letí (sonda S–175). V roce 1983 byly v dne‰ní hlavní
vfien na v˘chodní stranû. V páté, renesanãní etapû pfie-
a to od orgánÛ památkové péãe. Navázal na v˘zkum
lodi chrámu pfied západní apsidou Vratislavovy baziliky
stavûl chrám mezi lety 1565–1566 císafisk˘ stavitel
provádûn˘ v letech 1924–1935, kter˘ v‰ak tyto orgá-
objeveny kamenné základy válcové stavby, interpreto-
Ulrico Aostalli a v letech 1607–1610 Mistr Benedikt.
ny pokládaly za nedostateãn˘ a neukonãen˘. Souvise-
vané jako románské baptisterium. V jeho blízkosti byl
Následovala úprava chóru s pfiístavbou nové sakristie.
lo to s tehdej‰ím pfiijetím zákona ã. 22/1958 Sb.,
mezi hroby pfii v˘zkumu nalezen denár Vratislava II.
V té dobû byla novû zaklenuta hlavní loì, v renesanci
o kulturních památkách, na jehoÏ základû byl v Praze
a v dal‰ím hrobû románsk˘ reliéfní medailon s moti-
také vznikla zvonice.
proveden v˘bûr národních kulturních památek, schvá-
vem orla (sektor S–198). Zbytky románského mostu
·estou, barokní úpravu chrámu ovlivnila pfiedchozí
len˘ch usnesením rady NVP ã. 70 v roce 1964. Pro
s klasov˘m zdivem vedoucího z paláce ke chrámu byly
pfiemûna Vy‰ehradu na pevnost. Proto nemûla nová
nejv˘znamnûj‰í z nich byl zpracován návrh postupu je-
známy jiÏ dfiíve, po odkrytí základÛ Vratislavovy baziliky
zvonice, nahrazující v roce 1678 starou renesanãní,
jich rehabilitace, pro Vy‰ehrad schválen˘ radou NVP
se v‰ak ukázalo jeho vyústûní do jiÏní boãní lodi. V˘-
pfievy‰ovat kapitulní kostel (byla zbofiena v roce
ve dvou usneseních v roce 1966. Byla v nûm mimo ji-
zkum byl provádûn za mimofiádnû obtíÏn˘ch podmínek
1902). Uvnitfi kostela vznikla v roce 1665 nová krypta
né zdÛraznûna nutnost dokonãení archeologického v˘-
na v˘chodní ãásti vy‰ehradského hfibitova s ostatky
a pfied rokem 1724 dal‰í. Stav chrámu byl na zaãátku
zkumu, a to i pfies odpor tehdy Ïijícího úãastníka pfied-
fiady velikánÛ ãeské kultury, ale nároãn˘ byl i jeho prÛ-
18. století ‰patn˘, proto byl nejdfiíve zabezpeãen, ze-
váleãného v˘zkumu Dr. J. Müllera, pochybujícího, Ïe
bûh uvnitfi chrámu.
jména jeho severní ãást. V roce 1711 uzavfiel dûkan
lze je‰tû nûco nového objevit. Bylo velk˘m ‰tûstím, Ïe
Dvû následující v˘vojové etapy vy‰ehradského areá-
Matûj Pacht z Löwenmachtu smlouvu se stavitelem
tehdej‰í fieditel Archeologického ústavu âSAV, prof.
lu byly gotické. V bojích mezi králem Václavem I. a jeho
Franti‰kem Maxmiliánem KaÀkou na celkovou renova-
Jan Filip, povûfiil v˘zkumem mladého archeologa Bofii-
synem Pfiemyslem kostel v roce 1249 vyhofiel. Jeho
ci kostela. KaÀka zpracoval „ãistotn˘ r ys“, za kter ˘
voje Nechvátala, kter˘ hned na jeho poãátku pfii‰el se
obnova probíhala zdlouhavû, v roce 1295 byly vyhlá‰e-
v‰ak dûkan nezaplatil s odÛvodnûním pfied soudem
zásadními objevy, zároveÀ vyvracejícími pochybnosti
ny odpustky na v˘stavbu chrámové pfiedsínû. Stála
v roce 1715, Ïe Ïádné rysy neÏádal ani neschvaloval
o prospû‰nosti prohloubeného v˘zkumu.
pfied západním barokním prÛãelím a byla odstranûna
a Ïe KaÀka udûlal mal˘ r ys podle „paumistra Santi-
K prÛzkumu vy‰ehradského kapitulního kostela pfii-
teprve pfii novogotické pfiestavbû (K. Bene‰ovská v‰ak
na“, kterému jiÏ dfiíve zaplatil 100 zlat˘ch. Pfiestavba
stupoval B. Nechvátal pfii celkovém pohledu na zdej‰í
zafiazuje vznik pfiedsínû aÏ na konec 14. století). PÛ-
byla realizována krátce po Santiniho smr ti, k jejímu
areál, jehoÏ v˘voj vyhodnotil v knize Vy‰ehrad, Odeon,
vodní románsk˘ chór na zaãátku 14. století kapitule jiÏ
pfiípadnému ovlivnûní Santiniho návrhem (pfiedev‰ím
Praha 1976. Celkovû v˘zkum ukázal, Ïe chrám sv. Pet-
nestaãil, proto bylo s podporou na Vy‰ehradû sídlící
v pfiípadû západního prÛãelí) se zápornû vyjádfiili
ra a Pavla pro‰el sedmi stavebními etapami, z nichÏ
matky Karla IV. Eli‰ky Pfiemyslovny († 1330) pfiedsta-
P. Preiss (Ital‰tí architekti v Praze, Praha 1986,
nejv˘znamnûj‰í byly první, ãtvrtá a sedmá. První dvû
veno dlouhé presbyterium se sedmiúheln˘m závûrem
s. 336) i M. Horyna (Santini, Praha 1998, s. 120). Bo-
stavební etapy byly románské – za kníÏete (pozdûji
(nejdfiíve odkrytá v˘chodní ãást závûru pfied hfibitovní
fiivoj Nechvátal se k otázce Santiniho autorství staví re-
krále) Vratislava II. (1061–1092) byla postavena bazi-
zdí v Karlachov˘ch sadech byla pÛvodnû interpretová-
zervovanû: „zachované a dosud známé písemné pra-
lika pro exemptní kapitulu na Vy‰ehradû, za vlády jeho
na jako gotická centrála).
meny nás bohuÏel nezpravují, zda pfii pfiestavbû
syna kníÏete Sobûslava I. jsou pfied rokem 1129 dolo-
Mimofiádnû dÛleÏitá byla druhá gotická etapa, reali-
1723–1729 byly plány F. M. KaÀky pouÏity, nebo v ja-
Ïeny dal‰í práce. Panovnick˘ stavebník dal jistû po-
zovaná v dobû Karla IV. po roce 1369. Na románskou
kém rozsahu“, s. 123). Podle názoru recenzenta se pfii
stavit budovu architektonicky v˘znamnou, ale do doby
hlavní loì navazovalo velmi pokroãilé bazilikální trojlodí
realizaci zbofieného barokního prÛãelí sice vytratilo
v˘zkumu doloÏenou jen historick˘mi zprávami. K pfied-
s boãními kaplemi. Na jeho v˘znam upozornil jiÏ Václav
Santiniho dynamické barokní napûtí, ale základní
stavû její podoby nemohl dnes stojící chrám pfiispût,
Mencl (âeská architektura doby lucemburské, Praha
osnova zfiejmû odpovídala Santiniho pojetí a nûkteré
protoÏe neobsahoval Ïádné románské fragmenty.
1948, s. 78) s tím, Ïe „podnût k zavedení kaplí vy‰el
detaily jeho architektonickému slovníku – pozmûnûn˘
Teprve archeologick˘ v˘zkum B. Nechvátala odkryl zá-
patrnû ze svatovítské katedrály, jejíÏ boky mûly b˘t po
realizovan˘ návrh byl tedy ovlivnûn Santinim i KaÀkou.
klady Vratislavova románského kostela z 11. století
pfiíkladu jihofrancouzsk˘ch katedrál lemovány kaplemi
Pfii pfiestavbû vedl stavební práce Josef B˘‰ovec. V ro-
a ukázal jej jako trojlodní dvouchórovou baziliku o roz-
po celé délce...“. Vy‰ehradské trojlodí je v‰ak v˘vojovû
ce 1728 uzavfiel dûkan dal‰í smlouvu, tentokrát se
mûrech cca 57 x 17 m, ukonãenou tfiemi apsidami, na
je‰tû pokroãilej‰í – u svatovítské katedrály je stejnû ja-
stavitelem Carlem Antoniem Canevalem, pfiedev‰ím
západû apsidou hlavní lodi, bez lodi pfiíãné. Krypta je
ko u jihofrancouzsk˘ch katedrál vnûj‰í stûna ãlenûna
na nové klenby v presbyteriu i v hlavní lodi a na v˘-
písemnû doloÏena v roce 1349, nacházela se na v˘-
pfiedsazen˘mi opûráky, na Vy‰ehradû je v‰ak opûrn˘
malbu chrámu; roku 1729 následovalo jeho vydláÏdû-
chodû mezi dvûma vûÏemi („inter campinilia“), ale její
systém vtaÏen dovnitfi a pfiedznamenává fie‰ení pozdnû
ní, vysvûcen byl aÏ v roce následujícím.
v˘zkum nebyl zatím proveden. V kr yptû byl pohfibem
gotické. Po pfiístavbû nového trojlodí byl chrám
král Vratislav a jeho pfiemyslov‰tí nástupci; vedle jiÏ
110 m dlouh˘, nejdel‰í v tehdej‰í Praze i v âechách.
Dne‰ní podobu kapitulnímu chrámu dala závûreãná, sedmá etapa, pfii níÏ byla jeho regotizace zadána
známého sarkofágu nûkterého Pfiemyslovce, tzv. rakve
V dobû husitské byl chrám váÏnû po‰kozen (bitva
v roce 1877 arch. Josefu Mockerovi. Mocker pfied ní
sv. Longina, byl v roce 1974 nalezen ve v˘chodní ãásti
na Vy‰ehradû v roce 1420) a jeho v˘chodní ãást po-
provedl rozsáhl˘ prÛzkum s dokumentací mnoha sty-
532
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
5
Publikace Pozlacování a polychromie
lov˘ch ãlánkÛ i fresek, které zaznamenal ve sv˘ch ski-
plivski posoudil kapitulní chrám jako pohfiebi‰tû
cáfiích, Nechvátalem v knize publikovan˘ch. Dokládají
v 11.–18. století. PozÛstatkÛm historick˘ch kamenn˘ch
mimo jiné, Ïe klenby boãních lodí i postranních kaplí
kachlÛ se vûnoval Z. Hazlbauer, nalezené hlaviãce d˘m-
pocházejí z karlovské v˘stavby chrámu. První plány na
ky Z. Hazlbauer spolu s M. Tomá‰kovou, stfiedovûkému
Ludvík LOSOS: Pozlacování a polychromie, Grada
obnovu vypracoval Mocker v roce 1877, základní ká-
sklu z oblasti kapitulního chrámu D. Heidová spolu
Publishing, Praha 2005, vydání první, 151 stran, kre-
men regotizace byl posvûcen roku 1885. V letech
s B. Nechvátalem. T. Kyncl dendrologicky datoval dfie-
sebná, fotografická ãernobílá a barevná dokumentace.
1885–1887 bylo prodlouÏeno knûÏi‰tû o jedno travé,
vûné prvky chrámového krovu, R. ·trouf spolu s J. Zav-
Dlouholet˘ pracovník oboru památkové péãe, histo-
roz‰ífiena sakristie, novogoticky zaklenuta hlavní loì
fielem provedl petrografick˘ rozbor obou románsk˘ch
rik umûní a chemik Ludvík Losos, vydal publikaci vûno-
a vyzdviÏen nov˘ krov. V letech 1893 do‰lo k rekon-
sarkofágÛ a V. Ledvinková posoudila spolu s B. Ne-
vanou tradiãním historick˘m technikám v oboru umû-
strukci jiÏní boãní lodi a o rok pozdûji pak severní.
chvátalem tzv. âertÛv sloup na Vy‰ehradû.
leckého fiemesla – pozlacování a polychromii. Kniha je
Chrám byl prodlouÏen o páté travé trojlodí. JiÏ plán z ro-
Mimofiádnû rozsáhlá je grafická dokumentace v˘-
ãlenûna tematicky a najdeme zde jednak kapitoly za-
ku 1877 poãítal s pfiístavbou dvou vûÏí západního prÛ-
zkumÛ – sondy, tabulky, grafy, pÛdorysy, fiezy, kreseb-
mûfiené na historii tûchto technik, dále na uÏívané ma-
ãelí, dole kvadratick˘ch a pak pfiedcházejících v okto-
né záznamy, plány, objemové rekonstrukce (na nichÏ
teriály a náfiadí, pozornost je vûnována rozboru speci-
gon s vysok˘mi stanov˘mi stfiechami s postranními
se ãasto podílel F. Ka‰iãka), v˘fiezy ze star ˘ch r ytin
fick˘ch technik zlacení a polychromie a nakonec
‰títky. Mocker v‰ak v roce 1895 návrh zmûnil a vûÏe
a ãetné fotografie.
hodnocení metod tûchto oprav a restaurování umûlec-
nechal aÏ po hlavní fiímsu kvadratické celokamenné.
Ke shrnutí témûfi ãtyfiicetiletého v˘zkumu kapitulní-
k˘ch pfiedmûtÛ. Nechybí pfiehled odborné literatury k té-
Jejich ukonãení s nároÏními víÏkami a rozevfien˘mi je-
ho chrámu pfiispûlo ministerstvo kultury vypsáním tfií-
matu. Publikace je pomûrnû bohatû obrazovû vybavena
hlany na hranách zdoben˘mi kraby je rovnûÏ kamenné.
letého programového projektu. Na velmi nároãném vy-
instruktivními kresbami a fotografickou dokumentací.
J. Mocker v‰ak v roce 1899 zemfiel a západní prÛãelí
dání knihy se podílelo dvacet jedna sponzorÛ –
Autor zaãíná nejstar‰ími pfiíklady aplikace tûchto
bylo v letech 1900–1903 realizováno podle upravené-
organizací, institucí i soukromníkÛ. NechvátalÛv v˘-
technik v minulosti, z nichÏ uvádí napfiíklad uÏití upra-
ho projektu stavitele Franti‰ka Mik‰e.
zkum v˘znamnû obohatil poznání na‰í historické ar-
veného zlata v pfiípadû kultovních a reprezentaãních
U v‰ech stavebních etap pfiinesl Bofiivoj Nechvátal
chitektury, pfiedev‰ím Vratislavovy románské trojlodní
pfiedmûtÛ v Egyptû, v období Nové fií‰e. Zab˘vá se
nové, ãasto pfiekvapující poznatky a celkovû tak dolo-
baziliky sv. Petra a Pavla, jeÏ byla vedle svatovítské na
i obdobím stfiedovûku a velmi zajímavé jsou napfiíklad
Ïil sloÏit˘ stavební v˘voj kapitulního chrámu. V interié-
PraÏském hradû u nás ojedinûlou dvouchórovou bazili-
pasáÏe o v˘zdobû kaple sv. KfiíÏe na Karl‰tejnû. Pfiipo-
ru kostela byl proveden v˘zkum 106 hrobÛ, kromû
kou. Také ovûfiení Karlovské kapitulní baziliky s po-
míná také uÏití zlata v dal‰ích historick˘ch interiérech
dvou anonymních. Náhrobky byly v roce 1938 vyzved-
mûrnû velkou mírou její zachovalosti (boãní lodi s ka-
– napfiíklad v tzv. Harfovém pokoji na PraÏském hradû.
nuty a po osekání pouÏity jako dlaÏba do hfibitovních
plemi) je velmi pfiínosné. Je tfieba nanejv˘‰ ocenit
L. Losos v publikaci zdÛrazÀuje, Ïe nositelem pozlaco-
arkád. Po archeologickém v˘zkumu interiéru chrámu
rozsah a kvalitu zde uvedené dokumentace.
vaãsk˘ch znalostí a ‰tafírsk˘ch technik byli malífii a Ïe
byla v letech 1988–1994 provedena jeho generální
Publikování v pouh˘ch 500 exempláfiích nás vede
se tyto umûlecké a fiemeslné ãinnosti v období raného
k úvaze, zda by vzhledem k v˘znamu chrámu sv. Petra
stfiedovûku soustfieìovaly pfieváÏnû v klá‰terech a na
Velmi pfiínosná je také dal‰í kapitola publikace, vû-
a Pavla i ostatních vy‰ehradsk˘ch památek a nov˘ch
panovnick˘ch dvorech. Nejednalo se pfiitom jen o kniÏ-
novaná sakrálním stavbám na Vy‰ehradû z doby pfied-
objevÛ nebylo v tomto pfiípadû vhodné vydat struãnûj‰í
ní malbu, ale i o nároãnou v˘zdobu sakrálních a pro-
husitské. U v‰ech je provedeno zhodnocení dosavad-
verzi knihy (mapky s omezením poãtu sond, fragmentÛ
fánních interiérÛ.
ního poznání, ale novû realizovan˘ v˘zkum vesmûs
keramiky) pro ostatní odbornou i ‰ir‰í vefiejnost.
oprava.
pfiispûl k jeho prohloubení – jmenujme alespoÀ zji‰tûKarel KIBIC
ní základÛ star‰í sakrální stavby kfiíÏového pÛdorysu pod bazilikou sv. Vavfiince, zfiejmû pfiedrománské
prÛzkumÛ v rámci 11 exkurzÛ: B. Stránská posoudila stfiedovûké aÏ novovûké pozÛstatky z Vy‰ehradu, R. Kysel˘ zvífiecí kosti ze zdej‰ích archeologick˘ch v˘zkumÛ, L. Hrdliãka pojednal o v˘sledcích nedestruktivních metod archeologick˘ch v˘zkumÛ v bazilice, t˘Ï autor provedl spolu s B. Nechvátalem makroskopické hodnocení malt ve zdej‰ích ranû stfiedovûk˘ch objektech a D. âum-
letí témûfi nezmûnily. AÏ pozdûji – na poãátku 19. a ve 20. století – do‰lo v tomto smûru k v˘voji. Pfii rozbo-
z 10. století. Tfietinu rozsáhlé publikace zaujímají v˘sledky dal‰ích
Vzhledem k tradiãnímu pojetí pozlacovaãské techniky se, jak uvádí L. Losos, pouÏívané materiály po sta-
rech star‰ích prací je dÛleÏitá znalost historick˘ch,
Obr. 3. Praha 4, Vy‰ehrad, sarkofág sv. Longina. (Foto A. Kleibl) Obr. 4. Praha 4, Vy‰ehrad, základy západní apsidy ranû románské baziliky, po roce 1070. (Foto B. Nechvátal) Obr. 5. Praha 4, Vy‰ehrad, pohled na v˘chodní stûnu románského mostu se zji‰tûn˘m zdivem na hfibitovû. (Pfievzato z publikace Bofiivoj Nechvátal: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vy‰ehradû, Praha 2004)
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
dnes jiÏ nepouÏívan˘ch látek. Charakter a v˘znam publikace nejlépe shrnou slova samotného autora, jeÏ napsal v úvodu své práce: „Pozlacovaãství a ‰tafírství jsou umûleckofiemeslné techniky, jejichÏ kofieny sahají aÏ do antiky. V˘vojem se v˘robní postupy, mezi nûÏ patfií pokládání povrchu pfiedmûtÛ plátkov˘mi kovy, zdokonalovaly a pfiizpÛsobovaly dobovému v˘tvarnému názoru. Kniha není pou-
533
ze návodem na pozlacování a polychromní v˘zdobu.
Nespornou dokumentární hodnotu má rovnûÏ sou-
Jejím úãelem je pfiedev‰ím podání informací o histo-
bor historick˘ch pohlednic, zachycujících mimo jiné ta-
rick˘ch materiálech a technikách i o historii tohoto
ké zástavbu na levobfieÏním pfiedmostí, které doznalo
umûleckého fiemesla. Je urãena pro historiky umûní,
ve druhé polovinû 20. století pfievratn˘ch zmûn, stej-
pracovníky památkové péãe a restaurátory, ktefií nará-
nû jako reprodukce historick˘ch fotografií, z nichÏ je
Ïejí na obtíÏnost interpretace získan˘ch poznatkÛ tfie-
tfieba zmínit napfiíklad snímky m˘tního ‰raÀku se ‰pi-
ba jen proto, Ïe jde o dávno nepouÏívané a zapome-
tálkem fiádu kfiiÏovníkÛ s ãer venou hvûzdou, pohfibu
nuté materiály a techniky. “
Augusta Sedláãka roku 1926, americk˘ch vojákÛ na Kvûta K¤ÍÎOVÁ
mostû dne 6. kvûtna 1945 ãi opravy souso‰í sv. Jana Nepomuckého v roce 1954. tí je vûnován exkurz Jifiího Fröhlicha. Popis mostu je
Knihovna získala nové prostory jednak rekonstrukcí domu ãp. 79 na Pern‰t˘nském námûstí, jednak jeho
hující pÛdorys, pohled od jihu, podéln˘ profil mostovky
roz‰ífiením o pûtipodlaÏní dvorní vestavbu pfiipojenou
a pfiíãn˘ fiez obloukem.
dvoupodlaÏním spojovacím traktem. Autorská zpráva
bu mostu, popis kamenick˘ch znaãek je v‰ak omezen
je doplnûna fotografiemi a plány. Radomíra SEDLÁKOVÁ: VûÏ ve vûÏi U Jindfiicha, s. 36–39. Pfiehledem historie Jindfii‰ské vûÏe zahajuje autorka
pouze na tabulku jejich schémat. Pfiipomenuty jsou nejniãivûj‰í povodnû známé z pí-
ãlánek o její nenápadné a technicky ojedinûlé rekon-
semn˘ch pramenÛ, dal‰í (z let 1940, 1954 a 2002)
strukci. Do vûÏe byl vestavûn desetipatrov˘ Ïelezobe-
jsou také fotograficky dokumentovány. Kniha dále pfii-
tonov˘ skelet s v˘tahem a schodi‰tûm. V jednotliv˘ch
ná‰í v˘bûrov˘m zpÛsobem provedené srovnání písec-
podlaÏích je kavárna, obchod, v˘stavní síÀ, expozice
kého mostu s nûkter˘mi stfiedovûk˘mi mosty jak v za-
o praÏsk˘ch vûÏích a restaurace. âlánek je doplnûn do-
hraniãí, tak v âechách a pfiibliÏuje téÏ nejstar‰í mosty
bov˘mi fotografiemi i snímky souãasného stavu. Martin DOSTOUPIL: Hornick˘ skanzen na dole May-
na Písecku. Po struãné rekapitulaci oprav mostu proveden˘ch
rau, s. 40–43.
v letech 1768–1770, 1941–1943 a 1953 jsou ve sta-
Autor nás seznamuje s historií dolu ve Vinafiicích
ti Kamenn˘ most a památková péãe popsány prÛzku-
u Kladna, s okolnostmi zfiízení skanzenu a s jeho nej-
mové práce z let 1994–1996, spoãívající v pûti jádro-
v˘znamnûj‰ími exponáty.
v˘ch vr tech, mûfiení reliéfu dna fieãi‰tû, prÛzkumu plá‰tû mostu a kovan˘ch kramlí spojujících kamenné
Pavel JERIE: Nostick˘ palác na Malé Stranû – textilní tapety, s. 44–46.
bloky, jakoÏ i poznatky z kopan˘ch sond na mostovce.
V rámci obnovy Nostického paláce v letech 1998–
Podrobnû je pojednána otázka stavebnû-technického
2003 bylo mimo jiné nutno fie‰it záchranu historick˘ch
fie‰ení opravy mostu – injektáÏ, vrty s ocelov˘mi tyão-
tapet a pofiízení nov˘ch tapet do salonÛ, kde jiÏ nebylo
v˘mi kotvami – provázená ãetn˘mi vyobrazeními.
dokladÛ o barevnosti a vzorech tapet pÛvodních. âlá-
Samostatná staÈ je vûnována povodni v srpnu roku Písek 2005, 143 s.
v Pardubicích, s. 30–35.
2002, z nichÏ je nejpozoruhodnûj‰í to nejstar‰í, obsa-
na zábradlí mostu, jakoÏ i barokní sochafiskou v˘zdo-
Jifií HLADK¯: Kamenn˘ most v Písku, Mûsto Písek,
projekt Praha a. s.: Rekonstrukce krajské knihovny
provázen ãtyfimi zamûfieními pocházejícími z let 1880–
Pomûrnû obsáhlá staÈ dokumentuje data a nápisy
Publikace Kamenn˘ most v Písku
Fórum architektury & stavitelství 2005/1–2 Ale‰ PAPP, Milan VÍT, Magdalena PAPPOVÁ / Stroj-
Archeologickému v˘zkumu pravobfieÏního pfiedmos-
Obr. Obálka publikace nakladatelství GRADA ze série ¤emesla – Tradice – Technika: Ludvík LOSOS: Pozlacování a polychromie. (Reprofoto J. Novotn˘)
Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
2002 a následné opravû. Na ni navazují ohlasy vefiej-
nek se vûnuje fie‰ení tohoto úkolu v jednotliv˘ch prostorách paláce. JiÏ uvefiejnûno v ZPP ã. 2/2005.
nosti na realizaci obnoveného zábradlí, dokládající si-
Katefiina CICHROVÁ, Stanislava SLAVKOVÁ: Rein-
Mûsto Písek vydalo pozoruhodnou knihu, vûnova-
ce na stranû jedné zájem laické vefiejnosti o obnovu
stalace klasicistních pokojÛ na zámku v âeském
nou píseckému kamennému mostu, nejstar‰í docho-
známé památky, ale téÏ svérázné pfiedstavy o náleÏi-
Krumlovû, s. 47–50.
vané stavbû svého druhu u nás. Autorem je dlouholet˘
tostech takové realizace na stranû druhé.
Pokoje ve druhém patfie v˘chodního kfiídla Horního
pracovník památkové péãe v Písku Jifií Hladk˘, kter˘ se
Kniha obsahuje ãeské, anglické a nûmecké resu-
zámku v âeském Krumlovû, vyuÏívané od 60. let
za nûkdej‰í okresní úfiad aktivnû podílel jak na rozsáh-
mé, seznam pramenÛ a literatury je oti‰tûn neobvyk-
20. století jako depozitáfie, byly restaurovány do podo-
lé rekonstrukci mostu v 90. letech 20. století, tak na
l˘m zpÛsobem na volném listû. âtenáfi bude vzhledem
by z první tfietiny 19. století, vãetnû malífiské v˘zdoby,
opravû po povodni v roce 2002.
k velkému mnoÏství rÛznû zamûfien˘ch statí postrádat
textilních prvkÛ a mobiliáfie. Autorky nám pfiibliÏují fie‰e-
Kniha není úzce zamûfiena pouze na stavbu mostu
obsah, naproti tomu nesporn˘m kladem publikace je
ní jednotliv˘ch pokojÛ. JiÏ uvefiejnûno v ZPP ã. 2/2005.
a problematiku památkové péãe, související s jeho ob-
okolnost, Ïe sv˘m zábûrem oslovuje ‰irok˘ okruh zá-
novou, ale je koncipována tak, aby její zábûr oslovil i ‰i-
jemcÛ o kulturu a dûjiny mûsta na Otavû.
âlánek podává pfiehled o dûjinách Gruzie, nabízí
rokou vefiejnost. Tu zajisté zaujme mnoÏství barevn˘ch fotografií píseckého mostu, z nichÏ fiada je velkého for-
Adéla NùMCOVÁ: Za starobylou architekturou Gruzie, s. 90–93.
Jifií VARHANÍK
procházku její starobylou metropolí Tbilisi s celou fia-
mátu, i reprodukce v˘tvarn˘ch dûl s touto tematikou.
dou stavebních památek a seznamuje nás s klá‰terem
V rámci vyobrazení nûkolika modelÛ mostu dokládá au-
Vardzia vytesan˘m do skály ve 12. století. Doplnûn je
torÛv smysl pro humor zafiazení fotografie modelu mos-
fiadou fotografií.
tu zhotoveného v roce 2002 z perníku. Z publikovan˘ch historick˘ch vedut upoutá donedávna nepfiíli‰ známá nástûnná malba ze sálu zámku v HoraÏìovicích pocházející z doby po roce 1740.
Regenerace prostoru – Promûny Karlovarského kraje, pfiíloha. Publikace je souãástí projektu, kter˘ postupnû mapuje zmûny v jednotliv˘ch regionech zemû z pohledu architektÛ, stavafiÛ, památkové obnovy, prÛmyslu, turistiky i lázeÀství.
534
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
Fórum architektury & stavitelství 2005/3 Jan SOUKUP: Celková rekonstrukce objektu Mû‰Èanské besedy v Plzni, s. 8–12.
Viktor FAKTOR: Hampi – genius loci, s. 60–65. Hampi jsou ruiny velkého hlavního mûsta b˘valé vi-
Autorská zpráva doplnûná fotografiemi, plány a anketou ãlenÛ redakãní rady ãasopisu Stavba.
dÏajanagarské fií‰e, která od 14. do 16. století ovládala cel˘ jih Indie. JiÏ od konce 19. století jsou oblíbenou
Autorská zpráva s fotografiemi. PlzeÀská Mû‰Èan-
turistickou destinací. Zajímav˘ch památek je zde nûko-
ská beseda od architekta Aloise âenského byla po-
lik stovek, nachází se zde i archeologické muzeum.
stavena v letech 1900–1901. Nyní pro‰la funkãní,
âlánek je doplnûn mnoÏstvím fotografií.
Era 21 2005/4 Milo‰ TEJKAL: Laserscanning – nejmodernûj‰í metoda pofiizování prostorov˘ch informací, s. 73–74.
technickou a architektonickou obnovou. Zámûrem re-
Souãástí ãísla vûnovaného tematice digitální archi-
konstrukce bylo rehabilitovat objekt do jeho pÛvodního
tektury je i tato informace o leteckém a pozemním la-
vzhledu na základû historick˘ch fotografií a restaurá-
Stavba 2005/4
serscanningu. Metoda je kombinací geodézie a foto-
torsk˘ch prÛzkumÛ. Moderní pfiístavba v zadní dvorní
Zdenûk FRÁNEK: Velké Opatovice, s. 26–33.
grammetrie. Je zaloÏena na principu bezodrazového
ãásti objektu fie‰í bezbariérov˘ pfiístup a nové únikové
Autor pí‰e o osudu své stavby, víceúãelového sálu
pulzního vysokofrekvenãního svûtelného dálkomûru,
pro kulturní dÛm vestavûného do nádvofií zámku ve
jehoÏ paprsky jsou rovnomûrnû rozmetány do prosto-
Velk˘ch Opatovicích v místû vyhofielého kfiídla. V˘stav-
ru. V˘sledn˘m produktem je tzv. mraãno bodÛ, které
ba podle projektu z let 1989–1990 byla odrazem touhy
obsahují údaje o prostorov˘ch soufiadnicích, intenzitû
âlánek o zásadách barevnosti fasád památek dopl-
po formách ve své dobû zapovûzen˘ch. Elipsa, vysklá-
odrazu a v nûkter˘ch pfiípadech i barevnou informaci.
nûn˘ ãetn˘mi fotografiemi dokumentujícími pozitivní
daná z dut˘ch Ïelezobetonov˘ch sloupÛ, nese stejnû
Metoda je pouÏívána k zamûfiování historick˘ch objek-
i negativní pfiíklady. JiÏ uvefiejnûno v ZPP ã. 3/2005.
dlouhé krokve. Takto vznikly konvexní a konkávní pro-
tÛ a archeologick˘ch vykopávek.
schodi‰tû z velkého sálu. Václav GIRSA, Miloslav HANZL: K barevnosti památek na poãátku 21. století, s. 14–25.
L. HINTNAUS: Helfenburk – úchvatná ukázka stfiedovûkého stavitelství na jihu âech, s. 26–29.
story sálu jako prÛniky geometrick˘ch ploch konoidÛ. V roce 1992 byla stavba z finanãních dÛvodÛ zastave-
Architekt 2005/9
Struãná historie roÏmberského hradu, dokonãené-
na a sál navrÏen k demolici. Historická ãást zámku
ho v roce 1357, líãí jeho vznik a jednotlivé majitele.
sousedící se sálem byla podle Z. Fránka necitliv˘m
Od roku 1922 byl vlastníkem ãeskoslovensk˘ stát, od
zpÛsobem rekonstruována za jasného poru‰ení autor-
roku 1990 je hrad majetkem mûsta Bavorov.
sk˘ch práv, zejména pokud jde o vûÏ a krytinu stfiechy
Zpráva o rekonstrukci renesanãního domu spole-
(Fránkova vûÏ byla nahrazena a stfiecha srovnána do
ãenství divadla Sklep, kter ˘ slouÏí jako osobitá hos-
Alice T¤ÍSKOVÁ: Znovunalezení staré královské
Koucky-arch.cz / Roman KOUCK¯, Martina PORTYKOVÁ: Besídka ve Slavonicích, s. 3–10.
historické podoby). Nadûje na záchranu sálu pfii‰la
poda a sídlo letních umûleck˘ch ‰kol. Zprávu s plány
T˘m pracovníkÛ Archeologického ústavu AV âR obje-
v roce 2004, kdy vznikla idea umístit do nûj expozici
a fotografiemi doplÀuje na s. 10 recenze Jifiího
vil pod hlavním oltáfiem chrámu svatého Víta místo pÛ-
Moravského kar tografického centra. âlánek je dopl-
T. KOTALÍKA: Probuzení jako památkov˘ pojem. Podle
vodního uloÏení ostatkÛ Karla IV. Existenci staré hrob-
nûn bohatou fotografickou a plánovou dokumentací
nûho je tato rekonstrukce dÛkazem, Ïe lze invenãnû
ky zmiÀují nûkteré archiválie a rukopisy, ale pfiesnû ji
a recenzí Mar tiny HORÁâKOVÉ: Fránkova realizace
a smysluplnû spojit památkov˘ pfiístup a souãasnou
lokalizovat se podafiilo aÏ v bfieznu 2005.
utopické vize. Autorka upozorÀuje na ojedinûlost
tvorbu bez újmy na kulturním dûdictví. Památkovû
a utopiãnost Fránkovy stavby v kontextu tehdej‰ího
chránûné prvky byly nejen nároãnû opraveny, ale nû-
i dne‰ního architektonického rozpoloÏení i ve vztahu
které z nich byly znovu prezentovány. V celém objektu
Autorská zpráva o projektu na v˘stavbu multifunkã-
k tradiãním postojÛm památkové péãe, popisuje tech-
se podafiilo navodit atmosféru poetiky divadla Sklep
ního komplexu, kter˘ vyroste na kontroverzním místû
nické úpravy, které si vyÏádá nové vyuÏití objektu,
s jeho hrav˘m humorem.
b˘val˘ch Josefsk˘ch kasáren na námûstí Republiky.
a zam˘‰lí se nad smysluplností zásahu památkáfiÛ do
Historické budovy kasáren a jízdárny budou spojeny
Fránkovy realizace.
hrobky, s. 32–34.
SIAL architekti a inÏen˘fii s. r. o.: Komplex PALLADIUM, s. 36–39.
Bohumír KOTORA: Dientzenhoferové. Géniové ãeského baroka, s. 58–63.
s novostavbou, jejíÏ souãástí jsou krytá atria. Celková
Mûstské muzeum v Kadani, s. 34–39.
v˘‰ka je v souladu s v˘‰kovou úrovní okolní zástavby.
Autorská zpráva (tfií architektÛ – M. Fi‰era, D. Mare-
fera pfiipomíná v˘znam otce a syna Dientzenhofero-
Pfiístup aut do garáÏí komplexu bude rampami z Revo-
‰e, P. MuÏíka) o interiéru stálé expozice mûstského
v˘ch pro ãeskou barokní architekturu a informuje
luãní ulice, zásobování z ulice Na Pofiíãí. Námûstí bu-
muzea v Kadani, umístûné v prostorách franti‰kánské-
o letní v˘stavû Génius ãeského baroka v prostorách
de pfiedláÏdûno, obohaceno o zeleÀ, nov˘ mobiliáfi
ho klá‰tera v Kadani, doplnûná fotografiemi a recenzí
broumovského klá‰tera a o navazující mezinárodní
a osvûtlení, totéÏ okolní ulice, kde vznikne obytná zó-
Vladimíra CZUMALO: Prostor pro vzpomínky milující du-
konferenci v broumovském kulturním domû Stfielnice.
na s omezením rychlosti.
‰e, v níÏ se autor zam˘‰lí nad funkcí a postavením mu-
Luxembourg Plaza, s. 42–44.
zeí u nás od 18. století po souãasnost, pfiipomíná his-
Informace o projektu osmipatrové multifunkãní bu-
torii fiádu franti‰kánÛ a vznik kadaÀského klá‰tera
dovy poblíÏ stanice metra Flora a v tûsné blízkosti stej-
a pochvalnû zmiÀuje jeho citlivou rekonstrukci (autor:
nojmenného paláce. Projekt jiÏ dosáhl fáze dokonãení
R projekt 07). Architektura klá‰tera vystupuje jako nej-
hrubé stavby.
âlánek k 350. v˘roãí narození Kry‰tofa Dientzenho-
UMùNÍ 2005/4 (pfievzato z webu http://www.intimate.cz/umeni/ cz/index.html)
cennûj‰í sbírkov˘ pfiedmût nové expozice Mûstského
Martina KRATOCHVÍLOVÁ: K provenienci KfiiÏovnic-
Adéla NùMCOVÁ: Sirius – ÁzerbájdÏán. Komplex
muzea, která pfiedstavuje podstatn˘ posun definice
kého a Staromûstského graduálu. Zur Provenienz des
Shirvanshahova paláce – perla ázerbájdÏánské archi-
muzea: v Kadani lze se sbírkov˘mi pfiedmûty pob˘vat.
Kreuzherren- und des Altstädter Graduales, s. 323–
tektury, s. 54–59.
Knihovna v Pardubicích, s. 40–43.
334.
Komplex byl postaven v 15. století v Baku. Rozkládá
Autorská zpráva (A. Papp, M. Vít, M. Pappová) o re-
âlánek se vûnuje dvûma iluminovan˘m rukopisÛm
se na vrcholku Icheri Sheher nad mûstem ve svaÏitém
konstrukci a dostavbû objektu ãp. 79 na Pern‰t˘n-
ze druhé poloviny 16. století, které jsou majetkem Ná-
terénu na tfiech nad sebou poloÏen˘ch terasovit˘ch ná-
ském námûstí v Pardubicích s fotografiemi, plány
rodní knihovny v Praze. Zatímco u KfiiÏovnického gradu-
dvofiích. Je z nûj krásn˘ v˘hled na mofie a pfiilehlé oko-
a krátkou recenzí Vladimíra KRÁTKÉHO: Krajská kni-
álu poopravuje jeho dosavadní pfiedpokládanou prove-
lí. Jeho budovy jsou ovûnãeny kupolemi se zdoben˘mi
hovna Pardubice, v níÏ autor oceÀuje, Ïe se knihovna
nienci, Staromûstsk˘ graduál identifikuje s konkrétním
portály a minaretem, s dokonale vytvofien˘mi detaily –
v Pardubicích nesnaÏí ukazovat jako instituce, ale ja-
staromûstsk˘m literárním bratrstvem.
tesan˘mi ornamenty a nápisy. âlánek je ilustrován fia-
ko kus mûsta.
dou fotografií.
Marek CHALUPA: Altán v Gröbovce. Rekonstrukce a dostavba, s. 46–49.
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
Jana ZAPLETALOVÁ: Mezi BoloÀou a Krakovem. Îivot a dílo italského malífie Innocenza Montiho (1653– 1710). Between Bologna and Krakow: The Life and
535
Work of the Italian Painter Innocenzo Monti (1653–
Rubrika âlánky
1710), s. 335–346.
Stefan ULRICH: Die Baugeschichte der Homburg
Muzejní a vlastivûdná práce
Italsk˘ malífi Innocenzo Monti pracoval bûhem Ïivo-
(Hohenburg) von ihrer Gründung bis zur Zeit der fran-
Muzejní a vlastivûdná práce – âasopis Spoleãnosti
ta v nûkolika evropsk˘ch zemích. Na Moravû se ve
zösischen Reunion (1146 bis 1679), s. 82–92. Pfiehled
pfiátel staroÏitností 43/113, ã. 2
spolupráci se ‰tukatérem Baldassarrem Fontanou po-
informací vycházející pfiedev‰ím z archivních pramenÛ
Recenzovan˘ ãasopis pro historickou vlastivûdu
dílel zejména na v˘zdobû premonstrátské knihovny
a historick˘ch plánÛ o podobû a v˘voji v˘chodosárského
a muzejnictví. Vydává Národní muzeum v Praze ve
v Klá‰terním Hradisku poblíÏ Olomouce. Pfiíspûvek si
hradu a pozdûji francouzské Vaubanem opevnûné pev-
spolupráci se Spoleãností pfiátel staroÏitností. Praha
v‰ímá Montiho Ïivotních osudÛ, jeho nejdÛleÏitûj‰ích
nosti. PfiestoÏe hrad existoval jiÏ ve 12. století, nejstar-
2005. ISSN 0027-5255, 64 s., obr.
prací i jejich kolísavé kvality.
‰í informace o jeho podobû i nepoãetné ãásti dne‰ní
Adam HNOJIL: Pomníková tvorba sochafie Josefa
zfiíceniny pocházejí aÏ z pozdního stfiedovûku. V pfiípadû
Maxe (1804–1855) ve druhé ãtvrtinû 19. století. Ideo-
ravelínu I bastionového opevnûní z let 1574–1588 au-
Mar tin GAÎI: Huer tovsk˘ (v)klad. K interiérovému
logick˘ kontext kultury. Die Denkmäler des Bildhauers
tor uvádí, Ïe se patrnû jedná o nejstar‰í dochovanou
vybavení píseckého kostela Narození Panny Marie
Josef Max (1804–1855) in der zweiten Hälfte des
stavbu svého druhu na nûmeckém území.
v první polovinû 17. století – Huertas Einsatz. Zu der
19. Jahrhunderts. Der ideologische Kontext der Kul-
Rubrika âlánky
Romuald RADACKI: Die Fürstenburg in Rügenwalde
Interieurausstattung der Marienkirche in Písek in der
/ Pommern. Polnische Forschungsergebnisse, s. 93–
ersten Hälfte des 17. Jahrhunder ts, s. 65–74. Re-
Josef Max patfií k okruhu nûmeck˘ch sochafiÛ ze
106. Sumarizace vûdomostí o jednom z nejlépe do-
konstrukce zafiízení kostela na základû inventáfie z ro-
severních âech, jejichÏ tvorba byla dosud opomíjena.
chovan˘ch kníÏecích hradÛ Pomofianského kníÏectví
ku 1636 a prezentace dochovan˘ch pfienesen˘ch sou-
Autor studie poukazuje na ideologické pozadí tûchto
(dnes Darlowo, Polsko). Jde o v lokálním kontextu dos-
ãástí.
postojÛ a pokou‰í se Maxova díla, z nichÏ nejznámûj-
ti v˘jimeãnou pravidelnou ãtverhrannou dispozici vznik-
Alena ·UBERTOVÁ, Jifií âERVEN¯: Deník vojáka
‰ím je praÏsk˘ pomník císafie Franti‰ka I., rehabilito-
lou ve tfiech stavebních fázích ve druhé polovinû 14. aÏ
z poloviny 19. století – Das Tagebuch eines Soldaten
vat v ãeském i evropském kontextu.
tur, s. 347–365.
poãátku 15. století s vystupující ãtverhrannou vûÏí.
aus der Hälfte des 19. Jahrhunderts, s. 75–89. Pre-
TomበH¤ÍBEK: Karel Teige and the ’wissenschaft-
Pfievaha ãtverhrann˘ch dispozic v podle autora v˘cho-
zentace deníku dÛstojníka Julia J. F. Zaechera von Ei-
liche Weltauffassung’. Karel Teige a „wissenschaftli-
doevropsk˘ch zemích (mínûna je v‰ak zjevnû severov˘-
senstein dochovaného ve sbírkách Národního muzea
che Weltauffassung“, s. 366–384.
chodní Evropa) je dle názoru R. Radackého spontán-
a zachycujícího autorovy osudy ve dvou lombardsk˘ch
âlánek reaguje na polemiku mezi Simone Hainovou
ním v˘sledkem aplikace jednoduchého stavebního
taÏeních v boufiliv˘ch letech 1848–1849 a 1859.
a Rostislavem ·váchou ohlednû Teigovy spfiíznûnosti
programu pfiedev‰ím v níÏinách. Hrad v Darlowû byl dle
Jifií KOVA¤ÍK: Exulantská vûtev Îìársk˘ch ze Îìáru
s logick˘m empirismem, o níÏ hovofiila Hainová, zatím-
nûj téÏ vzorem pro stavbu dánského královského hra-
a osudy nûkter˘ch jejích pfiíslu‰níkÛ – Une branche de
co ·vácha ji odmítl. Autor ukazuje, Ïe názory Hainové
du Krogen v Helsingöru.
la famille Îìársk˘ ze Îìáru émigrée en Saxe et le sort
jsou neudrÏitelné. ZároveÀ oponuje ·váchovi, Ïe dok-
Dankwart LEISTIKOW: Die Beschreibung der Trifels-
de quelques de ses membres, s. 91–102. Rodopisná
trináfiská absence logického empirismu u Teiga ne-
kapelle durch Joseph Freiherr von Laßberg 1786,
studie pojednává o osudech a genealogii vûtve exu-
znamená, Ïe u nûho nenalezneme nûkterá ‰ir‰í v˘cho-
1829, s. 107–115. Detailní zhodnocení popisu v˘-
lantské pobûlohorské rodiny aÏ do 19. století.
diska s touto tendencí spoleãná.
znamné románské kaple na Trifelsu z konce 18. stole-
Lubomír KONEâN¯: Prolegomena k interpretaci lodÏie Vald‰tejnského paláce v Praze, s. 385–388.
Rubrika Odborná sdûlení
tí, kter˘ nebyl doposud plnû docenûn a vyuÏit a kter˘
Miroslav KA≈KA: Kotûrova vila v Chrudimi, s. 103–
je dÛvûryhodn˘m zdrojem informací i prvním detailním
105. Autor reaguje na ãlánek A. ·opáka a upozorÀuje,
PfiestoÏe Vald‰tejnskému paláci v Praze byla po-
popisem svatynû. Z popisu vypl˘vá, Ïe více jak sto let
Ïe aktivní úãast Jana ·achtla na realizaci vily stavûné
slední dobou vûnována zv˘‰ená pozornost, nepodafiilo
staré a stále je‰tû obãas oÏivované pfiedstavy o patro-
podle návrhu Jana Kotûry se vztahuje aÏ k provádûcí
se dosud pfiesvûdãivû vysvûtlit vizuální a literární zdro-
vé kapli na Trifelsu neodpovídají realitû.
fázi projektu.
je ani smysl v˘zdoby jeho saly terreny. Zpráva pfiiná‰í
Rubrika Instituce pfiedstavuje Residenzen-Komission
Libor PROCHÁZKA: Mikroskop Cuffova typu ve sbír-
nov˘ zpÛsob ãtení tohoto díla a spojuje hlavní fresky
der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen / Ar-
kách Technického muzea v Brnû, s. 106–109. Prezen-
na západní stûnû s událostmi trojské války.
beitstelle Kiel – c/o Historisches Seminar der Christi-
tace mikroskopu ze druhé poloviny 18. století.
Roman LAVIâKA: Jihoãeské pozdnû gotické kostely, 395–400. Polemická reakce na ãlánek Hynka Látala. Odpovûì Hynka Látala následuje na s. 401–402.
an-Albrechts-Universität Kiel, v rubrice V˘stavy je refe-
Rubrika Teze pfiedná‰ek SPS
rováno o v˘stavû Von Kaisers Gnaden – 800 Jahre
Jakub LIKOVSK¯: Pr vorepublikové opevnûní pfied-
Pfalz-Neuburg v Neuburgu an der Donau. V rubrice
mostí Prahy, s. 117–120. Kvalitní shrnutí problemati-
Zprávy je redakcí k diskusi zafiazen text o v˘sledcích
ky betonového opevnûní tzv. PraÏské ãáry s prezenta-
Rostislav KORYâÁNEK: Vladimír ·lapeta – Pavel
povrchového prÛzkumu jiÏnû od Stuttgar tu leÏícího
cí neutû‰eného stavu rÛznû dochovan˘ch objektÛ.
Zatloukal, Lubomír ·lapeta (1908–1983) – âestmír
hradu Siegburgu z pera Thomase TRITSCHLERA
âíslo dále obsahuje rubriky Muzejní a vlastivûdná
·lapeta (1908–1999). Architektonické dílo, s. 412–
(s. 120–123), dále pak diskusní pfiíspûvek k ãlánku
ãinnost (v˘stavy k VIII. zasedání Olympijského kongre-
414.
P. KLÖPPELA v Burgen und Schlösser 4/2004 o inter-
su v Praze v roce 1925, konference o ruralismu, v˘-
pretaci rytiny M. Meriana (s. 124–126). Lorenz FRANK
stava o Magdalenû Dobromile Rettigové, v˘stavy ke
v jeho rámci odmítá ztotoÏnûní vyobrazeného mûsta
150. v˘roãí prvního vydání Babiãky BoÏeny Nûmcové
s Berncastelem a dokládá, Ïe se skuteãnû jedná
a âlovûk a mléko), Personalia (pfiipomínka jubileí regi-
o Welmich am Rhein. Poslední text (s. 127–129), je-
onálního historika Ferdinanda Pakosty) a Literatura
hoÏ autorem je Heiko LAß, informuje o truchlivém sta-
(referáty o sedmi publikacích vãetnû katalogu malova-
vu v˘znamného zámku Rathsfeld. V rubrice Sdûlení je
n˘ch miniaturních por trétÛ ze sbírek Národního mu-
upozornûno na dal‰í roãník komerãního Semináfie pro
zea, Encyklopedie kachlÛ v âechách, na Moravû a ve
46. Jahrgang, Heft 2/2005.
v˘zkum hradÛ, kter˘ J. Zeune tentokráte organizuje na
Slezsku a knihy o lidové architektufie ãeského zápa-
Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege.
dolnofranckém hradû Salzburgu.
du).
Recenze knihy o díle bratfií ·lapetÛ. Blanka KYNâLOVÁ
Burgen und Schlösser Nûmecko
Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der Deu-
âíslo dále obsahuje rubriky Památky ohroÏeny – pa-
tschen Burgenvereinigung. ISSN 0007-6201, 60 stran
mátky zachránûny (informace o konkrétních kauzách
s obrazovou dokumentací. Hlavní ãlánky jsou opatfieny
podané podle spolkov˘ch zemí) a Recenze (celkem re-
struãn˘m anglick˘m souhrnem.
cenzováno sedm titulÛ).
536
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
TomበDURDÍK
könnten. Dieser Vorschlag wurde zwar sofort von den
retten, aber auch die technisch funktionswichtigen
beteiligten Parteien durchgesprochen, doch stellte
und bildnerisch wertvollen Ergänzungen durch die
sich dabei heraus, dass zum gegebenen Zeitpunkt
historischen Reparaturen aus den Jahren 1842–1843
eine breitere Nominierung unannehmbar ist und es
und 1908 zu bewahren. Die Restaurationsarbeiten
wurde nahe gelegt, auf der vorgelegten Form zu
begannen mit einer komplexen Untersuchung der Putz-
bestehen. Offenkundig hat ICOMOS diese Argumen-
und Farbschichten. Dabei wurden eingehend Zustand,
tation nicht akzeptiert, denn das der Tschechischen
Zusammensetzung und Umfang der die Malerei
Die historische Teichwirtschaft von TfieboÀ und die
Republik vor der Sitzung in Durban vorgelegte
tragenden Original-Putzpartien beurteilt sowie Ausmaß
Liste des UNESCO-Weltkulturerbes
Gutachten hat praktisch nur den Erweiterungs-
und Qualität der späteren Eingriffe. Ferner wurden die
Vûra KUâEROVÁ
vorschlag nachvollzogen. Das Verdikt fiel dann am 15.
bildnerischen, technischen und technologischen Mittel
Juli 2005 wirklich so aus, wie das Gutachten schon
in Zusammenhang mit Erstbemalung und historischen
angedeutet hat. Auch wenn der an der
Ausbesserungsarbeiten rekognosziert.
RESUMÉ Zusammenfassung
In der Woche vom 11. bis 18. Juli 2005 tagte in
Nach Auswertung dieser Untersuchung konnte der
Durban/Südafrika der multilaterale Regierungsaus-
Dokumentationsvorbereitung beteiligte Personenkreis
schuss für Weltkulturerbe mit seiner 29. Plenarsitzung,
natürlich Enttäuschung über die bislang nicht
eigentliche Restaurierungsprozess angegangen
die unter anderem auch die Nominierungsvorbereitun-
anerkannte Arbeit empfand, hat sich herausgestellt,
werden. Die Arbeiten zielten auf Restaurierung der
gen einer hochinteressanten tschechischen Lokalität
dass ICOMOS wirklich daran gelegen ist, ein nicht nur
Original-Renaissanceschichten ab; an Stellen, wo
zum Abschluss bringen sollte, deren Bezeichnung sich
in seinem Charakter, sondern auch in seiner
diese nicht erhalten war, wurden die funktions-
im Lauf der Vorbereitungen auf den Begriff „historische
Vollständigkeit wirklich repräsentatives Denkmal auf
wichtigen Rekonstruktionen aus dem 19. und frühen
Teichwirtschaft von TfieboÀ“ eingependelt hatte und
die Weltkulturerbe-Liste zu setzen. Nach fachlichen
20. Jahrhundert beibehalten. Jüngere Rekonstruk-
die eine Kombination aus technischen Teichbauten
Gesichtspunkten wäre es optimal, wenn im Raum
tionen, Übermalungen und Retuschen wurden
und dem historischen Stadtkern von TfieboÀ/Wittingau
TfieboÀ ein zusammenhängendes Schutzgebiet
ebenfalls respektiert, gegebenenfalls überall dort
darstellt. Das Schicksal dieser Nominierung war recht
ausgewiesen würde, beispielsweise in Form einer
abgemildert oder retuschiert, wo es zu irreversibler
spannend, doch steht sein gelungener Abschluss
Landschaftsschutzzone, die das gesamte organische
Verschmelzung mit dem Original gekommen war, das
leider immer noch aus. Die Ursachen für diese
System der an Zlatá stoka und Nová fieka
bei deren Abnahme gefährdet worden wäre. In den
Situation sowie die derzeitige Möglichkeit einer
angeschlossenen Teiche umfasst. Über den neuen
devastierten Erdgeschosspartien wurden die
Nominierungsneuvorlage werden im Artikel eingehend
Nominierungsgegenstand sind dann noch intensive
Überreste von inkohärenten und heterogenen
beschrieben.
Verhandlungen erforderlich, doch die historische
Putzpartien beseitigt, neuer Putz aufgetragen und
Teichwirtschaft von TfieboÀ lohnt diese Mühe ganz
darauf in Freskotechnik eine Rekonstruktion des
verwaltung TfieboÀ schon um die Mitte der 90er Jahre
gewiss. Als Motivation könnte die Überzeugung
gemalten Quadermauerwerks aufgetragen. Bei der
aus. Die Stadt wollte ihren historischen Kern ins
wirken, dass bei einer Erweiterung des nominierten
Rekonstruktion wurde darauf geachtet, dass
rechte Licht rücken, der den Status einer Denkmal-
Objekts unsere Anstrengungen vom Ausschuss für
Farbgebung und Malweise übergangslos an die
schutzzone hat und einen sehr wertvollen urbanisti-
Weltkulturerbe sicher nicht außer Acht gelassen
ursprüngliche Renaissancemalerei, aber auch an die
schen Komplex darstellt. Im Geist der Empfehlungen
werden.
belassenen historischen Reparaturen anschlossen.
Der erste Nominierungsimpuls ging von der Stadt-
Im Zuge der umfassenden kunsthistorischen
des Ausschusses für Weltkulturerbe, der auf eine
Untersuchung wurde unter anderem auch bislang
geographische und vor allem thematische Ausgewogenheit der Weltkulturerbe-Liste dringt,
Die Wandmalereien auf der Gebäudefront des Neuen
undefinierte Szenen in den Medaillons des
wurden später Überlegungen dazu angestellt, dass es
Burggrafenpalasts auf dem Schloss von Böhmisch
Voutengesimses identifiziert und Renaissance-Stiche
von Vorteil wäre, die Nominierung um ausgewählte
Krumlau/âesk˘ Krumlov
der Autoren V. Solis, J. und A. Collaert, J. Amman und
teichbauliche Denkmäler zu erweitern, die für die
Petr PAVELEC
H. S. Behm herausgesucht, die mutmaßlich als Vorlagen zu diesen Malereien gedient hatten.
gesamte Region so typisch sind. Als symbolischer Vertreter wurde ein Komplex ausgewählt, der in seiner
Im Zuge der Renaissance-Umbauten seiner
Gesamtheit als nationales Kulturdenkmal unter Schutz
Krumlauer Residenz ließ Vilém z RoÏmberka 1578 den
steht (die Fischteiche RoÏmberk und Svût sowie die
neuen Burggrafenpalast bauen. Es handelt sich um
Das jüdische Grabmal
Wasserläufe Zlatá stoka/Goldener Graben, Nová fieka
einen einstöckigen Zweiflügelbau im Nordostabschnitt
Identifikationsmöglichkeiten des Verstorbenen
/Neuer Fluss und Stará fieka/Alter Fluss). Mit der
des zweiten Schlosshofs. Die komplette Fassade
Iva STEINOVÁ
Nominierungsvorbereitung war ein relativ breites Team
beider Gebäudeflügel war mit Lüftlmalereien bedeckt.
von Fachleuten mehrere Jahre lang beschäftigt; ihr
Diese stellen Scheinmauerwerk dar, an der Ostfassade
Verlauf wurde zudem noch von der Hochwasser-
durch fiktive Statuen der Tapferkeit (Fortitudo), Milde
Judenfriedhöfen in Böhmen, Mähren und Schlesien
katastrophe im Jahr 2002 kompliziert und für einige
(Temperantia), Judith, Lukretia und Vulcanus ergänzt,
stellen eine einzigartige und bislang meist
Zeit gestoppt, da diese in der besagten Lokalität
das Voutengesims wird von reichen Grotesken und
unerforschte Quelle dar. In jedem Grabmal, sowohl in
riesige Schäden angerichtet hat.
Medaillons mit Allegorien, alttestamentlichen und
seiner Inschrift als auch im bildnerischen Zierrat findet
mythologischen Szenen geziert. Der Autor dieser
man eine Spur des verstorbenen. Die grundlegende
Nominierung durch ausländische Experten
Malereien ist bislang unbekannt. Sie wurden in den
historische Angabe, die man dem Grabmal entnehmen
vorgenommen, die eine weitere Durcharbeitung des
Jahren 1842–1843 vom Krumlauer Maler Franti‰ek
kann, sind Sterbejahr und Name des Bestatteten. Das
Management Plan nahe legten. Das Dokument wurde
Flath restauriert, eine weitere nur punktuelle
laut jüdischem Kalender angegeben Sterbedatum legt
anschließend ergänzt, Anfang 2005 dem Kultur-
Ausbesserung hat der akademische Maler Ludvík
ein für alle Mal das Datum der „Jahrzeit“ fest, an dem
ministerium der âR vorgelegt und auf dem
Kuba 1980 vorgenommen. Im Jahr 1998 befanden
die Verwandten das Grab besuchen und für den
diplomatischen Weg beim Zentrum für Weltkulturerbe
sich die Malereien in einem schwer mitgenommenen
Verstorbenen beten. Die Grabinschrift führt
eingereicht. Parallel dazu hat jedoch ICOMOS eine
Zustand, so dass der Entschluss zu ihrer
gewöhnlich außer dem Namen des Verstorbenen auch
schriftliche Anfrage vorgebracht, ob nicht noch mehr
Restaurierung unumgänglich wurde. Das Ziel dabei
den Namen von dessen Vater, eventuell Ehemann an,
Teiche in diesen Denkmalkomplex einbezogen werden
war, die ursprünglichen Renaissancemalereien zu
in Einzelfällen auch noch weitere Verwandtschafts-
Im Sommer 2004 wurde eine Begutachtung der
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / R E S U M É | Z U S A M E N FA S S U N G
Die erhaltenen Grabmäler auf den über 350
537
beziehungen. Außerordentlich wichtig ist die Mitteilung,
Die Stärkefabrik Reiss in Mladá Boleslav
Die auf das Schloss in Námû‰È nad Oslavou
ob es sich um eine kohanitische oder levitische
Jan PE·TA
verbrachten Gemälde Milan ÎëÁRSK¯
Familie handelt. In dieser Hinsicht sind die Texte auf den Grabsteinen unersetzlich. Der Beitrag untersucht die Möglichkeiten zur
Die heruntergekommene Anlage der ehemaligen Stärkefabrik, die nach ihren einstigen Besitzern als
Das Schloss in Námû‰È nad Oslavou wurde 1945
Identifikation des Verstorbenen auf dem jüdischen
Reiss oder Günsburg bekannt ist, steht in der
nach der Konfiskation aufgrund des Dekrets Nr.
Grabstein mit Hilfe anderer Quellen, vor allem der
historischen Vorstadt Podolec von Mladá Boleslav.
12/1945 Gesetzessammlung des Staatspräsidenten
jüdischen Matrikel. Ist ein Grabstein nicht zu
Das Fabrikgelände besteht aus zwei Gebäuden – dem
verstaatlicht, nachdem die letzten Haugwitze von
entziffern, beschädigt oder nur fragmentarisch
ursprünglichen Wohnhaus Nr. 45/III und der
Námû‰È sich zur deutschen Nationalität bekannt und
erhalten, kann ein Matrikeleintrag helfen, den
ehemaligen Mälzerei Nr. 45/III, die erst 1901
in der Wehrmacht gedient hatten. Im Jahr 1949 wurde
Verstorbenen zu identifizieren, wie hier anhand
zusammengelegt wurden.
die Anlage der nationalen Kulturkommission
mehrerer Beispiele demonstriert wird.
Beide Bauten sind schon seit dem 16. Jahrhundert
übergeben und die Organe der Denkmalverwaltung
in historischen Quellen belegt. Der Kern beider
standen vor dem Problem, das Schloss auf geeignete
der die Juden ihre neuen Familiennamen erhielten, die
stammt spätestens aus der Barockzeit. Interessant ist
Weise weiter zu nutzen. Damals fiel die Entscheidung,
sie dann im Verkehr mit der christlichen Umwelt, den
vor allem die eingewölbte Anlage der Mälzerei Nr.
im ersten Stock eine Ausstellung von historischen
Behörden, Obrigkeiten und auch in den Matrikeln
46/III mit der angeschlossenen dreischiffigen
Tapisserien unterzubringen. Dabei blieben die auf das
führten. In ihrer eigenen Welt, also auch auf den
Wohneinheit. Laut Plänen aus dem Jahr 1879–80
Schloss zusammengebrachten Gemälde, die eine sehr
Grabmälern, tauchen diese Namen häufig überhaupt
wurde der Bau mit einem Mansarddach gedeckt.
seltene Kollektion der europäischen Malerei
nicht auf. Der Beitrag erwähnt die Möglichkeit, wie
Einen spätbarocken bzw. klassizistischen Baukern hat
darstellen, etwas im Schatten dieses Vorhabens. Der
man Informationen aus schriftlichen Quellen mit den
auch das Haus Nr. 45/III.
Autor befasst sich in seinem Beitrag eingehend mit
Diese Möglichkeit gilt nur für die Zeit ab 1784, in
Informationen aus dem Grabmaltext vergleichen und
Die bedeutenden Bauetappen im Geist der
den interessantesten Stücken. Aus der genannten
so zu neuen Feststellungen kommen kann. Für einige
klassizistischen oder eklektischen Industriearchitektur
Übersicht geht hervor, dass diese Gemäldekollektion
Lokalitäten, eventuell auch für einige Zeiträume,
kamen in der zweiten Hälfte des 19. und zu Beginn
vor allem die Aufmerksamkeit der Kunsthistoriker und
fehlen die Matrikel aus der historischen Zeit, z. B. für
des 20. Jahrhunderts zustande. Im Jahr 1855 wurde
Restauratorten verdient hat. Leider ist bis dato nicht
·afov, Píseãné oder Pohofielice. Diese Lücken können
ein Umbau der dreischiffigen Malztenne
einmal eine grundlegend Erfassung und
durch weitere schriftliche Quellen aus den
vorgenommen, die auf spätklassizistische Steinsäulen
kartothekmäßige Evidenz der Gemälde als mobile
Archivbeständen des Jüdischen Museums, aus den
eingewölbt wurde. In den 70er und 80er Jahren des
Kulturgüter fertig gestellt.
Fonds des Mährischen Landesarchivs in Brünn oder
19. und im frühen 20. Jahrhundert fanden weitere
der Regionalarchive geschlossen werden.
Umbauten und Änderungen statt, die sich hauptsächlich aus der veränderten Verwendung des
Zur Entwicklung der Gemälderetusche
Person von einem Grabmal kann man die Juden-
Gebäudes ergaben (das seit Anfang der 80er Jahre
in Böhmen und Mähren in der zweiten Hälfte
verzeichnisse aus den Jahren 1723–1811 heranziehen,
des 19. Jahrhunderts als Stärkefabrik diente). Diese
des 20. Jahrhunderts
die (fast komplett) nur für das böhmische Gebiet
gut auf Originalplänen dokumentierten Umbauten
Vratislav NEJEDL¯
erhalten sind. In der Matrikelzeit ist das Verzeichnis
wurden von den hiesigen Baumeistern Fichtner, Josef
von 1793 am wertvollsten, aus der Zeit davor das
Kulhav˘ und Antonín Hereik ausgeführt. In dieser Zeit
Verzeichnis der Landesjudenschaft aus den Jahren
erhielt die Fabrik Nr. 46/III ihre heutige unverkennbare
Jahrhunderts stand die Situation auf dem Gebiet der
1723/24 und von 1729 für die Prager Juden.
Silhouette mit dem hohen Schornstein und der
Restaurierung in den tschechischen Landesteilen
Nähere Angaben über außergewöhnliche
basilikalen Massenverteilung mit dem zentralen
unter einem starken Einfluss der Gedanken von Alois
Persönlichkeiten liefern auch materielle Denkmäler.
Lichthof, das Haus Nr. 45/III seine Gestalt mit dem
Riegl und Georg Dehio, was sich in der
Seit dem 18. Jahrhundert ließen sich manche Prager
östlichen Turmrisalit, der auch an Industriebauten
denkmalpflegerischen Restaurationstheorie und
Juden porträtieren und unter den Stiftern von
erinnert.
-praxis in der Anwendung einer „konservierend-
Zu detaillierten Feststellungen über die verstorbene
Kultgegenständen für die Synagogen sind auch viele
Die späteren Umbauten nach dem Ersten und vor
In den ersten zwei Jahrzehnten des 20.
analytischen“ Methode niederschlug. Nach diesen
Persönlichkeiten aus Judengemeinden außerhalb von
allem Zweiten Weltkrieg waren rein zweckorientierte
Prinzipien wurde jedoch nur ein kleinerer Teil der
Prag zu finden.
Angelegenheiten, die störend in die Gestalt des
Kunstwerke restauriert, und zwar solche, deren
Bauwerks und seinen Denkmalswert eingriffen. So
Restaurierung sich unter der Aufsicht der zentralen
darauf beziehenden schriftlichen Quellen führt zu einer
kam der Bau sowohl um seine ältere gegliederte
Denkmalpflege-Institutionen abspielte. Die meisten
tieferen Kenntnis von kulturgeschichtlichen Zusammen-
Fassade als auch um verschiedene Konstruktionen
wurden auch weiterhin im Geist der früheren
hängen. Die Resultate können zur Entdeckung
(Gewölbe). In der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts
Handwerkspraxis ausgebessert, die ihre Wurzeln in
gewichtiger Persönlichkeiten führen, die mehr als
wurde die Anlage völlig aufgegeben und dem Verfall
der Auffassung von der „stilgerechten Restaurierung“
regionale Bedeutung hatten. Die Identifikationsmethode
überlassen. Die umliegende Bebauung der
des 19. Jahrhunderts hatten.
ist nicht nur das Ziel, sondern auch Hilfsmittel und
historischen Vorstadt Podolec musste größtenteils
Ausgangsbasis für ein anschließendes Studium der
dem Bau des Eisstadions weichen, die verfallene
grundsätze für Tafelbilder sowie für Restaurierungs-
bildnerischen Gestaltung jüdische Grabmäler.
Fabrik blieb zum Glück stehen. Trotz des
arbeiten überhaupt hat der Kunsthistoriker Vincenc
heruntergekommenen Zustands stellt sie einen
Kramáfi (1877–1960) eine Sonderrolle gespielt, da er
bedeutenden Beleg für historische Produktionsstätten
als Direktor der Gemäldegalerie der Gesellschaft
im Umfeld eines der wichtigsten Industriezentren der
vaterländischer Kunstfreunde bei dieser Institution ein
Tschechischen Republik dar.
Restauratorenatelier aufgebaut hat.
Das Studium jüdischer Grabmäler und der sich
Bei der Formierung neuer Restaurierungs-
Schon 1920 wurde bei der Integration von Schadstellen auf Tafelbildern – wenigstens in den Fällen, deren Restaurierung Vincenc Kramáfi selbst überwacht hat – nach dem Grundsatz verfahren, der
538
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / R E S U M É | Z U S A M E N FA S S U N G
in der modernen tschechischen Terminologie als
Was jedoch wesentlich wichtiger ist – er hat versucht,
Lokalretusche bezeichnet würde. Kramáfi blieb jedoch
die Unterschiede zwischen den grundlegenden
nicht bei Detail oder Einzelheiten; er hat die mit der
Retusche-Arten – der nachahmenden, neutralen und
Gemälderestaurierung zusammenhängenden
lokalen Retusche – zu erläutern.
theoretischen Fragen in allgemeinen Zusammen-
Im Vergleich zu den Ansichten der damals in Italien
hängen durchdacht und in seinen Schriften Gedanken
vertretenen Ansichten über die „archäologische
vorweggenommen, die allgemein erst in der zweiten
Restaurierung“ erwiesen sich die von Bohuslav
Hälfte des 20. Jahrhunderts zum Tragen kamen.
Slánsk˘ schon in der ersten Hälfte der 50er Jahre für
Summary
TfieboÀ Fishpond Heritage and the UNESCO World Heritage List Vûra KUâOVÁ In the week of July 11–18, 2005, the 29th plenary
den Bereich der Malerei-Retusche formulierten
session of the intergovernmental World Heritage
Entwicklung im Restauratorenfach auch noch in den
theoretischen und methodologischen Empfehlungen
Committee was held in Durban, South Africa. Among
dreißiger Jahren verfolgt. Im Jahr 1931 publizierte er
als relativ fortschrittlich und führten in ihrem
other items on its agenda, it was supposed to top off
einen Bericht über eine neue Retusche-Art mit
Kerngehalt auch zu einem breiteren Verständnis der
the preparation for the nomination of a highly
Lokalfarbtönen, die seiner Meinung nach für eine
Denkmalswerte. Das rührte daher, dass Slánsk˘ bei
interesting Czech site, the name of which was
optische Vereinheitlichung von mittelalterlichen
seinen Überlegungen nie ein Überwiegen der
established during the preparation process as the
Gemälden geeignet war, die sich in einem stark
historisch-dokumentarischen Komponente zuließ, also
TfieboÀ Fishpond Heritage. It consists of a combination
fragmentarischen Zustand befanden. Diese konnten
den Kunstwert eines Werks auf Kosten seiner
of engineering pond structures and the historical
nach Restaurierung und Retusche sogar wieder
bildnerischen und ästhetischen Werte.
centre of the town of TfieboÀ. The destiny of this
Mit gleicher Aufmerksamkeit hat Kramáfi die
ausgestellt werden.
Den Fragen der Schadstellen-Retusche auf
nomination was extremely thrilling, however, it has not
Kunstwerken wurde hierzulande auch in der zweiten
been completed successfully yet. This article initially
des 20. Jahrhunderts ziemlich ungewöhnlichen
Hälfte der 60er Jahre Aufmerksamkeit gewidmet.
describes the causes which led to this situation in
Gedanken in die Restauratorenpraxis war durchaus
1967 wurde auf den Seiten der Zeitschrift Památková
detail, and then outlines possibilities of a new
keine leichte Aufgabe. Man darf dabei nicht den
péãe eine Artikelreihe zur Problematik der Retusche in
submission of the nomination.
Umstand vergessen, das trotz Ausarbeitung bester
ihren spezifischen Formen entsprechend den
theoretischer Modelle und allgemeingültiger
einzelnen Artefaktarten veröffentlicht.
Die Umsetzung der neuen und für die erste Hälfte
Konzeptionen für Restaurierungsvorhaben deren
Schon zu Beginn der 50er Jahre kam es in den
The first impulse to prepare the nomination came from the municipalities of the town of TfieboÀ as early as in the late 1990’s. They wished to make the
faktische Umsetzung nicht denkbar war, da vielfach
tschechischsprachigen Landesteilen zur Formulierung
historical centre of the town, which is a historical town
einfach nicht die dafür erforderlichen Bedingungen
der Grundvorstellungen von einer Methodologie für
reserve and an exceptionally valuable urban complex,
herrschten.
das Fach Restaurierung und im Rahmen dieser
better visible. On the recommendation of the World
Überlegungen auch über die Schadstellen-
Heritage Committee, which emphasizes a
Restaurator Bohuslav Slánsk˘ in die Praxis umgesetzt,
Retuschierung auf Gemälden. Der von Slánsk˘
geographical and especially thematic balance of the
der ab Mitte der 40er Jahre des 20. Jahrhunderts in
gezeitigte Eindruck war so stark, dass über viele
World Heritage List, they later began to think about a
Böhmen als eine leitende Persönlichkeit das Fach
folgende Jahrzehnte hierzulande anscheinend kein
possibility of expanding the nomination to include also
Gemälderestauration geformt hat.
Bedürfnis bestand, eine neue komplette
selected historical ponds, which are so typical of the
Die Kunsthistoriker Václav Wagner und Vincenc
Summarisierung der Retuschiermethoden und
entire region. The structures that are listed together
Kramáfi haben in der theoretischen, der Restaurator
-verfahren aufzustellen. Es fand sich aber auch
as a national historical monument were chosen as
Bohuslav Slánsk˘ dazu in der praktischen Ebene
niemand, der das von Slánsk˘ begonnene Werk
symbolic representatives. They include the ponds of
schon um die Wende von den 30er zu den 40er
fortgeführt hätte.
RoÏmberk and Svût, as well as linear structures the
Diese neuen Methoden wurden schrittweise vom
Jahren viele methodische Verfahren angeregt, die
Im Jahrhundert, an dessen Anfang wir jetzt stehen,
Golden Canal, the New River and the Old River.
später zum gängigen Standard bei den in Böhmen
muss die Problematik der Schadstellen-Retusche auf
A comparatively large team of experts worked on the
bzw. Mähren durchgeführten Restaurierungsaktionen
Gemälden weiter analysiert und eine Lösung gesucht
preparation of the nomination for a few years.
werden sollten. Bei Kramáfi standen diese Verfahren
werden, die dem derzeitigen Kunstdiskurs gerecht
However, its progress was hampered and even
unter einem starken Einfluss seiner Beziehung zur
wird und stärker die Möglichkeiten einer
temporarily put to a halt by the catastrophic flood of
modernen Kunst und seiner Galeristenpraxis. Wagner
interdisziplinären Zusammenarbeit der einzelnen an
2002, which brought about enormous damage to the
stellte dann im Rahmen der Modifizierung des
der Rettung von Kunstwerken beteiligten Fachbereiche
region.
methodischen Vorgehens beim Gesamtkomplex der
nutzt.
International experts judged the nomination in the
erhaltenen historischen Denkmäler Überlegungen zur
summer of 2004 to recommend expansion of the
Restaurierung an. Beide reagierten auf die Gedanken
submitted Management Plan. The document was
von Alois Riegl und haben den Denkmalgehalt um
speedily modified and handed over to the Ministry
weitere Dimensionen und Werte bereichert. Sie
of Culture of the Czech Republic at the beginning of
begriffen das Denkmal freilich nicht als eine
January 2005. From there, it was sent to the World
geschlossene, lediglich dokumentarische Struktur,
Heritage Centre through the diplomatic channels.
sondern als ein „lebendiges“ Kunstwerk, das im Lauf
At the same time, the ICOMOS made a written request
der Zeit und in Abhängigkeit von seiner Aufstellung im
concerning the possibility of listing further ponds
Raum ständig neue Bedeutungen gewinnt.
as part of the World Heritage. This suggestion was
Komplex hat sich Bohuslav Slánsk˘ im Buch
discussed by the parties concerned, however,
Maltechnik mit der Retusche befasst. Im zweiten Teil
it turned out that an expanded nomination was
des Buches analysierte er die theoretische
unacceptable at that time. It was also recommended
Restaurierung einschließlich der Theorie zur Retusche
that the submitted nomination would remain
von Gemälden. Er beschrieb die einzelnen
unchanged. The ICOMOS did not obviously accept this
Retuschiertechniken mit Hilfe von Harz-, Wasser-,
argumentation, as the resulting statement, which was
Wachs- und Ölfarben, Mischfarben eingeschlossen.
provided to Czech Republic representatives before the
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / R E S U M É | Z U S A M E N FA S S U N G | S U M M A R Y
539
session in Durban, virtually only repeated its
20 century were preserved and restored. Newer
of other written sources from the collections of the
suggestion for expansion. The verdict was reached
reconstructions, repainting and retouching were also
archives of the Jewish Museum, Provincial Archive in
on July 15, 2005, as indicated in the statement.
respected, possibly diluted or retouched wherever they
Brno or regional archives.
Although the preparation team was certainly
had irreversibly merged with the original which could
disappointed by the fact that their effort was not duly
be at risk by their removal. Residues of disintegrated
person from the tombstone, lists of the Jews from
appreciated, the statement also showed that the
and non-homogeneous plasters in the devastated
1723–1811, which have come to our days (almost
ICOMOS strived to keep on the list of the World
lower parts were removed; new plasters were applied
completely) for the territory of the Czech lands, can be
Heritage only sites which would be truly representative
and the illusive bossage was reconstructed in them
employed. In the register period, the most valuable
not only by their nature, but also integrity. From the
with the al fresco technique. The reconstructions were
list comes from 1793; in the pre-register period, it is
professional point of view, it would be optimal to
carried out so that the colours and the style would
the list of 1723/24 for provincial Jews
define an uninterrupted protected area in the TfieboÀ
smoothly continue the original Renaissance paintings
(Landesjudeschaft) and 1729 for Prague Jews.
region, for example as a historic landscape zone,
and the respected historical repairs.
For more detailed information about a deceased
Also tangible monuments give closer evidence
The related art and historical research included,
about outstanding personalities. From the 18 century,
connected to the Golden Canal and the New River.
among other things, the identification of scenes in
some Prague Jews had their portraits made, and also
The new nomination will have to be discussed
the medallions of the mortar fillet unknown so far and
numerous personalities from out-of-Prague Jewish
intensively. The TfieboÀ fishpond heritage is definitely
a discovery of Renaissance graphics made by V. Solis,
communities gave presents to the Synagogue.
worth the effort. The new nomination should be
J. and A. Collaert, J. Amman and H. S. Beham, which
motivated by the awareness that the expanded
were probably used as models for the paintings.
including the entire organic system of ponds
deeper understanding of cultural and historical
nomination will be duly appreciated by the World Heritage Committee. Mural Paintings on the Frontage of the New
Jewish Tombstone
connections. Its outcomes can contribute to the
Possibilities of Identification of a Deceased Person
knowledge about outstanding personalities exceeding
Iva STEINOVÁ
the regional scope. The method of identification is not only the goal, but also the means and the starting
Burgraviate of the Chateau in âesk˘ Krumlov The preserved tombstones in more than 350
Petr PAVELEC
Jewish cemeteries on the territory of Czechia, Moravia The construction of the New Burgraviate building
The study of Jewish tombstones, written records related to them and tangible monuments leads to
point for the consequent exploration of art design of Jewish tombstones.
and Silesia represent a unique and often unexplored
was commissioned by Vilém of RoÏmberk as part of
source of knowledge. Each tombstone, both in its
Renaissance modifications of the Krumlov residency
epigraph part and art decorations, comprises an
Starch Factory Reiss in the Town of Mladá Boleslav
in 1578. It is a single-storey two-wing construction
imprint of the personality of the deceased. The basic
Jan PE·TA
standing in the North East part of the second chateau
historical data which can be read on a tombstone
courtyard. The frontage of both wings of the building is
include the year of the demise and the name of the
completely covered with mural paintings. They are
departed. Once and away, the date of death by the
producing factory, known as Reiss or Günsburg by its
created by illusive architecture complemented on the
Jewish calendar determines the time in the year when
original owners, is situated on the historical suburb of
East front by fictitious statues of Courage (Fortitudo),
the relatives visit the grave and pray for the dead.
Podolec in Mladá Boleslav town. The factory complex
Temperance (Temperantia), Judith, Lucrecia and
In addition to the name of the deceased, the epigraph
consists of two parts, including the originally
Volcano. The mortar fillet is richly decorated by
commonly states the father’s name, possibly
residential house No 45/III and the former malt plant
burlesques and medallions with allegories, and Old
the husband’s name, and sporadically also other
No 46/III, which were connected as late as in 1901.
Testament and mythological scenes. The author of the
relations. The statement determining whether the
paintings has remained unknown.
family is Kohen or Levit is considered to be of special
sources from the 16 century. The cores of both the
importance. In this respect, the texts on tombstones
buildings come from the Baroque period the latest.
cannot be substituted by anything else.
Especially the former malt plant No 46/III with
The paintings were restored in 1842–1843 by Krumlov painter Franti‰ek Flath; later, they were locally repaired in 1908 by academic painter Ludvík Kuba. In
This paper examines possibilities of identification
The devastated structure of the former starch
Both the constructions are evidenced in historical
cylindrical and flat vaults, and with an added three-
1998, the paintings were in critical condition and a
of the deceased person on Jewish tombstones by
part dwelling unit is highly interesting. According to
decision was made to restore them.
means of various types of sources, Jewish birth
plans coming from 1879–80, the construction was
The restoration was aimed to save the original
registries in particular. If the tombstone is illegible,
covered with a mansard roof. Also the connected
Renaissance paintings together with technically
damaged or partially preserved, the entry in the
house No 45/III has a late Baroque or Classicist core.
functional and artistically valuable additions created
register may help to identify the departed as
during historical repairs in 1842–1843 and 1908.
documented by this article in several examples.
The restoration works began with a complex
This possibility applies only to the period following
Important building stages of late Classicist and eclectic industrial architecture took place in the late 19 and early 20 century. The modification of the three-nave
investigation of plaster and colour layers.
after 1784, ie the registration time when the Jews
malting floor, arching over late Classicist columns, was
The investigation helped to assess the condition,
gained their new surnames which were used in
carried out in 1855. In the 1870’s, 1890’s and early
composition and scope of the original plaster in detail,
contact with the outside Christian world, authorities
20 century, further reconstructions and alterations
as well as the rate and quality of minor modifications.
and lords, as well as in their registries. However, in
brought about, above all, by changes in the exploitation
Beside, it included monitoring of art, technical and
their own world, hence also on tombstones, they did
of the facility (it was used as a starch-manufacturing
technological means applied both in the original
not usually use them at all. This article outlines
factory from the early 1880’s) were performed. The
painting and the historical repairs.
procedures of how this information from written
modifications mentioned above, well documented in the
sources can be compared with the data from the
original plans, were conducted by local builders
epigraph in order to make new findings.
Fichtner, Josef Kulhav˘ and Antonín Hereik. It was at
After the investigation assessment, the restoration process proper was begun. The works were directed towards the restoration of the original Renaissance
Historical birth registers for some locations or
that time that the factory No 46/III gained its
layer; in places where the original was not preserved,
periods are missing, eg for ·afov, Píseãné or
contemporary unmistakable shape with a tall factory
functional reconstructions from the 19 as well as early
Pohofielice. But these gaps may be filled with the help
chimney and basilica-like arrangement of the mass with
540
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / RESUMÉ | SUMMARY
a central skylight; and as for the building No 45/III – its
On the Development of Retouching of Paintings in
Wagner, he assumed restoration as part of
arrangement mass with an eastern tower-like cant bay
Czech Lands in the Late 20 Century
modification of methodical approaches to the entire
also resembled industrial structures.
Vratislav NEJEDL¯
complex of preserved historical monuments. Both responded to Alois Riegel’s ideas and expanded the
Later alterations made after World War I, and especially World War II were of utilitarian nature,
The situation of restoration in the Czech lands of
notion of a historical monument to include further
disturbing both the buildings’ appearance and their
the first two decades of the 20 century was strongly
dimensions and values. However, they did not
historical value. The buildings lost their older,
affected by ideas of Alois Riegel and Georg Dehio
understand a historical monument as a completed,
articulated facades, as well as some structures
which found their expression in the theory and
only documentary structure, but as a “living” work of
(vaults). Then, in the late 20 century, the facility was
practice of restoration of historical monuments as
art which adopts newer and newer meanings in
entirely deserted and left to forces of gradual
“conservation analytical” methods. However, only
connection with its location in space in the course of
dilapidation. The surrounding development of the
a lesser part of works of art was conserved in
time.
historical suburb of Podolec mostly perished due to
accordance with these principles. Only those works
the construction of the winter stadium, the devastated
were restored by these methods that were supervised
The Painting Technique in a complex manner. He
factory, though, was fortunately preserved. Despite its
by central conservation institutions. Most of them
analyzed theoretical restoration, including the theory
neglected condition, the factory still is an
were onwards restored by earlier craft practice rooted
of retouching of paintings, in the second part of this
architecturally and urbanistically significant evidence
in the opinions of “style restoration” of the 19
book. He described retouching techniques using
of a historical production building situated in the
century.
resinous, water, wax and oil colours and paints, as
environment of one of the most important industrial centres of the Czech Republic.
Pictures Collected in the Chateau in Námû‰È nad
A major part in forming new restoration principles
well as mixed ones. What is more important, though,
of panel paintings and restoration as such was played
he tried to explain differences between basic
by art historian Vincenc Kramáfi (1877–1960), who,
retouching types – imitation, neutral and local
as a director of the Society of Patriotic Friends of Art,
retouching.
established a restoration studio within the Society. As early as in 1920, the art gallery applied an art
Oslavou
Bohuslav Slánsk˘ dealt with retouching in his book
Compared with eg opinions of “archaeological restoration” applied in Italy of that time, theoretical
procedure in the integration of damaged spots of
and methodological recommendations regarding
panel paintings which modern Czech terminology
retouching of paintings published by Bohuslav Slánsk˘
would denote as local retouching. This procedure was
no later than in the early 1950’s appears to be
nationalized in 1945 following its confiscation based
used at least in the cases when the restoration was
relatively advanced, essentially leading to a much
on the decree of the president of the republic
controlled by Vincenc Kramáfi. However, he did not
broader understanding of values of monuments. They
No 12/1945 of the Codex, when the last members of
limit himself to the detail and particulars only.
ensued from the fact that Slánsk˘ in his
the family of Haugwitz of Námû‰È acknowledged their
He treated theoretical issues related to restoration of
considerations never allowed historical documentary
German nationality and did their military service in the
paintings in general, and in his publications, he
components of the value of a work of art to prevail
German army. In 1949, the site was handed down to
anticipated ideas which began to be applied generally
over art and aesthetic values.
the National Cultural Commission, and the monument
as late as in the late 20 century.
Milan ÎëÁRSK¯ The chateau in Námû‰È nad Oslavou was
conservation authority was faced with the question of
Kramáfi monitored the development of restoration
Issues of retouching of damaged places of works of art continued to attract attention in Czech lands in the
further exploitation of the chateau. It was at that time
equally thoroughly in the 1930’s. In 1931, he
late 1960’s as well. In 1967, the Monument
that the decision was made to install an exhibition of
published a report on the use of a new type of
Protection journal published on its pages a series of
historical tapestries on the first storey. Thus, the
retouching with local colour tones. In his opinion, it
articles dealing with retouching in its specific forms by
pictures collected in the chateau so far remained
was suitable for optical integration of medieval
individual types of artefacts.
outside the interest of the authority, though they
paintings which were preserved as fragments. After
represent a highly valuable set of European painting.
restoration, these works of art could be exhibited.
The author of this paper examines the most
The application of the new, in the early 20 century
As early as in the early 1950’s, a fundamental conception of the methodology of the restoration discipline was formulated, including basic concepts of
interesting of them in detail. The resulting outline
unusual thoughts in the restoration practice was not
retouching of damaged spots of paintings. Slánsk˘’s
suggests that the set of pictures deserves the
an easy task, though. It should not be forgotten that
influence was so strong that for many decades to
attention of art historians and restorers in particular.
even though the best theoretical models and general
come there seemed to be no objective reasons for
It is a sad fact that neither the essential record, nor
concepts of restoration projects were worked out, they
creating a new self-contained summation of
entering the pictures in a card index of movable
could not be put in practice because the conditions
retouching methods and techniques in Czech lands.
historical monuments has been concluded.
facilitating their practical application did not
However, there was also no one to develop Slánsk˘’s
oftentimes exist.
work.
The restorer who gradually put these new methods
At the beginning of this century, the field of
into effect was Bohuslav Slánsk˘, who was the
retouching of damaged places of works of art should
leading personality to form the discipline of
be further analyzed and solutions which would agree
restoration of paintings in Czech lands from the mid
with the current art discussions and make use of
1940’s.
possibilities of interdisciplinary cooperation of
Art historians Václav Wagner and Vincenc Kramáfi in theory and restorer Bohuslav Slánsk˘ also in practice
separate disciplines participating in the preservation of artistic monuments should be sought.
promoted numerous methodical approaches from the turn of the 1930’s and 1940’s that later became a common part of standards employed in restoration projects carried out in Czech lands. Kramáfi’s approaches were heavily influenced by his relation to modern art and the practice of art galleries. As for
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / RESUMÉ | SUMMARY
541
OBSAH ROâNÍKU Obsah a rejstfiík ãasopisu Zprávy památkové péãe, roãník 65, 2005 Zpracovali: Krist˘na Kolajová, Petr ·toncner Roãník tvofiilo ‰est se‰itÛ o celkovém rozsahu 552 stran. Obsah je fiazen abecednû podle jmen autorÛ, pfiípadnû podle názvÛ ãlánkÛ. âíslice pfied lomítkem udává ãíslo ãasopisu, ãíslice za lomítkem odkazuje na ãísla stran. Obsah roãníku:
Anketa k tématu Novostavba v historickém prostfiedí (V anketû odpovídají: HORÁâEK Martin, KUâA Karel, KUâOVÁ Vûra, SOLA¤ Milo‰, ·TULC Josef, ·VÁCHA Rostislav.) . . . . . . . . 1/3–9 BATLIâKOVÁ Jitka: Zásady ochrany, údrÏby a restaurování orientálních kobercÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/159–162 BAYEROVÁ Tatjana: Mezinárodní konference European Trade in Painters’ Materials to 1700. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/279 BEâKOVÁ Katefiina, HAVLOVÁ Dagmar: Palác Lucerna a jeho souãasné problémy. Rozhovor . . . . . . . . . . . 5/387–392 BEâKOVÁ Katefiina: Editorial. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/1 BEâKOVÁ Katefiina: Editorial. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/297 BERAN Luká‰: Mûnírna âesk˘ch drah v Praze na Hrabovce a její památková ochrana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/527 BLÁHA Jifií: Druh˘ kongres Perspective – Asociace historick˘ch divadel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/528–529 BOLLEREY Franciska: Restrikce a ‰ance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/289–290 BOROVCOVÁ Alena: Brnûnské nádraÏí, jeho historické hodnoty a DamoklÛv meã pfiesunu Ïelezniãního uzlu. . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/211–215 BOROVCOVÁ Alena: Industrie-Kultur. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/286–288 BRAVERMANNOVÁ Milena: Historick˘ textil na PraÏském hradû . . . 2/113–125 BUKOVSK¯ Jan: K Ïivotnímu jubileu prof. Ing. arch. Karla Kibice, DrSc. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/71–72 BUKOVSK¯ Jan: Vzpomínka na Dipl. Ing. Antona Harta . . . . . . . . . 4/361–362 BYDÎOVSKÁ Ilona: Textilní úprava oken v památkov˘ch objektech . . . . . 2/187 CIBULOVÁ Petra, ERN¯GROVÁ Milena: Praha 8, Karlín . . . . . . . . . 4/301–303 CICHROVÁ Katefiina, DVO¤ÁâEK Jifií: âerven˘ DvÛr – souÏití kulturní památky a psychiatrické léãebny . . . . . . . . . . . . . . 4/328–333 CICHROVÁ Katefiina, LUKÁ·OVÁ Eva: Historick˘ textil v interiérech a sbírkách hradÛ a zámkÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/185 CICHROVÁ Katefiina, SLAVKOVÁ Stanislava: Reinstalace klasicistních pokojÛ na zámku v âeském Krumlovû . . . . . . . . . . . . 2/144–152 âECH Milan: Ohlédnutí za soutûÏí o nejlep‰í fasádu Herbol Historic 2001–2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/277–278 âERMÁâEK Petr: Bedna kofienáfiova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/197 âERNOU·KOVÁ Dagmar, KSANDR Karel: Ve vile Tugendhat byla pfiedstavena studie obnovy této v˘jimeãné památky svûtové moderní architektury. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/366 âIÎINSKÁ Helena: PraÏské Jezulátko a jeho garderoba . . . . . . . . . 2/103–112 âIÎINSKÁ Helena: Publikace Svût vzhÛru nohama . . . . . . . . . . . . 5/453–455 DEBOLD-KRITTER Astrid: V˘stava historick˘ch plánÛ mûsta Terezín. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/194–196 DEBOLD-KRITTER Astrid: V˘stava plánÛ pevnosti a mûsta Terezín z 18. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/79–80 DURDÍK Tomá‰: Burgen und Schlösser 1/2005 . . . . . . . . . . . . . . 4/371–372 DURDÍK Tomá‰: Burgen und Schlösser 2/2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/459 DURDÍK Tomá‰: Burgen und Schlösser 4/2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/202 DURDÍK Tomá‰: Burgen und Schlösser . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/536 DURDÍK Tomá‰: Burgen und Schlösser 3/2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/88 DURDÍK Tomá‰: Mezinárodní kastellologická konference Castrum Bene 9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/452 DURDÍK Tomá‰: Muzejní a vlastivûdná práce – âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností 43/113, ã. 1 . . . . . . . . . . . . 4/371 DURDÍK Tomá‰: Muzejní a vlastivûdná práce – âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností 42/112, ã. 3 . . . . . . . . . . 1/87–88
542
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / OBSAH ROâNÍKU
DURDÍK Tomá‰: Muzejní a vlastivûdná práce – âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností 42/112, ã. 4 . . . . . . . . . . . . 2/201 DURDÍK Tomá‰: Muzejní a vlastivûdná práce – âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/536 DVORSK¯ Jifií: Sedmdesát let JUDr. Milana Îìárského. JUDr. Milan Îìársk˘, v˘bûrová bibliografie (1958–2004) . . . . . . . . 5/447–448 DVO¤ÁâEK Jifií, CICHROVÁ Katefiina: âerven˘ DvÛr – souÏití kulturní památky a psychiatrické léãebny . . . . . . . . . . . . . . 4/328–333 DVO¤ÁKOVÁ Eva: DÛl Mayrau ve Vinafiicích u Kladna, 130.v˘roãí zaloÏení dolu a 10 let ãinnosti hornického muzea . . . . . . . 1/80–81 DVO¤ÁKOVÁ Eva: Chrudimsko. Ztracené i zachránûné poklady. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/196–197 ERN¯GROVÁ Milena, CIBULOVÁ Petra: Praha 8, Karlín . . . . . . . . . 4/301–303 GIRSA Václav, HANZL Miloslav: K barevnosti památek na poãátku 21. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/216–230 GLÁSER Petr, NEJEDL¯ Vratislav: Restaurování náhrobní desky blahoslaveného Vintífie v klá‰terním kostele sv. Markéty benediktinského arciopatství v Praze-Bfievnovû . . . . . . . . . . . . . . . 3/241–245 GORYCZKOVÁ Naìa: Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/381 GORYCZKOVÁ Naìa: Ostravice – rekreaãní zázemí meziváleãného Ostravska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/416–421 HÁJKOVÁ Eva: Státní zámek Veltrusy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/307–308 HANZL Miloslav, GIRSA Václav: K barevnosti památek na poãátku 21. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/216–230 HAVEL Miroslav: 26. konference Sanace a rekonstrukce staveb . . . . 1/81–82 HAVLOVÁ Dagmar, BEâKOVÁ Katefiina: Palác Lucerna a jeho souãasné problémy. Rozhovor . . . . . . . . . . . 5/387–392 HLADÍK Tomá‰: Zápas Herkula s obrem Anteem . . . . . . . . . . . . . . . . 1/48–57 HLADK¯ Jifií: Kamenn˘ most v Písku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/299–300 HNOJIL Adam, ZAHRADNÍK Pavel: Reprodukce zniãeného plánu Smíchova z doby po roce 1713 . . . . . . . . . . . . . . 5/440–442 HNOJIL Adam: Plány Pomníku královské pfiísahy u Jihlavy z let 1855 a 1858 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/261–264 HNOJIL Adam: Wachovy plány letohrádku Kinsk˘ch na Smíchovû (Praha 5) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/65–66 HODKOVÁ Dorothea, KALABISOVÁ Radka, LIPSKÁ Vladimíra, PRÒCHOVÁ Dana: Restaurátorské o‰etfiení po‰kozen˘ch textilních potahÛ ãalounûného nábytku . . . . . . . . . . . 2/153–156 HORYNA Mojmír: Bibliografie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/354–357 CHOTùBOR Petr: Péãe o katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtûcha v letech 1994–2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/422–426 JÁKL Pavel: Objev hvozdového valachu v Semínû u Pfielouãe . . . . . 5/427–428 JANâO Milan: Publikace Nálezy z hradÛ pfiechodného typu (Hlavaãov, Angerbach, Tachov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/282–283 JANâO Milan: Získala praÏská památková rezervace svého patrona? V kapli sv. Matou‰e na Loretánském námûstí v Praze byla umístûna socha prezidenta Edvarda Bene‰e . . . . . . . . . . . . . 5/443–444 JERIE Pavel: Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/101 JERIE Pavel: Nostick˘ palác v Praze na Malé Stranû – textilní tapety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/150–152 KADLÍKOVÁ Iveta: Sklenûné cylindry k petrolejov˘m lampám . . . . . 2/190–191 KALABISOVÁ Radka, HODKOVÁ Dorothea, LIPSKÁ Vladimíra, PRÒCHOVÁ Dana: Restaurátorské o‰etfiení po‰kozen˘ch textilních potahÛ ãalounûného nábytku . . . . . . . . . . . 2/153–156 KIBIC Karel: K problematice novostaveb v historickém prostfiedí mûst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/10–27 KIBIC Karel: Ke státní cenû za památkovou péãi prof. Oldfiichu Stefanovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/265–266 KIBIC Karel: Kniha o archeologickém v˘zkumu chrámu sv. Petra a Pavla na Vy‰ehradû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/531–533 KIBIC Karel: prof. Jan Bukovsk˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/359–360 KIBIC Karel: V˘bûrová bibliografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/72–73 KLIMOVIâOVÁ Ludmila, SOUâKOVÁ Jana: Zámek Libûchov . . . . . . 4/310–311 KLIMTOVÁ Zdenka: Orientální koberce – jejich pÛvod, typologie a hlavní produkãní oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/138–143 KOLAJOVÁ Krist˘na: Bauerova vila v Libodfiicích . . . . . . . . . . . . . . 5/412–415
KOLAJOVÁ Krist˘na: Bludn˘ kruh památkové péãe aneb zámûr novostavby v areálu Hergetovy cihelny podruhé . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/77–78 KOLAJOVÁ Krist˘na: Cena Klubu Za starou Prahu 2005 . . . . . . . . 4/364–365 KOLAJOVÁ Krist˘na: Mizí du‰e na‰ich mûst? aneb Novostavby, rekonstrukce a regulace v PraÏské památkové rezervaci . . . . . . . . 3/280–281 KOLAJOVÁ Krist˘na: Památkovû chránûné vily, jejich obnova a vyuÏití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/405 KOPECKÁ Ivana, MICHOINOVÁ Dagmar a kol.: Kniha Chemie v konzervátorské a restaurátorské praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/84–85 KOPECKÁ Ivana: Technologické aspekty restaurování sgrafit . . . . . 3/255–256 KOSOVÁ Eva: Praha 1, Malá Strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/300–301 KOTLÍK Petr: Nov˘ bakaláfisk˘ studijní program Konzervování-restaurování objektÛ kulturního dûdictví – umûleckofiemesln˘ch dûl na V·CHT v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . 2/189–190 KOUKAL Petr: Varhany jako památka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/235–240 KOVA¤ÍK Viktor: Zpráva o kolokviu Restaurované severozápadní âechy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/368–369 KRâMÁ¤OVÁ Eva: Obchodní a Ïivnostenská komora v Opavû – palác Emma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/397–400 KREUZZIGEROVÁ Radmila: Markova vila v Holoubkovû . . . . . . . . . 5/410–411 KREUZZIGEROVÁ Radmila: Mûstské prÛmyslové a historické muzeum v Hradci Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/401–404 KROUPA Petr: Restauro 2003/8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/202 KROUPA Petr: Restauro 2004/1–4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/288–289 KROUPA Petr: Restauro 2004/5–8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/372–373 KRUMMHOLZ Martin: Wachovy plány a pÛvodní dispozice Clam-Gallasova paláce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/344–351 K¤ÍÎEK Jifií: V pÛli cesty. Poznámky k obnovû Hofmannova domu v Brtnici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/406–409 K¤ÍÎOVÁ Kvûta: Nová interiérová instalace na zámku v Dûãínû . . . 5/432–436 K¤ÍÎOVÁ Kvûta: Historické zprávy o textilní v˘bavû interiérÛ ‰lechtick˘ch rezidencí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/185–186 K¤ÍÎOVÁ Kvûta: Publikace Pozlacování a polychromie. . . . . . . . . . 6/533–534 K¤ÍÎOVÁ Kvûta: V˘stava díla Franty An˘Ïe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/83 KSANDR Karel, âERNOU·KOVÁ Dagmar: Ve vile Tugendhat byla pfiedstavena studie obnovy této v˘jimeãné památky svûtové moderní architektury. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/366 KUBEâKOVÁ Ivana, VLK Miloslav: Roztoky u Prahy – areál zámku a Braunerova ml˘na. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/304–306 KUâA Karel: Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/465 KUâOVÁ Vûra: TfieboÀské rybníkáfiské dûdictví a Seznam svûtového dûdictví UNESCO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/467–472 KYNâLOVÁ Blanka: Architekt 2005/1, 2, Umûní 2005/1, ERA 2005/1, Stavba 2005/1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/197–201 KYNâLOVÁ Blanka: Architekt 2005/3, 4, ERA 2005/2, Umûní 2005/2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/285–286 KYNâLOVÁ Blanka: Fórum architektury a stavitelství 2005/1–3, Stavba 2005/4, ERA 21 2005/4, Architekt 2005/9, Umûní 2005/4 . . . . 6/534–536 KYNâLOVÁ Blanka: Umûní 2004/5, 6, Stavba 2004/6, Architekt 2004/11,12. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/86–87 KYNâLOVÁ Blanka: Umûní 2005/3, Architekt 2005/5, Stavba 2005/3, ERA 2005/3, Urbanismus a územní rozvoj 2005/2 . . . . . . . . . . . . 4/369–371 KYNâLOVÁ Blanka: Zlat˘ fiez 2005/27, Architekt 2005/6–8, Urbanismus a územní rozvoj 2005/3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/458–459 LEDVINKA Franti‰ek: PrÛvodce po evropsk˘ch muzeích v pfiírodû . . 5/455–456 LÍâENÍKOVÁ Michaela: Mojmír Horyna. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/354 LIPSKÁ Vladimíra, HODKOVÁ Dorothea, KALABISOVÁ Radka, PRÒCHOVÁ Dana: Restaurátorské o‰etfiení po‰kozen˘ch textilních potahÛ ãalounûného nábytku . . . . . . . . . . . 2/153–156 LIPSKÁ Vladimíra: Restaurování textilních tapet ze zámku Veltrusy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/157–158 LUKÁ·OVÁ Eva, CICHROVÁ Katefiina: Historick˘ textil v interiérech a sbírkách hradÛ a zámkÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/185 LUKÁ·OVÁ Eva: Historické interiéry a historick˘ textil chotkovského zámku ve Veltrusích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/126–37 MICHOINOVÁ Dagmar, KOPECKÁ Ivana a kol.: Kniha Chemie v konzervátorské a restaurátorské praxi . . . . . . . . . . . 1/84–85
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / OBSAH ROâNÍKU
MICHOINOVÁ Dagmar, SOMMER Jan: Konference Barevnost fasád – prÛzkum, dokumentace a obnova . . . . . . . . . . . . . 1/82–83 MICHOINOVÁ Dagmar: Editorial. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/209 MICHOINOVÁ Dagmar: Nûkteré souvislosti v˘voje technologie restaurování sgrafit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/253–255 MICHOINOVÁ Dagmar: Otazníky kolem sanaãních omítek . . . . . . . 4/312–316 MICHOINOVÁ Dagmar: Technologické souvislosti péãe o historické omítané fasády. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/231–234 MUCHKA Ivan Prokop: Kniha Národní kulturní komise 1947–1951 . . . . . 1/85 Musí dosáhnout stavba „plnoletosti“, aby se stala památkou? Anketa (V anketû odpovídají: BENE·OVÁ Marie, CIGLER Jakub, GIRSA Václav, HÖLZEL Zdenûk, HORÁâEK Martin, HORYNA Mojmír, KNÍÎÁK Milan, KOUCK¯ Roman, KOUSAL Radim, KUâA Karel, MASÁK Miroslav, MILUNIâ Vlado, PETRASOVÁ TaÈána, PLESKOT Josef, SEDLÁKOVÁ Dagmar, SOLA¤ Milo‰, ·TULC Josef.) . . . . . . . . . . . . 5/383–386 NEJEDL¯ Vratislav, GLÁSER Petr: Restaurování náhrobní desky blahoslaveného Vintífie v klá‰terním kostele sv. Markéty benediktinského arciopatství v Praze-Bfievnovû . . . . . . 3/241–245 NEJEDL¯ Vratislav: Historik umûní a památkáfi Milo‰ Suchomel pûtasedmdesátilet˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/73 NEJEDL¯ Vratislav: K restaurování sgrafitové v˘zdoby fasád . . . . . . . . . 3/253 NEJEDL¯ Vratislav: Milo‰ Suchomel, prom. hist. V˘bûrová bibliografie za léta 2000–2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/73 NEJEDL¯ Vratislav: Publikace Denkmalpflege Informationen . . . . . . . . . . 1/86 NEJEDL¯ Vratislav: V˘voj retu‰e v ãesk˘ch zemích . . . . . . . . . . . . 6/500–516 NEJEDL¯ Vratislav: Závûry z pracovní dílny o restaurování sgrafit, Slavonice, 16. záfií 2004. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/260 NùMEC Josef: Za odkazem architekta Kamila Fuchse . . . . . . . . . . 6/521–522 NùMCOVÁ Gabriela: Podoba jedné generace roÏmbersk˘ch hudebníkÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/437–439 NOLL Jindfiich: Malá pfiipomínka v˘znamného ãeského památkáfie – dvû v˘roãí Bfietislava ·torma . . . . . . . . . . . . . . . . 3/274 NOVOTN¯ Jifií: Nûkolik poznámek k charakteru sgrafit . . . . . . . . . . . . . . 3/257 Ochrana povrchov˘ch úprav památek a jejich ãástí zhotoven˘ch z kamene (metodick˘ pokyn) . . . . . . . . . . 1/69–70 OURODOVÁ Ludmila: Neznám˘ obraz eggenberského malífie Ignáce Zachariá‰e Vojáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/323–327 PAUKRT Václav: Jan Ludvík Klemens v kostele sv. Dion˘sia v Chomuticích a Juda TadeበJosef Supper v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinách na okrese Jiãín . . . . . . . . . . . . . 6/526 PAUKRT Václav: Nález stfiedovûk˘ch maleb v presbytáfii kostela sv. Anny v Bor‰ovû u Mor. Tfiebové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/429–431 PAUKRTOVÁ ZdeÀka: Kry‰tof Dientzenhofer (7. 7. 1655 – 20. 6. 1722) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/452-453 PAVELEC Petr: Nástûnné malby na prÛãelí Nového purkrabství zámku v âeském Krumlovû. . . . . . . . . . . . . . . 6/473–482 PAVELEC Petr: Struãná rekapitulace restaurování sgrafit ve Slavonicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/258 PAVLÍK Milan: Osmdesátiny fotografa Vladimíra Uhra . . . . . . . . . . 4/357–358 PE·TA Jan: ·krobárna Reiss v Mladé Boleslavi . . . . . . . . . . . . . . . 6/490–493 PROCHÁZKA Lubomír: Kresby Aloise Ter‰e (Jihoãeské muzeum v âesk˘ch Budûjovicích) . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/450–451 PROCHÁZKA Lubomír: Kresby Jana Kfititele Hájka . . . . . . . . . . . . . . . . 3/276 PROCHÁZKA Lubomír: Kresby Jaroslava Marka . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/525 PROCHÁZKA Lubomír: Kresby Karla ·afáfie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/188 PROCHÁZKA Lubomír: Kresby Petra Morávka a Vojtûcha Tou‰e . . . 4/363–364 PROCHÁZKA Lubomír: Kresby ZdeÀka Gutwirtha . . . . . . . . . . . . . . . 1/78–79 PROCHÁZKA Lubomír: Publikace Lidové stavitelství na Vysokom˘tsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/284–285 PRÒCHOVÁ Dana, HODKOVÁ Dorothea, KALABISOVÁ Radka, LIPSKÁ Vladimíra: Restaurátorské o‰etfiení po‰kozen˘ch textilních potahÛ ãalounûného nábytku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/153–156 ·VÁCHA Rostislav: Tfii dobré rehabilitace pováleãné architektury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/393–396 RYBA¤ÍK Václav: Nová kamenná díla na PraÏském hradû . . . . . . . 5/448–450 RY·AV¯ Vratislav: Barokní úpravy a zafiizování hfibitovního
543
kostela sv. ·tûpána v M˘tû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/362–363 RY·AV¯ Vratislav: Hfibitovní kaple sv. Michala archandûla v Bechyni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/274–276 RY·AV¯ Vratislav: Malífi Jan Jifií Major na zámku v âerveném Pofiíãí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/63–64 Seznam restaurátorsk˘ch prací, 2003 . . . . . . . . . . . . . . . . 3/ vloÏená pfiíloha SCHUBERT Alfréd: Star‰í dlaÏby nejsou pfiedmûtem památkové péãe? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/192–194 SKANIS Ma`ris: Podûkování ãesk˘m restaurátorÛm památek! . . . . . . . . . 5/451 SLAVÍK Jifií: Publikace Josefovská kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/284 SLAVÍK Jifií: Publikace Komitét 1866, Péãe o váleãné památky v bûhu staletí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/283–284 SLAVKOVÁ Stanislava, CICHROVÁ Katefiina: Reinstalace klasicistních pokojÛ na zámku v âeském Krumlovû . . . . . . . . . . . . 2/144–152 SLEPIâKOVÁ Helena: Publikace Materiály k dûjinám zámeckého divadla v Litomy‰li. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/530 SOLA¤ Milo‰: Konference Kulturní dûdictví v souãasnosti – vyuÏití památek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/196 SOLA¤ Milo‰: Konference Obnova památek 2005 – okna a dvefie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/279–280 SOLA¤ Milo‰: Semináfi STOP Barevné úpravy kamene památkov˘ch objektÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/281–282 SOLA¤ Milo‰: Synagoga v Ú‰tûku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/334 SOMMER Jan, MICHOINOVÁ Dagmar: Konference Barevnost fasád – prÛzkum, dokumentace a obnova . . . . . . . . . . . . . 1/82–83 SOUâKOVÁ Jana, KLIMOVIâOVÁ Ludmila: Zámek Libûchov . . . . . . 4/310–311 STEFANOVÁ Jana: Profesor Oldfiich Stefan ve vzpomínkách dcery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/266–269 STEINOVÁ Iva: Îidovsk˘ náhrobek. MoÏnosti identifikace osoby zemfielého. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/483–489 SVATO≈ Jaroslav: K v˘znamnému jubileu Vladimíra Hyhlíka . . . . . . 4/360–361 SVATO≈ Jaroslav: V˘bûrová bibliografie J. Svatonû . . . . . . . . . . . . 3/272–273 ·IMâÍK Antonín: Muzea, památky a konzervace 2005 – Museums, monuments and conservation 2005 . . . . . . . . . . . . . . 4/366–368 ·ÍPEK Richard: PraÏská majorátní knihovna hrabat z Nostic a Rienecka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/28–33 ·PAâKOVÁ Renata: Kostel sv. Vavfiince v Mûlníku-P‰ovce . . . . . . . 4/308–310 ·PALE Václav: Slavonická sgrafita a jejich restaurování. . . . . . . . . . . . . 3/259 ·TAJNOCHR Vítûzslav: Publikace Svatá Trojice . . . . . . . . . . . . . . . 5/457–458 ·TAJNOCHR Vítûzslav: Svaté ‰ály loretánské, svat˘ prach a svatá voda z Loreta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/34–47 ·TOGROVÁ-DOLEÎELOVÁ Jarmila: âas, kter˘ se hroutí do vûãnosti – architekt a grafik Bfietislav ·torm . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/282 ·TONCNER Petr: Nové trendy v odsolování zdiva . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/352 ·TONCNER Petr: Pfiíspûvky k dûjinám památkové péãe v âeskoslovenské republice v letech 1918–1938. âást 3. – Ostatní památkové instituce a organizace . . . . . . . . . . . . . 1/58–62 ·TONCNER Petr: Pfiíspûvky k dûjinám památkové péãe v âeskoslovenské republice v letech 1918–1938. âást 4. – Snahy o vydání památkového zákona . . . . . . . . . . . . . . . 3/246–252 ·TULC Josef: ICOMOS v souãasnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/446–447 ·TULC Josef: K v˘znamnému Ïivotnímu jubileu Mojmíra Horyny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/353–354 ·TULC Josef: Orientální koberce ve v˘voji evropského interiéru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/163–168 ·TULC Josef: Spiritus movens ãeské památkové péãe. K sedmdesát˘m narozeninám Jaroslava Svatonû . . . . . . . . . . . . . 3/270–271 TRYML Michal: Archeologie a vefiejnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/453 TRYML Michal: Zrod nové tradice? (Forum Urbes Medii Aevi). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/456–457 UHLÍKOVÁ Kristina: Ochrana sakrálních památek v ãesk˘ch zemích v letech 1945–1958 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/335–343 URGO·ÍKOVÁ BlaÏena: Ochrana a záchrana filmového dûdictví. Restaurátorské práce Národního filmového archivu Praha . . . . . . . 6/517–520 VAJâNER Jifií: Precedentní rozsudky Nejvy‰‰ího správního soudu v Brnû k prohla‰ování vûcí za kulturní památky . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/74–77 VARHANÍK Jifií: Publikace Kamenn˘ most v Písku . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/534
544
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / OBSAH ROâNÍKU
VINTER Vlastimil: âtyfiicet let od zaloÏení ICOMOS . . . . . . . . . . . . 5/445–446 VLK Miloslav, KUBEâKOVÁ Ivana: Roztoky u Prahy – areál zámku a Braunerova ml˘na. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/304–306 VOKOUN Jaroslav: Dûjiny architektury – ochrana památek – svûdomí architekta. Vzpomínky na poslední léta profesora Oldfiicha Stefana na Fakultû architektury âVUT . . . . . . . . . . . . . . . 3/269–270 ZÁHO¤ Tomá‰: Kostel sv. Cyrila a Metodûje v Praze-Karlínû. . . . . . 4/303–304 ZAHRADNÍK Pavel, HNOJIL Adam: Reprodukce zniãeného plánu Smíchova z doby po roce 1713 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/440–442 ZACHOVÁ Hana: ChÛze ve mûstech v 19. a první polovinû 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/169–183 ZÁLI· Milan: Portrét jedné princezny. Pfiíspûvek k doplnûní a roz‰ífiení údajÛ v kartách Základní evidence na hradech a zámcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/527–528 ZEMAN Lubomír: Kurhaus – Láznû III. v Karlov˘ch Varech. Obnova Slavnostního sálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/317–322 ZEMAN Martin: Poutní místa jihozápadní Moravy . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/456 ÎëÁRSK¯ Milan: Obrazy svezené do zámku v Námû‰ti nad Oslavou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/494–499 ÎIVN¯ Jan: Malby Josefa Navrátila na zámku Libûchov . . . . . . . . . 4/311–312 ÎLÁBKOVÁ Ludmila: Kulturní dûdictví v souãasnosti – vyuÏití památek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/78–79
Rejstfiík
Abegg-Stiftung, centrum restaurování textilu, ·v˘carsko . . . . . . . . . . 2/113n. Akademie v˘tvarn˘ch umûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/265n. akce, – diskuse Mizí du‰e na‰ich mûst? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/280 – konference Archeologie a vefiejnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/453 – konference Barevnost fasád – prÛzkum, dokumentace a obnova . . . . . . 1/82 – konference Dûjiny staveb, Neãtiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/281 – konference European Trade in Painter’s Materials . . . . . . . . . . . . . . . 3/279 – konference Kulturní dûdictví v souãasnosti. . . . . . . . . . . . . 1/78, 79, 2/196 – konference Mezinárodní kastellologická, Castrum Bene 9. . . . . . . . . . 5/452 – konference Sanace a rekonstrukce staveb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/81 – Muzea, památky a konzervace 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/366n. – Restaurované severozápadní âechy, Ústí nad Labem . . . . . . . . . . . . 4/368n. – semináfi STOP Barevné úpravy kamene památkov˘ch objektÛ . . . . . . . 3/281 – soutûÏ Herbol Historic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/277n. – v˘stava a konference Kry‰tof Dientzenhofer, Broumov . . . . . . . . . . . . 5/452 – v˘stava âas, kter˘ se hroutí do vûãnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/282 – v˘stava díla Franty An˘Ïe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/83 – v˘stava Historické textilie v interiérech hradÛ a zámkÛ, TfieboÀ . . . . . . 2/185 – v˘stava Orientální koberce z ãesk˘ch soukrom˘ch sbírek . . . . . . . . . . 2/138 – v˘stava plánÛ pevnosti Terezín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/79, 2/194n. al fresco, technika nástûnné malby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/475n. al secco, technika nástûnné malby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/476 alabastr, sochafisk˘ materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/48 Althöfer, Heintz, restaurátor, ãeské zemû. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/515 Amman, Jost, dfievorytec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/478 Ammanati, Bartolomeo, sochafi, Itálie, v˘zdoba fontány medicejské vily . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/54, 55 Anteus, Antáios, obr, mytologická postava, sochy . . . . . . . . . . . . . . . . 1/48n. Anton, Karel, reÏisér, film Cikáni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/520 An˘Ï, Franta, umûlecké fiemeslo, ‰perky, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/83 Aostalli, Ulrico, stavitel, Vy‰ehrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/532 Apollon, mytologická postava, sochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/49n. Argand, Aimé, konstruktér nového typu olejové lampy, ·v˘carsko . . . . . 2/190 archeologie, – konference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/452, 453 – publikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/456, 6/531n. – v˘zkumy, Praha, Loretánské námûstí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/44, – v˘zkumy, Praha, Vy‰ehrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/531n. architektura,
– barokní, kostel sv. ·tûpána v M˘tû u Rokycan, úprava a zafiizování . . 4/362n. – barokní, plány dispozice Clam-Gallasova paláce v Praze . . . . . . . . . . 4/344n. – barokní, zámek âerven˘ DvÛr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/328n. – dokumentace plánová, historická, Clam-GallasÛv palác, Praha . . . . . 4/344n. – dokumentace plánová, historická, Pomník královské pfiísahy u Jihlavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/261n. – dokumentace plánová, historická, Praha, letohrádek Kinsk˘ch . . . . . . 1/65n. – dokumentace plánová, historická, Praha-Smíchov . . . . . . . . . . . . . . 5/440n. – dokumentace plánová, historická, Terezín. . . . . . . . . . . . . . 1/79n., 2/194n. – dokumentace plánová, hvozdov˘ valach, pivovar Semín. . . . . . . . . . . . 5/428 – kubistická, Bauerova vila . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/412n. – lidová, dokumentace, âeskobudûjovicko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/450n. – lidová, dokumentace, Jablonecko, Semilsko, Turnovsko . . . . . . . . . . . 3/276 – lidová, dokumentace, Jiãínsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/525 – lidová, dokumentace, Jílové a okolí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/363 – lidová, dokumentace, Mladoboleslavsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/78 – lidová, dokumentace, Náchodsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/188 – lidová, evropské skanzeny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/455 – pevnostní. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/79n., 2/194n. – renesanãní, zámek, âesk˘ Krumlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/473n. – století 19., Kurhaus, Láznû III. v Karlov˘ch Varech . . . . . . . . . . . . . . 4/317n. – století 19., plány Pomníku královské pfiísahy u Jihlavy z let 1855 a 1858. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/261n. – století 19., synagoga v Ú‰tûku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/334 – století 19., technické památky, Mladá Boleslav . . . . . . . . . . . . . . . . 6/490n. – století 20., kulturní památky, Brtnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 406n. – století 20., kulturní památky, Holoubkov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/410n. – století 20., kulturní památky, Hradec Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/401n. – století 20., kulturní památky, Libodfiice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/4012n. – století 20., kulturní památky, Opava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/397n. – století 20., kulturní památky, Ostravice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/416n. – století 20., kulturní památky, Praha, Liberec . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/393n. – století 20., mûnírna ãesk˘ch drah, Praha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/527 – století 20., palác Lucerna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/387n. – století 20., pováleãná, problematika obnovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/393n. – století 20., prohla‰ování za kulturní památky . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/383n. – století 20., rekreaãní objekty, okres Fr˘dek-Místek . . . . . . . . . . . . . 5/416n. – století 20., vila Tugendhat, studie obnovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/366 – vybavení interiérÛ, 18. století, zámek ve Veltrusích . . . . . . . . . . . . . 2/126n. – vybavení interiérÛ, 18.–19. století, zámek v âeském Krumlovû. . . . . 2/144n. – vybavení interiérÛ, 19. století, zámek v Dûãínû . . . . . . . . . . . . . . . . 5/432n. – vybavení interiérÛ, obnova záclon a závûsÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/187 Asociace evropsk˘ch historick˘ch divadel, kongres . . . . . . . . . . . . . 6/528n. Asselyn, Jan, malífi, Nizozemí, obraz v Námû‰ti nad Oslavou . . . . . . . . . 6/497 A‰ (okres Cheb), urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/12 Aubusson (Francie), manufaktura, v˘roba kobercÛ a gobelínÛ. . . 2/116, 2/165 Bal‰án, Franti‰ek, filmov˘ restaurátor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/520 Bandinelli, Baccio, sochafi, Florencie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/50 Barbieri, Giovanni Francesco, malífi, Itálie, obraz v Námû‰ti nad Oslavou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/496 barevnost, fasáda, památka, urbanistická struktura . . . . . . . . 3/216n., 231n. Barták, Jifií, rekonstrukce mostu v Písku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/299 Bauer, Adolf, velkostatkáfi, majitel vily navrÏené J. Goãárem . . . . . . . . . 5/412 Bauer, Leopold, architekt, budova Obchodní a Ïivnostenské komory v Opavû. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/397 Bauska, Loty‰sko, hrad, cena EUROPA NOSTRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/451 Beham, Hans Sebald, grafik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/480 Bellini, Gentile, malífi, pÛvod pojmenování kobercÛ . . . . . . . . . . . . . . . . 2/165 Bellotto, Bemardo, malífi, Itálie, obraz v Námû‰ti nad Oslavou . . . . . . . . 6/497 Bûlohoubek, Adolf, restaurátor, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/501 Benátská charta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/445 Bene‰, Karel, dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/188 Bergner, Pavel, historik, umûní, restaurátor, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . 6/500 Berlage, Petrus Henrik, architekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/410 Berthomé, Jean-Pierre, historik umûní, film . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/517 bible, Gutenbergova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/30 bibliografie,
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / OBSAH ROâNÍKU
– Jan Bukovsk˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/359n. – Karel Kibic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/72 – Milo‰ Suchomel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/73n. – Mojmír Horyna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/353n. – Jaroslav SvatoÀ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/272n. – Milan Îìársk˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/448 Bláha, Jifií, restaurátor, divadlo v Litomy‰li. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/530n. Blata, zbudovská, hlubocká, jiÏní âechy, dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/450 BlaÏková Jarmila, historiãka umûní, tapiserie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/494 – soupis tapiserií z UmûleckoprÛmyslového muzea . . . . . . . . . . . . . . . . 2/115 Bock, L., autor mozaikové dlaÏby v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/174 Boleslav II., hrobová textilie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/122 Bologna, Giovanni, sochafi, Itálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/50, 54 Borkovsk˘, Ivan, archeolog, v˘zkum Loretánského námûstí, Praha . . . . 5/443 Bor‰ov (okres Svitavy), kostel sv. Anny, nástûnné malby . . . . . . . . . . . 5/429n. Bos, Cornelis, grafik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/474 Bramach, Franz Anton, malífi, v˘zdoba Nostické knihovny . . . . . . . . . . . . 1/29 Brandi, Cesare, kunsthistorik, teorie památkové péãe. . . . . . . . . . . . . . 6/520 Brand˘s nad Labem (okres Praha-v˘chod), dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/78 Braun, MatyበBernard, sochafi, âechy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/54 Brenner, ·ebestián, zednick˘ mistr, selsk˘ barok, jiÏní âechy . . . . . . . . 5/450 Brno, – architektura 20. století, dílo K. Fuchse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/521n. – nádraÏí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/21n. – urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/26 Bronzini, Agnolo, malífi, Itálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/496 Broumov (okres Náchod), v˘stava a konference, Kry‰tof Dientzenhofer. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/452 Brtnice (okres Jihlava), rekonstrukce Hoffmannova domu . . . . . . . . . 5/406n. Bruxellis Brabantiae, BB, oznaãení brabantsk˘ch gobelínÛ . . . . . . . . . . 2/115 Bfiezan, Václav, roÏmbersk˘ archiváfi a knihovník . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/481 Büche, Josef, malífi, soubor thunovsk˘ch portrétÛ, Dûãín. . . . . . . . . . . . 5/434 Bukovsk˘, Jan, architekt, pedagog, jubileum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/358n. Burian, Miroslav, fieditel Státní památkové správy . . . . . . . . . . . . . . . . 4/342 Bursa, Jan, zednick˘ mistr, selsk˘ barok, jiÏní âechy . . . . . . . . . . . . . . . 5/450 Cardano, Geronim, konstruktér olejové lampy, Itálie . . . . . . . . . 2/190, 6/522 Castello Sforesco, Milán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/497 Castrum Bene, kastellologická konference. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/452 Ciceri, Pierre Luc Charles, Francie, dekoratér Comédie Française. . . . 6/528n. Cigler, Jakub, – architekt, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/77 – obnova vily v Holoubkovû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/411 Clam-GallasÛv palác, plány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/344n. Collaertové, Jan, Adriaen, grafikové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/474 Compiègne, Francie, historické divadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/528 Crivelli, Carl, malífi, pÛvod pojmenování kobercÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/165 Cuyp, Aelbert, malífi, Nizozemí, obraz v Námû‰ti nad Oslavou . . . . . . . . 6/497 ãasopisy, – Architekt. . . . . . . . . . . . . . . . . 1/87, 2/197, 3/285, 4/369, 5/458, 6/535 – Burgen und Schlösser . . . . . . . . . . . . . 1/88, 2/202, 5/459, 4/371, 6/536 – ERA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/199, 3/286, 4/370, 6/535 – Fórum architektury a stavitelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/534n. – Industrie-Kultur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/286 – Muzejní a vlastivûdná práce – âasopis spoleãnosti pfiátel staroÏitností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/87, 2/201, 4/371, 6/536 – Restauro . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/202, 3/288, 4/372 – Stavba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/87, 2/201, 4/370, 6/535 – Umûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/86, 2/199, 3/286, 4/369, 6/535 – Urbanismus a územní rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/371, 5/459 – Zlat˘ fiez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/458 âervené Pofiíãí (okres Klatovy), zámek, nástropní malba. . . . . . . . . . . . 1/63n. âeská katolická charita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/337, 4/340n. âeské Budûjovice, okres, dokumentace lidové architektury . . . . . . . . 5/450n. âesk˘ Krumlov, – úpravy exteriérÛ . . . . . . . . . . . . . . . . 3/220, 221, 223, 224, 226, 228, 234
545
– zámek, divadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/528n. – zámek, Nové purkrabství, nástûnné malby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/473n. – zámek, podoba roÏmberské kapely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/437n. – zámek, vybavení interiérÛ 18.–19. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/144n. âiháãek, architekt, obnova Mûstského muzea v Hradci Králové . . . . . . . 5/403 âího‰È (okres HavlíãkÛv Brod), kostel Nanebevzetí Panny Marie . . . . . . . 5/430 Daãice (okres JindfiichÛv Hradec) – kostel sv. Vavfiince, kaple Panny Marie Loretánské . . . . . . . . . . . . . . 1/42n. – zámek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/34, 42n. Davy, Humpry, vynálezce bezpeãnostního kahanu, Velká Británie . . . . . . 1/190 de Blonde, Gabriel, malífi, zámek v âeském Krumlovû . . . . . . 5/437, 6/473n. de Lara, María Maximiliana, ‰lechtiãna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/104 de Witte, Hans, nákupãí umûleck˘ch dûl pro Albrechta z Vald‰tejna . . . . 2/186 Debold-Kritter, Astrid, historiãka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/79n., 2/194n. Dûãín, zámek, interiérová instalace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/432n. Dehio, Georg, teorie památkové péãe a restaurování . . . . . . . . . . . . . . 6/500 Demiani, Carl Friedrich, malífi, DráÏìany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/435 Dûtenice (okres Jiãín), dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . . . 6/525 Dientzenhofer, Kry‰tof, stavitel, architekt. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/452 Dinan, Francie, stfie‰ní krajina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/216 Ditmar, VídeÀ, v˘robce petrolejov˘ch lamp . . . . . . . . . . . . . . . . 2/190, 6/523 Dobe‰, âestmír, statik, péãe o katedrálu sv. Víta, Praha . . . . . . . . . . . . 5/422 Dobrovsk˘, Josef, jazykovûdec, vychovatel hrabat z Nostic . . . . . . . . . . . 1/33 Dfievãice (okres Praha-v˘chod), dokumentace lidové architektury . . . . . . . 1/78 dÛl Mayrau . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/80 Durban, jiÏní Afrika, zasedání v˘boru pro svûtové dûdictví . . . . . . . . . . . 6/467 Dürer, Albrecht, malífi, dfievofiezby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/495 Dvofiák, Dominik, malífi, v˘zdoba divadla v Litomy‰li . . . . . . . . . . . . . . 6/530n. Dvofiák, Jan, ministersk˘ rada, pfiíprava památkového zákona . . . . . . . . 3/247 Eckert, Jindfiich, fotograf, dokumentace historick˘ch interiérÛ Vald‰tejnského paláce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/186 Emler, Jan, pfiíprava památkového zákona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/247 Eu, Francie, historické divadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/528n. EUROPA NOSTRA, cena za zachování kulturního dûdictví. . . . . . . . . . . . 5/451 Fanta, Bohumil, architekt, úprava hrobu sv. Vojtûcha, katedrála sv. Víta, Praha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/425, 450 Fantová, Eva, architektka, úprava hrobu sv. Vojtûcha, katedrála sv. Víta, Praha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/425, 450 Farník, Alfréd, architekt, kaple ãeskobratrské církve v Ostravici . . . . . . . 5/420 FIAF, International Federation of Film Archives, Mezinárodní federace filmov˘ch archivÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/517 Fierlinger, Zdenûk, ministr, pfiedseda Státního úfiadu pro vûci církevní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/338, 4/341n. Fichtner, stavitel, Mladá Boleslav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/491 film, restaurování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/517n. Flath, Franti‰ek, malífi, âesk˘ Krumlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Floris, Cornelis, grafik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/480 Foit, kamenictví, Praha, úpravy areálu PraÏského hradu . . . . . . . . . . . . 5/448 fotoaparáty mnohamegapixelové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/352 Freiburg im Breisgau, Nûmecko, urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . 1/13 Freudenstadt, Nûmecko, urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/13 Friedrich, Caspar David, malífi, zámek v Dûãínû . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/432n. Fuchs, Kamil, architekt, Brno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/521n. Fulnek (okres Nov˘ Jiãín) – urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/12 Fusek, Jifií, restaurování gobelínÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/516 Gavenda, Milo‰, – restaurátor, obnova hradu Bauska. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/451 – péãe o katedrálu sv. Víta, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/422n. Gazola, Pietro, architekt, památkáfi, Itálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/445 Gema Art, sdruÏení restaurátorÛ, péãe o katedrálu sv. Víta, Praha . . . 5/423n. Getty Conservation Institute (USA), péãe o mozaiku katedrály sv. Víta, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/425 Giotto, malífi, Fresky v kostele San Francesco v Assisi . . . . . . . . . . . . . 2/164 Girsa, Václav, architekt, obnova hradu Bauska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/451 Goãár, Josef, – architekt, Bauerova vila . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/412n. – rodn˘ dÛm, Brtnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/427
546
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / OBSAH ROâNÍKU
Groag, Jacques, architekt, rekreaãní vila Otto Eislera v Ostravici . . . . . . 5/419 Grössinger, Christa, historiãka umûní, chórové lavice, Velká Británie . . 5/453n. Grossmann, Franti‰ek, architekt, rekreaãní vila Ing. Stillera v Ostravici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/417 Gurschner, Gustav, sochafi, budova Obchodní a Ïivnostenské komory v Opavû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/398 Guth, Karel, historik umûní, archeolog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/249 Gutwirth, Zdenûk, kreslífi, dokumentace lidové architektury, Mladoboleslavsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/78 Habsbursk˘, EvÏen, arcivévoda, sbûratel kobercÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/167 Hájek, ·ebestián, malífi, jiÏní âechy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/482 Hanzl, Miloslav, architekt, obnova hradu Bauska . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/451 Hart, Anton, inÏen˘r, vzpomínka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/361n. Haselius, Artur, zaloÏení prvního skanzenu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/455 Hasler, Wilibald, továrník, Mladá Boleslav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/491 Ha‰ek, Jaroslav, rodn˘ dÛm, spor o prohlá‰ení za kulturní památku . . . 1/74n. Haugwitzové, Námû‰È nad Oslavou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/494 hedvábí – tapety, restaurování, zámek ve Veltrusích . . . . . . . . . . . . . . 2/157n. Helfert, Josef Alexander, baron, historik, politik . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/246 Hendrych, Jan, sochafi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/472 Hereik, Antonín, stavitel, tovární interiéry, Mladá Boleslav . . . . . . . . . . 6/492 Herkules, Hérakles, mytologická postava, sochy . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/48n. HefimanÛv Mûstec (okres Chrudim), Ïidovsk˘ hfibitov . . . . . . . . . . . . . . 6/484 Hlubinka, Rudolf, právník, památkáfi, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . 1/60, 3/248 Hluboká nad Vltavou, u‰ak, koberec se vzorem ãintámani . . . . . . . . . . 2/138 Hoffmann, Josef, architekt, rodn˘ dÛm v Brtnici . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/406n. Holbein, Hans, malífi, pÛvod pojmenování kobercÛ . . . . . . . . . . . . . . . . 2/165 Holoubkov (okres Rokycany), obnova Markovy vily . . . . . . . . . . . . . . . 5/410n. Horejc, Jaroslav, sochafi, v˘zdoba Mûstského muzea v Hradci Králové. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/402 Horyna, Mojmír, historik umûní, publikace a v˘stava o Kry‰tofu Dientzenhoferovi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/353n., 5/452n. Hoser, Josef K. E., sbûratel obrazÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/186 hotely, architektura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/20 hrad, Wartburg, freska v Sále pûvcÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/322 Hradec Králové, mûstské muzeum, obnova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/401 Hradsk˘, Ludûk, architekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/520 hrobka, královská, PraÏsk˘ hrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/122 Hrubá Skála (okres Semily), kastellologická konference . . . . . . . . . . . . 5/452 HrÛ‰a, Petr, architekt, obnova Hoffmannova domu v Brtnici . . . . . . . . . 5/408 Hru‰ka, Emanuel, urbanista, památkáfi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/446 hfibitovy, Ïidovské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/483n. Hubáãek, Karel, architekt, televizní vûÏ na Je‰tûdu. . . . . . . . . . . . . . . . 5/393 Huber, Josef Daniel, malífi, podoba Prahy v 18. století . . . . . . . . . . . . . . 5/443 hudba, dvorská, novovûká. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/437 hudební nástroje, historické, zobrazení, zámek v âeském Krumlovû. . . . 5/438 Hule, Miroslav, historie rybníkáfiství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/468 Hyhlík, Vladimír, fotograf, jubileum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/360n. Chevra kadi‰a, Ïidovská pohfiební bratrstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/483 chiné, druh hedvábné textilie, zámek ve Veltrusích. . . . . . . . . . . . . . . 2/128n. Chlastáková, Zlatu‰e, filmová restaurátorka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/520 Chmelík, Antonín, kreslífi, dokumentace lidové architektury, okres Nymburk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/78 Chodová Planá (okres Tachov), Ïidovsk˘ hfibitov . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/487 Chomutice (okres Jiãín), kostel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/526 Chotek, Jan Karel, hrabû, dvorní kancléfi âesko-rakouské dvorní kanceláfie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/127 – Jan Nepomuk Rudolf, hrabû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/126 – Rudolf, hrabû, nejvy‰‰í kancléfi, vrchní komofií . . . . . . . . . . . . . . 2/126, 127 – Václav Antonín, hrabû, císafisk˘ rada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/126, 127 Chrámové druÏstvo Charita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/337 ICCROM, Mezinárodní stfiedisko pro konzervaci a restaurování kulturních statkÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/445 ICOMOS, Mezinárodní rada pro památky a sídla, dûjiny . . . . . 5/445n., 6/471 IFLA, Mezinárodní federace architektÛ krajináfiÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/446 ikonografie, – církevní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/526
– âesk˘ Krumlov, zámek, nástûnné malby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/473n. – âesk˘ Krumlov, zámek, podoba roÏmberské kapely . . . . . . . . . . . . . 5/437n. – chórové lavice, Velká Británie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/454 – náboÏenská, figurální, gotické fresky Bor‰ov . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/429n. – Svatá Trojice, publikace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/457n. intonaco, omítková vrstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/475 Ivanãice (okres Brno-venkov), Ïidovsk˘ hfibitov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/485 Janák, Pavel, architekt, úpravy areálu PraÏského hradu, Praha . . . . . . . 5/450 – úpravy Loretánského námûstí, Praha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/443 Jelínkové z Kosmonos, sochafii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/73 Jefiábek, Lubo‰, právník, památkáfi, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . 1/60n., 3/246 Je‰tûd (okres Liberec), televizní vûÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/393 JeÏ, kamenictví, Lodûnice u Berouna, úpravy areálu PraÏského hradu . . . 5/449 Jiãín, okres, dokumentace lidové architektury. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/525 Jihlava, dlaÏební úpravy, 19. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/177 Jiroutek, Jifií, architekt, rekonstrukce paláce Lucerna . . . . . . . . . . . . . . 5/388 judaismus, identifikace zemfiel˘ch osob dle náhrobkÛ. . . . . . . . . . . . . 6/483n. Jurkoviã, Du‰an Samo, architekt, severní Morava . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/417 Kaãina (okres Kutná Hora), zámecké divadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/529 kámen, materiál, nová kamenná díla na PraÏském hradû . . . . . . . . . . 5/448n. KaÀka, Franti‰ek Maxmilián, stavitel, kaple sv. Matou‰e, Praha . . . . . . 5/443 – Vy‰ehrad. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/532 Karel IV., hrobová textilie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/124 Karlovy Vary, Kurhaus, Láznû III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/317n. Karlsruhe, Nûmecko, urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/13 karmelitáni, Praha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/104n. Kibic, Karel, – památkáfi, profesor dûjin architektury, v˘bûrová bibliografie. . . . . . . . . . 1/72 – Ïivotopis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/71 Kinsk˘, Rudolf, kníÏe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/65 Klá‰ter Zlatá Koruna, restaurování a prezentace historick˘ch omítek. . . 3/227 Klemens, Jan Ludvík, nástûnné malby, kostel v Chomuticích . . . . . . . . . 6/526 Klementinum, sídlo SPÚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/62 Klub Za starou Prahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/62, 3/247n., 4/364n. knihovny, – klá‰terní, svoz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/341 – Nostická. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/28n. Knobloch, Franti‰ek, architekt, rekreaãní vila A. Silbermannové v Ostravici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/420 Koch, Heinrich, architekt, plány k letohrádku Kinsk˘ch . . . . . . . . . . . . . . 1/65 Kolár, Stanislav, reÏisér . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/520 Koláfi, Franti‰ek, architekt, rekreaãní vila V. Houdka v Ostravici . . . . . . . 5/417 Kofián, Ivo, publikace o kostele v Netolicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/323 Kotas, Karel, architekt, – rekreaãní vila dr. ·avrdy v Ostravici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/419 – rekreaãní vila L. Jerieho Ostravici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/417, 418 Kotûra, Jan, architekt, Mûstské muzeum v Hradci Králové. . . . . . . . . . . 5/401 Koufiim (okres Kolín), dlaÏební úpravy, 19. století . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/180 Krajífi, obãanské sdruÏení Mladá Boleslav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/493 Kramáfi, Vincenc, historik umûní, sbûratel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/500n. Kratochvíle (okres Prachatice), zámek, ‰tuková v˘zdoba . . . . . . . . . . . . 6/474 Krãálová, Jarmila, ikonografie nástûnn˘ch maleb, âesk˘ Krumlov . . . . 6/475n. Krãín z Jelãan, Jakub, rybníkáfi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/468n. Krnov (okres Bruntál) – urbanismus 20. století. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/11 KromûfiíÏ (okres Olomouc), mamlúck˘ koberec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/138 Kfiimice (okres PlzeÀ-sever), zámek, sochafiské památky. . . . . . . . . . . . 1/48n. KfiíÏeneck˘, Jan, tvÛrce prvních ãesk˘ch filmÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/520 Kuba, Ludvík, malífi, restaurování nástûnn˘ch maleb, âesk˘ Krumlov . . . 6/476 Kulhav˘, Josef, stavitel, Mladá Boleslav. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/492 Kupeck˘, Jan, malífi, ãeské zemû, Rakousko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/499 Kupka, Pavel, restaurátorsk˘ ateliér, obnova Nostického paláce . . . . . . 1/150 Küssel, Melchior, rytec, Augsburg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/50, 52 Kutná Hora, dlaÏební úpravy, 19. století. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/177, 180 Kvût, Jan, historik umûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/241, 4/342n. Kysela, Franti‰ek, malífi, v˘zdoba Mûstského muzea v Hradci Králové. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/402, 404 La Malgrange, Francie, manufaktura, v˘roba tapiserií . . . . . . . . . . . . . . 2/116
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / OBSAH ROâNÍKU
Lampi, Johann Baptista, malífi, VídeÀ, obraz v Námû‰ti nad Oslavou . . . 6/499 lampy, petrolejové, historick˘ v˘voj a moÏnosti restaurování . . . . . . . . 2/190n. Lauermann, Franti‰ek Martin, kameník, Praha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/105 láznû, Kurhaus, Láznû III. v Karlov˘ch Varech, obnova slavnostního sálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/317n. lékafiství, novovûké, léãiva, postupy, receptury . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/34n. Lemaire, Raymond, historik umûní, památkáfi, Belgie . . . . . . . . . . . . . . 5/445 Leydensk˘, Luká‰, malífi, Nizozemí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/495 Líbal, Dobroslav, památkáfi, historik umûní. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/442 LibáÀ (okres Jiãín), dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . . . . . . 6/525 Liberec, – budova Krajského úfiadu Libereckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/395 – obchodní centrum Je‰tûd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/394 – Státní v˘zkumn˘ ústav textilní, rekonstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/395 Libodfiice (okres Kolín), obnova Bauerovy vily. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/412n. Libochovice (okres Litomûfiice), zámek, obnova textilu na historickém mobiliáfii. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/153n. Lichtenschopf, Leopold, zlatník, Praha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/105 Litomy‰l (okres Svitavy), zámecké divadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/529n. – zámek, úprava a dekorace okenních otvorÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/187 liturgie, barvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/109 Litvínov (okres Most), dlaÏební úpravy, 18. století. . . . . . . . . . . . . . . . . 2/171 – koldÛm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/393 Logarhová, Anna, karmelitánka, Praha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/108 Lorentz, Stanis∏aw, památkáfi, Polsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/445 Loreto, Itálie, poutní místo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/34n. Losos, Ludvík, historik umûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/533 Luini, Bernardino, malífi, Itálie, obraz v Námû‰ti nad Oslavou . . . . . . . . . 6/495 Lukasiewicz, Ignas, konstruktér petrolejové lampy, Polsko . . . . . . . . . . 2/190 Lumiérové, bratfii, poãátky kinematografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/517 Maggi z Arogna, Baltazar, architekt, âesk˘ Krumlov . . . . . . . . . . . . . . . 6/473 Major, Jan Jifií, malífi, nástropní malba na zámku v âerveném Pofiíãí. . . . 1/63n. malby, nástûnné, âesk˘ Krumlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/473n. Maler, Hans, malífi, ·v˘carsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/436 malífiství, – ãeské 18. století, nástropní malba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/63n. – dûjiny retu‰e, 20. století, ãeské zemû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/500n. – evropské, novovûké, sbírka v zámku v Námû‰ti nad Oslavou . . . . . . 6/494n. – holandské, 17. století, zobrazování kobercÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/165 – nástûnné, kostel v Chomuticích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/256 – nástûnné, kostel ve Slatinách. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/526 – nástûnné, zámek v âeském Krumlovû, IV. nádvofií . . . . . . . . . . . . . . 5/437n. – stfiedovûké, deskové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/500n. – stfiedovûké, nástûnné, kostel sv. Anny, Bor‰ov . . . . . . . . . . . . . . . . 5/429n. Mal˘ Trianon, historické divadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/529 Marek, Jaroslav, dokumentace lidové architektury, Jiãínsko . . . . . . . . . 6/525 Marek, Karel, podnikatel, vlastník vily navrÏené J. Kotûrou . . . . . . . . . . 5/410 Marsyas, mytologická postava, sochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/49n. matriky, soupisy obyvatel, Ïidovské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/485n. Mattinelli, Lorenzo, sochafi, Hofburg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/54 Matuszewski, Boles∏aw, Polsko, kameraman . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/517 Mûlník, dlaÏební úpravy, 19. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/180 Memling, Hans, malífi, pÛvod pojmenování kobercÛ. . . . . . . . . . . . . . . . 2/165 Merkel, Leo, malífi, dekorace divadla v âeském Krumlovû . . . . . . . . . . . 6/529 Mértola, Portugalsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/216 mûsta, památková ochrana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/71 mûsto, dlaÏby historické, ochrana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/192n. – dlaÏby, kanalizace, 19.–20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/169n. Meytens, Martin, malífi, portrét Marie Terezie s dûtmi, zámek ve Veltrusích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/127 Michelangelo, sochafi, Itálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/50 Mikulov (okres Bfieclav), Ïidovsk˘ hfibitov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/485 Milanes, vojensk˘ inÏen˘r, plány pevnosti Terezín . . . . . . . . . . . . 1/80, 2/194 Milislav, obãanské sdruÏení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/520 Ministerstvo kultury âR, spory o prohla‰ování kulturních památek . . . . 1/74n. Ministerstvo ‰kolství a národní osvûty. . . . . . . . . . . . . . . . . 1/58n., 3/246n. miserikordie, Velká Británie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/453n.
547
Mistr Benedikt, stavitel, Vy‰ehrad. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/532 Mistr Theodorik, obrazy deskové, restaurování. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/505 Mladá Boleslav, ‰krobárna Reiss . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/490n. Mladoboleslavsko, lidová architektura, dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . 1/78 Mnichov (Nûmecko), urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/14 mobiliáfi, – chórové lavice, Velká Británie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/454 – zámeck˘, obnova závûsÛ a záclon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/187 – zámeck˘, obnovy ãalounûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/153n. – zámek v âeském Krumlovû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/144n. – zámek v Dûãínû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/432n. – zámek v Libochovicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/153 – zámek v Zákupech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/155 – zámek ve Veltrusích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/126n. Morava, jihozápadní, poutní místa, publikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/456 Morávek, Jan, historik, archiváfi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/249 Morávek, Petr, kreslífi, dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . 4/363n. Moravské stavební fieditelství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/262 Moravsk˘ Krumlov (okres Znojmo) – urbanismus 20. století . . . . . . . . . . 1/12 Morris, William, reformátor umûleck˘ch fiemesel, Anglie . . . . . . . . . . . . 2/166 mozaika, zpÛsob dláÏdûní pû‰ích cest. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/174n. muzea, v pfiírodû, evropská, prÛvodce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/455n. mytologie, antická, motivy nástûnn˘ch maleb . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/473n. NáboÏenská matice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/338, 4/340 NáboÏensk˘ fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/338 Nadace ãeského kubismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/413n. Náchod, okres, dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/188 – zámek, úprava a dekorace okenních otvorÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/187 Námû‰È nad Oslavou (okres Tfiebíã), sbírky obrazové . . . . . . . . . . . . . 6/494n. Národní filmov˘ archiv, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/517 Národní galerie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/339n. Národní kulturní komise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/335n., 4/340n. Národní muzeum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/339n. Národní památkov˘ ústav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/300 Navrátil, Josef, malby na zámku Libûchov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/311n. Nechvátal, Bofiivoj, archeolog. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/531n. Netolice, obraz Panny Marie v podkruchtí kostela sv. Václava v Netolicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/323n. Netolicko, dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/450 Netolick˘, ·tûpánek, rybníkáfi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/469 Nik‰iã, Goran, zástupce ICOMOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/471n. Norimberk (Nûmecko), urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/14 Novák, Ignác, zlatník, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/105 Nové Hrady (okres âeské Budûjovice), konference Archeologie a vefiejnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/453 novostavba, novostavby v historickém prostfiedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/3n. Novotn˘, Karel, architekt, rekonstrukce Státního v˘zkumného ústavu textilního v Liberci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/395 Nov˘ Hrozenkov (okres Vsetín), sklárna Karolinina huÈ . . . . . . . . . . . . . 2/191 Obeth, Josef, sochafi, budova Obchodní a Ïivnostenské komory v Opavû. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/398 obchodní domy, architektura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/20n. obnova historick˘ch fasád, – barevnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/216n., 231n. – obecnû a barevnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/216n. – sgrafitová fasáda, metodick˘ semináfi . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/220, 4/253n. – technologické souvislosti, materiál, barva . . . . . . . . . . . . 3/231n., 4/313n. obraz, Madona Jindfiichohradecká, restaurování . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/504n. – Votivní deska arcibiskupa Jana Oãka z Vla‰imi, restaurování . . . . . . . . 6/505 odsolování zdiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/352 omítky, – prÛmyslovû vyrábûné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/223 – sanaãní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/222n., 254, 4/313n. – vápenné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/233n., 254 Opava, budova Obchodní a Ïivnostenské komory, palác Emma . . . . . . 5/397n. – urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/11 organokfiemiãitany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/254n.
548
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / OBSAH ROâNÍKU
Osoblaha (okres Bruntál), urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/11 Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), kulturní památky, rekreaãní objekty. . 5/416n. Otavská, V., restaurátorka textilu, PraÏsk˘ hrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/114 Packeny, Jan, zlatník, Por˘ní, Praha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/105 palác, Nostick˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/28n. památková péãe, – dûjiny retu‰e, ãeské zemû, 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/500n. – dûjiny, ãeské zemû, 20. století. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/58n. – dûjiny, historie ICOMOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/445n. – dûjiny, koberce v evropském interiéru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/163n. – dûjiny, ochrana sakrálních památek v ãesk˘ch zemích 1945–1958 . . 4/335n. – dûjiny, prameny k poznání historick˘ch textilií . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/185n. – dûjiny, publikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/85 – dûjiny, snahy o vydání památkového zákona 1918–1938 . . . . . . . . . 3/246n. – dobrovolné spolky a organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/62 – dokumenty, Benátská charta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/445 – dokumenty, dokument z Nara . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/446 – instituce, ãeské zemû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/58n. – metodické pokyny, kamenné památky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/69n. – metodika restaurování a konzervování sgrafitové v˘zdoby fasád, semináfi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/253n. – soudní spory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74n. – technologie, chemie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/84 – urbanismus, historické dlaÏby, ochrana. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/192n. Památkov˘ sbor hlavního mûsta Prahy, dûjiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/60 památky, – archeologické, konference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/452, 453 – archeologické, Praha, Loretánské námûstí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/443 – archeologické, Praha, Vy‰ehrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/531n. – archeologické, publikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/456, 6/531n. – historick˘ textil, garderoba PraÏského Jezulátka . . . . . . . . . . . . . . . 2/103n. – kamenné, areál PraÏského hradu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/448 – kamenné, most v Písku, publikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/534 – kamenné, ochrana, metodick˘ pokyn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/69n. – kamenné, povrchové úpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/69n. – kinematografické, restaurování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/517n. – movité, cylindry k petrolejov˘m lampám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/522n. – movité, obrazy, sbírka ze zámku v Námû‰ti nad Oslavou . . . . . . . . . 6/494n. – movité, petrolejové lampy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/190n. – movité, PraÏské Jezulátko, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/103 – movité, Ratibofiice, zámek, portréty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/527n. – movité, svaté ‰ály loretánské. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/34n. – organologické, ohroÏené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/235n. – organologické, restaurování Mölzerov˘ch varhan, katedrála sv. Víta, Praha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/425 – papírové, tapety, Nostick˘ palác, Praha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/150. – papírové, tapety, zámek ve Vetrusích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/130n. – preventivní péãe o textil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/161 – sakrální, kaple sv. Matou‰e, Praha-Hradãany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/443 – sakrální, kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinách . . . . . . . . . . . . . . . . . – sakrální, kostel Nanebevzetí Panny Marie, âího‰È. . . . . . . . . . . . . . . . 5/430 – sakrální, kostel Panny Marie SnûÏné Praha 1, Staré Mûsto, úprava exteriéru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/223 – sakrální, kostel Pov˘‰ení sv. KfiíÏe, Litomy‰l, nevhodná barevnost . . . . 3/220 – sakrální, kostel sv. Anny, Bor‰ov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/429n. – sakrální, kostel sv. Cyrila a Metodûje, Praha 8, Karlín . . . . . . . . . . . 4/303n. – sakrální, kostel sv. Dion˘sia v Chomuticích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/526 – sakrální, kostel sv. Jana Na prádle, Praha 1, Malá Strana . . . . . . . . . . 4/301 – sakrální, kostel sv. Longina, Praha 2, Nové Mûsto, úprava exteriéru . . 3/222 – sakrální, kostel sv. Petra, Pofiíãí nad Sázavou. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/430 – sakrální, kostel sv. ·tûpán v M˘tû u Rokycan, úprava a zafiizování. . . 4/362n. – sakrální, kostel sv. Václava v Netolicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/323 – sakrální, kostel sv. Vavfiince v Mûlníku-P‰ovce . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/308n. – sakrální, ochrana v ãesk˘ch zemích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/335n. – sakrální, péãe o katedrálu sv. Víta, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/422n. – sakrální, poutní místa, publikace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/456 – sklenûné, cylindry k lampám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/522n.
– sochafiské, kabinetní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/48n. – technické, BraunerÛv ml˘n, Roztoky u Prahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/305n. – technické, Brnûnské nádraÏí, pfiesun Ïelezniãního uzlu. . . . . . . . . . . 3/211n. – technické, Kamenn˘ most v Písku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/299 – technické, KarlÛv most v Praze. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/300n. – technické, hvozdov˘ valach, Semín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/427n. – technické, ‰krobárna v Mladé Boleslavi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/490n. – textilní, církevní roucha, PraÏsk˘ hrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/118 – textilní, ãalounûné, moÏnosti restaurování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/153n. – textilní, ãalounûné, zámek v âeském Krumlovû . . . . . . . . . . . . . . . . 2/145n. – textilní, historické prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/185n. – textilní, hrobové textilie, PraÏsk˘ hrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/121 – textilní, interiéry hradÛ a zámkÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/185 – textilní, klimatologické podmínky ochrany. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/161 – textilní, koberce a gobelíny, PraÏsk˘ Hrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/113n. – textilní, koberce orientální . . . . . . . . . . . . . . . . 2/138n., 2/159n., 2/163n. – textilní, koberce orientální, dûjiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163n. – textilní, koberce, typologie, názvosloví . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/139n., 159n. – textilní, koberec paryzyck˘, Altaj . . . . . . . . . . . . . . . . 2/138, 2/159, 2/163 – textilní, renesanãní, PraÏsk˘ hrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/125 – textilní, sbírky PraÏského hradu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/113n. – textilní, svûtelné podmínky ochrany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/161 – textilní, tapety, Nostick˘ palác, Malá Strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/150n. – textilní, tapety, zámek v âeském Krumlovû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/145n. – textilní, tapety, zámek ve Veltrusích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/157n. – textilní, tapiserie, Námû‰È nad Oslavou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/494 – textilní, tapiserie, PraÏsk˘ Hrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/114n. – textilní, úprava a dekorace okenních otvorÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/187 – textilní, zámek Veltrusy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/126n. – umûlecké fiemeslo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/83 – urbanismus, mûstské dlaÏby, 19.–20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/169n. – Ïidovské, náhrobky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/483n. Pánek, Bohumil, ¤íãany, obnova vûÏí baziliky sv. Jifií, Praha . . . . . . . . . . 5/450 – péãe o katedrálu sv. Víta, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/423, 424 Pavel, Jakub, historik umûní, památkáfi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/343 Pavlík, Miloslav, architekt, obnova Ústavu makromolekulární chemie AV âR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/394 Peemans, Geraert, tkadlec tapiserií, Brusel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/115 pékin, druh hedvábné textilie, zámek ve Veltrusích. . . . . . . . . . . . . . . 2/130n. Pelcl, Franti‰ek Martin, jazykovûdec, vychovatel hrabat z Nostic . . . . . . . 1/33 Pelãák, Petr, architekt, obnova Hoffmannova domu v Brtnici. . . . . . . . . 5/408 Pellegrini, Giovanni Antonio, malífi, VídeÀ, Morava . . . . . . . . . . . . . . . . 6/497 Pellegrini, Karel Klement, generál, projektant, pevnost Terezín . . . . . . . . 1/79 Petr, Frani‰ek, historik umûní, restaurátor, ãeské zemû . . . . . . . . . . . 6/507n. pevnosti, Terezín. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/79n., 2/194n. Philippot, Paul, kunsthistorik, teorie památkové péãe . . . . . . . . . . . . . . 6/520 Pichler, Josef, malífi, fresková v˘zdoba zámku ve Veltrusích . . . . . . . . . . 2/127 Pirklová, Katefiina, restaurátorka textilu, interiéry Nostického paláce, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/151 Písek, most . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/299 – publikace o mostu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/534 pivovar, historick˘, Semín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/427n. Platzer, Josef, dekorace divadla v Litomy‰li . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/529 Plesník, Zdenûk, architekt, Státní v˘zkumn˘ ústav textilní v Liberci . . . . 5/395 Podivín (okres Bfieclav), Ïidovsk˘ hfibitov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/485 Pohofielice (okres Bfieclav), Ïidovsk˘ hfibitov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/487 Poche, Emanuel, historik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/61, 2/103, 4/340n. Pollaiulo, Antonio, sochafi, Itálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/54, 55 Pofiíãí nad Sázavou (okres Bene‰ov), kostel sv. Petra . . . . . . . . . . . . . . 5/430 poutní místa, loretánská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/34n. povodnû, – kostel sv. Vavfiince v Mûlníku-P‰ovce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/308n. – Libûchov. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/310n. – Malá Strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/300n. – Písek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/299n. – Praha 8, Karlín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/300n. – Roztoky u Prahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/305n.
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / OBSAH ROâNÍKU
– Státní zámek Veltrusy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/307n. Prager, Karel, architekt, budova parlamentu, Praha . . . . . . . . . . . . . . . 5/393 – Ústav makromolekulární chemie AV âR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/394 Praha, Hrabovka, mûnírna âesk˘ch drah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/527 Praha, Hradãany, kaple sv. Matou‰e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/443 – katedrála sv. Víta, obnova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/422n. – Loretánské námûstí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/443 – Strahovsk˘ klá‰ter . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/341n. – Strahovsk˘ klá‰ter, sídlo SPÚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/61 Praha, Karlín. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/300n. – mûstské dlaÏby, 19. století. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/173 Praha, Klárov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/300n. Praha, Malá Strana, ãp. 273/III . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/300 – kostel Panny Marie Vítûzné. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/103 – Nostick˘ palác, interiéry, restaurování tapet . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/150n. – urbanismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/10, 77 – Vald‰tejnsk˘ palác, inventarizaãní soupis, 17. století . . . . . . . . . . . . . 2/185 – Hergetova cihelna, areál objektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/77 Praha, mûstské dlaÏby, kanalizace, 19.–20. století . . . . . . . . . . . . . . 2/171n. Praha, Nové Mûsto, budova âKD na MÛstku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/395n. – Karolinum, dostavba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/393 – palác Lucerna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/387n. – palác Lucerna, Mramorov˘ sál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/388 – palác Lucerna, restaurace Jokohama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/387 – rotunda sv. Longina, úprava exteriéru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/222 – ·kolská ulice, rodn˘ dÛm J. Ha‰ka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/74n. – urbanismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/17n. – Václavské námûstí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/16 Praha, Pankrác, Kongresové centrum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/393 Praha, Petfiiny, Ústav makromolekulární chemie AV âR, rekonstrukce . . 5/394 Praha, povodnû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/299n. Praha, PraÏsk˘ Hrad, Jifiské námûstí, nová v˘dlaÏba . . . . . . . . . . . . . . . 5/449 – katedrála sv. Víta, péãe o ni. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/422n. – nová kamenná díla v areálu Hradu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/448 – sbírky historického textilu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/113n. Praha, Smíchov, historické plány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/440n. – kostel sv. Filipa a Jakuba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/442 – letohrádek Kinsk˘ch, plánová dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/65n. – Malostransk˘ hfibitov, kaple Nejsvûtûj‰í Trojice . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/442 Praha, Staré Mûsto, chrám Panny Marie SnûÏné, úprava exteriéru. . . . . 3/223 – klá‰ter blahoslavené AneÏky, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/265 – urbanismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/10, 1/17n. – Ïidovsk˘ hfibitov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/483n. Praha, Vinofi, zámek, sochafiské památky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/48n. Praha, Vy‰ehrad, dûjiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/531n. Praha, zobrazení historická, 18. století. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/443n. Prachatice, dlaÏební úpravy, 19. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/177 – SytrÛv dÛm, v˘zdoba fasády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/482 Prachner, Petr, sochafi, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/105 PraÏská památková rezervace, nová v˘stavba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/77 PraÏské Jezulátko, dûjiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/103 PraÏsk˘ hrad, památková péãe, dûjiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/59 Preisler, Jan, malífi, v˘zdoba Mûstského muzea v Hradci Králové . . . . . . 5/402 Protiva, Ondfiej, zamûfiení divadla v Litomy‰li . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/530 Proust, Louis Joseph, konstruktér nového typu olejové lampy, Francie . . 2/190 prÛzkum, – geotechnick˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/299 – stavebnû-historick˘, ‰krobárna Mladá Boleslav . . . . . . . . . . . . . . . . 6/490n. – stavebnû-technick˘, most v Písku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/299 prvotisky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/29 Pfiemysl Otakar II., hrobová textilie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/124 Quinquet, lékárník, Francie, vynález cylindru k lampám . . . . . . . . . . . . . 6/522 radnice, památková ochrana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/71 Rame‰, Václav, fieditel SOA TfieboÀ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/468 Ratibofiice (okres Náchod), zámek, obrazy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/527n. recenze, – Bedna kofienáfiova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/197
549
– Denkmalpflege Informationen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/85 – Evropská muzea v pfiírodû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/455n. – Forum urbes medii aevi I., II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/456n. – Chemie v konzervátorské a restaurátorské praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/84 – Chrudimsko, ztracené i zachránûné poklady. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/196 – Kamenn˘ most v Písku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/534 – Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vy‰ehradû . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/531 – Materiály k dûjinám zámeckého divadla v Litomy‰li. . . . . . . . . . . . . . . 6/530 – Národní kulturní komise 1947–1951. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/85 – Poutní místa jihozápadní Moravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/456 – Pozlacování a polychromie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/533 – Svatá Trojice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/457n. – Svût vzhÛru nohama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/453n. Reiss, Moritz, majitel ‰krobárny v Mladé Boleslavi . . . . . . . . . . . . . . . . 6/491 rekonstrukce, – Bauerova vila Libodfiice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/412n. – budova âKD v Praze na MÛstku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/395n. – budova Krajského úfiadu Libereckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/395 – budova Obchodní a Ïivnostenské komory v Opavû . . . . . . . . . . . . . . 5/397n. – HoffmannÛv dÛm v Brtnici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/406n. – Markova vila v Holoubkovû. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/410n. – Mûstské muzeum v Hradci Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/401n. – Ústav makromolekulární chemie AV âR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/394 relikvie, svaté ostatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/34n. Reme‰ová, Vûra, historiãka, práce o PraÏském Jezulátku . . . . . . . . . . 2/104n. Reni, Quido, malífi, Itálie, obraz v Námû‰ti nad Oslavou . . . . . . . . . . . . . 6/497 restaurování, – divadla historická . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/528n. – kostel sv. Cyrila a Metodûje, Praha 8, Karlín . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/303n. – malby Josefa Navrátila na zámku Libûchov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/311n. – náhrobní deska blahoslaveného Vintífie v klá‰terním kostele sv. Markéty, Praha, Bfievnov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/241n. – nástûnné malby, âesk˘ Krumlov. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/473n. – obraz Panny Marie v podkruchtí kostela sv. Václava v Netolicích . . . . 4/323n. – retu‰, 20. století. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/500n. – Roztoky u Prahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/305n. – sgrafitová v˘zdoba fasád, semináfi ve Slavonicích . . . . . . . . . . . . . . 3/253n. restaurování, konzervování, ãalounûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/153n. – film . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/517n. – kovy, publikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/533 – mobiliáfi, zámek v âeském Krumlovû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/145n. – orientální koberce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/153n., 2/159n. – péãe o katedrálu sv. Víta, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/425 – petrolejové lampy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/190n. – tapety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/157n. – tapety, Nostick˘ palác v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/145n. – textil, PraÏsk˘ hrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/113n. – v˘uka na V·CHT, nové obory. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/198 retu‰, ãeské zemû, 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/500n. Reus, Klaus-Dieter, publikace o evropsk˘ch historick˘ch divadlech . . . . 6/530 Riegl, Alois, teorie památkové péãe. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/500, 520 Ripa, Cesare, spis Iconologia, Itálie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/474 Rokos, Jan, architekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/527 Rombouts, Salomon, malífi, Nizozemí, obraz v Námû‰ti nad Oslavou . . . 6/498 Rothenburg ob der Tauber, Nûmecko, urbanismus 20. století . . . . . . . . . 1/13 Roudnice nad Labem (okres Litomûfiice), dlaÏební úpravy, 19. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/180, 182 – Ïidovsk˘ hfibitov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/486 Roztoky u Prahy, povodnû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/305n. RoÏmberkové, dvorská hudba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/437 RoÏmberská rybniãní soustava, národní kulturní památka . . . . . . . . . 6/467n. Rub˘, Jan, architekt, rekreaãní vila V. Houdka v Ostravici. . . . . . . . . . . . 5/417 Rudolf I., hrobová textilie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/124 Rumunsko, Sedmihradsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/352 Rybáfiství TfieboÀ, a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/470n. Rychnov nad KnûÏnou, okres, dokumentace lidové architektury. . . . . . . 2/188 fiezbáfiství, chórové lavice, Velká Británie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/453n.
550
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / OBSAH ROâNÍKU
Saint-Malo, Francie, urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/13 Sandvik, Anders, zaloÏení muzea v pfiírodû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/455 sanktuária, poutní svatynû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/34n. Santini, Jan, stavitel, Vy‰ehrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/532 Savonnerie (PafiíÏ), manufaktura, v˘roba kobercÛ a gobelínÛ . . . . . . . . . 2/165 Sborwitz, Michal, architekt, obnova Bauerovy vily, Libodfiice . . . . . . . . . 5/414 Seitz, Jifií Vilém, zlatník, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/105 Semín (okres Pfielouã), hvozdov˘ valach. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/427n. Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví. . . . . . . . . . . . . . 6/467n. sgrafito, metodika obnovy, technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/253n. Schachtel, Jan Ferdinand, zlatník, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/108 Schaller, Jaroslav, dûjepisec, topograf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/33 Schaumburg-Lippe, kníÏecí rod, Ratibofiice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/527 – Vilém Karel August, princ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/527 Schayermaierová, Marie Sibylla, karmelitánka, Praha. . . . . . . . . . . . . . 2/108 Schlansovsk˘, Jan Jifií, sochafi, Horní Rakousko . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/105 Schmidt, Jan Jifií, malífi, votivní obraz v kostele Panny Marie Vítûzné, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/105 Schnurpfeil, Hans, Rakousko, kniha o technologii skla . . . . . . . . . . . . . 6/523 Schott Jena, v˘robce lampov˘ch cylindrÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/523 Silliman, Benjamin, konstruktér petrolejové lampy, USA . . . . . . . . . . . . 2/190 silnice, úpravy, 19. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/169 Skansen (·védsko), první muzeum v pfiírodû. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/455 skanzeny, evropské, prÛvodce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/455n. sklo, v˘roba, vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/523 Skorkov (okres Praha-v˘chod), dokumentace lidové architektury . . . . . . . 1/78 Skufiina (okres Jiãín), dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . . . . 6/525 Slánsk˘, Bohuslav, historik umûní, restaurátor, ãeské zemû. . . . . . . . 6/502n. Slatiny (okres Jiãín), kostel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/526 Slavonice (okres JindfiichÛv Hradec), restaurování sgrafit . . . . . . . . . . 3/258n. Slezská univerzita v Opavû, pofiádání konference . . . . . . . . . . . . . . . 4/366n. Slivenec u Radotína (okres Praha), lom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/174 Sliwka, A, restaurátorka textilu, PraÏsk˘ hrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/114 slonovina, sochafisk˘ materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/49 Smutn˘, Václav, kreslífi, dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . . . 1/78 sochafiství, evropské, 16.–18. století.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/48n. – motiv Herkula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/48n. Solis, Virgil, grafik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/478 Soupis památek historick˘ch a umûleck˘ch, vydávání . . . . . . . . . . . . . . 1/61 souso‰í, sv. Antonína Paduánského v Písku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/299 – sv. Jana Nepomuckého v Písku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/299 Spittel, K., restaurátorka textilu, PraÏsk˘ hrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/114 Spoleãnost pfiátel staroÏitností ãesk˘ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/62 Spoleãnost Severní dráhy Ferdinandovy (KFNB). . . . . . . . . . . . . . . . . 3/211n. Stádník Karel, restaurování dfievûn˘ch soch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/516 Staré Hrady u Libánû, obãanské sdruÏení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/525 Státní fotomûfiick˘ ústav, dûjiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/60n. Státní památkov˘ úfiad pro âechy v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/248, 250 Státní památkov˘ ústav, dûjiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/58n. Státní restaurátorské ateliéry, restaurování textilu. . . . . . . . . . . . . . . . 2/122 Státní úfiad pro vûci církevní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/335n. stavitelství, mûstské dlaÏby, kanalizace, 19.–20. století . . . . . . . . . . 2/169n. Stefan, Oldfiich, historik umûní, architekt, památkáfi. . . . . . . . . . . . . . 3/265n. Steinová, Edith, karmelitánka, svûtice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/103, 110 Stimmer, Tobiá‰, malífi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/478 Sucharda, Stanislav, sochafi, vila v Bubenãi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/410 – v˘zdoba Mûstského muzea v Hradci Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/402 Suchomel, Milo‰, historik umûní, památkáfi, v˘bûrová bibliografie . . . . . 1/73n. – restaurování kamenosochafisk˘ch dûl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/516 – Ïivotopis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/73 Sulzer, David, malífi, portréty pro rodinu ThunÛ, Dûãín . . . . . . . . . . . . . . 5/435 Supper, Juda TadeበJosef, nástûnné malby, kostel ve Slatinách . . . . . . 6/526 SÚRPMO, Státní ústav pro rekonstrukce památkov˘ch mûst a objektÛ . . 6/521 Susini, Giambologna a Antonio, sochafii, VídeÀ . . . . . . . . . . . . . . . . 1/55, 56 sv. Ludmila, hrobová textilie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/122 sv. Terezie z Ávily, karmelitánka, mystiãka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/104 Svatá Ch˘‰e, translace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/46n.
svûtci, léãebná síla, zázraãná moc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/34 ·afáfi, Karel, kreslífi, dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . . . . . 2/188 ·afov (okres Znojmo), Ïidovsk˘ hfibitov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/484n. ·áro‰, Jifií, nadace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/352 ·elemba, Michal, restaurátor, prÛzkum kostela sv. Anny, Bor‰ov . . . . . . 5/429 ·imák, J. V., historik. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/29 ·imek, Ludvík, sochafi, Praha, forma na kopie PraÏského Jezulátka . . . . 2/106 ·ípek, Bofiek, architekt, úpravy PraÏského hradu . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/448 ·kréta, Karel, malífi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/310 ·lapeta, âestmír, architekt, stavby v Ostravici . . . . . . . . . . . . . . 5/417, 420n. ·lapeta, Lubomír, architekt, stavby v Ostravici. . . . . . . . . . . . . . 5/417, 420n. ·ourek, Karel, historik umûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/250 ·paãek, Otakar, stavitel, letní sídlo v Ostravici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/418 ·rámek, Jan, architekt, budova âKD v Praze na MÛstku . . . . . . . . . . . . 5/395. ·rámková, Alena, architektka, budova âKD v Praze na MÛstku . . . . . . 5/395n. ·torm, Bfietislav, architekt, památkáfi, návrh ‰atu PraÏského Jezulátka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/111 ·tramberk, historické prostfiedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/218 ·vehla, Josef, ochrana památek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/246 ·vihov (okres Klatovy), hrad, restaurování severního prÛãelí jiÏního paláce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/228 Tavira, Portugalsko, autenticita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/216 Terezín (okres Litomûfiice), stavební v˘voj v 18. století . . . . . . 1/79n., 2/194n. Ter‰, Alois, kreslífi, dokumentace lidové architektury, jiÏní âechy . . . . . 5/450n. Thun, Franti‰ek Antonín, hrabû. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/433 Thym, Antonín Jakub, zlatník, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/105 Tintoretto, Jacopo Robusti, malífi, Itálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/496 Tomበz Modeny, malífi, Kaple sv. KfiíÏe, Karl‰tejn. . . . . . . . . . . . . . . . . 6/501 Tou‰, Vladimír, malífi, dokumentace lidové architektury. . . . . . . . . . . . 4/363n. Tou‰eÀ (okres Praha-v˘chod) dokumentace lidové architektury. . . . . . . . . 1/78 Trhové Sviny (okres âeské Budûjovice), dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/450 trotoirs, zpÛsob dláÏdûní pû‰ích cest. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/171 Trutnov, okres, dokumentace lidové architektury . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/188 TfieboÀ (okres JindfiichÛv Hradec), mûstská památková rezervace . . . . 6/468n. TfieboÀské rybníkáfiské dûdictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/467n. TfieboÀsko (okres JindfiichÛv Hradec), návrh na zapsání na Seznam svûtového dûdictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/467n. T˘nská mariánská ‰kola (Collegium Sanctissimae Mariae), studenti . . . 2/103 Uher, Vladimír, fotograf, osmdesátiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/357n. UIA, Mezinárodní unie architektÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/446 Ulm, Nûmecko, urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/14 Umûlecká komise pro úpravu PraÏského hradu, dûjiny . . . . . . . . . . . . . . 1/59 Umûlecké památky âech, soupis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/61 UmûleckoprÛmyslové muzeum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/339n. UNESCO, Organizace spojen˘ch národÛ pro v˘chovu, vûdu a kulturu . . 5/445n. – novû zapsané památky na Seznam svûtového dûdictví . . . . . . . . . . . . 6/467 urbanismus, mûstské dlaÏby v 19. a 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/169n. – novostavby v historickém prostfiedí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/10n. Ústí nad Labem, urbanismus 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/12 Ústfiední (Centrální) komise pro zachování památek . . . . 1/58n., 3/246, 262 Ú‰tûk, obnova synagogy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/334 Václav IV., hrobová textilie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/124 van Leefdael, Ian, tkadlec tapiserií, Brusel. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/116 van Strecke, Gerard, tkadlec tapiserií, Brusel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/116 varhany, – památková ochrana obecnû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/235n. – Deblín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/238 – Dubnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/240 – Homolka Jaromír . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/241 – Kfienov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/239 – Kujavy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/239 – Litomy‰l . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/239 – SenoÏaty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/240 – SnûÏné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/240 – Vlkovice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/239 – Zásmuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/238
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / OBSAH ROâNÍKU
– Îlutice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/238 Vauban, Sebastian Le Pestre de . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/79 Veltrusy (okres Mûlník), zámek Ostrov, historické tapety, restaurování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/157n. – historick˘ textil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/126n. Veronese, Paolo Caliari, malífi, Itálie, obraz v Námû‰ti nad Oslavou . . . . 6/495 Versailles, Francie, Královská opera. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/529 Vinafiice (okres Kladno), dÛl Mayrau . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/80 Vlach, Antonio Ericer, architekt, zámek v âeském Krumlovû . . . . . . . . . 5/437 Vlãek, Augustin, restaurátor, Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/501 Vodiãková, Alena, soupis textilií pro PraÏské Jezulátko. . . . . . . . . . . . 2/104n. VodÀansk˘, Jan Ezechiel. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/310 Voják, Ignác Zachariá‰, eggenbersk˘ malífi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/323n. von Bode, Wilhelm, sbûratel kobercÛ, Nûmecko . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/166 von Engerth, Eduard, malífi, soubor podobizen, Dûãín . . . . . . . . . . . . . . 5/434 von Vittinghoff-Schell, Maria Kunigunde, hrabûnka. . . . . . . . . . . . . . 1/43, 44 von Welsbach, Carl Auer, chemik, Rakousko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/523 Vo‰ahlík, Ale‰, památkáfi, urbanista. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/71, 5/446 Vranov nad Dyjí (okres Znojmo), zámek, sochafiské památky. . . . . . . . . 1/53n. Vysoká ‰kola architektury a pozemního stavitelství âVUT. . . . . . . . . 3/265n. Vysoká ‰kola chemicko-technologická, Praha, v˘uka restaurování . . . . 2/189 Wagner, Václav, historik umûní, památkáfi, ãeské zemû. . . . . . . . 1/59, 6/505 Wach, Anton (Antonín), architekt, plány k letohrádku Kinsk˘ch. . . . . . . 1/65n. – plány Clam-Gallasova paláce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/344n. Werner, F. B. rytec, podoba Prahy v 18. století . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/443n. Wetschel Johann, malífi, dekorace divadla v âeském Krumlovû . . . . . . . 6/529 Widmann, Lazar, sochafi, díla na zámku ve Vinofii . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/48n. Willenberg, Jan, veduta Mladé Boleslavi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/490 Wirth, Zdenûk, historik, památkáfi. . . . . . . . . . . . . 1/59n., 3/247n., 4/338n. Wörndle, August, malífi, VídeÀ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/435 Wright, Frank Lloyd, architekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/401, 410 WTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/313n., 3/233 z Anhaltu, Bathildis Amalgunde, princezna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/527 Z Arogna, Baldassare, architekt, zámek v âeském Krumlovû . . . . . . . . 5/437 z Arrasu, Matyá‰, stavitel chrámu sv. Víta, hrobová textilie . . . . . . . . . . 2/123 z Dalbergu, Karl Heribert, hrabû. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/34, 42n. – Maria Gabrielle, hrabûnka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/43, 44 z Lobkovic, Polyxena, ‰lechtiãna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/104, 108 z Nostic, Franti‰ek Antonín, hrabû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/32, 2/150 – Franti‰ek Václav, hrabû. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/150 – Jan Hartvík, hrabû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/28, 31, 2/150 – Otta mlad‰í, hrabû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/30n. z Pern‰tejna, Vratislav, ãesk˘ kancléfi, ‰lechtic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/104 z RoÏmberka, Vilém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/473 z Vald‰tejna-Vartemberka, Jifií Josef, hrabû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/530 – Franti‰ek Václav, hrabû. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/48 ZaháÀská, Katefiina Vilemína, knûÏna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/527 Zákupy (okres âeská Lípa), zámek, obnova textilu na historickém mobiliáfii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/155 zámeck˘ park, âerven˘ DvÛr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/329 – Veltrusy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/307n. zámek, âerven˘ DvÛr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/329 – Roztoky u Prahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/305n. – Veltrusy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/307n. – Libûchov. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/310n. Zampieri, Domenico, malífi, Itálie, obraz v Námû‰ti nad Oslavou . . . . . . 6/497 Zdrazila, Adolf, malífi, budova Obchodní a Ïivnostenské komory v Opavû. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/398 ze Schwarzenberka, Jan Adam, kníÏe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/476 – Josef II. Jan, kníÏe, âesk˘ Krumlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/144 Zlatá stoka, vodní dílo, památka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/469 Îìársk˘, Milan, právník, památkáfi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/447 Îerotínové, Námû‰È nad Oslavou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/494 Ïidovská kultura, pohfiby a náhrobky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6/483n. Îidovské muzeum, spor o prohlá‰ení souboru obrazÛ za kulturní památku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/74n.
551
Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E
Do ãísla 6/2005 pfiispûli
roãník 65 / 2005 / ãíslo 6
âasopis státní památkové péãe
LukበBERAN, V˘zkumné centrum prÛmyslového dûdictví,
ISSN 1210-5538
âVUT, Praha / Mgr. Jifií BLÁHA, Litomy‰l / doc. PhDr. Tomá‰
Praha, prosinec 2005
DURDÍK, DrSc., Archeologick˘ ústav AV âR, Praha / Iveta
Recenzovan˘ ãasopis
KADLÍKOVÁ, restaurátorka, Trutnov / prof. Karel KIBIC, DrSc.,
Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1
Fakulta architektury âVUT, Praha / PhDr. Kvûta K¤ÍÎOVÁ,
s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.
NPÚ – ÚP, Praha / Ing. arch. Karel KUâA, Praha / Ing. arch. Vûra KUâOVÁ, NPÚ – ÚOP, Praha / Mgr. Blanka
Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 600 stran.
KYNâLOVÁ, Fakulta architektury âVUT, Praha / PhDr. Vratislav NEJEDL¯, CSc., NPÚ – ÚP, Praha / Ing. arch. Josef NùMEC,
Vedoucí redaktorka: PhDr. Katefiina Beãková
Brno / PhDr. Václav PAUKRT, NPÚ – ÚOP v Pardubicích /
Redakce: PhDr. Krist˘na Kolajová
Mgr. Petr PAVELEC, NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích /
Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer
Ing. arch. Jan PE·TA, NPÚ – ÚOP stfiedních âech v Praze /
Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková
PhDr. Lubomír PROCHÁZKA, CSc., Okresní muzeum Pfiíbram /
Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora
Helena SLEPIâKOVÁ, Litomy‰l / Prom. hist. Iva STEINOVÁ,
Redakãní rada:
NPÚ – ÚP, Praha / Mgr. BlaÏena URGO·ÍKOVÁ, Národní filmov˘
PhDr. Katefiina Beãková, doc. PhDr. TomበDurdík, DrSc., doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa,
archiv / JUDr. Jifií VARHANÍK, MK âR / Milan ZÁLI·,
prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., PhDr. Krist˘na Kolajová, PhDr. Petr Kroupa, Ing. Hana Kruisová, PhDr. Kvûta
SZ Ratibofiice / JUDr. Milan ÎëÁRSK¯, Trutnov
KfiíÏová, Bc. Karel Ksandr, Ing. arch. Karel Kuãa, Ing. Petr Macek, doc. PhDr. Ing. arch. Mgr. Milo‰ Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc., Ing. arch. Dagmar Sedláková, Ing. Jan Sommer, PhDr. Josef ·tulc – pfiedseda, PhDr. Michal Tryml
Prodejní místa Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5 e-mail:
[email protected] Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2, tel.: 222 519 660
Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské nám. 3, Praha 1
Tisk: EKON druÏstvo, Srázná 17, 586 01 Jihlava
Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1, /
Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce
Národní tfiída 7, Praha 1
Roãní pfiedplatné roãníku 65 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 65 je 95 Kã.
Knihkupectví Academia / námûstí Svobody 13, Brno Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava
Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992
Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1
Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995.
Knihkupectví TeyflÛv dÛm / Melantrichova 15, Praha 1 Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14,
NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.
Olomouc 2
Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele.
Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4,
V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏe-
Brno
n˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona). Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe. Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420 obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe. Uzávûrka ãísla 6 byla ke dni 31. 10. 2005.
Obr. na 1. stranû obálky – âesk˘ Krumlov, zámek, v˘chodní fasáda objektu Nového purkrabství na druhém nádvofií. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2005) Obr. na 2. stranû obálky – Brno, vila Tugendhat, interiér, schodi‰tû. (Foto archiv Josefa Nûmce) Obr. na 4. stranû obálky – âesk˘ Krumlov, zámek, v˘chodní fasáda objektu Nového purkrabství na druhém nádvofií. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2005)
552
Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 /