Jsou magistrátní města specifická v poskytování služeb?

Jsou magistrátní města specifická v poskytování služeb? Pavel Rousek, Markéta Fantová Šumpíková

Autoři Ing. Pavel Rousek, doc. Ing. Markéta Fantová Šumpíková, Ph.D. – Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta managementu, Jarošovská 1117/II., Jindřichův Hradec, 377 01; emaily: [email protected], [email protected]; telefon: +420 384 417 259.

Abstrakt Příspěvek porovnává výsledky ze šetření ve statutárních městech ČR v roce 2008 s výsledky rozsáhlého průzkumu, který byl proveden v letech 2006 – 2007 ve všech obcích v ČR kromě statutárních měst. Autoři se zaměřují na analýzu primárních dat o vybraných aspektech zajišťování služeb obcemi v ČR, zejména o způsobech a formách zajištění, o způsobech výběru dodavatele a kritériích rozhodování při zajišťování služeb. Výzkum byl realizován v rámci vědeckovýzkumného projektu č. 402/05/2644 podpořeného Grantovou agenturou ČR. V závěru příspěvku jsou diskutovány možné příčiny zjištěného stavu a jsou vyvozena doporučení pro tuto oblast.

Klíčová slova Služby, obce, Česká republika

Obsah Jsou magistrátní města specifická v poskytování služeb?.......................................................... 1 Úvod ........................................................................................................................................... 2 Metodika výzkumu a hodnocení ................................................................................................ 2 Metodika výzkumu................................................................................................................. 2 Metodika vyhodnocení primárních dat .................................................................................. 3 Výsledky analýzy ....................................................................................................................... 4 Formy zajišťování vybraných služeb ..................................................................................... 4 Způsob výběru externího dodavatele ..................................................................................... 8 Závěr........................................................................................................................................... 8 Seznam použité literatury......................................................................................................... 12

1

Úvod Cílem příspěvku je analyzovat způsoby poskytování služeb zejména co se týče formy jejich zabezpečování a metody výběru externího dodavatele. Hlavním záměrem je pak srovnání těchto aspektů na úrovni statutárních měst a na úrovni municipalit s výjimkou statutárních měst. Za dílčí výstupy tohoto příspěvku lze označit předložení zjištěných skutečností k diskusi, nalézat příčiny případných nedostatků a hledat možnosti jejich řešení. Význam

šesti

sledovaných

služeb,

kterými

jsou

údržba

místních

komunikací

(8 129,06 mil. Kč), nakládání s komunálním odpadem (4 976,25 mil. Kč), péče o veřejnou zeleň (3 725,68 mil. Kč), provoz veřejného osvětlení (2 361,56 mil. Kč), čištění odpadních vod (805,24 mil. Kč) a pohřebnictví (424,36 mil. Kč), je nesporný, což ilustrují mimo jiné částky uvedené v závorkách. Tyto sumy ukazují celkové množství finančních prostředků, které vynaložily všechny obce na území České republiky na zajištění zmiňovaných služeb v roce 2005. Úhrnem utrácejí obce na zabezpečení těchto šesti služeb více než 20 miliard korun, což zajisté není zanedbatelná částka.

Metodika výzkumu a hodnocení Metodika výzkumu Výzkum probíhal v letech 2006 až 2008 na celém území České republiky několika formami. Elektronicky bylo oslovenou 6052 obcí a poštou dalších 150 obcí. Pro oslovení 17 statutárních měst1 byla zvolena kombinace osobního pohovoru, elektronického kontaktu a telefonického zpřesňování informací. Dohromady bylo tedy osloveno 6219 z celkového počtu 6248 municipalit. Při splnění předpokladu, že všechny rozeslané dotazníky byly doručeny, zbývá v celé republice pouze 29 neoslovených municipalit, na které se nám nepodařilo získat žádnou kontaktní adresu. Jedná se převážně o malé obce s nízkým počtem trvale žijících obyvatel. Celkově se nám podařilo zpět získat 900 vyplněných dotazníků v kategorii obcí, městysů a měst. Ve skupině statutárních měst máme k datu 28. března 2008 k dispozici 9 alespoň zčásti 1

Pro potřeby tohoto výzkumu bylo vybráno 17 statutárních měst s určitou dlouhodobější tradicí. Města, která získala statut po roce 2001, nebyla brána do úvahy a byla ve výzkumu zařazena mezi ostatní města. Seznam uvažovaných statutárních měst je tedy následující: Brno, České Budějovice, Havířov, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Kladno, Liberec, Most. Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem, Zlín a hlavní město Praha.

2

vyplněných dotazníků. U statutárních měst výzkum nadále probíhá a předpokládáme, že konečný počet získaných dotazníků se bude blížit číslu 15. Níže zmiňované analýzy se tedy opírají o statisticky velmi významný vzorek 909 dotazníků, což představuje 14,55 % všech českých municipalit.

Metodika vyhodnocení primárních dat Primární data získaná výše zmíněným výzkumem se musela přepočítat z důvodu rozdílné návratnosti v závislosti na velikosti zkoumané obce. Návratnost dotazníků byla z malých obcí značně nižší než z větších měst s dostatečnou administrativní kapacitou. Konkrétně malé obce do 200 obyvatel odpověděli asi v 5 % případů, zatímco návratnost u měst nad 50 tis. obyvatel se pohybovala okolo úrovně 40 % a u statutárních měst předpokládáme návratnost ještě vyšší. Tento fakt by tedy vychyloval výsledky výzkumu ve prospěch větších měst, které jsou v navrácených dotaznících relativně více zastoupeny než by to odpovídalo skutečnému rozložení. Pro dosažení relevantních výstupů se muselo přistoupit k určité korekci dat. Nabízelo se několik variant, které brali v úvahu počet obcí ve velikostních kategoriích, počet obyvatel v jednotlivých obcích, či objem vynaložených výdajů. Jako nejvhodnější způsob se nakonec ukázal přepočet přes relativní váhu objemu výdajů, který je podrobněji popsán níže.

Přepočet přes relativní váhu objemu výdajů Přepočet

přes

výdaje

využíval

jako

doplňkový

zdroj

informací

data

získaná

z Automatizovaného rozpočtového informačního systému2 (dále jen ARIS), který spravuje Ministerstvo financí České republiky. Pro tento konkrétní druh přepočtu přes objem výdajů je použit průměrný rozpočet v dané velikostní kategorii3. Uvažovali jsme také o přepočtu přes konkrétní rozpočet dané obce, což by bylo sice přesnější, ale tento způsob by neumožňoval extrapolaci na všechny obce republiky, což by neřešilo výše zmiňovaný problém spojený s rozdílnou návratností. Pro přepočítání primárních dat, byl použit níže zmíněný vzoreček, který jako doplněk k našemu reprezentativnímu vzorku naprosto vyhovuje požadavkům na relevantní statistické vyhodnocení. 2

Systém ARIS je přístupný na internetové adrese http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/.

3

Obce byly pro tyto účely rozděleny do osmi velikostních kategorií: méně než 199 obyvatel, 200 – 999 obyvatel, 1000 – 4999 obyvatel, 5000 – 9999 obyvatel, 10 000 – 19 999 obyvatel, 20 000 – 49 999 obyvatel, 50 000 – 99 999 obyvatel a více než 100 000 obyvatel.

3

Vzorec 1 Přepočet přes relativní váhu objemu výdajů

Σ(

b*d a *

c

)

a .. počet konkrétních odpovědí ve velikostní kategorii (např. počet odpovědí svoz odpadů externím dodavatelem ve velikostní kategorii 0 až 200 obyvatel) b... počet obcí ve velikostní kategorii v ČR celkem (např. počet obcí, jejichž počet obyvatel je v rozmezí od 0 do 200) c .. počet vrácených dotazníků z velikostní kategorie (např. počet dotazníků, které máme k dispozici z velikostní kategorie 0 až 200 obyvatel) d .. průměrný rozpočet na zajištění služby obcemi ve velikostní kategorii (např. průměrný rozpočet na zajištění svozu odpadů v obcích od 0 do 200 obyvatel)

Data převážená přes výše zmíněný přepočítávací vzorec je potřeba interpretovat jako „množství finančních prostředků proudících přes určitou formu zabezpečování“. V grafech nejsou, z důvodu rozdílných částek plynoucích na zabezpečení jednotlivých služeb, použity tyto absolutní částky nýbrž jejich relativní vyjádření v procentech.

Výsledky analýzy Formy zajišťování vybraných služeb Obec si může při rozhodování o formě zajišťování služeb vybrat z několika základních způsobů. Pro tuto naši analýzu jsme zvolili ty klíčové:

4

»

vlastní zaměstnanci,

»

obecní společnost,4

»

jiná interní forma,5

»

externí dodavatel a

»

kombinace uvedených.6 Obecní společností rozumíme obchodní společnost (nejčastěji akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným), v níž má obec větší než 50% majetkový podíl.

5

Sem patří méně časté formy zajišťování jako organizační složky obcí, příspěvkové organizace, veřejně prospěšné práce, obchodní společnosti s minoritním majetkovým podílem obce apod.

6

V 96 % případů se jedná o kombinaci nějaké jiné formy buď s externím dodavatelem, nebo s obecní společností.

4

První tři formy lze označit jako interní (neboli in-house) produkci, naproti tomu čtvrtá forma je externí (neboli contracting-out) produkcí. U kombinace uvedených samozřejmě nelze jednoznačně určit, o kterou z těchto skupin se jedná. Další důležitá informace je, že u externích dodavatelů, obecních společností a tzv. kombinací by měla obec (v ideálním případě) provádět výběr dodavatele prostřednictvím soutěže. Tato problematika je podrobněji rozebrána v jiných publikacích.7

Stav zabezpečování služeb na úrovni municipalit bez statutárních měst Nejdůležitější z dat, které máme k dispozici, jsme shrnuli do následujícího grafu. Na ose x jsou jednotlivé sledované služby, osa y ukazuje procentuální rozležení jednotlivých forem zajišťování. Jak napovídá název této subkapitoly a uvedeného grafu, jsou zde zahrnuty všechny municipality s výjimkou statutárních měst. Dále je potřeba si uvědomit, že jednotlivé sloupce nemají stejnou váhu (např. výdaje na zabezpečení pohřebnictví jsou asi desetinové oproti výdajům na nakládání s komunálním odpadem).

Graf 1 Formy zajišťování služeb (bez statutárních měst) – přepočteno přes relativní váhu objemu výdajů

Zdroj: vlastní výzkum a výpočty, ARIS, ČSÚ

7

Například OCHRANA, F. – FANTOVÁ ŠUMPÍKOVÁ, M. – PAVEL, J. – NEMEC, J. A KOL. 2007

5

Z grafu je zřejmé, že nejvýznamnější formou je smluvní zajišťování služeb obecně, ať už prostřednictvím externího dodavatele nebo pomocí obecní společnosti. Do tohoto podílu je třeba započítat i variantu tzv. kombinací (důvody jsou zmíněny výše). Vlastní zaměstnanci jsou významněji používáni při produkci služby péče o podobu obce, pohřebnictví a odpadní vody, přičemž jde maximálně o čtvrtinu trhu. Tzv. jiné interní formy jsou ze všech forem nejméně významné, a to u všech služeb. Jejich podíl se pohybuje maximálně kolem 10 %. Pokud dáme dohromady kategorii externí dodavatelé, obecní společnosti a kombinace, pak zjistíme, že u služeb udržování místních komunikací, nakládání s komunálním odpadem a veřejné osvětlení má až 90 % výdajů všech zkoumaných obcí charakter smluvního zajištění služby a je tudíž smysluplné sledovat, zda při výběru dodavatele byly dodrženy právní normy upravující tuto oblast. Také u ostatních služeb jsou tato čísla poměrně vysoká a pohybují se na úrovni 70 či 80 % objemu výdajů. To znamená, že by nám při podrobnější analýze, která je provedena v následující kapitole, mělo vyjít, že obce ve velké míře používají soutěžní metody výběru dodavatele. Ne všechny obce mají, samozřejmě, povinnost soutěžit zakázku v otevřeném řízení nebo užším zadávacím řízení. Ve vzorku je řada menších obcí, u nichž jsou výdaje na služby ve výši zakázek malého rozsahu nebo podlimitních zakázek, kde lze uplatnit zjednodušené podlimitní řízení. Je však také třeba mít na paměti, že některé obce již od 5 tis. obyvatel vykazují v ARISu u některých služeb takový objem výdajů, že kdyby jej alokovaly pouze jednomu dodavateli, šlo by o nadlimitní zakázku. Při podrobnějším rozboru grafů lze zjistit, že v některých případech existují významné rozdíly mezi jednotlivými službami. Nejvyšší podíl externích dodavatelů přesahující polovinu finančních prostředků je u služeb nakládání s komunálním odpadem a veřejné osvětlení. Domníváme se, že tento fakt je možné vysvětlit skutečností, že obce nedisponují potřebnými specifickými aktivy, ať už jde o specifické hmotné aktivum v podobě například popelářského vozu v případě nakládání s komunálním odpadem, nebo vyškolenými pracovníky (jako například elektrikáři) v případě veřejného osvětlení. Jako nejjednodušší možnost se pak nabízí smlouva s externím dodavatelem. Nejvyšší podíl vlastních zaměstnanců je u služeb typu péče o podobu obce, čištění odpadních vod a částečně také pohřebnictví. Domníváme se, že u těchto služeb je pro běžný provoz obvykle potřeba relativně malá odborná náročnost, proto je mohou zvládat i proškolení zaměstnanci malých obcí. Údržba zeleně v obci, běžná údržba malé čistírny odpadních vod a drobné opravy hřbitova nevyžadují odbornou péči, proto mohou tyto činnosti zastat i vlastní zaměstnanci. 6

Stav zabezpečování služeb na úrovni statutárních měst Obdobně jako v předcházející podkapitole, také zde jsme provedli stejnou analýzu. Celý postup zpracování dat byl stejný včetně přepočtu přes relativní váhu velikosti výdajů. Jedinou změnou v následujícím grafu je zahrnutí statutárních měst do původního vzorku.

Graf 2 Formy zajišťování služeb (včetně statutárních měst) – přepočteno přes relativní váhu objemu výdajů

Zdroj: vlastní výzkum a výpočty, ARIS, ČSÚ

Na první pohled se grafy vzájemně téměř neliší, což by znamenalo, že statutární města skutečně nejsou nikterak specifická při volbě formy zajištění sledovaných služeb. Při podrobnějším zkoumání můžeme ale některé drobné rozdíly najít. Nejvýraznější zjištěnou změnou je nárůst významu obecních společností. Tuto skutečnost můžeme pozorovat u všech služeb s výjimkou pohřebnictví, kde se podíl obecních společnosti po zahrnutí statutárních měst snížil o dva procentní body (konkrétně se jedná o pokles ze 14 % na 12 %). Nejmarkantnější nárůst podílu obecních společností je u služeb veřejné osvětlení a místní komunikace, kde se jedná o posun z 22 % na 31 % respektive z 25 % na 39 %. Toto zjištění ovšem není žádným překvapením, protože pozitivní závislost mezi velikostí obce a podílem obecních společností bylo možné vysledovat již v původním vzorku nezahrnujícím statutární města. 7

Další pozorovanou změnou je pokles podílu vlastních zaměstnanců a externích dodavatelů a jejich přesun právě ke zmiňovaným obecním společnostem. Drobný pokles podílu vlastních zaměstnanců je možné sledovat u všech analyzovaných služeb. Naproti tomu externí dodavatelé jsou u všech služeb v podstatě na srovnatelné úrovni, markantní pokles je zejména u služby pohřebnictví (ze 42 % na 29 %). Celý tento vývoj si vysvětlujeme tím, že statutární města (nebo obecně větší města) mají více zakázek a větší zakázky, a proto je pro ně rentabilní založení vlastní obchodní společnosti, která zprostředkovává zabezpečování služeb pro město. Tyto služby by jinak města zajišťovala vlastními zaměstnanci (v případě malých zakázek) nebo externím dodavatelem (v případě velkých zakázek, na které by obec neměla dostatečné kapacity nebo postačující odbornou úroveň).

Způsob výběru externího dodavatele V případě, že obce zajišťují služby prostřednictvím externí nebo obecní společnosti, ptali jsme se jich na způsob, jakým byl dodavatel vybrán. Ochota odpovídat na tuto otázku byla však poměrně nízká. O důvodech tohoto stavu bychom mohli pouze spekulovat. Zákon o veřejných zakázkách umožňuje několik způsobů výběru externího dodavatele: »

otevřené řízení,

»

užší řízení,

»

jednací řízení s uveřejněním,

»

jednací řízení bez uveřejnění a

»

přímý nákup.

Lze říci, že způsoby výběru externího dodavatele jsou v podstatě logicky v zákoně uspořádány podle míry transparentnosti a administrativní náročnosti. Zatímco otevřené řízení můžeme považovat za nejvíce transparentní, ale zároveň administrativně nejnáročnější způsob, tak přímý nákup je svou povahou nejméně průhledný, ale zřejmě administrativně nejméně náročný způsob výběru externího dodavatele.

Stav zabezpečování služeb na úrovni municipalit bez statutárních měst Ve způsobech výběru dodavatele nejsou zásadní rozdíly napříč jednotlivými službami. Mírně se vymyká služba čištění odpadních vod, kde má větší význam užší zadávací řízení na úkor otevřeného řízení. Tento stav může být způsoben faktem, že se jedná o službu specifického charakteru, kde po výstavbě čistírny odpadních vod již prakticky není možné zvolit jiného dodavatele (zejména z důvodu velkých transakčních nákladů), tudíž neexistuje více zájemců,

8

neexistuje konkurence, a proto nemá smysl soutěžit dodavatele, když se do soutěže přihlásí pouze jeden zájemce.

Graf 3 Způsob výběru externí nebo obecní společnosti (bez statutárních měst) – přepočteno přes relativní váhu objemu výdajů

Zdroj: vlastní výzkum a výpočty, ARIS, ČSÚ

Z analyzovaného vzorku lze za relativně nejvíce transparentní považovat alokaci prostředků u služby nakládání s komunálním odpadem, kde je téměř polovina financí umísťována prostřednictvím otevřeného řízení. Podle poznatků z praxe je trh firem zajišťujících svoz komunálního odpadu většinou oligopolního charakteru a otevřená soutěž může být způsobem, jak donutit společnosti ke snižování ceny. Na území republiky ovšem existují také oblasti, kde podniká jediná firma disponující specifickými aktivy, což může být z hlediska nabízené ceny problém. Na opačném pólu z hlediska transparentnosti se pak nacházejí služby veřejné osvětlení a pohřebnictví, kde prochází shodně 43 % financí přes přímý nákup, resp. 48 % a 56 % nesoutěžními metodami (přímé zadání, zadání z volné ruky). Tento stav nepochybně souvisí především s průměrným objemem výdajů na tyto dvě služby – podlimitní zakázky se zřejmě budou u osvětlení týkat zejména obcí větších než 10 tis. obyvatel (a nadlimitní obcí nad 20 tis. obyv.) a u pohřebnictví se obce nad 50 tis. obyvatel budou pohybovat v podlimitních 9

zakázkách. Mezi další faktory, které mohou mít vliv na danou situaci, může patřit neexistence konkurence v malých obcích (což potvrzují i některé reakce v dotaznících), což vede k tomu, že drobné opravy jsou zadávány místnímu řemeslníkovi. V případě pohřebnictví to navíc podle některých odpovědí v dotaznících vypadá, že některé obce si v podstatě ani nejsou vědomy, co by do služby pohřebnictví mohlo ze strany obce spadat za činnosti. V takových případech je možné, že otázky směřující k pohřebnictví byly pochopeny jako pohřební služba a logickou odpovědí pak bylo, že služby si nakupují občané přímo u specializované soukromé firmy zajišťující pohřební služby (takže přímý nákup, ale v jiném slova smyslu).

Stav zabezpečování služeb na úrovni statutárních měst Také u způsobu výběru externího dodavatele jsme provedli nejdříve analýzu bez statutárních měst a poté pro srovnání stejný rozbor z celého dostupného vzorku. To ukazuje následující graf a text, který jej popisuje.

Graf 4 Způsob výběru externí nebo obecní společnosti (včetně statutárních měst) – přepočteno přes relativní váhu objemu výdajů

Zdroj: vlastní výzkum a výpočty, ARIS, ČSÚ

Změna, která je vidět na první pohled je jednoznačný nárůst kombinací ve všech službách. Nárůst je tak markantní z důvodu použití přepočtu přes výdaje, což samozřejmě zvyšuje váhu

10

statutárních měst, které mají větší rozpočty. Důvodem pro tak časté vyplňování několika nabízených odpovědí právě ve statutárních městech, což nelze vysvětlit velikostí města, může být jiná forma vyplňování. Ve statutárních městech jsme totiž dotazníky doplňovali osobním či telefonickým pohovorem, což pravděpodobně vedle k preciznějším odpovědím, které pak zahrnovali všechny druhy zakázek od malých (využívajících přímý nákup) po velké (které vyžadují sofistikovanější způsob výběru). Protože nárůst pole kombinace stlačil všechna ostatní pole, čímž ve všech případech snížil jejich význam, rozhodli jsme se pro další analýzu s vyřazením vícenásobných odpovědí – v grafech označovaných jako kombinace. Po provedení této analýzy jsme zjistili, že se statutární města při výběru externího dodavatele vůbec neliší od jiných měst. Rozdíly jsou v řádech jednotek procentních bodů, což nás samotné překvapilo. Tento fakt je velmi pravděpodobně způsoben pouze statistickou chybou a nelze z něj vyvozovat žádné relevantní závěry.

Závěr Při analýze formy zajišťování služeb již dřívější publikované výstupy ukázaly, že velké finanční částky procházejí přes formy, kde by se měl dodavatel vybírat prostřednictvím veřejné soutěže. Podle nejnovějších dat jsme v této oblasti došli k závěru, že se statutární města výrazně neliší od ostatních municipalit. Hlavní změnou, kterou je zde možno nalézt, je přechod od vlastních zaměstnanců a externích dodavatelů k vlastním obchodním společnostem. Důkladným rozborem způsobu výběru externího dodavatele jsme zjistili, že praxe ve statutárních městech se nikterak nevymyká postupu v jiných městech a obcích. Stále tedy platí dřívější závěr, že značný objem veřejných výdajů na služby je alokován tou nejméně transparentní cestou, kterou je přímé zadání. Z tohoto ovšem nemůžeme vinit statutární města, toto tvrzení se týká především malých obcí, větší obce ve větší míře využívají transparentnější a administrativně náročnější metody, na což mají také vhodný a dostatečně rozsáhlý administrativní aparát. Další výzkumy by se měly nejen ve statutárních městech zaměřit na otázky efektivní, legální a transparentní alokace prostředků. Obce by měly dbát zejména na oblast výběru dodavatele, kde je potřeba dodržovat legislativní podmínky hlavně z pohledu transparentnosti.

11

Seznam použité literatury [1]

FANTOVÁ ŠUMPÍKOVÁ, M. – ROUSEK, P. (2007): Jak obce zajišťují veřejné služby? In: Theoretical and Practical Aspects of Public Finance [CD–ROM]. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2007. ISBN 978–80–245–1188–7.

[2]

MERIČKOVÁ, B. (2003). Zabezpečovanie verejných služieb verejným a súkromným sektorom. Disertačná práca. Univerzita M. Bela, B. Bystrica.

[3]

NEMEC, J. – MERIČKOVÁ, B. – ŠUMPÍKOVÁ, M. (2004): „Public-private-civil mix“: nástroj zvyšovania efektívnosti veřejných výdavkových programov. In: IX. mezinárodní konference Teoretické a praktické aspekty veřejných financí. Praha : Oeconomica [CD-ROM], 2004, 14 stran. ISBN 80-245-0677-7.

[4]

NEMEC, J. – MERIČKOVÁ, B. – ŠUMPÍKOVÁ, M. (2007): Contracting-out at Local Government Level: Lessons for Transitional Economies. International conference Public Administration Research and Education in China Today. Shanghai : Fudan University, Čínská lidová republika, 09/2007, str. 189 – 201.

[5]

OCHRANA, F. – FANTOVÁ ŠUMPÍKOVÁ, M. – PAVEL, J. – NEMEC, J. A KOL. (2007): Efektivnost zabezpečování vybraných veřejných služeb na úrovni obcí. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2007. ISBN 978-80245-1259-4.

[6]

OCHRANA, F. (2007): Ekonomická analýza hodnotících kritérií pro zadání veřejných zakázek (analýza stavu a náměty na změny). Brno, 13. září 2007. In: Jurčík, R., Krutáková, L., Konopáč, V. (ed.). Veřejné zakázky a PPP projekty – potřebnost změny právní úpravy v EU a v ČR. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007, s. 100–105. ISBN 978–80–7375–083–1.

[7]

OCHRANA, F. (2007): Veřejné zakázky. Studijní text ke školení v rámci projektu JPD–3 Audit výkonnosti veřejných výdajů.

[8]

OCHRANA, F. – ŠUMPÍKOVÁ, M. (2006): Vliv organizačních forem na hospodárnost, efektivnost a účelnost při zabezpečování veřejných služeb na úrovni municipalit. In: Vargová, Viktoria, Elexa, Ľuboš (ed.). Európske financie – teória, politika, prax [CD-ROM]. Banská Bystrica : Ekonomická fakulta University M. Bela, 11/2006. ISBN 80-8083-335-4.

[9]

PAVEL, J. (2006): Methods of selection of external suppliers of local public services and the impact of the quality of selection procedure on the effectiveness and efficiency of local public service provision in the Czech Republic. Moscow 12

12.07.2006 – 13.07.2006. In: Mezinárodní konference světové banky [CD-ROM]. Moscow : World Bank, 10 s. [10] PAVEL, J. (2007): Metódy zabezpečovania vybraného okruhu služieb obcami na Slovensku

a

vzťah

k

nákladovej

efektívnosti.

Publikováno

na:

http://www.transparency.sk/PPP/docs/metody.pdf. [11] ROUSEK, P. (2007): Zajišťování veřejných služeb v ČR – zkušenosti ze sběru primárních dat a analýzy. Mezinárodní konference ETAP II, Banská Bystrica, Slovensko. [12] ROUSEK, P. – FANTOVÁ ŠUMPÍKOVÁ, M. (2007): Situace v zajišťování služeb municipalitami

v České

republice.

Sborník

z konference

Problematika

zabezpečování veřejných služeb, říjen 2007, str. 121 – 138. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978–80–7399–030–5. [13] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších změn a doplňků. [14] Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších změn a doplňků. [15] Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších změn a doplňků. [16] Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších změn a doplňků. [17] Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších změn a doplňků. [18] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších změn a doplňků. [19] Automatizovaný

rozpočtový

informační

http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/ [20] Český statistický úřad (ČSÚ) http://www.czso.cz

13

systém

(ARIS)