Milí farníci! Přiblížilo se nám velikonoční třídenní: Zelený čtvrtek - hostina Boží lásky, Velký pátek - maximální Boží vydanost vůči nám lidem a Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, pravého člověka a zároveň pravého Boha. Díky Ježíši Kristu i my můžeme znovu a znovu vstávat z mrtvých do pravé svobody božích dětí! To je naše velikonoční radost! Rád bych se s Vámi také podělil o „úmysly“, které má naše Kongregace Misionářů oblátů P. Marie Neposkvrněné. Chtěli bychom, pokud nás Bůh povede tímto směrem, vybudovat na Klokotech „centrum oblátské spirituality“. Od července by se měla naše „omikomunita“ na Klokotech rozrůst o dva spolubratry: P. Marka Adamczuka a P. Vlastimila Kadlece, kteří budou vytvářet toto oblátské „centrum“. Mělo by sloužit pro rozvinutí oblátské spirituality, pro práci s mládeží, pro nová povolání k oblátům a oblátkám… Sami nevíme, po jakých cestách nás povede Duch Boží. Chceme také v nejbližším okolí klokotského kláštera koupit pozemek, kde by se toto oblátské „centrum“ mohlo vybudovat. Prosíme Vás o Vaši pomoc a modlitbu.
Jménem klokotské komunity Oblátů P. Marie Neposkvrněné Vám přeji požehnané prožití dnů velikonočních!
Váš P. Jiří Můčka,omi
Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty a Obláti Panny Marie Neposkvrněné Vás zvou na:
„Velkou klokotskou křížovou cestu“ 2.4.2010 - Velký pátek - na Klokotech v 15.45 hod. následují velkopáteční obřady v 17.00 hod. poté začátek Novény k Božímu milosrdenství 3.- 5.4.2010 - novéna v 15.00 hod. 6.-10.4.2010 - novéna v 16.15 hod. 11.4.2010 – 2. velikonoční neděle Svátek Božího milosrdenství zakončení novény - adorace - 15.00 hod. možno přistoupit ke svátosti smíření
† 27.3.2010 si Pán povolal pí Berkovou Marii, obětavou duši Klokot, ctitelku P.Maria a P.Ježíše. Odpočinutí věčné, dej jí, Pane!
Pokračování rozhovoru z březnového Fiatu s P. Vlastimilem Kadlecem, omi 2) Proč jsi oblátem? U tvého obrácení stáli redemptoristé na Svaté Hoře… Tak to by bylo vážně na dlouhé povídání. Ale doufám, že oblátem jsem hlavně proto, že to tak chtěl Bůh. Jak už jsem řekl, na počátku bylo slovo: radost a pak už jen dlouhé hledání. A jedny z prvních, které mi Bůh poslal do cesty, aby mi v tom hledání pomohli, byli opravdu redemptoristé. Na Svaté Hoře mě pokřtil o. Stanislav Přibyl, současný generální vikář litoměřické diecéze a tehdejší svatohorský farář. Když jsem pak začal přemýšlet o řeholním povolání, bylo tedy nasnadě, že mě napadli jako první redemptoristé. Jenže pak došlo k dalšímu „osudovému“ setkání. Jsem přesvědčen o tom, že Bůh k nám promlouvá a dává nám najevo svou vůli hlavně prostřednictvím setkání s jinými lidmi. A pro mě byl tehdy takovým Božím vyslancem o. Martin Sedloň. Pamatuji si dobře první večer strávený na Klokotech – přijel jsem „na inzerát“, abych o. Martinovi pomohl s organizací první klokotské pouti konvertitů. Seděli jsme v Emauzích, on měl na sobě kleriku a za pasem oblátský kříž… a bylo rozhodnuto! Samozřejmě přeháním, byl to jen začátek, ale bez onoho večera… kdo ví. 3) Která oblast pastorace je ti nejbližší? V té opravdové pastoraci jsem jen krátce, vlastně jen půl roku své jáhenské služby v Kroměříži, ale měl jsem to štěstí, že celá naše formace v Itálii byla postavena právě na apoštolské zkušenost, a tedy na pastorační činnosti. Většinu času jsem trávil s mládeží: ve školách, farnosti, ale především s oblátskou mládeží při různých společných misijních činnostech. Co mě ale nejvíc oslovilo, byly lidové misie a naše spolupráce s oblátskými laiky. Myslím, že síla a věrohodnost nové evangelizace se odvíjí právě od spolupráce a od kvality vztahů mezi námi křesťany nejrůznějších povolání. A tím zároveň odpovídám na tvou další otázku: na co se ve své práci nejvíc těším. Těším se na radost z opravdové misie, kdy bude k dorozumění mezi misionáři řeholníky a misionáři laiky stačit jen pohled, protože nám všem bude v žilách proudit stejná oblátská krev, stejné Evženovo nadšení pro Krista a jeho Církev. 4)Otec Marek v kroměřížském Fiatu píše, že kněz je jako osel, který na svém hřbetě nese Krista: je to břemeno těžké, radostné, je to víc dar nebo úkol? Moc se mi zamlouvá přirovnání kněze k oslu. Navíc mi byl v kněžském úřadě vždy nejbližší rozměr služebný. I proto jsem se asi, co by jáhen cítil tak dobře. Dokonce jsem během své řeholní formace delší dobu přemýšlel o tom, jestli bych se neměl stát řeholním bratrem a třeba právě trvalým jáhnem. Ta oslova zdánlivá neužitečnost a hloupost nejlépe svědčí o tom, že Bůh užívá jiných kritérií, než jsou ty, jimiž se řídí dnešní svět. A být oslem, jít tam, kam vás pošlou, nosit to, co na vás naloží, zase nejlépe dokazuje to, že pokud je v lidském životě na prvním místě Bůh, získává všechno – jakýkoliv druh služby a činnosti – nekonečnou hodnotu. Ale ono u kněze vlastně ani tak moc nejde o to, jestli je osel nebo jiné tažné zvíře, důležitější je, aby na svém hřbetě nosil opravdu Krista. A to bude jistě i pro mě ten nejtvrdší oříšek. A jestli je to víc dar nebo úkol? Je to obojí, důležité je ale pamatovat vždy na to, že každému úkolu předchází Boží milost, že tedy dar je vždy na prvním místě. 5) Světit tě měl, stejně jako při jáhenském svěcení, o. biskup Radovský. Máme z toho něco vyvozovat? Byl bych býval opravdu moc rád, kdyby mě býval světil o. biskup František. Byla by tak zachována kontinuita mezi mým jáhenským a kněžským svěcením, ale hlavním důvodem bylo to, že si o. biskupa Radovského moc vážím a že je nám oblátům velmi blízký, a také snad není žádným tajemstvím, že naše komunita právě v jeho plzeňské diecézi by moha být mou budoucí domovskou komunitou. Jenže člověk míní, a Pán Bůh mění, a tak jsem byl vysvěcen naším arcibiskupem Janem Graubnerem, a mám z toho obrovskou radost. pro Fiat se ptala Hanka Koukalová
Kdo je ten nejgeniálnější Inženýr? Současné všeobecně známé teorie o vzniku života nenávratně končí na samém začátku, když se má vysvětlit vznik živé buňky. O složitosti živé buňky neměl Darwin potuchy. Dnes víme, že buňka je nejkomplexnější a nejsložitější systém, s jakým se kdy člověk setkal. Tato miniaturní jednotka má svou centrálu na výrobu energie, továrny na výrobu nezbytných enzymů, banku dat s nezbytnými informacemi o svých procesech, své laboratoře, rafinerie, transportní systémy. W.H. Thorpe významný biolog, přiznává, že i ta nejjednodušší buňka představuje mechanismus neobyčejně složitější než jakýkoliv stroj, který by byl schopen člověk vymyslet, natož zhotovit. „Ani ty nejvyspělejší technologie nedokážou něco podobného realizovat. Svěřit produkci buňky náhodě je něco podobného jako předpokládat, že tornádo může s hromadou trosek zamíchat tak geniálně, že z nich vznikne Boeing 747.“ To je výrok matematika a astronoma Freda Hoyleho. Evoluce musí ztroskotat již na problému, jak vytvořit proteinovou molekulu. Náhodná formace proteinu je naprosto nemožná. Je zcela nemyslitelné, aby se miliony proteinů seřadily samovolně do jediné možné řady, která je nezbytná pro jednu lidskou buňku. Pravděpodobnost takové náhody se rovná 1:1040 000. To je evidentně pravděpodobnost, která se rovná 0. Pravděpodobnost, že proteinová molekula skládající se průměrně z 500 aminokyselin se uspořádá podle správné kvantity a sledu a že všechny aminokyseliny levotočivé jsou spojené jen s pravotočivými, rovná se 1:10950. Proteiny mají daleko komplexnější strukturu než jakákoliv chemická substance. Je proto vyloučeno, aby proteiny, z nichž každý je geniálním dílem stvořitelského projektu, měly svůj původ v chemických, zcela náhodných reakcích. Evolucionisté tvrdí, že život vznikl ve vodě. Věda však dospěla k poznání, že je to vyloučeno. Když se aminokyseliny kombinují, aby mezi sebou vytvořily potřebnou proteinovou strukturu, vyloučí se přitom molekula vody. Proces, při kterém se vylučuje voda, má mezi všemi chemickými reakcemi tu nejmenší pravděpodobnost, pokud by se nacházel v prostředí vody. Je to tzv. „Le Chatierův princip“. Oceány tedy vůbec nejsou kolébkou života, protože nejsou vhodné pro formaci proteinů. Zatím jsme mluvili o té nejjednodušší buňce. Molekula DNA, která se nachází v jádru každé ze 100 trilionů buněk, které tvoří lidské tělo, obsahuje kompletní plán na konstrukci celého těla do nejmenších podrobností. Jsou to informace o 260 kostech, 600 svalech, o složité síti 10 000 auditivních svalů, o 2 milionech optických nervů, o 100 bilionech nervových buněk, milionech kilometrů cév atd. Kdybychom chtěli všechny tyto informace kodifikované v jedné buňce DNA vypsat, potřebovali bychom na to 900 svazků, každý o 550 stránkách. To vše je zakódováno v tzv. genu. Jedná chyba v sekvenci nukleotidů, které představují gen, by znamenala jeho úplné znehodnocení. A to jsme teprve u struktury a nikoliv u procesů. „Bohužel, vznik buňky zůstává tím nejtemnějším bodem celé evoluční teorie.“ Toto dodává Alexander Ivanovič Oparin, ruský biolog a biochemik. Americký vědec Jeffrey Bada v roce 1998 napsal: „Dnes, na konci XX. století se nacházíme stále na začátku největšího nevyřešeného problému, jaký nás čekal na jeho začátku: Jaký je původ života na Zemi?“ Kdo chce ještě dále věřit v náhodu a velký třesk, věří v něco, co se spíše než vědecké hypotéze podobá dětské fantazii: „Tati, já už vím, jak …“ Kdo je tedy ten nejgeniálnější Inženýr? Podle Týdeníku Matice Cyrilometodějské č. 6/2010 zpracoval Jan Krátoška
Z kroniky Klokotské před 60 lety Rok 1950. V dubnu – v noci ze 14. na 15.4. – došlo jako v celé republice k přepadení Klokotského kláštera komunisty a lidovými milicemi. Zatčeni byli superior P. Jan Gláser a P. Zikmund Tománek. Byli soustředěni v budovách pro ně určených , mnozí byli internováni v Želivi. Z Klokot byl zřízen domov důchodců pro přestárlé babičky, které ošetřovaly ctihodné sestry sv. Vincence, k tomu z domova dosazené. Dům i kostel bez Pána chátraly, zatékalo přes rozbité tašky a zrezivělý plech, zničena fasáda. Dům – rezidence – přestal vyhovovat jako „domov důchodců“, chovanci byli přesídleni do jiných domovů, hlavně do Choustníka a Chýnova. Místo bylo určeno k zániku. Po odchodu Těšitelů byly mše svaté slouženy v neděli v 8.30 hodin, odpolední požehnání v létě v 16.30 hod. a v zimě v 15 hod.. Po návratu ze želivské internace byl biskupem ThDr. Josefem Hlouchem pověřen duchovní službou na Klokotech P. František Mezera, který spravoval i Dražice. V té době (padesátých let) byla – rovněž na udání*, jak je uvedeno na str. 63 v Kronice, vykradena kazeta ukrytá pod mensou oltáře sv. Václava, kam byly ukládány doklady o zemřelých, popravených za Heydrichiády. Vše zničeno. Hlavní srpnové pouti se zúčastnil českobudějovický biskup ThDr. Josef Hlouch. *P. Alois Matulík „Sluha Matky Boží na Klokotech píše 31. srpna 1971 v článku „Kousek historie Klokot: Tento znak (pozn. – kovový štít Československa s Podkarpatskou Rusí na oltáři sv. Václava), byl po německém záboru Československa ráno ve ¾ na šest na udání zaprodance odmontován a odvezen na Oberlandrát v Táboře. (Pozn.: tím je míněno udání první – mapa byla navrácena 23.5.1945). Dr. Rytíř Prosba farníkům: Jelikož jsou v kronice údaje o letech 1950 – 1960 sporé, prosím pamětníky o případné informace z těchto let, aby mohly být pro paměť alespoň dodatečně zaznamenány. Vikariátní katechetické středisko Tábor a Římskokatolická farnost Tábor – Klokoty Vás srdečně zvou na: Velikonoční dílnu v Emauzích na Klokotech 1. dubna 2010 – Zelený čtvrtek - od 9 hod.- závěr dle zájmu dětí Budeme vyrábět: pomlázky, zdobit kraslice, velikonoční dekorace apod. S sebou: přezůvky, vyfouklá vajíčka, igelitku nebo krabičku na výrobky
Výtěžek z prodeje výrobků (4.1. po mši sv.) zaslán otci Güntherovi E.,OMI do Pakistánu.
a na Velikonoční Setkání dětí na Klokotech ve dnech 9. - 10. 4. 2010 v poutním domě Emauzy. - začínáme v pátek v 18 hod. - končíme v sobotu v 17 hod. Cena: 150 Kč (nocleh, večeře,snídaně, svačina, oběd, svačina) S sebou: spacák, přezůvky, věci osobní potřeby Bližší informace: M. Samcová 603 331 002,P. J.Můčka OMI 731 402 862, J. Pecherová 723 331 951
OZNAMY-POZVÁNÍ ◄- Prosíme o pomoc při velikonočním úklidu kostela a okolí 31.3. - středa od 8 hod. ☺- Setkání ministrantů – nácvik na Velikonoční vigilii – 31.3. středa 17.45 hod. ◄- Prosíme nahlaste se na službu hlídání u Božího hrobu – na Bílou sobotu – 9 - 15 hod. ☺- Na Bílou sobotu Vás zveme po Velikonoční vigilii k posezení v Emauzích ◄- Zveme mamky s dětmi 8.4. na mši svatou v Emauzích - 10.30 hod., přede mší svatou možno přistoupit ke svátosti smíření od 9.30 hod. ☺-11. 4. – 2. neděle velikonoční – přineste na mši svatou postní pokladničky ◄- 14.4. – středa – mši svatou v 17 hod. celebruje generální vikář P. A. Pintíř, poté v 18 hod. v Emauzích přednáška P. A. Pintíře ☺- Tradiční burza pro každého - v sobotu 17. dubna od 8–12 hod. v Emauzích. Vše na ní bude zdarma. ◄- Promítání filmu Pragovka na Haiti + debata s účastníky
tohoto projektu - 18. 4. - Emauzy - 15 hod. ☺- Prázdné hnízdo „a co teď? - Víkend pro rodiče, kterým odešly nebo odcházejí děti z domova 16.4. od 18 hodin – 18.4. do 13 hodin. Místo - Ktiš – středisko DCM. Cena pro pár: 750 Kč. Přihlášky mailem na:
[email protected] nebo telefonicky na tel.č.: 380 420 341, 731 402 981.
Celonárodní soutěže – Naše rodinná oslava, vyhlášené Národním centrem pro rodinu a Katechetickým střediskem, se účastnilo z náboženství a klokotské farnosti 7 dětí. Celkem se soutěže v krajském kole účastnilo 335 děl výtvarných a 54 literárních. V krajském kole (v literárním zpracování – 3. kategorie) se Luboš Havlík a Aneta Laitlová umístili na 1. a 2. místě. Gratulujeme! Jejich práce postupují do národního kola.
Daniel Havlík
Anna Rytířová
Václav Samec
Monika Havlíková
Martina Samcová
Jednoho slunečného prázdninového dne jsme s rodinou vyrazili do jihlavské ZOO. Měli tam hodně zvířat, ale nejvíc se mi líbila vydří rodinka. Zrovna vydří rodiče učili mládě plavat. Mláděti se nechtělo do vody, a tak ho vydří maminka chytila za kožich a šup s ním do vody a ona za ním. Mládě chtělo ven, ale to vydří táta neviděl rád. Chytil ho do zubů za jeho malé ucho a už ho táhl do vody po smyku. V tu chvíli ho mamince bylo líto, doplavala mu na pomoc. Vyškrábalo se jí na hřbet, asi chtělo odpočívat. To když táta spatřil, rychle za nimi doplaval, shodil ho do vody. Tak se to opakovalo ještě několikrát. Čekal jsem, kdy je to přestane bavit. Víte jak vše dopadlo? Rodiče to nevzdali, a po vytrvalé lekci plavali všichni tři po hromadě. Maminka, tatínek a vydrátko uprostřed. Na tento výlet moc rád vzpomínám. Snad proto, že jsme byli všichni pohromadě, ale i pro tu krásu a legraci, kterou jsem viděl a zažil v ZOO. Nemusí se oslavovat jen svátky a narozeniny, ale dají se oslavit i obyčejné dny. Luboš Havlík Rodinné svátky na chalupě Každý rok se setkává naše rodina na chalupě, která patří mým prarodičům. Sejdeme se vždy v sestavě - mamka, taťka, bráchové Ruda a Honza, bábina, děda, strejda Lubor, teta Jana, bratranec Mišo, sestřenice Lucka a samozřejmě naši psi Břéťa, Bella, Káča a Kešu. Svátky říkáme, protože se sejdeme za účelem oslavit vše dohromady, svátky a narozeniny všech členů rodiny. Všichni kromě mého bratra Honzy máme narozeniny a svátky v dubnu a květnu. Večer před setkáním jsme všichni „naplí jak kšandy“. Ptáte se proč? Protože nikdy nevíme, jestli se při oslavě setkáme i s dědou. Pokaždé totiž odjíždí na výlet do Písku… Tedy, aspoň to říká babina. My si ale všichni myslíme, že sedí někde za pařezem, a poslouchá, pozoruje a pro sebe si nás komentuje. Jak vytahujeme gril, jestli ho podložíme, jaké dřevo použijeme, jestli používáme správnou vodu z kýblů, jestli altánek stojí tam, kde mu určil místo, jestli máme všichni čepice proti sluníčku, jestli jsme dali pivo do kýblů, jestli jsme pejskům daly vodičku, jestli…, jestli… Protože když náhodou do toho Písku neodjede, tak tohle všechno slyšíme na vlastní uši a ještě mnohem víc! Mišo, proč sis nenašel jinou práci. Lucka, že moc utrácí. Strejda, aby se dal ostříhat. Moje máma, kdy už se spadne.
Mí bráchové, když už si konečně vezmou batoh a půjdou do světa. Já, že se mnou bude ještě hodně práce. Snad akorát můj táta, který mu spravuje auto, a má teta, která je jako on Slovenka, se jeho výtkám vyhne. No a taky pejskové. Hlavně ten jeho – Kačenka, na tu nedá dopustit. Vždycky nás okřikne, když Kačence říkáme, že „leží i když běží“, protože je hrozně tlustá. Jakmile dáme maso na gril, začnou se rojit psi kolem táty. Proč?? Táta totiž hlídá maso, aby se nespálilo. Jenomže on ho hlídá tím, že ho vždycky polovinu sní! Potom přijde bábina v nových „de mode“ kalhotech a v nové halence a lá noční košile a ve třech kloboucích, nejlépe nasazených najednou. Mezitím se kluci stihnou porvat kvůli nadávkám a životnímu stylu, (jeden je fit–trenér a druhý lékař), děda začne konverzovat se svojí snachou ve slovenštině a hlavně se všichni musíme fotit, protože babina je vášnivý fotograf – amatér. Vždycky se za ten den hrozně nasmějeme☻ a večer se rozjíždíme do svých domovů a domlouváme příští setkání. Mamka všem vždycky říká: “Až dojedete, zavolejte“!! Ale telefon už večer neslyší, protože spí jak dudek! Takhle hezký zážitek máme každý rok. ♥=D Aneta Laitlová NEJEN PRO DĚTI Dnešní okénko pro děti jsme vybrali z křesťanského časopisu pro předškolní děti – Cvrček, který odebírají maminky v Klokotech.
Najdi 6 rozdílů.
Bohoslužby Svatého týdne a o Velikonocích 2010 Děkanský „Klášterní“ Tábor – kostel TA kostel TA Klokoty
28. března – 5. dubna 2010 Květná (pašijová) neděle - ranní chvály a svěcení ratolestí: - mše svatá:
10.00
10.00
8.30
17.00 9.00 ČB – katedrála: mše svatá se svěcením olejů 9.00 Klokoty-Emauzy – velikonoční dílna pro děti 17.00 16.30 18.00 16.00
18.30
1 hod. přede mší
18.00
18.00
18.00*
Velký pátek - velká křížová cesta v přírodě - velkopáteční obřady Bílá sobota - modlitby u Božího hrobu Slavnost Zmrtvýchvstání Páně - vigilie – sobota 3. 4. - obřady velikonoční vigilie - den slavnosti – neděle 4. 4. - mše sv. se žehnáním pokrmů Pondělí velikonoční - mše svatá
8.00
15.45 17.00 9.00 – 15.00
21.00*
19.30
16.00*
8.30* 8.30
10.30
11.30
1 hod. přede mší
17.00 17.00
- mše na památku Večeře Páně
Dražice
8.00
8.30 18.00 1 hod. přede mší Svátost smíření ve Svatém týdnu Pondělí Svatého týdne - mše svatá Úterý Svatého týdne - mše svatá Středa Svatého týdne - mše svatá Zelený čtvrtek
SezimoRatibořPohnání vo Ústí ské Hory
18.00
18.00
16.00 9.00 – 11.00
18.00
16.00
20.00
10.00
10.30
10.00
10.30
11.30
9.30 Ratibořice 10.00
8.30 8.30
* tučná kurzíva – bohoslužby vede pomocný českobudějovický biskup mons. Pavel Posád
Vzkříšený Pane, dej, ať tajemství Tvé velikonoční radosti zazáří v našich dnech jako jitřenka.
MŠE SVATÁ S MODLITBAMI ZA UZDRAVENÍ VE STŘEDU
21. DUBNA 2010 V 17 HOD.
v kostele NANEBEVZETÍ PANNY MARIE V TÁBOŘE - KLOKOTECH,
slouží P.
ANTHONY SAJI V.C.
nástupce otce Billa Otec Anthony pochází z Indie a osm let slouží v Africe. Před dvěma lety byl pověřen pokračováním v evangelizačním díle otce Billa. Celý rok cestuje po světě a vede exercicie v tichu, zaměřené na uzdravení a duchovní obnovu.
Je to člověk hluboké víry, plný Ducha svatého, s nadšením pro Ježíše a láskou k lidem, zocelený mnohým životním utrpením.
Bližší informace: tel. 607 609 103 e-mail:
[email protected]
