NOVÝ SVĚT
Když na jaře otevřel se první květ, tu pro naše děti začal nový svět. Co oči nevidí, srdce nebolí, praví tak staré přísloví. Ale i slepé dětičky mají chytré hlavičky. Proto se chtějí všemu naučit, nemůžou doma pořád lenošit. Už je tomu 180 let, co začal pro naše děti nový svět. I nevidomí mohou číst a psát, společně moudrost nabývat když trpěliví učitelé, starají se o děti skvěle. Rodiče jistě šťastní jsou, když jejich děti výukou získají spoustu znalostí, do školy chodí s radostí. V mateřince jim přijde vhod, když hrou poznají šestibod,
pak na škole už základní učí se znaky ostatní. Pan Beitl by jistě radost měl, až by je všechny uviděl, jak na „pichťáku” obratně si vedou a na střední už toho tolik svedou. V roce osmnáctsettřicetpět, kdy nevidomým začal nový svět, to nikomu se ani nesnilo, jaké rozměry získá Beitlovo dílo. A nyní po tolika letech můžeme se radovat na našich dětech, že mohou v této škole studovat, a nejenom to, také sportovat. Děkujeme všem, kdo svůj čas dětem věnují, s radostí, láskou o ně pečují Pro nelehký život připravit je musí, až v “novém světě” už sami všechno zkusí.
Jitka Rejtarová, maminka Dominika a Šimona 5
OBSAH
Nový svět
3
Malujeme a tvoříme
57
Úvodní slovo
7
Cestujeme
58
Charakter školy
8
Sportujeme
61
Historie školy v datech
11
Tělesná výchova a sport
62
Areál školy
19
Bavíme se a poznáváme
63
Škola dnes
26
Hudební skupina Band(a)
65
Střední škola
30
Školní ples
66
Pečovatelské služby
32
Soutěž v psaní na klávesnici
66
Textilní a oděvní výroba
33
Účast v projektech EU
66
Sociální činnost
34
Obrazy na dotek
67
Rekondiční a sportovní masér
36
Tvorba žáků a studentů
68
Masér sportovní a rekondiční
37
Vzpomínky
69
Obchodní akademie
38
Několik zastavení
70
Základní škola
40
Ze vzpomínek pamětníka
72
Základní škola speciální
44
Poděkování
73
Mateřská škola
48
Pár myšlenek na závěr
74
Speciálně pedagogické centrum
52
Kontakty
76
Internát, školní družina školní klub
54
Školní jídelna a výdejna
55
ÚVODNÍ SLOVO
Ředitelka školy
Mgr. Dagmar Sýsová
V roce 2005, kdy Základní škola pro zrakově postižené v Brně slavila 170. výročí založení prvního soukromého ústavu pro slepé v Brně, chtěla tehdejší ředitelka školy zařídit trvalou změnu názvu školy jako projev vděčnosti současné generace za zásluhu o rozvoj péče o slepé na Moravě. Název školy měl být doplněn jménem J. R. Beitla, zakladatele prvního slepeckého ústavu na Moravě. Bohužel se představa paní ředitelky nesplnila. Život přinesl zcela jiné problémy a místo řešení nového názvu školy přišel požadavek zřizovatele školy sídlící v jednom areálu sloučit. 1. 7. 2006 se Základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, jejíž ředitelka Mgr. Hana Adamczyková odešla do důchodu, a Střední školy pro zrakově postižené sloučily pod názvem Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2. Ředitelkou sloučených škol se stala Mgr. Dagmar Sýsová.
Rozhodnutí MŠMT ČR o sloučení škol iniciovalo znovuzaložení odborové organizace na Základní a mateřské škole pro zrakově postižené. Od roku 2007 platí kolektivní smlouva. Samotný proces slučování těchto dvou organizací nebyl vůbec jednoduchý. Během několika měsíců se ale celý proces sloučení, jak v oblasti majetku, financí, tak i v oblasti personální, zvládl. Vedení školy i zaměstnanci hledali další společnou cestu v míru a bez konfliktů. Dnes, osm let po, mohu říci, že jsme vytvořili ucelený kolektiv, který táhne za jeden provaz a snaží se dojít ke stejnému cíli - rozvíjet u každého dítěte individuálně takové vlastnosti, dovednosti, návyky a schopnosti, které mu umožní bezproblémové a co nejširší uplatnění mezi vidoucí populací. Ve škole je přátelské prostředí, ve kterém panuje vzájemná důvěra mezi vyučujícími a žáky. Máme rok 2015 a je zde opět výročí založení ústavu pro slepé na Moravě - nyní 180 -ti leté. Ohlédnu se trochu zpět a pokusím se popsat některé, pro nás důležité události, které se během posledních deseti let odehrály.
Mgr. Dagmar Sýsová
9
OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ
Všechny stupně vzdělávání i všechny obory na SŠ vzdělávají podle školních vzdělávacích programů, přizpůsobených a zohledňujících postižení dětí a žáků. Jednotlivé součásti škol se propojily. Pedagogové i žáci spolu komunikují a vzájemně si vypomáhají. Během tohoto období jsme se úspěšně zapojili do tří projektů EU. Navázali jsme spolupráci s mnoha subjekty, mimo jiné i s těmi, kde vykonávají naši žáci celoroční praxe (Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením Chrlice, Vojenská nemocnice, nemocnice Milosrdných bratří, Úrazová nemocnice a další). Stali jsme se Fakultní školou PdF MU Brno.
Charakter školy 10
OBLAST MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ
Budova mateřské školy prodělala celkovou rekonstrukci. Proběhla rekonstrukce terasy u mateřské školy tak, že ji mohou děti využívat téměř celoročně. Vybudovali jsme zcela nové sociální zařízení ve všech poschodích budovy B2. Barevně jsme ztvárnili všechny budovy internátu (B5). Je obnovený autopark máme nová vozidla pro SPC a pro školu. Také jsme modernizovali učebny výpočetní techniky na všech budovách školy, dovybavili jsme některé učebny interaktivními tabulemi, kompenzačními pomůckami apod.
11
Historie školy v datech
zpracováno podle publikací D. Hanáka, J. Smýkala a zápisů ve školní kronice 13
1835−1846 Ústav pro slepé, Brno – Zábrdovice, zakladatelem Jan Nepomuk Rafael František Beitl
1846−1912 Moravsko-Slezský ústav pro slepé, Radvitovo (dnešní Žerotínovo) náměstí Jan Schwarz (ředitelem 1853 – 1888) František Pavlík (ředitelem 1888 – 1919)
1912−1940 Moravsko-Slezský zemský ústav pro slepé, Brno - Černá pole Antonín Špička (ředitelem 1919-1933)
14
1935−1946 Přemístění a rozdělení ústavu do Chrlic a Pisárek. V čele ústavu se vystřídali: Norbert Stanislav Doležel (1943 -1948), Josef Sedlák (1948 – 1950), Jaroslav Pozdník, Otakar Sadovský, Rudolf Vejmělek, Vincenc Král, Lubomír Nop (1942 – 1950)
1935−1946 Opatrovna s mateřskou školou v Brně Pisárkách, Veslařská 1926 - 1950
1949−1990 Národní a osmiletá neúplná střední škola v Brně, ulice Veveří Drahomír Hanák (ředitelem 1950 – 1977)
15
1957
1990
Otevření třídy pro slabozraké
Přemístění základní školy do Pisárek Mgr. Hana Adamczyková (ředitelkou 1990 – 2006). Založení Nadace pro pomoc těžce zrakově postiženým dětem, rozsáhlé rekonstrukce areálu, výstavba nového internátu, rekonstrukce stávajících budov.
1985 1961 Základní devítiletá škola internátní se třídami pro slabozraké PhDr. Josef Smýkal (ředitelem 1977-1982).
Získání nové budovy pro MŠ v Černých polích, Zdenka Plisková (ředitelkou 1982 – 1990).
1987 Mateřská, základní a zvláštní škola pro nevidomé a slabozraké s internátem
1978 Založení mateřské školy pro nevidomé
1.7.1992 Získání právní subjektivity.
16
1994 Založení Speciálního pedagogického centra.
1992 Zřízení nadační Střední školy internátní pro zrakově postiženou mládež. Mgr. Jiří Nesveda (ředitelem 1992– 1997, 1998– 2000)
1997 1996 Zahájení výuky prvního stupně ZŠ a tříd zvláštní školy v nově zrekonstruované budově.
1993 Nová budova internátu ZŠ
Vřazení SŠ do systému státních škol, změna názvu SŠ na Speciální střední školy a Odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež. Ing. Zdeňka Kurková (ředitelkou 1997 – 1998) Zřízení třídy pomocné školy.
1999 Změna názvu školy na Speciální školy pro zrakově postižené.
17
2000 Zahájení bezbariérových úprav v areálu ZŠ
2002 Obnovení výuky ve zrekonstruovaných prostorách SŠ.
1.7.2006 Sloučení základní a střední školy Střední škola, Základní škola a Mateřská škola pro zrakově postižené. Ředitelkou Mgr. Dagmar Sýsová (dosud).
2000−2001 Rekonstrukce budovy SŠ, Mgr. Dagmar Sýsová (ředitelkou 2000 – 2006)
2003 Otevření internátu v prostorách střední školy. 18
2006−2015 • zahájení výuky podle nového školního vzdělávacího programu Veselá škola - šance pro všechny od 1. 9. 2007 • založení hudební skupiny Banda na SŠ • vybudování multimediálních učeben na ZŠ a SŠ • celková rekonstrukce budovy MŠ včetně terasy s možností celoročního využívání • vybudování nové učebny pro výuku oboru Pečovatelské služby včetně rekonstrukce prádelny na B1 • vybudování dalších výukových prostor pro potřeby ZŠ speciální • vybudování nové učebny pro obor masér sportovní a rekondiční na SŠ • rekonstrukce sociálních zařízení ve všech poschodích budovy B2. • nová fasáda internátu (B5) podle návrhu našich žáků – projekt DULUX • obnova autoparku - nová vozidla pro SPC a pro školu • modernizace učeben výpočetní techniky na všech součástech školy • revitalizační zásah do porostů v areálu školy, výsadba nových stromů a keřů • vybudování hmatové stezky v rámci projektu Přírodní zahrada všemi smysly ve spolupráci s CEV Lipka (stezka, bylinkové květináče, popisky stromů v Braillově písmu) • pořízení interaktivní tabule pro výuku v 1. ročníku ZŠ
19
B2 B1 B3
B4
B5
AREÁL ŠKOLY
Převzatý areál byl v roce 1990 staveništěm, kde stála opravená budova B1, nová budova B2, budova B3 ve špatném stavu a budova staré vily, která sloužila jako zázemí stavebních firem a která měla být v rámci plánované přestavby zbourána.
21
B1
V budově B1 se nachází mateřská škola a třídy ZŠ speciální.
22
B2
V budově B2 jsou umístěny třídy 2. stupně ZŠ, speciální učebny výpočetní techniky, fyziky, chemie, hudební výchovy, výtvarných a pracovních činností, video-místnost, multimediální učebna, kuchyňka, tělocvična, posilovna, sborovna, ekonomický úsek, administrativní úsek a ředitelství školy.
Ve třetím patře jsou také 3 třídy učebních oborů pro zrakově postiženou mládež střední školy. Část suterénních prostor je pronajímána brněnské Škole pro výcvik vodicích psů a občanskému sdružení VODICÍ PES. Škola pro výcvik vodicích psů se zabývá výchovou a přípravou vodicích psů pro těžce zrakově postižené. Občanské sdružení VODICÍ PES se věnuje následné péči o klienty využívající vodicí psy v aktivní službě. Klubovna občanského sdružení je zároveň kontaktním a denním centrem pro případné zájemce.
23
B3
V budově B3 jsou umístěny třídy 1. stupně ZŠ, třídy ZŠ praktické, učebna s multimediální tabulí, pracovna pro individuální péči o děti s SPU a s logopedickými vadami, učebny: výpočetní techniky, hry na hudební nástroje, kuchyňka, dílna a tělocvična. V přízemí jsou k dispozici šatny a moderní jídelna s kuchyní, která nabízí výběr ze tří obědů denně a zajišťuje celodenní stravování žáků ubytovaných na internátě.
24
B4 Budova B4 slouží potřebám střední školy. Má 28 učeben, z toho 9 učeben odborných. Ve škole jsou dvě tělocvičny, dobře vybavené fit – centrum, knihovna, a moderně vybavená výdejna stravy. V podkroví budovy je umístěný internát včetně zázemí pro ubytované žáky střední školy – klubovny, kuchyňky, studovny. K budově patří oplocený pozemek, na kterém se nachází víceúčelové venkovní hřiště s umělou trávou, rozběh a doskočiště pro skok daleký a venkovní posezení.
25
V budově B5 se nachází internát, školní klub a školní družina, třídy ZŠ speciální, pracovny speciálně - pedagogického centra, ordinace očního a zubního lékaře. Část třetího podlaží je pronajímána obecně prospěšné společnosti Tyfloservis, která nabízí podporu, informace a nácvik dovedností lidem s těžkým zrakovým postižením
26
B5
K vybavení budovy internátu patří počítačová učebna s celodenním připojením na internet, tělocvična s posilovnou a další místnosti pro mimoškolní aktivity dětí. V areálu je umístěno malé hřiště pro venkovní sporty a různé prolézačky a houpačky pro menší děti.
Stará vila Dle stavebně historického průzkumu Ing. arch. Suchánkové z roku 2010 Vilu nechal postavit pravděpodobně v sedmdesátých letech devatenáctého století Wilhelm Leopold Wagner, vlastník továrny na likéry a ocet, jako předměstské zázemí svého městského bydlení s možností trvalejšího pobytu v Pisáreckém údolí, což bylo v té době oblíbené místo pro výstavbu „letních sídel“. Stavba se vyznačuje znaky tzv. palladinských vil. Již v této době byly patrně položeny základy i pro okolní zahradu s parkovou úpravou a zřejmě i se zahradním domkem pro personál. Kolem roku 1907 zakoupila nemovitost židovská rodina Ornsteinů, která ji podle dochovaných zápisů vlastnila do roku 1942.
Následně ji získal pravděpodobně v rámci „arizace“ Gustav Schiketanz. Osud domu i jeho obyvatel v období války a těsně po ní není dostatečně znám.V roce 1992 odpovídal celý areál charakterem typickým staveništím osmdesátých let: bez zpevněných cest a chodníků, bez travnatých ploch, s mohutnými skládkami stavební sutě a materiálů. Parková úprava se prováděla za provozu školy, byl dostavěn ubytovací pavilon, zrekonstruována a zvýšena o patro budova B3 a následovaly další zásahy do budov a parcel. Stará vila však musela zůstat stranou těchto činností, protože probíhala restituční a podobná právní řízení ze strany členů rodiny Ornstein z celého světa a v tomto právním
stavu škola mohla a musela podle platných zákonů nemovitost udržovat, ale nemohla do ní investovat. V současnosti jsou snad právní nároky restituentů ukončeny, na budovy jsou zpracovány stavebně technické, statické a stavebně historické posudky. V budoucnosti, podle ideové studie využitelnosti, by budova měla sloužit jako relaxační a vzdělávací centrum školy pro zrakově postižené.
27
28
ŠKOLA DNES Areál v Pisárkách s pěti moderními budovami a bezbariérovým přístupem je propojen tubusem a do jednotlivých pater vedou výtahy. Prostory i areál školy jsou upraveny pro potřeby zrakově postižených žáků, orientaci jim usnadňují vodící lišty a popisky v Braillově písmu. Ve škole je zajištěn individuální přístup ke každému dítěti, počet žáků ve třídách je 6 až 14, na ZŠ speciální pak 4 až 6 žáků.
29
Složení školy dnes 30
mateřská škola základní škola střední škola Internát školní družina a školní klub speciálně pedagogické centrum školní jídelna a školní výdejna
Všechny součásti dnešní školy jsou umístěny v Pisárkách v pěti moderních budovách s bezbariérovým přístupem, budovy jsou propojeny tubusem, do jednotlivých pater vedou výtahy. Prostory i areál školy jsou upraveny pro potřeby zrakově postižených žáků, orientaci jim usnadňují vodící lišty a popisky v braillově písmu. Ve škole je zajištěn individuální přístup ke každému dítěti, počet žáků ve třídách je 6 až 14, na ZŠ speciální 4 až 6 žáků. Ve všech třídách máme speciální lavice se sklopnou deskou a s dostatečným osvětlením. žáci se zrakovým postižením při práci využívají kompenzační pomůcky (zvětšené učební texty, učebnice
v bodovém písmu, Pichtův psací stroj, televizní a příruční lupy, počítačové programy převádějící psané slovo do zvukového nebo hmatového výstupu, program na zvětšování textu a další ozvučené pomůcky). Výchovně vzdělávací práci zajišťují speciální pedagogové, učitelé hudby, asistenti pedagoga a osobní asistenti. Žáci i zaměstnanci mohou využívat služby školního psychologa, pracovníků SPC, školní knihovnu, nabízející literaturu odbornou i uměleckou, v černotisku i bodovém písmu, i nabídku OPS Tyfloservis a OS Vodící pes, sídlících v areálu školy.
31
STŘEDNÍ ŠKOLA Přehled oborů, které se na naší škole vyučují Střední škola pro zrakově postižené nabízí v současnosti šest oborů.
A Obory jsou zakončené maturitní zkouškou, dokladem o dosaženém stupni vzdělání je maturitní vysvědčení: ● Obchodní akademie ● Sociální činnost ● Masér sportovní a rekondiční
B Obory zakončené jednotnou závěrečnou zkouškou, dokladem o dosaženém stupni vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list: ● Pečovatelské služby ● Rekondiční a sportovní masér ● Textilní a oděvní výroba 32
Ve škole se vyučují čtyři cizí jazyky: německý, ruský, anglický a latinský. Při studiu maturitních oborů si žáci mohou volit z volitelných předmětů: Občanský základ, Matematické cvičení, Informačně technologický základ a Seminář z cizího jazyka. Volitelné předměty byly vybrány tak, aby posilovaly předměty, ze kterých budou žáci skládat maturitní zkoušku. Škola plnohodnotně připravuje žáky na maturitní zkoušku a jednotnou závěrečnou zkoušku. Škola má ve všech svých výše jmenovaných oborech zajištěnou praxi buď v budově školy, nebo externě. Je moderně vybavena tak, aby zvládala mnoho typů postižení žáků. Nejvíce je orientována na žáky se zrakovým postižením. Škola každoročně pořádá stmelovací pobyt pro
žáky prvních ročníků, lyžařský výcvik s možností půjčit si lyžařskou výbavu přímo ve škole a klasické školní výlety. Výuka je obohacena množstvím exkurzí, výstav a různých soutěží. Pedagogický sbor, momentálně složen ze 30 speciálních pedagogů, je již léta sehraný tým s jediným cílem; vytvořit podmínky a prostředí, ve kterém se děti s postižením budou dobře cítit, bude se jim dobře učit, najdou si mezi sebou přátele a možná i životní partnery. Výuka se vždy přizpůsobuje potřebám žáka buď jen mírnou úpravou hodin, nebo individuálním vzdělávacím programem šitým na míru každého žáka.
Areál střední školy.
33
Pečovatelské služby 75-41-E/01 Od roku 2011 se na škole vyučuje obor Pečovatelské služby podle nového školního vzdělávacího programu. Učební obor připravuje žáky pro činnost pracovníka sociálních služeb jako pečovatel, osobní asistent nebo pomocník v domácnosti. Služby mohou poskytovat jak ve zdravotnických a sociálních zařízeních, tak i soukromým osobám při zajišťování péče o domácnost a děti. Během studia žáci projdou teoretickou i praktickou průpravou. Výuka je organizována jako denní forma tříletého studia. Praktické vyučování je realizováno formou odborného výcviku ve speciálně vybavených učebnách (školní kuchyňka, prádelna a učebna pečovatelství). Odborná praxe ve 3. ročníku se uskutečňuje na smluvně zajištěném pracovišti, kde žáci v přirozených podmínkách sociálního zařízení mohou uplatnit teoretické znalosti a praktické dovednosti.
34
Textilní a oděvní výroba 31-57-E/01 Od roku 2011 se na škole vyučuje obor Textilní a oděvní výroba podle nového školního vzdělávacího programu nazvaného Textilní výroba – tkalcovství. Výuka je organizována jako denní forma dvouletého studia. Školní vzdělávací program je rozšířený v oblasti jazykového a odborného vzdělávání, je zaměřen na textilní výrobu, konkrétně na textilie, příze, nitě a tkaniny. Praktické vyučování probíhá v tkalcovské dílně, která je přímo ve škole. V dílně je mj. několik tkalcovských stavů různých typů, rámy k ručnímu tkaní, snovadlo na přípravu přízí a mnoho dalších pomůcek určených k jednoduchému ručnímu tkaní. Absolventi jsou po složení závěrečné zkoušky připraveni pracovat v textilních firmách jako dělníci ve výrobě, případně mohou pracovat v chráněných dílnách či vyrábět tkalcovské výrobky doma.
35
Sociální činnost 75-41-M/01 Od roku 2011 se na škole vyučuje obor Sociální činnost podle nového školního vzdělávacího programu. Během studia žáci absolvují 6 týdnů odborné praxe v reálném prostředí různých sociálních zařízení. Vzdělání je organizováno formou čtyřletého denního studia . Profilovou část maturitní zkoušky tvoří ústní zkoušky ze sociální pedagogiky, psychologie a praktická zkouška formou obhajoby maturitní práce. Absolvent najde uplatnění jako pracovník sociálních služeb v různých ambulantních nebo pobytových zařízeních a v terénních službách, při poskytování sociální pomoci dětem i dospělým.
36
37
Rekondiční a sportovní masér 69-53-H/01 Od roku 2010 se na škole vyučuje obor Rekondiční a sportovní masér, podle nového školního vzdělávacího programu. Výuka je organizována jako denní forma tříletého studia. Výuka je umístěna do odborných učeben masáží. Praktické odborné vzdělávání, probíhá na vybraných externích pracovištích. Jedná se o oddělení fyzioterapie v nemocnicích, v domovech pro seniory a v zařízeních sociální péče. Absolvent obdrží výpis s počtem odučených hodin jednotlivých druhů masážních technik. Po ukončení vzdělávání je absolvent připraven k výkonu samostatné masérské praxe a může mu být vystaven živnostenský list nebo může dále pokračovat ve studiu maturitního oboru.
38
Masér sportovní a rekondiční 69-41-L/02 Vzdělání je organizováno formou čtyřletého denního studia, obor je vyučován podle nového školního vzdělávacího programu od roku 2010. Praktické vzdělávání je realizováno v budově školy v odborné učebně, ve státních zařízeních zdravotnických i nezdravotnických, v zařízeních sociální péče, a to pod vedením odborného učitele, nebo pověřeného pracovníka. Součástí praktického vzdělávání je souvislá odborná praxe v celkovém rozsahu 240 hodin, která je zajištěna „Smlouvou o umožnění absolvování praxe.“ Profilovou část maturitní zkoušky tvoří praktická maturitní zkouška a teoretická zkouška z odborných předmětů. Dlouhou tradici na naší škole je vzdělávání v masérských oborech. Možnost uplatnění absolventů obou masérských oborů je velmi široká, mohou poskytovat profesionální masérské služby ve vlastních provozovnách, studiích, fitness a wellness centrech, sportovních klubech, v lázeňských zařízeních a domovech pro seniory. 39
Obchodní akademie 63-41-M/02 Pro obor Obchodní akademie v roce 2009 pedagogové na škole vytvořili nový školní vzdělávací program se stejným názvem. Vzdělání je organizováno formou čtyřletého denního studia. Výuka je dle možností umístěna do odborných učeben. V rámci odborného vzdělávání se žáci stávají součástí fiktivní firmy, která pracuje při škole. Absolvent naší školy se uplatní v širokém spektru ekonomických, obchodně podnikatelských, administrativních a organizačních činností ve všech typech organizací. Příklady povolání, v nichž naši absolventi nacházejí uplatnění: ekonom, mzdový referent, účetní asistent, statistik, obchodní zástupce, referent ve státní správě, bankovní a pojišťovací pracovník, administrativní pracovník, personalista, pracovník marketingu, obchodní referent a další. Profilovou část maturitní zkoušky tvoří ústní zkoušky z ekonomiky, účetnictví a praktická zkouška formou písemné práce, v níž budou zahrnuty a propojeny úkoly z ekonomiky, účetnictví a písemné a ústní komunikace.
40
Fiktivní firma (učební praxe) Práce ve fiktivní firmě má co možná nejvíce připomínat práci ve skutečné firmě, cílem je naučit žáky prakticky používat poznatky získané v jednotlivých odborných předmětech, především ekonomice, účetnictví, obchodní korespondenci, výpočetní technice, marketingu, managementu a právní nauce. Při kontaktu se zahraničními firmami je důležitá znalost cizích jazyků. Žáci si prakticky vyzkouší vše, co je nutné při řízení podniku, počínaje založením živnosti nebo obchodní společnosti, výběrem předmětu podnikání, reklamou a propagací firmy, vlastním nákupem a prodejem zboží, vedením účetnictví. Pro výuku jsou k dispozici odborné učebny, které by měly simulovat práci ve skutečné firmě. v průběhu roku se žáci zúčastňují mnoha veletrhů fiktivních firem, z nichž některé jsou s mezinárodní účastí. Výsledkem jejich práce je řada ocenění, které získali na těchto veletrzích:
Mezinárodní veletrh fiktivních firem v Praze 4. místo – soutěž o nejlepší stánek 4. místo – soutěž o nejlepší reklamní spot Regionální veletrhy fiktivních firem (Olomouc, Boskovice) 1. místo – soutěž o nejlepší katalog 1. místo – soutěž o nejlepšího maskota firmy 2. místo – soutěž o nejlepší českou obchodní komunikaci 2. místo – soutěž o nejlepší stánek 3. místo – soutěž o nejlepší logo firmy
41
ZÁKLADNÍ ŠKOLA Celá základní škola je rozdělena na několik úseků: 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ, třídy praktické školy a třídy školy speciální. Vzdělávání probíhá podle čtyř školních vzdělávacích programů:
pro zrakově postižené žáky v deseti třídách základní školy
pro žáky s lehkým mentálním postižením v pěti třídách praktické školy
pro žáky se středně těžkým mentálním postižením ve třídách speciální školy
pro žáky s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami v rehabilitačních třídách.
42
Podle posledních dvou vzdělávacích programů jsou vzděláváni žáci v sedmi třídách speciální školy. Kromě základního vzdělávání v malém kolektivu dětí nabízíme individuální péči každému žáku podle vzdělávacích potřeb (náprava vývojových poruch učení, logopedie, výuka prostorové orientace a samostatného pohybu zrakově postižených, výuka zpěvu a hry na hudební nástroje, muzikoterapie …).
Budova prvního stupně základní školy.
Budova druhého stupně základní školy.
43
44
45
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ
Základní škola speciální Od 1. září 2010 se do školského rejstříku nově zapsala Základní škola speciální, která postupně nahradila dobíhající obor pomocná škola. Do školy jsou přijímáni žáci s těžkým mentálním postižením v kombinaci s poruchami zraku, autistického spektra, s tělesnými či dalšími smyslovými vadami a s vadami řeči. Naše škola umožňuje žákům osvojit si základy čtení, psaní a počítání. Žáci získávají základní poznatky o svém nejbližším okolí, o okolním světě, o životě společnosti a přírody. U žáků rozvíjíme jejich praktické dovednosti, pohyblivost, sociální cítění, podporujeme a rozvíjíme jejich komunikační dovednosti a snažíme se, aby žáci dosáhli co nejvyšší míry samostatnosti v oblasti sebeobsluhy a orientace v prostoru. Také klademe důraz 46
na rozvíjení zájmů v oblasti hudebních a výtvarných aktivit žáků pro smysluplné trávení jejich volného času. Ke každému žákovi přistupujeme individuálně a bereme ohled na jeho reálné schopnosti a možnosti. Při výuce používáme jak tradiční, tak i alternativní a speciální metody a formy práce (např. VOKS, znaková řeč, globální čtení, individuální logopedická péče, znak do řeči, zraková stimulace, smyslová výchova, strukturované učení, prostorová orientace a samostatný pohyb zrakově postižených, muzikoterapie, arteterapie, canisterapie, rehabilitace, polohování, bazální stimulace, orofaciální regulační terapie, senzorická stimulační masáž, míčkování apod.). Tyto metody a formy práce kladou velké nároky na prostorové a materiální zabezpečení základní školy speciální.
Základní škola speciální má kapacitu 45 žáků. v jednotlivých třídách se vzdělávají nejméně čtyři a nejvíce šest žáků. V průběhu vyučovacích bloků se žákům věnují v každé třídě dva pedagogičtí pracovníci s odbornou kvalifikací.
Budova základní školy speciální.
47
48
49
MATEŘSKÁ ŠKOLA
Mateřská škola je zřízena přednostně pro děti se zrakovým postižením a dále pro děti, jejichž zrakové postižení je kombinováno s dalšími vadami. V případě nenaplnění kapacity mohou být v souladu s platnými předpisy přijaty i děti s jiným typem zdravotního postižení. V současné době má mateřská škola kapacitu 20 dětí. Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání s názvem Doteky zohledňuje specifika péče o děti se zrakovým postižením. K pobytu
50
venku mohou učitelky s dětmi využít nejen rozlehlý areál s hřištěm, pískovištěm a průlezkami, ale i nově zrekonstruovanou terasu. Pro multismyslovou stimulaci a relaxaci dětí byla vybudována moderní snoezelen místnost. Děti zde získávají základní informace o okolním světě, učí se samostatnosti, což jim umožní být méně závislými na pomoci dospělých. Velký důraz je zde kladen na rozvoj sebeobsluhy, prostorové orientace, komunikačních dovedností a smyslového vnímání
včetně zrakové stimulace. Canisterapie, muzikoterapie, individuální logopedická péče, bazální stimulace nebo míčkování se staly pravidelnou součástí programu v mateřské škole. Paní učitelky s dětmi pravidelně navštěvují keramickou dílnu a další programy realizované ve spolupráci se CVČ Lužánky v Brně. Každoročně organizujeme pro děti školu v přírodě.
Budova mateřské školy.
51
52
53
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM Speciálně pedagogické centrum bylo zřízeno při Základní škole pro zrakově postižené v roce 1994. Podporuje a pomáhá rodinám i školám překonávat počáteční nesnáze s vřazováním dětí se zdravotním postižením do běžného vzdělávacího proudu.
CO SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM NABÍZÍ?
POSKYTOVANÉ SLUŽBY
psychologická a speciálně pedagogická diagnostika
metodická pomoc, konzultace s pedagogy, rodiči a spolupracujícími institucemi
výuka prostorové orientace a sebeobslužných dovedností, výuka čtení a psaní Braillova písma, psaní na klávesnici, výcvik v práci s elektronickými kompenzačními pomůckami, zrakově stimulační cvičení jednodenní diagnostické pobyty pro děti předškolního věku
Služby zrakově postiženým ve věku od 3 do 26 let, jejich rodinám, školám a dalším zainteresovaným institucím (péče se vztahuje i na osoby s vícečetným postižením v kombinaci se zrakovou vadou).
54
sociálně právní poradenství
55
INTERNÁT, ŠKOLNÍ DRUŽINA ŠKOLNÍ KLUB
Na obou vzdělávacích stupních školy jsou zřízené samostatné internáty. Ubytovací kapacita obou internátů je 85 žáků. Internátní žáci jsou ubytováni ve dvoulůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, 3 pokoje jsou bezbariérové. Žákům jsou k dispozici herny, tělocvična, posilovna, počítačová místnost, kinosál, keramická dílna, velký 56
společenský sál, hřiště a celý areál školy. Pro žáky ZŠ dále funguje školní družina a školní klub s celkovou kapacitou 120 žáků. Žáci ŠD a ŠK provádějí všechny činnosti společně s žáky internátními, skupiny jsou rozděleny podle tříd. Po obědě se žáci věnují přípravě do školy, v následujícím volném čase se mohou účastnit činností
v některém ze zájmových kroužků (hudební, divadelní, výtvarný, keramický, logopedický, sportovní, kondiční a relaxační plavání, kroužek vaření. K dispozici je taktéž posilovna. O žáky se stará tým vychovatelů a asistentů pedagoga. Asistentky pedagoga slouží na nočních službách.
ŠKOLNÍ JÍDELNA A VÝDEJNA
Moderně vybavená školní kuchyně splňuje všechny požadavky vyplývající z vyhlášky o hygienických předpisech ve školním a závodním stravování a zajišťuje stravu pro všechny součásti školy. Všichni strávníci mají možnost výběru ze tří jídel, pro internátní žáky je zajištěna celodenní strava.
57
58
MALUJEME A TVOŘÍME
59
CESTUJEME 60
61
62
SPORTUJEME
63
TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT Pro žáky naší školy každoročně pořádáme lyžařský kurz, branný den a další sportovní akce. Zajišťujeme tréninky showdownu a goalbalu, zúčastňujeme se mnoha sportovních soutěží, ať už v rámci Asociace školských sportovních klubů nebo akcí pořádaných Českým svazem zrakově postižených sportovců (mistrovství republiky v atletice, plavání, závodů v přespolním běhu a běhu na lyžích). Z těchto závodů si naši žáci odvezli již řadu ocenění. „Mezinárodní sportovní hry pro zrakově postiženou mládež“ jsou snad nejoblíbenější sportovní akcí našich žáků. Tuto soutěž s dlouholetou tradicí střídavě pořádají střední školy z Prahy, Brna, Levoče, Chemnitzu, Krakowa, Varšavy. U příležitosti 180. výročí založení naší školy jsme se ujali pořadatelství ve spolupráci s občanským sdružením Videor. Soutěžit se bude v atletice, plavání, goalballe a showdownu. Přejeme reprezentantům škol, aby i tentokrát získali hodně medailí, ale hlavně spoustu krásných zážitků při sportu! 64
BAVÍME SE A POZNÁVÁME
65
66
HUDEBNÍ SKUPINA Band(a)
Název Band(a) je slovní hříčkou odkazující k anglickému označení hudebního uskupení a současně k výrazu pro hudební či hereckou družinu užívanému ve 14. století ve Francii. Počet členů se měnil tak, jak odcházeli absolventi a přicházeli noví zájemci z řad prvních ročníků. Instrumentální sekce byla obohacena o doprovodnou kytaru, mandolínu a harmoniku, o výborného bubeníka a flétnistku. Dnes je již Band(a) pravidelným účastníkem pě-
vecké soutěže „Začarovaná písnička“ v Opavě, akcí Střediska pro ranou péči, připravuje svá vystoupení pro klienty Pasivního domu pro seniory v Modřicích, pro Centrum sociálních služeb pro osoby se ZP v Chrlicích, pro Domov seniorů v Tuřanech. Dále se účastní pravidelně vystoupení na Tradičních Vánocích v Brně na náměstí Svobody, na Tmavomodrém festivale, na školním plese, pro Centrum Lužánky, vernisáží nevidomých umělců.
Band(a) měla možnost býti hostem na koncertě zpěvačky Věry Martinové a na koncertě folkové legendy Žalmana Lohonky. Střední škola zakoupila pro Band(u) společná trička na vystoupení. Každý ze stávajících členů má jiný potenciál, možnosti i limity, ale jedno máme společné – lásku k hudbě, kterou prostřednictvím zpěvu sdělujeme a snad i předáváme. 67
SOUTĚŽ V PSANÍ NA KLÁVESNICI ŠKOLNÍ PLES Naše škola, společně s občanským sdružením VIDEOR, pořádá již od roku 1996 školní maturitní ples. Je to setkání učitelů, žáků, rodičů a přátel školy. Součástí plesu je šerpování maturantů, taneční či jiná umělecká vystoupení a bohatá tombola. Pro všechny naše žáky i hosty to je bezesporu nevšední zážitek a možnost společně prožít krásné chvíle.
Každý rok na podzim se naši žáci zúčastňují celostátní soutěže v psaní na klávesnici v Praze. Tuto soutěž od roku 2007 pořádá GOA Praha pod záštitou Národního ústavu odborného vzdělávání a jelikož se klání účastní i žáci z Levoče a letos i ze slovinské Lublaně, můžeme ji označit za mezinárodní. Pro zrakově postižené žáky je rychlé a efektivní ovládání klávesnice všemi deseti nezbytným předpokladem pro úspěšnou práci s počítačem a účast na soutěži je pro ně motivací k pilnému nácviku.
ÚČAST V PROJEKTECH EU V období 01/2011 - 06/2012 probíhal na Střední škole projekt s názvem „Nevidím! Mluv se mnou! Znalost jazyků překonává bariéry“ v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.Cílem projektu bylo zlepšit organizační formy výuky pomocí nových vyučovacích metod s využitím mobilních kompenzačních pomůcek
68
pro nevidomé, slabozraké a znevýhodněné žáky v oblasti výuky cizích jazyků. Ambicí projektu bylo zajistit dostatečné množství braillských výukových materiálů a interaktivních cvičení pro výuku cizích jazyků. Kromě nákupu mnoha kompenzačních pomůcek a technického vybavení, vytvoření celých sad učebnic cizích jazyků v Braillově písmu byl pro žáky projekt jistě zajímavý i odpoledními kurzy cizích jazyků a zájezdy do Londýna a Berlína, kde kromě nejznámějších památek žáci navštívili partnerské školy. Střední škola se zapojila od ledna 2013 do projektu EU peníze středním školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s projektem Moderní škola. Projekt byl zaměřen především na vytvoření nových digitálních učebních materiálů, a to celkem do 15 vyučovacích předmětů. Projekt také umožnil nákup nové moderní výpočetní techniky, učebních pomůcek (př. nová učebna pro masérské obory, vybavení tkalcovské dílny, obměna posilovny, apod.) a proškolení pedagogů v oblasti cizích jazyků a finanční gramotnosti. Základní škola se zapojila od ledna 2011 do projektu EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s projektem Nová škola 2010. v projektovém záměru jsme rozpracovali témata využívání informačních technologií a čtenářskou a informační gramotnost. Zaměřili jsme se na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na inovaci a zkvalitnění výuky formou zpracování digitálních učebních materiálů. Pro každý ročník základní školy připravili učitelé tři sady učebních materiálů. Z financí, které škole projekt přinesl, jsme také částečně zmodernizovali a doplnili vybavení školy výpočetní technikou.
Projekt Obrazy na dotek byl vytvořen a realizován s poněkud experimentálním záměrem usilujícím o propojení světa nevidomých s běžným světem založeným na vizualitě. Zdánlivě nesourodé světy tak nalezly společné téma a vzájemné obohacení o nový rozměr. Jak je z názvu patrné, ohniskem zájmu se staly právě obrazy, které ztvárňují reálné předlohy hlavních představitelů surrealismu, kubismu a expresionismu. Novým pojetím předloh mladými autory se zrakovým postižením se tak podařilo vytvořit díla, která jsou poutavá jak vizuálně, tak přináší zajímavý zážitek i pro pohmat a rozšiřují tak přístup i publiku se zrakovým handicapem. 69
TVORBA ŽÁKŮ A STUDENTŮ RY U Z N E C Z E B
Milá školo, jsem moc rád, že existuješ. Bez Tebe bych byl v háji…, proto doufám, že tu se mnou stále budeš a že budeš pořád taková, jaká jsi… Je tu velký areál, dětské hříště je tunejkrásnější strom v Brně. Etapová hra to je příběh na jedno téma… …líbí se mi na teto škole to že si tády nido nemůže delat co chce… …ráda jsem zažila branný den a školu v přírodě… …do této školy chodím kvůli bráchovi, všichni si myslí, že je mentálně postíženej, ale není to pravda… … v první trídě jsme se učili, ale někdy to vipadalo žesi vlastně hrajeme… (žáci čtvrté a sedmé třídy základní školy)
70
Já a moje škola Jmenuji se Kateřina Gavlasová, chodím do 9. A a mám zbytky zraku. Na naši školu jsem přestoupila v polovině šesté třídy. Když srovnám tu dobu, kdy jsem byla v integraci a teď, na speciální škole, tak je to opravdu rozdíl. Přestože se o mě v integraci starali, jak nejlépe mohli, a opravdu se snažili, tak mi nikdy nemohli dát takové možnosti jako speciální škola. A proto jsme po konzultaci se všemi kantory a také paní ředitelkou začali s mámou uvažovat o přestupu na speciální školu, konkrétně tu naši brněnskou jsme si vybrali na doporučení, že je to společně s Prahou nejlepší speciální vzdělávací zařízení pro děti se zrakovým hendikepem. Ptáte se, proč jsem chtěla přestoupit? Těch důvodů je několik: Za prvé jsem se pořád jen učila, bylo toho na mě moc. Potřebovala jsem nutně přejít na Braillovo písmo. Dále jsem neměla skoro žádné kamarády, díky tomu, že u mě byla pořád paní asistentka, takže ostatní spolužáci mě sice tolerovali, ale nepřijali. Chovala jsem se jako malý dospělý. Prostě jsem potřebovala změnu. Toužila jsem po ní. Nebyla jsem šťastná. A teď? Teď je to úplně jiné. Najednou všichni ke mně začali přistupovat jako by mi nic nebylo. Musela jsem se osamostatnit. To byl můj hlavní úkol. Dokázat úplně přejít na Braillovo písmo a na počítač se zvětšovacím programem a hlasovým výstupem. I přes počáteční obavy rodičů, nebo spíše jen mého táty, jsem to zvládla. On můj táta si nikdy nedokázal představit, že by jeho dceruška, jeho malinká Katuška, chudáček měla být na internátě
a nedej bože tak daleko až v Brně. Že by tam byla sama, osamostatnila se, řešila sama situace, zařadila se do kolektivu a začala konečně žít a možná i lépe, jako všichni její zdraví vrstevníci. Myslel si, že to prostě není možné. Chápu ho, měl strach, ale ukázalo se, že je to mnohem lepší než v integraci. Postupně jsem se zařadila do kolektivu. Našla jsem si spoustu úžasných kamarádů, paradoxně se stali mými dobrými přáteli i bývalí spolužáci ze předešlé školy. Ahlavně jsem přišla na to, že nevidomí mohou také sportovat. Za to vděčím hlavně dvěma dobrým duším, které mě ke sportu přivedly. Mámli být konkrétní, tak naší vychovatelce paní Pavle Machancové a tělocvikářce paní Barboře Nekudové. Díky nim jsem začala provozovat atletiku, plavat, lyžovat ahlavně hrát goalball. Tuto speciální míčovou hru pro nevidomé jsem si velmi oblíbila. Letošní rok končím a na jednu stranu je mi trochu smutno, když si vzpomenu, že červen se nezadržitelně blíží a že budu muset odejít. Ale na druhou stranu se těším na střední školu, na nové lidi. Nikdy jsem se nebála nových věcí. A to je má výhra. Za to, že jsem se tolik změnila a naučila se žít, vděčím nejen mým kamarádům, ale i kantorům. Nebýt vás nikdy bych nebyla taková, jaká jsem. Díky vám všem jsem se konečně začala chovat jako normální patnáctiletá holka, která je úplně v pohodě, jen skoro nevidí.
Všem vám za to moc děkuji. A jsem ráda, že jsem vás poznala. Kateřina Gavlasová
VZPOMÍNKY Co mi dala střední škola. Studoval jsem na škole 4 roky a úspěšně jsem vystudoval obor Obchodní akademie s maturitou. Nejlepší zážitky mám ze školních výletů, ať už jsme jeli do Chorvatska nebo jen do Křtin u Brna, vždycky to byla paráda a já budu na tyhle akce vzpomínat ještě dlouho. Naše třídní byla asi nejlepší učitelka, jakou jsem kdy měl. Sice byla přísná, a jak někdo něco neuměl, tak neměla slitování. Na druhou stranu, když někdo něco prostě nepochopil a potřeboval vysvětlit, byla vždy ochotná a schopná pomoci, poradit, ukázat a vysvětlit. Matikář byl docela zvláštní člověk, takový ten přírodní člověk. Byla s ním sice sranda, ale jak došlo na vysvětlování látky, byl problém. Nejvíc mě na střední škole ze všech učitelek naučila asi angličtinářka. Byla přísná, nutila nás mluvit pokud možno jen anglicky, což se ve finále ukázalo jako naprosto správný způsob, ze středoškolské angličtiny jsem si asi odnesl nejvíc ze všeho učiva za celé čtyři roky. Nejpřísnější učitelka na škole byla češtinářka. Díky jejímu přístupu jsem však z českého jazyka odmaturoval. Na střední škole se mi líbilo. Kolektiv i pedagogický sbor byl fajn.
Pavel , maturoval 2007
Studium je součástí každého z nás. Vybral jsem si soukromé gymnázium v Olomouci, kam jsem docházel a kde jsem denně studoval 4 roky. K ruce jsem měl asistentku, která mi však nikdy moc nepomáhala. S pomocí SPC v Litovli mi byl stvořen speciální individuální plán, podle kterého jsem studoval. Gymnázium bylo velmi náročné a postupem času mě tam již ani nebavilo chodit. Ne proto, že by nebyla zajímavá vyučovaná látka, ale proto, že se mnou ve třídě skoro nikdo nekomunikoval, neměl jsem tam skoro žádné kamarády a asistentka na mě bývala velice nepříjemná. Z této školy mám nepříjemné vzpomínky. Nakonec jsem se rozhodl pro pokračování studia v Brně i s tím, že budu přes týden bydlet na internátě. Po rozhovoru, který jsem vedl s vedením školy, jsme se nakonec domluvili na oboru Sociální činnost, kam jsem mohl po vykonání rozdílových zkoušek nastoupit do 2. ročníku. V roce 2013 jsem úspěšně odmaturoval a v červnu tohoto roku jsem nastoupil do práce ve společnosti A11Y LTD.
jsem i možnost moderovat školní ples, vystupovat na jednom benefičním koncertu jako bojový mistr, který pouhou rukou rozlomí na dva kusy cihlu. Ve škole pracují velmi příjemní, kvalifikovaní pracovníci, na které se může každý bez problémů obrátit. Je tam jednak skvělý kolektiv zaměstnanců, ale i žáků. Ten, kdo jednou do této školy nastoupí, bude mít na co vzpomínat. Pokud také přemýšlíte o tom, kde studovat střední školu v případě, že máte nějaký handicap, např. zrakové, sluchové nebo tělesné postižení, autismus apod., jděte studovat do Brna. Lepší, přátelštější a příjemnější místo ke svému studiu si nemůžete přát. Karel maturoval 2013
V Brně na škole pro zrakově postižené jsem studoval 3 roky, ale můžu říct, že se jednalo o nejkrásnější 3 roky mého života. Tolik skvělých chvilek a zážitků jsem na jiné střední škole nezažil. Se svými spolužáky, ale někdy i sám, jsem se účastnil řady pořádaných akcí, třídních výletů, poznávání památek Brna apod. Nikdo mě nikdy nevyhodil, když jsem po někom něco potřeboval, nestalo se, že bych si nemohl něco vyzkoušet. Dostal 71
NĚKOLIK ZASTAVENÍ 1958 – 1967
V září 1958 mě maminka přivezla do 1. třídy školy pro slabozraké v Brně na Veveří 15. Jako šestiletá holčička jsem vstoupila do budovy, která se na devět let měla stát mým druhým domovem. Určitě jsem se v této škole nenaučila jen číst, psát a počítat. Získala jsem i další dovednosti, jako základy hry na klavír a různých ručních prací, které bych se možná doma na venkově nenaučila, protože na to nebyl čas. Za těch devět let jsem našla spoustu přátel. S mnohými z nich se setkávám dodnes. Ale jistě, bylo to i „něco za něco“. Jezdit domů na neděli na návštěvu se časem změnilo v pocit „být doma na návštěvě“, který se mi snad nikdy nepodařilo úplně setřást. Moje přání na konci 9. třídy bylo stát se učitelkou. Ne učitelkou hudby, což bylo v té době celkem obvyklé, ale učitelkou ve škole. Vysokoškolské studium nevidomých a slabozrakých v té době tak zcela běžné nebylo. Ale nakonec to vyšlo.
1977 Po deseti letech jsem znovu v září 1977 stoupala po kamenných schodech školní budovy na Veveří 15. Šla jsem se tam představit jako nová vychovatelka. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že tam zůstanu 72
celých 35 let, asi bych nevěřila, ale bylo to tak. Od vychovatelských začátků, přes „trápení“ prvňáčků Braillovým písmem a množinami, až po práci na speciální škole s dětmi s nejtěžším postižením jsem prožila svou pedagogickou praxi. Práce stejná – a přece každý rok jiná, protože v každé třídě byly děti a podmínky k práci trochu jiné. Mezi bývalými žáky mám teď své přátele, protože se mnoho let věnuji i práci s dospělými zrakově postiženými lidmi. Když se na nějaké akci setkáme, radost je oboustranná. Oni se radují ze setkání, já se raduji z toho, jak si vedou v práci, ve studiu i v životě. A říkám si, že jsem snad k tomu také nějakou troškou přispěla.
2014 Po 24 letech jsem navštívila znovu budovu školy na Veveří 15, která už dnes nevidomým neslouží. Vzpomínky na školu a kamarády přetrvávají v mnohých z nás. A tak se každý rok koncem května setkáváme – my starší z Veveří, ale občas se k nám přidají už i ti mladší z Pisárek. Na četná přání jsem loni zajistila návštěvu budovy na Veveří 15, kde nyní sídlí církevní domov Petrinum. Účast byla veliká – snad kolem 60 lidí. I když mnozí už v letech, rozprchli jsme se po budově a po zahradě jako kdysi. Bylo zajímavé pozorovat, jak i ti zcela nevidomí si tyto prostory pamatovali. Jeden pán dokonce věděl, kde který strom v zahradě rostl a už tam není. Celkově se aspoň mně zdály budova i park menší, než jsem měla v paměti. Asi to nebylo jen tím, že jsem vyrostla, ale pro-
to, že svět kolem je prostorný a pestrý a nedá se vtěsnat mezi zdi jedné budovy a parku. Je dobře, že to lidé pochopili a těžce zrakově postižené děti mají svět otevřený daleko dřív, než jsme měli my. Mají možnost volby školy i pokročilou techniku, která otevírá svět i těm zcela nevidomým. Tak ať se jim podaří najít v tom světě své místo, jako se to podařilo mně. Marie Hauserová, učitelka
Narodila jsem se jako děvčátko s vadou zraku v okrese Opava roku 1935. Naše dědina byla ze všech stran okupována Němci. Z toho důvodu se mnou rodiče nemohli k lékaři, který by můj zrak vyšetřil. v září 1941 jsem začala chodit do školy, ale můj zrak nestačil na psaní ani na čtení. Ve škole jsem pokračovala, ale zvládala jsem pouze látku, která se dala naučit zpaměti. Proto jsem byla moc ráda, když můj třídní učitel přesvědčil rodiče, aby mě dali do slepecké školy na Veveří v Brně. Nastoupila jsem do 6. ročníku a dokončila školní docházku. Učitelé v brněnské škole se snažili o vzdělání všech žáků, tedy i těch, kteří nastoupili později. V této internátní škole pro nevidomé jsem se cítila jako v druhém domově. S láskou vzpomínám na naše učitele - pana ředitele Hanáka, pana učitele Borise, který byl nejen výborným matematikem, chemikem a fyzikem, ale současně naším druhým otcem. A druhou maminkou? Tou byla paní učitelka Soukeníková, která nás zasvěcovala do domácích prací. S hudbou nás seznamoval pan učitel Krchňák. Vše, co jsme se v brněnské škole naučili, nám velmi usnadnilo náš budoucí život. Po ukončení školy nám naši učitelé také zprostředkovali zaměstnání - já, s kamarádkou Božkou, jsem zakotvila jako dělnice v Brněnských papírnách. Později jsem až do důchodu pracovala jako telefonistka v Jihomoravských plynárnách Brno. Vychovala jsem jednu dceru a dnes se těším z vnoučat a pravnoučat. Za krásný život děkuji nejen všem paním učitelkám a pánům učitelům, ale i ostatním zaměstnancům tehdejší slepecké školy na Veveří v Brně, kteří nás na něj, i s naším handicapem, dokázali skvěle
připravit. Já i moji spolužáci jsme důkazem začlenění handicapovaných lidí do běžného života. Dnešním dětem přeji krásné vzpomínky na školní léta, jako mám já. Milena Tourková, roz. Dulanská
73
ZE VZPOMÍNEK PAMĚTNÍKA Vzhledem k 180. výročí péče o zrakově postižené v Brně bych se rád jako pamětník vrátil trochu do historie, do posledních 30 let, které jsem jako pracovník školy prožil. Chci se zmínit o některých akcích, na nichž jsem se podílel, na něž rád vzpomínám a myslím si, že všichni účastníci také. Kulatá výročí školy byla vždy nejen velkou událostí, které se účastnily významné osobnosti (od předních představitelů města Brna až po účast ministra školství při 150. výročí), ale i místem setkání pracovníků a žáků, a to jak bývalých, tak současných. Při oslavách nechyběli ani zástupci škol pro zrakově postižené z celé republiky. Výměny zkušeností při těchto neformálních setkáních byly často podnětem pro další zkvalitnění péče o zrakově postižené. Rád vzpomínám na spolupráci se ZŠ pro slabozraké v Bratislavě, a to zejména při pořádání tzv. družebních koncertů. Vždy šlo o vřelá a srdečná setkání, na kterých se vytvářela nová přátelství. Celostátní sportovní hry pro zrakově postižené se konaly 1x ročně střídavě v různých městech se školami pro zrakově postižené - v Praze, Brně, Opavě, Litovli, Bratislavě a Levoči. Byla to vždy taková 74
malá olympiáda zrakově postižených sportovců všech kategorií ze základních a středních škol. Mnozí z nich se nakonec účastnili i skutečné paralympiády, kde dosáhli na medaile. V neposlední řadě nemohu zapomenout na školy v přírodě a ozdravné pobyty v zahraničí. Ty přispívaly nejen ke zlepšení zdravotního stavu, ale i k samostatnosti žáků při různých činnostech, adaptaci a orientaci v jiném než rodinném prostředí, včetně utužení kolektivního cítění. Těchto akcí nebylo málo, stojí za to připomenout zejména ty zahraniční - Španělsko, Itálie, Řecko, Chorvatsko, Černá Hora. Cílem tohoto příspěvku není zhodnotit pedagogickou činnost, která je dle mého úsudku velmi kvalitní, protože je postavená na práci zkušených a kvalifikovaných odborníků a specialistů, ale připomenout to, co mnohé přivede ke vzpomínkám a k setkání se současnými i bývalými zaměstnanci. Na důkaz víry v kvalitu pracovníků školy bych chtěl ještě citovat výrok amerického spisovatele Artemuse Warda (1834-1867), který řekl: „Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.“ Pedagogičtí pracovníci této školy byli vždy schopni inspirovat své žáky. Proto přeji škole do dalšího jubilejního desetiletí jen to nejlepší, zejména udržení kvality a dobrého jména jako i hodně setkání s bývalými zaměstnanci a žáky, která budou svědčit o tom, že zde byli rádi. Mgr. Josef Skýba, učitel
Jednoho dne jsem byla v Brně trochu déle a tak jsem si zašla do KFC na jídlo. Přisedla jsem si k těhotné mladé paní, která telefonovala. Po chvíli mě poprosila, jestli bych jí nešla doplnit kelímek s pitím. Já neznalá poměrů moderního stravování jsem se ptala, jak se to dělá a až při tom jsem si všimla, že je nevidomá. Obsloužila jsem ji a zeptala se, jestli nechodila do školy na Hlinky. „To víte, že chodila.“ Já na to, jestli není Markéta nebo Soňa? A ona říká: „Vy jste paní Vrbacká? Já jsem Markéta Fridrišková.“ Tak jsme si začaly povídat. Vyprávěla o studiu a hlavně, jak je šťastná a těší se na miminko! Já jsem jí říkala, že si ji pamatuji od školky na Kohoutové, že byla nejšikovnější dítě, co zvládalo perfektně oblékání a sebeobsluhu. A to byla tříletá holčička. Tak mě velice potěšilo setkání po tolika letech! Jak se dál odvíjí její osud už nevím, ale doufám, že dobře!
Milada Vrbacká, vychovatelka
Ptáte se, co to pro mne znamená, když se řekne škola? Do ZDŠI pro nevidomé v Brně na ulici Veveří jsem nastoupila v r. 1977. Bylo mi tehdy 6 let. Pusa mi jela jako namydlená, ale jinak jsem neuměla vůbec nic. Obléknout se či svléknout, sama se najíst, vyčistit si zuby, chodit po schodech a spoustu dalších věcí.Dnes, kdykoli jdu po schodech, zní mi hlavou slova: „Levá, pravá, levá, pravá!“ Tak nám to vždycky paní vychovatelka Hlaváčková odříkávala. Velkým oříškem pro mne byl také úkol rozestlat a ustlat postel.
Bylo mi teskno, že najednou musím tento svůj domov navždy opustit. A v duchu jsem se ptala: Proč? Proč takto nemohu žít pořád? Roky běžely a má touha žít „školním životem“ rostla víc a víc. Nikdy bych nevěřila, že se mi můj velký sen splní. A ono se to skutečně stalo! Už téměř 15 let žiju v ÚSP, později CSS v Chrlicích. Jsem tu velmi šťastná. Za to vděčím velké maminčině i bratrově pomoci a pochopení, dále pak škole, i vám všem!
Až ve 3. třídě mi tuto hádanku pomohla rozluštit paní vychovatelka Gabrišová. Pronesla jedinou prostou větu: „Vezmi prostěradlo a rozprostři je po celé posteli!“ A bylo po problému. Paní učitelka Jandová prokázala nezměrnou dávku trpělivosti, když si vzala za cíl naučit mne jíst příborem.
Lenka Řehánková
Díky vynikajícím pedagogům zvládám základní praktické dovednosti, důležité pro každodenní život, ale nejen to. Získala jsem také spoustu vědomostí. Mým nejoblíbenějším předmětem byl český jazyk. Když paní učitelka řekla, že budeme psát diktát, celou třídou se rozléhalo mé jásavé hurá! Spolužáci mne proklínali. Když se však blížila doba přijímacích zkoušek, jeden ze spolužáků si přál, abych ho doučovala. Byla to pro mne velká pocta! Právě tehdy, v 9. třídě, jsem si čím dál více uvědomovala, že škola je pro mne nejen místem, kde mám příležitost se mnohému naučit, ale především domovem!
PODĚKOVÁNÍ
Naši synové, Filip a Vojtěch, začali v roce 2004 navštěvovat vaši školu pro nevidomé a slabozraké v Brně. Asi jako každé rodiče nás naplňovala obava z neznámého. Bude tato škola pro naše děti „ta pravá“? Vybrali jsme právě tuto, mezi dalšími, které jsme zvažovali. Snad naše volba byla dobrá. Čas nám ukáže. První rok, druhý rok…pátý…sedmý…desátý. A rázem – už se nevítáme s vaší školou, ale loučíme s tou naší. Po celých krásných deseti letech mezi vámi, učitelkami, vychovatelkami, kuchařkami… se z VAŠÍ školy, stala škola NAŠE. Vy všichni jste byli součástí našich životů, každým dnem více a více. A my, celá rodina, jsme si tuto školu už navždy uložili do svých srdcí. Vy všichni, vy jste v těch srdcích také, právě proto, že ta škola, to jste VY! Chci vám tedy vyjádřit, nejen za naše dva postižené syny, slova díků za krásná školní léta. DĚKUJEME VÁM. VÁM VŠEM. Naše volba nebyla jen dobrá, byla nejlepší!
manželé Sikorovi 75
PÁR MYŠLENEK NA ZÁVĚR
V dnešní době, kdy panuje vehementní snaha zdravotně postižené v rámci inkluze zařadit do běžných škol, musíme právě my přesvědčit, že speciální školy mají své místo a opodstatnění ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Bylo by velkou chybou, kdyby se z nich staly uzavřené komunity pro malou skupinu žáků s těžkým typem postižení bez možnosti každodenního kontaktu s ostatními vrstevníky. Máme v úmyslu zažádat ministerstvo školství
76
o změnu zřizovací listiny a poskytovat tak vzdělání nejen žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také žákům zdravým. Představa školy, kde jsou třídy s žáky s postižením a třídy s žáky zdravými, naplňuje teď velmi populární a propagovanou inkluzi. Žáci s postižením i žáci zdraví se budou účastnit společně všech školních akcí a prostory ve škole pro volný čas budou také užívat dohromady.
Dovolte mi závěrem popřát naší škole, aby se jí dařilo nejméně tak, jak tomu bylo doposud. A pokud budou spokojeni všichni, kdo naši školu navštěvují, a s nimi i jejich rodiče. Pak i my, všichni ostatní, kteří se o děti a žáky staráme, se rádi ke spokojenosti přidáme. Mgr. Dagmar Sýsová (ředitelka) Tým školy
w w w . s s s - o u . c z 77
KONTAKTY
Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2, 603 00 Brno www.sss-ou.cz +420 543 321 303 +420 543 212 531
78
Almanach k 180. výročí školy 1835 – 2015 Redakční rada: Bc. Martin Dočekal Mgr. Ivana Procházková Mgr. Dagmar Sýsová Ing. Soňa Šestáková RNDr. Dana Švihálková Mgr. Dagmar Pelikánová
Přispěli: Zaměstnanci školy
Grafická úprava a sazba: Jan Novák Foto: Jan Novák, Lukáš Veselý, archív školy Produkce / technická asistence: Lukáš Veselý www.malujemejinak.cz Vytiskla tiskárna: PRINTECO s.r.o., Cejl 76, 602 00 Brno
Redakční rada se omlouvá za případné chyby. 79
S T Ř E D N Í Š K O L A , Z Á K L A D N Í Š K O L A A M AT E Ř S K Á Š K O L A PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ BRNO, K A M E N O M LÝ N S K Á 2
www.sss-ou.cz Pod záštitou primátora města Brna Ing. Petra Vokřála