Seznam tajn˘ch pfiání - zlom
11.11.2013
13.36
Stránka 5
KAPITOLA PRVNÍ
HLASY Z JÍDELNY SE LINOU po schodi‰ti z ofiechového dfieva aÏ do patra, nezfietelné, bzuãící, vtíravé. Rozklepan˘ma rukama za sebou zamknu. MÛj svût ztichne. Hlavou se opfiu o dvefie a zhluboka se nadechnu. Pokoj je‰tû nepfiestal vonût po ní – parfémem Eau d’Hadrian a m˘dlem z kozího mléka. Natáhnu se na její kovovou postel a zavrzání je konej‰ivé stejnû jako cinkot její zahradní zvonkohry nebo zvuk jejího hedvábného hlasu, kdyÏ mi fiíkala, Ïe mû má ráda. K téhle posteli jsem se plíÏila, kdyÏ v ní je‰tû spávala s m˘m otcem, a cestou jsem breãela kvÛli bolavému bfií‰ku nebo kvÛli nestvÛrám pod postelí. A maminka mû pokaÏdé vzala pod pefiinu a tiskla mû k sobû, hladila mû po vlasech a ‰eptala: „Neboj se, zase vyjde sluníãko a bude dobfie, uvidí‰.“ A pak, jakoby zázrakem, jsem se probudila a krajkovou záclonou mi do pokoje proudily ranní stuÏky jantaru. Skopnu nové ãerné lodiãky a s úlevou si promnu chodidla. Povytáhnu se dozadu a opfiu se o Ïluté ka‰mírové pol‰táfie. A rozhodnu se, Ïe tuhle postel si nechám. Ka‰lu na to, jestli má na ni zálusk nûkdo z ostatních, je zkrátka moje. Ale tenhle nóbl star˘ kamenn˘ dÛm mi bude chybût. „Je poctiv˘ a solidní jako babiãka,“ fiíkávala o nûm maminka. Ov‰em pro mû Ïádn˘ dÛm, Ïádn˘ ãlovûk nikdy nepfiedstavoval tak spolehlivou oporu
5
Seznam tajn˘ch pfiání - zlom
11.11.2013
13.36
Stránka 6
L ORI N ELSON S PIELMANOVÁ jako babiããina dcera – moje maminka – Elizabeth Bohlingerová. A náhle dostanu nápad. ZamÏikám, abych potlaãila slzy, a vyskoãím z postele. Schovala ji tu, vím, Ïe ji tady schovala. Ale kde? Rozrazím dvefie ‰atny. Poslepu hmatám za znaãkov˘mi kost˘mky a ‰aty. Prudce rozhrnu ramínka s hedvábn˘mi halenkami a ta se rozestoupí jako divadelní opona. A teì ji vidím, stulenou v pfiihrádce na boty jako miminko v kolébce. Lahev vína Krug, uÏ ãtyfii mûsíce uvûznûná v její ‰atnû. A sotva ji zvednu, zaãnu se uÏírat pocitem viny. ·ampaÀské patfií mamince, ne mnû. Tuhle pfiedraÏenou lahev koupila toho dne, kdy jsme se vracely z první náv‰tûvy u lékafie, a okamÏitû ji schovala, aby se ‰ampaÀské náhodou nezamíchalo mezi obyãejné lahve v pfiízemí. Je to symbol nadûje, vysvûtlovala. Na konci léãby, aÏ dostane potvrzení o tom, Ïe je úplnû zdravá, to vzácné ‰ampaÀské spolu slavnostnû otevfieme a pfiipijeme si na Ïivot a zázraky. Prstem objíÏdím stfiíbrnou fólii a hryÏu se do rtu. Tohle pít nemÛÏu. Lahev byla urãená k slavnostnímu pfiípitku, a ne pro truchlící dceru, která nedokáÏe vydrÏet na pohfiebním obûdû aÏ do konce. Ale mou pozornost upoutá je‰tû nûco, pfiedmût zaklínûn˘ mezi pÛvodní post˘lkou lahve a párem semi‰ov˘ch polobotek. Sáhnu po nûm. Je to útlá ãervená kníÏka – zfiejmû deník – s deskami zavázan˘mi vyrudlou Ïlutou stuÏkou. KoÏená vazba je popraskaná a o‰oupaná. „Pro Brett,“ napsala maminka na dárkovou visaãku ve tvaru srdíãka. „Schovej si to na den, kdy se bude‰ cítit silnûj‰í. Dnes nám obûma pfiipij, moje holãiãko. Îe jsme ale byly dvojka, ty a já. S láskou, máma.“ Ukazováãkem objíÏdím písmo, zdaleka ne tak úhledné, jak by ãlovûk ãekal od nûkoho tak líbezného. Hrdlo se mi bolestivû sevfie. Maminka mû sice stokrát uji‰Èovala, Ïe v‰echno dobfie dopadne, ale pfiitom si uvûdomovala, 6
Seznam tajn˘ch pfiání - zlom
11.11.2013
SEZNAM
13.36
Stránka 7
TA J N ¯ C H P ¤ Á N Í
Ïe jednoho dne budu potfiebovat záchranu. Na dne‰ek mi nechala tohle ‰ampaÀské, a na zítfiek skrojek svého Ïivota, soukromé my‰lenky a úvahy. Ale já nevydrÏím ãekat aÏ do zítfika. Upfienû se dívám na deník a zoufale prahnu pfieãíst si maminãina slova hned teì. Jen rychle nakouknout, nic víc. Ale sotva zatáhnu za Ïlutou stuÏku, zhmotní se pfiede mnou maminka. Potfiásá hlavou, nûÏnû mû kárá za netrpûlivost. Sklopím oãi k jejímu vzkazu, Ïe mám poãkat, aÏ budu silnûj‰í, a chvíli svádím boj mezi sv˘m a jejím pfiáním. Nakonec odloÏím deník stranou. „KvÛli tobû,“ za‰eptám a políbím desky, „vydrÏím ãekat.“ Z prsou mi unikne sten, na‰típne ticho. Pfiiplácnu si dlaÀ na ústa, abych ho zadrÏela, ale uÏ je pozdû. Zlomím se v pase, tisknu si Ïebra a doslova fyzicky trpím steskem po mamince. Jak to bez ní zvládnu? VÏdyÈ jsem pofiád je‰tû malá holka, její dcera. Zvednu ‰ampaÀské. PfiidrÏím lahev mezi koleny a vytáhnu zátku. Pfieletí pokoj a z maminãina noãního stolku srazí lahviãku kytrilu. Její léky proti nevolnosti! Pfie‰oupnu se na okraj postele a trojúhelníkové tabletky shrábnu do hrsti. Pfiitom si vybavím chvíli, kdy jsem mamince jednu z nich nabídla. Zrovna mûla po první chemoterapii a kvÛli mnû pfiekypovala stateãností. „Cítím se dobfie, opravdu. To mi leckdy bylo hÛfi i pfii obyãejné menstruaci.“ Ale hned v noci ji nevolnost sejmula jako vlna tsunami. Poslu‰nû spolkla bílou tabletku a pozdûji si fiekla o dal‰í. LeÏela jsem s ní v posteli, zatímco lék zaãal milosrdnû pÛsobit a dovolil jí usnout. Tulila jsem se k ní, právû v téhle posteli, hladila ji po vlasech a objímala, jako tolikrát pfiedtím ona mû. A nakonec, rozdrásaná zoufalstvím, jsem zavfiela oãi a prosila Boha, aÈ mou matku uzdraví. Nevysly‰el mû. Pilulky mi z dlanû proudí do plastové lahviãky. Víãko nedotáhnu a lahviãku postavím na okraj stolku blíÏ 7
Seznam tajn˘ch pfiání - zlom
11.11.2013
13.36
Stránka 8
L ORI N ELSON S PIELMANOVÁ posteli, aby na ni snadno dosáhla. Ale ne... Maminka umfiela. UÏ nikdy si nevezme dal‰í pilulku. Potfiebuju se napít ‰ampaÀského. „Na tebe, mami,“ za‰eptám chraptivû. „Byla jsem stra‰nû py‰ná, Ïe jsem tvá dcera. Vûdûla jsi to, viì?“ Netrvá dlouho a pokoj se se mnou toãí, ale moje bolest milosrdnû polevuje. Postavím lahev na podlahu a odhrnu péfiovou pfiikr˘vku. Chladivé povleãení voní slabounce levandulí. Je to dekadenntní pocit, leÏet tady, tak daleko od davu cizích lidí v pfiízemí. Zavrtám se pod pfiikr˘vku je‰tû hloubûji a dopfiávám si aspoÀ je‰tû jeden okamÏik ticha, neÏ se vrátím dolÛ. Poslední minutku... Z otupûlosti mû vytrhne hluãné zaklepání na dvefie. Posadím se. Vtefiinku mi trvá, neÏ si uvûdomím, kde jsem... a kruci, obûd! Vystfielím z postele a Ïenu se ke dvefiím tak zbrkle, aÏ klop˘tnu o lahev se ‰ampaÀsk˘m. „Au! K ãertu!“ „Jsi v pofiádku, Brett?“ naléhá od prahu otevfien˘ch dvefií moje ‰vagrová Catherine. NeÏ ale stihnu odpovûdût, vyjekne a vrhne se do místnosti. Pfiidfiepne pfied mokr˘m kobereãkem a zvedne lahev. „Proboha! Ty jsi tu pfievrhla Clos Du Mesnil roãník 1995?“ „Ale nejdfiív jsem vût‰inu vypila.“ Kleknu vedle Catherine a lemem ‰atÛ vytírám vlhko z orientálního kobereãku. „JeÏí‰i, Brett. Tahle lahev vyjde na sedm set dolarÛ!“ „Hm... no.“ Opût se ztûÏka postavím a zamÏourám na hodinky, jenÏe ãísla jsou úplnû rozmazaná. „Kolik je hodin?“ ·vagrová si uhladí ãerné lnûné ‰aty. „Skoro dvû. Právû servírují obûd.“ Zastrãí mi uvolnûnou kadefi za ucho. I kdyÏ jsem vy‰‰í o dvanáct centimetrÛ, stejnû se ke mnû chová jako ke svému rozcuchanému batoleti. Vlastnû bych se nedivila, kdyby si olízla prsty a uhladila mi jimi patku. „Jsi doslova vychrtlá, Brett,“ kárá mû, zatímco mi 8
Seznam tajn˘ch pfiání - zlom
11.11.2013
SEZNAM
13.36
Stránka 9
TA J N ¯ C H P ¤ Á N Í
rovná perlov˘ náhrdelník. „Maminka by byla první, kdo by ti pfiipomnûl, Ïe ani v Ïalu se nesmí‰ zanedbávat.“ Ale to se plete. Maminka by mi fiekla, Ïe mi to slu‰í, i kdyÏ make-up mi rozmazaly slzy. Tvrdila by mi, Ïe vlhkost je‰tû zv˘razÀuje mé dlouhé rudohnûdé kadefie, a ne Ïe z nich dûlá krepaté vrabãí hnízdo, a Ïe moje pláãem napuchlé a krvavû orámované oãi stále pfiipomínají odu‰evnûlé hnûdé oãi básnífiky. Cítím, Ïe mám opût slzy na krajíãku, a odvrátím se. Kdo mi teì bude dodávat sebevûdomí, kdyÏ uÏ tu není máma? Sh˘bnu se pro prázdnou lahev, ale podlaha se zhoupne a zakymácí. Kristepane! Jsem na palubû plachetnice, uprostfied cyklonu. Kfieãovitû se pfiidrÏuju rámu postele, jako by to byl mÛj záchrann˘ pás, a ãekám, aÏ se boufie pfieÏene. Catherine nakloní hlavu k rameni a pozornû si mû prohlíÏí. Dokonale upraven˘m nehtem si poÈukává o spodní ret. „Hele, zlato, co kdybys rad‰i zÛstala v posteli? Pfiinesu ti talífi sem nahoru.“ Jí snad pfieskoãilo! Ten obûd je na maminãinu poãest. Musím sejít dolÛ. Ale místnost je rozmazaná a já nedokáÏu najít stfievíce. Otáãím se kolem dokola. Co to vlastnû hledám? Klop˘tám bosá ke dvefiím a aÏ tam si vzpomenu. „A jo, boty. Vylezte, aÈ uÏ jste kdekoliv!“ Pfiidfiepnu a jukám pod postel. Catherine mû popadne za loket a vytáhne mû na nohy. „Brett, to staãí. Jsi opilá. UloÏím tû a hezky se z toho vyspí‰.“ „Ne!“ vymaním se z jejího sevfiení. „Nesmím to propásnout!“ „Ale ano. Maminka by nechtûla, abys –“ „Áááá, tady jste!“ Hrábnu po sv˘ch ãern˘ch lodiãkách na podpatku a snaÏím se do nich narvat nohy. Kriste, chodidla mi bûhem poslední hodiny vyrostla o dvû ãísla. Hrnu se chodbou, jak nejlíp to jde, lodiãky nazuté jen napÛl. S roztaÏen˘mi paÏemi chytám rovnováhu, vrávorám od jedné stûny k druhé jako kuÏelka. Za zády sly9
Seznam tajn˘ch pfiání - zlom
11.11.2013
13.36
Stránka 10
L ORI N ELSON S PIELMANOVÁ ‰ím Catherine. Mluví pfiísnû, ale potichu, jako by slova cedila skrz zaÈaté zuby. „Brett! OkamÏitû se zastav!“ Nejspí‰ se zbláznila, jestli si myslí, Ïe propásnu pohfiební obûd. Musím u toho b˘t na poãest své maminky. Své krásné, milující maminky... Teì jsem na schodi‰ti a je‰tû pofiád se pfii chÛzi snaÏím napuchlé nohy vecpat do lodiãek jak pro panenku Barbie. V polovinû schodi‰tû se mi podvrtne kotník. „Jauvajs!“ Rázem se tváfie toho mnoÏství hostÛ, ktefií pfii‰li vzdát hold mé matce, obrátí ke mnû. Zahlédnu zdû‰ené Ïeny, jak si zvedají ruce k ústÛm, a vylekané muÏe, ktefií se vrhají kupfiedu, aby mû zachytili. Dopadnu na podlahu haly jako pytel, ãerné ‰aty vykasané do pÛlky stehen, bez jednoho stfievíãku. Probudí mû fiinãení talífiÛ. Z koutku úst si otfiu slinu a posadím se. Hlava mi tfie‰tí, pfiipadá mi tupá a zakalená. Chvíli mÏikám a rozhlíÏím se. Jsem v maminãinû domû. Fajn. Dá mi aspirin. V‰imnu si, Ïe ob˘vací pokoj tone v ‰eru a kolem pobíhá najatá obsluha, rovná talífie a skleniãky do hnûd˘ch plastov˘ch pfiepravek. Co se dûje? KdyÏ mi to dojde, jako bych dostala ránu baseballovou pálkou. Hrdlo se mi sevfie a honem si pfiiplácnu ruku na ústa. V‰echna ta bolest, kaÏdiãk˘ stfiípek utrpení a smutku na mû znovu drtivû dopadnou. Lidi mi tvrdili, Ïe dlouh˘ boj s rakovinou je hor‰í neÏ ten krátk˘, ale nemyslím, Ïe to platí pro pozÛstalé. Maminãina diagnoza a smrt pfii‰ly tak rychle, Ïe se zdály aÏ neskuteãné, jako noãní mÛra, z které se co nevidût probudím a vydechnu úlevou. Místo toho se mi aÏ pfiíli‰ ãasto stává, Ïe po probuzení si na tu tragédii hned nevzpomenu, takÏe tu ztrátu musím proÏívat pofiád a pofiád, od zaãátku, jako Bill Murray ve filmu Na Hromnice, o den více. Smífiím se nûkdy s tím, Ïe uÏ nemám ve 10
Seznam tajn˘ch pfiání - zlom
11.11.2013
SEZNAM
13.36
Stránka 11
TA J N ¯ C H P ¤ Á N Í
svém Ïivotû nikoho, kdo by mnû miloval opravdu bezpodmíneãnû? DokáÏu na maminku nûkdy pomyslet bez krutého svírání v prsou? A zatímco si tfiu bolavé spánky, vybavuje se mi zmûÈ rozmazan˘ch momentek a pfiipomíná mi moje poniÏující fiasko na schodi‰ti. Nejrad‰i bych umfiela. „Ahoj, ty spáãi!“ Shelley, moje druhá ‰vagrová, ke mnû mífií s tfiímûsíãní Emmou v náruãi. „Ach, boÏe!“ zanafiíkám a spustím si hlavu do dlaní. „Já jsem takovej idiot.“ „Proã? Myslí‰, Ïe jsi jediná na svûtû, kdo se kdy líznul? Co dûlá kotník?“ Z nohy si zvednu sáãek skoro roztálého ledu a zakrouÏím kotníkem dokola. „Bude to v pohodû.“ Potfiesu hlavou. „Rozhodnû se zahojí dfiív neÏ moje ego. Jak jsem to mohla mámû udûlat?“ Hodím sáãek ledové vody na podlahu a vyhrabu se z pohovky. „Shell, jak moc pfií‰erná jsem byla?“ Zatfiepe rukou. „V‰em jsem fiekla, Ïe jsi absolutnû vyãerpaná z toho utrpení. A oni na to skoãili. Nebylo to zase tak tûÏké, protoÏe jsi vypadala, jako bys uÏ t˘dny nespala.“ Podívá se na hodinky. „Posly‰, s Jayem se uÏ chystáme odjet, je po sedmé.“ Z haly dohlédnu na Jaye, jak v podfiepu cpe tfiíletého Trevora do záfiivû Ïluté nepromokavé bundiãky, ve které mrÀous pfiipomíná miniaturního hasiãe. Kfii‰Èálovû modrá oãka zachytí mÛj pohled a ho‰ík vyjekne. „Tetí Bvet!“ Srdce mi klop˘tne a tajnû doufám, Ïe mÛj synovec se nikdy nenauãí vyslovovat er. Dojdu k nûmu a pocuchám mu ãupfiinu. „Jakpak se má mÛj velk˘ kluk?“ Jay zacvakne Trevorovi kovov˘ druk na límci a napfiímí se. „Tady ji máme!“ Kromû zrádn˘ch vûjífikÛ vrásek po obou stranách chlapeckého úsmûvu vypadá mÛj bratr spí‰ na ‰estadvacet neÏ na jeho ‰estatfiicet let. Obejme mû kolem ramen. „Prospala ses dobfie?“ 11
Seznam tajn˘ch pfiání - zlom
11.11.2013
13.36
Stránka 12
L ORI N ELSON S PIELMANOVÁ „Stra‰nû moc se omlouvám,“ kníknu a zpod oka si uloupnu vloãky maskary. Vlepí mi pusu na ãelo. „Buì v klidu. V‰ichni víme, Ïe nejtûωí je to právû pro tebe.“ âímÏ naráÏí na to, Ïe ze tfií sourozencÛ Bohlingerov˘ch jsem jenom já stále svobodná, bez vlastní rodiny. Na maminku jsem se spoléhala nejvíc. Bratr mû lituje. „Truchlíme v‰ichni,“ nesouhlasím a odtáhnu se. „Ale ty jsi byla její dcera,“ pfiipomene star‰í z m˘ch bratrÛ Joad. Objevil se v hale uÏ pfied chvílí, ale pfies kolosální kvûtinovou v˘zdobu není jeho ‰lachovitou postavu skoro vidût. Na rozdíl od Jaye, kter˘ si fiídnoucí kadefie ãe‰e z ãela dozadu, má Joad hlavu vyholenou dohladka jako vejce, coÏ mu – spolu s br˘lemi s ãir˘mi obrouãky – dodává pseudoumûleck˘ vzhled. Obrátí se ke mnû a líbne mû na tváfi. „Mûly jste mezi sebou zvlá‰tní pouto. Já a Jay bychom to bez tebe nezvládli, obzvlá‰È ke konci.“ Má pravdu. KdyÏ mamince na jafie diagnostikovali rakovinu vajeãníkÛ, pfiesvûdãila jsem ji, Ïe bojovat budeme spoleãnû. To já ji o‰etfiovala po operaci, já u ní sedávala po kaÏdé chemoterapii, to já si prosadila obstarání i druhého a posléze tfietího názoru lékafisk˘ch specialistÛ. A kdyÏ se posléze v‰ichni odborníci shodli, Ïe její prognóza je nepfiíznivá, byla jsem to já, kdo byl s maminkou v den, kdy se rozhodla s tou údûsnou léãbou skonãit. Jay mi stiskne ruku, záfiivû modré oãi se mu lesknou slzami. „Jsme tady pro tebe. Ale to pfiece ví‰, ne?“ Pfiik˘vnu a z kapsy vydoluju papírov˘ kapesníãek. Z tichého truchlení nás vyru‰í Shelley, která vejde do haly s Emminou autosedaãkou v náruãi. Obrátí se k Jayovi: „Zlato, mohl bys vzít ten kvûtináã s tlusticí, co poslali na‰i?“ Koukne po Joadovi a pak po mnû. „Vy ji náhodou nechcete, nebo jo?“ Joad ukáÏe bradou na botanickou zahradu vedle sebe, zfiejmû pro pfiípad, Ïe by ji pfiehlédla. „Mám vlastní.“ 12
Seznam tajn˘ch pfiání - zlom
11.11.2013
SEZNAM
13.36
Stránka 13
TA J N ¯ C H P ¤ Á N Í
„Vezmi si ji,“ vyhrknu pfiekvapená, Ïe nûkdo dokáÏe myslet na rostlinu, kdyÏ na‰e máma právû umfiela. Moji sourozenci a jejich partnerky se vyhrnou z matãina fiadového domu do zamlÏeného záfiijového veãera a jenom já zÛstanu stát na prahu otevfien˘ch dvefií z palisandru, pfiesnû jako to dûlávala maminka. Jako poslední mû míjí Catherine a do kapsy semi‰ového saka si cpe ‰átek od Hermèse. „Tak ahoj zítra,“ pfiipomene mi a políbí mû na tváfi rtûnkou Casino Pink. Zasténám. Jako by si neuÏili dost legrace s tím, kdo ukofiistí ãí kvûtinu, zítra v deset tfiicet dopoledne se ve‰ker˘ matãin majetek bude dûlit mezi její dûti jako pfii slavnostním rozdílení cen rodu Bohlingerov˘ch. Bûhem nûkolika hodin se stanu prezidentkou firmy Bohlinger Cosmetic a taky Catherininou ‰éfkou – a nejsem si ani v nejmen‰ím jistá, Ïe zvládnu kteroukoliv z tûch rolí. Noãní boufilivá skofiápka pukne a odhalí bezmraãné ráno s modrou oblohou. Dobré znamení, usoudím. Ze zadního sedadla luxusní limuzíny Lincoln se dívám na zpûnûné pobfieÏí jezera Michigan a v duchu si nacviãuju fieã. Páni, to si nezaslouÏím. Jsem poctûna. Nikdy nemÛÏu mámu nahradit, ale budu se proklatû snaÏit, aby firma prosperovala. Hlava mi tfie‰tí a já se opût proklínám, Ïe jsem se opila tím zatracen˘m ‰ampaÀsk˘m. Co mû to popadlo? Je mi zle – a ne pouze fyzicky. Jak jsem to mohla mamince udûlat? A tûÏko teì mÛÏu oãekávat, Ïe mû sourozenci budou brát váÏnû. Z kabelky vytáhnu pudfienku a trochu si pfietfiu tváfie. Musím vypadat schopnû a solidnû – jako kaÏd˘ fieditel spoleãnosti. M˘m bratrÛm musí b˘t jasné, Ïe fiízení firmy zvládnu, i kdyÏ ne vÏdy odhadnu, kolik alkoholu snesu. Jestlipak budou py‰ní na malou sestfiiãku, která uÏ ve ãtyfiiatfiiceti pov˘‰í z manaÏerky v reklamním oddûlení na prezidentku celé spo13
Seznam tajn˘ch pfiání - zlom
11.11.2013
13.36
Stránka 14
L ORI N ELSON S PIELMANOVÁ leãnosti? Navzdory vãerej‰ku jsem o tom pfiesvûdãená. KaÏd˘ z bratrÛ má svou vlastní kariéru a kromû podílu na akciích mají s rodinnou firmou uÏ jen pramálo spoleãného. A Shelley je logopedka a vytíÏená mamina. Je jí ukradené, kdo stojí v ãele tchyniny firmy. Bojím se pouze Catherine. Moje ‰vagrová, absolventka pennsylvánské prestiÏní Wharton School of Business a ãlenka amerického t˘mu synchronizovaného plavání na olympijsk˘ch hrách v Barcelonû v roce 1992, je chytrá, má ostré lokty a je dost soupefiivá, aby zvládla vedení hned tfií firem souãasnû. Bûhem minul˘ch dvanácti let získala funkci viceprezidentky v Bohlinger Cosmetic a stala se maminãinou pravou rukou. Neb˘t Catherine, Bohlinger Cosmetic by zÛstala mal˘m, i kdyÏ prosperujícím venkovsk˘m podnikem. Ov‰em na palubû na‰í lodi se objevila Catherine a maminku pfiesvûdãila, aÈ fiadu v˘robkÛ roz‰ífií. Poãátkem roku 2002 vyãmuchala, Ïe jeden z plánovan˘ch dílÛ talk-show Oprah Winfreyové se má jmenovat Moje oblíbené drobnosti. Cel˘ch jedenadvacet t˘dnÛ vytrvale posílala do Harpo Studios luxusnû zabalené zásilky s bio m˘dlem a krémy firmy Bohlinger, doplnûné o fotografie a ãlánky o zcela pfiírodních, ekologicky vstfiícn˘ch v˘robcích a firmû. A zrovna kdyÏ pfiipravovala svou dvaadvacátou zásilku, zavolali z Harpo Studios. Oprah si vybrala nበbio ãern˘ ãaj a obliãejovou masku z grepov˘ch semínek jako jednu ze sv˘ch oblíben˘ch vûcí. A sotva epizodu v televizi odvysílali, kfiivka prodeje vystfielila aÏ do oblak. Náhle kaÏdiãké láznû a kaÏd˘ obchoìák objednávaly fiadu znaãky Bohlinger. Bûhem prvních ‰esti mûsícÛ jsme ãtyfinásobnû nav˘‰ili v˘robu. Tfii velké firmy nám nabídly úchylnû vysoké ãástky, pokud jim svÛj podnik z fleku prodáme, ale Catherine pfiesvûdãila maminku, Ïe prodej není ten nejrozumnûj‰í krok. Místo toho otevfiela obchody v New Yorku, L.A., Dallasu a Miami a o dva roky pozdûji expandovala i na zá14
