Jiří Mareš a kol.
Kvalita života u dětí a dospívajících II.
Brno 2007
Autorský kolektiv pod vedením prof. PhDr. Jiřího Mareše, CSc. PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc. PhDr. Pavel Doulík, PhD. MUDr. Lenka Hodačová, PhD. Mgr. Stanislav Ježek, PhD. doc. PhDr. Bohumil Koukola, CSc. PhDr. Dana Krejčířová Bc. Magda Kreminová RNDr. Věra Lánská, CSc. prof. PhDr. Hana Lukášová, CSc. prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. doc. MUDr. Tonko Mardešič, CSc. doc. PhDr. Ing. Lenka Hajer Müllerová, PhD. Mgr. Aleš Neusar Mgr. Edita Ondřejová, PhD. PhDr. Marie Rybářová PhDr. Daniela Sobotková, CSc. MUDr. David Skorunka doc. PhDr. Tomáš Svatoš, PhD. PhDr. Jiří Škoda, PhD. Doc. MUDr. Marta Šnajdrová, CSc. PhDr. Eva Švarcová, PhD. Šárka Tůmová
Publikace vznikla s podporou Grantové agentury ČR, projekt č. 406/06/0035
Recenzovali: Doc. PhDr. Václav Břicháček Doc. MUDr. Pavla Doležalová, CSc. Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc. Kresba Josefa Čapka na obálce převzata z publikace V. Řezáč: Kluci, hurá za ním! Praha: Albatros 1978, s. 32. © Jiří Mareš za autorský kolektiv 2007
Vydavatel: MSD ISBN 978-80-7392-008-1 |2
Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 Obecná část Jiří Mareš Posttraumatický rozvoj u dětí a dospívajících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 Lenka Hodačová Posttraumatický rozvoj a změna v prožívání spirituality. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 David Skorunka Vliv vztahových procesů v rodině na rozvoj narativních schopností a vznik psychosomatických projevů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 David Skorunka Psychoterapie somatizace a kvalita života u dětí a dospívajících. . . . . . . . . . . . . . . . 69 Jiří Mareš Kvalita života u dětí a dospívajících ve školním kontextu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Metodologická část Jiří Mareš Kvantitativní generické nástroje pro diagnostiku kvality života u dětí II . . . . . . . . . 99 Jiří Mareš Kvalitativní metody pro zjišťování kvality života u dětí a dospívajících . . . . . . . . . 109 Jiří Mareš Diagnostika kvality života dětí a dospívajících pomocí počítače. . . . . . . . . . . . . . . 129 Empirická část Aleš Neusar, Jiří Mareš Kvalita života z pohledu dětí ze základních škol ve věku 8–15 let. . . . . . . . . . . . . . 139 Tomáš Svatoš, Eva Švarcová Zkoumání kvality života žáků ZŠ v podmínkách ohniskové skupiny . . . . . . . . . . . 159 Hana Lukášová Prekoncept pojmu kvalita života dětí u studentů učitelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 Jiří Škoda, Pavel Doulík, Lenka Hajer-Müllerová Kvalita života u skupin mládeže z odlišného sociokulturního prostředí . . . . . . . . 191 3|
Bohumil Koukola, Edita Ondřejová Kvalita života u středoškoláků měřená dotazníkem PedsQL 4.0 . . . . . . . . . . . 209 Jiří Mareš, Stanislav ježek, Magda Kreminová Přínos nemoci z pohledu nemocných dětí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 Jiří Mareš, Marie Rybářová, Šárka Tůmová Posttraumatický rozvoj u mediků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 Daniela Sobotková, Dana Krejčířová, Marta Šnajdrová, Jaroslava Dittrichová, Tonko Mardešič, Věra Lánská Psychický vývoj dětí narozených po asistované reprodukci a postoje rodičů k těmto dětem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235 Slovníček Jiří Mareš Anglicko-český slovníček pojmů souvisejících s kvalitou života . . . . . . . . . . . 255
|4
Předmluva Otevíráte druhý monotematický sborník, který se věnuje kvalitě života u dětí a dospívajících. Tým, který první rok ohledával nové téma, ověřoval si své možnosti, se ve druhém roce pustil naplno do práce. Bádal a psal své texty s vědomím, že nemůže jít jen o formální splnění úkolu. Vždyť přísné posudky recenzentů prvního sborníku (jimiž byli J. Křivohlavý, J. Payne), upozornily některé autory, že musí pracovat usilovněji než dosud a psát mnohem pečlivěji. Děkujeme prvním oponentům za to, že „nasadili laťku“ nároků hned od počátku vysoko a usnadnili tak mj. sestavování druhého sborníku. Také oponenti druhého sborníku (V. Břicháček, P. Doležalová, J. Křivohlavý) byli nároční a patří jim náš dík. Ve zvolené oblasti bádání se toho ve světě během poslední doby událo mnoho. Zatímco v prvním sborníku jsme psali o tom, že téma „kvalita života u dětí a dospívajících“ je relativně novou oblastí, dosud málo zmapovanou (Mareš a kol., 2006), nyní už výzkumů a publikací výrazně přibylo. Můžeme to doložit několika údaji za letošní kalendářní rok 2007. Pro dvě klíčová slova quality of life AND child jsme nalezli ke dni 27. 11. 2007 v bibliografických databázích tyto počty publikovaných prací. Podle databáze Proquest 1635 citací, Scirus 1865 citací MEDLINE 1727 citací, Scopus 680 citací, EBSCO 562 citací, Current Contents 318 citací. Pro další dvě klíčová slova quality of life AND adolescent jsme nalezli ke dni 27. 11. 2007 v bibliografických databázích za rok 2007 tyto počty publikovaných prací. Podle databáze Proquest 473 citací, Scirus 1332 citací, MEDLINE 2026 citací, Scopus 340 citací, EBSCO 134 citací, Current Contents 130 citací. Pro úplnost musíme dodat, že dvě klíčová slova, která se v abstraktu článku nebo v textu článku vyskytují, ještě neznamenají, že se publikovaná práce zabývá přesně kvalitou života zdravých či nemocných dětí. Může být primárně věnována jinému tématu: kvalitě života jejich matek, ověřování účinnosti nových léků atp.
Řešitelský tým nepracoval osamoceně. Podařilo se nám navázat různé formy spolupráce se zahraničními týmy, např. se slovenskými kolegy kolem V. Bačové (2006) a J. Džuky (2004) v Prešově, s francouzskými kolegy vedenými M. Gayral-Taminhovou (2005) v Toulouse, americkými kolegy vedenými S. Phippsem (2007) v Memphisu. Co přináší sborník, který máte před sebou? Je opět členěn do tří velkých oddílů: člení se na obecnou část, metodologickou část a empirickou část. Obecná část sborníku otevírá téma, o němž se v České republice zatím příliš nepsalo. Krásným tématem, které bylo vědecky objeveno teprve před 10–15 lety, je dávná idea, že k novému, kvalitnějšímu životu se musí člověk propracovat překonáváním životních obtíží, zvládáním těžkých, až tragických událostí. Potvrzuje to ostatně lidová zkušenost. Už staří latiníci říkávali: per aspera ad astra (přes překážky ke hvězdám) a ve sbírce mudrosloví národu slovanského čteme: Co škodí, to učí. Neštěstí, bídy, příhody, dobrého často původy. Mnohý moudrý nebývá, až vepsí bývá (Čelakovský, 1949, s. 192, 237). Neplatí to jenom pro dospělé osoby, ale také pro děti a dospívající, i když u nich začaly cílené výzkumy posttraumatického rozvoje osobnosti mnohem později. Další přehledová studie se soustřeďuje se na jednu z pěti běžně identifikovaných oblastí lidského života, v nichž dochází k posttraumatickému rozvoji osobnosti. Jsou jí pozitivní změny v duchovní oblasti, změny spirituality, jako důsledek prožitého traumatu. Studie diskutuje typy spirituálního zápasu a trápení člověka, který prožívá 5|
těžkou životní situaci a má pocit, že se jeho dosavadní hodnoty hroutí. Výsledkem může být jak prohloubení víry, tak odklon od ní. Jinak řečeno: prožité trauma nemusí vyústit jen v posttraumatickou stresovou poruchu, ale za určitých podmínek i v rozvoj osobnosti, ve zvýšení kvality jejího života. Svébytnou oblastí je zkoumání kvality života dětí na rozhraní ukazatelů psychických a somatických, dětí, které se snaží vyrovnat s problémy, které jim život chystá, i za cenu psychosomatických obtíží. Předkládané studie odkrývají možné souvislosti s rodinnou situací dítěte a naznačují, jak by mohla pomoci psychoterapie. Pro děti a dospívající jsou důležité vztahy uvnitř rodiny, zejména citová vazba na rodiče. Výzkumy teorie připoutání, přilnutí (attachment theory) naznačují, že podoba citové vazby nepůsobí jen v dětství, ale má své závažné dosahy v dospělosti a dokonce se může předávat na další generaci. Výklad propojuje tyto poznatky se dvěma dalšími oblastmi bádání: s rozvíjením narativních dovednostmi a s vytvářením příběhů, které organizují jedincovy zkušenosti a formují jeho interpretaci vlastního života a kvality vlastního života. Vyprávění je tedy jednou z cest, jak sdělit emoční, kognitivní i sociální zkušenost, týkající se kvality života. Současně vyprávění otevírá cestu k léčbě obtíží; za určitých podmínek je samo „vypovídání se“ též prostředkem léčby. Příslušníci pomáhajících profesí – nejčastěji zdravotníci a psychologové – se u dětí někdy setkávají se somatickými obtížemi, které ovšem mají lékařsky nevysvětlitelnou podobu. Organická příčina chybí. V pozadí těchto somatoformních obtíží jsou obvykle psychosociální příčiny. Přehledová studie ukazuje principy možné léčby těchto specifických obtíží, které zhoršují kvalitu života dětí a dospívajících. Prezentuje obvyklá přesvědčení tzv. somatizujících rodin, obvyklá přesvědčení psychoterapeutů a naznačuje možná řešení složité situace. Třetí zajímavou – a dosud málo rozpracovanou tematickou – je kvalita života dětí a dospívajících ovlivněná školou. Zdá se, že zde můžeme objevit nové souvislosti, které jsou důležité nejen pro poučenou práci dospělých osob se žáky samotnými, ale též pro přípravu budoucích učitelů a vzdělávání učitelů v činné službě. Metodologická část sborníku doplňuje přehled 27 generických dotazníkových metod, které byly publikovány v předchozím sborníku (Mareš, 2006) o dalších 7 metod. Nově přibyl též původní přehled kvalitativních metod dovolujících zjišťovat různé aspekty kvality život u dětí. Relativně novou oblastí, která může mít mnoho praktických aplikací, je diagnostika kvality života pomocí počítače. Pokud se využije animovaných programů, můžeme tímto postupem vyšetřovat i děti, které ještě neumějí číst nebo nedokáží vyplňovat složitější dotazníky či dobře neovládají jazyk majority atd. Empirická část sborníku je nejrozsáhlejší. Naleznete v ní několik samostatných témat. Jedno se týká zajímavé otázky, co si pod výrazem kvalita života představují samy děti. Obvykle se přistupuje ke zkoumání kvality života u dětí a dospívajících jinak. Vyzpovídá se mnoho dětí a z jejich odpovědí se vytvoří dotazník. Ten shrnuje různorodé názory dětí do názoru neexistujícího průměrného dítěte a pomocí faktorové analýzy se jednotlivé výroky strukturují do několika oblastí (somatické, emoční, sociální apod.). Takový dotazník se poté zadává dětem a ty pak odpovídají na naše formulace; my dospělí je svými dotazy vedeme, jak mají uvažovat. Pokud mají jiné pohledy na kvalitu života, nemůžeme se to dozvědět, neboť na jiné názory se obecný dotazník |6
neptá. Zde jsme se vydali jinou cestou. Pomocí volných písemných odpovědí (Neusar, Mareš) a pomocí obrázků a debaty v ohniskové skupině dětí (Svatoš, Švarcová) jsme zkoumali dětské prekoncepty pojmu kvalita života. Analogický výzkum proběhl také u studentů učitelství a zjišťoval, jaké oni mají představy o kvalitě života dětí a jak by s těmito představami ve škole pracovali (Lukášová). Druhé téma se váže ke zdravým dětem a dospívajícím. Ověřujeme u nich, jak asi fungují vybrané zahraniční dotazníky v českých podmínkách (Koukola, Ondřejová; Škoda, Doulík, Hajer-Müllerová). Třetí téma se vztahuje k nemocným dětem. Oftalmologové zkoumali, jak rodina ovlivňuje názory dětí na nošení brýlí. Šlo o dětské pacienty, kteří nosili brýle pro větší oční vadu nebo pro strabismus. Právě tyto děti se odlišují od běžné populace, neboť svou vadou jsou „jiné“ a bývají často terčem posměchu ze strany vrstevníků, což zhoršuje jejich kvalitu života (Dostálek, Petriščáková). Čtvrté téma souvisí s empirický výzkumem posttraumatického rozvoje osobnosti. Vyzkoušeli jsme, zda chronicky nemocné děti vidí nějaký přínos svého vážného onemocnění, které jim – viděno tradiční optikou – jen komplikuje život. Studovali jsme přínos složitého onemocnění (skoliózy páteře) z pohledu dětí a dospívajících (Mareš, Ježek, Kreminová). Obdobným tématem jsme se zabývali u adolescentů, kteří prožili těžkou životní událost a zjišťovali jsme, nakolik je její zvládnutí vnitřně obohatilo. Jednalo se o výpovědi studentů medicíny (Mareš, Rybářová, Tůmová). Páté téma je specifické tím, že se soustřeďuje na děti, které přišly na svět díky asistované reprodukci. Sleduje jejich další vývoj, zejména psychický. Všímá si, jak postoje rodičů působí na jejich děti. Vnáší do problematiky empirického zkoumání kvality života vývojovou dimenzi a upozorňuje na širší kontext dětské kvality života; ten v řadě případů zahrnuje i období před narozením dítěte. Celkově lze říci, že druhý sborník prohlubuje pohled na kvalitu života dětí a dospívajících. Jde nad známé zjištění, že nemoc nemusí znamenat zhoršení kvality života, že se na ni člověk může adaptovat a žít život srovnatelný s životem zdravých vrstevníků. Ukazuje, že nemoc, trauma – jsou-li zvládnuty – mohou jedince dovést nad jeho předchozí úroveň kvality života, nastartovat posttraumatický rozvoj. Druhý sborník rozšiřuje sféry zkoumání dětské kvality života o málo studovaný školní kontext. Metodické instrumentárium obohacuje sborník o kvalitativní přístupy, neboť ne všechny aspekty kvality života se dají postihnout prostřednictvím dotazníků. Na rozdíl od zahraničních studií, které se primárně soustřeďují na nemocné děti a dospívající (zdravé jim slouží především jako kontrolní skupina) se naši autoři věnují programově skupinám zdravých jedinců. V první přehledové studii tohoto sborníku upozorňujeme, že bychom se měli dívat na kvalitu života dětí a dospívajících spíše jejich optikou, než optikou nás dospělých. Připomeňme zde hluboké myšlenky Janoff-Bulmanové (1992), která mluví ne o dětském světě, ale „dětmi předpokládaném světě“ (children’s assumptive wold). Říká, že tento svět je mnohem pružnější, poddajnější, ovlivnitelnější (a tím i zranitelnější), než u dospělých osob. U většiny dětí, které žijí v běžných životních podmínkách, se vytváří pojetí, které říká: svět je v podstatě příjemný, vcelku bezpečný, dá se v něm vyznat, dá se předvídat. O to složitější situace vzniká, když jsou tyto předpoklady náhle zpochybněny. Skutečnost, že dětmi předpokládaný svět je citlivější, pružnější, oproti pojetí světa u dospělých osob (naše pojetí je obtížně ovlivnitelné, 7|
stabilizované až rigidní), není pro děti pouze nevýhodou. Je totiž otevřenější všem podnětů, včetně těch potenciálně adaptivních a otevírajících cesty dalšímu vývoji dítěte (Janoff-Bulmanová, 1992). A to přináší naději jak rodičům, tak příslušníkům pomáhajících profesí. Jiří Mareš
Literatura BAČOVÁ, V. (Ed.) Kvalita života a sociálny kapitál – psychologické dimenzie. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity 2007 (v tisku). ČELAKOVSKÝ, F. L. Mudrosloví národu slovanského v příslovích. Praha, Vyšehrad, 1949. DŽUKA, J. (Ed.) Psychologické dimenzie kvality života. Prešov: Prešovská univerzita 2004. ISBN 80-8068-282-8. GAYRAL-TAMINH, M., BRAVI, C., DEPOND, M. et al. Auto-évaluation de la qualité de vie d’enfants de 6 à 12 ans: analyse du concept et élaboration d’un outil prototype. Santé Publique, 2005, vol. 17, no. 1, p. 35–45. JANOFF-BULMAN, R. Shattered Assumptions. New York: Free Press, 1992. MAREŠ, J. a kol. Kvalita života u dětí a dospívajících I. Brno, MSD 2006, 227 s. ISBN 80-86633-65-9. PHIPPS, S., LONG, A. M., OGDEN, J. Benefit Finding Scale for Children: Preliminary Findings from a Childhood Cancer Population. Journal of Pediatric Psychology, 2007, vol. no.1, p. 1–8.
Oprava chyby ve sborníku Kvalita života u dětí a dospívajících I. (2006) V prvním sborníku se vyskytuje chyba v první kapitole (Mareš, J.: Problémy s pojetím pojmu kvalita života a s jeho definováním, s. 11–28.) Píše se v ní nesprávně o holandské badatelce R. Veenhovenové. Správně má být: holandský badatel R. Veenhoven. K zavádějící interpretaci, že jde o ženu, přispělo křestní jméno, které zní Rut. Čtenářům se omlouváme.
|8
Kvalita života z pohledu dětí ze základních škol ve věku 8 –15 let 1)
Aleš Neusar 1), Jiří Mareš 2) Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií: Katedra psychologie 2) Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové: Ústav sociálního lékařství
1. Úvod Problémem mnoha výzkumů, které se zabývají kvalitou života dětí, je skutečnost, že se ptáme dětí ze svého pohledu dospělých osob, svými metodami, svým slovníkem. Dotazuje se pouze na určité aspekty jejich života, o kterých se domníváme, že jsou pro děti důležité (Mareš, 2007). Málo se přitom zajímáme o to, jak důležité jsou určité aspekty kvality života pro samotné děti, zda se s věkem mění apod. Naše výzkumná sonda se snaží tuto mezeru částečně vyplnit a zachytit kvalitu života z pohledu samotných dětí. V našem případě jde o sondu zabývající se kvalitou života běžných zdravých dětí mimo nemocniční prostředí, kde se dělala doposud většina výzkumů. Pomocí jednoduchého dotazníku se ptal tým vedený J. Marešem, jak vidí děti na základní škole špatný, normální a výborný život a jak rozumí samotnému pojmu „kvalita života“.
2. Cíle výzkumu Cíl č. 1: Zjistit, co si děti představují pod pojmem „kvalita života“, a jakým způsobem jej budou vysvětlovat. Cíl č. 2: Zjistit, jak děti konkrétně vnímají rozdíly v kvalitě života svých spolužáků, kamarádů a známých dětí, co jsou podle nich charakteristiky špatného, normálního a výborného života.
3. Výzkumná metoda Žáci (N=581) ve věku 8–15 let byli požádáni, aby vyplnili jednoduchý dotazník, který se týkal jejich představ o kvalitě života dětí. Dotazník se skládal ze tří úkolů na jedné straně A4, kde bylo zadání i prostor pro odpovědi. Dotazník byl zadáván různými tazateli. Jejich vliv na odpovědi nebyl zjišťován. Úkol 1: Když uvidíš někde v časopise titulek Kvalita života u dětí, co všechno si pod tímto označením představíš ty sám, když se trochu zamyslíš? Úkol 2: Jak bys vyložil mladšímu kamarádovi titulek Kvalita života u dětí, aby tomu opravdu porozuměl? Pomocí těchto otázek jsme se pokoušeli zjistit, jak žáci rozumí pojmu „kvalita života“, zdali jsou schopni tento pojem vysvětlit, a jaká slova, a jaký způsob použijí pro vysvětlení.
139 |
Úkol 3: Při tomto úkolu žáci obdrželi následující zadání: „Máme připravenou jednu tabulku, kterou je třeba doplnit. Představ si v duchu své spolužáky, kamarády, známé děti a dopiš do tabulky tři příklady. Nechceme žádná jména, jen vystižení zvláštností jejich života. Popis toho, proč si myslíš, že mají špatný, průměrný nebo výborný život.“ Pod tímto textem byla v levém odstavci doplňující instrukce a do pravého volného odstavce měli žáci psát své odpovědi. U špatného života byla instrukce: „asi má špatný život, jeho kvalita života není podle mě moc dobrá; je na tom hůř než většina dětí, které znám“. U normálního života byla instrukce: „asi má takový normální život, jeho kvalita je podle mě průměrná“. U výborného života byla instrukce: „asi má výborný život, jeho kvalita je podle mě lepší, než u většiny dětí, které znám“.
4. Výzkumný vzorek Dotazník vyplnilo 581 žáků základních škol ve věku 8–15 let. Čtyři žáci měli v době vyplnění dotazníku již 16 let. Jelikož byli tito žáci ze stejné třídy, jako všichni patnáctiletí, tak jsme v tomto případě nezohledňovali věk a zařadili jsme je do skupiny patnáctiletých (přesné rozložení dle věku a pohlaví (viz tab. 1). Žáci byli ze základních škol v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Českých Budějovicích, v Praze a ve Vizovicích. Vyplňování dotazníku obecně žáky spíše bavilo a otázky považovali dle ústních výpovědí za zajímavé (někteří to napsali i do dotazníku). Věk
8
Pohlaví N
9
10
11
12
13
14
Žáků celkem
15
Ch
D
Ch
D
Ch
D
Ch
D
Ch
D
Ch
D
Ch
D
Ch
D
2
0
1
5
26
26
48
41
13
12
39
33
95
82
86
72
581
Tab. 1: Popis výzkumného souboru
5. Způsob analýzy a výsledky prvního a druhého úkolu Úkol 1: Když uvidíš někde v časopise titulek Kvalita života u dětí, co všechno si pod tímto označením představíš ty sám, když se trochu zamyslíš? Úkol 2: Jak bys vyložil mladšímu kamarádovi titulek Kvalita života u dětí, aby tomu opravdu porozuměl? Pochopení úkolu 1 a 2 bylo u mladších dětí problematické. Zejména druhý úkol, kdy měly mladšímu kamarádovi titulek časopisu vysvětlit, byl pro mladší děti velmi obtížný a často na něj nijak neodpověděly. Na první otázku neodpovědělo či nesprávně odpovědělo 29 dětí a na druhou 42 dětí ve věku 8–11 let. U dvanáctiletých a starších dětí tento problém až na výjimky nebyl. S přibývajícím věkem byl pro žáky úkol lehčím a výpovědi byly přesnější a obsáhlejší. Jedinou odchylku tvoří čtrnáctiletí | 140
a patnáctiletí chlapci, u kterých se vyskytoval o něco vyšší výskyt odpovědí „nevím“, žádných odpovědí či odpovědí mimo (14 let – 8 odpovědí; 15 let – 10 odpovědí). Tento jev si vysvětlujeme tak, že se jim tento úkol pravděpodobně nechtěl plnit a nechtělo se jim moc přemýšlet. Je to patrné z ostatních odpovědí, které buď také nevyplnili, či je vyplnili jen velmi stručně, popřípadě do protokolu přímo napsali, např.: „byl to debilní úkol“, „tento článek bych rozhodně nečetl“. Ostatní výpovědi patnáctiletých chlapců jsou naprosto v pořádku, bez známek nejistoty, co pojem „kvalita života“ znamená. Pojem „kvalita života“ žáci popisovali nejčastěji pomocí výčtů různých charakteristik „kvalitního života“ (např. má se dobře, starají se o něj rodiče, fetuje, je namyšlený) nebo ho vysvětlovali za pomoci slov podobného významu, popřípadě si vypůjčili pojmy z třetího úkolu (např.: má špatný, průměrný nebo výborný život). Typy odpovědí na první a druhou otázku se dají rozdělit do následujících skupin: 1) Žádná odpověď, nevím, nerozumím, mimo, nejasná… „Nic mi to neříká. Vůbec bych mu to nevysvětloval.“ (15, Ch) 2) Přiléhavá: popis několika prvků, které souvisí s kvalitou života, některé odpovědi zdůrazňují, že nemusí být vše skvělé. (nejčastější odpověď) „Jestli je někdo netýrá. Nebo nejsou vážně nemocný.“ (11, D) „Životní styl a vzdělání u dětí.“ (14, D) 3) Přiléhavá – jednoduchá: správně, velmi stručně (často jednoslovně – zejména u mladších dětí) „Volnost – dělání co se jim zlíbí.“ (11, Ch) „Štěstí.“ (10, Ch) 4) Vidění pozitivního – téměř u všech odpovědí „Jsi šťastný, jsi zdravý, jsi svobodný.“ (11, D) „To je život, ve kterém ti skoro nic nechybí a ty děti, co ho mají, jsou veselé a šťastné.“ (13, D) 5) Uvedení konkrétního příkladu ze života druhých lidí (zejména u mladších dětí) „Když mu umřel taťka, přestal se učit. Život je kvalitnější s oběma rodiči než s jedním.“ (11, Ch) 6) Uvedení osobního příkladu (zejména u mladších dětí) „Hraju na klavír, hraju fotbal, hraju volejbal.“ (10, Ch) 7) Moralizace (častější u dívek) „Děti si musí vážit věcí kolem sebe.“ (11, Ch) „Děti by neměly kouřit, pít alkohol...“ (11, D) „Každý rodič se má o své dítě starat, pečovat.“ (11, Ch) 8) Specifická zkušenost dítěte (pouze několikrát u mladších dětí) „Že jsou pojištění. Ano musíš být pojištěná.“ (11, Ch) 9) Uvádění protipólů (časté u všech věkových skupin) „Žije spokojeně nebo nespokojeně, má kde bydlet, nemá kde bydlet.“ (D, 11) 10) Opis zadání (častější zejména u mladších dětí) „Že děti mají kvalitu života!!!!“ (11, Ch) 11) Vysvětlení pojmu „kvalita života“ „Myslím si to, že to je, jak každé dítě žije.“ (12, D) „Jak žije? Jak se má? Jak mu je? Jestli má mámu, tátu?“ (8, Ch) 141 |
Obsahová analýza výčtů jednotlivých charakteristik kvality života, které žáci uváděli, je uvedena v tab. 2. Pokud byl stejný výrok uveden v odpovědi na první i druhý úkol, tak jsme ho započítali pouze jednou. Zde uvádíme nejčastější výroky, které žáci spojovali s pojmem „kvalita života“. Jde pouze o charakteristiky „dobrého, kvalitního života“, jelikož si žáci titulek Kvalita života u dětí spojovali až na výjimky s něčím pozitivním. Pokud uváděli i výroky, které se dají pojit s „nekvalitním“ životem, obvykle je uváděli ve formě protikladů, např.: má nebo nemá rodiče, žije si dobře nebo špatně, je bohatý nebo chudý. Pokud se z těchto protikladů dalo explicitně určit, co si dítě představuje jako kvalitní život, tak jsme s těmito výpověďmi pracovali. Pokud to nebylo jasné, tak jsme je vypustili. Frekvenci výsledných kategorií, do nichž jsme výroky zařadili, uváděnou v tab. 2, je třeba brát jako přibližnou, neboť výpovědi byly často velmi obecné, vágní nebo se nedalo přesně rozlišit, zdali žáci popisovali „kvalitní“ nebo „nekvalitní“ život. Jiní výzkumníci by mohli kategorie nazvat jinak, nebo přiřadit některé výroky do odlišných kategorií. Například naše kategorie „má oba rodiče“ v sobě skrývá i výpovědi „má rodinu“, ale neobsahuje výroky „rodiče ho mají rádi“, které jsme považovali za samostatnou kategorii (i když z tohoto výroku samozřejmě vyplývá, že dítě má oba rodiče). Jednotlivé kategorie jsou odděleny středníky. Přesnější kategorizaci uvádíme ve výsledcích třetího úkolu, který byl žákům bližší, a byli zde více konkrétní. Dívky uváděly obecně přibližně o třetinu více odpovědí než chlapci a jejich výpovědi byly také obsáhlejší (často psaly i mimo vymezený prostor). Jelikož nebyly velké rozdíly u žáků starších či mladších o jeden rok, rozhodli jsme se prezentovat výsledky tohoto úkolu v dvouletých věkových intervalech. Zde jsou již rozdíly více viditelné. To také zhruba odpovídalo věkovému rozložení v jednotlivých třídách, kde žáci často dosahovali stejného věkového rozmezí (v protokolech byl zaznačen pouze věk žáků). Vliv pohlaví se jevil relativně dosti diskriminující, a proto jsme jej ponechali. Názvy jednotlivých kategorií jsme se snažili ponechat co nejblíže výrokům, které uváděli samotní žáci. U některých kategorií tato podmínka nemohla být splněna, protože například „rodiče mají zájem“ bylo vyjádřeno příliš mnoha způsoby na to, aby mohly být uvedeny. Pokud žáci nepopisovali „kvalitu života u dětí“ pouze výčtem různých charakteristik, tak ji popisovali pomocí slov, o kterých si mysleli, že jsou podobná nebo užili kombinaci obojího (velmi často). Dále uvádíme v tab. 3 několik reprezentativních odpovědí (jde o doslovené přepisy, v několika případech krácené):
6. Způsob analýzy a výsledky třetího úkolu Většina žáků neměla potíže s vyplňováním třetího úkolu (špatný, normální a výborný život). Zdá se, že pojmy „výborný, normální a špatný život“ jim byly bližší, nežli pojem „kvalita života“. Žáci uváděli více výpovědí, nežli v úkolu 1 a 2. Výpovědi byly více konkrétní a jasné, díky čemuž se daly také mnohem lépe a přesněji zpracovat. Proto je možné frekvence výskytu jednotlivých výroků (respektive kategorií z nich vytvořených) považovat za více reprezentativní, i když i tady hrozí určité zkreslení, neboť mnohé kategorie mají nepřesné ohraničení od jiných kategorií a u některých výroků se dalo pouze s vyšší pravděpodobností odhadovat, co jimi dítě myslelo. Například slovo | 142
Věk
Pohl.
Četnost
Výroky Rodiče o něj mají zájem, starají se, zázemí; mají ho rádi, dobří hodní rodiče; má oba rodiče, rodinu; rozumí si s rodiči; má zázemí; je zdravé; má kamarády; má dostatek peněz; je vychované, dobře se chová; má co jíst; strava je kvalitní; sportuje; je spokojené; má se dobře.
14–15
Ch
10 a více
14–15
Ch
5–10
14–15
D
10 a více
14–15
D
5–10
Má zájmy; jde mu škola; má vzdělání; dobré oblečení; má kde bydlet; dobré bydlení; zdravý životní styl; dobré životní prostředí kolem; nekouří; nepije; nefetuje. Rodiče ho mají rádi; rodiče o něj mají zájem, starají se, zázemí; rozumí si s rodiči; je zdravé; má oba rodiče, rodinu; má kamarády; dobrá zdravá strava; nekouří; nepije; nefetuje; je vychované, dobře se chová; sportuje; spokojené, radostné; dodržuje hygienu; dobré prostředí; má se dobře; dostatek peněz; dobrý životní styl; dobré známky. Bezpečí; má kde bydlet; má vše co potřebuje; sex s ochranou; má zájmy. Má rodiče, rodinu; mají ho rádi, jsou hodní; mají o dítě zájem; je vychovaný, dobře se chová; má kamarády; dobře vychází s ostatními; je zdravé; má co jíst; má kde bydlet; má se dobře; je spokojené.
12–13
Ch
6 a více
12–13
Ch
2–5
12–13
D
6 a více
12–13
D
2–5
10–11
Ch
6 a více
10–11
Ch
2–5
10–11
D
6 a více
10–11
D
2–5
8–9
Ch
–
–
9 let
D
1
Mít rodinu; dostatek peněz; mít jídlo; pití; mít krásný život.
Žije v dobrém prostředí; jde mu škola; chodí do školy; má oblečení; dobrá strava; bez starostí; má dostatečnou volnost od rodičů; má povinnosti; dostatek peněz; nekouří; je chytré. Má (oba) rodiče, rodinu; mají ho rádi, jsou hodní; starají se; má kamarády; je zdravé; dostatek peněz; chová se dobře, slušně vychované; je šťastné. Má koníčky; daří se mu; má dobré známky; vzdělání; chodí do školy; dobré vztahy v rodině; má povinnosti; žije v dobrém prostředí; vychází s ostatními lidmi; má co jíst; kde bydlet; má oblečení; dobrá strava. Má se dobře; má hodné rodiče, mají ho rádi; je šťastný, radostný; zdraví. sportuje; má zájmy; má krásný život; má rodiče; dostatek peněz; má kamarády; má kde bydlet; dobrá strava; dobře, slušně se chová. Má rodiče, rodinu; rodiče ho mají rádi; spokojené, šťastné; rodiče se starají, mohou se na ně obrátit; má se dobře „jak v bavlnce“. Hodně kamarádů, je vychované; dobře se chová; má vše co chce; je zdravé; má co pít; bohatý; hezké dětství; netýraný; dostatek volnosti, málo zákazů; má kde bydlet; bez starostí; má sourozence; má oblečení.
Tab. 2: Výčty jednotlivých charakteristik kvality života „domov“ mělo u většiny význam „má kde bydlet“, ale někdy šlo spíše o „teplo domova – dobré vztahy v rodině“. Pokud jsme byli schopni z kontextu určit, o co se jednalo, výrok jsme použili. Několik mladších dětí pochopilo špatně zadání a vyplnilo pouze jeden typ života a popsalo svůj život. Např. pokud si myslely, že mají výborný život, tak napsaly: „Mám bezva rodiče a bezva bráchu. Rodiče mě vychovávají, abych se o sebe uměla postarat.“ (dívka, 11 let). S těmito odpověďmi jsme pracovali stejným způsobem jako s ostatními, neboť v našem výzkumu byl důležitý popis „zvláštností života“, což učinily děti i v případě, když popisovaly svůj život. Všechny výpovědi jsme nejprve přepsali do tabulky a roztřídili podle věku a pohlaví. Jelikož bylo osmiletých a devítiletých dětí málo (celkem 11 žáků), uvádíme věk osm a devět let dohromady. Výpovědi jsme zpracovali výrok po výroku obsahovou analýzou. Na začátku jsme vyloučili odpovědi, u kterých bylo naprosto nejasné, co dítě chtělo sdělit a výpovědi velmi obecné a opisující zadání (např. má kvalitní život; má průměrný život; Pepa má špatný život; žije). Postupně vznikající kategorie z dětských výpovědí jsme neustále upravovali, jak se objevovaly nové nezařaditelné výroky - některé jsme sloučili, jiné vypustili. Tento proces byl několikrát opakován, až jsme došli k relativně stabilním a diskriminujícím kategoriím. V tomto procesu nám pomohla PhDr. Věra Neusar, 143 |
Věk
Pohl.
Výpověď
Ch
100% to budou kecy o správné výchově dítěte, jak se má učit a takové věci; na jaké úrovni žijí u nás děti, jak v rodině, tak i jak se o ně stará stát; nic, představím si, pouze, jak se žije různým dětem; kvalitu života hodně ovlivňují rodiče, proto záleží na výchově, jde o to, kolik času budou rodiče věnovat svému dítěti a jak ho budou vychovávat; jestli dítě mělo život s rodiči, jaký si zaslouží; třeba jak dítě žije, jestli zdravě, nezdravě apod.; v jakém prostředí děti vyrůstají, jaký vliv má na něj prostředí, škola, rodiče, sourozenci; jak si děti žijí, jestli se mají dobře či špatně; jak děti v dnešní době žijí a jestli je jejich rozhodování správné, nebo zdraví dětí, např. kolik se zvýšilo kuřáků v dospívajícím věku; že prostě ten život má cenu; myslím, že se tam skrývá několik věcí, třeba nekouřit, nenadávat, atd.; jak je o děti postaráno; že si máme vážit života; děti by měly mít hezký život, neměly by kouřit; jaký mají život = dobrý, špatný, výborný.
14–15
D
V jaké rodině ty děti žijí, jestli mají dobrou výchovu, co jedí, pijí; jaký život děti žijí, jestli mají vše nutné k životu, jaké mají rodiče, prostředí, a jací lidé se tam vyskytují; dítě, které nemá domov a zázemí může vést dobrý život, ale chybí mu rodina, s kterou by byl jeho život kvalitnější; volný čas dnešních dětí, časté problémy; jejich chování, způsob života; Každý má nějakou kvalitu, třeba děti z Afriky v Keni trpí hladem, mají nemoci, ale mají také kvalitu, např. kamarády, domov, podle mě by měla kvalita u dětí být větší, ať mají na co vzpomínat; děti a něco o jejich životech, nějaký objektivní posudek; jak se ty děti mají, jaký vedou život; jak si váží svého života; představím si, jak žijí ostatní; o životě dětí, o škole, o tom, co dělá; v časopise je uvedeno, co vše mají děti udělat; co je špatně, co je dobře a co dělat, aby to bylo lepší.
12–13
Ch
Dobrá; finanční podpora, sbírka peněz na postižené; hlavní je, mít svou rodinu a své kamarády, s kterýma si užiješ nějakou srandu a nikdy se nenudíš; něco jako životní úroveň, sociální zabezpečení atd.; jak si kdo žije; Kvalitní život, nekouřit, nebýt agresivní, dobrý život; učení, chytrost, křížovky; problémy s bytem, méně peněz než ostatní.
12–13
D
Správná výchova dítěte, opora v rodičích, kde dítě bydlí (zakouřený prostor) a ovzduší v daném regionu (hory, město, vesnice); jak to dítě žije, jestli dobře, výborně, špatně; děti (my), jak někdy neumí žít dobře, zdravě, jak nevyužíváme volného času; životní styl dítěte; jak na tom jsou děti v různých částech země; jak se děti mají, jestli jim život stojí za to; zdravá výživa pro děti; myslím si, že to je jak každé dítě žije a jakou má kvalitu života; jak jsou ty děti vychovávané, jestli nejsou moc či jsou bití, jestli se to dítě může zasmát například; jak si děti žijí; jak má to dítě dobrý život, špatný, normální, skvělý; jak se děti mají, lidé chtějí, abychom měli kvalitní život.
10–11
Ch
Vůbec nevím, na co se mě ptáte; kvalita života u dětí by mohla být lepší, nemuseli by jsme sedět u počítače. Nemuseli by mít zlozvyky, kouření; aby žil svůj vlastní život, ale aby poslouchal svoje rodiče; můžeš si hrát, můžeš hodovat o Velikonocích a můžeš jít tam, kam dospělí nevleze; jak a kde žijeme; ať si neničí život drogami, protože může o kvalitu života přijít; jaký má život, jestli dobrý nebo špatný, jestli se daří v životě; řeknu mu to kousek po kousku; okolnosti, které ovlivňují silně můj život k dobrému, špatnému; jak se mají děti chovat, jak mají jíst, jak je nerozmazlovat, jak mají žít.
10–11
D
Každé dítě má jiný život; že se někdo snaží nám ten život zlepšit; budou se o tebe starat, budeš mít co chceš, ale vždycky to nemusí být tak skvělé. Má to i mnoho protikladů; kvalita života znamená, že se mají děti dobře chovat; že jiný děti třeba musí pracovat a jiný ne!; jak je život dítěte kvalitní (výborný nebo špatný); jak se děti mají; že děti mají kolem sebe to, co jim vyhovuje, např. cukroví zdarma, kolotoče atd. Že si musí vážit věcí kolem sebe.
8–9
Ch
Jak žije, jak se má, má mámu, tátu?
9
D
Jak se dítě má v životě.
14–15
Tab. 3: Co si žáci představují pod pojmem „kvalita života“ – ukázky autentických odpovědí školní psycholožka (zejména se zařazením a pochopením některých výroků). Většina dětských odpovědí obsahovala více kategorií. Pokud děti například napsaly u normálního života, že „rodiče se o dítě starají, má zázemí, péči“, tak jsme tuto výpověď (tento logický celek) ponechali u sebe a vložili do kategorie „mají o něj zájem, starají se o něj, má zázemí“ a poznačili jsme si, že u daného pohlaví a věku máme o výpověď více. Pokud jeden žák například uvedl „mám rodiče“, a také „mám dobré rodiče“, tak je tato výpověď uvedena ve dvou kategoriích – v kódu „Rodiče ho mají rádi, hodní, dobří rodiče“ a v kódu „Má oba rodiče, má rodiče“. Pokud žák napsal „nemá moc kamarádů“ i „nikdo se s ním nebaví, je odstrčený“, tak se tyto výroky objevují ve dvou kategoriích: „nemá moc kamarádů“ a v kategorii „nechce se s ním nikdo bavit…“ (Pokud ovšem napsal pouze „nikdo se s ním nebaví“, tak se tento výrok neobjeví v kategorii „nemá moc kamarádů). Vytváření kategorií bylo děláno pro každý typ života zvlášť, aby byly kategorie co nejblíže dětským výpovědím a ne našim představám, aby se vše jednodušeji „zaškatulkovalo“. Určité sblížení názvů jednotlivých kategorií bylo uděláno až na konci analýzy všech výpovědí. Byl brán zřetel, aby se neztratil původní význam. Z tohoto důvodu se mohou zdát některé kategorie velmi blízké.
| 144
Výsledky zde prezentujeme ve dvou formách. Jednak ve formě tabulek, kde jdou dobře vidět rozdíly mezi výpověďmi dětí v různém věku a rozdíly mezi děvčaty a chlapci a v druhém typu výsledku vypisujeme nejčastěji se objevující kategorie.
6.1 Výsledky v podobě tabulky V následujících tabulkách uvádíme rozdíly v četnostech dětských výpovědí v rámci jednotlivých kategorií (kódů). Kategorie, které se celkově objevily v rámci špatného, normálního či výborného života méně jak dvakrát (8–11 let) nebo třikrát (12–15 let) zde neuvádíme. Šedou barvou jsme zvýraznili kategorie, které byly zastoupeny 10krát a více (8–11 let) nebo 20krát a více (12–15 let). ŠPATNÝ ŽIVOT Věk žáka a pohlaví Nadkategorie
ŠKOLA
Kategorie
Chlapci 11
10
Špatné známky, učení mu nejde, neučí se
5
1
Problémy ve škole, poznámky
1
Dívky 8-9
10
9
2
6
3
Nemá rodiče, nemá rodinu (zemřeli nebo nevíme proč)
3
1
Chybí jeden rodič (zemřel nebo nevíme proč)
4
3
1
15
Rodiče jsou rozvedení
1
1
Pijí alkohol, alkoholici
1
1
Berou drogy, fetují /obecně/
2
1
1
2
22
2
4
9
3
Nepracují, nevydělávají (oba rodiče, případně jeden), neplatí nájem
1
4 2 3
2
2
12
Nemají dítě rádi, nedostatek lásky
3
1
Nezajímají se, nestarají se o dítě, nejsou často doma, nemají čas
4
4
4
Zlí, mlátí dítě, týrají ho, nadávají mu
6
4
2
Málo volnosti, zákazy /obecně/, kontrola
2
1
1
5
2
5 12
2 1 3
Nemožnost chodit ven (za kamarády) VZTAH S OKOLÍM
1
2
Dítě je v dětském domově
VOLNOST
17 1
Nevyučené, nedokončilo školu RODIČE
Suma
11
Nemá moc kamarádů, nemá žádné kamarády
4
Nechce se s ním nikdo bavit, odstrčené, nevšímají si ho, nepomůžou mu
4
Ostatní se mu posmívají (urážejí, nadávají, žalují)
4
1
2
4
15
5
2
1
1
1
3
1
11
1
2
3
2
7
2
2
17
1
Nemají ho rádi, nikdo ho nemá rád, je neoblíbené
1
6
ZDRAVÍ DÍTĚTE
Je postižené (mentálně, tělesně)
2
MATERIÁLNÍ ZÁZEMÍ
Nedostatek peněz, chudoba (málo placená práce rodičů)
5
8
Má nedostatek či žádné jídlo (a pití)
3
5
2
10
Nemá kde bydlet, (bezdomovec)
2
2
4
NÁVYKOVÉ LÁTKY
Fetuje, bere drogy /obecně/
1
2
VLASTNOSTI A CHOVÁNÍ
Špatné chování dítěte /obecně/, špatně vychované, průserář
4
ZÁJMY
Nemá zájmy /obecně/, málo zájmů
1
1
9 1
3 1
15 2
Tab. 4: Jak popisují žáci špatný život (8–11 let) 145 |
NORMÁLNÍ ŽIVOT Věk žáka a pohlaví Nadkategorie
Chlapci
Kategorie
11 ŠKOLA
Dobré známky, jde mu škola
10
Dívky 8-9
4
11 2
Má oba rodiče, má rodiče
5
VOLNOST
1 1
Rodiče jsou rozvedení nebo chybí jeden rodič
VZTAHY V RODINĚ
Má dobrého sourozence, má sourozence
1
Rodiče ho mají rádi, hodní, dobří rodiče
5
Mají zájem, starají se o dítě, má zázemí
3
1
1
1
1
6
1
Je oblíbené, mají ho rádi, respektované
2
ZDRAVÍ DÍTĚTE
Je zdravé (možná někdy nemocné)
1
MATERIÁLNÍ ZÁZEMÍ
Dostatek peněz, tak akorát, rodiče mají dobrý či průměrný plat
1
Má co jíst (pít)
2
1
Má kde bydlet, spíše (menší) byt
3
1
15
2
2 3
5
4
5
1
1
1
Má PC, mobil
2
Má vše, co chce (od rodičů)
3
Dostatek, co potřebuje má
4
Má práci, vydělává si
2
9
9 3 3
2
4
4
21
1
1
3
2
Je spokojené, šťasné
1
1
5 2 2
1 1
1
4 3
9 1
2
(Trochu) sportuje, má pohyb
3
3 2
1
2
1
1 2
Má zájmy, koníčky, kroužky
6 5
2 1
3
2
1
Není rozmazlené Hodné, milé, dobře se chová
16
2
Má se dobře, nestěžuje si, docela se mu daří
| 146
1
1
1
1
Výlety, dovolené, cestuje
Tab. 5: Jak popisují žáci normální život (8–11 let)
11
3
Málo volnosti, příkazy, povinnosti, úkoly
Má zvířátko
1
1
Volnost se svolením rodičů, může dělat nějaké věci
Může chodit ven (za kamarády)
ZÁJMY
7
1
Má kamarády, tak akorát
POCITY, NALADĚNÍ
4
2
VZTAH S OKOLÍM
VLASTNOSTI A CHOVÁNÍ
9
2
Učí se RODIČE
Suma
10
3 2 2
2 1
1
6
1
2
VÝBORNÝ ŽIVOT Věk žáka a pohlaví Nadkategorie
Chlapci
Kategorie
11
10
ŠKOLA
Výborné známky, dobré známky
5
3
RODIČE
Má oba rodiče, má rodiče, rodinu
4
1
Má dobrého sourozence, má sourozence
3
Rodiče ho mají rádi, hodní, dobří rodiče (i dítě rodiče)
8
Mají zájem, starají se o dítě, má zázemí, věnují se mu
2
Hodně volnosti, povoleno (skoro) vše
5
2
Může chodit ven (dlouho)
1
2
VZTAHY V RODINĚ
VOLNOST
Dívky 8–9
1
3
Suma
11
10
9
1
4
3
9
3
6
11
2
2
2
1
Dělá co chce, co ho baví
25 6
1
8 2
5
2
2
Spousta kamarádů, má kamarády
8
10
3
23
Je oblíbené, mají ho rádi, zapadá do kolektivu, sympatické
1
2
2
5
ZDRAVÍ DÍTĚTE
Je zdravé
1
2
1
MATERIÁLNÍ ZÁZEMÍ
Bohatí, hodně peněz, dostatek peněz (dobrá práce rodičů)
5
3
2
12
6
Má vše, co chce (od rodičů)
4
4
1
Má velký dům či byt (možná i bazén), vilu, pozemek
2
1
Výlety, dovolené (často nadstandardní)
3
1
Má PC (lepší)
1
2
Velké kapesné, má kapesné
1
2
Dobře se chová, dobře vychované, slušné
2
Vše mu jde, daří se
2
Rozmazlené
3
Má se dobře, žije si dobře, spokojené
2
VZTAH S OKOLÍM
2
16
3
2
Hodně hraček
VLASTNOSTI A CHOVÁNÍ
POCITY, NALADĚNÍ
3
5 1
31
1
10
22
2
9
1
4
1
1
1
2
6
1
5
3
3
8
4
2
2
1
2
3
Má radost ze života, je veselé, šťastné ZÁJMY
8 5
4 3
Má zájmy, hodně zájmů, aktivní
1
2
Sportuje
3
2
Má zvířátko
2
10 8
2
2
1
4
1 1
1
2
1 1
7 6
Tab. 6: Jak popisují žáci výborný život (8–11 let)
147 |
ŠPATNÝ ŽIVOT Věk žáka a pohlaví Nadkategorie
ŠKOLA
RODIČE
Chlapci
Kategorie
13
12
15
14
13
5
1
6
9
3
1
2
10
2
1
12
1
Špatné známky, učení mu nejde, neučí se
8
13
Problémy ve škole, poznámky
1
5
Nechodí do školy, chodí za školu
1
3
Kašle na školu, je mu jedno, jak se učí, nezajímá se o učení, málo aktivní
2
4
Nevyučené, nedokončilo školu
1
Nemá rodiče, nemá rodinu (zemřeli nebo nevíme proč)
8
12
4
Chybí jeden rodič (zemřel nebo nevíme proč)
2
6
2
2
1
2
3
3
1
1
4
3
1
1 3
Dítě je v dětském domově
3
Kouří
1 5
3
5
13
2
9 4
1
1
1
3
19
2
10
1
44
13 5
7
2
Berou drogy, fetují /obecně/
1
1
1
Nepracují, nevydělávají (oba rodiče, případně jeden), neplatí nájem
1
2
Rodiče se hádají, spory mezi rodiči
1
1
1
1
2
Rodinné problémy, špatné vztahy v rodině /obecně/, nerozumí si s rodinou
7
4
2
8
11
4
1
1
5
5
3
2
21
Nezajímají se, nestarají se o dítě, nejsou často doma, nemají čas
18
17
7
1
16
24
6
3
92
Zlí, mlátí dítě, týrají ho, nadávají mu
7
10
9
2
19
22
6
4
79
Málo volnosti, zákazy /obecně/, kontrola
2
4
3
1
2
6
2
Nemožnost chodit ven (za kamarády)
2
4
2
1
1
2
1
13
1
1
2
1
1
2
3
1
6
13
17
5
57
3
9
3
3
6
Nemožnost mít vlastní názor
1
Musí stále doma pracovat, uklízet, něco dělat
2
1
Nemá moc kamarádů, nemá žádné kamarády
7
9
5
1
Nechce se s ním nikdo bavit, odstrčené, nevšímají si ho, nepomůžou mu
5
3
3
1
Ostatní se mu posmívají (urážejí, nadávají, žalují)
4
2
4
Nemají ho rádi, nikdo ho nemá rád, je neoblíbené
2
2
Je šikanované, mlátí ho
2
4
1
Špatný vliv kamarádů, špatná parta
1
1
Je postižené (mentálně, tělesně)
1
5
Je nemocné, špatné zdraví, zdravotní problémy
5
6
4
MATERIÁLNÍ ZÁZEMÍ
Nedostatek peněz, chudoba (málo placená práce rodičů)
16
19
13
Slabší sociální vrstva
1
Má nedostatek či žádné jídlo (a pití)
1
5
3
Nekvalitní jídlo, špatná strava, málo zeleniny, ovoce, nezdravá strava
6
2
1
Špatné bydlení, malý byt, špinavý
7
3
1 1
1
ZDRAVÍ DÍTĚTE
| 148
1 1
45
2
Málo chodí domů, toulá se VZTAH S OKOLÍM
1 2
12
Pijí alkohol, alkoholici
Nemají dítě rádi, nedostatek lásky
VOLNOST
Suma
14
Rodiče jsou rozvedení
VZTAHY V RODINĚ
Dívky
15
1
3
5
5
10
3
4
1
2
2
4 5 6
3
35
20
5 1
6
1
28
2
21
1
25
12 2
9 1
10
4
6
2
1
28
4
21
12
1
88
1
2
1 1
17
1
6 4
1
18
2
5
2
15
1
11
Věk žáka a pohlaví Nadkategorie
NÁVYKOVÉ LÁTKY
VLASTNOSTI A CHOVÁNÍ
Kategorie
Chlapci 13
12
15
14
13
Nemá kde bydlet, (bezdomovec)
5
3
4
2
3
10
1
28
Nedostatek oblečení, nemá oblečení, roztrhané či škaredé oblečení
3
10
7
2
2
24
Nedostatek věcí, nic nemá, méně jak ostatní
4
2
4
3
3
2
Nadbytek peněz, bohatí rodiče, vše co chce – spojeno s negativní konotací
3
5
1
5
1
12
19 14
Kouří
26
8
2
34
8
Pije alkohol
16
3
2
29
11
Chodí do hospody
1
1
2
Marihuana
2
1
3
2
Fetuje, bere drogy /obecně/
31
9
4
12
9
2
Špatné chování dítěte /obecně/, špatně vychované, průserář
3
9
2
3
6
3
27
Protizákonné chování, krade
2
2
1
1
1
1
3
1
6
1
1
2
1
81
1
62 4 8
1
68
6
Nesnášenlivé, nevychází s okolím
1
2
1
1
6
Agresivní, šikanuje, zlé, vulgární, hádá se, pomlouvá ostatní
1
5
17
4
27
Nemluvné, zamlklé, uzavřené, straní se
5
3
4
7
Drzé
1
1
1
1
1
Nedaří se mu v životě
1
2
Má se špatně, v nepohodě, není šťastné
5
2
6 3 3
1
3
3
1
5
1
2
4
2
2
1
Má smůlu, nemá štěstí
1
2
1
Něco ho trápí, z něčeho má strach
Nemá zájmy /obecně/, málo zájmů
5 3
1
Smutné, depresivní
21
1
Nemá práci
Namyšlené, rozmazlené, panovačné
2
4 2
Hloupé
ZÁJMY
Suma
14
Dělá si, co chce, vše mu je jedno, nezajímá ho budoucnost
POCITY, NALADĚNÍ
Dívky
15
2
1
9 1
20 11
4
3
1
1
1
1
1
3 5
Neustále se dívá na TV
1
4
Neustále sedí u PC
1
2
3
8
17
Nesportuje, málo sportuje, málo pohybu
6
Nudí se JAK DÍTĚ VYPADÁ
Nepečuje o sebe, neupravené
1
Špinavé (oblečení)
1
HYGIENA
Špatná hygiena
2
1
5
1
1
1
1
4
2
1
2
1
7
1
1
2
1
3 4
7
Tab. 7: Jak popisují žáci špatný život (12–15 let)
149 |
NORMÁLNÍ ŽIVOT Věk žáka a pohlaví Nadkategorie
ŠKOLA
RODIČE
VZTAHY V RODINĚ
Kategorie
Chlapci 15
14
13
7
2
Dobré známky, jde mu škola
2
Učí se
1
Učí se průměrně
7
8
Chodí do školy
1
3
Má oba rodiče, má rodiče
6
3
Rodiče jsou rozvedení
1
2
Rodiče se nehádají, málo se hádají
1
Chybí jeden rodič (zemřel nebo nevíme proč)
2
Má dobrého sourozence, má sourozence
1
Dívky 12
4
6
13
12
5
4
4
1
2
2
10
9
2
5
1
1
3
13
1
1 3
2
Mají zájem, starají se o dítě, má zázemí
7
8
Není týrané, neřvou na dítě, nenadávají
2
2
Dobrý vztah s rodiči, normální, rozumí si s rodiči
3
7
3
Někdy hádka s rodiči, spory, pohlavek od rodičů, trest - jinak dobré
3
1
2
Přísní rodiče
1
1
VZTAH S OKOLÍM
7 1
3
1
3 7 1
4 4
8
4
2
29
4
1
13
18
3
1
55
1
1
3
9
8
2
35
6
7
1
6
3
23
1 9
3
1
1 1
1
1
4
1
2
2
4
2
8
1
14
23
10
1
1
1
1
1
7
3
5
1
14
1
1
1
2
Může chodit ven (za kamarády)
1
3
2
Má kamarády, tak akorát
10
9
S lidmi vychází průměrně, normálně
1
1
Vychází s ostatními, nemá problém zapojit se, má partu, je spolehlivé
3
1
1
Je oblíbené, mají ho rádi, respektované
2
1
Udělá si čas na ostatní, pomůže
1
1
1
Je neoblíbené, nemá kamarády, méně oblíbené
1
1
1
Je zdravé (možná někdy nemocné)
1
2
1
MATERIÁLNÍ ZÁZEMÍ
Dostatek peněz, tak akorát, rodiče mají dobrý či průměrný plat
5
7
7
Méně peněz
1 1
1
1
Strava někdy dobrá někdy špatná
1
Dobrá strava (občas zelenina, ovoce)
3
2
Má kde bydlet, spíše (menší) byt
1
3
1
Má dům, velký byt, dobrý byt
1
2
1
2
6 16
1
76
5 3 3
2
1
1
2
3
14
8
8 2
1
1
4 1
3 1
3 2
48 3
1 2
1
3 10
2
Výlety, dovolené, cestuje
12
1
1
ZDRAVÍ DÍTĚTE
| 150
2 1
6
2
Má co jíst (pít)
13 36
3
1
Málo volnosti, příkazy, povinnosti, úkoly
1 1
1
1
Volnost se svolením rodičů, může dělat nějaké věci
3
40
3
Nedostatek lásky, málo lásky VOLNOST
25 5
2
2
Rodiče chodí do práce
Rodiče neprojevují velký zájem, nemají moc času
14
2
Rodiče ho mají rádi, hodní, dobří rodiče
Suma
15
4
1
9
3
3
1
14
1
2
2
1
8
2
2
16
8
Normální, dobré oblečení
4
6
Má PC, mobil
1
2
3
Má auto
2
1
3
Věk žáka a pohlaví Nadkategorie
Kategorie
Má kapesné
Chlapci
1
3
4
8
7
4
11
JINÉ
NÁVYKOVÉ LÁTKY
VLASTNOSTI A CHOVÁNÍ
Dostane něco, když si to zaslouží
1
Má vše, co chce (od rodičů)
1
Dostatek, co potřebuje má
2
Ani nadbytek ani nedostatek
2
Má dítě
1
Má práci, vydělává si
3
(Občas) kouří
6
2
Nekouří
1
4
Pije (občas) alkohol
1
Občas zajde do hospody (na pivo)
5
Pije alkohol - jen příležitostně (oslavy)
1
Nepije
1
3
Nefetuje, nebere drogy
3
2
Normálně se projevuje, chová, nevyčnívá, (dobře) vychované
5
11
Vše s mírou, nepřehání to, jednou tak, jednou jinak, někdy se mu daří, někdy ne
3
4
Občas špatné chování, má průšvih - jinak dobré
POCITY, NALADĚNÍ
Má nějaké problémy, starosti (někdy) – i pozitivní
2
Společenské, kamarádské
2
2
12
14
1 1
2
1
4
1
2
1
2
12
6 5
4
14
3
8
2 1
1
3
1
1
7
17
25
3 19
8 1
21 5
7
8
1
5 1
4
5
1
1
29
1
1
1
2
12
2
2
4
4
2
1
5
2
4
Není rozmazlené
3
Není sobecké, umí se rozdělit
1
2
Hodné, milé, usměvavé
2
2
Vtipné
1
2
1
Má svůj cíl
1
1
Je spokojené, šťasné
5
5
Má se dobře, nestěžuje si, docela se mu daří
1
5
4
Pohodář, je v pohodě
2
1
2
1
1
1
6
2
1
3
12 1
1
1
2
1
11 3
1
9 3 4
1
4
6
1
17
8
3
25
1
4
5
3
2
Náladové
2
1
Má zájmy, koníčky, kroužky
1
4
1
2
1
5
(Trochu) sportuje, má pohyb
5
6
2
1
12
1
Občas se nudí
13
2
1
Uzavřenější
Někdy špatná nálada, stres
ZÁJMY
15
Suma
14
Nemůže mít (úplně) vše co chce, potřebuje
13
Dívky
15
3
5 3 3
17 27 3
Tab. 8: Jak popisují žáci normální život (12–15 let)
151 |
NORMÁLNÍ ŽIVOT Věk žáka a pohlaví Nadkategorie
ŠKOLA
RODIČE
Kategorie
Chlapci
Dívky
15
14
13
12
15
14
13
3
1
17
20
5
Výborné známky, dobré známky
4
13
Učí se
2
1
Gymnázium, vystudoval, VŠ
1
2
Má oba rodiče, má rodiče, rodinu
4
4
Má dobrého sourozence, má sourozence
1
2
3
2
1
6
Rodiče ho mají rádi, hodní, dobří rodiče (i dítě rodiče)
6
8
8
Mají zájem, starají se o dítě, má zázemí, věnují se mu
10
11
2
Dobrý vztah s rodiči, rozumí si s rodiči, skvělá rodina, rovnocenný vztah
1
1
Není týrané, bité rodiči, trápené
Hodně volnosti, povoleno (skoro) vše
1
9
12
5
3
52
13
14
2
1
53
1
3
22
9
2
1
47
9
3
1
29
1
1
5
2
1
4
7
3
2
2
1
3 1 4
1
1
1
2
1
7
3
10
24
4
Je oblíbené, mají ho rádi, zapadá do kolektivu, sympatické
5
5
5
7
8
1
Má málo kamarádů, méně oblíbený
1
3
5
9 6 4
1 2
Nemá pravé kamarády (jsou s ním jen pro peníze apod.)
2
61
2
33
2
7
1
3
1
7
5
1
15
2
1
1
30
14
6
11
29
10
2
127
5
32
18
5
21
30
12
4
127
1
1
7
1
ZDRAVÍ DÍTĚTE
Je zdravé Zdravá životospráva, zdravý život
3
3
MATERIÁLNÍ ZÁZEMÍ
Bohatí, hodně peněz, dostatek peněz (dobrá práce rodičů)
25
Má vše, co chce (od rodičů) – někdy nemateriální význam, nic mu nechybí Dostatek peněz, tak akorát, nemusí být bohaté, méně peněz
4
3
10
2 14
2
Má kde bydlet, domov
7
4
Vybavený byt, dům, hezký
2
1
Žije v pěkném, dobrém prostředí (dům či čistý vzduch)
1
1
2 3 1
1
5
1
1
1
4
3
21
2
1
2
3
1
4
6
2
1
5
3 1
4
Má auto
2
2
Velké kapesné, má kapesné
1
2
1
5 23
1
Značkové oblečení, výborné oblečení
Má PC (lepší)
1 1
2
Výlety, dovolené (často nadstandardní), akce
Má mobil (dobrý mobil)
| 152
5
11
Pomáhá rodičům (občas)
Má velký dům či byt (možná i bazén), vilu, pozemek
3
5
Spousta kamarádů, má kamarády
Zdravá strava (zelenina, ovoce)
3
5
Nemusí nic dělat, pomáhat rodičům
VZTAH S OKOLÍM
4
1
2
2
4 31
1
4
Může chodit ven (dlouho) Dělá co chce, co ho baví
1
2
7
Demokratická výchova rodičů VOLNOST
13 1
1
Rodiče se nehádají, bez sporů
63
1
Nemá sourozence VZTAHY V RODINĚ
Suma 12
5 3
1
24
9
1
3
7
1
3
10
1
4
4 8
Věk žáka a pohlaví Nadkategorie
Kategorie
NÁVYKOVÉ LÁTKY
VLASTNOSTI A CHOVÁNÍ
Chlapci 15
14
Nekouří
15
Občas si zajde do hospody (na pivo)
3
Nepije
13
Dívky 12
14
10
16
2
43
9
7
14
1
31
3
Nefetuje, nebere drogy
5
3
6
2
16
4
6
1
9
5
25
Vše mu jde, daří se, dosáhlo cílů, má úspěch, zvládá problémy
1
4
3
4
7
Není sobecké, nemyslí jen na sebe, pomáhá ostatním, ochotné
1
1
1
3
2
Hodné, milé
1
2
Má (dobrou) práci
2
2
1
1
3
HYGIENA
1
Namyšlené, předvádí se, nafoukané, dělá frajera
2
4
2
Rozmazlené
7
11
2
2
1
Má se dobře, žije si dobře, spokojené, "jak v ráji", "prase v žitě"
6
6
2
Uvolněné, bez stresu, v pohodě, pohodář
4
2
2
Má radost ze života, je veselé, šťastné
6
5
Málo problémů, jen vyjímečně – jinak dobré
1
Žádné problémy, starosti
1
11
8
Jezdí do přírody
1
5
5
2
1
1
1
1
10
3
1
1
5
2
26
2
1
Myje si ruce, dodržuje hygienu
1
1
1
12
4 1
1
1
11 18 43 3
1 4
2
35
26
1
2 2
46 5
6
Upravené, stará se o sebe Je pěkné, hezké
3
5
1
3 5
20
2
5
4
5
4
3
1
12
5
1
1
10
1
10
1
Sportuje
4 1
1
3
Má zájmy, hodně zájmů, aktivní
9 5
4
Vzdělané (skvěle)
Vtipné, srandovní
JAK DÍTĚ VYPADÁ
2
1 1
1
2
20
2
1
2
1
2 3
Je chytré, rozumné
Spolehlivé, nezradí, férové, přesné
ZÁJMY
12
Dobře se chová, dobře vychované, slušné
Kamarádské, dobrý kamarád
POCITY, NALADĚNÍ
13
Suma
15
1
4 7 3
Tab. 9: Jak popisují žáci výborný život (12–15 let)
6.2 Nejčastěji se vyskytující kategorie Zde je výčet nejčastějších výpovědí (respektive kategorií), které děti uváděly v souvislosti se špatným, normálním a výborným životem (od nejčastějších kategorií k nejméně častým). U starších dětí (12–15 let) vypisujeme kategorie objevující se 20krát a více a u mladších (8–11 let), kterých bylo podstatně méně, kategorie objevující se 10krát a více. Jednotlivé kategorie jsou odděleny středníkem a začínají velkým písmenem. 153 |
Špatný život 12–15 let Nezajímají se, nestarají se o dítě, nejsou často doma, nemají čas; Nedostatek peněz, chudoba (málo placená práce rodičů); Kouří; Zlí, mlátí dítě, týrají ho, nadávají mu; Fetuje, bere drogy /obecně/; Pije alkohol; Nemá moc kamarádů, nemá žádné kamarády; Špatné známky, učení mu nejde, neučí se; Nemá rodiče, nemá rodinu (zemřeli nebo nevíme proč); Rodinné problémy, špatné vztahy v rodině (obecně), nerozumí si s rodinou; Nemá kde bydlet, (bezdomovec); Nechce se s ním nikdo bavit, odstrčené, nevšímají si ho, nepomůžou mu; Je nemocné, špatné zdraví, zdravotní problémy; Špatné chování dítěte /obecně/, špatně vychované, průserář; Agresivní, šikanuje, zlé, vulgární, hádá se, pomlouvá ostatní; Ostatní se mu posmívají (urážejí, nadávají, žalují); Nemluvné, zamlklé, uzavřené, straní se; Nemají dítě rádi, nedostatek lásky; Málo volnosti, zákazy /obecně/, kontrola; Má se špatně, v nepohodě, není šťastné. Normální život 12–15 let Má kamarády, tak akorát; Mají zájem, starají se o dítě, má zázemí; Dostatek peněz, tak akorát, rodiče mají dobrý či průměrný plat; Učí se průměrně; Má oba rodiče; Dobrý vztah s rodiči, normální, rozumí si s rodiči; Rodiče ho mají rádi, hodní, dobří rodiče; Normálně se projevuje, chová, nevyčnívá, (dobře) vychované; (Trochu) sportuje, má pohyb; Má se dobře, nestěžuje si, docela se mu daří; Dobré známky, jde mu škola; (Občas) kouří; Někdy hádky s rodiči, spory, pohlavek od rodičů, trest – jinak dobré; Pije (občas) alkohol. Výborný život 12–15 let Bohatí, hodně peněz, dostatek peněz (dobrá práce rodičů); Má vše, co chce (od rodičů) – někdy nemateriální význam, nic mu nechybí; Výborné známky, dobré známky; Spousta kamarádů, má kamarády; Mají zájem, starají se o dítě, má zázemí, věnují se mu; Rodiče ho mají rádi, hodní, dobří rodiče (i dítě rodiče); Dobrý vztah s rodiči, rozumí si s rodiči, skvělá rodina, žádné problémy, rovnocenný vztah; Rozmazlené; Sportuje; Nekouří; Má se dobře, žije si dobře, spokojené, „jak v ráji“, „prase v žitě“; Je oblíbené, mají ho rádi, zapadá do kolektivu, sympatické; Nepije; Má oba rodiče, má rodiče, rodinu; Hodně volnosti, povoleno (skoro) vše; Má radost ze života, je veselé šťastné; Dobře se chová, dobře vychované, slušné; Má velký dům či byt (možná i bazén), vilu, pozemek; Zdravá strava (zelenina, ovoce); Značkové oblečení; Vše mu jde, daří se, dosáhl cílů, má úspěch, zvládá problémy; Namyšlené, předvádí se, nafoukané, dělá frajera. Špatný život 8–11 let Nemá rodiče, nemá rodinu (zemřeli nebo nevíme proč); Špatné známky, učení mu nejde, neučí se; Nedostatek peněz, chudoba (málo placená práce rodičů); Zlí, mlátí dítě, týrají ho, nadávají mu; Špatné chování dítěte /obecně/, špatně vychované, průserář; Rodiče se nezajímají, nestarají se o dítě, nejsou často doma, nemají čas; Nemá moc kamarádů, nemá žádné kamarády; Ostatní se mu posmívají (urážejí, nadávají, žalují); Má nedostatek či žádné jídlo (a pití). Normální život 8–11 let Má kamarády, tak akorát; Rodiče ho mají rádi, hodní, dobří rodiče; Má oba rodiče, má rodiče; Dobré známky, jde mu škola.
| 154
Výborný život 8-11 let Bohatí, hodně peněz, dostatek peněz (dobrá práce rodičů); Rodiče ho mají rádi, hodní, dobří rodiče (i dítě rodiče); Spousta kamarádů, má kamarády; Má vše, co chce (od rodičů); Výborné známky, dobré známky; Má velký dům či byt (možná i bazén), vilu, pozemek; Rozmazlené.
7. Diskuse Když se podíváme na nejčastěji se vyskytující výpovědi dětí, asi nás příliš témata nepřekvapí. Starší i mladší děti chtějí totéž: aby měly rodiče, dobře s nimi vycházely, bylo o ně pečováno, měly alespoň průměrné známky, kde bydlet, něco k snědku a nějaké ty kamarády. Zdraví mají obvykle dáno, takže se tolik nevyskytuje. Děti jsou realistické, vědí, že normální život s sebou nese i některé nepříjemnosti, na špatném je i trošku dobrého a na výborném špatného. Abychom mohli výsledkům lépe porozumět, je třeba se zamyslet nad kontextem, v jakém vznikaly. Šlo o anonymní dotazník, který byl dětem předán v rámci hodiny. Zadání bylo sice jednotné a bylo napsáno na záznamovém archu, ale nevíme již, kdo a jakým způsobem děti motivoval, jestli se žáci bavili a sdělovali si svoje představy o „kvalitě života“ či nikoliv. Z výpovědí se zdá být patrné, že jistá kooperace byla, neboť výpovědi, které byly blízko u sebe, byly někdy podobné. Jelikož šlo o relativně velký vzorek žáků, tak jsme se tímto jevem detailněji nezabývali. Některé třídy patrně i trošku brojily proti vyplňování dotazníku – třeba již zmínění 14letí či 15letí chlapci, z nichž 18 buď nenapsalo žádnou odpověď či byla jejich odpověď úplně mimo. V jiných skupinách zase nápadně mnoho žáků sportovalo (26 výpovědí, výborný život, dívky 15 let). Volba dotazníku se jevila jako vhodná, neboť většina dětí zadání bez problémů pochopila a popsala příklad někoho blízkého a ohodnotila typ „kvality“ jeho života. Volba prvních dvou otázek byla pro děti složitější, což nám pomohlo zjistit, odkdy je možné používat pojem „kvalita života“ (zhruba od 11 či 12 let), a kdy je lepší použít pojmů blízkých, popřípadě jakých – inspirací nám mohou být dětské výroky v tabulce 3. Několik dětí do dotazníku napsalo, že písemná forma pro ně byla z počátku hodně těžká, a že by byla jednodušší ústní forma – také by toho pak prý mohly více říct. Výhodou dotazníku jistě bylo, že žáci neměli téměř žádný důvod podávat sociálně žádoucí výpovědi či naopak dávat výpovědi schválně ledabylé apod. (snad kromě několika výše uvedených chlapců). To je velká výhoda oproti osobnímu interview či ohniskové skupině, kterou použili například Svatoš, Švarcová (2007) a se sociální žádoucností se setkali. Na druhou stranu jsme neměli možnost se dozvědět pravý význam jednotlivých výroků, což u mnohých stěžovalo jejich přesnou kategorizaci. Tento nedostatek by se dal v budoucnu překonat kognitivním interview (např. dle Willise, 2005), kdy bychom se po vyplnění dotazníku některých žáků zeptali, jak rozuměli otázkám, a jakým způsobem přišli na své výpovědi – „mohl by si mi, prosím, říci, co ti běželo hlavou, když si odpovídal na tuto otázku?“. Například slovo „domov“ může znamenat něco odlišného pro děti ve věku 10 let a 15leté, což obsahová analýza neumí zohlednit, ač jsme se o to v rámci našich omezených interpretačních možností snažili.
155 |
I když jsme děti rozdělovali dle věku a pohlaví, je otázkou, který vliv měl na výpovědi největší účinek. Výpovědi byly jistě ovlivněny věkem a pohlavím, ale mohly být také ovlivněny způsobem zadání, aktuálním prožíváním žáka, atmosférou ve třídě, skupinovými normami a hodnotami žáků ze stejné třídy, probíraným učivem („demokratická výchova“– dívky 15 let, výborný život). Je škoda, že u jednotlivých dotazníků nebyla zaznamenána třída, neboť by se lépe zjišťovalo, které výroky jsou ovlivněny spíše přítomností v určité skupině (třídě), a které jsou dané více věkem či pohlavím. Některé obecnější metodologické limity našeho typu výzkumu uvádí Mareš (2007): jazyková kompetentnost dětí – s klesajícím věkem stoupají problémy; nutnost sebeposouzení – na rozdíl od dospělých osob je metodologicky obtížnější získat spolehlivé údaje o kvalitě života od dětí; je potřeba shody mezi různými posuzovateli – u velmi malých dětí je třeba získávat údaje o kvalitě života dětí spíše od rodičů a profesionálů (v našem případě porovnání nebylo možné). Mezi další limity v našem výzkumu patří již zmíněná různost zadavatelů dotazníku. I mírná změna instrukce mohla mít vliv na výpovědi, jak víme z literatury o kognitivních aspektech dotazování (např. Tourangeau, Rips, Rasinski, 2000; Sudman, Bradburn, Schwartz, 1996). I když bylo zadání napsáno na záznamovém archu, děti se mohly doptávat a mohly tak být ovlivněny. Jelikož však je většina výpovědí napříč třídami a stářím žáků navzájem velmi podobá, zdá se, že tento vliv nebyl výrazný a působil spíše na některé okrajovější kategorie. Je třeba také zmínit, že žáci byli ze škol z velkých měst, což se jistě promítalo do jejich výpovědí, a je otázkou nakolik jsou některé kategorie zobecnitelné i pro děti z menších měst a vesnic. Co si tedy myslíme o výpovědích? U osmiletých, devítiletých a dvanáctiletých dětí je problematické, že vzorek byl velmi malý, takže dělat zobecnění na základě těchto výpovědí není vhodné. Bereme je spíše jako ukázku, o čem mohou tyto děti vypovídat. V ostatních věkových skupinách již byl počet dětí větší a můžeme se o výsledky více opřít. I tady ovšem doporučujeme jistou obezřetnost. Některé kategorie se objevují u určité skupiny žáků velmi často a u jiných téměř vůbec. Příkladem mohou být kategorie „pije (občas) alkohol“ nebo „(občas) kouří“, které se objevily u patnáctiletých dívek 19× a 17×, zatímco u ostatních skupin žáků se téměř neobjevily. Pokud se objevuje určitá kategorie napříč všemi skupinami, dá se o ní předpokládat, že je pro žáky opravdu důležitou a nejde jen o nějaký nežádoucí vliv, který „posunul“ výpovědi. Nemůžeme ovšem ani vyloučit, že některé kategorie nesouvisí tolik s potřebami dětí a jejich představou o „kvalitním životě“, ale jsou hodnotami, o kterých se běžně hovoří, je dobré je zmínit, ačkoliv je děti samy nepovažují za důležité nebo jim nerozumí. Zajímavé pro nás bylo, že i starší „pubertální“ žáci udávali kvalitní výpovědi, které jakoby neseděly do tohoto věku plného vzdoru: „rodiče se starají o dítě“ (normální život), „nemají ho rádi“ (špatný život), „nekouří“ (výborný život).“ Dívky ve výpovědích o něco častěji moralizovaly – psaly, co se má a co nemá dělat, jak se mají rodiče a děti chovat, co je podle nich správné. Tento jev byl nejzřetelnější v odpovědích na první a druhý úkol („třeba děti z Afriky v Keni trpí hladem“). Nejvíce frekventovaná kategorie se týkala dostatku či nedostatku peněz. Pokud dáme dohromady všechny kategorie týkající se například dobrého vztahu s rodiči, zjistíme, že opravdu nejdůležitější je pro děti dobré rodinné zázemí, láska a starost | 156
rodičů, dobrý vztah s ostatními, dobré slušné chování dítěte. V závěsu by pak byl dobrý prospěch ve škole a vše, co se školou souvisí a dobré materiální zázemí, včetně dostatku peněz. Tyto výsledky korespondují i s výsledky jiných výzkumů (Svatoš, Švarcová, 2007). V textech můžeme najít výstižný osobní popis žáka, který sumarizuje normální život: „… Žiju v úplné rodině a z mého pohledu to mezi našimi docela „funguje“ a všichni žijeme klidným životem. Když si zavzpomínám na některé mé školní i osobní problémy, můžu říci, že jsme je většinou vyřešili v pohodě…“ (tamtéž). Při detailním studiu výsledných tabulek můžeme zjistit, že se s výborným životem pojí i některé negativní charakteristiky či naopak ve špatném životě jsou některé pozitivní (tento jev nejde vidět ve výsledných tabulkách zde uveřejněných, protože tyto výpovědi měly příliš malou frekvenci a nedostaly se do nich). To je způsobeno tím, že žáci měli popsat své blízké a jejich životy, které nejsou učebnicově černobílé. Ve výborném životě můžeme poměrně často najít výroky: „je rozmazlené“, „namyšlené“, „má málo kamarádů“, „všechny odstrkuje“, „umí si omotat kolem prstů kohokoliv“, „je agresivní“, „vždycky mu všechno projde“. Ve špatném životě můžeme naopak nalézt: „je hodné“, „má dovoleno hodně věcí“, „je skromný“. Zdá se, že výborný život není pro mnoho dětí kýženou metou a vnímají ho negativněji, nežli život normální. Tento jev je výraznější u mladších žáků, ale objevuje se i u starších. Je možné, že mnohé negativní charakteristiky se dostaly do výborného života náhodou, jako přidružený popis konkrétního jedince. Domníváme se však, na základě ostatních výpovědí dětí, že pojem „výborný život“ (kdy je čehokoliv dostatek) je opravdu nemalou částí dětí vnímán negativně. Více diskriminující se jevil rozdíl mezi položkou špatný život a normální život, než mezi položkou normální život a výborný život. Ve špatném životě děti popisují negativní možnosti ve všech kategoriích, které se s nimi mohou pojit, a to od špatných známek, nezájmu rodičů, žádných kamarádů, špatného zdraví až po zneužívání návykových látek a nudu. Odlišnost mezi normálním a výborným životem spočívala u většiny výpovědí pouze v extremizaci výpovědi „normální“, např. „strašně moc kamarádů“ místo „má akorát kamarádů“ nebo „hodně bohatí“ místo „dostatek peněz“. Většina dětí vidí normální život jako standard a pokud se děti ztotožňovaly s určitým typem života, nejčastěji volily normální život (několik dětí volilo výborný život). Některé kategorie se dají pokládat za základní. Např. „nemít rodiče“ se nejčastěji vyskytuje u špatného života a u výborného života se již kategorie „mít rodiče“ vyskytuje méně. Zdá se, že děti u výborného (a částečně i normálního) života považují za samozřejmost mít rodiče. Jiné kategorie, např. „mít vše“ se zase objevily až u normálního života a více u výborného života. Dá se předpokládat, že tato kategorie není tak důležitá a nabývá důležitosti, až jsou nasyceny základnější potřeby. Nenašli jsme rozdíl v nejčastěji se vyskytujících kategoriích odpovědí mezi staršími a mladšími dětmi. Děti ve špatném, normálním a výborném životě vypisovaly tytéž kategorie jako nejdůležitější. U starších je jich o něco více, díky většímu vzorku, větší slovní zásobě a větší schopnosti diferenciace, kterou jsme se snažili uchovat, a která se u mladších dětí nevyskytovala.
157 |
Závěr I když se v posledních letech rozšířil počet výzkumů zabývajících se kvalitou života dětí, souhlasíme s Markem Rapleyem (2003), že jsme spíše na začátku cesty, na které se pomaloučku dozvídáme, co to vlastně „kvalita života“ znamená, jak se na ni správně zeptat, a jak správně porozumět odpovědím, které získáváme. Věříme, že naše studie (a celý sborník) přinese, jak cenné poznatky o tom, jak na kvalitu života nahlížejí děti, tak cenné metodologické poznatky, kudy se ubírat a čeho se vyvarovat. Studie vznikla s podporou GA ČR, výzkumný projekt č. 406/06/0035.
Literatura MAREŠ, J. (Ed.). Kvalita života u dětí a dospívajících I. Brno: MSD, 2006. MAREŠ, J. Koncept kvality života u dětí ve věku 8–11 let. Referát na VI. česko-slovenské konferenci Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku, Olomouc, leden 2007. RAPLEY, M. Quality of Life Research. A Critical Introduction. London: Sage, 2003. SUDMAN, S., BRADBURN, N. M., SCHWARTZ, N. hinking about answers. he application of cognitive processes to survey methodology. San Francisco: Jossey-Bass, 1996. SVATOŠ, T., ŠVARCOVÁ, E. Zkoumání kvality života žáků ZŠ v podmínkách ohniskové skupiny (Příspěvek k výzkumné metodologii). In J. MAREŠ (Ed.) Kvalita života u dětí a dospívajících II. Brno: MSD, 2007. TOURANGEAU, R., RIPS, L. J., RASINSKI, K. he psychology of survey response. Oxford: OUP, 2000. WILLIS, G. B. Cognitive Interviewing: A Tool for Improving Questionnaire Design. housand Oaks: Sage, 2005. Mgr. Aleš Neusar Katedra psychologie Fakulta sociálních studií MU Joštova 10 602 00 Brno e-mail:
[email protected]
| 158
Jiří Mareš a kol. Kvalita života u dětí a dospívajících II.
Vydalo MSD, spol. s r. o. Brno v roce 2007 s podporou GA ČR, projekt č. 406/06/0035 Publikace neprošla jazykovou úpravou. Formát A5 Počet stran 259 Editor: prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Návrh obálky: Jiří Mareš ISBN 978-80-7392-008-1 259 |
