Jihlavské listy. Mají 80 členů

Jihlavské listy 02.07.2013 - David Kratochvíl - Víkend JL - str. 19

U vás to žije s pionýry /41) Jestřábí Seriál Jihlavských listů se vypravil do obce ležící necelé čtyři kilometry od Brtnice. Jestřebí v současné době má více než 130 obyvatel. Mají 80 členů První písemná zmínka o vesnici pochází podle dochovaných historických pramenů už z roku 1234. V obci to neodmyslitelně žije s pionýrskou skupinou z Jihlavy. O její činnosti se rozpovídala oddílová vedoucí Renata Kocmánková, skupinovou vedoucí je Andrea Pohanová. Historie skupiny pionýrů sahá až do roku 1969. Právě tehdy se jich totiž ujali maminka s tatínkem současné vedoucí Renaty Kocmánkové. Nedílnou součástí Jestřebí se ale pionýři stali až o něco později. Konkrétně v roce 1974, kdy se do obce vydali na svůj vůbec první tábor. „V té době mi bylo 16 let, a na tábor jsem jela už jako instruktor. V tom roce si ale asi nikdo z nás nedokázal představit, že se v roce 2013 vydáme do Jestřebí na svůj už 40. tábor,“ říká současná vedoucí Veverčat. Oslava významného tábornického jubilea proběhne přímo v místě tábora, a to přesně 26. července od 17 hodin. Současné vedení pionýrské skupiny tím chce připomenout odkaz zakladatelů organizace, manželů Jana a Anny Kosakových. „Všichni, co v Pionýru v současné době působíme, tak i kvůli nim v tom chceme pokračovat,“ říká upřímně. Může se opřít o poměrně bohatou členskou základnu, která momentálně čítá 80 pionýrů. Místo objevili náhodou Jak se ale vůbec pionýři v Jestřebí ocitli? Může za to tatínek Renaty Kocmánkové. „On se živil jako opravář televizí, ale jak místo současného tábora objevil, se přesně neví,“ podotýká dcera a současná vedoucí. Když se v roce 1974 objevili se skupinou tehdejších táborníků na louce v Jestřebí vůbec poprvé, nebylo na ní, až na travnatý porost, prakticky vůbec nic. „Vyráběli jsme podsady stanů, muselo se také postavit veškeré zázemí včetně kuchyně, latríny a umývárny,“ vrací se do minulosti o 40 let zpátky. Kocmánková je hrdá hlavně na to, že se během právě uplynulých čtyř desítek let podařilo v táboře vychovat několik generací. „Kdyby se všichni táborníci mohli postavit do řady, čítala by určitě několik tisíc osob, ale přesný počet nikdo přesně už dohromady nedá,“ vypočítává. V začátcích měli pionýři v táboře klasické zálesácké podmínky. „Jedlo se z ešusů, škrábali brambory, koupali se v rybníce,“ podotýká vedoucí skupiny. V současnosti už je to ale vše úplně jinak, protože děti mohou využívat sprch s teplou vodou. „Můj manžel říká, že je to rozmazlenost. Brambory už neškrábeme, i knedlíky bereme hotové,“ zmiňuje mimo jiné přísné hygienické podmínky, aby se vůbec tábor mohl každoročně uskutečnit. Pionýři z Jihlavy obsadí Jestřebí každoročně na celý červenec, kdy se v táboře vystřídají dva turnusy zhruba po 80 dětech, a dalších 20 lidí do stovky doplňují kuchaři, vedoucí a další. „Je to dobrovolnická aktivita, za kterou nemáme ani korunu, ale přitom za děti a vše ostatní máme absolutní zodpovědnost,“ podotýká závěrem vedoucí Veverčat Renata Kocmánková. Seriál si dává přes letní měsíce tradiční pauzu, další díly přinese znovu zase od září. *** Zajímavost Na katastru Jestřebí se nachází zámeček Aleje. Dříve tu také byla malotřídka do páté třídy. Po ukončení národní školy žáci chodili do Kněžic a později do Brtnice. Došlo k přestavbě, a z malotřídky se stal kulturní dům. V této vesnici najdete knihovnu založenou v roce 1882, dále malou hasičárnu a pomník padlým. Uprostřed Jestřebí stojí kaplička zasvěcená Panně Marii královně. Zajímavostí je, že základní kámen byl posvěcen papežem při jeho návštěvě v Praze. Kaplička byla vyhodnocena dokonce jako nejlepší stavba roku 2000.

O autorovi| David Kratochvíl, [email protected]

02.07.2013 - (kra) - Aktuality - str. 02

Kovadliny přinesly netradiční statistiku BRTNICE – Organizátoři Brtnických kovadlin krátce po skončení osmého ročníku přišli se statistikou mapující průběh celé dvoudenní akce. Festival trval přesně 187.200 vteřin a navštívilo ho 2.563 lidí. Diváci mohli vidět v akci 136 kovářů, a z tohoto počtu jich 45 kovalo a dalších 41 vystavovalo. „Měli jsme k dispozici ucelenou výstavu 45 řetězů ze Svinařského řetězení a také expozici 12 děl uměleckého kováře Pavla Továrka,“ doplnil pro úplnost jednatel pořádajícího sdružení Pavel Rubeš. Během víkendu se vypilo 30 sudů piva a snědla tři selata. Brtnické kovadliny se ve městě konají od roku 2002, organizované Společností Josefa Hofmana v roce 2005 přešly na současného pořadatele, tedy občanské sdružení. Právě tehdy také předsednictvo rozhodlo, že mezinárodní setkání uměleckých kovářů na Vysočině se bude konat pravidelně každé dva roky.

09.07.2013 - Antonín Zvěřina - Publicistika - str. 11

Na táboře se děti přenesly na Divoký západ, vedoucí pro ně připravili poutavý program V příjemném prostředí Hájenky Černé lesy u Brtnice stráví část prázdnin mnoho dětí. Víte, kde se nachází Hájenwood City? Alespoň první týden v červenci? Nevíte? Tak my vám to prozradíme! Na Hájence Černé lesy mezi Brtnicí a Bransouzemi. Uprostřed lesů tam Dětský dům dětí a mládeže z Jihlavy pořádal první ze série tradičních letních táborů. Přijíždíme tam zhruba dvě hodiny po poledni v pondělí, a máme štěstí. Kdybychom se opozdili o několik minut, účastníky z řad dětí už bychom nezastihli. Právě se chystali na další vycházku do lesa, kterou jim zpestřila další z mnoha her: hledání pokladu. Kuchaři nalévají do zásoby výletníkům čaj, a my po nezbytném fotografování usedáme ke stolu s ředitelem Domu dětí a mládeže v Jihlavě Vilibaldem Prokopem. Dobývají prérii Právě toto zařízení, Hájenku Černé lesy, provozuje. „Aktuálně si hrajeme na Divoký západ a děti dobývají divokou prérii,“ nastiňuje. Konstatuje, že děti mají po celý den co dělat, ale vedoucí samozřejmě nezapomínají ani na spánek, odpočinek, a pochopitelně na jídlo. „Musím říct, že máme báječné kuchaře, což k pohodě tábora rozhodně přispívá,“ usmívá se Prokop. Velice ho těší, že se mezi dětmi setkává jen s kladnými odezvami k celému programu. Vysvětluje, že první tábor potrvá devět dnů, pak následují další - čtrnáctidenní, desetidenní, aby si každý mohl vybrat i podle délky. „Záleží to i na programu a možnostech vedoucích, kteří se tábora účastní,“ poznamenává Prokop. Ptáme se tedy na další programy a dozvídáme se, že si účastníci dalších běhů budou hrát třeba na Sherlocka Holmese, či se budou zabývat astronomií spojenou s cestováním v čase. Protože program připravuje zástupkyně ředitele a vedoucí tábora Naďa Hubená, máme zájem promluvit i s ní, ale protože je v té chvíli zaneprázdněná, vydáváme se s Vilibaldem Prokopem na obhlídku tábora. Ideální místo Kuchyni jsme si již obhlédli, a tak se vydáváme kolem objektu na exkurzi. Prokop nás upozorňuje, že hájenka je pro pořádání táborů opravdu ideální, protože leží uprostřed lesů a polí a poskytuje táborníkům naprosté soukromí. „Děti nejsou rušeny, a nikoho neruší,“ nastiňuje Prokop. Další zvídavá otázka je, zda děti nemohou v lese zabloudit. „Myslím si, že to možné není. Poskytli jsme jim dostatečnou instruktáž, jak se mají chovat,“ odpovídá Prokop. Nejdříve si prohlížíme místo, kde děti snídají, obědvají a večeří. Ještě před chvílí tam bylo plno, ale nyní se přístřešek vyprázdnil, děti už se vydaly do lesa za dalším programem. Přicházíme do míst, kde se nachází hřiště. Nyní je na kůlech síť pro odbíjenou, ale pokud se sundá, dá se tam hrát třeba vybíjená či fotbal, nebo badminton. Opodál mají táborníci k dispozici ohniště s posezením. „Musím říct, že zde sedáváme ojediněle.

Dnešní děti už o to tolik nestojí a dávají přednost jiné zábavě,“ vysvětluje Prokop. O kousek dál mají děti možnost koupání v bazénu. Na plavání to není, ale k osvěžení postačuje. „Mohou se v něm vystřídat jednotlivé oddíly, a máme dobrý přehled, kdo v bazénu dovádí,“ podotýká Prokop. Úklid se boduje Ke spaní mají účastníci tábora k dispozici patnáct chatek a sedm stanů. V chatkách se bydlí po čtyřech, ve stanech po dvou. A uklízet se tam samozřejmě musí, protože probíhají kontroly a pořádek se boduje. Spacáky sice má tábořiště k dispozici, ale jako zálohu při nepředvídatelných událostech. Jinak si děti vozí svoje. „Stany máme mimo sezonu schované ve stodole. Většinou v nich spí při táborech instruktoři, děti spí převážně v chatkách,“ říká Prokop. A má tábor k dispozici dostatek vedoucích, když se jedná o neplacenou činnost? „Hlavní vedoucí jsou zaměstnanci Domu dětí a mládeže. Ti už mají kolem sebe okruh instruktorů, kteří sem přijíždějí rádi. Většina zde, jako děti, absolvovala několik táborů a mají k tomuto místu vztah,“ vysvětluje Prokop. Pro některé to není jednoduché, protože mají svoje zaměstnání a musí si brát dovolenou. Obcházíme kolem celé budovy a musíme přiznat, že se jedná o velice rozlehlé stavení. „Tuším, že má kolem sedmdesáti metrů na délku,“ říká Prokop. Připouští, že je to výhodné, a na druhou stranu i nevýhodné. Údržba přece jen něco stojí. Povodně nehrozí Za velice výhodnou polohu považujeme, že se tábor nachází na kopci a nehrozí tam povodně, které jsou v posledních letech poměrně časté. „Máme ještě druhou táborovou základnu, ve Smrčné nad Sázavou, a tam jsme asi deset metrů od řeky. Už jsme tam měli všechno připravené na tábory, a museli jsme stany vystěhovat. Naštěstí jsme to stihli ještě před velkou vodou,“ netají problémy Prokop. Hájenka má jednu velkou výhodu - velikou stodolu, která umožňuje hry i za nepříznivého počasí. „I když jsme raději, když je hezky,“ zdůrazňuje Prokop. Ve stodole probíhají i oblíbené diskotéky. A každý ze šesti oddílů tam buduje samostatně ranč z materiálů přinesených z volné přírody. Prohlížíme si i vnitřní zázemí hájenky, ubytovací prostory pro vedoucí a zázemí i zdravotní místnost pro případné marody. Zdravotní péče je samozřejmě na táboře dobře zajištěna. Hygiena se dodržuje Procházíme ještě jednou kuchyní, která prošla kompletní rekonstrukcí. Hygienické zákony jsou neúprosné a tábory se kontrolují, aby nedocházelo k nepravostem. To tady opravdu nehrozí. Na nástěnce se seznamujeme s denním a provozním řádem tábora, aby byly jasně nastavené mantinely. Děti se mohou také podívat, co budou mít k jídlu. Vybírat si ale nemohou. „Snad jen, zda si dají tři nebo čtyři knedlíky,“ směje se Prokop. To už se dostáváme do klubovny, které vévodí nádherná kachlová kamna, jako na zámku. „Ta jsme opravili, a nyní je opět používáme,“ podotýká Prokop. Má s nimi ty nejlepší zkušenosti, protože místnost výborně vytopí: kachle dlouho udržují teplo. To by v létě nemělo smysl, ale ředitel vysvětluje, že provoz v hájence probíhá celoročně. „Přes zimu sem jezdí děti z kroužků třeba na soustředění,“ doplňuje Prokop. Příprava chvíli trvá Vracíme se zpátky na původní místo před kuchyni, a to už si na nás našla čas Naděžda Hubená. „Jsem zaměstnanec Domu dětí a mládeže jako zástupce ředitele, a tady jsem vedoucí tábora,“ říká úvodem. Přiznává, že vlastně všechny starosti leží na jejích bedrech, na druhou stranu má k ruce šikovné spolupracovníky. Netají, že přípravu programu ponechává na svých mladších spolupracovnících, a sama dohlíží, aby hry byly bezpečné a odpovídající. Příprava tábora začíná už na podzim, kdy se hodnotí minulé programy a začíná se plánovat ten příští. „Bereme si ze všeho ponaučení, což je velice důležité,“ říká Hubená. Další schůzka se koná v lednu, kdy se program upřesňuje, vše vrcholí v květnu, kdy přímo na základně v hájence probíhá dolaďování. Vedoucí tábora na hájenku jezdí už mnoho let a má veliké

zkušenosti. Když se jí ptáme, zda se nějak mění děti, odpovídá záporně. Tábor je něco jiného, přináší nová poznání, nové kamarády, a vyžaduje kázeň. „Bez toho by to nešlo,“ uzavírá svoje vyprávění. Chystáme se k odjezdu. Ještě naši pozornost přitahuje venkovní umývárna, a pomalu se loučíme. V kuchyni dobrovolní kuchaři připravují svačinu, kterou jeden z vedoucích doveze až na místo, kde si právě účastníci hrají. Odjíždíme s pocitem, že na Hájence Černé lesy je o účastníky tábora dobře postaráno a že program je opravdu pestrý.

09.07.2013 - (kra) - Aktuality - str. 02

Chtějí vydat brožuru o morových průvodech Z Jihlavska BRTNICE – Od morové rány v Brtnici uplyne v roce 2015 300 let. Spolek pro starou Brtnici by chtěl při této příležitosti vydat obsáhlejší brožuru mapující historii morových průvodů. Letos toto téma zpracovali žáci osmé třídy tamní základní školy. Spolek prosí občany města o poskytnutí fotografií morových průvodů z let 1926 – 1945, 1969 – 1973 a 1990 – 1991.

09.07.2013 - Sport - str. 16

Volejbalistky šokovaly ředitele NOVÉ VESELÍ - Mohly se stát druhým vítězným kolektivem Kraje Vysočina, ale zlatý úspěch jim nebyl přán. Volejbalistky Krajského centra talentované mládeže přivezly z letní olympiády stříbrné medaile. Tímto výsledkem překvapily volejbalovou veřejnost i samy sebe. Bojovaly jako lvice a ztratily jediné z osmi utkání na turnaji. Bohužel zrovna to nejvýznamnější – finále s olomouckým výběrem (0:2). „Doplatili jsme na atmosféru zápasu, jenž byl pojat jako extraligová soutěž. Pískali ho dva rozhodčí, proběhl slavnostní nástup hráček a celý průběh byl komentovaný. Takovou kulisu naše děvčata dosud nezažila,“ líčil Zdeněk Meitner, asistent trenérky Dany Melicharové. Hanačky byly před finálovým kláním papírovými favoritkami a od úvodního servisu šly hladově za prvenstvím. Reprezentantky Vysočiny však neprodaly kůži lacino a rvaly se o každý bodík. V druhé polovině prvního setu vedly 18:17, jenomže poté nezvládly koncovku. „Od stavu 18:19 jsme nepoložili ani jeden balon,“ podotkl Meitner. Druhá sada měla opačný průběh, ovšem stejný konec. „Prohrávali jsme zhruba o sedm míčů. Ztrátu jsme stáhli na 17:18, ale znovu jsme neuhráli koncovku,“ smutnil kouč. I když jeho svěřenkyně okusily olympijskou porážku v nejméně vhodný moment, nevěšely hlavy. Neměly k tomu důvod. „Druhé místo je fantastický výsledek. Já sám jsem si v duchu říkal, že úspěchem bude umístění kolem sedmé osmé příčky,“ přiznal Meitner. Ředitel volejbalového turnaje Roman Macek dokonce hovořil o prvotřídní senzaci. „Vysočina ve finále? To je šok! Na rozdíl od bašt dívčího volejbalu, kde se hraje extraliga, nedisponuje žádnými týmy na nejvyšší úrovni,“ prohlásil v olympijském zpravodaji. Nečekané hrdinky z „bramborářského“ kraje, mající na síti oproti soupeřkám výškové manko, přirostly k srdci nejen Mackovi. „S postupem doby nám fandila převážná většina diváků. Po finále nám říkali, že jsme hráli pestřejší a pohlednější volejbal. Žádný kopec a tvrdá rána,“ poznamenal Meitner. Boj vysočinských žákyň o nejcennější kov sledovali v uherskohradišťské sportovní hale rovněž krajští radní z odboru školství, mládeže a sportu. „Velice si toho vážíme. Děkujeme jim za podporu i materiální vybavení,“ uzavřel Zdeněk Meitner. Sestava Kraje Vysočina: Daniela Digrinová, Petra Indrová, Kateřina Němečková, Zuzana Rodová, Kateřina Továrková, Petra Vondráková (všechny Demlova Jihlava), Petra Dederová, Nikol Kubátová (obě Spartak Pelhřimov), Šárka Semerádová, Veronika Semerádová (obě Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou), Denisa Peřinová (Sokol Nové Veselí), Kateřina Smolíková (ŠVK Brtnice). Výsledky – základní skupina A: Vysočina – Zlínský 2:0, Liberecký – Vysočina 0:2, Vysočina – Praha 2:1, Plzeňský Vysočina 1:2, Vysočina - Pardubický 2:0, Karlovarský – Vysočina 0:2, semifinále: Vysočina – Středočeský 2:1 (12, -21, 9), finále: Vysočina – Olomoucký 0:2 (-18, -20).

12.07.2013 - Aktuality - str. 02

Z Jihlavska Kaple dostala novou střechu DOLNÍ SMRČNÉ (kra) – Kaple v Dolním Smrčném, místní části Brtnice, dostala novou střešní krytinu. O dokončené investiční akci informoval starosta Brtnice Stanislav Jirků. „Současně se provedlo odvlhčení objektu a také terénní úpravy v blízkosti kaple,“ doplnil Jirků. Ve městě také probíhá zateplení domu s pečovatelskou službou. Jeho dokončení se podle harmonogramu předpokládá ještě během letošního září.

23.07.2013 - (zt) - Publicistika - str. 14

Na Vysočinu nejezdí lidé jen na rekreaci, ale i za poznáním REGION - Radost z nárůstu turistů netají radní Kraje Vysočina Marie Kružíková. „Památky jim přibližují i jiné přednosti kraje, čistý vzduch a pěknou přírodu,“ vyjádřila se. Doplnila, že Vysočina nabízí dobré podmínky pro rekreaci jak v létě, tak v zimě, a to pro všechny věkové kategorie. „Na druhou stranu když sem lidé přijedou na rekreaci a nevydaří se počasí, kraj jim díky památkám i jiným zajímavostem může nabídnout přiměřený náhradní program,“ naznačila Kružíková. K tomu přispívá i spousta akcí, které se na Vysočině během turistické sezony dějí. „Je dobře, že se nejedná jen o koncerty, ale také o různé kostýmované prohlídky a podobně,“ poznamenala. Nyní památky nabízejí i zábavu a poučení, kdy návštěvníky přímo vtahují do děje. Kružíková přiznala, že oblíbenou památku v Kraji Vysočina nemá. „Je jich tolik, že vybrat jednu se opravdu nedá,“ přemítala. Připustila, že ji stav některých památek trápí, protože ohledně nevyjasněných majetnických vztahů se o ně nikdo nestará. To je příklad i zámku v Brtnici, kde bydlí. Do Brtnice přišla poprvé v roce 1974, a její muž ji, jako patriot, zavedl právě na zámek. V několika místnostech bylo tehdy muzeum a některé prostory sloužily pro bydlení. „I když zámek už tehdy chátral, ještě žil,“ poznamenala Kružíková. Postupně se zámek vylidnil a nastala jeho devastace. Velice ji mrzí, že soud za dvacet let nerozhodl, kdo je vlastně majitelem objektu.

26.07.2013 - Soňa Plevová - Víkend JL - str. 19

Co právě čtu Po knize Markéty Dočekalové Něco za něco právě čtu její další knihu Rychle a bezbolestně. Jedná se o příběhy několika lidí, kteří neodolali nabídce získat cokoliv rychle a bez námahy. Velmi aktuální v dnešní době.Jenže oni za to musí dlouho a bolestně trpět. Dozvíte se, jakou cenu musí zaplatit a jak může takové přání ovlivnit život nejen toho, kdo si přeje, ale také lidí okolo něho. Foto popis| O autorovi| Soňa Plevová, Městská knihovna Brtnice

30.07.2013 - (zt) - Aktuality - str. 03

Ekologové připravují další pracoviště pro výchovu BRTNICE – Míst, kam se vypravit za tématem ekologické výchovy, v našem kraji přibude. Dopomůže k tomu Středisko ekologické výchovy Chaloupky. To ke svým stávajícím pracovištím plánuje otevřít další. Jeho vedení v současné době sídlí v Brtnici na Jihlavsku. „Od roku 2009 se však naše základna rozrůstá,“ vysvětluje ředitel Jozef Zetěk. Prostory v Brtnici má organizace pronajaté od tamního městského úřadu. „Sídlí tady vedení a projektové oddělení,“ nastínil Zetěk. Za radou a ekozábavou se však lidé mohou vypravit i do Velkého Meziříčí, do Horní Krupé na Žďársku. Nyní pracovníci

Chaloupek připravují i nové základny v Krátké u Sněžného, opět na Žďársku. „Tam spolupracujeme s pracovníky Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy,“ konstatoval Zetěk. Další pracoviště vyroste na břehy říčky Balinka ve Vidlákově statku, který nese název podle bývalých majitelů. „Tam v současné době probíhají práce v rámci česko-rakouského přeshraničního projektu,“ podotkl Zetěk. Pracoviště se zaměří na přibližování přírody znevýhodněným dětem například s pohybovým či zrakovým postižením.

Jihlavský deník Lidé v Malém okusili středověké mučení

V Malém se odehrála středověká bitva Autor: Deník/Jana Kodysová 21.7.2013 18:20 Malé - Ukázky takzvané tortury neboli středověkého útrpného práva měli možnost v sobotu zhlédnout návštěvníci v Malém 
u Brtnice. FOTOGALERIE

Dalších 7 fotografií Obětem se ustřihával jazyk, lámaly se v kole nebo se o ně postaral přítomný kat. V Malém se totiž konal už poněkolikáté Středověký den, který uspořádala Skupina historické dělostřelby a šermu Společenství svobodných pánů města Jihlavy. Celý den potom vyvrcholil letní bitvou a zábavou s kapelou Metanoon. Po setmění předvedli pořadatelé ohnivou show. Autor: Jana Kodysová

Zajímalo mě, jestli existují mimozemšťané

Přes padesát dětí se zájmem o astronomii obývá v těchto dnech hájenku Černé lesy u Brtnice. Na programu mají hlavně pozorování denní a noční oblohy. Autor: Deník/ Jana Kodysová 22.7.2013 11:00 Brtnice - Hájenka Černé lesy u Brtnice je v obležení mladých astronomů. O tábor pořádaný Jihlavskou astronomickou společností (JAS) je každoročně obrovský zájem. Kdyby na to byly potřebné kapacity, zřejmě by se hravě zaplnily i dva běhy. Není se čemu divit, jak se měl Deník možnost přesvědčit, na tábor totiž jezdí děti z celé republiky. Uplynulou sobotu odpoledne mělo 55 účastníků na programu pozorování sluníčka. Počasí přálo, mraků bylo minimálně, a tak táboroví instruktoři na travnatou plochu před chatky donesli profesionální dalekohledy. Hlavní vedoucí Miloš Podařil (JAS) upozornil na to, že sledování sluníčka pomocí obyčejného dalekohledu přímo je nebezpečné pro oči a poté jim vysvětlil, co mohou na sluníčku vidět. Na závěr položil dětem několik otázek, na které chtěl slyšet odpovědi. Jedním z nejaktivnějších účastníků diskuse byl i Marian Ray z Hodonic u Bechyně, který na tábor přijel už pošesté. „Když jsem sem jel poprvé, chtěl jsem se dozvědět, jak to ve vesmíru chodí, jestli je nekonečný, jestli v něm jsou mimozemšťané a teď už je to pro mě každoroční neodmyslitelná rutina," zamyslel se nad svými astronomickými začátky zvídavý mladík. Rodiče prý mu kupují o astronomii knihy, a dokonce dostal také dalekohled. „Nejraději mám noční oblohu. To si s kamarádem vezmeme deku, jdeme za vesnici na louku, kde si ji rozložíme a jenom koukáme na oblohu," prozradil nejoblíbenější činnost Marian, který nedávno našel na noční obloze planetu Saturn a někdy prý je dobře vidět i Venuše. Naopak poprvé je letos na táboře, který začal minulou středu a potrvá až do úterý 30. července, Adam Šustr z Nemojova u Pelhřimova. Jemu učarovala návštěva hvězdárny, proto se začal o astronomii více zajímat. „Moc se mi líbilo, když jsme byli se školou ve

hvězdárně. Chtěl bych tady proto poznat hvězdy a souhvězdí a další život na obloze. Moc se mi tu líbí, takže příští rok pojedu znovu," má jasno v táborovém programu na další roky Adam.

Machři v oboru Děti se na astronomický tábor rády vrací. Každoročně proto organizátoři nemusí řešit, že tábor nenaplní. „Opravdu by se nám asi podařilo naplnit ještě jeden tábor, ale všichni vedoucí se tomu věnujeme ve volném čase a bereme si na to dovolenou, takže je to asi nemožné," potvrdil velký zájem ze strany dětí hlavní organizátor Miloš Podařil. Každý rok zvou pořadatelé na tábor hosta z oboru. V minulosti tak například tábor navštívil známý česká astronom a astrofyzik Jiří Grygar. Letos přijede Petr Horálek z úpické hvězdárny, který je šéfredaktorem webu astro.cz. K dispozici jsou dětem ty nejlepší přístroje. „Máme vypůjčené dalekohledy z brněnské a úpické hvězdárny a nějaké přístroje nám půjčilo Vysoké učení technické v Brně," zmínil závěrem Podařil. Kromě astronomie se ovšem děti baví i sportovním zápolením a nechybí ani celotáborová hra. Ta se nese v recesistickém duchu seriálu Návštěvníci. Děti se tak vrací do minulosti, hledají indicie a informace, aby zachránily svět budoucnosti. Autor: Jana Kodysová