Jen shoda náhod nebo korupce?

Jen shoda náhod nebo korupce? • RADIM PANENKA

Výstavbu letního koupaliště provázejí rozporuplné pocity již od samotného začátku. Mělo se stavět nebo nemělo? Budou na to peníze nebo ne? Tyto otázky jsou již dnes bezpředmětné. Koupaliště již existuje, město se jeho výstavbou zadlužilo stovkami milionů korun. Otevírat se má v květnu. Součástí areálu má být také squash centrum. A právě tady začíná náš „příběh“, který se zřejmě neměl nikdo dozvědět. Správa nemovitostí Hradce Králové vypsala na podzim loňského

roku výběrové řízení na pronájem squashe, komisí byl vybraný nejvhodnější uchazeč a s ním se vedlo jednání o uzavření smlouvy. Úspěšným uchazečem byl podnikatel Ing. Josef Kosinka, který má s tímto oborem zkušenosti. Po zhruba jednom měsíci SN HK rozhodla, že s Ing. Kosinkou smlouvu neuzavře, výběrové řízení zruší a vypíše nové. S tímhle sdělením vystoupil na únorovém zasedání zastupitelstva města JUDr. Arnošt Urban, který dále pokračoval s tím, že neúspěšný uchazeč Ing.

Režim není žádná výhra • PATRICK UNGERMANN Francouzské slovo régime znamená v překladu, kromě jiného, provoz, provozní podmínky. Tady je významově nejblíže tomu, o čem chci psát. Psát hodlám o režimu jako o způsobu společenské správy, o režimu jako o státním zřízení. Když řekne Rus režím dňa, má na mysli co nejpodrobINZERCE

nější denní rozvrh, který mu zmapuje, zpřehlední, ale také zotročí život na minutu přesně a zároveň hrozí proniknutím do jeho nejsoukromějších záhybů. Režim je provozní řád, který chce v továrně zvané společnost rozlišit, setřídit a následně zprovoznit pracovní podmínky, postupy a žebříček

Kosinka ho 22. prosince loňského roku kontaktoval a řekl, že ví, kdo nové výběrové řízení vyhraje, ač se vypsalo teprve 21. prosince. Ing. Kosinka se druhý den dostavil k Dr. Urbanovi do jeho advokátní kanceláře a přinesl s sebou i jméno společnosti, která, podle něho, vyhraje. Dokument, který má redakce k dispozici, byl v zalepené obálce vložen do trezoru s dohodou, že až bude znám výsledek nového výběrového řízení, obálka se otevře. Pokračování na str. 2

odměn a trestů, tedy motivací. Proto režim sám o sobě není posun v myšlenkovém a citovém vývoji společnosti, za který se ochotně vydává, ale spíš jen příručka zdatného ředitele a také nástroj k převzetí moci, lze se ho chopit a menší či větší silou ho prosadit, aby někomu, kdo se cítí být hlavou systému, umožnil vydělávat na ukázněném pracovním procesu.

V čísle naleznete: - Exkluzivní rozhovor s Pavlem Koppem S uznávaným fotografem nejen o fotkách a focení...

str.3 - Kratochvilné podumání

Krátká glosa Patricka Ungermanna.

str. 5 - Tak zvaně kamarádská cena str. 5 Zcela jiný je řád. Režim je na krátký čas smyšlený, řád je na dlouhou dobu promyšlený. U zrodu režimu stojí výrazný odklon od něčeho, co původně neodporovalo řádu, pár vychytralých hlav a upřímní zastánci ideologií v dočasně vzájemně prospěšné (třeba i nezamýšlené) souhře. U zrodu řádu stojí příroda celého světa a vesmíru ve své… Pokračování na str. 2

strana 2 ———————————————————————————————————— duben 2010

Jen shoda náhod nebo korupce? Dokončení ze str. 1 V průběhu ledna byly vyhlášeny výsledky soutěže a dr. Urban tedy s p o l u s panem Kosinkou a za přítomnosti náměstkyně primátora Ing. Pavly Finfrlové obálku otevřel. A skutečně, v obálce bylo jméno té společnosti, jež nové výběrové řízení vyhrála. „Udělejte si tedy sami obrázek, jak to ve Správě nemovitostí funguje.“ uzavřel zastupitel Arnošt Urban svůj příspěvek na únorovém zastupitelstvu. Po chvilce vystoupila

s reakcí Jaroslava Bernhardová, ředitelka SN HK. Ta začala rozebírat formální důvody zrušení první soutěže (ač dr. Urban avizoval, že formální důvody pro zrušení být mohly a že to nevylučuje). „Jestliže někdo vypíše výběrové řízení, tak ti výrobci si to mezi sebou řeknou a vědí, kdo může být druhý či třetí.“ snažila se bránit Ing. Bernhardová. Dr. Urban následně znovu zdůraznil, že nezpochybňuje formální důvody zrušení soutěže, ale je mu divná skutečnost, že neúspěšný uchazeč mohl vědět, kdo vyhraje nové výběrové řízení, navíc den po jeho vypsání. Na argument, že se výrobci mezi sebou znají a toto si řeknou, zastupitel Urban odpověděl, že firma, která vyhrála novou

Režim není žádná výhra • PATRICK UNGERMANN Pokračování ze str. 1 ...všeobsáhlé tvůrčí pohyblivosti. Na tvorbě řádu, na jeho vyvažování se podílíme (leckdy o tom ani nevíme) zcela všichni a krajně dobrovolně, vlastně už tím, že jsme a nějak se projevujeme. Proto je řád bez mezer, je souvislý. Režim chce naopak s předchozími režimy nesouviset, nechce se jim podobat, nechce je připomínat a pod přísnými tresty zakazuje, aby se na ně mezi lidmi nějak hezky vzpomínalo. Režim se ohlašuje jako novátorský, jako nesouvisející, jako obrazoborec starého a budovatel nového, proto se režim rád honosí symboly čerstvosti, svěžesti, mladosti, téměř až beztradičnosti. Většinou hyne na nedodělky, mezery a protichůdnosti ve svých vlastních zákonech, na nemoc z přecenění vlastních sil. Pěstuje si totiž tvrdošíjnou, skutky nepodloženou víru, že je samospásný, že prostě vynalezl odpovídající alternativu k vesmírnému řádu dění, ba že jej předčil, a to během pár let a z vůle pár lidských hlav. Režim mívá totalitní sklony. Věří, že z něho se, jako z jediného přijatelného vajíčka, vyklube vše, co má právo existovat. Jakékoli

nerežimní vajíčko okamžitě pokládá za protirežimní, a tedy protiústavní, a proto protispolečenské. „Kdo nejde s námi, jde proti nám, ale nám nesmí v cestě stát!“ Ve slepé sebestřednosti bývá režim naprosto nezodpovědný k milionům pracantů, které si v továrně zaměstnal a kterým nabídl, aby jednomyslně žili jeho sen. Řád není totalitní. Řád totiž skutečně všechno objal, ale nespoutal. V jeho jednotě pracuje největší různorodost na světě. Co tvor, to způsob života, co tvor, to tradice celé jeho evoluce. A přesto se všichni řídíme jistými zákonitostmi na daném stupni vývoje v kosmu a řídit se jimi chceme, poněvadž nám umožňují a pomáhají žít. Jak poznám, jestli spíš vězím v režimu nebo kotvím v řádu? Nepochybně podle přívlastků režimu a řádu: Režim je jednobarevný, řád všebarevný. Všimněme si, že každý režim má svou zástavu barevně zpravidla velmi jednoduchou, nekomplikovanou. Lze také velmi jednoduše a přitom vůbec ne zjednodušeně vyjádřit, v jaké době, v jakých poměrech jsme žili, poukazem na barvu režimu. Bylo to v režimu hnědém, rudém nebo je to modré… Vlajky národů ale mezi takové zástavy nepočítejme. Národ je přeci organismus, malý vesmír, projev a předobraz vesmíru velkého, vyvíjí se v rámci řádu a

soutěž, se squashem nikdy nezabývala (!), tudíž lze těžko vytušit, že se tato firma bude soutěže účastnit. Za zmínku stojí, že na tohle již paní Bernhardová odmítla reagovat a ze sálu odešla. Vítězem výběrového řízení je firma VF Trading s.r.o. a zabývá se prodejem nábytku, od kterého je ke squashi dozajista hodně daleko. Na telefonický dotaz redakce, zda se k tomu chce nějak vyjádřit, ředitelka SN HK sdělila, že se s dr. Urbanem sešli, situaci mu vysvětlila a již nejsou žádné rozpory. S tím dr. Urban ale úplně nesouhlasí. Dle toho, co nám sdělil, mu Bernhardová pouze řekla, kdy bylo výběrové řízení vypsáno, což zastupitel Urban na únorovém zastupitelstvu nevěděl. Uvedl to

však na pravou míru na zasedání v březnu. Podle jeho slov mu ale nevysvětlila pochybnosti, jak mohl neúspěšný uchazeč jen několik hodin po vyhlášení soutěže vědět, kdo vyhraje. Je zajímavé, že ač byli na zasedání zastupitelstva přítomni i redaktoři z Hradeckého deníku, nikde se o tom neobjevila jediná zpráva. Co dodat závěrem… Nikoho nechci bez přímých důkazů z čehokoli osočovat, ale jistě je zde mnoho nejasností, které z nějakých důvodů SN HK nedokáže vysvětlit. „Netvrdím, že za tím stojí přímo Ing. Bernhardová, ale někdo v tom určitě jede, otázka je kdo?“ dodal k celé situaci pro Královéhradecké slovo JUDr. Arnošt Urban.

dokud žije, ladí s ním. Už proto režimy na národech často troskotají, a tak je nemívají rády. (Hnědí v podstatě hovořili o budování rasy, nikoli národa, rudí o budování celého komunistického lidstva a modří o budování globalistickém.) Každý režim má svůj předvolební trhák a své povolební „spadla klec“. Začíná se zpravidla snem sociálním – s námi se budete mít lépe, s námi prostě zbohatnete, stačí stát na svých místech, důvěřovat (vůdci, straně, zákonodárným mechanismům) a pilně pracovat. Je toho překvapivě málo, co se chce, abychom dělali, a zároveň tak moc! Pak, když je režim silný v kramflecích, začne své občany obírat. Na každou jeho reformu veřejných financí doplatí sociální oblast nejhůře, zatímco zadrápkovaných prominentů (rovnějších mezi rovnými) se bída poměrného blahobytu až na výjimky nedotkne. To se režim připravuje uskutečnit druhý sen, sen budovatelský. Začne se stavbou kolosálních pomníků či projektů, co volají: „Poručíme větru, dešti!“ Po smělých záměrech vývojářů přijdou první karamboly – některé stavby „lepších zítřků“ se přeinvestují, spolykají stokrát víc prostředků a dřiny, než jaký má být jejich obecný prospěch. Jinde se prostředky už předem roztrousí do výplat zbujelého úřednictva nebo se prachobyčejně rozkradou, vytunelují se. V řádu se nic z toho nestane. Řád totiž nespřádá sny, ale staví nás před skutečnosti, před skutečné potřeby a

platby, před nejprostší a zároveň nejpropracovanější účetnictví na světě, před otázku, jak přežít v ekosystému, aby ekosystém nezanikl, neboli znovu, jak přežít, a to i do budoucna. Řád staví na sebenazírání, na seberozboru (sám se vysvětluje, stačí ho jen zkoumat), staví na bezpočtu zpětných vazeb, na znalostech a vědomostech, na prožitcích pravdy a na hledání cesty. Režim ve skutečnosti zpětnou vazbu neuznává. Jednou jste nás zvolili, tak se nestarejte, že z vašich zdrojů jednáme za zavřenými dveřmi a nepřibíráme vás ke spolurozhodování. A pokud možno, už žádné skutečně vlivné veřejné hlasování. Skutečné sebenazírání a seberozbor režim málokdy snese. Každé jeho poučení z krizového vývoje obsahuje požadavek na sebepotvrzení, byť i násilnou cestou. Kritika se téměř nerovná sebekritice, nýbrž se po zdech maluje čert vnějšího nepřítele (čert síly a záludnosti podřadných plemen, čert renegátů a buržoazních rozvracečů státu, čert teroristů…). Zdravý rozum se režimu vůbec nelíbí. Režim má své rozumy a cestu rozhodně nehledá, on ji předkládá jako hotovou, uzavřenou věc a už ji i plánuje na pětiletky či na půl století dopředu a jsou i režimy, co plánují na rovných tisíc let, a není jich málo! A pravda? Ta je přece jedna jediná – naše! Pokračování trojdílné série naleznete v květnovém čísle.

duben 2010 ———————————————————————————————————— strana 3

„Itálie je víc než země, je to cit…“ Příjemné prostředí kavárny s nádherným starožitným vybavením, do oken pronikají paprsky prvního jarního slunce, z rádia se line půvabná hudba a naproti mně sedí v mnoha ohledech zajímavý člověk. Vystudoval ČVUT, pracoval jako elektroinženýr, obchodník a diplomat. V roce 1972 se jako dvaatřicetiletý dostal poprvé do Itálie, která ho naprosto uchvátila, a zůstal zde pracovat několik dalších let. Zpět se sem na delší dobu podíval až na začátku devadesátých let. Exkluzivní rozhovor Královéhradeckému slovu poskytl fotograf a bývalý diplomat Ing. Pavel Kopp, který v polovině března ve Studijní a vědecké knihovně představil výstavu svých fotografií „Italské ohlédnutí“. Řekněte mi, jaký byl prvotní nápad uspořádat tuto výstavu?

kopové a vlastně tak vzniklo moje jméno. Mám italské předky a vidím to i z toho, že se v Itálii cítím jako ryba ve vodě, za rok jsem mluvil italsky. V úvodu jste mluvil o knize, kterou jste vydal spolu s Miroslavem Horníčkem. Co vás ke známosti s tak výjimečným člověkem přivedlo? Celé to vzniklo tak, že člověk asi musí být trochu akční a nesmí být úplně skromný. Já jsem fotil, fotky jsem házel do šuplíku, protože mě nikdo neznal. Z prvního pobytu v Itálii jsem přivezl deset tisíc černobílých negativů. Najednou jsem zjistil, že se to lidem líbí, otiskl jsem je v několika časopisech, uspořádal několik výstav. A mezitím, protože jsem chodil do kavárny Viola na Národní třídě na ty slavné pořady, kde jsem poznal některé účinkující a personál té kavárny a sedl jsem si tam vedle pana Kozla, což byl bubeník u skupiny, která doprovázela Horníčka v pořadu Zpěvy sladké Francie – a měl jsem tam s sebou ty fotky a ten pan Kozel říká, že by se určitě líbily panu Horníčkovi, načež mu povídám, že mu pošlu nějaké k Vánocům. Vzal jsem deset fotek, napsal na ně věnování, že mě inspiroval svou knížkou Pohlednice z Benátek, což bylo trochu v mém stylu. Horníček mi odepsal krásný dopis, že se mu fotky líbí a jestli si je může nechat, tak jsem byl samozřejmě moc rád. No, a když mi po čase bylo nabídnuto, že by mohla vyjít kniha, ale s kvalitním slovním doprovodem, tak jsem mu napsal znovu a požádal jsem ho, jestli by k tomu měl chuť. On mi napsal, že by to byla drzost, protože Itálii nezná, že tam byl jen jednou, právě v těch Benátkách, ale řekl, ať s fotkami přijdu. Nakonec řekl, že text rád napíše, ale jen pokud bude přes léto, když je na chalupě, pršet (smích). Nakonec mi v září zavolal, abych přišel, že má napsaných sto stránek. A právě prací na té knize jsme se nejvíc sblížili.

Začalo to tak, že místní pobočka Společnosti přátel Itálie oslovila pražskou centrálu, kde já jsem místopředsedou, zda bych tady tu výstavu neuskutečnil. Jsem italofil, žil jsem v Itálii osm let a mám vzdálené italské předky. Ty fotografie jsou staré třicet, čtyřicet let, jsou černobílé a kupodivu to stále má lidem co říct, což vždycky člověka potěší. Akci jsme pojali jako vzpomínku na výstavu v roce 1987, kdy jsme s panem Horníčkem nemohli prorazit se společnou knihou, tak jsme udělali výstavu ukázek z připravované knihy. Celá ta historie byla velmi úsměvná, kniha připravená k vydání ležela tři roky v šuplíku, Mirek Horníček vždycky přišel s tím, že „někde něco řekl“, takže to asi zase nevyjde. Jednou jsem si sedl v hospodě vedle člověka, který se mi po chvíli představil jako mistr z tiskárny, která tiskne pro nakladatelství Panorama, kde náš návrh ležel. Jako důvod průtahů nám stále tvrdili, že není papír a podobné výmluvy. Vím, že jste pracoval určitou dobu jako velvyslaTenhle muž v hospodě mi říká: „Papíru nec v Římě. To je dost velká odbočka od fotograje dost, navíc jsem Horníčkův fanoufování… šek, já to zařídím.“ Tohle se stalo To přišlo už rok po vydání knihy, kdy v roce 1989 v červenci a já tomu člověku říkám, přišla Sametová revoluce. Potom, co byla Anežka počítejte s tím, že Horníček má Česká prohlášena za svatou, tak čtrnáct dní na to v listopadu sedmdesátiny, takže do té padnul režim. V Římě všichni říkali, že nám to doby to musíme stihnout, na což on Anežka dala darem a já tomu docela věřím, protořekl: „Spolehněte se“ a plácli jsme si. že to byla úžasná doba. A tak pan Holub, který Já jsem se potom samozřejmě smál a odjížděl do Itálie jako velvyslanec jmenovaný nonevěřil tomu, on mi ale po čase zavolal vou vládou, potřeboval lidi na ambasádě a shodou a jako geniální český koumák to vyřešil okolností si koupil právě zmiňovanou knížku, natak, že to dal do plánu stranické skupičež mě zkontaktoval a nabídl mi, jestli bych s ním ny KSČ v té tiskárně s tím, že si dávají nechtěl odjet pracovat do Říma na velvyslanectví. závazek k vydání této knihy Takže, za tři měsíce jsem seděl v Římě jako diploP. Kopp při vernisáži své výstavy ve Studijní knihovně k Horníčkovým sedmdesátinám. Čímž matický rada. Čímž všechno nekončilo. Velvyslapadly zábrany pro papaláše, všichni se nec Holub napsal za dva roky domů, že rozdělení státu bez referenda je schovali za dělnickou třídu a najednou to šlo. Měsíc potom se rozjely vlastizrada, což jsem velmi ocenil. Je to zásadový člověk. K tomu mu rotačky a čtrnáct dní před Horníčkovými narozeninami, co vycházely na bylo řečeno, že nemůže být velvyslancem, když nesouhlasí s politikou 10. listopadu, byla knížka na pultech, a to v nákladu devadesát sedm své vlády. Bylo 15. prosince 1992, když pan Holub odjížděl a zavolal si tisíc výtisků! A to se tehdy běžně kniha vyráběla půl roku. Měli jsme mě a říká: „Já odjíždím, pane Kopp, a vy to tady převezmete, než bude z toho obrovskou radost, Horníček se tomu strašně chechtal. Já mu jmenovaný nový velvyslanec. Za čtrnáct dní budete rozdělovat se Slováříkal: „Musíš si umět sednout vedle správnýho člověka v hospodě.“ Takama ambasádu, což vám nezávidím a jsem rád, že u toho nebudu.“ My kové paradoxy se tenkrát děly. Ale zpět k vernisáži, celá akce mě velice jsme dneska velcí kamarádi, a když jdeme na pivo, tak na to vzpomínámile překvapila. Úžasná atmosféra, lidé byli nadšení a vůbec z té knihovme. Čili, já jsem tuhle práci dělal dva roky, čímž jsem se dostal k vysoké ny nechtěli odejít, stále se mě ptali na Itálii, na Horníčka, na fotky. Byli diplomatické funkci. Mám z toho období krásné zážitky, například, když jsme tam do osmi, málem nás vyhodili (smích). jsem vedl prezidenta Havla k papeži. Dodnes mám schovanou fotografii, Ano, bylo to opravdu milé a příjemné setkání. Vaše tvorba se nejvíc jak mě Václav Havel představuje Janu Pavlu II. jako tituláře. To si dovezaměřuje na Itálii, jak jste se k té rozkošné zemi dostal? dete představit, jaký je to životní zážitek. Nebo když vzpomenu na děleTo je také velmi zajímavá historie, protože já mám rodiče ze Šumavy a ní ambasády na českou a slovenskou, my jsme v Itálii byli jedna ze zemí, tam je městečko Hory Matky Boží, kde se v roce 1520 otevíraly zlaté kde to proběhlo hladce, v pořádku, druhý den obě ambasády souběžně doly. Naši lidé se báli do těch šachet, nebyla tam žádná hornická tradice, fungovaly. Řešili jsme to kamarádskou dohodou. Na některých vyslanectakže král Ludvík Jagellonský pozval ze severní Itálie zlatokopy. Horníci tvích po světě to tak jednoduché nebylo. přišli, měli nesrozumitelná jména, tak jim lidé říkali zlatokopové, pak Dokončení na str. 5

strana 4 ———————————————————————————————————— duben 2010

Zajímá vás příroda? • OLGA TEPLÁ se pozorování zájemců o ptačí říši. Informace obsahují rovněž mapové odkazy a podrobnější poznámky k místům, kde lidé svá pozorování uskutečnili. Jaro je ideální dobou pro toulky s cílem uvidět a poznávat. Hradecký region i celé Pardubicko s rozsáhlou rybniční sítí, vybudovanou vlivným SOVA PÁLENÁ Foto: archiv autorky o p a t o v i c k ý m klášterem Tip a zajímavou inspiraci k jarním (zaniklým při husitských výbojích) toulkám vám mohou poskytnout a později mocnými pány nové, pravidelně aktualizované z Pernštejna, poskytuje výborné stránky http://birds.cz. Týkají podmínky pro hnízdění vodních

ptáků. Hradečané pak mají při ruce několik ornitologicky zajímavých lokalit, z nichž nejvýznamnější je chráněná ptačí oblast Bohdanečského rybníku a rybníku Matka. Zde můžete nalézt početnou kolonii volavek popelavých, kormoránů velkých, při troše štěstí zahlédnete chřástala, volavku bílou, orla mořského, jeřába popelavého a celou řadu dalších, neméně zajímavých druhů ptactva. Poznávací okruh je dobře značený jako naučná stezka, a tak se snadno zorientujete. Postačí na to dvě až tři hodinky (je ale možné strávit tu celý krásný den a zajít do lázeňského parku s Gočárovým pavilonem). Neleňte tedy, obujte pohorky, khaki terénní oblečení (abyste si nápadnou barvou oděvu ptáky nevyplašili), popadněte dalekohled a o zážitky se už postará sama přepestrá příroda!

Filharmonie Hradec Králové a projekt Pink Floyd Classic Filharmonie Hradec Králové se v současné době spolupodílí na netradičním projektu, se kterým účinkuje v nejprestižnějších německých sálech. Dirigent Miloš Machek přizval královéhradecký orchestr ke koncertům s názvem „PINK FLOYD CLASSIC“. Celovečerní podívaná s vlastním ztvárněním nejslavnějších hitů této vynikající rockové skupiny je doplněná bohatým světelným doprovodem a v konečném důsledku zvedá ze židlí tisíce posluchačů k neutuchajícímu potlesku ve stoje. Není se co divit, výborná instrumentace i dobré výkony sólistů (vokální kvarteto QVOX, Jerry Sova - kytara, Anton Muhlhansl - saxofon nebo i Ruda Kuchárik - bicí a Tomáš Dvořáček z FHK coby baskytarista) dělají skvělý dojem. Pokud jde o sály, ve kterých se show odehrává, patří k Mekkám všech symfonických orchestrů. Jsou vesměs skvěle vybaveny jak akusticky, tak i jevištními technologiemi, kapacita sálů se pohybu-

je mezi 1000 až 2000 místy. Připomeňme alespoň některé z nich: Theater am Aegi v Hannoveru je moderní sídlo populární hudby, krátce po projektu Pink Floyd tu vystoupí například Whitney Hustonová. Tonhalle Düsseldorf, kde pravidel-

sále, který plně a velmi citlivě využívá zároveň i možnosti nasvícení podhledů, vyzněla světelná koncepce koncertu nejvelkolepěji. Při plném forte všech zúčastněných se najednou jakoby otevřela klenba nad hlavou a píseň „Another Brick In The Wall“

ně hostují orchestry, jako jsou Vídeňští filharmonikové a BBC Orchestra, je obrovský sál na břehu Rýna, kterému se díky vysoké kupoli přezdívá hudební planetárium. Je to skvělá ukázka cihlové průmyslové architektury, která na základě skla, cihel, leštěných kachlů a kovových konstrukcí využívá klenuté prostory a těží z nich co nejvíc pro neopakovatelný dojem jak pro návštěvníky, tak i pro účinkující. Zvláště v tomto

v podání Filharmonie Hradec Králové za řízení Miloše Machka získala jakýsi nový rozměr. Dalším z nezapomenutelných sálů byl Neue Flora v centru Hamburgu, nedaleko známe čtvrti St. Pauli, kde se v současné době s velkým úspěchem uvádí muzikál Philla Colinse Tarzan. Za zmínku jistě stojí i Friedrichstadtpalast Berlin, všem dobře známý z oblíbeného normalizačního zábavného cyklu „Ein Kessel buntes“. Dnes, kdy je

Redaktor našich novin Patrick Ungermann je mimo jiné také básníkem. Sbírku „Jemnocit“, kterou vydal vlastním nákladem, můžete za výhodnou cenu získat i vy! Ozvěte se na některý z kontaktů uvedených v tiráži nebo na webovém serveru: www.kralovehradeckeslovo.cz sál po rekonstrukci, patří s místy pro 1800 návštěvníků k nejmodernějším a největším v Evropě. Hradecké filharmoniky čeká koncem března slavný Gewandhaus Leipzig. Tato budova, která byla původně postavena archiktektem Johannem Dauthem v roce 1781, přestavěna v roce 1884, zničena za bombardování v letech 1943 a 1944, byla znovu postavena jako třetí budova Gewandhausu a otevřena v říjnu 1981. V současnosti je sídlem Leipzig Gewandhausorchester. Filharmonie Hradec Králové uvede zmíněný pořad ve svém sále 11. května 2010 ve zkrácené podobě jednak pro školy, jedna při večerním benefičním představení. Další šňůra čeká filharmoniky s PINK FLOYD na začátku srpna, tentokrát to bude šest koncertů po velkých německých nekrytých scénách.

Královéhradecké slovo je mediálním partnerem Filharmonie HK.

duben 2010 ———————————————————————————————————— strana 5

Tak zvaně kamarádská cena • PATRICK UNGERMANN „Slovo hýbe, písmena přitahují,“ zní moudré latinské úsloví. Cestou domů mě na jedněch domovních dveřích upoutal výstřižek z novin s ručně domalovaným vykřičníkem. Obsah lze shrnout do jedné věty: Město prodá budovu Obchodní akademie Střední hotelové škole v Třebechovicích pod Orebem za milion korun! Přitom, podle zastupitelky města Táni Šormové, stála město jen oprava střechy akademie sedm milionů. Budovu Obchodní akademie spojují se školou letité dějiny. Ekonomická škola vznikla v Hradci Králové jako čtvrtá svého druhu v Čechách. Vyučovat se začalo v září 1895. Ústav sídlil původně na Velkém náměstí, do pár let mu ale na nábřeží vyrostla vlastní

budova. V prosinci 1901 se rozšířil na čtyřtřídku. V letech první světové války zabralo místnosti školy vojsko. Za První republiky přistavěli měšťané ve vzkvétající akademii dvacet tři místností a zatím poslední přístavbu do dvora zažila budova v letech sedmdesátých. Jak vidno, až na skromné začátky ústavu, Obchodní akademie a její

sídlo jedno jsou. Uvážíme-li věc prodeje budovy Střední hotelové škole selským rozumem, je třeba se zeptat, kolik metrů čtverečních se na lukrativní adrese prodá.

neláku ke dvěma milionům, ptejme se, kolik takových bytů by se do budovy „obchodky“ vešlo. Deset určitě! Co vede pány radní prodat část města tak moc pod cenu? Milion současných korun, to opravdu nezní nijak výdělečně. Navíc, neobsadí-li malá třebechovická „hotelovka“ všechny zakoupené prostory, bude je moci velmi výhodně pronajmout. Milion korun českých je, po zvážení veškerých předností budovy, tak zvaně kamarádská cena! Proč prodáváte tak levně(?), ptal jsem se Foto: Radim Panenka přes [email protected] magistrátních úředníků, Stojí-li toho času u nás byt tři plus kteří zatím ponechali dotaz bez jedna ve středně ošuntělém paodpovědi…

Rozhovor s Pavlem Koppem... Dokončení ze str. 3 Je zajímavé, co všechno může v životě způsobit obyčejná shoda okolností či náhoda. Nadšením k fotografii jste se dostal k tak významné práci a seznámil se s výjimečnými lidmi. Ještě stále fotíte? Ano, ale dnes je to samozřejmě už o něčem jiném, protože tehdy jsem byl unesen tou Itálií, jak by také ne, dostat se z totalitního Československa až sem. Takže, obrovské nadšení, navíc s italskými předky ve mně, to mě nutilo tohle všechno zachytit. V dnešní době fotím i tady v Čechách a snažím se fotit i barevně, ale pořád chci, aby tam byla ta poetika, mám rád, když je fotka o nějakém příběhu, nezajímají mě zátiší, jako třeba pana Sudka. Mě zajímají lidé a jejich dramata. V návaznosti na svou současnou tvorbu chystáte třeba momentálně nějakou novou publikaci či výstavní cyklus? Víte, já, ač v důchodu, se musím ještě pořád živit. Prodávám italská vína, je to takové krásné povolání, ale úplně mě to pohlcuje, takže na focení už nemám tolik času. Nicméně uvažuji o tom, že až jednou seknu s prací, tak připravím výstavu svých nových fotografií. Teď jste mi ale trošku

připomenul, existuje projekt publikace, který jsme chystali s Horníčkem, měla se jmenovat Praha, město milostné, což je hezký název. Horníček se jednou, když viděl mé fotky Prahy ve stylu podobném těm italským, nabídl, že napíše text, něco jako poselství mladým lidem, které bude doplněné právě těmi fotkami zamilovaných. Tohle jsme ovšem již bohužel nestihli dokončit. Dnes si ale říkám, že ten nápad je tak krásný a nosný, že bych požádal někoho jiného o spolupráci. Ale, to víte, druhého Horníčka nenajdeme. Jinak, já jsem se focením nikdy neživil, ono by mě to ani neuživilo, ale řekl bych, že to byl krásný doplněk toho občanského života, potkáváte se se zajímavými lidmi, to člověka vždycky obohacuje. A za to jsem osudu vděčný. Já bych vám rád velmi poděkoval, že jste si pro náš měsíčník vyhradil chvilku drahocenného času. A děkuji i za vyprávění o životě a nádherném koníčku, kterým fotografování bezesporu je. Děkuji vám také a přeji vašim novinám mnoho věrných čtenářů. ¨

S Pavlem Koppem rozmlouval Radim Panenka.

Kratochvilné podumání • PATRICK UNGERMANN Mnozí bohužel stále věří politice emigrační: V první světové válce – spasí nás car, po válce s Hitlerem – pojďme ke Stalinovi, po vyhnití socialismu – utečme do západních struktur. Jenže emigrační nálady a politika sběhů zákonitě přináší malé provinční poměry a panování cizích nad našimi věcmi. Klaďme si za čest, že pisatel památné věty: „Nebát se a nekrást.“ byl náš první státní prezident. Už jen tahle věta skýtá dostatečnou výzbroj do časů jiného prezidenta, který nám sdělil, že peníze nesmrdí. Třeba namítnete: Nač kritizovat? Máme co jíst? Máme. To všechno je zatím pravda. Račme si ale uvědomit, že nejen chlebem živ je tvor a připusťme, že kde lidé

upadli na duchu a na rozumu, upadnou záhy i na chlebu. Když jsme jí říkali Čechyně, byla to krásná paní, maminka i anděl strážný. Vlast tenkrát nebyly jenom pozemky, hodně šlo o dědictví ducha. Jakmile se stala republikou, první až pátou, rozmělnili jsme se v ní do pěti různých společných osudů. Proč jí dnes říkáme Česko – to Česko? To platí pro neživotné, to je odosobnělé a právě to by někteří rádi, odosobnit nám naši končinu a odosobnit nás v ní jednoho od druhého. To není nic dobrého! Jak odpovím globalizaci? Bůh má nesčetně dětí a všechny je miluje, jenže je nenamačkal do jedné místnosti a každému z nich dal srozumitelné zákony.

strana 6 ———————————————————————————————————— duben 2010

Politické sliby krát šest. Otázky Václava Moravce navštívily Hradec • RADIM PANENKA V pořadí již páté krajské zastavení předvolebního speciálu Otázek Václava Moravce se uskutečnilo 17. března v Hradci Králové. Přímý přenos Česká televize přenášela ze sálu královéhradecké Filharmonie, neboť ten svým technickým zázemím nejvíce vyhovoval potřebným požadavkům. Ačkoliv pořadatelé začali do budovy vpouštět první diváky až po dvacáté hodině, první nedočkavci před Filharmonií postávali už před sedmou večer. Každý, kdo se chtěl účastnit natáčení, musel projít poměrně přísnou bezpečnostní kontrolou, lidem nebyly povoleny ani například fotoaparáty, ty mohli mít jen novináři s řádnou akreditací. Jediný, kdo

nemusel čekat v dlouhé frontě, byli účastníci, kteří si rezervovali místo přes sociální síť Facebook, ti byli pouštěni bočním vchodem. Přes původní zdání velké masy diváků, čekajících před budovou, nebyl sál zcela zaplněný. Hosty předvolebního speciálu, kteří předstupovali před voliče, byli lídři šesti politických stran, které dle průzkumů veřejného mínění překročily pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Své zástupce zde tak měla ODS, ČSSD, TOP 09, KSČM, Věci veřejné a Strana práv občanů. Hlavním tématem pořadu byla výstavba dálnice D11, respektive zavedení tak zvaných elektronických vinět namísto původních papírových dálničních

Šéfredaktor při rozhovoru s Václavem Moravcem.

kuponů. Jako osobnosti kraje byli pozvaní prof. Josef Krofta, loutkař a letitý ředitel Divadla Drak a Michal Thomes, pořadatel festivalu Rock for people. Profesor Krofta se po dlouhých monolozích politiků postaral o „kulturní vložku“, když vyprávěl o době, kdy do Hradce Králové před desetiletími přišel. Michal Thomes se zase trošku podivoval nad tím, proč byl pozván jako zástupce kraje, když bydlí ve středních Čechách a bude tam také volit. To vysvětluje Václav Moravec v rozhovoru, který našemu měsíčníku poskytl. Mnozí diváci však odcházeli se smíšenými pocity, neboť na dotazy právě z jejich řad prakticky nezbyl čas. Svoji otázku stihl z hlediště položit pouze jeden jediný člověk. A vedle toho se také lidé od lídrů prakticky nic nového nedověděli. Všichni slibovali, slibovali a slibovali. Nikdo pochopitelně nepřiznal, že možná korupce se dotýká i jejich strany či že budou škrtat v těch odvětvích, o nichž se zrovna mluvilo. Krátký rozhovor Václava Moravce pro Královéhradecké slovo: Toto je již několikátý speciál, který s Českou televizí natáčíte. Prozraďte něco blíže k tomu, jak natáčení chystáte. Je to celotýdenní příprava a dělá na tom celý tým. S dramaturgem Čestmírem Fraňkem nebo s Dalimilem Novákem, mým asis-

Kraj pod skalami ...dokončení z minulého čísla • PATRICK UNGERMANN Prvorepublikové sudetoněmecké separatistické výstřelky se u nás neodehrávaly. V tomto smyslu můžeme věřit Václavu Černému, rodáku z Jizbice, který ve svých pamětech píše: "Jejich život byl jen dřina, od nepaměti záda nenarovnali, jako ti horáci naši, totéž živobytí, totéž lpění na hroudě z kamenů, jenže tihle nesrozumitelně brebentili. Krom nehorázné skopčácké hlouposti se nedopustili ničeho, opravdu ničeho." Že ničeho? Vysklívání výloh českých obchodů, kameny v oknech českých domácností včetně zákazu českých zájmových spolků, českých škol a vyhánění českých starousedlíků, nic z toho se v Adršpachu nedělo i

proto, že zdejší český živel byl nepatrný. Někteří adršpašští Němci byli henleinovci a nacisté a není pravda, že se poválečný odsun vztahoval na všechny Němce. Současní lidé z našeho pohraničí více než pozorně sledují českoněmecké rozhovory a samozřejmě čtou články k této věci. Tři léta po válce bylo rozvráceno soukromé hospodaření. Pastvinářské družstvo, později státní statek, si přisvojilo rozsáhlé polnosti.Ve skalním městě začali s těžbou písku výborné jakosti. Namáhavá práce v pískovcovém lomu si vybrala daň na životech, pak přišla ke slovu spodní voda, aby světle žlutý kráter vyplnila průzračně modrou,

ledově studenou hladinou. Vzniklo pískovcové jezírko, jedno z nejmalebnějších na světě. Koupající se lidé jsou odtud ustavičně vyháněni, ačkoli obec veřejné koupaliště prodala a nový majitel k němu zatarasil přístup. Jinak se obec o rodáky stará. Každý máme telefonní přípoj-

tentem, si vyhledáváme podklady, třeba v tomhle případě, jak je to s dálnicemi, a podobně. Jakým způsobem vybíráte témata natáčení v jednotlivých krajích? Odvíjí se to od toho, co nám připraví regionální zpravodajové ČT v tom kterém regionu a musí to být téma, které je možné zobecnit pro diváky v celé České republice. Takže, třeba zde v Hradci Králové byla tím základem dostavba dálnice D11. Má třetí a závěrečná otázka směřuje na výběr osobností kraje, podle jakého klíče volíte ty lidi. Protože zrovna tady jsme byli svědky, kdy jeden z pozvaných v přímém přenosu řekl, že s naším krajem nemá nic společného… My to nebereme podle toho, zda v tom kterém kraji bydlí, ale zda ho například nějakým způsobem proslavil. Třeba konkrétně v tomto případě, na který se ptáte, sice tu pan Thomes nebydlí, ale jako hlavní organizátor toho festivalu se zasloužil o zviditelnění kraje. Nebo třeba v minulosti jsme pozvali Šárku Záhrobskou, která také v tom kraji nebydlela, ale trénovala tam a byla s daným kraje spjatá. Děkuji vám za odpovědi. Také děkuji, ať se vašim novinám daří.

ku s tím, že setkání tváří v tvář vyjde zatím často levněji než slova do sluchátka. Také kabelová televize jistě přispívá k všeobecnému rozhledu venkovanů. Nemohu se však zbavit dojmu, že nejvíce důvěryhodný je rozhled z rozhledny hradu v troskách. Krajina obzvláštní tváře, Soví hory, Sněžka v oblacích, bochánky mlhy a nepřeberná dálka s nedohlednými osudy. Foto: autor

duben 2010 ———————————————————————————————————— strana 7

KULTURNĚ ŽÍT V MĚSÍCI DUBNU

KŘÍŽOVKA O ZAJÍMAVÉ CENY

Divadlo Drak, podle slov tvůrců programu, hraje pro „nejširší věkovou adresu“. Poslední dobou jsou nejoblíbenější představení rodinného druhu. Drak ročně pojme na osmdesát tisíc diváků při dvou až tří stech vystoupeních. Soubor často vyjíždí nejen mimo domovský Hradec, leč i mimo republiku. Namátkově vzato, hostoval v Austrálii, Brazílii, Francii, Izraeli, Japonsku, Kanadě a jinde. 21. a 22. dubna mají místní děti vlastně štěstí, že jim na hru O pejskovi a kočičce stačí ujít pár kroků do královéhradecké budovy divadla. Tak děti, nezapomeňte, půvabná pohádka pana Karla Čapka v 9:00! Přírodovědné centrum při základní škole na Bezručově ulici nabízí návštěvníkům stálou expozici exotických zvířat. K vidění jsou akvarijní rybky i vodní živočichové větších rozměrů, želvy, ještěři, cizokrajní plazi pestrých forem, přitažliví papoušci a neodolatelné opičky. V návštěvních hodinách od středy do neděle od 9:00 do 12:00 a od 12:30 do 18:30 zažijete ten druh rozkoše, kterou nabízí zkušeným cestovatelům sama matka příroda. Pro školy a školky pořádá Centrum výchovně vzdělávací programy, chovatelé si mohou nakoupit krmný hmyz a hlodavce. Muzeum východních Čech zve zájemce o geologické dějiny na výstavu Nové objevy fauny a flóry v jezerních pánvích mladších prvohor. Expozice je k vidění do 25. dubna. Činnost Muzea východních Čech se v oblasti paleontologie v posledních několika letech zaměřuje na výzkum fauny permských usazenin podkrkonošské pánve a boskovické brázdy. Expozice Královské město nad soutokem zachycuje Hradec Králové od počátků osídlení do časů stavby místní pevnosti. Jedním z hlavních unikátů je model města před rokem 1420. Naopak období rozvoje města od poloviny osmnáctého století do začátku druhé světové války vystihuje výstava Od pevnosti k salonu republiky. Výstava Zvonařství představí do 26. září kampanologickou sbírku královéhradeckého muzea, která obsahuje přes jedenáct set kusů sbírkových předmětů dokumentujících místní zvonařství od 15. do počátku 20. století. Od 30. dubna do 10. října udělá lidem s citem pro výtvarné umění a zbožnost radost výstava nazvaná Ikony. Jednotlivé ikony a ostatní drobný materiál pochází většinou z 18. a 19. století. Vystavené předměty zastupují řadu typických motivů ruského ikonového malířství, mezi kterými nechybí spodobnění Krista, Bohorodičky a některých světců uctívaných východními větvemi křesťanství. Ve středu 21. dubna ožije přednáškový sál historické budovy muzea dvěma představeními jedinečné přírodovědecké lokality Na Plachtě. Církev československá husitská vás zve v pátek 23. dubna do Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové na koncert jednoho z našich nejlepších varhaníků a zároveň skvělého improvizátora Jaroslava Tůmy. Výtěžek z koncertu, který začíná v 18 hodin, bude věnován na koncertní zvonohru. Další koncert ve Sboru kněze Ambrože se pak uskuteční v pondělí 26. dubna rovněž v 18 hodin a jeho hostem bude violista Karel Plocek za varhanního doprovodu Jiřiny Dvořákové. Studijní a vědecká knihovna pořádá v rámci cyklu „Pojďme si povídat“ cestopisnou přednášku Ladislava Kalouse o putování po západním Rusku. Kouzlo carského Ruska vám autor představí ve čtvrtek 15. dubna od 17 hodin. O pět dnů později, v úterý 20. dubna, můžete při pravidelném setkání Filmového klubu shlédnout film Já, truchlivý bůh, natočený v roce 1969 na motivy povídky Milana Kundery Směšné lásky. Přijdete-li do knihovny i ve čtvrtek 29. dubna, budete od 16 hodin svědky vyhlášení literární soutěže O Cenu Hradeckého Škrabáka, jehož speciálním hostem bude Jan Vodňanský.

Řidič autobusu a kněz zemřeli ve stejný den. Přijdou ke svatému Petrovi a ten řidiče okamžitě pošle do nejvyššího nebe, zatímco kněze nechá čekat. Ten vydrží několik dní a potom se zeptá: "Jak to, že já, který jsem celý život kázal o Bohu, musím čekat a ten řidič šel hned do nejvyššího nebe?" Svatý Petr mu na to odpověděl: "To je prosté. Když ty jsi kázal, všichni spali; zatímco když ten řidič ...(TAJENKA)" Tajenku křížovky posílejte: 1. Formou SMS na číslo 732 565 010 ve tvaru: KS mezera ZNĚNÍ TAJENKY mezera JMÉNO, PŘÍJMENÍ, ADRESA 2. Poštou na adresu KS, R. Panenka, PO BOX 49, 501 01, Hradec Králové 2 3. Emailem: [email protected].

Kde seženete Královéhradecké slovo? - Studijní a vědecká knihovna, Hradecká ul. - Obchodní centrum Atrium, Dukelská tř. - Filharmonie Hradec Králové, Eliščino nábř. - Kavárna a galerie „Na Kopci“, ul. V Kopečku - Muzeum východních Čech, Eliščino nábř. - Potraviny u Alessandrie, tř. SNP - Potraviny Jiřina, na rohu ulic Jungmannova a Veverkova - Potraviny Kubík, Hvězda - Štefánikova ul. - Potraviny Jana, Severní ul. - Pekařství U Kubíčků, Pouchov - Velká ul. - Potraviny Miroslav Koula - Enapo, Malšovice, ul. Na Drahách - Supermarket Terno, ul. Bratří Štefanů AKTUÁLNÍ SEZNAM NA WWW.KRALOVEHRADECKESLOVO.CZ

strana 8 ———————————————————————————————————— duben 2010

Hradečtí Lvi a KHL • JINDŘICH ŽÁK Kontinentální hokejová liga? Za pár měsíců realita nebo nesplněný sen. Nedávno podepsaná smlouva mezi Generálním manažerem nově vzniklého hradeckého klubu HC Lev Otakarem Janeckým (všeobecně známý bývalý pardubický hokejista) a Alexandrem I. Medveděvem (prezident KHL), měla do Hradce Králové přivést Kontinentální hokejovou ligu. Ta se doposud hrála výhradně na území Ruské federace a států bývalého Sovětského svazu. Původních 24 týmů se má nyní rozšířit o dalších šest

mužstev z Evropy. Mezi žhavé kandidáty, kteří by se měli postavit po boku královéhradeckého týmu, patří například i tým ze Švédska. Nabídka účastnit se KHL přišla i do Pardubic, ale podle generálního manažera HC Eaton Pardubice Zbyňka Kusého je projekt z ekonomického hlediska nepravděpodobný. I Hradec by musel na rozjezd sehnat 15 milionů euro, to je v přepočtu zhruba 300 milionů korun. Většinu peněz zaplatí sponzoři, ovšem kdo a kolik, zatím není známo. Viceprezident KHL Šalajev po inspekci v Hradci prohlásil, že předložený návrh financování klubu je vyhovující, avšak postupem času své stanovisko obrátil a dnes si stojí za tím, že financování podle plánu vypracovaného vedením klubu je nedostačující. To by

mohlo ohrozit účast klubu v Kontinentální hokejové lize. Vedení týmu podalo 1. dubna, tedy v poslední možný den, při-

tlaku Asociace profesionálních klubů ledního hokeje. Ta se obává odlivu fanoušků z extraligy. Medveděv k financování klubu dodal: „Jen určitá část půjde z prostředků hlavních partnerů ligy. Nebudeme sloužit jako charita (pozn. redakce: myšleno pro všechny členské kluby)“. Velký hokej by měl v sezóně 2010/2011 přilákat desítky tisíc fanoušků, kteří budou mít možnost uvidět jedny z nejlepších hokeIlustrační foto (RP) jistů světa. Se svým hlášku do další sezóny KHL. týmem Avangard Omsk se K přihlášce ovšem nebylo přiložev Hradci mohl objevit i Jaromír no povolení Českého svazu ledníJágr, ten se nechal slyšet, že v ho hokeje, které ho podle nátýmu končí. Bude Hradec městem městka primátora Martina SoukuKontinentální hokejové ligy? Uvipa, dosud nevydalo z důvodu díme.

INZERCE

Královéhradecké slovo - nezávislý měsíčník pro HK a okolí. Registrace MK ČR E 19270. KONTAKTY: [email protected], tel. 732 565 010, Doručovací adresa: PO BOX 49, 501 01, Hradec Králové 2. Náklad 10.000 výtisků. Vychází 10.den v měsíci. VYDAVATEL: Radim Panenka, IČO: 763 83 750. ŠÉFREDAKTOR: Radim Panenka. REDAKČNÍ RADA: Mgr. Patrick Ungermann, Jindřich Žák, Radim Panenka. Veškeré nepřevzaté materiály jsou majetkem vydavatele. Publikované texty nemusí vyjadřovat názor redakce. Za původnost, obsah a formulaci článku zodpovídá autor. NOVINY JSOU DISTRIBUOVÁNY ZDARMA.