Ježek v kleci Aneb
Jak zlepšit svět prostřednictvím našich dětí
Co je “Ježek v kleci?”
Jak a proč projekt vznikl?
Na počátku byly otázky:
Kdybychom nějak mohli ovlivnit naši budoucnost, tedy budoucnost našich dětí, co bychom si přáli?
Co chceme pro nás –rodiče, děti a učitele – teď hned?
Chceme vrátit do českých škol radost z učení a z učení se.
Chceme oblíbené a kreativní učitele plné života. Totéž chceme pro děti.
Chceme těšení se do školy pro všechny zúčastněné, tedy i pro rodiče.
A co pro to můžeme udělat?
Jak a proč projekt vznikl ?
Tak vznikla myšlenka nabídnout českému školství zkušenosti s metodou, která se s úspěchem používá při motivaci jednotlivců i organizací. *
Podstatou projektu je zavedení koučování do českých škol s cílem podnítit zájem o sebe sama, o druhé lidi a jejich schopnosti, o celkové zlepšení vztahů a o obecné prohloubení sebe-vědomí všech zúčastněných.
Jde o dobrovolnou iniciativu profesionálních koučů organizovaných pod záštitou ICF ČR, kteří umí s metodou pracovat, a mají s koučováním i výchovou (někteří i s výukou) dětí vlastní zkušenost.
ICF: Kdo jsme?
Solidnost a dobrá pověst: Mezinárodní profesní organizace s českou Chapter
Dobrovolnost a motivace: Občanské sdružení
Etika: Mezinárodně platné etické standardy
Kvalita: Profesionální kompetence Profesní akreditace
Lidé: Různé profese a životní zkušenosti Chuť přidat hodnotu a spojit ruce k dílu k většímu prospěchu
Co nabízíme?
Alternativu Nabízíme subjektům ve školách alternativu, jak přemýšlet o své práci, cílech, možnostech, prostoru, vědomostech a pocitech.
Zážitek Aktivním přizváním kouče zažijí jednotlivé subjekty efekt koučovacího přístupu na sobě samých a na druhých, které řídí, vedou nebo ovlivňují, anebo s kterými jen sdílí stejnou třídu nebo sborovnu.
Přínos Tímto efektem je obecně zlepšení vztahu k sobě samému a k ostatním lidem – tedy zkvalitnění vztahů – a převzetí odpovědnosti za tvorbu a udržení tohoto stavu.
Co ještě?
Možnost zefektivnění komunikace učitelů a studentů
Zvýšení efektivity studia
Znovunalezení motivace a radosti z práce
Nastavení cílů školy a strategie jejich dosažení
Možné konkrétní přínosy koučování pro pedagogy
Jak si získat a udržet přirozenou autoritu
Moje dlouhodobá osobní vize vs. můj přístup k mému povolání – moje vnitřní motivace
Jak efektivně komunikovat a spolupracovat s kolegy
Jak vzniká konflikt, co se děje, když se mu vyhýbám, jak mu můžu předcházet, a jak s ním pracovat
Jak si vybudovat vztah a komunikovat s rodičem, kolegou, žákem
Jak si před hodinou vytvořit a udržet požadované sebe-nastavení a zajistit vhodnou atmosféru ve třídě
Jak motivovat sebe a druhé a předejít „vyhoření“
Možné konkrétní přínosy koučování pro studenty
Co a proč chci a jak to mohu dokázat?
Jak poznám svůj talent a v čem jsem vlastně dobrý?
Jak se umět učit efektivně a podpořit svou motivaci?
Jak vzniká konflikt? Jak mu můžu předcházet? Jak mu čelit? Jak ho řešit?
Komunikace a spolupráce v týmu - jak dobře spolupracovat. Jak se dohodnout? Jak spolu lépe vycházet?
Jak a čím přispívám do kolektivu? Jak chci být a jak jsem vnímán?
Co s tím, když si nevím rady?
Pilot Ověření myšlenky širšího využití koučování ve školství
K čemu pilot? Ověřujeme naše předpoklady o tom,
1.
zda je koučování vhodná metoda pro studenty a učitele středních škol
2.
zda má metoda potřebnost a přínos
3.
zda existuje ochota učitelů aplikovat ji do své práce
4.
zda metoda usnadňuje spolupráci učitelů a studentů
5.
zda nedirektivní způsob práce se skupinou (třídou) zefektivňuje proces studia
6.
zda metoda poskytuje studentům efektivní nástroj řešení konfliktů, stanovování cílů a hledání řešení
Detaily pilotu
Pilot proběhl v období květen –červen -září 2011
Účastní se 4 pražská gymnázia- 5 tříd studentů,13-18 let, 25 žáků na třídu
2x90 minutové setkání – týmový koučink vedený 2 kouči
ICF JVK – 4 týmy koučú
Individuální koučování třídních učitelů zúčastněných tříd (dle zájmu)
Volba tématu ponechána na skupině
Vyhodnocení a zpracování Bc. Linda Nováková, katedra sociologie FFUK
Výsledky pilotu vyplynuly z hodnocení měřitelných dat /dotazník/ a subjektivního procesu hodnocení účastníků.
Věková struktura
Výsledky pilotu
věková struktura 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
37,50% 27,50%
15,80%
15%
2,50%
1,70% 13 let
14 let
15 let
16 let
17 let
18 let
Více než polovinu souboru tvoří studenti ve věku 15-16 let (což odpovídá prvnímu ročníku čtyřletého gymnázia).
Téma setkání
45,8%
Výsledky pilotu
36,7%
6,7% 3,3%
vyřešení kolektiv Porozumění problémů v (vztahy ve sobě kolektivu třídě) navzájem i problému
Ideální kolektiv
2,5% Změna
0,8%
1,7%
Já (co mám dělat)
Nevím
Nejvíce respondentů (46%) tvořili studenti, kteří pojali téma velmi obecně, jako kolektiv a vztahy ve třídě. Druhá největší skupina (37%) pak vnímala téma setkání jako vyřešení problému v kolektivu. První otázka v dotazníku se týkala hlavního tématu setkání. Studenti nevěděli dopředu, čemu se budou kouči i oni sami věnovat a ani na samotném setkání to nebylo jasně řečeno. Téma vždy vyplynulo ze sdělených potřeb studentů jakožto jednoho pomyslného celku.
Naplnění tématu
Výsledky pilotu ano částečně ano 1
20,8%
45,8%
19,2% 10,8%
spíše ne ne neví
0%
20%
40%
60%
80%
100%
67% studentů je toho názoru, že se jim uvedené téma víceméně podařilo naplnit. Studenti, kteří uvedli jako téma kolektiv a vztahy ve třídě, nejčastěji pokládali téma za naplněné nebo alespoň částečně naplněné. Ti, kteří očekávali vyřešení problémů a vztahů v kolektivu, nejčastěji uváděli, že se jim téma podařilo naplnit částečně, nebo spíše ne. Ostatní se v hodnocení pohybovali na všech úrovních.
Zažili studenti něco nového?
Výsledky pilotu možnost o situaci mluvit
hledat řešení
26,7%
39,3%
14,2% rozhodně ano
18,3%
40,0%
21,7%
spíše ano nevím
vidět možnosti
21,7%
34,2%
13,3%
spíše ne vůbec ne
být poslouchán
17,5% 0%
20%
34,2% 40%
20,8%
18,3%
60%
80%
100%
Možnost o situaci mluvit byla novou věcí pro nadpoloviční většinu z nich (65,8%). Hledání řešení bylo nové pro 55,8% respondentů .
Vnímání změny
Výsledky pilotu
80,0%
73,3% 69,2%
67,5%
70,0%
61,7%
60,0% 55,8%
60,0% 51,7% 50,0% 45,8% 36,7%
40,0% 30,0%
32,5% 26,6%
25,8%
35,0% 29,0% zlepšení
20,0%
10,0% 0,0%
2,5%
5,8% 1,6%
5,0%
7,5%
9,2%
6,7%
žádná změna zhoršení
Nejvíce respondentů pociťovalo výrazně větší odhodlání ke změně. Pozitivní změna byla zaznamenána také v upevnění kolektivu, zlepšení atmosféry ve třídě a komunikace se spolužáky. Tyto kategorie odpovídají zvoleným tématům setkání – vztahy ve třídě a vyřešení problémů v kolektivu.
Výsledky pilotu
Celkem 84,7% respondentů uvedlo, že setkání pro ně bylo zajímavé. O něco méně (61,9%) pokládalo setkání s kouči za užitečné.
zajímavé
41,7%
41,7%
10,0% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne vůbec ne
užitečné
25,8%
0%
20%
35,0%
40%
21,7%
60%
80%
100%
Podrobnější analýza ukázala významnou korelaci mezi věkem studentů a hodnocením užitečnosti setkání. Nejlépe hodnotili setkání nejmladší účastníci výzkumu, s rostoucím věkem se zvyšovaly také pochyby. Jednoduše řečeno, čím starší student, tím skeptičtější pohled na užitečnost setkání s kouči.
Výsledky pilotu
V našem zájmu bylo také zjistit, jestli setkání pro studenty osobně mělo nějaký přínos. 63,3% respondentů uvedlo, že ano, konkrétně se pak jednalo zejména o poznání názoru ostatních spolužáků, o možnosti si otevřeně promluvit, pochopení druhých a otevřená komunikace v kolektivu 45,0%
40,8%
40,0% 35,0%
32,5%
30,0%
1
25,0%
2
20,8%
3
20,0%
4
15,0%
5
10,0% 3,3%
5,0%
0,8%
0,0% 1
2
3
4
5
Abychom získali od studentů hodnocení celé akce, nechali jsme je setkání s kouči „oznámkovat“. Respondenti hodnotili setkání průměrně známkou „chvalitebně“, což byla i nejčastější odpověď (40,8%).
Shrnutí a další závěry: jak situaci viděli studenti
Bezprostředně po skončení setkání pociťovala značná část studentů větší odhodlání ke změně, pevnější kolektiv i například zlepšení atmosféry ve třídě.
Studentům připadalo setkání velmi zajímavé, a to bez ohledu na věk. Jako užitečné jej hodnotily především mladší ročníky, starší byli rozvážnější, přesto by se dalo říct, že pro ně bylo celkem užitečné. Dvě třetiny uvedly, že jim setkání v něčem pomohlo.
Většinou se jednalo o nějaký druh poznání, ať už názorů ostatních, podstaty problému nebo vlastní odpovědnosti. Hodně si studenti cenili možnosti otevřené komunikace.
Z koučování si odnášeli především jistý druh ponaučení, který se týkal komunikace s ostatními, odpovědnosti za své jednání, respektu k ostatním i odhodlání.
Dvě třetiny studentů by se rády takového setkání zúčastnily znovu. Doporučila by jej drtivá většina, nutno však připomenout, že ne vždy je k tomu vedla pozitivní zkušenost. Přesto, doporučení 86% studentů má již slušnou váhu.
Shrnutí a další závěry : jak situaci viděli koučové
Nabídka předložená jednotlivým školám nebyla školami využita v celém rozsahu. Školy většinou „umožnily“ koučování třídních kolektivů v řadě případů bez třídního učitele.
Překvapivě malé procento učitelů (a žádný ředitel) využilo možnost řešit se zkušeným koučem konkrétní pracovní či osobní téma, a tak mít možnost pochopit princip i přínos koučování na základě osobní zkušenosti.
Studentům v některých případech nebyl projekt představen odpovídající formou, byli postaveni před hotovou věc, bez možnosti seznámit se záměrem projektu. Zkušenosti tak potvrdily převládající direktivní způsob komunikace na školách mezi ředitelem a učiteli, učiteli a studenty, i problémy s komunikací v jednotlivých skupinách.
Studenti v kontaktu s kouči hodnotili největší přínos, že jim někdo skutečně naslouchal, že někoho opravdu zajímaly jejich problémy a že vůbec měli možnost o situaci mluvit. Někteří oceňovali, že v rámci diskuze víc porozuměli sami sobě, jiní našli víc tolerance ke spolužákům.
Témata, která jednotlivé třídy chtěly řešit, jsou si ve většině podobná. Proto lze předpokládat, že tomu tak bude na více školách a že jde o témata na středních školách aktuální: téma autority, motivace, vyhoření (nezájmu), konfliktu, a to jak ve skupině učitelů, tak i studentů. Přesně to jsou ale témata, která právě koučování může a umí řešit, a která se vyskytují i ve většině firem, nejen na středních školách.
FOTOSTORY Gymnázium Přípotoční 1337, Praha 10
Děti se domlouvají ve skupinkách, jaké by chtěli mít vzpomínky na svou třídu za 10 let, logo nad nimi si vytvořili sami.
Definují svoji třídu, jak ji vidí teď – pomocí obrázků, bylo to velmi výstižné
Vidí ji totiž rozdělenou na skupinky podle sportů – je to sportovní třída a podle komentářů je vidět, že jim to vadí
Definují, jak si představují ideální třídu
Zajímavé je, že se tam dvakrát objevil respekt – k individualitě a chovat se jako dospělí (mají o nás krásné iluze :-)
Něco všichni do jednoho psali na papír, …co to bylo je vidět na následujícím obrázku
Na stupnici 1 – 10 psali, jak ideálně vidí stmelenou třídu (1 – 10 to je nejvíc) a jak ji vidí v současnosti –a jak je vidět panuje shoda
Výsledek jejich 90 min práce bere dech. Ani nevíme, jestli dospělí by byli schopni tak rychle se shodnout.
Takže ještě jednou rekapitulace ideální třídy A co s tím budou dělat?
Ve skupinkách hledají možnosti, jak se ideální třídě přiblížit
Trénují si při tom, jak mluvit ke třídě NAHLAS a třída si zase trénuje, jak tomu, kdo mluví projevit respekt tím, že MLČÍ
Výsledky jsou zřetelně vidět. Dokonce si (nám) zatleskali – ….co my jim máme co vykládat o tom, jací by měli být… vědí to sami!
ŠKOLA KTERÁ MĚNÍ SVĚT Proces koučování ve školách navržený na základě poučení z pilotu
Faktory úspěchu koučování ve školách
Systémový přístup: Zapojují se zástupci všech složek systému (s přihlédnutím k principu dobrovolnosti) Proces seznámení s koučováním probíhá shora směrem dolů
Projektový přístup: Dodržuje se dohodnutá časová posloupnost i časová dotace (rozsah) Jedna odpovědná osoba za systém (školu) komunikuje s odpovědným koučem
Zaměření: Nejde o nápravnou , ale rozvojovou intervenci (není určeno primárně pro problémové třídy)
Zachování kvality a profesionality: Jde o odbornou a kvalifikovanou, tedy honorovanou intervenci
Cílové skupiny: školy v ČR … A kdo je koučován?
Ředitel
Třídní učitelé (skupina)
Jednotliví učitelé
Řízení školy („spojenci“ projektu)
Pedagogický sbor – „core team“ - musí být na straně změny Třídní učitelé a jejich třídy
Skupiny učitelů (systémový přístup, t.j. např. střídají se v jedné koučované třidě) Kolektivy žáků a studentů (12 – 18 let) Jednotliví studenti
Jak proces probíhá? ČASOVÁ POSLOUPNOST
Koučování ředitele školy
Práce s třídním učitelem
Práce se třídou
Práce se skupinou spojenců Práce s pedagogickým týmem
Práce s klíčovými učiteli
Reflexe
Ježek v kleci Důsledky pro budoucí zaměstnavatele
Smyslem a cílem vzdělání by mělo být, aby nás učilo spíše jak myslet, než co si máme myslet – spíše vylepšit naši mysl tak, abychom mohli myslet sami za sebe, než načíst paměť myšlenkami cizích lidí. Bill Beattie
