René Lewinski
PØEHRADA hrdinský epos
Osoby: Ing. Karel Dlaha, øeditel hydroelektrárny Jaromír Dobrý, dispeèer Ing. Miroslava Mourková, technik Alena Kováøová, sekretáøka øeditele MUDr. Gerhard Vosecký, lékaø
JEDNOAKTOVKA S PROLOGEM A EPILOGEM Velín hydroelektrárny. Spousta budíkù a computerù. V¹e je zelené, èervené a støíbrné, svítí dezinfekèní, svìtle ultra alové svìtlo. Vzniká dojem naprosté, a¾ absolutní sterility, jakoby vysáté a¾ z útrob nìkteré z tìch starých a tajemných kosmických lodí, je¾ jsou v¾dy peèlivì støe¾eny pøed zvìdavými pohledy zvìdavcù. Dìjepisci by v¹e mo¾ná pøipomnìlo prehistorickou otevøenou lednièku vegetariána, naplnìnou jen rajskými jablky a v alobalu zabalenou okurkou. PROLOG U dispeèerského stolu sedí dispeèer, hlavu má opøenou o pult a spí. V pohodlném øeditelském køesle spí øeditel. Pøichází star¹í mu¾, ve skuteènosti velice o¹klivý a nepøíjemný. Dnes ov¹em v¹e dokonale zakrývá a vypadá jako pravý nìmecký gentleman. Dokonce zapne radiopøijímaè. Zrovna zpívá Waldemar Matu¹ka píseò Krásná je Neapol, Sántá Luèiíja.
VOSECKÝ No tak, podíváme se, co dìlají na¹i malí pacienti. Zdá se, ¾e je¹tì spí. To je dobøe, moc dobøe. Nespali chudáèci nìkolik dní. Záplavy jsou hrozné, cesty rozmoèené a nikdo nás nemù¾e vystøídat. Tady øeditel pracoval v kuse dvaasedmdesát hodin. Vèera veèer byl rozklepaný jako osikovník. A dispeèer zrovna tak. Musel jsem jim dát silné dávky mor a, aby usnuli. Je¹tì ¾e dé¹» pomalu ustává. DLAHA ze spaní Maminko, maminko já neumím plavat, neházejte mne tam, maminko, maminko Vzlyká. VOSECKÝ k nìmu pøijde Ale Karle, to se ti jen zdá. Neboj se, nikdo tì nikam nehází. DLAHA ho obejme Mami, tohle nemohu pøeplavat. Mé ruce jsou pouhými tøískami, je¾ ze shnilého ráhna uloupl nièivý uragán. Jsem tak slabý, tak slabý ©tká. VOSECKÝ Karle, Karle. Zdá se, ¾e jsi stále je¹tì pod vlivem mor a. Ale jak tvou diagnózu pøepracování a totální destrukce osobnosti léèit, ne-li silným a vydatným spánkem? Má lékaøská zku¹enost mi velí jediné: Èím jsi se pokazil, tím se i naprav. Dám ti je¹tì polovièní dávku mor a. Doufám, ¾e ti pomù¾e. DLAHA úplnì mimo Nic, nic mi nepomù¾e. Já, já se prostì u-to-pím. Usíná. VOSECKÝ Zdá se, ¾e usnul. Tak to bych mohl spoèinouti i já. Mé staré kosti, ne nepodobny prachu jen halabala prostým blátem slepenému se pod tíhou mé hlavy ji¾ nehezky prohýbají. Má ubohá hlava. Mo¾ná, ¾e mám dokonce migrénu! Ale nesmím je¹tì klesnouti, má vùle musí zùstat pevnou a dùvtipnou. Musím je¹tì zkontrolovat in¾enýrku Mourkovou. Doufám, ¾e i ona vytrvala ve svém poslání. Miroslavo! Odchází. Tma. :::
:::
1
AKT Zvoní telefon. DOBRÝ ho zvedne Dispeèer Dobrý. U telefonu. Ano. Jsme tu oba. Co¾e? Co Karel? Kdo Karel? Tady ¾ádnej Karel neni. Co¾e? Jo øeditel! Spí. Ano. Jo, jo, spí. Já nevim, proè spí. Asi je unavenej. No jistì, jistì, jsme v¹ichni hroznì egoistický, jenom ty, ty jsi úplnì jiná, ty øídí¹ celou elektrárnu a sama a kdyby bylo potøeba, tak bys ji na rukou nosila. Prosimtì uklidni se. Za prvé si vzbudila ty mì a ne já tebe, tak¾e s tim egoismem bych na tvym místì polehouèku pøibrzdil. Co¾e? Mluv aspoò prosimtì normálnì, ví¹ jak to tady praská. Ví¹ jaký jsou tady proudy a napìtí a to dìsnì ru¹í signál. Co, ¾e si nespala? Prosimtì, dy» si spala se mnou, pøed hodinou jsem vod tebe vode¹el. No to je pamì». Chce se su¹e zasmát, ale najednou mu v¹e dojde. Aha, to jste vy, sleèno in¾enýrko. Promiòte, teï jsem se vzbudil. Pøiïte prosímvás radìji sem dolu na jednièku, a» to vyøídíme. Pøebírám kontrolu. Zapínám panel. Panel se rozsvítí. Ano, pára ¹edesát tøi dvanáct v normì, hladina ètrnáct celých osm plus prùtok ètyøi pod normou. Souhlasí. Povìsí telefon. Ozve se klepání. Ano, dále sleèno in¾enýrko. Vstoupí mladá nesmìlá dívka, velmi hezká a zakøiknutá. KOVÁØOVÁ vzlyká a bì¾í k Jaromírovi DOBRÝ Co je Alenko? KOVÁØOVÁ Ty si zase mluvil s ní. A dokonce si na ni èekal. Myslí¹, ¾e jsem to nesly¹ela? DOBRÝ Bylo to jen pracovní. Prosimtì nech toho. KOVÁØOVÁ Èeho mám nechat? Si hroznej. Co si myslí¹, ¾e doká¾e¹? A komu? Mnì urèitì nic! Já tì pøeci miluji dávno! Nemusí¹ se pøedvádìt, jen abych si tì víc v¹ímala. DOBRÝ Ale ty to nechápe¹: : : KOVÁØOVÁ Co nechápu? Nechápu to! V¾dy» jí je dobrejch ¹estadvacet. Ví¹, ¾e první dítì musí mít ¾enská pøed pìtadvacítkou? Pak u¾, jak stárne a scvrkává se, má u¾ tak zvápenatìlou pánev, ¾e jí tam dìtská hlavièka prostì neprojde. Ale to tebe vùbec nezajímá { tyhle fakta. Hlavnì, ¾e si svobodnej a nezávislej. DOBRÝ Prostì se nechci ¾enit. Jsem je¹tì mladej. KOVÁØOVÁ Ale Jardo, rozmysli si to! Omylem zakopne o Dlahu, ten se vzbudí. DLAHA Ho, ho, hó, kdo mne to budí, kdo mne to nenechá spát! KOVÁØOVÁ postra¹enì To jsem já, Alenka, va¹e sleèna sekretáøka, pane øediteli. DLAHA No tak, Alenko, nebuï vystra¹ená. Nic se mne neboj. Jen jsem tak v rozespalosti za¾ertoval!
2
KOVÁØOVÁ Promiòte pane øediteli. Nejsem zvyklá na vá¹ lidský zpùsob chování. Jste tak pøímý, tak konkrétní. DLAHA Zato ty jsi v poslední dobì zakøiknutá. Kdepak je ta roztomilá vlasatá holèièka, kterou jsem v srpnu pøijímal na tvoje místo? KOVÁØOVÁ Nejsem to snad já, pane øediteli? DLAHA To ví¹, ¾e jsi to ty. Ale pøeci jen jsi se zmìnila. Neubli¾uje ti snad Jarda? No, Jarou¹i, co ty na to { jen kápni bo¾skou. DOBRÝ Mùj vztah k sleènì Alence pova¾uji za konstantní. Nedomnívám se, ¾e bych jí v poslední dobì ubli¾oval více, ne¾ kdykoliv pøedtím. DLAHA Tak já nevím. Snad je to tím poèasím. Sníh neustále taje, pr¹í a pr¹í KOVÁØOVÁ zasnìnì Kdy¾ jsem v srpnu nastoupila, byla pìkná vedra, viï Jardo? DOBRÝ Zato teï nám teèe do bot. DLAHA vesele A to je zase pravda, Jaromíre! Vidìl jsi u¾ ranní hodnoty namìøené v záchytné nádr¾i? DOBRÝ Tøi metry nad normál. Pøes noc to zase stouplo o dobrejch dvacet èísel. U¾ tam nezachytíme vùbec nic. DLAHA A hlavní nádr¾? DOBRÝ Je tam jistá rezerva, ale víte pane øediteli, hlavní hráz je dost podmoèená. Bojím se aby vydr¾ela. DLAHA Strach, jen strach, to je jediný co zná¹, Jardo. Jakýpak copak, dy¾ to rupne, tak to prostì vyteèe. Pauza. Na kolik je to projektovaný? DOBRÝ Zpamìti nevím, pane øediteli. Musel bych se podívat na zápis z kolaudace. DLAHA Pøines to prosímtì Alenko. Je to u mì v kanceláøi, v tý bé¾ový skøíòce vedle rododendrónu. Myslim, ¾e je to ve ¾lutejch deskách. KOVÁØOVÁ Je to nìkde nahoøe, pane øediteli? DLAHA Kde nahoøe? Nahoøe v kanceláøi je to. KOVÁØOVÁ Ne, myslím v tý polièce. DLAHA Tak to já nevim. Je mo¾ný, ¾e to je úplnì dole. :::
3
KOVÁØOVÁ Já to najdu, pane øediteli. Odchází. DLAHA A Alenko! KOVÁØOVÁ zastaví se Ano. DLAHA Bude tam asi dost prachu. Neza¹piò si blùzku, byla by to ¹koda. Moc ti slu¹í. Náramnì se hodí k tvým vyplakaným oèím. Jsi ohromnì etherická. Chtìl jsem ti to øíct hned, ale nìjak jsem na to zapomnìl. KOVÁØOVÁ Dìkuju. Dám si pozor. Odejde. DOBRÝ Pane, nemìl byste ji tak rozmazlovat. Jste na ni pøíli¹ laskavý. Nezdá se mi to. DLAHA Proè ne, Jardo? DOBRÝ Nemáme èas. Èas, ka¾dá minuta, ka¾dá sekunda mù¾e být rozhodující. Podívejte se, hladina záchytné nádr¾e s koneènou platností pøetekla. Musíme okam¾itì najít øe¹ení. DLAHA Jaké øe¹ení chce¹ hledat, Jardo? DOBRÝ Øe¹ení na¹í situace, pane. Jestli neotevøeme stavidla, hráz se mù¾e je¹tì dnes prolomit. Co by se v takovém pøípadì stalo s lidmi a domy v údolí vám jistì nemusím vysvìtlovat. Pauza. A jestli stavidla otevøeme, mohou se tlakem vody vyrvat z pantù a výsledek bude stejný. A i kdyby se nevyrvaly, øeka je rozvodnìná na stupeò èíslo ¹est. Ka¾dá kapka, kterou odsud pustíme, je katastrofou pro mìsto! DLAHA Je to vá¾né, Jardo. Umí¹ plavat? DOBRÝ To s tím nesouvisí pane. Musíme okam¾itì nìco vymyslet. DLAHA Ví¹ co Jardo, budeme si tykat. Koneckoncù, ty jsi taky in¾enýr, ne? DOBRÝ Mám jen strojní prùmyslovku a dispeèerský kurs, pane. DLAHA A to je jedno. Vode dne¹ka konec. ®ádnej pan øeditel Dlaha, ale prostì Karel. Podává mu ruku. DOBRÝ mu ji také, v ú¾asu podá Dìkuju vám, pane øediteli. Doufám, ¾e si zvyknu. DLAHA Zatím ti to moc nejde. Mìls øíct díky ti, místo dìkuju vám. A vlastnì, co bys mi dìkoval? Mìls øíct: Jasný Karle! Tak jak si to chlapi øíkaj. Kdy¾ jsem je¹tì studoval na technice, èasto jsem pracoval na stavbách. Se zedníky. Pamatuju si naprosto pøesnì, jak i v tìch nejstra¹nìj¹ích chvílích, kdy¾ jsme nemohli stihnout termín, v¾dycky mùj par»ák, Sa¹a, stál a øekl: Jasný. Mistr jen zvolna kývl hlavou a ode¹el. Já jsem pak vstal, utøel si do montérek pravaèku rezavou od le¹ení a zapálil jsem si cigaretu. Dým 4
stoupal k nebi a na tom nebi nebyl ani mráèek. Chápe¹ to Jardo? DOBRÝ Ano Karle. DLAHA No vidi¹, jak ti to jde. Tak u¾ nezlob. Ozve se zaklepání. Výbornì. Alenka u¾ nese zápis z kolaudace. Dále! Pøichází Ing. Mourková. Je to seriosní mladá dáma, na oèích má brýle, pod pa¾í jakýsi chanon. MOURKOVÁ Ahoj Karle, jdu z dvojky. Mluvila jsem pøed chvílí tady s dispeèerem. Prosimtì, po cestì jsem potkala tu tvoji mladou sekretáøku, byla celá voøvaná, dala mi tendle ¹anon, ¾e ho prej k nìèemu potøebuje¹. Hele, co je to za hysterku? Vona snad nemá ani kapesník. Voèi si votírala listem rododendrónu. A jak byla zaprá¹ená. DLAHA Ach jo. Kdy¾ ona je tak mladá Co si s ní udìlala? MOURKOVÁ Vzal si ji Gerhard. DOBRÝ Gerhard? MOURKOVÁ Dr. Vosecký. Zatím ji ulo¾il do kuøárny, ¾e jí nìco píchne. Myslím, ¾e jí dá na uklidnìnou dávku mor a. DOBRÝ Jdu se tam radìji podívat. Doktor je v poslední dobì nìjak moc aktivní. On je¹tì celou dobu nespal, co? MOURKOVÁ Øíkal, ¾e ne. Ale vypadal dobøe. DOBRÝ To je podezøelé. Pøinejmen¹ím podezøelé. Ten èlovìk snad nemá na oèích víka. Karle promiò, jdu tam, rád bych si ovìøil nìkolik svých nových teorií. Odchází DLAHA V poøádku, Jaromíre. Zatím se na to podíváme s in¾enýr Mourkovou. MOURKOVÁ vesele On ti tyká! DLAHA Je to tak lep¹í. Teï není doba na nìjaké kastování. Ka¾dý nápad, ka¾dá my¹lenka mù¾e být dobrá a u¾iteèná. Nemohu riskovat, ¾e ho nìco napadne a bude se mi to stydìt øíct. Mám zodpovìdnost za vás, zodpovìdnost za lidi v Podpøehradí. Musíme být opravdu silný, tvùrèí tým. MOURKOVÁ Tos øek hezky, Kájo. DLAHA Prosimtì neøikej mi Kájo. To u¾ mi rovnou mù¾e¹ øíkat Jójo. MOURKOVÁ Jako v tom lmu s tim nìmeckym taxikáøem, jak veze toho èernocha. Ten se menoval Jójo. Pamatuje¹ si to? Byli jsme na tom spolu. DLAHA vesele To mi nepøipomínej. Mìl jsem z toho málem rozvod. Øíkal jsem ti budem nenápadný :::
5
a ty ses chechtala jak koèkodán. Ka¾dej si nás v¹imnul. Zvá¾ní. A doma to byl slu¹nej prùser. MOURKOVÁ Jak zaène¹ mluvit vo rodinì, vypadá¹ tak starostlivì a nudnì. Hele mì to fakt nezajímá. Tyhle øeèi si nech pro Alenku, mù¾ete si spolu pìknì poplakat. Pauza. Podíváme se radìji na ten zápis z kolaudace. DLAHA Najdi to tam prosimtì. Nebudu kvùli tomu hledat brejle. Zajímá mì akorát kritickej tlak na plá¹» pøehrady. MOURKOVÁ Na dnì nebo na hladinì? DLAHA To je jedno, to bude øádovì stejný. Prostì tam najdi òáký èíslo. MOURKOVÁ Ètyøicet jedna. DLAHA Ètyøicet jedna èeho? MOURKOVÁ Tun na decimetr ètvereènej. DLAHA To mì zkou¹í¹ nebo co? Nechce¹ mi to øíct v òákejch inteligentních jednotkách? MOURKOVÁ Myslím, ¾e je na místì pøipomenout si jednotky SI. Dìlám to èistì z methodologických dùvodù. Zdá se mi, ¾e poslední dobou nìjak moc zapomíná¹. DLAHA Na co moc zapomínám? MOURKOVÁ Prosimtì nech toho Karle. Ty se v¾dycky nechá¹ tak lehce nachytat. Ty bys nemoh hrát v detektivkách. Zapomíná¹ samozøejmì na mì. Ale tohle pøiznání od tebe nikdo nevy¾adoval. Mluvilo se o tom, co zapomíná¹. DLAHA Jednotky SI? MOURKOVÁ Pøesnì. DLAHA Tak to do mì napal. Støel mì pøímo do hlavy. Ale varuju tì, pøijde ponauèení. MOURKOVÁ Ètyøicet jedna tuna na decimetr ètvereènej. DLAHA Ètyøicet jeden Megapascal! MOURKOVÁ Pìkné ponauèení. Je pravda, ¾e ná¹ rozhovor je ponìkud didaktický, ale zase má èlovìk jistotu, ¾e kdyby nás nìkdo poslouchal, mohl by si odnést nìco u¾iteèného, nìco, co mù¾e univerzálnì pou¾ívat v celém svém dal¹ím ¾ivotì. DLAHA Má¹ pravdu. Èlovìk má málokdy jistotu, ¾e neplká. Dokonce i já, sám o sobì, èasto pochybuji. S tebou je to ale úplnì jiné. Ze zaèátku mì v¾dycky trochu rozzlobí¹, ale 6
nemysli si, já dobøe vím, ¾e to dìlá¹ naschvál. Právì v tom je dokonalost tvé dramatické stavby dialogu se mnou. Bez toho rozzlobení, jak já trochu nepøesnì øíkám, bys mì nemohla nikdy nakonec tak dokonale uspokojit. Dát mi pocítit jistoty, ¾e jsme nìco opravdového, nìco skuteèného øekli a ¾e jsme jen nepromarnili dal¹í kus èasu. Ví¹, ty jsi neobyèejnì skvìlá ¾ena a já si tì nesmírnì vá¾ím. Na¹e rozhovory a dokonce i jednotlivé vìty jsou pokladnicí èehosi velkého a konkrétního. Abych se vrátil k tomu, cos øekla pøed chvílí, mo¾ná je ¹koda, ¾e nás nikdo neposlouchá. Vlastnì je to hroznì smutné. Obzvlá¹» od mladých lidí. Je ¹koda, ¾e nikdo nesly¹í to, co øíkáme. Napøíklad já si dovedu pøedstavit celý ná¹ rozhovor tøeba nìkde na divadle. Mo¾ná na divadlo nepatøí, je na to mo¾ná pøíli¹ intimní, ale stejnì si ho tam dovedu pøedstavit. Diváci by sedìli a zapisovali by si. Bylo by to úchvatné. MOURKOVÁ Jenom¾e lidé, a obzvlá¹» diváci, nesnesou pravdu takto pøímou, dokonale ohlodanou od ve¹kerého pozlátka. Ohlodanou a¾ na kost. Muselo by se to nìèím, kum¹týøsky øeèeno, za áknout. Já bych mohla tøeba tanèit. DLAHA rapuje Kdyby ty si chtìla tanèit Já bych s tebou musel kanèit Vrhne se k ní. MOURKOVÁ Jsi divoký a veselý. Vùbec nevím, kde se to v tobì bere. DLAHA Ani já. Snad je to tím vysokým tlakem. Mo¾ná, ¾e se pøehrada ji¾ rozpíná a velín se smr¹»uje. Mo¾ná tu u¾ nemáme jednu atmosféru, ale dvì! MOURKOVÁ Ach, ty starý bonmotisto. Ty nejsi smyslný, ty jsi pøímo dvojsmyslný. Nebo snad smyslný s dvojitou dávkou fantásie? Jsi neobyèejnì skvìlý mu¾ a já si tì nesmírnì vá¾ím. Dokonce si myslím, ¾e i já, stejnì jako pøehrada, to ji¾ nevydr¾ím a prasknu. Nebo snad pøímo vybuchnu! Pojï, rychle pojï do velína dvojky, tady není trochu soukromí. Ka¾dou chvílí sem mù¾e nìkdo pøijít. Odtahuje ho. DLAHA Poèkej, poèkej, praskne¹ nebo vybuchne¹? To je zajímavé, nìco mì napadlo Je odta¾en. Pøichází Dr. Vosecký. VOSECKÝ Tak jste to sly¹eli. Ètyøicet jeden megapascal. Jenom¾e ciferníky u¾ dávno ukazují pøes padesát. Na¹tìstí si toho nikdo nev¹iml. Radìji trochu posunu stupnici, stejnì se nedá nic dìlat, tak a» alespoò v¹ichni stráví poslední chvíle v relativním klidu. Otoèí stupnici a podívá se na hodinky. Pìtadvacet, to by mohlo staèit. Doufejme, ¾e tlak u¾ nebude pøíli¹ stoupat. Je to hloupá situace. V¹ichni zde musí zùstat { øeditel, dispeèer i technik Mourková, v¹ichni do poslední chvíle, tak jako kapitán s prvním a druhým dùstojníkem na potápìjící se lodi. A stejnì tak se zde v¹ichni utopí. A já s nimi. Ach ty proklatá pøísaho Hippokratova! Kdybych jen umìl otevøít stavidla, neváhal bych ani vteøinu a hned po nejvìt¹ím proudu bych se splavil do mìsta i já, abych o¹etøoval utonulé. Tøeba bych nìkoho i rozdýchal. Nadìje by tu byla. Takhle pomøeme v¹ichni. Buï prokleta stavovská cti, buïte proklety staré profesní zásady! Sedíme tu v¹ichni jako ¾luvy a èekáme a¾ praskne pøehrada. Je to v¹echno tak trapnì a naivnì symbolické. Standardnì na :::
7
podobnì zkonstruované situace reaguji pohrdavým smíchem, ale teï, kdy¾ se opravdu zdá, ¾e v¹e je tak stupidní, ¾e není mo¾no, aby to bylo neskuteèné, nevím. Pùjdu se radìji podívat na svou nejmen¹í pacientku, sekretáøku Alenku Kováøovou. Ta jediná by mohla odejít. Jen¾e ona absolutnì nechápe, oè se zde hraje a já nemám nejmen¹í chu» jí cokoliv vysvìtlovat. I kdy¾, teï si uvìdomuji, ¾e kdy¾ jsem odcházel, èetla si bibli. ®e by jí to také zaèínalo docházet? To by mohlo celou situaci zásadnì zmìnit Odchází. Pøijde Dobrý s Ing.Mourkovou. DOBRÝ Nevadí vám sleèno in¾enýrko, ¾e jsem vás tak ukrad panu øediteli? MOURKOVÁ su¹e Jistì¾e ne. DOBRÝ ®e ano! On si pan øeditel, teda Karel, chtìl stejnì nìco spoèítat. Alespoò to øíkal. Vá¾nì: A já s vámi potøebuji opravdu vá¾nì mluvit. MOURKOVÁ Ano? A o èem? DOBRÝ O na¹em ranním telefonickém rozhovoru. Mrzí mì, ¾e jsem byl, ¾e jsem se vyjadøoval MOURKOVÁ Tak se vymáèknìte, Jardo. DOBRÝ ®e jsem byl, tak trochu, obscénní. MOURKOVÁ Co¾e? DOBRÝ Víte ty moje øeèi, ¾e jsem s vámi spal, kdy¾ vy jste pøitom ani nespala. Je mi to ¾inantní. Prostì jsem si v rozespalosti myslel, ¾e mluvím s Alenou. Nechtìl jsem vás urazit ani s vámi po»ouchle ¾ertovat. Je to celý dìsnì trapný. Víte, zrovna tohle je typ humoru, kterej nikdy nepou¾ívám a pøímo se mi hnusí. V¹echno je to stra¹né nedorozumìní. Chtìl jsem se vám co nejupøímnìji omluvit. Opravdu mne to mrzí. MOURKOVÁ Prosímvás Jaromíre, co vás to bere? To si opravdu myslíte, ¾e jsem nìjaká frigidní panna? Cha. To jste mì potì¹il. Smìje se. DOBRÝ Já nevím. Promiòte. Pøeci jenom jste je¹tì svobodná MOURKOVÁ A vy jste ¾enatej? DOBRÝ U mu¾ù je to nìco jiného. MOURKOVÁ je v dobrém rozmaru Vy chlapi jste vopravdu dojemnì skromný. Chlap je svobodnej proto, ¾e je to starej bejk, kterej jen sexuelnì bouøí a nechce se vázat, zatimco svobodná ¾enská je archetypální frigida. Myslel jste to tak, Jarou¹ku, nemýlím se? DOBRÝ Ne, promiòte, to ste mì úplnì ¹patnì pochopila. Já, chtìl jsem øíct, ¾e pøece jenom, já mám stálou známost a vás jsem je¹tì nikdy s ¾ádným mu¾em, nemyslím teï personál elektrárny, nevidìl. Víte a to mne hluboce pøekvapuje. Jste mladá ¾ena, pomìrnì :::
:::
:::
8
krásná, tedy vy jste úplnì jiná ne¾ ty ostatní, jste úplnì zvlá¹tní typ, hroznì vzru¹ující, máte krásné brýle, krásný prsten, já nevím jak bych to øekl, imponujete mi. Jste tak tajemná. Pøichází Alena, v náruèí má sameèka koèky. KOVÁØOVÁ Nechtìla jsem vás ru¹it. Promiòte, není tady nìkde pan øeditel? DOBRÝ Tady není. Aleno nezlob se, samozøejmì ¾e neru¹í¹, ale teï ti nemohu vìnovat ani minutku. Sedá si k poèítaèi. Musím je¹tì sbìhnout pár programù. KOVÁØOVÁ Nechtìla jsem tì obtì¾ovat. Jenom hledám pana øeditele. DOBRÝ Ale já se s tebou nehádám. Dìlej si jak myslí¹. Jarda zapne radio a zaène urputnì pracovat na computeru. Alena neví co má dìlat. Nastane trapná pauza. MOURKOVÁ pøátelsky odvede Alenku stranou Starej je u sebe v kanceláøi. Máte pìknou koèièku. Mù¾u si ji pochovat? KOVÁØOVÁ Vám se líbí? MOURKOVÁ Moc ne. Bere si ji. Ale víte, ráda chovám koèièky. Mìla jsem doma Micinku, ale umøela a maminka mi novou nedovolila. Bydlím toti¾ u matky. A znáte ty øeèi. ®ádnou koèku, ¾ádnýho psa { ve tvejch letech by ses mìla vdát, dávno ti bylo pìtadvacet, musí¹ u¾ rodit první dítì, má¹ nejvy¹¹í èas ne¾ ti úplnì zvápenatí pánev. Pak u¾ ti tam dìtská hlavièka prostì neprojde. Znáte to. KOVÁØOVÁ Èetla jsem o tom. Pauza. Co jste jí øekla? MOURKOVÁ Co Copak mù¾e øíct èlovìk vlastní matce, vobzvlá¹» kdy¾ umírá na rakovinu? Ráda by se je¹tì do¾ila vnouèka. Ale co já s tim? Øekla jsem jí, ¾e budu rodit císaøskym øezem. KOVÁØOVÁ A ona? MOURKOVÁ Na to samozøejmì nemá ¾ádnej argument. Jen¾e já stejnì dítì nechci. Nebo spí¹, co s nim, a¾ se narodí? Hroznì by mì zajímal ten pocit, víte, jak máte to dítì v bøi¹e, jak je vám ¹patnì a nemù¾ete chlastat, jak vás kope. Mì se hroznì líbìj tìhotný ¾enský, jsou tak nádhernì ohyzdný. KOVÁØOVÁ bere si zpátky koèièku Jestli vám jde jen vo to, tak se nechte nakazit ¾loutenkou a cpìte se jen dro¾dim a» se nafouknete. ©patnì vám bude, pít moct nebudete a gura se vám taky spraví. MOURKOVÁ To nejde. Pøi ¾loutence mù¾ete kouøit. A já chci, aby to bylo doopravdy. A nejvíc mì zajímá porod. Chápete, jak vás rozøíznou a nìco z vás vyndaj, tøi kila masa, a nevrátìj to zpátky a vy ¾ijete dál jakoby nic. To je nepochopitelný. To je ten zázrak pøírody. KOVÁØOVÁ Tak si nechte vodoperovat slepák a jednu ledvinu a vyjde vám to nastejno. DOBRÝ vstane od computeru Tak Aleno u¾ dost, nemusí¹ sleènu in¾enýrku neustále urá¾et. :::
9
MOURKOVÁ To je v poøádku, Jaromíre. Je to hodné, humánnì zalo¾ené stvoøení. Radostnì: A má moc hezkou koèièku. Bere si ji. KOVÁØOVÁ uhýbá To je kocourek. DOBRÝ k Alenì Mluvil jsem s Gerhardem. Prý sis v kuøárnì èetla bibli. Prosimtì, co tì to napadá? KOVÁØOVÁ Ale ne. To byly svázaný roèníky ètyølístkù. DOBRÝ Ètyølístkù? KOVÁØOVÁ Ètyølístkù. Ty nezná¹ ètyølístky? My¹pulína, Fi nku, Piòïu a Bobíka? DOBRÝ Ale znám. Ale nejsi na to trochu stará? Prosimtì, co tì na tom mù¾e bavit? KOVÁØOVÁ Moc jsem se nasmála. Pøedstavovala jsem si, ¾e jsme to my. To byste se divili jak to najednou zaèalo do sebe perfektnì zapadat. V¹echny souvislosti, v¹echno. No øeknìte, in¾enýrko, Jardo { nezdá se vám, ¾e pan øeditel je úplnì stejnej jako My¹pulín? MOURKOVÁ Ale jo. V¾dy» zrovna teï ¹el nìco vymý¹let do své kanceláøe. DOBRÝ Alenko mì to pøipadá trochu stupidní. MOURKOVÁ Ale ne, Jaromíre. Spí¹ postmoderní. Mnì se to líbí. Alenko doufám, ¾e já jsem Fi nka { emancipovaná, inteligentní a odvá¾ná. K Alenì: No øekni, ¾e jsem Fi nka. KOVÁØOVÁ Pøesnì tak. A tady Jarda je Piòïa. DOBRÝ Co¾e, ten stra¹pytel? KOVÁØOVÁ Samozøejmì. Jen se bojí¹ a klièkuje¹. DOBRÝ Prosimtì, èeho se bojim? KOVÁØOVÁ Bojí¹ se vzít si mì. Bojí¹ se ¾ít jako chlap a starat se o rodinu. Bojí¹ se ve¹kerý zodpovìdnosti. DOBRÝ Ty ses dívala na nìjakou televizní hru, viï Alenko. MOURKOVÁ Ale ne. Má pravdu. Vzpomeòte si, Jardo, jak ste se mi omlouval. Vy jste dìsivì ukecaný a masochistický. Typickej Piòïa. KOVÁØOVÁ A doktor Vosecký je Bobík. MOURKOVÁ Jak nás porád láduje mor em. Ano, ano, kápla jste na to Alenko. Pauza. Ale potom, kdo jste vy? 10
KOVÁØOVÁ Já nejsem nikdo. Nikam nepatøím. DOBRÝ Trochu existenciální. Tak nevím, kdo je tady sebemrskaè. KOVÁØOVÁ s pláèem Ale ano, já, já jsem tak neukotvená, tak vy¹inutá ze v¹ech vazeb. MOURKOVÁ Alenko, to byste nemìla øíkat. Podívejte se tøeba na tu koèièku. No, èièi. Ta vás pøímo zbo¾òuje. No viïte Jardo, øeknìte to sleènì Alence. DOBRÝ To je kocourek. KOVÁØOVÁ A já jsem tolik chtìla koèièku. Nic, nic se mi v ¾ivotì nepovedlo. Já se asi zabiju. DOBRÝ povzbudivì Spí¹ bych se divil, kdybys to pøe¾ila, zlato. ®ertovnì: Páchat v na¹í situaci sebevra¾du, to je jako nosit døíví do lesa. KOVÁØOVÁ Co¾e? Co tím myslí¹ Jardo? DOBRÝ ®e to je jako vozit uhlí do Ostravy! Chachá. K Mourkové: Dobrý, co? KOVÁØOVÁ Sleèno in¾enýrko, já mu vùbec nerozumím. Mù¾ete mi to vysvìtlit? MOURKOVÁ si vyndavá termosku Ale ano, samozøejmì. Nechcete se napít kávy? KOVÁØOVÁ Mìla bych? MOURKOVÁ Bude to tak lep¹í. Pøijdete na jiné my¹lenky. Mozek vám zaène hned líp fungovat. Vylije obsah termosky do víèka. Konec. Do¹la. Je to poslední káva. K Alenì: Sladíte? KOVÁØOVÁ Ne. MOURKOVÁ Já ano. Rozdìlá svùj prsten a vsype do kávy bílý prá¹ek, jen¾ v nìm byl dùmyslnì skryt. No tak, jen se napijte. Udìlá vám to dobøe. KOVÁØOVÁ Dìkuji. Vypije v¹e a skácí se. MOURKOVÁ A je to. U¾ jí nemusíme nic vysvìtlovat. A tu sebevra¾du si, poèítám, taky rozmyslila. DOBRÝ Je mrtvá. Vy jste ji zabila. To je hrozné. K nebi: Alenko, poèkej. To se nemìlo stát. Znièil jsem ti ¾ivot. V¹echno jsem zkazil. Mìl jsem si tì vzít. Ano, ano, vezmeme se. Vezme ji za ruku. Jen ke mnì nebuï chladná. Uvidí¹, v¹e se zmìní. Pøijde velká voda, v¹e vyèistí, ¹pínu spláchne a já pøijdu za tebou. A pak u¾ budeme jenom spolu. MOURKOVÁ Jardo uklidnìte se a buïte zticha. V¹echno vám brzy vysvìtlím, ale teï dr¾te hubu, sly¹ím nìkoho pøicházet. Pøijde Dr.Vosecký. 11
VOSECKÝ Promiòte, sly¹el jsem úder tupého pøedmìtu o zem a bál jsem se, ¾e se tu nìco stalo. MOURKOVÁ Bohu¾el doktore, tady sleèna Alena VOSECKÝ hystericky k ní bì¾í a vytahuje spod jejího tìla koèièku Zabila mi kocourka! Mùj kocourek je nadobro rozpláclý. Je po nìm. Bo¾e, cos mi to udìlal, ty vrahu. Obejme se s Dobrým a oba pláèou. Exitus. Je mrtvý. DOBRÝ Je mrtvá. VOSECKÝ Je mrtvý. DOBRÝ Je mrtvá. VOSECKÝ Je mrtvý ty imbecilní technokrate. Byl to kocourek, ¾ádná koèièka. DOBRÝ Táhnìte k èertu s tou va¹í èernou èùzou. Moje Alenka je mrtvá. VOSECKÝ Dobøe jí tak, vrahyni! Ke kocourkovi: Micuro, Micuro, co ti to jen udìlali? MOURKOVÁ Pánové, uklidnìte se. Padá zde pøíli¹ mnoho tvrdých slov. Laskavì se ovládnìte. Micura je jen lehce omráèen, na tom není nic hrozného. Dáte mu jednu injekci kalcia a my¹i rychle pøestanou mít pré. Bude zase zdravý jako rybièka. VOSECKÝ Myslíte? MOURKOVÁ Jistì. Polo¾te ho a vìnujte se sleènì Kováøové. Postihla ji slabá nevolnost. VOSECKÝ Nebije jí srdce. MOURKOVÁ Tak jí ho masírujte nebo co já vím. Je to va¹e práce. Jestli s tím nic nedoká¾ete udìlat, tak ji odneste do mìsta do nemocnice. Nebo na patologii. Ale rychle. VOSECKÝ Vy si myslíte, ¾e bych s ní mohl odejít? MOURKOVÁ Je to va¹e povinnost. Jste lékaø pod pøísahou Hippokratovou. Okam¾itì ji transportujte do mìsta. Rozumíte? To je rozkaz! VOSECKÝ s nejvìt¹ím blahem Jistì. Rozumím velmi dobøe. Dovolte mi odejít, sleèno in¾enýrko. MOURKOVÁ Bì¾te. DOBRÝ Poèkejte, mìsto bude prázdné. Tam pomoc nenajdete. V¹ichni jistì poslouchali na¹e vysílání a mìsto opustili. VOSECKÝ Bohu¾el Jardo, jsou tam v¹ichni. :::
12
DOBRÝ Jakto! Vy jste je nevaroval? Byl to vá¹ úkol! VOSECKÝ klidnì Na vysílaèce je porouchaný mikrofon. Nemohl jsem je varovat. Funguje jenom pøíjem. MOURKOVÁ A co vláda? Vládì musí být jasné, ¾e pøehrada nevydr¾í. Jistì vyhlásila evakuaci. VOSECKÝ Obávám se, ¾e ne. Pustím vám poslední zprávu z Podpøehradí. Poprvé jsem to chytil pøed patnácti minutama. Pøíjem trochu blbne, ale voni nám to stejnì posílaj porád dokola. Nevìdìj, co s náma je. Pustí radio. HLAS Z RADIA ku k dílu. Co¾e se nevozýváte, to u¾ se vám zas posralo radio? To máte teda pecha, zrovna zpívá Walda. Hele, tady je v¹ecko v klidu. Na severu za Velkym Sedlem leze u¾ ven sluníèko. Èoveèe Palizovic støecha svítí. Mraky sou roztrhaný a pere to tam vo sto ¹est. U Beránka se ubytovala horská ¹kola. Dìti z Prahy. Sedmá tøída. Dvacet ¹est krásných dìtièek. Speciální zpráva pro Jardu, je tam jedna pøedèasnì vyvinutá cikánka a ta by se u¾ dala! A doktore, pani uèitelka VOSECKÝ ztlumí zvuk To neni dùle¾itý. MOURKOVÁ Oukej. Va¹e praseèiny mì nezajímaj, je tam je¹tì nìco? VOSECKÝ To nejlep¹í. Pøidá zvuk. HLAS Z RADIA ko ta minulá zemìpisáøka. No nic, uvidí¹ ji sám a Jarda tu svou èernou perlu taky. Nejpozdìjc na zejtra plánujou exkursi na pøehradu. Tak se tam poøádnì umyjte, a» nám neudìláte vostudu. VOSECKÝ vypne zvuk Myslím, ¾e vláda evakuaci nevyhlásila. DOBRÝ To u¾ je ale opravdu morbidní. MOURKOVÁ Klid, klid. Komu není shùry dáno, v apatyce nekoupí. Doktore, musíte je varovat. VOSECKÝ Pobì¾ím s Alenkou rygolem za Zeleným kopcem. Tam se voda nedostane. Kdy¾ to nestihnu, budu aspoò rozdýchávat utonulé. MOURKOVÁ V ka¾dém pøípadì tam budete platnìj¹í ne¾ tady. Podává mu ruku. Tak nashledanou. DOBRÝ Nashledanou doktore. A kdyby jste po evakuaci mìsta sehnal nìjakou helikoptéru, tøeba i star¹í a olítanou VOSECKÝ Nemám lítací prùkaz. DOBRÝ Nìkoho sem po¹lete. VOSECKÝ Máte pravdu. :::
:::
:::
:::
13
MOURKOVÁ Nezapomeòte na koèièku. Musíte jí dát kalcium. VOSECKÝ Ach ano, dìkuji. Bere Alenku i koèièku. DOBRÝ Pozdravujte ode mne paní uèitelku. I kdy¾, a¾ s ní budete, já u¾ nebudu. S pohnutím v hlase: Vy jste star¹í ne¾ já a pøe¾ijete mì. Pro sebe: To nic, nic si z toho nedìlejte, já, já svùj køí¾ unesu. Ale pøi mé pøedpokládané smrti, nìco mi slibte! VOSECKÝ Cokoliv, Jardo. DOBRÝ Vezmìte si tu sleènu uèitelku za ¾enu a mìjte s ní chlapeèka jako jsem já. A dejte mu jméno Jarou¹ek! VOSECKÝ Snad na to nezapomenu. Tak nashledanou v lep¹ích èasech. Smrt pøehradám. Odchází. MOURKOVÁ Smrt pøehradám Já spí¹ doufám, ¾e je¹tì chvíli vydr¾í. DOBRÝ Alena tedy není mrtvá. MOURKOVÁ Samozøejmì, ¾e ne, dostala jen dávku starého egyptského uspávadla. Zdá se býti mrtvou, ale není. Byla to jediná ¹ance jak zachránit alespoò jí a doktora. DOBRÝ Bylo to geniální. Doktor je pod pøísahou, jinak by nemohl odejít. MOURKOVÁ Proto jsem chtìla, abyste byl pøed ním potichu. Nesmìl na nic pøijít. DOBRÝ spokojenì Pøipadám si jako ¹pión. Je to tak vzru¹ující. A ta citovka, co jsem mu navaøil nakonec. Bude mít výèitky do konce ¾ivota. A kdyby se vopravdu vo¾enil s uèitelkou! Chachá. To bych raèi vopravdu zhebnul ne¾ si vzal uèitelku. Já se snad umlátím smíchy. Smìje se. MOURKOVÁ Byli jsme opravdu skvìlí a nenápadní. Jen, chtìla jsem se vás zeptat, Jardo, nevíte, kolik vá¾í tygr? DOBRÝ Tygr? MOURKOVÁ Víte, to uspávadlo bylo pou¾íváno na tygry. Vynalezl ho starý arab Husajn-El-Hasáhib. Za neposlu¹nost pøi stavbì pyramidy byl odsouzen k vhození do tygøí jámy. Dovedete si to pøedstavit, hladoví tygøi, nena¾rané bestie, krve¾íznivé a laèné. Ka¾dá z nich jen za poslední týden zkonzumovala osmnáct otrokù. Jen¾e Hasáhib neváhal a nohy si potøel silnou dávkou tohoto anestetika. Faraónovi vojáci nic netu¹ili, a tak staøíka jen klidnì vhodili do jámy a ode¹li. Hasáhib padal a padal. Nejdøíve tygøi dosáhli na nohy. Ukousli je a usnuli. Hasáhib dopadl pøímo na nì, do mìkkého. Nemìl ani ¹rám, ani modøinu, ani nohy. Kdy¾ se snesla dobrotivá noc, Hasáhib vy¹plhal z jámy a odplazil se k Nilu. Z rákosí postavil loï a pádla a odplul do Persie. :::
14
DOBRÝ Krásná historie. Odkud ji znáte? MOURKOVÁ Byl to mùj pøímý pøedek. Jeho anestetikum dìdíme z otce na syna a ze syna na vnuèku. Celá léta. DOBRÝ To je ohromné. Tak hluboké koøeny. Závidím vám. MOURKOVÁ Bohu¾el na krabièce je jen dávkování pro tygry. DOBRÝ Ach ne. A vy jste ? MOURKOVÁ Nebojte se. Dala jsem Alence jen tøíètvrteèní dávku. DOBRÝ Ale Alenka vá¾í jen osmaètyøicet kilo! MOURKOVÁ No a tygr tak ètyøia¹edesát, ne? To vychází. Víte, já jsem jen prostá in¾enýrka. V biologii se tak nevyznám. DOBRÝ To je jedno. Stejnì jsem si celou dobu myslel, ¾e je Alenka u¾ mrtvá. A i kdybyste ji pøedávkovala, hor¹í to asi nebude. MOURKOVÁ To je pravda. Musíme se na to dívat pozitivnì, koneènì jako na celou na¹i situaci. Vy, Jardo, umíte plavat? DOBRÝ Sleèno in¾enýrko, to s tím opravdu nesouvisí. Radìji bych se podíval o kolik jsme ji¾ pøekroèili maximální povolený tlak na hladinu pøehrady. Sleèno Mourková, vy jste to studovala s panem øeditelem, nepamatujete si náhodou, kolik je kritická hodnota? MOURKOVÁ Ètyøicet jedna. DOBRÝ Ètyøicet jedna megapascalù? MOURKOVÁ Pøesnì tak. Víte Jardo, s vámi je naprosto jiná øeè ne¾ s Karlem. Prostì øeknete: Megapascalù. ®ádné zbyteèné spekulace. Jdete tak pøímo na vìc DOBRÝ Karel je trochu hloubavý. MOURKOVÁ Karel je systematický a didaktický. O v¹em musí diskutovat. Na v¹echno má pouèky, v¹echno musí pochopit, jak on øíká, celým tìlem. Víte jak si napøíklad pamatuje moje telefonní èíslo? DOBRÝ To opravdu MOURKOVÁ Nemusíte odpovídat, to byla jen øeènická otázka. Je to podle nìj naprosto pøímoèaré. Vezme se rok narození jeho sestøenice Bìty a vynásobí se dvakrát dvacettrojkou. A potom se odeète pìtka nebo sedmièka { to u¾ pøesnì nevím, zále¾í to na tom, jestli se :::
:::
:::
15
Bìta narodila v pátek nebo v nedìli. Víte, on má komplex matky uèitelky. Je to hrozné. DOBRÝ Oidipovský komplex? MOURKOVÁ To bych neøekla. Sice vyhledává star¹í vyzrálé ¾eny, snad ¾il i s jednou elektroin¾enýrkou na nìjaké hydroelektrárnì, ale to není podstatou jeho komplexu. DOBRÝ Tak tedy MOURKOVÁ Jste tak nedoèkavý. Jen vydr¾te. I mì dlouho trvalo ne¾ jsem na to pøi¹la. A¾ jednou, kdy¾ jsme spolu náhodou spali, zaslechla jsem ho cosi vykøikovat ze spánku. Karlùv komplex má prapùvod v jeho embryonálním stadiu, kdy¾ jeho matka uèitelka vysvìtlovala ¾ákùm více ne¾ patnáct minut v dlouhých souvìtích i jasných radách, jak plavati po hladinì mìstského bazénu. Pak sama skoèila do vody a plavala jen styly pøi nich¾ bøicho je celou dobu ponoøeno, tedy prsa, kraul a motýlek, ¾ádný znak. DOBRÝ ®ádný znak? MOURKOVÁ Pøesnì tak. Karel byl celou dobu potopen a pøesto se neutopil. Chápete tu hlubokou souvislost s jeho dne¹ním, tak prapodivným chováním? DOBRÝ Ne zcela. MOURKOVÁ Tak vám øeknu je¹tì tohle: Kdy¾ Karel sám absolvoval plavecký výcvik ve druhé tøídì základní ¹koly, obával se skoèit do vody jen tak, neskryt v matèinì lùnì a matka ho musela do bazénu odhodit! DOBRÝ A nauèil se plavat? MOURKOVÁ To nevím. Dùle¾ité je, ¾e po tom v¹em naprosto pøestal vìøit jakýmkoliv argumentùm. Jako racionalista, agnostik, in¾enýr a syn uèitelky si to ale on ani jeho matka nejsou schopni pøipustit. Proto Karel na argumentech tak lpí, miluje v¹echny ty rádobylogické dedukce a pøikládá jim témìø bo¾ské významy, jim¾ ve skuteènosti, která mu je ov¹em skryta, nevìøí. DOBRÝ odta¾itì, pak vroucnì Mluvíme o nìm u¾ trochu dlouho. Mìli bychom se bavit o nás. MOURKOVÁ Ale v¾dy» celá tato øeè nebyla nièím jiným, ne¾ ódou na vá¹ charakter, který mne uchvacuje víc, ne¾ kdykoliv pøedtím. Jak jste se jen zmìnil A jak se zmìnila hodnota tlaku na stìnu pøehrady? O kolik pøekraèuje kritickou hodnotu? DOBRÝ lehce vyveden z konceptu Poèkejte. To snad není mo¾né. Heuréka, já snad sním. Víte, kolik ukazují na¹e pøístroje? MOURKOVÁ Nevim. Hádám nìco pøes padesát. My sme se s Karlem nedívali, nìjak sme na to zapomnìli. DOBRÝ Necelých tøicet! Jsme zachránìni. Pøehrada vydr¾í. Ó, to snad není mo¾né. Já tomu :::
:::
16
poøád nemohu vìøit. MOURKOVÁ Ani já. To je snad zásah nìjaké tajemné vy¹¹í síly. Myslím, ¾e Alenka pøece jenom neèetla ètyølístky. DOBRÝ Poèkejte, teï tomu rozumím. Tu tygøí dávku jste jí nedala náhodou. Byl to zajisté zásah prozøetelnosti. MOURKOVÁ Myslíte obì»? DOBRÝ Ano, museli jsme ji obìtovat Neptunovi, bohovi v¹ech vod, aby ulehèil na¹í Pøehradì. A Neptun na¹i obì» pøijal. Ó, budi¾ ti vìèná sláva, mrtvá Alenko, je¾ jistì ji¾ obcuje¹ s Neptunem v jeho podvodní øí¹i. MOURKOVÁ Ano, ano. Staré pohanské rituály, starý pohanský jed Ozve se výkøik Alenky ÁÁÁ starý pohanský výkøik ubohé oveèky právì podøíznuté, máte pravdu Jardo, v¹e do sebe tak dokonale zapadá DOBRÝ Muselo to tak být. Já jsem tak ¹»astný. Mirko! Obejmou se a tanèí, v tanci mluví. MOURKOVÁ A teï, kdy¾ u¾ je sleèna Kováøová královnou vodní øí¹e a její sláva tisíckrát pøesáhne na¹i, Jardo, myslím, ¾e bychom si mohli zaèít tykat. DOBRÝ Ano, Mirko, ano. Musí to tak být. Cítím, ¾e si to du¹e Alenky pøeje. Cítím ji velmi, velmi blízko. Cítím, ¾e si pøeje, abychom se políbili. MOURKOVÁ I já to cítím. Líbou se, pøichází Alena. KOVÁØOVÁ s pláèem Jardo, tos nemìl. To jsi mi nemìl udìlat! DOBRÝ Alenko!? MOURKOVÁ Sleèno Kováøová!? KOVÁØOVÁ Jsem tak sama! ©tká. DOBRÝ Alenko ne, kdepak, my oba, tady s Mirkou, jsme s tebou, jenom jsme se radovali MOURKOVÁ Zjistili jsme, ¾e jsme zachránìni. Alenka se toti¾ obìtovala KOVÁØOVÁ Co¾e jsem ? DOBRÝ Ale nic Alenko. Jen prosímtì u¾ neplakej a chápej realitu takovou, jaká je. KOVÁØOVÁ stále ¹tká A jaká je? MOURKOVÁ Na to jsme se vás zrovna chtìli zeptat. Nesmíte na nás tak pospíchat. V¹echno vám :::
:::
:::
:::
:::
:::
17
vysvìtlíme, jen co nám povíte, jak jste unikla Neptunovi. KOVÁØOVÁ Komu? DOBRÝ ¹ahá na ni Myslím, ¾e nikomu neunikla { cítím lidské maso i kù¾i teploty jen mírnì podnormální. VOSECKÝ z chodby Aleno vra»te se, mnì neuniknete! MOURKOVÁ Alenko, doktor Vosecký vás hledá, nevíte proè? KOVÁØOVÁ Nevím. DOBRÝ výhru¾nì Co se mezi vámi stalo? VOSECKÝ pøibìhne zadýchán s palièkou v ruce To ty moje ruce, to ty moje ruce. Proè zrovna já musím být tak starý? MOURKOVÁ Co se stalo doktore? VOSECKÝ Ruce se mi klepou, to se stalo, in¾enýrko. Chtìl jsem dát svému kocourkovi kalciovou injekci a bohu¾el jsem minul Micuru a tre l sleènu Kováøovou a je¹tì ke v¹emu pøímo do srdce. Probrala se okam¾itì. Ne¾ jsem si staèil dobìhnout do bufetu pro palièku na maso, abych ji zase znehybnìl, byla dávno pryè. DOBRÝ vytáhne z Alenky injekci Ale ano doktore, tady je¹tì zùstala, mr¹ka jedna ¹pièatá. S pøesvìdèením o vlastní vtipnosti: Teda Alenko, ten ná¹ pan doktor to je teda VOSECKÝ Kos. A boty si mù¾e¹ nechat vod cesty, dispeèére! Raèi uhni, pra¹tim ji a bude hnedka zase tuhá. KOVÁØOVÁ Doktore, vy sadisto, já nechci, abyste mne opìt vra¾dil. VOSECKÝ Dìlám to poprvé a dìlám to pro va¹e dobro. Buïte potichu a nechte mì jednat. KOVÁØOVÁ Ale já nechci být potichu. Chci být naprosto ¾ivá, teï a tady. Jardo, líbal ses, kdy¾ jsem pøi¹la, se sleènou in¾enýrkou jen na základì krátkodobého pomatení smyslù nesnesitelnou radostí? DOBRÝ V¾dy» jsem ti to u¾ øíkal, Alenko. KOVÁØOVÁ A s tou obìtí, co to znamenalo? MOURKOVÁ Mluvili jsme s Jardou o problému obìtí v souèasném civilizaèním dramatu, a tak mi Jarda názornì objetí pøedvádìl. KOVÁØOVÁ A to tykání? DOBRÝ Alenko, v¾dy» ví¹, ¾e u¾ si tykám i s panem øeditelem a nikdy ti to nevadilo. A pan :::
18
øeditel je pøeci vy¹¹í ¹ar¾e ne¾ sleèna technik. KOVÁØOVÁ Já to vìdìla. Obejme Jardu. Já to vìdìla, Jardo, ¾e to bylo jen krátké nedorozumìní. V¾dy» ty mne pøeci miluje¹ a chce¹ si mne vzít. Dobøe jsem to sly¹ela, kdy¾ jsem tu le¾ela tuhá jak to prkno. Tedy tuhá byla pouze moje fýzis, moje psyché byla ve støehu a tvojí øeèí tak pøekvapena a dojata, a¾ se celá rozjasnila a rozradostnila. Jardo, mùj Jardo. Pøemý¹lels u¾ o datu svatby, ty mùj drahou¹ku Jarou¹ku? DOBRÝ Aleno, tobì se nìco zdálo? KOVÁØOVÁ Nic se mi nezdálo, miláèku. V¹echno jsem sly¹ela { byla jsem naprosto magicky vpita do tvé øeèi nad mým, tehdy krátkodobì stydnoucím tìlem. Mluvil jsi o velké vodì, o tom ¾e pøíde¹ za mnou, ¾e budeme poøád spolu DOBRÝ Na to si nevzpomínám. Mo¾ná mi v rozru¹ení nìco málo ujelo, ale ¾e bych mluvil tak hyperbolicky jak ty mi pøedhazuje¹, to je pøinejmen¹ím nepravdìpodobné, spí¹ témìø vylouèené. KOVÁØOVÁ Jarou¹ku, to není pravda. Vzpamatuj se. Teï neodvrhuje¹ jen mne, o to by ne¹lo, na to jsem si po celých tìch dnech s tebou dávno zvykla, ty odvrhuje¹ svá vlastní slova, své vlastní ego. Èím u¾ proboha chce¹ být, kdy¾ u¾ ne sebou? VOSECKÝ k Dobrému Já bych ji pøeci jenom raèi ¹vihnul tou palièkou. První nápad je v¾dycky nejlep¹í, o tom mì pøesvìdèila i má dlouholetá lékaøská praxe. Kdy¾ èlovìka napadne øezat { tak øezat. DOBRÝ Ale ne, to zas doktore trochu pøeháníte. Chápu va¹i nervozitu a vidím, ¾e jste ná¹ genielní trik, který umo¾òoval va¹i a Alenèinu záchranu, dokonale prohlédl. Leè není a nebylo ho tøeba, tlak na stìnu nádr¾e je hluboko pod kritickou hodnotou. VOSECKÝ Nebo» jsem ho tak nastavil. MOURKOVÁ s hrùzou Co jste to øekl, doktore? VOSECKÝ ®e jsem posunul stupnicí tlakomìru. Podívá se na hodinky. Bylo tam padesát megapascalù u¾ pøed dobrými ètyøiceti1 minutami. Chtìl jsem, abyste to tu dotloukli du¹evnì zdraví. Umírající choromyslný, to je vskutku archetyp tak smutný a naka¾livý, ¾e nezbývá ne¾ proti nìmu bojovat i za cenu drobných l¾í èi nepøesností. K Alenì: Mù¾u vás ¹vihnout palicí, Alenko? DOBRÝ Já se ale nyní zblázním dvojnásob silnì. Ó Neptune, proè si nám dával nadìji, kdy¾ si na¹i obì» nepøijal. Já to u¾ nevydr¾ím. Kde mám svou holící bøitvu? Skonèím to jednou prov¾dy a» mrtev nebo silnì zranìn v doktorovì náruèí. Hledá velice zuøivì. :::
Poèet minut nahlásí takto { jeliko¾ si pamatuje, kolik bylo hodin, kdy¾ tlakomìr posunoval, zhotoví pouhý rozdíl èasù, který mezi obìmi událostmi probìhl. Výsledek pak sní¾í o 20%, aby hra dostala vìt¹í spád. Hodnota "ètyøicet" je tedy pouze orientaèní a je tøeba dávati pozor, aby si ji herec pøi zkou¹ení pøíli¹ neza xoval. Poznámka autora. 1
19
MOURKOVÁ Neøízni se moc silnì, Jarko, a» bøitvu nestupí¹. Øíznu si taky dvì tøi ¾ilky, tak a» mì to moc nebolí. KOVÁØOVÁ Co dìláte? Jardo uklidni se. Doktore! V¾dy» se je¹tì nic nestalo, tak naè ta panika. V¹echno je potøeba v klidu, s rozvahou promyslet. To je zvlá¹tní, jak mi to najednou ostøe myslí. Mìla jste pravdu, sleèno in¾enýrko, va¹e káva mi dùkladnì proèistila závity. V¾dy» pøeci v¾dycky mù¾eme je¹tì plavat. MOURKOVÁ To máte pravdu, Alenko! Je to poøád lep¹í ne¾ se opalovat. To extrémnì nesná¹ím. Jsem toti¾ albínka a mám znaèné problémy s pigmentem. Vidíte, jak jsem bílá? VOSECKÝ Proto¾e letos stejnì jenom pr¹í. Mù¾u pra¹tit Alenku? KOVÁØOVÁ Ale doktore. Teï jsme se pøeci domluvili, ¾e si pùjdeme spolu zaplavat. DOBRÝ k Alenì To s tím nesouvisí. Nepùjèovala sis moji bøitvu? Vím jak ráda si holí¹ svá podpa¾dí a lýtka. KOVÁØOVÁ Jardo! Zaèíná¹ být nechutný. Proè mne poøád urá¾í¹? A tak trapnì a naivnì. Celému svìtu je jasné, ¾e jsem pøíli¹ mladinká na to, abych byla ochlupena. A mimo to pou¾ívám depilaèní krém. Jen¾e mi dnes do¹el. VOSECKÝ Mám v ordinaci je¹tì celou krabièku. Pravý francouzský. Dám do nìj trochu ¾iraviny, aby byl úèinìj¹ím. Pak pùjdeme do mìsta na ko¾ní. Souhlasíte Alenko? MOURKOVÁ Mo¾ná bych ho taky zkusila. DOBRÝ k Mourkové Tak tos byla ty, kdo mi sebral bøitvu!? Okam¾itì mi ji vra». Musím si ulevit. Mám tlak jak Papinùv hrnec. MOURKOVÁ Na to by staèila pijavice. DOBRÝ Má¹ pravdu, kousni mì, saj a pij, zakousni se a rvi! MOURKOVÁ Pøed Alenkou? To je nevhodné. A stejnì jsem sterilní. DOBRÝ Tak se naka¾. Doktore, nemáte nìco v laboratoøi? VOSECKÝ Jen mor um, acylpirin a suchary. MOURKOVÁ A skalpel? VOSECKÝ Nic takového. DOBRÝ A nìjaká nebezpeèná laboratorní zvíøata? 20
VOSECKÝ Vidìl jsem tam jakéhosi hada. Myslím vodního hada. Pøiplul pøed chvílí oknem. DOBRÝ Pøi Kleopatøe { to je ono. Okam¾itì ho pøineste a pojíme ho. To by mohlo vyjít. KOVÁØOVÁ Doktore vezmìte i mnì jednu porci. Ráda bych také rozumìla øeèi zvíøat. Pøichází Dlaha. Je èásteènì prùhledný. Jde nìkolik centimetrù nad podlahou. DLAHA Alenko, Alenko tys mne velmi potì¹ila. Tvá touha po nových zku¹enostech i v této tì¾ké chvíli mne dojímá a utvrzuje mne v tom, ¾e jsem tì v¾dycky mìl ze v¹ech nejradìji. Pauza. I kdy¾ sleènu Mirku také. OBÌ sebìhnou se k nìmu Dìkujeme. KOVÁØOVÁ Po ránu jsem ale hodnìj¹í já, Mirka spí¹ odpoledne. MOURKOVÁ Opravdu Karle, v poslední zkou¹ce jsem tro¹ku propadla. Chtìla jsem Alence pomoct, ale nepovedlo se mi to. Proto jsem zmatkovala. Ale teï u¾ se zase dívám na svìt vesele. DLAHA A tak je to správné, vy moje holèièky. Holky jako vdolky. Sladké a ¾havé. Jen vás vytáhnout z trouby a zakousnout. Zapíjet kávou a dýchat jen pomalu a uvá¾livì. MOURKOVÁ Káva u¾ do¹la, Kájo. KOVÁØOVÁ Dopila jsem vám ji pane øediteli, promiòte. DLAHA Ale ne. Popustil jsem uzdu své fantásii a¾ pøíli¹. Tak¾e k vìci. Vytáhne ohromnou mapu a rozlo¾í ji. Podívejte se na to. Není to krása? DOBRÝ Èím se holí¹, Karle? DLAHA Elektrickým strojkem, èím bych se mìl holit v elektrárnì? Jardo, ty si na pokraji zhroucení. DOBRÝ Já se prostì nedoká¾u pøetvaøovat. Karle, ty se tváøí¹, jak kdyby tu byli jen dobøí a zlí, jsi naprosto èernobílý. Já nejsem bezmeznì nad¹en z toho, ¾e za pár minut budu spláchnut { to je v¹e, èím se odli¹uji od vás tøí. DLAHA Ale Jardo, ani mne má budoucnost nedìsí o nic ménì ne¾ minulost a pøítomnost je pøíli¹ krátká na to, aby tyto dvì tì¾ké kádì udr¾ela v rovnováze. Chtìlo by to vìt¹í a tì¾¹í páku. Myslím na skutek, na okam¾itý skutek, jeho¾ váha by neutralizovala tíhu toho, co neseme s tím, co na nás èeká. DOBRÝ O èem to mluví¹ Karle? DLAHA O téhle mapì a o té tro¹e semtexu, co mám v kapse. 21
DOBRÝ v extázi Teï si mi promluvil z du¹e, Karlíku. Hodíme to tady pìknì v¹echno do povìtøí. Koneènì nìkdo rozumný. ©up a bum. Ó smrti, jen pojï blí¾. Ji¾ cítím tvou mandlovou chu», ostrý zvuk kosy a nostalgický smích. Vyndá sirky. Jen pojï blí¾, podám ti sirky, ty ¹krtne¹ DLAHA vezme si sirky a oèmuchá je Ale já nemám kosu, Jardo. DOBRÝ Má¹ ale semtex, Karle. DLAHA To ano. Pøesnì o nìm jsem s vámi chtìl mluvit. ale zdáte se mi pøíli¹ rozru¹eni. Nepustíte mne vùbec ke slovu. A mnì u¾ slov a èasu vùbec zbývá jen skrovný pøídìl. MOURKOVÁ Ale to nám v¹em, Karle. DLAHA Ale kdepak, Mirko. Vy si je¹tì nìjakých skotaèinek u¾ijete. Podívej se na mapu. Vidí¹ tohle malé údolíèko? MOURKOVÁ Myslí¹ údolí mrtvých robátek? DLAHA Asi ano. Nepøeètu to bez brýlí. Ale co je dùle¾ité, podívej se na vrstevnice, sedlo høebene nad údolím je podle mapy jen osm metrù nad hladinou pøehrady. Ale ta je teï víc ne¾ ¹est metrù nad normálem. Staèí odstøelit dva metry a voda mù¾e odtýkat bokem do údolí a do Zubatého pralesa. Hladina u¾ stoupat nebude. V©ICHNI ÈTYØI No to je fantastické. Jsme zachránìni! DLAHA Vy ano. Bohu¾el nemáme zápalné ¹òùry. Budu muset rozbu¹ku odpálit pøímo v ruce. KOVÁØOVÁ s hrùzou a lítostí Tak¾e DLAHA básnivì Zahynu. Sám budu tou ¾ivou bombou, sám budu tou explodující svìtlicí, je¾ na nebi, aè ponìkud setmìlém, cestu vám uká¾e z této ¹lamastyky. DOBRÝ Poèkej Karle, neblázni, tu bombu staèí¹ odhodit. VOSECKÝ To nic neøe¹í, smetla by ho voda. MOURKOVÁ Karle, umí¹ plavat? DLAHA To je jedno. Uvìdom si ty proudy, které by mne zachvátily, kdybych bombu odhodil. Bude tam jistì spousta vírù. Radìji vybuchnu. A dost øeèí, pùjdu, je nejvy¹¹í èas. KOVÁØOVÁ Pùjdu s vámi, pane øediteli. DLAHA To nejde, Alenko, tohle je èistì moje zále¾itost. Pro¾ili jsme spolu mnoho krásného. Ke v¹emu tomu ale patøí a musel patøit dne¹ní den. Den, kdy je tøeba zaplatit úèet a :::
:::
22
neutíkat. Odejít pevným krokem, s bradou klidnou a vyrovnanou. MOURKOVÁ Myslím, ¾e mì nìco napadlo. Jardo, ty ¹pulky s drátem jak tu nechali spojaøi loni na podzim, jsou tu je¹tì? DOBRÝ Ale jo. Jsou normálnì venku na dvoøe. DLAHA Mirko nech toho. Nezmatkuj. Jiné øe¹ení, ne¾ které jsem navrhl, neexistuje. Rozebral jsem to ve své pracovnì ze v¹ech stran. Pojï mi dát pusu. Rozlouèíme se jako lidi. Bez fale¹ných emocí. Je dojat. MOURKOVÁ Ale Karle, ty si jak malej kluk. Podívej se, stránì sva¾ující se do sedla jsou relativnì prudké. Kdyby se natáhlo lano z ji¾ní stránì na severní a ty bys do¹plhal doprostøed, mohl bys bombu jen upustit na pøíslu¹né místo. Zùstal bys viset na lanì a voda by se tì ani netkla. DLAHA O tom jsem u¾ také pøemý¹lel. Problém je v tom, ¾e stránì jsou naprosto holé. ®ádný strom, ani keø. Lano není kam pøivázat. MOURKOVÁ Kdepak. Na ji¾ní stráni je velký eukalypt. DLAHA Ale na severní není absolutnì nic. KOVÁØOVÁ Teï u¾ to do¹lo i mì. Na severní stranì podr¾íme lano my s in¾enýrkou Mourkovou. Na kursech sebeobrany jsme to dìlaly mnohokrát. Viïte Mirko. MOURKOVÁ Jistì. Je to mírnì z kopce, Kájo. Vezme¹ si kotouè z kladky a z ji¾ní stránì sjede¹ k nám na severní jako lanovka. Staèí, kdy¾ v polovinì odhodí¹ bombu. Celé to nebude trvat déle ne¾ patnáct vteøin. Udr¾íme tì jako malinu! DLAHA A jak zapálím bombu, kdy¾ se budu muset dr¾et? OBÌ maminkovsky No pøeci tì povìsíme za nohy, ty ná¹ malej nebojácnej netopejrku! DLAHA Jste skvìlé! Obì. Netradièní a nápadité. K Dobrému a Voseckému: Na to byste vy nikdy nepøi¹li. V¾dycky jsem to øíkal: Mu¾ský svìt je vyèerpaný, je svìtem destrukce pøírody, stupidní moci a obecné krize. Ano, myslím si, ¾e jsme na konci cyklu, tato spoleènost u¾ víc nemù¾e, je vyèerpaná a èeká jen na velkou zmìnu, k ní¾ bezpochyby dojde. A v této zmìnì pøítomnost a podíl ¾eny jako nositelky pravých hodnot ¾ivota, zemì a dítìte bude mít nejvìt¹í dùle¾itost a váhu. OBÌ ¹kádlivì No tak, Karle, pojï u¾. Odtahují ho. DOBRÝ A VOSECKÝ ©»astnou cestu! ©»astnou cestu! 23
EPILOG Radio hraje píseò Krásná je Neapol. Vosecký se dívá dalekohledem z okna, Dobrý si hraje s injekèní støíkaèkou. Oba si mimodìk pobrukují melodii písnì. DOBRÝ Vidíte nìco, doktore? VOSECKÝ Zatím nic. Ovzdu¹í je plné prachu a kapénkové smìsi. Výbuch byl opravdu silný. DOBRÝ A zdá se, ¾e úspì¹ný. V¹echny hodnoty klesly pod normál. VOSECKÝ Mlha pomalu padá. Bude to je¹tì tak dvì tøi minuty trvat. DOBRÝ odejde a vrátí se s kocourkem Tak Micura se u¾ probral. Budeme ho muset nakrmit. VOSECKÝ Na dvojce je v lednièce je¹tì trochu mlíka. DOBRÝ Pak tam dojdeme, ne? VOSECKÝ Pùjdu tam radìji hned. Odchází. DOBRÝ bere si dalekohled a zpívá si, pøichází Vosecký Na¹el jste to? VOSECKÝ Ale jo. Mám i kastrolek. My¹i ho Micurovi schovaly za rododendrón. Jsou mrchy èím dál voprsklej¹í. Nalévá mléko do kastrolku. Micura klidnì pije. Co se tam dìje? DOBRÝ Øek bych, ¾e se Karel za¹prajc v pùlce.2 Visí hlavou dolù a holky tøepou lanem, aby k nim dojel. VOSECKÝ A Karel? DOBRÝ Blije. A není to ¾ert. VOSECKÝ To by blil ka¾dej, v jeho pozici. Píchnu mu na uklidnìnou mor um, a¾ se vrátí. DOBRÝ mile pøekvapen Jé a dole v údolí plavou òáký dìti. ©estadvacet dìtí s uèitelkou. Maj hlavy jak typický pra¾áci. VOSECKÝ To bude ta horská ¹kola. Asi vyrazili k Pøehradì o den døív. Ale proè ¹li oklikou? Tam bych je opravdu neèekal DOBRÝ dùle¾itì Dost se jich topí. Asi jsou tam opravdu silný víry. Nad¹enì: Jé a je tam taky nafouklej mu on. No ten u¾ musel bejt tuhej pìknejch pár dnù. Smrdí to a¾ sem. :::
2 Zde, podobnì jako pøi pøede¹lých pohledech do dalekohledu, je doporuèeno simulovati reálnou situaci vnì elektrárny pomocí diapositivù, které pøesnì a pøitom vkusnì a vtipnì mohou tuto popsati. Jejich zarámování do èerné "osmièky", aby iluze dalekohledu byla dokonalou, popøípadì jejich totální nevyu¾ití je ponecháno na libovùli re¾isérovì, aby ten necítil se nikterak dirigován. Poznámka autora.
24
VOSECKÝ Já nic necítim. DOBRÝ Vy nemáte dalekohled, doktore. Èoveèe, toho mu ona se dr¾í pani uèitelka. A dost køeèovitì. Zdá se, ¾e plave sem. VOSECKÝ Jakým stylem plave, Jaromíre? DOBRÝ Pøesnì nevím. To víte, musí se dr¾et mu ona. Ale zdá se mi, ¾e po bøi¹e. Jsou to nejspí¹ prsa, mo¾ná kraul nebo motýlek, ale urèitì to není znak. VOSECKÝ ®ádný znak? DOBRÝ Pøesnì tak. A vedle ní vidím òákej tmavej puntík, kterej se sem taky blí¾í. Radio zaène hrát píseò Jiøího Korna Zpívat jako dé¹» a tanèit jako on Zvuk pøíbojových vln se mísí s voláním star¹í ¾eny: "No tak Karlíèku skoè, podívej se na Esmeraldu, jak jí to jde." Køik rackù. Zoufalý hlas øeditele Dlahy: "Nemù¾u maminko, nemù¾u. Nevidíte, ¾e jsem pøivázanej?" A spousta dìtièek v dáli! Nìkterý u¾ zmizely pod hladinou, ale pár jich je¹tì plave. Jdeme se tam podívat? VOSECKÝ Kdo plave, tak toho nechte plavat. Já se jdu osprchovat, nerad bych udìlal ostudu. Jdete se mnou? DOBRÝ Micurovi zbyla trocha mlíka. Mo¾ná by ho mohl donést sleènì in¾enýrce, bude u¾ celá prokøehlá. Naposled se podívá do dalekohledu. Jdu se s vámi vykoupat doktore. VOSECKÝ Esmeralda To je hezké jméno. DOBRÝ Znal jsem jednu v Lounech, kdy¾ jsem tam slou¾il u tankistù. Mìla hluboké èerné oèi a umìla hádat z ruky. K doktorovi: Opravdu jim nechcete jít naproti? VOSECKÝ Jak jsem øekl: Kdo plave, tak toho nechte plavat. :::
:::
Oba odchází. Zhasíná svìtlo. Micura si rozvá¾nì obouvá holinky, bere zbytek mléka v kastrolku a jde s ním ven, za dìvèaty. Hraje radio. Z dálky je sly¹et øeditelùv hlas: Maminko, maminko, co jste mi to udìlala? Pomóc, pomóc, já: : : mím plavat, pøeru¹ovaný dávením. Vosecký: Kdybych mìl nù¾ky ustøihnu to a podvá¾u: : : Dobrý: Doktore, dejte tu sprchu na míò, jsem u¾ celej spaøenej! Velín zhasne a vtípky z koupelny jsou pøehlu¹eny tekoucí vodou.
V Praze 26.listopadu 1994
25
