Je čas definovat, na co jsme opravdu pojištěni. MUDr. DANIEL RYCHNOVSKÝ kandidát do Senátu v obvodu č. 59 Brno-město

Z P R AV O D A J K Ř E S Ť A N S K É A D E M O K R A T I C K É U N I E – Č E S K O S L O V E N S K É S T R A N Y L I D O V É

„Reformní zákony nepřinášejí vyšší kvalitu péče ani úspory.“ Ing. LUDVÍK HOVORKA kandidát do Senátu v obvodu č. 80 – Zlín

STRANA

6

„Je čas definovat, na co jsme opravdu pojištěni.“ MUDr. DANIEL RYCHNOVSKÝ kandidát do Senátu v obvodu č. 59 – Brno-město

Téma:

STRANA

7

ZDRAVOTN ICKÁ RE FORMA

www.kdu.cz

prosinec 2011

E D ITORI A L Vážení čtenáři, advent je v plném proudu a redakce Nového HLASu Vám jako malý předběžný dárek uchystala další tištěné číslo. Není to samozřejmě jen naše zásluha. Poděkování si zaslouží hlavně ti, kteří na něj věnovali potřebné finance. V první řadě musím jmenovat naše dva europoslance Zuzanu Roithovou a Jana Březinu, bez jejichž štědrosti bychom se neobešli. Chci ale také poděkovat všem, kteří jsou ochotni na Nový HLAS poskytnout jakoukoliv částku. Vždyť už evangelijní příběh o chudé vdově nám připomíná, že klíčová je právě ochota pomoci, nikoliv jen výše příspěvku. V této souvislosti se chci zmínit o jednom zážitku, který nás v redakci dojal: když jsme v dubnu rozeslali dotazník k předplatnému, vrátil se nám od jedné čtenářky odpovědní lístek přímo s pětisetkorunovou bankovkou. Protože k tomu nemám svolení, nebudu zveřejňovat její jméno. Ale vděčné předvánoční vzpomínky směřují i k ní! Zavedení předplatného od Nového roku jsme zvažovali dlouho a pečlivě. Nakonec jsme se rozhodli, že předplatné zavádět nebudeme. Vedly nás k tomu ekonomické propočty i snaha poskytnout HLAS těm, kteří si ho zaplatit nemohou. V prvním čísle roku 2012 nicméně obdržíte informace o tom, jak budete moci podpořit HLAS dobrovolným předplatným. Na Vás pak bude, zda HLAS přežije ekonomicky. V redakci uděláme vše pro to, abychom Vám nabídli zajímavý a hezký časopis, který uspokojí Vaše očekávání. V předvánočním čísle Vás jistě zaujme úvodník předsedy Bělobrádka, ve kterém rekapituluje roční činnost předsednictva. I v jeho hodnocení se úspěchy střídají s prohrami, ale tak už to v životě, a nejen v tom politickém, chodí. Hlavním tématem prosincového čísla je zdravotnictví. Úpravy, které prosadila současná vláda, se dotknou každého z nás. Mnohé KDUČSL opakovaně kritizovala, naši senátoři spolupracují s kolegy z ČSSD na ústavní stížnosti, ve které nejhorší zdravotnické zákony napadnou. Máme ve svých řadách lékaře a odborníky, kteří se zdravotnickému systému dlouhodobě věnují. Jejich názory mapují příspěvky na str. 4 –7. I předseda strany považuje zdravotnictví za jednu ze svých priorit a ve snaze napravit to, co současná vláda napáchala, rozhodně nepoleví. Jak jsme slíbili, pokračujeme v seriálu představování jednotlivých krajů. Na paškál jsme si tentokrát vzali Jihomoravský a Karlovarský. Uprostřed čísla (str.10 a 11) přinášíme stručný argumentář – kdo jsou křesťanští demokraté a proč mají být důležitou součástí naší politické scény. Ne náhodou jsme ho umístili tak, aby se po rozešití časopisu dal použít třeba do nástěnek nebo na jiné viditelné místo. Nejde o žádný „katechismus“, spíš o praktickou pomůcku, která může pomoci při diskuzích a polemikách. S trochou humorné nadsázky je to pomůcka třeba i k tomu, aby naše argumentace nevypadala následovně: – Jste věřící? – Ne, jsem ateista. – Opravdu? – Jako že Bůh je nade mnou! Advent má být především dobou radostného očekávání. A tak Vám i jménem svých nemnoha (ale o to výkonnějších a šikovnějších) spolupracovníků děkuji za celoroční přízeň a přeji úsměv na rtech, radost v srdci a smích v očích. Váš Martin Horálek šéfredaktor N O VÝ H LA S • Z P R AV O D A J K D U - Č S L • P R O S I N E C / 2 0 1 1

2

Lidovci sobě Odpovědná solidarita vůči lidem okolo nás je snad v té či oné míře vlastní nám všem. Jsme zapojeni do neziskového sociálního sektoru, podporujeme adopce na dálku, přispíváme k chodu našich farností. Nyní je ale třeba, abychom my, lidovci, byli solidární i navzájem. Jak jsem upozorňoval i ve svém projevu na posledním sjezdu strany, hlavní vnitro-lidoveckou solidaritu potřebujeme vytvořit mezi moravskými a některými českými okresy. Zkušenosti z posledních parlamentních voleb (byl jsem lídrem v Karlovarském kraji) mě utvrdily v tom, že není totéž být lidovcem na Moravě a v misijních českých územích – mezi ně řadím nejen Čechy západní a severní, ale i střední. Na těchto územích máme bratry a sestry, které silou vlastního přesvědčení drží vztyčen lidovecký prapor, ale politický úspěch již dlouhá léta neochutnali. Potřebují proto intenzivně dobíjet baterky, aby mohli dál politicky fungovat. A my všichni potřebujeme je: každý hlas, který nám bratři a sestry v těchto nelidoveckých krajích vybojují, se bude nám všem velmi hodit při návratu přes pětiprocentní hranici. Toto předsednictvo strany si přeje, aby si konkrétní moravský okres vybral partnerský český okres a zahájil spolupráci, ukázal usměvavou tvář lidovectví. Tyto vztahy bude třeba pěstovat nejen na úrovni politických vyjádření, ale konkrétních mezilidských vztahů. Nadcházející plesová sezóna je k tomu výbornou příležitostí. Kdo zažil nádherné krojované plesy v Čejkovicích, Dolních Bojanovicích, spojené s náročnými ochutnávkami vína, ví, o čem mluvím. Věřím, že tato vnitro-lidovecká solidarita může přispět k tomu, že bude více změn á la Jáchymov. V tomto městě Karlovarského kraje žádná místní organizace do r. 2009 nefungovala. Dnes má 23 členů a – díky nasazení několika nadšenců – získala v komunálních volbách tři mandáty z 15 možných a radního. Jsem také přesvědčen, že nové vztahy budou obohacením pro všechny zúčastněné: lidé jsme sympatičtí, jak musíme objektivně a pokorně uznat, a pěkně je nejen na Moravě, ale i v Čechách. ■ Pavel Svoboda, místopředseda KDU-ČSL

Přejeme požehnané Vánoce plné radosti, naděje a hodně spokojenosti i optimismu do příštího roku 2012

Nový HLAS • Zpravodaj KDU-ČSL • Vydává Nový HLAS, s.r.o. (jednatel Mgr. Pavel Hořava), připravuje Redakce Nového HLASu Ústřední kanceláře KDU-ČSL. Šéfredaktor: Martin Horálek • Redakce: MUDr. Markéta Knobová • Adresa redakce: Karlovo nám. 5, Praha 2, 128 01, http://hlas.kdu.cz, e-mail: [email protected]. Telefon: 226 205 342. Vydavatel: Nový HLAS, s.r.o., Karlovo nám. 5, Praha 2, 128 01. Tisk: PAMAT, s.r.o., tiskárna Pressart, Sámova 12, Praha 10, 101 00 Registrační číslo: MK ČR E 6611. ISSN: 12 13 –7049

www.kdu.cz

ÚVODNÍ SLOVO

V příštím roce skočíme do sedel! Vážení čtenáři Nového HLASu, dámy a pánové, milé sestry, vážení bratři. Je to již rok, co bylo zvoleno nové předsednictvo. Předsednictvo až na Pavla Svobodu nové, nezkušené, posílené novopečeným senátorem Petrem Šilarem. Je tedy třeba zhodnotit uplynulý rok z pohledu předsedy KDU-ČSL. Osobně jsem za toto období měl nespočet schůzek s lidmi zajímavými, důležitými a inspirativními. Při setkávání s členskou základnou a s voliči jsem kromě západních Čech a Ústeckého kraje navštívil všechny regiony naší republiky, i toto ale, jak doufám, brzy napravím. Najezdil jsem sám, nemám totiž řidiče, přes 45.000 km. Měl jsem mnoho desítek besed, schůzí a společenských akcí. Odhadem jsem se setkal s necelými dvěma tisíci občanů při debatách. Tato fáze byla velmi náročná fyzicky i psychicky. V Moravskoslezském kraji jsem měl např. během 35 dnů pobytu 32 setkání. Jet třeba i několik set kilometrů, dvě hodiny debatovat a pak zase pokračovat dále není jednoduché. Přesto toto úsilí nepovažuji za ztrátu času. Každopádně v dalším roce musím tuto aktivitu značně omezit. Existují videonahrávky s mými vystoupeními a lze si je na youtube najít. Také jsme krajským tajemníkům pro zájemce např. na výroční schůze nabízeli tyto záznamy na DVD. V předsednictvu, kde pouze já jako předseda a Pavel Hořava jako generální sekretář jsme placeni stranou, a můžeme se tedy plně věnovat KDU-ČSL, jsme byli doplněni senátorem Petrem Šilarem, který je také politikem na plný úvazek. Ostatní členové předsednictva pak dělají práci pro stranu ve svém volném čase. Tato situace nemá v posledních dvaceti letech v KDU-ČSL obdoby. Mimořádný výkon právě těch členů předsednictva, kteří se teprve po skončení pracovních povinností mohou vrhnout na práci pro stranu, je třeba ocenit. Nesnadná komunikace v předsednictvu daná i tím, že z logistických důvodů jsme předsednictva, Celostátní výbory a senátní klub kumulovali do jednoho dne, způsobila, že se nakonec Petr Šilar funkce v předsednictvu vzdal a odstoupil. Je senátorem, má na starosti jako garant senátní volby, komunální politiky, je starostou, předsedou senátního výboru a pochopitelně tak na něj bylo uvaleno mnoho starostí, které se nedaly asi úplně kombinovat. Zodpovědně se rozhodl uvolnit místo někomu jinému. Jeho zdůvodnění, že kromě vytížení měl i spory s předsedou, nemohu úplně akceptovat. Spory přece patří do politiky a v každém zdravém politickém orgánu k nim dochází na místní, okresní, krajské i celostátní úrovni. Neshodujeme se často i s jinými členy předsednictva, ale neodstupujeme kvůli tomu. Proto mě odstoupení Petra Šilara mrzí. Nicméně to beru jako fakt a oceňuji, že nelpěl na funkci a hlásí se dále do práce pro KDU-ČSL.

N O VÝ H LA S • Z P R AV O D A J K D U - Č S L • P R O S I N E C / 2 0 1 1

Na uvolněné místo 1. místopředsedy byl zatím navržen v Pardubickém kraji Jan Kasal, který však opakovaně tuto kandidaturu odmítl. Já sám jsem již na minulé Celostátní konferenci jasně řekl, že na rozdíl od sjezdu si veřejně řeknu jméno. Je jím Marian Jurečka. Byl na sjezdu v druhém kole protikandidátem Petra Šilara, jeho časové možnosti i naše spolupráce v předsednictvu se mi k tomu jeví jako optimální. Pokud bude Marian 1. místopředsedou zvolen, vznikne poté nutnost zvolit řadového místopředsedu. Jsem rád, že Jihočeši navrhli Jana Bartoška, který pracoval v neziskovém sektoru s drogově závislými a nyní působí jako místostarosta Dačic. Také z Prahy přišel kvalitní návrh na Libora Galatíka, který je pražským předsedou KDU-ČSL a podniká, Středočeši navrhli Ludvíka Hovorku. Je dobře, že bude z koho vybírat, snad přijde více návrhů a věřím, že Celostátní konference rozhodne dobře. Jako předsednictvo jsme vydali celou řadu tiskových zpráv, dělali jsme tiskové konference a také jsme iniciovali a zorganizovali Petici proti nespravedlivé důchodové reformě. Bohužel se k ní nepřipojilo mnoho našich členů i funkcionářů. CK nám uložila, abychom obdobně vystoupili vůči zdravotnické reformě. Vzhledem ke schválení Parlamentem a podepsání zákonů prezidentem již petici organizovat nebudeme, ale naši senátoři se připojí k ústavní stížnosti proti tzv. zdravotnické reformě. V předsednictvu jsme vypracovali také argumentář pro členy, aby mohli v debatách se svými blízkými argumentačně vyvracet některé mýty, které o nás pořád přetrvávají. Bude opět uveřejněn v Novém HLASu, tentokrát v tomto tištěném čísle. Také jsme vypracovali argumentář ke změně názvu strany. Je třeba, pokud bude poptávka po tomto kroku, aby v členské základně byl důsledně prodiskutován. Také pracujeme na návrzích na změnu loga. Důležitější je však práce na programu a především na medializaci strany. Mnoho našich členů je oprávněně přesvědčeno, že se neobjevujeme v médiích tak, jak tomu bylo dříve. Je to ale pochopitelné. Vypadli jsme z „první ligy“, při vší úctě k Senátu,

www.kdu.cz

3

Z D R AV O T N I C T V Í do „krajského přeboru“. Tedy nejsme ve vládě ani v Poslanecké sněmovně, ale pouze v Senátu. Nejenže se velká politika dělá ve Sněmovně, ale navíc v Senátu má absolutní většinu ČSSD, a naše možnost ovlivnit rozhodnutí Senátu hlasováním je pak malá. Nejsme ani tím pověstným jazýčkem. Proto také média o nás neprojevují takový zájem, na jaký jsme byli zvyklí v dobách poslanců a ministrů. Zde má předsednictvo velké rezervy a jsem přesvědčen, že po nástupu nového manažera krajských voleb a vybrání specialisty na PR strany se posuneme dál. Vše závisí na penězích, ale vypadá to, že na konci tunelu je vidět světlo. Celostátní výbor má jistě v práci také svoje limity. To, že dokonce dvakrát nebyl usnášeníschopný, považuji za velice negativní signál. Nejen účast, ale i připravenost některých členů tohoto orgánu má svoje rezervy. Věřím, že si to všichni členové tohoto orgánu brzy uvědomí. U Celostátních konferencí, což je nejvyšší orgán strany mezi sjezdy, byla účast také velmi slabá a pohybovala se jen těšně nad 50 %. Jsem rád, že po tlaku vedení strany někteří členové CK, kteří se jednání neúčastnili, odstoupili a uvolnili tak místo jiným delegátům. Poslední CK pak již měla účast 80 %. Do konce roku představíme dlouhodobou strategii rozvoje strany. Jedním z důležitých úkolů členů je vzdělávání. Tady nemůžeme být spokojeni s účastí našich vrcholných činovníků na vzdělávacích akcích. Buď si nechtějí udělat čas, nebo si myslí, že už vše vědí, nebo je to nezajímá. To je ovšem škoda. Velký dík patří všem, kteří finančně straně přispívají. Je důležité přiložit ruku k dílu, děkuji všem za obětavou a potřebnou práci, ale bez peněz se politika také dělat nedá. Proto musím velmi vřele poděkovat všem, kteří straně finančně pomáhají. Taktéž všem Vám, kteří jste výzvu vedení strany k dobrovolnému členskému příspěvku vzali vážně a přispěli jste svým krajským organizacím. V některých krajích to byly částky velmi zajímavé, jinde se členové k této výzvě otočili zády. KDU-ČSL v současné době splácí dluhy. 30 % našich závazků bude letos splaceno, tzn. 13 milionů korun. Tato částka nám samozřejmě chybí k tomu, abychom mohli mít za více peněz více politické muziky. Věřím, že se k nám i podnikatelé budou vracet, protože sponzorovat stranu, která není jen marketingovým projektem, ale čitelnou a stabilní stranou tradiční formy i obsahu, pro ně bude zajímavé. I byznys potřebuje stabilitu. Přesto nemůžeme zůstat „klidnou silou“. Musíme být silou razantní, abychom zase posílili. Jsem si toho vědom a doufám, že Ideová konference v lednu, s podtitulem Zodpovědná solidarita, a březnová programová konference ukážou voličům, že máme co nabídnout. Potřebujeme podporu známých tváří z odborného, zejména ekonomického světa, kteří nám pomohou s návratem k pozornosti médií. Bohužel, nestačí mít věcná řešení problémů, je třeba je také „umět prodat“. To je to, co nám chybí a na čem intenzivně pracujeme. Přestože jsem čekal, že budeme za rok o kus dále, při racionálním zhodnocení možností jsme i tak neudělali málo. Připravuje se změna stanov a kampaň do krajských a senátních voleb. Jsem přesvědčen, že po roce stabilizace, seznamování a hledání v příštím roce skutečně skočíme do sedel! Nebojme se, ale nespoléhejme opovážlivě na cizí pomoc! Musíme si pomoci sami, každý z nás svojí měrou. Pak se úspěch dostaví. Pevně tomu věřím. ■ Váš Pavel Bělobrádek předseda KDU-ČSL


4

Od systému zdravotní péče dostaneme to, co si zasloužíme

Moje oblíbená debata s vrstevníky (cca 40 let věku) na téma zdravotnictví začíná otázkou na havarijní pojištění jejich auta. Aniž bych jakkoli chtěl zlehčovat význam zdraví a srovnávat jej s problémy porouchaného auta, je to docela pěkný příklad určitého fenoménu zatmění mysli či vytěsnění nepříjemného problému. Většina mých přátel mi na mou otázku celkem bez přípravy začne vysvětlovat, jaké výhody má jejich pojištění, co všechno jim pojistka zajišťuje za jistoty a kolik museli pročíst smluv, než se rozhodli pro tu nejlepší. Aniž bych si byl jist, že dostanou všechno, v co doufají, je na nich dobře vidět, jak zvažovali, komu budou platit své peníze a komu tím svěří svůj osud v případě karambolu. Pak ale následuje jakoby zákeřná otázka na to, kolik platí zdravotní pojištění a co za něj dostanou, pokud dojde ke zdravotnímu karambolu. Je až komické, že většinou každý ví, kolik platí na pojistném, ale nikdo neví, co za své pojištění dostane. Je komické, jak zkreslené jsou představy o plnění v případě pojistné události – nemoci. Prameny těchto představ jsou většinou živeny proudem informací z televizních seriálů, jako jsou Ordinace v růžové zahradě či Doktor House, v lepším případě Nemocnicí na kraji města, což jsou seriály fajn pro pobavení, ale nevhodné pro poučení o zdravotním systému. Dalším zdrojem bývají informace z večerních zpráv typu – po reformě bude na drahé léky a péče bude kvalitnější. Je mi to moc líto, ale dnešní čtyřicátníci, stojící na prahu období čerpání zdravotní péče, dostanou to, co si zaslouží. Nemají smlouvu, podle které by se domáhali péče o své neduhy, nestarají se o to, co jim stát připravuje a čerpají informace ze zdrojů rovných „červené knihovně“. A co vy, jaké máte havarijní pojištění? ■ MUDr. Tom Philipp místopředseda KV KDU-ČSL Praha

www.kdu.cz

Z D R AV O T N I C T V Í

Co (ne)můžeme očekávat od zdravotnictví Ačkoliv zdravotnictví ovlivňuje zdravotní stav populace jen z 10–15 %, celá laická i odborná veřejnost, poskytovatelé, plátci i příjemci zdravotní péče očekávají od každé vlády reformu tohoto resortu. Každou z uvedených skupin však zajímá něco jiného. Pacienti si přejí vysoce odbornou péči poskytovanou ochotnými a laskavými zdravotníky v kteroukoliv hodinu, nejlépe „s dodávkou do domu“. Zdravotníci si přejí pracoviště dokonale vybavená moderními technologiemi i léky, aby mohli poskytovat péči, jaká je od nich očekávána, tedy na evropské či světové úrovni. V neposlední řadě požadují také ohodnocení na evropské či světové úrovni. Plátci péče, tedy zdravotní pojišťovny, si přejí, aby objem poskytované péče byly schopny profinancovat. (A dodavatelé technologií a léků mají zájem své produkty co nejlépe prodat.) Vládní moc má nesnadný úkol rozhodovat ve jménu obecného blaha mezi těmito různými jednotlivými zájmy. Není mi známo, že by někde ve světě zdravotnictví mělo přebytek prostředků, jednotlivé státy se liší spíše větším či menším nedostatkem. Stejně tak nebyl vynalezen ideální systém organizace zdravotní péče. Zdravotnické systémy lze schematicky rozdělit do tří modelových skupin: na jedné straně je systém založený na volném trhu a konkurenci, opačným protipólem je zdravotnictví státem řízené a regulované a uprostřed má své místo systém s povinným, všeobecným, zákonem nařízeným zdravotním pojištěním. Naše starší generace má zkušenost se systémem sjednoceného státem řízeného zdravotnictví (ústavy národního zdraví a hygienické stanice s různými přívlastky). Transformace po roce 1989 započala destrukcí: síť ÚNZů (nejprve krajských, poté i okresních) se rozpadla, byla zlikvidována struktura okresních, krajských a hlavních odborníků, došlo k dočasnému rozpadu zdravotnické informační soustavy. Svobodný charakter zdravotnických profesí našel svůj výraz v zákoně o vzniku lékařské, stomatologické a lékárnické komory (zákon ČNR č.220/1991 Sb.). Zákony o všeobecném zdravotním pojištění (č. 550/1991 Sb.) a o Všeobecné zdravotní pojišťovně (č.551/1991 Sb.) měly zajistit nalezení potřebných finančních zdrojů. Tzv. zdravotní pojištění je však pouze další, „zdravotní daní“ a na rozdíl od prvotních představ vícezdrojového financování se stalo prakticky jediným pramenem prostředků nejen pro provoz, ale i pro reprodukci převážné většiny zdravotnických zařízení. Vznik dalších zdravotních pojišťoven (zákon ČNR č. 280/1992 Sb.) nepřinesl

do systému nic nového vzhledem k následné unifikaci jejich činností. Zákon ČNR č. 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních nastartoval proces privatizace ve zdravotnictví. Ale ani privatizace není samospasitelná. Zdraví není „komodita“, se kterou lze volně obchodovat. S jakými problémy se musí resort zdravotnictví vyrovnávat? Bez nároku na úplnost a pořadí důležitosti si definujme alespoň některé: Populace stárne (zatímco na začátku roku 2006 byl podíl obyvatel starších 65 let jen 14,9 %, podle střední varianty projekce bude k 1. 1. 2066 tato věková kategorie tvořit už 32 % obyvatel ČR, tj. 3,41 mil. –


dle http://www.mpsv.cz/cs/7221) a lidé ve vyšším věku spotřebovávají více zdravotní péče. Struktura výdajů zdravotnických zařízení se mění ve prospěch osobních nákladů, tím se sice přibližujeme vyspělým zemím, ale pokud současně neporoste objem disponibilních prostředků, neudrží vedení nemocnic vyrovnané hospodaření. Stejně tak se dostávají do problémů zdravotní pojišťovny, zejména VZP, jejíž výdaje rostou rychleji než příjmy. Obecně lze říci, že zdroje veřejných prostředků na zdravotnictví nejsou neomezené, proto ani poskytovaná péče nemůže být bezbřehá. Ale bez peněz nelze úspěšné léčit a stát nemůže na tuto svou úlohu rezignovat. Nic není zadarmo, ani dosažení či udržení zdraví. Bylo již popsáno mnoho papíru popisem stavu a návrhy řešení (např. Návrh reformy zdravotnictví Miroslava Macka v r. 1966, „kulaté“ a „hranaté“ stoly, různá fóra a zdravotnické semináře), zatím jsme však spíše deformovali, než reformovali. Ale protože nám všem jde o život (v případě zdravotnictví mnohdy doslova), nevzdáváme se. ■ MUDr. Vladimír Říha člen KV KDU-ČSL Praha

www.kdu.cz

5

Z D R AV O T N I C T V Í

Dopady zákonů takzvané zdravotnické reformy na každého z nás Poslanci vládní koalice ODS, TOP 09, Starostů a nezávislých, VV, přehlasovali ve všech případech zamítavé stanovisko senátu k zákonům tzv. zdravotnické reformy a od Nového roku se musí občané připravit na nejzávažnější změny ve zdravotnictví od roku 1990. Ústavou zaručené právo každého občana na bezplatnou lékařskou péči je v nových zákonech nahrazeno povinností zaplatit za veškeré zdravotní služby, které nebudou poskytovány v nejlevnější (základní variantě). Bohužel, nikde v zákoně není uvedeno, co je obsahem této nejlevnější – základní varianty péče, na kterou bude mít každý nárok ze zdravotního pojištění. Oproti tomu přehled zdravotní péče v rozšířené variantě (za příplatek) bude popsán ve vyhlášce, kterou ministerstvo teprve vydá. Občané se tak musí připravit na to, že budou platit poměrně hodně peněz, pokud se nespokojí s nejlevnějším lékařským výkonem. V ústavní Listině základních lidských práv a svobod je přitom zakotveno, že občané mají právo na bezplatnou lékařskou péči na základě zákona a rozsah hrazené péče musí být obsažen přímo v zákoně. Za každý den pobytu v nemocnici zaplatí lidé nově poplatek 100 Kč. Volně prodejné léky, které nemusí být na lékařský předpis, nebudou již ani částečně hrazeny zdravotními pojišťovnami a lidé si je budou muset kupovat za plnou cenu. Kvůli zvýšení DPH o 4 % zdraží veškeré léky a zdravotnické prostředky. Největší změny přináší Zákon o zdravotních službách, který nahrazuje starší, dosud platné zákony. Ministerstvo zdravotnictví se návrhem zákona zbavuje odpovědnosti za rozvoj zdravotnictví a vlivu na tvorbu sítě zdravotnických zařízení. Ministerstvo tak již nebude moci ovlivňovat, zda se někde postaví, či nepostaví nová nemocnice, nebo jestli se některá zruší. Zákon účelově zavádí nové pojmy, zásadně odlišné od několik desetiletí vžitých a ustálených názvů. Všechna zdravotnická zařízení budou nově zahrnuta pod jeden anonymní pojem – poskytovatel zdravotních služeb. Dojde k zásadnímu omezení dosavadních práv pacientů. Právo pacienta na péči podle posledních poznatků vědy bude omezeno ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti zdravotnického zařízení. To znamená, že stejné zdravotní služby

mohou být různými poskytovateli zdravotních služeb poskytovány podle konkrétních podmínek na různé úrovni. Občané tak již nebudou mít záruku poskytování kvalitní správné péče a při pochybení zdravotnického zařízení se nedovolají svého práva na kvalitní péči u soudu. Toto ustanovení je v rozporu s mezinárodní Úmluvou o lidských právech a biomedicíně, která jasně stanoví, že: „Jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními standardy.“ Občané si již nebudou moci svobodně zvolit lékaře, ale jenom poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnické zařízení tohoto poskytovatele. Nemocnice již nebudou mít povinnost hospitalizovat dětské pacienty na samostatných dětských odděleních, ale jenom na samostatných pokojích, například vedle pokojů dospělých pacientů. Bez souhlasu občanů bude vytvářena obrovská databáze tzv. Národního zdravotnického informačního systému o veškerých nejintimnějších údajích souvisejících se zdravotním stavem a onemocněním každého z nás a našich rodinných příslušníků, o způsobech léčby, o veškerých diagnostických údajích, poměrech v rodině, osobní, rodinné a pracovní anamnéze pacienta, posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o poskytovaných službách, o výkonu povolání nebo zaměstnání, o výkonu služebního poměru. Tyto informace budou propojeny s veškerými identifikačními údaji pacienta včetně rodného čísla a s veškerými identifikačními údaji všech lékařů, kteří péči poskytovali, včetně identifikačních údajů posledního zaměstnavatele paci-


6

enta. Tato databáze nemá na světě obdoby, znamená obrovský průlom do lékařského tajemství, obrovské riziko zneužití. Databáze může zahrnovat cokoliv, co se týká pacienta a jeho léčení, např. databáze zdravotní dokumentace (zdravotních záznamů) všech pacientů a všech zdravotnických zařízení nebo záznamy lékáren, jaké léky byly pacientům vydány (centrální úložiště). Tyto informace budou ministerstvem pověřenou firmou shromažďovány na internetu ve spojení s rodným číslem každého z nás. Bude se jednat o velmi citlivé údaje (například o potížích psychologických, kožních, sexuologických, urologických, o užívání antikoncepce, záznamy o potratech, o nevyléčitelných nemocech apod.). Důsledkem možného zneužití této databáze může být například nepřijetí do pracovního poměru, neposkytnutí úvěru či hypotéky, odmítnutí uzavření pojistky, skandalizování politicky nepohodlných lidí apod. Tato část zákona je evidentně protiústavní a v rozporu se směrnicí EU o zpracování osobních údajů. Návrh zákona neúnosně zvyšuje administrativu lékařů a představuje zásadní ohrožení malých lékařských praxí velkými řetězci zdravotnických zařízení. Všem zdravotnickým zařízením zákon ukládá zbytečně celou řadu nových povinností – např. všechna zdravotnická zařízení se musí povinně zaregistrovat podle nového zákona, musí s každým pacientem sepisovat individuální léčebný plán, zasílat údaje do národního informačního zdravotnického systému, povinně zveřejňovat veškeré, i velmi citlivé údaje o zdravotnících na internetu, nabízet sortiment poskytovaných zdravotnických služeb a sepisovat protokoly o seznámení pacientů s cenou hrazených a nehrazených služeb. Všechny tyto nové povinnosti povedou k tomu, že lékaři budou mít mnohem méně času na vlastní léčení pacientů. Za porušení i těchto administrativních povinností přitom hrozí lékařům statisícové pokuty, případně ztráta licence. Velikost sankcí je pro malé praxe likvidační a při opakovaném porušení jim hrozí odebrání licence, čímž jsou lékařské praxe zásadně ohroženy. Zákon tak

www.kdu.cz

Z D R AV O T N I C T V Í zcela jednoznačně a nepokrytě zvýhodňuje velké poskytovatele zdravotnických služeb, zejména zdravotnické řetězce – koncerny, které již dnes skupují nemocnice a lékařské praxe. Ve svém důsledku tyto zákony přinášejí nepřijatelné omezení práv občanů na zdravotní péči podle Listiny základních lidských práv a svobod a narušení funkčního systému zdravotnictví v České republice. Zákony jsou ve zřejmém rozporu s ústavní Listinou základních lidských práv a svobod, se směrnicí EU 95/46/ES o zpracování osobních údajů a čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Poslanci KDU-ČSL v minulém volebním období zabránili privatizaci nemocnic i zdravotních pojišťoven a projednávání a schválení téměř stejných zákonů v roce 2008 a 2009. Poslední překážkou, aby tyto protiústavní zákony mohly začít platit, bude Ústavní soud, který je může zrušit. Předpokladem zrušení těchto zákonů, které velmi ublíží lidem, je kvalitně vypracovaná ústavní stížnost, na které by se měli aktivně podílet senátoři KDU-ČSL.

Uvedené zákony nepřinášejí vyšší kvalitu péče o pacienty ani úspory ve zdravotnictví, jsou napsány pro usnadnění rozrůstání velkých zdravotnických řetězců a pro růst jejich zisků, na úkor všech nás. Zřejmě velmi brzy u nás nastane situace obdobná jako na Slovensku, s jedním malým rozdílem – na Slovensku jsou pacienti rukojmími Penty, v České republice budeme zřej-

mě všichni rukojmími Agelu. K tomu ještě chybí odstátnit a prodat nemocnice, sloučit některé zdravotní pojišťovny a přetvořit je na obchodní společnosti, ale i na tom se již usilovně pracuje. ■ Ing. Ludvík Hovorka bývalý poslanec a člen Odborné komise KDU-ČSL pro zdravotnictví

Solidární zdravotní pojištění... Sleduji diskusi o domácích porodech, zejména ve vztahu k poslednímu rozsudku, kdy soud odsoudil porodní asistentku k náhradě škody vůči zdravotní pojišťovně ve výši 2,7 mil. Kč. Je to průlomové rozhodnutí, které naznačuje, že solidární zdravotní pojištění není možné využívat svévolně a opomíjet riziko, které vytvářím vlastní neopatrností. Nejsme na to zvyklí – stále je zakořeněna představa, že vše je zadarmo a také vše je dovoleno. Předpokládejme, že soud vyšší instance rozsudek zmírní – nicméně jde o principiální precedentní rozhodnutí. Zásadní otázkou je, kam až sahá hranice lidských práv při rozhodování o domácím porodu, při kterém mohou vždy nastat komplikace, bude-li nutno následnou nákladnou péči hradit ze zdravotního solidárního pojištění. Liberální přístup v této věci ostře kontrastuje se zásadami poskytování péče lege artis, kde lékař je povinen ke stanovení diagnózy a správného léčebného postupu využít všechny dostupné diagnostické metody – aby podle zákona byl schopen léčit pacienta na sou-

časné úrovni medicínského poznání. Toto velmi ostře kontrastuje s prosazováním domácích porodů, u kterých stejně jako u všech porodů nikdy nelze vyloučit komplikace. Chybí zde ale odpovídající zázemí nemocnice, kde je možné rychle zasáhnout. Nedávno byla odsouzena brněnská záchranná služba za to, že lékař nechal převézt dítě z domácího porodu do nemocnice, protože si nebyl jistý, zda není ohroženo. Leželo téměř hodinu spojeno s porozenou placentou, protože doma nedokázali podvázat a přerušit pupečník. Dítě bylo 3 dny na sledování v nemocnici – přesto lékaře i záchrannou službu soud odsoudil k pokutě 100 000 Kč, protože porušil lidská práva matky. Preferoval zdraví dítěte a nechal je s matkou proti její vůli odvézt do nemocnice. Ze zákona byl totiž povinen chránit zdraví dítěte i proti vůli rodičů, když situaci vyhodnotil jako naléhavou.


Dva diametrálně odlišné rozsudky, kdy bude na naší justici, jakými dalšími judikáty stanoví pravidla hry. Své budou muset říct i zákonodárci, aby bylo jasné, co se může, a co se již nemůže, má-li to být hrazeno ze solidárního pojištění. Následky totiž mohou být nákladné nejen o komplikace, vznikající bezprostředně po nezajištěném porodu, ale celoživotní, které jsou pak mnohokrát dražší. Chybí institut privátního připojištění, kdy se mohu pojistit na riziko, které vytvářím svým vlastním rozhodováním. Příkladem může být pojištění při provozování nebezpečných sportů, kdy následky nehradí základní zdravotní pojištění; známe to všichni při cestách do zahraničí. Svévolně utracené peníze pak chybí tam, kde jich je nejvíce potřeba, třeba při léčbě v dětské onkologii, léčbě sklerosy multiplex apod. Solidární systém není bezedný a zdravotní pojišťovny již nemají téměř žádné rezervy. Je čas přesněji definovat, na co jsme opravdu pojištěni. ■ MUDr. Daniel Rychnovský chirurg a bývalý 1. náměstek primátora města Brna

www.kdu.cz

7

K R A J S K É V O L BY

Jihomoravský kraj STANISLAV JURÁNEK náměstek hejtmana, senátor

■ Jaké je postavení KDU-ČSL ve vašem kraji? Velmi dobré postavení, které náš kraj vždy měl, se v posledních třech letech mírně zhoršilo. Zvítězil jsem sice v senátních volbách, ale po dvou volebních obdobích, kdy jsem byl hejtmanem Jihomoravského kraje, jsme o tento významný post přišli. Stále však máme 18 zastupitelů a jsme druhým největším klubem v zastupitelstvu kraje. Máme celkem šest uvolněných zastupitelů (dva náměstky, tři radní a jednu předsedkyni výboru). Bohužel i přes relativně dobrý výsledek v komunálních volbách (6 mandátů) se nám nepodařilo udržet naše postavení v koalici a po 20 letech jsme poprvé v opozici a nemáme zastoupení v Radě

města Brna. Tato ztráta vlivu je pro nás velmi bolestná. ■ Jaký je váš cíl pro krajské volby? V posledních krajských volbách (2008) jsme získali o 20 tisíc hlasů víc, než v předchozích krajských volbách (2004), avšak kvůli nebývale velké volební účasti a i faktu, že krajské volby byly pojaty jako republikové referendum, jsme přišli o dominantní krajské postavení s hejtmanem v čele. Naším cílem tedy musí být znovu zvítězit. ■ Jaké téma považujete pro váš kraj za stěžejní? Domníváme se, že ani v těchto volbách nebudou rozhodovat výhradně krajská témata. Už nyní pracuje minimálně


8

jedna velká strana systematicky na tom, aby krajské volby opět byly pojaty jako celorepublikové referendum o vládě. Krajská témata tedy půjdou výrazně do pozadí a převládne momentální nálada nějakého aktuálního celostátního problému. I na nás je, abychom nezůstali v této hře stranou a vypíchli jedno-dvě zajímavá témata, která dříve, než nám je někdo vezme, zviditelníme dostatečně sami U nás v kraji bude jistě aktuální školství, a protože se nepříjemné změny týkají i naší strany, která je na kraji v koalici, tím spíš se musíme zaměřit na vhodné téma celostátní. V souvislosti s hospodářskou krizí a s našimi tradičními tématy se nám generuje jasná oblast – rodina a nezaměstnanost. Jen je třeba promyslet, jak vše správně uchopit – krátce, výstižně a populárně. ■ Půjdete do krajských voleb v koalici, nebo samostatně – a proč? Neuvažujeme o koalici, do krajských voleb půjdeme samostatně. Nejsme malou stranou, v regionu máme velkou členskou základnu (7 tisíc členů) i velký voličský potenciál. V posledních volbách do PSP jsme získali podporu přesně 50 000 voličů a těm jsme zodpovědní. Musíme předložit jasné výsledky i jasné odhodlání a jako autonomní strana po pádu znovu povstat a pokračovat na cestě, které věříme.

www.kdu.cz

K R A J S K É V O L BY

Karlovarský kraj M AR E K POL E D N Í ČE K předseda KV KDU-ČSL v centru našeho zájmu bude zejména rozvoj dopravy, ochrana životního prostředí, rozumné odpadové hospodářství, zlepšení stavu zdravotnictví, zvýšení kvality školství, podpora kultury, nové pracovní příležitosti a rozvoj cestovního ruchu.

■ Jaké je postavení KDU-ČSL ve vašem kraji? Postavení KDU-ČSL v Karlovarském kraji je tradičně komplikované. Krajská organizace má cca 300 členů. Léta se nám nedaří uspět v parlamentních ani senátních volbách. Poměrně úspěšní jsme ve volbách krajských a komunálních. Na poslední koaliční kandidátce se nám podařilo získat dva mandáty pro KDU-ČSL. V komunálních volbách jsme získali 24 mandátů a podařilo se obhájit pozici starosty ve městě Bečově.

nás stěžejní. Podrobný rozbor jednotlivých volebních témat se teprve připravuje, ale již dnes lze konstatovat, že

■ Proč půjdete do krajských voleb v koalici? Vzhledem k tomu, že KDU-ČSL má v Karlovarském kraji cca 3% podporu, rozhodli jsme se svoje síly spojit s dalšími subjekty. V tuto chvíli máme podepsanou dohodu se Stranou Zelených a před samotným finále je jednání s karlovarským hnutím O co jim jde?!. Počítáme také s tím, že naše uskupení s názvem Koalice pro Karlovarský kraj svojí kandidaturou podpoří také řada významných nezávislých osobností. Byť by výše uvedené složení volební koalice mohlo působit nesourodě, již dnes můžeme společně konstatovat, že nás pojí skutečnost, že naše politiky stojí na principiálních základech. Naše principy se nevylučují a pro všechny zúčastněné subjekty je velice důležitá poctivost při správě veřejných statků.

■ Jaký je váš cíl pro krajské volby? Hlavním cílem je překročit 5% hranici a udržet se v krajském zastupitelstvu. Veškeré naše úsilí bude směřovat k tomu, abychom získali alespoň 5 mandátů. Jen tak budeme moci vyjednávat o smysluplném zapojení do nového vedení kraje. ■ Jaká témata považujete pro váš kraj za stěžejní? Protože připravujeme koaliční kandidátku, je otázka společných témat pro


www.kdu.cz

9

ARG UME NTÁŘ

Následující text je souhrnem nejdůležitějších argumentů, které by měl znát každý člen naší strany, aby mohl dobře argumentovat lidem ve svém okolí a vysvětlit jim, proč je dobré volit KDU-ČSL. Využijte ho jako podklad pro diskusi s našimi členy i příznivci…

Odkud a kam lidovci jdou… 1. Kdo jsme? Křesťanskodemokratická, konzervativní strana položená na křesťanských hodnotách a principech. Desatero, evangelijní zvěst lásky k druhým a křesťanská sociální nauka jsou východisky našich politických kroků. Nezastupujeme jakoukoli církev či náboženskou společnost. Jsme politickou stranou, nikoli církevním spolkem. Demokracie je pro nás systémem vlády občanů prostřednictvím volených zástupců, nikoli vládou jednotlivců a firem uskutečňovanou prostřednictvím politiků a stran. Politika je pro nás služba bližním, nikoli zdroj obohacení některých vyvolených na úkor ostatních. Odmítáme propojení byznysu a politiky. Politická strana je pro nás společenstvím lidí, kteří se dobrovolně a nezištně chtějí podílet na budování našich obcí, regio-

JUDr. František Nosek

nů a této země, kteří usilují o její demokratickou, svobodnou a sociálně soudržnou společnost zachovávající ty nejlepší evropské tradice křesťanské civilizace a kultury. Jsme stranou středopravou se silným sociálním akcentem. V politických řešeních dbáme na lidskou důstojnost, osobní zodpovědnost, šetrnost, hospodárnost, subsidiaritu a svobodu, zároveň však solidaritu (mladí se starými, zdraví s nemocnými, bohatí s chudými). Sociální smír považujeme za zásadní evropskou hodnotu a prevenci sociálních nepokojů, které v minulém století vedly k nástupu nacis-

mu a komunismu. 2. Odkud a kam jdeme? Byli jsme založeni jako Československá strana lidová – strana pro obyčejné, slušné a poctivé lidi, kteří vědí, že normální je nelhat, nezabíjet, nekrást, nepodvádět,

ThDr. Jan Šrámek

mít v úctě starší apod. Že slušnost není slabost a poctivost není hloupost. ČSL v době 1. republiky byla stabilizujícím prvkem tehdejší parlamentní demokracie. Mons. Jan Šrámek byl exilovým předsedou vlády. Chybně jsme analyzovali politickou situaci a přistoupili jsme na Košický vládní program. Stali jsme se tak součástí Národní fronty, což vedlo k omezení demokracie v poválečné ČSR. Stejně se zachovali národní socialisté (ČS. strana socialistická) nebo sociální demokracie, která byla dokonce v roce 1948 sloučena s KSČ. ČSSD má svého Fierlingera, my Plojhara. Ten byl v roce 1948 pro spo-

Pavel Tigrid


10

lupráci s KSČ vyloučen z ČSL, ale byl násilně KSČ dosazen zpět. Máme své kolaboranty, ale máme také svoje hrdiny a mučedníky, kteří byli zavražděni nebo dlouhodobě vězněni a šikanováni (ze 46 poslanců v roce 1948: 10 emigrovalo, 12 bylo uvězněno, z toho 4 umučeni nebo popraveni – S. Broj, R. Sochorec, J. Plesl, A. Janáček). Jistě málokterý novinář pro návrat demokracie do republiky udělal tolik jako naši Pavel Tigrid nebo Pavel Pecháček, pozdější ředitel Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa. Krev, utrpení, pot a odbojová práce tisíců lidovců jistě vykoupily členství strany v Národní frontě, která sdružovala všechny další politické strany a společenské organizace – odbory (ROH), sportovce (ČSTV), skauty (Pionýr, SSM), ale také myslivce, včelaře, dobrovolné hasiče, filatelisty, SČSP a VTS. Jen výjimečně někdo z tehdejších

Rostislav Sochorec

obyvatel v NF nebyl, jen ten má právo kritizovat. Do ČSL chtěl vstoupit i Karel Kryl, kterému to raději, kvůli pokažení si budoucnosti, sami lidovci rozmluvili. Vždy jsme byli vlastenci, o čemž svědčí odboj a oběti v dobách nacismu a komunismu. Naším heslem bylo: Bůh, vlast, rodina! Po pádu nesvobody jsme se podíleli na znovuobnovení demokracie v republice. V letech 1990–2010 jsme nebyli ve čtyřech vládách, z toho v samostatné ČR ve třech (Zemanova, 1. Topolánkova a Fišerova). Snažili jsme se být sociálním svě-

www.kdu.cz

ARG UME NTÁŘ

Pavel Pecháček

domím středopravých vlád a zodpovědnými obránci konzervativních hodnot středolevých vlád. Ne vždy se nám to povedlo a máme podíl viny na chybách, jako byla nepovedená privatizace, při níž stát přišel o stovky miliard korun, nedotažené oddělení penzijního účtu od státního rozpočtu, nedostatečný tlak na vymahatelnost práva, nedotažení reformy zdravotnictví, chybějící zákon o státní službě, ale i chyby při vyjednávání přístupových podmínek před vstupem do EU. Chybou byla i účast ve 2. Topolánkově vládě, která byla závislá na přeběhlících a která díky zavedení rovné daňové sazby zrušila naši vlajkovou loď – společné zdanění manželů. Umíme přijmout svoji historii jako poučení, jako zdroj sebereflexe a pokory. Jako jediná strana jsme dokázali dát najevo svůj názor a vzedmuli se k odporu, když M. Kalousek začal vyjednávat o vládě s Paroubkovou ČSSD za podpory KSČM. Omyly jsou pro nás varováním, stejně jako mnohé úspěchy a osobnosti jsou pro nás i další generace vzorem (František Nosek, Josef Lux a mnozí další). Pak můžeme mít odvahu a právo znovu usilovat o přízeň a důvěru voličů, abychom měli právo ovlivňovat tuto společnost. 3. Co chceme? Společnost, kde: platí dané slovo mezi politiky a voliči, ale i mezi státem a občanem a mezi lidmi mezi sebou, kde je vymahatelné právo, před zákonem jsme si všichni skutečně rovni, kde je chráněna oběť víc než pachatel, kde lumpové nemají lehký život a nemohou se beztrestně smát poctivým a slušným lidem do očí, kde jediným měřítkem kvality života není ekonomika, ale kvalita vztahů, kde existuje sociální soudržnost, kdy chudší nezávidí bohatším a bohatší jsou solidární s chudšími, kde

se lajdák a lenoch nemá lépe než pracující nebo nemocný, kde úspěšný neznamená jen bohatý, ale prospěšný druhým. Úspěšný je pro nás tak i ten, kdo vychová děti ve slušné a poctivé občany. Odmítáme privatizaci veřejného života a služeb, zohledňování pouze ekonomických pohledů. Chceme stát, který nebere občanům peníze proto, aby se o obyvatele postaral, ale proto, aby lidem umožnil se co nejlépe postarat o sebe i o bližní vlastními silami. Stát, který podporuje občanskou společnost – církve, občanská sdružení, komory, profesní svazy, které lépe a levněji umějí pomoci svým členům i bližním. Nechceme individualistické sobec-

s výjimkou těch oblastí, které mohou DANĚ – chceme daňovou znamenat ohrožení občanůprogresi a rozpad fyzickýchsmíru. osob a nízké daně pro sociálního právnické osoby. Daně jsou nástrojem k dosažení cílů, nikoli cílem samy o sobě. Solidarita není socialismus. ŠKOLSTVÍ – absolutní priorita. Kvalitní a dostupné školství jen pro toho, kdo má schopnosti a vůli pro studium. Potřebujeme národ, který svými znalostmi a dovednostmi obstojí v konkurenci vědomostní ekonomiky, uplatní se na trhu inovací a nových technologií. Pak můžeme mít díky vyšší přidané hodnotě výroby drahou pracovní sílu, tedy vyšší odvody státu. Reforma vzdělávání musí být mířená na kvalitu a dostupnost, nikoli jen na množství studentů. ZDRAVOTNICTVÍ – není zadarmo, už proto, že patří ke světové špičce. Systém zdravotního pojištění je třeba zachovat tak, aby každý měl možnost být léčen bez ohledu na sociální status.

Josef Lux

tví, ani kolektivistickou závist a nezodpovědnost. Jde nám o obecné blaho společnosti jako celku. 4. Jak toho chceme dosáhnout? Základní, přirozenou a nejefektivnější jednotkou státu je fungující vícegenerační rodina. Stát do takové rodiny má co nejméně zasahovat, nařizovat a co nejvíce nepřímo podporovat, především nízkým zdaněním, její činnosti výchovné a sociální. Péče fungující rodiny o svoje děti, postižené a nemohoucí členy má proti té státní péči tři výhody. A) rodinnou lásku, B) vzor a výchova pro děti a dospívající a C) je to levnější. Navrhujeme proto koncept společného zdanění rodin. Manželství pro nás zůstává jen svazkem muže a ženy, nikoli dvou osob stejného pohlaví. Naším řešením pro národní hospodářství je aplikace sociálně-tržního hospodářství, které stojí za poválečným blahobytem SRN. Tento koncept je postaven na subsidiaritě, která v sobě obsahuje nekolektivistickou (nesocialistickou) solidaritu, která účinně omezuje její zneužívání. Provádí co nejmenší zásahy státu do tržních mechanismů


SOCIÁLNÍ SLUŽBY – zajistit dostupnost sociálních služeb a jejich stabilizaci formou víceletého či normativního financování. Část hrazení sociálních služeb by se měla stát povinným výdajem státu. DŮCHODY – náš návrh důchodové reformy je postaven na zachování povinného průběžného solidárního systému doplněného o státem dotované penzijní připojištění a dobrovolné, státem nepodporované spoření. Současným seniorům se nesmí snížit životní úroveň. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VENKOV A ZEMĚDĚLSTVÍ – Komplexní a kompletní zemědělská politika, která není jenom bojem s EU, ale je to spolupráce s venkovem v celé šíři. Potravinová bezpečnost a soběstačnost v našich výrobcích. Podpora českých výrobků jako nutnost. Spolupráce a stejné podmínky v EU, včetně obchodních podmínek. Hospodaření na půdě ohleduplně vůči životnímu prostředí. Nedrancovat půdu, ale myslet na své vnuky.

www.kdu.cz

11

17. L I S T O P A D

Listopadové poděkování za dar svobody se stává tradicí Před třemi lety jsme si při mši svaté, sloužené 17. listopadu, poprvé tímto způsobem připomněli konec zrůdného komunistického režimu a poděkovali za dar svobody. V letošním roce jsme se setkali již potřetí a z této děkovné bohoslužby se tak pomalu ale jistě stává dobrá tradice.

Letos byl hlavním celebrantem v chrámu Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském kardinál Miloslav Vlk, který ve své velmi trefné homilii připomenul, že je před námi ještě jedna revoluce, a to „Revoluce mezilidských vztahů“.

V zaplněném chrámu jsme mohli potkat nejen předsedu strany Pavla Bělobrádka, ale i místopředsedu Pavla Svobodu, senátora Petra Šilara, generálního sekretáře Pavla Hořavu, ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana, představitele pražské KDU-ČSL i mnoho dalších známých tváří i množství našich spoluobčanů. Také proto bylo velmi potěšující, že se náš hostitel v chrámu „U Týna“, vikář P. Vladimír Kelnar, nebál veřejně poděkovat pražským lidovcům za uspořádání této bohoslužby. Procítěným čtením liturgického textu nás již tradičně obohatil herec Jan Potměšil. Ten nás také doprovodil v čele průvodu, spolu s pražským místopředsedou Janem Wolfem, na Národní třídu, kde jsme již tradičně položili květiny a zapálili svíčky u Památníku 17. listopadu. Dík patří nejen Janu Wolfovi, hlavnímu organizátoru a iniciátoru této akce, ale i pražské tajemnici Mirce Mencové a dalším dobrovolníkům, kteří pomohli s přípravou a průběhem této akce. ■ Jan Sixta člen OV KDU-ČSL Praha 1

J. Potměšil, P. Bělobrádek a P. Svoboda u Památníku 17. listopadu


12

www.kdu.cz

17. L I S T O P A D

PROMLUVA KARDINÁLA M I LOSLAVA VLKA PŘI DĚKOVNÉ MŠI SVATÉ 17. LISTOPADU 2011 ZA 22 LET S VOBODY

Revoluce mezilidských vztahů Naši současníci se dívají na běh dějin jako na přirozený proces, který jde kupředu úsilím, spoluprací lidí, ale i střetáváním rozdílných aktivit i napětí člověka. Lidé se snaží pochopit vývoj analýzou působení těchto faktorů. Ale touto cestou nedochází k moudrému pochopení dějin, a hlavně člověk takto není schopen nalézt poučení z historie. Je tak odsuzován prožívat stále znovu bolesti dějin a nést jejich mnohdy těžké břemeno. Nejsou to fráze, jak by se možná mohlo zdát. Připomenu jedno obrovské, katastrofální poučení z dějin, které jsme mnozí z nás zažili. Velká francouzská revoluce se svými krásnými a líbivými hesly liberté, egalité, fraternité, založenými na osvícenském rozumu a vůli člověka, která byla postavena na oltář a adorována. Bůh byl zcela vyloučen. Jaké plody přinesl tento velký dějinný projekt člověka? Nebudu dělat dlouhé analýzy, jen připomenu, že vrcholnými plody tohoto zářivého osvíceného projektu byly dvě velké ideologie minulého století – komunismus a nacismus, které nakonec tyto ideály zcela popřely. Kde byla svoboda? Vzpomeňte na komunismus. Kde byla rovnost? Třídní a rasové kastovnictví odporující důstojnosti člověka. Kde bylo bratrství v těchto režimech? Byly neseny nenávistí, třídní a rasovou, a člověk sebe povýšil na pána, který rozhodoval o životě a smrti milionů lidí! Já se domnívám, že každý dějinný projekt, který vylučuje Boha, musí skončit podobně: koncentráky, holokaust, gulagy. Promiňte, že při této radostné události děkování za osvobození z krutého totalitního režimu připomínám tyto věci. Tato připomínka vede k otázce, jestli jsme se z té historie dostatečně poučili a na jakých zákla-

dech jsme postavili nově vybojovanou a získanou svobodu, protože jestliže je někdo spoután sobectvím a nezvládnutou touhou po majetku a je schopen krást a kvůli tomu i vraždit, není svoboden… Nebudu to dlouho rozebírat, protože všichni znáte naši politickou, ekonomickou i společenskou současnost. Před několika lety jsem byl v Bruselu, v sídle EU. Pozvaní náboženští leadři jsme diskutovali o příčinách ekonomické a finanční krize. Závěr: absence duchovních hodnot. Každé výročí naší sametové revoluce nám znovu a znovu připomíná tuto otázku, zvláště když symbolem té revoluce byla svatá Anežka. Mluvilo se o Anežském zázraku. V sametové euforii jsme totiž přehlédli biblické texty, se kterými je tato světice a tento zázrak spojen. Dnešní první čtení z listu Kolosanům, ze mše o památce sv. Anežky, zaznívalo i 25. listopadu 1989 ve svatovítské katedrále při děkovné bohoslužbě za svatořečení Anežky Přemyslovny, po které se šlo na manifestaci na Letnou. Toto čtení je jakási magna charta mezilidských vztahů, charta základů úspěšné společnosti. Měla by být napsána výrazným písmem na panelech a vyvěšena v parlamentech jako základní pravidla pro vzájemné vztahy poslanců a senátorů, pro jednání a přípravu zákonů, které mají sloužit dobru jedince i společnosti. Tak jako velké ideály francouzské revoluce bez Boha skončily v totalitních ideologiích minulého století, tak se mi zdá, že podobně ideály sametové revoluce bez duchovních hodnot končí zatím v těch katastrofálních mezilidských vztazích, korupci a rozkrádání společného dědictví. Dějiny nám znovu dávají neúprosnou lekci. A není to nějaké moje sýč-


kování a škarohlídství, ale tvrdá realita, jejímž důsledkům se v budoucnosti nevyhneme, jestliže neuděláme novou „revoluci mezilidských vztahů“. Úsilí o postavení komunistické strany mimo zákon je sice chvályhodné úsilí, ale nepomůže, jestliže nezvedneme anežské dědictví, reprezentované tímto textem Písma, a neuděláme novou revoluci. Abych byl konkrétní: Proč by některá politická strana nemohla například pro jednání parlamentu navrhnout vytvoření kodexu pravidel základů slušného jednání mezi poslanci a senátory? Výchozí bod je formulován v uvedeném textu slovy: „Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému…“ Možná, že se vám to zdá nemožné. Ale Duch svatý ve světě působí a ukazuje, že takové věci jsou možné. Možná, že to představuje dlouhou perspektivu. Ale musíme začít. Dnešní slavení s památkou sv. Anežky je pro nás výzvou, abychom nejen oslavovali, ale Anežské dědictví uskutečňovali. Jaké? Například její úsilí o usmíření krále Václava s jeho synem Přemyslem Otakarem. Nebo její sestoupení z Hradu, z královských výšin do podhradí k chudým a ubohým. Ostatně dnešní evangelium je pro mezilidské vztahy revoluční, nová antropologie. Toto naše slavení je výzvou, abychom v revoluci pokračovali podle pravidel, která jsou spojena se životem svaté Anežky a reprezentují naši revoluci. Prosme tedy při této děkovné bohoslužbě za to, aby naše revoluce pokračovala tímto směrem, který nám znamení časů a slova Božího Písma ukazují, abychom byli schopni ji dovést do konce. ■

www.kdu.cz

13

INFORMAČNÍ SE RVIS

Podklady k diskusi o změně názvu strany Uvnitř KDU-ČSL se opakovaně mluví o změně názvu strany. Toto téma je závažné a je nutné ho dobře vydiskutovat. Proto se předsednictvo pokusilo sestavit argumenty pro tuto změnu i proti ní a žádá místní a okresní organizace, aby se touto otázkou zabývaly. Doufáme, že následující text bude pro tyto diskuse zajímavým podnětem. NÁZEV NEMĚNIT: – Nenastala dosud žádná z okolností, která by změnu názvu ospravedlňovala tak, že by výhodám dala převážit nad PR nevýhodami zavádění nové značky. – Je to zavedená značka, pomlčka je dobře identifikovatelná. – Škodovka také nezměnila značku, ale know-how, barvu loga a začala vyrábět kvalitní a levné vozy. – Finančně nákladné a logisticky složité, nemohou se pak použít staré materiály, vlajky apod. – Unie znamená, že ve straně jsou různé názory, československá znamená, že

jsou mezi námi i Slováci. Navíc výraz česká není jednoznačný – zahrnoval by i moravskou, slezskou? – názor odborníků-politologů: prof. Dvořáková: Změna názvu je velmi nejistým krokem, pokud změnit, pak i nový člověk, nový program, nový styl – nutno velice dobře promyslet, aby vše do sebe zapadlo, jinak to může pouze znamenat ztrátu značky. Doc. Lebeda: Měnit název je nesmysl, když už, tak ponechat alespoň jednu část, spíše ČSL, křesťanství dráždí. Doc. Znoj: Název by neměnil. NÁZEV ZMĚNIT: – Zestručnění, příliš dlouhý, složitý a nelogický (slovenská). – Nejsme unií a ani československou stranou. – Symbol nového začátku. – „Křesťanská“ tam musí zůstat kvůli hlavní přidané hodnotě a specifiku naší strany.

Jan Kasal oslavil v listopadu své 60. narozeniny. Členem KDUČSL je od r. 1985 a práci pro stranu věnoval spoustu energie. Ve svém úsilí nepolevil ani po těžkém loňském roce a svými znalostmi a zkušenostmi podpořil nově zvolené předsednictvo. Této jeho pomoci si velmi vážíme a děkujeme za ni. Do dalších let přejeme Janu Kasalovi hojnost Božího požehnání, pevné zdraví, stále stejné nadšení pro práci a hodně radosti v každém dni. Předsednictvo KDU-ČSL

Databáze podnikatelů KDU-ČSL Připravujeme databázi podnikatelů – členů a příznivců KDU-ČSL. Jejím cílem je možnost firem, podnikatelů či řemeslníků nabízet své služby zákazníkům z okruhu KDUČSL. Z druhé strany by zase členové KDU-ČSL měli mít možnost obrátit se v případě potřeby určité služby na někoho blízkého KDU-ČSL. Podle dohody s jednotlivými firmami by mohlo být možné např. využívat slevy pro členy, sponzorství na akce KDUČSL atd., firmám bude naopak nabídnuta prezentace na webu kdu.cz apod. V budoucnu by mohly být vytvořeny slevové karty pro členy KDU-ČSL. V databázi bude uveden název firmy, adresa, mail, případně odkaz na webové stránky firmy. Pokud máte jako podnikatel zájem zaregistrovat se do této databáze, pošlete tyto údaje svému krajskému tajemníkovi (mailové adresy viz str. 20). (red)

oznámení ■ Vzpomeňte s námi na bratra JUDr. Jana Šťovíčka, který odešel k Pánu před 25 lety. Narodil se v r. 1912. Již od svého mládí pracoval pro farnost v Praze – Liboci a mnoho pro ni vykonal. Za první republiky zakládal v naší zemi „Sdružení katolické mládeže“. Svým příkladným křesťanským životem připravoval pro naši zemi příchod dnešní doby ve svobodě. ■ Okresní organizace KDU-ČSL v Ústí nad Labem oznamuje všem členům a příznivcům, že ve věku 62 let zemřela dlouholetá členka naší okresní organizace sestra Marie Bartáková, rozená Bezděčková. Jako učitelka vychovala v Chlumci několik generací dětí a všichni vzpomínáme.


14

– „Křesťanská“ vypustit, jsme i pro nekřesťany, lidi to dráždí, dříve byla katolická a v názvu „lidová“ stačilo. – „Demokratická“ ponechat kvůli kontinuitě se současným názvem a kvůli otupení ostnu fundamentalismu (který by se dal vycítit z KSL). – „Lidová“ je třeba nechat kvůli tradičním mnohogeneračním lidovcům i evropské lidové straně. NÁVRHY: • KDU-ČSL (KDU-ČSL) – vysvětlení písmen není součástí názvu strany • Křesťanská a demokratická unieČeská strana lidová (KDU-ČSL) • Křesťanskodemokratická strana lidová (KSL) • Křesťansko-demokratická strana lidová (KDSL) • Křesťanská strana lidová (KSL) • Česká strana lidová (ČSL) • Lidová strana (LS) • Strana lidová (SL) • Křesťanská a demokratická unie (KDU)

připravujeme ■ Krajská organizace KDU-ČSL Pardubického kraje a Městská organizace KDUČSL v České Třebové zvou v sobotu 21. ledna 2012 od 19.45 hodin do Národního domu (Kozlovská ulice, Česká Třebová) na 44. tradiční LIDOVÝ PLES. Program: Swingový orchestr ZUŠ, hudební skupina RK band. cimbálová muzika Zádruha z Dolních Bojanovic. Předtančení: Taneční soubor ZUŠ pod vedením Lenky Slavíkové. O půlnoci: losování tomboly (vyhlídkový let, zájezd do Lurd, tablet, mobilní telefon a dalších 300 cen v celkové hodnotě 100 tis. Kč), půlnoční překvapení – ABBA revival. Moderují: Z. Vondrová a M. Klumpar. Nad plesem převzali záštitu: 1. náměstek hejtmana Roman Línek a senátor Petr Šilar. Minimálně 30 Kč z každé prodané vstupenky bude věnováno na Nadační fond Josefa Luxe a Domov pro seniory v České Třebové. Objednávky vstupenek s místenkou na www.ctrebova.cz/kducsl/objednavka.php nebo na mobilu 737 190 445 (hlavní sál 220 Kč, ostatní prostory 170 Kč). Vstupenky jsou k vyzvednutí od 27. 12. 2011 v prodejně květinářství, P. Freundl,Staré nám. 14, Č. T. (možno koupit i bez objednání), případně budou zaslány na dobírku.

www.kdu.cz

Zdravé mezilidské vztahy jako řešení krize

Na čtyři desítky mladých křesťanských demokratů (MKD) se zúčastnily 5.–6. listopadu Ideové konference pořádané pod záštitou nadace Konrad-Adenauer-Stiftung v Želivě. Dvoudenní konference odstartovala besedou s místopředsedou KDU-ČSL Pavlem Svobodou a bývalým velvyslancem ve Vatikánu Pavlem Jajtnerem. Následující živá debata protáhla téma Evropská unie z pohledu křesťanských demokratů téměř o hodinu. V odpoledním bloku konference čekal účastníky akce další neméně zajímavý trojlístek hostů. Se svým příspěvkem o přirozeném zákoně a společném dobru vystoupil P. Romuald Štěpán Rob. Otevřel otázky rozpoznání dobra a zla a životní cíle člověka z pohledu etiky. Na něho volně navázal P. Marek Orko Vácha, jenž přiblížil některá bioetická témata v politice a s nimi spojené problémy. Zejména pak popsal současnou společenskou situaci jako dobu, kdy se každý z nás zaštiťuje přemírou práv, ale odmítá převzít odpovědnost za své konání. Jako poslední z trojice zavítal do prostor kláštera předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Jeho skutečně ohnivý proslov na závěr vystoupení rozpoutal velmi poutavou diskusi. Opřel se do morálního úpadku lidského uvažování v České republice v posledních letech a srovnal ho s křesťanským přístupem generací předchozích. „Některé věci zůstávají neměnné, a to jsou hodnoty. To, co se mění, je přístup k nim a jejich konkrétní realizace pro život.“ Přednášející se mimo jiné zamysleli nad problémem současné krize a téměř shodně reagovali slovy, že v žádném případě nejde o krizi hospodářskou, nýbrž o krizi mravních hodnot celé společnosti.

Posledním sobotním přenášejícím byl Ing. Jiří Šenkýř, který přiblížil politiku z pohledu sociálního učení katolické církve. Podtrhl evropské hodnoty, jako jsou subsidiarita či solidarita. V neposlední řadě pak nastínil své názory a možná východiska ze současné nezaměstnanosti v Evropě. Náplní nedělního dopoledne bylo schválení závěrů Ideové konference a zároveň připomenutí si cílů, ke kterým chtějí MKD nadále směřovat. Mladí demokraté zdůrazňují zejména lidskou důstojnost a jedinečnost. Apelují na udržování zdravých mezilidských vztahů a rodiny jako nepostradatelného základu celé společ-

nosti. Je pro ně důležité zachování aktivních demokratických principů vyrůstajících na křesťanských a morálních hodnotách, které jako jediné mohou najít konečné řešení krize. „Doufám, že Ideová konference bude posilou křesťanské demokracii v České republice, protože nikdy není na škodu uvědomit si, kdo jsme a kam směřujeme,“ zhodnotil akci místopředseda MKD Jan Málek. „Snažili jsme se hledat účinnou odpověď na cestu ze současné krize a každý z hostů nám nabídl svůj originální pohled na ni.“ ■ (red)

Závěry Ideové konference MKD Naší snahou je uvědomit si a hovořit o tom, kdo jsou, co chtějí, a kam směřují Mladí křesťanští demokraté. Podporujeme nově úsilí o návrat KDUČSL mezi parlamentní strany, aby se křesťanskodemokratický proud stal opět respektovanou součástí politického spektra. 1. Křesťanští demokraté se liší od ostatních politických proudů v zásadní věci – pohledu na člověka jako Boží stvoření. Člověk je především jedinečný sám o sobě. Křesťanská demokracie by proto měla realizovat konkrétní politická řešení právě z tohoto úhlu pohledu. Rodina je místem, kde se přirozeně formuje nový člověk, je nepostradatelná pro celou společnost. Proto je úkolem křesťanských demokratů, aby svou politikou chránili a rozvíjeli jedinečný význam rodiny jako přirozeného a nezaměnitelného společenství založeného na celoživotním svazku muže a ženy. V časech krize a nepříznivě se vyvíjející demografické křivky je podpora přirozených mezilidských vztahů nutností k úspěšnému překonání napětí ve společnosti. Každý člověk má svoji nedotknutelnou důstojnost a jedinečnost. Z tohoto pohledu křesťanští demokraté důsledně hájí ochranu lidského života od početí až do přirozené smrti. 2. V časech finanční a ekonomické krize křesťanští demokraté vyzývají k důslednému uplatňování sociálně tržního hospodářství, kde tržní pro-


středí slučuje princip konkurence a trhu s postulátem sociální spravedlnosti. Cestou, jak překonat krizi, je obezřetný a citlivý přístup, kdy je ekonomická politika uplatňována s ohledem na její sociální dopady. Nelítostná logika trhu musí být doplněna o rozum a zodpovědnost, ale také o střídmost a solidaritu. 3. Evropské hodnoty jako solidarita, subsidiarita či úcta k lidským právům vycházejí z křesťanských hodnot a tvoří tak základ Unie. Křesťanští demokraté nesmějí dopustit rozmělnění a překroucení pravého významu těchto hodnot a vždy musí chránit jejich autentičnost v zájmu zachování důvěryhodnosti celého evropského projektu. 4. Pouze dostatečně aktivní občanská společnost dokáže účinně vzdorovat morálním dopadům ekonomické krize nabízejícím různá jednoduchá a konečná řešení. A pojivem takovéto společnosti je právě budování dobrých mezilidských vztahů opřených o pevné morální hodnoty. Výběr z textu – plné znění viz: http://www.mladikd.cz/ view.php?cisloclanku=2011110801)

www.kdu.cz

15

Kde jsou hranice? Sdružení žen KDU-ČSL nerezignuje na bioetická témata, vždyť k otázce ochrany života mají ženy díky mateřství jaksi blíž. Informací pro vytvoření názoru na interrupce, IVF či eutanázii je možné najít relativně dost, zřídka se ale mluví o dětech narozených velmi předčasně, na hranici životaschopnosti. Dilema rozhodnutí, zda zahájit (a pokračovat v) intenzivní péči, či nechat dítě v klidu zemřít, spočívá na lékařích a stále více i na rodičích. S lékařskými a etickými aspekty poskytování intenzivní péče extrémně nezralým dětem nás na semináři, který 21. 11. pořádala pražská organizace SŽ, seznámila MUDr. Blanka Zlatohlávková, PhD., z 1. LF UK. Hranice životaschopnosti (viability) leží ve vyspělém světě mezi 22.–25. gestačním týdnem. Je možné, aby přežilo dítě narozené ve 22. týdnu, ale je to velmi nepravděpodobné. Pravděpodobnost přežití se zvyšuje s každým gestačním týdnem. V České republice je od roku 1994 odbornou společností stanoven jako hranice pro poskytování aktivní péče 24. týden (předtím to byl 27. týden), ale jak jsme se dozvěděli od paní doktorky, lékaři se snaží „nediskriminovat věkem“, tedy dávají šanci i dětem pod touto hranicí, pokud jsou dostatečně vitální. V individuálním rozhodování se zvažují kromě gestačního týdne a hmotnosti dítěte i další faktory, které zvyšují nebo naopak zhoršují šanci na přežití. Větší šanci například představuje to, že se jedná o holčičku, jednočetné těhotenství, porod ve specializovaném centru a podání kortikoidů před předčasným porodem. Přes-

to období mezi 22.–25. týdnem je jakousi šedou zónou, obdobím velké nejistoty, kdy nejsme schopni předpovědět, zda i při intenzivní péči dítě přežije. Klíčový bývá obvykle 4. den po porodu. Týdny 23. až 27. se sice liší úmrtností, ale pokud dítě přežije, tak pravděpodobnost, že bude mít těžké postižení, je překvapivě stejná (kolem 20 %). Proto je dobře, že se odborná neonatologická společnost i naše strana KDUČSL postavily proti záměru ministra Hegera (TOP 09) nedávat šanci dětem těsně pod touto hranicí a event. tuto hranici posunout k vyšším týdnům, s cílem ušetřit výdaje ve zdravotnictví. Neonatologická péče je sice finančně nákladná, záchrana extrémně nezralého dítěte stojí kolem jednoho milionu korun, je ale mezi všemi intenzivními péčemi ve zdravotnictví ekonomicky nejefektivnější – může poskytnout nej-

více let kvalitního života. Jak dodala paní doktorka, „piplá vždy potenciálně zdravé dítě“ a jednotlivé děti z 23. týdne jí i po letech dělají radost. Více peněz v neonatologii například stojí celkově péče o lehce a středně nedonošené děti (31.–37. týden), kterých se rodí čím dál víc v důsledku vícečetných těhotenství především z umělého oplodnění i staršího věku maminek. Seminář byl velmi zajímavý jak pro nás – stávající i nastávající maminky (a babičky), tak pro členy Zdravotnické komise KDU-ČSL, které jsme na akci pozvaly. Pavla Tůmová 24. října 2011 se v Paláci Charitas uskutečnil diskusní seminář na téma „Jak sladit rodinu a pracovní život“, který se zaměřil na společensky velmi diskutované téma – flexibilitu pracovních úvazků pro zaměstnané rodiče. Seminář připravil tým rodinné a sociální politiky SŽ ve spolupráci s IPES. OPRAVA: Omlouváme se za chybně uvedené jméno u gratulace v minulém čísle Nového HLASu (str. 19). Gratulace patří Ing. Daně Foriškové, PhD.


16

www.kdu.cz

Z KRAJŮ

Lidovce v Olomouckém kraji do krajských voleb povede Marian Jurečka Delegáti Krajské nominační konference KDU-ČSL v sobotu 12. listopadu 2011 rozhodli o pořadí kandidátů pro volby do krajského zastupitelstva 2012. KDU-ČSL v Olomouckém kraji zvolila do čela kandidátky soukromého zemědělce a celostátního místopředsedu KDU-ČSL Ing. Mariana Jurečku z Rokytnice. „Nabídl jsem pokračování změny politiky KDU-ČSL, ke které se rozhodl loňský celostátní sjezd. Je to změna, o kterou se můžeme opřít a která je lidmi pozitivně vnímána. Celostátní vedení naší strany nemá žádné kauzy, žádné skandály a pracuje na programové a organizační změně strany. Jsem rád, že i KDU-ČSL v Olomouckém kraji se rozhodla pro tento směr a že nezůstane ve starých kolejích. Slíbil jsem delegátům změnu. Nejen pro naše straníky, ale především pro naše voliče,“ řekl po svém zvolení Marian Jurečka.

Delegáti dále rozhodli o pořadí na prvních šesti místech kandidátky. Na druhém místě je místostarosta Velké Bystřice a krajský zastupitel Ivo Slavotínek, na dalších místech v pořadí se umístili místostarosta Šumperku Petr Suchomel, ředitel Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově Jaroslav Fidrmuc, předseda Stavebního bytového družstva v Přerově Otakar Šiška a na šestém místě ředitel Městských kulturních zařízení v Jeseníku Miroslav Hrdlička. Jan Dostál

KDU-ČSL na Třebíčsku má kandidáta na senátora

Josef Herbrych

splňuje a dokazuje to již třetí volební období jako starosta městyse Rokytnice nad Rokytnou,“ říká o kandidátu KDU-ČSL krajský předseda lidovců Štěpán Komárek. „Nebude to mít jednoduché, protože KDU-ČSL nemá nejlepší pozici v celostátní politice, ale věřím, že lidé již mají dost všech korupčních kauz a „trafik“ pro vysloužilé politiky, a proto budou chtít, aby jejich zájmy zastupoval slušný a odpovědný člověk, kterým bezesporu Josef Herbrych je,“ dodává Komárek. Odhodlání Josefa Herbrycha kandidovat kvituje také okresní předseda lidovců. „Pan starosta Herbrych je jistě dobrou nabídkou pro všechny obyvatele okresu, protože mají možnost volit člověka, který stojí oběma nohama na zemi a nevznáší se na vlnách stranických a mediálních popularit. Své jméno si vybudoval pouze svou poctivou a vytrvalou prací pro společnost,“ uvedl předseda OV KDU-ČSL Jaroslav Hrubý Josef Dvořák krajský tajemník KDU-ČSL Kraje Vysočina

Setkání v jihočeské „obci roku 2011“ Setkání komunálních politiků proběhlo v pátek odpoledne 14. října 2011 v jihočeské obci roku 2011 v Dražíči. Zastupitele zvolené za KDU-ČSL přivítal starosta vyznamenané obce Jaroslav Moule. Přítomné krátce pozdravil krajský zastupitel a předseda výboru pro zemědělství a venkov Jiří Netík a bývalý senátor za volební obvod Strakonice Ing. Kalbáč, který má velkou zásluhu na rozvoji obcí v tomto regionu. S prací klubu komunálních politiků při KDU-ČSL a s dotačními tituly seznámil starosta Třeboně Ing. Jiří Houdek. Na závěr setkání si část starostů prohlédla obec. Navštívili přehradu, špejchar a místní pivovar Lipan. Jana Zasadilová

KDU-ČSL vybrala kandidáta pro senátní volby na Třebíčsku ve volebním obvodu č. 53. Je jím úspěšný starosta Rokytnice nad Rokytnou Josef Herbrych. Tento 48letý nestraník je starostou městyse již od roku 2002, kdy odešel z pozice referenta na odboru výstavby MěÚ Třebíč. „Nejsem spokojený se současnou politikou vlády a se situací, ve které se nachází především venkov. Lidé, kteří nám vládnou, velmi rychle zapomínají na to, odkud pochází. Jsem rád, že mohu pomoci KDU-ČSL v boji o senátorské křeslo, protože hodnoty, o které se jejich politika opírá – poctivost, odpovědnost a solidarita, jsou mi velmi blízké,“ říká o své kandidatuře Josef Herbrych. „V senátu potřebujeme lidi, kteří dobře znají svůj region a jsou ochotni pro něj naplno pracovat. Toto všechno Josef Herbrych


www.kdu.cz

17

Z KRAJŮ

Beseda s Pavlem Bělobrádkem Dne 24. 10. navštívil předseda KDU-ČSL Dolní Dobrouč. V úvodu ho Petr Mlynář provedl po okolí fary a kostela a podal mu krátký výklad o historii a současném dění v Dolní Dobrouči. Poté proběhlo neformální posezení společně se členy výboru MO KDU-ČSL a s o. Jánem Kubisem. Ing.Vlastimil Mlynář, kordinátor D-centra, ve kterém následně proběhlo diskusní setkání, ukázal předsedovi celou novostavbu, kterou vzácný host obdivoval a vyslovil přání co nejlepšího využití této budovy. Začátek besedy byl stanoven na 19. hodinu, sál byl víceméně zaplněn, a to cca 70 zúčastněnými návštěvníky, kteří vytvořili vnímavé posluchačstvo. Po úvodním přivítání se slova ujal Pavel Bělobrádek, krátce se představil, zmínil své pohnutky pro vstup do politického dění a poté zevrubně seznámil přítomné s velmi často diskutovanými vládními reformami v oblasti důchodové a zdravotní. Závěr besedy byl věnován diskusi a otázkám. Celý více jak dvouhodinový program byl ukončen potleskem a předáním drobné pozornosti novému předsedovi KDU-ČSL. Petr Mlynář

Co můžete udělat pro KDU-ČSL?

O zdravotnické reformě, možných reálných dopadech a důvodech, proč KDU-ČSL reformu nemůže podpořit, zevrubně, fundovaně a zajímavě pohovořil ve svém vystoupení bývalý poslanec, člen celostátního výboru a expert na zdravotnictví Ludvík Hovorka. S informacemi o vývoji návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní, zásadní normě pro obce, vystoupil Jiří Stodůlka. K tomuto tématu proběhla také většina diskuze, ve které padaly různé názory, např. jestli je téma RUD politické nebo apolitické, s jakými objemy prostředků na rozdělení je vůbec možné počítat vzhledem k daňovým opatřením po novém roce apod. Nechyběly výzvy ani skeptické názory, tak jak to má v živé diskuzi být. Poslední část semináře patřila senátorovi Jiřímu Čunkovi. Ocenil uspořádání setkání, zdůraznil potřebu pravidelných setkávání komunálních politiků se zákonodárci a členy vedení strany a nezbytnost vzdělávání v politických a společenských tématech, pro orientaci a argumentaci s občany zásadní a významně přispívající k posilování důvěry a růstu autority komunálního politika. Část vystoupení J. Čunka a následné diskuze byla věnována kontroverznímu tématu přímé volby starostů a prezidentské volbě. Co dodat? Zcela jistě dík starostovi za organizaci a vlídné přijetí, pracovníkům obce za technický a občerstvovací servis a pak přání, aby se setkávání lidoveckých komunálních politiků a vzdělávání stalo pravidelnou a samozřejmou součástí jejich práce. Bohumila Holeňová

Předseda v Dačicích

Můžete udělat třeba to, že přijedete na seminář pro komunální politiky. Jeden takový proběhl ve čtvrtek v Horní Lidči. Obec, která letos slaví 750. výročí založení a v níž dlouhá léta kvete spolkový život, vede lidovecký starosta Josef Tkadlec. Seminář se uskutečnil pod střechou výcvikového střediska hasičů, kterým se obec může právem chlubit. Ve školicím sále se sešlo na 45 starostů, místostarostů a radních za KDU-ČSL z celého Zlínského kraje, zkušených zastupitelů i nováčků na radnicích. Účastníky a přednášející přivítal hostitel, starosta obce a místních hasičů Josef Tkadlec, v úvodu zmínil účel setkání a krátce přiblížil historii obce a její úspěšné projekty posledních let. V následující sérii přednášek vystoupil místopředseda KDUČSL Marian Jurečka s prezentací o penzijní reformě, ekonomickém a demografickém dluhu, v číslech, grafech a tabulkách doložil oprávněnost výhrad KDU-ČSL k reformě a zdůraznil skutečnost, že současná vláda rezignovala na rodinnou politiku a některé dlouhodobé osvědčené způsoby podpory, např. fondu rozvoje bydlení. Informoval rovněž o ekonomické a personální situaci v centrále strany a podpoře pro krajské volby a zdůraznil roli komunálních politiků jako první nárazníkové linie v komunikaci mezi občany a vedením KDU-ČSL.


18

Dne 14. 10. 2011 navštívil město Dačice MVDr. Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL. V dopoledních hodinách se setkal se starostou města Ing. Vlastimilem Štěpánem. Dalším bodem jeho programu byla návštěva Nemocnice Dačice, a.s., spojená s prohlídkou areálu a následné jednání s ředitelkou nemocnice MUDr. Miloslavou Člupkovou. Hovořili především o nové vládní zdravotnické reformě a zavedení standardů a nadstandardů ve zdravotnické péči. Odpoledne si bratr předseda prohlídl firmu Jaroslava Pokorného, která se věnuje výrobě vstřikovacích forem, plastových výlisků a vývoji plastových součástí. Zajímavým bodem byla návštěva a prohlídka areálu Karmelitánského kláštera v Kostelním Vydří. Na besedě v sále firmy Pokorný odpovídal Pavel Bělobrádek na otázky občanů. Nejvíce občany zajímalo stanovisko KDU-ČSL k připravované důchodové reformě a zavedení standardů a nadstandardů ve zdravotnické péči. Jana Zasadilová

www.kdu.cz

Z KRAJŮ

Vzpomínka na Josefa Luxe Před dvanácti lety zemřel křesťanskodemokratický politik Josef Lux, vicepremiér českých vlád v 90. letech a předseda KDU-ČSL. Jeho památku uctili také účastníci bohoslužby v kostele svatého Josefa na pražské Malé Straně, kterou 22. 11. sloužil mons. Bohumil Kolář. Při této příležitosti zavzpomínala Věra Luxová v rozhovoru pro Radio Proglas na svého manžela: „Co se týče jeho působení v politice, myslím, že tady určitě zanechal stopu slušného člověka, který se snažil vždy komunikovat, který svou práci postavil na dialogu a určitě i na úctě k názoru druhých. Myslím, že to dnes politika postrádá. Sama občas slyším, že si lidé vzpomenou na mého manžela a říkají – to byl slušný člověk, to byl slušný politik. Na tom politickém poli tak zanechal stopu lidského přístupu ke všem věcem, zájmu o věci obyčejných lidí a snažil se naplňovat smysl politiky, jak ho vnímáme, že politika je pouze prostředkem k prosazování dobra společnosti.“ Filip Breindl, Radio Proglas

PLACENÁ INZERCE

Kraje aneb o lásce k místu, kde žijeme Bratři a sestry, milí přátelé, „láska k vlasti začíná láskou k místu, kde člověk žije,“ řekl kdysi básník Ivan Martin Jirous. Také politika začíná na tom místě, v tom kraji a v té domovině, kde žijeme, kde se pohybujeme, kde existujeme ve svém soukromém a pracovním životě i jako občané. V situaci, kdy je ochotno stále méně lidí přiložit ruku k dílu v politické straně, je KDU-ČSL stále poměrně dobře zakotvena v komunální a lokální politice. Máme své senátory, ale i vynikající zastupitele, starosty, náměstky primátorů, radní a zástupce na hejtmanstvích. Obracím se na Vás především kvůli krajským volbám, jež nás čekají na podzim nastávajícího roku 2012. Je nejvyšší čas – mimo jiné na to, abychom si uvědomili, jak těsně je krajská politika propojena s politikou vrcholnou, tedy sněmovní a evropskou, i komunální. Kraje zřizují naprosto klíčové věci pro naše životy: dvě třetiny nemocnic, většinu škol a sociálních institucí. Jsem hrdý na to, kolik našich členů žije záslužným „dvojím životem“ – tedy kolik z nás se angažuje ve spolcích, obecně prospěšných společnostech, občanských sdruženích, charitách. Ty všechny v převážné většině dotuje, sponzoruje, podporuje místní a krajská samospráva. Propojme si tyto skutečnosti a postarejme se o náš společný úspěch! Předveďme, prosím, v krajských volbách to, čeho jsme dosáhli už ve volbách komunálních. Protivníci s námi očividně počítají. Spíše než na ně ale mysleme na naše voliče – na naše nové voliče. Na „zatmění z června 2010“ nelze zapomenout: chápejme ho ale jako příležitost a výzvu k vykročení jiným, podstatně lepším směrem. Jako praktik opakuji svou minulou výzvu: POMOZME SI KE SVÉPOMOCI. Pomozme si mimořádnými členskými příspěvky i dary, jež si lze odečíst z daňového základu. Přijměte KDU-ČSL, „adoptujte si ji na dálku“. Představujeme Vám na této straně klíčové kontaktní osoby ve Vašich krajích: tajemníky, kteří během volební kampaně vždy z velké části plní i logistickou a manažerskou úlohu. Jsou Vám k dispozici. Dále uvádíme příklady činností, prostředků, předmětů a materiálů, jichž užíváme při oslovování voličů. Žádáme Vás o praktickou pomoc, jasně zacílené rady i o peníze, abychom se dostali k těm, kteří o nás zatím příliš neslyšeli. Přeji Vám pěkné, vnitřně štědré a požehnaně prožité Vánoce. Nebojme se budoucnosti navzdory všem stagnacím, útlumům či pesimistickým předpovědím. S pozdravem „Zdař Bůh“ Pavel Bělobrádek předseda KDU-ČSL


20

Krajští tajemníci – vaši pomocníci Středočeský kraj Marie Vondrášková (e-mail: [email protected] ) Jihočeský kraj Jana Zasadilová (e-mail: [email protected] ) Plzeňský kraj Martin Kopáček (e-mail: [email protected] ) Karlovarský kraj Miluše Hythová (e-mail: [email protected]) Ústecký kraj Romana Charvátová (e-mail: [email protected]) Liberecký kraj Romana Charvátová (e-mail: [email protected]) Královéhradecký kraj Lukáš Janeček (e-mail: [email protected]) Pardubický kraj František Jelínek (e-mail: [email protected]) Vysočina Josef Dvořák (e-mail: [email protected]) Jihomoravský kraj Petr Cajzl (e-mail: [email protected]) Olomoucký kraj Jan Dostál (e-mail: [email protected]) Zlínský kraj Karla Vaculínová (e-mail: [email protected]) Moravskoslezský kraj Jiří Navrátil (e-mail: [email protected]) Praha Miroslava Mencová (e-mail: [email protected])

PROPAG AC E POL ITI KY K D U-ČSL Tisícikorunové položky propisky • plachta na plot v různých rozměrech • klasické plakáty a letáky • volební balonky • potisk polokošilí a triček s logem KDUČSL • mobilní stojany („áčka“). Desetitisícové a stotisícové položky pronájem ploch • bigboardy • bannery na ploty a balkony • polep automobilů • propagace v televizi, rádiu a na internetu • kontaktní akce, stany • volební noviny • streetworkers.

Proč jste dali KDU-ČSL svůj peněžní příspěvek? RNDr. PAVEL KALÁB, Brno

Dar 300 Kč

Myslím, že jsem-li již členem KDU-ČSL, považuji její potřeby za věc, která se týká i mě. Je jisté, že prosazování idejí má také svou materiální stránku. DANIEL FOJTŮ, Vsetín

Dar 16 000 Kč

Můj dar byl poskytnut, podobně jako od několika dalších kolegů z místní organizace, na pokrytí nákladů spojených s přípravou materiálů pro volby do zastupitelstva. Víme, že každá sranda něco stojí.

www.kdu.cz

Je čas definovat, na co jsme opravdu pojištěni. MUDr. DANIEL RYCHNOVSKÝ kandidát do Senátu v obvodu č. 59 Brno-město

Recommend Documents