JAWA SE DOSTÁVÁ DO OTÁČEK

337k 4.10.2007 20:41 Stránka 8

KOVÁK číslo 33 — 12. října 2007

KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LVI.)

se firmě E. Škoda podařilo zaručovat při výrobě ocelolitiny tažnost přibližně o 3 % vyšší, než zaručovaly největší ěmecké firmy při Škodova továrna se od druhé poloviny 70. kách postavila hutnictví železa na vyšší stu- stejné pevnosti.“ (Podnikový archiv Škoda Pllet 19. století již řadila mezi významné české peň. Tento nový způsob výroby oceli v sie- zeň). K tomuto espornému technickému úspěstrojírenské podniky. Dokládá to mimo jiné mens - martinských pecích umožnil její zlev- chu připomněl znalec Škodovky Jindřich Chytřeba porovnání strojního vybavení podniku nění a širší konstrukční uplatnění lík že až „po dlouhých a nákladných pokusech v rozmezí necelých 10 let: kromě jednoho par- v rozvíjejícím se strojírenství. Ve světě vyni- podařilo se E. Škodovi vyrobiti výbornou liního stroje o výkonu 12 k, 33 pracovních kala kvalitou především francouzská a ně- tinu ocelovou“. (J. Chylík, Plzeňský průmysl, strojů a 6 kovářských výhní v roce 1866,dispo- mecká ocel. E. Škoda se proto osobně vypra- Plzeň 1914 - srv. náš seriál LV. pokračování noval později, v roce 1875 jedním parním stro- vil - aby získal potřebné praktické zkušenosti poznámka autorky) Mezi prvními významnějšími výrobky ocejem o 80 k, 3 kuplovnami (tj. tavicími pecemi - a seznámil se s technickými novinkami - k nělárny byly například poznámka utorky), 36 soustruhy,16 hobocelové odlitky stolovkami, 19 vrtačkami, 6 šroubořezy, 2 janů a pístů pro parní vrtacími stroji, několika kovářskými lodní stroje pro loděvýhněmi aj. zařízením. (V. Jíša, Škodovy nice Vulkan ve Štězávody, 1859 - 1965, Praha 1969). V roce tíně, ocelové odlitky 1878 vlastnila Škodovka již pět parních pro italskou firmu strojů s celkovým výkonem 120 k, více Orlando, nebo opranež 50 soustruhů, 20 vrtaček a 1 velký vrcované písty o průtací stroj a pojízdný jeřáb o nosnosti 20 měru až 1,2 m pro tisíc kg, umožňující manipulaci s těžkými parní stroje anglické břemeny. Nejvýznamnějším provozem firmy Bellis a Morbyla montážní dílna s připojenou šrougan aj. bárnou, kotlárna, dále slévárna šedé liPlzeňská ocelárna tiny a slévárna kovů s pomocnými proúspěšně konkurovala vozy (modelárnou, kovárnou kladenským, vítkoa obrobnou velkých a těžkých odlitků), vickým, třineckým obchodní oddělení a konstrukční kancea ostatním železárláře. Celkem Škodova strojírna zaměstnám v českých zenávala v roce 1878 okolo 735 zaměstmích a v Rakousku. nanců, z toho asi 35 úředníků a mistrů; Do Plzně směřovaly pro porovnání uvádíme, že když na začátku roku 1869 měl závod 120 zaměst- Křídla lodních šroubů, profilovaný válec pro válcovny a součásti parních strojů vyrobené ve objednávky odlitků od řady světové pronanců a v roce 1878 již asi 735, stoupl je- Škodově ocelárně slavených firem, jajich počet za necelých deset let o 613 %. Rozvoj Škodovky nebyl ojedinělý, ale sou- kterým tamním ocelářským firmám, z nichž si kými byly například Wiener - Maschinenfabvisel s růstem výroby jak u nás, tak i ve světě, potom vybral vestfálskou ocelárnu Fritz Ast- rik, rakouské a jiné loděnice, velké německé podmíněným industrializačním procesem höwer a Co. a požádal ji o poskytnutí tech- a anglické firmy. Úspěšné byly také pokusy v období „dovršování průmyslové revoluce ve nické pomoci při stavbě vlastní ocelárny. S její s výrobou pancéřového materiálu pro arstrojírenství, hutnictví a jiných průmyslových výstavbou bylo započato v roce 1884 a již 21. mádní zakázky; Škodovka získala vlastnická odvětvích. Od vývoje jiných strojíren se odli- srpna 1886 byla výroba oceli zahájena. Po pře- práva na kulomety systému rakouského arcišoval tím, že údery hospodářského bankrotu konání počátečních problémů s nižší kvalitou vévody Karla Salvatora a plukovníka rytíře v letech 1874 - 1875 zde byly mírnější. Umož- oceli (svou pevností 38 - 45 kg) na čtvereční von Dormuse a začala s jejich produkcí. Roku nily to dostatečné finanční rezervy... i včas zís- cm a tažností 20 - 30 % nedosahovala žádou- 1888 byla zhotovena prvá pancéřová lafeta kané dodávky... a bylo to ovšem do značné cích parametrů v krátké době začala Škodova pro vojenskou rakousko-uherskou správu, míry podmíněno obchodní zdatností majitele plzeňská ocelárna produkovat ocel tehdy nej- o rok později bylo armádě dodáno první 7 kavyšší jakosti. V této souvislosti je velmi zají- librové dělo. (Podle zjištění V. Jíši a J. Chyzávodu.“ (V. Jíša). Od 70. a 80. let 19. století výroba oceli bes- mavá informace kterou vytěžil při studiu pod- líka). Plzeňská ocelárna se tak propracovala semerováním a tomasací v západní Evropě nikových archiválií V. Jíša: „V životopise mezi přední závodní provozy. a s určitým zpožděním také v našich podmín- Emila Škody jeho syn Karel mimo jiné píše,že Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ

33 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 4. ŘÍJNA 2007, DATUM VYDÁNÍ: 12. ŘÍJNA 2007, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Mzdy v roce 2008 na pozadí schválené reformy str. 1 - 3 ● Nabídka zamûstnání - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Pﬁipravujeme se na kolektivní vyjednávání 2008 (tabulky)

Jawě se objevilo světlo na konci tunelu

Zase spousta věcí zdražila! Ta vláda si myslí, že průměrný plat v republice je ten jejich…

MZDY V ROCE 2008 NA POZADÍ SCHVÁLENÉ REFORMY Tento článek obsahuje konkrétní cíle v kolektivním vyjednávání o mzdách na rok 2008, a také shrnuje argumenty včetně případných výpočtů, které mají jednotlivým ZO OS KOVO pomoci při sjednávání mzdového nárůstu pro toto období ve světle schválené reformy veřejných financí a jejích dopadů. Reforma veřejných financí podle analýz ČMKOS dopadne velmi negativně na zaměstnance, zvláště pak na ty nízko- a středněpříjmové. Reforma do-

(Pokračování na str. 2)

KOVÁCI PODPOŘILI PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

Člověk je jistě hodně nemotorný, neníli bohatý, a je nutno ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský osvícenecký materialistický filozof a spisovatel Denis Diderot (1713 - 1784). V pojetí společenských jevů zůstal idealistou; bojoval proti feudálnímu despotismu a hájil osvícenou monarchii. Za nástroj pokroku považoval vědu a rozum. Byl redaktorem Encyklopedie, pokrokové obsahem a bojovým tónem, od jejíhož vydávání neustoupil navzdory překážkám a pronásledování. (jk)

Předsednictvo Odborového svazu KOVO na svém zasedání 2. října v Hradci Králové podpořilo požadavky Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství tímto prohlášením:

Vyluštění z Kováku č. 32/2007 (výrok J. Grossmana): Divadlo se má dělat pořádně ... avšak nesmí se brát moc vážně.

Josef Středula

4

Odborový svaz KOVO tímto vyslovuje svou solidární podporu kolegům a kolegyním z Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství, kteří se rozhodli bránit své oprávněné požadavky. Odborový svaz KOVO je přesvědčen, že současný stav v rezortu školství ohrožuje budoucí vzdělanostní úroveň


JAWA SE DOSTÁVÁ DO OTÁČEK Po letech propadu konečně obrat k lepšímu

JAWA - slovo, které je v povědomí mužské části české populace spojeno s motocykly. Znalejším se vybaví i slavné modely Pérák a Kývačka. Ovšem jen nemnoho zasvěcených zná složitou situaci firmy po roce 1990. Obtížné hledání nových trhů a jejich ztrátu poté, co se začaly jevit perspektivní. Nyní se konečně zdá, že se objevilo světlo na konci tunelu. JAWA Moto, s. r. o., v Týnci nad Sázavou, která je nyní výrobcem motocyklů JAWA, byla založena v roce 1997 jako dceřiná společnost Jihostroje Velešín. Navazuje na téměř osmdesátiletou tradici vývoje a výroby motocyklů, v jejíž počátcích stál ing. František Janeček. BěJosef Mičík hem své existence prošla firma obdobím úspěchů, kdy figurovala mezi renomovanými společnostmi motocyklového průmyslu. Značnou oblibu získal model Kývačka, s nímž se v 50. letech minulého století bylo možno setkat ve více než 120 zemích světa.

Konec jedné perspektivy V současnosti je však situace v závodě diametrálně odlišná. Změny byly nastartovány začátkem 90. let uplynulého století ztrátou tradičních odběratelů, za které se náhrada hledala velmi obtížně a již vůbec ne v dosavadním rozsahu. To s sebou neslo snižování objemu výroby i počtu zaměstnanců. Nadějně se rýsovalo proniknutí na tradiční trhy v arabském světě, vývoj politické situace po roce 2002 však znamenal konec této perspektivy. „Do roku 2002 byl naším největším odběratelem Irák, kam směřovalo 60 procent produkce. Tento trh padl po zahájení války ze dne na den a stejně rychle jsme museli opustit celé toto teritorium,“ popisuje těžkosti při získávání odbytu ředitel pro

řízení a správu František Hruška. „Tato skutečnost byla příčinou všech dalších opatření v následujících letech, zejména v personální oblasti. Se zhruba 340 pracovníky jsme měli výraznou přezaměstnanost. Stále se čekalo na změnu situace, skoro dva roky jsme hledali Marie Vašáková cestu jak se z problému dostat, ale tento trh se nepodařilo znova otevřít,“ líčí situaci. „Mezi léty 2002 2004 došlo k více než 60procentnímu snížení tržeb z 380 na 120 miliónů Kč. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci zůstávali a nové trhy se nedařilo zajistit, dopracovali jsme se k zápornému hospodářskému výsledku. Do té doby jsme se pohybovali kolem nuly,“ tvrdí František Hruška. Pak padlo rozhodnutí přizpůsobit počet zaměstnanců podmínkám firmy; jejich stav poklesl na současných 145.

Nová naděje Naději přinesl až loňský rok. „Přišly nabídky od našeho tradičního partnera, kterým je Kuba. Oživení na tomto trhu se objevilo po několika letech stagnace. Tento trend pokračuje i letos s tím, že tento rok víceméně stojí na dodávce na tento trh a je s ním spojeno 50 procent tržeb podniku. Loni tam směřovalo 200, letos za první po(Pokračování na str. 3) 1

337k 4.10.2007 20:42 Stránka 2


MZDY V ROCE 2008 NA POZADÍ SCHVÁLENÉ REFORMY (Dokončení ze str. 1) padne negativně nejvíce na osoby s nízkými příjmy. Její koncepce je zcela nelogická, jak vystihl ve svém komentáři i historik Rudolf Kučera, který napsal: „Těžko se najde v západní Evropě země, kde by šéf dozorčí rady největšího státního koncernu nebo předseda vlády platili stejné daně jako jejich domácí hospodyně či sekretářky nebo kde by stát zdaňoval odvody do systému zdravotního pojištění.“ OS KOVO, v rámci ČMKOS i samostatně, se snažil všemi možnými prostředky zvrátit přijetí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Ani jednání, kontaktování poslanců, osvěta mezi odboráři a zaměstnanci, demonstrace na Václavském náměstí nebo happening před poslaneckou sněmovnou nevedly k cíli. Proto jedinou možnou cestou kompenzace dopadů této reformy je sjednání takového nárůstu mezd pro rok 2008 u jednotlivých zaměstnavatelů, který by negativní dopady reformy eliminoval.

1. NÁRŮST MEZD SJEDNANÝ VE VŠECH PODNIKOVÝCH KOLEKTIVNÍCH SMLOUVÁCH (PKS) BY MĚL MINIMÁLNĚ POKRÝT INFLACI Do nárůstu spotřebitelských cen se nezbytně promítnou změny vyvolané reformou veřejných rozpočtů, a to minimálně v následujících oblastech: ● zvýšení sazby DPH z 5 na 9 % především u základních potravin a nealkoholických nápojů (a dalšího zboží, jako jsou například léky a zdravotnické potřeby, dětské pleny, knihy, noviny a časopisy); přitom výdaje domácností na potraviny a nealkoholické nápoje činí 18,4 % z celkových výdajů průměrné domácnosti; v souvislosti se změnou sazby DPH vzrostou i ceny některých služeb, například služeb zdravotnických, sociálních, ubytovacích, veřejné dopravy, kultury; ● zvýšení nákladů na bydlení - zvyšování cen energií (například cena elektřiny pro domácnosti má od l. ledna 2008 stoupnout o 10 %, pro podniky o 15 %, což se projeví v dalším zvýšení všech cen), zvyšování regulovaného nájemného; ● zvyšování cen základních potravin (bez vazby na změnu sazby DPH - například výrobky z obilí); ● nově zaváděné poplatky ve zdravotnictví, nové ceny léků; ● zvýšení spotřebních daní (cigarety, tabák); ● ekologické daně; ● zdražování dalších komodit (například pohonné hmoty, což se projeví v ceně dopravy). Odhady inflace (růstu spotřebitelských cen) propočítávají každoročně státní i soukromé instituce, například Český statistický úřad, ministerstvo financí, ministerstvo práce a sociálních věcí a dále subjekty působící v bankovním sektoru. Aktuální dostupné odhady vybraných institucí znázorňuje tabulka č. 1. ČMKOS vypracovala svůj vlastní odhad inflace, který činí pro rok 2008: 4,8 - 5,3 %

2. PODÍL ZAMĚSTNANCŮ NA RŮSTU PRODUKTIVITY PRÁCE Je známo, že průmysl se v posledních letech velmi dynamicky rozvíjí, to platí i o odvětvích kovoprůmyslu. V 1. pololetí roku 2007 se proti stejnému období roku 2006 zvýšila průmyslová produkce o 10,4 % (z toho v 1. čtvrtletí o 11,6 % a ve 2. čtvrtletí o 9,3 %). Tržby z průmyslové činnosti reálně vzrostly o 11,4 %. Počet zaměstnaných osob v průmyslu se zvýšil o 2,3 %, průměrná reálná mzda pak o 5,6 %, produktivita práce (z tržeb) byla meziročně vyšší o 8,2 %. Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty v jednotlivých odvětvích kovoprůmyslu znázorňují ta2

bulky (údaje za 1. pololetí 2007 nejsou dosud k dispozici) č. 2 - 4. Jak z tabulek č. 2 - 4 vyplývá, produktivita práce z přidané hodnoty v letech 2002 až 2006 rostla ve všech odvětvích kovoprůmyslu. Proto by jednotlivé ZO OS KOVO, pokud nemají k dispozici ještě pozitivnější výsledky svých firem, mohly požadovat podíl na růstu průměrné produktivity práce svého odvětví. Naplněním budou A. a B. by bylo realizováno tzv. mzdové koordinační pravidlo, na kterém se shodli členové Evropské federace kováků. Podle tohoto pravidla by nárůst mezd měl vždy pokrýt nárůst spotřebitelských cen a dále zajistit zaměstnancům konkrétního podniku podíl na růstu produktivity práce. Podíl na nárůstu by měl optimálně dosahovat 2/3 nárůstu produktivity práce. % růstu mezd = Inflace + 2/3 indexu nárůstu produktivity práce Příklad: Vycházejme z toho, že by odhad nárůstu spotřebitelských cen podle ČMKOS činil 5,3 %. Průměrné tempo růstu produktivity práce v automobilovém průmyslu (OKEČ 34) činilo v letech 2002 až 2006 107,5 %. Při aplikaci mzdového koordinačního pravidla v obecné poloze by tedy minimální nárůst měl činit % růstu mezd = 5,3 + 2/3 x 7,5 = 5,3 + 5,0 = 10,3 %. Pro přesnější dosazení údajů do výše uvedeného vzorce je ideální situace, kdy má odborová organizace k dispozici výsledky hospodaření svého podniku, a to výsledky co nejaktuálnější, případně výhled růstu produktivity (business plán). Do výpočtu nárůstu mezd podle mzdového koordinačního pravidla by měly být případně dosazeny mimořádné pozitivní vlivy v rámci podniku - nové zakázky, nové výrobky apod.

3. SNÍŽENÍ DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Zavedením 3denní karenční doby (první 3 dny nemoci budou bez jakékoli kompenzace) a snížením sazeb nemocenských dávek dojde ke snížení příjmů zaměstnanců po dobu jejich nemoci - viz tabulka č. 5. I proto je nutné navyšovat mzdy tak, aby zaměstnanci měli možnost ukládat si finanční prostředky pro případný výpadek v příjmech.

4. NEDOSTATEK PRACOVNÍCH SIL V současné době se ze strany zaměstnavatelů ozývají stížnosti na nedostatek pracovní síly, zvláště pak kvalifikované. Míra nezaměstnanosti dosáhla ve 2. čtvrtletí 2007 hodnoty 5,3 %, v 1. čtvrtletí 2007 činila 6,0 %, přičemž průměr za rok 2006 byl 7,1 %. Počet pracovních míst se zvyšuje, a to výraznou měrou vlivem investičních pobídek. Za období 1998 až 2006 činil, dle analýzy agentury CzechInvest, počet přímo vytvořených míst 112 000. Celkový dopad investičních pobídek na míru nezaměstnanosti v roce 2006 odhaduje CzechInvest na 3,01 %. Právě nedostatek pracovních sil lze využít k argumentaci pro zvýšení mezd u zaměstnavatelů, neboť jejich cílem by za této situace měla logicky být stabilizace stávajících kvalifikovaných pracovníků. Situace je však individuální v jednotlivých profesích, podnicích či regionech. Je nutné zvážit použití tohoto argumentu velmi individuálně.

5. SNÍŽENÍ DAŇOVÉ ZÁTĚŽE PRÁVNICKÝCH OSOB V neposlední řadě je nutné argumentovat skutečností, že u právnických osob dochází od 1. ledna


2008 ke snížení daně z příjmu z 24 % na 21 %. Znamená to, že ziskové podniky ušetří na dani z příjmu 3 %, tedy v absolutní částce tím více, čím vyšší je jejich zisk. Pro informaci je uvedena tabulka dosahovaného zisku za období let 2005 a 2006 v jednotlivých odvětvích kovoprůmyslu (tabulka č. 6). Je však nutné vzít v úvahu, že účetní zisk a základna pro výpočet daně z příjmu jsou dvě rozdílné veličiny.

6. DOPADY PŘIPRAVOVANÉ REFORMY DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU Jak vyplývá ze studií v návaznosti na reformu důchodového systému, bude se poměr důchodu poskytovaného ze státního důchodového systému k průměrné mzdě postupně snižovat. Podle některých propočtů by se měl podíl důchodu k průměrné mzdě, který činí aktuálně kolem 41 %, snížit do roku 2030 na 30 až 32 %. Zaměstnanci si tedy budou muset odkládat do dalších systémů - například do systému penzijního připojištění se státním příspěvkem - mnohem více finančních prostředků, aby vůbec měli šanci na důstojný život ve stáří (podle zveřejněných propočtů by měl činit minimální příspěvek na penzijní připojištění 1000 Kč měsíčně). Proto je nezbytné zasadit se o maximální nárůst mezd tak, aby každý zaměstnanec měl prostředky, které by si mohl na budoucí doplňkový důchod střádat.

7. PŘECHOD ČESKÉ REPUBLIKY NA EURO České mzdy jsou ve srovnání s evropskými stále nízké. Tato konkurenční výhoda firem v ČR se po přijetí eura bude snižovat. Naše životní náklady se budou přibližovat průměru EU. Zaměstnavatelé budou mít bezesporu snahu výhodu nižších mezd udržet co nejdéle, a pokud nechceme, aby životní úroveň klesala, musíme začít s prosazováním progresivnějšího mzdového nárůstu. Hrozí navíc nebezpečí, že zavedení eura bude znamenat zdražení. Přechod na euro je důležitý zejména z toho důvodu, že by bylo žádoucí, aby při přechodu měli zaměstnanci mzdy vyšší než 1000 eur v kurzovém přepočtu (při dnešním kurzu tedy minimálně 28 000 Kč měsíčně). Z toho důvodu je důležité snažit se dosáhnout v rámci možností relativně vysokých meziročních reálných nárůstů.

8. ZÁVĚREM Častým argumentem zaměstnavatelů proti dopadu reformy veřejných financí na zaměstnance bude pravděpodobně tvrzení, že dojde k nárůstu čisté mzdy u jednotlivých zaměstnanců. Tento nárůst však bude u zaměstnanců různý podle výše jejich příjmů a počtu vyživovaných osob. Nárůsty čisté mzdy u bezdětného zaměstnance ukazuje tabulka č.7. Dopady reformy veřejných financí na domácnosti zaměstnanců propočetla i ČMKOS. Ve svém propočtu k výši čistých příjmů rodiny (včetně případného daňového bonusu) dopočetli experti ČMKOS i běžné sociální dávky, na které má rodina při dané výši příjmů nárok, tj. přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení. Zahrnut je také vliv zvýšení sazby DPH z 5 % na 9 % u potravin, služeb a jiných komodit. Viz tabulka č. 8. Tabulka č. 9 uvádí navýšení výdajů vlivem zvýšení DPH u snížené sazby daně z 5 % na 9 % propočtené ministerstvem financí. Z propočtů ČMKOS však vychází, že dopad zvýšení DPH z 5 % na 9 % bude pro zaměstnance s nízkými příjmy ještě negativnější. Podle ČMKOS bude zvýšení sazby DPH z 5 % na 9 % znamenat u nízkopříjmových skupin na každých 1000 Kč čistého příjmu ztrátu 21,2 Kč, u vysokopříjmových skupin však jen 14,8 Kč. Zvýšení základní sazby tedy do-


JAWA SE DOSTÁVÁ DO OTÁČEK (Dokončení ze str. 1) loletí již 400 strojů o objemu 350 ccm. Tato kubatura také mezi produkcí dominuje. Při naší roční výrobě zhruba 1800 motocyklů je to významná položka,“ vysvětluje F. Hruška. „Za prvních pět měsíců letošního roku jsme zhruba po 15 letech vykázali zisk. Jestliže za posledních pět let měl podnik ztrátu, je zisk, byť by činil 1 korunu, zásadním obratem v hospodaření,“ pochvaluje si ředitel Hruška.

Nízké mzdy jsou brzdou „Jsme si vědomi, že vzhledem k hospodářské situaci má firma omezené možnosti,“ projevuje pochopení předseda ZO OS KOVO Josef Mičík. „V důsledku toho nemůžeme, a ani nechceme, klást nějaké nereálné požadavky. Skutečností však je poměrně nízká průměrná mzda. Loňského července činila 14 700 korun, v tomtéž měsíci letos přesáhla 16 500 Kč. Loňský průměr v dělnických profesích činil 11 800 Kč oproti letošním očekávaným 12 800 Kč,“ upozorňuje a pokračuje: „Firma situaci řeší snižováním počtu zaměstnanců, což se nám nelíbí, stejně jako to, že případný nárůst zakázek se personálně zajišťuje přes pracovní agentury.“ Ředitel Hruška odkazuje na to, „že poměrně nízký průměrný výdělek je poplatný ekonomické situaci.“ Přesto připouští: „Výše průměrné mzdy nás staví do role společnosti, která obtížně shání pracovníky. Proto, poběží-li ekonomický vývoj

takovým způsobem, jako se nastartoval loni, je naší prioritou dopracovat se výdělku, který by odpovídal regionálním potřebám.“

Odbory a vedení se umějí domluvit Odborová organizace sdružuje přes 60 zaměstnanců, stranou nezůstávají členové, kteří již odešli do důchodu. „Já jsem zde již od 16 let,“ vzpomíná místopředsedkyně ZO OS KOVO Marie Vašáková. „Jsem zde zvyklá a fabrika se mi vždy líbila. V posledních patnácti letech se však změnilo myšlení lidí a jde i o peníze,“ vysvětluje nezájem mnohých pracovníků o odbory. „Někteří zastávají názor, proč platit příspěvky, když odbory stejně jednají i za ty, kteří v nich nejsou. Ty další výhody je již nezajímají,“ posteskne si. A jaké jsou vztahy mezi vedením firmy a odbory? „Jednání se zástupci podniku jsou na velmi dobré úrovni, v rámci možností má vedení snahu naše požadavky řešit. Ale znova podotýkám, je to limitováno ekonomickou situací firmy,“ zůstává realistou předseda Mičík. „Spolupráci s odborovou organizací na všech stupních managementu považujeme za důležitý aspekt v řízení společnosti a myslím, že náš vztah je nadstandartní,“ pokračuje František Hruška. Tuto skutečnost potvrzuje i finanční dar ve výši 50 000 Kč, který firma již několik let odborům poskytuje. Text a snímky (trb)

MZDY V ROCE 2008 (Dokončení ze str. 2) padne na nízkopříjmové skupiny o 40 % silněji než na vysokopříjmové skupiny. (Ty navíc mají mnohem větší efekt ze snížení přímých daní a pojistného.)

SCHÉMA A PODROBNÝ POPIS VÝPOČTU ČISTÉ MZDY Dosud je základem daně u zaměstnance hrubá mzda po odečtu pojistného ve výši 12,5 %, a to 8 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Základem daně tedy je nyní ve skutečnosti 100 - 12,5 = 87,5 % hrubé mzdy. Nově se bude od 1. ledna 2008 počítat daň z tzv. „superhrubé“ mzdy. Jde o hrubou mzdu navýšenou o 35% - toto navýšení se skládá z odvodu zaměstnavatele na sociální (26 %) a zdravotní pojištění (9 %). Po 1. lednu 2008 bude tedy základem daně 135 % hrubé mzdy. Odpočet nezdanitelných částí ze základu daně, jako například poskytnuté dary, zaplacené pojistné na penzijní připojištění či soukromé životní pojištění nebo zaplacené členské příspěvky, se nemění. Základ daně v roce 2007 ... 87,5 % hrubé mzdy Základ daně v roce 2008 ... 135 % hrubé mzdy

Navýšení základu daně: 135 x 100 = 154,3 87,5 Základ pro výpočet daně se tak zvýší o více než 54 %. Změní se jednak sazba daně, a to na jednotnou sazbu ve výši 15 % (pro rok 2008), významně se však navýší odpočty na poplatníka a na vyživované dítě, takže čistá mzda poplatníků se zvýší v závislosti na výši příjmů s tím, že navýšení poroste s výší příjmu zaměstnance. Způsob výpočtu čisté mzdy nalezneme v § 277 odst. 1) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb., v platném znění). Podle tohoto předpisu se „čistá mzda vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (zkráceně pojistné na sociální pojištění) a pojistné na veřejné zdravotní pojištění“. JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO Ing. ZDENĚK DOBIÁŠ, vedoucí úseku odborové politiky OS KOVO Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO

ODBOROVÝ SVAZ KOVO se sídlem v Praze 3, nám. W. Churchilla 2 přijme do pracovního poměru na dobu neurčitou specialistu pro ekonomiku , mzdy a kolektivní vyjednávání pro Metodické pracoviště OS KOVO v Hradci Králové, Gočárova 1620, 501 01 Hradec Králové Požadujeme: ● vzdělání VŠ, nejlépe ekonomického směru ● odborné znalosti ekonomiky firmy, mzdového a manažerského účetnictví ● základní znalosti pracovního práva a sociální problematiky ● organizační a komunikační schopnosti ● znalost práce na PC ● řidičský průkaz skupiny B ● zkušenosti ze sociálního dialogu a činnosti odborů vítány ● znalost Aj, Nj výhodou Vaším úkolem bude zejména: ● poradenská a metodická činnost pro ZO OS KOVO ● ekonomické rozbory, příprava a připomínkování kolektivních smluv ● vyjednávání kolektivních smluv ● lektorská a vzdělávací činnost ● průběžné sledování legislativy Nabízíme: ● pracovní poměr na dobu neurčitou ● nástupní mzdu 20 000 Kč ● možnost odborného růstu ● zaměstnanecké sociální výhody ● nástup po dohodě Písemné přihlášky se stručným přehledem dosavadní praxe zašlete nejpozději do 19. 10. 2007 na adresu: Ing. Radko Šamánek, MP OS KOVO, Gočárova 1620, 501 01 Hradec Králové Bližší informace na tel. čísle: 602 204 793 nebo 495 534 277 (Ing. Šamánek, vedoucí MP) e-mail: [email protected] OS KOVO nemůže zajistit ubytování.

KOVÁCI PODPOŘILI PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ (Dokončení ze str. 1) občanů České republiky. Pro nás, odboráře z kovoprůmyslu, je důležité, aby Ti, co se připravují na budoucí povolání, měli i do budoucna kompetentní učitelky a učitele. Současný stav však tomuto ideálnímu stavu v žádném případě nenasvědčuje. Jsme rádi, že jste se rozhodli ukázat i druhou stranu pracovního poměru těch, kteří se podílejí na vzdělanostní úrovni obyvatelstva. My Vás ve Vaší snaze podporujeme a jsme připraveni se zúčastnit Vašich protestních akcí! Držíme Vám pěsti a přejeme Vám, aby občané České republiky pochopili, že jde o každého z nás! My kováci, to plně chápeme! JOSEF STŘEDULA, předseda OS KOVO

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

337k 4.10.2007 20:42 Stránka 2


MZDY V ROCE 2008 NA POZADÍ SCHVÁLENÉ REFORMY (Dokončení ze str. 1) padne negativně nejvíce na osoby s nízkými příjmy. Její koncepce je zcela nelogická, jak vystihl ve svém komentáři i historik Rudolf Kučera, který napsal: „Těžko se najde v západní Evropě země, kde by šéf dozorčí rady největšího státního koncernu nebo předseda vlády platili stejné daně jako jejich domácí hospodyně či sekretářky nebo kde by stát zdaňoval odvody do systému zdravotního pojištění.“ OS KOVO, v rámci ČMKOS i samostatně, se snažil všemi možnými prostředky zvrátit přijetí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Ani jednání, kontaktování poslanců, osvěta mezi odboráři a zaměstnanci, demonstrace na Václavském náměstí nebo happening před poslaneckou sněmovnou nevedly k cíli. Proto jedinou možnou cestou kompenzace dopadů této reformy je sjednání takového nárůstu mezd pro rok 2008 u jednotlivých zaměstnavatelů, který by negativní dopady reformy eliminoval.

1. NÁRŮST MEZD SJEDNANÝ VE VŠECH PODNIKOVÝCH KOLEKTIVNÍCH SMLOUVÁCH (PKS) BY MĚL MINIMÁLNĚ POKRÝT INFLACI Do nárůstu spotřebitelských cen se nezbytně promítnou změny vyvolané reformou veřejných rozpočtů, a to minimálně v následujících oblastech: ● zvýšení sazby DPH z 5 na 9 % především u základních potravin a nealkoholických nápojů (a dalšího zboží, jako jsou například léky a zdravotnické potřeby, dětské pleny, knihy, noviny a časopisy); přitom výdaje domácností na potraviny a nealkoholické nápoje činí 18,4 % z celkových výdajů průměrné domácnosti; v souvislosti se změnou sazby DPH vzrostou i ceny některých služeb, například služeb zdravotnických, sociálních, ubytovacích, veřejné dopravy, kultury; ● zvýšení nákladů na bydlení - zvyšování cen energií (například cena elektřiny pro domácnosti má od l. ledna 2008 stoupnout o 10 %, pro podniky o 15 %, což se projeví v dalším zvýšení všech cen), zvyšování regulovaného nájemného; ● zvyšování cen základních potravin (bez vazby na změnu sazby DPH - například výrobky z obilí); ● nově zaváděné poplatky ve zdravotnictví, nové ceny léků; ● zvýšení spotřebních daní (cigarety, tabák); ● ekologické daně; ● zdražování dalších komodit (například pohonné hmoty, což se projeví v ceně dopravy). Odhady inflace (růstu spotřebitelských cen) propočítávají každoročně státní i soukromé instituce, například Český statistický úřad, ministerstvo financí, ministerstvo práce a sociálních věcí a dále subjekty působící v bankovním sektoru. Aktuální dostupné odhady vybraných institucí znázorňuje tabulka č. 1. ČMKOS vypracovala svůj vlastní odhad inflace, který činí pro rok 2008: 4,8 - 5,3 %

2. PODÍL ZAMĚSTNANCŮ NA RŮSTU PRODUKTIVITY PRÁCE Je známo, že průmysl se v posledních letech velmi dynamicky rozvíjí, to platí i o odvětvích kovoprůmyslu. V 1. pololetí roku 2007 se proti stejnému období roku 2006 zvýšila průmyslová produkce o 10,4 % (z toho v 1. čtvrtletí o 11,6 % a ve 2. čtvrtletí o 9,3 %). Tržby z průmyslové činnosti reálně vzrostly o 11,4 %. Počet zaměstnaných osob v průmyslu se zvýšil o 2,3 %, průměrná reálná mzda pak o 5,6 %, produktivita práce (z tržeb) byla meziročně vyšší o 8,2 %. Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty v jednotlivých odvětvích kovoprůmyslu znázorňují ta2

bulky (údaje za 1. pololetí 2007 nejsou dosud k dispozici) č. 2 - 4. Jak z tabulek č. 2 - 4 vyplývá, produktivita práce z přidané hodnoty v letech 2002 až 2006 rostla ve všech odvětvích kovoprůmyslu. Proto by jednotlivé ZO OS KOVO, pokud nemají k dispozici ještě pozitivnější výsledky svých firem, mohly požadovat podíl na růstu průměrné produktivity práce svého odvětví. Naplněním budou A. a B. by bylo realizováno tzv. mzdové koordinační pravidlo, na kterém se shodli členové Evropské federace kováků. Podle tohoto pravidla by nárůst mezd měl vždy pokrýt nárůst spotřebitelských cen a dále zajistit zaměstnancům konkrétního podniku podíl na růstu produktivity práce. Podíl na nárůstu by měl optimálně dosahovat 2/3 nárůstu produktivity práce. % růstu mezd = Inflace + 2/3 indexu nárůstu produktivity práce Příklad: Vycházejme z toho, že by odhad nárůstu spotřebitelských cen podle ČMKOS činil 5,3 %. Průměrné tempo růstu produktivity práce v automobilovém průmyslu (OKEČ 34) činilo v letech 2002 až 2006 107,5 %. Při aplikaci mzdového koordinačního pravidla v obecné poloze by tedy minimální nárůst měl činit % růstu mezd = 5,3 + 2/3 x 7,5 = 5,3 + 5,0 = 10,3 %. Pro přesnější dosazení údajů do výše uvedeného vzorce je ideální situace, kdy má odborová organizace k dispozici výsledky hospodaření svého podniku, a to výsledky co nejaktuálnější, případně výhled růstu produktivity (business plán). Do výpočtu nárůstu mezd podle mzdového koordinačního pravidla by měly být případně dosazeny mimořádné pozitivní vlivy v rámci podniku - nové zakázky, nové výrobky apod.

3. SNÍŽENÍ DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Zavedením 3denní karenční doby (první 3 dny nemoci budou bez jakékoli kompenzace) a snížením sazeb nemocenských dávek dojde ke snížení příjmů zaměstnanců po dobu jejich nemoci - viz tabulka č. 5. I proto je nutné navyšovat mzdy tak, aby zaměstnanci měli možnost ukládat si finanční prostředky pro případný výpadek v příjmech.

4. NEDOSTATEK PRACOVNÍCH SIL V současné době se ze strany zaměstnavatelů ozývají stížnosti na nedostatek pracovní síly, zvláště pak kvalifikované. Míra nezaměstnanosti dosáhla ve 2. čtvrtletí 2007 hodnoty 5,3 %, v 1. čtvrtletí 2007 činila 6,0 %, přičemž průměr za rok 2006 byl 7,1 %. Počet pracovních míst se zvyšuje, a to výraznou měrou vlivem investičních pobídek. Za období 1998 až 2006 činil, dle analýzy agentury CzechInvest, počet přímo vytvořených míst 112 000. Celkový dopad investičních pobídek na míru nezaměstnanosti v roce 2006 odhaduje CzechInvest na 3,01 %. Právě nedostatek pracovních sil lze využít k argumentaci pro zvýšení mezd u zaměstnavatelů, neboť jejich cílem by za této situace měla logicky být stabilizace stávajících kvalifikovaných pracovníků. Situace je však individuální v jednotlivých profesích, podnicích či regionech. Je nutné zvážit použití tohoto argumentu velmi individuálně.

5. SNÍŽENÍ DAŇOVÉ ZÁTĚŽE PRÁVNICKÝCH OSOB V neposlední řadě je nutné argumentovat skutečností, že u právnických osob dochází od 1. ledna


2008 ke snížení daně z příjmu z 24 % na 21 %. Znamená to, že ziskové podniky ušetří na dani z příjmu 3 %, tedy v absolutní částce tím více, čím vyšší je jejich zisk. Pro informaci je uvedena tabulka dosahovaného zisku za období let 2005 a 2006 v jednotlivých odvětvích kovoprůmyslu (tabulka č. 6). Je však nutné vzít v úvahu, že účetní zisk a základna pro výpočet daně z příjmu jsou dvě rozdílné veličiny.

6. DOPADY PŘIPRAVOVANÉ REFORMY DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU Jak vyplývá ze studií v návaznosti na reformu důchodového systému, bude se poměr důchodu poskytovaného ze státního důchodového systému k průměrné mzdě postupně snižovat. Podle některých propočtů by se měl podíl důchodu k průměrné mzdě, který činí aktuálně kolem 41 %, snížit do roku 2030 na 30 až 32 %. Zaměstnanci si tedy budou muset odkládat do dalších systémů - například do systému penzijního připojištění se státním příspěvkem - mnohem více finančních prostředků, aby vůbec měli šanci na důstojný život ve stáří (podle zveřejněných propočtů by měl činit minimální příspěvek na penzijní připojištění 1000 Kč měsíčně). Proto je nezbytné zasadit se o maximální nárůst mezd tak, aby každý zaměstnanec měl prostředky, které by si mohl na budoucí doplňkový důchod střádat.

7. PŘECHOD ČESKÉ REPUBLIKY NA EURO České mzdy jsou ve srovnání s evropskými stále nízké. Tato konkurenční výhoda firem v ČR se po přijetí eura bude snižovat. Naše životní náklady se budou přibližovat průměru EU. Zaměstnavatelé budou mít bezesporu snahu výhodu nižších mezd udržet co nejdéle, a pokud nechceme, aby životní úroveň klesala, musíme začít s prosazováním progresivnějšího mzdového nárůstu. Hrozí navíc nebezpečí, že zavedení eura bude znamenat zdražení. Přechod na euro je důležitý zejména z toho důvodu, že by bylo žádoucí, aby při přechodu měli zaměstnanci mzdy vyšší než 1000 eur v kurzovém přepočtu (při dnešním kurzu tedy minimálně 28 000 Kč měsíčně). Z toho důvodu je důležité snažit se dosáhnout v rámci možností relativně vysokých meziročních reálných nárůstů.

8. ZÁVĚREM Častým argumentem zaměstnavatelů proti dopadu reformy veřejných financí na zaměstnance bude pravděpodobně tvrzení, že dojde k nárůstu čisté mzdy u jednotlivých zaměstnanců. Tento nárůst však bude u zaměstnanců různý podle výše jejich příjmů a počtu vyživovaných osob. Nárůsty čisté mzdy u bezdětného zaměstnance ukazuje tabulka č.7. Dopady reformy veřejných financí na domácnosti zaměstnanců propočetla i ČMKOS. Ve svém propočtu k výši čistých příjmů rodiny (včetně případného daňového bonusu) dopočetli experti ČMKOS i běžné sociální dávky, na které má rodina při dané výši příjmů nárok, tj. přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení. Zahrnut je také vliv zvýšení sazby DPH z 5 % na 9 % u potravin, služeb a jiných komodit. Viz tabulka č. 8. Tabulka č. 9 uvádí navýšení výdajů vlivem zvýšení DPH u snížené sazby daně z 5 % na 9 % propočtené ministerstvem financí. Z propočtů ČMKOS však vychází, že dopad zvýšení DPH z 5 % na 9 % bude pro zaměstnance s nízkými příjmy ještě negativnější. Podle ČMKOS bude zvýšení sazby DPH z 5 % na 9 % znamenat u nízkopříjmových skupin na každých 1000 Kč čistého příjmu ztrátu 21,2 Kč, u vysokopříjmových skupin však jen 14,8 Kč. Zvýšení základní sazby tedy do-


JAWA SE DOSTÁVÁ DO OTÁČEK (Dokončení ze str. 1) loletí již 400 strojů o objemu 350 ccm. Tato kubatura také mezi produkcí dominuje. Při naší roční výrobě zhruba 1800 motocyklů je to významná položka,“ vysvětluje F. Hruška. „Za prvních pět měsíců letošního roku jsme zhruba po 15 letech vykázali zisk. Jestliže za posledních pět let měl podnik ztrátu, je zisk, byť by činil 1 korunu, zásadním obratem v hospodaření,“ pochvaluje si ředitel Hruška.

Nízké mzdy jsou brzdou „Jsme si vědomi, že vzhledem k hospodářské situaci má firma omezené možnosti,“ projevuje pochopení předseda ZO OS KOVO Josef Mičík. „V důsledku toho nemůžeme, a ani nechceme, klást nějaké nereálné požadavky. Skutečností však je poměrně nízká průměrná mzda. Loňského července činila 14 700 korun, v tomtéž měsíci letos přesáhla 16 500 Kč. Loňský průměr v dělnických profesích činil 11 800 Kč oproti letošním očekávaným 12 800 Kč,“ upozorňuje a pokračuje: „Firma situaci řeší snižováním počtu zaměstnanců, což se nám nelíbí, stejně jako to, že případný nárůst zakázek se personálně zajišťuje přes pracovní agentury.“ Ředitel Hruška odkazuje na to, „že poměrně nízký průměrný výdělek je poplatný ekonomické situaci.“ Přesto připouští: „Výše průměrné mzdy nás staví do role společnosti, která obtížně shání pracovníky. Proto, poběží-li ekonomický vývoj

takovým způsobem, jako se nastartoval loni, je naší prioritou dopracovat se výdělku, který by odpovídal regionálním potřebám.“

Odbory a vedení se umějí domluvit Odborová organizace sdružuje přes 60 zaměstnanců, stranou nezůstávají členové, kteří již odešli do důchodu. „Já jsem zde již od 16 let,“ vzpomíná místopředsedkyně ZO OS KOVO Marie Vašáková. „Jsem zde zvyklá a fabrika se mi vždy líbila. V posledních patnácti letech se však změnilo myšlení lidí a jde i o peníze,“ vysvětluje nezájem mnohých pracovníků o odbory. „Někteří zastávají názor, proč platit příspěvky, když odbory stejně jednají i za ty, kteří v nich nejsou. Ty další výhody je již nezajímají,“ posteskne si. A jaké jsou vztahy mezi vedením firmy a odbory? „Jednání se zástupci podniku jsou na velmi dobré úrovni, v rámci možností má vedení snahu naše požadavky řešit. Ale znova podotýkám, je to limitováno ekonomickou situací firmy,“ zůstává realistou předseda Mičík. „Spolupráci s odborovou organizací na všech stupních managementu považujeme za důležitý aspekt v řízení společnosti a myslím, že náš vztah je nadstandartní,“ pokračuje František Hruška. Tuto skutečnost potvrzuje i finanční dar ve výši 50 000 Kč, který firma již několik let odborům poskytuje. Text a snímky (trb)

MZDY V ROCE 2008 (Dokončení ze str. 2) padne na nízkopříjmové skupiny o 40 % silněji než na vysokopříjmové skupiny. (Ty navíc mají mnohem větší efekt ze snížení přímých daní a pojistného.)

SCHÉMA A PODROBNÝ POPIS VÝPOČTU ČISTÉ MZDY Dosud je základem daně u zaměstnance hrubá mzda po odečtu pojistného ve výši 12,5 %, a to 8 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Základem daně tedy je nyní ve skutečnosti 100 - 12,5 = 87,5 % hrubé mzdy. Nově se bude od 1. ledna 2008 počítat daň z tzv. „superhrubé“ mzdy. Jde o hrubou mzdu navýšenou o 35% - toto navýšení se skládá z odvodu zaměstnavatele na sociální (26 %) a zdravotní pojištění (9 %). Po 1. lednu 2008 bude tedy základem daně 135 % hrubé mzdy. Odpočet nezdanitelných částí ze základu daně, jako například poskytnuté dary, zaplacené pojistné na penzijní připojištění či soukromé životní pojištění nebo zaplacené členské příspěvky, se nemění. Základ daně v roce 2007 ... 87,5 % hrubé mzdy Základ daně v roce 2008 ... 135 % hrubé mzdy

Navýšení základu daně: 135 x 100 = 154,3 87,5 Základ pro výpočet daně se tak zvýší o více než 54 %. Změní se jednak sazba daně, a to na jednotnou sazbu ve výši 15 % (pro rok 2008), významně se však navýší odpočty na poplatníka a na vyživované dítě, takže čistá mzda poplatníků se zvýší v závislosti na výši příjmů s tím, že navýšení poroste s výší příjmu zaměstnance. Způsob výpočtu čisté mzdy nalezneme v § 277 odst. 1) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb., v platném znění). Podle tohoto předpisu se „čistá mzda vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (zkráceně pojistné na sociální pojištění) a pojistné na veřejné zdravotní pojištění“. JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO Ing. ZDENĚK DOBIÁŠ, vedoucí úseku odborové politiky OS KOVO Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO

ODBOROVÝ SVAZ KOVO se sídlem v Praze 3, nám. W. Churchilla 2 přijme do pracovního poměru na dobu neurčitou specialistu pro ekonomiku , mzdy a kolektivní vyjednávání pro Metodické pracoviště OS KOVO v Hradci Králové, Gočárova 1620, 501 01 Hradec Králové Požadujeme: ● vzdělání VŠ, nejlépe ekonomického směru ● odborné znalosti ekonomiky firmy, mzdového a manažerského účetnictví ● základní znalosti pracovního práva a sociální problematiky ● organizační a komunikační schopnosti ● znalost práce na PC ● řidičský průkaz skupiny B ● zkušenosti ze sociálního dialogu a činnosti odborů vítány ● znalost Aj, Nj výhodou Vaším úkolem bude zejména: ● poradenská a metodická činnost pro ZO OS KOVO ● ekonomické rozbory, příprava a připomínkování kolektivních smluv ● vyjednávání kolektivních smluv ● lektorská a vzdělávací činnost ● průběžné sledování legislativy Nabízíme: ● pracovní poměr na dobu neurčitou ● nástupní mzdu 20 000 Kč ● možnost odborného růstu ● zaměstnanecké sociální výhody ● nástup po dohodě Písemné přihlášky se stručným přehledem dosavadní praxe zašlete nejpozději do 19. 10. 2007 na adresu: Ing. Radko Šamánek, MP OS KOVO, Gočárova 1620, 501 01 Hradec Králové Bližší informace na tel. čísle: 602 204 793 nebo 495 534 277 (Ing. Šamánek, vedoucí MP) e-mail: [email protected] OS KOVO nemůže zajistit ubytování.

KOVÁCI PODPOŘILI PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ (Dokončení ze str. 1) občanů České republiky. Pro nás, odboráře z kovoprůmyslu, je důležité, aby Ti, co se připravují na budoucí povolání, měli i do budoucna kompetentní učitelky a učitele. Současný stav však tomuto ideálnímu stavu v žádném případě nenasvědčuje. Jsme rádi, že jste se rozhodli ukázat i druhou stranu pracovního poměru těch, kteří se podílejí na vzdělanostní úrovni obyvatelstva. My Vás ve Vaší snaze podporujeme a jsme připraveni se zúčastnit Vašich protestních akcí! Držíme Vám pěsti a přejeme Vám, aby občané České republiky pochopili, že jde o každého z nás! My kováci, to plně chápeme! JOSEF STŘEDULA, předseda OS KOVO

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

337k 4.10.2007 20:41 Stránka 8


KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LVI.)

se firmě E. Škoda podařilo zaručovat při výrobě ocelolitiny tažnost přibližně o 3 % vyšší, než zaručovaly největší ěmecké firmy při Škodova továrna se od druhé poloviny 70. kách postavila hutnictví železa na vyšší stu- stejné pevnosti.“ (Podnikový archiv Škoda Pllet 19. století již řadila mezi významné české peň. Tento nový způsob výroby oceli v sie- zeň). K tomuto espornému technickému úspěstrojírenské podniky. Dokládá to mimo jiné mens - martinských pecích umožnil její zlev- chu připomněl znalec Škodovky Jindřich Chytřeba porovnání strojního vybavení podniku nění a širší konstrukční uplatnění lík že až „po dlouhých a nákladných pokusech v rozmezí necelých 10 let: kromě jednoho par- v rozvíjejícím se strojírenství. Ve světě vyni- podařilo se E. Škodovi vyrobiti výbornou liního stroje o výkonu 12 k, 33 pracovních kala kvalitou především francouzská a ně- tinu ocelovou“. (J. Chylík, Plzeňský průmysl, strojů a 6 kovářských výhní v roce 1866,dispo- mecká ocel. E. Škoda se proto osobně vypra- Plzeň 1914 - srv. náš seriál LV. pokračování noval později, v roce 1875 jedním parním stro- vil - aby získal potřebné praktické zkušenosti poznámka autorky) Mezi prvními významnějšími výrobky ocejem o 80 k, 3 kuplovnami (tj. tavicími pecemi - a seznámil se s technickými novinkami - k nělárny byly například poznámka utorky), 36 soustruhy,16 hobocelové odlitky stolovkami, 19 vrtačkami, 6 šroubořezy, 2 janů a pístů pro parní vrtacími stroji, několika kovářskými lodní stroje pro loděvýhněmi aj. zařízením. (V. Jíša, Škodovy nice Vulkan ve Štězávody, 1859 - 1965, Praha 1969). V roce tíně, ocelové odlitky 1878 vlastnila Škodovka již pět parních pro italskou firmu strojů s celkovým výkonem 120 k, více Orlando, nebo opranež 50 soustruhů, 20 vrtaček a 1 velký vrcované písty o průtací stroj a pojízdný jeřáb o nosnosti 20 měru až 1,2 m pro tisíc kg, umožňující manipulaci s těžkými parní stroje anglické břemeny. Nejvýznamnějším provozem firmy Bellis a Morbyla montážní dílna s připojenou šrougan aj. bárnou, kotlárna, dále slévárna šedé liPlzeňská ocelárna tiny a slévárna kovů s pomocnými proúspěšně konkurovala vozy (modelárnou, kovárnou kladenským, vítkoa obrobnou velkých a těžkých odlitků), vickým, třineckým obchodní oddělení a konstrukční kancea ostatním železárláře. Celkem Škodova strojírna zaměstnám v českých zenávala v roce 1878 okolo 735 zaměstmích a v Rakousku. nanců, z toho asi 35 úředníků a mistrů; Do Plzně směřovaly pro porovnání uvádíme, že když na začátku roku 1869 měl závod 120 zaměst- Křídla lodních šroubů, profilovaný válec pro válcovny a součásti parních strojů vyrobené ve objednávky odlitků od řady světové pronanců a v roce 1878 již asi 735, stoupl je- Škodově ocelárně slavených firem, jajich počet za necelých deset let o 613 %. Rozvoj Škodovky nebyl ojedinělý, ale sou- kterým tamním ocelářským firmám, z nichž si kými byly například Wiener - Maschinenfabvisel s růstem výroby jak u nás, tak i ve světě, potom vybral vestfálskou ocelárnu Fritz Ast- rik, rakouské a jiné loděnice, velké německé podmíněným industrializačním procesem höwer a Co. a požádal ji o poskytnutí tech- a anglické firmy. Úspěšné byly také pokusy v období „dovršování průmyslové revoluce ve nické pomoci při stavbě vlastní ocelárny. S její s výrobou pancéřového materiálu pro arstrojírenství, hutnictví a jiných průmyslových výstavbou bylo započato v roce 1884 a již 21. mádní zakázky; Škodovka získala vlastnická odvětvích. Od vývoje jiných strojíren se odli- srpna 1886 byla výroba oceli zahájena. Po pře- práva na kulomety systému rakouského arcišoval tím, že údery hospodářského bankrotu konání počátečních problémů s nižší kvalitou vévody Karla Salvatora a plukovníka rytíře v letech 1874 - 1875 zde byly mírnější. Umož- oceli (svou pevností 38 - 45 kg) na čtvereční von Dormuse a začala s jejich produkcí. Roku nily to dostatečné finanční rezervy... i včas zís- cm a tažností 20 - 30 % nedosahovala žádou- 1888 byla zhotovena prvá pancéřová lafeta kané dodávky... a bylo to ovšem do značné cích parametrů v krátké době začala Škodova pro vojenskou rakousko-uherskou správu, míry podmíněno obchodní zdatností majitele plzeňská ocelárna produkovat ocel tehdy nej- o rok později bylo armádě dodáno první 7 kavyšší jakosti. V této souvislosti je velmi zají- librové dělo. (Podle zjištění V. Jíši a J. Chyzávodu.“ (V. Jíša). Od 70. a 80. let 19. století výroba oceli bes- mavá informace kterou vytěžil při studiu pod- líka). Plzeňská ocelárna se tak propracovala semerováním a tomasací v západní Evropě nikových archiválií V. Jíša: „V životopise mezi přední závodní provozy. a s určitým zpožděním také v našich podmín- Emila Škody jeho syn Karel mimo jiné píše,že Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ

33 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 4. ŘÍJNA 2007, DATUM VYDÁNÍ: 12. ŘÍJNA 2007, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Mzdy v roce 2008 na pozadí schválené reformy str. 1 - 3 ● Nabídka zamûstnání - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Pﬁipravujeme se na kolektivní vyjednávání 2008 (tabulky)

Jawě se objevilo světlo na konci tunelu

Zase spousta věcí zdražila! Ta vláda si myslí, že průměrný plat v republice je ten jejich…

MZDY V ROCE 2008 NA POZADÍ SCHVÁLENÉ REFORMY Tento článek obsahuje konkrétní cíle v kolektivním vyjednávání o mzdách na rok 2008, a také shrnuje argumenty včetně případných výpočtů, které mají jednotlivým ZO OS KOVO pomoci při sjednávání mzdového nárůstu pro toto období ve světle schválené reformy veřejných financí a jejích dopadů. Reforma veřejných financí podle analýz ČMKOS dopadne velmi negativně na zaměstnance, zvláště pak na ty nízko- a středněpříjmové. Reforma do-


KOVÁCI PODPOŘILI PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

Člověk je jistě hodně nemotorný, neníli bohatý, a je nutno ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský osvícenecký materialistický filozof a spisovatel Denis Diderot (1713 - 1784). V pojetí společenských jevů zůstal idealistou; bojoval proti feudálnímu despotismu a hájil osvícenou monarchii. Za nástroj pokroku považoval vědu a rozum. Byl redaktorem Encyklopedie, pokrokové obsahem a bojovým tónem, od jejíhož vydávání neustoupil navzdory překážkám a pronásledování. (jk)

Předsednictvo Odborového svazu KOVO na svém zasedání 2. října v Hradci Králové podpořilo požadavky Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství tímto prohlášením:

Vyluštění z Kováku č. 32/2007 (výrok J. Grossmana): Divadlo se má dělat pořádně ... avšak nesmí se brát moc vážně.

Josef Středula

4

Odborový svaz KOVO tímto vyslovuje svou solidární podporu kolegům a kolegyním z Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství, kteří se rozhodli bránit své oprávněné požadavky. Odborový svaz KOVO je přesvědčen, že současný stav v rezortu školství ohrožuje budoucí vzdělanostní úroveň


JAWA SE DOSTÁVÁ DO OTÁČEK Po letech propadu konečně obrat k lepšímu

JAWA - slovo, které je v povědomí mužské části české populace spojeno s motocykly. Znalejším se vybaví i slavné modely Pérák a Kývačka. Ovšem jen nemnoho zasvěcených zná složitou situaci firmy po roce 1990. Obtížné hledání nových trhů a jejich ztrátu poté, co se začaly jevit perspektivní. Nyní se konečně zdá, že se objevilo světlo na konci tunelu. JAWA Moto, s. r. o., v Týnci nad Sázavou, která je nyní výrobcem motocyklů JAWA, byla založena v roce 1997 jako dceřiná společnost Jihostroje Velešín. Navazuje na téměř osmdesátiletou tradici vývoje a výroby motocyklů, v jejíž počátcích stál ing. František Janeček. BěJosef Mičík hem své existence prošla firma obdobím úspěchů, kdy figurovala mezi renomovanými společnostmi motocyklového průmyslu. Značnou oblibu získal model Kývačka, s nímž se v 50. letech minulého století bylo možno setkat ve více než 120 zemích světa.

Konec jedné perspektivy V současnosti je však situace v závodě diametrálně odlišná. Změny byly nastartovány začátkem 90. let uplynulého století ztrátou tradičních odběratelů, za které se náhrada hledala velmi obtížně a již vůbec ne v dosavadním rozsahu. To s sebou neslo snižování objemu výroby i počtu zaměstnanců. Nadějně se rýsovalo proniknutí na tradiční trhy v arabském světě, vývoj politické situace po roce 2002 však znamenal konec této perspektivy. „Do roku 2002 byl naším největším odběratelem Irák, kam směřovalo 60 procent produkce. Tento trh padl po zahájení války ze dne na den a stejně rychle jsme museli opustit celé toto teritorium,“ popisuje těžkosti při získávání odbytu ředitel pro

řízení a správu František Hruška. „Tato skutečnost byla příčinou všech dalších opatření v následujících letech, zejména v personální oblasti. Se zhruba 340 pracovníky jsme měli výraznou přezaměstnanost. Stále se čekalo na změnu situace, skoro dva roky jsme hledali Marie Vašáková cestu jak se z problému dostat, ale tento trh se nepodařilo znova otevřít,“ líčí situaci. „Mezi léty 2002 2004 došlo k více než 60procentnímu snížení tržeb z 380 na 120 miliónů Kč. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci zůstávali a nové trhy se nedařilo zajistit, dopracovali jsme se k zápornému hospodářskému výsledku. Do té doby jsme se pohybovali kolem nuly,“ tvrdí František Hruška. Pak padlo rozhodnutí přizpůsobit počet zaměstnanců podmínkám firmy; jejich stav poklesl na současných 145.

Nová naděje Naději přinesl až loňský rok. „Přišly nabídky od našeho tradičního partnera, kterým je Kuba. Oživení na tomto trhu se objevilo po několika letech stagnace. Tento trend pokračuje i letos s tím, že tento rok víceméně stojí na dodávce na tento trh a je s ním spojeno 50 procent tržeb podniku. Loni tam směřovalo 200, letos za první po(Pokračování na str. 3) 1

337kA 4.10.2007 20:48 Stránka 6

KOVÁK číslo 33 — 12. října 2007/příloha


PŘIPRAVUJEME SE NA KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ 2008

MZDY V ROCE 2008 NA POZADÍ SCHVÁLENÉ REFORMY

(zbylé tabulky ke IV. dílu ing. R. Horáka z minulého čísla)

(Tabulky k článku na straně 1, 2 a 3 tohoto čísla)

DM Výroba dopravních prostředků a zařízení 2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

2005/04 2006/05

průměrná mzda (v Kč) 17 565 inflace životních nákladů zaměstnanců (v %) reálná mzda (v %) osobní náklady (v mil. Kč) 2487 účetní přidaná hodnota (v mil. Kč) 5326 produktivita práce z PH (v Kč) 52 874 osobní náklady/1 zaměstnanec (v Kč) 24 693 osobní náklady/PH (v %) 46,70 průměrný přepočtený stav zaměstnanců (osob) 100 724

18 739

20 074

21 143

2675 2932 5944 6688 58 557 64 455 26 357 28 262 45,00 43,80 101 503 103 732

3315 7214 64 989 29 862 46,00 111 000

22 365 100,0 106,7 3766 8541 72 832 32 108 44,10 117 272

106,7 102,7 104,3 107,6 111,6 110,7 106,7

107,1 101,7 103,6 109,6 112,5 110,1 107,2

105,3 102,4 103,3 113,1 107,9 100,8 105,7

113,6 118,4 112,1 107,5

100,8

102,2

107,0

105,7

105,8

37 - Recyklace druhotných surovin 2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

15 014

16 096

17 847

17 596

25 38 33 906 22 378 65,90 1106

36 66 43 777 23 949 54,60 1496

38 87 61 707 26 572 43,00 1411

38 60 40 858 25 918 63,40 1473

18 355 100,0 107,2 39 73 49 951 26 633 53,40 1458

107,2 102,7 108,0 144,0 173,7 129,1 107,0

110,9 101,7 96,9 105,6 131,8 141,0 111,0

98,6 102,4 101,9 100,0 69,0 66,2 97,5

102,6 121,7 122,3 102,8

135,3

94,3

104,4

99,0

2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

průměrná mzda (v Kč) 15 812 inflace životních nákladů zaměstnanců (v %) reálná mzda (v %) osobní náklady (v mil. Kč) 10 590 účetní přidaná hodnota (v mil. Kč) 18 059 produktivita práce z PH (v Kč) 38 195 osobní náklady/1 zaměstnanec (v Kč) 22 398 osobní náklady/PH (v %) 58,60 průměrný přepočtený stav zaměstnanců (osob) 472 816

16 773

18 007

18 833

10 950 12 226 20 011 23 520 43 440 49 311 23 770 25 632 54,70 52,00 460 657 476 977

13 327 24 295 48 760 26 747 54,90 498 258

19 875 100,0 106,1 14 900 28 365 54 600 28 681 52,50 519 505

106,1 102,7 104,5 103,4 110,8 113,7 106,1

107,4 101,7 102,8 111,7 117,5 113,5 107,8

104,6 102,4 103,1 109,0 103,3 98,9 104,3

111,8 116,8 112,0 107,2

97,4

103,5

104,5

104,3

průměrná mzda (v Kč) inflace životních nákladů zaměstnanců (v %) reálná mzda (v %) osobní náklady (v mil. Kč) účetní přidaná hodnota (v mil. Kč) produktivita práce z PH (v Kč) osobní náklady/1 zaměstnanec (v Kč) osobní náklady/PH (v %) průměrný přepočtený stav zaměstnanců (osob)

2005/04 2006/05 104,3

Kovoprůmysl 2005/04 2006/05 105,5

D Zpracovatelský průmysl 2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

2005/04 2006/05


15 867

16 987

17 798

17 955 19 334 34 449 39 232 44 139 50 482 23 006 24 879 52,10 49,30 780 466 777 137

20 663 40 535 51 139 26 068 51,00 792 652

18 881 100,0 105,9 22 370 44 478 55 502 27 914 50,30 801 376

105,9 102,7 104,2 117,5 108,5 112,6 106,1

107,1 101,7 103,0 107,7 113,9 114,4 108,1

104,8 102,4 103,6 106,9 103,3 101,3 104,8

108,3 109,7 108,5 107,1

96,3

99,6

102,0

101,1

106,1

PRŮMYSL 2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03


16 330

17 460

18 279

21 091 22 536 43 602 49 495 49 428 56 592 23 909 25 767 48,40 45,50 882 135 874 603

23 964 52 174 58 984 27 091 45,90 884 549

19 400 100,0 105,7 25 731 57 985 65 237 28 949 44,40 888 847

105,7 102,7 104,1 115,6 107,3 111,6 106,1

106,9 101,7 102,9 106,9 113,5 114,5 107,8

104,7 102,4 103,6 106,3 105,4 104,2 105,1

107,4 111,1 110,6 106,9

96,2

99,1

101,1

100,5

IV

2005/04 2006/05 106,1

I

337kA 4.10.2007 20:47 Stránka 4


II


III

337kA 4.10.2007 20:47 Stránka 4


II


III

337kA 4.10.2007 20:48 Stránka 6



PŘIPRAVUJEME SE NA KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ 2008

MZDY V ROCE 2008 NA POZADÍ SCHVÁLENÉ REFORMY

(zbylé tabulky ke IV. dílu ing. R. Horáka z minulého čísla)

(Tabulky k článku na straně 1, 2 a 3 tohoto čísla)

DM Výroba dopravních prostředků a zařízení 2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

2005/04 2006/05

průměrná mzda (v Kč) 17 565 inflace životních nákladů zaměstnanců (v %) reálná mzda (v %) osobní náklady (v mil. Kč) 2487 účetní přidaná hodnota (v mil. Kč) 5326 produktivita práce z PH (v Kč) 52 874 osobní náklady/1 zaměstnanec (v Kč) 24 693 osobní náklady/PH (v %) 46,70 průměrný přepočtený stav zaměstnanců (osob) 100 724

18 739

20 074

21 143

2675 2932 5944 6688 58 557 64 455 26 357 28 262 45,00 43,80 101 503 103 732

3315 7214 64 989 29 862 46,00 111 000

22 365 100,0 106,7 3766 8541 72 832 32 108 44,10 117 272

106,7 102,7 104,3 107,6 111,6 110,7 106,7

107,1 101,7 103,6 109,6 112,5 110,1 107,2

105,3 102,4 103,3 113,1 107,9 100,8 105,7

113,6 118,4 112,1 107,5

100,8

102,2

107,0

105,7

105,8

37 - Recyklace druhotných surovin 2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

15 014

16 096

17 847

17 596

25 38 33 906 22 378 65,90 1106

36 66 43 777 23 949 54,60 1496

38 87 61 707 26 572 43,00 1411

38 60 40 858 25 918 63,40 1473

18 355 100,0 107,2 39 73 49 951 26 633 53,40 1458

107,2 102,7 108,0 144,0 173,7 129,1 107,0

110,9 101,7 96,9 105,6 131,8 141,0 111,0

98,6 102,4 101,9 100,0 69,0 66,2 97,5

102,6 121,7 122,3 102,8

135,3

94,3

104,4

99,0

2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03


16 773

18 007

18 833

10 950 12 226 20 011 23 520 43 440 49 311 23 770 25 632 54,70 52,00 460 657 476 977

13 327 24 295 48 760 26 747 54,90 498 258

19 875 100,0 106,1 14 900 28 365 54 600 28 681 52,50 519 505

106,1 102,7 104,5 103,4 110,8 113,7 106,1

107,4 101,7 102,8 111,7 117,5 113,5 107,8

104,6 102,4 103,1 109,0 103,3 98,9 104,3

111,8 116,8 112,0 107,2

97,4

103,5

104,5

104,3

průměrná mzda (v Kč) inflace životních nákladů zaměstnanců (v %) reálná mzda (v %) osobní náklady (v mil. Kč) účetní přidaná hodnota (v mil. Kč) produktivita práce z PH (v Kč) osobní náklady/1 zaměstnanec (v Kč) osobní náklady/PH (v %) průměrný přepočtený stav zaměstnanců (osob)

2005/04 2006/05 104,3

Kovoprůmysl 2005/04 2006/05 105,5

D Zpracovatelský průmysl 2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03

2005/04 2006/05


15 867

16 987

17 798

17 955 19 334 34 449 39 232 44 139 50 482 23 006 24 879 52,10 49,30 780 466 777 137

20 663 40 535 51 139 26 068 51,00 792 652

18 881 100,0 105,9 22 370 44 478 55 502 27 914 50,30 801 376

105,9 102,7 104,2 117,5 108,5 112,6 106,1

107,1 101,7 103,0 107,7 113,9 114,4 108,1

104,8 102,4 103,6 106,9 103,3 101,3 104,8

108,3 109,7 108,5 107,1

96,3

99,6

102,0

101,1

106,1

PRŮMYSL 2002

2003

2004

2005

2006

2003/02

2004/03


16 330

17 460

18 279

21 091 22 536 43 602 49 495 49 428 56 592 23 909 25 767 48,40 45,50 882 135 874 603

23 964 52 174 58 984 27 091 45,90 884 549

19 400 100,0 105,7 25 731 57 985 65 237 28 949 44,40 888 847

105,7 102,7 104,1 115,6 107,3 111,6 106,1

106,9 101,7 102,9 106,9 113,5 114,5 107,8

104,7 102,4 103,6 106,3 105,4 104,2 105,1

107,4 111,1 110,6 106,9

96,2

99,1

101,1

100,5

IV

2005/04 2006/05 106,1

I

JAWA SE DOSTÁVÁ DO OTÁČEK

Recommend Documents