V tomto čísle nepřehlédněte: Loučení se zimou – 146 Měsíc knihy – 149 Světový den vody – 153
Měsíc internetu – 156 Pojďte na exkurzi – 161 Školní záhady III. – 166
JARO Jaro se probudí 20. března a začne si všechno dělat podle sebe. Vezme si fény a připevní je k obloze, zastrčí do velké zásuvky a už to všechno taje. Potom si vezme odpuzovač mraků, aby je odstrčil a sluníčko mohlo vše rozsvítit a ohřát. Teplo vyláká ven všechna zvířata, rostliny a vše začne pučet. Naposledy si vezme šípy lásky a spolu se svým pomocníkem je rozdávají všem tvorům na světě. Potom se můžou rodit nová mláďátka. Karolína Blechová 6. C Jmenuji se jaro a chtěla bych vám popsat můj pokojíček. V mém pokoji není koberec, ale je tam lesní louka a začínají růst jarní květiny a do mého pokoje přilétají ptáci z teplých krajin, protože můj pokoj je v podstatě celý svět. Listnaté stromy se oblékají dozelena, kvetou veselé zbarvené květinky a medvědi se probouzejí ze zimního spánku. Spím celého tři čtvrtě roku, abych byla na jaře fit a aby bylo vše dokonalé. Míša Krupová 6. C Jaro se připravuje tak, že v Baumaxu koupí barvy a začne malovat. Fénem roztaje sníh a rampouchy, aby vylezly květiny, aby je jaro mohlo nabarvit. Stromům přilepí půlročním speciálním lepidlem listy a nabarví je na zeleno, stejně tak i trávu. Nesmí samozřejmě zapomenout na zamrzlé potoky, rybníky a jezera, ty musí také roztavit, aby ryby měly světlo a teplo. Jaro by to vše samo nezvládlo, a tak si na pomoc zavolalo slunce, aby hřálo a svítilo. Martin Gajdušek 6. C -145-
Po čem ze zimy se mi bude stýskat? Po koulování; lyžování; bruslení; po kaprovi; po bobování a sáňkování; po Ježíškovi a dárečcích; po zdobení stromečku; po Mikulášovi; andílcích a čertech; mně se stýskat nebude, zimu moc nemusím. Na co z jara se těším? Jak porostou květiny; na mláďátka (ovečky, králíčky); jak budeme plést věnečky; můžeme chodit na zahrádku a pomáhat tam babičce; můžeme se válet v trávě, jít na piknik; konečně můžeme hrát fotbal a jezdit na kole; už nebudeme muset nosit zimní oblečení. 1. A
Jak se kdo loučí se zimou medvěd: Jsem medvěd Danek a konečně se můžu probudit ze zimního spánku. Už se to nedalo v té příšerné zimě ty 3 měsíce vydržet. A hlavně se už nemusím živit z tukových zásob, které jsem si nastřádal v létě a na podzim. Nejvíc se těším, až v létě zase začnou růst lesní plody a pstruzi. Ale moc se netěším na žihadla, která schytám od včel, až jim zase budu krást med. No, už musím. Chci toho za těch 9 měsíců Daniel Černoch 7. C hodně stihnout. rampouch: Jsem poslední rampouch na střeše jedné rodiny. Svítí slunce a já pomalu taju. Moc se netěším, až roztaju! Moc mě bavilo, jak jsem na tom okapu visel a díval se kolem dokola na celý svět! Ostatní rampouchy vedle mě roztály, anebo spadly na zem. Asi je to bolelo, když se rozflákaly na tisíc kousků! No, co jiného mi zbývá! Tak ahoj a možná příští zimu, pokud se neubytuji někde jinde. Michaela Korabečná 7. C zajíc: Roztávají poslední vločky sněhu a já vykukuji ze svého zimního úkrytu. Jedna tlapka, dvě, pak hlava a už nasávám první jarní vzduch. Otevřu oči a spatřím sněhově bílé sněženky. Do mých tlapek jako by se vlil život, mám chuť běhat. Rozběhnu se, poskočím, pak se zase zastavím. Běhám tam a zpátky. A nakonec si zobnu trávy. Michaela Popová 7. C
vločka sněhu: Ležím si tak na rozhlehlé louce a kolem není ani jedna vločka sněhu. Jsem snad poslední v této zimě? Každé ráno poslouchám, jak si ptáčci prozpěvují a zimní krajina se probouzí do jarní nálady. -146-
Rohy mi začínají rozmrzat, celkově je mi nějak teplo. Ano, zima končí a já se příští zimu zase se svými rodinami vrátím. Už se těším, jak Aneta Marková 7. C budeme dělat radost malým dětem.
KOS Nazdar, já jsem kos Pepa a tento měsíc mám svátek. Ale pořád nevím, co si přát. Pořád přemýšlím! A počkat, už to mám, chtěl bych se stát čápem! Proč? Protože čáp má skvělý život, místo toho, aby tady v zimě mrzl, zaletí si do Afriky. V létě se zase chladí v rybníku. Ale teď jsem si uvědomil, že čápem bych nemohl být, zahlédl jsem, jak jí žáby a z těch já mám hrůzu. No a co straka? Ta má hnízdo plné zlata. Hele, támhle jedna letí. Letím za ní! No tak straka taky ne! Protože lidé ji nemají rádi. A co sojka? Ta má krásná peříčka. Aha, tak ta taky ne. Moc žaluje! A co slepice? Ta má taky krásný život, jídlo jí dávají přímo pod zobák. Letím se podívat na statek. Pojďte taky. A jsme tady. Aj! Tak ta taky ne. Zavřený v kurníku, to není nic pro mě. A co papoušek Ara? Ten je pěkný, veliký a umí mluvit a navíc lidé ho mají rádi! Letím se na něj podívat do zverimexu. Cože, takhle drahý? Tak to taky ne. Moc lidí by si mě za tuto cenu nekoupilo. Ale už mám vítěze. Je to kos. Na jaro si zazpívám a lidem hned vyraší úsměvy. Zdeněk Horečka 7. C
Na cestě, na jedli seděl kos. Pískal si svoji melodii, ale melodie se každým rokem měnila (kos seděl na větvi každý rok). Byl velice starý, ale tóny byly pořád zřetelné a krásné. Protože se blížilo jaro, na louce byla poslední kopa sněhu, zpíval o dřívějších dobách, kdy zimy bývaly delší a krutější. Ještě před rokem zde bylo víc sněhu... Starý kos může tak akorát vyjadřovat svou nostalgii krásnou písní... Bez ní nebo taky s ní, máme život epesní! Šimon Hauser 6. C O čem zpívá kos? To je jasné. Končí zima a stěhovaví ptáci se vracejí z teplých krajin k nám domů. Kosi jsou zvědaví ptáci. To by nebyl kos, aby se neptal ptáků, kde všude byli, co dělali a jaké to tam bylo. Poté se chlubil, co dělal on a jeho -147-
kamarádky sýkorky a jiní ptáci. Nezapomněl si postěžovat na bídu a hlad. Ptáci, kteří se vrátili, mu odpovídali a povídali si s ostatními ptáky. A my to vnímáme jako zpěv ptáků, ale ve skutečnosti jsou to pouze ptačí drby. Jana Horáková 7. A Husy s kufrem Jedno březnové odpoledne se nad Frenštátem opět objevily husy – vracely se ze zimovišť. Co si taková husa bere s sebou na cesty? Když na podzim husy odlétají na jih, balí si do kufru hřeben, zrcátko, mapu, dalekohled, klobouk, triko, sukni, boty. Když se husy na jaře vrací, nesou si v kufru klobásy, mušle, náramky, dopis, pití, jídlo. Michaela Pospíchalová 2. B
Když na podzim husy odlétají na jih, balí si do kufru pití, balení žížalek, rybky, plyšáka, svačinu, pero a písanku. Když se husy na jaře vrací, nesou si v kufru mušle, klobouček, rádio, písek v sáčku, polévku, čaj, kytici, skladbové album hus, květináč, Kamila Petrová 2. B kartu na autobus a obědy, králíka na smetaně. Když na podzim husy odlétají na jih, balí si do kufru jídlo, šaty, glóbus, fotografie, písanku, kytku, mapu, šperky, sandále. Když se husy na jaře vrací, nesou si v kufru magnet s pláží, prstýnek, nálepky s mořem, rybu. Kamil Svoboda 2. B
Když na podzim husy odlétají na jih, balí si do kufru opalovací krém, státní vlajku, létající pohon, cigarety, zapalovač, víno, peníze, atlas, lehátko. Když se husy na jaře vrací, nesou si v kufru mušle, kyblík vody z moře, rostliny, písek, žraloka. Matýsek Tomšíček 2. B Druháci nechali nabalit husám na cestu na jih celkem 102 věcí, zpět 106 věcí. Na cestu na jih nesmí chybět kompas (12 hlasů), jídlo (11), mapa (9), ryby (6), žížaly (5), hodinky (5), dalekohled a glóbus (4). Ze zajímavých názorů: plavky, fotka z domova, pánev na palačinky, zrcadlo, surf, paní učitelka, kraťasy, omalovánky, stan, státní vlajka, auto, buben, brouci, paruka, náplasti, polštář, bazén. -148-
Na zpáteční cestě nebudou v kufříku chybět mušle (11 hlasů), kokos, ryby (6), písek, ale také palma, mušlový náhrdelník, zámek na kolo, miska z diamantů, telefon, matika, popelnice, objevy z moře, pizza, kameny, černoch, fixy, vzpomínky, aktovka, Filip, prsteny ze zlata.
Pes na jaře V zimě, když byl sníh, mne panička oblíkala do různých oblečků, ale i tak mi byla zima. Chození po těch kamíncích taky nebylo třikrát příjemné, ale vůbec nevím, proč to ti lidi sypou, je to nepříjemné a vůbec to nepomáhá. Aááá, konečně jednou ráno jsem se probudil a bylo teplo venku, minimum sněhu a svítilo sluníčko. Bylo to tak moc příjemné, hned jak mne panička ráno pustila ven, byl jsem nadšený, zahrada byla krásná a všude bylo mokro a bahno. Mně se to moc líbilo, ale mojí paničce moc ne, byla naštvaná, protože mi musí umývat tlapky. No já to taky nemám moc v lásce, ale to, co venku zažiju za srandu, to asi nikde jinde ne! Já už se těším na to, až bude teplo a nikde nebude mokro a já nebudu muset do té hloupé sprchy. Marie Veselá 7. A
Měsíc knihy Když otevřu knížku, dostanu se do jiného světa. Je to svět žákovské knížky. Je to svět plný známek, poznámek, upozornění a spousta textů. Jsou tam různé kategorie, např. češtiny, matematiky, výtvarky, jazyků... V každém je něco jiného. Také nám ukazuje, co si máme vzít určitý den do školy. Pro většinu lidí je důležitá. Matěj Pitucha 7. A Když otevřu knížku, dostanu se do jiného světa. Je to svět vlků a indiánů. Jsem ve světě, který je před 106 lety. Nachází se zde mnoho zvířat z divočiny a indiáni s vycvičenými psy, kteří žijí na severním pólu na Aljašce. Zde bylo i mnoho lidí, kteří se chystali najít zlato. Je to příběh plný napětí a dobrodružství. Tereza Mičulková 7. A
-149-
Mohou žákovské knížky slavit Měsíc knihy? Dobrý den, píšu pravě vám, na ministerstvo knih, protože jen vy mi můžete pomoci. Myslím, že můžu mluvit za všechny žákovské knížky, když řeknu, že i my se chceme účastnit Měsíce knihy. Myslím, že na to máme právo. Za ty všechny útrapy co nám ve škole dělají. Taky vás laskavě žádám, abyste nás do toho Měsíce knihy také zařadili. Abychom měli taky co slavit. Jan Vaverka 9. A Ta doba konečně nastala. Čekala jsem na to celý rok a nakonec jsem se dočkala. Stále přemýšlím a přemýšlím, co všechno bych mohla o Měsíci knihy dělat. Mohla bych třeba dostat za dárek dobré známky, nebo se seznámit s ostatními příbuznými žákovskými. Také bych si mohla pořídit nový obal, abych se všem líbila a neděsila ostatní jen pohledem na mě. Monča Drábková 9. A
Nejstarší kniha ve škole letos oslaví 125 let! Dovolte, abych se představil. Jsem Ottův slovník naučný, začal jsem vycházet v roce 1888. Ve vaší žákovské knihovně mi patří hlavní polička nad stolem. Mám 27 svazků a jeden doplňkový – celkem asi 27 789 stran.
-150-
Co se stalo ve světě v roce mého zrození? Tento rok začal v neděli, narodil jsem se v roce, který byl významný nejen novou technologií, ale také tragickými událostmi. Abych byl přesnější. Ve Francii se začala stavět Eiffelova věž. František Křižík nechtěl naše území nechat jen tak, a proto postavil na Žižkově první elektrárnu u nás. To bylo radosti. Netrvalo dlouho a začala se u nás šířit zpráva, že v Londýně vraždí Jack Rozparovač. Svých 5 až 10 obětí zaživa podřízl a rozpáral. Možná to byl jeden z důvodů objevení řeckého alkoholického nápoje – Metaxy. Tento rok také přivedl do historie mne. Vyrostl jsem do největší velikosti, jaké jsem jen mohl. Do tohoto roku jsem přinesl nové poznatky a ani nevím, kolik lidí jsem poučil. Važte si toho, jsem jen jeden. Lucie Stupavská 9. A Co se stalo v našich zemích v roce mého zrození? V roce 1888 v ČR byl založen Klub českých turistů, do Frenštátu přijel první vlak, Filip Vašek 6. A v Trojanovicích byla postavena kaplička u Kociána. Co se dělo, když slovník slavil své kulaté 100. narozeniny (v roce 1988)? V Československu probíhala celorepubliková kampaň nazvaná Šance pro tři miliony, která byla zaměřená na boj proti kouření. Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo výsledky: 6 % dotázaných přestalo zcela kouřit, 19 % omezilo spotřebu cigaret, 28 % přestalo kouřit alespoň před dětmi a 14 % respondentů přestalo kouřit v přítomnosti nekuřáků. Zároveň se však 52 % dotázaných vyjádřilo, že kouření je svobodná volba a soukromá věc každého jednotlivce. Vyšlo 1. číslo samizdatových Lidových novin. Příslušníci Sovětské armády ukončili stahování jaderných raket OTR 22 ze základny v Hranicích na Moravě. Na území Československa tak údajně neměly zůstat žádné jaderné zbraně. Poblíž města Lyon (ve Francii) se zřítilo letadlo. Šimon Hauser 6. C
Kdo byl vydavatelem slovníku? Jan Otto byl nejstarší z pěti dětí. Jeho otec pracoval jako vojenský ranhojič, což znamenalo, že to byl ošetřovatel a medik raněných vojáků. Jeho práce mu však nepřinášela moc peněz, a tak si Janova rodina nemohla dovolit platit synovi studia. Proto se Jan Otto vyučil tiskařem. Když se oženil, začalo se mu konečně dařit a začal s provozem nakladatelství a knihkupectví. Ve -151-
svém nakladatelství vydával knihy nejrůznějších druhů – od lidové literatury přes časopisy, cestopisy, až po slovníky. Nejznámější – Ottův naučný slovník byl dokonce vydán i na CD-ROMU. Adéla Romanovská 9. A
„Rodiče“ Ottova slovníku naučného? Redakce slovníku se skládala z 56 lidí a tvorby se účastnilo dalších 1 086 odborníků. Na slovníku pracoval i Tomáš Garrigue Masaryk. Po smrti Jakuba Malého se stal hlavním editorem. Psal texty na téma psychologie, sociologie, filozofie a logika. Zdeněk Horečka 7. C
Jedno heslo ze slovníku - Gaurisankar (díl IX., rok 1895, str. 958,) Gaurisankar, nejvyšší hora Himaláje a, pokud známo, celé země (8840 m), na hranici nepálsko-tibetské, na 27°59´s.š.86°55´v.d. Byl objeven r. 1849. Sir Andrew Waugh učinil r. 1856 návrh pojmenovati jej po pluk. Siru George Everestovi, řediteli měření indického, avšak název Mount Everest jen částečně se ujal. Rozhovor s učebnicí DP: Dobrý den, pane ...? Učebnice (dále U): Matika. Prostě jen Matika. DP: Dobře, pane Matiko. Proč jste tady tak dlouho? U: Kde? DP: No přeci ve škole. U: Aha. Netuším, v roce 1978 jsem to přestal počítat. DP: A jak to vůbec mezi vámi učebnicemi probíhá? U: Jak? DP: Myslím, jaký máte mezi sebou vztah? U: Aha. My učebnice jsme zvláštní bytosti. Nejmoudřejší z nás je pan Dějepis, protože v sobě má tuny informací. Takový Přírodopis je naopak hloupý. DP: Proč? U: Protože jeho první půlka je o hmyzu a druhá o bakteriích! Víte, čím větší věci jsou v učebnici projednávány, tím je chytřejší. A protože jsou v Dějepisu projednávány Kolosea a tanky, je tak chytrý. DP: Děkujeme za rozhovor panu Matikovi. Filip Vašek 6. A
-152-
Světový den vody Voda dokáže téměř vše. Dokáže zachránit život, ale také téměř vše Spousta lidí si ani zničit. neuvědomuje, jak je pro ně voda důležitá. Vždyť i TY se skládáš asi ze 70 % vody. Lidé z vyspělých států se vodou sprchují, pitnou vodou zalévají květiny, splachují s ní toaletu a další ne příliš důležité věci. Ale co lidé z chudých států v Africe? Pro vodu chodí dlouhé kilometry, většinou je špinavá, pokud vůbec je. Jsou to právě oni, kteří si uvědomují cenu vody. Stále jí ubývá, jsme zvědavá, jaké to bude, až vymizí úplně. Lucie Stupavská 9. A
Divili byste se, co všechno dokáže udělat voda. Může brát i dávat život, má ohromně ničivou moc, ale je také využívána ve prospěch ostatních. Například je využívána ve vodních elektrárnách, kde vytváří elektřinu. Voda také dokáže vytvarovat sebetvrdší kámen, ale trvá to spoustu let. Ve vodě vznikly první známky života na naší planetě. Voda toho dokáže prostě hodně. Dokonce i vytvoří barvy pomocí slunce – duhu. Monča Drábková 9. A
Co nám řekly potoky? Malá Ráztoka Dobrý den. Jmenuji se Malá Ráztoka. Vznikl jsem kdysi dávno spojením Ráztoky Velké Polany a Mléčného potoka, který vznikl z Ráztoky z pod Okruhlanského salaša. Před několika desítkami let se do mě vléval i potůček Suchá Ráztoka. Nejsem moc klikatý, ale celkem dlouhý. Chci vám říci, kdo je můj nejbližší a nejlepší kamarád. Je to Velká Ráztoka a spolu s ní se vlévám do řeky Lomná, která je opravdu dlouhá! Ani já, ani Lomná nejsme moc kalní, naštěstí. Klára Babincová 7. C
Lomný potok Češť, jsem potok Lomný. Jsem vcelku velký a vcelku čistý. Mám dva velké splavy, do kterých skáčou děti. Vlastním několik malých splavů a -153-
několik malých přehrad z kamenů, co postavily malé děti. Někdy ve mně plavou malé rybičky s žabkami, které mi dělají dobrou společnost. V zimě se mi udělá čepička z ledu, aby mi nebyla zima. Padá do mě hodně listí, protože kolem mě roste spousta stromů. Pavel Pajlík 7. C Markův potok Ahoj, já jsem Markův potok. Moje jméno vzniklo podle rodiny Markových, kteří mě vybudovali. Často se sem chodí koupat. Jsem široký přibližně 8 m a dlouhý asi tak 3 km. Nacházím se pod Markovým kopcem. Blízko mě bydlí spolužák, se kterým chodí do třídy Aneta, dcera mého stvořitele. Jeho jméno je Martin Bordovský. Martin jezdil v zimě na kopci na lyžích a nějak mu to ujelo a spadl na můj led. Naštěstí jsem mou zimní pokožku udržel a Martin nespadl do mé zimní vody. Možná by nemusel přežít a já ho zachránil. Tak to jsem já, Markův potok záchranář. Radim Vachala 7. C Medvědí potok Ahoj, jmenuji se Medvědí potok. Jsem celkem krátký a úzký. Barva mého těla se třpytí ve světle měsíce. V sousedství se nachází mí dva nejlepší přátelé. Havránkův potok a Kršla. Nevím, jak vypadají, protože jsme se ještě nepotkali. Poznáme se jen podle hlasu, ale podle jejich slov soudím, že vypadají průhledně a krásně stejně jako já. Mé vnitřnosti tvoří kamínky, drobní živočichové, různé vodní rostlinky a bohužel také nějaké odpadky. Ale zpět k mému jménu. Podle legendy se kolem mě nacházelo území medvědů. Chodili se ke mně napít, koupali se ve mně a chytali pstruhy. Ale bohužel vinou člověka a lidské činnosti ke mně medvědi přestali chodit. Voda jim nechutnala a ani pstruzi už ve mně nežili. Proto neměli méďové nic k jídlu. A tak jsem začal strádat. Nakonec ze mě zbyl jen malý potůček. Na památku medvědům jsem dostal jméno Medvědí potok. Zuzana Vachalová 7. C
Černý potok Svůj název tento potok získal proto, že je krásný a temný jako noc. Je utkaný z té nejtemnější tmy. Pokud jsme lidé poctiví a spravedliví, -154-
můžeme vidět i hvězdy v jeho odraze. Je tichý. Prohánějí se na něm malé bublinky a splávky. Bublá tiše jako myška. Je u něj klid a ticho, dá se tam vzpomínat na krásné časy. Poslouchat to klidné bublání je uklidňující. Dno potoka je také temně černé. Na dno někdo úhledně poskládal smaragdy, a proto i místy na hladině potoka můžete vidět nádherné smaragdové scenérie. A pokud na potok posvítí měsíc, jste zcela očarováni! Uchvátí vás pohled na Černý potok, na tu tiše tekoucí vodu i na odraz hvězd. Ten pohled vás chytne za srdce! Přes den sice není tak nadpřirozený, ale také je krásný. Chodí se k němu napájet spousta laní. Ve dne už není temný, ale smaragdově zelený, jako jeho dno. Určitě by měl Černý potok vyhrát soutěž krásy. Vy možná nevíte proč, ale to je jistě tím, že jste ho neviděli nebo u něj netrávíte tolik času jako já. Neznáte jeho tajemství ani krásy. Až jej uvidíte, svůj názor změníte. To je jisté. Věřím, že vyhraje, protože je nadpřirozeně krásný, protéká jím čistá, průzračná voda a i okolí tohoto potoka je čisté. Mohla bych jmenovat spoustu důvodů, proč by měl vyhrát, ale potřebovala bych spoustu papírů a stejně by to bylo málo. K popsání tohoto potoka jen písmena, slova a věty nestačí. Musíte to cítit srdcem. Aneta Havlová 7. A
Pracovní den vodníka Už přišel ten den, kdy musí vodník pracovat. Když vodník pracuje, tak se tím nemyslí, že by sekal trávu nebo tak něco. Myslí se tím, že musí vyčistit potoky od začátku až do konce. Vodník musí čistit opatrně, protože v potoku jsou různí živočichové a brouci, tak musí dávat pozor, aby je z potoku omylem nevyhodil. Jak to vyčistí, tak nazpátek uspořádá kamínky, aby voda v potůčku hezky proplouvala a šustila. Když přijde na konec, tak se schová do domečku. Zdeněk Kocián 6. C
Vodníci jsou u každého pramene a někdy i v rybnících. Jednou si všichni vodníci řekli, že už nebudou stahovat lidi pod hladinu, protože ty duše je stále otravovaly, že chtějí najíst, napít, jít na záchod a podobně. A vzhledem k tomu, že jich měl každý vodník aspoň tucet, -155-
tak si dokážeme domyslet, co všechno prožívali. Proto si řekli, že se raději o ten svůj pramen, rybník nebo řeku budou řádně starat. Každý vstával v pět hodin, natrhal si rákosí na darebáky, co jim budou obydlí ničit, zametli si hladinu vody, aby to tam vypadalo k světu, nasbírají kytky do vázy, i když jim vždy vyplavou. Takhle už to šlo pořád, Tereza Lupíková 6. C celých 365 dní v roce. Proč se potok klikatí Když chtěl začít potok téct, vyslal na průzkum malý stříbrný pramínek. Pramínek plul a narazil na bláto. Nechtěl se umazat, když byl stříbrný, a tak se začal klikatit. Až našel bezpečnou cestu do moře, brnknul velkému potoku na mobil, že může začít putovat po jeho mokrých stopách. Potok plul stejně klikatě jako stříbrný pramínek, proto se potok klikatí. Marie Svobodová 6. C Proč bývaly hrníčky u pramenů Byla jednou jedna princezna a ta dělala pro své občany to nejlepší. Jednoho dne šla do lesa a tam potkala vodníka. Ten jí říkal, že za pět let všechna voda na zámku vyschne. Princezna mu ale nevěřila a šla dál. Uběhlo pět let a voda opravdu vyschla, tak si všichni vzali hrníčky a chodili pít z pramenů. Phillip Kellermann 6. C Kolik stojí voda? Dříve si lidé nabírali vodu ze studánky, ale teď si ji kupují v obchodech nebo napouštějí z kohoutku. K přípravě kávy nebo polévky nejčastěji berou vodu z kohoutku, protože kdyby si ji kupovali, museli by být milionáři. Jak to vyjde cenově? Cena pitné vody z kohoutku je 36,59 Kč za 1000 litrů (cena za litr je 0,03659 Kč). Kolik stojí balené vody z obchodů: Rajec – 1 litr 8,60 Kč, Lucka – 1 litr 10,60 Kč, Aqua – 1 litr 7,67 Kč, Bonaqua 1l – 10,60 Kč. Kristýna Štěpničková 6. C
Měsíc internetu Asi jste si už všichni všimli, že se v naší škole vyskytují počítače. Většina z vás nebo spíš všichni jste už s nimi pracovali. A víte, kdo se o ty počítače stará? Přece se samy od sebe nespraví, ne? Je to pan učitel Marek Křištof. Proto jsme mu položili několik otázek. ? Jak dlouho už počítače na Tyršovce spravujete? ! Už hodně dlouho, tak nějak po roce 2000. Už si to ani nepamatuji. -156-
? Co Vás na spravování baví a co nebaví? ! Spravovat poruchy je celkem „otrava“ – to člověka moc nebaví, zvláště když porucha nechce jen tak zmizet. Jinak je dobré zkoušet nové výukové programy a vlastně vše co PC umí. ? Co se nejčastěji musí opravovat? ! Nejčastěji se uklízí v počítačích nepořádek po žácích. Tapety, spořiče, nesprávně uložené soubory, špatně ukončené Windows. A sem tam se objeví i větší porucha, to posíláme do servisu. ? Víte, kolik je ve škole (přibližně) počítačů? ! Ve škole po třídách a učebnách je cca 90 PC a k tomu nějaké notebooky. ? Pamatujete si na nejstarší počítač (kdo ho měl, kdy byl koupen)? ! Pamatuji. To se ještě program do počítačů nahrával z magnetofonové pásky. Ale v té době to bylo super a žáci se mohli po počítačích utlouct. ? Kdy byl pořízen nejnovější počítač (kdo ho dostal)? ! Nové počítače byly pořízeny o prázdninách v létě do multimediální učebny a nahradily už nefunkční stanice. Děkuji panu učiteli za rozhovor. Zuzana Vachalová 7. C
Jak bych trávil volný čas, kdyby zrušili mobily, počítače, televizi? S kamarády (40 hlasů), jít ven (36 ), sportoval bych (22), četl (16), učil se (10), kreslil, spal (7), nudil se (6), jedl, objevoval svět, jezdil na kole, hrál na hudební nástroj, uklízel (3), tančil, věnoval se kroužkům, chodil do fitka, pracoval venku, lyžoval, zkusil postavit PC, nakupoval, pomáhal (1). Zajímavé odpovědi: 6. třída: budu vypínat světlo sestře; učil bych se hrát na klarinet nebo flétnu; bez mobilu bych spáchala sebevraždu; chodil bych do lesa s kamošema stavět bunkr na stromech, budu skákat po posteli; hrála bych si s bráchou; venku bych pomáhal mamce a taťkovi; sbíral bych bylinky, psal bych a četl -157-
knihy a dělal bych herbář. 8. třída: chodila bych pořád s někým ven; dýl bych spala; chodila bych často ven s kamoškama, čerstvý vzduch vždy prospěje; vrátily by se časy, které byly, když jsme byli malí. Každý den venku s děckama; konečně bych začala mít víc času se učit; slavila bych a šla ven; byl bych venku jako vždy, ale bylo by to lepší. 9. třída: dívala bych se do stěny; chodil bych ven a hrál mamce na nervy; tož bych se učil. čas u PC: vůbec do 1 hodiny do 2 hodin do 3 hodin do 4 hodin do 5 hodin do 6 hodin
6. tř. 1 13 4 3 2 2 0
7. tř. 3 9 6 6 4 0 0
8. tř. 0 4 5 2 3 3 0
9. tř. 3 1 1 3 3 1 2
8. tř. 15 7 5 11 6 0 7 4 0 7
9. tř. 17 7 11 5 0 4 0 0 1 7
6. třída: 2 žáci do 7 hodin, 2 žáci do 8 hodin 7. třída: 1 žák do 8 hodin 9. třída: 3 žáci do 8 hodin, 1 žák do 9 hodin činnosti u PC facebook hry písničky do školy skype email youtube stahování informace filmy
6. tř. 13 13 2 2 7 10 10 5 7 0
7. tř. 23 14 17 10 5 5 0 16 8 0
Nejoblíbenější hra: v součtu šestých a osmých tříd se objevilo celkem 22 různých her, jen Big Farm hrají dva žáci...
-158-
Kdo umí, ten umí aneb Třídní webové stránky jsou IN Na třídní webové stránky se dostanete lehce. Stránku školy (www.zstyrfren.cz ) znáte jako své boty. A kdo ne, ten musí mít obchod s obuví. Na té si rozkliknete kolonku O škole a hned pod tím pak Třídy a třídní učitelé. Zde můžete vidět přehled jak prvního, tak druhého stupně. Některé (většina) třídy mají také třídní webové stránky. Z prvního stupně jsem za nejlepší a nejobsáhlejší webovou stránku ohodnotila stránku třídy 1. B paní učitelky Pavly Novotné. Stránka je uspořádaná a snadno se v ní každý vyzná. Na této stránce se mi hlavně líbí fotografie týkající se ikonky Naše práce. Žáci se velmi snaží a je třeba, aby jejich práci viděli i ostatní. Musím podotknout, že se mi líbí všechny třídní stránky. Každá je něčím zajímavá, ale vítěz může být jen jeden. Jako další se mi líbí videa třídy 2. A, se kterými si pohrála paní učitelka Drahomíra Palionová. Dále pak na stránce třídy 1. A fotografie s názvem „Poznáte písničku?“, obrázky mě pobavily a dětem se povedly. U druhého stupně je to složitější. A to neříkám, že u prvního nebylo. Tady se o třídní stránky starají ve větší míře samotní žáci. Po velkém rozhodování jsem za vítěznou třídní stránku zvolila stránku třídy 8. B. Na každé stránce je něco zajímavého. Třeba žáci 6. B mají na stránkách také své písemné výtvory. Určitě stojí za přečtení! Tak šup šup. Taktéž vás popoženu na stránky 6. C, kde mě nejvíce zaujala fantazie žáků při psaní, jak bude vypadat dětský pokoj za padesát let. U třídy 8. C se mi líbí především fotografie. Mohla bych vám toho říct více, ale proč? Doufám, že budete zvědaví i na ostatní třídy a na třídní stránky se podíváte. Kamča Skurková 9. A
Naše klidné městečko, mezi horami leží. V létě je zde teploučko, a v zimě tu sněží.
O Frenštátě Máme i boha úrody, který se zde tyčí. Chodí o holi, a proto ho to léčí. -159-
Jinak je tu strašně hezky, každým koutem vedou stezky. Na procházky po nich chodíme a pěknou krajinu vidíme.
Jen jedno krajinu kazí, a to nám všem vadí. Uhlí by tu těžit chtěli, a my jim v tom zabránili.
Michaela Strnadlová, Lucie Zemanová 9. B
Radhošť Na Radhošť cesta je zelená, potkáte tam sem tam jelena. Serpentiny nebo Knížecí cesta, dobré vzít si sebou bonbóny Vexta. Po cestě je tmavé kvítí, zesvětlá, když slunce svítí. Mnoho stromů kolem sebe, nevidím skoro žádné nebe. Sem tam si přestávku dáme, potom se s tíhou vyrovnáme. Vendula Smelíková, Simona Prokopová 9. B
Radnice Na náměstí Míru tyčí se, je takovým pokladem naším. Velkou věží pyšní se, ta je i domovem ptačím.
To naše dlouhé podloubí, co lemuje Frenštátské náměstí, kde ťapou nožky holubí a pejsci se zlatou srstí.
Zdobí ji velké hodiny, co čtvrt hodiny řvou. To otravuje všechny rodiny, co domů pod podloubím jdou.
O vánocích krásně svítí, býlími, dlouhými řetězy. Ale to dlouhé oken mytí, je to jen další mrhání penězi.
Teď pod městskou Radnicí, svítí smuteční svíčky. Kéž slyšet srdce bijící těch, co už nemrknou víčky. Žaneta Stránská 9. B
-160-
Projekt „Za poznáním více smysly“ je realizován v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost a financován z prostředků Evropské unie a státního rozpočtu České republiky. V probíhajícím projektu vznikají sady výukových materiálů zaměřených na fyziku a přírodovědu. Jedná se o pracovní listy, písemné testy, motivační texty i interaktivní online testy k procvičování základních znalostí z daných oblastí. Pro zvýšení kreativity byla zřízena knihovnička encyklopedií a literatury s fyzikální, technickou a přírodovědnou tématikou. Současně byly zakoupeny nové výukové pomůcky, stavebnice, přístroje pro rozvoj zručnosti a dovednosti všech žáků. Velký ohlas mezi žáky mají současně probíhající exkurze za Technikou a fyzikou do okolí.
Hyundai Firma Hyundai motor manufactury czech s.r.o. sídlí v Nošovicích. Vyrábí modely aut Hyundai i30, Hyundai i30 kombi, Hyundai ix20 a Hyundai ix35. V Hyundai pracuje celkem 3500 zaměstnanců, z toho 96 procent Čechů. A ta čtyři procenta? 89 Slováků, 29 Poláků, 23 Korejců, 2 Tunisané, 1 Ukrajinka, 1 Rus, 1 Brit a 1 Bulhar. Podíl žen je asi 18 procent. A věkový průměr je asi 30 let. Vybudování této firmy stálo přes 30 miliard korun a byla to největší investice v České republice. Rozloha závodu je 200 hektarů a 28,3 hektarů je zastavěná plocha. Na této ploše jsou postaveny budovy: lisovna, svařovna, převodovkárna, montáž a lakovna. A do lisovny se teď podíváme. Lis ročně vylisuje 200 000 aut. Lis působí na díl auta silou 2,5 tuny. V jedné automobilce se stalo, že omylem u lisu zavřeli člověka a z něj nic nezbylo! Je asi lepší lisu se vyhýbat. Po lisování se kontroluje každý dvacátý -161-
vylisovaný díl. Pokud je díl špatný, odstraní se předchozích devatenáct kusů z várky. V lisovně byl trochu hluk, a tak se přesuňme k další části výroby, a to je svařovna. Ve svařovně je asi 300 robotů (jeden robot stojí asi 1 milion korun. Fíha!) Ve svařovně je posunovací linka. Je jen jedna, ale vyrábí se na ní všechna auta. Pořadí dílu od aut musí být přesné, protože tam není čas na zmatky. Main buck – zde se svařují bočnice a vrchní díl. Tady ve svařovně bylo zajímavé vidět roboty při práci! Do další části – lakovny jsme se ale nepodívali. Dále jsme byli v montážní hale. Tam se do aut dávají palubní desky a všechny části, které tam patří. Když je všechno hotovo, každé auto se musí otestovat. Jede na dráze a pak do kopce. Myslím si, že v Hyundai se líbilo všem. Mně také. A co bylo nejlepší? Jízda vláčkem a mrznutí venku a taky to, že jsme viděli viceprezidenta firmy. A to se nepodaří každému. Aneta Havlová 7. A
Kde se pivo vaří… Z automobilky Hyundai jsme přejeli kousek k pivovaru Radegast v Nošovicích. V úvodu exkurze nám pustili film, ze kterého jsme se dozvěděli, že první pivo zde bylo uvařeno v roce 1970, první sládek Jaromír Francl se dostal do Síně slávy. Pivo se vaří z tamější vody, ječmene a chmelu (oboje jsme mohli okusit). Po filmu jsme přešli do tzv. Svatyně, kde promítli film o výrobě piva. Novinkou bylo pro nás i to, že o názvu pivovaru se hlasovalo, ale i to, že lékaři doporučují dvě piva denně (ale pouze starším 18 let!!!). Jak se vyrábí pivo? Slad se nechá nejméně 3 týdny odležet, sladový šrot se smíchá s vodou, vaří, přidá se chmel, vše se přecedí, zchladí, přidají se kvasnice, pak vše přefiltrovat a dopravit do sklepa a nechat uležet. Každý rok se v pivovaru pořádá velká slavnost (vloni přes 30 000 návštěvníků), připraveny jsou různé soutěže a úkoly, hledá se „pravý muž a pravá žena“. V pivovaru se vaří nejen Radegast (Premium, Original, Birell), ale také Velkopopovický kozel a Gambrinus. -162-
Pak jsme se vydali na prohlídku. Viděli jsme kvasné tanky (obrovská sila) – moc to tam nevonělo, zastavili se před sladovnou, zašli do varny (srdce pivovaru) – tam to nevonělo už vůbec. Ve stáčírně (50 000 lahví za hodinu) nás překvapily zástupy lahví, vedlejší „místnosti“ byl jeden ze 13 skladů, kam se vejde až 3 600 000 lahví. Někteří mí spolužáci by byli ochotní se do skladu i přestěhovat ☺. Jsme rádi, že jsme mohli nahlédnout do zákulisí podniku, kde „život je hořký, bohu dík“. Jana Horáková 7. A
Dětmarovice, Vítkovice Ráno jsme se sešli, my, osmáci – céčko a béčko před kinem. Jeli jsme takovou delší cestu, protože jsme to vzali i přes kousek Polska. Půlka autobusu mluvila o tom, proč jsme v Polsku a druhé půlce přicházely smsky – Vítejte v Polsku. Pak jsme přijeli do elektrárny v Dětmarovicích. Dostali jsme půjčit helmy a pak už nám pan průvodce ukazoval, jak to tam všechno funguje. Byli jsme dokonce i v řídícím centru, kde bylo několik počítačů, které to tam všechno řídily. Po této exkurzi jsme opět nasedli do autobusu a jeli do Dolních Vítkovic na výstavu U6. Opět jsme dostali průvodce, který nás provedl celou výstavou, kde jsme si mohli vyzkoušet různé věci, jako např. zvedání věcí na špagátě nebo postavení mostu pro vlak na dotykové obrazovce. Barbora Štarhová 8. C Den byl moc fajn a všichni si to užili. Dětmarovice V elektrárně se mi moc líbilo. Pán „průvodčí“ nás v elektrárně hezky provedl a vysvětlil nám, jak to v elektrárně chodí. Jsem velmi spokojena. Moc mě taky zaujalo, když nám druhý „průvodčí“ ukázal na počítači, jak to teď v komíně vypadá a že to musí furt hořet. Velké místo, spousta šedé a prachu. Skoro celá elektrárna se ovládá počítači. Má čtyři kotle a věže. Pracuje tam 220 zaměstnanců a je na prodej. Je to velký kolos, bylo to úžasné. Opravdu na mě zapůsobila dobře, hlavně ty obrovské komíny (269 metrů vysoké). Člověk si připadal jako mravenec. A vůbec ta obrovská plocha potřebná k provozu. Překvapilo mě, že se ve velkém množství používá voda, kterou musejí ještě získat
-163-
zpět, jinak by to byly ztráty. Také mě zaujala obrovská skládka uhlí a asi nejvíc to, jak se využívá popel na stavební materiály. Velice mě překvapilo, že teplou vodou elektrárna zásobuje Orlovou a Bohumín. V elektrárně jsem se cítil jako trpaslík a v duchu jsem si říkal, že bych nechtěl být mravencem. Velice mne překvapila velikost komínů. Byly vážně ohromné a dost větší, než jsem čekal. Zajímalo by mě, jak se ty komíny čistí.
Dolní oblast Vítkovic Ve Vítkovicích mne zaujaly staré počítače, objevil jsem taky myš, kterou jsem měl na svém prvním PC. Také byl úžasný světelný tunel. Vyzkoušel jsem si jízdu ve Fabii nebo na motorce. Zážitek nejméně do osmnácti. Vážně dost se mi líbil starý kabriolet škoda. Mít něco takového v garáži! Bylo tam takové super kolo, jako mají křečci, akorát tohle bylo ve větším provedení. Mohli jsme se tam vlézt a běhat v tom. Bylo to super, spolužáci, co to zkusili, se vždycky vyvrátili. Zaujaly mne parní stroje, protože jsem nikdy moc nechápala, jak fungují, a tam jsem to trochu pochopila. Líbil se mi i světelný tunel. Hodnotím to dobře, protože jsem se tam dozvěděla nové věci ohledně fyziky. Ve Vítkovicích mne zaujalo řízení auta (trenažér), naučila jsem se s pedály, zbytek už umím. Dobrá byla houpací motorka (jakoby houpací kůň), líbil se mi ten nápad. Domů bych si vzala trenažér auta, protože mě baví řídit auto. Chtěla bych se naučit řídit ještě před řidičákem. Ve Vítkovicích mne zaujal stroj, kde zvedáme sami sebe – jak jsem lehký. Dále simulátory, bavilo by mě řídit jeřáb na lidský pohon, kde jsme museli běhat jako křečci. Doma bych chtěl mít ponorku. Dalo by se v ní spát a špehovat.
Ze školy Přivítání ve škole Už ztrácím přehled o tom, kdy a na co jsem přesně chyběla a jak dlouho jsem ve škole vlastně nebyla. Nevím, co se to stalo, ale snad poprvé na
-164-
2. stupni chybím ve škole v osobních rekordních časech. Nikdy jsem nechyběla tak dlouho. Žádné fanfáry, dort a vyhlášení rozhlasem, že se Anna Balcárková konečně laskavě dostavila do školy, se bohužel nekonalo. Ale teď vážně. Upřímně jsem nečekala žádné velké přivítání. Mile mě překvapilo, jak se moji nejbližší na mě doslova „vrhli“ a objali mě. Musím se i přiznat že mi škola chyběla, zejména kamarádi. Jednoduché to teď mít nebudu, nejenom že jsem zameškala spousty učení, ale také tu srandu a jsem ochuzena o ty společné dny se třídou. Zatím si to nikdo neuvědomuje, ale běží už naše poslední pololetí. Je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Anna Balcárková 9. A
Měla by škola začínat v devět (o hodinu později) a končit taky o hodinu později? Ano, protože: můžeme později vstávat; mohli bychom chodit později spát; mohla bych se učit až ráno; více času na úkoly; více času na dojití do školy; lepší nálada; větší pozor při výuce; odpoledne stejně nechodím ven. Ne, protože: odpoledne by se nedalo nic podniknout; přes zimu by byla venku tma; máme kroužky; postupné vypínání mozku; přišla bych za šera a ještě se musela učit – celý den bych dala škole; už se vidím někdy o půl čtvrté, páté ve škole jak smutně hledím z okna a nebaví mě trčet ve škole. Co dodat: já bych to rozhodně nechtěl; mně by to nevyhovovalo; já osobně bych školní docházku nechala tak, jak je; mám to rád tak, jak je to teď; klady by to nemělo žádné, jen zápory; nestojí to za to, raději půjdu večer dříve spát; je to velmi dobrý nápad, nicméně jsem pro, asi bych si dokázal zvyknout; pro mě by to bylo lepší. 9. A Domácí úkol Už jen podle toho přídavného jména je jasné, že se mají dělat doma. Jenže když nemáte čas, zapomenete nebo se vám prostě nechce, tak si ho uděláte ve škole. Obvykle o přestávce, ale někteří nemají problém dělat ho v hodinách. Tak třeba já... Věděla jsem, že mám referát do občanky, ale nechtěl se mi dělat. Tak jsem si vzala do školy papír, půjčila jsem si od Verči mobil a na -165-
internetu (konkrétně na Wikipedii) jsem začala vyhledávat informace. Začala jsem ho dělat v češtině a dodělávala ho o přestávkách. Na občanku jsem to v pohodě stihla a dostala jsem jedničku. A co vy, děláte doma domácí úkoly? Nebo to berete stejně jako já, že ve škole jsem jako doma, takže domácí úkoly děláte i tam? Jana Horáková 7. A Obušku, z pytle ven! Byli jsme se podívat na muzikál Obušku, z pytle ven. Pak jsme o pohádce přemýšleli a hledali někoho, na koho bychom obušek poslali... Poslal bych ho na prodavače, protože nás okrádají. Martin Na zloděje, protože kradou. Na Boleslava I., protože zabil svatého Václava. Na Boleslava II., protože vyvraždil Slavníkovce. Jindřich Na Adama, protože je na mě hnusný a dává mi hnusnou přezdívku, která se mi nelíbí, a to se nedělá, když to nechci. Veronika Na všechny, kteří porušují pravidla a ničí kolektiv. Amálie Na Radka – otravuje jiné lidi a baví ho to. Lukáš 4. B
Školní záhady III. Další školní záhadu jsme našli na střeše nad počítačovou učebnou. Dříve tam vedlo několik drátů, teď zůstal jen jeden jediný. Kde jsou ty ostatní? dráty se naštvaly, že je na nic nepoužívají, tak vzaly roha a ten jeden drát tam zůstal sám. Vojtěch protože ty ostatní dráty nebyly potřeba, byly už staré a tak tam zůstal jen ten mladý. Ty ostatní zmizely a nikdo neví, kde jsou. Martin Ž. všechny čtyři dráty se spojily do jednoho, ať je jich míň. Adam na střechu přišel blázen s motorovou pilou a přeřezal tři dráty. Čtvrtý nestihl, protože spadl. Sloužily k přijímání signálu. Tomáš dráty zmizely, protože nebyly potřebné a do jednoho se pouští více elektriky. Zdeněk na škole kdysi bývali špioni a když je někdo povolal do akce, tak se na ten drát zavěsili a jeli. Bohužel tam byli -166-
i tlustí špioni a ti když se svezli, tak to pod nimi prasklo. Zbyl už jen jeden drát pro špiony, kteří jsou v naší škole. Nikdo neví, kdo to je. Je to tajemství vlády. Klára K. školník je stroj a je jeden, tak se vždy večer chodí nabíjet. Kdyby bylo školníků víc, tak je i víc drátů. Matěj 6. C Den učitelů Co si budeme namlouvat, asi nikdo z žáků našim učitelům toto povolání nezávidí. Už jen všechny ty problémy, nevhodné řeči žáků nebo znuděné obličeje. Také oni si zaslouží svůj svátek. Celosvětově se slaví 5. října, ale Česká republika je přece výjimečná, takže Den učitelů se u nás slaví 28. března. Je to kvůli narození Učitele národů neboli Jana Amose Komenského, který spatřil světlo světa v roce 1592. Tento den se také vyhlašuje anketa Zlatý Ámos. Ta hledá nejoblíbenějšího učitele Česka. Kdo ví, třeba jednou vyhraje i někdo z naší školy... Lucie Stupavská 9. A
Ahoj, jsem řeka Lomná a dnes se jako každý den sejdu se svou kamarádkou Lubinou. „Ahoj, Lubino.“ „Nazdar,“ nevrle odpoví Lubina. „Co se stalo?“ ptá se Lomná. „Ale, cestou sem do mě zase nějaký kluk hodil PET láhev,“ stěžuje si Lubina. „To máš ještě dobré. Do mne zase hodili pneumatiku,“ odvětila Lomná. „Děláš si legraci? Ti lidé si asi neuvědomují, že neškodí jen nám, ale i všem zvířatům jak v lese, tak i ve vodě,“ povídá Lubina. „Mám nápad! Budeme protestovat!“ vyzrazuje svůj plán Lomná. „Ale čím, vždyť nemáme ruce?“ odvětí Lubina. „No tak si lidé budou muset uvědomit, že by měli přestat škodit celé přírodě,“ řekne Lomná. „Asi jsou natolik hloupí, že ani neví, že PET láhev se rozpadá 1000 let,“ odvětí Lubina. „To už tady sice nikdo z nich nebude, ale my jsme nesmrtelné,“ říká Lomná, „takže prosím, aby vás nikdy nenapadlo vyhazovat odpad do vody, ale šetrně jej RECYKLOVAT!!!“ Zdeněk Horečka 7. C
Co nás čeká příště? Jistě si nenecháte ujít velký průzkum zkoumající pubertu, našeho společníka i nepřítele. Další články nás zavedou na exkurzi tam, kde se tisknou noviny i do míst, kde měří čas. Určitě si připomeneme i Den Země. -167-
Ten nejlepší učitel
Komiks
Co můžete udělat ještě dnes? Druhé patro hledá šikovného fotografa (šikovnou fotografku). Pokud umíte (aspoň trochu) fotit, máte aspoň trochu času, zkuste to. Zpočátku se budete zaučovat a pak se můžete stát redakčním fotografem☺. Informace u pana učitele Ondryáše ve druhém patře.
Den učitelů
prožije Měsíc knihy,
a Světový den vody aktivně.
Na vydání 107. čísla Druhého patra se podíleli: Kamila Skurková (vedoucí vydání), Lucie Stupavská, Adéla Romanovská, Markéta Petrová, Markéta Petrová, Zuzana Vachalová, Martina Vachalová, Lucie Syrovatková, Jana Horáková, Aneta Havlová, Jana Strnadlová, Šimon Hauser, Zdeněk Horečka, Filip Vašek, Barbora Štarhová Obrázky kreslili: Natálie Heřmánková, An h Tranová, Monika Lančová Fotografie: Adéla Romanovská (str. 149, 150, 151, 166), Petr Ondryáš (ostatní) (Z)odpovědný vedoucí: Petr Ondryáš Komiks: Kristýna Kociánová e-mail:
[email protected] http://www.zstyrfren.cz Tisk: LWR Graphic s.r.o. Frenštát p. R. http://www.druhepatro.ic.cz ZŠ a MŠ Tyršova 913, Frenštát pod Radhoštěm Vydáno 3. 4. 2013
-168-
