JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Hudební fakulta. Hudba využívaná k politickým účelům v ČR po roce 1989

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Hudební manažerství a produkce

Hudba využívaná k politickým účelům v ČR po roce 1989

Bakalářská práce

Autor práce:

Michaela Bóková, DiS.

Vedoucí práce:

Mgr. Vít Kouřil

Oponenti práce:

Ing. MgA. Lucie Šilerová, Ph.D. Prof. PhDr. Jindřiška Bártová Brno 2016

Bibliografický záznam BÓKOVÁ, Michaela. Hudba využívaná k politickým účelům v ČR po roce 1989 [The music used for political purposes in the Czech Republic after 1989]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství, 2016 s.[39] Vedoucí diplomové práce Mgr. Vít Kouřil. Anotace Bakalářská práce „Hudba využívaná k politickým účelům v ČR po roce 1989“ pojednává o využívání různých druhů hudební produkce se záměrem ovlivnit, podpořit či změnit názory veřejnosti na určité politické systémy, situace a strany. V úvodu práce je zmiňován historický kontext hudby zapojované do politických aktivit a dále se text věnuje hudební složce volebních kampaní před volbami do České národní rady, později do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a před první volbou prezidenta ČR v roce 2013. Tyto kampaně jsou provázeny častými koncerty, tvorbou politických písní a aktivně se do nich zapojují hudebně tvůrčí osobnosti. Kromě rozdělení těchto druhů využití hudby v politických kampaních autorka zmiňuje a zdůvodňuje žánrové preference jednotlivých stran. Annotation Diploma thesis „The music used for political purposes in the Czech Republic after 1989” deals with the using of different kinds of music production with the intent to influence, support or change public opinion on political systems, situations and parties. The introduction is mentioning the historical context of music involvement in political activities and following text is dedicated to the music segment of election campaigns in the Czech National Council, later in the Chamber of Deputies of the Czech Parliament and campaign before first direct election of the Czech president. Contents of these campaigns are frequent concerts, creation of political songs, and also personalities from the music world who actively participate in them. Besides these kinds of use of music in political campaigns the author defines and gives reasons for the genre along with the preferences of particular parties.

Klíčová slova Hudba, politika, politický marketing, kampaň, poslanecká sněmovna, volby, endorsement Keywords Music, politics, political marketing, campaign, Chamber of Deputies, elections, endorsement

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Brně, dne

……………………………… Michaela Bóková, DiS.

Poděkování Na tomto místě bych ráda srdečně poděkovala Mgr. Vítu Kouřilovi za pečlivé vedení bakalářské práce a MgA. Jaroslavu Šťastnému, PhD. za přínosnou konzultaci.

Obsah

ÚVOD .................................................................................................................................................... 1 1

HUDBA A POLITIKA ............................................................................................................... 2 1.1

HISTORICKÝ KONTEXT .............................................................................................................. 2

1.2

HUDBA JAKO PROSTŘEDEK PROPAGANDY ................................................................................. 4

1.3

HUDBA A POLITIKA DNES .......................................................................................................... 5

1.4

HUDBA JAKO PROSTŘEDEK REVOLUCE...................................................................................... 6

1.4.1 2

3

ZPŮSOBY VYUŽITÍ HUDBY V POLITICKÉM KONTEXTU V ČR ................................. 9 2.1

KULT OSOBNOSTI/KAPELY ........................................................................................................ 9

2.2

POLITICKÁ PÍSEŇ/ZNĚLKA ....................................................................................................... 10

2.3

VYUŽITÍ EXISTUJÍCÍ HUDBY PRO POLITICKÉ ÚČELY ................................................................. 11

ZAPOJENÍ HUDBY DO VOLEBNÍCH KAMPANÍ NA ÚZEMÍ ČR OD ROKU 1989 ... 12 3.1

VOLEBNÍ KAMPAŇ .................................................................................................................. 12

3.2

VOLBY DO ČESKÉ NÁRODNÍ RADY 1990 ................................................................................. 13

3.3

VOLBY DO ČESKÉ NÁRODNÍ RADY 1992 ................................................................................. 15

3.4

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 1996 ........................ 15

3.5

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 1998 ........................ 17

3.6

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 2002 ........................ 18

3.7

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 2006 ........................ 20

3.8

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 2010 ........................ 21

3.9

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 2013 ........................ 23

3.10 4

Underground .................................................................................................................. 6

PRVNÍ PŘÍMÁ VOLBA PREZIDENTA 2013 ............................................................................. 24

HUDEBNÍ ŽÁNRY VYUŽÍVANÉ K POLITICKÝM ÚČELŮM ....................................... 27

ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 29 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................................................... 30 SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK .................................................................................................. 36 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................ 37

Úvod Rozmanitá zapojení hudby do fungování lidské společnosti lze pozorovat ve všech historických epochách. Hudební umění neplní pouze komunikační, zábavní, ekonomickou a uměleckou funkci1, ale lze jej využít také jako nástroj pro mocenské účely, a to nejen prostřednictvím propagandy, ale také jako určitý druh revolty, jako symbol soudržnosti či uvědomění si svého přesvědčení. Skrze hudbu lze dodnes určovat sociální skupiny, které sympatiemi k danému žánru či formě přiznávají inklinaci k určité vrstvě, komunitě nebo dávají na odiv svůj životní styl. Vzhledem k schopnosti hudby vzbuzovat lidské emoce a stávat se součástí kolektivních identit2 se doslova nabízí používat ji jako prostředek k ovlivňování názorů potenciálních zákazníků, příznivců či voličů.

1

SCHNIERER, Miloš. Společenské funkce hudby. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1995. ISBN 80-7040-123-0. 2

BAČUVČÍK, Radim. Hudba v reklamě a dalších oblastech marketingové komunikace. Zlín: Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2014. ISBN 978-80-87500-51-4.

1

1

Hudba a politika

1.1

Historický kontext

Dle odborné literatury se počátky hudby křesťanské civilizace datují do 6. až 7. století našeho letopočtu. Gregoriánský chorál, jednohlasý zpěv římskokatolické církve, je nejstarší dochovanou hudební formou evropské civilizace, jejíž vznik je spojen s četnými reformami papeže Řehoře Velikého. Tyto církevní reformy se týkaly zejména politických otázek, katolizace na východě a jedna z nich také pravidel církevního zpěvu. Zásady při tvoření gregoriánského chorálu, v průběhu času formovaného nesčetnými vlivy, symbolizovaly správnost a duchovní hloubku církve, která tehdy určovala chod společnosti. Zásadní politický vliv římskokatolické církve trval po celá staletí, až do období náboženských reforem v 15. a 16. století.3 V době renesance se veškeré tendence obrátily k humanismu a hudba byla čím dál více orientovaná na sekulární tvorbu. Církev tyto změny registrovala a činila proti nim opatření, aby nepřišla o svůj vliv. Tyto politické zásahy do kultury se silně projevily ve zrodu nových hudebních forem, jako je například oratorium, vzniknuvší jako reakce na zákaz provozu oper v pašijovém a adventním čase v Benátkách v 17. století.4 I v pozdější době byla komponovaná hudba stále výsadou církve a šlechty. Například pražský dvůr Rudolfa II. patřil v 17. století k předním střediskům hudební evropské kultury. Kapely tohoto druhu byly závislé na mecenášství, jehož byli tehdy schopni pouze panovníci, bohatá šlechta či kostelní a klášterní kůry. Praha se stala významným hudebním centrem, do něhož se sjížděli umělci z celé Evropy, aby dali vzniknout novým formám a snažili se přiblížit úrovni renesanční kultury zemí, jejichž vývoj neomezovala válečná situace. Tempo a směr vývoje kultury ovlivňovali nejmocnější aktéři – panovníci, šlechta, duchovenstvo a postupně i bohaté měšťanstvo.5 Komponovaná hudba byla výdobytkem a privilegiem vládnoucích 3

V tomto období se v českých zemích hudba stala symbolem vzdoru a síly nově vzniklého společenství husitů. V husitských zpěvech nacházíme stěžejní motivy české lidové duchovní a válečné písně, většinou jednohlasé, v nichž se projevovaly myšlenky husitského hnutí. Vznikl Jistebnický kancionál, jenž zahrnuje písně jako Ktož jsú boží bojovníci, Povstaň, povstaň, veliké město Pražské či Dietky, v hromadu se senděme. 4

Trojan, Jan: Dějiny opery. Praha, Paseka 2001

5

Dějiny české hudební kultury, 1890/1945. 1. vyd. Redaktor Robert Smetana. Praha: Academia, 1981.

2

vrstev – skrze okázalé hudební produkce dávaly na odiv svůj majetek a moc. V téže době již rodícího se baroka se katolická církev ohrožená četnými reformacemi opět snažila o znovuzískání vlivu. Nově vytvořené reformní církve kladly na hudební tvorbu jiné nároky, zejména, aby byla pojímána nově, jako způsob komunikace s věřícími. V zájmu protireformačního úsilí tudíž byly odsouhlaseny dříve nemyslitelné zásady, které z významné části definovaly barokní hudbu – emocionální působivost, exaltovanost a srozumitelnost. Vatikán též povolil používat národní jazyky při bohoslužbách i jiné hudební žánry duchovního i sekulárního typu, například lidové frašky či duchovní písně. V době osvícenství zůstávala hudební produkce stále výsadou vysoce postavených. Ve šlechtických rodinách se pěstovalo hudební vzdělání, jež bylo známkou inteligence a vybranosti. Šlechta si od hudebních skladatelů objednávala díla na zakázku. Vývoj hudebního umění tedy měli na našem území opět v rukou mocnáři – tentokrát představitelé stále se rozrůstající rakouské, později rakousko-uherské říše. Zároveň se o celou dobu v nižších vrstvách přirozeně vyvíjela prostá lidová hudba. Změna v komponované tvorbě přišla v průběhu 19. století, v době národního obrození. V této epoše hudba fungovala jako symbol národní identity i občanské individuality, umělci skrze svá díla objevovali a prosazovali vlastní národ, aby obhájili jeho samostatnost. Právě do této doby je datován vznik české národní hudby a české národní opery což bohatě posílilo vlastenecké uvědomění. V období první i druhé světové války se pak hudba stávala nejen psychickou podporou vojáků a zajatců, ale byla zejména silným nástrojem pro propagandistické účely.6 V tomto kontextu lze zmínit například nastudování dětské opery Hanse Krásy Brundibár, jejíž záznam byl zneužit pro film s názvem Vůdce daroval židům město, v němž měla tato scéna symbolizovat blahobyt v Terezínském táboře a demonstrovat Červenému kříži, že se v místě, kde probíhalo nelidské věznění židovských a jiných obyvatel, jedná dle etiky.7 Podobně byla Adolfem Hitlerem zneužita také hudba a kult osobnosti Richarda Wagnera, která měla s pomocí nacistické interpretace dějin 6

ŠMÍD, Jan. „Hudba pomáhala vojákům bojujícím v 1. světové válce překonat těžké chvíle“ [online]. 2014 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_zprava/hudba-pomahalavojakum-bojujicim-v-1-svetove-valce-prekonat-tezke-chvile--1347199 7

KUNA, Milan. Hudba vzdoru a naděje: Terezín 1941-1945 : o činnosti a tvorbě hudebníků v koncentračním táboře Terezín. 1. vyd. Praha: Editio Bärenreiter, 2000, 208 s., [24] s. obr. příl. ISBN 80-86385-02-7

3

zdůraznit velikost německé říše. Tento původem rakouský diktátor se sám o hudební dění ve svém okolí aktivně zajímal, což mu v intelektuální sféře společnosti značně zvyšovalo prestiž. Hudba za druhé světové války však zároveň ve svém významu nesla také projevy nesouhlasu či nepřímého protestu, jehož podtexty často znali jen samotní autoři či interpreti.8 Po válce nastala éra komunistické vlády a s ní přišla prorežimní kultura a cenzura. Hudba a umění obecně se staly účinnou platformou pro manipulaci s obyvateli států podléhajících Sovětskému svazu (dále jen SSSR). Na jedné straně hudba fungovala na ryze propagandistické úrovni, na straně druhé si mnozí aktivní občané neodpustili vydat se alternativními cestami, které často zaznamenávaly pronikání západních fenoménů. Tyto pokusy však tehdejší moc zpravidla trestala.9 Sametová revoluce v roce 1989 mimo jiné požadovala svobodu slova, tisku i umění – proto byly v rámci revolučních aktivit často pořádány koncerty a jiné kulturní akce s protirežimním repertoárem. 1.2

Hudba jako prostředek propagandy

Oxfordský výkladový slovník definuje slovo propaganda jako informaci zejména neobjektivního či klamavého charakteru, která je využívána na podporu politických zájmů či ovlivňování názorů10. Jejím smyslem tedy není informovat, nýbrž ovlivnit a následně prohloubit určitou společenskou ideologii. Aby propaganda dosáhla kýženého výsledku, obrací se nejčastěji k využívání nástrojů založených na emocionalitě a vypjatosti jedince a společnosti. S těmito prostředky propagandisté dokáží vyvolávat iracionální pocity a reakce, a zároveň vzbuzovat určitá přesvědčení či odhodlání. K příjemci se tato myšlenka často dostává ne příliš transparentními způsoby. Vždy se však nejedná o pouze o operaci se lživými tvrzeními. Mnohdy jde o jakýsi soubor polopravd, z nichž se postupným opakováním v různých komunikačních sférách stávají nesnadno zpochybnitelné skutečnosti. 8

ROSS, Alex. Zbývá jen hluk: naslouchání dvacátému století. Vyd. 1. Praha: Argo, 2011. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-257-0558-2. 9

VANĚK, Miroslav. Byl to jenom rock'n'roll?: hudební alternativa v komunistickém Československu 1956-1989. Praha: Academia, 2010. Šťastné zítřky (Academia). ISBN 978-80-200-1870-0. 10

Oxford Dictionaries [online]. [cit. 2016-05-02]. http://www.oxforddictionaries.com/definition/english/propaganda

4

Dostupné

z:

Propagandu lze rozlišovat do několika kategorií podle charakteru jejího užívání. Následující klasifikace byla definována ve Velké Británii za druhé světové války. V této době byly pojmenovány tři typy propagandy dle pravdivosti interpretovaných tvrzení – bílá, šedá a černá. Bílá propaganda je založena na relativně pravdivých informacích a ke své aktivitě nejčastěji využívá běžné PR techniky, šedá propaganda využívá spíše skrytých významů a jejich posunů, černá propaganda je vystavěna na věrohodně vystavěných lžích a je často aplikována k vedení klamných operací. Dále lze propagandu rozdělit v obecné rovině, a to jako oslavnou a očerňující.11 V souvislosti s dále rozebíraným tématem práce se budeme pohybovat pouze v oblasti bílé, ve většině případech oslavné propagandy. V těchto technikách se nabízí zejména využití kultu osobnosti některých celebrit. S názorem celebrity je pro voliče obvykle snadnější se ztotožnit, nežli s názory politických osobností, k jejichž činnosti volič nemá vybudován emocionální vztah. Využití hudby pro účely šíření politických myšlenek se nejintenzivněji projevovalo zejména v letech okupace, kdy se hudební průmysl změnil v jednu obrovskou reklamu na blahobyt států SSSR. V tomto období vzniklo nespočet politicky angažovaných písní a umělci byli svazováni cenzurou, které byli ve většině případů nuceni se podvolit. 1.3

Hudba a politika dnes

V dnešním českém politickém systému se již nenachází prostor pro okázalou manipulaci ani pro umlčování protestujících hlasů či k jakékoli oficiální cenzuře. Přesto se však snaží nová generace kandidátů na řídící pozice v parlamentu získávat důvěru voličů pomocí mnoha obchodních technik. Těmito postupy se zabývá obor politický marketing, který „usiluje o vytvoření, podporování a udržení dlouhodobých politických vztahů ve prospěch společnosti tak, aby byly zároveň splněny cíle individuálních politických aktérů a organizací. Tento proces se uskutečňuje na základě vzájemné výměny a plnění slibů.“12

11

FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění: jak úspěšně ovlivňovat a nenechat se zmanipulovat. 3., rozš. vyd. Praha: Grada, 2012. Komunikace (Grada). ISBN 978-80-247-3926-7. 12

LEBEDOVÁ, Eva. Od lokálních mítinků k politickému marketingu: teorie a vývoj politické komunikace a volebních kampaní. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2005. ISBN 80-210-3800-4, str.61.

5

Jeho úkolem je tedy kontinuálně udržovat dobré veřejné mínění o straně a docílit co nejefektivnějších volebních kampaní. Právě k prezentaci dílčích programů stran je často využíváno hudební produkce či podpory umělecky činných osobností, z nichž je valná část aktivní zpravidla v komerčně zaměřeném hudebním průmyslu. Stejně jako v klasickém obchodním marketingu se specialisté na politický marketing snaží objevit a oslovit co nejkonkrétnější cílové skupiny. Proto také v kampaních jednotlivých voleb nacházíme pestrou škálu hudebních programů doprovázejících časté předvolební mítinky. Hudební žánry nabízejí mnoho alternativ, jak oslovit široké publikum a využít rozličné styly, které podněcují různé asociace. Z průzkumu kampaní do poslanecké sněmovny, jemuž se bude věnovat praktická část této bakalářské práce lze vypozorovat mnoho technik, jakými se hudba do koncepcí kampaní zařazuje. Příkladem mohou být interpreti, jejichž činnost byla nejintenzivnější v době mládí dnešních seniorů a jejich „comebackem“ je u posluchačů vyvolávána nostalgie. Existují i situace, kdy se strana snaží ovlivnit mladší generace, a proto oslovuje raději aktuální mladé kapely a osobnosti jako například v kampani kandidáta na prezidenta ČR Karla Schwarzenberga, o níž se zmiňuje kapitola 5.10. Ve velké většině případů je využíváno hudby non-artificiální. 1.4

Hudba jako prostředek revoluce

Nelze opomenout, že prvotní význam hudby tkví ve vyjadřování pocitů a názorů umělců, které vychází z jejich potřeby interpretovat své nitro prostřednictvím různých druhů umění. Zejména ve vypjatých politických situacích tato potřeba roste a vyjadřování názorů skrze hudbu dostává zcela nový rozměr. Výstupy z hudební produkce byly často diskutovaným tématem obzvlášť v dobách cenzury a útlaku ve společnosti, kdy svobodné umění poukazovalo na individualismus a cenzurou nevázané myšlení. Na území České republiky se tato forma užití hudby nejvýrazněji projevovala v době před rokem 1989, tedy v období okupace SSSR, kdy začal vzkvétat fenomén underground, jenž bude tématem další kapitoly. 1.4.1 Underground Hudební scéna v Československu se v sedmdesátých a osmdesátých letech projevovala ve dvou proudech. První proud představovala hudba oficiální – tedy tvořená profesionálními hudebníky s nárokem na nahrávání alb a s možností legálně 6

veřejně vystupovat. Tyto výhody však závisely na ochotě umělců podřídit se podmínkám komunistického režimu. Mnozí hudebníci však nesouhlasili s plněním těchto vyhraněných podmínek a dali tak vzniknout druhému proudu, který je označován jako proud neoficiální. Tato kultura dnes bývá nazývána také jako alternativní, undergroundová, druhá, polooficiální, nezávislá, opoziční, disidentská či paralelní.13 Kapelám řadícím se do neoficiálního proudu nebyla povolena prezentace ve veřejných médiích, nahrávání ani veřejné vystupování. Umělci tvořící v těchto odnožích si plně uvědomovali své nevýhodné postavení a mnozí na tuto skutečnost dobrovolně rezignovali. Aby režim předešel nežádoucím hudebním výstupům, které by mohly narušit jeho snažení o kolektivní myšlení, třídil hudební scénu systém kvalifikačních přehrávek. Tyto přehrávky se uskutečňovaly asi dvakrát do roka a jejich náplní byl koncert kapely před vybranou komisí, která posuzovala kvalitu, vyzrálost hudby a nakonec i ideové postoje členů kapely. Bez splnění těchto přehrávek nebylo v této době možné legálně veřejně vystupovat. Po dvou letech od získání statutu profesionálního umělce pak probíhaly rekvalifikační zkoušky. Tyto zkoušky opět probíhaly formou předstoupení kapely či jednotlivce před komisi a následně rozhovor s ideologickým pracovníkem agentury. Společenský tlak vznikal obzvlášť na počátku sedmdesátých let, kdy byla nastolena nová opatření – bylo zakázáno zpívat anglické texty, nesměly se používat anglické názvy skupin a velký význam se přikládal také image kapely (nežádoucími byly například dlouhé vlasy apod.) Amatérským hudebním souborům bylo umožněno získat povolení tvořit v rámci zájmové umělecké činnosti, ale pouze v případě, že prošly tzv. LH přehrávkami.14 Později se však i tyto soubory musely účastnit kvalifikačních přehrávek.15 Veškerá další hudební produkce probíhala nelegálně. Představitelé pro režim nevhodné tvorby buďto neprošli přehrávkami, nebo se z důvodu vlastního 13

ŠVÉDOVÁ, Blanka. Neoficiální výstavní aktivity v Uničově v 80. letech [online]. Brno, 2014 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/362909/ff_m/dipl_blanka_svedova.pdf. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PhDr. Alena Pomajzlová, Ph.D. 14

LH – lidoví hudebníci

15

PILNÝ, Josef. Současná česká poprocková hudební scéna a její uplatnění ve výuce hudební výchovy na 2. stupni základní školy[online]. Plzeň, 2015 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/19786/Diplomova%20prace%20%20Josef%20Pilny.pdf?sequence=1. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Doc. PeadDr. Marie Slavíková, CSc.

7

přesvědčení toto povolení ani nepokoušeli získat. Právě k těmto směrům patří fenomén underground. Jak popisuje ve své knize Ivan Jirous „Underground není vázán na určitý umělecký směr nebo styl, přestože se například v hudbě projevuje převážně rockovou formou. Underground je duchovní pozice intelektuálů a umělců, kteří se vědomě kriticky vymezují vůči světu, ve kterém žijí. Je to vyhlášení boje establishmentu16, zavedenému zřízení. Je to hnutí, které pracuje převážně s uměleckými prostředky, ale jehož představitelé si uvědomují, že umění není a nemá být konečným cílem snažení umělců.[…] Stručně řečeno, underground je aktivita umělců a intelektuálů, jejichž dílo je nepřijatelné pro establishment, a kteří v této nepřijatelnosti nejsou trpní a pasivní, ale snaží se svým dílem a svým postojem o destrukci establishmentu.“ 17

16

Estabilishment – (z angl.) vedení, zřízení

17

JIROUS, Ivan M. Magorův zápisník. 1. vyd. Praha: TORST, 1997, s. 196. In RADOCHOVÁ, Pavlína. Pódiové prezentace českých undergroundových a alternativních hudebních skupin. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Aleš Opekar, CSc.

8

2

Způsoby využití hudby v politickém kontextu v ČR

Hudbu, jež je prakticky využívaná k politickým účelům, lze pozorovat v několika formách. Není nutností, aby při kampaních vždy docházelo k samotné interpretaci hudby, často bývá přistupováno také k prezentaci politických myšlenek skrze veřejně známou osobnost. Kromě herců, spisovatelů či sportovců jsou to právě hudebníci, jejichž jméno má působit jako značka kvality jednotlivých stran. Způsoby, při kterých je hudba k politickým účelům přímo interpretována, lze rozdělit na dvě odvětví – píseň či znělku, která je vytvořena na míru kampani, a to na základě vlastní či převzaté melodie, nebo píseň vytvořenou nezávisle na cílech kampaně a posléze využitou k jejím účelům. Zpravidla se tyto skladby používají díky jejich kontextové spřízněnosti s hodnotami dané politické kampaně. 2.1

Kult osobnosti/kapely

Mnoho veřejně známých osobností po celém světě se angažovalo v politickém dění. Tento fenomén se hojně vyskytuje zejména ve Spojených státech amerických, a přestože v ČR není tato forma propagace hluboko zakořeněna, lze pozorovat stále větší počet českých celebrit, které se do předvolebních kampaní aktivně zapojují. Motivace těchto osobností se různí a nelze je vždy snadno definovat. Ať už ale jsou umělci motivováni finančně, ideově či jiným způsobem, bývají vždy vystaveni spoluzodpovědnosti za výsledek voleb, které mají v závěru dopad na celou společnost. V roce 1989 a 1990 byla tato metoda propagace politické strany velmi hojně využívána v kampani Občanského fóra, pro nějž byl tento výstup přirozený díky zapojení mnohých hudebníků do procesu vzniku Charty 77 (dále jen Charta). Hudebně činné osobnosti přispívali nejen svým vystupováním, které pomáhalo k hromadné komunikaci s občany, ale také se účastnili častých projevů a rozhovorů. Dnes se na pódiích politických mítinků objevuje stále větší množství známých tváří, u nichž se předpokládá, že svým vystoupením zároveň osobně danou stranu podporují. Mnohdy dochází k situacím, kdy samotná celebrita během koncertu, či dodatečně v médiích tento předpoklad potvrdí a stranu tímto markantněji podpoří.

9

2.2

Politická píseň/znělka

Je-li politický marketing stran vnímán jako proces vedoucí k získávání zákazníků – v případě kampaní voličů, lze užití hudby v tomto kontextu chápat stejně jako hudbu užívanou v reklamách a prezentacích tvořených na podporu materiálních produktů. Toto odvětví lze rozdělit na dvě skupiny podle účelu, za jakým je znělka/píseň tvořena. Buďto se může jednat o hudbu komponovanou cíleně pro účely propagace strany, nebo může hudba vzniknout přirozeně z popudu umělce, kterého vyprovokuje určitá politická situace. Takzvané budovatelské, angažované či prorežimní písně měly své uplatnění obzvlášť v období pod vládou KSČ. Jejich účelem bylo upevňovat vztahy lidí k práci, vlasti a režimu. Nadšení z konce války, které se vyznačovalo zcela spontánními hudebními projevy, se v krátké době dostalo pod křídla komunistů, kteří z politické písně vytvořili koncept velmi zásadní pro tehdejší propagandu. Pro prezentaci těchto písní začaly vznikat různé festivaly a soutěže. Nespočet českých hudebníků stálo na pódiu před heslem „Písní za mír“ a snažilo se zavděčit angažovanými díly. Jedním z velkých projektů byl například Festival politické písně v Sokolově, jehož první ročník se konal v roce 1973. Tento fenomén prorežimní kultury však dlouho nenechal čekat na své odpůrce. Již v první polovině 60. let začaly do Československa pronikat rockové (v domácím pojetí „bigbeatové“) inspirace a na politickou píseň vznikaly četné parodie. V letech 2010 a 2011 se dokonce ze sarkastických a ironicky provokativních pohnutek sokolovský festival obnovil.18 V dnešní demokratické společnosti, jež se vyznačuje pluralitou myšlení, dochází díky nejednotnosti názorů a svobodě slova spíše k situacím, kdy si hudebník skrze svou produkci stěžuje na určité situace či jednání v politických kruzích. Z prostředí populární hudby lze zmínit například mladého písničkáře Tomáše Kluse, Bratry Ebenovy, Jaromíra Nohavicu, kapelu Lucie a mnoho dalších. Pochvalné a propagační písně se na dnešní hudební scéně objevují taktéž, avšak pouze na dobrovolné bázi, nikoliv jako ochrana vlastního živobytí, jako tomu bylo mezi 50. až 80. léty 18

Retro: Budovatelské a politické písně. In: Česká televize [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10176269182-retro/208411000361105

10

dvacátého století. Jedním z příkladů může být například píseň Eurosong19, kterou do internetového prostředí uvedla Strana zelených (dále jen SZ), aby přiměla český národ v roce 2014 hlasovat ve volbách do evropského parlamentu. Jedním z angažovaných hudebníků je například řecký písničkář Epanastatis Prusalis, který svými texty podporuje Miloše Zemana, KSČM a její zástupce. 2.3

Využití existující hudby pro politické účely

Neméně využívaným způsobem využití hudby v politickém marketingu je využití již v minulosti vzniklé skladby pro účely probíhající kampaně. Nejedna politická strana například tímto způsobem využívá skladby písničkáře Jaroslava Nohavici: „Písničkář Jaromír Nohavica se rozhodl svérázně okomentovat nedávno skončenou kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Tu pro mnohé symbolizovaly především vejce, které zejména mladí lidé vrhali na mítincích ČSSD po jejích představitelích. Nohavicova píseň Tanec mezi vejci je vlastně humorným návodem, kterak docílit kýženého efektu a neminout cíl.“20 Samotný Nohavica nepřímo podporoval ODS, která ve své předvolební kampani využila jeho dva roky starou píseň Seuru na euro o nechuti ke společné evropské měně. Po tom, co dostala strana autorovo povolení, vytvořila k písni vlastní spot a zveřejnila jej na internetu.21 Existují také situace, kdy skladba není pro politické účely citována kompletně, ale je převzata pouze část písně či melodie doplněna vlastním textem. Příkladem může být například známá píseň Hany Zagorové Mimořádná linka, jejíž melodie byla použita ve jedenáctisekundovém spotu strany Úsvit Tomia Okamury. Tento krátký spot nahrálo známé duo Eva a Vašek.

19

Eurosong. In: Youtube [online]. [cit. 2016-05-07]. https://www.youtube.com/watch?time_continue=3&v=ZDHt1gLp_vE

Dostupné

z:

20

SOUKUP, Jaroslav. „Nohavica nazpíval návod pro vrhače vajec. Novinky [online]. 2009 [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/kultura/170910-nohavica-nazpival-navod-provrhace-vajec.html 21

„Seurem na euro, zpívá Nohavica. ODS si jeho píseň vypůjčila v kampani.“ IDNES [online]. 2014 [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ods-do-kampane-zapojila-nohavicovu-pisen-oeuru-f50-/domaci.aspx?c=A140519_161620_domaci_hv

11

3

Zapojení hudby do volebních kampaní na území ČR od roku 1989

V následujících devíti kapitolách bude zkoumána hudební složka významných volebních kampaní politických stran, které předcházely volbám do České národní rady v letech 1990 a 1992 a volbám do poslanecké sněmovny mezi lety 1996–2013. Zmíněny budou ty politické strany, které počtem volebních hlasů překonaly práh nutný pro vstup do parlamentu. Poslední kapitola tohoto tematického celku se bude věnovat kampani k první přímé volbě českého prezidenta v roce 2013. Tyto typy kampaní byly zvoleny pro jejich rozsah a důležitost po nich následujících voleb pro vývoj české politiky. 3.1

Volební kampaň

Jako volební kampaň označujeme proces předcházející samotnému hlasování občanů ve volbách, kdy se politické strany či kandidáti snaží za pomocí forem politické komunikace oslovit potencionální voliče a získat jejich hlas. Téma volebních kampaní je v dnešní politologii úzce svázáno s výzkumem politického marketingu, jehož metody politické subjekty stále více využívají k oslovování voličů. Existuje ovšem nepřeberné množství definicí a typologií volebních kampaní. Například David Denver a Gordon Hands vymezují volební kampaně podle jejich cílů, kterými jsou: 

informovat voliče – o konání voleb, programu atd.,



přesvědčit voliče,



posílit stávající podporu,



mobilizovat voliče.22

Historie profesionálních volebních kampaní souvisí s rozšiřováním volebního práva na přelomu 19. a 20. století. Z hlediska vývoje politické komunikace pak lze kampaně rozdělit na premoderní, moderní a postmoderní. Pro premoderní kampaně je typická nízká organizovanost, přímá komunikace mezi voliči a kandidáty, podstatná role stranického tisku a místních organizací či stabilní podpora stran zajištěná vysokou mírou identifikace voličů. Moderní kampaně jsou 22

LEBEDOVÁ, Eva. Od lokálních mítinků k politickému marketingu: teorie a vývoj politické komunikace a volebních kampaní. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2005. ISBN 80-210-3800-4 in PILATÍKOVÁ, Alice. Analýza volební kampaně strany zelených v krajských volbách 2008 - Jihomoravský kraj. 2009. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Anna Matušková.

12

spojeny s rozvojem televizního vysílání, uvolněním vazeb voličů na konkrétní strany a centralizací kampaní. Od 90. let se pak prosazují postmoderní kampaně, které se vyznačují minimálními vazbami mezi voliči a konkrétními stranami. Kampaň bývá permanentní a tržně orientovaná, důležitou roli pak mají profesionální poradci a agentury, nová digitální média a sociální sítě či využívání marketingových metod.23 V ČR se v 90. letech využívalo spíše moderního stylu kampaně. K postmodernímu pojetí se strany začaly přiklánět až v posledních deseti letech. 3.2

Volby do České národní rady 1990

Volby do České národní rady (dále jen ČNR) 1990 se uskutečnily 8. a 9. června 1990. O členství v České národní radě tehdy stálo 13 stran a hnutí. Ve volbách zvítězilo Občanské fórum (dále jen OF), zastoupení v ČNR dále získali komunisté, moravané a křesťanští demokraté. V tomto období se do popředí dostaly moderní propagační prostředky, a to zejména proto, že se jednalo po pádu železné opony o první svobodné volby. V OF, garantu přechodu mezi dvěma režimy, hráli umělecky tvůrčí osobnosti významnou roli. V tehdejší době byly bezprostřední hudba a umění symbolem svobody a tedy také častým prostředkem projevu názorů a ideologických postojů. Mnozí hudební interpreti se do činností OF také aktivně zapojili a stali se jeho členy. Ze zpěváků to byli například rocker Michal Prokop, Marta Kubišová, Michael Kocáb či Vladimír Mišík. Právě tyto osobnosti do parlamentu posunuli voliči svými preferenčními hlasy, někteří z nich však mandát nevykonávali celou dobu a vrátili se ke své umělecké činnosti. Mnohé skladby a písně se staly symbolem občanské soudržnosti a národního uvědomění. Nejsilnějším motivem pro hudební tvorbu a produkci bylo předešlé usměrňování komunistickou cenzurou, která umělce svazovala ve svobodné činnosti déle než čtyřicet let.24

23

Institut politického marketingu. 2013. Slovník politického marketingu: Volební kampaň. Dostupné na http://politickymarketing.com/slovnik/volebni-kampan 24

Vyprávěj: V Československu proběhly po desítkách let opět svobodné volby. In: Česká televize [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10195164142vypravej/bonus/7253-v-ceskoslovensku-probehly-po-desitkach-let-opet-svobodne-volby

13

Symbol nově nabyté svobody nesla také nahrávka České filharmonie, která společně s Pražským filharmonickým sborem pod taktovkou Václava Neumanna vydala Beethovenovu devátou symfonii. Na přebalu této desky je fotografie tehdejšího prezidenta Václava Havla společně s Václavem Neumannem a sólistkou pěvkyní Gabrielou Beňáčkovou.25 Mnoho hudebních osobností s pevnými politickými názory přechod režimu podpořili. Většinou se jednalo o umělce, kteří byli v době komunistického režimu nežádoucími elementy právě pro svou nezávislost. Byli jimi například Vladimír Mišík a Radim Hladík26, zakladatelé kapely Blue Effect či slavní rockeři Plastic People of the Universe, kteří díky své nevázané tvorbě a následné persekuci ze strany režimu podnítili v lednu 1977 vznik Charty 77. Mezi další hudebníky, kteří svou tvorbu nepodřizovali cenzuře, patřili například zpěvačka Hana Hegerová, skladatel Jiří Šlitr, zmiňovaná operní pěvkyně Gabriela Beňačková nebo jazzový klavírista Emil Viklický. Mnoho dalších podpořili návrat demokracie svým signováním Charty. U zrodu charty byla mezi prvními signatáři Charty například zpěvačka Marta Kubišová.27 Umělci však působili i jako prostředníci odporu k Chartě a v únoru 1977 reagovali prohlášením umělců z „oblasti zábavné a populární hudby“ a podpisem tzv. Anticharty. „Provolání, jehož obsah navazoval na dokument ze shromáždění na první scéně, přečetla Eva Pilarová. S projevem zde vystoupil i Karel Gott. Podobná shromáždění jako v Národním divadle a Divadle hudby se konala ve všech divadlech v tehdejším Československu. I zde se objevila řada populárních tváří – kromě Karla Gotta i Jiří Schelinger, Jiří Korn či František Ringo Čech.“28 Většina tak činila ze strachu o svou budoucnost ve státě a později, v pokročilejším stádiu revoluce Chartu nakonec podepsali.

25

„Koncert pro Občanské fórum.“ In: Http://www.filharmonickysbor.cz/ [online]. [cit. 2016-05-07].

Dostupné 1989

z:

http://www.filharmonickysbor.cz/cs/discography/album/koncert-pro-obcanske-forum-

26

BARTOŠ, Walter. „Walter Bartoš: Vladimír Mišík a Radim Hladík jsou legendy a zaslouží vyznamenání.“ In:ODS [online]. 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.ods.cz/clanek/4414vladimir-misik-a-radim-hladik-jsou-legendy-a-zaslouzi-vyznamenani 27

Libri prohibiti: Charta 77 - seznam podpisů [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.libpro.cz/cs/archiv/charta77/podpisy 28

ČT 24. Anticharta - protest umělců proti Chartě 77 [online]. 2012 [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1464655-anticharta-protest-umelcu-proti-charte-77

14

3.3

Volby do České národní rady 1992

Volby do České národní rady 1992 se uskutečnily 5. června a 6. června. O 200 míst v České národní radě se ucházelo 42 stran a hnutí. Ve volbách zvítězila koalice Občanské demokratické strany (dále jen ODS) a Křesťanskodemokratické strany (dále jen KDS) pod vedením Václava Klause, která poté sestavila vládu společně s Křesťanskou a demokratickou unií – Československou stranou lidovou (dále jen KDU-ČSL) a Občanskou demokratickou aliancí (dále jen ODA). Po rozdělení federace byla Česká národní rada transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky (dále jen PSP ČR). Druhá volební kampaň v roce 1992 se nesla v duchu blížícího rozpadu Československa. Pro českou politickou scénu se jednalo o první volby, jejichž kampaně byly realizovány na základě moderních marketingových metod.29 ODS se postupně dostávala do popředí a snažila se oslnit voliče moderní kampaní. I přesto, že měla strana v tomto roce velmi široký okruh podporovatelů, uspořádala tisíce mítinků po celé ČR. I tato shromáždění byla doplněná o různá hudební vystoupení. Dle dostupných pramenů stranu ODS podporovala například zpěvačka Marie Rottrová.30 Informace o dalších osobnostech zapojených do této předvolební kampaně se i přes osobní dotazování různých stran bohužel nepodařilo zjistit. 3.4

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1996

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1996 se uskutečnily 31. května a 1. června 1996. O 200 míst v Poslanecké sněmovně se ucházelo 15 stran a hnutí. Ve volbách zvítězila ODS pod vedením Václava Klause, která poté sestavila menšinovou vládu společně s KDU-ČSL a ODA. V předvolebních kampaních se v roce 1996 taktéž angažovalo mnoho umělecky činných osobností. Tyto volby začaly být jako jedny z prvních inspirovány zahraničními trendy a jejich strůjci se zaměřovali zejména na přímý marketing. 29

KOČÍ, Jan. Vývoj propagačních strategií ve volební kampani v ČR po roce 1989. Zlín, 2007. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati. Vedoucí práce PhDr. Miroslav Zelinský, CSc. [online]. http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/4322/ko%C4%8D%C3%AD_2007_bp.pdf?sequence=1 [cit. 2016-05-07]. 30

KOPECKÝ, Josef a Jiří KUBÍK. „Lidovci lákají Marii Rottrovou do Senátu“ [online]. 2005 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/lidovci-lakaji-marii-rottrovou-do-senatu-fps/domaci.aspx?c=A051107_215705_domaci_ad

15

Běžnými aktivitami se stále častěji stávaly předvolební mítinky a setkávání s voliči. Právě v kampani 1996 se mohli voliči v ČR poprvé setkat s tzv. endorsementem, tedy otevřenou podporu mediálně známých osobností.31 Jednou z nejvíce komentovaných událostí bylo setkání populární zpěvačky Lucie Bílé s Václavem Klausem (ODS), zachycené na fotografii, jež posloužila jako prostředek k propagaci strany. Kromě Lucie Bílé, která se také aktivně účastnila předvolebních mítinků, se na scéně ODS objevila například skupina Olympic v čele s frontmanem Pavlem Jandou. Hosté mítinků ODA měli možnost vidět zpívat Slávka Janouška, skupiny Druhá tráva a Progress 2, Evu Urbanovou, Vladimíra Mišíka či dokonce amerického rokenrolového kytaristu Chucka Berryho.32 „ODA umělcům za vystoupení na mítincích platila, celebrity podporující ODS to podle ODS dělaly dle vlastního přesvědčení. Lucie Bílá např. vyjádřila podporu Václavu Klausovi prostřednictvím volebního magazínu ODS, kromě toho však vystupovala i na akcích ODS a otevřeně Klause podporovala vícekrát.“33 Strana KSČM v tomto roce poprvé představila svého věrného podpůrce Statise Prusalise, jehož vystoupením vyvrcholila předvolební kampaň na Staroměstském náměstí.34 Vlastním jménem Epanastis Prusalis je původem řecký, komunisticky smýšlející hudebník a revolucionář. Je členem a podporovatelem strany KSČM, jejíž ideje demonstruje skrze hudební produkci. „(…)Na druhou stranu jsem svým uměním přispíval na stovkách akcí, tou účinnou zbraní, kterou hudba je, podporoval 31

ANTAL, Stanislav. Analýza vývoje volebních kampaní v České republice na případě voleb do Poslanecké sněmovny v letech 1996 a 2006. [online]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/61784/ [cit. 2016-03-03]. 32

SRNA, Jaroslav. „Legenda rokenrolu Chuck Berry vystoupí před volbami v Brně a podpoří ODA“ [online]. 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.neaktuality.cz/kultura/legendarokenrolu-chuck-berry-vystoupi-pred-volbami-v-brne-a-podpori-oda/ 33

MF Dnes 1996, VII/126 in PROCHÁZKOVÁ, Iva. Celebrity v české politice v letech 1996 -

2013 [online].

Brno,

2015

[cit.

2016-05-07].

Dostupné

z:

http://is.muni.cz/th/362214/fss_m/diplomova_prace_Prochazkova.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3 Fsearch%3Dhudba%20politika%20agenda:th%26start%3D1.

Magisterská

práce.

Masarykova

univerzita. Vedoucí práce Mgr. Otto Eibl, Ph.D. 34

LUPTÁKOVÁ, Věra. „VOLBY 1996: Oficiální volební kampaň začíná. Hospodářské

noviny“ [online]. 1996 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-876761-volby-1996oficialni-volebni-kampan-zacina

16

jsem vědomí těch lidí a řekl bych těch nejčistších, protože všichni ti darebáci zahodili legitimace a vstoupili do ODS a do všech těch politických stran, které se tu po roce 1989 na scéně objevily.“35 tvrdil v roce 2010 Prusalis, který i přes své členství v KSČM kontinuálně podporuje Miloše Zemana. „S Milošem nás pojí dlouholeté přátelství. Jezdil sem a jezdí, bydlí tu na zámku, vykuřuje tu své cigarety. Já jsem člověk, který je jiné politické orientace, Miloš to ví a odpovídá na to novinářům jedinou větou: ‚Statis je můj kámoš!‘ Já jsem mu napsal několik písniček, několik skladeb, na předvolební mítinky. Mám velkou radost, že Miloš udělal stovky mítinků a nebyl jediný mítink, aby mě nepřipomněl jako svého kamaráda. Je to o demokracii, mějme každý svůj názor, ale to nám nebrání, abychom byli přátelé.“ V roce 2013 zveřejnil na kanále youtube.cz skladbu Píseň o rodné zemi36, která je jmenovitě věnována prezidentu Miloši Zemanovi. Většina jeho tvorby je politicky laděná, což dokazují programní názvy písní, jako například Kdybych byl prezidentem, Mír či Komunisté. Česká strana sociálně demokratická (dále jen ČSSD) se v roce 1996 vyjádřila v jednom z únorových vydání Mladé fronty článkem s názvem Do volební kampaně zasahují umělci. V něm zástupci strany tvrdili, že Karel Kryl byl stoupencem ČSSD a absolvoval s Milošem Zemanem několik vystoupení. Ve skutečnosti byl ale písničkář Karel Kryl politicky nezávisle smýšlející člověk a nezúčastnil se žádného vystoupení s Milošem Zemanem. Vystoupil pouze na veřejných shromážděních u příležitosti 28. října, kde ČSSD byla jen jedním z organizátorů těchto akcí. ČSSD chtěla v předvolební kampani použít zejména píseň Demokracie. Autorova manželka však médiím sdělila, že od strany nevzešel žádný požadavek o povolení využití Krylovy tvorby ve prospěch strany. 37 3.5

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998 se uskutečnily 19. a 20. června. O 200 míst v Poslanecké sněmovně se ucházelo 18 stran a hnutí. 35

KADLEC, Vladimír. „Epanastatis Prusalis. Paměť národa“ [online]. 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.pametnaroda.cz/story/prusalis-epanastatis-1948-1228 36

PRUSALIS, Epanastatis. Píseň prezidentovi [online]. 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=CQBQENewzYA 37

Klub Karla Kryla[online]. JEČMÍNEK Č. 22/1996, STR. 5, 1996, 1996(22) [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.kryl.kat.cz/jecminek/jecminek.htm

17

V těchto předčasných volbách zvítězila ČSSD pod vedením Miloše Zemana, která po delších jednáních sestavila menšinovou vládu s podporou ODS garantovanou tzv. Opoziční smlouvou. Favoritem voleb do Poslanecké sněmovny parlamentu v roce 1998 byla ČSSD. Na tvorbě její kampaně se tehdy podílel také muzikálový dramaturg a producent Oldřich Lichtenberg38, nynější producent a ředitel Divadla na Broadway. ODS v té době čelila největšímu společenskému a mediálnímu tlaku. Důvodem byl pád menšinové vlády Václava Klause (ODS), způsobený aférou ohledně financování ODS a rozkolem uvnitř koalice ODS s KDU-ČSL a ODA, z listopadu 1997.39 „Tento mediální hon na ODS tvůrci kampaně skvěle zkombinovali s obřími předvolebními koncerty na podporu ODS a Václava Klause. Celá akce dýchala atmosférou odboje a revoluce, boje za dobrou věc. Pilotní písní koncertu byla píseň Když mi dáš pac, což byla česká variace na píseň We are the world.40 Vedle Lucie Bílé se na kampani objevil také rockový zpěvák Aleš Brichta, bratři Tesaříkové z Yo Yo bandu,41 Karel Gott či Petr Janda. „Pro pana Klause udělám cokoliv,“ řekla tehdy Bílá, která celou akci spolupořádala.42 3.6

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002 se uskutečnily 14. a 15. června. O 200 míst v Poslanecké sněmovně se ucházelo 29 stran a hnutí. Ve volbách zvítězila ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly, která následně sestavila vládu za účasti KDU-ČSL a Unie svobody – Demokratické unie.

38

NEJEZCHLEBOVÁ, Lenka a Olga MÁLKOVÁ. „Kampaň ČSSD nebude bombastická, říká dramaturg“ [online]. 2006 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/kampan-cssd-nebudebombasticka-rika-dramaturg-foc-/domaci.aspx?c=A060104_190239_domaci_nel 39

ZAVŘEL, Filip. „Kampaň k volbám do Poslanecké sněmovny 1998“ [online]. 2015 [cit. 2016-0507]. Dostupné z: http://politickymarketing.com/slovnik/kampan-k-volbam-poslanecke-snemovny1998#sthash.4um6OlsB.dpuf 40

KOČÍ, Jan. Vývoj propagačních strategií ve volební kampani v ČR po roce 1989. Zlín, 2007. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati. Vedoucí práce PhDr. Miroslav Zelinský, CSc. [online]. http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/4322/ko%C4%8D%C3%AD_2007_bp.pdf?sequence=1 [cit. 2016-05-07]. 41 42

CIHELKA, Miloš. „Klaus myslí jinak“. Večerník Praha. 1998. red. „Mnozí umělci by dnes už nepřišli“. Mladá fronta Dnes. 2001, 12(93).

18

ČSSD už tehdy kladla důraz na zábavnou prezentaci svých kvalit. Blok setkání s voliči nesl název Megaparty pro celou rodinu. Na těchto akcích vystupovala řada umělců, například Leona Machálková, Petra Černocká, Hana Zagorová, Heidi Janků, Pavel Vítek či Jitka Zelenková.43 ODS zorganizovala takzvané Šťastné hodinky s voliči, dále klasické předvolební mítinky, koncerty a benefiční akci na Žofíně.44 Politicky se v tomto roce pokusila vyjádřit populární kapela Kryštof, a to svým odmítnutím vystoupit na volební kampani ODS. „Kapela Kryštof dostala údajně nabídku jednoho milionu korun za vystoupení ve prospěch předvolební kampaně ODS. Informaci o částce zpěvák kapely Richard Krajčo nevyvrátil ani nepotvrdil. ,Když ale přišla nabídka, celá kapela to striktně odmítla,‘ řekl Krajčo. Kapela Kryštof odmítá vystupovat na politických akcích, kde jde čistě jenom o kampaň.(…) Nabídku na vystupování dostala kapela také od ČSSD. ‚Nebude to ale jejich kampaň. Pořádá to Petra Buzková, která bude mluvit o tom, proč je důležité jít k volbám. Protože mi je tato politička sympatická, tak jsme se dohodli, že do téhle akce půjdeme společně,‘ tvrdí zpěvák.“45 Tato politická podpora však za zpěvákovu kariéru nebyla poslední. V následujících letech podporoval stranu ČSSD (2005), ODS (2008, 2010) Karla Schwarzenberga z TOP 09 (2013) a v současné době se hlásí k přízni Andreje Babiše a hnutí ANO. 46 Příznivci ODS se sešli k poslechu hudby také na Staroměstském náměstí v Praze. „Není tajemstvím, že nás přijde podpořit i zpěvačka Lucie Bílá. Horká novinka je, že se nám podařilo domluvit také účast Jana Nedvěda.(…)Rozdíl proti koncertům ČSSD je v tom, že lidé, kteří přijdou podpořit nás, nevystupují za peníze, ale 43

„Megaparty pro celou rodinu“ [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20020817062152/http:/www.socdem.cz/volby2002/megaparty.htm 44

HOMOLA, Jan. „Předvolební promotion“ [online]. 2003 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://m.ceskenoviny.cz/archiv/zpravy/predvolebni-promotion/14710 45

„Skupina Kryštof odmítla vystoupit pro ODS“ [online]. 2002 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/skupina-krystof-odmitla-vystoupit-pro-ods-fke/domaci.aspx?c=A020611_162534_zpr_volby_pet 46

BROŽOVÁ, Karolína. „Vetchý, Krajčo, Basiková. Celebrity promluví do voleb“ [online]. 2014 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/344957-vetchy-krajco-basikova-celebritypromluvi-do-voleb.html

19

z přesvědčení.“47

uvedl

volební manažer a místopředseda ODS

Miroslav

Beneš. V témže roce uspořádal tehdejší místopředseda PS PČR Ivan Langer sérii rokenrolových show Rokenrol bandu Marcela Woodmana s názvem „Go, Ivane, go“. Jednalo se o koncerty, pořádané postupně jako turné ve čtyřech různých městech.48 O několik dní později se objevila v Praze i hudbou provázená kampaň KSČM, tentokrát na Václavském náměstí. Na programu se objevil opět řecký zpěvák Statis Prusalis a kapela Country ladies. 3.7

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 se konaly 2. a 3. června. Kromě čtyř klasických parlamentních stran se do sněmovny poprvé dostala Strana zelených. Následovalo bezprecedentní období vládní krize a nikam nevedoucích vyjednávání, trvající až do ledna 2007. „Se zajímavým nápadem přišla SZ v Jihomoravském kraji, kde v rámci Brna představila dvě stálá volební centra, v klubu Fléda a na Kobližné ulici, část brněnského mítinku je navíc objela na kolech. SZ v tomto kraji objela se skládacím stanem asi 50 měst. Kromě toho pořádala také koncerty, 29. 5. 2006 se v pražském Lucerna Music Baru konal Koncert pro kvalitu života, na kterém vystoupili Jaroslav Hutka, Jiří Dědeček, Jablkoň, Monika Načeva a Pavel Fajt. Koncert legendárního jazzového trumpetisty Laca Deczi pak na brněnském Moravském náměstí celou kampaň dovedl k závěru.“49 Dvě nejsilnější strany ODS a ČSSD vsadily při plánování vyvrcholení předvolební kampaně podobně jako v minulých letech na hudbu. Obě soupeřící strany lákaly své příznivce na známá jména v showbyznysu. Na pražském výstavišti proběhla akce pořádaná ČSSD s názvem Koncert pro všechny lidi, jejíž největší hvězdou byla slovenská skupina Elán, kromě ní vystoupila i trojice účastníků televizní soutěže 47

KOPECKÝ, Josef. „ČSSD zaplatí letadlo, aby Špidla stihl mítink: Strany chystají efektní závěr kampaně: ODS zazpívá Bílá i Jan Nedvěd, Koalice rozdá zájezdy.“ Hospodářské noviny. 2002. 48

HYNEK, Jiří. „Go, Ivane, go“. ČT1: Fakta, 22.07.2002.

49

KNEBLOVÁ, Eva. „Volební strategie Strany zelených ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006“[online]. 2009 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=371

20

Super Star Šárka Vaňková, Tomáš Savka a Petr Poláček. Tento koncert se konal taktéž v Ostravě s odlišnou dramaturgií, jejíž součástí se stala kapela Team v čele s Pavolem Haberou. ODS uspořádala závěrečný meeting v Praze na Můstku. Na tomto happeningu vystoupila dlouholetá podporovatelka ODS Lucie Bílá, Petr Kolář, Helena Zeťová, skupiny Buty i Yo Yo Band.50 „Setkání komunistů proběhlo za doprovodu tanečního orchestru TOX z Poděbrad, dechovky a písní již zmiňovaného řeckého zpěváka Statise Prusalise.“ 51 3.8

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 se uskutečnily 28. a 29. května 2010. Volbám v roce 2010 předcházely zrušené předčasné volby do PSP ČR 2009 plánované na pátek 9. a sobotu 10. října 2009. ČSSD se v této kampani opět nebránila okázalým akcím. Obrovský úspěch zaznamenal například koncert kapely Scorpions52 v Ostravě – na vystoupení německé hardrockové kapely se přišlo podívat několik tisíc lidí, motivací však nebyla pouze objednaná kapela, jejíž výše honoráře nebyla odhalena veřejnosti, ale také prodej piva za 2 Kč v oranžových stáncích. Moravskoslezský kraj ve finále podpořil stranu ČSSD 29,13 % hlasů, což byl ve volbách do PSP ČR v roce 2010, ve srovnání s ostatními kraji nejvyšší počet hlasů pro jednotlivou stranu.53 V tomto roce vsadila ČSSD na propagaci prostřednictvím komerčního umění. Další akcí, která se uskutečnila v rámci kampaně, byl například koncert skupiny Elán

50

TYLOVÁ, Klára. „Kampaň uzavřou koncerty“ [online]. 2006 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z:

http://www.lidovky.cz/kampan-uzavrou-koncerty-08w-/zpravydomov.aspx?c=A060530_080612_ln_volby_hlm 51

„Lucie Bílá podpořila ODS, ČSSD zazpíval Elán“ [online]. 2006 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z:

http://www.novinky.cz/domaci/86904-lucie-bila-podporila-ods-cssd-zazpival-elan.html 52

KOPECKÝ, Josef. „Paroubek lákal voliče na falešného Elvise, Scorpions a levné pivo“ [online]. 2010 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/paroubek-lakal-volice-na-falesneho-elvisescorpions-a-levne-pivo-pxi-/domaci.aspx?c=A100422_175935_domaci_kop 53

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28.05. – 29.05.2010. Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.volby.cz/pls/ps2010/ps61?xjazyk=CZ&xv=2

21

v Ústí nad Labem. Pro ČSSD zazpívali i Kateřina Brožová54, Pavel Vítek a dokonce imitátor Elvise Presleyho.55 V Teplicích v tomto roce působil na voliče svým vystoupením Michal David.56 Na osobnosti z hudebního prostředí se obrátila také strana ODS. Její zahajovací kampaň doprovodil Děda Mládek Illegal band. „Pódium se tyčí před Týnským chrámem. Na zadní stranu se promítá logo ODS. Poblíž stojí stánek s heslem minulé volební kampaně Po modré společně. Už před čtvrtou hodinou na pódiu úřaduje skupina Děda Mládek Illegal Band a frontman kapely opakuje, že je velmi hrdý, že může podpořit ODS. (…) Na pódiu se střídají slavné osobnosti. Houslový virtuos Pavel Šporcl si dokonce přinesl speciální modré housle.(…) …svou loajalitu straně vyjádřili i Janek Ledecký, Lukáš Pollert, Aleš Háma, Láďa Kerndl a mnozí další.“57 KDU-ČSL v roce 2010 ukončila svou předvolební kampaň velkým koncertem na Náměstí Svobody v Brně. Tato událost je jedna z mála v politickém kontextu, ve které byla využita klasická hudba. Jako bod hlavního programu lákal potenciální voliče Metropolitní symfonický orchestr ve spojení s vítězem televizní soutěže X faktor zpěvákem Jiřím Zonygou. Na koncertě vedle písní kapel jako jsou Van Halen, The Rolling Stones nebo Pink Floyd zazněly i skladby Wolfganga Amadea Mozarta či Antonína Dvořáka.58

54

STRAŠÍKOVÁ, Lucie. „Volby se blíží - jaké hity volební kampaně strany chystají“ [online]. 2010 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1347184-volby-se-blizi-jakehity-volebni-kampane-strany-chystaji 55

KOPECKÝ, Josef. „Paroubek lákal voliče na falešného Elvise, Scorpions a levné pivo“ [online].

2010 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/paroubek-lakal-volice-na-falesneho-elvisescorpions-a-levne-pivo-pxi-/domaci.aspx?c=A100422_175935_domaci_kop 56

„Kampaň vrcholí. V Teplicích pro ČSSD opět zpíval Michal David“ [online]. 2010 [cit. 2016-0507]. Dostupné z: http://usti.idnes.cz/kampan-vrcholi-v-teplicich-pro-cssd-opet-zpival-michal-davidpl3-/usti-zpravy.aspx?c=A101012_182627_usti-zpravy_oks 57

POSPÍŠILOVÁ, Dominika. „Koncert: Klaus podpořil kandidáty ODS do Senátu“ [online]. 2008 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/koncert-klaus-podporil-kandidatyods-do-senatu_86475.html 58

„Celostátní zakončení kampaně KDU-ČSL v Brně!“. KDU-ČSL [online]. 2010 [cit. 2016-05-14].

Dostupné z: http://www.kdu.cz/aktualne/archiv/2010/celostatni-zakonceni-kampane-kdu-csl-v-brne!

22

3.9

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013 se uskutečnily ve dnech 25. a 26. října 2013. Tyto parlamentní volby byly předčasné. Poslanci přijali ústavní usnesení o žádosti prezidentu republiky o rozpuštění Poslanecké sněmovny dne 20. srpna 2013, prezident Miloš Zeman rozpustil sněmovnu 28. srpna. Ve volbách zvítězila ČSSD, na druhém místě se umístilo ANO 2011, třetí skončila KSČM, další pak bývalé vládní strany TOP 09 a ODS. Do sněmovny se ještě dostalo hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a KDU-ČSL. Velký ohlas svou kampaní vzbudila iniciativa Nikagda Nězabudněm, která v roce 2013 zbrojila skrze hudbu proti straně KSČM. Akce konaná na Staroměstském náměstí v Praze pojmenovaná podle písně Karla Kryla měla za úkol demonstrovat protikomunistické myšlenky a přimět občany jít k volebním urnám s kritickým myšlením. Na hvězdy populární hudby jako jsou kapely Lucie, Chinaski, PSH a další se přišlo podívat na 20 000 lidí. I přes tuto snahu se však strana KSČM dočkala ze strany občanů podpory, ne však tak velké, jako v předchozích volbách v roce 2010.59 Svou kampaní se v roce 2013, který byl zároveň rokem první volby prezidenta, pokusila zaujmout i strana TOP 09. Předseda strany a kandidát na post prezidenta Karel Schwarzenberg se objevil ve speciální tramvajové lince Linka TOP 09, která za rytmu moravských lidových písní vyjela ze střešovické vozovny, aby podnikla celou cestu Prahou.60 Nově vzniklá strana Úsvit přímé demokracie Tomiho Okamury se pokusila o vytvoření krátké znělky inspirované motivem z písně Hany Zagorové Mimořádná linka. Tento kousek pro Okamuru nazpívalo duo Eva a Vašek. Politicky laděnou písničku nahrála iniciativa Hlavu vzhůru, v jejímž čele stála politička Jana Bobošíková. Za doprovodu kytary se zpěvák s velmi nekvalitním hlasovým projevem vyjadřuje o pomoci Česku. Píseň pochází z dílny bývalého člena ODS Tomáše 59

KRÁLOVÁ, Alžběta. „10 nejdůležitějších momentů voleb 2013“ [online]. 2013 [cit. 2016-05-07].

Dostupné

z:

http://politickymarketing.com/10-nejdulezitejsich-momentu-voleb-

2013#sthash.rZuigQrY.dpuf 60

„Burčák, klobásy, zpívající Kalousek. TOP 09 začala kampaň v tramvaji“ [online]. 2013 [cit. 2016-

05-07]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zahajeni-kampane-top-09-06f/domaci.aspx?c=A130920_124959_domaci_klm

23

Úlehly.61 Strana Hlavu vzhůru v tomto roce vsadila i na koncert známé zpěvačky Heleny Vondráčkové, který se odehrál při závěrečném mítinku na pražském Andělu.62 KDU-ČSL pomohl svou přízní písničkář Karel Hutka, jehož tvář se objevila na seznamu podporovatelů strany. 3.10 První přímá volba prezidenta 2013 V roce 2013 se mimo klasické volby do poslanecké sněmovny konala také první přímá volba prezidenta České republiky. Devět kandidátů se snažilo oslovit voliče svými kampaněmi a mnozí z nich využili právě hudebních prostředků. Jednalo se jak o kampaně, které předcházely prvnímu kolu volby, a neméně akční bylo také finální klání mezi dvěma posledními kandidáty. Vzhledem k výjimečnosti události, jíž historicky první volba prezidenta nepochybně byla, se všechny kampaně těšily velkému zájmu ze stran médií. Jako jednu z největších a nejdiskutovanějších kandidátních prezentací, kterou její tvůrci naplnili hudbou a hudebními inspiracemi, můžeme považovat kampaň Karla Schwarzenberga. Celá komunikační linie cílila na mládež, a to zejména grafickým ztvárněním Schwarzenberga ve stylu punkové kapely Sex Pistols. Autorem vizuálu této propagační kampaně byl výtvarný umělec David Černý. Inspirace britskou punkovou kapelou byla použita i v hesle „Karel for PreSIDent“, a to zvýrazněním slova SID, což odkazovalo na bývalého frontmana Sex Pistols Sida Viciouse. Tato kampaň v punkovém hávu sloužila především jako propagační prostředek akce s názvem Noc s Karlem. Tato událost se konala na konci listopadu 2012 v hudebních klubech po celé České republice. Formou koncertů se tak podařilo shromáždit zejména mladé lidi na místa, kde se distribuovaly kandidátovy předvolební materiály. Karel Schwarzenberg při své kampani využíval taky četné podpory celebrit z hudebního prostředí, a to hned několika způsoby. V první řadě jejich koncertním vystupováním na předvolebních akcích, jakožto „lákadlo“ a dále 61

„Metelesku blesku, pojďme pomoct Česku! Bobošíková jde do voleb s hymnou“ [online]. 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/314752-metelesku-blesku-pojdme-pomoctcesku-bobosikova-jde-do-voleb-s-hymnou.html 62

SOUKUP, Jaroslav a Václav LANG. „Strany finišují, v závěru boje koncertují, plní schránky a rozesílají virální videa.“ Novinky.cz[online]. 2013 [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/317117-strany-finisuji-v-zaveru-boje-koncertuji-plni-schranky-arozesilaji-viralni-videa.html

24

natáčením krátkých spotů, ve kterých umělci kandidáta přímo podporovali. Dva dny před

zahájením

prvního

kola

prezidentských

voleb

kampaň

vyvrcholila

dvouhodinovým koncertem na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze Karel na hrad. „Pro vicepremiéra a předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga se rozhodly zahrát skupiny Olympic, Tata Bojs, Garage nebo The Tap Tap. Vystoupili také zpěváci Dan Bárta, David Koller, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Xindl X, Marie Rottrová nebo Ivan Mládek s Banjo Bandem. Podle pořadatelů se akce zúčastnilo asi 10 000 lidí všech věkových kategorií od dětí po seniory, kteří měli na klopách placky s heslem Karel for President.“63 Stejného konceptu bylo využito i před druhým kolem volby, a to projektem s názvem Nedělní noc s Karlem, v jehož rámci se konalo na 70 koncertů ve 40 městech. Kampaň podpořilo asi 130 osobností. Byli to především lidé v minulých letech spojení a spojovaní s Václavem Havlem. Kandidáta podpořili také otec a syn Svěrákovi, kteří s ním natočili předvolební klip. Podle počtu fanoušků a jeho rychlému stoupání lze tuto kampaň označit, co se zapojení příznivců týče, za nejúspěšnější z prezidentských voleb.64 Zapojení hudby do boje o křeslo prezidenta nechybělo ani v kampani Schwarzenbergova protikandidáta Miloše Zemana. „Rušno v průběhu odpoledne bylo zejména na Staroměstském náměstí, kde se po 16. hodině sešli příznivci někdejšího premiéra Miloše Zemana. Přímo z pódia během koncertu moderovaného Markem Vašutem Zemana podpořili Daniel Hůlka, František Ringo Čech, Bohouš Josef, Ladislav Kerndl či režisér Filip Renč, který natočil Zemanův volební spot. Akce se zúčastnili i další podporovatelé Zemanovy kandidatury, například první československý kosmonaut Vladimír Remek nebo saxofonista Felix Slováček.“65 „Na náměstí se sešlo přibližně 400 lidí převážně středního a staršího věku. Mnozí z nich stáli dlouhé fronty u stánků se zdarma rozdávanými koláči a čajem.“66 63

„Prezidentská kampaň vrcholí, dnes hlavně kulturně. Česká televize [online]. 2013 [cit. 2016-05-

07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1124445-prezidentska-kampan-vrcholidnes-hlavne-kulturne 64

ŠEDO, Jakub (ed.). České prezidentské volby v roce 2013. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2013. Politologická řada, sv. č. 42. ISBN 978-80-7325-325-7. 65

„Schwarzenbergův koncert přivábil tisíce lidí, Zemanovi zahrál i Hůlka“ [online]. 2013 [cit. 201605-07]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/prezidentska-kampan-finisuje-koncerty-d9c/domaci.aspx?c=A130109_170022_domaci_jj

25

Vítězného kandidáta Zemana ve volbách podpořila také již několikrát zmiňovaná persona české pop music Lucie Bílá, ta se o budoucím prezidentovi veřejně vyjádřila jako o silné osobnosti a nejvhodnějším kandidátovi.67

67

„Lucie Bílá: Volím Zemana. I když je levicový“ [online]. 2012 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Lucie-Bila-Volim-Zemana-I-kdyz-je-levicovy-257569

26

4

Hudební žánry využívané k politickým účelům

Agentury, politici a další realizátoři předvolebních propagačních aktivit mají k dispozici mnoho hudebních žánrů a odvětví, jež je možné pro účely kampaně využívat. Oblíbenost těchto žánrů se dá specifikovat v několika kategoriích. Tyto kategorie je možné omezovat podle věku, pohlaví, sociálních skupin, vzdělání a mnoha dalších faktorů. Podle výzkumu Beka68 lze u českého obyvatelstva procentuálně definovat preference v různých hudebních žánrech (viz Tabulka 1 – Obliba jednotlivých hudebních stylů). Na tuto studii navázal Bačuvčík69 svým vlastním výzkumem, který je zaměřen na způsoby poslechu hudby (viz Tabulka 2 – Častý poslech jednotlivých typů hudby). Obecně nejoblíbenějšími a nejposlouchanějšími žánry v ČR jsou pop a melodický rock, rock 60. let, muzikál, country, a folk, což se odráží také na dramaturgii koncertů a na tvorbě písní sloužících pro kampaně. KSČM má na svých programech nejčastěji folk, taneční hudbu či dechovku. Tyto žánry jsou preferencemi publika nejblíže posluchačům v důchodovém věku. Naopak strany jako ANO či ODS volí spíše „mladší“ žánry a hvězdy populární pro generaci jejich potenciálních voličů. „Normalizačními“ tendencemi se projevují sociální demokraté, kteří sázejí na věhlasná jména a stejně jako jejich věčný soupeř ODS zaznamenávají nejčastější spolupráce s osobnostmi působícími v mainstreamovém showbyznysu. Na nejmladší vrstvu se snaží zapůsobit například SZ, která experimentuje i s žánry jako hiphop či rap.70 Nejhojněji užívaným žánrem byl v kampaních před volbami do Poslanecké sněmovny ČR pop. Do této kategorie spadá většina všech celebrit, které se účastnili předvolebních akcí. Jmenujme například Lucii Bílou, Daniela Hůlku, Tomáše Savku, Šárku Vaňkovou, kapelu Kryštof a další. Své místo si na pódiích kampaní našla i rocková hudba zastoupená kapelami jako jsou Lucie, Olympic či pop-rocková slovenská skupina Elán. Dále jsme se na této scéně mohli setkat s folkaři, country muzikanty, méně se pak užívalo hudby klasické, jejíž prezentace je stavěna spíše na 68

BEK, Mikuláš. Konzervatoř Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Praha: KLP, 2003. Musicologica.cz. ISBN 80-859-1799-8. 69

BAČUVČÍK, Radim. Hudba v reklamě a dalších oblastech marketingové komunikace. Zlín: Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2014. ISBN 978-80-87500-51-4. 70

„Ondřej Liška se dal na rap. Strana zelených má svůj první singl.“ [online]. 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.zeleni.cz/ondrej-liska-se-dal-rap-zelenych-svuj-singl/

27

popularitě interpreta (Pavel Šporcl, Eva Urbanová). Výjimečně se realizovaly i koncerty orchestrální, jako například u kampaně KDU-ČSL v roce 2010. Interpreti klasické hudby pak vždy zpravidla vystupovali spíše pro revoluční strany jako OF či ODS. U menších stran jako je například SZ lze v dramaturgii kampaní narazit i na alternativní rock či jazz (viz Tabulka 3 – Preference hudebních žánrů v kampaních politických stran v letech 1990–2013 a finálních kandidátů na prezidenta ČR v roce 2013). Kromě klasické hudby, která se dá na pódiích kampaní zaslechnout jen výjimečně, se v kampaních hlavních stran zpravidla neobjevují ani hardcorové, punkové, metalové, moderní jazzové či operní produkce, což je v souladu s Bekovým i Bačuvčíkovým výzkumem – tyto žánry se totiž statisticky těší nejmenší oblibě. Mimo oblast kampaní se ve společnosti vyskytují ještě formy undergroundových směrů, které jsou jakousi obdobou předlistopadové alternativní hudební scény. Tyto žánry v zásadě nijak nepodporují žádné z politických stran či hnutí a vůči současnému establishmentu zůstávají spíše v opozici. Jedná se o směry jako například hardcore, punk, free techno či hiphop.71

71

ORAVCOVÁ, Anna, KOLÁŘOVÁ, Marta (ed.). Revolta stylem: hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. Sociologické aktuality. ISBN 978-80-7419-060-5.

28

Závěr V historických epochách měla hudba v politickém kontextu mnoho podob. Symbolizovala přísný řád církve, vznešenost šlechty, národní hrdost, stala se prostředkem útlaku, propagandy, ale i revolty. V demokratické společnosti 21. století se již nesetkáváme s přímočarými zákazy a omezeními, což dává umělcům otevřený prostor pro spontánní tvorbu, která jim umožňuje vyjádřit svůj názor. Hudba využívaná v politických kampaních má však zcela jiné atributy, k publiku se dostává prostřednictvím marketingových technik a přitahuje své příznivce na základě funkčních statistik. Tento typ hudební produkce má ve volebních kampaních do Poslanecké sněmovny ČR mnoho forem. Žánry, obsazení i způsoby interpretace nejsou jednotlivými stranami voleny nahodile, nýbrž jsou systematicky aplikovány na konkrétní cílové socioekonomické skupiny. Vzhledem k preferencím většiny obyvatelstva se na programech koncertů, probíhajících v rámci kampaní, tudíž objevují zejména konvenční populární žánry. Význam hudby, která je pro kampaně tvořena, tedy tkví zejména v její jednoduchosti a srozumitelnosti, nikoli vždy v kvalitě či originalitě. Politicky motivovaná píseň či znělka kampaně se na politické scéně ČR objevuje spíše zřídkakdy, na rozdíl od živého vystupování známých osobností, jejichž jmen a přímé podpory je využíváno v politických kampaních nejčastěji. Zajímavým poznatkem je, že na rozdíl od západních zemí hudebníci v ČR po listopadu 1989 zpravidla podporovali spíše pravicově orientované politiky, což vyplývá ze zakořeněného odporu ke komunistické straně. Tento odpor nadále v určité míře přetrvává i ke straně ČSSD, pro kterou běžně (na rozdíl od ODS, OF či TOP 09) umělci nevystupují bez nároku na honorář. Dalším faktorem pro volbu podpořit pravicové politiky byl jejich příslib snižování daní, což úspěšné polistopadové umělce jakožto podnikatele taktéž motivovalo. Využití hudby k politickým účelům je sice jen jednou ze součástí komplexního politického marketingu a je provázena mnoha dalšími aktivitami, nelze však popřít, že může mít v konečném rozhodnutí voličů důležitou roli. Výzkumy zkoumající vliv hudby či hudebních osobností na volební rozhodování však zatím v českých podmínkách nejsou k dispozici.

29

Použité informační zdroje  ANTAL, Stanislav. Analýza vývoje volebních kampaní v České republice na případě voleb do Poslanecké sněmovny v letech 1996 a 2006. [online]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/61784/ [cit. 2016-03-03].  BAČUVČÍK, Radim. Hudba v reklamě a dalších oblastech marketingové komunikace. Zlín: Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2014. ISBN 978-80-8750051-4.  BARTOŠ, Walter. „Walter Bartoš: Vladimír Mišík a Radim Hladík jsou legendy a zaslouží vyznamenání.“ In:ODS [online]. 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.ods.cz/clanek/4414-vladimir-misik-a-radim-hladikjsou-legendy-a-zaslouzi-vyznamenani  BEK, Mikuláš. Konzervatoř Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Praha: KLP, 2003. Musicologica.cz. ISBN 80-859-1799-8.  BROŽOVÁ, Karolína. Vetchý, Krajčo, Basiková. „Celebrity promluví do voleb“ [online]. 2014 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/344957-vetchy-krajco-basikova-celebritypromluvi-do-voleb.html  „Burčák, klobásy, zpívající Kalousek. TOP 09 začala kampaň v tramvaji [online].“ 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zahajeni-kampane-top-09-06f/domaci.aspx?c=A130920_124959_domaci_klm  CIHELKA, Miloš. Klaus myslí jinak. Večerník Praha. 1998.  ČT 24. Anticharta - protest umělců proti Chartě 77 [online]. 2012 [cit. 201605-14]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1464655anticharta-protest-umelcu-proti-charte-77  Dějiny české hudební kultury, 1890/1945. 1. vyd. Redaktor Robert Smetana. Praha: Academia, 1981.  Eurosong. In: Youtube [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné https://www.youtube.com/watch?time_continue=3&v=ZDHt1gLp_vE

z:

 FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění: jak úspěšně ovlivňovat a nenechat se zmanipulovat. 3., rozš. vyd. Praha: Grada, 2012. Komunikace (Grada). ISBN 978-80-247-3926-7.  HOMOLA, Jan. „Předvolební promotion“ [online]. 2003 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://m.ceskenoviny.cz/archiv/zpravy/predvolebnipromotion/14710  HYNEK, Jiří. „Go, Ivane, go“. ČT1: Fakta, 22.07.2002.  Institut politického marketingu. 2013. Slovník politického marketingu: Volební kampaň. Dostupné na http://politickymarketing.com/slovnik/volebnikampan 30

 JELÍNEK, Jan. „Hudba jako mocná zbraň promlouvá k srdci člověka: Rozhovor Haló novin s Jindřichem Jandou, místopředsedou Výboru národní kultury.“ Haló noviny. 2006, 16(59), 1.  JIROUS, Ivan M. Magorův zápisník. 1. vyd. Praha: TORST, 1997, s. 196.  KADLEC, Vladimír. „Epanastatis Prusalis. Paměť národa“ [online]. 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.pametnaroda.cz/story/prusalisepanastatis-1948-1228  „Kampaň vrcholí. V Teplicích pro ČSSD opět zpíval Michal David“ [online]. 2010 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://usti.idnes.cz/kampan-vrcholi-vteplicich-pro-cssd-opet-zpival-michal-david-pl3-/ustizpravy.aspx?c=A101012_182627_usti-zpravy_oks  Klub Karla Kryla [online]. JEČMÍNEK Č. 22/1996, STR. 5, 1996, 1996(22) [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.kryl.kat.cz/jecminek/jecminek.htm  KNEBLOVÁ, Eva. Volební strategie Strany zelených ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006[online]. 2009 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=371  KOČÍ, Jan. Vývoj propagačních strategií ve volební kampani v ČR po roce 1989. Zlín, 2007. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati. Vedoucí práce PhDr. Miroslav Zelinský, CSc. [online]. http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/4322/ko%C4%8D%C3%AD_2 007_bp.pdf?sequence=1 [cit. 2016-05-07].  KOPECKÝ, Josef. ČSSD zaplatí letadlo, aby Špidla stihl mítink: Strany chystají efektní závěr kampaně: ODS zazpívá Bílá i Jan Nedvěd, Koalice rozdá zájezdy. Hospodářské noviny. 2002.  KOPECKÝ, Josef a Jiří KUBÍK. „Lidovci lákají Marii Rottrovou do Senátu“ [online]. 2005 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/lidovci-lakaji-marii-rottrovou-do-senatu-fps/domaci.aspx?c=A051107_215705_domaci_ad  KOPECKÝ, Josef. „Paroubek lákal voliče na falešného Elvise, Scorpions a levné pivo“ [online]. 2010 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/paroubek-lakal-volice-na-falesneho-elvise-scorpions-alevne-pivo-pxi-/domaci.aspx?c=A100422_175935_domaci_kop  Koncert pro Občanské fórum. In: Http://www.filharmonickysbor.cz/ [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.filharmonickysbor.cz/cs/discography/album/koncert-proobcanske-forum-1989  KRÁLOVÁ, Alžběta. „10 nejdůležitějších momentů voleb 2013“ [online]. 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://politickymarketing.com/10nejdulezitejsich-momentu-voleb-2013#sthash.rZuigQrY.dpuf

31

 KUNA, Milan. Hudba vzdoru a naděje: Terezín 1941-1945 : o činnosti a tvorbě hudebníků v koncentračním táboře Terezín. 1. vyd. Praha: Editio Bärenreiter, 2000, 208 s., [24] s. obr. příl. ISBN 80-86385-02-7  LEBEDOVÁ, Eva. Od lokálních mítinků k politickému marketingu: teorie a vývoj politické komunikace a volebních kampaní. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2005. ISBN 80-210-3800-4, str.61.  Libri prohibiti: Charta 77 - seznam podpisů [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.libpro.cz/cs/archiv/charta77/podpisy  „Lucie Bílá podpořila ODS, ČSSD zazpíval Elán“ [online]. 2006 [cit. 201605-07].

Dostupné

z:

http://www.novinky.cz/domaci/86904-lucie-bila-

podporila-ods-cssd-zazpival-elan.html  „Lucie Bílá: Volím Zemana. I když je levicový“ [online]. 2012 [cit. 2016-0507]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Lucie-BilaVolim-Zemana-I-kdyz-je-levicovy-257569  LUPTÁKOVÁ, Věra. „VOLBY 1996: Oficiální volební kampaň začíná. Hospodářské noviny“ [online]. 1996 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-876761-volby-1996-oficialni-volebni-kampanzacina  „Megaparty pro celou rodinu“ [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20020817062152/http:/www.socdem.cz/volby200 2/megaparty.htm  „Metelesku blesku, pojďme pomoct Česku! Bobošíková jde do voleb s hymnou“ [online]. 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/314752-metelesku-blesku-pojdme-pomoctcesku-bobosikova-jde-do-voleb-s-hymnou.html  MF Dnes 1996, VII/126 in PROCHÁZKOVÁ, Iva. Celebrity v české politice v letech 1996 - 2013 [online]. Brno, 2015 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/362214/fss_m/diplomova_prace_Prochazkova.pdf?zpet= %2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dhudba%20politika%20agenda:th%26sta rt%3D1. Magisterská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Otto Eibl, Ph.D.  NEJEZCHLEBOVÁ, Lenka a Olga MÁLKOVÁ. „Kampaň ČSSD nebude bombastická, říká dramaturg“ [online]. 2006 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/kampan-cssd-nebude-bombasticka-rika-dramaturg-foc/domaci.aspx?c=A060104_190239_domaci_nel  „Ondřej Liška se dal na rap. Strana zelených má svůj první singl.“ [online]. 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.zeleni.cz/ondrej-liska-se-dalrap-zelenych-svuj-singl/

32

 ORAVCOVÁ, Anna, KOLÁŘOVÁ, Marta (ed.). Revolta stylem: hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. Sociologické aktuality. ISBN 978-80-7419-060-5.  Oxford Dictionaries [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/definition/english/propaganda  PILATÍKOVÁ, Alice. Analýza volební kampaně strany zelených v krajských volbách 2008 - Jihomoravský kraj. 2009. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Anna Matušková.  PILNÝ, Josef. Současná česká poprocková hudební scéna a její uplatnění ve výuce hudební výchovy na 2. stupni základní školy[online]. Plzeň, 2015 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/19786/Diplomova%20prace%2 0-%20Josef%20Pilny.pdf?sequence=1. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Doc. PeadDr. Marie Slavíková, CSc.  POSPÍŠILOVÁ, Dominika. „Koncert: Klaus podpořil kandidáty ODS do Senátu“ [online]. 2008 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/koncert-klaus-podporil-kandidaty-odsdo-senatu_86475.html  PREČAN, Vilém. Charta 77 1977-1989: Od morální k demokratické revoluci. Bratislava: Čs. středisko nezávislé literatury a Archa, ScheinfeldSchwarzenberg, 1990.  „Prezidentská kampaň vrcholí, dnes hlavně kulturně.“ Česká televize [online]. 2013

[cit.

2016-05-07].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1124445-prezidentska-kampanvrcholi-dnes-hlavne-kulturne  PRUSALIS, Epanastatis. Píseň prezidentovi [online]. 2013 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=CQBQENewzYA  RADOCHOVÁ, Pavlína. Pódiové prezentace českých undergroundových a alternativních hudebních skupin. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Aleš Opekar, CSc.  „Mnozí umělci by dnes už nepřišli.“ Mladá fronta Dnes. 2001, 12(93).  Retro: Budovatelské a politické písně. In: Česká televize [online]. [cit. 201605-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10176269182retro/208411000361105  ROSS, Alex. Zbývá jen hluk: naslouchání dvacátému století. Vyd. 1. Praha: Argo, 2011. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-257-0558-2.  SCHNIERER, Miloš. Společenské funkce hudby. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1995. ISBN 80-7040-123-0.  „Schwarzenbergův Hůlka“ [online].

koncert 2013

přivábil [cit.

33

tisíce lidí, Zemanovi zahrál i 2016-05-07]. Dostupné z:

http://zpravy.idnes.cz/prezidentska-kampan-finisuje-koncerty-d9c/domaci.aspx?c=A130109_170022_domaci_jj  „Skupina Kryštof odmítla vystoupit pro ODS“ [online]. 2002 [cit. 2016-0507]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/skupina-krystof-odmitla-vystoupitpro-ods-fke-/domaci.aspx?c=A020611_162534_zpr_volby_pet  STRAŠÍKOVÁ, Lucie. „Volby se blíží - jaké hity volební kampaně strany chystají“ [online]. 2010 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1347184-volby-se-blizi-jake-hityvolebni-kampane-strany-chystaji  ŠEDO, Jakub (ed.). České prezidentské volby v roce 2013. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2013. Politologická řada, sv. č. 42. ISBN 978-80-7325-325-7.  „Seurem na euro, zpívá Nohavica. ODS si jeho píseň vypůjčila v kampani.“ IDNES [online]. 2014 [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ods-do-kampane-zapojila-nohavicovu-pisen-o-euruf50-/domaci.aspx?c=A140519_161620_domaci_hv  SOUKUP, Jaroslav. „Nohavica nazpíval návod vajec.“ Novinky [online]. 2009 [cit. 2016-05-14].

pro vrhače Dostupné z:

http://www.novinky.cz/kultura/170910-nohavica-nazpival-navod-pro-vrhace-vajec.html

 SOUKUP, Jaroslav a Václav LANG. „Strany finišují, v závěru boje koncertují, plní schránky a rozesílají virální videa.“ Novinky.cz[online]. 2013 [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/317117-stranyfinisuji-v-zaveru-boje-koncertuji-plni-schranky-a-rozesilaji-viralni-videa.html  ŠMÍD, Jan. „Hudba pomáhala vojákům bojujícím v 1. světové válce překonat těžké chvíle“ [online]. 2014 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_zprava/hudba-pomahala-vojakumbojujicim-v-1-svetove-valce-prekonat-tezke-chvile--1347199  ŠVÉDOVÁ, Blanka. Neoficiální výstavní aktivity v Uničově v 80. letech [online]. Brno, 2014 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/362909/ff_m/dipl_blanka_svedova.pdf. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PhDr. Alena Pomajzlová, Ph.D.  TROJAN, Jan: Dějiny opery. Praha, Paseka 2001  TYLOVÁ, Klára. „Kampaň uzavřou koncerty“ [online]. 2006 [cit. 2016-0507]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/kampan-uzavrou-koncerty-08w/zpravy-domov.aspx?c=A060530_080612_ln_volby_hlm  VANĚK, Miroslav. Byl to jenom rock'n'roll?: hudební alternativa v komunistickém Československu 1956-1989. Praha: Academia, 2010. Šťastné zítřky (Academia). ISBN 978-80-200-1870-0.  Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28.05. – 29.05.2010. Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 201605-07]. Dostupné z: http://www.volby.cz/pls/ps2010/ps61?xjazyk=CZ&xv=2

34

 Vyprávěj: V Československu proběhly po desítkách let opět svobodné volby. In: Česká televize [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10195164142-vypravej/bonus/7253-vceskoslovensku-probehly-po-desitkach-let-opet-svobodne-volby

35

Seznam zkratek a značek ČR – Česká republika SSSR – Sovětský svaz Charta – Charta 77 SZ – Strana zelených ČNR – Česká národní rada PSP ČR – Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky OF – Občanské fórum ODS – Občanská demokratická strana KDS – Křesťanskodemokratická strana KDU-ČSL – Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová ODA – Občanská demokratická aliance ČSSD – Česká strana sociálně demokratická

36

Seznam tabulek Tabulka 1 – Obliba jednotlivých hudebních stylů Tabulka 2 – Častý poslech jednotlivých stylů podle pohlaví a věku Tabulka 3 – Preference hudebních žánrů v kampaních politických stran v letech 1990–2013 a finálních kandidátů na prezidenta ČR v roce 2013

37

Tabulka 1 – Obliba jednotlivých hudebních stylů podle věku Věk C

18

25

30

40

50

60

Country & Western

3,61 2,91 3,27 3,71 4,03 3,90 3,63

Pop

3,58 3,71 4,05 3,76 3,75 3,36 3,04

Muzikál

3,53 3,36 3,40 3,80 3,64 3,63 3,29

Rock 60. let

3,52 3,39 3,58 3,63 3,79 3,54 3,18

Folk

3,36 2,83 3,26 3,55 3,71 3,43 3,32

Disco 80. let

3,34 3,58 3,86 3,76 3,63 3,12 2,29

Rock’n’roll

3,28 3,31 3,46 3,47 3,55 3,30 2,63

Lidová hudba

3,23 2,28 2,67 2,87 3,42 3,65 4,14

Rock

3,19 3,76 3,58 3,51 3,41 2,88 2,18

Dechovka

2,93 1,82 2,16 2,34 3,04 3,50 4,21

Opereta

2,87 2,18 2,39 2,70 2,89 3,18 3,57

Klasická vážná hudba

2,81 2,60 2,56 2,87 2,78 2,75 3,19

Nezávislý rock

2,77 3,19 3,08 2,95 2,88 2,34 2,02

Současná taneční hudba 2,67 3,60 3,17 2,70 2,67 2,21 1,76 Etnická hudba

2,57 2,91 2,77 2,76 2,55 2,11 2,39

Opera

2,54 2,03 2,20 2,47 2,50 2,70 3,15

Tradiční jazz

2,53 2,34 2,36 2,28 2,49 2,70 2,89

Soudobá vážná hudba

2,40 2,23 2,29 2,51 2,31 2,43 2,62

Moderní jazz

2,37 2,44 2,33 2,27 2,43 2,37 2,32

Hard core

2,04 2,82 2,47 2,04 1,94 1,57 1,33

Heavy metal

2,02 2,82 2,51 2,17 1,93 1,52 1,37

38

Tabulka 2 – Častý poslech jednotlivých stylů podle věku Žánr Pop/mel. rock Folk a country Taneční hud. Hardrock/met. Jazz a blues Dechovka Hiphop KlasickáVH Folklór SoudobáVH

C 55,1 19,0 18,7 16,0 12,8 12,8 10,3 9,6 8,8 4,1

12 64,5 5,9 48,8 25,8 5,6 0,6 49,7 7,4 4,1 5,1

15 65,6 9,0 39,5 31,8 14,1 0,2 33,6 4,2 1,5 2,2

20 66,4 10,7 37,0 24,5 10,7 0,7 28,5 4,0 2,0 3,5

39

Věk (%) 25 30 67,7 70,2 9,3 15 32,6 19,5 20,8 22,1 13,8 17,1 0,8 1,8 17,9 7,4 5,6 7,4 2,0 2,6 3,1 5,0

40 67,2 25,1 12,3 20,3 13,9 5,8 4,6 8,5 7,5 2,3

50 47,4 31,3 8,3 8,8 12,1 13,8 1,6 12,8 9,4 4,4

60 29,0 24,4 9,7 1,9 11,4 38,3 0,2 12,9 21,4 4,9

70 18,6 15,8 2,7 0,9 7,1 48,0 0,4 20,2 25,5 6,5

Tabulka 3 – Preference hudebních žánrů v kampaních politických stran v letech 1990–2013 a finálních kandidátů na prezidenta ČR v roce 2013 Strana

Žánry využívané v letech 1990–2013

OF

rock, pop, jazz, nezávislý rock

ODS

folk, pop, rock, pop, country

ČSSD

muzikál, pop, hard rock

ODA

klasická hudba, rock, country

KSČM

folk, country, dechovka, taneční hudba

KDU-ČSL

klasická hudba, rock, folk

SZ

rock, folk, alternativní rock, pop, rap, jazz

TOP 09

lidová hudba, rock

ANO

rock, pop

Miloš Zeman

muzikál, rock, folk, jazz

Karel Schwarzenberg

folk, country, rock, jazz, pop

40