Jan Lacina. Sen o zlaté hroudě. Proměny uranové krajiny. Dalibor Zachoval. ~'éi~n"\ldilufi ~ PROMĚNY URANOVÉ KRAJINY 1

Proměny

uranové krajiny

Sen o zlaté hroudě Dalibor Zachoval

Jan Lacina

.

Jaký se čl ověka zmocňova l pocit vzrusenI, když jako dítě v kině nebo na stránkách knih napjatě sledoval osudy zlatokopů, kteří v do­ bě zlaté horečky přijížděli na Aljašku. aby tu naplnili sVllj sen o nekonečném bohatstvP V současnosti můžeme zaznamenat podobný Pojedete-Ii "starou žďárskou" z T išnova do Bystřice nad Pernštejnem, opustí­ jev také u nús, tentokrát už ale "naostro". te v Nedvědicích údolí Svratky a vjedete do hlubokého údolí ří čky Nedvědič­ v reálné skutečnosti. Zatímco na Aljašku při­ ky. Ve své lesnaté části se tato krajina zdá být stejně ponurá a vzrušující jako jížděli nejrll znější odvážlivci , dohrodruzi a desperáti, u nás jde nyní o nejrllznčjší reno­ v dobách před šesti sty lety, kdy si tu na skalním ostroh u založili svúj "mra­ mované - především zahraniční - firmy. Ta­ morový" hrad mocní Pernštejnové. Zdejší přírodní hod noty zaujaly již ve 40. ké ony sní svilj sen ... letech minulého století docenta Jana Šmardu natolik, že údolí Nedvědičky za­ Od zlaté horečky už uplynula pčkná řádka l'adil do svých návrhů krajinných rezervací. Šmardúv návrh byl částečně rea­ let, přístup doufajících hledačů však zLlstal lizován až o půlstoletí později, kdy se údolí Nedvědičky stalo součástí přírod­ v podstatě nezměněn. Krajina je i nadále na­ ního parku Svratecká hornatina. Ovšem jen l evobřež n í část údolního zářezu. hlížena jako kouzelná jeskyně, ktení v hlubi­ nách svých Mrob skrývá pohúdkové bohal­ Ta pravá byla místy rozvrtána při těžbě uranových rud. Stačí mít jenom ten správný klíč, ství. Až bude motorák stoupat z Rožné na náhorní planiny Českomoravské vrcho­ a jeskyně vydá své poklady. viny, určitě si všimnete ve směru na Dolní Rožínku dvou mohutných těžních V tomto čísle Veroniky se věnujeme násled­ věží a zaznamenáte pohyb jej ich kol. Krajina mezi Rožnou a Dolní Rožínkou klim, které pro českou krajinu představuje je totiž posledním místem v České republice, kde se dosud - byť již v útlumu vytěžování nerostných surovin. Nejposti7.e­ - uran těží. Ministr prLlmyslu ČR již podruhé - tentokrát do konce roku 2003 nějším chráněným územím je v tomto směľll - těžbu prodloužil. Pracovníci doli'! ho za to velebí, jiní občané - zvláště ti, CHKO Český kras, která vykazuje více než desetinásobnou hodnotu indexu zatížení ve kteří nejsou na uranových dolech finančně závislí - ho málem proklínají. srovnání s jinými chráněnými oblastmi. Prá­ vě tady ted probíhá vápencová horečka. Malířská krajina Uvnitř této chrá něné oblasli se totiž nachází kromě jiných lomů také Velkolom Čertovy ., Nejkrásněj.\:í doba mého mládí spadá do let prožitých v Rožné, " vyznává se schody, který je označován za zdroj nejkva­ ve svých vzpomínkách "Ml ádí na Vysočině" přední český malíř krajinář Old­

litnějšího vúpence v České republice. Michal řich Blažíček (1887-1953). "Mě/ jsem jcdineL'rně krásné mládí, ačkoliv jsem Stingl ve svém příspěvku popisuje. jak "hos­ podárně a šetrnč" se s touto vzácnou surovi­ vyrůstal v neichudlích poměrech. A/e cítiljsel1l se §ťasten, neboťjsem byl bo­ hatě obdaFen vHm, co §tědFe poskyt[~ie venkov. Horská pole a lesy, louky nou nakládú a jaké monstrózní projekty se pro tuto oblast ještě připravují. Jednu z příčin a potoky s celou náplní, to hylnu!i svět pod vysokým nebem, plným plovou­ vzniku takovýchto a jim podobných projektů cích ob/okll ... .. analyzuje ve svém článku Vojtěch Kotecký . Na příkladu směšnč nízkých těžebních po­ platků, které těžební společnosti v České re­ publice uhrazují. dokazuje jejich naprostý nezájem o zmčnu přístupu k přírodě a kraji­ ně. Autor v této souvislosti rovnčž poukazuj e na skličující výsledky politiky Ministerstva životního prostředí, které - místo, ahy firmy motivovalo k hospodárnosti - umožiíuje ig­ noraci využívání a zpracování druhotných surovin. Katastrofúlní následky. jaké mů že přinúšct těžha v krajinč, doklád,í území mezi Rožnou li Dolní Rožínkou, jež je díky ministru Gré­ grovi slále místem - byl jediným v České re­ publice - kde se těží uran. S důsledky těžhy, která zde probíhá už od roku 1956. scznamu­ je stal Jana Laciny .

Připustíme, že je možné vytěžil a poté pří­

padně zrekultivovat kterékoliv úzcmí? Odpo­

včď přinese teprve budoucnost. Doufejmc

jcn, že se neocitneme v situaci, kdy se českú

"zlatá horečka" stane předlohou filmových

scénářll, které však pro neexistenci exteriérů

nebude možné realizovat.

•

Ze vsi mého mládl:

~'éI~n"\lDIlufi®~

Oldřich Blaž{ček

1950

PROMĚNY URANOVÉ KRAJINY

1

Právě sem, do Rožné a nedaleké osady Dvořiště, se malíř až do konce života ze své pražské vily rád vracel. Jeho obrazy "Konec zimy v Rožné", "Jaro se hlásí", "Ze vsi mého mládí", "B řeznové slunce" a mnohé další svědčí o tom , že nejen před válkou ve 30. letech, ale ješ tě i začátkem 50. let bylo okolí Rožné libou harmonickou krajinou, hodnou štětce velkého malíře. Krajináře vyznávajícího pohodu . Jednou ze zajímavých metod geografického výzkumu kraj iny je srovnávání fotografických i malířských záběrli z rúzných časových horizontli minulosti s jejím současným stavem. A tak i v Rožné a jejím okolí je podnětná a nutí k zamyšlení konfrontace Blažíčkových obrazll se současnou " uranovou" kra­ jinou. Co by asi Mistr řekl na proměny sice chudé, ale pohodové krajiny své­ ho mládí?

Provrtaná krajina s uranovým rmutem Od roku 1956 probíhal v okolí Rožné a Dolní Rožínky geologický prllzkum, jen o pár let později se zde naplno rozvinula těžba uranových nld. Podzemí bylo provrtáno horizontálními i vertikálními chodbami o délce někol i ka stovek kilometrll. Těžební aktivity zasáhly ve 24 patrech až do hloubky I 200 m. Na povrch byly vyvezeny desítky milion II tun rud niny, odvaly a hal­ dy zaujaly desítky hektarú . Téměř deset let byla uranová ruda odvážena k úpravě až do Mydlovar u Českých Budějovic, zapadlá železniční stanička v Rožné se stala rušným, Cl přiznejme, že velmi prašným, překl adištěm. V roce 1968 byla uvedena do provozu sotva 2 km nad Rožnou vlastní che­ mická úpravna pod krycím názvem DIAMO (zkratka diuranátu amonného) . Za více než 30 let provozu zde bylo zpracováno asi J5 miIionú tun rudy, tech­ nologií karbonátového loužení (zpočátku v kombinaci s loužením kyselým) vyprodukováno přes II tisíc tun uranu v chemickém koncentrátu . S chemic­ kou úpravnou rud ovšem souvisejí vý razné změny krajiny, na první poh led drastičtější, než jaké pll sobí vlastní těžba. Rozemletá vyloužená rudnina spo­ lu s technologickou vodou s vysokým obsahem solí se hromadí v rozleh lých PROMtNY KRAJINY V úDOLl NEovtmCKY u ROZNÉ SLav roku r'"'

,r I odkališ!t ~I

,,;::~.~~~~. '-' ~~-'~'

: .: ',

,,~~:~:p

,, I

I

,I , I

Ohlédnutí aneb co všechno jsme dokázali Vladislava Hamplová lijeme I'e sl'ělě překotných -:mi'l/. Cil'i/i-:lI{,l/' vlily se I'alf jedlla "Fes druholl. lenou I/ás slále někam. Nevím, jeslli kupredu. Te/llpo je lak rychlé, že není čas se ohMdl/out. A Illlrli bychom. Zanechávállle za selJOlI SIOplt, po ní~ krdčí náš vlaslIlí zánik.

Ohlédnutí J. - Krajina mého

dětství

Byla ve znamení bl/dování IlOl',' spole6/Osti. Nechápala jscm jaké, byla jsem rlit,r a vní/l/t/­ la jsem s věl dělsk:)'ma oÓllla. Bydlela jselll I' pFedlllěstí OSlravy obklo/lella pNrodoll. Časlo jsme si hrál'Gli II blí-:klfl7l lesíku. Bvl zdrojellllllého /JrvníllO poznávání strOlI1lI. k~'­ rů, ptáki! i bylinek Cl lrav. Pak phšel .. ~lÍ­ m ěr" a lesík se Zlllěnil I' park. Ubylo s/rO/l/I', kehi, /t"CÍl'y, phbylo šlěrk u, cesth"ek, lavitek. My, děli, jsme ~/ralili místo ke hrallí, "l'íhllG svůj donLO v. Stali se ~ nich bezdonl!Jl'ci. Začali jSlllc chodi/ si hrát k Fece. R(}~.\:ml({ jsem si obzor svého poznání o ohyvlltele l'od­ ní Nše, po~ndvala I}'/mus živo/a reky. Ne~na­ la jsem pojem /úpa, ale věd,rl a jse//l, kll/ll vždy bude sahal voda pr; jamílll /dni, kdy pFijdou letní záplavy. Bylo to tak přiro-:l'I[(f. Řek{[ a j,jí okolí byly ncídhern)'m //lístelll, Vo­ da bylll mělká, čistá, věl.vinou po kotníky ne­ bo /v/ka. Ke splavu jsme nechodili, /ll/II /i­ chosl řeky neFěšlila bezpečí. Jillclk od jara do {Jodzimu bylo na.ve lIIís/o u Feky. Ai" jednou, Přišli jsme si hrál jako obvykle. Když si tcd na lu chvíli l'zpolllínám, mám I/ejas/l)' pocit, že lenkrál bylo u rcky l'elmi licllO. Na leku byl smutll.Ý pohled. Tmavě zelená voda se bě­ lala bN.ifky ryb a slunce se divlllo na duhol'{Í kola olcje. SlIluleční pnÍl'od ryb se liše pohy­ boval po proudu. DlIlH be~dO/llOl'ci - vlaslně l/Ž lIni domal' Ilcpo/rebovali. Přesunuli jsme dějiJti' nošich her I/O ~lIle.\'Ilě­ Il.Ý kopec. Byl sicc o kOl/sek dál. ale hvl jako slvořen.ý pro dě/sk.... sl'ěl fanlllÚe. Za časj.\'lne l'ěděli, kde co hllí:dí, kde kdo má noru. kolik má -:ajíček /IIlad)'ch, a kolik králík dil'okl'. Obdil'ol'ali jsme živol v IIlra vell i.fti. V -:Ílilě ~

'--"'ZS""Z~_ __

2

-40.s1--_ _ _--+

PROMĚNY URANOVÉ KRAJlNY _

,_ _ _ _--+, 2.0 kl/.........-.e..;VJ,-,-V--,

_

_

_

Dřeviny: 1 - smrk, 2 - borovice, 3 - modřín, 4 - jedle, 5 - buk, 6 - dub, 7 - jasan, 8 - bříza, 9 - olše, 10 - vrba; současný vegetační kryt: /1­ polokulturní květnaté louky. 12 - kulturní louky, 13 - pole, 14 - travinobylinná ruderální lada, 15 - dřevinná lada (bříza, jíva) na hal­ dách a odvalech; půdy: 16 - kambizemě kyse­ lé, 17 - fluvizemě glejové, 18 - gleje. Kreslila Yvona Lacinová

_ _ _ _ __ __ _ _ _ _ _ W([~n"(]DTIun®21

odkalištích. Začalo to téměř nevinně - v m além, d ř íve k rekreaci vyhledáva­ ném rybníku nad osadou Dvořiště. Už se asi n epodaří zjistit, zda bylo tehdy údolní dno před u klúdáním uranového rmu tu dostatečně utěs něno. Tam , kde Oldřich Blažíček skicoval své krajiny, možná, že i to oslni vé "Březnové sl un­ ce", tyčí se dnes terasované hráze odk al iště K 1 o rozloze přes 60 ha. Další odkališ tě (K 2 o rozloze 27 ha) vzni klo na p rotěj ší s t raně úd olí Nedvědičky dvojím přehrazením Zlatkovského potoka. Potok sám byl odveden štolou půl kilometru pod své bývalé ústí. Chemická úpravna se však nezabývá pouze úpravou uranových rud, při níž vhodně využívá místo modré skalice odpady s obsahem mědi. V jejím pro­ gramu je i zneškodiíovánÍ, využívání a přeprava dalších odpadů. V rekl am­ ním letáku se můžeme dočíst, že je ve styku s více než 350 púvodci odpadů a přebírá ke zneškodnění více než 10 000 tun zvláštn ích a nebezpečných od­ padLI ročně. M nohé z jejich nevyužitelných zbytkú se dostávají rovněž do zmíněných odka lišť. Není divu, že před pár lety se jeden z vedoucích pracov­ nÍkú firmy mohl "pochlubit", že tu mají pravděpodobně všechny prvky Men­ dělej e vovy soustavy. Kromě odkališť, odvall! čerstvých i těch starých, zarost lých náletem břízy a jívy, se vliv uranového prúmyslu projevil i v okolních městech a obcích. Kolem starých selských stavení v Rožné vyrostly řady vilek, takže se dá říci, že sem vtrhl tzv. blahobyt. V honosnou budovu obecního úřadu, s poštou a s pracovištěm EnergoprLlzkumu Praha, se změnil na soutoku Rožínky s Ne­ dvědičkou bývalý Cimbálníkúv mlýn. Právě v něm opakov aně pobýval u své­ ho kamarád a z dět ství profeso r Blažíček, aby· se z jeho oken opájel venkov­ skou atmosférou krajiny d ětst ví. Dnes tam citlivá čidla sledují a na zdaleka viditelnou obrazovku převád ějí hladinu radioaktivity v ovzduší.

--./

Kreslil Jali StekHk

{lak kopec byl místem sněhov.Vch radovánek. I tento mUf sl'ět s/úl v cestě /Iokroku . .Iednoho dne {lFijel)" s/roje, ro zdvaly se pily. aby pře­ hluJily vvkNky lesních obyvatel: ,. .Isme bez­ domovci! " V okolí zůs/ala posledllí pNrodní lokali/a. Mal); rybllíček s navazujicílll IIwkl'cldelll. Tenkrcí/jSlllc /Oll/it Nka/i bažiny. Pře oriento­ vali jSllle se a naJe hry dos/aly 1/.01'." charak­ ter a také jsme se oboha/ili o nOl'é poználl./. Brodili se v bahně, ple/li rcíkosOl'(: .vaty, v:i­ mě bruslili. Po::ndvali jsme ří.Vi oIH!j:ivelní­ kli, ·nosili domli kOllldN JlÍpancc. Takl~ cYas Program sanace a rekultivace baŽin.n:foch her skončil. Mokřad s(' odvodnil. rybník ZOl'(,21. Přibyli dalJí hezdoIllOl'CÍ. Pokrok se přiblížil nebezpečn ě a~ k mému Již ze zveřejňování nepopu lárníc h skutečností a dat je patrné, že urano vý prú­

rodnému domu . .Ieho osud byl ;.peče/ěll II /Hl" mysl není dnes zdaleka tak tajný a tajemný, jakým býval v dobách hektic­

jsme se "ro::hodnu/ím" ze dne na dm sudi kých budovatelských aktivit. A sotva by se dnes mohlo opakovat, že na zá­

"bezdomol'ci". Ale jen na (Yas, do dob)', než kladě vládní výjimky byly po dlouhé období (1959-1969) vypouštěny se dOSlaví paneldk. Krajina mého dhl·/Fí Sl' Kontaminované dúlní vody přímo do říčky Nedvědičky. Právě dekontaminaci změnila. ZIIl6w se promítla i v ~iI·o/ě. Lidé zača li Zlrdce/ pNIII.v konlak/ s pNrodllll. Spo­ dúlních čl odpadních vod je dnes věnováno veliké úsilí .

lečll.v živo/, mísmí /radice, sila ha si v~djemllě Skoro každý prúmyslový podnik devastující krajinu má dnes zvláštní odděle­ pomáhal se pO/11alu ::ačala ro;:padal.

ní

věnující

se náp ra vě škod. V Doln í Rožínce, stále ještě

středisku

uranového

průmyslu na Českomoravské vrchovině, se takové pracoviště dokonce jme­

nuje oddělení eko logie. V souvislosti s útlumem těžby uranových rud vypra­ covali jeho zaměstnanci obsáhlou "Koncepci ukončení těžby a úpravárenské čin n osti na ložisku Rožná", zabývající se i sanací a rekultivací odkališť. Na­ vrhují zapouzdření jejich povrchu tak, aby byl zamezen příst u p srážkových vod k úpravárenským rmutllm a eliminovány přítoky podzemních vod. V pře­ tvarovaných tělesech odkališť má vzniknout prostor pro ukl ád ání dalších od­ vodněných produktú hornické a úpravárenské činnosti, ji mi bude postupně vyplňován i dočasný akumulační prostor pro drenážní vody. Dá se předpoklá­ dat, že jako biologicky oživite lná vrstva budou využity i sedimenty vytěžené z vyrovnávací nádrže Vír II, které jsoLl v současnosti deponovány poblíž od­ kaliště K I . Během řízeného zap lavování o pu š těných dolů má být část důlních vod čerpá­ na a odváděna nově vyraženou štolou do rekonstruované čistírny dúlních

Ohlédnutí II. - Dnešní krajina Sídli.\:/ě

jako k{6lé jiné. Be/ol/oFt' .\:kalule, bldto. (l.~ral/ová hnJtě. Sem lam lIějak)' s/rom, /ráva, f.útlné květiny. Tam doma ­ II lIás - jsme jich měli pll/OU ~al1ratlll. Co kdybychom je pFesadi/i. Sut/o se. S/ro/WSI pmzeMku se zje/llnila krásou hledulí. narcisLÍ, tulipdl/l~, kosa/CLt, macešek, pe/rklhYII. pil'o­ něk, jiřin, lilií a ni:í. Sázeli jsme jl' s rozva­ hou a lak, ahy kvěri/lY lIeprl'ká~ely při plo.\:­ lIém o.vell'ovcíní /rcíl'níkll. KvělillY ale roSIly v ceSIi! hudoucího potrubí. Bylo pOI1'el)(/ roz­ kopat cesllI, trávník . .Ie.1ilě se ne::l1ojila první po/rubní jizva a hylo po/Fe/){{ o kus dál vyko­ pal nové cest)' pro dalJí podzemní vedení. Ka{dým rokem pFihylo IllYjaké pOlruht, ka:­ ~

~'(l9nlIDIlun®2!l

PROMĚNY URANOVÉ KRAJINY

3

a odkalištních vod v areálu chemické úpravny a odtud - zřejmě přes další, nov ě vybudovanou aku mulač ní nádrž - vypouštěna do Nedvědičky. Po zato­ pení do l ů budou již vody přitékat štolou do čistírny s amovolně a dodnes je spoľ o to. kolik jich vlastně bude. Také se již dnes předp okl ádá, že v provrta­ né krajin ě mohou dlllní vody vyvěrat i mimo dosah jímacího systé mu . Něko ­ Iik takových míst - n apř. v údolí Bukovského potoka - je již vytypováno a promýšlejí se da lší op atře ní. Jeden z pracovníkLl zm ín ě n ého ekologického oddělení se před lety vyznal, že uč i ní vše pro to. aby jednou na jeho hľob nechodili plivat, ale naopak občas přinesli kytku. Taková snaha se jemu i dalším upřít nedá. Svědč í o tom n apří­ klad desítky lesnicky rekulti vovan ých h ektarů na odvalech, bývalém autobu­ sovém nádraží a dalších povrchových stavbách kdysi jednoho z nejfrekvento­ vanějšíc h dolů , příznačně nazvané ho Rudý říjen, u Drahonína.

Ráj

zvířat

Kreslil Jali StekLa,

a rostlin?

Nedil nou součásti koncepce sanace a rekultivace v rámci útlu mu těžby a zpracování uranových rud je i monitoring. Podílí se na něm řada odborných a vědeckých institucí z celé republ iky. Prvořadě se sleduje oběh vod. Sami pracov níci ekologického odd ě lení v podnikovém občasníku "Diamo" v září ľoku 1997 přiznali, že místy dochází k prúsakúm odkalištních vod mimo dre­ nážní systém a že u někte rý c h monitorovacích vrtú výsledky rozborů překra ­ čují požadované limitní hodnoty. Především Nedvědičce jako hlavn ímu recipientu je věnována zvláštní pozor­ nost i při monitoľingu ž ivé přírody . Odběr řas a makrozoobe ntosu (zvířeny říčníh o dna) z n ěko lika testo vacích pľofilll prokázal, že negativní ovlivně n í druhové struktury odpadn ími vodami dúlnÍmi a z chemické úpľavny (v obou případech čištěnými) je jen velmi malé. Díky samočis t icí schopnosti toku se po páľ stech metrech od vyústě n í odpadních vod hydrobiocenózy vracejí ke složení běžnému pľo podhorské toky. Dokonce překvapí , že během prů toku kľaji n ou uranových aktivit se někteľé ukazatele znečištění mírn ě zlepšují, tak -

dým mkem ubyly nějaké kvě/in)'. Přesto I'.~(/k něk/ eré ~ůstaly, a lak ná.v panelák I'[dy hl'~­ {J ečně pozná/I'. ROS/Olt LI Ilěj rL/:e, jiřiny, IItli­ pán)', narcis)' i pomněnky. Na rozdíl od os/afl/ích sídliJI' bylo v okolljd­ /ě dOS /al ek ze len ě, a lak asIol/OI'lÍ Itřiš/ ě ~el({ prázdnO/Oll. U::' to nebyl sice /CII náš pNrodllí ráj, ale pohíd leplí ma(ý rellll~ek ne[ holá betonová plocha. PoslUpllě v.vak i obyva/elé hOLl.Í'/in, rellllzk ll a kalllžinek dO.l'tali výf!OV(rd'. Ro~rostly .I'e řady bezdO/1J OVCI!. PNroda /11/1­ sela uSloupil si lnějšímu náje1l/ci. S/{da .1'1' FIII velká 1I/egaloma/lská lIákupní cmlm. Měllíme krajinu, pFetvdříme F k obra~ LI .1'1'('­ mu. Mís/o nedělll lch prochd:ek Il'se111, pa/,­ kem, I/'úví dnes Fada lidi volnÍ' tas f1ro('l[(í~­ kam i slIpermarkelLI Cl mlsto odpo(inku vrací se domů obtěžkána nákupníllli raJkami. V lo­ mozu velkom ěsta nel'1!íllldme ~/)lv ptákú. Za­ niká I ' rachotu motor/I tl plehlu.fuje jej tep modern ího města. Pouze ráno, když se /'(}~e­ dníl'á a město se teprve probouzí, mú::'ellle :aslecll1lo11t jejich po~drav 1/(JI'él1l11 dni. Ji::' je a ll i podle hlasu nepoznáme, na.fe znalosti jsou zato obdivuhodné, co Sl' I,\'(e zna(ek Llul či Ilabídek zaručeně n.ejkvalitnějšího sLl/Je/,­ zboží. Hry I/J.ého mládí jsou ~apom ellu/y. /la­ hradily je počítače a slogallY ~ reklam. /)0­ 1Il0V ztrácí kouzlo bezpetY, rodinné pohody, vzájemné lásky a úct)'. Odci: ujel/1e Sl' .I'ollli sobě. Skutečné životní hodnol\, jsoll 1'0111(/111 zapomenUly o lily pomalu, cmiž si to ul,(rdo­ nwjellle, ztrácíme toké domov. Ten sku/e(I1.\' dOl11ov, lell na Zemi. Ohlédllěme se, ještě j e s/cíle L~as . U vědo/llme si, v (.~em spočívají skutečné hodlloty živo/{{. Na važme na moudrost našich predkll, IUl­ slouchejme, co nám říká příroda. PLijdel/ll'-1i • loulo ceslou, je to cesta živo/{/. Pláže z lÍpraváreflských rm l/llI při okrajích /ld­ K 1 II Rož1lé jsou ohlt1JCllOU za.~távk(1/I plactva, zejména některých bahiíáktl při jar­ ním a podzimním tahl/. Foto Mojmír Hrádek ka/mě

4

PROMĚNY URANOVÉ KRAJINY_ _ __ __ _ _ __ _ _ _ _ __ _ ~'(I3n~Dnuik[~~

Kreslil Rostislav Pospťšil

že zde nechybějí ani raci říčnÍ. Poměrná hojnost pstru hů přitahuj e kromě vo­

lavek popelavých i čúpy černé. Není vzácností je při lovu v říčce potkat

i kousek od hlučné chemické úpravny.

Síť dalších testovacích ploch byla rozmís těna na hrázových systémech odka­

lišť. Kromě vegetace a její sukcese zde byla pozorn ost věnována drobným

zemním savcům. Jejich populace j sou zde málo početné, takže se nepotvrdil

předpoklad, že svou rycí č i nností naruš ují hráze .

Je nesporné, že přede v ším výstavbou odkali šť vznikly v této části Českomo­

ravské vrchoviny nové biotopy, které při l ák aly tako vé dru hy rostlin i živoči ­

chú, jež se zde d říve nevyskytovaly. Kromě stoh lavých hejn kachen divokých

a rackú přivábila rozlehlá hladina odkal iště K I i poláky ch ocholačky a labu­

tě. Na občas přeplavovaných plážích z uranového rmutu našli svůj náh radní

biotop kulíci říční, kteří tady i hnízd í. Až šokující je sk u teč nost, že v době ta­

hu zde i více týdnú setrvávají pisíci obecní, vodouši šedí či dokonce jespáci,

Houštiny kvetoucího hadi nce na koruně hrází obletuj í desítk y drobných lišajú

- dlouhozobek svízelových. Na strmé k jihu obrácené svahy hrází vn ikl y po­

četné populace méně náročných teplomilných rostl in - například krvavec

menší, turan ostrý a chlupáček Bauhinův. Ve více párech zde zahnízdil

i zvláště chráněný brambo rn íček če rn o hlavý ...

Krajina

ob ětní

beránek?

Cílem nústinu druhové rozmanitosti uranové kraj in y nebylo vyvolat pocit uspokoj ení z toho, že je zde všech no v pořádku . I když se časem podaří zace­ lit nejzřetelnější rán y a zahnízdí zde další brambo rníčci a kulíci, již nikdy se tato krajina nevrát í do t vářnosti té harmonické, malířské kraj iny Blažíčkovy. Snad stovky let se zde budou muset sledovat a čis t i t vytékající důlní a odka­ lištní vody, hlídat, co v průběh u věkú u či n í byť sebelépe pohřben á Menděleje­ vova soustava chemickýc h prvkú. Mělo by se sledovat, co vstupuje do po­ travního řetězce člově k a ze zd e zas t ře l e n ých kachen a ulovených ps truhů, s voelou ze zdejších studní. Přitom nad kraji nou kole m Rožné visí další otazníky. Bude se po ukončení těžby uranu chemická úpravna věnovat pouze čištěn í dů l n ích a odkalištních vod? Nebudou její zavedené technologie a odborný personál dále využívány pro zneškodňování nebezpečných odpadů z různých koutů republiky? A ne­ stane se blízká lokalita Skalka centrálním mezi skladem vyhořelého jaderného paliva navzdory tomu, že je ekonomicky i ekologi cky v hodnější, aby jaderný odpad dočasně zůstal depo no vún pří m o u jaderných elektráren? Část místních obyvatel s tím souhlasí, a pak je vždycky rozhodování politických představi­ telů snadnější.

Koncem 18. století majitel zdejšího panství h rabě Jan Nepomuk Mitrovský necha l vybudovat poblíž Dolní Rožínky lesopark Templ s řadou romantic­ kých staveb včet ně Chrámu osvícenectvÍ. A na štít svého zámku dal vepsat: AETERNUS QUIA PURUS - věčný , protože čistý . Mysl il přitom samozřej­ mě člověka, nejspíše sebe. Latinský citát je však možno přen é st i na krajin u. Třebaže byly d íky nemalé mu fi nan čnímu při spění uranových a energetických aktivi t chátraj ící zámek i lesopark obnoveny a očiště n y, nelze v y l oučit obavy, že díky stejným podn ikúm , podporovaným vládními rozhodn utími, nebude tato krajina zcela čistá už nikdy.

~'([~n«lDDun®~

•

Havlov Eva

Vodičková

Proč stále steskem vracíš se mi myšlenko jíž hebkost chUN1[{{ chci V Bobnil'ce temné oh raz pění Smutek je kámen - a zpívá si Proud sráží jeho ostré hrany smutek však nezapadlÍ a ticho jet tak milé bylo do u.fí mí jako kanondda

Mezi prsty Eva Vodic'1wvá prá~dllo

jako na počátkll Víl I' skonejJil holest ran Světlo a leplo? Ticho Klam Jiskra padá do popela

Zlwsí//(ím

Těsnosti Eva Vodičková Nemá-li t!o věk kam by dál'al ne/mí také kde by bral před I OUlO hranou někdy stdl'd Smrl ? l ana dávlÍ tonlll kdo

vrol/cně {ložádal

Stárnoucí žena Eva Vodic'1wvá Nohy jak suky na jabloni každé ráno stFásá sníh aby jakjabloií uvítala milence s květy ve vČ/vích Aby život mohl kl'ésl musí klIZen svollmízi dál A zcízmc'ný kód DNA ml/sí míl póly dva

Dpa

PROMĚNY URANOVÉ KRAJINY

5

Díra v srdci Evropy Michal Štingl

Velkolom Čertovy schody je precedentem, který ovlivní náš přístu p k c h ráně­ ným územím a stanovÍ meze jejich devastaci. Český kras - místo podivných rekordů Chráněná krajinná oblast Český kras je nejpostiženější m c hráněným územím v České republice. Podle úclajú Geofondu ČR prúměrné zatížení jednoho čtverečního

kilometru ch ráně né oblasti v roce 1999 před stavovalo 28 387 tun. Ve srovnání s jinými chráněnými ob lastmi vykazuje Český kras více než desetinásobnou hodnotu index u zatížení území CHKO těžb o u . Od roku 1995 se přitom hodnota indexu v případě Českého krasu neustále zvyšuje. Uvnitř této chráněné oblasti se nachází kromě jiných lomů také Velkolom Čer­ tovy schody. Ten je svou zhruba stohektarovou plochou největším vápenco­ vým lomem v republice. Probl ém však představuje zejména obrovský megalo­ mansky vyhlášený dobývací prostor, který je ještě čtyřikrát větší než lom a dává tak možnost k opravdu smělý m plánúm. Jedn ím z nich byla nechvalně známá velkokapacitní cementárna u Tmaně. Její výstavbě na hranici ch ráněné oblasti zabránila pouze neúnavná snaha několika obcí a občanských sdruženÍ. Koněpruské ložisko bývá označováno za zdroj n ejkval itnějších vápencú vúbec a obsahuje polovinu všech zásob vysokoprocentních vápencLl v České republi­ ce. Tato vzácná surovina by správně měla být těžen a v malých objemech pro ušlechtilé účely farmaceutického, sk l ářského, chemického či p ot ravinářského prLlInyslu. Přesto je využívána zcela nehospodárně k výrobě stavebních mate­ riá1ú a k odsíření uhelných elektráren, kde by bylo možné používat méně kva­ litní vápence. Vápenka Čertovy schody je vskutku odstrašujícím příkladem vy­ užití suroviny, protože nedokáže zpracovávat vápence o menš Í frakci než 40 mm. U moderních technologií to lze již více než deset let provádět od 10 mm.

Vápencová

horečka

Jedním z prvních podnikli , které prošly dosti živelnou privatizací na počátku devadesátých let, byla CEVA KrálÍlv DvÍlr a s ní i Velkolom Čertovy schody. Přesllě takový pohled lIa chrállělloll krajilllloll oblast Ceský kras se nabízí návštěvllíkům KOllě­ prllskýcltjeskyií. Tímto směrem se má podle záměru kOllcerllll LllOist a lIeidelberger Zement dále postll/wl/at do II. ZÓII chráněné oh/asti. Foto velkolomll Certovy schody - východ Ibra Ibrahimovič

Návrat krajiny Mojmír Vlašín

o niči v ých efektech nhných revolu cí ať již kulturníc h, velkých nebo říjnových se již na­ psalo hodně. Málo už o efektech revoluce průmyslové . Přitom její vlivy jsou patrné i z vesm íru. Kdo někdy zavítal do severočes­ ké hnědouhelné pánve. ten jistě ví, o čem mluvím. Ještě před pár lety se ti, kteří se sna­ ži li zabránit likvidaci Libkovic a dalšímu rozrů stání lomll, jevili jako extremisti , kteří nechápou , kam se ubírá vývoj. Dnes, po ně­ kolika málo letech, je jasné, že ti , kdo to nc­ pochopili , byly těžařské společnosLi. V současné době dochází k útlumu lč ~hy hnčdého uhlí a postupně se zavírají jednotli­ vé povrchové lomy . Ve stále včtší míře se projevuje nutnost vhodných opatření na ochranu rázu krajiny tam, kde došlo k její de­ strukci civilizační činností. Nejedná se však jen o ztrály přírodních ekosystémli, ale i o nenávratné zmčny estetické a prostorové, ztráty kulturních hodnot krajiny. Postindustriální krajina D nes si tento negati vní dopad již počaly uVč­ domovat také některé tě žařské společnosti a na základě povinností uložených jim záko­ ny se pod ílejí na zpracování takových postu­ pli, které dávají přednost i hledisklllll ochra­ ny přírody. Tak je nutno chápat i aktivní účast na tvorbě krajin, které hyly v minulosti zasaženy průmyslovou revolucí a došlo k je­ jich proměně na krajiny postindustriální. V posledních revitalizace a renaturalizacc tak nahrazuje dřívější rekultivace.

L om Medard - Libík Zajímavým příkladem může hýt likvidace lomu Medard - Libík nedaleko Sokolova. Tento povrchový důl vytvořil mezi obcemi Sokolov, Habartov , Citice, Svatava a Buko­ vany obrovskou krajinnou ji zvu o ploše pře ­ sahující 2400 hektarll! Hlouhka jámy místy přesahuje i třicet metrll. Těžba, díky odepsú­ ní velmi sirnatých zásob hnčdého uhlí, zde bude skončena . V roce 2000 a 200 I byla na toto území zpracována tzv. EIA (posouzení

--t

6

DÍRA V SRDCI EVROPY_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ \YCl9fi"UD nu!1®2::J

\

""

I

- y'X /

~-

----~ . 7 /

-

,,)

~\



--Kreslil Jan Steklík

Konkrétně Velkolom Čertovy schody se stal akciovou sp olečností se dvěma padesátiprocentními akcionáři nadnárodních koncernll Lhoist a Heidelberger Zement AG prostřednictvím dceřinné společnosti se součas ným názvem Čes­ komoravský cement. Od té doby probíhají neustálé boje, často na samé hraně zákona, o co nejrychlejší proměnu unikátního ložiska na pen íze. Obě firmy by si však měly uvědomit, že si za místo svého podnikání velmi nešťastně zvolily chráněnou oblast. Z bruselského sídla Lhoist odešel v únoru tohoto roku dopis premiérovi Miloši Zemanovi, kde se mimo jiné píše: "So u částí smluvní dokumentace o privatiza­ ci jsou i pravomocná povolení orgánů státní správy opravňující nás k těžbě vá­ pence v ložisku Koněprusy a zároveil nám uk ládají povinnost dotěžit veškeré zásoby vápence." Toto tvrzení samozřejmě není pravdivé, protože ložisko vá­ pence zůstalo majetkem státu, který teprve múže, ale také nemusí těžbu po­ stup n ě povolovat. Privatizační smlouva v žádném případě nemohla obsahovat závazek státu, že těžba bude umožněna i v případě rozporu se zákonem.

Státe, nedej se! V technokratických hlavách se již rodí představy, jak nec hat vlka nažrat a s těžbou pokračovat smě rem k východní části velkolomu. Tak prý vznikne po několika desetiletích "malebný kaňon" , který však - jaká smůla - do této krajiny nepatří. Těžební prostor by měl zlikvidovat čá st současných II. zón chráněné oblasti, ač to zákon o ochraně pří rody a krajiny zakazuje. Možná se tak budeme muset dozvědět, že II. zóny například nebyly vyhlášeny korekt­ ně , a tak je třeba je zrušit. Státní správa si už nějaký dllvod k přátelskému kompromisu s těžařem najde, protože i její dosavadní přístu p je velmi bene­ volentní. Jedním z mála pokusů o výraznější omezení těžby byl návrh územního odbo­ ru MŽP z roku 1995 na odpis zásob (v podstatě zmenšení dobývacího prosto­ ru) o téměř všech ny plochy mimo roztěžený lom. Těžař však využil skuliny v horním zákoně, který mu umožnil nevydat dokumentaci potřebnou k prove­ dení odpisu. Dodnes je řízení přerušeno , nikdo po těžaři dokumentaci nev y­ máhá a po celá léta už o této možnosti hovoří pouze nevládní organizace. Již zmíněný "kaňon", tedy masivní rozšíření plochy velkolomu, bude prostu­ povat přesně mezi rezervací Kobyla a navrženou rezervací Voskop, u které se za tím účelem počítá se směšným ochranným pásmem 5 metrÍl! Otázkou však je, zda se Vosk op vůbec podaří vyhlásit. Správa CHKO již více než rok s je­ jím vyhláše ním počítá, má veškeré potřebné podklady a od února je dokonce oficiálně vyhlášen záměr. Přesto však podléhá primitivnímu vyhrožování me­ zinárodní žalobou, kterou chce těžař uplatnit (patrně po vzoru Eda Fagana) v případě, že nedostane výměnou možnost rozšířit velkolom právě mezi re­ zervacemi. Přitom je odkládán í vyh lášení rezervace hazardem s vzácnou pří rodní lokali­ tou, jak to dokazuje poslední rozšíření velkolomu, při kterém došlo k nezá­ konné likvidaci keřového porostu a přiblí žení právě k budoucí rezervaci. Velmi zvláštní je rovněž přístup búňského úřadu, který přizp ůsob uje výklad

~,([9n~Dnnfi®~

vlivů na životní prostředí), na základ ě které byla ze tří možných variant zvolena varianta zatopení zbytkové jámy vodou z řeky Ohře a vytvoření jezera Medard. Vytvořením je­ zera vznikne zcela nový krajinný prvek , který může pozitivně ovlivnit krajinu tčžce zdevastovanou těžbou hnědého uhlí. Jde taky o to, že v průběhu posuzování se ke slovu dostaly zcela nové přístupy a metody. Tak například jistá část nezatopeného dna lomu (budoucí břeh jezera) zůstane i po skončení rekultivace bez zásahu a bude se zde uplat­ ňovat přírodní sukcese (postupný vývoj ve­ getace). Uvnitř jezera budou vytvořeny 05t­ rlIvky pro hnízdění ptáků a naopak nad úrovní hladiny budoucího jezera budou vy­ tvořeny laguny - jezírka pro obojživelníky . Mokrá varianta (tj . zatopení jámy) byla vy­ brána z celkem třech variant jako nejlepší. U nás zatím tento způsob rekultivace nebyl vyzkoušen, ale ve Spolkové republice Ně­ mecko byl realizován na několika místech v povodí řeky Muldy a zdá se, že úspěšně. Těžko jásat nad zničenou krajinou, jejíž re­ habi Iitace je teprve na papírech a v deskách studií. Ale je zde naděje.

Geologický park Čertovy schody Novým p řístupem je bezesporu i pilotní pro­ jekt Geologického parku Certovy schody v místě stejnojmenného velkolomu u Koně­ prus. Bývalú socialistická ve l kot ě žba surovč na ru šila krajinu Ceského krasu v podobě ma­ sivních lomových etáží, naprosto nezapadají­ cích do charakteru krajiny a do krajinného rázu. Zdá se však, že kapitalistická velkotěž­ ba v tom na někte rých místech hodlá pokra­ čovat. Především se jedná o zásadně větší objemy vytěžených hornin a o zcela jiné tě­ žební me tody. které vytvoří plošn ě rozsáhl é vodorovné lomové etáže (patra) v pravidel­ ných intervalech, tedy útvary rušivé, neobvy­ klé a nepřirozené. Zahlazení báňské činnos­ ti, či vytvoření nové a přírodě blízké morfologie, jež by kraj inu obohatila, je hlav­ ním motivem nového řešení. Modelací 100no­ vých stěn , tvorbou rozmanité škály plošek a terénních tvarů a ponecháním geologicky i paleontologicky významných partií lomu a za pomoci procesu přirozené sukcese míst­ ních společenstev dochází již dnes k vytvá­ ření budoucího geologického parku .

Peníze j sou až na prvním Tento

přístup

místě

je aplikován vúbec poprvé ve

stěnách lomu Certovy schody v Ceském kra­

su. Podobná opatření se doposud děla zpětně a rekultivovaly se prostory již vytčžené a tč­ žebně opuštěné; nebylo tedy již v investoro­ vě zájmu vynakládat další prostředky na při­ měřené rekultivace. V lepším případě docházelo k zalesnění prostoru nevhodnými cizorodými dřevinami , v horším pak k likvi ­ daci celého území vče tně vzniklých a oboha­ cujících krajinotvorných prvkCl zasypáním odpadovými materiály. V žádném případě se však již nevracel těžař do lokality za účelem dotěžby, která by modelovala dotčené krajin­ né prostory do tvarů přírodě blízkých a re­ spektujících její krajinný níz. Takové útvary lze najít jen v některých historických lomech, kde převládala ještě ruční těžba.

-+

DÍRA V SRDCI EVROPY

7

Vápencový lÍtes zde vZ/likal před čtyřmi sty miliolly let. KjellO likvidaci pro výrobu cemel/.tu a váp­ /la stačilo lIěkolik desetiletí. Žád/lá rekultivace nedokáže z díry udělat zpátky kopec a Ilavrátit svě­ tový geologický a paleolltoloKický u/likát. Foto velkolo/llu Čertovy schody - západ Ibra Ibrahil1lOJ'ič

horního práva potřebám těžaře. Ačkoliv povolení těžby vyhrazených nerostLI vyžaduje předložení plán'u zuš l echťová ní suroviny, těžař tuto kapitolu ve své žádosti o povolení těžhy ve Velkolomu Čertovy schody západ úplně vypustil. Obvodní báňský úřad v Kladně to toleruje s vysvětlením, že Velkolom Čerto­ vy schody, a.s., surovinu nezpracovává, ale pouze ji prodává do sousední vá­

penky firmy Lhoist (majitele velkolomu!) :

Tento přístup orgánů stútní správy je dosti nepochopitelný, protože právo sto­

jí na jejich straně, mimo jiné i proto, že stát je vlastníkem ložiska a také je za

jeho současné nehospodúrné využívání zodpovědný.

Jako nadějný počin ze . trany státu se jeví stanovisko EIA k pokračování těž­

byz loňského roku, kde ministerstvo životního prostředí stanovi lo podmínku

odpisu II . zón. Nyní je však potřeba dodržení podmínky také prosadit.

Teď

se hraj e o budoucnost

Těžb a posledních lel ve Velkolomu Čertovy schody představuje zhruba jeden

a piH milionu tun ročně. Těžební a zpracovatelské firmy však již otevřeně

mluví o záměru zvýšit těžbu na dvoj násobek. Za téměř hotovou věc je pova­

žováno také přesunutí výrobní kapaci ty cementárny Radotín do stávající ce­

mentárny Králův Dvi:tr. Ta by pak spotřebovávala vysokoprocentní vápence

z koněpruského ložiska a svou kapacitou dosáhla úrovně dříve uvažované ce­

mentárny u Tmaně. Toto vše je těžařem omlouváno dokonalými rekultivace­

mi, které prý po desetiletích j eště obohatí místní biodiverzitu.

Pokud připustím e, že je možné vytěžit a následně zrekultivovat kterékoliv

území, nemá smy sl c hráněné oblasti vltbec vyhlašovat. Mi:tžeme zbourat Ka­

rl štej n a postavit ho na protějším kopci. Mltžeme zasypat Macochu a namísto

ní vymodelovat do totožné podoby n ěkteré důlní dílo. Otázkou zůstává, zda

je to dobrý nápad.

Něk teří před n í geologové dokonce oz n ač uj í v tomto smyslu rek ultivace za

podvod a ze svého odborného hl ediska mají j i s tě pravdu . Geo logický a pa­

leontologický světový unik át kon ěpru ského ložis ka již žádná rekultivace ne­

navrátí, stej ně jako pův odní kraj in u.

Proto je zmenšení dobývacího prostoru Velkolomu Čeltovy schody o území II.

zón ch ráněné oblasti a maximální omezen í těžby vápenci:t zásadn í pro další

úvahy o osud u Českého krasu . Jinak se totiž budeme neu stále potýkat s nový­

mi a novými záměry rozšířen í těžby a projektlt typu "tm aňská cementárna".

M ichal Stingl - vedoucí kampaně Za záchranu Ceského krasu organ izace Děti Země

•

Pokud chcete aktiv n č pomoci České m u krasu, kontaktujte nás: Děti Země - K lub přírodního bohatství, Husovo nám. 85 , 266 OI Beroun, tel.lťax: 031 1-62 1247, e-mail: dZ. berou [email protected]

8

Tvorba geologického parku v západní část i lomu Čertovy schody souvisí s projektem sa­ nace a rekultivace lomu. Sanační a rekulti­ vační práce jsou plánovány na dlouhá léta dopředu s tím, že se skončením těžby bude zároveň ukončena i veškerá modelace lumo­ vých stěn v jejich výsledné podobě, budou již úspěšně založeny a bude úspěšně probíhat proces přirozené sukcese. Do prostoru už ne­ bllde nutné se vracet. Některé panic zústanoLl navždy nepřístupné - budoLl sloužit jako skalní hnízdiště a rerugia, například skalní ostrohy s fragmenty lomových teras.

Uklidíme kraj inu? S výjimkou drobných úprav nutných z hle­ diska bezpečnosti byl respektován požadavek správy chráněné krajinné oblasti na zachová­ ní horního okraje lomových stčn. Tyto úpra­ vy byly projektovány tak. aby při nich vznikl co nejpříznivější výsledný tvar. Snahou bylo vytvořit charakteristické a do okolní krajiny přirozeně začlenčné skalní útesy, typické pro obdobné lokality v Českém krasu . Těžební činnost, stejně jako jiné lidské akti­ vity v krajině, nemusí mít nutně jen negativní dopad na okolní prostředí. Naopak jako kraji­ notvorný prvek je svědectvím lidské práce v prllběhu včkú a spoluvytváří kulturní kraji­ nu. Je známo. že prostory opuštěných I o III II jsou druhově mnohonásobně bohatší než okolní zemědělská krajina. Toto se však týká převážně malých lomú a dalších dlllních dčl. V případě vel kolomú a rozsúhlých povrcho­ vých tči.eb to však bohužel neplatí. Dobrá rekultivace ovšem není odpustkem a v žád­ ném případě (a tím měně v případě Č e ského krasu) není dúvodem k ualší těžbě . .ll' to vždy a jenom úklid nepořádku v kraj inč . kte­ rý po s obě těžaři zanechávají. Tento úkl id múže být dobrý ( přírodní rekultivace) nebo špatný (tvrdá technická rekultivace). Člověk dokáže krajinu vytvářet a za pomocí n a příklad tradičních zeměděl s kých postupú múže vzniknu! i líbezná kmjina. Příklade m mohou být tře b a Bílé Karpaty . Člověk ovšem opak ov aně a na mnoha mí. tech modré pla ne­ ty rovněž pře d vedl, že dokáže krajinll doko­ nale z n ičit, ba pří mo vymazat l povrchu Ze­ m ě. Příkl ad ú je cel:! řada. Zatím se ještě nepředved l. že to umí i opačně. Nyní se o to mllže pokusit. •

DÍRA V SRDCI EVROPY _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ \y([9n~Dnufl
Česká krajina - levně k rozemletí

Vojtěch

Kotecký

Kreslil Rostislav Pospíšil

Libouchec je vesnice v tichém údolí, které odděluje severn í svahy Českého středohoří od písko vcových skal Českos aského Švýcarska. Klid zatím ruší jen o b čas projíždějící loká lka. Za pár let se ale zelené svahy nad obcí mohou o třásat detonacemi a pok rývat prac hem: britská společ n os t Tarmac Severoká­ men zvažuje, že zde otevře masivní čed i čový lo m. Přestože kamenolomy už nyní České středohoří silně poškozují. R oč n ě se v nich vytěží bezmála půl­ druhého milionu tun stavebního kamene ; polovin u jich vlastní Tarmac . Na­ příklad v bezprostřed n ím sousedství legendární Porty Bohemiky jeden z lo­ mů rozemílá na štěrk kopec Trabice, kde pestré do ubravy a stepi poskytují útočiště divizně bru nátné, užovce hladké, doup ň ákúm č i lindušce úhomí. Doma ve Velké Británii si přitom Tarmac cílevěd o mě buduje pověst progre­ sivní zelené firmy. Ve své in ves t ič ní strateg ii klade velký důraz na "ambicióz­ ní rozvojový program" - postu pn ý přes un z těž by na druhotné stavební suro­ viny. Za posled ních někol ik let ote vřel přes 20 nových recyk lač n íc h li nek. Vedle stavebního a demo l ič n ího odpad u dodává rov něž metalurgické strusky. Financuje výzk um těchto m ateri úlů. Zato čes ká dceř i ná sp olečn ost nevě n uje recyklaci žád nou pozorn ost. "Zvažujeme tuto možnost v příp ad ě záj mu odbě­ rate lú, " lako nicky odbývá dotazy. Ten to nezáje m potvrzuje i praxe : Tann ac II nás neprovozuje jedi nou recyk l ačn í lin ku ani n epřipravuje žádné konkrétn í investice.

No

n etěžte

to za tu láci ...

Tarmac n em čří dvojím metrem jen po uhou náhodou. Vinu nesou špatné č eské poplatky. V B ritáni i k recyk laci ú či nně sti muluje nová eko logická d aň z těžby stavebních surovin. Český poplatek z dobývacíh o prostoru činí pakatel, po u­ hých 10 000 Kč na čt vereč ní ki lo metr a rok. Směš ně nízké zpopl atnění pří­ rodních nerostú úspěšně brání v ět šímu rozvoji využívání druhotn ých suro vin. Výsledek je tristní. Mas ivn í těžb a poškozuje n ěk te ré z našich nejcennějších c hrá n ěných kraj in ných oblas tí. Vápenco vé velko lomy pomal u pohlcuj í Česk ý kras: ložiska n e ro stů tvoří 8 % CH KO . Třebo ií s ko zabí rá pouhých devět pro­ mi le čes k ého územ í, ale vytěží se tu 12 % štěrkopís kú . V Českém střed o h oří lomy rozemílají kopec za kopcem . V naš ich CH KO nebo na jejich hranici probthá 45 % těžby vápencú. Celkem se v rúzných CHKO p řed l oni vytěži l o přes 8 mili o n ů tun deseti rúznýc h surovi n.

Situace mimo c hrán ě n é kraj inné oblasti al e není o mn oho lepší. Celá řada 10­ mlt a pískoven znamená neúnosný úsah do krajiny. Někd y dokonce na m ís­

tech kval i tnějších než led askterý kus CHKO . Klasickým případe m je pově s t­

ný kopec T lustec na Českol i p s k u . Ale také třeb a tě žba pí sků u Nedakonic má

po hl tit cen né lužní lesy v nivě Moravy.

Těžba a p řeprava surovin záro v eľí poš kozuje zdraví a snižuje kvalitu ž i vo la

obyvatel okolních obcí prašností, hluke m, o tře s y, exhalacemi z nákl adních

auto l11obilú a ztrátam i vody ve stud níc h. Řad u obcí zasypávají oblaka prachu

a ru ší rac hot drt iček . V Suchomélstec h vedle vápencového velkolomu Čertovy

schody náhl e pokles la hladina podzemní vody. Na úpatí Tlustce popraskal y

zeli domll. V P laňan ech balvan z dalšího z lomú s po l ečnosti Tarmac dopad l

na budovu nádraŽÍ, kterou pobořil , a zranil jednu z místních za městnanky ň .

Při tom jsou snadno dostu pné m iliony tun kvalitních materi ál ů , které by č asto

moh ly těžbu surov in nahradi t. Nap řík lad m nožstvÍ stavebních a de m o l ič n ích

odpadů, které u nás kon č í na skládkách, přesahuje troj násobek veškeré těžby

~'U~n
Nová cementárna u Štramberka? Dalibor K vita, Vladimír Láznič ka, Pavel Trnka Když v roce 1881

začala společnost bratří

Guttmannů těžit u Štramberka vápenec, ni ­

kdo asi netušil , jak rychle zmizí hora Kotouč z povrchu zemského. Dnes z mohutného vá­ pencového bradla zbyl jen ošklivý novotvar závěrného svahu lomu a lomová jáma na plo­ še desítek hektarů. Zatímco štramberské vá­ pence vznikaly po dlouhé geologické ohdobí svrchní jury před 145-140 miliony let jako so u čús t sedimentace korá lového útesu šelfo­ vého zál ivu. stala se exploatace jižní čásLi K o t o u če záležitostí j ediného století. Nejvě t šího rozmachu dosáhla těžba za éry Vítkovi ckých železáren Klementa Gottwal ­ da, kdy bylo ročně spotřebováno 2-3 miliony tun vápence. Po roce 1989 si mnoho místních obyvatel i mlvštčv n íků krásného historic kého městečka Štramberka myslelo, že tčžba bude v dohledné době zastavena. Původní cemen­ tárn a byla zrušena, ložisko se zdálo být vy­ erpúno a vše nasvědčova l o tomu. že jeho dotčže ní bude otázkou krútkého čas u. Byla vypracována studie na rekreační využití lo­ mu . Jihovýchodní břeh mčlké h o, asi dvaceti­ hektarového jezera na dně lomil měl být upraven na p říje m nou pláž s ideálním koupú­ ním v prúz ra čnč čisté vodě . Cyklistické a pě­ ší stezky, napojené na stávající trasy z Kop­ ři v n i ce a Nového Ji č í n a , by směřoval y k řadě atrakti vních sportovních zařízení, včelnč ~

Kreslil J ali Steklt1<

ČES KÁ KRAJINA - LEVNĚ K ROZEMLET Í

9

v CHKO České středohoří. Odhaduje se, že recyklujeme sotva 10 % tohoto odpadu, zatímco některé evropské země už překročily hodnotu 80 %. Stavební a demoliční odpad je možná klíčovým, ne však jediným řešením. Značné možnosti nabízí například také využívání popílkú či odpadli z těžby nerostú, rozsáhlejší aplikace dřeva ve stavebnictví, nekonvenční stavební ma­ teriály nebo prostě menší plýtvání na staveništích. Podle obsáhlé loňské studie Hnutí DUHA, která mapovala potenciál rúzných alternativ k dobývání stavebního kamene, štěrkopískú a vápe ncú, lze podle střízlivého odhadu roční těžbu snížit patrně o více než 10 mil i onů tun. To se ale nestane při současných poplatcích. Prakticky nu lové částky české pobočce Tarmacu, stejně jako dalším společnostem, doslova nabízejí, aby vy­ těžily více. I kdyby měly zájem nabízet dru hotné suroviny, budou čelit obtí­ žím. "Jsme si vědomi potřeby recyklace, ... bohužel současné ekonomické prostředí tuto činnost prakticky neumožňuje," potvrzuje Kámen Zbraslav. Ví, o čem hovoří: firma se v pl1li 90. let pokoušela recyklaci provozovat, musela toho ale zanechat.

\

Reforma

popla t ků

Poplatky z těžby by proto měly projít razantní reformou. Především je ne­ zbytné úhrady podstatně zvýšit, aby účinně stimulovaly využívání druhot­ ných surovin. Hnutí DUHA prosazuje návrh , podle kterého by dosáhly 100 Kč za tunu nerostu. Plná částka by v":ak neměla být zavedena hned od začát­ ku, nýbrž by se postupně, v dvouleté periodě, zvyšovala vždy o 20 Kč. Podle studie zpracované pro britský těžební prúmysl by taková sazba měla přímo snížit spotřebu stavebních surovin asi o 15-20 %. Tato kalkulace ale nezahrnuje hlavní dopad nového poplatku: otevření trhu pro recyklaci, které jeho účinnost ještě v ýrazně zvětší. Sazba by ale neměla být vždy stejná. Po­ platek musí vedle podpory recyklace stimulovat rovněž postupný útlum těžby na cennějších plochách a šetrnější technologie dobývání. Měl by proto činit dvojnásobek u dobývacích prostorLI v CHKO, přírodních parcích a tam, kde do nich zasahuje některý z prvkll územního systému ekologické stability. Pro hlubinné těžby by se sazba měla snížit na 20 % standardní částky. Horkou otázkou zLlstávají zpoplatněné suroviny a využití výnosu. Přinejmen ­ ším v první fázi by se poplatek měl vztahovat především na stavební kámen, Hora Kotouč a město .':;tramberk v roce 1898. Kresba z archivu občamkéllO sdružení HáJellka

Kreslil Jali Steklík cvičné horolezecké stěny. Byla hy vytvor-ena nová pracovní místa pro občany Štramherka a blízké Ženklavy. O to překvapivější je informace. že je zahúje­ no posuzování vlivll rozšíření těžhy vápence a výstavhy cementMny na životní pro~třeclí (tzv. EIA). Zprávu podali zástupci hrnčnské firmy Ekoaudit, s. r. o .. která Je zpracovate­ lem dokumentace EIA, na jednání komisc pro životní prostředí MěÚ ve Štramherku. Oznamovatelem bude zřejmě společnost Ko­ touč - Štramberk, s. r. o.. zahývající se v současné době těž hou a zpracováním vú­ pence pod Kotoučem, s llčastí CEZ, a. S., a Calorrig, a. s., Borovany, kterú má v hlízké Studénce závod na výrobu suchých malto­ vých směsL Těžha vysokoprocentního vá­ pence se zvýší pravděpodohně na t,7 milionll tun a kapacita cementárny bude až milion tun cementu ročně. Kolem tohoto záměru vzniká ['ada otáLck, o jejichž řešení se zajím;\ nejširší veřejnost. Uveďme si některé s krátkým komentářelll.

Do jaké míry hude provozem uvažované cementárny negativně ovlivněno životní prostředí a narušena pohoda obyvatel blízké Ženklavy, Stramherka a Kopřivni­ ce? Poškození životního prostředí těžbou VÚpCII­ ce a výrobou cementu (v rotační peci bude pálen uhelný prášek) hude patrně značné. Cc­ mentárna i ohec Ženklava se nachází v hlHe provětrávané inverzní polozc. Zkušenosli z dohy , kdy za VŽKG Ostrava byla na tém/.c místě cement<'írna asi s poloviční kapacitou, dosud přetrvávají ve vzpomínk,ích ohčanLI (hluk, emise prachu, těžkých kovli, oxidu si­ řičitého, nadměrná doprava atel.). ~

10

ČESKÁ KRAJINA - LEVNĚ K ROZEMLETÍL-_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V([9n~Dil1lŮ®~

l10ra Kotouč a město Štramberk II zhruba sto let později lIež lIa historické kreshě 11a Pl'ed­ chozí stra11ě. Foto Dalihor Kvita

štěrkopísky

a vápence. Za prvé u nich má větší smysl, protože u těchto suro­ vin bude ekonomická stimulace nejúčinnější. Za druhé, pokud shrneme všechny nerosty na jednu hromadu, bude spektrum cenových relací už přiliš široké, než aby šlo nastavit jednotnou sazbu. Lze najít částku, která efektivně ovlivní těžbu štěrku i surového vápence; pro písek, zlatou rudu a uhlí zároveň to ale už neplatí. Za třetí: s rozšířením výrazně klesá šance na prosazení re­ formy, protože se návrh střetne s mocnou lobby uhelných odború, severočes­ kých dlllních společností a ČEZ. Přitom těžbu uhlí lze účinně řešit uhlíkovou nebo energetickou daní a územními Ilmity dobývání pro jednotlivé doly. Zato zdanění stavebních surovin prakticky nemá významnější oponenty. Osud vybraných prostředkll múže být dvojí. Ideální by ovšem bylo investovat je prostřednictvím Státního fondu životního prostředí zpět do rozvoje recyk­ lace. Druhou možnost představuje model ekologické dail0vé reformy: o stej­ nou částku, jaká bude vybrána, snížit platby sociálního pojištění nebo klasic­ ké daně. Výhodou tohoto fiskálně neutrálního řešení je větši politická průchodnost. Při navrhované sazbě poplatek znamená de facto zvýšení zdaně­ ní až o 6 miliard korun, a tedy nezanedbatelnou zátěž ekonomiky.

MŽP: ponechat laciné suroviny

Jsou těžitelné zásoby vysokoprocentních vápencll dostatečné pro dlouhodnhý pro­ voz cementárny? Těžba má jít do hloubky , pod údolní nivu po­ toka Bařinka a do ochranných pilířli. Tčžitel­ ně zásoby vysokoprocentních vápenců čini asi 50 milionů tun. Složité hydrogeologické poměry a riziko nestability závčrné stěny lo­ mu mohou z{\lnčr značnč zkomplikovat. S ohledem na ulouhou životnost cementárny existuje také reálné nebezpečí prosazování buuoucÍ tčžhy i směrem uo mčsta Štramberk a národní přírodní památky Šipka (jak si pa­ m;Jtujeme z nedávné minulosti). Ohroženo bude rekreační využití lomu po ukon če ní tčž­ by - existují dokonce názory. že 101ll buue tr­ vale znepřístupněn pro veřejnost . Je využÍV:luÍ vysoknprocentních vápencll (96-98 % uhličitanu vápenatého) z lomu Kotouč Stramberk hospodárné pro výro­ bu cementu? Současná tčžha činí asi 700 tisíc tun ročně. Hornina je využívána převážnč na pálení vápna. Stávající šachtové pece typu Ignis jsou vytápěny plynem. Poule Zpravodaje Mi­ nisterst va ži votního prostřeuí č. 2/95 je vyu­ žívání vysokoprocentních vápenclI pro výro­ bu ccmentu nešetrné, ncboi jsou vclmi cennou surovinou a reálná životnost jejich zásob je poměrně nízká. Tčžha je velmi pro­ blcmatická a ve většinč případll zcela vylou­ čená, neboť ložiska leží převážně v chnínč­ ných úzcmích (CHKO Ccský kras, Moravský kras a Pálava). Pro výrobu cemelllu je vhod­ nější používat vápcnce ostatní, jejichž zásoby jsou větší (např. cementárna u Hranic na Mo­ ravě).

Štramberské vysokoprocentní vápence jsou Ministerstvo životního prostředí má letos připravit a vládě předložit návrh nenahrauitelnou strategickou surovinou pro odsiřování tepelných elektrMen, s mnohoná­ nových poplatkú z těžby nerostl1. Měl by spočívat v razantním přebudování sob n č větším zhodnoccním , ncž je jejich ex­ už existující úhrady z dobývacího prostoru - oné desetitisícové částky, kterou ploatace na výrobu cemClllu. Z hlediska šir­ těžební společnos ti k;:Jždým rokem platí.

šíc h souvislostí je potřeba uvést, l.c Neoficiúlní předběžné představy, které Kužvartovi úřednÍCi prozatím připra­ v posleuním vclkém ložisku u Frcnšt{ltu pod Radhoštěm jc jako naše cnergetick:í rezerva vili, ale mají ke smysluplné reformě zatím velmi daleko. Především proto, že chráně no 1,5 miliardy tun kamcnného uhlí. sazba m:t být příliš nízká, než aby byla schopna stimulovat jakýkoli význam­ Otázek kolcm záměru výstavby ccmcntárny nější nárllst recyklace. Zatím uvažované částky by cenu přírodních materiál II u Štramberka je samozřejmě mnohem více. Při projednávání vIi vů stavby na ži votní pro­ zvedly asi o I %, což postavení druhotných surovin na trhu prakticky nijak střcdí budou mít důležité slovo i občané a vc­ neovlivní. řejnost. Ve smyslu zákona Č. 244/1992 Sb. Vedle toho reforma poplatkLl naráží na naprostý nezájem vedení ministerstva. o posuzování vli vů na životní prostředí, lze Nerostné suroviny byly po řadu opozičních let neformální vlajkovou lodí do dokumentace EIA nahlédnout, činit si vý­ ekologické politiky sociúlnÍ demokracie. Miloš Kužvart osobně na toto téma pisy, opisy. případně kopie na příslušném obecním či městském úřadč. Zde lze také kladl velký dúraz. Dnes ale diskusi prakticky ignoruje: už řadu měsícLl se ke uplatnit k dokumentaci píscmné vyjiíuřcní. zdanění těžebních společ n ostí veřejně vúbec nevyjadřuje.

•

Ing. Vlad imír

•

Láznička,

RNDr. Pavel Trnka,

CSc. - Ústav kr;\jinné ekologie AF MZLU v Brn': Ohčanské sdružení Hújcnka. Středisko ekologické výchovy Kopřivnice

Ing. Dalibor Kvita -

Vojtěch

Kotecký - vedoucí programu Nerostné suroviny Hnutí DUHA

~{f9n~DIlufiCB~

ČESKÁ KRAJINA - LEVNĚ K ROZEMLETÍ

II

Čebínka - memento

i naděje Jiří

Saul

populaci blankytnou modří kvetoucí kalllejky lIIodrol/ochové. Skutečm'í botanická zahrada.

tvářející

To hylo mé první setkání s květenou Čebín­ ky. V této době ještě nikdo netušil, co přincsou šedcsátá léta. Když se roznesla zvěst o zámě­ ru vybudovnt pod Cebínkou gigantickou vá­ penku s cílem vytěžit celý prostor skalní ste­ pi, ozvali se ochránci přírody v čele s bmtry Šmardovými. Jejich llmyslem bylo vyhlásit Čchínku přírodní rezervací. Tchdejší ncomc­ zená politická moc však takovým snah{nn nc­ byla naklončna a zvítězila ekonomická loh­ by. Stejně tak se v této dobč nepodařilo zabránit zřízení vojenského prostoru v pří­ rodně hodnotném areálu Zlobice u Kuřimi kde rozsáhlá devastace přírody trvá dodnes. ' Ještě před znhájením těžby vápence Jsme spolu s tehdejším konzervátorem ochrany přírody okresu Brno-venkov Josefem Dvořá­ kem provedli v roce 1962 botanickou inven­ tarizaci celé skalní stepi Čebínky. Zazname­ nali jsme zde 122 druhú cévnatých rostlin a dokumentovali je v herbáři. Ze zvláštč chráněných, ohrožených a vzácných druhů zde rostly: km')'l sličn,Ý, kavyl Jvwu; v, kavrl

nou na těle krajiny. V botanickém prlizkumu na Čcbínce jSl'm soustavně pokmčoval a nadále sleduji vývoj zdejší vegetace. [ přesto, 'J.l' hyla zničena sblní step, jsem v dosud nedotčeném areúlu 7.aznamenal f'adu zvláště chrúněných, ohrolc­ ných a nejen pro region Kuřimska vZ<Ícni'ch rostlinných druhů. Na ~.<Íkladč lěchto pO/I~at­ ků znregistroval orgán ochrany přírody a kra­ jiny okresního úřadu Brno-venkov na tehín­ cc dva významné krajinné prvky (VKr) vc smyslu zákona Č. I 14/C)5 Sh.

krásná

př'íroda postupnč

mizí

iI .. ŠUI­

roviště" Čebínka se stává nczhojitelnou ra­

Kopce Cehínka, vypínající se do výšky 433

m n. m. nad obcí Cebín mezi Tišnovelll

a Kuřimí na Brněnsku, je jedním z několika

vápencových útvarů le/ících v "eolonickém

prolomu Boskovické hrázdy. "falo ~kalila

VKP Čebínka - mezi lomy byla odedávna známá nejen hotélniki'lm, ale

všem milovníkům přírody vyhledúvajícím

Jedná se o skalnatý v{lpencový hřhcl a [Jřill!­ krásné rozhledy do okolí. Jako bílý maják z{\­

hající horní část strmých svahů jihovýchodní řila do kraje a vítala návštěvníky putující

expozice s jedinečným zbytkem krasového svrateckým úvalem do předhllří Ceskolllo­

reliéfu mezi pllvodním lomem I. Il'icútých let ravské vysoč i ny.

první repuhliky a novým těžebním prostorcm Jedinečnost kvčteny zdejší skalní slepi po­

o rozloze okolo 3 ha. Z dl'cvin jsou zde /.<1­ psal v roce 1936 RNDr. Jan Šmarda v pllhli­

stoupeny silně hnící a ro7.volněné porosly kaci KI',~I(,I/a Cehíllkr 1/ Ti.VIlOI'{{ 1/(/ Mor{{\'(r.

dubll 'vlíJCíkll, dubu zimnílto, h"brkl' ohl'cl/{', V lé dohě to byla významnú lokalita teplo­

dN71U o!Jecllélto, mahalehkl' ohe;·71;'. h/'.I'll'l/lI I 'hískovi(ť, lipnice cihulkalú ladllú, ovsd lu~~­ milné kvčteny s doznívajícími prvky panon­

brodlll'ir"nC/lého, reeVl'lláku jI06\'lil'c!ho, ojedi­ nI, slre/ivka IJrl'ilá, pčchm'a I'd/momi/I/d, ko.\'­ ského tel'lllofytika. Geniu~ loci.

něle i breku obecného, :1I1l01'Cl' /luYchHI//k/l , Ih/v{/ sÍI'd, osthee Slepl/ I, oSInce nízká, čes­ Bylo to na konci kvčtna roku 1946, kdy jsem

hlohll kt'il'okali.fllélw aj. Vrcholové vápenco­ poprvé slanul na jejím jižním úpatí s RNDr. lIl'k klllmohlav)'. (esnek clt/lIIl/llí, kOl/iklec vé skalky jsou jedinečným dochovaným re­ rUČl/l, sesl'! .\'il'\'. taFice hor­ velkokPi'I.\'. .l'esel Fr
liktem původní skalnaté stepi. Podlc Čcrve­ mínám, jak jsme spolu pomalu stoupali po ská, II/iee krutil/kolisld, hO/'l'c ÚížC/I)' /olice ného sezn:1mu cévn atých rosllin (Holuh nejmcnší, si/enka ušnice, fJlIl'ucha' 'menší, pěšince n
a Procházka, 2000) zde ros to II druhy ~ilnč mahalebka ohecl/á, dNIl Obl'CIl,Ý, e/ub šípák, k
ohrožené: huseník olleVka/i', Irddi kFOI'illÍ. ­ zinou s mechy a l išejníky . .Iako první mi padl It/oh kNvoknli,(n)'. rú :!.e 1//alokvětd, h/lseník ohrožené: omlj vla kalll;jka I//Odmllacl/m'd. do oka modře kvetoucí l'lI:mz.il ro:II/'O.\·lrem' ollškat,v, lomikáml'1/ tmjprs(í', kruc'''inka chlu­ ZVOllek klubkll(v pl.\·ll/lI(í', ostNce nb/Oklll.\ lÍ patá, violka skall/í, pry.vec I//I/.o/wbarevl/v, a vedle něho již odkvellý kOlliklec

(Michel iova), /Ilalwlehka o!J(,c/lá, .I'I'i:c/ i'elkof..I,/tí'. Pan učitel jmenoval další a další ro~ra:iI rozpms/Fel/,Ý, kalllejka 1//odrol/ach;­ ochlllpcl/)'. II/iee kmc"il/kolislCi. slrdil'ko hn 'i­ \'{í, dÍl'i:Tw kllO/ol'kovitú, ro zraziloŽal/kol'il\'. kytky a jií s údivem sledoval tu pestrou pale­

td, prvosl'l/ka jarní eVee/avá, pliCIIlk II/ěkk,', I'ť­ tu barev. Na skaln
vysky tující a region~ílnč olm)žené: ,"('.mek pl.l'tl/a(\', radyk prl/tna(v, chrpa cit/lilI/ní. zarní zakrslé borovice, mléčnou bělostí kve­

ch/uml/ í. taricl' horská, hělo;.drkll I'lll'ilLÍ, o:anka kalamand/'Cl aj. Pestrou palelU rostlin touCÍ keře lIIahalelJd. odkvetlé dNIl\' , četné

vousatka prsll/atd, ostrice I/i;.kd, vosk(}I'kll doplňovaly četné druhy teplomilných mechú keře Ii/ulul, ~af/ovců lI/lchHníkll a 1';1:/. Vy­

mel/lii, dNI! ohecl/.'" IJI'slen hnulovitl/oll'. duh a lišejníkli. stoupili jsme až k vrcholu. V bohatém křo­

lípdk, kO,l'IJ'al'[l sil'd, /Ilochl/a bílá, II/~)('h//{/ Po celá léta jsem trpně sledoval, jak bagry vinném podrostu s dominujícím dubl'1II .l'í/lLÍ­

píse6/(í, /ílo:n.ík klasllUlv, s('.\·c/ si\'\;. břek ke/IJ jsem v úžasu poprvé viděl nevídanou ukrajují sousto po sou stu, jak po stalctí se vy­ obecll.\í, mateNdoltška t~Sl/d, rozrazil O~lIl/­ kovit.\', ;.vonek IIwrav.\·k)'. Současný stav ve­

getacc je zde relativně stabilizovaný a její ochrana by měla být zahrnuta do rekultivač­ ních prací v lomu na Čebínce.

VKP Čebínka - úpatí Areál se strmými z,\padními svahy n mírněj­ ším úpatím se s ilně rozvolněným starým po­ rostem horovice s podrostem sl.'ie/v krv{/\ '(;, dřínu

ohecl/ého, dllbu zi/lll/íllO, .\-Iět/Fel/cl' od­ vislého a habru obecného po navrhovaném

rozšíření zaujme rozlohu 8 ha. Podél hrany lomu j e stin ný hustý porost dřevin vesmčs křovinného charakteru. Na jihozcípadní m úpatí se podél hrany lomu zachovnl f'mgment původní skalnaté stepi s několik a významnými druhy rostlin. Z nich patří mezi ohrožené: I/lahalehko ohecl/á. slr­ ~

Pohled nn neporušenou Cehí/lku p řed za/triie­ lIím těžby v roce 1960. Foto z archivu alltora

12

ČEB ÍNKA - MEMENTO 1 N ADĚJE _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _o/d9n~DDufi®~

dil'lw brl'ild, :'Iuľuc/w /1/e//.o;Í, ro~ra:il roi;­ IJfOsll'i'II'\\ lnice kručillkoli,\'I{i, - vzúcně sc vyskytující a regionálně ohrožcné: tesnek ChlUll/llí, lařice horskd, ostFiee ní::.kd, 11I'r IJ/"OSlrední, kostra va sÍI'd, SIII/dllík jelení, ",ochno I,iset!/(i, sesel si".I', k(l\'yll'hískollil.\\ 6slec phlllf N~ plošině pod jihozápadní hra­

nou lomu jscm v rocc 19<)8 ohjevil populaci ohroženého druhu - lnu lenko!isléllO - v po­ ČIU okolo sta jedincli, což jc jedind lokalita na Kuřimsku. Mimo to se sťm z přilchlé sho­ m uvcdené ska lnaté stepi rozšířily : lurlozdrko I'ělvild, klll,\,1 l'lúskovi/)'. i"i.l'I{'(' Idílll)'. I//Och ­ no pí.l'l'L'nd ,!j. Toto stanovištč je důkazcm přirozené

rcvitalizacc postupnou sukcesí tr­ vající okolo tl'iceti rokli na vytčl.cné plldč. To dává naději na možnou přirozenou ohnovu původních druhli i na jiných vhoLlných plo­ chách těžehního prostoru. Ccnné je rostlinné společcnstvo na záp:ldním výslunném okraji borového lesa s dominující trávou váleNoll propoři/oll. Rostou zde dru­ hy si ln ě ohrožené: koniklcc !'"Ikoh/rll" ­ ohrožené: 11I,(r:dllicc ehlll/Ilni, ::'I'onl'k klllIJk({­ 1.\' 1'!.I'/lIa/.Í', IIslhcc Mich,,!iol'rL, (crJ/ohltíl'ek 1'l'lkokPlll'. I'iolka skalní, - vzácné a regio­ n{llně ohrož'cné: ti/i1l1nik re:ell.l'kÍ', km611ka ChlllPllld, .l'l'í::.el sil'ý. rJl'sfr ll/tni, orliček obecn.\'.

V hustém a stinném křovinném podrostu po­ dél západní hmny lomu sc vyskytuje několik druhú orchidejí. Z nich patří mczi krilicky ohrožené: km.í:/ík oddále ll)' (nový druh pro ČR, Šmitúk . Jatiovú, 1996), - silnč ohrožcné: kru.vlík rtl::;ka/I" - ohrožené: kl'll.vlľk Imovo­ (Yerl'en)' (ŠmÚák, Jatiová, 1996), okrolice hilri (okolo tisíce jedinců, Martiško, 1(97). Z vzácných a regionálnč ohr07.ených druhli zde nalezneme lilii z1aloh/m'oll o kru.f/ík ,~i­ rolistÍ'.

V roce 199R jsem objevil na svčtlinč z;loíha­ jící clo za!e,nčné části z
s roztroušenými keři a s tra vinami, které za­ tím výrazně neredukují druhovou diverzitu, zLlstává dosud v relativnč zachovalém stavu. V současnosti hylo v areálu Čchínky zjištěno podle stupně ohrožení: jedcn druh kriticky, sedm druhů si ln č, dvacet pěl druh ů ohrnž'e­ ných a lřicel dva druhů v kategorii řídce se vyskytujících, vzácných a regionálně ohro/.e­ ných. Na z ákladč posledních botanických vý­ zkumů je zřejmé, že v prllzkulllU je třeba na­ dálc pokračovat .

~'U~nllDIlufl~~

Zásadní otázkou clo budoucna zústává, jaký hude zvolen post up pro revitalizaci vytěžené­ ho prostoru. Půjde především o iniciaci příro­ dě blízkých rostli nných společenstev a etab­ lování púvodních druhů na vhodná místa. Výchozím předpok l adem je zachování kori­ doru s nejhodnotnějším typem vegetacc cha­ rakteru pěchavové skalní stepi a přilehlé ší­ pákové doubravy při hraně lomu ve vrcholové části (VKP Čebínka - mezi lomy) a fragmentu plivodní skalní stepi při hraně lomu na jihozápadním úpatí (VKP Čebínka­ úpatí). T ato stanoviště by měla sloužit jako přirozený zdroj diaspor a vybraných rostlin pro pf-cnos na vhodná místa vytěžcného pro­ stOrLl. Za vhodný postup lze považovat za­ zemiíování dna lomu a odtěžcných vrcholo­ vých part ií humusovitou zeminou odebranou na některých místech temcne Čebínky, kde lze předpokládat zn ač n é množství semen pLI­ vodních rostlin. Možná je i přirozená migra­ ce diaspor z blízkého okolí pllvodní skalní stepi. Realizace projektu revi tali zace bude ' dlouholetým úkolem a vyžádá si odborné sle­ dování a vyhodnocování vývojc vegetace. Jaká je však současná si tu ace z hlcd iska této problematiky. Pod vrcholem Čebínky došlo k o dtěže ní velké plochy celého koridoru s cenným typem vegctace spojujícího vrcho­ lovou pčc h avovou skalní stcp s lomcm, a to do hlouhky několika metrli. Nevím, zda tento nežádoucí a necitlivý zásah byl v souladu s plánem rekullivacc, nebo šlo výhradně o účelo·vou těžbu . Značn á část zeminy byla scsypána do lomu , čás t byla shrnuta na okra­ je plochy. Celá plocha byla následně zplaný ­ rovúna. Co se stalo s humusovilou zeminou, která byla zdrojem po tenciál ních diaspor pro revitalizaci vytěženého prostoru, zlistává otaZl1íkem. Na "planýrce" vrcholové ěásti za­ počalo osídlování pionýrskou vegetací. V červn u 200 I jscm zde zaregistroval okolo scdmdesáti rostlin ných druhť'i. Jde převážně o druhy nepúvod ní, pocházející z nálelu z blízkého i vzdál eného okolí. Vyskytuje se zde řada druhll ruderáln ích . Z plivodních dru ­ hli rostoucích na blízké pěchavové skalní ste­ pi sc zatím sporadicky vysky tuj í ro~cllOdník

Zá.wdní otázkou do budoucl/a Zllstává, Jaký bude zvolen postup pro revitalizaci .'ytěženéllO prostoru. Cebínku v roce 200J zachytil Jiří Saflt bil)" IlIice kru61/ko!istd. dil'i::nCl knotrwkOl'i­ tú, voskovka lIu'n ,í:í a (!stec phll'.". Zda tyto

žádoucí druhy přežijí v konkurenci agresiv­ ních druhů, které se zpravidla na druhotných stanovištích při dynamickém sukcesním pro­ cesu stávají dominanlními, je nejisté. Na na­ sypané suti jižního svahu lomu lze pozorovat značný nálel dřevin a vysokých hylin. které není možné pro nepřístupnost terénu blíže identifikoval. Pozoruhodný je v areálu znač­ ný výskyt nepLlvodní vrbk.y ro::lllarÚlOlisttl, rostliny osídlující zejména sufová stanov iŠtč . Na dně 10lllu lze pozorovat zahájcní prací s navúžením zeminy a úpravou tcrénu. Zda se jedná o začMek revitalizace tohoto prosto­ ru a kdo je garantem této akce, mně není zmí­ mo. Doufám. že plljde o kvalifikovaný a od­ borně řízený postup. Je možné vyslovit obavu, zda bude pro revi talizaci dostatck po­ třebných diaspor a původních rostlinných dru hli, jcjichž výskyt je v současnosti v,ízán pou zc na dva nepatrn é fragmenty (vrcholové skalky a jihozápadní úpatí při hraně lomu). Budc to úkol dlouhodohý s ncjistým výsled­ kem, navíc limitovaný ncpřcdvídatelným průběhem sukcesního proccsu. Již je to hezká ř,ídka let, co jsem poprvé sta­ nul na vrcholu Čebínky s panem učitelem Šmardou. Chodím sem i dnes. Koli]" se toho za tu dobu změn il o. Krásný je pohled na ~iro­ ké okolí s lesy , poli a vesnicemi Kuřimska a Ti šnovska. Ale ta nczhojitelná rúna, kterú byla Čebínce zasazena , ta stále bolí. Zť'istává trvalým " mementem" a vyzývá, abychom ne­ zapomínali a choval i alcspoň jiskřičku naděje na " vzkříšení" živola na Cebíncc. Jak dlouho to bude trval a jak bude Čehín k a vypadat? Kdo ví? .Iedno je však jisté. Již nikdy to ne­ budc Čebí n ka "Smardova", na kterou ti. kdo ji znali, nemohou nikdy zapomenout. Tak hodně IrpělivoSli a naděje , přátelé!

ČEBÍNKA - MEMENTO I NADĚJE

•

13

Česká krajina v evropských souvislostech Josef Fanta

Úvod Česká republika je pravděpodobně jedinou zemí na světč, která do své státní hymny vlo­ žila hluhoee procítčná slova o krajinč: " ... lemský ráj to na pohled ... " . Interpretuji ta­ 10 slov,l jako výraz vědomého vztahu a ohdi­ vu ohčanu této zemč k české krajině, kterú tvoří životní prostor tohoto národa. Národa, který před půldruhým tisíciletím vstoupil do tohoto geografického prostoru, úspčšně jej po staletí brúnil jako svou lcmi a budoval v něm SVtlj domov. Odpovíd;í současný stav české krajiny slo­ vům státní hymny? Dovolím si tvrdit, že současnú česk;í krajina dojem ,.i'cmského ráje na pohled" nehudí. Je to sice krajina krásných dalekých výhledů, s jakými se človčk setU jen málokde jinde v Evropě. Ale při bližším pohledu je tll kraji­ na tcmná smrkovými lesy na místč pllvod­ ních lestl listnatých; krajina rozlehlých uni­ I"ormních polí bez ro/.ptýlené zelenč: krajina pl nú odvodňovacích drenúží, zatruhnčných potokll a vysušených mokřadů, řck s vybeto­ novanými hřehy a rybníktl s kalnou vodou; krajina i\cg,ílních skliídck odpadli na okrajích lestl a rozlehlých neupravených těžebních prostorlt. A také krajina zanedbaných a ncu­ pravených vsí trvale poznamenaných .,sta­ vebními skvosty" totalitní architcktury i pod­ nikatelského ducha současné dohy: krajina rozježděných cest, které končí nčkde a neve­ dou nikalll. A zdel sc také, že je to krajina lidí. kterým to nevadí, kteří se nestarají, natož aby usilovali o nápravu. Každý se starú o své - dltlll. za­

hr:ldu, pole, těžební prostor - a širší okolí,

kr,ljinu jako celek, zd;1 se, už vltbcc nepova­

žuje za ,.svou·' krajinu.

Dllsledky tohoto počínúní vidíme všude ve

svém okolí. Zdá se, že ke dvěma v Evropě tradičně rozlišovaným kategoriím krajiny ­ krajině přírodní a kulturní - přibyla v ČR ka­ tegorie třetí: krajina nckulturní. Krajina, v níž neexistuje jednota lidského ducha a pří­ rodní podstaty krajiny; krajina bez identity a bez lidské péče; schizoľrenická krajina bez charakteru a historické dimenze. Mitžemc takovouto krajinu nazývat "zem­ ským rájem na pohlecl",! Jsme spokojeni s tím, že toto je krajina na~eho domova a že takto vypadá tvář naší země? Tyto dvě znepokojivé otázky vyvolávají ce­ lou sérii otázek dalších. Ncbylo by např. na místě zamyslet se nad tím, jaký je rozdíl me­ zi utilitaristickým a kulturním vztahem ke krajině? V jaké krajině vLlbec chceme žít? Co znamená krajina pro kvalitu našeho života? A v souvislosti s nadcházejícími politickými zmčnami v podohě vstupu České republ iky clo Evropské unie: je núš přístup ke krajině na stejné úrovni jako v ostatních evropských zemích?

Rozptýlellé samoty sahaly v Krkol/{).~'-ch vysllkll do hnr a po OdSl/lili německého ohyvatelstva jsoll piet/lě udržovány jako rekreační objekty. Šímovy challlPy v krk(l/Ioi~kélll .Jelením dllle zaZ/1ame/1allgor Míchal

Posledních padesát let Ve své pi'írodní podstatč dané geologicky, re­ lierem, kliImtem rl hydrologickými poměry je česká krajina krajinou maloplošnou. Z této skutečnosti vycházelo a jí se podřizovalo i ckonomické využívání českých a mor;lv­ ských krajin v průbčbu dlouhé historie čc,­ kých zcmí. Tato jednota přírody a človčka byla zdrojem kulturně-historické, biologické a estetické rozmanitosti české krajiny a zá­ kladem její identity. "Česká barokní krajina" byla ohecnč uznávaným pOJmcm i v širších evropských souvislostech. Tento pojem hyl zlikvidován, spolu s jím označovanými kraji­ nami, surovým vpelc\em quasl-inc\ustriálního zemědčlství a těž. kého r>rLIIll)'slu clo čcské krajiny v 50. a znovu v 70. letech právč uply­ nulého století. Výsledkem je dnešní uni lúr­ mita krajiny, ztrúta její kulturně-histoncké, estetické a hiologické rozmanitosti. ztráta jcjí ic\entity a hluboké narušení její Integrity. Nč­ kolik špatných politických rozhodnutí a nč­ kolik let stačilo k tOIllU, ahy hyla znii:'cna kultura krajiny budovaná usilovnou prací lidí plll druhého tisíciletí. Do tčchto posledních 50 let hohužel ne/bývá než zařadit i uplynulých 12 let popřevratové­ ho vývoje po listopadu 1989. Začátek 90. let byl slibný. Současné ohdohí se však vyzna­ čuje absencí jakékoliv koherentní politické vize a strategie prácc s krajinou, nedostateč­ nou legislativou a tudíž i ne(lostalcčnou Llčin­ ~

Devastace krajillY ./f1r//101l /1lÍrod/1í přírodllí rezervace. SoučaSllÝ stav NI'R Králický S"a.­ lIík. Foto Igor Il1{chal

14

ČESKÁ KRAJINA V EVROPSKÝCH SOUVISLOSTECH _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~1([~n~DDufi®~

Kreslil RostishlV Pospíšil Hostí státní správy; to nah rává jednostranným cxploatačním tendenCÍm ze strany uživa teli':!, neodpovědnosti za krajinu. nezájmu občanll. Za této situaceje třeba se poklonit před lidm i - ať už soukromými osobami nebo prilcovní­ ky státní správy - kteří mnohdy s nesmírným llsilím a odvahou prosazují kulturní přístup ke krajinč a usilují o znovuvzkříšení kultur­ ního vztahu souůobého človčka ke krajinč ja­ ko dLlvčrnč zn~ímému prostoru vlastního ůo­ mova. V příkrém rozporu s tímto úsilím stojí stanoviska některých politiků zastávajících představu, l.G tyto věci vyřeší trh. Pmxe pr{lcc s krajinou v cvropských zemích z~lpadu i vý­ choůu a severu i jihu ukazuje zřetelnč, že krajina jako včc veřejná v celku a soukromá v detailu vyžaůuje soustředčnou práci a kul­ turně motivovanou péči. Má-Ii být trvale udr­ žitelným zpllsobell1 veřejně i soukromč vyu­ 7.ívána. musí být její vývoj systémovým zplisobcm a ůcmokratickými metodami ří­ zen. Z těchto principli vychází proto i politi­ ka Evropské unie a Rady Evropy v péči o krajinu tohoto kontinentu . Evropa a my vý voj v současné Evropč signalizuje. že 21. století bude ve všech smčrech stoletím vel­ kých konccpčních změn. Ty se hluboce do ­ tknou řady oborli a činností a jejich prostřed­ nictvím i krajiny . Jedním z nejsložitčjších problémll jc přestrukturovflní zeměděht ví, které jcdnostranně aplikované prlimyslové metoůy dovcdly do slepé uličky. Na jedné straně zde stojí nesmyslnflnadprodukce. hro­ madná výroha nekvalitních potravinMských surovin a dosud nevyjasnčná otázka genově

W([9n"\lDllnfi®~

upravovaných plodin. Na druhé straně jde o snil.ování hiolog ické diverzity kraji ny, aci­ difikaci a zhut n ění plid, erozi. cutrofizaci půd a podzcmních vod, vysušování krajiny. A to vše zarámováno klimatickou změnou. Konec soci,ílně-eko ll o m ických dopadli se prozatím nedají ani odhadnout. Začátek je už ale v chodu: vylidňování venkova a erozc kva li­ ty venkovského prostoru. Hlavním problé­ mcm mnoha e vro pských krajin v nastávají­ CÍm století nebude pěstování zemědělských komodit, ale udržení lidí v kraj ině: vytváření pracovních přílcž i tostí a zachování obyvatel­ nosti krajiny. Podobně jako nelze výrobní zá­ vod při zmčně výrobníh o programu ponechat sam ovol nému chodu, je třeba i tenLO proces změny ve využívání kraji ny vhodným ZplISO ­ bem a se znalostí věci řídil. Proto Evropská unie a její politické orgány a instituce věnují řízc n í péče o prostředí , pří­ rodu a krajinu značnou pozornost. Dosud při­ jaly a dále rozpracovávají řad u politických dokul11cntli , které up ravují pravidla nakládání s přírodou a krajinou v členských státech Unie a prostřednictvím Rady Evropy i v šir­ ším evropském kontextu. Vycházejí přitom z prostého přesvědčení, že krajina mj . - má významnou úloh u z hl ediska veřejného zájmu v kultu rní , ekologické, environment,íl­ ní a sociální ob la sti, - přispívá k utváření lok{llní ku ltury. je zá­ kladní složkou evropského přírodn í ho a kul­ tu rního dědictVÍ přispívající k lidskému bla­ hobytu a konso l idaci evropské identity, - přcdstavuje významnou součást kvality ži­ vota č l ověka. Z tě c hto a dalších dlivodů se považuje za nutné. ahy ochrana krajiny, jejího pokryvu.

b ioty a její ťunkce. péče o ni a řízení vývoje krajiny byly zakotveny v právních normách a aby byla řádně dcfinována práva a povin­ nosti zúčastněných složek a právních subjek­ tli ve vztahu ke krajinč. Nejdlilcžitějšími dokumenty evropské krajin­ né politiky jsou v současné době - Celoevropská strategie biologické a krajin­ né rozmanitosti (1995), - Směrnice o stanovištích (1907), a - Evropská úmluva o krajinč (2000). V krátké době pravděpodobně přibudc ůalší dokumcnt o vodě v krajině . Během několika let se ČR stane členskou ze­ mí EU. Příp rava tohoto politicky významné­ ho kroku je v chodu a zahrnuje nejen záleži­ tosti týkající se bezpečnosti, obchodu, energetiky či zemědělství , ale i prostředí , pří­ rody a krajiny. Jinými slovy: prostřcdí. příro­ da a krajina jsou předmětem politické agendy EU a dliležitým kritériem pro hodnoccní pří­ pravy vstupu ČR do EU. Jak se s tímto složi­ tým procesem Česká republika vyrovná? Pli­ jde jcn o kosmetickou llpravu v podohě změny několika zákonli , nebo bude třeba sc zabývat hlubšími souvislostmi včci? A o jaké souvislosti vlibec jde? V e srovnání s členskými zeměmi EU má CR asi po n čkud horší výchozí pozici, pokud jde o st av prostředí, přírody a krajiny. Mámc sice pomčrně zn a čnou lesnatost a pomčrně velký podíl ladem ležíCÍch půd. Ale monokulturní lesy a zhutnčné , na humus chudé pLldy netvo­ ~

Toto n ení ,'álečné hl~iiště, ale 700 lel staré krá­ lovské m ěs to Nlost po české formě hudlll'áll í socialismu. Historické jO(1I 'bll l" Míchal

ČESKÁ KRAJINA V EVROPSKÝCH SOUVISLOSTECH 15

vým prvkem p ř i pos uzování připrave n o. ti 7.C­ ke vstupu do Evropy. Doufejme, že se taJ.; nes tane. Ale je třeba vzít na včdomí , že sou ­ č a s n á česká krajina je dosud převážně kraji­ nou vyprázd n ěn é h o socialismu 50.-80. let: metody j ejí ho využívání zllstaly mnohdy na stejné urovni . To je neslučitelné s poli ti ckoll, spo l eče n sko u a eko logickou si tuací současné a budoucí Evropy. Toto je politická výzva Evropy k této zemi. A na tulO výz vu je třeba dá t j asno u a jednoznačnou odpověď. Je tedy vskutku už na čase, aby si legislativní a exe- . kuti vní orgány politické moci v tomto stútč­ a s nimi i uži vatelé krajiny - uvěJomili svou politickou a věcnou odpovědnost za situaci v krajině , nu tnos t rad iká ln í změ n y svých do­ savadních pří stu p ů a začali podle toho jednat. Změrl
Cer/mYl stráií /lad dolem Bt7é/to LIlhe v prvlu' z tJně Krkonošského J/árodlll11O parku. Celý dlll byl po povodních konce 19. století /lák ladně amllo váll výstavbou vysokých příčných slupiíll v korytě lllUho l..abe. Lesy se až dOSl/d /le vzpamatovaly z imiS/lí katastrofy osmdesátých let 20. století. F% Igor Míchal ří

ten nejlepší základ pro eko logickou sta bi li­ tu kraj iny. Má me p o m ěrnč hu stou síl ch rú n č­ ných území, ale mámc také rozle hl é krajiny beze stop života. To vše je dědictvÍ to talitní­ ho rcžimu. Ale ani nejstaršÍ zak ladatelské ze­ mě EU nemají v tomto smčru uspokojivou si­ tuaci a n~lprava chytl vzn iklých zaned báním základních ekologických princip ů při využí­ vání krajin y v industri úln ím obdoh í vyžad uje u nich - podobně j ako v ČR - znač n é úsilí. Zn a č n é zpoždč n í za zemčmi EU má ale Č R ve dvou s měrec h : Na první m mí stě, v ČR dos ud chybí obecné pov ědo mÍ, že kraj ina m<Í hodnotu. že je to kulturní statek a význam ná součást prostřeclí a života obyvatel této ze m \ základ jej ich s poleč n ě sdíleného kul turn ího dčdictví a je­ den z p il ířů jejich národ ní iJent ity. Pro čes­ kou situaci j e typick á - absence po litického p ově do mí hod noty krajiny u řídícíc h politických orgánli, kte rá se ve svých dlisledcích promítá dll n ed o s t at eč n é legislativy, nedostatečné ú rovně rozhodování a mnohdy i do obst ru kč n íc h postoj li rlizných po litických uskupení, - absence uživatelského p ově d om í kraj in y, ktení se proje vuje především v n epoc iťov á n í odpovědnosti už ivatel li č,ís t í krajiny za kraji­ nu jako celek, jako společný ku lt urní statek , - absence občanského povědomí J.;rajiny j~lko vlastního prostředí a domova; toto pov ěd o mí bylo zámčrně z n ičeno totalitním režimem. Na druhém m ístě, v ČR dosud vládne pře­ svědčení, že krajina je zde k volnému a ne ř í ­ zenému použití. V tomto smě ru je pro česko u situaci typická - absence st ruktur systémové ho říze n í a péč e o krajinu. - absence nebo nedostatečná účin n os t n<Í­ strojů aktivní pr<Íce s krajinou. pře dev ší m

16

e ťektiv n í h o

prostoro vého plán ov<Íní a výkon­ ných složek úd ržby a rehab il itace kraji ny. Absence těchto zákl ad ních at ri butel vztah u ke krajině a práce s krajinou vytváří v ČR vaku­ um všeobecného s polečensk ého nezájmu, ne­ odpovědnosti a nedbal osti. nahrúvá jedno­ stranně exploatač n ím ten dencím a mnohdy i nekalý m akt iv itám rli zných "subjektli", které j e š t ě zhoršují so u č asný nepříl i š utě š en ý sta v če ské krajiny. Dobře moti vované krajinotvor­ né programy MŽP a MZe jsou jen kapkou v mo ři. Uvést kraj inu do pořádku se nepodař í, pokud se na tomto ús ilí nebudou ak t i vn ě podí­ let všech ny ostatní rezorty národního hos po­ d ářstv í , a to zej ména ty, které nesou hla vní od­ p o vě dno st za hří chy minu losti: zeměd ě lst ví , lesnictv í, energetika , t ěžeb n í prli my sl, výstav­ ba. doprava. Předevší m odtu d by m č l vyjít po­ pud ke změ nč v zacházení s kraji nou a k ná­ pravě s o u časnéh o stavu. V y t voři la by e tím široká nosná plocha nezbytn<Í pro politická rozhodnutí. Je s podivem, že tento impuls ke změnč dosud musí přic h ázet zve nč í, z EU, a že není nesen politický mi, občan skými a uživatelskými složkami vlastní země, které se tato zálež itost před evší m dotýká. Změna

postojiI a

přístup ů

Aby ČR mohla v rá mci EU efektivně spolu­ pracovat s ostatn ím i evropskými země m i , musí se v průbčh u příp ra v y jejího vstupu do EU mnohé z měni t , a to i v oblast i kr,~in n é politiky. Proces příp rav y ke vstupu se začíná rozbíhat. Jde to ztuha. V ze mích EU si tyto z m ěny vyžaduje společnost, které jde o kva­ litu života. V ČR, zdá se, jde prozatím o zá­ ležitost ekologických aktivistů . Pokud tomu tak bude i nadále, mliže se stát, že se záleži­ tosti prostředí, přírody a krajiny stanou k líčo-

Pokrm'ovdlli I ,N.I'I (~ }'rof. cm. Josef Fa nla vyst udoval Les ni cko u ra­ kultu Č VUT v Praze . Do r. t 996 hyt profesorem krajinnc ekologie na Uniyerz i lč y AllIstcnlamu a proresorem lesnické ekolugie na ZClllčdl'bké uniycrzi lč ye Wageningen. Nizozemí. Čt:ínekj c upravenou verzí přísrěvku rřcuncseného na konferenci .,Tvář naší země'" v Prů h onickh ve dnech 22.-23 . (rnora 200t .

ČESKÁ KRAJINA V EVROPSKÝCH SOUVISLOSTECH _ __ _ _ __ _ _ _ _W([9n'GDnun®~ ' ..

Krajina mého srdce Jiřina

Salaquardová

/lí jednostrann), LI krajint/, žiF:" s.\'st/m. ~cel{{ Mdm přátel.~k.l' vztah k horám, k lIlístzim. kdy zFetelně reagl(je 1/(/ konkrétního (/ověka. PFi­ les stNtld IrlÍ\'(/. drobněHífo/'llz)'; v ilalsk.v dz 10m jde o druh dorozuměllí. kten' nejslIIl' Dololllitech tak vydržím ležer cel)! den, lIIělké schopni pinl vyjádht, je sllbtill/í ' To se SIIÍ,\: dolíky prechdzejí jeden v dmll"', l'lnl se. ni­ podaři hudbě, v.\otvarnému ul/urní. kde ndon(/. Cirý vzduch. tislc' vZ/l/lr. josl/é Krajina /w.veho srdce má jedinetnoll Sc!IOII­ .I'1'i'tlo. :vuky, které sly.\'íte jakoby poprl'é. 110St \')'Vlízat nás ~ traditlzích kategorií VIIÍ­ Plllden po::.oruji 1Il/,{I\'eniště, Iz.í:ké ČCr/ll' kyt­ mání - dobra a :la, krdsy a oRIiI'o.\·ti - liči ky - kOlllil/íčky, drobné pO/11něnky, moteN­ nás lIehotll/otfl, nesoudit. proto:", jak nás doušku, rziž'ol 'oc'ervellé jeml/é rodode/1{lr01zy. presFědčuje: lIaše slI1)'sly jsou nedos/(Itečné, f'recllázíl1l - pOlllalu a bl': plánu - celÍ' de/! l1a.l'e infor//lace ol1le~ené, a na.ve soudy lím :jedl1oho sll/nného l'ršku I/O dmhf Kde chci, pádelll velmi r('/atil'ní. Dostál'lÍ/lll' od ní (I' ji­ LI.I·nLl. To je l110je zdkladnl krajilla, La 111,r pak ném kOlltaktu/leúskatelné) inforlllace () (use, f.il'í P{j ce!.l~ rok; má pro mě volno.l't, potrei>­ o ra:ení dljzi lUl (asové přimce, kauzalitě.

nOIl sal1zotu - .viroko daleko ce!.v den nikdo ­ Zdroveií mílll ale někdy nabídne ::ú:itek !Je;:­ ::lÍ/'Ol'eií obnovuje mou S/{/roll (/Zivěru, dt/vě­ časí - vědomí čistého Fe"Ll, I' ně//lŽ jl' i'.l:e pN­ I'ivost, víru. tol/ma; //Io:ncí bychom to lépe pochopili, lIIít

sevemí Itdlie je:dílll jeltě kafe/\' rok lUl mozek nikoli bindrnílll, ale analogol'.\'m I'es­ jare (l nll podzim do starého rybářskt;lw lIIě.\'­ mírem.

te(~ka CaO/'le. kde more prosak/lje do krajin)' Mystikové jel' popisují jako jasnu:Fil'é pro­ lagunallli. Uhjíždím je na kole, rákosí vedle zFel/í, vhled za hranice v.\:ech ntÍII! kdv pred­ orchidejí, do toho kukuFice; chodím podél stavitdn.jÍch kraji/l..

lIIore kiloz/letr\' po liduprázdné pláži. Mi'lké Jindy jSllle ~ase zasaf.eni dynamikoll krajin­ pohrdí je prohráté jako núruč - ::: kolllni'kdy 1I)'ch dějLi tak silně, že se mim :dlÍ. jako by ­ I'úlílll hOl)' na obzoru. A mdm vztah ta ké cllOm byli SCl/lli stvohtelem. Pak prhtá/lle

k dr.l'I1ěHí .I'e I 'c rské p Nrodi!: když jsem poprvé vážnost dljtllll drobll.VIIl, zdúnlii'ě nepalrnú//,

spathla dánské pobFeží, oprc/ l'du m ě bodlo a prestúvúme se bát jevr.! \·('sll/inl.vell ro:lIJl­ 11 srdce. rzi, 1'llíl1lfÍme je jako blízké. Jako .,. ncí/l/i sou­ KrdsnlÍ je obora v Ndměšl i /lad Oslal'o Ll. kde visející, jako na.fe.

jselll l'yrustala. Některá l1IíS/(l si i po letech Po dobně lidské srdce nelli .1'1'0/1 I'eliko.l'lí

I'ybal'íte LÍp ln(~ pFes n ě .. druh lIIech u, trávy ohraničeI/O (snad to l1e~ní moc pateticky!); jl'

I/a konkrétnílll lII ístě, paprsek světla nud vod­ živ.ÝII/ systémelll sytícím se \'zcíjell1l/ostí, neu­ ní hladil/OU, wini st ráně po de.\:ti - m(/Ié ter­ stále se uNcím kOll1ullikol'at, nesoudit - jel/

I/{' ž,abky n(/ cestě. V posledních letech se lě­ ]Jmstě b.vt.

.\:íi'ám l1a hentovské lesy LI Jihlav)' -- kOlii .i,'~dlll/ ~a rodi6; ~Ildm tall/ lIIalinová {/ hOIl ­

Kreslil Jafl SlekUk hovlÍ mfl'/a a pod jedním bukemj.l'ol.l Iml/l'he­

n i naši dva psi.

p lné. I ZVllky vod /li cí naše Renetickcí pcunN .listě jsoll da lší krajiny m ého (stejni5 jako i'a ­

!(cho ) srdce. 1lěkteré j iž zapom en uté, n(kte r(; dohře uloženy, odvoZl/jem e od niclt - jil1<' zvuky, pt'iro vllcí/Lí; osta tně Fei', napFíklad čes­ :aIÍl/l /lez.ndmé. Ale to nep{uli, přes to JSOll ­ C<erpdm : nich. CerlJ{í//l e i ~ nei'iděn élt o káfrazeologie, j e loho dobr.Í'11l dokladem . (pldy!' podobl/ě si be rem e energii z lidsk(llfO Podobně zvuky vět ru - pohyb trav na step i, .vum ot lislí v k o runách, vich,. na poloninác/z, SIJola'enslví). V té sou vislosti n ěkdy pO/H\'S­

Eva Vodičko vá na h Febe/lech hor, ticho sn ěhov);ch LÍdolí, hu­ lilii no Mongolsko, v dětst i'í se lili (a sto zdály

kol la vin - to všechno jsou krajiny n aší pa­ sny, j ak tl/m je:dim na koni. Někdy se /011/ u r­

OZ,l'lX"OU věkll l'1I.ěti. A jedinečl1 tÍ místa, ta konkrétní, klerú alě rozjedu - stejně jako p odivat se li li ka­

lIlysl p relélává lIIilujeme, pravděpodobně nljak korf'spOlulu­ /ladské Itory. rek)' a jezera.

a kNdly bije Na s i'ět 171'.\; 1'.\:ic17ni prichd:íllle .1' obrazem ar­

F prcíl'ě s obrazem archetypu. kde je t/l/a cltetypálnic/I krajill: vod, hor, tído li, a tak Vždyť nejvíc si //ložná pamatujem e právl krajin)' predstav, kte ré jsme spothli p h n(( ­ nopFíkll/d kdykoli zaltOl'í oheif, ullrane /lcís.

Je doba hleddl/í slouc/uín í p rvním pNběhúlIl - pohádkám, vy­ Plalllel/ vykreslí krajillY /la.iií lIlin lllosti - lIe­

A l'eslIlÍr

IJOp.wtell/('. CI pFece m agicky známé tl'(/J)'. I' rdl'ěllím, později pFi četb ě. A také krajiny, o kter\ích se flám zdá ve sn u, na.fí spoLečné A dokonce , i kdyf/lám IlON střec//{{ nad Itla­

slollí IIcho

I'OLl, :ažíváll/e 10 jako pt'e.l·n.\í zásah - do na­

pamčti (žijící vla slIlílll žil'otem, živené práFě naslouclld

šellO i'udol'ého stFedu. Oheií má pevné //Iísto predstavall1i), jsoLl naH//I dom o vem. ve všech .l'I'ělových m ytologiích, p ro II/of/l ost Kdy!. o někte rém lIIíSlě řekn eme, že je kraji­ ilO!/. Ilašeho s rdce, po dáváme tím také zpráv!/. transforll/l/ce energii, pro slih no v.>'clt za/ úl­

o tom, jak komun ikuj eme. Proč ta, a ne ji­ kzi.

Také \'Oda je dulditd. Od je1l11l.Í'ch, leltkÍ'ch lIá... ? Co právě v této krajině, místě, se do­ tklo konkrélní lidské bytosti, v čem se krajina potokl; af po si/nd štědrá more, divoké OCNí­

a ({ověk dopliíují? Vztah člo\l{~k[/ k mÍSlLlne­ I/y. A hluboké {emé tzlně, nehe::.peč/lé (/ tajll­

no

\

I

Nové milénium

\.

[

~1([~n'\lDnun®2:l

KRAJINA MÉHO SRDCE

17

Proč II

nás místy chřadne a odumírá borovice černá

Jaroslav Urban

Borovice černá (Pi/ws Iligra) je v ČR jednou z nejzn<1mčjších a nejhojněji pěstovaných ci­ zích dřevin . Vyniká ztepilým rlistem a velmi dlouhými tmavě zelenými jehlicemi, které je­ jí malebné koruně dodávají zvlá~lní chvosto­ vitou texturu. Vysoce je ceněna jako okrnsná dřevina v sndovnietví a krajinář-ství a své specifické (i když omezené) uplatnění nalez­ la také v lesních porostech, do nichž, byla vnášena hlavně v minulosti. V roce 2000 jsme na Brněnsku a některých dalších místech zjistili příznaky jejího po­ místného chřadnutí a odumírání, a to nejen ve výsadbách sídlištní, městské ajiné vysoké zelenI' ve volné krajině. ale řidčeji i v lese. N,íhlé onemocnění, projevující se zpomale­ ním až zastavením rlistu a prosycháním čClstí korun, příp. hynutím celých dřevin. postihlo hlavnč mladší borovice (ve věku clo dvaceti let) rostoucí solitérně i ve stejnorodých či smíšených skupinách s jinými jehličnany ne­ bo listnáči, K hynutí d"evin docházelo nej­ častěji již koncem jara II začátkem léta, Příčiny zhoršeného zdravotního stavu horo­ vice černé jsme v roce 2000 vyšetřovali hlav­ nI' v mladých až střednč starých výsadbách v brněnských městských částech Lesná. Čer­ ná Pole, Veveří a Žabovřesky, ve středně sta­ rých a starších výsadbách v Brnč-Koci{\Ilce ajinde, Rozšíření

a ekologické nároky

Borovice černá je morfologicky a fyziologic­ ky značně proměnlivý druh, Při rozenI' se vy­ skytuje v rozsáhlém nesouvislém (disjunkt­ ním) areálu, zahrnujícím západní č<'lsti severní Afriky, jižní a východní Evropu a Malou Asii. Vlivem geografické izolace (a tím i rlizných přírodních podmínek) se rozčlenila na nčkolik obtížně rozeznatelných poddruhů (geografických ras, variet), U nfls se od roku 1759 pčstuje v parkových a les­ ních kulturách borovice černú rakousk:1 (P, J/igra ssp. Iligra), její? severní hranice přiro­ zeného výskytu zasahuje do Dolního Ra­ kouska a Bukoviny, Tato borovice ~,e všech zeměpisných ras nejlépe snáší naše klimatic­ ké podmínky čl v umělých kulturúch.le pčsto­ vúna nejenom v celé střední Evropě, ale i v jižní Skandinávii. Ve své plivodní domovině roste hlavně na vápencových a hadcových podkladech, Na vysychavých štěrkovitých plidách a kameni­ tých stráních má často jen keřovitý vzrLlst, avšak na hlubších a úrodnčjších pLldách na výslunných svazích a núhorních rovinúch středohoří dorlist{1 výšky statných stromů.

Přísušek

- hlavní příčina poškození

Většina z nás má jistě v čerstvé paměti mi­

KOIlCOl'á část

požerkll slIloláka mlazi/lové/w borovice černé o prtlměm 2 cm (po odstranění kllry) /la

větvi

NesnClší vyšší vzdušnou vlhkost ani vlhká či mokrá stanoviště. Na světlo je značně n{troč­ ná, a proto se jí nejlépe daří na volnosti nebo v silně rozvolněných skupinách. Solitérní je­ dinci vytvářejí široce kuželovitou (ve stáří zploštčlou až deštníkovitou) korunu a rovný kmen, který dlouho zlistává obrostlý větvemi až k zemi. Zvláště pčkné koruny mají borovi­ ce rostoucí na mimořádně exponovaných skalnatých stanovištích, V příliš hustých vý­ sadMch trpí nedostatkem svčtla a kořenovou konkurencí, brzy ztnící spodní včtve, příp, chřadne a odumírá. Jinak je to dřevina dosti otužilá, neboť dobře snáší zimní a pozdní (nikoliv časné) mrazy a je odolná vliči imisím, Její vysoké dekora­ tivnosti se proto nejvíce využívá v městském a prlimyslovém prostředí, podél silnic, dálnic apod. I když má dosti mělký kořenový systém (bez lypického kúlového kořene), dobře vzdoruje silným včtrLlm, takže se hodí do větrolamů. Podobně jako naše domácí bo­ rovice lesní (PiJ/tis si/vestris) je poškozována zvěří, sněhem a námrazou a napadána četný­ mi houbami a hmyzem. Jako okrasnou dřevi­ nu ji lze u nfls vysazovat ve všech polohách od nížin až clo pahorkatin (příp. hor) o nad­ mořské výšce do 500 (800) metrů.

mořádně silné sucho, které na jaře roku 2[)()O postihlo převážnou část území naší repuhli­ ky. Kritický nedostatek srážek. podporovaný vysoce nadprliměrnými teplotami a výsušný­ mi větry. silně narušil vodní (a související ži­ vinovou) bilanci dřevin v době jejich rychlé­ ho rLlstu a tvorby asimilačních orgánL!. Z šetření vykonaného v předmětných vý,ad­ bách borovice černé vyplynulo , že hlavní pri­ mární příčinou jejich zhoršeného zdravotního stavu hyl právě akutní nedostatek fyziologic­ ky přístupné vody v piklI', tj, přísušek. To te­ dy znamená, že i tak k suchu tolerantní dřevi­ na, jako je borovice černá, mllže hýt v našem klimaticky i antropogenně odlišném prostředí silnými přísušky místy i vážně existenčně ohrožena, O náchylnosti borovice černé k poškození škodlivými vlivy přírodního a lidského pllVO­ du rozhoduji nejen její výše zmíněné vlast ­ nosti podmíněné geneti cky, ale i disp07ice získané vývojem včetně momentálního zdra­ votního stavu , Ke zvýšené citlivosti této ho­ rovice k nedostatku vláhy např, významně přispívá i tradiční zpLlsob pčstování sazenic v nelesních dřevmných školkách na hlubo­ kých a dohře živinami zásohených pÍlcLích, Ze školek se sazenice obvykle vyzvcdúvají ve 4 až 6 letech, kdy jsou sice již hodnč vzrostl é, ale zato "zchoulostivělé" a s poměr­ nI' slabč vyvinutým kořenovým systémem, Pak jsou obvykle vysazovány na stanovi~tě s antropogenními plidami, jejichž svrchní vrstvu tvoří úrodná humózní zemina. V kli­ maticky příznivých letech sazenice po pře­ chodné (obvykle 1- až 3-leté) přírlistové stagnaci. zpÍlsobené přesazením. vytvúřcjí bohaté koruny a dosti mělký a nepříliš hoha­ tý kořenový systém. Mladé výsadby (do sum cca 20 let) jsou proto k půdnímu vlúhovému deficitu nejcitlivčjší. Mladá borovice čern<Í na bohatých stanovištích snáší přísušky často kupodivu hÍlře nežli borovice lesní, jejímuž kořenovému systému v každém včku vévodí silný kůlový kořen, Ocl 15 (20) let až do !-i0 (100) let má borovice černá největší příri'lst a dlouhodohou adaptací k vnčjšímu prostředí nabývá i vyšší toleranci k anomúlnímu po č a­ sí.

Doprovodní

biotičtí škůdci

Na pozorovaném chřadnutí a hynutí borovice černé se hiotičtí šklidci (zejména houhy a hmyz) podíleli jen v malé míře. a to zej mé­ ~

18

PROČ U NÁS MÍSTY CHŘADNE A ODUMÍRÁ BOROVICE ČERNÁ _ _ _ _ _ _ _VrSfi'"\lDIlufi®ťl

''01(f~n~ Dll1lfi®~

na tím. že urychlovali zánik silně suchem stresovaných dřevin. O jejich výra7ně ~ekun­ dární (druhotné) povaze nejlépe svědčí sku­ tečnost, že část odumírajících a odumřelých horovic nehyla napadena žCtdným agresivním hiotickým škťklcem. Nejvýznamnější chorobou jehličí borovic je sypavj.;a bonwú, kterou pLlsobí hlavnč houba skulinatec horový (Lop//Odl'J"/l/iulI! pilloslri). Ve sledovaných výsadbách St' škodlivč vy­ sj.;ytovala jen zřídka (např. v Jedovnicích na Blanensj.;u). Na borovici černé a některých ji­ ných druzích horovie byla v roce 2000 na nč­ j.;olib lokalit,kh v ČR zjištčna karanténní sypavka Mycosp/werella pilli . Pomčrnč často (zhruha ve :!() %) se na urychleném hynutí oslabených bllrovic podílely j.;ořcl1ové hni 10­ hy, vyvolávané hlavně václavkou smrkovou (AJ"/l1illaria oSloyoe) a řidčeji kořenovníj.;cm vrstevnatým (Hl'lcrobasú/iol/ (/III/OSlI/!I). Plellvy rúzných vegetativních i generativních orgánů horovice černé (kořeny počínaje a šišbmi a ,emeny konče) se 7.iví četné dru­ hy hmyzu. K nejvýznamnějším biologickým skupinúm patří tzv . podkorní hmyz. jehož četní zástupci patří mezi typické sekund{trrlÍ škůdce . Ve zkoumaných výsadbách se pod­ korní druhy hmyzu vysj.;ytovaly skoro pravi­ delnč, a to zejména díky velmi hojnému dru­ hovému a početnímu zastoupení hrouk!"1 z čeledi kLlrClvcovitých (Sco/.\'Iidal') a nosat­ covitých (CurcuUol/idae). Nespornč nejhojnějším kúrovcem. zjištěným

skoro na všech lokalitách včetně Bystřičky na Vsetínsku (kromč Brna-Kociánky a Dešt­ ného v Orlických horách). byl lýkožrout lysý (Pityophlhorus g /abmllls). Tento u nús dosti hojný , ale málo známý kúrovec o délce 1,5 až 2,2 mill osídloval odumírající II čerstvč odumřelé koncové větévky o prLllnčru do I cm. V roce 2000 vytvořil UVČ Llplné genera­ ce včetnč sesterského pokolení. Podohně ja­ ko mnoho jiných druhů kůrovců mLlže při přemnožení přecházet i na zdravé dřeviny, a pak zejména na mladých jedincích škodit. Ve větvích, vrcholcích a tenkých kmíncích horovice černé v Brně-Lesné se hojně vyvíjel dosti známý lýkožrout dvojzubý (Pilyogl'l/e.l" liidelltalus). Pod tenkou kLlrou starších prosy­ chajících borovic v Brně-Kociúnce byl nale­ zen o něco menší lýkožrout čtyřzubý (P. quadridl'lIs). V odumírajících a odumřelých včtévkách a včtvích borovic v Brně-Lesné a Brně-Veveří se velmi hojně vyskytoval 1,8 až 2,8 mm dlouhý a velmi málo prozkouma­ ný lýkožrout P. bislridelllalus, který je od nás dosud znám pouze z Čech. Zajímavý je rovněž velmi hojný výskyt lýkožrouta P. Ire­ pal/oll/s ve spodních odumírajících a čerstvč odumřelých větévkách a větvích středně sta­ rých borovic v Brně-Černých Polích a v Br­ nč-Zabovřeskách. Pod tenkou kLII'ou borovice černé v Deštném v Orlických horách byl na­ lezen korohlod sm rkový (Cryp/w/us obil'lis). Je to lesnicky významný škůdce o délce I, I až 1.8 mm, žijící u nás hlavně na smrku.

Lan'a, kukla a brouk lýkožrouta lysého (l'ityo[Jhtl/Ortls g[abratus). V.iíec/lIIafota z archivu autora

SI/lolák mlazillový

(Pissode~'

ca.l'tallcu.v)

Ve všech výsadbúch borovice černé v Brně se velmi hojně vyskytoval křovák Magdo/i.l· nifa. Osídloval větévky, včtve a kmínky mla­ dých borovic II tenkokoré části korun starších borovic o prlllnčru 0,5 až 2.5 cm. O tomto 3,5 až 6,2 mm dlouhém a málo známém tep­ lomilném nosatci autor podrobnčji pojednává v časopise Lesnick{1 práce Č . II z roku 1998. Výčet významnčjšíeh podkorníeh šklldcll bo­ rovice černé je nutno doplnit o známého 5 al 7 mm dlouhého smoláka mlazinového (Pi.\"­ sodes COS/(IlIells) . Jeho larvy se vyvíjely v bazálních částech kmínků II přilehlých vět­ vích chřadnoucích borovic o prllmčru 0,8 <17 6 cm v Brnč-Lesné a Brnč-Veveří. Škodlivému vlivu bioticj.;ých škúdcú lze předcházet spr,lvným zaklúdánÍm a soustav­ nou pěstební péčí o dobrý zdravotní stav vý­ sadeb (včetně jejich zálivky). Napadené borovice je nutno včas (do doby výletu do­ spčlcil) odstr<Jnit a bez prodlení nejlépe spálit nebo aS<Jnovat chemicky. Je potěšitelné , I.e organizace pečující o zeleň ve mčstč Brnč chřadnouCÍ borovice na včtšině llIíst v roce 2000 průběžnč vyhledávaly a likvidovaly .

•

Prof. RNDr. Ing. Jaroslav Urban, CSc. - Ústav ochrany lesll a myslivosti MZLU. Brno

\){[9n«]DDufi®~

PROČ U NÁS MÍSTY CHŘADNE A ODUMÍRÁ BOROVICE ČERNÁ

19

Náš rozhovor Zdeněk Ševčík - ekologický zemědělec

roku 2000

/lallc."lI ě I/árotněj.fí,

pro{ moji ekologic'lí ze­ tak mdlo peněz. Ti. co použivaji che­ mii v hospodcdení. moji sice .SIla:li práci, ale ... Účell1í a zdaiíovací obdobi ekonomie je :pravidlajeden rok, kdežto LÍc~elní (j zdaiíova­ cí ohdobí ekologie je I/ěkolik generací. Po hradiHské pnimyslovce jsem odeJelI/a VUT do Brna. Tam jsem studoval elektroenergeti­ ku. II/ědělci

Napadlo Vás v té

době,

že hudete nakonec

ovocnářem?

Ovocllanna mě v:dy lákala, byla pro mne i odreagovánim - neměl jselll k /lí /likdy daleko. Mlij otec toti: "ysadil během 5volll heklary a hektary sadli. Kdyžjselllměl po slátnicích posled/lí Ilrázdlli/l)', otec lili uka::,ol'al, jak se stmlllY střihají. Strolllmli';.e­ tl' strihem .. zakrpatět" a nikdy Z něj nic ne­ bude, ne/Jo naopak IlO o.velNte lak, že ::. něj ,'.\')'()sle pěknv strolll. Je to taková tvoFite/skd prLÍce, která /lavic uklhl1luje a má rád. Člo­ ,/crk tenlo řád bud' poz/lá o ::.ařidí se podle ni!). nebo nemá žád/l é v.Í'sleclky. koníčkem

NejlepH ekologický I/ěk Šellč,k

.1'

zemědělec

ocel/ěním .

rokli 2000 Zde­ Foln Věra PO.l'fI{~ihknvá

Již od roku 1992 získúvj náš nejlepší ekolo­ gický zemčdělec jako ocenční Baľt~kt'lv zlatý hrnec - putovní pohár Nadace rytíře Františ­ ka Horského . Pan Richaru Barták. nestor ekologického zemědčlst ví v Ceské republice , vysvčtluje: .. Pohár je I'lastnl hrnec 11(/ sádlo.

Ka:d.\' : I/ositelti ocellěni pak má lIa poháru Sl'Oll jmeIlOl'ku. A :Iaľáky \' hrnci ? To je se­ dm S('t /Iodesdt dVl/cetikorull čerstl'é m[hy ­ jsoll tedr ji'.\'tě ~latl;." Od letošního rok u je hrnce nejen Bartákt'lv, ale i .,probiácký" , ne­ ho( prostředky Nadace rytíře Františka Hor­ ského se ztenčily natolik. 'l.e by tradice musc­ la být ukončena. Organizace se proto ujal svaz PRO-BIO. Za loňský rok získal ocenční Zdenčk Ševčík. který si hčhem oslav našel j chvíli času, aby nám poskytl krátký rozho­ vor.

Kam jste chodil do školy a co jste studo­ val? Mile 1'1' Xkole lIejvíci' l){Ivi/a /y:ik{/ a chemie. Dostaljsell! se Ila prlill!yslol'kll do Uherské­ ho HrodLftf, dok(J/lce hl': :koll.vek. protože jS('/I1 hI'l'{/l na chi'michch olwllpiddách do desd/(:IIO mista. Chemii múm tedy rád. ale Illr:i 111111'. :e (Ylol'ěk [llkoF\'chIO l'(fd ,'yu';.il'(Í k tO//IIl. (lhy si uleh{ol'{/I práci lIa úkor ji­ IlJ'ch. V:e/y jsem ph·mÍ'.vlel /lad lim. prol" je ekologickr' hospodatl'lIi proděle{,urjši. Ji­

20

Pracoval jste několik let v podniku v Boj­ kovicích. Kdy a jak se zrodilo rozhodnutí ze zaměstnání odejít? Po převratu mě soukromé hospodaření hod­ I/l táhlo. Cítil jsem, :e I::.e /wspodaFiI i be: chelllie. rodilo se tehdy PRO-BIO. První ill­ járll1ace o allemotiv/lím :ptisobu hospodařc­ nij.\·em :ískal v devělaosmdesálélllnebo I' de­ vadesátém roce v Technickém maga::.inu. O něco podoliného se pokoušel /la státním statku ve Starém HrozellkOl'ě Milan Drgáč, kterv byl na lehdejJi dobu velmi rellolučni. V devadesálém prvním roku jsme pak vxieli s /Iluzikallty do Holal/dska. Tam jsem poprl'é "idě/ obchody se zdravou I·.ýživou, soukro­ mOli koz i farmu a mnohé dalH. Cltil jsem rOl'llěž, jak si fam/lích sedlá/"Li váži. V roce 1993 p řijeli lIěkteN holallt!.vlí ~emědělci /10 l/á l'úěl'U e/o České republiky a jede/1 Z nich se II nás divi!, procY jsem ješt ě nezutal ekolo­ gicky soukromě hospodařit . Říkal mi, že diky Chráněné krajinné oblusti l1ílé KW1JC/ty zde J/lám ideální podmínky. Hodllě jsem pl'emý.r­ lel, jak ovoce zpracol'LÍI'a/ - jestli SlIšit nebo dělat marlllelády ti pálil kotalku. Nakonec se uká:alo, že sušeni ovoce /JlIde teclllwlogicky Ilejl'nichodnljší, nejjedll odllšší i dmíově Ilej­ pN:/livěj.í:i. V roce /994 vyhlásilo minister­ stvo ~emědě[slví posledlli velkorysé dotace. Bylo m; jasllé: bud' vzit pe/llze a jít Ilyllí do toho lIap[no, nebo již lIikdy. V tetcr rokli 1994 jsem se rozhodl a odešel z práce. Dokonce jsem se lI1usel vyplatit, protože jsem byl pod­ I/ikol'.\' stipe/ldista.

NÁŠ ROZHOVOR _ _ _ _ _ _ _ __

_ _ _ _ _ __

Kreslil Jali StekL[k

,Jaké hyly začátky? Na :ačlÍtkll jsem Mdal o stavelmí !Jol'olelll /10 stC/vlm I/ové Ime/ovy pro .wšámll a ° dota('i'. Radil jsem se rol'l1l:, jak všechI/O dobrl' .l'flO­ čitat a l/apldllOl'at. Po prvllí se:rJnl lili I/Odl/cr pOJllohl "ájeJII o suJellé ovoce ze strall.\' 111'1:­ nil'l'Ii, spíše 2(' vzdáleného okolí. Ríkal j.l'elll sl, že 10 SI/ad Ilebude wk lpatl/l. Pakj.H'1II :;a­ ča l jezditlla jarmarky - PrallCl. 111'110, Ostra­ va... V .I'OU(Yas/losti mállle l1aolwk Ilrohh'm vyproduk(lI'at víc. Závčrem

pogratulujme k ocenční a poděkuj­ me panu Ševčíkovi, celé jehll rodinč. pří7lliv­ cllm j spolupracov níkům za och'euenou pr~lci a lásku k přírodč : Věra

PospÍšilíková

Držitelé ceny v jednotlivých letech : 1992 - Růžena Rebrošová z Osvčtiman 1993 - František Špatný z Bílska u Vodňall 1994 -Ing. Petr Weldenthaler z Lučního údolí v Machové na Zlínsku 1995 - Jaroslav Netík ze Spáleništč u Do­ brušky 1996 - Ing. Martin Hutař ze StJrého Mčsta pod Sněžníkem 1997 -I ng. Miloš Knápek z Horních Ileřma­ nic J998 - František Březík z Kostelce II Zl íllil 1999 - Ing. Tomáš Křiš(an z Miloliček II Humpolce 2000 -Ing. Zdeněk Ševčík z Pitína

_ _ _ _ _ _ ~'(f~n«jDIlufi~~

Galerie

Petr Baran Petr Francán

Petr Baran (1943). si zaslouži spíše označení výtvarník. ne/.li složitě rULvažovat. kter<Í z jeho činností nese v sohě hlavní tVlhčí n:l­ hoj. Je to člověk plný neklidu a energie, kter:í jej přenáší přes veškeré překážky, jež se mu mohou postavil do cesty. "Jsem na lO zvy­ klý," ciluje výrok Mina Tanaky. jeslliže se jej zeptáte, jak je možné, že mu tvůrčí život staví do cesty spoustu nečekaných momcnlll, díky nimž jsou věci, na nichž se podní. nemi­ losrdně přetv{Jřeny, trpce dozrávají. ale nako­ nec témčř hcz výjimky vedou ke zdárnému cíli. Člověka mimoděk napadá myšlenka Gu ­ stava Meyrinka: Kdo chce, mllže. A skulečně LOmu tak je. Petr Baran se narodil a žije v Brně. Od roku 1963 se věnuje ľotografii (od 1968 první vý­ stavy), ale také malbě a keramice. Je pru něj 7.ivotní otázkou "vyjádřit se" a prostředky. jež za tímto [Ičelem volí. jsou skutečně "pou­ 7e" prostředníkem, který nám umožňuje sle­ dovat Baranovo lIsilí. Z mnuha možných cest v ohlasti fotografie si zvolil neomylně jednu z nejobtížnčjších a nejvýtvarnějších: roto­ montáž. B ;Iranovou special izací jsou přede­ vším plátna velkých rozměrll. na klení skl
nu fotografl! je totiž Baranův způsob promí­ tání ni!kolika negativů na jeden rotopapir po­ měrně obtížné i jen pochopit. a to ještě ne­ mluvíme o skládání jednotlivých archů v souhrnné celky o rozměrech 2x4 metry. Takový obraz si nemůže te namalovat, naplá­ novat ani vymyslet. Musíte jej prostě vidět a být jím obtěžováni tak dlouho, až jej nemů­ žetc nevyjádřit. A osobně se domnívám, že právě v tom leží těžiště a hnací síla Baranova díla. Mezi výtvarnými fotografy se v druhé polo­ vině 20. století vytvořilo jakési území "niko­ ho", kam spadala všechna díla, jež bylo vel­ mi obtížné zařadit do nějaké kategorie. Baranovy fotografie se mczi ně řadily jaksi a priOl·i. Nejen technickými postupy, ale i volbou tematiky, jež nebyla prorežimní. Ja­ kékoliv otázky týkající se sociálního doku­ mentu či duchovní oblasti, jimiž je Baranovo dílo prostoupeno, byly vnímány jako "nepat­ řičné", a jako s ta kovým s ním bylo také za­ cházeno. Jisté je, že pouze nemožností vyce­ stovat za státní hranice sc z Petra Barana nestal v osmdesátých letech mezinárodně uzná vaný výtvarník. Fotomontáže totiž plno­ hodnotně využívalo jen velmi mMo rotogra­ flt, a to i ve světovém kontextu. Jelikož je v současné době velmi snadné vy­ tvúřet nejrllznější vizuální montáže na obra­ zovkách našich počítačll, moment zázračnos­ ti se obecně z techniky fotomontáže vytrácí. V nastávající devalvaci výtvarných hodnot i Petr Baran tento ZPll sob vyjádřcní opouští a stá le více tíh ne ke kameramanské a režisér­ ské prác i. Od začútku 90. let si k fotoaparMlIm přibral i videokame ru a oba tyto "nástroje" vyuč uje

Petr lJllralllJři práci. Foto Petr Fra/lcá/l od roku 1991 na Divadelní fakultě JAMU . Jeho autorské filmy, jichž natočil více ne;; padesát, mají několik charakteristických ry­ Sll:

Jasně rozpoznatel né oko rotograra. které na

každém políčku videopásu zachycuje svéhyt­ nou fotograľii. Scénické posloupnosti pak vytváří dojem promyšleně komponované vý­ stavy jednotlivých ohrazlI, jež v kontextu předcházejících a následných obrazll asociují nové skutečnosti. Velký c1llraz na výbčr akustické složky. Je často opomíjenou skutečností, že kvalita zvu­ ku určujc celkové vyznění kvality filmu. Technicky ncdokona lé 7.áběry je možné ak ­ ceptovat, například při extrémních exteriéro­ vých podmínkách , ovšem zvuk musí být vždy dohrý. Petr Baran využíV<Í nahrávck klasické hudby a na textech spolurracuje se studenty herectví JAMU, třebaže nejčastčji můžeme při komentářích slyšet sametov)' hlas brněnského herce Františka Derllera. Ale především je to autorllv zájem o 7pmco­ v,1vané téma, tedy l3aranova osobní investi ­ ce. Žádný scénář jej nedokáže spoutat do té míry, aby sám nepřetvářel jednotlivé scény v zájmu celku. Kclo má možnost sledovat Petra Barana při práci, nemůže se zhavit do­ jmu, že prúvě natáčeným ťilmem roste i padá celá jeho existence. S dravčím instinktem sleduje neviditelnou stopu, dokucl si ncnÍ ji­ stý, že "kořist hyla uštvána". Zmiiíovaný ka­ meramanllv postoj je patrný jak při natáčení cestopisů či ekologicky laděných projektll, tak při dokumentcch výtvarnč nebo duchov­ ně zamčřených.

Zatímco s rostoucím věkem autorská invence

a tVll rčí energie většinou pomalu dohasíná ,

Petr Baran dozrává jak libý nápoj. jemuž čas

přidává na chuti, ale na sílc nic neubír{1.

Mezi záJmy Petra Baralltl patří rm'lIěž Ilatáče­ Il í cestopis/i či ekologicky laděl/.ých proJekt/i. Foto Petr Frallcá/I

WU~rruDll1lfi®~

GALERIE

21

Přírodní parky Chřiby

Jaroslav Hrabec

Pokaždé. když se vracím "ze svčta-- do Uher­ sl.:ého Hradištč ve smčru od Brna. je pro IT1ne zlomovým bodem, hly si říUm. le Jsem opět doma , prújezd Chřiby a zejména pak domi­ nanta hradu Buchlova a kapll! svaté l3arbory na vrchu Modla. U n<Ís se jim říká Buchlov­ ské kopce a nejkr{lsnl:jší jsou na podzim, kdy ž listí rozsáhlých bučin zhnědne , pnkryje povrch lesní plldy a zapadající slunce jl! zbar­ ví lehce do červena. To pak kopce vypadaj í jal.:o mčdčnými pláty čl!rstvl: pokryté kostelní búnč.

Kdy ž pak Cbřiby pruch~'lzím, vyhavuje se mi, jak to asi vypadalo, když na přelomu třetihor a čtvrtohor vznikaly vyzvednutím dna druho­ horníbo a třetihorního moře . Str-ídajíci se vrstvy jílů, slínů, pískovců a slepencll. kdysi usaLcnin na dnech moří, jsou toho dlikazem. Následnou dobu zvčtrúvání a eroze ve čt vrto­ horúch pak připomínají osamčlCI skaliska z odoln čjších pískovcll a sil!pencll (Kozel, Kazatl!ln,l, Buchlovský kámen, Komínky, BřestecU a Karlova skála atd.) i lIv. skalní sruby, svislé a převislé skalní stčny n" přík­ řejších svazích.

Osídlování zdejŠÍ krajiny Mírné podnebí, rozsáhlé lesy, hojnost zvčře a úrodné půdy spolu s dostatkelll vody byly určující faktory i pro osidlování zdejší kraji­ ny. Okrajové části Chřibll osidl()valy lovec­ ké skupiny společnč s Pomoravím již poč~ít­

kem mladšího paleolitu přl!d 30--40 tisíci le­ ty . Velká koncentrace nalezišť z této doby při východním okraji Chřibll dokládá budo­ vání loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem do údolní nivy Moravy, umožňujících sledovat tah zvěře . Zejména oblast Napajedelské brány , zúženi­ ny usmčrňující pohyb velkých stád zvěře , byla výhodnou pro budování loveckých síd­ lišť. Z tohoto období pochází také kosterní nálezy typických představitelů lesostepní fauny (mamut, nosorožce srstnatý, pratur a pod.). N~ísledná období, kdy tudy vedla prnstará j"ntarová stezka od Baltu k Jaderskému moři , dok ládají pozlistatky řady hradisek, z nichž nejvčtší bylo na Holém kopci. Hradisko u Roštína střežilo pak stezku solnou, vedoucí ze Solné komory v dnešním Rakousku a na­ pojující se na jantarovou stezku v Kromčříži. Po příchodu Slovanů vzniklo v Pomoraví velké hospodclřské, církevní, vojenské a správní středisko Velké Moravy, jehož exi­ stence zasahovala až do Chřihli, jak dokládají nCllezy u Modré, a na hoře sv. Klimenta. I ná­ sledmí období zde zanechala řadu význam­ ných dokladli a památek , např. hrad Buchlov , zříceni ny hradli Cimburk a Střílky, klášter Velehrad, zámky Buchlovice, Koryčany , Střílky, Cetechovice, Zdounky nebo barokní hřbitov ve Slřílkách. Nedávnou minulost při­ pomínají památriíky občtí a rragédií 2. sVčto­ vé v,ílky (Bunč, Salaš).

Břesfecká skála s reliktU/III horelll. Foto Jaro­ slav Hrabec

Přírodní

parky

Příznačný

je pak v současnosti pro Chřihy název cclého tohoto seriálu, neboť na jejich území se nachá/.ejí tn přírodní parky vyme­ zené hranicemi okresll Kromčříž, Uh. Hra­ diště a Zlín. Pouze zbývající Č<1St v okrese Hodonín na případné vyhl:\šení čeká. Již v roce 1978 byly Chřiby vytypovány, v rám­ ci tehdejšího Jihomoravského kraje, na vy­ hlášení jako klidová oblast. Poté prohíhala řada přípravných krokli a jednání, zpracov,í­ na byla urbanistická studie velkého územní­ ho celku a v roce 1989 a 1990 probčhly koor­ dinační schi'tzky orgClIlll ochrany přírody a (Izemního plánov{1I1í všech okresll, n~l Je­ jichž území Chřihy leží. Ke společnému vy­ hlášení klidové oblasti však nedošlo. S vou část ChřiblI pak za klidovou oblast vyhl,ísil kroměřížský okresní úřad v dubnu 19l) I a v prosinci 1996 ji přehlásil podle nového zákonJ () och ranč přírody za přírodní pilrk . V roce 1993 uherskohradišťský okresní Mad vyhlásil č,íst Chřibů - Stříbrnické paseky La přírodní park a v dubnu 2000 vyhlásil celou uherskohrndišťskou část Chřibll. Stříbrnické

paseky jako přírodní park zrušil a včlenil je do vlastních Chřibll. V prosinci téhož roku pak vyhhísil svou část Chřihli La přírodní park i zlínský okresní (Iřad. KľOl1lěřížsk<Í č;bt ~

Přírodll/ park

22

ChNby. Kreslil J iN JJarčík

PŘÍRODNÍPARKY ____________________________________________~u~~mm®~

výmčru () 790 ha, uherskohradišťsk,j 14500 ha a zlínská I 735 ha. Celkov;1 výmě­ ra přírodních parkll tak je 26 025 ha.

má

Geologické podmínky Chřihy

jsou vrchovina o celkové

33 500 ha, náležící k

výměře

Středomoravským

Kar­ patllm. Nejvyšším bodem je Brdo 587 111 n. m. Geologicky jsou Chřiby kerná vrchovina , tvořemí jílovci. pískovci a slepenci račanské Jednotky magurského tlyše s hlubokými íldo­ lími a úzkými rozvodním i hřhety a četnými vypreparovanými skalními útvary . Klimaticky n,íJeží Chři by k mírnč teplé ob­ lasti s dlouhým, mírně vlhkým létem a mír­ nou zimou, pouze ve vrcholové části poně­ kud vlhčí a chladnější. Prllměrná roční teplota se pohybuje kolem 8,5 oe, roční sr,íž­ kový prllmčr kolem 650 mm. Území ChřihlI je v severní části odvodňová­ no do řeky Moravy říčkou Kotojedkou a její­ mi pravostrannými přítoky. ve východní a ji­ hovýchodní části pravostrannými přítoky Moravy , v jižní a západní části Litavkou a Kyjovkou s jejími levostrannými přítoky do řeky Dyje. V přírodním parku jsou pře­ hradní nádrže Koryčany (vodárensk[I), Sovín (Smraďavka) a l3řezina u Osvětim a n (rekre­ ační a závlahové) i řada drobných ryhníčkll a tltní. Fytogeograficky náleží území do Karpatské­ ho mezofytika, fytogeografického okresu 77c - Střec1omoravské Karpaty - Chřiby. Chráněná

V

území a vegetace

přírodním

chráněných

parku je vyhlášeno dvanúc\ ílzemí. Přírodní rezervace Holý

Kopec. Stará Hráz, Záskalí a přírodní památ­ ky Barborka, Drážov, Kamenec, Kazatelna, Komínky, Kozel, Máchova dolina, Budačina a Smutný žleb. Podle mapy potenciální přirozené vegetace ČR patří území k ostřicové bučině (Carici pi­ losae-Fagelllm), obvody pak ke karpatské ostřicové dubohabřině

(Carici pi/osae-carpi­ /letulIl) . Současná skladba lesních typll pak ohsahuje typické bučiny (FagetulIl typiCl/l/l) ,

bukové doubravy (Fageto-Quercctlllll), kyse­ lé duhové bučiny (Fagetul/l qllercil1ll1l1) a du­ hové bučiny (Querceta-Fagctum). Chm'akte­ ristickými dřevinami jsou buk lesní, dub zimní, habr obecný, lípa srdčitá. Na extrém­ ních stanovištích (Skály pod Barborkou, Břestecká skalka) jsou zbytky reliktních bo­ rll. Menší výměry hyly přeměněny na slnrko­ vé neho borové monokultury, převažuje však

pllvodní dřevinná skladba.

V podrostu roste svída krvavá, krušina olšo­

vá, ptačí zoh. V bylinném patře pak strdivka jednokvětá, ostřiL:e chlupatá, bika hajní, hvězdnatee čemeřicovitý, mařinka vonná, pryšcc mandloňovi t ý, jestřábník lesní, zběho­ vec plazivý, kyčelnicc cibulkonosná, lecha jarní, okrotice hílá, mečol istú a červená, hlístník hnízdák, kruštík širolistý. polabský, modrofialový , lýkovec jedovatý, lilie zlato­ hlavá aj. 2ivočišná říše

Z živočichl! se vyskytují obojživelníci čolek horský , mlok skvrnitý, kuňka žlutobřichá. ro­ pucha ohecná, skokan hnědý, z plazll ještěrka obecná. užovka ohojková a hladká. V Chři­ bech hylo zaznamenúno více než sto padesát druhl! ptflků. Hnízdí zde např. datel černý, ho­

Kreslil.la/l Stek[[k

lub doupňák, čáp černý. krkavce velký. včelo­ jed lesní, krutihlav ohecný. Z hlodavcLl se vy­ skytuje plšík lískový, plch velký, veverka obecná, z hmyzožravclI rejsci a ježek východ­ ní. ze šelem liška obecná, jezevec lesní, kuna lesní i skalní, lasice kolčava i hranostaj. Velcí savci jsou zastoupeni jelenem, srncem. divo­ kým prasetem a uměle vysazeným daiíkem.

Turistická lákadla Chřiby

jsou atraktivním turistickým územím s hustou sítí turistických pěších i cyklistic­ kých tras. Nachází se zde i čtyři naučné stez­ ky - Spáčilova z Kostelan na Bunč, Boří u Divok a dvě tl obce Modrá (Modřansko, Flóra a rauna Chřibll). U ohce Modrá je také řada zajímavých aktivit, např. obnova rybní­ kll, zbudov,íní repliky kostelíku sv. Jana z ohdobí 8.-9. století, výzkum Krúlova stolu - kamenného bloku s keltskými runami. snad obětiště či starověkého kalendM-c a pod. I když přírodovědnč jsou Chřiby ve stínu atraktivnějších Bílých Karpat či Beskyd. za­ slouží si pozornost a podrobnější výzkum, který jistě ocení hodnotu tohoto llzemí.

•

Pa/lorama Bllchlova s Rarborkoll. Foto Jaro­ slav Hrabec

W(J~Jl'UDTI1Jfi®2:!l

PŘÍRODNÍ PARKY

23

Zajímavosti z přírody

Jasoň červenooký

lze říci, že se chyhy našich do jisté míry napravit díky úspčšné reintrodukci jasonč červe nookého zpět na lokalitu Kotouče - přesněji na vý­ chodní těžbou nezasaženou str:1nu Kotouče. Tato reintrod ukce trvala devčt let (1986-1995) a po překonání mnoha úskalí se ji podařilo uskutečnit díky ZO ČSOP Stram­ berk pod vedením pana Jana Lukáška. Ús­ pěšnost reintrodukce je dokladem nutnosti komplexního přístupu při ochraně biodiver/i­ ty. Závisela na znalosti biologie, etologie a ekologie daného druhu; vhodnosti i přípra­ vě lokal ity a biotopu pro provedení reintrn­ dukee; volbě množství a výbčru chovného materi,ílu i způsobu jeho chovu . Díky i zde přítomnému mravnímu selhání a pravděpo­ dobnč i díky neznalosti problematiky se uk<í­ zalo být nezbytné i zajištění zvýšené ochrany celé lokality, protože celý proces komplikll­ valo odcizování motýlů pytlúky a všudypří­ tomné vandalství. Spolu se Z<Íměrným z,tl es­ i'íováním shledali aktéři reintrodukce takovéto jednání hlavním negativním antro­ pogenním faktorem pro uvedený druh. Za nc­ gati vní je považováno i zarlIstánÍ biotoplt ná­ letovým i dřevinami a plevelnou vegetací, což ovšem já osobně vidím jako jistou známku sukcesního vývoje biotopu a nejsem si jista, zda je dobré tomuto přirozenému procesu umč l e hr(jn il. Y současné době vše nasvčdčuje tomu , Le došlo k úplnému splynutí motýla a jeho míst­ ní biocenózy. Areál rein trodukce se postupnč rozšířil a v roce J 994 byl rozdělen na tři lo­ ka li ty - Kotouč, Zámecký vrch a Kamel1;ír­ ka. Zároveň došlo i k roz~ířellí motýla v nreú­ lu Skalek. Za jedinou m07nost, jak zachoval nynější populaci jasoně je považována akti v­ ní ochrana celých biotopú - pravidelně pro­ váděn;'í ochrana a udržování uvedených pod­ mínek. Otázkou zůstává, zda jde o ochran u dostatečnou. Z v láště dnes, v období projed­ návání obnovení těžby vysokojakostního V1I­ pence a výstavby nové a moderní cemelll:ír­ ny v areá!"L1 Kotouče. Dle mého názoru t.de nepostačí jen aktivní ochrana, nezbytný hude i proces ekologické osvěty a výchovy a za­ bezpečení informovanosti místní vcl'ejnosti spolu s jejím zapojením do procesu rozhodo­ vání o "opakování historie". Podstatnou Lllo­ hu by zde měly sehrát jak místní neziskové organizace, tak především místní správa. Ne­ bo necháme opět naše potomky, aby napra­ vovali chyby svých předkLI? Y

současné době

předkCt podařilo

Y posledních letech patří mezi mé oblíbence z ži vočišné říše jasoň červenooký (Pamossi­ ({S of!o/lo Latrcille). Bílý motýl s kontrastní­ mi černč lemovanými červenými puntíky, který je v současné době neodmyslitelně spjat s místem mého rodiště - Novojičín­ skem. Múj vztah k němu má tedy především emociomílní charakter, ovšem v poslední do­ bě 7ačíná nabývat i odhorného dlll. Apollo je tOliž ohroženým druhelll ži vočicha , který se plrvodně v ČR vyskytoval na devíti mís­ tech , avšak na přelolllu 19. a 20. století došlo k jeho úplnému vyhynutí. Zpět se jej podaři ­ lo vrCltit a zachoval právě .ien na Novojičín­

sku, konkrétně v přírodní rezervaci Podhes­

kydí na lokalitě Kotouče a Skalek.

Apollo žil již v období třetihor a pravděpo­

dobně pochází z Tibetu a Mongolska, odkud

se později rozšířil po celé jižní části Asie

a Evropy. Byl vázán na studené stepní ohlas­

ti , a proto pro něj postupné oteplování klima­

tu a I'llz~iřov;'íní lesa znamenalo ro7.p:ld jeho

pLlvodního teritoria na st(jle menší izolované biotopy, v nichž přežívaly jeho živné a hosti­ telské rostliny. Dnes p:lIří jasoň červenooký mezi evropské prvky zvířeny a je typickým úlstupcem fauny horských a podhorských oblastí - od Pyrenejí přes Alpy, Karpaty, Balkún, jižní oblasti severských států :IŽ po K;lVkaz.

Životní cyklus jasoně červenookého je vázún

na biotopy, které zabraňují vytvoření z,ívě­

rečného sukcesního stádia lesa, tj. na kopco­

vitý terén s květnatými loukami a svahy se

sut'ovými kužely. Jsou zde optimální pod­

mínky pro rozvoj živných a hostitelských

rostlin motýla a jeho housenky i podmínky

pro stadium kukly. Mezi živné rostliny hou­

senek patří rozchodníky (ve Štramherku 7e­

jména rozchodník bílý), netřesky a lomiká­

men - jejich listy. Pro kladení vajíček je

optimCllní opět rozchodník bílý, SUCh;1 stébla

rostlin a stonky rLlzných bylin a částečně

i kameny. Hostitelskými rostlinami motýlů

jsou hodláky, pcháče, dobromysl a ve Štram­

berku pravděpodobně určité druhy hlaváčLI ­ jejich květy. Kuklení pak probíhá v substrá­

tu, ve skalních skulinách, škvírách mezi ka­

meny a v rostlinném materiúlu. Y čem především tkví nebezpečí pro zacho­ vání tohoto druhu? Poučit se lze opět z histo­ rie. Limitujícím faktorem jeho výskytu se ukázaly hýt zejména tři I'aktory antropogen­ ního ráZLI: změny klimatických podmínek vii vem z:1vedení těžby vápence, změny přiro­ zených ekologických podmínek vyvolaných

24

Jasoií čen1ellooký je typickým zástupcem fau­ "Y horských a podhor~'kých oblastí. Kresba z archivu redakce

zalesňováním a odchyt motýlú. Odchyt tohoto druhu motýl:! se stal velmi vý­ hodným pro obohacení soukromých sbírek i vlastní kapsy. Na tržišti bylo možno spatř i t i prodejce, který zde za účelem přímého pro­ deje donesl i pLll koše těchto motýlli (vzpo­ mínka L. Hudečka z roku 1933). Na klimatických podmínkách je jasoň červe­ nooký velice závislý. Závisí n:1 nich jak hos­ titelské a živné rostliny, tak i téměř celý ži­ votní cyklus motýlů. Už samotné líhnutí mltž:e být zpomaleno zimou a deštěm a nao­ pak zrychleno zvýšenou teplotou a délkou slunečního osvitu. Teplota vzduchu je limi tu ­ jícím I'aktorem pro aktivitu housenek a jej ich přijímání potravy a spolu s vlivem nadmoř­ ské výšky múže mít vliv i na vývoj motýla v kukle. Teplota lokality a intenzita jejího slunečního osvětlení m,í také vliv na aktivitu dospělého jedince. Je známo, že klima určité­ ho biotopu je utvářeno biotopem samotným . Proto jakmil e dojde k narušení j edné z jeho složek, nastává řetězová reakce změn, jimž sice díky včasnému rozpoznání příč i n a s notnou dávkou v ůle můžeme zabrán it, ale jak jsme se mohl i nejednou přesvědčit, málo­ kdy k tomu dojde. Tak se stalo i ve Štram­ berku, kde bylo v minulosti vyhynutí motýla zapříčiněno zvyšováním těžby vápence v lo­ mu na Skalkách a od roku 1881 i na jižní stranč hory Kotouč. Pos lední tečkou bylo ro­ ku 1912 zřízení moderní cementárny Kotouč Štramberk, jejímž znakem se později stal pa­ radoxně právě obr,ízek jasoně červenookého. Celý proces těžby vápence a výroby cementu zapříčinil nárůst prašnosti a společně s vý­ sadbou lesa zpCtsobující zarLlstání biotopu ve­ dl ke zničení živných rostlin a přirozených stanovišť motýla, což vedlo na přelomu 20. a 30. let 20. století k jeho Llplnému vyhynutí.

Radka Chalúpková

ZAJÍMAVOSTI Z PŘÍRODY _ _ _ _ __ _ __ _ _ _ _ __ _ _ _ _~'([~n"UDIlun®~

~7L1- V(V~MjJF

{~~ Pece, ve kterých se

nepeče

Pískovcové skalní oblasti v severních a severo­ východních Čechách jsou proslulé čelnými pří ­ rodními a archeologickými zajímavostmi. Ně­ které lze spatřit při turi sti cky zna č ených cestách, jiné jsou skryté v odlehlých a místy jen obtížnč dostupných partiích. K pozoruhodnostem CHKO Český rúj a blízké­ ho okolí patří nevelké jeskyně tvaru kukaňovi ­ tých výklenků. převisů a dutin ve skalních slě­ núch. Některé listí malými otvory. za kterými se d o vnilř poněkud rozšiřují. Mnohé tak našim předkům asi připomínaly pece na pečení chleba a dosud se jim prolO říká "pece". V pískovcích se tyto jeskynní útvary netvoří pouze krasovými procesy, jakými vzn ikají podzemní prostory ve vápencích, a prolo postrádají i plisobivou kráp­ níkovou výzdohu. Obvykle jde o výsledek slo­ žitých procesLI výběrového zvětrúvání a odnosu ménč odolných vrstevních poloh v pískovcích. Opravdovým unikátem me7i nimi je prliločná jeskyně Bartošova pec, vzniklá činností pod­ zemního pOlllčku , vyvěrajícího při lipatí levého svahu (Idoli Vazoveckého potoka. Jesky n ě lislí

.

Průhled

hezejmenllou slují k jeskYlli Poslf!;llá skal. Foto Jali Vltek

uprostřed Klokočských

nízký m otvorem poblíž tu ristické cesty z T urno­ va a Dolú nek k Frýdštejnu. Dosud byla známa pouze její asi 30 m dlouhá . velice lěs n á před ní partie, ovšem nedávný potápěčský prllzk um ukálal, že zdejší podzemní prmtory, vznik lé ve vápnitých pískovcích kř ídového stá ř í , jsou více než 200 metr ll dlouhé. Lokalita j e so u čás t í pří­ rodní památk y . ,O ndří ko vický pseudokrasový systém", chr;í nící i další pozoruhod nú míst a v širším okolí. Několik " pecí" ukrývaj í lesní poro sty také při (Ipatí pískovcových ska lních s těn na západním svahu Kozákova . Nejz ná mější se jmen uje Babí

~'(J~n~Dnuficr;2;Q

pec . Otevírá se širokým převi sem nad Měsíč­ ním údolím a patří (podobně Jako řada dalších) k významným archeologickým nalezištím. Ve s tředověku byla dokonce využita k nekalým ÚČelLIITI - sloužila za penězokazeckou dílnu. Kolem Babí pece prochází trasa naučné stezky Kozákov. Spoustu "pecí" ukrývají skalnaté rokle také v dalších chráněných pískovcových oblastech Českého ráje , například v Příhrazský ch skalách pod vrchem Mužský, v partii Dráhovny nad pravým svahem údolí Jizery pod Malou Skálou a v bludištích Besedických skal nad protčjším údolním svahem. Desítky pískovcov)'ch jeskyní se otevírají i v temných roklích malebných Klo­ kočských skal. Do největší - zvané Postojná ­ lze nahlédnout při z,načené cestě z Turnova do obce Klokočí. Tvoří ji rozměrnější podzemní síň, na kterou navazuje několik menších "pecí".

,Tan Vítek

Co nového II bílé veverky S potčšením bylo mnou i nezávislými ověřova­ teli opakovaně zjištěno, že bílá veverka z Ústředního břbitova v Brně (viz Veronica 112001) přežila rok 2000. Tím bylo mj. proká­ záno, že hřbitov je vhodným prostředím pro dé­ ledobé přežívání živých organizmLI. dále že všechno ústřední nemusí být na škodu životu. Kromě toho bylo statisticky průkazně konstato­ váno. že veverka se po celou zimu zdržovala jinde než dříve, a sice přesídlila na vzdálenos t cca 600 m, směrem severozápadním. Vnější dú­ vod přesídlení zjištěn nebyl - nejprozaič t ější, tedy potravní, hypotéza byla odmítnuta s tím, že hustota plodů ořešáku vlašského hyla v tomto oddě l ení dokonce nižší než v oddě l eních jiných, což korelova lo průkazně s menší návštěvností této části, příz ni vější strukturou věkové pyrami­ dy návštěvníkú a pozn atky vyplývajícími ze zá­ vě reč n é zprávy grantu v oboru sociální psycho­ logie "Poskytování potravy volně žijícím živočichlllTI v urbánním prostředí v závislosti na věko vé a sociální st r uktuře lidské populace". Ani sociob iologické faktory a ro le Lorenzo v­ ského kumpána v prostře d í zřejmě nehrály roli : veverka byla pozorována vždy ve form ě moná­ dy, tedy sa ma. Nezbývá zatím než hledat vy­ světl ení v chy bn ém naprogramování sekvence molekul DNA v Dawkinsově sobeckém genu , což veverku vedlo k evo l učně zbyteč né investi ­ ci energie při nepochopitelné z m ě n ě koordi nút včetně směrovéh o vektoru. Přesun vš ak netrval dlouho: již 18. du bna byl a vevcrka pozorována o pět nedalek o místa zj i š tě­ ní v předch ozím č aso v é m horizon tu. Při pilotní obhlídce jejího image bylo možné konstatovat, že ou ška jsou o pět bílá, bez patrné stopy hn ědé barvy. Pozorování jiné srsti na veve rči ných ouš­ kách celkem souhlasí s obecnými údaji o době a zplisobu línání veverek v bývalé soci alis tické repu bl ice, jak vyplývá z k nih y přátel Sládeka

--fis~

----­

fI~4

-fi~5

/tSV Kreslil Rostislav Pospíšil

a Mošanského Naše cieavce. Nicméně pozoro­ vání bylo pouze krátké vzhledem k tomu , že ve­ verka zm izela za náhrobkem jisté osoby. která si již nepřeje hýti jmenována. Zbělání oušek však bylo potvrzeno při delším pozorování ne­ daleko tohoto místa dne 21. duhna. Veverka je tak zářivě bílá, že by ji bylo možné použít na ekologickou reklamu neekologických pracích práškú. Ale nejen to: Konečně bylo možné po­ tvrdit, zatím pouze z epigamních projevů, že bí­ lá veverka je nejen gramaticky zaslou ženě žen­ ského rodu . Morfologické ovčření pohlaví třemi standardními mírami - kolem pánve. boků a hrudi - nemohlo být pochopitelně ve smyslu 50 odst. 2 zákona ČNR Č. 114/1992 a 16 a příl. Č . III vyhl. MŽP ČR Č. 395/1992 Sb.. ne­ dovolující odchyl ohroženého živočišného dru­ hu, provedeno (pozorující subjekt stejně nemohl veverku chytit) . Škoda! Metoda je to elegantní a přitom u veverky proti človčku zjednodušenú v tom smyslu. že veverka má prsa na břichu. takže míra druhá a třetí jsou identické. Ponechá­ me-Ii však toto stranou, pozorující subjekt jako osoba odchovaná západní civilizací. ctitel mi ­ motčlesné ženské rovnoprávnosti a čtenúř člún ­ ků Pavly Jonssonové v Lidových novinách se totiž s odporem a nepochopením díval , jak ve­ verku v době, kdy usilujeme o vstup do EU, zcela nerovnoprávnč honí další dvě , zřejmě dva. Z hlediska tolerantnosti veverek stran barvy těla byl o celkem nev)'znamné, že ze dvou pronásle­ dujících nejdříve odpadl tmavší člen triády ; světle rezavý člen zbylé dyády nadúle neúpro­ sně hnal bíl ou ch udin ku po větvích a ko lem kmenli stro mového patra. Na druhé stra n ě se zdá lo, že bílé veverce toto ná~ilné honění není proti mysli (pokud lze takto subj ek tivnč zjiště n é akti vi ty antropomorfně in terpretovat). Subjekt tak soudí z toho, že když pron ásledující veverka se zastavil j akoby lapaje po dechu, pro následo­ va n;í se zastavi la na druhé stranč kmene a pro­ s tředn ictvím nonverbální komunikace mu na­ z načovala, aby po kračova l. Zda dotyčná byla tak aktiv ní díky používání vložek Lihresse či zda nakonec došlo ke splynutí šroubovic mito­ chondri ální DN A , subjek t neví. Možná se však mllŽel1le těšit na první filiální generaci.

*

*

Ka rel Hudec

ZAJ ÍMAVOSTI Z PŘÍRODY

25

Ekologická poradna

Nejdůležitějšími

a k tomu , aby je děti vkládaly clo úst (např. kousátka, dudlíky). Bohužel se nevzta huje na ostatní typy hraček (např . pískací zvířátka) a na hračky pro děti starší tří let. Z opatrnosti bychom se měli vy hnout červe­ ným, oranžovým a žl utým plastlim, protože mohou obsahovat kadmium . Kovy jako olo­ vo, měď, nikl a jej ich slitiny nejsou z toxiko­ logických důvodli vhodným materiálem na dětské hračky. Hry pro děti od tří let z papíru a lepenky moho u obsaho vat ohnivzdorné prostředky, optické zjasňovače, jedovatá bar­ viva a těžké kovy. N epatří proto malým dě­ tem do úst. Porcelán a keramika mohou mít glazury obsahující olovo a kadm ium. U ná­ dobíčka nižší kval ity se tyto kovy mohou vy­

rábějí dětské hračky,

lučova t.

Hračky

Kamila Kanichová Při výběru hraček mližeme k romě celé řady dalších kritérií p'řihlížet také k ohrožení dětí vlivem škodlivých látek, které mohou být v materiálech obsaženy , a k zátěži pro ži vot­ ní prostředí, která vzniká při výrobě i likvi­ daci těchto materiálli .

Volha materiálu materiály , ze kterých se vy­ jsou umělé hmoty, dře­ vo, kovy, papír a lepenka, látky, porcelán a keramika, barvy a laky. U umělých hmot (plastli) je třeba - pokud možno - se vyvaro­ vat PVC (polyvinylchloridu) - především měkčeného PVc. Výroba i likvidace PVC představuje značnou zátěž pro životní pro­ středí. Jako změkčovadla PVC hračky (např. pískací) obsahují zdraví škodlivé flaláty. Ty­ to hračky často nevyhoví přísným kritériím pro nejmenší děti , a proto je na nich uvede­ no, že jsou vhodné pro děti od tří let (pro starší d ě li jsou hodnoty méně přísné). Od února tohoto roku platí vyhláška, která pro děti do tří let zakazuje výrohky z mčkčeného plastu s ohsahem ťtalátli určené k péči o děti

Dřevěné hračky Hračky se často zhotovují ze dřeva, které se ponechává v přírodním stavu nebo se lakuje, voskuje, moří apod. Které provedení upřed­ nostnit, to závisí na ú čel u h račk y i na věku dítěte. Neošetřené dřevo je příjem n ější na omak než plasty či ko v. Neošetřené dřevo má však i své záporné stránky. Pi"edevším u dře­ va z měkkých jehličnanll, jako jsou smrk , jedle, borovice, vniká do pórli snadno špína.

Prohlášení o shodě Při výběru hraček

bychom tedy měli kupovat pouze označené výrobky (uveden výrobce nebo dovozce, příp. věková vhodnost). vý­ robci nebo dovozci h raček musí před tím, než hračku uvedou na trh, zajistit její posou­ zení z hlediska bezpečnosti a nezávadnosti pro dčti. Hračkám, které vyhoví všem zákon­ ným požadavklim, je vydáno prohlášení o shodě . Hračky hodnotí autorizovaná osoba, kterou je na př. Zkušební ústav lehkého prli­ myslu v Ceských Budějovicích (lel.: 038/868911). Hodnotí se mechanické vlast­ nosti (ostré hrany, odolnost proti nárazlim, malé části, které by mohly dčti vdechnout), hořlavost, migrace určitých prvkli, elektrické a hygien ické vlastnosti, radioaktivita.

Migrace toxických

Kreslil Rostislav Pospíšil

26

prvků

Pod pojmem migrace určitých prvkú se skrý­ vá hodnocení schopnosti tčchto prvkú pře­ cházel při ocucávání a olizování hraček do slin a s nimi pak do organismu dětí. Sledova­ nými prvky jsou: antimon, arsen , baryum, kadmium, chrom, olovo, rtuť a selen.

Kreslil Rostislav PospíXil

Údaje na obalech Další dobrou radou je všímat si inrormací, které jsou uvedeny na obalech . Na obalu mll­ žeme najít značku shody tvořenou písmeny CCZ , která potvrwje, že výrobek je v soula­ du s požadavky českých právních předpisLI . Značka tvořená písmeny CE potvrzuje soulad h račky se směrnicí Evropské unie. Pokud značku shody CCZ na obalu nenajdeme, mLI­ žeme požádat prodavače, aby nám předložil ujištění o tom, že bylo vydáno prohlášení o shodě (ujištění je prodejce povinen předlo­ žit nejpozději do dvaceti dnú - na na~e mí­ klady). Dovozci nebo výrobci hraček si musí vyžádat také závazný posudek Hlavního hy­ gienika CR. Hygienik hodnotí h račky z hle­ diska zd ravotní nezávadnosti. Pro různé vě­ kové skupiny (do jednoho roku, clo tří let, sta rší) jsou stanovena rlizná kritéria. NejpHs­ nčjší limity jsou stanoveny pro nejmladší d čti - mezní hodnoty sledovaných látek jsou ně­ kolikanásobně nižší (pfísněj~í) než pro děti starší. Pro spokojený nákup vybíráme řádně ozna­ čené hračky v dlivěryhodných obchodech , upřednostňujeme kvalitní hračky s dlouhou životností a vyhýbáme se zhytečným oba­ lúm.

•

Kamila Kanichová -

EkologIcká pora
v Ostravč

EKOLOGICKÁ PORADNA _ __ _ _ _ __ _ _ __ _ _ _ _ _ _ _ ~Z[~n"(]Dllufi®~

Diskuse

Bias against - bias in favour... Mého přítele, olomouckého biologa Tomáše Grima, jsem poznal jako člověka velmi zaujaté­ ho ve včcech přírodních včd a také jako odbor­ níka v téže oblasti dobře informovaného. Jako sympatizant environmentalismu jsem v~ak s je­ ho názory týkajícími se ekologických snah mo­ hl jen zřídkakdy souhlasit, možná v souladu se starým českým příslovím, že potrefená husa nejvíc kejhá. Nejinak tomu bylo v případě čtení jeho článku (Veronica 2/200 I, str. 30), kdy jsem se opětov ­ nč nemohl ubr~nit hned několika clojmlllll: nej ­ více patrná je autorova silná averze v ll či hu ma­ nitním včdám (explicitně prezentovaná n čkoli k a jeho články např. v časopise Vesmí r), dále jistá skepse vůči situaci v dnešním ekologickém sna­ žení a v neposlední řadě jeho implic itní snaha dávat "rady tčeh, kteří už vědí". Má-Ii kdokoli potřebu vyslovit se k problematice, ať už jaké­ hokoli předmčtu lidské č i nnosti. mám za to, že by mě l projít jistým vývoj em, dosáh nout jisté zralosti (která by rozhodně nemčla být ztotož­ ňována, neho snad dokonce zaměňována s do­ statečnou inťormovaností). a teprve potom své argumenty formulovat. Je vcelku pochopitelné, a činíme tak všichni, že chceme-Ii obhájit předkládanou myšlenku, vy ­ bíráme pro její podložení ty nejpřiléhavější pří­ klady . Typické přitom je, ž.e pobíháme napříč vědními obory i mapou světa a vytrháváme z kontextu často dosti netypické příklady. vý­ sledek takové polemiky je pak sice na oko hod­ nověrný, zkušeností bohatý čtenář se však ne­ může zbavit dojmu, že autor polem iky "není doma ve svčtč". s nímž polemizuje, přesto mu dokonce předkládá rady, co činit v nesnázích. Právě tak mi připadají argumenty Tomáše Gri ­ ma týkající se "odhazování vajglll" v Singapuru (představa o ekologii jako čistých ulicích je jed­ nou z nejbanálnějších myšlenek v této oblasti. co se úrovně týče ne nepodobnou au torem zmi­ ňované představč o tom, že geneticky modifiko­ vané organismy geny mají, zatímco přírodní ne) či zpllsobu, jakým byl zachránčn amazoňan pestrý. Takříkajíc ..do svého živlu" se autor dostává v momentu, kdy kritizuje všeobecnou neznalost týkající se genetiky či ekologie v úzkém slova smyslu. V jeho argumentaci je obsažen spole­ čenskými vědami již dříve vyvrácený předpo­ klad, že větší informovanost ve včcech typu ge­ neticky manipulovaných organismů či naopak .. skutečné" povahy globálního ekosystému nč­ jak zmční lidské chování či hodnotová mčřítka . Jak je možno poznat ze všední zkušenosti, pře­ kročí-Ii nějaký jev jistou lidskou hranici prosto­ rového anebo časového rámce, přestává být člo­ věk schopen jej trvale zahrnout mezi regulativy svého všedního chování. Například předložení fotografií plic šedesátiletého kuřáka, jemuž se stal jeho zlozvyk osudným, s drtivou většinou kuřákll třeba čtyřicetiletých udčlá bud' velmi málo. nebo vllbec nic. Naopak za pozoruhodný považuji postřeh. týka­ jící se spojení ekologického problému s projek­ cí strachu z rozkladu stávající společenské I'or­

~u5n'\lDTIufi
my . Je jen škoda, že autor se myšlenky nepodr­ žel i v následující větě a použil Mihulkova a Storchova argumentu tvrdícího, že nehrozí zhroucení života na Zemi, ale světa, který je nám blízký. Jistěže. Protože ve finále to, co se hroutí, je vždycky " náš svět", svět, který jsme schopni obývat, obsáhnout pouze svými smys­ ly, a tedy svět . ve kterém reálně žijeme. Ano, zhroutí se svčt, který j e nám blízký. Ale co hor­ šího se č l o v ě ku m ůže stát, zvláště když krajina jeho domova j e jeho rozší řeným tělem? Na závěr se zastavím u posledního odstavce. který je dosti příz načným pokusem o apoteózu vědy, byť, kromč jediné včty, téma vědy se zbytkem komentáře nijak přímo nesouvisí:

"RozLi.fujme mezi vědou (napr. ekologií), která Nká, jak věci jsou. a ideologií (např. ochranou pNrody), která Nká, jak věci mají b.'vt. " Zde vý­ razně prosvítá autorova značnú neznalost dějin a vlastností vědy, jíž je dědicem. Základn ím po­ vahovým rysem vědy totiž je. že říká, jak mají být včci poznávány, aby bylo rozpoznáno, jaké skutečnč jsou. V této lehce filištínské představč o pravosti přístupu je totiž uložen samozřejmě normativní a si lně ideologický, ovšem nevyřče­ ný předpok l ad, totiž, jaký by svět měl ~ýt, aby byl takovým způsobem poznatelný . Pravost svčta vědy je však stejnou konstrukcí, jako pra­ vost světa ekologie. Proto soudím, že není tak dúležité zjistit, jaké věci jsou, už proto, že to nelze, ale rozhodnou t se, jak chceme, aby z ne­ sčetných možností byly. A pak , s trochou dobré vll le, pro své rozhodnutí možná najdeme prece­ dens i v zaniklé mayské kultuře na lokalitě Copán.

Tom,íš

Daněk

Ad Přírodní park Oslava - Chvojnice V prvním čísle letošní Veroniky jsem si přečetl Jarmily Kocourkové Přírodní park Osla­ va - Chvojn ice. Tento příspěvek mč rozladil, neboť jako profesionál ní pracovník ochrany pří­ rody na okrese Třebíč o údolí Oslavy a Chvoj­ nice také něco vím. V článku se hovoří o přírodním parku, jsou však popisovány nejcennější části údolí na okrese Třebíč a Brno-venkov, které jsou vyhlá­ šeny jako přírodní rezervace. Přiložená mapka však není mapkou přírodního parku. ale přírod­ ní rezervace (stav hranic v roce 1990). Původní chránčný přírodní výtvor byl vyhlášen na okre­ se Třebíč v roee 1974 a na okrese Brno-venkov v roce 1975. Toto území bylo v roce 1990 v tře­ bíčské části rozšířeno o cca 50 % celé rozlohy na nynějších 2 111 ha, a to až po hranice okresu Třebíč . V současné době jsou veškeré lesní po­ rosty v území vedeny jako lesy zvláštního urče­ ní s možností jemnčjšího zpúsobu hospodaření. Intenzivnější ochrana území je plánována v na­ vržené národní přírodní rezervaci pod pracov­ ním názvem Divoká Oslava v oblasti hradu Lamberka, Sedleckého hradu a Vlčího kopce. Tento návrh leží od roku 1994 střídavě na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR v Praze článek

a Ministerstvu životního prostředí ČR - bez je­

diné informace o termí nu vyhlášení.

K tomuto ce lku byl přiřazen na území okresu

Brno-venkov přírodní park, který se čás t ečnč

prolíná s územím přírodní rezervace.

Reál ná předst a va o výstavbě přehrady byla jen

jedna, a to rezervní nádrž pro chladicí vodu JE

Duko vany. KVÍlli ' ní byla před rokem 1974

v (Izemí vyhláše na stavební uzávěra, což se pa­

radoxně projevilo poz i tivně v zastavení výstav­

by dalších chat. Nevím, jak by údolí Oslavy

a Chvojnice před přehradou uchránil vyhlášený

přírodní park. Včřím, že zřízená přírodní rezer­

vace dostatečně ochrání toto jedinečné a nena­

hrad itelné území před zatopením i před další

výstavbou chat.

Tolik k upřesnění článku Jarmily Kocourkové.

.Tan Pokorný

Chvála a výtka Veronice Potěšilo mě.

když mi přítel poslal z domova Veroniku . A po jejím přečtení jsem přímo zajá­ sal. Konečně ochranářský časop i s s vynikající odbornou úrovní a s neobvykle objektivním po­ litickým podtextem. Vím dobře, o čem mluvím. Doba mých vlastních ochranářských aktivit spa­ dá sice do dávné minulosti, přesto však sleduji ochranářské dění i nadúle, především v západní Evropč, kde přes třicet let žiji. Převážná včtšina zdejších ochranáříl především politizuje. Jejich publikace se vyznačují zjevnou populistickou tendencí, jíž chybí věcná a objektivní argumen ­ tace. A o odborné kvalitě - až na čestné výjim­ ky - raději pomlčme. Proto mě zvlášť potěši l o, že příspěvky ve Veronice jsou odbornč na vyso­ ké úrovni. Vědecky fundované poznatky by mě­ ly být Základním předpokladem veškerého ochranářského snažení a ne naopak' Děláte to opravdu dobře. Navíc se mi moc líhí spojení odborných témat s umělecky laděnými příspěv­ ky. Doprovodné kresby, básnč nebo lyricky la­ děné "Krajiny mého srdce" jsou opravdovým osvěžením pro všechny, pro nčž je příroda ne­ rozlučnč spjata se všemi ostatními hodnotami. jež obohacují náš život. Ale nejen samá chvála. Také dobře mínčná výt­ ka. Při pročítání se mi stalo. že jsem se z článku o savcích zničehonic ocitl uprostřed botanického pojednání. Potom jsem zoufal nad vlastní nevč­ domostí. když jsem se s údivem dočetl, že polák chocholačka patří mezi šelmy a uklidnil jsem se teprve tehdy, když mi došlo. že se jedná o dva různé články na téže stránce časopisu. Občas­ ným zpětným listováním se mi pak podařilo pří­ slušné odstavce přiřadit správným autorlllll- ale nejsem si jist, zda se mi to podařilo stoprocent­ nč . Připadal jsem si, jako bych poslouchal Dvo­ řákovu Novosvětskou, do jejíž hudby se občas mísí motivy Bachových pašijí, nečekaně přeru­ šované áriemi z Figarovy svatby od Mozarta . Myslím si, že Veronica nemá zapotřebí upozor­ ňovat na svou kval itu zmatenou a nepřehlednou grafickou úpravou, která se v mých očích vyzna­ čuje pouhou originalitou za každou cenu, bezja­ kéhokoli logického zdůvodnění. Milan Klima

DISKUSE

27

Recenze

N e vyjasněná

dilemata Desatera domácí ekologie V roce 2000 vydalo brnčnské nakladatelství Re­ zekvítek druhé knižní provedení "Desatera do­ mácí ekologie". Oproti prvnímu zpracování. které před téměř deseti lety (první verze není datov.ínJ. obsahuje však přílohu z roku 1993) vydalo brněnské EkoCentrum, došlo k řadě změn. K autorské dvojici Aleš Múchal ("eko­ učitel" z Domu ekologické výchovy Lipka) a Mojmír Vlašín (profesion.ílní ochránce příro­ dy z Ekologického institutu Veronica) přihyla Dagmar Smolíková (pracovnice I lnutí DUHA znalá v oboru analytické chemie). Při zpracová­ ní prvního vydání autorlim asistovali čtyři od­ borní poradci, v roce 2000 jich bylo osmnáct. Zmčnil se i obsah knihy. Myšlenky pllvodní ka­ pitoly o konzumu se autoř i pokusili začlenit do ostatních částí textu, které jsou nyní včnovúny ovzduší. vodě, spotřebč energie, dopravč, odpa­ dlUll, zahradě, stravč, Ldraví a sounálež.itosti s přírodou. Přidali kapitolu o elllsledcích globa­ lizace a možnostech, které mohou spotřehitelé využít ve snaze posílit vliv svých obcí na r07ho­ dování o podmínkách vlastního života. Kniha už čten:íři neskýtá toliko soubor praktických rael a núvodll k šetrnému hospodaření v domácnosti, ale v každé kapitole nabízí st ručný souhrn dl1le­ žitých poznatků o vlivu činnosti lidí na livotní prostředí. K výraznému roz~íření nové verze textu přispělo zařazení četných tabulek, které obsahují nejen údaje o dupadech lidských č i n­ ností a technologií na prustředí, ale také praktic­ ky použitelné přehledy, například o možnostech úspory energie, zpl1sobech naklád:íní s odpadem neho o možných kombinacích plodin na I.,ího­ nech. Na rozdíl od prvního vydání je každá ka­ pitola doplněna seznamcm příslušných meziná­ rodních úmluv, právnich předpisll Ceské republiky a pomčrnč roLsáhlým seznamem lite­ ratury k danému tématu. Zajímavým dopl ňkem pllvodního textuje slovníček odborných výrazll a adresúr· ekozemčdělcll a důležitých organizací, které jsou - kromě jiného zajímavého - uvede­ ny v příloze. Rejstřík už neobsahuje pouhých 87, ale celých 463 tematických hesel a pojmů. Autoři už své "desatero" nenazývají toliko " hrs­ tí praktických nápadll", ale také .,soubornou knihou shrnující dosavadní zkušenosti ekologic­ kého poradentsví". Sbírka nápadů, kterou před deseti lety sestavi la dvojice hledačů, se svým charakterem přiblížila teoreticky zakotvené odborné příručce ekolo­ gického hospodáře. S tím souvisí další, 1llénč nápadná. ale důležitá změna celkového vyznění textu. Doporučcní obou vyd,íní si na nčkterých mís­ tcch prntiřečí. Obě vydání například doporučují mikrovlnné trouby, které ...(eIN Ilroli Imditnflll lrial af .iiedesál" (1993, strana 19), rcspekti ve .. aú 50 % energie" (2000, strana 33). Tato energeticky úsporná inovace zařízení kuchyně se doporučuje, aniž hy se přitom zvá::1ilo varo­ vání před propagací .. dalff a dol,;{í .\po/J'e/J)' v.fe-

Kreslil Rostislav Posp(šil

1/11. co· spolFebovávat lze" (1993, strana 23), které v roce 2000 zn í: .. Čfm více budeme pO/J'e­ boval niZl1ých věcí, ar' už nových mixén i, seda­ tek do obýváktl, potítaúi. ale i obytejných údržbov)íCh prostředkti, ... tím více za sebou za­ necháme odpadli" (strana 49). Vydání z roku 2000 navíc dopor u čuje mikrovlnné trouby i pře­ sto, že - na rozdíl od vydání předchozího - bere v llvahu fakt, že .. o jejich možném negativním vlivu na lidské zdraví zalím m/loho nevíme" . Jednostrannč pojatá snaha o energetickou úspo­ ru se zde muže dostat do kolize nejen s doporu­ čením vyhnout se neuváženému dllnlZU na spo­ třebu věcí. Technologická úspora se dostává do rozporu také s principem předbčžné opatrnosti, podle kterého bychom se v tomto případč mč l i raději vyhnout možnému riziku poškození naše­ ho zdľaví. Podobných protiřečení j e sice v obou vydáních "desatera" více, verze z roku 2000 je však v tomto směru rozporuplnější. Nejzfetelnčjší je tento rozdíl tam, kde se hovoří o tzv. "ozónové díře". První vydání toto téma pojednává v kapi­ tole o sounáležitosti s přírodou. Na straně 57 je v něm položena otázka: "Má v.fak sl/1)'sl i dále jen b eZll10cně krtil rameny nad jlokratující vý­ robourreomi i vývozem surového dřeva, trpně se sllliJ'ovat .I' neblah:~1l1 o.H/dem ozonos((i,y a poh­ dil rodině slallláky, slune6zí brýle a krém)' s ochral1n)'1I1 faklorem?" V roce 2000 se tatáž otázka objevuje v kapitole o lidském zdraví, kde se v souvislosti s hrozbou rakoviny a bez pouka­ zu na obecnější souvislosti doporučuje: "PFede­ v.ffm v době silného úbylku ozonu a v létě bl/de­ me /Iosil vhodné oblečení z bavlny nebo jiných pNrodllích materiáhi, klobouk n brýle s UV~fi/I ­ relll" (strana 84). Příčiny a rizika poškozování ozónové vrstvy jsou přitom odborně pojednány o celých 75 stran d říve, což čtenáři dost kompli ­ kuje domyšlení dúležitých souvislostí. To, co se před nccelými deseti lety jevilo jako příznak

lhostejnosti, ml1že v roce 2000 čte nář povalovat za úče l né opa tření zdravotní prevence. V dlisledku těc hto a dalších rozporli mohou čte­ náři text - v souladu se svým osobním zamčře­ ním - pochopil dosti rl1znorodými zpl1s11by. Abych včc zjednodušil, budu ,i všímat pou7.e dvou kraj ních možností. Představme si, že se do četby "desatera" pustí čte n ář, který hledá alternativu ke stylu života soudobé civilizace. V úvodu knížky ho mllže upoutat myšlenka, že .. na§e civilizace 6111 dlÍI více postrádá p6rozenost n opmvdovost (f Nm dál méně respekfUje lidské mZl/lcYry a fJ(}fI'l'/Jy. Naopak jsou vyvolávány JlolJ'ehy nové: ku!, ­ spothbz(i - vyhoď a honem lIIíkej koupil nové. Cyklus jl' nekonečný, nebo!' wlik žáda/l(! .flhl( nepřichází" (2000, strana 6) . Takto orientova­ ného čtenáře by na dalších stránkúch mohla za­ ujmout spíše doporučení skromnosti a umírnč­ nosti (uměřenos t nebo skromnost ve spotřebč vody, energie, potravin I ostatních statkll. (lI11e­ zování spotřehy chemikálií, cestování hromau­ nou dopravou, pěš í chůze, cyklistika. využí\'Úní zbytkového tepla při vaření a 7.ehlení, kompo­ stování), návrhy Zdllnl7.ňující šetrnost k I.ivotu kolem (ohleduplnost v přístupu ke všemu I.ivé­ mu, nevy palování travních porostů. využív:í ní a pod pora pestrosti života na zahrádce) neho ná m čty směřnjíe í k vyulívá ní místních zd roj II a om ezování závislosti na procc,ech globaliza­ ce (samozásobitelství a získávání potra\'in z místních zdrojů, spotřeba statkll z místního tr­ hu spojená s podporou místních tradic a přfjmll do rozpočtu vlastní obce). Kni hu tak é múže vzít do ruky nčkdo, komu sice není cizí myšlenka, že se životním prostředím nčco není v pořádku, současnč však sdílí Včtš i ­ nové představy o životním lIspčchu, není příliš nadšen představou odklonu od zaběhaného sty ­ lu života a sám sobě by chtčl zdlivod nit, že k ře­ šení problému s prostředím svým dílem přispí ­ vá. Pravděpodobně by ho zaujalo. že v knize je řada doporučení , která se nevylučují s naplňo ­ váním reklamních snú. Mezi jiným se v knize navrhuje následující: - nekupujme chladničky s freonovými chladicí­ mi médii, - nové chladničky jsou energeticky šetrnější než staré, - na chlazení nápojů nepoužíváme vodu, ale

kousek ledu,

- vodu a energii šetříme pákovými bateriemi,

úsporným splachovadlem, llspornou lárovkou

a myčkou nádobí,

- energii šetř í me zateplením venkovního zdiva,

utčsnčním oken a dveří atd.,

- mikrovlnná trouba, varná konvice a termoska

šetří energii při vaření,

- než usedneme za volant, musíme k tomu mít

pádný cllivod,

- auto nepoužíváme na krátké vzdálenosti.

- staré spotřebiče je vhodné odvézt do sbčrných

dvon\

- je třeba se vyhýbat kosmetickým výrobklUll.

které jsoll testovány na zvířatech,

- aj.

~

28

RECENZE _ _ _ _ __

_ __

_ _ _ _ _ __ _ _ _ _ __ _ _~U9n~Dnufi®~

Jak vidět, jsou zde dva typy doporučení: Ta, která současně odmítají konzum a navrhují šetr­ nost (první výše uvedený výběr z textu "desate­ ra"). Za druhé, doporučení, která umožňují šet­ řit zdroje, aniž by byly konzumní vzory nutně zpochybněny (druhý uvedený výběr z textu ,.de­ satera·') . Oba typy doporučení se navzájem zce­ la nevylučují a je možné je docela dobře kombi­ novat. Problém vidím v tom, že autoři nevěnovali při prezentaci údajů o úspornějších spo t řebičích a technologiích hezprostřední po­ zornost širším souvislostem jejich uplatnční v domácnosti. V důsledku toho si čtenář m ůže se souhlasem autorů klidně vybírat náměty, kte­ ré zdůrazňují relati vní úsporu zdrojů nákupem nových věcí, aniž by se příliš zabýval vol áním "desatera" po uvážlivém přístupu ke spotřc bč, pří rodě a k rajině . Myslím, že by nejednoznačnost n ěkterých do­ poručení "desatera" nemusela být na nívadu, pokud by výše zmíněná dilemata byla v knize přímo diskutována. Zam ěření pozornosti na protikladné účinky něk t erých navrhovaných opatření, například na riziko bezděčné podpory reklamních vzorů spotřeby di'lr:lzem na energe­ tickou úspornost technologických inovací, by se mohlo stát příležitost í k zamyšlení nad potřebou komplexnějšího zvažování širší škály účinki'i a rizik ri'izných řešení prohlémi'1 moderní do­ mácnosti . V této souvislosti by zřete ln ěji vy­ vsta la otázka : "Co by se stalo, kdyby si všichni ve snaze ušetřit energii a vodu začal i bez roz­ myslu kupovat nové ledničky, myčky na nádo ­ bí, varné konvice a jednopáko vé baterie a všechno by si to domů vozili ze superm arketi'i auty, protože hy to považovali za zod povědně uvážený krok k ochraně přírody, "krajiny a vlast­ ního zdraví')"

Libor M usil

František Ml ateček : Parky a par­ kové areály Boskovicka a Blanen­ ska. Muzeum Boskovicka, 2000, Publikace je shrn utím a analýzou té m ěř dvaceti­ letých poznatki'i pracovníka referátu životního prostředí Okresního úřa du v I3lansku. Na 157 stranách textu seznamuje čtenáře vyčerpávají­ cí m popisem s vývojem lokalit včetně objasnění jejich hodnot. Všechny lokality jsou charakte ri­ Zllvány historií jednotlivých parki'i a sídel, popi­ sem současného stavu, přeh l edem keřů a stromů a souhrnem zajímavostí lokality. Text je dopl­ něn více než dvěma desítkami fotografií (au toři Vladimír Bláha a František M l ateček). víl:eja­ zyčným resumé a přehledem literatury. Autor spojuje důkladné dendrologické znalosti se svým dalším výrazným zájmem a propojuje od­ borné informace historickými souvislostmi. Autor v předmluvě zdi'lrazňuje nepopiratelný fakt, že navštíví-Ii památkové objekty ročně sta­ tisíce návštěvníků, jen málokteří si najdou čas na prohlídku a odpoči n ek v parcích. Tak jim na­

~'([~lT'
př . uniká, že v j ednom popisovaném parku se nachází nejcennější dřevina okresu. Správně by se mělo uvádět nejcennější dřevina moravských parki'i ambroň západní (Liquidnmbnr .f/)'rac:i{lun L.). Zdejší výskyt je p ravděpodobně nejsever­ nější lokalitou v parcích Evropy. Okres Blansko má jedn u z nejvyšších lesnatostí republiky a nachází se zde druhá největší ch rá­ něná kraji nná oblast Moravský kras. Přesto je tu čtrnáct nejvýznamnějších lokalit parki'i, drob­ n ěj š ích či méně významných parkli je devčt. Nachází se zde tři arboreta, čtyři lesoparky a patnáct veget ačních doprovodů u historických

objektů .

Kniha vyda ná v nákladu jednoho tisíce výtiski'i je k dostání v muzeích v Boskovicích i v Blan­ sku a v některých kn ihkupectvích. Na vydání spolupracovala dvě muzea okresu, pět měst­ ských ú řadi'i, okresní úřad, tři obecní úřady.

Otakar Rada

David Storch & Stanislav Mihul­ ka: Úvod do současné ekologie. Portál, Praha 2000. 160 stran . 197

učebnici .

Ta vlastně vznikla rozšířením před lety vydané brožurky Ekologie (recenze viz Veronica č. óll999, s. 29). Tato publikace bohulel nebyla běžnému čtenáři příliš dostupná - byla vydána jako přípravný text pro účastníky biologické olympi ády. Nová učehnice Úvod do .I'ollča.mé ekologie je doplněna o řadu podrob­ nějších informací, rámečků a ilustrativních gra­ m. Především je třeba ocenit velice přehledný, jasně formulovaný a srozumitelný text. Učebni­ ce je výtečným úvodním čtivem pro zájemce o ekologii i evoluční biologii (řada kapitol by velice dobře zapadla i do učebnice evoluční bi­ ol ogie, např. subkapitolky "Trade-ofr', "Vznik a zánik druhů a populací:' neho "Koevoluce ­ souži tí v evolučním čase") . Po seznámení se Z{l­ kladními pojmy, koncepcemi a metodologický­ mi nástroji může student sáhnout po podrobné a obsáhlé uěebnici Begon, Harper & Townsend (1997): Ekologie: Jedinci, populace a společen­ stva (recenze viz Veronica 111998. s. 40). Učebnici D. Storcha a S. Mihulky bych bez vá­ hání doporučil všem novým zájemcllm o ekolo­ gii jako vědu, ať už studují střední či vysokou školu. Domnívám se však, že i mnohý odborní" v této publikaci nalezne řadu zajímavýc h inror­ mací. třemi

Kč.

Ekologie se v současné d o bě stal a jedním z nej­ m ódnějš ích pojmi'i. Osudem sn ad každého takto postiženého term ínu je buď jeho úplné vyprázd­ n ění či nezamýšlcný významový posun . Pojem "ekologie" se tomuto obecnému problému ne­ vyhnu l - z pi'lvodního označení vědního oboru zabývaj ícího se vztahy mezi organizmy a proce­ sy probíhajícím i v přírod ě se nakonec stala ná­ lepka pro všemožná environmentalistická (ochranářská) hnutí, volební slogan a lákavá re­ kl amní předpona "eko-" na sáčcích s hrambora­ mi a t u řínem. Nakonec se dozvíme i od poli t iků (od nichž bychom s jistou dávkou naivity oče­ kávali alespoň minimální znalost témat, o nichž se tak suverénně vyjad řují), že "ekologie není věda" . Toto nehlahé rozmělnění termínu však naštěstí nijak neovlivn ilo to, co ekologie oprav­ du je: vědní obor, který zkoumá, testuje hypoté­ zy a snaží se nám n ěco říci o tom, jaký svět je, a neplete do toho naše soukromé předpojatosti o tom, jaký hychom svět c h těli mít . Knížka D. Storcha a S. Mihulky se snaží uvést ekologii jako moderní včdu, která přináší nejen teoretické poznatky, ale také údaje, které se úz­ ce dotýkají našeho vztahu k životnímu prostředí (viz 5. až 7. kap itola o diverzitě, ekologické va­ riabi l itě, stabili t ě a ekologii globálního eko ­ systému). V dnešní dohě, kdy dochází ke stále sil n ějšímu překrývání různ ých oborů a narůstá počet interdiscipl inárních projektů, je stále těžší definovat, co to vl as tn ě ekologie je. Vzhledem k nejasnosti hranic a rozsáhlost i domény dnešní ekologie proto zvol il i autoři jen něk ol i k zák l ad­ ních témat (např . ekologická nika, životní stra­ tegie, kompetice, ostrovní biogeografie), které stručně a velice pře hl edně probírají ve své

Tom áš GI'iI1l

Filosofie Eva

Vodičková

Dvojí je radost sdělend

i žalu

ulehčí

vědl-li

o něm dva

A v):sledek snaženi?

Vše se pFeměiíl/je

A nemění

Eva VodičkovlÍ ž.Ue II Semicích II Ti.vnova. Vybra/lé bdS/1ě pochází z kllihy Kousek spolu vydané v roce 1999 vllakladatels/I'I SlIrSU/ll. Poe::.ie Evy Vodičkové nellí velkou f'oe::.ií, o které se IIlluvívá a píše . .1(' spíl/' osolmí/ll ci/livým vy::.ncíním, příspěvkem k regio/lcí!n( li/emtuFe, POC/OLl rodné krajiné o allforčiné déls/I'í. A lak snad lze odpl/stil ro::;//(rŽnělos/ . klerd je někdy až príliš illťClntilné lIIilli a no­ ivnl, i opakovlÍní zažitých lIIolil'ti a občas ta­ ké lrochu pnihledné 1Il0rali::;ovdní. Mi/žeme se raději procházel krajinou v drobnÍ'ch im­ presích, <.aslÍ'skat si po ode.fl/1Il {hr/S/I'í, nebo se zamVšle/ nad postřehy drobn.\'ch reJlexil'­ ních básní. P řIjemná jelllná /IIelancholie CI pozorné vŠlmání si, aťjiž. blízk.ých n pNm­ dy, jsou tím, co se lili na poeúi Ep\, VodicYko­ vé nejvíc líbí. -pč­

RECENZE

29

Kronika

Hliníkárna v Ústí nad Labem?

Pokud lidé radikálně nezmční svúj přístup k ochranč ohrožených druhú zvířat i rostlin, sní­ ží se do 50 let jejich počet o 25 %. Flóra a fauna vyskytující se v lesích hude dokonce chudší o polovinu. K tomuto závěru dospěla studie Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a pří­ rodních zdrojll (lUCN). Připravit tuto studii tr­ valo více než dva roky a podílelo se na ní přes 10 000 odborníků z více ncž LSl zemí světa. KlíčoV)'J1l zjištěním je negativní dopad země­ dělství na rostliny a ž.ivočichy. (Lidové noviny ll . května)

Přes 250 ústeckých ohčanll podepsalo 22. červ­ na za jediný den petici Přátel přírody proti vý­ stav bě nové hliníkárny v Ústí nad Labem . Sig­ natáři petice se obracejí na členy zastupitelstva a rady města Ústí nad Labem s žádostí, aby ne­ připustili real izaci záměru, který by podle nich mohl vrátit Ústí nad Labem do minulosti. kdy Ústecko nebylo místem pro život. V hliníkárnč se mají zpracovávat odpady z vý­ rohy hliníku, které obsahují rŮiwé přímčsi. Tyto odpady mají být v pecích zahří vány až na 2 700 Jak vstupní surovina, tak struska z této vý­ roby nesmí přijít do styku s vodou. Pokud se např. během překhídání rozprší, zač ne dochú/et k velkému vývinu toxického prachu. kouře a smogu. Celý provoz má přitom ležet poblíL. Labe, těsně nad průměrnou hladinou stoleté vo­ dy . Toxický prach a kouř se má uvolňovat i hč ­ hem chladnutí strusky v tovární hale. Proto mu­ sí být vzduch z haly nepřetržitě odsáván přes fiItry. "Riziko havárie je podle nás I'rrli,~ vysoké I/{/ 10, aby mohl býl rakov.ý provoz ltIllísllll n('cel.\'ch pěl ser //lem; od sídli.vrě. " říká k tomu před!>eda místního sdružení Přátel přírody Marian P{IIe­ ník. "Nejvíce mne 1J/~ekvaJ1uje posrnj radních I/llr\'ra , klerým podle v.~ellf} uniká podsrara proh/e'lI1Ll. Tou je skure(nosr, že si invesror pm rakovoulo problell1atickoLl v.'~robtl vybral Českou repll!J/i­ ku, konkréllll Úslí nad Labem. Sází I'rdl'/ I/O laxní pOSloj radllídI, klervm sligma smradlavé­ ho a "I'inal'ého měsra parnu' nevadí. Mísro hle­ dání cesr. jak /Uro .fpatnou pověsr lIIěsra zvrOlil, ,~ly"íllle jen V.VIII lu vy, že I'r_v liŽ je pozdě. Jeli :" v dohé, kdy se rozhodovalo, rada mě.Ha nCLlrli'­ lala lIie alli proti záměru, ani pro iI(/iJrll/ol'dl/í veřejnosri. " dodal Páleník.

oe.

Ministr Kužvart odmítl uvolnit více než dvě stě milionů korun ze Státního fondu životního pro­ středí na odstraňování ekologických škod po chemické těžhě uranu ve Stráži pod Ralskem, jak ho o to požádal ministr Grégr. Ministr prů­ myslu totiž uvedl, že v připravovaném rozpočtu na příští rok se mu nedostává dost peněz na od­ straňování škod ve Stráži pod Ralskem. (M ladá fronta Dnes 20. července) Rozhodující průlom se podařil na mezinárodní konferenci o omezení globálního oteplování v německém Bonnu. Ministři životního prostře­ dí 178 účastnických zemí totiž otevřeli po čty­ řech letech vyjednávání cestu k ratifikaci Kjót­ ského protokolu. Dohoda počítá s tím, I.e do roku 2010 se sníží emise oxidu uhličitého o 5 % ve srovnání s rokem 1990. Schválit ji Illusí 55 zemí, které vypouštějí více ne7 55 % světových emisí. Do konečného znění dohody se výrazně promítl především postoj Japonska. které si vy­ nutilo výrazné ústupky Evropy ve věd kontroly emisí a příslušných sankcí. Přestol.e je konečný protokol značně komprom isní, převažuje uspo­ kojení. (Mladá fronta Dnes 24. července)

Konference o ekologickém zemědělství Ve dnech 21. až 23 . června se uskutečnil v led­ nické aule zahradnické fakulty MZLU první ročník Evropské letní akademie ekologického zemědčlství. Organizátoři akce - Mendelova zemědčlská a lesnická univerzita, české a ra­ kouské spolkové ministerstvo. vláda Dolního Rakou ska a svazy ekologických zemčdčlcú PRO-BIO a Ernte - pozvali do Lednice účastní­ ky z 35 zemí, aby si vymčnili zkušenosti a in­ formace o ekologickém zemčdělství v jednotli­ vých státech. Konference byla prvním krokem k pravidelné výměně zkll~eností v r:ímci Evrop­ ské lctní akademie ekologického zemědělství, která bude do hudoucna diskutovat a rozpraco­ vávat nezbytné předpoklady dalšího vývoje ekolugického zemědčlství, zejména však v kan­ did,ítských zemích EU . Bližší inrormace o. vý­ sledcích konference mohou zájemci získat v Ekologické poradně Veronica.

šš

30

Kreslil.lall StekUk

Ochrana dropa velkého S cílem zajistit ochranu, obnovu a udržování rozsáhlé travnaté plochy, která je základní pod­ mínkou dalších kroků ve věci záchrany znojem­ ské populace kriticky ohroženého dropa velké­ ho, vyhlásilo MŽP na pozemcích bývalého záložního vojenského letiště v k.ú. Borotice a České Křídlovice na dobu deseti let přechod­ nč chráněnou plochu.

red.

Další výjimka MŽP Ministerstvo životního prostředí udčlilo rozhod­ nutím ze dne 17. dubna 200 I výjimku ze zá­ kladních podmínek ochrany zvláště chráně ných druhů živočichú, konkrétnč k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhú živočichú v souvis­ losti s realizací akce "Stavba silnice 11/426, Strážnice - ohchvat ll ", Česká společ nost orni­ tolog ická s udělením výjimky nesouhlasí a proti rozhodnutí se odvolává, neboť jde o zásah do posledních zbytkú přirozených nivních luk alu­ via dolní Moravy, které jsou biotopem řady zvláště chránčných druhů - mimo jiné kolihy velké (kriticky ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sh.). I v roce 200 I zde bylo prokázá­ no hnízdění kolihy, přičemž šlo o jediný hnízdí­ cí pár v tomto roce na území ČR .

red.

Kůrovec na Šumavě Problematikou kůrovce na Šumavě se zabýval který 21. a 22. června uspořádal minis­ tr životního prostředí Kužvart pro nevládní or­ ganizace a odbornou veřejnost. Druhý den pro­ běhla exkurze v prostoru Trojmezné a na základě prohlídky feromonových lapúkú byl konstatován příkrý pokles četnosti brouka v ce­ lé oblasti. Na příčinách tohoto jevu se přítomní neshodli. Shodli se však na tom, že jiná soudo­ há ohrožení národního parku svou závažností kůrovcovou kalamitu předstihují. semin ář,

im

red.

Zpráva Světové komise pro přehrady Budování velkých přehrad a .Jejich ekologické a sociální důsledky budily vždy velkou pozor­ nost nevládních organizací. Ekologická devas­ tace, násilné přesídlování obyvatelstva a dokon­ ce i doložené případy masových vražd patří k nejotřesnějším příkladům "rozvoje za každou cenu". Na sklonku loňského roku získali Odplll'­ ci přehrad podporu ze strany Svčtové kOllllse pro přehrady, pracující pod záštitou OSN. Komisc, složená ze zástupcll vládního a soukro­ mého sek toru (včetně huc!ovatelú přehrad) i ne­ vládních organizací, vědců a odhorníkú v ohlas­ ti cnergetiky, ekonomiky, ekologie a sociálních věd, provedla sto dvacet pčt pří padových a se­ dmnúct tematických studií. Ve zprávě, která byla vydúna na konci loňského roku v Londý ­ ně , dospčla komise (vzhledem ke slo/ení k překvapivě jednoznačnému) Z<Ívčru, 'l.e přínos velkých přehrad je ve včtšinč případů mcnší, než se očekávalo, zatímco náklady a negativní

KRONIKA _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _W([~n
dopady jsou vždy výrazně překročeny. V dLI­ sledku stavby velkýcb přehrad bylo přesídle n o 40-80 milionů lidí. Dam miliony lidí přišly o :1ivobytí v dLlsledků ekologických z m čn pod přehradami (rybáři a zemčdělci závislí na přiro­ zeném cyklu záplav) . Většina z nich se nedo­ čkala žádné kompenzace, a i pokud k náhradám došlo, byly témčř vždy zcela nedos ta tečné. Komise navrhla řadu doporuče n í a kritérií pro rozhodování o existujících a plánovaných pře­ hradách. Jejich cílem je, aby li dé. kteří ponesou následky, byli včas, pra vdivě a úplnč informo­ ván i a mohli se podílet na rozhodování. Dúle ahy bylo zprlihled n ěno financování a zlepšena metodika posuzování přínosu a negativních d ů­ sledků, a ahy bylo spravedlivější sociální rozdč­ lení ziskLl a ztrát. Z mnoha zajímavých návrhli mč zaujal požada­ vek. aby všechny velké pře h rady byly podrobe­ ny procesu udělovlíní časově ol11cl.ené l icence­ před prodloužením licence by musely být po­ souzeny přínosy a škody zpLlsobené přehradou a o prodloul.ení by se rozhodovalo v podobném procesu jako o zahájení stavby, samozřejmč za účasti veřejnosti . Takto to j iž dnes platí v n ěkte­ rých zemích EU (např. ve Franci i). Dočkáme se i u nás?

Vlastimil Karlík

Světový

svaz ochrany nabídl pomoc

přírody

nám

Na pozvání Českého svazu ochráncLI přírody přijela v červnu na pracovní návštěvu České re­ publiky paní Elizabeth Hopkins. J'cdi telka Ev­ ropské regio n{i1ní kanceláře IUCN - The World Conservati on Union, největší světové organiza ­ ce na ochra nu přírody . Cílemjcjí návštčvy bylo zintenzivnění spolupráce při řešení ožehavých problémů české ochrany pl'írody. Elizabeth I-Iopkins projednala se zástupci ČSOP možnosti zapojení do regionálních a mezinárodních akti ­ vit IUCN. Jak vyplynulo ze schlizky, IUCN nabízí České republice pomoc p ři implementaci evropské le­ gislativy v oblasti ochrany přírody, např. p ři za­ čleňovúní do evropské soustav,y chráněných území NATURA 2000. IUCN rovněž doporu­ čuje České republice inic iovat vznik pracovní skupiny tvořené zástupci kandidátských zemí EU k stanovení společného postupu při řešení předv s tupních otázek v oblasti životníh o pro­ středí. IUCN pros třednictvím svých cxpertli mllže rovněž významně napomoci vyřešení pro­ blémLI s realizací mezinárodních úmluv v ohl as­ ti ochrany přírody, především Úmluvy o mezi­ n
Petr Stýblo

~'U~n~DD1lŮ®~

Česká s polečnos t pro právo

životního Př íj e mně

prostředí

byli překvapeni nejen členové prl­

pra vného výboru v roli organizátorli ustavující

valné hromady Če ské společnosti pro prá vo ži­

votního prostředí (ČS PŽP), ale i samotní její

účastníci značným zájmem zainteresované ve­

řejnosti o podporu vzniku takovéto organizace

a členství v ní. Byla to však patrně dílem i při­

rozená reakce na neustále se prohlubující pocít

absence samostatné vědecké společnosti, kterú

by měla určitou s p o l eče n skou váhu při řešení

teoretických i praktických problémli právní

ochrany životního prostředí v České republice.

V alná hromada se kona la v březnu na půdě

Akademie věd ČR a j ejím předsedou byl zvo­

len doc. JUDr. Milan Damohorský, CSc., z ka­

tedry práva životního prostředí Právnické fa­

kulty U K v Pra7.e. D le stanov je cílem činnosti

Společnosti rozvoj práva životn ího prostředí

ČR v soul adu s pri nc ipem trvale udržitel ného

života a jeho sbli žovúní s právem Evropské

unie a právními řády evropských zemí. Tohoto

cíle chce ČSPŽP 'dosahovat konkrétními aktivi­

tami, n apř.:

- zvyšování znalosti práva životního prostředí

a citli vosti j eho vnímání v naší společ n ost i vy­

víjením intenzívní přednáškové a výchovně

vzdělávací činnosti pro odbornou i širokou ve­

~

o Kreslil Rostislav Posp{šil

Sem inář

o zeleni zaujatýma

očima

posluchače

Mezinárodní se m inář Obnova plošné a hodové řej n ost,

zelenč v krajinč se konal za širokého z{ljmu od­ - podílen í se na zdokonalování již existujících

borné veřejnosti 14. června na Mendelově ze­ příslušných prá vních předpisů i na přípravě no­

mědělské a lesn ické univerzitě v Brně. Seminář vých normativních aktů (v rámci připomínko­

pořádal Ústav krajinné ekologie a naváz.al tak vých a oponentních řízení aj.),

zdařile na loihký seminář. zaměřený na obnovu - podpora vědecké a studijní činnosti (pořádá ­

zeleně liniové. V úvodu shrnul Jan Prudký stav ním studentských sou těží v oboru práv a život­

obnovy zelenč z pohledu komplexních pozem­ ního prostřed í , pořádá n ím postgraduálního stu­

kových úprav. podal základní typologii plošné, dia na PF UK, založením tradice pořádání tzv. liniové i bodové zeleně. podrobně se zabýval ta­ Českých dnLI práva ži votn ího prostředí, otevře­

ké jejími fu nkcemi . Jeho příspěvek nepřinášel ných širší veřejnosti , atd.),

nové informace, měl charakter zastřešujícího - spolupráce s odbornými společnostmi v za­

uvedení do problematiky. Jak bylo moL.né Prud­ hraničí a napomáhání svým členům ve spolu­

kého referát chápat j ako věcné uvedení tématu, práci se zah r an i čn ími partn ery (a to jak na půdč tak lze označit následující vystoupen í .Jarmily mezinárodních organizací - specializovaných, Kocourkové za základní v oblasti duchovní jako např . Evropské asociace práva životního a myšlenkové. Kocourková velmi emotivnč prostředí v Londýnč, či univerzálnějšího zamě­

a přitom včcně s řadou nových informací uká­ ření, kupř. Rady Evropy - tak i v bilater:í lních

za la východiska citlivého t voř i vébo vztahu ke vztazích se sesterskými s polečnostmi pro právo krajině vycházejícího ze zkušenosti a I tradice. život ního prostředí v ostatn ích evropských ze­

Své svébytné myšlenky doprovázela četnými mích, zejména ve Francii, Švýcarsku, Lucem ­

vynikajícími diapozitivy. Její přesvč.dčivost by­ bursku aj.),

la kromě koherentnosti předkládaných vizí, pro ­ - podílení se na informační a publikač ní č i n­

gnóz či jen pouhých glos současného stavu nosti.

v si lném osobním zaujetí. Včdomí úzkého vzta­ Zvláště pos l edně jmenovaným činnostem chce

hu estetiky a ekologické stability a také proží­ ČSPŽP věno v at mimořádnou pozornost: Spo­

vání krajiny. mohu-Ii tak nazvat přístupy zalo­ lečností vydávaný časop i s České právo f.ivlllní­

žené na jiném než inženýrsko-krcsličském hll pro.\·,,'edí, který by m ěl - jakožto první čes­

příst u pu ke krajině, to je to nejpodst;ltnčjší , co v našem spravování krajiny postrúdťim. Kocour­ ké specializované periodikum v dané oblasti ­ vycházet dvakrát, resp . čtyřikrát do roka, bude ková jako by to řekla i za mne a navíc lépe, nel bych to zvládl já. otevřený všem. tedy i zahraničním autorlim

a p řispěvatelLIITI , zabývajícím se teoretickými Z řady dalších příspěvků mne 7.aujal příspěvek Aleny Salačové. která zrekapitulovala z.ákladní i praktickými problémy právní ochrany životní­

krajinářské zásady obnovy dřevinných vegetač ­ ho prostředí.

ních prvků v krajině , a to modernč s nejnovčjší­ mi přístupy respektujícími kromě obecných Jana Zástěrová

KRONIKA

31

vou

přirozených

lesú Beskyd . Pod vedením ex­

pertů na obnovu horských l esů - manželů Šárky

Kreslil

Ro.~tislav

Posplsil

biologických a estetickn-parkovnických výcho­ disek i další výzrmmy Lelenč, jako je výwam nábo'lenský, symholický či rituální. Zajíma­ výrn, a pro mne osobně nadčjeplnýrn, bylo i vy­ stoupení Radoslava Vlka o starých krajových odrlldách ovocných dřevin a jejich návratu do krajiny. Vlk je totiž jedním z lidí. kteří připravi­ li doplnční seznamu odrild povolených k pčsto­ vání ve ~kolkách o některé tradiční krajové od­ růdy , což hy se mohlo stát základem pro jejich návrat do krajiny. Dosud byl totiž ten, kdo si chtčl takovou jabloň Lasadit, odkál.án výlučně na vlastní pěstitelskou zručnost. Lze jen doufat, že se vše výše citované stane součástí hěžného přístupu ke krajinč a le o tom nebudeme slýchat jen na podobně podnčtných a Ldařilých seminářích.

J'clr Čermák

"Militantní ekologové" za ohnovu přirozených lesů Čas od času slýcháme o výhradně konfronta č­

ním stylu práce ekologických aktivistt'1 a pří/.­ nivcú nevládních ekolugických sdružení. "Běž­ te radčji Lasadit strom ... ," volají nčkteří. Program Lesy Hnutí DUHA ve svém úsilí o ob­ novu přirozených lesú v ČR nd roku 1995 vždy kladl dihaz na přímou pomoc s naplňováním své vize při práci v lese. Rád bych v krátkosti představil alespoň dva úspěšné projekty, které mají společný základní cíl - ziskat veřejnost pro aktivní ochranu lesních ekosystémú - a polo/il otázku do diskuse. Le.\·(}(}chrnlldFsk.l' Idlm/' je dnes jiL. tradiční pra­ covně vzdělávací pobyt , který Hnutí DUIIA po­ řádá s místním občanským sdľul.ením Beskyd­ čan v malebné osadě Muchovice na úpatí Lysé hory. Pracovní náplň spOČíV~1 v pomoci s ob no­

32

a Lea Koš(álových - ú č a stníci tábora pracují v malých altern ativních lesních školkách a okolních horských lesích. Po práci v lese pro­ bíhají besedy s před ní mi lesníky, přírodovědci, eko-filozofy či zástupci ekologických organiza­ cí (pro příklad I. Míchal, J. Keller, J. Patočka, K. Kaňák, A . B u ček, R. Mrkva, L. Ku nc, J. Lu ­ káč, I. Rynda, M. Vlašín). T\'d!,1I pro les je sér ií p racovně vzdělávacích lesních brigád pro nej širší veřejnost. Byl inspi­ rován projektem Bergwald, který ve Švýcarsku vznik l z veřejné diskuse o hynutí tamních hor­ ských lest'1. V reakci na tragické povodně roku 1997 se první ze série Týdnú pro les konaly na podzim roku 1998 v Jeseníkách. Hnutí DUHA na projektu spolupracuje se s. p. Lesy ČR a jeho organizačními j ednotkami, jejichž lesníci v pra­ xi usilují o přírodě blízké hospodaření v hor­ ských lesích. K dnešnímu dni na obou lesních správách proběh l y už tři Týdny pro les. Jeden Týden pro les se v roce 2000 uskuteč n i l též v Krušných horách, další tři zorganizovalo v Ji­ zerských horách občanské sdružení Staří ochránci Jizerských hor. Na projektu Týden pro les v roce 1999 Hnutí DUHA spolupracovalo i se Správou CHKO a NP Šumava. Jedenácti turnusú pracovně lesních brig,íd a de­ víti táborů se během tří let zúčastnilo 420 doh­ rovolníkú z celé České republiky a Slovenska. Tradičně nejpočetnější skupinu tvoří vysoko­ školáci z velkých měst, ale výjimkou nejsou ani lidé ve středním či důchodovém včku a neza­ městnaní.

Účastníci hrigád a táhorú pomáhají s výsadbou stanovištně

odpovídajících dřevin a jejich ochranou před spárkatou zvčří, zahazují hlubo­ ké erozní rýhy, sbírají osivo nebo pracují v ma­ lých alternativních lesních školkách. Dbáme na to, ahy všichni dobře chápali smysl vykonávané práce. Je zřejmé, že výsadba nčkolika desítek tisíc stromků je vzhledem k celkovému objemu prací prováděného lesními akciovými společnostmi nicotná. Věříme však, že její smysl spočívá prá­ vě v dllbrovolném přístupu veřejnosti a šíření myšlenek obnovy přirozených lesú. Vzpomeň­ me na Muže, který sázel stromy.., Dúležitým momentem brigád je komunikace s lesnickou obcí. Při spolupráci s moudrými les­ ními hospodáři nacházíme názorovou shodu ku prospěchu budoucích lesll. Pokud mohu soudit z reakcí lesníkú, se kterými jsem přišel do kon­ taktu při jednotlivých lesních brigádách, hodno­ tí tito projekt Týden pro les jako přínosný a ma­ jí zájem o další spolupráci.

O úspěšnosti obou projektll snad nejlépe svědčí

pokračující velký zájem o účast stejnč jako po­

tčšitelný ťakt, z.c část účastníků se i nadále za­

bývá problematikou ochrany lesa v rámci někte­

ré kampaně programu Lesy Hnutí DUHA nebo

v jiné ekologické organizaci . Sílí tak skupina li­

dí, která velice citlivě pohlíží na lesní hospoda­

ření jako na klíčovOll činnost pro obnovení eko­

logické stability české krajiny .

Michal Rezek

Letní kurz v Hostětíně Již po třetí se letos v červenci konal v Hostětínč mezinárodní tábor dobrovolné práce, na který tentokrút přijelo devčt mladých I idí ze šesti /e­ mí západní Evropy, USA a Kanady a patnáct českých účast n íkll. Zajištění dobrovolných účastníkll Le zah raničí se llJalo občanské sdru­ žení SDA - INEX (Sdružení dobrovolných akti­ vit - l lllernational Exchange), které pořádá me­ zinárodní dobrovolnické t{lbory v České republice každoročně (letos organizuje přes čty­ řicet temat icky zaměřenýc h túborll, na kterých přislíbilo účast přes pět set mladých lidí). Na organiLaci tábora se podílela rovněž obec Hos­ tět í n, českou účast a programovou náplň tábora zajisti la ZO ČSOP Veronica. " Táborníci" svojí prací přispěli zejména k budování Centra mode­ lových venkovských projektlt, které navazuje na dosavadní ak tivity Hostětína v oblasti ekologic­ ky šetrných technologií (kořenová čistírna od­ padních vod, instalace solárních panelú, výtop­ na spalující dřevní odpad, moštárna, rekonstrukce sušírny ovoce). Součástí táhora bylo rovněž kosení bělokarpatských luk, sbírání léčivek, sada přednášek o místní krajinč a IJlLI­ sobech jej í ochrany či návštčva Valašských Klobouk - kulturního i umělcckého střediska zdejšího kraje. ľed.

Oznámení Pochod pro NP Šumava Hnutí DUHA Vás zve na Pochod pro Národní park Šumava, který se uskuteční 25.-28. srpna. Cílem akce je poskytnout jejím ú čas tníkům uce­ lený Jlohled na "kúrovcovou" prohlcmatiku v NP Šumava. Trasa pochodu prochází územím národních parků Šumava I Bavor,ký les. Úéa,t­ níci tak budou mít možnost přímo v terénu po­ soudit výsledky rozdílných pfíSlllpu k ochranč přírody v oboll NP.

red.

Letní pracovně-vzdělávací tábor Hnutí DUHA a občanské sdru7ení Beskydčan Vás zvou na 6. ročník letního pracovně-vzdělá­ vacího lesoochranářského tábora do lesního vzdělávacího střediska v MuchllVicích pod Ly ­ sou horou (Beskydy). Tábor se koná 12.-22. srp­ na. Je určen pro zájemce o práci v ohoru ochrany přírody, zejména pak lesních ekosystémLI. Na programujsoll přednášky ckologt'1 a lesníkll, exkurze do beskydsk)'ch rezervací, rituúly hlu­ binné ekologie, dále pak výsadba původníc h dřevin do rezervací, ochrana sazcnic před zvčří a práce v malých alternativních lesních šf,.ol ­ kách. Uhytování bude ve stanech, strava I.a úhradu .

reci.

KRONIKA / OZNÁMENÍ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~~n"(]DIlufi®~