Příloha I.
A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA OSTRÁŽNÉ (dle § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Název zvláště chráněného území: Na Ostrážné Předměty ochrany a jejich popis: 1. Mozaika různě vlhkých lučních biotopů na jižně orientovaném svahu s výskytem významných druhů rostlin a živočichů 2. Populace silně ohroženého druhu motýla modráska bahenního (Maculinea nausithous) 3. Typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem1 vyhlášena evropsky významná lokalita CZ0613012 Na Ostrážné a které se nacházejí na území přírodní památky Popis předmětů ochrany: A. ekosystémy Název ekosystému (biotopu)
Podíl plochy v ZCHÚ (%)
cca 80 % rozlohy ZCHÚ Vlhké pcháčové louky
(tj. cca 1,2 ha)
Popis ekosystému Vlhké pcháčové louky (T1.5) místy s přechody k podhorským smilkovým trávníkům (T2.3) a mezofilním ovsíkovým loukám (T1.1). V důsledku absence hospodaření jsou však tato společenstva v degradovaném stavu, dominují zde především vysoké trávy ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatior), srha říznačka (Dactylis glomerata), kostřava luční (Festuca pratensis), pýr plazivý (Elytrigia repens) a byliny jako pcháč oset (Cirsium arvense), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) a tužebník jilmový (Filipendula ulmaria).
B. druhy Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ V roce 2014 zaznamenáno 20 jedinců. Početnost v řádu Modrásek bahenní §2 nižších desítek jedinců byla (Maculinea neuasithous) zjištěna i v předchozích letech * dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb. Název druhu
Stupeň ohrožení*
Popis biotopu druhu, další poznámky Vlhké pcháčové louky s výskytem krvavce totenu (Sanquisorba officinalis)
Cíle ochrany zvláště chráněného území: Cílem ochrany je rozvoj druhově pestré mozaiky vlhkých lučních biotopů jako předpokladu pro zachování a stabilizaci populace modráska bahenního (Maculinea nausithous). Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní památka (ve smyslu § 36 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)
1
Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit
1
Návrh bližších podmínek ochrany: Výčet činností a zásahů, které mají být podle § 44 odst. 3 zákona č. 14/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Jsou navržené s ohledem na předmět ochrany a cíle ochrany přírodní památky: a) měnit vodní režim Změnou vodního režimu se rozumí zásahy, jejichž následkem dojde ke zrychlení nebo zpomalení odtoku vody z daného území, ke zvýšení či snížení hladiny povrchové i podzemní vody v předmětném území. Takové zásahy by měly zásadní vliv na existenci mozaiky podmáčených luk tvořící předmět ochrany a mohou být realizovány pouze po předchozím souhlasu orgánu ochrany přírody. b) měnit druh a/nebo způsob využití pozemků2 Společenstva vyskytující se v PP, včetně předmětů ochrany, jsou vázána na stávající druh a způsob využití dotčených pozemků. Změna druhu či způsobu využití pozemků by mohla mít zásadní vliv na zachování či zlepšení stavu žádoucích společenstev a předmětů ochrany. c) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie Za způsob hospodaření na pozemcích vyžadující intenzivní technologie se považují činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře nebo funkci ekosystému, zejména se jedná o obnovu travních porostů orbou, hnojení průmyslovými a statkovými hnojivy, vápnění a použití biocidů. d) zřizovat myslivecká zařízení (krmeliště, vnadiště, újediště a slaniska) Rostlinná společenstva citlivě reagují na zvýšený obsah dusíku a fosforu v půdě. Myslivecká zařízení způsobují koncentraci zvěře na poměrně malé ploše, která vede ke zvýšenému sešlapu a k nadbytku živin (zejména dusík a fosfor) pocházejících z trusu zvířat nebo přímo z předkládaných krmiv. Jak zvýšený sešlap, tak nadbytek živin významně ovlivňují biochemické poměry v půdě, a tím rostlinná společenstva. e) zakládat skládky či úložiště jiných materiálů, a to i přechodně Deponování jakéhokoliv materiálu, byť materiálu biologického (např. dřevo z těžby lesa, pokosená tráva), a to i přechodně, může mít vliv na druhové složení vegetace v místě a blízkém okolí skladování, a působit tak změny v druhovém složení společenstev. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených navrhovanou přírodní památkou: Katastrální území: 624471 Hluboké u Dalečína Číslo parcely podle KN 497/1
Číslo Druh parcely pozemku podle podle KN PK trvalý travní porost
505 506 508 509 510 511 512/1
Způsob využití pozemku podle KN
Výměra parcely Číslo listu celk. podle KN vlastnictví (m2)
Výměra parcely KN v MZCHÚ (m2)
Parcela není zapsána na LV 50 50 427 427 427 427 427
cca 14727
99933
2
Ve smyslu § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů
2
512/2 514/2 515/1 515/2 516 518 520/3 511 602
ostatní plocha ostatní plocha
ostatní komunikace ostatní komunikace
417 417 417 427 417 417 50 298
298
cca 66
1
3838
cca 31
Celkem cca 14824 Pozn.: Uvedené pozemky a jejich výměry, jsou zjištěné pomocí GIS aplikací (zobrazení katastrálních map nad ortofotosnímkem). Na základě výsledků projednání nového vyhlášení PP bude provedeno geodetické zaměření území (tzv. záznam podrobného měření změn) a vytyčení hranic PP v terénu
Odůvodnění návrhu na nové vyhlášení zvláště chráněného území: Hlavní důvody návrhu na nové vyhlášení PP: Přírodní památka Na Ostrážné se nachází ve východní části Kraje Vysočina, přibližně 6 km severně od Bystřice nad Perštejnem, 3,7 km jihovýchodně od obce Dalečín. Území se rozkládá na severním břehu Vírské přehrady na jižních svazích vrchu Ostrážná. Reliéf přírodní památky je svažitý, jedná se o relativně prudký svah v rozmezí nadmořských výšek 520-570 m. Přírodní památka Na Ostrážné představuje část luční enklávy situované na jižně orientovaném svahu nad údolní nádrží Vír. Území má podobu výběžku luk ohraničeného ze tří světových stran (ze západu, jihu a z východu) lesními porosty, na severu navazují luční společenstva enklávy nezařazená do chráněného území. Od navazujících luk je lokalita oddělena nesouvislou linií dřevin. V minulosti byla lokalita součástí soustavy luk přímo napojených na luční společenstva v okolní krajině. V současnosti je luční enkláva, jejíž součástí je plocha přírodní památky lesními porosty izolovaná od dalšího bezlesí. Přírodní památka je tvořena mozaikou vlhčích i sušších ploch, zachovalo se zde dosud druhově poměrně bohaté travinobylinné společenstvo. Základem území je travní porost vlhkomilných druhů, přestože se lokalita nachází na prudkém svahu. Byly zde zaznamenány druhy typické pro vlhké pcháčové louky a jejich přechody k podhorským smilkovým trávníkům a mezofilním ovsíkovým loukám: pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč bahenní (Cirsium palustre), kostřava luční (Festuca pratensis), kostřava červená (Festuca rubra), sítina rozkladitá (Juncus effusus), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), medyněk měkký (Holcus lanatus), třeslice prostřední (Briza media), mochna nátržník (Potentilla erecta), chrastavec rolní (Knautia arvensis), zvonek rozkladitý (Campanula patula) a další. Svažitost terénu vytváří lokálně i mnohem sušší prostředí, a tak zde najdeme v menší míře i suchomilné druhy hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), pryšec chvojka (Euphorbia cyparisias), čičorka pestrá (Securigera varia), rozchodník ostrý (Sedum acre), chlupáček zední (Pilosella officinarum). Lokalita je velmi významná z hlediska společenstva motýlů, především výskytem modráska bahenního (Maculinea nausithous), jehož populace zde byla průzkumem ověřena v početnosti v řádech desítek dospělců. Kromě tohoto druhu byl zaznamenán výskyt modráska jetelového (Polyommatus bellargus), který patří k ohroženým, i když recentně navracejícím se druhům. Udáván je i výskyt modráska očkovaného (Maculinea teleius). Bližší ochranné podmínky PP jsou navrženy tak, aby umožňovaly naplnění cílů, zejména udržení či zlepšení stavu přírodní památky pravidelně prováděným managementem.
3
Ochranné pásmo nebude zvlášť vyhlašováno, bude jím v souladu s § 37 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny území do vzdálenosti 50m od hranic přírodní památky Přílohy: 1. Katastrální mapa s podrobným zákresem hranic PP a jejího ochranného pásma 2. Kopie základní mapy ČR 1:10 000 s orientačním zákresem hranic PP a jejího ochranného pásma
4
5
6
