Jan Gajdoš. Vývoj zadluženosti domácností v ČR ekonomické a právní aspekty

Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta

Jan Gajdoš

Vývoj zadluženosti domácností v ČR – ekonomické a právní aspekty

Diplomová práce

Olomouc 2013

Touto cestou bych chtěl poděkovat paní Ing. Janě Bellové, Ph.D. za odborné vedení, tolik potřebné rady, pomoc a čas, který mi věnovala.

2

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vývoj zadluženosti domácností v ČR – ekonomické a právní aspekty vypracoval samostatně a citoval jsem všechny použité zdroje.

V Olomouci dne

...............................

3

Obsah 1. Úvod ...................................................................................................................... 5 2. Představení základních pojmů ............................................................................... 6 2.1. Historie zadluženosti ....................................................................................... 7 2.2. Nejčastější příčiny zadlužování ..................................................................... 11 2.3. Subjekty poskytující úvěry ............................................................................. 13 2.4. Dělení úvěrů .................................................................................................. 15 2.5. Druhy úvěrů ................................................................................................... 16 3. Zadluženost domácností v ČR ............................................................................. 20 3.1. Metodika měření zadluženosti domácností ................................................... 20 3.2. Vývoj zadluženosti domácností v letech 2004 - 2012 .................................... 21 3.2.1. Zadluženost v roce 2004......................................................................... 21 3.2.2. Zadluženost v roce 2005......................................................................... 23 3.2.3. Zadluženost v roce 2006......................................................................... 24 3.2.4. Zadluženost v roce 2007......................................................................... 25 3.2.5. Zadluženost v roce 2008......................................................................... 26 3.2.6. Zadluženost v roce 2009......................................................................... 27 3.2.7. Zadluženost v roce 2010......................................................................... 28 3.2.8. Zadluženost v roce 2011......................................................................... 29 3.2.9 Zadluženost v roce 2012.......................................................................... 30 3.3. Shrnutí vývoje zadluženosti v letech 2004 - 2012 ......................................... 31 3.4. Srovnání zadluženosti domácností v ČR s vybranými evropskými zeměmi .. 33 4. Právní aspekty zadlužování domácností .............................................................. 35 4.1. Insolvenční řízení a jeho následky ................................................................ 41 4.1.1. Průběh insolvenčního řízení ................................................................... 43 4.2. Vliv nového občanského zákoníku na zadluženost domácností .................... 45 5. Shrnutí a návrhy de lege ferenda ......................................................................... 49 6. Závěr .................................................................................................................... 50 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................... 52 Seznam zkratek ....................................................................................................... 58 Seznam grafů a tabulek..............................................................................................59

4

1. Úvod Zadluženost domácností v České republice je stále častějším a bolestnějším tématem. Bohužel, zadluženost má stále stoupající tendenci a stává se tak neustále rostoucím celospolečenským problémem. O neustále zvyšující se zadluženosti se u nás začalo častěji hovořit až po roce 2008, kdy naši společnost zasáhla celosvětová ekonomická krize. Scénář, který si jistě všichni dobře pamatujeme, byl pro spoustu lidí velice nepříjemný. Zavíraly se velké podniky s dlouholetou tradicí, velké množství lidí přišlo o práci, vzrostla nezaměstnanost a tak zadluženost domácností logicky narůstala a bohužel narůstá i nyní. Z problému zadluženosti se stalo také vděčné politické téma, kdy se strany napříč celým politickým spektrem, snaží tento problém řešit, dodejme však, že se jim to zatím příliš nepovedlo. Tato diplomová práce si úvodem klade za cíl podrobně analyzovat vývoj zadluženosti domácností v České republice z ekonomického i právního pohledu a následně navrhnout možná řešení a opatření k zamezení dalšího růstu zadluženosti domácností. Z hledisek právních se tato práce zaměří na analýzu stávající legislativy v oblasti poskytování úvěrů a to jak bankovních, tak i nebankovních. Dále bude kladen důraz na problematiku oddlužení fyzických osob a právní následky při neschopnosti splnit své závazky. Co se týče ekonomických aspektů, tak zde bude věnována pozornost historickému vývoji zadluženosti domácností v České republice. Dále pak makroekonomickým a mikroekonomickým ukazatelům, ekonomickým následkům zadluženosti, dluhovému zatížení domácností a srovnáním míry zadluženosti domácností v České republice s vybranými evropskými státy. Vzhledem k tomu, že se jedná o aktuální problematiku, která se v čase neustále

vyvíjí,

autor

se

musel

uchýlit

k čerpání

informací

především

z internetových zdrojů, jež poskytují potřebná data flexibilněji než odborné monografie.

5

2. Představení základních pojmů Pro lepší orientaci v textu a v zájmu správného a rychlého pochopení této práce, je nutné osvětlit některé základní pojmy, se kterými se bude čtenář v této diplomové práci dále setkávat. Domácnost je definována zákonem č. 40/1694 Sb., občanským zákoníkem (dále jen jako „občanský zákoník“) jako společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.1 Domácnost lze také vnímat jako základní sociálně-ekonomickou jednotku naší společnosti, která má pro celou ekonomiku zcela zásadní význam, neboť přichází na trh s cílem uspokojovat své potřeby. Pod pojmem dluh rozumíme povinnost dlužníka plnit pohledávku věřiteli. Předmět dluhu může být vymezen jak pozitivně, tzn. zaplatit nebo něco dát nebo negativně, tzn. něčeho se zdržet.2 Pro účely této práce budeme pracovat především s pozitivním vymezením předmětu dluhu. Hrubý domácí produkt je základní veličinou pro srovnání výkonnosti ekonomiky daného státu. Lze jej vyjádřit několika způsoby. Pro představu čtenáře se skládá z kumulované spotřeby, investic, vládních výdajů a čistého vývozu (což je hodnota exportu snížená o hodnotu importu), takto strukturovaný výpočet pojednává o výdajovém modelu HDP.3 Pojem spotřeba domácností je možné chápat jako uspokojení potřeb nebo přání, pramenící z nedostatku, který lze odstranit prostřednictvím zakoupení určitých výrobků a služeb, které domácnosti hradí ze svých důchodů.4 Insolvenční řízení vyjadřuje řešení úpadku, či hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, případně aby došlo k oddlužení.5 _______________ 1

§115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů FIALOVÁ, Helena, FIALA, Jan. Ekonomický výkladový slovník. 9. aktualiz. vyd. Praha: A plus, 2011, s. 40. 3 JUREČKA, Václav. Makroekonomie. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 30. 4 JUREČKA, Václav. Mikroekonomie. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 30. 5 §1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění pozdějších předpisů 2

6

Jednu

z klíčových

rolí

v problematice

zadluženosti

hrají

finanční

zprostředkovatelé. Jejich úkolem je zabezpečovat transfer peněžních prostředků od přebytkových subjektů k deficitním subjektům.6 Mezi finanční zprostředkovatele tak lze logicky zařadit bankovní ústavy, stavební spořitelny, penzijní a investiční fondy, leasingové společnosti a další firmy, které figurují na nebankovním trhu s finančními službami.

2.1. Historie zadluženosti Zadluženost je lidstvu známá ještě déle než peníze samotné, ať už v jakékoli podobě. Člověk se mohl zadlužit ještě dávno před tím, než byly vynalezeny peníze v takové formě, v jaké je známe dnes. V době, kdy ještě nebyly objeveny peníze v moderní podobě, obchodní styk se uskutečňoval prostřednictvím prosté směny zboží. Tento druh směny označuje historie jako tzv. barterové obchody. Jednalo se o přímou směnu bez zapojení některého všeobecného prostředku směny.7 Postupem času lidé zjistili, že směnit konkrétní statky může být v určitých situacích obtížné, a proto se uchýlili k užívání všeobecných ekvivalentů, kdy se jako prostředek směny užívaly kožešiny, hedvábí, minerály či kovy. Peníze v kovové formě se začaly užívat na přelomu 7. a 6. století před naším letopočtem. Vznik prvních českých mincí se datuje do druhé poloviny vlády Boleslava I., tedy kolem roku 950 našeho letopočtu. Jednalo se o denáry, které měly průměr 18 – 20 mm a vážily cca 1,4 g.8 Ve středověku měla na chování společnosti velký vliv církev. Církev odsuzovala půjčky, které byly jakkoliv úročeny a označovala je lichvou. Tento tvrdý postoj trval přibližně do 14. století. Pak se nepřátelství církve vůči lichvě začalo pomalu měnit ve shovívavost.9

_______________ 6

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 137138. 7 Historický vývoj peněz. Peníze.org [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://penize.org/historie-penez/ 8 ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava a kol. Bankovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2011, s. 24. 9 LE GOFF, Jacques. Peníze ve středověku: historicko-antropologická studie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012, s. 32.

7

Problematikou církve a lichvy se zabýval značný počet církevních hodnostářů. Josef Pazderka, farář, definoval v roce 1884 peníze takto:10 „Peníze jsou 1. všeobecným směnivem a tím také 2. všeobecným měřidlem hodnoty věcí a pro to obojí 3. zastupitelem čili representantem věcí, any tyto věci v oněch bytně obsaženy jsou, ne sice všechny hromadně a určitě, nýbrž rozlučně a neurčitě; neboť ježto peníze všeobecným směnivem a měřidlem hodnoty jsou, možno člověku, jenž je má, míti i rozličné věci, buď ty aneb ony, jež za peníze míti možno.“ Dle jeho názoru nebyly ve středověku peníze schopny tvořit další peníze. Nyní se však ukazuje, že peníze jsou plodné a počítají se mezi kapitál. Samozřejmě v té době nešlo překročit míru zisku stanovenou světskou vrchností. Církev ale i nadále trvala na tom, že hříchu lichvy se dopustí ten, kdo žádá náhradu při půjčce statků nutných k životu, např. obilí.11 Tímto novým postojem církev umožnila půjčování peněz mezi lidmi, aniž by to bylo považováno za hřích. Ve 14. století vznikl úvěrový finanční instrument, který známe dodnes a tím je směnka. Směnka vznikla jako prostředek, který umožnil uspokojit zvýšenou potřebu peněz. Ražba mincí byla v daných státech omezena množstvím drahých kovů a tak se ke slovu dostaly směnky. Směnky v této době však používali zejména kupci coby zdroj úvěru. Se samotnými směnkami se i čile obchodovalo. Eskont směnek lidé vynalezli o dvě století později.12 V druhé polovině 15. století, konkrétně v roce 1472, vznikla instituce, která má se zadlužeností domácností ty nejužší vazby – banka. Banca Monte dei Paschi di Siena vznikla v italském městě Siena, které bylo ve středověku křižovatkou důležitých obchodních cest. Tato skutečnost přispěla k rozvoji obchodního a bankovního ruchu ve městě. Jako první bankovní služby se objevily výměny peněz a půjčky. Tyto aktivity vyvrcholily založením první veřejně kontrolované úvěrové instituce Monte di Pieta. Cílem založení této instituce bylo založení konkurence židům, kteří nespadali pod autoritu církve v otázkách lichvy a půjčovali peněžní prostředky na vysoký úrok. Dalším cílem bylo zpřístupnění půjček pro chudší _______________ 10

PAZDERKA, Josef. Církev a lichva [online]. 1884, č. 9 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.depozitum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_13975 11 Tamtéž 12 LE GOFF, Jacques. Peníze ve středověku: historicko-antropologická studie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012, s. 112.

8

obyvatele, kteří si nemohli dovolit platit vysoký úrok židům. Zpočátku Monte di Pieta poskytovala obyvatelstvu bezúročné půjčky, později byl stanoven úrok ve výši 7,5%, který měl sloužit pouze k pokrytí provozních nákladů. Banka procházela mnoha důležitými reformami, kdy např. v roce 1568 byl stanoven úrok z vkladů 5% p.a. a v roce 1580 byla pověřena výběrem daní z obilí. V roce 1625 došlo k vydání prvních bankovních dluhopisů, přičemž zisk byl dělen na poloviny, jedna polovina připadla chudým vesničanům a druhá chudým měšťanům a klášterům. V roce 1872 byla banka přejmenována na Monte dei Paschi a po první světové válce otevřela více než sto nových poboček. V roce 1995 byla ministrem financí rozdělena na nadaci a akciovou společnost.13 V roce 2012 byla Itálie šokována, když se zjistilo, že nadace prohospodařila za posledních patnáct let přes 2 mld. eur.14 Osud nejstarší banky je tak nejistý a reálně hrozí její pád. Na našem území byla v roce 1825 založena první spořitelna, nazývající se Schraňovaní pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy,

pro niž se vžil

název Spořitelna česká. Na tuto instituci navázala Státní spořitelna, která byla založena státem až v roce 1967 a v roce 1969 byla rozdělena na Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu. V roce 1992 proběhla transformace na Českou spořitelnu, a.s.15 Česká spořitelna má v současné době nejsilnější postavení na trhu s nezajištěnými úvěry. V roce 1918 bylo na trhu v Československé republice na tři sta obchodních akciových bank, do konce roku 1929 jich bylo jen něco málo přes sto, přičemž 90% všech vkladů mělo k dispozici sedm bankovních domů. V únoru roku 1948 došlo po politickém převratu k centralizaci bankovnictví. Usnesením vlády byl snížen počet bank a byly vytvořeny dvě provozní banky (Živnostenská banka pro země české a Slovenská Tatrabanka pro Slovensko). Po roce 1953 byl vyloučen peněžní, kapitálový i devizový trh a toto zřízení korespondovalo s funkcí peněz v socialistickém státě.16 Půjčky obyvatelům _______________ 13

CINKOVÁ, Karina. Banca Monte dei Paschi di Siena: Příběh nejstarší banky na světě [online]. iHNed.cz, 2001 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/index.php?p=900000_d&&article[id]=10539350 14 POGGI, Jacqueline. Lesk a bída nejstarší banky na světě [online]. Presseurop.eu, 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.presseurop.eu/cs/content/article/3320741-lesk-bida-nejstarsibanky-na-svete 15 Peníze-půjčky-finance. Česká spořitelna [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.penize-pujcky-finance.cz/ceska-sporitelna/ 16 Zlaté-mince. Historie československé měny [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.zlate-mince.cz/OM9_Ceskoslovenska_mena.htm

9

zajišťovala Státní spořitelna, podporovaly se zejména novomanželské půjčky, od roku 1959 pak i osobní půjčky na nákup určitých dlouhodobých statků, např. televizorů. Zadluženost domácností byla do poloviny osmdesátých let na velice nízké úrovni. V této době se začaly poskytovat úvěry určené k výstavbě a rekonstrukci rodinných domů, šlo tedy a dlouhodobé a levné úvěry. Rok 1989 a pád komunismu znamenal pro všechny obyvatele, politickou reprezentaci i banky velkou zkoušku. Bylo nutné z centrálně řízeného hospodářství vytvořit co nejrychleji dobře fungující tržní hospodářství. Lidé, kteří stáli za ekonomickou transformací, si dle mého názoru uvědomovali, že bez fungujících bank nebude možné provést restrukturalizaci státních podniků či privatizaci. V roce 1990 v České republice působily čtyři plně státem vlastněné banky: Česká spořitelna, Živnostenská banka, Komerční banka, Investiční banka a také Československá obchodní banka, kde měl stát nadpoloviční podíl. Nově vznikající bankovní domy, které nevznikaly za podpory zahraničního kapitálu měly největší potíže s počátečním kapitálem. V roce 1990 centrální banka stanovila minimální hranici základního kapitálu na 50 mil. Kč, o rok později byla tato hranice navýšena na 300 mil. Kč a v roce 1993 ji Česká národní banka posunula až na 500 mil. Kč., i přesto však v roce 1996 na našem území fungovalo 23 bank.17 Z hlediska zadluženosti domácností hrají vedle bank důležitou roli také stavební spořitelny, tyto specializované ústavy se soustředily ve svých začátcích na pasivní operace, tedy vklady od domácností, aby jim mohly později umožnit čerpat úvěr, který měl sloužit primárně k řešení bytových potřeb. Na český trh bylo stavební spoření zavedeno schválením zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (dále jen jako „zákon o stavebním spoření).18 V polovině devadesátých let bylo na trhu celkem šest stavebních spořitelen, které byly vlastnicky propojeny s velkými bankami.19 Závěrem této kapitoly je nutné zmínit, že v roce 1993 domácnosti dlužily pouze 115 mld. Kč.20 _______________ 17

MERVART, Josef. České banky v kontextu světového vývoje. 1.vyd. Praha: Nakladelství Lidové noviny, 1998, s. 43,50. 18 Asociace českých stavebních spořitelen. Historie stavebního spoření [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/ 19 MERVART, Josef. České banky v kontextu světového vývoje. 1.vyd. Praha: Nakladelství Lidové noviny, 1998, s. 44. 20 Bankovní poplatky. Vývoj zadluženosti v České republice [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/vyvoj-zadluzeni-domacnosti-v-ceske-republice--dluzime-presbilion-vetsinu-na-bydleni-17037.html

10

2.2. Nejčastější příčiny zadlužování Důvodů, proč se lidé zadlužují, je celá řada. Není tomu dávno, kdy postoj většiny české společnosti k dluhům byl negativní. Platilo jednoduché pravidlo: dokud si na to nenaspořím, tak si to nekoupím. V současné době je to ale u spousty lidí právě opačně. Někteří lidé se obrací k postoji: proč šetřit když si to můžu koupit hned? Dluh se stal přirozenou součástí života mnoha obyvatel.21 Z občasných dlužníků se však stávají dlužníci chroničtí, kteří padají do dluhové pasti, ze které je cesta velice složitá. Takoví lidé pak často postrádají jakoukoli platební morálku a často ani nemají zájem dostát svým závazkům. Silným argumentem proč se postoj Čechů k zadluženosti mění, plyne ze sociálních změn, které se v naší společnosti za posledních dvacet let udály. Nastává doba konzumní společnosti a materialismu, což znamená sledování pouze hmotného zájmu či prospěchu.22 Zadlužení se tak stává pro mnohé lidi naprosto legitimním způsobem jak si zvýšit životní úroveň. Nebezpečí plyne z toho, že ne všechny potřeby mohou být uspokojeny, ne všichni lidé své závazky zvládnou splácet. Dalším důvodem, proč zadluženost domácností neustále roste, je nedostatečná finanční gramotnost obyvatelstva, zejména pak té části, která tvoří chronické dlužníky. Lidé si neumí spočítat o kolik konkrétní úvěr přeplatí, neznají ani základní zkratky používané v bankovnictví, např. RPSN či p.a. V oblasti finanční gramotnosti však můžeme spatřovat postup k lepšímu. Finanční (ne)gramotnost trápí nejen valnou část obyvatel, ale i některé úvěrové instituce. V současné době se situace zlepšuje, neboť se pořádají různé kurzy či konference týkající se finanční gramotnosti. V posledních letech se dostává finanční gramotnost i do osnov základních a středních škol23, což osobně považuji za obrovský přínos, ke zlepšení stávající situace. Žáci mají dokonce možnost porovnat své vědomosti v soutěži finanční gramotnosti.24 _______________ 21

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 463. Slovník cizích slov. Materialismus [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/materializmus-materialismus 23 LEINERT, Ondřej. Do škol míří nové předměty: etická výchova a finanční gramotnost [online]. Parlamentní listy.cz [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Do-skolmiri-nove-predmety-Eticka-vychova-a-financni-gramotnost-158385 24 více informací o soutěži lze nalézt na webové stránce www.fgsoutez.cz 22

11

Jako další důvod tak vysoké zadluženosti lze označit i liknavost některých lidí při sjednávání úvěrových produktů. Lidé se často vůbec neobtěžují s tím, aby si přečetli obchodní podmínky. O tom jsem se sám přesvědčil, když jsem po dobu jednoho roku pracoval ve Volksbank, a. s. jako prodejce bankovních produktů. Lidé také často nereálně zváží, jak moc se dluhově zatíží, jinak řečeno, přecení své schopnosti a nezvládají pak dluh splácet. Děje se tak často pod „nátlakem“ reklamy. Některé druhy reklamy mohou působit velice demagogicky a u finančně nevzdělaných lidi pak může docházet v podstatě k iluzi, že si mohou dovolit téměř všechno. Další častou iluzí dlužníků je názor, že pokud si půjčí, stanou se tak bohatšími, tento názor je samozřejmě zcestný. Často pak nastává situace, kdy si lidé kupují zbytečné věci, které vlastně vůbec nepotřebují, jen protože podlehli reklamě. Lidé, kteří se nechají ovlivnit propracovanou reklamou se rozhodují občas velice iracionálně. Marketingová psychologie hraje v dnešním obchodě, zejména v obchodě s úvěry, významnou roli. Svou roli při zadlužování domácností také hraje snadnost, s jakou je možné se zadlužit a nasycenost trhu veškerým zbožím, které si lze představit. Dnes lidé nemusí nutně navštívit banku nebo jinou úvěrovou instituci k tomu, aby se zadlužili. V dnešní době je možné se zadlužit přímo v obchodě například při nákupu elektrických spotřebičů formou splátkového prodeje či koupí auta pomocí finančního leasingu. Dokonce už i některé hypermarkety zavádí do svého portfolia finanční služby, kdy svým zákazníkům poskytují půjčky. Další příčinou vzrůstající zadluženosti je i ekonomický fakt, že půjčky jsou v dnešní době levné. V posledních letech panuje trend snižujících se základních úrokových sazeb stanovených Českou národní bankou. Od těchto sazeb se pak odvíjí úročení úvěrů od komerčních bank. Například diskontní sazba, která umožňuje komerčním bankám uložit si u centrální banky přebytečné peníze byla v roce 1997 stanovena hodnotou 13 procentních bodů, dnes je to 0,05 procentního bodu.25 Podobný vývoj stihl i lombardní sazbu, za níž si komerční banky mohou u centrální banky půjčovat peníze, ta byla v roce 1997 stanovena ve výši 50 procentních bodů a dnes je to pouze 0,25 procenta.26 _______________ 25

Česká národní banka. Jak se vyvíjela diskontní sazba [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html 26 Česká národní banka. Jak se vyvíjela lombardní sazba [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_lombardni_sazba_cnb.html

12

Samozřejmě, že v životě každého z nás mohou nastat výjimečné situace, které si žádají výjimečné činy, a právě půjčka může být jediným možným řešením. I půjčka může být pomocníkem, pokud se vypůjčené peníze použijí například na ziskovou investici.

2.3. Subjekty poskytující úvěry Druhů společností, které na našem území poskytují úvěry, je několik. Těmi nejstaršími a nejtradičnějšími jsou jistě banky. Bankami se dle §1 odst. 1, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách (dále jen jako „zákon o bankách“) rozumí akciové společnosti se sídlem v České republice, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry a které k tomu mají bankovní licenci. Samozřejmě, že banky poskytují i další služby, ale pro účely této práce se autor bude věnovat zejména úvěrům. Dalšími subjekty, které poskytují úvěry jsou stavební spořitelny. Tyto specializované ústavy mají na našem území již dvacetiletou tradici a těší se velké oblibě. Jak vyplývá z §1 a §2 zákona o stavebním spoření, provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna, která je bankou. Stavební spoření pak zákon definuje jako účelové spoření spočívající v přijímání vkladů a v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření a v poskytování příspěvku, které se nazývá státní podpora. Neméně důležitou roli při zadlužování domácností sehrávají i leasingové společnosti. Leasing jsou oprávněny poskytovat i banky, a to přímo ze zákona o bankách. Na trhu ale existuje celá řada společností, které nabízí finanční leasing a přesto bankami nejsou. Leasing není výslovně definován v platném soukromém právu. Není přesně definován ani obchodním zákoníku, ani v občanském zákoníku ani v jiném zvláštním předpisu.27 Leasingové společnosti u nás nepotřebují žádnou zvláštní licenci, jak je tomu v řadě ostatních evropských států. K poskytování těchto služeb je oprávněna jakákoliv obchodní společnost či fyzická osoba, jež splnila podmínky pro soukromé podnikání. Další skupinu subjektů, jež poskytuje úvěry, tvoří nebankovní společnosti, které se snaží poskytovat úvěry fyzickým osobám. V praxi se jedná nejčastěji o _______________ 27

Česká leasingová a finanční asociace. Úprava leasingu v právu ČR [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=41

13

společnosti o s ručením omezeným či akciové společnosti. Pokud poskytují úvěry od 5000 Kč do 1 880 000 Kč, vztahuje se na ně zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“), který se v posledních letech novelizoval tak, aby byl spotřebitel více chráněn. Pravděpodobně nejnovější skupinou na trhu s úvěrový byznysem jsou společnosti poskytující velmi krátkodobé půjčky s dobou splatnosti jednoho až čtyř týdnů. Tyto společnosti figurují na českém trhu přibližně od roku 2007. Mám tím na mysli společnosti, které půjčují fyzickým osobám částku od 500 Kč do 5000 Kč k překlenutí finanční tísně před výplatou. Zároveň se tak tyto společnosti dokáží chytře vyhnout působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Tento druh půjček se tváří jako celkem levný druh úvěru, protože zákazník často zaplatí cca 10% z jistiny, nicméně zde je nutné si uvědomit fakt, že těch 10% z jistiny přeplatí za dobu např. jednoho týdne. Ve skutečnosti tak roční procentní sazba nákladů na tento druh půjčky může překročit i tisíc procent. Dle mého názoru je tento typ půjček velice nebezpečný, protože člověk si od nich často půjčí znovu a zanedlouho se ocitne v dluhové spirále. Další skupinou subjektů, které figurují v problematice zadluženosti, jsou i fyzické osoby. Dle našeho právního řádu smí poskytnout půjčku každá osoba. Nicméně jako zásadní rozdíl mezi půjčkou a úvěrem vidím v tom, že půjčka bývá často bezúročná. I ve smlouvě o půjčce lze dle § 657 a § 658 občanského zákoníku sjednat úroky, avšak například mezi rodinnými příslušníky se jedná často o půjčku bezúročnou. Významnou roli v oblasti zadluženosti hrají také společnosti specializující se na splátkový prodej. Tyto společnosti spolupracují zejména s obchodníky prodávajícími nábytek, spotřební zboží či elektroniku. Obchod funguje de facto tak, že úvěrová společnost zboží prodejci zaplatí a zákazník jej pak splácí přímo na účet úvěrové společnosti. Děje se tak za přispění propracovaného marketingu a tato činnost většinou podléhá zákonu o spotřebitelském úvěru a zákonu č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. A v neposlední řadě mají na zvyšující se zadluženosti podíl i společnosti poskytující konsolidaci těch stávajících půjček. Tento druh činnosti nelze zařadit pod určité subjekty poskytující úvěry, protože konsolidaci půjček se věnují téměř všechny výše jmenované subjekty. Princip je v celku jednoduchý. Lidé, kteří mají vícero půjček a nezvládají je splácet, navštíví společnost, která tuto službu 14

poskytuje. Tato společnost stávající půjčky sloučí do jedné (přičemž zaplatí závazky stávajícím věřitelům) a uloží dlužníkovi nižší splátky, ve finále se však tato operace dlužníkům prodraží.

2.4. Dělení úvěrů Úvěry lze rozdělit dle mnoha kritérií. V odborné literatuře týkající se bankovnictví a bankovních produktů je možné najít různé skupiny a druhy úvěrů. Primárně je možné úvěry rozdělit dle splatnosti, poskytovatele, účelu půjčovaných peněžních prostředků, měny a způsobu zajištění úvěru.28 Z časového hlediska rozlišujeme úvěrů dobu splatnosti. Dle tohoto hlediska je možné úvěry obecně rozlišit na krátkodobé úvěry s dobou splatnosti maximálně 12 měsíců, střednědobé úvěry s dobou splatnosti od jednoho do pěti let a dlouhodobé úvěry s dobou splatnosti více než pět let. Z výše uvedeného textu vyplývá, že na úvěrovém trhu figuruje celá řada subjektů. Primárně tedy lze rozdělit úvěry dle poskytovatele na bankovní a nebankovní úvěry. Dle účelu je možné úvěry rozdělit na účelové (např. hypotéky, finanční leasingy) a neúčelové (např. spotřebitelské úvěry nebo kontokorentní úvěry).29 Dle kritéria měny se úvěry rozlišují na korunové, poskytované v Kč a úvěry devizové, poskytované v devizových prostředcích30 tedy v cizích měnách. Z hlediska způsobu zajištění lze úvěry rozdělit na zajištěné a nezajištěné. Zajištění úvěru pak umožňuje věřiteli uplatnit nároky vůči dlužníkovi nebo třetí osobě. Při úvěrových smlouvách se nejčastěji využívá zajištění ručením prostřednictvím bankovní záruky nebo avalem směnky, dále pak zajištění zástavním právem.31 Subjekty poskytující úvěry samozřejmě vybírají pro ně co nejvhodnější způsob zajištění pro případ, že by dlužník nebyl schopen či ochoten dostát svých závazků.

_______________ 28

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, s. 513. 29 SEKERKA, Bohuslav. Banky a bankovní produkty. Praha: Profess, 1997, s. 239-240. 30 Tamtéž, s. 241. 31 Tamtéž, s. 242.

15

2.5. Druhy úvěrů V této kapitole budou popsány druhy úvěrů, se kterými se domácnosti potkávají na trhu bankovních i nebankovních úvěrů nejčastěji. Pro účely této diplomové práce bude autor pracovat s kontokorentním úvěrem, úvěrovou kartou, hypotečním úvěrem, spotřebitelským úvěrem finančním a zpětným leasingem a splátkovým prodejem. Kontokorentní úvěr je úvěr, který banka poskytuje v pohyblivé výši klientovi na jeho běžném účtu. Formálním základem tohoto typu úvěru je kontokorentní účet, tj. takový běžný účet, na kterém je možný kreditní i debetní zůstatek. Ve prospěch tohoto účtu připisuje banka všechny došlé úhrady a k jeho tíži zúčtovává všechny klientovy platby. Kontokorentní úvěr vzniká uzavřením úvěrové smlouvy, ve které se banka zavazuje poskytnout klientu úvěr na běžném účtu. Současně mu oznámí výši úvěrového rámce, tzn. povolený rozsah přípustného debetu.32 Kontokorentní úvěr a úvěrovou kartu tak lze zařadit mezi nejčastější krátkodobé bankovní úvěry. Úvěrová karta patří stejně jako kontokorentní úvěr mezi krátkodobé bankovní úvěry. Lidé často neznají rozdíl mezi úvěrovou kartou (lidově řečeno kreditkou) a platební (debetní) kartou. Debetní karta slouží klientům banky k placení za zboží či služby u obchodníka, případně k výběrům z bankomatu a umožňuje využít peněžní prostředky uložené v dané bance. Naproti tomu úvěrová karta slouží k čerpání úvěru, tedy vypůjčených peněz. V současném retailovém bankovnictví vedou banky tvrdý boj o každého klienta. Pro banky je tento druh úvěry výhodný a proto se snaží lákat klienty na nejrůznější výhody. Tou pravděpodobně nejzásadnější je bezúročné období. Většina českých bank nabízí bezúročné období až 55 dní.33 Nicméně je nutné zdůraznit, že po této době úrokové sazby oscilují kolem 20%, proto je tento druh úvěru velmi drahý. Hypoteční úvěr je dlouhodobý úvěr využívaný k investování do nemovitostí, jehož splacení je zajišťováno zástavním právem k nemovitosti. Tomuto typu úvěrových obchodů se věnují hypoteční, ale i obchodní banky. _______________ 32

ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010, s. 192. 33 Srovnání kreditní karty. Bezúročné období 55 dní [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://kreditni-karta-ihned.eu/t/bezurocne-obdobi-55-dni/

16

Hypoteční úvěrování je obvykle spojováno s financováním osobních bytových potřeb příjemce úvěru. Doba splatnosti hypotečních úvěrů se pohybuje v rozmezí pěti až třiceti let. Hypoteční úvěr je primárně účelový. Slouží tedy ke koupi nemovitosti, k financování rekonstrukce, či výstavbě. Výše úvěru obvykle odpovídá cca 70 % ceny nemovitosti, nicméně může být vyšší i nižší. V posledních letech řada bank poskytuje i tzv. americké hypotéky. Tedy hypotéky, které jsou neúčelové.34 U hypotečních úvěrů banky realizují své zajištění prostřednictvím zástavního práva k dané nemovitosti. Tento typ úvěru je pravděpodobně nejlevnějším možným úvěrem. Ceny hypoték jsou v současné době na historickém minimu, což je dáno i minimální výší základních sazeb vyhlašovaných ČNB. Spotřební úvěr je těžké zařadit dle lhůty splatnosti, neboť splatnost může být teoreticky jakkoli dlouhá, záleží na dohodě smluvních stran. Spotřebitelské úvěry poskytují tradičně banky i nebankovní společnosti, tedy vlastně kdokoliv kdo má příslušné živnostenské oprávnění pro tento druh podnikání. Z hlediska zákona o spotřebitelském úvěru se jedná o částku od 5 000 Kč do 1 880 000 Kč, zákon dále vylučuje ze své působnosti úvěry na bydlení, čili hypotéky a některé další např. bezúročné půjčky. Samotným spotřebitelem se rozumí „fyzická osoba, která jedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání“.35 Dále pak „věřitelem je osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu povolání“.36 Dalším důležitým pojmem v oblasti spotřebitelského úvěru je „zprostředkovatel, tedy osoba, která není věřitelem a která v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání za odměnu nabízí spotřebiteli možnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr s věřitelem nebo mu pomáhá tuto smlouvu uzavřít nebo ji jménem věřitele uzavírá“.37 Tento druh úvěru je poměrně drahým zdrojem peněžních prostředků. Samotný úrok nemusí být vysoký, ale k němu je nutné připočítat nejrůznější poplatky, které si banky i nebankovní společnosti účtují. K lepší orientaci klienta v ceně za spotřebitelský úvěr má sloužit RPSN, což je _______________ 34

ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010, s. 202. 35 § 3 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů 36 §3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů 37 § 3 písm. c) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů

17

zkratka pro roční procentní sazbu nákladů, která dle zákona o spotřebitelském úvěru vyjadřuje „celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru.“38 Spotřebitelské úvěry lze dále rozdělit na účelové a neúčelové. Z hlediska zajištění pak na zajištěné a nezajištěné. Finanční leasing hraje v zadlužení domácností také významnou roli. Z hlediska doby splatnosti jej lze zařadit mezi střednědobé i dlouhodobé úvěry, protože doba splatnosti může od 12 do 72 měsíců39 v závislosti na obchodních podmínkách dané leasingové společnosti. Smlouvy o finančním leasingu se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem (dále jen jako „obchodní zákoník“). Jelikož finanční leasing jako takový není nikde v zákoně vymezen, bývají smlouvy o finančním leasingu uzavřeny jako nepojmenované dle ustanovení § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Smlouvou se leasingová společnost zavazuje poskytnout klientovi finanční službu spočívající v koupi např. motorového vozidla vybraného klientem, předání vozidla klientovi k provozování na dobu trvání finančního leasingu a prodeji předmětného vozidla klientovi po uplynutí doby finančního leasingu za předem dohodnutou kupní (tzv. zůstatkovou) cenu za podmínky splnění veškerých závazků specifikovaných v hlavní smlouvě nebo jejích dodatcích. Finanční leasing se zdá být levnějším úvěrovým produktem, než je tomu například u spotřebitelského úvěru. Například u společnosti ŠkoFIN, s.r.o. při 30 % akontaci a době splácení 48 měsíců získá klient úrokovou sazbu jen 9,4 % p.a., avšak RPSN je již přes 19%.40 Nutno podotknout, že splátky obsahují i povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla i havarijní pojištění. Zajímavým produktem poskytovaným v poslední době je zpětný leasing. Tato finanční služba spočívá v tom, že klient může získat od leasingové společnosti peníze tím, že se leasingová společnost stane vlastníkem jeho např. motorového vozidla a on jej splácí stejným způsobem, jako když by si jej chtěl pořídit prostřednictvím finančního leasingu. Zde je nutné upozornit na to, že zpětný leasing má vyšší úrokovou sazbu a je pro klienty dražší než leasing finanční. _______________ 38

§ 3 písm. c) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů DRAŠNROVÁ, Klára a Jiří JANEČEK. Podmínky jednotlivých leasingových společností. [online]. iDNES.cz, [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/podminky-jednotlivychleasingovych-spolecnosti-fb6-/uver.aspx?c=A020415_185612_fi_blind_mir 40 ŠkoFIN. Sami si spočítejte [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.skofin.cz/sami-sispocitejte/# 39

18

V otázce srovnání spotřebitelského úvěru a finančního leasingu např. u koupě motorového vozidla vidím největší nevýhodu finančního leasingu v tom, že motorové vozidlo je majetkem leasingové společnosti. V případě nezvládnutí splátkového kalendáře jej leasingová společnost zabaví a prodá, ba co víc, klient je dále jejich dlužníkem. Z tohoto důvodu se nyní značná část nákupů motorových vozidel děje prostřednictvím spotřebitelského úvěru, kdy motorové vozidlo je majetkem dlužníka a v případě problémů se splácením, jej lze snadno prodat a uhradit dluh. Závěr této kapitoly patří splátkovému prodeji. Splátkový prodej spadá nepochybně do kategorie spotřebních úvěrů. Liší se jen v principu počátku financování. Zatímco v případě klasického spotřebitelského úvěru banka nebo nebankovní instituce půjčí peníze svému klientovi a ten je pak dle svého uvážení utratí, u splátkového prodeje si zákazník vybere věc, kterou si chce koupit a vybraná banka či nebankovní společnost, která má smlouvu s obchodníkem, zákazníkovi půjčí peníze na jím vybranou věc. Na splátky je možné si koupit nejen bílou techniku, televize či nábytek, ale například i dovolenou.41 Mezi nejznámější nebankovní společnosti patří Cetelem ČR, a.s. či Home Credit, a.s. Splátkový prodej je tak populární zejména kvůli jeho jednoduchosti. Zákazníkovi k získání úvěru prostřednictvím splátkového prodeje stačí většinou jen doklad totožnosti a potvrzení příjmu. Splátkový prodej je dražším úvěrem než klasický spotřebitelský úvěr, což je dáno jeho jednoduchostí a rychlou dostupností. Nicméně občas lze narazit na nabídku splátkového prodeje bez navýšení, takže zákazník ve finále nezaplatí nic navíc. K nákupu na splátky lze v poslední době využít i pojistného produktu, který chrání dlužníky při neschopnosti splácet, např. u společnosti Cetelem činí toto pojistné od 3,34 % do 6,99 % z měsíční splátky.42

_______________ 41

MARTÍNKOVÁ, Eva. (Ne)máte peníze - co s tím?: slabikář rodinných financí. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003, s. 22. 42 Cetelem. Pojištění k nákupu na splátky [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.cetelem.cz/na-splatky/pojisteni-k-nakupu-na-splatky.html

19

3. Zadluženost domácností v ČR Tato kapitola diplomové práce bude zaměřena především na vývoj a strukturu zadluženosti domácností v České republice. Vzhledem k tomu, že zadluženost domácností neustále narůstá a lze se důvodně domnívat, že tento trend bude pokračovat i v budoucnu, je nutné se této problematice aktivně věnovat. Svou vinu na tomto trendu nenesou jen klienti bank a úvěrových institucí, ale i tyto instituce samotné. Tomu se samozřejmě nelze divit, protože úvěry pro ně znamenají ekonomický zisk. Nicméně situace dospěla tak daleko, že si banky a jiné úvěrové instituce kladou dvě základní otázky: „koho zadlužit a jak stávající dlužníky zadlužit ještě více?“43 Svou roli ve zvyšujícím se zadlužování domácností sehrává i fakt, že úvěry jsou stále dostupnější a dostupnější. Trh s úvěry se za poslední roky rozrostl o nové společnosti a postupně se tak uvolňují i podmínky pro žadatele, proto dnes úvěr může dostat téměř každý.

3.1. Metodika měření zadluženosti domácností Při

měření

zadluženosti

domácností

lze

využít

několika

finančně-

analytických nástrojů. Tím prvním je ukazatel zadluženosti.44 Lze jej použít jak u finanční analýzy firem, tak domácností. Výpočet vypadá následovně:

ukazatel zadluženosti =

cizí zdroje celková aktiva

Tento ukazatel vyjadřuje poměr cizích zdrojů, tedy úvěrů a celkových aktiv, tedy celkového majetku domácností. Z logiky věci vyplývá, že pokud se výsledek převyšuje hodnotu čísla jedna, jedná se o předluženou domácnost. Dalším je ukazatel likvidity45, tedy schopnost v určité chvíli splatit závazky. ukazatel zadluženosti =

peníze závazky

_______________ 43 44 45

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 469. ČERNOHORSKÝ, Jan, TEPLÝ, Petr. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 276. Tamtéž, s. 277.

20

Tento typ ukazatele porovnává nejlikvidnější peněžní prostředky se závazky a tím udává poměr v jakém lze v určité chvíli splatit závazky. Nejdůležitějším ukazatelem zadluženosti domácností je stav půjček v poměru

k příjmům

domácností

vyjádřených

jejich

hrubým

disponibilním

důchodem.46 zadluženost =

závazky hrubý disponibiIní duchod

Hrubý disponibilní důchod vyjadřuje celkový objem finančních prostředků, které domácnosti mohou využít na nákupy statků či služeb, které uspokojí jejich potřeby nebo které použijí ke splácení svých závazků. Tímto poměrovým ukazatelem je vyjádřen podíl celkových závazků k hrubým disponibilním příjmům domácnosti.

3.2. Vývoj zadluženosti domácností v letech 2004 - 2012 Období let 2004 – 2012 jsem si vybral jednak z toho důvodu, že v roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, a na našem území tak začala platit legislativa EU, která reguluje v hojné míře i bankovnictví a dále jsem si toto období zvolil kvůli tomu, že Česká národní banka spustila během roku 2003 databázi ARAD – systém časových řad, díky kterým je možné vývoj zadluženosti domácností přesně analyzovat. Databáze ARAD neposkytuje úplné informace o vývoji zadluženosti domácností plynoucí z nebankovního sektoru, proto tato kapitola bude zaměřena primárně na zkoumání bankovních úvěrů. 3.2.1. Zadluženost v roce 2004 V roce 2004 zadluženost na rozdíl od průběhu devadesátých let raketově rostla. Stoupalo i procento domácností, které byly zatíženy nějakým dluhem – konkrétně v roce 2004 bylo zadluženo 72% domácností. Svou roli hrál i fakt, že v té době byly velice levné hypotéky, navíc se prodlužovala doba splácení, což pro domácnosti znamenalo nižší měsíční splátky. Domácnosti v této době dlužily 336 mld. Kč47 a bylo jasné, že toto číslo bude narůstat. Z finančního rozhodování _______________ 46

DUBSKÁ, Drahomíra. Český statistický úřad. České domácnosti dluží bilion [online]. [cit. 201303-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta120310.doc 47 FinExpert. Analýza: zadluženost českých domácností stoupá, nastartovaly ji hypotéky [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/analyza-zadluzenost-domacnosti-stoupanastartovaly-ji-hypoteky

21

domácností bylo jasně patrné, že před životem na dluh nemají žádné zábrany a snaží se zvýšit svou životní úroveň. Lidé měli na konci roku 2004 vypůjčeno prostřednictvím kontokorentních úvěrů a úvěrových karet 10,4 mld. kč.48 Závěrem je nutné podotknout, že v tomto roce rostly zejména úvěry na bydlení, tedy hlavně hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, zatímco dříve dominantní spotřebitelské úvěry rostly pomaleji. Pro lepší ilustraci poslouží následující graf. Graf č.1 – Zadluženost domácností v roce 2004 – zpracováno autorem 49 Zadluženost domácností v roce 2004 350000 300000

(mil. Kč)

250000

Úvěry domácnostem celkem

200000

Spotřební úvěry

150000

Hypoteční úvěry Ostatní úvěry

100000 50000

IV .0 4 V. 04 VI .0 4 VI I. 0 4 VI II. 04 IX .0 4 X. 04 XI .0 4 XI I.0 4

.0 4 III

04 II.

I.0

4

0

Svůj podíl na zadluženosti domácností měla jistě i sama Česká národní banka, která v této době měla nízké základní sazby, úvěry pak byly pro domácnosti mnohem dostupnější. Tab. č. 1 - Vývoj REPO sazby 50

Tab. č. 2 - Vývoj diskontní sazby 51

Platná od:

(%)

Platná od:

%

1.8.2003

2,00

1.8.2003

1,00

25.6.2004

2,25

25.6.2004

1,25

27.8.2004

2,50

27.8.2004

1,50

_______________ 48

FinExpert. Analýza: zadluženost českých domácností stoupá, nastartovaly ji hypotéky [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/analyza-zadluzenost-domacnosti-stoupanastartovaly-ji-hypoteky 49 Česká národní banka. ARAD - Systém časových řad [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=13291&p_strid=A BBAF&p_lang=CS 50 http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_dvoutydenni_repo_sazba_cnb.html 50 Česká národní banka. Jak se vyvíjela dvoutýdenní repo sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_dvoutydenni_repo_sazba_cnb.html, REPO sazba představuje sazbu, za kterou ČNB odkupuje od komerčních bank eskontované směnky 51 Česká národní banka. Jak se vyvíjela diskontní sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html, diskontní sazba představuje sazbu, za kterou si mohou komerční banky uložit u ČNB přebytečné peněžní prostředky

22

3.2.2. Zadluženost v roce 2005 V roce 2005 boom zadluženosti samozřejmě pokračoval. Narůstaly všechny druhy úvěrů, protože se úrokové míry držely relativně nízko. V té době se začalo otevřeněji mluvit o uvolnění regulovaných nájmů a právě to pravděpodobně stojí za nárůstem hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření, neboť obyvatelé chtěli bydlet ve vlastních bytech. V přímé souvislosti s rostoucím zadlužením docházelo i k růstu nařízeným exekucím. V roce 2005 jich bylo nařízeno přes 270 tisíc.52 Ucelenější pohled na vývoj zadluženosti v roce 2005 přináší následující graf. Graf č.2 – Zadluženost domácností v roce 2005 – zpracováno autorem 53 Zadluženost domácností v roce 2005 450000 400000

(mil. Kč)

350000 300000


250000

Spotřebitelské úvěry

200000

Hypoteční úvěry

150000

Ostatní úvěry

100000 50000


.0 5 III

05 II.

I.0

5

0

Tab. č. 3 - Vývoj REPO sazby54

Tab. č. 4 -Vývoj diskontní sazby55

Platná od:

%

Platná od:

%

28.1.2005

2,25

28.1.2005

1,25

1.4.2005

2,00

1.4.2005

1,00

29.4.2005

1,75

29.4.2005

0,75

31.10.2005

2,00

31.10.2005

1,00

_______________ 52

RUML, Michal. Zadluženost roste rychleji než počet exekucí [online]. 2007 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/104128-zadluzenost-roste-rychleji-nez-pocetexekuci/ 53 Česká národní banka. ARAD - Systém časových řad [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=13291&p_strid=A BBAF&p_lang=CS 50 http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_dvoutydenni_repo_sazba_cnb.html 54 Česká národní banka. Jak se vyvíjela dvoutýdenní repo sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_dvoutydenni_repo_sazba_cnb.html 55 Česká národní banka. Jak se vyvíjela diskontní sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html

23

3.2.3. Zadluženost v roce 2006 I v roce 2006 české domácnosti pokračovaly ve zvyšování objemu zadluženosti. Celkové zadlužení úvěry poprvé v historii České republiky přesáhlo hodnotu 0,5 mld. Kč. V tomto roce lze v níže uvedeném grafu pozorovat velmi malý nárůst spotřebitelských úvěrů. V tomto období se začínaly budovat první úvěrové registry pro fyzické osoby. Rozvíjel se i trh se specifickým pojistným produktem – pojištění proti schopnosti splácet, které je zatím ojedinělejší službou. Zároveň poskytovatelé půjček začali prosazovat agresivnější marketing ve snaze dosáhnout úvěrových plánů. Samozřejmě i v roce 2006 pokračoval růst počtu nařízených exekucí, konkrétně jich bylo nařízeno přes 309 tisíc. Přibylo i počtu stížností na postup exekutorů, v roce 2006 jich bylo podáno 517.56 V tomto roce Česká národní banka lehce zvedla základní úrokové sazby. Graf č.3 – Zadluženost domácností v roce 2006 – zpracováno autorem Zadluženost domácností v roce 2006 600000 500000

(mil. Kč)

400000

Úvěry domácnostem celkem Spotřebitelské úvěry

300000


200000 100000


.0 6 III

06 II.

I.0

6

0

Tab. č. 6 - Vývoj diskontní sazby58

Tab. č. 5 - Vývoj REPO sazby57 Platná od:

%

Platná od:

%

28.7.2006

2,25

28.7.2006

1,25

29.9.2006

2,50

29.9.2006

1,50

_______________ 56

RUML, Michal. Zadluženost roste rychleji než počet exekucí [online]. 2007 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/104128-zadluzenost-roste-rychleji-nez-pocetexekuci/ 57 Česká národní banka. Jak se vyvíjela dvoutýdenní repo sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_dvoutydenni_repo_sazba_cnb.html 58 Česká národní banka. Jak se vyvíjela diskontní sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html

24

3.2.4. Zadluženost v roce 2007 České domácnosti v roce 2007 pokračovaly v růstu zadlužování a to i přes zvýšení úrokových sazeb. Některé domácnosti byly předlužené, nezvládaly splácet své závazky. Na trhu se objevili noví finanční zprostředkovatelé, nebankovní společnosti, které nabízejí krátkodobé půjčky s dobou splatnosti v řádech dnů a týdnů lidem, kterým chybí peněžní prostředky před výplatou. Jedna z prvních firem byla společnost Ferratum Czech, s. r. o., která u nás funguje dodnes. V roce 2007 raketově vzrostl počet nařízených exekucí, až na 427 800.59 Banky i nebankovní společnosti začaly být stále agresivnější a některým lidem citelně chyběla finanční gramotnost. Graf č.4 – Zadluženost domácností v roce 2007 – zpracováno autorem Zadluženost domácností v roce 2007 800000 700000

(mil. Kč)

600000 Úvěry domácnostem celkem

500000


400000

Hypoteční úvěry

300000

Ostatní úvěry

200000 100000


.0 7 III

07 II.

I.0

7

0

Tab. č. 8 -Vývoj diskontní sazby61

Tab. č. 7 -Vývoj REPO sazby60 Platná od:

(%)

Platná od:

(%)

1.6.2007

2,75

1.6.2007

1,75

27.7.2007

3,00

27.7.2007

2,00

31.8.2007

3,25

31.8.2007

2,25

30.11.2007

3,50

30.11.2007

2,50

_______________ 59

KRISTEJNOVÁ, Veronika. Exekucí je stále víc [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/exekuci-je-stale-vicundefined-veritele-vyhrabuji-stare-dluhy/ 60 Česká národní banka. Jak se vyvíjela dvoutýdenní repo sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_dvoutydenni_repo_sazba_cnb.html 61 Česká národní banka. Jak se vyvíjela diskontní sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html

25

3.2.5. Zadluženost v roce 2008 V roce 2008 zadluženost českých domácností dál strmě narůstala a to i přes citelné zdražení úvěrů kvůli zvýšení základních úrokových sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou. Společnost si začala uvědomovat nebezpečí neustále narůstající zadluženosti. Stále více předlužených domácností docházelo své problémy řešit do nejrůznějších oddlužovacích center. 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen jako „insolvenční zákon“), který upravuje institut oddlužení, který se u předlužených domácností těší velké oblibě, v roce 2008 bylo podáno celkem 1713 návrhu na povolení oddlužení, z toho 493 u KS v Ostravě.62 Graf č.5 – Zadluženost domácností v roce 2008 – zpracováno autorem Zadluženost domácností v roce 2008 1000000 900000 800000 (mil. Kč)

700000


600000


500000

Hypoteční úvěry

400000

Ostatní úvěry

300000 200000 100000


.0 8 III

08 II.

I.0

8

0

Tab. č. 9 -Vývoj REPO sazby63


Platná od:

%

Platná od:

%

8.2.2008

3,75

8.2.2008

2,75

8.8.2008

3,50

8.8.2008

2,50

7.11.2008

2,75

7.11.2008

1,75

18.12.2008

2,25

18.12.2008

1,25

_______________ 62

PACHL, Lukáš. Statistické přehledy insolvenčních řízení v letech 2008 až 2011 [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/statisticke-prehledy-insolvencnichrizeni-v-letech-2008-az-2011 63 Česká národní banka. Jak se vyvíjela dvoutýdenní repo sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_dvoutydenni_repo_sazba_cnb.html 64 Česká národní banka. Jak se vyvíjela diskontní sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html

26

3.2.6. Zadluženost v roce 2009 I v roce 2009 zadluženost domácností rostla. Jak je patrné z níže uvedeného grafu, zadluženost domácností u bank narostla téměř k jednomu bilionu korun. V součtu bankovních i nebankovních úvěrů pak domácnosti v tomto roce překonaly 1 bil. Kč. V tomto roce již Česká republika začínala naplno pociťovat dopady celosvětové hospodářské krize. Zhoršovala se i situace na trhu práce, kdy se naplnily předpovědi z minulého roku a zvýšila se nezaměstnanost. Dalším faktem bylo i prodražení úvěrů a to i přesto, že se Česká národní banka snažila podpořit ekonomiku tím, že držela základní úrokové sazby velmi nízko. Na druhou stranu banky začaly být více opatrné než v minulosti a mnoho žadatelů o úvěr se svou žádostí neuspělo. O státe svízelnější situaci českých domácností svědčí i fakt, že v tomto roce bylo nařízené přes 760 tisíc exekucí.65 Graf č.6 – Zadluženost domácností v roce 2009 – zpracováno autorem Zadluženost domácností v roce 2009 1200000

(mil. Kč)

1000000 800000


600000


400000 200000


X I.0 9 X II. 09

X .0 9

IX .0 9

V I.0 9 V II. 09 V III .0 9

V .0 9

IV .0 9

.0 9 III

09 II.

I.0

9

0


Platná od:

%

Platná od:

%

6.2.2009

1,75

6.2.2009

0,75

11.5.2009

1,50

11.5.2009

0,50

7.8.2009

1,25

7.8.2009

0,25

17.12.2009

1,00

_______________ 65

KRISTEJNOVÁ, Veronika. Exekucí je stále víc [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/exekuci-je-stale-vicundefined-veritele-vyhrabuji-stare-dluhy/ 66 Česká národní banka. Jak se vyvíjela dvoutýdenní repo sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_dvoutydenni_repo_sazba_cnb.html 67 Česká národní banka. Jak se vyvíjela diskontní sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html

27

3.2.7. Zadluženost v roce 2010 Jak je vidět v následujícím grafu, růst zadluženosti domácností u bankovních poskytovatelů úvěrů pokračoval. Zadluženost domácností u bank pokořila hranici 1 bil. Kč. Zajímavé je, že i přes neustálý růst zadluženosti klesl počet nařízených exekucí o 59 tis., a proti předchozímu roku i vzrostla vymahatelnost dříve nařízených exekucí na 20,81%.68 Na začátku roku 2010 byly patrné důsledky hospodářské krize, která se projevila i tím, že nezaměstnanost na začátku roku stoupla na 9,9 %, v průběhu roku klesla na hodnoty oscilující kolem 8,5% a skončila na hodnotě 9,8%.69 Nezaměstnanost byla problémem dlužníků i poskytovatelů úvěrů. V tomto roce začal opravdový boom s pojištěním neschopnosti splácet při např. nezaviněné ztrátě zaměstnání. Výkonnost ekonomiky se po krizovém roce 2009, kdy se ekonomika propadla o 4%, vrátila k růstu. HDP se zvýšil o 2,2%.70 ČNB se snažila pomoci ekonomice tím, že posunula REPO sazbu na tehdy nevídané minimum 0,75% a s diskontní sazbou vůbec nehýbala, ta tedy zůstala na hodnotě 0,25%.71 Graf č.7 – Zadluženost domácností v roce 2010 – zpracováno autorem Zadluženost domácností v roce 2010 1200000 1000000

(mil. Kč)

800000


600000


400000 200000


.1 0 III

10 II.

I.1

0

0

_______________ 68

KRISTEJNOVÁ, Veronika. Exekucí je stále víc [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné http://www.hypoindex.cz/exekuci-je-stale-vicundefined-veritele-vyhrabuji-stare-dluhy/ 69 PLÍVOVÁ, Viktorie. Nezaměstnanost v ČR [online]. 2011 [cit. 2013-03-16]. Dostupné http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/?G=4&A=2&page=2 70 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví působnosti MPO za rok 2010 [online]. 2011 [cit. 2013-03-16]. Dostupné http://www.businessinfo.cz/files/archiv/dokumenty/Czech_economy_MIT_2010.pdf 71 FINANCE.CZ. Úrokové sazby ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-03-16]. Dostupné http://www.finance.cz/makrodata-eu/menove-ukazatele/sazby-cnb/

28

z: z: v z: z:

3.2.8. Zadluženost v roce 2011 V roce 2011 se zlepšila situace na trhu práce. Nezaměstnanost se postupně snižovala až na říjnových 7,9%, po té s ukončením sezónních prací opět stoupá až na 8,6%.72 Ekonomika v roce 2011 zpomalila tempo svého růstu v porovnání s předchozím rokem. HDP tak vzrostl jen o 1,9%. Růst v zadluženosti domácností u bankovních poskytovatelů úvěrů pokračoval. Jak je patrné z níže uvedeného grafu, spotřebitelské úvěry rostou v průběhu roku jen do konce srpna, kdy jejich objem činí 198 mld. Kč a pak dokonce vykazují klesající tendenci a ke konci roku je činí jejich objem 195,9 mld. Kč. V roce 2011 ČNB podporovala ekonomiku k růstu tím, že ponechala úrokové sazby na loňských hodnotách.73 V roce 2011 bylo nařízeno přes 936 tis. exekucí. Vymahatelnost exekucí klesla na 20,4%.74 V roce 2011 narostl počet návrhů na povolení oddlužení dle insolvenčního zákona na celkové číslo 18122, přičemž jde o nárůst v porovnání s předchozím rokem o nezanedbatelných 8153 návrhů, tedy 82%.75 Graf č.8 – Zadluženost domácností v roce 2011 – zpracováno autorem Zadluženost v roce 2011 1200000 1000000

(mil. Kč)

800000


600000


400000 200000

IX .1 1 X .1 1 X I.1 1 X II. 11

IV .1 1 V. 11 VI .1 1 VI I. 1 1 VI I I. 11

.1 1 III

11 II.

I.1

1

0

_______________ 72

PLÍVOVÁ, Viktorie. Nezaměstnanost v ČR [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/?G=4&A=2&page=2 73 FINANCE.CZ. Úrokové sazby ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/menove-ukazatele/sazby-cnb/ 74 KRISTEJNOVÁ, Veronika. Exekucí je stále víc [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/exekuci-je-stale-vicundefined-veritele-vyhrabuji-stare-dluhy/ 75 PACHL, Lukáš. Statistické přehledy insolvenčních řízení v letech 2008 až 2011 [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/statisticke-prehledy-insolvencnichrizeni-v-letech-2008-az-2011

29

3.2.9 Zadluženost v roce 2012 V roce 2012 měla zadluženost domácností nadále vzrůstající tendenci. Jak lze vidět na níže uvedeném grafu, objem spotřebitelských úvěrů osciluje kolem hodnoty 194 mld. Kč. Tahounem rostoucí zadluženosti tedy jednoznačně byly hypoteční úvěry. Tento fakt je ovlivněn jednak klesající cenou nemovitostí a jednak tím, že sazby u hypotečních úvěrů jsou rekordně nízké. Rok 2012 přinesl po letech výraznější inflaci, ta byla v průměru 3,3%.76 Došlo také k propadu výkonnosti ekonomiky, HDP se snížil meziročně o 1,1%.77 ČNB na predikovaný pokles výkonnosti ekonomiky reagovala postupným snižováním základních úrokových sazeb, až na historická minima, jak dokazují níže uvedené tabulky. Graf č.9 – Zadluženost domácností v roce 2012 – zpracováno autorem Zadluženost v roce 2012 1200000 1000000

(mil. Kč)

800000


600000


400000 200000


.1 2 III

12 II.

I.1

2

0



Platná od:

%

Platná od:

%

29.6.2012

0,50

1.10.2012

0,10

1.10.2012

0,25

2.11.2012

0,05

2.11.2012

0,05

_______________ 76

ČSÚ. Míra inflace [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 77 Kurzy.cz. Míra inflace [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/ 78 Česká národní banka. Jak se vyvíjela dvoutýdenní repo sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_dvoutydenni_repo_sazba_cnb.html 79 Česká národní banka. Jak se vyvíjela diskontní sazba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html

30

3.3. Shrnutí vývoje zadluženosti v letech 2004 - 2012 Závěrem této kapitoly autor vytvořil graf znázorňující tempo růstu a vývoj objemu jednotlivých úvěrů za celé sledované období. Graf č.10 – Zadluženost domácností v v letech 2004 - 2012 – zpracováno autorem Vývoj zadluženosti v letech 2004-2012 1200000 1000000

(mil. Kč)

800000


600000


400000 200000

I.13

I.12

I.11

I.10

I.09

I.08

I.07

I.06

I.05

I.04

0

Jak můžete vidět, zadluženost domácností v posledních osmi letech opravdu raketově narostla. Na počátku roku 2004 dlužily domácnosti 242 mld. Kč, na konci roku 2012 to bylo již 1,132 bil. Kč, to znamená nárůst o 368%! Zajímavé je i pozorovat vývoj křivky znázorňující spotřebitelské úvěry na bankovním trhu. Ta je od roku 2010 konstantní a objem spotřebitelských úvěrů se tak nezvyšuje. Za tímto faktem může stát i to, že na trhu nyní působí značné množství firem s předmětem

podnikání

zahrnujícím

poskytování

nebo

zprostředkování

spotřebitelského úvěru. Dalším důvodem může být i odliv zákazníků k firmám které nabízejí půjčky s krátkou dobou splatnosti, které jsou nižší než 5000 Kč, na tyto firmy se tak nevztahuje působnost zákona o spotřebitelském úvěru. Pro zlepšení celkové orientace v problematice zadluženosti domácností lze uvést, že v roce 1993 domácnosti dlužily celkem 115 mld. Kč, v roce 1997 to bylo 112 mld. Kč a razantní růst zadluženosti začal až od roku 2001, kdy domácnosti dlužily celkem 143 mld. Kč.80 _______________ 80

Bankovní poplatky. Vývoj zadluženosti v České republice [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/vyvoj-zadluzeni-domacnosti-v-ceske-republice--dluzime-presbilion-vetsinu-na-bydleni-17037.html

31

K lepší orientaci v úvěrové skladbě slouží autor zpracoval výsečové grafy z let 2004 a 2012. Jak je vidět, podíl hypotečních úvěrů narostl o 3%, rovněž vzrostl podíl ostatních úvěrů o 3% a také se snížil podíl spotřebních úvěrů o 6%.81 Graf č.11 – Struktura úvěrů domácností k 31.1.2004 – zpracováno autorem Struktura úvěrů domácností k 31.1.2004

ostatní úvěry 1%

spotřebitelské úvěry 25%

hypoteční úvěry 74%

Graf č.12 – Struktura úvěrů domácností k 31.12.2012 – zpracováno autorem Struktura úvěrů domácností k 31.12.2012

ostatní úvěry 4%

spotřební úvěry 19%

hypoteční úvěry 77%

Z výše uvedených grafů vyplývá, že dominantní roli v zadluženosti domácností hrají stále hypotéky. Poměr úvěrů na bydlení v letech narůstá, proto je možné předpokládat jejich dominanci a růst i nadále na úkor spotřebních úvěrů. _______________ 81

Česká národní banka. ARAD - Systém časových řad [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=13291&p_strid=A BBAF&p_lang=CS 50 http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_dvoutydenni_repo_sazba_cnb.html

32

3.4. Srovnání zadluženosti domácností v ČR s vybranými evropskými zeměmi Zadluženost domácností lze vyjádřit v absolutních i relativních číslech. Absolutní vyjádření zadluženosti při srovnávání zadluženosti různých států není dle mého názoru ideální způsob, neboť každá země má jinou výši HDP, jiné nerostné bohatství, jiné kulturní či sociální prostředí. Při použití absolutního vyjádření zadluženosti domácností by mohlo docházet k situacím, kdy by se zadluženost dané země mohla jevit jako vysoká, ale ve skutečnosti by tomu tak nebylo. Zkrátka, absolutní čísla při srovnávání různých zemí nemají vypovídací charakter a proto se jimi v této kapitole autor nebude zabývat. Tato kapitola se věnuje i vývoji těchto ukazatelů v čase, konkrétně v letech 2000, 2004 a 2011. Jiná situace nastává při použití poměrových ukazatelů. Zadluženost domácností lze srozumitelně porovnat pomocí dvou ukazatelů. Tím prvním je poměr dluhu a hrubého disponibilního důchodu. Takto lze porovnat zadlužení domácností s ohledem na jejich příjmy. Tím druhým ukazatelem je poměr zadlužení a hrubého domácího produktu. Tímto postupem lze měřit zadluženost domácností v souvislosti s výkonností ekonomiky. Srovnání pomocí poměru dluhu a hrubého disponibilního důchodu prezentuje následující graf. Graf č.13 – Srovnání zadluženosti dluh/HDD – zpracováno autorem 82 Srovnání zadluženosti Dluh/HDD 300 250

(%)

200

rok 2000

150

rok 2004 rok 2011

100 50

M Litv aď a ar N sko iz oz e R ak mí ou sk P o ol P or s t u ko ga ls S lo ko ve ns k Fi o ns k V Švě o el d ká s B ko rit án ie N or sk o

Č D R án N sko ěm e E cko st o Š nsk pa o ně ls k Fr o an ci e Itá Lo lie ty šs ko

B el gi e

0

_______________ 82

EUROSTAT. Gross debt-to-income ratio of households [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=0&language=en&pcode=tec00104

33

Tento graf vyjadřuje srovnání ukazatele dluhu a hrubého disponibilního důchodu v letech 2000, 2004 a 2011. Umožňuje tak pozorovat i vývoj tohoto ukazatele v čase. Je vidět, že všechny domácnosti ve všech sledovaných státech kromě Německa neustále navyšují své zadlužení. Nejvyšší zadlužení i tempo růstu v posledních letech vykazují domácnosti v Dánsko a Nizozemí. Domácnosti v České republice byly v poměru ke svým hrubým disponibilním důchodům zadluženy následovně. V roce 2000 byla zadluženost 13,33%, do roku 2004 narostla téměř na dvojnásobek, na hodnotu 26,14% a v roce 2011 činila už 55,9%. Z tohoto pohledu je patrné, že ačkoli se lidé v ČR naučili žít na dluh, jejich zadlužení není extrémní. Další

graf

znázorňuje

zadluženost

domácností

v porovnání s hrubým domácím produktem. Poměřuje tedy zadlužení domácností s výkonností domácí ekonomiky. Zajímavý pohled opět nabízí Německo, kde se v jako jediné sledované zemi zadluženost domácností v porovnání s HDP trvale snižuje.

Zadluženost

domácností

v České

republice

v poměru

k hrubému

domácímu produktu činila v roce 2000 63,2%, v roce 2004 dokonce mírně klesla na hodnotu 49,9% a v roce 2011 vystoupala až k hodnotě 72,7%. Nejvyšší zadlužení domácností v poměru k HDP reprezentují, podobně jako u výše uvedeného ukazatele, Dánsko a Nizozemí. Graf č.14 – Srovnání zadluženosti dluh/HDP – zpracováno autorem 83 Zadluženost domácností Dluh/HDP 250

(%)

200 rok 2000

150

rok 2004 100

rok 2011

50

Č D R án N sko ěm e Es cko to Šp nsk an o ěl s Fr ko an ci e Itá Lo lie ty šs ko L M itv aď a ar N sko iz o R zem ak ou í sk o P Po o l s rtu k ga o Sl lsk ov o en sk o Fi ns Šv ko ěd sk o

Be lg ie

0

Ačkoli zadluženost českých domácností neustále stoupá, z výše uvedených grafů je patrné, že domácnosti v ČR na tom není vůbec špatně. _______________ 83

EUROSTAT. Private debt in % of GDP [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=0&language=en&pcode=tipspd20

34

4. Právní aspekty zadlužování domácností Tato kapitola se bude věnovat zejména právním předpisům, se kterými se dostávají do styku domácnosti při svém zadlužování i při neschopnosti své dluhy splácet. V samotném úvodu této kapitoly budou stručně představeny základní smluvní typy a dále rozebrány právní regulace poskytovatelů úvěrů. Nejčastějším smluvním typem pro půjčku je smlouva o půjčce dle občanského zákoníku, kde je vymezena pouhými dvěma paragrafy, konkrétně § 657 a § 658. „Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout i úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu“.84 Výklad ustanovení je velmi jednoduchý. Složitější právní úpravu skýtá obchodní zákoník, který upravuje smlouvu o úvěru, která je vymezena ustanoveními § 497 - § 507. „Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“85. Je zřejmé, že smlouva o úvěru je zákonem regulována podrobněji a ve větší míře než v případě smlouvy o půjčce dle občanského zákoníku. Z hlediska teorie pak smlouva o úvěru patří k absolutním obchodům, dle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se závazkové vztahy bez ohledu na povahu účastníků řídí obchodním zákoníkem. Navíc je zřejmé, že jde o smlouvu konsensuální, nikoli reálnou tak jako v občanském zákoníku u smlouvy o půjčce, takže pro vznik smlouvy postačí dohody účastníků a není třeba aby k poskytnutí úvěru skutečně došlo, což v praxi moc časté nebude.86 Jako zásadní rozdíl mezi těmito dvěma smluvními typy vnímám skutečnost, že v obchodním zákoníku zákonodárce výslovně počítá s úroky, kdežto v občanském zákoníku jsou úroky stanoveny fakultativně. Jak bylo výše napsáno, smlouva o úvěru se řídí vždy obchodním zákoníkem, a to i v situaci kdy dlužníkem je nepodnikající fyzická osoba. Zákonodárce pravděpodobně předpokládal, že do těchto smluv budou _______________ 84

§ 657a 658 zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 497 zákon č. 513/1991, obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 86 FALDYNA, František a kol. Obchodní právo. Praha: Wolters Kluwer, 2010, s. 861.

85

35

vstupovat převážně podnikatelé v rámci své podnikatelské činnosti. Dle § 262 obchodního zákoníku se strany mohou dohodnout, aby jejich závazkový vztah spadal do režimu obchodního zákoníku, když není zahrnut v taxativním výčtu § 261 obchodního zákoníku. Dle mého názoru je velice důležité ustanovení § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, které skýtá spotřebitelům ochranu např. u spotřebitelských smluv či adhezních smluv. Spotřebitel je pak chráněn § 56 občanského zákoníku, odstavec 3 tohoto paragrafu považuje za nepřípustná ujednání, která např. vylučují či omezují práva spotřebitele při uplatňování odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu, nebo které zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se nemohl seznámit před uzavřením samotné smlouvy. Dalším zákonným předpisem, se kterým se zadlužené domácnosti a poskytovatelé úvěrů setkávají, je zákon o spotřebitelském úvěru. Tento zákon byl před nedávnem novelizován a je účinný od 25. února 2013. Ministr financí Miroslav Kalousek v tiskové zprávě uvedl: „Novela zákona reaguje na poznatky z praxe a na některé neférové praktiky, ke kterým na trhu spotřebitelských úvěrů v České republice dochází. Cílem je především posílení postavení spotřebitelů a principu odpovědného úvěrování“.87 Dle novely tohoto zákona může věřitel poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr pouze v případě, že odborně posoudí schopnost spotřebitele takový úvěr splatit. Další změnou je zákaz používání směnek a šeků jako prostředků k zajištění spotřebitelských úvěrů. Stejně tak v současné době není možné používat při poskytování spotřebitelských úvěrů vysoce zpoplatněné telefonní linky. Dle Občanského sdružení spotřebitelů TEST, které vydává časopis dTest, docházelo k situacím, kdy po pár slovech operátor odkázal spotřebitele na zpoplatněnou linku. Často se tak stávalo, že spotřebitel pak zaplatil za telefon více, než kolik si půjčil. Zákon se ale nevztahuje na podnikatele a tak se nebankovní společnosti zaměřily na živnostníky. Dle časopisu dTest tyto praktiky probíhají tak, že se operátor zeptá, zda má žadatel živnostenský list a v případě kladné odpovědi pokračují v nekalých praktikách.88 _______________ 87

JAKOB, Ondřej. Novela zákona o spotřebitelském úvěru vstoupila v účinnost [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_77088.html 88 DTest. Se změnou zákona se mění praktiky lichvářů [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.dtest.cz/clanek-2793/se-zmenou-zakona-se-meni-praktikylichvaru?utm_source=novinky130311&utm_medium=email&e_id=318305&a_id=467

36

Novela také transponuje zákona směrnici komise 2011/90/EU, kterou stanoví dodatečné předpoklady pro výpočet RPSN.89 Cílem je dosažení maximální vypovídací schopnosti ceny spotřebitelských úvěrů. Novela dle ministerstva financí zahrnuje celkem šest důležitých změn. Tou první je odpovědné úvěrování, jak již bylo výše okrajově zmíněno, věřitel může poskytnout

spotřebitelský

úvěr

jen

tehdy,

pokud

bude

po

posouzení

úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Novela by

tedy měla zabránit úmyslnému

předlužování spotřebitele, kdy je zřejmé, že nebude schopen spotřebitelský úvěr splácet,

a

posílit

princip

odpovědného

úvěrování.

Nutnost

posouzení

úvěruschopnosti spotřebitele znala již starší právní úprava. Požadavek odborné péče znamená, že věřitel má při svém podnikání jednat jako profesionál, který má zhodnotit různá kritéria a pokud tak neučiní, dostává se do rozporu se zákonem. Zákonodárce

dále

zakázal

používat

ke

splácení

nebo

zajištění

spotřebitelského úvěru směnky či šeky. Věřitel i zprostředkovatel odpovídají společně a nerozdílně spotřebiteli za škodu v případě, že poruší tuto povinnost. V praxi tak má být zabráněno vyplňováním bianco směnek a jejich následnému doplnění na částku, která nebyla mezi smluvními stranami sjednána. Další důležitou oblasti je zajištění úvěru. Stávalo se, že zajištění bylo v mnoha případech neadekvátní výši dluhu a úvěrové společnosti chtěly získat majetek dlužníka prostřednictvím vysokých smluvních pokut. Dle současné právní úpravy již věřitel nemůže zajistit úvěr ve zjevném nepoměru k hodnotě pohledávky. Další oblastí, kterou novela řeší je zákaz používání drahých telefonních linek. Nyní již není možné při komunikaci se spotřebitelem využívat jejich služeb. Dále novela zákona o spotřebitelském úvěru konkretizuje postupy při zprostředkování úvěru. Smlouva o samotném zprostředkování úvěru má být písemná, přičemž je nutné, aby v ní byla uvedena informace o právu spotřebitele na odstoupení od smlouvy. Spotřebitel může od smlouvy o zprostředkování odstoupit i bez uvedení důvodu ve lhůtě do 14 dní od uzavření, pokud do této doby nedojde k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Při odstoupení od smlouvy o zprostředkování se smlouva ručí ex tunc a to včetně doplňkových smluv, např. pojištění. Smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru také musí obsahovat odměnu za _______________ 89

Směrnice komise 2011/90/EU ze dne 14. listopadu 2011

37

zprostředkování v případě, že ji platí sám spotřebitel. Poslední oblastí novely jsou vysoké sankce. Při porušení výše uvedených povinností může Česká národní banka nebo Česká obchodní inspekce uložit pokutu až 20 mil. Kč a sám spotřebitel se může domáhat svých práv u finančního arbitra.90 Jak je vidět, všechny tyto změny v zákoně o spotřebitelském úvěru jsou ve prospěch spotřebitelů. Dle mého názoru budou nastávat problémy při zajištění spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 18a zákona o spotřebitelském úvěru, který pojednává o tom, že zajištění úvěru nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. Myslím, že problémy na sebe nenechají dlouho čekat, například v situaci, kdy si někdo půjčí v bance např. 300 tisíc Kč a nebude možné, aby byl úvěr zajištěn nemovitostí v hodnotě 2 mil. Kč, neboť by se poskytovatel dostal do konfliktu se zákonem o spotřebitelském úvěru. V praxi to bude možné řešit ručením třetí osoby. Zákon o spotřebitelském úvěru hovoří o povinnosti věřitele poskytnout spotřebitelský úvěr pouze v případě, pokud bude po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet. K tomuto posouzení slouží věřiteli jednak informace, které se dozví od samotného žadatele, ale především pak může věřitel využít služeb některého z úvěrových registrů, které mohou napovědět o zadluženosti konkrétního žadatele. Úvěrové registry jsou databáze osob, které v minulosti měly úvěr či o něj jen žádali. V České republice existuje několik úvěrových registrů. Nejstarším úvěrovým registrem je Centrální registr úvěrů vedený Českou národní bankou, tento úvěrový registr se soustřeďuje ale pouze na úvěrové závazky fyzických osob podnikatelů a právnických osob.91 Úvěrový registr, který poskytuje informace o závazcích a platební morálce fyzických osob u nás provozuje společnost CRIF – Czech Credit Bureau, a.s. Registr je tvořen pozitivními i negativními informacemi o bonitě a platební morálce klientů, je rozdělen na bankovní (BRKI) a nebankovní část (NRKI), avšak obě tyto části jsou propojeny. K nahlédnutí je třeba souhlasu žadatele o úvěr. Získávat údaje z tohoto registru může jen ten, kdo do něj sám aktivně přispívá. Mezi jeho _______________ 90

JAKOB, Ondřej. Novela zákona o spotřebitelském úvěru vstoupila v účinnost [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_77088.html 91 ČNB. Centrální registr úvěrů [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/index.html

38

Členy patří např. leasingové společnosti.92 Dalším významným úvěrovým registrem je i Sdružení na ochranu leasingu a úvěru spotřebitelům – SOLUS. Cílem tohoto sdružení je vzájemná spolupráce a pomoc při ochraně společných zájmů členů sdružení. Z toho je zřejmé, že čerpat z tohoto registru smí pouze jeho členové, mezi které se řadí například všichni tři telekomunikační operátoři.93 Dle mého názoru je na škodu roztříštěnost úvěrových registrů. Poskytovatelům úvěrů by jistě prospělo, pokud by byly všechny informace pouze v jednom registru. Nemohlo by se tak docházet k situacím, kdy poskytovatel zkontroluje jeden registr, ale dle informací v druhém registru je zřejmé, že žadatel o úvěr jej není schopen splácet. Na druhou stranu je zřejmé, že poskytovatel úvěru nemůže zjišťovat informace ze všech existujících registrů. Následující odstavce krátce popisují právní prostředí poskytovatelů úvěrů. Poskytovatele úvěrů a půjček lze rozdělit do dvou základních skupin: první skupinu tvoří bankovní subjekty, mezi něž patří zejména komerční banky a stavební spořitelny, druhou skupinou jsou nebankovní subjekty, tedy leasingové a úvěrové společnosti. Tyto skupiny se liší zejména způsobem vzniku, také samotným fungováním i typem kontroly ze strany státu. Nad bankovními subjekty vykonává dohled přímo Česká národní banka a řídí se zákonem o bankách, případně zákonem o stavebním spoření či zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech (dále jen „zákon o družstevních záložnách“). Samotné fungování závisí na udělení licence České národní banky. Jak již bylo napsáno v úvodu této práce, k založení komerční banky je nutný i vysoký základní kapitál, konkrétně 500 mil. Kč, v případě založení spořitelního družstva je nutný dle § 2 odst. 3 zákona o družstevních záložnách základní kapitál ve výši 35 mil. Kč. Bankovní společnosti jsou oprávněny vybírat vklady. Komerční banky mají dle zákona o bankách předepsanou právní formu podnikaní a.s. U nebankovních subjektů je právní regulace o poznání volnější. K založení nebankovní společnosti, která bude v rámci své podnikatelské činnosti poskytovat úvěry, stačí základní kapitál daný konkrétní právní formou společnosti dle _______________ 92

CZECH CREDIT BUREAU. Úvěrové registry [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.crif.cz/%C5%98e%C5%A1en%C3%AD/Pages/%C3%9Av%C4%9Brov%C3%A9registry.aspx 93 SOLUS. Historie sdružení [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs/hlavni-strana/historie-sdruzeni

39

obchodního zákoníku, forma akciové společnosti, tak jak je tomu u komerčních bank, zde předepsána není. Podnikatel si tak může zvolit jakoukoli právní formu. K provozování takového podnikání není třeba získat licenci od České národní banky. Nebankovní společnosti ovšem nemohou přijímat vklady od střadatelů. Nebankovní společnosti se potýkají zejména se zákonem o spotřebitelském úvěru a také se zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“). Z hlediska působnosti zákona o spotřebitelském úvěru můžeme rozdělit nebankovní společnosti do dvou skupin. První skupinou jsou společnosti, které spadají do působnosti zákona o spotřebitelském úvěru, neboť poskytují půjčky v rozmezí 5 000 Kč až 1 880 000 Kč dle § 2 písm. e) tohoto zákona. Tou druhou skupinou jsou nebankovní společnosti, které nabízejí půjčky do 5 000 Kč, tedy půjčky s velice krátkou dobou splatnosti. Roční procentní sazba u těchto úvěrů může dosáhnout stovek procent a jsou tedy pro domácnosti velice drahé. Jak již bylo v této práci popsáno, tyto společnosti se na trhu objevily teprve nedávno. Dle mého názoru jsou tyto společnosti velice nebezpečné pro domácnosti s nízkými příjmy, protože je mohou snadno vtáhnout do dluhové pasti. Osobně bych se přimlouval ke snížení spodní hranice působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Někteří poskytovatelé půjček jdou při honbě za ziskem tak daleko, až je možné, že naplní skutkovou podstatu trestného činu lichvy dle § 218 zákona č. 40/2009 Sb, trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“). Lichvy se dopustí ten, kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede. Je zajímavé zamyslet se nad tím, zda-li ten, kdo se ocitl v dluhové pasti, nebyl minimálně v tísni finanční. Jak jinak než z lehkomyslnosti a nezkušenosti se lze dostat do dluhové pasti?94 Český právní řád nedefinuje jak vysoký úrok lze prohlásit za lichvu. Odpověď na tuto otázku je možné najít v judikatuře Nejvyššího soudu, dle které lze považovat za lichvu úrok vyšší než 66% p.a.95 _______________ 94

BALÍK, Stanislav. O kletbě lichvy. PRÁVO&BYZNYS: Magazín pro právnickou obec a top management, 2012, roč. 2, č. 3, s. 52-55. 95 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2003, sp. zn. 5 Tdo 248/2003

40

Relativní novinkou je novela zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení. Tato novela zpřísnila podmínky pro uzavírání rozhodčích doložek ve smlouvách se spotřebiteli. Zásadní změnou je nová povinnost uzavírat rozhodčí doložky na samostatné listině, a to pod sankcí absolutní neplatnosti. Rozhodčí doložky, které jsou skryté v obchodních podmínkách nebo jsou součástí adhezních smluv jsou od účinnosti novely, tedy od 1.4.2012 neplatné. Zákonodárce také stanovil povinnost podnikatele spotřebiteli náležitě vysvětlit důsledky uzavření takové rozhodčí smlouvy. Dále musí podnikatel spotřebiteli poskytnout pravdivé a úplné údaje o rozhodci, o způsobu zahájení rozhodčího řízení, o odměně rozhodce, o místu konání rozhodčího řízení, o způsobu doručování a také o tom, že rozhodčí nález je soudně vykonatelný. Novela dále stanoví, že pokud tyto informace nejsou v rozhodčí doložce uvedeny, považuje se tento nedostatek za důvod pro zrušení rozhodčího nálezu. Novela také stanoví požadavky na osobu rozhodce. Rozhodcem ve sporech ze spotřebitelských smluv může být osoba zapsaná v seznamu rozhodců, které vede Ministerstvo spravedlnosti a má právnické vzdělání. Novinkou je také povinnost rozhodce informovat strany o tom, zda v posledních třech letech rozhodoval spor, ve kterém figurovala některá ze stran.96 Novela tak viditelně směřuje k ochraně spotřebitelů, zejména pak brání jednomu rozhodci opakovaně rozhodovat spory jednoho podnikatele.

4.1. Insolvenční řízení a jeho následky Úvod této kapitoly bude patřit krátkému seznámení s počátky úpadkového práva. Dne 1. října 1991 nabyl účinnosti zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Vzhledem k dynamickému ekonomickému prostředí, kterým procházela Česká republika, musel být mnohokrát novelizován. Dne 1.1.2008 vešel v účinnost insolvenční zákon, ani on ovšem nebyl bez chyb a tak na sebe první novelizace nenechala dlouho čekat. Základním charakteristickým rysem insolvenčního řízení je řízení před soudem. Pravomoc soudu není výlučná, ale naprosto převládá. Úpadek lze řešit i mimosoudně s pomocí § 585 a násl. občanského zákoníku, které upravují institut narovnání. Další charakteristický rys představuje skutečnost, že insolvenční řízení _______________ 96

PUTAR, Radka, ADAMOVÁ, Marie. Rozhodčí doložky a ochrana spotřebitele. Právní rádce, 2012, roč. 20, č. 4, s. 26-27.

41

nemůže být užito k žádným jiným cílům, není tedy možné tímto způsobem vymáhat běžné peněžité pohledávky. Insolvenční řízení můžeme zařadit do civilního procesu jako součást civilněprocesního práva, uplatní se v něm tedy i procesní zásady, např. rovnost stran, hospodárnost, rychlost. Doručuje se zásadně vyhláškou na úřední desce soudu insolvenčního soudu a v insolvenčním rejstříku. Insolvenční soud může

zveřejnit písemnost i prostřednictvím sdělovacích

prostředků, zejména pomocí Obchodního věstníku.97 Insolvenční zákon přináší i několik nových termínů. Předně definuje dvě formy úpadku. Jedná se o platební neschopnost, čili insolvenci a předlužení. Tyto formy úpadku mají společné to, že je zde podmínka dvou a více věřitelů. Zkrátka a dobře, dlužník nemůže být nikdy v úpadku, pokud má jen jednoho věřitele. Platební neschopnost, tedy insolvenci je možné definovat jako neschopnost splnit ve stanovené době své závazky vůči více věřitelům. Tuto neschopnost je nutné chápat jako faktickou nemožnost dostát svým závazkům v plné výši, nikoli jen snahu vyhnout se zaplacení závazků. Zde je nutné ještě zmínit také časový interval po splatnosti závazků. Aby se jednalo o platební neschopnost, je třeba aby peněžité závazky dle § 3 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona byly po splatnosti minimálně třicet dní. U druhé formy úpadku, tedy předlužení může dojít dle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona jen tehdy, je-li dlužníkem právnická osoba nebo fyzická osoba podnikatel. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Do hodnoty majetku se zahrnují i reálně očekávané výnosy, tzn. že výnos není spekulativní a je smluvně podložen.98 Zde se dostáváme k majetkové podstatě, kterou insolvenční zákon popisuje v § 205 a následujících. Pojmem majetková podstata lze jistě správně rozumět veškerý majetek, který bude použit k uspokojení věřitelů. Jeho rozsah se ale může měnit i lišit.

Rozsah majetkové podstaty totiž určuje způsob podání

insolvenčního návrhu. Pokud je podán insolvenční návrh dlužníkem, spadá do insolvenčního řízení veškerý majetek, který mu patřil dlužníkovi v době zahájení řízení. Dlužník navíc přikládá seznam svého majetku k návrhu. Dojde-li k podání návrhu věřiteli, tak do majetkové podstaty spadá veškerý majetek, který patří dlužníkovi v době nařízení předběžného opatření nebo rozhodnutí o úpadku. _______________ 97 98

WINTEROVÁ, Alena. Civilní právo procesní. 5. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2008, s. 629-631. Tamtéž, str. 633.

42

Při tomto způsobu zahájení řízení soud vyzve dlužníka, aby předložil seznam svého majetku. Majetek, který dlužník získá v průběhu insolvenčního řízení samozřejmě spadá do majetkové podstaty bez ohledu na to, kdo řízení inicioval. Insolvenční zákon zavádí v § 3 odst. 4 nový termín, a sice hrozící úpadek. O ten jde tehdy, pokud lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen splnit podstatnou část svých peněžitých závazků řádně a včas. Insolvenční zákon také rozšířil možnosti způsobu řešení úpadku. Dle § 4 odst. 1 insolvenčního zákona je možné úpadek řešit konkursem, reorganizací, oddlužením a zvláštní úprava je pro finanční instituce. Pro účely této práce autor bude dále pracovat zejména s oddlužením. 4.1.1. Průběh insolvenčního řízení Jak bylo již výše zmíněno. Insolvenční řízení se zahajuje vždy podáním insolvenčního návrhu. K tomu je legitimován jak dlužník, tak i věřitel. V případě zadlužených domácností budou častější případy, kdy tento návrh podá sám dlužník a bude se snažit o povolení oddlužení. Insolvenční řízení je dle § 97 insolvenčního zákona zahájeno dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu, soud jeho zahájení oznámí vyhláškou a tu také doručí účastníkům řízení. Tento návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem nebo zaručeným elektronickým podpisem, jinak se k němu nepřihlíží. Konkrétně návrh na oddlužení musí dle § 391 insolvenčního zákona obsahovat: označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat; údaje o očekávaných příjmech v následujících pěti letech; údaje o příjmech za poslední tři roky a listiny toto dokazující; návrh způsobu oddlužení; návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší; seznam majetku a závazků. Se zahájením řízení se pojí i stanovené účinky, které nastávají se zveřejněním vyhlášky. Nelze například podat úspěšnou žalobu směřující k vymožení pohledávky, které mají být přihlášeny, a také nelze provést exekuce. Se zahájením insolvenčního řízení se pojí i omezení dlužníka nakládat se svým majetkem, který tvoří majetkovou podstatu. Zde je nutné podotknout, že dlužník jej nesmí podstatně zmenšit, zanedbatelně ano. Soud však může v určitých situacích nařídit předběžné opatření, kdy nařídí širší omezení nakládání s majetkem.99 _______________ 99

WINTEROVÁ, Alena. Civilní právo procesní. 5. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2008, s. 641.

43

Po zahájení insolvenční soud činí úkony, které směřují k rozhodnutí o povolení oddlužení. Vzhledem k tomu, že při povolení oddlužení dlužník splácí svým nezajištěným věřitelům pouze 30% svých dluhů v následujících pěti letech, soud pečlivě zvažuje, zda tento způsob úpadku povolí. Dle § 395 a násl. insolvenčního zákona soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že je jím sledován nepoctivý záměr. Stejně tak bude zamítnut, pokud je zřejmé, že hodnota plnění, které by dostali nezajištění věřitelé, bude menší než 30% jejich pohledávek, pokud s tímto věřitelé nesouhlasí. Pokud návrh na povolení oddlužení podala osoba, o jejímž návrhu již bylo dříve rozhodnuto nebo dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný přístup dlužníka k plnění povinností, bude návrh rovněž zamítnut. Velkou roli v řízení hrají také věřitelé, kteří na schůzi hlasují o tom, zda doporučí vyhovět žádosti dlužníka. Pokud insolvenční soud návrh na povolení oddlužení neschválí, rozhodne o způsobu řešení úpadku konkursem. Pomocí konkurzu lze postihnout společné jmění manželů, které prohlášením konkurzu zanikne.100 Pokud soud schválí návrh na povolení oddlužení, provádí se dvěma způsoby ve smyslu § 398 insolvenčního zákona. Buď zpeněžením majetkové podstaty nebo splněním splátkového kalendáře. Pokud dojde ke zpeněžení majetkové podstaty, postupuje se podobně jako u zpeněžení majetkové podstaty v konkurzu, majetková podstata se tedy prodá a výtěžek se rozdělí mezi věřitele. Při oddlužení splněním splátkového kalendáře, má dlužník povinnost po dobu pěti let, každý měsíc splácet část dluhu, který insolvenčního správce rozdělí mezi nezajištěné věřitele v poměru jejich pohledávek tak, jak určil insolvenční soud. Účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zvěřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku. Tyto účinky jsou spjaty především s dlužníkovým majetkem. Dlužník již nedisponuje majetkem, který bude zpeněžen, ani majetkem, který je určen k zajištění. Jestliže dlužník řádně a včas splnil své povinnosti vyplývající z oddlužení, soud jej svým rozhodnutím osvobodí od placení neuspokojených pohledávek zahrnutých do oddlužení. Po dobu dalších tří let je však možné toto osvobození odejmout, pokud vyjdou najevo skutečnosti dokazující podvodné jednání dlužníka.101 _______________ 100

DVOŘÁK, Jan a Jiří SPÁČIL. Společné jmění manželů. 2., rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 242.

101

WINTEROVÁ, Alena. Civilní právo procesní. 5. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2008, s. 668-669.

44

Zájem o povolení oddlužení každým rokem roste. Vývoj růstu počtu návrhů na povolení oddlužení v letech 2008 – 2011 zobrazuje následující tabulka. Tab. č. 15 – Vývoj počtu návrhů na oddlužení v letech 2008 – 2011 102 SOUD Krajský soud Ostrava Krajský soud Brno Městský soud Praha Krajský soud Praha Krajský soud Ústí nad Labem Krajský soud v Hradci Králové Krajský soud v Českých Budějovicích Krajský soud Plzeň Celkem v letech

2008 493 231 115 81 348 218 89 138 1713

2009 1150 465 171 211 805 494 165 310 3771

2010 2406 1233 372 915 2034 1411 428 1170 9969

2011 4063 2816 777 1649 3413 2391 822 2191 18122

Celkem 8112 4745 1435 2856 6600 4514 1504 3809 33575

Z výše uvedených údajů je zřejmé, že ve všech krajích se podává rok co rok stále více návrhů na povolení oddlužení. Nejvíce návrhů musí zpracovat KS v Ostravě. Dle mého názoru je cesta oddlužení vhodná pro předlužené domácnosti, ačkoli, někteří věřitelé jej přirovnávají ke krádeži za bílého dne a představovali by si tvrdší podmínky pro dlužníky, zejména z hlediska navýšení 30% hodnoty pohledávek, které jim musí dlužníci splatit.

4.2. Vliv nového občanského zákoníku na zadluženost domácností Současný občanský zákoník nabyl účinnosti 1. dubna 1964. Reprezentoval tedy názory na soukromé právo z šedesátých let, které byly ovlivněny minulým režimem. Do roku 1989 byl pouze čtyřikrát novelizován. Od počátku devadesátých let měli zákonodárci snahu jej co nejvíce přizpůsobit nové době, to se projevilo v nesčetném počtu novelizací. Současnému občanskému zákoníku je zejména vytýkána roztříštěnost právní úpravy občanskoprávních vztahů, lidé se tak musí například při rozvodu řídit nejen občanským zákoníkem, ale i zákonem o rodině. Z těchto, ale i dalších důvodů dospěli zákonodárci i odborná veřejnost k závěru, že nejschůdnější cestou jak se vypořádat s problematickou úpravou stávajícího občanského zákoníku je vytvoření nového jednotného, logického a přehledného kodexu, kde budou upraveny všechny soukromoprávní vztahy. _______________ 102

PACHL, Lukáš. Statistické přehledy insolvenčních řízení v letech 2008 až 2011 [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/statisticke-prehledyinsolvencnich-rizeni-v-letech-2008-az-2011

45

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“) klade důraz na demokratické právní tradice, stejně tak i na principy soukromého práva v Evropě. Základním ideovým zdrojem rekodifikace občanského práva je vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z roku 1937, který však nebyl za zákon přijat kvůli Mnichovské dohodě. Nový kodex našel inspiraci i v současných zahraničních úpravách občanského práva, zejména v zákoníku rakouském, německém, švýcarském, italském a nizozemském. Nový občanský zákoník obsahuje 3081 paragrafů, přejímá tak celou řadu ustanovení jiných zákonů, které zrušuje.103 Kodex je rozvržen na pět základních částí. Mezi základní myšlenky při vytváření patří i fakt, že základem evropské právní kultury je římské právo. Vzhledem k tomu, že současný občanský zákoník byl přijat v roce 1964, je nutné aby vůči němu nový občanský zákoník projevil diskontinuitu.104 Nový občanský zákoník by měl být účinnosti dnem 1. ledna 2014. V současné době však sílí snahy o odložení účinnosti, takže je možné, že se účinnost zákona odloží. Následující odstavce budou patřit úvahám o tom, jak může nový občanský zákoník ovlivnit zadluženost domácností. Jako jednu z prvních odlišností lze vnímat pojetí promlčecí lhůty. Je zde zjevná změna v terminologii. Současný občanský zákoník hovoří o promlčecí době, nový občanský zákoník používá promlčecí lhůtu. Rozdíl mezi dobou a lhůtou spočívá v tom, že ve lhůtě musí být něco vykonáno, aby nenastal nějaký následek, zatímco

uplynutím doby něco nastane. Základní promlčecí doba, resp. lhůta

stanovená § 101 občanského zákoníku, resp. § 629 nového občanského zákoníku je stejná v obou úpravách, tedy tříletá. Nový občanský zákoník v § 630 přichází se zcela novou úpravou, kdy si strany mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. Pokud je však kratší nebo delší promlčecí lhůta sjednána v neprospěch slabší strany, tak se k tomuto ujednání nepřihlíží. Dle mého názoru se prodlužování promlčecí lhůty začne ve smlouvách objevovat brzy po té, co nový občanský zákoník vejde v platnost. Možností prodloužení promlčecí lhůty tak zákon posiluje postavení věřitelů. _______________ 103

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI. Nový občanský zákoník - obecně [online]. 2013 [cit. 201303-16]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/obecna-cast-zakoniku/obecne.html 104 ELIÁŠ, Karel. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Sagit, 2012, s. 48.

46

Další změna nastane při zadlužení jednoho z manželů a postižení společného jmění manželů. Dle § 143 odst. 1 písm b) stávající právní úpravy tvoří společné jmění manželů závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Situace se však brzy změní, dle § 710 písm. b) nového občanského zákoníku jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž by se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Z toho plyne, že manžel, který dluhy nezpůsobil, může zůstat relativně v klidu. Zákonodárce dle mého názoru tímto také snížil výši závazků, které spadají do společného jmění, neboť obstarávání běžných potřeb rodiny představuje nižší teoretické hodnoty, než-li přiměřené majetkové poměry. Určitým řešením je dle stávající úpravy zúžení společného jmění manželů obsažené v § 143a občanského zákoníku. Zde je pro potencionální dlužníky ošidné to, že pokud se na zúžení společného jmění manželů smějí odkázat jen tehdy, pokud byla věřiteli tato skutečnost známa. V novém občanském zákoníku to bude obdobné jako nyní, § 719 odst. 2 uvádí, že smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osob, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby vůči ní nemá právní účinky. Je tedy zřejmé, že pokud chtějí dlužníci vyloučit dluh ze společného jmění manželů, resp. manželského majetkového režimu je třeba s tímto omezením seznámit potencionálního věřitele. Podle mého názoru je pro dlužníky lepším řešením zúžení společného jmění manželů rozhodnutím soudu. To je ve stávající úpravě stanoveno v § 148. Jakmile soud o zúžení společného jmění rozhodne, je třeba, aby došlo k vypořádání majetku, v opačném případě, stále platí společné jmění manželů v původním rozsahu. Soudní zúžení společného jmění manželů má pro dlužníky velkou výhodu v tom smyslu, že je chrání před věřiteli i v případě, že o zúžení nevěděli. Dle § 724 nového občanského zákoníku soud může ze závažných důvodů zrušit nebo zúžit stávající rozsah společného jmění. Závažným důvodem je pak vždy skutečnost, kdy manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu nebo 47

kdy lze manžela považovat za marnotratného. Dalším důvodem může opakované podstupování nepřiměřených rizik, např. manžel se stane neomezeně ručícím společníkem právnické osoby. Nový občanský zákoník ale také pamatuje na ochranu věřitelů, kterou lze nalézt v § 731 - § 734. Nadále samozřejmě platí, že věřitel může uspokojit svou pohledávku za jedním z manželů pomocí výkonu rozhodnutí i z toho co je ve společném jmění. Důležitou novinku v oblasti ochrany třetích osob skýtá § 732, dle kterého může manžel, který nevěděl o zadlužování druhého manžela vyslovit nesouhlas, který je třeba projevit věřiteli bez zbytečného odkladu po té, co se o dluhu dozvěděl. Pokud tento nesouhlas projeví, může se věřitel ze společného jmění uspokojit jen do výše, která představuje podíl dlužníka, kdyby bylo zrušeno a vypořádáno. Další novinkou je ustanovení § 733 nového občanského zákoníku. V případě, že se jeden z manželů zadluží dříve, než uplyne šestiměsíční lhůta od zúžení společného jmění smlouvou nebo rozhodnutím soudu, pak může věřitel uspokojit svou pohledávku i z majetku, který byl součástí společného jmění před samotným zúžením. Posledním ustanovením ochrany třetích osob je § 734 nového občanského zákoníku. Zde jde o situaci, kdy je smlouvou nebo rozhodnutím soudu, kterým byl změněn majetkový režim dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele. V tomto případě pak může věřitel uplatnit svůj nárok jako by ke změně majetkového režimu nedošlo a zákon mu tak umožňuje vstoupit do vypořádání majetku. Je tedy zřejmé, že nový občanský zákoník přinese velké množství změn a bude opravdu významným milníkem soukromého práva v České republice.

48

5. Shrnutí a návrhy de lege ferenda Zadluženost českých domácností neustále roste a nic zatím nenasvědčuje tomu, že se v dohledné době vývoj změní. Dle mého názoru je nutné se pozastavit zejména nad tím, proč se lidé zadlužují. V mnoha případech si kupují věci, bez kterých by se v životě bez problémů obešli. Lidé by se měli před každým potencionálním zadlužením zamyslet, zda onu věc, půjčku či úvěr opravdu potřebují a také jak situaci vyřešit aniž by se museli zadlužit. Navíc se občas zadlužují za velice nevýhodných podmínek, protože finanční gramotnost některých obyvatel je opravdu tristní. V posledních letech se zákonodárci se snaží vymýtit nekalé praktiky poskytovatelů půjček či úvěrů a chránit tak spotřebitele, lze jen dodat, že by jejich snažení mohlo být větší. Dle mého názoru by situaci prospělo, když by všichni poskytovatelé úvěrů při posuzování úvěruschopnosti žadatele mohli nahlédnout do jednoho centrálního úvěrového registru, který by obsahoval údaje o úvěrové historii a bonitě fyzických osobách, dále by byl propojen s centrální evidencí exekucí a insolvenčním rejstříkem. V současné době jsou tyto registry odděleny a získání informací představuje pro poskytovatele úvěrů značnou administrativní i finanční zátěž, např. jeden dotaz v centrální evidenci exekucí, který vede EK stojí 60 Kč. Dle mého názoru by takový úvěrový registr mohla spravovat ČNB. Dále bych navrhoval, aby se rozšířila působnost zákona o spotřebitelském úvěru tak, že by se snížila dolní hranice působnosti zákona stanovená v § 2 písm. e) z částky 5000 Kč na částku 1000 Kč. Toto rozšíření působnosti zákona by se tak dotklo úvěrových společností, které se specializují na tzv. půjčky před výplatou. Tyto společnosti se soustředí na fyzické osoby s nízkými příjmy, které jsou velice zranitelné, protože již často nemají žádné finanční rezervy. Došlo by tak k tomu, že by tyto společnosti musely posuzovat úvěruschopnost žadatelů a respektovat další ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Z hlediska nového občanského zákoníku vítám ustanovení týkající se možnosti stanovit si promlčecí dobu až do délky patnácti let. Nicméně maximální doba by dle mého názoru mohla být klidně ještě delší. Stejně tak mohl zákonodárce v novém občanském zákoníku prodloužit promlčecí lhůtu při uznání dluhu z deseti např. na patnáct let.

49

6. Závěr Touto diplomovou prací se autor pokusil popsat problematiku zadlužení domácností v ČR z hlediska právních a ekonomických aspektů. Cílem práce bylo podrobně analyzovat vývoj zadluženosti domácností, z ekonomického i právního hlediska a na základě toho navrhnout řešení směřující k zamezení dalšího růstu zadluženosti. Diplomová práce je rozdělena do šesti částí. Po úvodu následuje představení základních pojmů, krátké ohlednutí do historie zadluženosti, které obsahuje postoj církve k půjčování peněz, příběh nejstarší banky na světě i popis vývoje bankovnictví na našem území. Dále tato kapitola zkoumá příčiny zadlužování, uvádí základní druhy i dělení úvěrů a analyzuje poskytovatele úvěrů. Třetí část je zaměřena na ekonomické aspekty zadluženosti domácností. Věnuje se tedy různým metodikám měření zadluženosti domácností, analyzuje vývoj zadluženosti domácností v období 2004 až 2012 s pomocí databáze ČNB. Zde došel autor k závěru, že za růstem zadluženosti v poslední době stojí hypotéky, které představovaly k 31.12.2012 77% všech úvěrů, spotřební úvěry jsou zastoupeny 17% a ostatní úvěry činí 4%. Dále srovnává zadluženost domácností v ČR s evropskými zeměmi pomocí statistiky Eurostatu. Při tomto srovnání je patrné, že zadluženost domácností v ČR je v porovnání s evropskými zeměmi relativně nízká. Poměr dluhu a hrubého disponibilního důchodu činil v roce 2011 55,9%. Poměr dluhu a hrubého domácího produktu byl v roce 2011 na hodnotě 72,7%. To jsou z hlediska evropského měřítka podprůměrné hodnoty. Čtvrtá část je zaměřena na právní aspekty zadlužování domácností. Ve svém úvodu se zabývá právní regulací smlouvy o půjčce a smlouvy o úvěru. Dále je analyzována novela zákona o spotřebitelském úvěru. Následně jsou popisovány úvěrové registry a zhodnocení právního prostředí poskytovatelů úvěrů. Autor se v této části práce také krátce zamýšlí nad trestným činem lichvy a popisuje novelu zákona o rozhodčím řízení z roku 2012. Následuje popis a průběh insolvenčního řízení, na jehož konci je uveden vývoj počtu návrhů na povolení oddlužení. Tato kapitola je zakončena popsáním vlivu nového občanského zákoníku na zadluženost domácností, kde jako zásadní změny vnímá autor nové pojetí promlčecí lhůty, následky při zadlužení jednoho z manželů a ochranu věřitelů.

50

V páté části lze nalézt shrnutí práce a návrhy de lege ferenda, kde se autor zamýšlí nad rozhodovací činností některých občanů. Dále zde autor navrhuje vznik jednotného úvěrového registru, který by byl propojen s Centrální evidencí exekucí a insolvenčním rejstříkem a zajistil by tak poskytovatelům úvěrů možnost kvalitního posouzení úvěruschopnosti žadatele. Dále autor navrhuje rozšíření působnosti spotřebitelského zákona pomocí změny dolní hranice na částku 1000 Kč, aby do režimu tohoto zákona spadaly také společnosti poskytující krátkodobé půjčky před výplatou. Autor si je vědom toho, že problematika zadluženosti domácností je tak obsáhlá, že ji není možné podrobně popsat v jedné diplomové práci.

51

Seznam použitých zdrojů Odborná literatura 1.

DVOŘÁK, Jan a Jiří SPÁČIL. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 2. rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007. 252 s.

2.

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 304 s.

3.

DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1.vyd. Praha: Linde, 1999. 475 s.

4.

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. 681 s.

5.

ELIÁŠ, Karel. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rrejstříkem. 1. vyd. Praha: Sagit, 2012. 751 s.

6.

FALDYNA, František a kol. Obchodní právo. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 1170 s.

7.

FIALOVÁ, Helena, FIALA, Jan. Ekonomický výkladový slovník. 9. aktualiz. vyd. Praha: A plus, 2011. 194 s.

8.

JÍLEK, Josef a Petr TEPLÝ. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 648 s.

9.

JUREČKA, Václav. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 359 s.

10.

JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 332 s.

11.

LE GOFF, Jacques. Peníze ve středověku: historicko-antropologická studie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012.184 s.

12.

MARTÍNKOVÁ, Eva. (Ne)máte peníze - co s tím?: slabikář rodinných financí. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003. 51 s.

13.

MERVART, Josef a Petr TEPLÝ. České banky v kontextu světového vývoje. 1.vyd. Praha: Nakladelství Lidové noviny, 1998. 162 s.

14.

SEKERKA, Bohuslav. Banky a bankovní produkty: vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: Profess, 1997. 532 s.

15.

ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010. 253 s.

16.

WINTEROVÁ, Alena. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 5. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2008. 751 s.

52

Odborné časopisy 17.

BALÍK,

Stanislav.

O

kletbě

lichvy. PRÁVO&BYZNYS: Magazín

pro

právnickou obec a top management, 2012, roč. 2, č. 3, 96 s. 18.

PUTAR,

Radka,

ADAMOVÁ,

Marie. Rozhodčí

doložky

a

ochrana

spotřebitele. Právní rádce, 2012, roč. 20, č. 4, s. 26-27. časopis

Právní předpisy a judikatura 19.

směrnice komise 2011/90/EU ze dne 14. listopadu 2011

20.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2003, sp. zn. 5 Tdo 248/2003

21.

zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů

22.

zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

23.

zákon č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů

24.

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (nový občanský zákoník)

25.

zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů

26.

zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů

27.

zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů

28.

zákon č. 513/1991, obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Webové stránky centrální banky, statistických úřadů 29.

Česká národní banka. ARAD - Systém časových řad [online]. [cit. 2013-0315].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_se stuid=13291&p_strid=ABBAF&p_lang=CS 30.

Česká národní banka. Centrální registr úvěrů [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/index.html 31.

Česká národní banka. Jak se vyvíjela diskontní sazba [online]. [cit. 2013-0314].

Dostupné

http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html 53

z:

32.

Česká národní banka. Jak se vyvíjela lombardní sazba [online]. [cit. 201303-14].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_lombardni_sazba_cnb.html 33.

ČSÚ. Míra

inflace [online].

2013

[cit.

2013-03-16].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 34.

DUBSKÁ, Drahomíra. Český statistický úřad. České domácnosti dluží bilion [online].

[cit.

2013-03-15].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta120310.doc 35.

EUROSTAT. Gross debt-to-income ratio of households [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=0&language= en&pcode=tec00104

36.

EUROSTAT. Private debt in % of GDP [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=0&language= en&pcode=tipspd20

Webové články a studie 37.

Asociace

českých

spoření [online].

stavebních [cit.

spořitelen. Historie

2013-03-14].

stavebního

Dostupné

z:

http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/ 38.

Bankovní poplatky. Vývoj zadluženosti v České republice [online]. [cit. 201303-14].

Dostupné

z:

http://www.bankovnipoplatky.com/vyvoj-zadluzeni-

domacnosti-v-ceske-republice--dluzime-pres-bilion-vetsinu-na-bydleni17037.html 39.

Cetelem. Pojištění k nákupu na splátky [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.cetelem.cz/na-splatky/pojisteni-k-nakupu-na-splatky.html

40.

CINKOVÁ, Karina. Banca Monte dei Paschi di Siena: Příběh nejstarší banky na

světě [online].

iHNed.cz,

2001

[cit.

2013-03-14].

Dostupné

z:

http://bankovnictvi.ihned.cz/index.php?p=900000_d&&article[id]=10539350 41.

Česká leasingová a finanční asociace. Úprava leasingu v právu ČR [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=41

54

42.

CZECH CREDIT BUREAU. Úvěrové registry [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné

z:

http://www.crif.cz/%C5%98e%C5%A1en%C3%AD/Pages/%C3%9Av%C4% 9Brov%C3%A9-registry.aspx 43.

DRAŠNROVÁ, Klára a Jiří JANEČEK. Podmínky jednotlivých leasingových společností.

[online].

iDNES.cz,

[cit.

2013-03-14].

Dostupné

z:

http://finance.idnes.cz/podminky-jednotlivych-leasingovych-spolecnosti-fb6/uver.aspx?c=A020415_185612_fi_blind_mir 44.

DTest. Se změnou zákona se mění praktiky lichvářů [online]. 2013 [cit. 2013-03-16].

Dostupné

z:

http://www.dtest.cz/clanek-2793/se-zmenou-

zakona-se-meni-praktikylichvaru?utm_source=novinky130311&utm_medium=email&e_id=318305&a _id=467 45.

FinExpert. Analýza: zadluženost českých domácností stoupá, nastartovaly ji hypotéky [online].

[cit.

2013-03-15].

Dostupné

z:

http://finexpert.e15.cz/analyza-zadluzenost-domacnosti-stoupa-nastartovalyji-hypoteky 46.

FINANCE.CZ. Úrokové

sazby

ČNB [online].

2011

[cit.

2013-03-16].

Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/menove-ukazatele/sazbycnb/ 47.

Historický vývoj peněz. Peníze.org [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://penize.org/historie-penez/

48.

JAKOB, Ondřej. Novela zákona o spotřebitelském úvěru vstoupila v účinnost [online].

2013

[cit.

2013-03-16].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_77088.html 49.

KRISTEJNOVÁ, Veronika. Exekucí je stále víc [online]. 2012 [cit. 2013-0316]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/exekuci-je-stale-vicundefinedveritele-vyhrabuji-stare-dluhy/

50.

Kurzy.cz. Míra inflace [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/

51.

LEINERT, Ondřej. Do škol míří nové předměty: etická výchova a finanční gramotnost [online]. Parlamentní listy.cz [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Do-skol-miri-nove-predmety-Etickavychova-a-financni-gramotnost-158385 55

52.

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2010 [online]. 2011 [cit. 2013-03-16]. Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/files/archiv/dokumenty/Czech_economy_MIT_20 10.pdf 53.

MINISTERSTVO

SPRAVEDLNOSTI. Nový

obecně [online].

2013

[cit.

občanský

2013-03-16].

zákoník

Dostupné

z:

http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/obecna-cast-zakoniku/obecne.html 54.

PACHL, Lukáš. Statistické přehledy insolvenčních řízení v letech 2008 až 2011 [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.konkursninoviny.cz/clanek/statisticke-prehledy-insolvencnich-rizeni-v-letech-2008-az2011

55.

PAZDERKA, Josef. Církev a lichva [online]. 1884, č. 9 [cit. 2013-03-14]. Dostupné

z:

http://www.depozitum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_13975 56.

Peníze-půjčky-finance. Česká

spořitelna [online].

[cit.

2013-03-14].

Dostupné z: http://www.penize-pujcky-finance.cz/ceska-sporitelna/ 57.

POGGI, Jacqueline. Lesk a bída nejstarší banky na světě [online]. Presseurop.eu,

2013

[cit.

2013-03-14].

Dostupné

z:

http://www.presseurop.eu/cs/content/article/3320741-lesk-bida-nejstarsibanky-na-svete 58.

PLÍVOVÁ, Viktorie. Nezaměstnanost v ČR [online]. 2011 [cit. 2013-03-16]. Dostupné

z:

http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/?G=4&A=2&page=2 59.

RUML, Michal. Zadluženost roste rychleji než počet exekucí [online]. 2007 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/104128zadluzenost-roste-rychleji-nez-pocet-exekuci/

60.

Slovník cizích slov. Materialismus [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/materializmus-materialismus

61.

SOLUS. Historie sdružení [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs/hlavni-strana/historie-sdruzeni

62

Srovnání kreditní karty. Bezúročné období 55 dní [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://kreditni-karta-ihned.eu/t/bezurocne-obdobi-55-dni/

56

63.

ŠkoFIN. Sami

si

spočítejte [online].

[cit.

2013-03-14].

Dostupné

z:

http://www.skofin.cz/sami-si-spocitejte/# 64.

Zlaté-mince. Historie

československé

měny [online].

[cit.

2013-03-14].

Dostupné z: http://www.zlate-mince.cz/OM9_Ceskoslovenska_mena.htm

57

Seznam zkratek a.s.

akciová společnost

bil.

bilion

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

EK

Exekutorská komora

HDP

hrubý domácí produkt

HDD

hrubý domácí důchod

Kč

koruna český

KS

krajský soud

mil.

milion

mld.

miliarda

např.

například

p.a.

per annum (ročně)

RPSN

roční procentní sazba nákladů

resp.

respektive

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

Sb.

sbírky

tzv.

tak zvaný

58

Seznam grafů a tabulek Graf č. 1 – Zadluženost domácností v roce 2004 Graf č. 2 – Zadluženost domácností v roce 2005 Graf č. 3 – Zadluženost domácností v roce 2006 Graf č. 4 – Zadluženost domácností v roce 2007 Graf č. 5 – Zadluženost domácností v roce 2008 Graf č. 6 – Zadluženost domácností v roce 2009 Graf č. 7 – Zadluženost domácností v roce 2010 Graf č. 8 – Zadluženost domácností v roce 2011 Graf č. 9 – Zadluženost domácností v roce 2012 Graf č. 10 – Vývoj zadluženosti v letech 2004 – 2012 Graf č. 11 – Struktura úvěrů domácností k 31.1.2004 Graf č. 12 – Struktura úvěrů domácností k 31.12.2012 Graf č. 13 – Srovnání zadluženosti Dluh/HDD Graf č. 14 – Srovnání zadluženosti Dluh/HDP

Tab. č. 1 – Vývoj REPO sazby Tab. č. 2 – Vývoj diskontní sazby Tab. č. 3 – Vývoj REPO sazby Tab. č. 4 – Vývoj diskontní sazby Tab. č. 5 – Vývoj REPO sazby Tab. č. 6 – Vývoj diskontní sazby Tab. č. 7 – Vývoj REPO sazby Tab. č. 8 – Vývoj diskontní sazby Tab. č. 9 – Vývoj REPO sazby Tab. č. 10 – Vývoj diskontní sazby Tab. č. 11 – Vývoj REPO sazby Tab. č. 12 – Vývoj diskontní sazby Tab. č. 13 – Vývoj REPO sazby Tab. č. 14 – Vývoj diskontní sazby Tab. č. 15 - Vývoj počtu návrhů na oddlužení v letech 2008 – 2011

59

Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o zadluženosti domácností v ČR. Práce je rozdělena do šesti hlavních částí. Po úvodu následuje představení základních pojmů, krátký popis historie zadluženosti a vývoj bankovnictví na našem území. Dále tato kapitola zkoumá příčiny zadlužování. Třetí část je zaměřena na ekonomické aspekty zadluženosti domácností. Rozlišuje metodiky měření zadluženosti, analyzuje vývoj zadluženosti v letech 2004 – 2012. Srovnává zadluženost domácností s evropskými zeměmi pomocí statistiky Eurostatu. Čtvrtá část se zabývá právními aspekty zadluženosti domácností. Analyzuje právní regulaci poskytování úvěrů, úvěrové registry a hodnotí právní prostředí poskytovatelů úvěrů. Dále popisuje insolvenční řízení a vliv nového občanského zákoníku na zadluženost domácností. Pátá část obsahuje shrnutí a návrhy de lege ferenda, kde autor navrhuje zřízení centrálního úvěrového registru a snížení dolní hranice působnosti spotřebitelského úvěru. V závěru práce je obsaženo shrnutí jednotlivých předcházejících částí.

This final thesis deals with household debt in the Czech republic. The thesis is divided into six main parts. The introduction is followed by a presentation of basic terminology, short description of the debt history and development of banking sector in our country. Furthermore in this charter I examine the causes of debt. The third part focuses on the economic aspects of household debt. It distinguishes types of measurement metodology, analyzes development of the debt in the years 2004 – 2012. It compares household debts in European countries via Eurostat. The fourth section deals with the legal aspects of household debt. It analyzes the legal regulation of providing loans, credit registers and evaluates the legislative environment of loan providers. It also describes the insolvency proceedings and the impact of the new civil code to the household debt.

60

The fith section contains a summary of de lege ferenda where the autor proposes the establishment of a credit register and reducing of the lower limit of the scope of for consumer loans. The conclusion contains a summary of preceding sections.

Seznam klíčových slov zadluženost, domácnost, právní, ekonomické, aspekty debt, household, legal, economic, aspects

61

Jan Gajdoš. Vývoj zadluženosti domácností v ČR ekonomické a právní aspekty

Recommend Documents