Jaká bude letošní sklizeň?

Regionální potravina na agrosalonu Země živitelka

Není bio jako bio aneb Podpora biopotravin

Pro čerstvé mléko k hospodářům s bandaskou

Strana 12

Strana 28

Příloha, strana X

Informační noviny Agrární komory České republiky | www.agrocr.cz | www.apic-ak.cz | 26. srpna 2010 AKTUÁLNĚ

Sjednocení sociálních dávek Novým ministrem práce a sociálních věcí ve vládě premiéra Petra Nečase se stal Jaromír Drábek. Jeho prioritou je reforma sociálních dávek. „Jejich výpočet a vyplácení by se mělo sjednotit do jednoho úřadu,“ řekl Drábek. Sice se asi nepodaří dosáhnout jedné „superdávky“, ale sjednotit je do tří nebo čtyř považuje za realistické. „Jedna taková superdávka by se pak zaměřila na podporu sociálně slabých, druhá by se týkala věcí spojených se ztrátou zaměstnání a třetí pomoci zdravotně či mentálně postiženým,“ řekl nový ministr Drábek. Na spolupráci s ním se těší i prezident AKČR Jan Veleba. „Ještě když byl pan ministr prezidentem Hospodářské komory ČR, měli jsme několik společných tiskových konferencí. Spolupráce obou komor byla, a je i dnes, velmi dobrá,“ řekl Jan Veleba. (zb)

Gratulace jubilantovi K 75. narozeninám přišel popřát do pražského hotelu InterContinental prezidentovi holdingu Agrotrade Miroslavu Tomanovi i prezident AKČR Jan Veleba. Naše redakce se ke gratulantům připojuje. (egi)

Tomáš Révesz padesátníkem Čerstvým padesátníkem se stal v červnu Tomáš Révesz, ředitel SZIF. Podle staročeského Gratulanta má již nyní nárok být oslovován jako „slovutný kmet“. Ve 21. století je naopak mladým manažerem se slibnou kariérou před sebou, což plně potvrzujeme a gratulujeme. (egi)

Jaká bude letošní sklizeň? Ilustrační foto www.claas.co.uk

Agrární komora ČR tipuje, že letošní sklizeň základních obilovin bude minimálně o patnáct procent nižší než loňská. Odhad předpokládá nižší úrodu, než předpověděla červnová prognóza Českého statistického úřadu. Vše o letošních žních čtěte na stranách 8 a 9

Ivan Fuksa: Spravedlivé podmínky pro české zemědělce Událostí tohoto léta je nástup nové vlády do úřadů ministerstev. Premiér Petr Nečas měl 13. a 14. července dva rušné dny. Každého z ministrů osobně doprovodil na nové působiště. Stejně tak tomu bylo i s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou.

to může být i výhoda, protože k problematice mohu přistoupit bez předsudků. Po čtyřech letech ve funkci prvního náměst-

ka ministra financí mám slušné zkušenosti s řízením velkého ministerstva. Oceňuji i to, že je v týmu ministerstva velká řada

M

inistr Ivan Fuksa prozradil, že za hlavní priority svého působení na MZe pokládá vyjednávání s EU o spravedlivých podmínkách pro české zemědělce, úspory, efektivní fungování rezortu a odstranění byrokracie a korupce. „Nepředstírám, že jsem expert na zemědělství, ale

vynikajících profesionálů. Výhodou nové vlády bude i hladká spolupráce s mým kolegou, ministrem životního prostředí. Máme společnou řadu klíčových témat, jako jsou ochrana půdního fondu či ochrana před povodněmi,“ komentoval svůj vstup do úřadu Ivan Fuksa. Ministerstvo okamžitě zahájí práci na přípravě své části Programového prohlášení vlády, které již bude obsahovat konkrétní záměry a plány pro příští čtyřleté období. (egi) Stanovisko AKČR k Programovému prohlášení vlády čtěte na straně 5

Premiér Petr Nečas (uprostřed) doprovodil do úřadu nového ministra zemědělství Ivana Fuksu (vlevo), který se rozloučil s odstupujícím ministrem úřednické vlády Jakubem Šebestou Foto archiv MZe

Rozhovor s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou čtěte na straně 11

ČÍSLO DNE

5 miliard

Letošní extrémní počasí způsobilo zemědělcům u řepky a obilovin celkové škody zhruba za pět miliard korun.

Přání zemědělců: setkávání s ministrem

R

ok se s rokem sešel a je tu opět Mezinárodní agrosalon Země živitelka, který jihočeská metropole hostí už po 37. Sjíždí se sem každoročně přes sto tisíc lidí z venkova i z měst, vidíme zde nejvyšší státní činitele. Letos to je opět prezident republiky Václav Klaus a předseda vlády, tentokrát Petr Nečas, a řada dalších. Potud je vše stejné. Leč mnoho věcí se za rok změnilo. Nás zemědělce zajímá nejvíce osoba ministra zemědělství. S novou vládou přišel i nový ministr, je jím Ivan Fuksa. Šestý ministr zemědělství za dobu, po kterou stojím v čele Agrární komory ČR, což je shodou okolností rovněž už šestý rok. Situace, ve které je pan ministr Fuksa, je nezáviděníhodná. Je ministrem ve vládě rozpočtových škrtů. Začal výkon svého úřadu v období pokračujícího propadu českého zemědělství. Poslední statistická čísla ČSU za 2. čtvrtletí 2010 potvrzují pokračující propad produkce masa a mléka. Je to trvalý trend od našeho vstupu do EU. Ponechme ale stranou ekonomická data, ta se nezmění mávnutím kou-

zelného proutku. Jde o to, aby po promarněných létech dosedl na Těšnov ministr, který se za české zemědělství zasadí. Ministr, který se vezme za rovné podmínky, ministr, který srovná do latě státní úředníky, aby se k zemědělcům chovali jak se sluší a patří. Ministr, který bude mezi nás chodit, který něco udělá pro domácí potraviny. Podle prvních skutků se zdá, že by Ivan Fuksa takovým ministrem být mohl. Jan Veleba, Prezident Agrární komory ČR

Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA–ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL–OBCHOD

Aktuality

KRÁTCE

Petice farmářů EU za možnost volby umožňující přístup k inovacím v zemědělství

M

y, níže podepsaní, jsme si vědomi toho, že naše schopnost zvyšovat výrobu bezpečnějších, vysoce kvalitních potravin závisela v průběhu posledních sta let na tom, jaký jsme měli přístup k novým technologiím v zemědělství. Víme, že země mimo Evropskou unii si rychlým způsobem osvojují nové technologie, které jim umožňují zvyšovat výnosy při současném snižování vstupů, což je činí konkurenceschopnějšími vůči zemědělcům v zemích EU. Jsme obeznámeni s tím, že se na trh již brzy dostanou nové odrůdy plodin, které budou schopny odolávat dopadům změny klimatu, jako je např. sucho nebo chlad a které lze pěstovat za použití mnohem menšího množství dusíkatých a fosforečných hnojiv. Uvědomujeme si, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin již posoudil mnoho plodin, které byly vyvinuty pomocí moderních šlechtitelských metod a jejichž konzumaci a pěstování označil za bezpečné, přesto nám bylo řečeno, že k těmto odrůdám nemáme z politických důvodů přístup. V roce 2009 pěstovalo 14 milionů farmářů ve 25 zemích světa geneticky modifikované plodiny na rozloze 134 milionů hektarů. Evropa za tímto vývojem jasně zaostává. A proto, se vším respektem, podporujeme přijetí takových pravidel pro přístup k novým zemědělským technologiím a nástrojům v Evropě, které jsou založeny na fundovaných vědeckých poznatcích a možnostech zemědělců; možnost přístupu k inovacím v zemědělství tam, kde je zapotřebí, aby se udržela konkurenceschopnost evropských zemědělců na trhu a byla tak zajištěna trvale udržitelná produkce potravin, krmiv, vláknin a výroby paliv v rámci Evropské unie. Pozn. red: Denně u této petice, kterou organizuje sdružení Farmer Biotech Network (jeho zástupcem pro Českou republiku je Štěpán Čížek), přibývají nová jména farmářů z různých zemí EU. Pokud jste i vy pro změnu v přístupu Evropské unie ke GMO, můžete k petici připojit své jméno také. Její znění a podpisový formulář najdete na webových stránkách farmersbiotech.eu/petition-for-choice/

Biopotraviny z EU jsou od července povinně značeny novým logem Od 1. července 2010 nabývá účinnosti nařízení EU, které mění pravidla označování produktů ekologického zemědělství vyrobených a balených na území společenství. Od tohoto dne jsou povinně značeny novým jednotným logem. Jeho podobu určili sami spotřebitelé již počátkem roku prostřednictvím hlasování na internetu. Vítězný návrh tvoří list z bílých hvězdiček symbolizujících unijní sedmadvacítku na zeleném poli. Zástupci EU si od nového loga slibují především lepší orientaci spotřebitelů v nabídce produktů ekologického zemědělství. Označovat je evropským biologem bylo dosud dobrovolné. Protože se ale v každé zemi používají jiná národní, regionální a soukromá biologa, bylo rozpoznání produktů ekologického zemědělství od těch konvečních často problematické. Novým jednotným logem budou povinně označovány všechny produkty ekologického zemědělství vyrobené na území EU. Nepovinně pak tímto logem budou moci být označovány také biopotraviny do EU dovezené nebo na území společenství pouze balené. Spolu s jednotným logem se na obalech výrobků má povinně objevovat také údaj o původu surovin, ze kterých se skládá. V případě surovin pocházejících výhradně ze států EU jsou obaly výrobků označovány textem Zemědělská produkce v EU. V případě surovin pocházejících z třetích zemí jsou produkty označovány Zemědělská produkce mimo EU. Kombinace Zemědělská produkce EU/mimo EU se pak bude používat pro výrobky, které byly vyrobeny ze surovin pocházejících z EU i třetích zemí. Pokud však budou použité suroviny z jedné země, může se na obalu místo označení EU/mimo EU objevit pouze její název. Užívání nového jednotného loga se zároveň nevylučuje s používáním dosavadních národních, regionálních a soukromých biolog platných v konkrétních zemích. Produkty ekologického zemědělství certifikované v ČR tak nadále budou označovány tzv biozebrou. Spotřebitelé se ještě v následujících měsících i letech mohou setkat s produkty ekologického zemědělství, které nové biologo nenesou. V tomto případě půjde o zboží vyrobené nebo balené před 1. červencem 2010. (bo)

26. srpna 2010

Dovoz drůbežího masa do EU je přísně kontrolován Obchodování mezi členskými zeměmi Evropské unie je poměrně jednoduché, neboť všechny produkty živočišného původu, tj. i drůbež a drůbeží maso, musejí odpovídat podmínkám daným veterinární legislativou EU. S produkty z nečlenských zemí je tomu podobně. O splnění těchto podmínek se přesvědčují pohraniční veterinární stanice na vnějších hranicích EU.

Ž

ivočišné produkty ze třetích zemí lze do EU dovážet pouze tehdy, je-li odesílající země uvedena v seznamu, z nichž je dovoz dotyčného produktu povolen, a zařízení, ze kterého byl produkt odeslán, je pro takový dovoz schválené. O splnění požadovaných podmínek se také pravidelně přesvědčují inspektoři z Evropské unie.

Jelikož se čas od času objevují spekulace o možném nepovoleném dovozu drůbežího masa z Číny, uvádíme následující fakta. Rozhodnutím Komise 2005/692/ES byl dovoz čerstvého drůbežího masa z Číny do zemí EU výslovně zakázán. Toto rozhodnutí bylo přijato jako ochranné opatření před influenzou ptáků, jejíž ohniska se v Číně v minulých letech opakovaně objevovala. V současné době je z Číny povolen pouze dovoz výrobků z drůbežího masa, ale jedině pocházejí-li ze schválených závodů v provincii Shandong. Tyto výrobky musejí být podrobeny tepelnému ošetření při teplotě nejméně 70° C. Povolení bylo uděleno po několika kontrolních misích ze strany Evropské komise v Číně, které prokázaly splnění veterinárních požadavků a dobrý nákazový status chované drůbeže. Každou zásilku musí navíc při dovozu doprovázet prohlášení příslušného čínského orgánu, že byla před expedicí podrobena chemickému testu na zjištění přítomnosti chloramfenikolu a nitrofuranu, aby se za-

Koláž Sch

2

jistilo, že produkt nepředstavuje nebezpečí pro zdraví lidí. Před vstupem do zemí Evropské unie musejí být masné výrobky předloženy ke vstupní veterinární kontrole, která probíhá na schválených pohraničních veterinárních stanicích a je prováděna vyškolenými úředními lékaři. Ti po kontrole dokladů, shody a fyzické kontrole propustí do volného oběhu na území EU pouze živočišné pro-

dukty, jež splňují stanovené požadavky. Přes platný zákaz dovozu drůbežího masa z Číny se tudíž do unie může teoreticky dostat pouze maso dovezené nelegálně, např. pokud je deklarované jako jiná komodita. Odhalování takových případů ale již nenáleží veterinářům, ale je věcí orgánů celní správy. Josef Duben, tiskový mluvčí SVS ČR

Hit: bedýnkový systém prodeje zeleniny Zájem o prodej sezónní zeleniny a ovoce přímo od pěstitelů k zákazníkům, již roky oblíbený v západních zemích, roste také v Česku. Elektronickou databázi tzv. bedýnkových systémů prodeje potravin a bioklubů sdružujících odběratele biopotravin chtějí do poloviny dubna vytvořit organizace zabývající se propagací ekologického zemědělství.

P

roducenti, kteří chtějí být v adresáři registrováni, měli do konce března možnost vyplnit na webu podrobnosti o své nabídce. Zájemci o odběr si v budoucnu v adresáři jednoduše vyhledají dodavatele z okolí svého bydliště, údaje o jeho sortimentu, kontakt na něj a další potřebné informace. „Momentálně evidujeme 27 bedýnkových systémů a patnáct bioklubů,“ řekl Tom Václavík z agentury Green Marketing, která v Česku propaguje biopotraviny a ekologické zemědělství. Odběr bedýnek si obvykle organizují sami zájemci. Skupina spotřebitelů se dohodne s místním pěstitelem, který jim v pravidelných intervalech do-

Vpravo: Automat na ovoce Vlevo: Tomáš Kořínek, majitel firmy TOKO, která distribuuje automaty na mléko, ovoce, zeleninu, uzeniny a maso 2x foto Eugenie Línková dává své výpěstky na odběrové místo. Dodávka se většinou platí předem, obsah bedýnky může být do jisté míry překvapením. Farmář jej může v závislosti na ročním období upravit podle vlastního uvážení. Prodej zeleniny a ovoce s využitím bedýnek se v posledních letech v Evropě rychle rozšiřuje. Dnes jej provozují stovky farmářů a obchodníků zejména ve Velké Británii, v Německu či v Rakousku. Češi výhody tohoto způsobu prodeje zatím spíše objevují. Zájem našich farmářů

o přímý prodej produkce přitom stále roste. Češi si oblíbili prodejní automaty Kromě prodeje výpěstků přímo ze dvora se rozšiřuje též síť automatů na prodej čerstvého mléka, ale právě i zeleniny, ovoce nebo masných produktů. Ucelenou sérii těchto automatů představila v březnu na brněnském veletrhu TechAgro firma TOKO z Luhačovic. Velký zájem je také o tzv. farmářské trhy. Produkty přímo od

farmářů si na nich mohou pravidelně nakoupit obyvatelé již několika velkých měst. Ve všech zmíněných případech dostávají zemědělci za své výrobky lépe zaplaceno. Nemusejí se totiž dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se prý stále zvyšuje. Spotřebitelé si na farmářských trzích pochvalují především kvalitu a čerstvost produktů, navíc od českých producentů. Právě to jim prý obvykle chybí v nabídce všudypřítomných supermarketů. (zb)

Aktuality

26. srpna 2010

3

Europoslanci schválili přesnější údaje na obalech potravin V polovině června podpořili europoslanci návrh Evropské komise, podle kterého by na přední straně obalu potravin měly být povinně uváděny informace o energetické hodnotě, množství tuku, nasycených mastných kyselin, cukru a soli.

T

yto údaje by však podle poslanců měly být dále doplněny o doporučené denní dávky, a to v přepočtu na 100 g nebo 100 ml výrobku. Kromě toho pak poslanci požadují, aby na jiném místě obalu bylo vyznačeno také množství bílkovin, vlákniny a trans-tuků. Pro zajištění dobré čitelnosti by podle poslanců měla být zvážena celá řada kritérií, jako velikost a typ písma nebo kontrast mezi písmem a pozadím. Schválením návrhu, kterému předcházela dlouhá a živá diskuze, chtějí poslanci usnadnit rozhodování spotřebitelům

a zajistit jim veškeré informace, aby věděli, jaké potraviny s jakým zdravotním přínosem kupují. Zároveň se poslanci snaží co nejvíce omezit administrativní a finanční zátěž pro potravinářské podniky. „S výsledkem tohoto důležitého hlasování o pravidlech pro jasnější informace na potravinách jsem více méně spokojená. Osobně mě potěšilo, že poslanci zamítli metodu semaforu, i když se domnívám, že i současný návrh lze dále vylepšovat tak, aby byli spotřebitelé co nejlépe informováni,“ prohlásila po hlasování zpravodajka tohoto návrhu Renate Sommerová (EPP-ED, DE). Barevné označování dostalo červenou Jednoduché nebo až příliš zjednodušující? Jasná většina europoslanců zamítla návrh skupin S&D, Zelení/EFA a GUE, aby množství soli, cukru a tuku ve zpracovaných potravinách bylo označováno barvami jako na semaforu. Podle tohoto systému by výše přidaného obsahu jmenovaných složek v některých

Ilustrační foto Zub

zpracovaných potravinách měl být označován červenou, oranžovou či zelenou barvou. Zároveň se poslanci postavili proti tomu, aby členské státy zavedly podobné paralelní systémy. Přiostří označování země původu Některé potraviny, jako např. maso, med, čerstvé ovoce, zelenina či olivový olej, musely být již v minulosti opatřeny informací, ze které země pocházejí. Poslanci tento požadavek dále rozšířili na veškeré maso, drů-

bež, mléčné výrobky a další jednosložkové potraviny. Země původu by pak měla být uvedena také u masa, drůbeže a ryb, jsou-li použity jako přísady do zpracovaných potravin. Komise však může být požádána, aby nejprve zhodnotila, jaký dopad toto povinné označování původu může mít. Například u masa by tak mělo být uvedeno, kde se zvíře narodilo, kde bylo chováno a kde poraženo. Maso ze zvířat, která nebyla před porážkou omráčena (tj. byla poražena rituálním

způsobem podle určitých náboženských tradic), by mělo nést označení Maso z porážky bez omráčení. Jediným hlasem poslanci zamítli doporučení Výboru pro životní prostředí zrušit v existujících předpisech o výživových a zdravotních požadavcích zmínku o takzvaných výživových profilech. Někteří tento systém sice považují za nevědecký, nicméně pro jiné představuje zásadní nástroj na posouzení zdravotního přínosu potravin.

Lhůta tři roky na přizpůsobení Na nebalené potraviny, jako například na maso koupené přímo od řezníka, by se podle europoslanců pravidla o označování potravin vztahovat neměla. Stejně by od této povinnosti měly být osvobozeny i mikropodniky produkující řemeslně vyráběné potraviny. Většina poslanců podpořila také výjimku pro alkoholické nápoje. Požadují však striktní označování míchaných alkoholických nápojů či alkoholických limonád, které by se navíc na rozdíl od současné praxe měly v obchodech prodávat odděleně od nealkoholických nápojů. Nová pravidla při konečném hlasování podpořilo 559 poslanců, 54 jich bylo proti a 32 se hlasování zdrželo. Jakmile bude legislativa přijata, budou mít potravinářské podniky tři roky na to, aby se těmto pravidlům přizpůsobily. U malých podniků s méně než 100 zaměstnanci a ročním obratem do pěti milionů eur byla tato lhůta prodloužena na pět let. (zb)

INZERCE

Družstva přijímají výzvy 21. století Pod názvem Družstva přijímají výzvy 21. století byl zpracován projekt na podporu prodeje výrobků tradičních českých firem a zviditelnění výrobního programu výrobních družstev. Výstupem projektu je zásilkový obchod výrobních družstev jaro–léto 2010. Pod značkou Klasa VD je zde prezentováno 39 výrobních družstev.

ních družstev, které jsou známy svou tradiční kvalitou. A co víc, známku žádaného zboží jim vystavili sami spotřebitelé,“ uvedl předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Jan Wiesner. „Zájemce v katalogu najde také novinky našich členů. Výrobní družstva přicházejí do obchodů neustále s novinkami, inovacemi, zkrátka pružně reagují na potřeby trhu,“ dodal. Benefitem tohoto projektu je též spojení družstevní výroby s moderními obchodními systémy, tedy vytvoření přímého ob-

Zástupci Svazu českých a moravských výrobních družstev představili na tiskové konferenci svůj katalog Foto Eugenie Línková

„H hoto díla je maximálně lavním cílem realizace to-

přiblížit proces nákupu a objednávek zboží k zákazníkům. Již delší dobu jsme oslovováni potencionálními zákazníky výrobních družstev s dotazem, kde je možno zakoupit výrobky výrob-

chodního kanálu. Katalog je umístěn i na internetu na adrese www.klasa-vd.cz, což umožňuje snadný přístup i dalším zájemcům o družstevní zboží. Projekt je realizován ve spolupráci Svazu českých a moravských výrobních družstev a jeho

člena, společnosti Ergotep Proseč u Skutče, který zajistil technickou stránku díla, tzn. tisk katalogu, jeho distribuci, přípravu obchodního systému a logistiku. Zajišťuje i zásilkovou komunikaci s klienty, balení zásilek, distribuci a vyřizování případných reklamací. Katalog je barevný a je rozdělený do přehledných sekcí: bydlení a domácnost, kuchyňské potřeby, bytový textil a oblečení, hračky a dekorace, zdraví a krása, zahrada a dílna a víno a dobroty. Zákazníci tak mají jistotu, že nabízené zboží je české, kvalitní, mají záruku konkrétní značky a znají výrobce. Další výhodou je, že nabídka je soustředěna na jednom místě, ať již v tištěné podobě katalogu či v elektronické verzi. Přínosem pro výrobní družstva zastoupená v tomto projektu je adresné oslovení zhruba 200 000 potenciálních zákazníků, neadresné oslovení bude představovat také cca 200 000 klientů. Cílovou skupinu tvoří zákazník žijící v sídle do 30 000 obyvatel ve věku 40 a více let, neaktivní v elektronickém obchodování. „Letos na podzim provedeme vyhodnocení celého projektu. V případě, že se projekt osvědčí, zahájíme přípravu další katalogové nabídky a vydání druhé, podzimní verze katalogu,“ uzavřel Wiesner. (vost)

Navštivte nás na výstavě Země živitelka České Budějovice, 26.–31. 8. 2010 Pavilon E1:

Volná plocha u pavilonu E1:

■ Dílo Svratouch ■ Dřevotvar Jablonné nad Orlicí ■ Elko Nový Knín, výrobní družstvo ■ KDS Sedlčany, nožířské výrobní družstvo ■ Kovo Družstvo Olomouc ■ Podané ruce Zubří ■ Styl Plzeň, výrobní družstvo ■ Templářské sklepy Čejkovice ■ Tvar výrobní družstvo Pardubice ■ Vřídlo, výrobní družstvo, Karlovy Vary

■ Druchema Praha ■ DUP Pelhřimov – pivovar Poutník ■ Jihokov České Budějovice ■ Orlík – Kompresory, v. d., Česká Třebová

Pavilon E5: ■ Detecha Nové Město nad Metují ■ Svaz českých a moravských

výrobních družstev

Pavilon R1: ■ Kovobel, výrobní družstvo, Domažlice

SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH VÝROBNÍCH DRUŽSTEV Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1 tel.: 224 109 203, fax: 224 230 319, e-mail: [email protected]

www.scmvd.cz

4

Rozhovor

26. srpna 2010

Andrej Babiš: Kupujeme známé české potravinářské značky Největší český podnikatel v zemědělství a potravinářství, Andrej Babiš, se nemohl smířit s nepravdivými výroky k biopalivům od lidí kolem prezidenta Václava Klause. Přimělo ho to k řadě výstupů v tisku. Na vrub biopaliv mimo jiné uvedl, že jde především o určitý alternativní zdroj paliva a na rozdíl od solární a větrné energie je to zdroj, který ekonomice něco přináší.

K

onstatoval také, že iniciativa EU o náhradě klasických paliv biopalivy vznikla v době, kdy studie Goldman and Sachs tvrdila, že ropa bude stát 200 dolarů za barel. Upozornil ale i na to, že Česká republika byla první zemí v Evropě, která je zavedla v podstatně větším rozsahu než dnes – 30% podíl ve směsné naftě prosadil ministr Josef Lux za vlády premiéra Václava Klause už v roce 1993. Vláda chtěla do roku 1995 vybudovat výrobní kapacity na MEŘO. Proto byl Andrej Babiš šokován výroky spolupracovníků prezidenta Klause, konkrétně Ladislava Jakla, že řepka je „hnusný žlutý benzin“. Zopakoval také, že cena paliva je určována hlavně cenou ropy, výší spotřební daně a kurzem dolaru vůči koruně. Vliv biosložky je zanedbatelný. Navíc povinné přimíchávání biosložky není dotované, takže nemá žádný vliv na státní rozpočet. Dotované je jen 100% MEŘO, ale to se projevuje pozitivně u spotřebitelů, jelikož litr stojí o 4,50 Kč méně než motorová nafta. Proto je 100% MEŘO českými přepravci stále více používáno. Pokud jde o emise, při spotřebě biodieselu (MEŘO) dochází podle metodiky EU schválené novou směrnicí v roce 2009 k úspoře 35–45 % emisí CO2. Čeští výrobci na základě této metodiky dosahují úspory 43–44 % emisí CO2 proti běžné motorové naftě. V těchto souvislostech jsme Andreji Babišovi položili několik otázek. Říká se, že nyní o dění ve státě rozhodnou špičaté boty a ostré lokty, neboli ti, co vyhráli volby, jsou jen loutkami a o dění ve státě budou dál rozhodovat oligarchové, jako jsou Bakala, Babiš, Kellner. Jak to cítíte vy jako špičkový podnikatel? Předně nevím, co je oligarcha. Když to označení slyším, napadne mne, že jde o nějakého ruského podnikatele, co získal ob-

nemáme dost dobrých techniků, agronomů a zootechniků. Chceme klást důraz na jazykové vybavení.

rovské majetky za hubičku. Určitě si nemyslím, že Bakala, já a ani Kelner jsme takovými typy. Já tedy ne a do politiky se zcela jistě nechci montovat. Navíc na rozdíl od jmenovaných pánů nevlastním žádný sdělovací prostředek, takže nemám ani potenciální vliv. Mohu ale jen potvrdit, že dnes je velký problém dostat do médií nějaké informace. Tisk byl z valné části účelově zprivatizovaný a není dnes možné dostat do něj to, co by člověk chtěl. Mluvíme sice o demokracii, ale je to relativní. Rozhodovat budou politici jako doposud a někteří podnikatelé, kteří si založili a vybudovali politické strany. My ale chceme hájit své zájmy, snad jen víc otevřeně. V poslední době jste poskytl nespočet rozhovorů. Co to do vás vjelo? To souvisí s nespočtem výpadů od Strany svobodných občanů kvůli biopalivům. Absolutně problematice biopaliv nerozumějí a šíří lži. Má iniciativa v médiích souvisí s podporou zemědělců a českých výrobců biopaliv. Proto jsem se snažil dostat do médií pravdivé informace. Je absurdní, že právě v ČR vznikla tak patová situace k biopalivům, když jinde je to samozřejmost. O vetech prezidenta si proto myslím své. Vyšlo jen najevo, že pan Ladislav Jakl z prezidentské kanceláře je absolutně nekom-

Co říkáte v této souvislosti na zavedení školného i na státních univerzitách? Kdo chce něčeho dosáhnout, musí si umět potřebné penzum vydělat. Vím to ze své zkušenosti, kdy jsem jako student pracoval a bral jsem prospěchové stipendium 500 Kč na měsíc. Pracoval jsem celé léto ještě na střední škole, člověk se musel starat, rodiče mne k tomu vedli a bylo to dobře. Když stát nemá na školy prostředky, měli by se o to studenti částečně postarat i sami. Ve světě to tak chodí.

Majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš v baru zřízeném na farmě Čapí hnízdo údajně čerpala dotace za 1,18 miliardy korun, aniž co produkovala, ale například srovnala se zemí cukrovar Hrochův Týnec? Určitě jsme nečerpali tolik miliard, jak je mylně uvedeno v týdeníku Euro. Čerpáme v rámci pravidel EU jako každý jiný a tím, že máme víc subjektů, dostáváme víc peněz. Vše je ale absolutně podle pravidel, nelobbovali jsme tedy za žádné dotace z EU, ale čerpáme je mimo jiné

prodáváme. Není to náš byznys, nemáme návaznost na vstupy. Cukrovarnictví zlikvidovala EU, takže už není perspektivní. Naše filozofie je jasná. Kupujeme známé české potravinářské značky. Máme už Vodňanské kuře, Vodňanskou kachnu, Florián, Olmu, Kostelecké uzeniny, Maso Planá, Uzeniny-Vysočina, Krahulčí, Kmotr. Většinu z těchto masokombinátů zakládal pan Satrapa už v roce 1915.

Žiji tam od roku 1992. Chci a snažím se tam dělat prospěšnou činnost. Domov důchodců jsme koupili v dražbě a pronajali firmě, která se stará o postižené Alzheimerovou chorobou. Sokolovna byla v Průhonicích založena v roce 1928, kdy se na ni po malých částkách skládali místní občané. My jsme koupili chátrající budovu a nyní ji rekonstruujeme, aby to bylo kulturně-společenské centrum, kde se konají sportovní i kulturní akce a samozřejmě plesy. Jsou to projekty charitativní a návratnost je velmi sporná. Nemá to nic společného s podnikáním. Kromě sportovního centra orientovaného také na rodiny s dětmi bychom byli rádi, aby se stalo občasným kulturním a společenským centrem, jak tomu v obcích bývalo v minulosti.

“

Do politiky se zcela jistě nechci montovat. Navíc nevlastním žádný sdělovací prostředek, takže nemám ani potenciální vliv. Mohu ale jen potvrdit, že dnes je velký problém dostat do médií nějaké informace. Tisk byl z valné části účelově zprivatizovaný a není dnes možné dostat do něj to, co by člověk chtěl. Mluvíme sice o demokracii, ale je to relativní. Rozhodovat budou politici jako doposud a někteří podnikatelé, kteří si založili a vybudovali politické strany. petentní mluvit a vyjadřovat se k této tematice. Názorů na toto téma odeznělo již velké množství a myslím si, že už ani není třeba se k tomu vracet.

na zhruba 70 000 ha pronajaté půdy, na níž hospodaříme. Pokud jste zmínila společnost Eastern Sugar, tak jejich čerpání dotací za strany EU nerozumím.

Pojďme tedy k evropským dotacím. Ty šly i k českým zemědělcům a také k firmám z holdingu Agrofert. Co říkáte pořadí v příjmu dotací do zemědělství v ČR z EU (čerpali jste nejvíc), kdy v těsném závěsu za vámi je pražský podnikatel Petr Krogman a třetí místo obsadila cukrovarnická firma Eastern Sugar, která

Agrofert podniká ve většině potravinářských oborů. Budete i tam své portfolio rozšiřovat? Nechceme podnikat ve všech potravinářských oborech. Nemáme výrobu bioetanolu, sladovnictví, pivovarnictví... Do toho vstupovat nechceme. Máme i vinařství v Hustopečích na Moravě, celkem 300 hektarů, ale to

S potravinářstvím úzce koresponduje i zemědělská výroba. Co preferujete v ní? Ano, chceme mít i příslušnou prvovýrobu, ale pokud možno bez zvířat, zásadně preferujeme rostlinnou výrobu. Ale pokud jsou v podniku, o nějž máme zájem, kromě polí i krávy a drůbež, jsme schopni to převzít i s nimi.

Jak s projekty v zemědělství a potravinářství souvisí koupě sokolovny a domova důchodců v Průhonicích?

2x foto Eugenie Línková

Taky jste se svěřil tisku s myšlenkou zřídit vlastní vzdělávací středisko. Má to být na vaší farmě Čapí hnízdo? To není naše farma, jsme jejím strategickým partnerem. Chceme tam perspektivně kapitálově vstoupit a od začátku tam organizovat setkání s klienty. Jsou tam pokusná pole, chováme tam různé druhy hospodářských zvířat a je to i aktivita marketingová. Zcela jiným projektem je spolupráce s nějakou střední odbornou školou, kde budou obory tzv. šité na míru našim potřebám. To znamená profese zemědělských specialistů, dále se zaměřením na výrobu potravin, chleba, zpracování masa. Jde nám prostě o profese potřebné pro Agrofert. Chceme získat studenty, jimž by přednášeli naši manažeři, tedy odborníci s praxí. Dělám to z jednoduchého důvodu, nejsou tu lidi,

V jednom rozhovoru jste se otřel o titul MBA. Souvisí to s tím, že jej získá v některých zařízeních ten, kdo zaplatí školné přes 100 000 korun? Nechci to paušalizovat, ale myslím si, že tyto tituly jsou o ničem. Člověk se hlavně projeví v praxi. Dnes student skončí vysokou školu a chce být hned manažerem s balíkem peněz. My hledáme hlavně podnikatelské typy. Připravuje se nová daňová reforma, která se samozřejmě dotkne podnikatelů. Co byste k tomu dodal? Především si myslím, že výdaje na sociální dávky jsou skutečně velké a neškodila by větší kontrola příjemců. Dále by neměly jít daně nad únosnou mez, aby to nemělo záporný vliv na podnikání, což by se vymstilo především státu. Na nastavení výše daní proto velmi záleží. Svou podnikatelskou budoucnost spojujete s další expanzí. V čem hodláte expandovat? O chemii jste řekl, že tam už své aktivity rozvíjet nebudete... Ano a taky jsem vysvětlil, které potravinářské obory do našeho portfolia nezahrneme. Nebudeme ani dál expandovat v budování bioplynových stanic. Důvod je prostý – nikdo nás nepřipojí do sítě, kterou má pod palcem ČEZ. V tom vidím do budoucna už určitý stop bioplynovým stanicím. Naše skupina je velmi neobvyklá. Potkávám firmy, které existují víc než sto let a jsou poloviční než ta naše. Že na tom nejsme špatně, ukazuje velký zájem o místa u nás. To je potěšitelné, na druhé straně máme problém s nedostatkem lidí do našich specializovaných profesí. Nevyužíváme dostatečně synergie a jsme neustále v pohybu. Chceme samozřejmě expandovat do okolních států a dál svou pozici ve střední Evropě upevňovat a rozšiřovat. Eugenie Línková

Aktuality

26. srpna 2010

5

Stanovisko Agrární komory ČR k Programovému prohlášení vlády v části Zemědělství a lesnictví transformace Pozemkového fondu či zvýšení ochrany zemědělského půdního fondu. Vyjadřujeme rovněž souhlas s dořešením zbývajících zemědělských restitucí s tím, že odmítáme jakoukoliv retroaktivitu.Na druhou stranu máme za to, že v Programovém prohlášení vlády chybějí některé klíčové a pro české zemědělství a potravinářství naprosto zásadní teze:

Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory České republiky

K

Programovému prohlášení nové vlády České republiky v části Zemědělství a lesnictví zaujímá Agrární komora České republiky následující stanovisko. Programové prohlášení vlády je nezvykle rozsáhlé a podrobné, což svědčí o tom, že k němu nebylo přistoupeno pouze formál-

ně. Prohlášení obsahuje řadu velmi pozitivních opatření, která budou mít naši podporu. Jsou to především redukce byrokracie, podpora regionálních potravin, protipovodňová opatření, výroba biopotravin, naplnění dorovnání přímých plateb, urychlení prodeje státní půdy,

1. Prioritou nadcházející vlády a její zemědělské politiky by mělo být udržení produkčního a plošného rozměru zemědělství, neboť jen tak bude zemědělství schopno plnit funkce environmentální a sociální ve venkovském prostoru. Za hlavní cíle zemědělské produkce považujeme výrobu potravin, výrobu krmiv a její nepotravinářské využití – biopaliva a obnovitelné zdroje. Za tím účelem by vláda měla navázat na v letošním roce zpracovaný dokument Vize českého zemědělství, včetně návrhu nástrojů k její realizaci a dále zpracovat: ● koncepci zemědělství a potravinářského průmyslu s konkretizací požadovaných objemů produkce z domácích zdrojů – práh potravinové jistoty, ● soubor střednědobých opatření, jejichž základem bude zajištění přiměřené potravinové bezpečnosti státu, při využití vlastní zemědělské a potravinářské produkce. Podporou oblastí se ztíženými podmínkami a využitím intenzivních oblastí se bude maximálně snažit o podporu využití přírodních zdrojů této země

INZERCE

Tip k dalšímu vzdělávání

V

mém e-mailu se nedávno objevily nabídky dvou vysokých škol. Nedalo mi to a obě školy jsem oslovila. Chlubily se vysokou úrovní, a jelikož šlo o studium ekonomických věd, tedy atraktivní a žádané obory, zajímaly mne kompatibilní tituly s diplomy z univerzit v EU. Tohle důležité sdělení zůstalo nezodpovězené, takže sice diplom inženýra na oněch školách obdržíte, ale v okolních státech vám jej neuznají. Na totéž jsem se před lety ptala rektora Luboše Chaloupky z Univerzity Jana Amose Komenského Praha (UJAK). Bylo tomu v době, kdy šlo ještě o Vysokou školu J. A. Komenského pouze s bakalářským studiem. Uplynulo více než osm let, z první soukromé vysoké školy v ČR je univerzita s možností dosažení všech typů univerzitních titulů BC., Mgr., Ing., PhDr., Ph.D. a přibyl i profesní manažerský titul MBA). Ona kompatibilita diplomů byla jednou z prvních a prestižních snah rektora Chaloupky, jíž dosáhl.

Toto plně strukturované studium sestavené podle evropských modelů se díky moderním formám výuky vyznačuje vysokou prostupností a širokými možnostmi uplatnění absolventů. Pilířemi studia jsou speciální pedagogika, andragogika, evropská hospodářská studia, sociální a masová komunikace, management cestovního ruchu, právo v podnikání, manažerská studia, audiovizuální komunikace a tvorba, scénická a mediální studia a pro velký zájem byl otevřen obor pojišťovnictví a také bezpečnostní studia. Studenti se mohou zapojit do vědeckých projektů nebo navrhnout vlastní výzkum, neboť škola se podílí na Národním programu výzkumu a za těmito účely čerpá finance i z programů Grantové agentury ČR a Evropské komise. A co je velmi důležité, tato univerzita má zcela programově již řadu let mimo klasických jarních přijímacích zkoušek ještě jednu v září, kdy mohou uspět váhavci nebo ti, co se rozhodli na poslední chvíli. (egi)

nejen k potravinářským účelům, ale i k nepotravinářskému využití zejména s cílem posílení energetické bezpečnosti země, ● soubor základních krátkodobých opatření s cílem minimalizovat dopady prohlubující se komoditní krize. Zvláštní zřetel bude věnován hlavním tržním oborům, jakými jsou mléko, obilí a maso. 2. Čeští zemědělci, stejně jako zemědělci v rámci EU, vyrábějí vysoce kvalitní potraviny za současného dodržování vysokých standardů welfare zvířat a ochrany životního prostředí. To vede samozřejmě k vyšším nákladům a nižší konkurenceschopnosti vůči výrobkům ze zemí mimo EU. Česká vláda se tak na úrovni Evropské unie, společně s ostatními zeměmi, musí zasadit o ochranu evropského trhu před dovozem hygienického, zdravotního a sociálního dumpingu prostřednictvím dovozu

nekvalitní produkce z třetích zemí, nesplňující standardy požadované po zemědělcích EU-27. Zároveň je nezbytné v oblasti zneužívání významné tržní síly obchodních řetězců omezit jejich diskriminační a nekalé praktiky a zavést účinnější kon-

Negativní tendence českého zemědělství za první čtvrtletí roku 2010 Vývoz zemědělských a potravinářských surovin a výrobků se snížil o 100 milionů Kč, dovoz se zvýšil o 400 milionů Kč. Deficit obchodní bilance agrárního zahraničního obchodu ČR (AZO) se tak za jediné čtvrtletí zvýšil o 0,5 miliardy Kč, meziročně o 0,4 miliardy Kč. Z toho: ● meziroční schodek v obchodu s masem a masnými výrobky se zvýšil o 300 milionů Kč, ● dovoz živých prasat se v prvním čtvrtletí zvýšil o 19,2 % a vepřového masa o 17 % a dosáhl již 45 100 tun. Předpoklad dovozu vepřového masa za rok 2010 je v řádu 10 miliard Kč, před vstupem do EU to bylo 1,3 miliardy Kč, ● dovoz drůbežího masa se zvýšil o 16 % a dosáhl 18 337 tun, ● dovoz hovězího se meziročně zvýšil o 25,5 %.

trolní mechanismy dodržování zákonných standardů včetně efektivního sankcionování jejich porušení. 3. Při vyjednávání reformy Společné zemědělské politiky EU pro léta 2013–2020 je nutné prosadit rovné podmínky pro poskytování plateb EU včetně národních dotací i dalších nepřímých (daňových) podpor pro zemědělce z nových a starých zemích EU. S ohledem na strukturu českého zemědělství je nezbytné zabránit přijetí degresivity, zastropování přímých plateb pro velké podniky a jakékoliv formy nacionalizace zemědělské politiky. Za vedení Agrární komory České republiky Ing. Jan Veleba, prezident

6

Země živitelka

26. srpna 2010

37. ročník agrosalonu Země živitelka, Výstaviště České Budějovice, a. s., 26.–31. srpna 2010

Agrární komora ČR opět představí nejlepší potraviny z regionálních soutěží S ředitelkou Výstaviště České Budějovice, a. s., Ing. Marcelou Payerovou o letošním, v pořadí již 37. ročníku Mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Jaké má letošní Země živitelka motto? Tato jedna z nejnavštěvovanějších výstav v ČR byla vždy odrazem aktuální situace v zemědělství a potravinářství i v úrovni života obyvatel na venkově. A je tomu tak i dnes. Agrosalon Země živitelka je i v letošním roce pořádán ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, ministerstvem pro místní rozvoj, Agrární komorou ČR a Potravinářskou komorou ČR. Výstava je zaměřena na tradiční zemědělské obory, jako je rostlinná a živočišná výroba, zemědělská technika, služby zemědělství, lesní a vodní hospodářství, zahradnictví a pěstitelství. Součástí je rovněž obnova a rozvoj venkova a potravinářská výroba. Hlavním mottem výstavy zůstává i nadále „Budoucnost českého zemědělství a českého venkova“. Součástí Země živitelky budou opět dvě samostatné výstavy – Mezinárodní výstava družstevnictví s garancí SČMVD, Svazem zemědělských družstev, SČMSD a Družstevní asociací ČR a tvorba a ochrana životního prostředí Ekostyl. V rámci výstaviště je tak vytvořeno jedinečné prostředí pro prezentaci firem

zabývajících se alternativními zdroji energie, ekologickými technologiemi, stavbami a ekologicky šetrnými výrobky. S výstavou jsou tradičně spojeny i Národní dožínky. Kolik se letos přihlásilo vystavovatelů a kolik je z celkového množství zahraničních? Které země budou letos na výstavě poprvé? Předpokládáme, že počet vystavovatelů a obchodníků se bude blížit číslu 700 a bude srovnatelný s rokem 2009. Výstavy se zúčastní přímo 25 zahraničních firem. Nárůst zúčastněných zahraničních firem jsme zaznamenali především ze Slovenska a Polska. Vystavující firmy reprezentující konkrétní země u nás nejsou poprvé. Většina z nich patří mezi naše stálé obchodní partnery. Letos bude opět patřit zvláštní pavilon regionálním potravinám. Zúčastní se všech třináct regionů a každý z nich představí výherce soutěží organizovaných již čtyři roky agrárními komorami. Co zajímavého můžete k tomuto pavilonu prozradit? Úspěšná novinka loňského ročníku, prezentace regionálních potravin, zůstává i nadále jednou z hlavních priorit výstavy. Návštěvníci budou moci ochutnat i zakoupit potraviny vyrobené v českých regionech z českých surovin a oceněné v regionálních soutěžích jednotlivých krajů. Zcela nově bude představena značka Regionální potravi-

na garantovaná Ministerstvem zemědělství ČR, Agrární komorou ČR a Potravinářskou komorou ČR. Opět se představí česká distribuční síť, která se hlásí k distribuci regionálních potravin ke konečnému spotřebiteli. Výstaviště se tak stalo prostorem, kde se propojila linie český výrobce – český zpracovatel – český distributor – český spotřebitel. Letos bude prezentace Český výrobek na českém trhu aneb Ochutnejte to nejlepší z Čech a Moravy umístěna v pavilonu R3. Prezentace a ochutnávky českých regionálních potravin i potravin oceněných značkou Regionální potravina budou doplněny kuchařskými show, recepty a hudebními programy se soutěžemi. Na prezentace českých a moravských vinařů s ochutnávkami, další z loňských úspěšných novinek výstavy, můžeme návštěvníky pozvat do pavilonu B4. A co místní akční skupiny? Budou mít také svou halu? Za pozornost rozhodně stojí prezentace Celostátní sítě venkova, Místních akčních skupin ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR jako významných institucí, které svou činností podporují rozvoj života na venkově a zastřešují aktivity malých regionálních subjektů či společenství. Jejich prezentace s celodenním kulturním programem naleznou návštěvníci v Pavilonu venkova R1 a na jeho okolních plochách. Tento pavilon přímo navazuje na prezentace v pavilonech regionálních potravin a spolu ja-

Ing. Marcela Payerová, ředitelka Výstaviště České Budějovice, a. s. ko jeden celek budou vytvářet pozitivní obraz života lidí na českém venkově. Společně také nabídnou možnost ochutnat český venkov všemi smysly. Očekáváme proto ohromný zájem návštěvníků. Co zajímavého chystají na Zemi živitelku výrobní a spotřební družstva? Mezinárodní výstava družstevnictví, kde se prezentují ČMSVD a jednotlivá výrobní družstva, je tradičně umístěna v pavilonech E1, E5 a na přilehlých plochách. Letos se výstavy účastní 19 družstev. Nabídka zboží je velmi pestrá a návštěvníky vyhledáva-

ná. Každoročně je pátek vyhlášen Dnem družstevnictví. K tomu patří i odborný doprovodný program. Aktuální tematiku bude řešit seminář na téma Družstva a jejich role ve výrobní potravinové vertikále, který pořádá Družstevní asociace. Již druhým rokem se ve spojitosti s regionálními potravinami prezentuje na Zemi živitelce i spotřební družstevnictví. Nejenže bude Jednota, s. d., České Budějovice zajišťovat prodej regionálních potravin některým regionálním agrárním komorám, ale navíc připravila na čtvrtek, který je vyhlášen Dnem potravin, seminář na téma Kvalitní potraviny z našeho regionu. Na výstavě jsou i doprovodné programy. Jaké? Chtěla bych upozornit především odborníky a podnikatele na řadu seminářů a diskuzních fór na aktuální témata. Jsou to např. Dotace Zelená úsporám a zkušenosti z praxe, Nové zemědělské technologie a jejich využití v potravinářství, Kvalitní potraviny z našeho regionu, Podpora rozvoje venkova v ČR, Maso a masné výrobky – co má

vědět výrobce a spotřebitel, Družstva a jejich role ve výrobní potravinové vertikále, Energetické využití dendromasy – praktické zkušenosti z tuzemska i ze zahraničí a možnosti finanční podpory, Chov drůbeže, holubů a králíků v drobnochovech, Myslivecko zemědělská problematika a reforma myslivosti, Diverzifikace zemědělského podnikání a využití obnovitelných zdrojů energie v zemědělské prvovýrobě, Ovoce 2010 a řada dalších. Na jejich přípravě se podílely také ministerstvo zemědělství, ministerstvo pro místní rozvoj, AKČR, Družstevní asociace a další. Pořadatelé většiny těchto seminářů fungují po celou dobu výstavy i jako odborná bezplatná poradenství v rámci svých expozic, které pak návštěvníci podle svých zájmů a potřeb mohou využít. Kromě odborného programu je pro návštěvníky připraven po celou dobu výstavy bohatý kulturní program. V Pivovarské zahradě budou vyhrávat především dechové kapely a nabídneme zde i pravé zvěřinové hody, v Letním amfiteátru čekají na návštěvníky zábavné hudební programy se soutěžemi o ceny. Nezapomněli jsme ani na děti. pro ně je připravena aktivní zábava v Dětském koutku. Jak se společně s Agrární komorou ČR připravujete na Národní dožínky? Chystáte nějaké novinky? Předpokládáme účast nejvyšších státních, politických a odbor ných osobností, které svou účastí vyjádří poděkování všem zemědělcům. Národní dožínky jsou především oslavou, proto bude připravené dobré jídlo, pití i zábava. V Pivovarské zahradě si návštěvníci mohou užívat tradiční dechovky a v Letním amfiteátru komponovaný program, především se soutěžemi a hudbou. Novinkou bude vystoupení vojenského hudebního souboru Ondráš a celodenní soutěž Dýňobraní. S lákavým programem pro děti je připraven i Dětský koutek. Eugenie Línková

Země živitelka

26. srpna 2010

Národní dožínky: tradice i novinky Vrcholem hojně navštěvovaného agrosalonu Země živitelka jsou Národní dožínky, které proběhnou v areálu výstaviště v sobotu 28. srpna.

P

rogram Národních dožínek vychází z tradiční koncepce tří hlavních prvků – slavnostního zahájení s průvodem od budovy ředitelství k Pivovarské zahradě, programu v Pivovarské zahradě zahrnujícího výlučně dechovou hudbu, a žánrově pestřejších programových bloků v Letním amfiteátru, už proto, že tento den je v rámci výstavy současně Dnem myslivosti. Klasické zůstává též složení ranního průvodu – významní hosté pojedou v historických kočárech tažených koňmi, doprovázet je budou dechová hudba Jihočeští rodáci a myslivečtí sokolníci. Novinkou při zahájení bude letos přípitek vínem z vinařství Valtické podzemí a ochutnávka čerstvých dožínkových koláčků. Moderátora Jana Čenského doplní „nováček“, Veronika Petrová, i závěrečná píseň Ach, synku, synku. V Pivovarské zahradě si kromě Jihočeských rodáků zahraje ještě Rožmitálská Venkovanka. Třetí dechová kapela přijede tentokrát ze Švýcarska. Jmenuje se Blaskapelle Selve Thun a vystoupí v Letním amfiteátru, kde čeká návštěvníky Národních

dožínek další perlička. Svůj program tam předvede Vojenský umělecký soubor Ondráš z Brna, který bude mít na Výstavišti České Budějovice premiéru. Špičkové těleso s více než padesátiletou historií, dnes ve svém žánru vlastně jediné profesionální v České republice, tvoří dohromady více než sto umělců. Ve svém uceleném dvouhodinovém vystoupení se soustřeďuje především na národopisné oblasti Moravy a Čech, ale nechybí ani inspirace dalšími regiony (Slovensko, Maďarsko a podobně). Hudební část doplní myslivecké prvky reagující na Den myslivosti. Půjde o ukázky sokolníků, kynologů, trubačů a stále více oblíbené soutěže pro návštěvníky. Na soutěžích se budou podílet i partneři programu, některé z nich proběhnou také v Pivovarské zahradě. Po dobu programu je pak v Letním amfiteátru připravena průběžná soutěž pro děti v dýňořezbě. Vyřezávání dýní na určité téma měla zatím všude velký úspěch. Soutěž organizuje vinařství Valtické podzemí a bude štědře odměněna lákavými cenami. Bohatý program na obou pódiích (Pivovarská zahrada, Letní amfiteátr) je jistě pro návštěvníky výstavy dostatečnou pozvánkou. Hrát, zpívat, tančit i soutěžit se bude v Pivovarské zahradě od 9.30 do 17 hodin a v Letním amfiteátru od 10.30 do 16 hodin. (včb)

7

Program Národních dožínek Výstaviště České Budějovice, 28. srpna 2010 Pořádá Agrární komora ČR ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice, a. s., a Kristián Production, s. r. o. Pivovarská zahrada, 9.30–17.00 09.30 09.35 10.00 10.30 11.30 11.40 12.40 13.00 13.50 14.00 14.50 15.10 16.00 16.10

Začínáme Hudební blok – návštěvníky přivítá Rožmitálská Venkovanka Slavnostní zahájení Národních dožínek Hudební blok – Rožmitálská Venkovanka Povídání s Janem Čenským Hudební blok – Rožmitálská Venkovanka Soutěž s Českomoravskou mysliveckou jednotou Hudební blok – Jihočeští rodáci Soutěž s časopisem Zemědělec Hudební blok – Jihočeští rodáci Myslivecké okénko – zaměřeno na kynologii Hudební blok – Jihočeští rodáci Soutěž s časopisem Zemědělec Hudební blok – Jihočeští rodáci

Pořadem provázejí Veronika Petrová a Jan Čenský

Letní amfiteátr, 10.30–16.00 10.30 10.35 11.05 11.15 11.45 12.00 12.45 13.00 13.45 14.00 14.45 14.55 15.20 15.35

Zahájení, uvítání Hudební blok – Blaskapelle Selve Thun (Švýcarsko) Soutěž s časopisem Zemědělec Hudební blok – Blaskapelle Selve Thun (Švýcarsko) Soutěž s vinaři – Valtické podzemí Hudebně taneční blok – Ondráš Myslivecké okénko 1 – sokolníci Hudebně taneční blok – Ondráš Myslivecké okénko 2 – kynologové Hudebně taneční blok – Ondráš Soutěž s časopisem Zemědělec Hudební blok – Rožmitálská Venkovanka Vyhodnocení soutěže Dýňobraní Hudební blok – Rožmitálská Venkovanka

Pořadem provází Ivana Šimánková

Poznámky k programu: 1. Slavnostnímu zahájení v Pivovarské zahradě bude tradičně předcházet průvod od budovy ředitelství výstaviště. V průvodu pojedou koňmi tažené kočáry, které přivezou k místu zahájení významné hosty jako prezidenta Agrární komory ČR, ministra zemědělství ČR, hejtmana Jihočeského kraje, primátora Českých Budějovic nebo ředitelku Výstaviště České Budějovice. Průvodu se dále zúčastní dechová hudba Jihočeští rodáci, krojované páry s dožínkovým věnci a sokolníci s pernatými dravci. 2. V rámci slavnostního zahájení promluví někteří z hostů (v úvodu ředitelka výstaviště, na závěr prezident Agrární komory ČR), zazní verše v podání Jana Čenského a na úplný závěr tradičně píseň Ach, synku, synku. Součástí zahájení bude i přípitek moravským burčákem a ochutnávka českých dožínkových koláčků. 3. Soutěže a ukázky zajistí Českomoravská myslivecká jednota („dožínková“ sobota je na veletrhu Země živitelka také Dnem myslivosti), časopis Zemědělec a vinařská firma Valtické podzemí. Ta také uspořádá soutěž pro děti ve vyřezávání dýní – Dýňobraní. Je možné, že nám ještě nějaké soutěže s partnery programů přibudou. 4. Páteří programu v Pivovarské zahradě budou tradičně dechové hudby – letos Rožmitálská Venkovanka a Jihočeští rodáci. 5. Hlavním bodem programu v Letním amfiteátru bude vystoupení Vojenského uměleckého souboru Ondráš z Brna. To nasadíme v optimálním čase, kdy si návštěvníci již prohlédnou pro sebe nejdůležitější exponáty z výstavy a začnou naplňovat odpočinková místa, a doplníme dvěma dechovými kapelami – švýcarskou a českou.

8

Žně 2010

26. srpna 2010

Žně 2010

Odhady odborníků z AKČR: co, kolik a za kolik se bude sklízet Agrární komora ČR odhaduje, že letošní sklizeň základních obilovin bude minimálně o 15 % nižší než loňská, která činila 6,927 milionu tun a patřila k rekordním. Odhad předpokládá nižší úrodu, než předpověděla červnová prognóza Českého statistického úřadu.

Ilustrační foto www.claas.co.uk

Sklizeň a plochy s jednotlivými plodinami

Obilí nemá využití jen v potravinářství K vývoji ploch s obilím i jeho spotřebě v ČR se na obilnářském fóru pořádaném Agrární komorou ČR a Zemědělským svazem ČR ve Větrném Jeníkově těsně před žněmi vyjadřoval místopředseda komoditní rady pro obiloviny Josef Kubiš.

Josef Kubiš, místopředseda komoditní rady pro obiloviny

„N jak dál v systému pěsto-

yní stojíme před otázkou,

vání obilí. Nedá se očekávat nárůst domácí spotřeby, protože živočišná výroba neustále klesá a při stávajícím systému dotací bude klesat i nadále. Potřebujeme zvýšit výnos, protože při stávajícím výnosu 4,5–5 tun nejsme konkurenceschopní s dobrými pěstiteli. Ani naši republiku nepřestěhujeme k moři, abychom nemuseli platit dopravu do přístavů a EU ruší intervenční nákup,“ uvedl Kubiš. „Z bilance sklizně obilovin a situace na světových trzích je třeba každoročně řešit využití 2–3 mil. t obilovin, což představuje využití přebytků z 0,5–0,6 mil. ha orné půdy. Její nevyužití znamená národohospodářskou ztrátu. Půda je jako jediný výrobní prostředek, který se používáním neopotřebovává, ale naopak správným obděláváním se její kvalita zlepšuje. Jen pomocí

fotosyntézy je zemědělec schopen akumulovat sluneční energii. Pak můžeme rozhodnout, zda z ní vyrobíme rohlík, řízek, naftu či energii,“ analyzoval Kubiš. V současné době, při nedostatku zdrojů energie a problémy se znečišťováním ovzduší, jeví se jako velice vhodné využití přebytku orné půdy pro výrobu energie. Přebývajících 500–600 tisíc ha orné půdy je zhruba plocha, která dávala krmení pro půl milionu tažných koní zajišťujících energii pro zemědělství ještě v roce 1945. „K produkci plodin pro výrobu biolihu by se zajistilo využití až 150 000 ha (100 000 ha obilí – 600 000 t pro tři lihovary a 50 000 ha cukrovky). Další plochy je možno využít pro výrobu elektrické energie v bioplynových stanicích (BPS). Dnešní technologie umožňuje využití širokého spektra surovin od odpadů v ŽV – kejdy, hnoje, kukuřičné a travní siláže, až po odpady z potravinářského průmyslu. Při intenzivním využití produkce z orné půdy, milionu ha trvalých travních porostů a všech odpadů z živočišné výroby a potravinářského průmyslu můžeme vyrábět elektřinu zhruba ve 2000 BPS, každé o výkonu 1 MW. To představuje výkon jaderné elektrárny Temelín. Dostavba JETE a navýšení jejího výkonu o 2000 MW bude stát 500 mld. Kč, přitom výstavba 2000 BPS o stejném výkonu by stála jen třetinu této částky a ještě by se využilo odpadní teplo. Proti slunečním a tepelným elektrárnám mají tu výhodu, že vyrábějí elektřinu celý rok a nepotřebují záložní zdroje. BPS rovněž chrání životní prostředí, protože spalují skleníkový plyn metan. Při realizaci výstavby BPS by se zvýšily tržby celého zemědělství, které jsou v současné době na úrovni 65 mld. Kč, o 100 % na 120 mld. Kč,“ uzavřel Kubiš. Eugenie Línková

V důsledku jarních záplav bude slabší úroda v celé střední Evropě, což povede k růstu cen. „Cena obilovin jde nahoru a půjde nahoru,“ řekl 15. července na tiskové konferenci viceprezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla. Sucho a vedro na úrodu působí rovněž extrémně špatně.

A

grárníci předpokládají meziročně o necelá dvě procenta nižší sklizeň řepky, přestože jí osetá plocha letos vzrostla na rekordních 369 000 ha. Pro-

Jindřich Šnejdrla, viceprezident Agrární komory ČR dukce olejniny by letos měla čtvrtým rokem po sobě přesáhnout 1,1 milionu tun. Loňská sklizeň obilovin včetně kukuřice na zrno (7,832 mili-

onu tun) byla o 6,4 % nižší než v roce 2008. Z dlouhodobého hlediska byla ale nadprůměrná. Výsledek skutečné sklizně se může od červnových odhadů poměrně výrazně lišit. Celková výměra obilných polí letos klesla o 4,5 % na 1,46 milionu ha. Luskovinami bylo oseto 31 000 ha, o 2000 více než loni. Stejný nárůst ploch nastal u okopanin, které zaujímají 84 000 ha. Meziročně mírně vzrostla také plocha olejnin na 490 000 ha a technických plodin na 500 000 ha. Pícniny zaujímají letos 406 000 ha orné půdy, o 10 000 více než v roce minulém. Investoři si mnou ruce. Horko totiž žene vzhůru například ceny pšenice, se kterou se obchoduje na burze v Chicagu. Cena kontraktů na pšenici vzrostla za poslední dva týdny téměř o 18 %. Žhavé počasí zasáhlo v prvních červencových dnech především obilí v západní Evropě, Rusku a Kazachstánu, což donutilo země snížit odhady letošní úrody. Ukrajinu zase zasáhly silné deště, které ztížily sklizeň. Země EU, Turecko a země bývalého SSSR přitom vyvážejí 45 % veškeré světové produkce pšenice. Celkový odhad sklizně u rozhodujících obilovin, tedy pšenice ozimé a jarní a ječmene ozimého a jarního na úrovni 5,881 milionu tun V porovnání s odhady ČSÚ k 20. červnu 2010 pro

Ilustrační foto Zub

stejné obiloviny (6,081 milionu tun) jsou data získaná šetřením AKČR o 200 000 tun nižší, tj. o 3,3 %. Při využití dat ČSÚ k dopočtu celkové sklizně obilovin a se započtením obilovin s menšími výsevy, což je žito (30 000 ha, odhad sklizně 131 800 t), oves (52 000 ha, odhad sklizně 176

Šetření Agrární komory ČR u hlavních komodit

Pšenice ozimá Pšenice jarní Ječmen ozimý Ječmen jarní Řepka

Odhad výnosu (AKČR, t/ha)

Oseté plochy (ČSÚ, ha)

Odhad celkové sklizně (tis. t)

Celková sklizeň 2009 (tis. t)

Index 2010/09 (%)

5,2 3,9 5,0 3,8 3,1

785 491 48 086 110 207 278 718 369 000

4084 187 551 1 059 1 143

4 229 129 649 1 354 1 128

96,7 144,9 84,9 78,2 101,3

300 t) a tritikale (46 000 ha, odhad sklizně 192 000 tun), je celkový odhad sklizně AKČR za hospodářský rok 2009/10 na úrovni 6,381 milionu tun (–3 % k odhadům ČSÚ). V porovnání s rokem 2009, jehož sklizeň patřila s 6,927 milionu tun mezi rekordní, se tak úroveň objemu vrací na průměrnou výši. V porovnání s loňským rokem dosáhne výše cca 92 %. Řepka je v hospodářském roce 2009/10 oseta na rekordní ploše 369 000 ha a předpokládaný výnos 3,1 t/ha bude znamenat celkovou sklizeň na úrovni 1,1 milionu tun. Již čtvrtým rokem po sobě tak přesáhneme hranici jednoho milionu tun. Eugenie Línková

Žně 2010

26. srpna 2010

9

Podmínky intervenčních nákupů Abychom se bez obav mohli podívat na to, co nás společně čeká, je dobré zhodnotit spolupráci SZIF s producenty a obchodníky s obilím.

M

ezi lety 1994–2004 nakupoval SZIF intervenčně pouze potravinářskou pšenici. V tomto období bylo nakoupeno 3,2 milionu tun za průměrnou cenu 3600 Kč/ t. Od listopadu roku 2004, tj. od vstupu do EU, nakoupil SZIF celkem 1,9 milionu tun obilovin v hodnotě 6 miliard Kč, tj. průměrná cena činí 3150 Kč/t nakoupené obiloviny, a to včetně kompenzace přepravních nákladů při přepravě do intervenčního skladu a DPH. Po vstupu do EU je vykupována i pšenice nepotravinářské kvality, vykoupili jsme jí doposud v celkovém množství 1,2 milionu tun. Dále byl nakupován ječmen obecný, letos naposled, pokud nebudou uvolněny nulové stropy pro jeho výkup. Ječmen jsme vykoupili v celkovém objemu 629 000 tun. A do loňského roku jsme mohli nakupovat také kukuřici setou, vykoupili jsme jí v celkovém objemu 156 000 tun. Také pro kukuřici jsou nařízením evropské rady stanoveny nulové stropy, které mohou být v případě nepříznivé situace na trhu EU navýšeny.

ky pouze v objemu 27 000 tun. Rozsah intervenčních nákupů Pokud se zaměříme na rozsah Dalších 16 000 tun zamítnutých intervenčních nákupů co do ob- obilovin připadá na formální nejemu, rozdíly jsou v jednotlivých dostatky v nabídkách a 42 000 letech významné. Ze sklizně ro- tun připadá na zpětvzetí nabídku 2004, což byl nejobjemnější ky nabízejícím. V rámci intervenčního nánákup, bylo staženo jako přebytek 908 000 tun obilovin, v roce kupu obilovin ze sklizně roku 2005 to bylo 544 000 tun, v roce 2006 pouhých 1500 tun. V roce 2007 SZIF nenakupoval vůbec, pouze prodával staré zásoby. V roce 2008 jsme nakoupili 191 000 tun obilovin, a ty jsou v současnosti přemisťovány jako potravinová pomoc určená pro Španělsko a Francii. Cenu zboží nám kompenzuje Evropská komise. Tendry na výběr distributorů ve Španělsku a Francii běžely pod tamními platebními agentu- Tomáš Révész, ředitel SZIF rami a výherci tendrů zajišťují přemístění zásob do zemí 2009, který dobíhá, jsme dopourčení. To jsou staré zásoby z ro- sud převzali 283 000 tun obiloku 2008, které z větší části opus- vin, z toho 57 000 tun pšenice tí intervenční sklady do nové sk- a 226 000 tun ječmene. Podávání nabídek je již ukončeno (kažlizně. Alespoň v to doufáme. Pokud bych zhodnotil letoš- doročně k 31. květnu), přebírání ní intervenční nákup, celkem zboží skončilo v červenci. bylo na SZIF podáno 800 nabídek o objemu 438 000 tun obi- Intervenční nákupy EU-27 lovin, z toho 83 000 tun pšenice Jak je na tom s intervenčními náa 355 000 tun ječmene. SZIF za- kupy evropská sedmadvacítka? mítl z důvodu výskytu živého Počáteční intervenční zásoby škůdce či zcela nevyhovujících EU-27 činily 1,5 mil. tun obilokvalitativních parametrů nabíd- vin. Celková nabídka do inter-

venčního nákupu 2009/2010 v rámci EU-27 překonala množství 5,8 mil. tun obilovin, z toho 0,3 mil. tun pšenice a 5,5 mil. tun ječmene. ČR byla co do objemu nabídek (353 000 tun – bez deaktivovaných nabídek) v pořadí šestá z EU-27. Objemem nabídek se blížíme Polsku (361 000 t), Maďarsko mělo v nabídce 463 000 t). Finsko se letos nabídkou blížilo obilnářským velmocem – 783 000 tun obilovin, 200 000 tun svých intervenčních zásob přeskladňuje do Estonska – jde o třetí nejvyšší nabídku v rámci EU-27. V objemu nabídek vede Německo (1,8 mil. tun) a Francie (1,1 mil. tun). Dosud byly intervenčními agenturami převzaty 4 mil. t obilovin, zbývá převzít 1,8 mil. t. Tento objem bude nezbytné převzít během následujících dvou měsíců. Pro úplnost, EK doposud nezahájila intervenční prodeje obilovin, ovšem v rámci potravinářské pomoci uvolnila 57 % veškerých svých starých zásob v objemu 890 000 t. Omezující opatření v intervenčních nákupech Vycházíme z legislativy EU, nařízení rady č. 1234/2007, které stanoví společnou organizaci ze-

mědělských trhů a v rámci společné organizace trhu s obilovinami určuje zejména druhy intervenčně nakupovaných obilovin a výši intervenční ceny. Dochází k restrikcím, které SZIF musel v souladu s legislativou Evropské unie zavést již v minulých letech. Od hospodářského roku 2010/11 platí množstevní stropy pro nákup obilovin do intervence: pšenice 3 mil. t (pro celou EU!), ječmen 0 t a kukuřice 0 t. Tyto 3 mil. t pšenice budou nakupovány za pevnou cenu 101,31 EUR/t. Při nákupu formou nabídkového řízení (u pšenice nad 3 mil. t, u ostatních obilovin při jakémkoliv navýšení nulového stropu) se bude „soutěžit“ o co nejnižší nabídnutou cenu. Rozhodovat o přijatelnosti nabídky bude EK. Nutnost složení nabídkové záruky (20 EUR/t obiloviny) u obou forem nákupu, tj. jak při nákupu za pevnou cenu, tak při nabídkovém řízení. Záruky mohou být bankovní či hotovostní. Nabídka zamítnutá při přejímce může být nabízejícím nahrazena jinou partií obilovin, čímž nedojde k propadu složené záruky. Konečná cena za zboží nebude zahrnovat měsíční navýšení 0,46 EUR/t/měs. jak tomu bylo do teď, tj. pro každý měsíc dodání obiloviny do výše 3 mil. t v Evropské unii bude platit kon-

stantní intervenční cena ve výši 101,31 EUR/t. (Stále však budou kalkulovány příplatky a srážky za kvalitativní parametry). Poslední dodávka obilovin do skladu pak musí být uskutečněna do konce třetího měsíce po dni vystavení smlouvy o dodání, tzv. Závěrečný nákupní list, nejpozději do 30. června (tj. zkrácení obou termínů o jeden měsíc ve prospěch nabízejících). Platba za zboží musí být provedena do 65. dne po dni podmínečného převzetí obilovin (nyní mezi 30. a 35. dnem od data fyzického převzetí). U destinačních dodávek podmínečně přijmeme zboží teprve dodáním posledního zrnka obilí na sklad, tj. o několik týdnů později oproti loco přejímkám, které podmínečně převezmeme již v momentě uzavření smlouvy o dodání zboží, proto se budeme snažit zachovat splatnost mezi 30.–35. dnem od převzetí. Nové podmínky pro intervenční centra a intervenční sklady – intervenční centrum se bude moci skládat z jednoho nebo několika skladovacích míst a musí mít minimální skladovací kapacitu 20 000 t. Evropská komise vydá změnu současného nařízení o intervenčních centrech, nyní v podobě nařízení Evrospké komise č. 428/2008. Ing. Tomáš Révész, ředitel SZIF

Bryan Purcell ovlivňuje svými prognózami ceny na burzách V polovině února jsme s vedoucím zahraničního oddělení AKČR Pavlem Říhou požádali hlavního agrárního analytika Ministerstva zemědělství USA (USDA) Bryana Purcella o odpověď na několik otázek. Chtěli jsme zmapovat světové zásoby s obilím, zajímalo nás, o kolik se změnily výměry polí s jednotlivými komoditami a chtěli jsme znát předpokládaný vývoj cen, zejména obilovin.

B

ryan Purcell je ceněný zlatem. Na jeho vyhlášení odhadovaného vývoje cen s okamžitostí reagují světové burzy. Každý měsíc, vždy šestnáctý den, čekají na zprávu šestičlenné komise, v jejímž čele sedí tento vážený analytik. Prostřednictvím zpráv spolupracovníků z celého světa a ze snímků pořízených družicemi se pečlivě vypracuje prognóza. Již dlouhá léta platí, že Purcell se nemýlí.

Oplechovaná kancelář Díky přímluvě americké ambasády v Praze se během loňské služební cesty po USA podařilo

skupině agrárních odborníků vedené prezidentem AKČR Janem Velebou dostat do přísně tajených prostor USDA. Tam nás v oplechované kanceláři bez oken přijal právě Bryan Purcell. Skromný čtyřicátník nedělal žádné obstrukce. Na ty byl vyčleněn doprovod, který zakázal fotografovat a pořizovat záznam na diktafon. Během vyčleněné půlhodinky, která se protáhla na dvojnásobek, nám uznávaný analytik detailně popsal svou práci a na počítači ukázal data, z nichž sestavuje přesná hlášení. Slíbil, že na dotazy z Prahy nám odpoví. A opravdu. Po zaslání emailu přišel patnáctistránkový rozbor situace a prognóza s očekávaným vývojem cen. Jak se ukazuje, ani z dlouhodobějšího hlediska se Purcell neplete. Cena potravinářské pšenice se skutečně ve světě točí kolem jarního dohadu 3790 Kč/t.

(V té době byl kurz amerického dolaru 21,50 Kč. Při výpočtu jsme brali v úvahu, že 1 bušl je 27,2 kg pšenice). Prognóza sklizně a zásob obilí Ve své prognóze vycházel Bryan Purcell z podstatně nižší plochy oseté v USA pšenicí. Zdůraznil ještě, že zásoby pšenice by měly v letech 2010/2011 mírně klesnout, stále však budou příliš vysoké, což je způsobeno tlakem, kterému musí americký export pšenice čelit ze strany dlouhodobě vysoké světové nabídky. „Očekává se rozšíření osevních ploch kukuřice a naopak snížení osevních ploch ozimé pšenice a také vyšší čisté výnosy. Vzhledem k této dlouhodobé tendenci existuje předpoklad, že se produkce ve srovnání s loňským rekordem téměř nezmění. Konečné zásoby by se podle prognózy měly mírně snížit vzhle-

dem k tomu, že se větší podíl kukuřice využívá na výrobu etanolu a exporty více než vyrovnají vyšší zásoby, nižší spotřebu na krmivo a zbytkové použití,“ uvedl hned úvodem Purcell. Očekává se, že domácí spotřeba pšenice v roce 2010/11 meziročně vzroste o 64 mil. bušlů. Spotřeba potravinářské pšenice by měla proti prognóze na rok 2009/10 vzrůst až o 20 mil. bušlů. „Předpokládaná spotřeba potravinářské pšenice na rok 2010/2011 ve výši 960 mil. bušlů vychází z předpokladu, že počet obyvatel vzroste méně než o 1 %, spotřeba mouky na hlavu se nezmění a bude existovat taková míra výtěžnosti mouky, která bude odrážet nadprůměrnou výtěžnost zásob ze sklizně 2009 a očekávání průměrné výtěžnosti sklizně za rok 2010. Vysoká míra výtěžnosti znamená, že na výrobu určitého množství

Vývoj výměry plochy vybraných komodit (v milionech akrů)

Pšenice Kukuřice Sója Celkem

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010/11 (prognóza)

62,1 78,6 73,4 214,1

59,6 80,9 75 215,7

57,2 81,8 72,0 211,0

57,3 78,3 75,5 211,1

60,5 93,5 64,7 218,7

63,2 86,0 75,7 224,9

59,1 86,5 77,5 223,1

538 89,0 77,0 219,8

Zdroj: Ministerstvo zemědělství USA, Národní zemědělská statistická služba

Bryan Purcell ve své oplechované kanceláři ve Washingtonu mouky bude potřeba méně bušlů pšenice. Očekává se, že osevní plocha pšenice by měla v roce 2010 klesnout o 5,3 mil. akrů na 53,8 mil. akrů. Produkce pšenice by se v roce 2010 měla podle prognózy snížit o 12 % na 1,945 mil. bušlů,“ dává k dispozici své odhady Purcell. Počítá se rovněž s nižší sklízenou plochou a nižšími výnosy. Plocha, z níž bude plodina sklízena, by měla podle prognózy být 45,7 mil. akrů. Kukuřice a sója USA nejsou velmocí s produkcí řepky. Proto se tato plodina ve zprávě Bryana Purcellla nevyskytuje. Za to se velmi detailně

věnuje kukuřici a sóje. U kukuřice dává její spotřebu do souvislostí s výrobou etanolu a chválí moudrý přístup vlády k výrobě biopaliv. U sóji se věnuje zpráva jejím hlavním dovozcům, což jsou Čína a další asijské státy. Jelikož tam vzrůstá spotřeba masa, je sója pro potřeby krmivářského průmyslu velmi důležitým artiklem. V USA se její cena velmi přísně sleduje jako vývoj cen u obilí a kukuřice. Text a foto: Eugenie Línková Úplné znění prognózy Bryana Purcella najdete na webech AKČR www.agrocr.cz a www.apic-ak.cz

10

Obilnářské fórum

26. srpna 2010

Budeme dál hájit české zemědělství Výňatek z vystoupení prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby na Obilnářském fóru ve Větrném Jeníkově Vracíme se k dlouholeté tradici, a proto pořádáme tuto významnou předžňovou akci s názvem Obilnářské fórum 2010. Jejím cílem je, aby zde všichni zainteresovaní hráči vyjádřili své názory ke sklizni a trhu obilí a řepky. Dovolte mi, abych zde přednesl několik postřehů za prvovýrobce a také za představenstvo a vedení Agrární komory ČR.

P

ředevším chci konstatovat, že v ČR bude vždy nadúroda obilí. Bez ohledu na to, jaký bude průměrný hektarový výnos. Důvodem tohoto stavu jsou zhroucené stavy hospodářských zvířat. Jeden příklad za všechny – tři čísla vývoje stavů prasat, největšího konzumenta obilí: ● 1994: 4 071 000 kusů (doba transformace) ● 2008: 2 433 000 kusů ● 2009: 1 971 000 kusů V minulém roce jsme už dovezli 176 946 tun vepřového masa, to je 40 % naší spotřeby. Meziroční nárůst dovozů se zvýšil o 19 %. Je třeba si uvědomit, že spolu s masem jsme dovezli defakto i obilí z výměry 19 000 ha! Obilí se pěstuje na 60 % půdy Základním problémem českého zemědělství nejsou kvetoucí lány řepky, které dráždí i Ladislava Jakla, tajemníka prezidenta republiky, ale nerovnováha mezi produkcí RV a spotřebou ŽV. Dokladem toho je skutečnost, že jsme například loni vyvezli už 1,7 mil. tun obilí. Za této situace jsme u hlavní komodity rostlinné produkce, obilí, které se pěstuje už na 60 % orné půdy, totálně závislí na potřebách zahraničního trhu. Ten loni tyto potřeby neměl a tomu odpovídala cena obilí, která byla pod hranicí 2500 Kč/t. Pro oživení a nakonec i srovnání: před listopadovou revolucí jsem pracoval na státním statku a tam jsme dostávali tzv. záhumenky. Obilí z nich, krmnou pšenici, jsem tehdy prodával za 3000 Kč/t. Psala se druhá polovina 80. let a například litr nafty stál kolem šesti korun.

Jsme krátce před žněmi a je na místě ptát se, jaká bude naše závislost na zahraničním trhu s obilím, respektive jaké budou jeho potřeby. Zdá se, že letošní žně dávají lepší předpoklady farmářské ceny obilí. Důvody jsou následující: ● Odhad světové produkce nižší o 1,5 % díky méně osetým plochám (–1 %). ● U silně exportujících zemí došlo ke snížení zásob a jejich doplnění by mohlo mírně oživit trh. ● Podle zdroje Federálního ministerstva zemědělství USA, jeho Národní zemědělské statistické služby, by průměrná farmářská cena potravinářské pšenice v sezóně 2010/2011 měla dosáhnout 4,90 USD za bušl. Při přepočtu kurzu dolaru 21,50 Kč to představuje 3790 Kč na tunu. Podotýkám, že cituji přesný údaj – na statistické služby Mze USA máme přímý kontakt. ● Ve středoevropském regionu bude mít vliv špatná situace v Polsku, v Maďarsku a na Slovensku díky rozsáhlým záplavám a masivním dešťům, které poškodily zejména jarní osevy ● Východní Evropa, která má díky nízkým stavům dobytka nadprodukci, by neměla místní ani světový trh příliš ovlivnit (negativně), protože porosty jsou postiženy těžkou zimou. Např. Ukrajina zaorala 1 mil. ha pšenice a 200 000 ha řepky (z 800 000 ha). ● Odhaduji, je to můj osobní názor, že letošní sklizeň zrnin bude o 10 až 15 % nižší. Zajištění skladů je aktuální Toto jsou jasné signály k posílení farmářské ceny, nicméně je třeba předpokládat, že během sklizně se ceny mírně sníží a o nejvhodnější době prodeje je třeba se rozhodnout během marketingového roku. Je tedy třeba mít zajištěné skladování. Co se týče olejnin, dovolte dvě krátké poznámky k cenotvorným vlivům: ● Sklizeň bude o něco nižší než vloni díky nižší očekávané produkci v EU, Číně a Kanadě.

1993) dané polovičními stavy dobytka jsou hlavními problémy naší krajiny, nikoliv řepka. Problém, který se nevyřeší administrativními nařízeními typu GAEC, ale dodržováním daných zákonitostí zemědělské soustavy. Zmíněná produkce obnovitelných zdrojů energie může zlepšení současného stavu napomoci. Bioplynové stanice, jak víme, potřebují k provozu kejdu, tedy zvířata.

Ilustrační foto Zub

● Vzroste garantovaný odbyt

díky závazkům z programů biopaliv. Jaká je vize AKČR Stojíme na rozcestí. Bude-li dosavadní vývoj pokračovat, dojde k trvalému odklonu od produkčního zemědělství k prosté údržbě krajiny, likvidaci tuzemské konkurence a plné závislosti na dovozech potravin. Jedinou metodou, jak tento vývoj zastavit, je obnovení rovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou produkcí. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, je vyčlenění určité výměry zemědělské půdy a její zapojení do energetické bilance státu. Jde o cca 600 000 ha půdy, což představuje 11 mld. Kč produkce, která chybí, a 20 000 pracovních míst. Mluvím o zapojení půdy do produkce surovin pro obnovitelné zdroje energie. Jako hlavní vidí AKČR tři základní oblasti této produkce: ● bioplynové stanice, ● výrobu tepla z biomasy, ● biopaliva pro dopravu. Možnosti zemědělství v této oblasti jsou obrovské. Dám příklad. V současné době je v ČR v provozu 160 bioplynových stanic. V sousedním Německu jich je 4334. Pokud přepočteme výměru obdělávané půdy, pak by

Vedení Agrární komory ČR – zleva: prezident Jan Veleba a viceprezidenti Jindřich Šnejdrla a Bohumil Belada

u nás nyní mělo být 1000 těchto stanic. Pokud by byly v provozu, roční výroba elektřiny a tepla z nich by činila 7,5 mil. MWh. Ano, takové jsou možnosti. O tom, zda budou využity a zda se pád českého zemědělství zastaví a naopak nastane jeho stabilizace, rozhodnou politici a také my. Agrární komora ČR vyvíjí v současné době mimořádné úsilí, které směřuje k tomu, aby naznačené možnosti byly akceptovány a zařazeny do Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie do roku 2020 a do zákona o podpoře využívání energie. Vedeme v tomto smyslu intenzivní dialog s ministerstvem průmyslu a obchodu, včetně jednání s ministrem, a s Energetickým regulačním úřadem. Docílili jsme toho, že jsme se stali regulérním připomínkovým místem MPO a naše připomínky jsou brány na zřetel. To je výrazný posun a záruka, že budeme „u toho“. Naše aktivity, které souvisely s vetem prezidenta republiky Prezident České republiky Václav Klaus vetoval novelu zákona o biopalivech, což mohlo mít velké dopady na letošní ceny řepky. Na tomto příkladu bych chtěl v této těžké době, kdy mnozí z nás podléhají skepsi, poukázat na naši sílu. Chronologie událostí: ● 12. 5. – prezident republiky novelu zákona vetoval. ● 13. 5. – vydali jsme razantní stanovisko, které interpretovala média. ● 18. 5. – poslanecká sněmovna vyhověla naší žádosti. Aby mohlo být projednáno veto prezidenta (po deseti dnech), byla schůze sněmovny přerušena do 27. 5. ● 24. 5. – v podvečer jsme zachytili informaci, že Strana svobodných občanů chystá

na 27. 5. demonstraci proti biopalivům na Malostranském náměstí v Praze. ● 25. 5. – informovali jsme o vývoji situace členskou základnu a pozvali 500 lidí do Prahy na protidemonstraci. ● 27. 5. – do Prahy se sjelo 1000 našich lidí a sněmovna ústavní většinou veto prezidenta přehlasovala. Tím jsme si podle mne zabezpečili letošní cenu řepky. Politická situace pro nás není příznivá a bohužel si myslím, že těmto a podobným akcím se nevyhneme ani v budoucnu. Abych byl pochopen, v jaké situaci se nacházíme, dovolím si ocitovat krátkou pasáž z dopisu tajemníka prezidenta republiky, kterým odpovídá OAK Trutnov na dopis prezidentu Klausovi stran jeho veta: „Dále tvrdíte, že bez českých zemědělců nelze dodávat našim občanům kvalitní, prověřené a bezpečné potraviny. Doufám, že si uvědomujete, že jsme součástí jednotného evropského trhu, jakkoliv s touto skutečností nemusíme souhlasit, a že je nepřípustné uvažovat v kategoriích nacionalistického přístupu k zásobování potravinami. Kromě toho kvalitu potravin nezávisle na tom, odkud pocházejí, občanům zajišťuje výhradně Státní zemědělská a potravinářská inspekce, nikoliv zemědělci.“ Je to neuvěřitelné, leč taková je realita. Řepka je vylíčena jako škodlivá, jedovatá plodina, která zaneřáďuje krajinu. Pravda je taková, že to je plodina zúrodňující, jejíž podíl v osevním postupu je limitován agrotechnickými zásadami. V minulém roce to bylo 14 % z orné půdy. Obilí, na které nikdo neútočí, se přitom vloni pěstovalo už na řečených 60 %. Vysoké procento ploch obilí a poloviční objem víceletých pícnin (15,6 % v roce 2009 a 30,3 % v roce

V USA je bionafta jediným pokrokovým palivem Biopaliva tedy mohou velmi pozitivně ovlivnit české zemědělství. V okolním světě je jejich role velmi významná. V této souvislosti ocituji poslední zprávu americké Asociace pěstitelů sóji, která vyšla na americkém agrárním webu Gold Standard: „Bionafta má nejlepší energetickou bilanci, její použití nejvíce snižuje skleníkové plyny a je jediným pokrokovým biopalivem, s nímž se obchoduje na komerčních trzích. Bionafta je domácí obnovitelný zdroj, který může americkým pěstitelům sóji pomoci zvýšit energetickou bezpečnost USA, podpořit hospodářský rozvoj a zlepšit životní prostředí.“ Odborníci z Iowské zemědělské univerzity k tomu dodávají, že právě v těchto dnech se má prezident Obama vyjádřit k návrhu senátu a stvrdit tak svým podpisem prodloužení daňového kreditu pro bionaftu. Inu, jiný kraj, jiný mrav. Závěrem Dnes je na tapetě řepka, zítra to bude obilí a pozítří možná my všichni. Ani ve snu mně nenapadlo, když jsem v srpnu minulého roku navrhl představenstvu AKČR založení Marketingového výboru, jehož hlavním cílem bude propagovat a bránit české zemědělství, jak to bude potřebné. Všechno, co vymyslíme, kde najdeme skulinu, je vzápětí torpédováno. Posledním příkladem je zahájení prodeje mléka z mléčných automatů. Záhy na to vystoupí hlavní hygienik a cílenými výroky prodej srazí na polovinu. Tentýž hygienik, který má prsty v neuváženém nákupu vakcín proti prasečí chřipce, které se teď budou hromadně ničit. Dalším příkladem jsou biopaliva. Už jsem to řekl mnohokrát a dnes to zopakuji: o tom, jestli zde budeme, jestli budeme vyrábět, rozhodne společnost, občané a politici. Musejí nás tady chtít, musejí chtít české potraviny. Aby nás tu chtěli, o tom je musíme přesvědčit. Proto máme Marketingový výbor, jehož jasným cílem je v horizontu dvou let dostat do povědomí občanů pravdivý obraz českého zemědělství a obrátit společnost i politiky k výrazné podpoře domácího zemědělství. (red)

Rozhovor

26. srpna 2010

11

Ivan Fuksa: Vítám aktivitu výrobců regionálních potravin Na téma regionálních soutěží o nejlepší potraviny, které již čtyři roky pořádají jednotlivé agrární komory ze třinácti českých a moravských regionů, jsme si povídali s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou. Co pro vás znamená soutěž povzbuzující v regionech malé a střední potravinářské firmy, vyrábějící speciality místního charakteru? Jednoznačně takové aktivity podporuji. Výrobky od místních firem a podle rodinných receptur mají podle mě vždy blíže k místním lidem, spotřebitel jejich nákupem podporuje svého živnostníka, souseda, svou vesnici. Navíc o výrobcích potravin z vašeho okolí máte zpravidla více informací než o producentech a výrobcích, které jsou dováženy z větších vzdáleností. Nejen z pozice ministra, ale především z pozice běžného spotřebitele vítám aktivitu výrobců regionálních potravin a především jejich

INZERCE

široký výběr. Lokální výroba může také významně přispět k řešení vleklého problému českého zemědělství s malou přidanou hodnotou. Mluvíme neustále o globalizaci. Tyto soutěže se z ní vymykají. V čem podle vás spočívá jejich význam a zájem spotřebitelů?

“

To, že zájem spotřebitelů o regionální potraviny vzrůstá, vidím jako pozitivní signál, že ne všichni spotřebitelé jsou oddanými fanoušky a sponzory supermarketů. Rozhodně je mi sympatická snaha o větší pestrost, o zachování tradic a specifických potravinářských výrobků různých regionů. Je třeba, aby se na našem trhu

Na postu ministra zemědělství bych rád přizpůsobil podpůrné programy tomu, aby produkce regionálních výrobců byla dostupná co největšímu počtu zákazníků. Bude však záležet na tom, jestli sami lidé ve větší míře začnou dávat přednost nákupům u regionálních výrobců před dojížděním do supermarketů.

Pojem globalizace je dnes již tak trochu zprofanovaný. Připouštím, že trend je zjevný, nadnárodní společnosti jsou hybatelem světové ekonomiky, ale záleží zcela na spotřebiteli, jak se rozhodne, co a kde bude nakupovat.

prosadily opravdu kvalitní, chutné a tradiční potraviny. Dejme regionálním výrobcům šanci, nakupujme u nich. Působil jste jako náměstek na ministerstvu financí. Všímal

jste si tehdy těchto soutěží, které běží již čtyři roky a nyní dostávají potřebné celostátní zastřešení známkou Regionální potravina, aniž ztratí regionální loga? Soutěže jsem samozřejmě vnímal jako spotřebitel. Jako bývalý náměstek ministra financí oceňuji především to, že český spotřebitel utrácí peníze za kvalitní české výrobky a podporuje tak domácí trh. To je to nejlepší, co si může dobrý hospodář přát. Kde vidíte největší význam v takovém soupeření a jak chcete jako ministr zemědělství tyto akce podpořit? Ten význam vidím v několika věcech: čím blíže jsou potraviny ke spotřebiteli, tím čerstvější a chutnější je zákazník dostane, tím méně je nutné je jakkoliv ošetřovat, tím menší jsou náklady na zprostředkování a dopravu, tím méně zatěžujeme životní prostředí. Zájem o regionální výrobky dává také značné záruky na zachování nebo dokonce nárůst pracovních míst v regionech. Na postu ministra země-

Nový ministr zemědělství Ivan Fuksa dělství bych rád přizpůsobil podpůrné programy tomu, aby produkce regionálních výrobců byla dostupná co největšímu počtu zákazníků. Bude však záležet na spotřebitelském chování, na tom, jestli lidé ve větší míře začnou dávat přednost náku-

2x foto archiv MZe

pům u regionálních výrobců před dojížděním do supermarketů. Určitá klientela, kterou zajímá kvalita za rozumnou cenu, která chce brát ohledy na životní prostředí, se už profiluje a rozrůstá. To je příjemné zjištění. Eugenie Línková

12

Ministerstvo informuje

26. srpna 2010

Regionální potravina na Zemi živitelce Ministerstvo zemědělství představí značku Regionální potravina na tradiční výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Návštěvníci budou moci ochutnat i zakoupit potraviny oceněné značkou Regionální potravina v jednotlivých krajských soutěžích.

P

rezentace a ochutnávky budou doplněny kuchařskými show, soutěžemi a hudebními programy. Výstavní expozice Ochutnejte to nejlepší z Čech a Moravy, na které se kromě vítězných regionálních potravin uvedou také jednotlivé kraje České republiky, bude umístěna v pavilonu R3. Označení Regionální potravina získávají výrobky, které zvítězí v jednotlivých krajských soutěžích. Pro spotřebitele má toto značení zaručovat kvalitu,

Královéhradecké speciality s titulem Regionální potravina Soutěže o značku Regionální potravina Královéhradeckého kraje se konala 13. července ve velké zasedací místnosti společnosti Cerea, a. s., v Nerudově ulici v Hradci Králové. Vítězně z ní vyšly Bohemilk, bílý jogurt řeckého typu od společnosti Bohemilk z Opočna. Kolekce s názvem Hradecké pralinky z cukrářství u Rudolfa od Rudolfa Papírníka z Hradce Králové. Selská paštika Toro ze společnosti Chovservis z Hradce Králové. Jablečný mošt 100% z Podorlických sodovkáren z Rychnova pod Kněžnou. Dobrovodské kysané zelí bílé 500 g ze Zeměděslkého družstva Podchlumí Dobrá Voda u Hořic. Rokytníkový med lesní květový z Včelí farmy Rokytník od Simony Adamcové z Rokytníku u Hronova.

Pětice vyznamenaných dobrot z Libereckého kraje Prvního ročníku soutěže Regionální potravina Libereckého kraje se účastnilo 13 producentů, kteří přihlásili 37 výrobků. Hodnotitelská komise složená ze zástupců Ministerstva zemědělství ČR, Libereckého kraje, Agrární komory ČR, Potravinářské komory ČR, Místních akčních skupin, Krajské veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce vybrala 20. července pět vítězných potravinářských výrobků. Slavnostní vyhlášení prvního ročníku proběhne 1. října na Dnu regionálních potravin Libereckého kraje. Vítězné potraviny v roce 2010 reprezentují: Pivník jako od babičky, výrobce Jiří Vrkoslav. Jablečná šťáva 100%, výrobce Stará dáma, s. r. o., Křížany. Lomnická tlačenka světlá, výrobce Jatky Lomnice, a. s. Českolipský kulatý chléb, výrobce Jizerské pekárny, spol. s r. o. Med, výrobce Vladimír Davídek.

Zlínský kraj a jeho favorité prvního ročníku soutěže V prvním ročníku získalo ocenění Regionální potravina Zlínského kraje rovněž pět výrobků. Ocenění podporuje Ministerstvo zemědělství ČR a má garantovat kvalitu specialit regionálního původu. Cenu Regionální potravina Zlínského kraje získaly tyto produkty: ● Kategorie maso a masné výrobky: Labužnická kýta v bylinkovém koření od firmy Řeznictví a uzenářství Oldřich Bořuta, Trnava ● Kategorie mléko a mléčné výrobky: sýr typu gouda Krásná Haná od firmy Kromilk, a. s., Kroměříž ● Kategorie pekařské a cukrářské výrobky: Soubor frgálů z Cyrilova pekařství, s. r. o., Hrachovec ● Kategorie alkoholické a nealkoholické výrobky: Medovina od pana Jaroslava Háby, Lhotsko ● Kategorie ostatní: Holešovská pochoutková majonéza od firmy Drůbežárna Holešov, spol. s r. o., Holešov. Oceněným výrobcům budou slavnostně předány ceny a certifikáty 4. září na Krajských dožínkách v Kroměříži. (pv)

místní jedinečnost i převážně domácí původ výrobku. Ministerstvo zemědělství chce pomocí značky Regionální potravina podporovat a propagovat malé a střední potravinářské výrobce i regiony původu potravin. V současnosti je náš trh zaplaven velkým množstvím levných potravin z celého světa. Jejich kvalita bývá mnohdy až na posledním místě. Místní potraviny mohou mít kontrolní inspekce i spotřebitelé mnohem lépe na očích. To povede k nepřímému tlaku na výrobce, aby udržovali kvalitu svých výrobků na vysoké úrovni. Dalším důležitým důvodem pro preferenci tuzemských potravin je jejich větší čerstvost, než mají často na dlou-

hou vzdálenost dovážené produkty. Při nákupu místních potravin navíc spotřebitelé podpoří potravináře a zemědělce ze svého regio-

nu, což může mít příznivý dopad na zaměstnanost v kraji. Nezanedbatelné je také ekologické hledisko, protože přeprava zboží na velké vzdálenosti zatěžuje životní prostředí výfukovými exhaláty.

O udělení označení Regionální potravina se mohou ucházet pouze produkty vyrobené ze surovin tradičních pro daný region, z nichž 70 % musí být tuzemského původu. Hlavní složka zpracované potraviny musí být stoprocentně domácí. Nositel značky má navíc minimálně v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které jej odlišují od běžných, na trhu dostupných potravin. Držitel značky Regionální potravina ji bude oprávněn užívat po dobu čtyř let. Na projektu společně s Ministerstvem zemědělství ČR spolupracují Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR i Asociace krajů ČR. Kompletní informace o značce Regionální potravina jsou uvedeny na internetových stránkách www.regionalnipotravina.cz. (mze)

Značka Regionální potravina poprvé udělena v Jihočeském kraji Značku Regionální potravina získalo prvních šest výrobků. Jihočeský kraj vyhlásil vítěze jako první kraj v zemi. Značka, kterou vytvořilo ministerstvo zemědělství, má garantovat kvalitu oceněných specialit regionálního původu.

S

outěžilo se v šesti kategoriích. Z pekařských a cukrářských výrobků si první cenu odnesl Boubín, pšeničnožitný chléb bez jakýchkoliv aditiv a konzervantů od Vladimíra Caise z Vlachova Březí. V kategorii Mléko a mléčné výrobky vyhrál sýr Zlatá niva z českobudějovické Madety, z masných výrobků uspěla Mauzů myslivecká paštika od firmy Mauz z Českých Budějovic. Z alkoholických a nealkoholic-

kých nápojů byla nejlepší Lhenická ovocná šťáva jablko-jahoda bez konzervantů a přísad od Karla Gregora ze Lhenic, v kategorii Ovoce a zelenina zvítězilo Roudenské kysané červené zelí od Zemědělského podniku Malše v Roudném u Českých Budějovic a v kategorii Ostatní se nejlépe umístil uzený porcovaný kapr z podniku Blatenská ryba z Blatné. Bylo přihlášeno 154 specialit od 45 výrobců. Vítěz má právo užívat značku čtyři roky. U takto označených potravin si spotřebitelé mohou být jisti, že: ● jde o jedinečné výrobky vyrobené v jižních Čechách z jihočeských surovin, ● k nim neputovaly tisíce kilometrů, ● mají garantovaný svůj původ a kvalitu, ● vykazují min. jednu mimořádnou charakteristiku, která

Senzorickému hodnocení posuzovaných potravin a nápojů předcházelo přehledné označení a roztřídění vzorků podle jednotlivých kategorií zvyšuje jejich přidanou hodnotu a zaručuje jejich výjimečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu. Jihočeský kraj je tradičním zdrojem vyhledávaných potravin. K proslulé kvalitě jim pomáhají unikátní přírodní pod-

mínky a na ně navazující vysoká úroveň zemědělské a potravinářské výroby. Značka Regionální potravina by měla být sjednocujícím prvkem a garancí kvality oceněných specialit regionálního původu. (mze)

Nejúspěšnější šestice z Plzeňského kraje Své vítěze už zná i soutěž Regionální potravina Plzeňského kraje 2010 s mottem Všude chutná dobře, doma nejlépe.

H

odnotitelská komise rozhodla na zasedání 5. srpna v budově Střední školy zemědělské a potravinářské v Klatovech o vítězích v pěti soutěžních disciplínách následovně: ● Mléko a mléčné výrobky: Josef Martínek – Šumaváček ● Pekařské a cukrářské výrobky:

Helena Konopíková – Krchlebský koláč ● Masné výrobky: Drůbežářský závod Klatovy, a. s. – Dětské párky ● Alkoholické a nealkoholické nápoje kromě vína: Pivovar-restaurant Modrá hvězda, s. r. o. – Dobřanský sekáč ● Ovoce a zelenina: Alimex, a. s., Nezvěstice – jablko odrůdy Julia ● Ostatní: Zpracovna ryb Klatovy, a. s. – Pstruh uzený, filet s kůží (pv)

26. srpna 2010

Inzerce

13

14

Soutěže regionů

26. srpna 2010

Co vše souvisí s Regionální potravinou aneb O projektu nastartovaném před čtyřmi lety Agrární komorou ČR

P

řítomné seznámili s legislativními požadavky jakosti v ČR a v EU a odlišili od sebe pojmy Chráněné označení původu a Chráněné zeměpisné označení. Vysvětlili vznik a význam pojmů značek Klasa, Regionální potravina a již dříve vzniklých regionálních značek na potravinách. Vyjádřili se i k významu a propagaci regionálních potravin, v názornosti výkladu významu a průběhu soutěží však nejvíce zabodovaly ředitelky regionálních agrárních komor, které vysvětlily zaběhlou praxi soutěží, již mají pevně zažitou. „Pod mocným tlakem konkurence si plně uvědomujeme silný marketingový potenciál daný neopakovatelností přírodních podmínek a tradicí produkce oceněných zemědělských a potravinářských produktů se známkou Jihočeského kraje,“ uvedla např. Hana Hricová, ředitelka RAK České Budějovice. Do detailu také seznámila přítomné se čtyřletým cyklem konání soutěží, jejichž vyvrcholením je udělení značky Chutná hezky, Jihočesky. Projekt vznikl v roce 2006 a od začátku měl podporu hejtmana Jihočeského kraje, AKČR i partnerské organizace Jednota, která vítězné potraviny preferuje ve svých prodejnách. Mediální podpory se Jihočechům dostává od ČRo České Budějovice, dále prostřednictvím tiskových konferencí pořádaných AKČR a jsou pravidelně medializováni na stránkách

Zpravodaje Agrobase, kde se regionální soutěže cíleně prezentují ve specializované příloze Regionální potraviny. Vraťme se ale ještě k přednášce pracovníků z Úřadu pro potraviny. Oba jmenovaní dále přítomné do hloubky seznámili se samotným děním kolem výroby potravin. Potravinářský průmysl ● 2 % HDP v EU (600 mld. EUR) ● 16 % výdajů domácností ● 22 % výroba a zpracování masa ● 16 % výroba a zpracování obilovin ● 16 % výroba nápojů ● 15 % výroba a zpracování mléka Národní dotace pro potravinářské podniky Dotační program 13 ● podpora zpracování zemědělských produktů ● zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů a zlepšení hygienických podmínek zabezpečením transferu nových technologií a inovací do zpracování zemědělských produktů. Chráněná označení původu Nařízení (ES) č. 510/2006 Chráněné zeměpisné označení (PGI) je rovněž název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, kterého

se používá k označení zemědělského produktu nebo potraviny z této oblasti pocházející a který má určitou kvalitu, pověst nebo jinou vlastnost, jíž lze přičíst právě tomuto zeměpisnému pů-

Ilustrační foto Zub/koláž Sch

Na jednom ze seminářů k udílení značky Regionální potravina vystoupili se zajímavými sděleními Martin Štěpánek a Jindřich Fialka z Úřadu pro potraviny z Ministerstva zemědělství ČR. Jejich příspěvek se jmenoval Politika kvality – význam a propagace regionálních potravin.

vodu. Produkce, zpracování nebo příprava probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.

Rozdíl mezi zeměpisným označením a označením původu Zeměpisné označení: Ve vymezené oblasti musí probíhat alespoň jedna z fází výroby, tj. pro-

Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb

dukce, zpracování nebo příprava. Označení původu: Všechny fáze výroby, zpracování a příprava musejí probíhat v této vymezené oblasti Zaručená tradiční specialita Nařízení (ES) č. 509/2006 ● Žádosti o komunitární ochranu PDO a PGI se podávají na EK (DG AGRI) ● Ministerstvo zemědělství ČR, Úřad pro potraviny, Těšnov 17, Praha 1, www.mze.cz. ● Český svaz zpracovatelů masa (ČR) ● Slovenský zväz spracovateľov mäsa (SR) ● Společné žádosti o zápis TSG pro vybrané masné výrobky: Špekáček, Lovecký salám, Spišské párky Liptovský salám ● Příprava dalších žádostí – Pražská šunka, Pomazánkové máslo Národní politika kvality Česká kvalita Hlavním cílem programu je vytvořit jednotný systém, který umožní zviditelnit důvěryhodné a nezávislé značky kvality, které jsou založené na objektivním ověřování kvality výrobků nebo služeb třetí stranou a vyloučit značky bez vypovídací schopnosti, které jsou jako informace pro spotřebitele zavádějící.

jich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Ministr zemědělství uděluje kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům toto prestižní ocenění již od roku 2003. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, zároveň však může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Značku spravuje

od počátku roku 2004 samostatné oddělení pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Ocenění Klasa získalo k 1. 6. 2010 již 1318 výrobků od 226 výrobců. Mezi oceňovanými výrobky jsou nejvíce zastoupeny masné výrobky (369), mlýnské výrobky (347) a mléčné výrobky (286). Program udělování značek kvality je otevřen všem výrob-

Přehled čerpání DT-13 Podpora zpracování zemědělských produktů Rok

Požadováno

Čerpáno

počet náklad dotace žádostí (mil. Kč) (mil. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem

135 144 239 51 49

835 950 1 750 780 1090

344 380 700 312 273

počet

% dotace

náklad dotace (mil. Kč) (mil. Kč)

115 121 215 47 42 540

585 631 1 201 578 630 3625

209,993 243,948 309,994 230,704 157,560 1052,200

35,888 39,589 25,812 40,000 25,000

Krajské značky kvality potravin ● Jihočeský kraj: Chutná hezky. Jihočesky ● Pardubický kraj: Mls Pardubického kraje ● Jihomoravský kraj: Potravinářský výrobek Jihomoravského kraje ● Zlínský kraj: Perla Zlínska ● Liberecký kraj: Výrobek Libereckého kraje roku z odvětví

potravinářství – zemědělství. ● Ústecký kraj: Nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje –

kraje Přemysla Oráče ● Olomoucký kraj: Výrobek Olomouckého kraje – Výrobek OK ● Vysočina: Vysočina – regionální produkt ● Moravskoslezský kraj: Potravinářský výrobek Moravskoslezského

Klasa Národní značka kvality Klasa slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci produktů a prezentaci je-

kraje ● Královéhradecký kraj: Potravinář a potravina Královéhradeckého

kraje ● Středočeský kraj: Potravinářský výrobek Středočeského kraje

Soutěže regionů

26. srpna 2010

cům potravin splňujícím následující základní podmínky: ● Výrobcem je fyzická nebo právnická osoba. ● S přihláškou předloží technickou dokumentaci k výrobku, která bude obsahovat mj. parametry jakosti a zdravotní nezávadnosti, požadavky na základní surovinu, ze které je vyráběn. ● Přihlášený výrobek musí splňovat požadavky zákona č. 110/ 1997 o potravinách a tabákových výrobcích. ● Žadatel musí předložit certifikát systému managementu jakosti nebo certifikát systému bezpečnosti potravin. ● Výrobek, který je předmětem žádosti o udělení značky Klasa, musí minimálně v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které zvyšují jeho přidanou hodnotu a zaručují jeho jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu. ● Identifikační údaje ● Laboratorní rozbory ● Fotodokumentace, etiketa výrobku ● Technická dokumentace – název, charakteristika, použité suroviny, technologický postup, fyz. a chemické požadavky, balení, způsob distribuce atd. Mezi oceňované výrobky nejsou zařazeny: ● výrobky, které nemají balení, ● produkty s podílem strojně odděleného masa (separátů), ● výrobky distribuované pod privátní značkou obchodních řetězců, ● obsahuje-li výrobek náhražky surovin běžně používané v obdobných výrobcích (např. sója místo masa v uzeninách). Státní zemědělský a intervenční fond – oddělení marketingu: www.szif.cz, www.ekalsa.cz Slavnostní předávání certifikátů Klasa: 3–4x ročně Výzkum Klasa – únor 2009 Cíl – zmapování povědomí o značce Klasa a jejího vlivu na nákupní chování spotřebitelů Cílová skupina – 100 % ženy ve věku 25–55 let Výzkum Klasa Nejvyšší spontánní znalost mezi oceněními kvality si udržuje značka Klasa. S velkým odstu-

Vývozní teritoria v roce 2008

Dovozní teritoria v roce 2008

pem následují Bio a Czech Made, které jsou respondentkami zmiňovány méně často než v minulých obdobích. V letech 2005 a 2006 zaznamenala značka Klasa obrovský nárůst znalosti, v roce 2009 se znalost značky udržuje na nejvyšší úrovni 81 %. Spotřebitelky nejvíce oceňují existenci zvláštní značky pro kvalitní české potraviny. Značka Klasa je snadno zapamatovatelná, důvěryhodná a působí česky. K největšímu zlepšení image značky došlo v letech 2005/2006. Oproti minulému období ještě více žen věří tomu, že výrobky se značkou Klasa jsou kvalitní, na druhou stranu méně žen souhlasí s tím, že je to vhodné označení pro většinu druhů potravin 2/3 oslovených žen připouští, že je značka Klasa ovlivnila při výběru potravin. Zhruba polovina respondentek říká, že díky značce Klasa se více zajímá o kvalitu českých potravin, častěji je kupuje a snaží se vybírat ty, které mají toto označení. Polovina žen je ochotna připlatit si za potraviny označené

logem Klasa. Nejčastěji uvádějí, že jsou ochotny připlatit do 10 % ceny výrobku. Nová značka kvality Regionální potravina Je kladen důraz především na původ potraviny v daném regionu. Regionální potravina pro účely tohoto systému je produkt (potravinářský nebo zemědělský výrobek), který je vyroben v příslušném regionu, pochází zejména z tuzemských surovin a vykazuje nezaměnitelné regionální charakteristiky. Výrobky musejí být vyrobeny z tradičních surovin v regionu, 70 % surovin musí mít původ v ČR. Hlavní složka musí být pouze z ČR. Kromě těchto požadavků musí výrobek minimálně v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky. Společný projekt Regionální potravina: Ministerstvo zemědělství České republiky, Agrární komora České republiky, Potravinářská komora České republiky, Asociace krajů České republiky. Metodika – základní rámec a struktura projektu, nastavení základních pravidel pro udělo-

vání značky, pro činnost hodnotitelské komise, pro vydávání rozhodnutí a podmínky užívání značky Regionální potravina. Metodika neřeší otázku financování a záležitosti průmyslově právní ochrany.

Správcem značky Regionální potravina je Ministerstvo zemědělství ČR. Administrátorem značky je na základě souhlasu ministerstva zemědělství Krajský úřad ve spolupráci s Agrární komorou České republiky a Potravinářskou komorou České republiky. Vyhlašovatelem soutěže je Krajská nebo Regionální agrární komora. Výsledky soutěže o značku Regionální potravina jsou vyhlašovány jedenkrát v kalendářním roce, nejpozději do 30. září daného roku. Termíny související s vyhlášením soutěže a se stanovením data příjmu žádostí, případně doplňujících požadavků vyhlašuje a zveřejňuje vyhlašovatel. Značka Regionální potravina bude udělována v následujících kategoriích: ● mléko a mléčné výrobky, ● pekařské a cukrářské výrobky, ● masné výrobky, ● alkoholické a nealkoholické nápoje (s výjimkou vína), ● ovoce a zelenina, ● ostatní. Značka Regionální potravina bude v každém kraji udělena vítězi výše uvedené kategorie. O vítězi rozhoduje komise, která doporučí hejtmanovi kraje udělit danému výrobku značku Regionální potravina. Značka se uděluje na čtyři roky.

15

Informace o projektech na přípravu a realizaci soutěže o značku Regionální potravina, metodika, logo Foodservis, s. r. o. Počernická 96/272 108 03 Praha 10-Malešice Zajištění hodnocení a kontroly projektů soutěže o značku Regionální potravina. Předkládání projektů – realizace soutěží, hodnotící kriterium – cena navrhovaného řešení a kvalita a podrobnost návrhu realizace projektu Výzvy k předložení nabídek pro veřejnou zakázku – vyhlášení ve třech kolech 1. termín – 2. 6. (odevzdání nabídky 16. 6.) – kraje Jihočeský, Královéhradecký, Zlínský, Liberecký, Středočeský 2. termín – 3. 6. (odevzdání nabídky 17. 6.) – kraje Pardubický, Vysočina, Olomoucký, Ústecký 3. termín – 7. 6. (odevzdání nabídky – 22. 6.) – kraje Karlovarský, Jihomoravský, Moravskoslezský, Plzeňský. Z podkladů semináře připravila Eugenie Línková O konkrétních projektech z jednotlivých krajů čtěte v tematické příloze Regionální soutěže

Podíly krajů na produkčních charakteristikách (%)

Ukázka regionálních potravin

Foto Eugenie Línková Foto Eugenie Línková

Porada před zahájením soutěže Regionální potravina (zleva: H. Hricová, J. Tetzeli, J. Nekvasilová)

Seminář v Hradci Králové na téma Význam a prezentace regionálních potravin 2x foto archiv AKČR

Mezi vítěznými potravinami se v jednotlivých regionech občas objeví i správně naložené a ochucené zelí

16

ZSČR informuje

26. srpna 2010

Hodnocení nejvýznamnějších komodit podle Zemědělského svazu ČR

Ilustrační foto Zub

Obiloviny a řepka V uplynulých létech bylo nutné řešit narůstající přebytkovou bilanci obilovin vývozem obilí za nižší než burzovní ceny. Například za marketingový rok 2008/2009 bylo vyvezeno téměř 2,3 mil. tun. To tvoří cca 30 % produkce, za období 2009/2010 předpokládáme dva miliony tun plus 370 000 tun intervenčního nákupu. Nárůst vývozu je především z důvodu poklesu tuzemské spotřeby v živočišné výrobě. Budou však zvýšené zásoby o cca 400 000 tun, a tak do nové sklizně vstoupíme s vyššími zásobami obilí 1,7 milionu tun. Letošní sklizeň obilovin (vč. kukuřice) se v zemích EU-27 odhaduje na 290 milionů tun

(minulý rok 293 milionů tun). Pro ČR se sklizeň odhaduje na 7,5–7,7 milionu tun, bilance bude opět přebytková. Situace bude zkomplikována tím, že v rámci Health Check došlo Nařízením Rady (ES) č. 1272/2009 k omezení intervenčních nákupů pro marketingový rok 2010/2011 jen na 3 mil. tun pšenice za intervenční cenu 101,31 EUR/t, další obilí na IN má být vykupováno formou trendů za nižší ceny. Proti tomuto opatření jsme se ohradili. Sklizeň řepky v České republice je evropským sdružením obilnářů COCERAL odhadována na úrovni 1,1 milionu tun, tzn. na stejné úrovni jako v loňském roce. Současné zásoby jsou nulové.

Otevření nových kapacit pro zpracování řepky na MEŘO, vývoj klimatu v některých pěstitelských zemích a zvýšení povinného přimíchávání do motorové

nafty ve výši 6 % od 1. června přispělo ke zvýšení ceny. Negativně může působit návrh změny zákona o DPH, kde podpora řepkového metylesteru je nahrazena metylesterem obecně, což může otevřít cestu dovozů z třetích zemí.

Mléko Mléčný sektor je vedle obilí pro zemědělství nejdůležitější, protože každý z nich se podílí na tržbách cca 16 %. V posledních měsících u nás došlo k mírnému oživení ceny a k vyrovnání ceny s průměrem zemí EU-15. Jinak zvýšení ceny mléka u nás není příliš výrazné, když za květen dle ČSÚ činilo 7,24 Kč/l mléka. Obchodní ceny mléčných výrobků se tradičně zvyšují rychleji než cena mléka. Počet dojných krav v ČR ke konci roku 2008 byl 400 000 kusů. Ke konci roku 2009 se stavy snížily na 384 000 kusů a v průběhu roku 2010 pokles stavů pokračuje. Produkci do určité míry vyrovnává stále se zvyšující dojivost, přesto množství mléka u nás klesá rychleji než v EU-15. Evropská komise připravuje zásadní opatření ke stabilizaci mléka s cílem opatře-

ní vyhlásit do konce roku. Trvá to neskutečně dlouho. Odmítáme častou argumentaci Svazu marginálních oblastí proti podpoře dojných krav. Jejich aktivity poškozují podpory všech zemědělců. K smíchu jsou argumenty o nadprodukci v ČR,

která ovlivňuje nízkou cenu v ČR. K řešení existuje jen jeden trh celé EU-27, který je zatím regulován mezi státy kvótami. Snížení produkce v ČR o jakékoliv množství se na trhu hbitě vyrovná, jinými slovy – o kolik snížíme produkci, o to více se k nám doveze. Jasným ukazatelem je vývoj salda ze zahraničního obchodu mlékem a mléčnými výrobky po odečtu suroviny, tj. nezahuštěného mléka. Zatímco toto saldo bylo před deseti lety kladné v řádu 4 mld. Kč, za rok 2009 již bylo záporné v řádu jedné miliardy Kč. Výsledky obchodu za uplynulé měsíce 2010 nasvědčují tomu, že výsledná situace za rok 2010 bude ještě horší. Průměrný podíl dovozů mléčných výrobků na spotřebě z let 2001 až 2003, tj. před vstupem do EU, byl 12 % a v roce 2009 se zvýšil na 38 %. Jatečná prasata V podmínkách ČR je produkce jatečných prasat třetí největší a na tržbách se podílí cca 12 %. Stavy prasat klesají hlavně v zemích střední a východní Evropy a následně do těchto zemí vzrůstá dovoz vepřového masa, a to hlavně ze zemí původní evropské patnáctky, kde stavy buďto stagnují, nebo rostou. Mezi roky 2006 a 2009 se stavy prasat v EU-15 zvýšily téměř o milion kusů, zatímco v EU-12 se stavy téměř o sedm milionů kusů snížily. Diametrální rozdíl je u celkových počtů – zatímco

v EU-15 mají 123 milionů kusů, v EU-12 jen 30 milionů. Nejvyšší podíl dovozů na spotřebě je u nás právě u vepřového masa, kde dosahuje 45 %. Průměrná cena 1 kg jatečných prasat v živé hmotnosti v roce 2008 byla 30,39 Kč, v roce 2009 snižování ceny pokračovalo na 29,90 Kč. Situace se dlouhodobě nelepší. Cena za leden až květen 2010 je 26,38 Kč živé hmotnosti, přičemž nyní mírně stoupá. I na příkladu této komodity je patrné, že výrazný pokles soběstačnosti nezvýší cenu pro zemědělské prvovýrobce. Omezení produkce tedy není cestou k vyššímu zpeněžení, jak často čteme. Pokud se nepřijmou opatření, za pár let u nás bude činit záporné saldo u agrárního zahraničního obchodu masem polovinu záporného salda celkového agrárního zahraničního obchodu ČR.

Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu České republiky

Dotace na útlum výroby jsou demotivující Nechali jsme si vnutit systém útlumu výroby, postupně přestáváme vyrábět a přecházíme na extenzivní environmentální systém. Zatímco bývalá EU-15 sice oddělila dotace od výroby (decapling), ale přidělila je na farmu podle výše výroby v minulém období, my jsme to rozdělili na hektary bez ohledu na výši výroby v minulosti.

U

nás je tak na tom nejlépe ten, kdo nic nedělá, nevyrábí, vše zatravnil, splňuje nejnižší počet VDJ na 1 ha a dostává nejvíce dotací. Například ve Francii je maximální vyrovnávací příspěvek na plochu 1 ha TTP od 49 do 136 EUR/ha. Ostatní dotace bere farmář na chov krav, aby ale dostal plnou výši dotace na 1 ha

TTP, musí chovat optimální hustotu, která je 1 VDJ na 1 ha. Pokud chová pod 0,8 VDJ na 1 ha, sazba na plochu se mu krátí o 30 %. U nás se na 1 ha TTP vyplácí až 15 000 Kč, a přitom stačí splnit jen 0,2 VDJ na 1 ha. Naproti tomu ten, který vyrábí, je na tom následovně: Na 1 ha obilovin při ref. výnosu 4,2 t a sazbě 63 EUR/t dostala ČR od EU na 1 ha 265 EUR (asi 6890 Kč) – a my jsme to přerozdělili na TTP a pěstitel obilí dostane na 1 ha jen 4500 Kč. Podobně je na tom výroba mléka. Chovatel mléčných krav sice dostane dotace na plochu krmných plodin, ale naproti tomu přišel o porážkové prémie a příplatek na mléko (1 Kč za 1 litr), což po vzájemném zápočtu představuje menší příjem na dojnici o 5000 Kč ročně. Když porovnáme celkovou podporu včetně plochy, tak naše KBTPM při zatížení 0,2 VDJ je zvýhodněná o 40–50 tisíc Kč a dojná kráva je znevýhodněná o 5000 Kč proti systému dotací v EU 15.

Tento systém, který zavedla ČR, vede samozřejmě k útlumu výroby a nutí zemědělce přejít na nevýrobní systém. Když zkrachuje zemědělský podnik a převezme ho podnikatel-ekonom, nejdříve zlikviduje ŽV, a pokud to jde, vše zatravní a nechá si jen pár krav, které převede z dojných na maso. Dávat dotace tzv. podnikatelům za to, že nic nevyrábějí je demotivující, jako když se nepřizpůsobivé skupině na-

“

Stále srovnáváme, kolik dotací dostává na hektar půdy sedlák v Bavorsku a kolik my, ale už nevidíme, že on vyrábí až třikrát více produkce než my.

šich spoluobčanů dávají peníze za to, že se jim nechce ráno vstát a jít do práce. Je to prostě amorální vůči těm, co vstanou a jdou vytvářet hodnoty. Od vstupu do EU u nás zemědělská výroba neustále klesá.

Z nových členských zemí EU neklesla výroba jen v Polsku a Slovinsku. Poláci si vyjednali jiné podmínky a Slovinci jsou jediní, kteří nepřidělili dotace na plochu, ale rozdělili je podle výroby. Nechceme si přiznat, že 80 % problémů jsme si způsobili sami špatným systémem rozdělení dotací. Stále srovnáváme, kolik dotací dostává na 1 ha sedlák v Bavorsku a kolik my, ale už nevidíme, že on vyrábí 2–3krát více produkce než my. Srovnejme jenom louky v Bavorském lese a na Šumavě. V Německu jsou TTP intenzivně 4–5krát sečeny, každých 4–5 let obnovovány, aby tam rostly kulturní trávy, plochy jsou celý rok krásně zelené. U nás jsou posečeny jednou ročně, druhá seč není udělaná vůbec, nebo jsou jen zmulčované vršky a nad 30 cm plochy jsou povětšinu roku zrzavé od stařiny. Prioritou zemědělství musí být využití potenciálu úrodnosti půdy a údržba krajiny, ne boj

o dotace. Krása evropské krajiny byla vytvořena intenzivní zemědělskou výrobou po celá staletí. Extenzivní obdělávání zemědělských ploch, které nám vnucují staré členské státy EU, ač samy dělají pravý opak a výrobu zvyšují, má samozřejmě vliv na ekonomiku celého státu. Jen pro srovnání – v Dánsku jde na přímé platby a podporu trhu 95 % všech dotací a jen 5 % na rozvoj venkova. U nás jde na rozvoj venkova 42 %. Dnes je problém s naplněním státního rozpočtu a s udržením zaměstnanosti, hlavně na venkově. Ztráta jediného pracovního místa stojí státní pokladnu ročně 400 000 Kč (250 000 Kč ztráta na daních, nezaměstnaný stojí 150 000 Kč). Snížíme-li výrobu mléka na polovinu, jak nás na to připravuje ÚZEI, přijde o práci cca 20 000 lidí a státní rozpočet to bude stát 8 mld. Kč ročně. Když všichni zemědělci zruší výrobu a začnou extenzivně hospodařit, přibudou desítky tisíc nezaměstnaných a státní kasa přijde o de-

sítky miliard. Při intenzivní živočišné a rostlinné výrobě je jeden pracovník na 40–50 ha z. p., na údržbu TTP a chov masných krav v nejnutnější výši stačí jeden pracovník na 400–500 ha, to je 10 %, a 90 % lidí by přišlo o práci. V současné ekonomické krizi jde o udržení státních financí a rozumná politika musí podpořit podnikání ve všech oblastech NH, tedy i v zemědělství. Prioritou musí být udržet zaměstnanost a vytváření nových pracovních míst. Z hlediska národních zájmů je hloupost nepodpořit vlastní zemědělskou výrobu a nezastavit a postupně neomezit dovoz základních potravin. Dnes se již dováží třetina potravin a jsme soběstační jen v mléce, obilí a olejninách. U všech ostatních komodit jsme závislí na dovozu (např. vepřového masa, kde jsme byli ještě v roce 2004 soběstační, dnes dovážíme přes 40 % spotřeby). Josef Kubiš, ředitel Agrodružstva Jesenice

ZSČR informuje

26. srpna 2010

17

Soutěž ZSČR: zemědělský Manažer roku Letos získali ocenění udělované Zemědělských svazem ČR tři finalisté – Ing. Václav Kopecký, ředitel Agrodružstva Brázdim, Ing. Jarmila Čermáková, předsedkyně Agrodružstva Roštění, a Ing. Josef Rotter, předseda ZOD Žichlínek ● Všechny oceněné firmy postupně navštívíme ● Agrodružstvo Brázdim představíme příště

ZOD Žichlínek: miliony litrů mléka pro Danone Družstvo ZOD Žichlínek vzniklo v roce 1993 transformací původního sloučeného zemědělského družstva. Hospodaří v severovýchodní části česko-moravského pomezí mezi Lanškrounem a Českou Třebovou, okrajově zasahuje do Svitavska. K 31. 12. 2009 užívalo k zemědělským účelům 6823 ha zemědělské půdy a 5928 ha orné půdy v katastrech a částech území 24 obcí.

K

e stejnému období chovalo družstvo 3874 kusů skotu, z toho 1849 dojnic ve struktuře 60 % plemene české strakaté a 40 % kříženci holštýnské. Vysokobřezích jalovic mají 301 kusů, jalovic 876 a telat 848. ZOD vlastní kvótu dodávky mléka do mlékárny Danone Benešov ve výši 13,4 milionu litrů. V živočišné výrobě je ZOD zaměřeno na výrobu mléka a produkci vepřového masa. ŽV se podílí na tržní produkci dominantně.

pině ve snaze maximálního využití vlastních zdrojů z vlastní zemědělské výroby a výrobků a služeb dceřiných společností včetně produkce finálních výrobků (maso a masné výrobky, osiva, krmné doplňky a výlisky, řepkový olej, MEŘO, bionafta, krmné směsi, hnojiva, PHM a ostatní služby). Pro letošní rok připravuje družstvo ve spolupráci se strategickými partnery výstavbu dvou bioplynových stanic s kogenerační jednotkou pro výrobu elektrické energie. Ve snaze o snížení závislosti na dovozech spolupracuje se zástupci vědeckovýzkumných praPrasata pro Jatka Lanškroun Prasat je ve výkrmu 13 296 kusů, z toho selat je 1210, prasat v předvýkrmu 4108 a 192 prasnic. ZOD je majetkově propojeno se společnostmi Jatka, s. r. o., Lanškroun (100 %) a Agrochem Lanškroun, a. s. (63 %, později Agrostav, a. s). Družstvo již odprodalo své účasti ve společnostech Agrobest Běstovice, s. r. o., a Svaz výrobců mléka Šumperk, a. s. Stále eviduje jako nevyřešenou majetkovou účast v Agro-

bance Praha. Na majetku ZOD se podílí 321 členů. V zaměstnaneckém poměru je 294 pracujících. Na základě platné legislativy plní ZOD své závazky vůči 776 oprávněným osobám a bývalým členům. Rostlinná produkce Družstvo hospodaří na pozemcích nacházejících se v nadmořské výšce 340–610 m. Je zařazeno do bramborářsko-ovesné oblasti. Obiloviny se zde pěstují na

covišť v Česku i v zahraničí. Tak se podařilo získat užitný vzor pro výrobu krmných doplňků Proenegrol z upravených řepkových výlisků. ZOD bylo iniciátorem obchodní spolupráce s firmou Volac Ltd. (výrobky Megalac, Megapro aj., později licenční výroba ve společnosti Agrobest Běstovice, s. r. o.). Bylo také ověřováno a později zavedeno pěstování lupiny. Ta měla nahradit výpadek řepných řízků v krmných dávkách po nuceném ukončení pěstování cukrové řepy. Lupina pomohla snížit výdaje na nákup proteinových složek do krmných směsí. Eugenie Línková

2820 ha orné půdy, z toho je pšenice ozimá na 995 ha, ječmen ozimý na 417 ha, ječmen jarní na 493 ha a oves na 72 ha Významné je i pěstování tritikále na 442 ha, kukuřice-suché zrno 164 ha a vlhké mačkané zrno 233 ha. Luštěniny jsou na 163 ha, olejniny na 1306 ha, mák na 205 ha a pícniny na 1535 ha. Věda do praxe Družstvo ZOD Žichlínek podniká v propojené ekonomické sku-

Agrodružstvo Roštění: zemědělství i pronájem chat V soutěži Manažer roku z odvětví zemědělství uspělo také Agrodružstvo Roštění, které leží na rozhraní Valašska a Hané. Má 65 zaměstnanců a hospodaří na výměře 1200 ha zemědělské půdy, z toho je 150 ha luk a pastvin. Nosnými odvětvími jsou rostlinná a živočišná výroba a výroba pečiva a zákusků se sítí maloobchodních prodejen. Nosnou činností je klasická zemědělská produkce.

pěstovaných plodin ve vztahu k půdním a přírodně klimatickým podmínkám. Neriskuje přehnanou specializací ve vztahu ke každoročně se měnícím realizačním cenám. Částečnou měrou se podílí na údržbě trvalých travních porostů a pastvě. Pšenice ozimá je na 259,62 ha, ječmen ozimý na 20,00 ha, ječmen jarní na 171,11 ha, kukuřice na zrno na 45,05 ha, cukrovka technická na 60,00 ha, řepka ozimá na 138,00 ha, mák na 90,00 ha, sója na 4,00 ha, hořčice na semeno na 19,60 ha, kukuřice na zeleno a na siláž na 114,96 ha, vojtěška na 110,00ha, kmín na 20,22ha, louky trvalé na 71,94 ha, pastviny zabírají 78,06 ha.

P

odíl obilovin z celkové výměry orné půdy družstva činí 40 %, olejnin 26 % a cukrovky 5 %. Hlavními pěstovanými obilovinami jsou pšenice ozimá pro krmné i potravinářské využití, ječmen sladovnický i krmný. Mezi olejninami zde pěstují řepku ozimou, mák a sóju. Stupeň zornění je 87 %.

Silné je také zastoupení pěstování krmných plodin na 29 % obhospodařované půdy. Kukuřice je strategickou krmnou plodinou pro výrobu siláže

k zajištění energie v celoroční směsné krmné dávce pro vysokoprodukční holštýnské dojnice. Podnik v osevním postupu dodržuje optimální strukturu

Mléko a hovězí maso Z hlediska živočišné výroby zajišťuje podnik výrobu mléka a hovězího masa. „Hlavním produktem je u nás mléko, které tvoří asi 39 % tržeb. Podnik dosahuje vynikajících výsledků v užitkovosti dojnic, což svědčí

o oprávněné specializaci na toto odvětví. Těchto výsledků bylo dosaženo postupným zvyšováním užitkovosti od roku 1995, kdy činila dojivost 4300 litrů na dojnici a rok,“ říká Jarmila Čermáková, předsedkyně Agrodružstva Roštění. V této době se začalo s převodným křížením červenostrakatého skotu na mléčné holštýnské plemeno. „Dnešní užitkovost činí 7500 litrů na dojnici a rok. V podniku se chová 900 kusů hovězího dobytka, z toho je 420 kusů dojnic,“ dodává Čermáková. Druhým produktem živočišné výroby je hovězí maso, které tvoří 5 % tržeb. V rámci výkrmu skotu dosahuje podnik taktéž kvalitních výsledků. V začátcích je chov masných krav bez tržní produkce mléka. Chov býků je soustředěn na farmu Rymice. Býci se vykrmují do porážkové hmotnosti 550 kg. Potravinářská činnost Pekárna nabízí široký sortiment výrobků: chléb, rohlíky, slané

pečivo, sladké pečivo, grahamové pečivo, špaldové pečivo, koláče, zákusky, dorty a další dle přání zákazníka. V pekárně pracuje 20 zaměstnanců, převážně žen, v třísměnném provozu. Rozvoz pečiva a zákusků zajišťuje trojice moderních klimatizovaných vozů. Zboží se zaváží do oblasti Zlínska, Přerovska a Kroměřížska. V roce 2006 se pekárna zúčastnila regionální soutěže Perla Zlínska a získala s výrobkem Trubička sněhová první místo v kategorii cukrářský výrobek. Nezemědělská činnost Agrodružstvo Roštění nabízí řadu služeb. Mezi ně patří pronájem chat v rekreační oblasti Rusava, pronájem reprezentativních prostor pro firemních či jiné oslavy a opravy zemědělské techniky v dílnách. Rovněž provozuje síť maloobchodních prodejen. Velmi krásná a turisticky oblíbená oblast Rusava skýtá mnoho příležitostí k odpočinku či sportu. Eugenie Línková

18

Mlékárenství

26. srpna 2010

Kontroly SVS a test MF Dnes: Komu vadí Mléko z automatů není závadné mléko z automatů DOKUMENT

Manipulace s fakty snížila konzumaci mléka z automatů. Jaká je skutečně pravda o „nebezpečném“ mléce? Jak a z jakých zdrojů se šíří fámy o mléčných automatech? Na tyto otázky odpovídá viceprezident Agrární komory České republiky Jindřich Šnejdrla.

L

oni vyvrcholila krize v komoditě mléko. Farmáři dostávali za litr mléka také 4,20 Kč. Měli jen dvě možnosti: Buď s chovem krav skončit, nebo se pokusit mléko prodat přímo spotřebiteli. Proto začaly v ČR růst jako houby po dešti tzv. mléčné automaty. Chci zdůraznit, že podmínky prodeje syrového kravského mléka formou maloobchodu určuje vyhláška č. 128/2009, která stanovuje velice přísné podmínky prodeje, jež musí farmář dodržet a které kontroluje Státní veterinární správa (SVS). Prodej přes automat je adresný a farmář se podle toho musí chovat. Jakákoliv chyba se rov-

ho a nepřevařeného mléka z automatů na mléko. Na výskyt těchto onemocnění upozornila Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje.“ Tolik úvod dopisu hlavního hygienika. V dalším textu píše: „I přesto, že nelze v současné době jednoznačně určit vehikulum, na základě citovaných epidemiologických dat lze vyslovit podezření na toto vehikulum.“ Ptám se. Jakáže to jsou epidemiologická data? Jakým způsobem se získávají? Odpověď je prostá. Když má někdo průjem a jde na ošetření, lékař mu položí otázku, jakou stravu požil. Je jasné, že nikdo z postižených průjmem se neživí jenom pitím syrového kravského mléka. Jí maso, pekárenské výrobky, vejce, zeleninu, ovoce, atd. Zde je doklad manipulací páně hlavního hygienika. Manipulací, které po jeho televizním vystoupení 22. února zapříčinily pokles prodeje mléka z automatů až o 50 %. Dodnes nebyla původní výše denního prodeje obnovena a farmářům byly způsobeny velké ekonomické škody. A ještě jedna pikantnost – Vítův graf Počty notifikovaných průjmových onemocnění ze syrového mléka z automatů podle

Čerstvého mléka z tuzemských prodejních automatů se není třeba obávat. Vyplynulo to z analýzy, kterou nechal vypracovat deník Mladá fronta Dnes ve spolupráci se Státním veterinárním ústavem.

„P způsobují onemocnění,

atogenní bakterie, které

se nenašly ani v jednom z patnácti vzorků odebraných v různých regionech,“ uvedla autorka článků, redaktorka Mf Dnes Hana Večerková. Při testu se tak nepotvrdilo varování ministerstva zdravotnictví, podle něhož je hlavním rizikem nepasterizovaného mléka možný přenos bakteriálních a virových původců infekčních

Čerstvé mléko je služba občanům Agro Sebranice, nejmodernější zemědělský podnik ve svitavském okrese, zařadil do plánu cest po regionu nový mléčný automat. Hejtman Radko Martínek společně s předsedou Agro Sebranice Jindřichem Jílkem jeden takový otevřeli v úterý 18. května v Poličce.

A ná obchodní sebevraždě. Farmáři tedy musejí při prodeji mléka dodržovat české zákony. Je na spotřebitelích, aby dodržovali pokyny, které konzumace syrového mléka předpokládá – mléko se musí tepelně upravit. Stejně jako když si kupujeme maso nebo vejce. SVS provedla do konce dubna cca 250 kontrol, které neshledaly žádné nedostatky. Proti tomu se spustila mediální kampaň, založená na nepodložených tvrzeních a obratných manipulacích hlavního hygienika ČR MUDr. Michaela Víta a soukromé obalové firmy Tetra Pak. Jejich vystoupení v médiích navodily situaci, že konzumace mléka z automatů je zdraví nebezpečná. Abych metody informací hlavního hygienika doložil, budu citovat z jeho dopisu ředitelům Krajských hygienických stanic z 8. ledna: „Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, upozorňuji na výskyt průjmových onemocnění s etiologickými agens kampylobacter v příčinné souvislosti s konzumací nepasterizované-

vykazujícího kraje. Ponechám stranou zavádějící název grafu. Šest krajů má výskyt nula, čtyři kraje do deseti, tři kraje kolem dvaceti. A pozor – Jihočeský kraj přes sto čtyřicet! Jihočeský kraj rovná se čtyři mléčné automaty v Českých Budějovicích. Mohu tedy konstatovat, že důvěryhodnost tvrzení pana hlavního hygienika stran mléčných automatů byla obdobná tomu, co předvedl v kauze prasečí chřipky. Na závěr přece jen dvě radostná sdělení. Za prvé – kontrolní zpráva SVS nepřinesla žádná zjištění, že by v některém z automatů zaznamenala nebezpečné bakterie. Za druhé to byl test MF Dnes. Ten dne 16. června přinesl pod titulkem Mléka z automatů se nemusíte bát jednoznačné ubezpečení, že se ani v jednom z automatů nenašly patogenní bakterie, které způsobují nějaká onemocnění. „Těžko podezřívat redaktorky tak renomovaného deníku z podjatosti,“ dodal ke kauze prezident AKČR Jan Veleba. (red)

onemocnění. Test Mf Dnes ukázal, že nákup v automatech není žádným hazardem se zdravím. Ani Státní veterinární správa (SVS) nezjistila při kontrolách automatů žádné závažnější problémy. Výsledky jejich šetření si v červnu vyžádal i prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Z rozborů a šetření 252 vzorků vyšlo najevo, že bakterie camylobacter byla přítomna pouze v jediném z automatů, a to ve Zlínském regionu. Jinak byla množství bakterií zanedbatelná. V červnu stálo v ČR 170 přístrojů, z nichž si lidé mohou natočit tepelně neupravené mléko přímo od zemědělců. SVS koncem února informovala, že se na kontrolu automatů zaměří. Důvodem byly zprávy o průjmových onemocněních, jež s prodejem syrového mléka mohly mít souvislost. (egi)

utomat stojí u pekárny, kam dodávají mléko z robotizované mléčné farmy v Sebranicích. „Automat na mléko má smysl, zvláště když je umístěn v blízkosti supermarketů jako v Poličce,“ uvedl hejtman Martínek při slavnostním otevření automatu, z něhož si nyní lidé mohou oficiálně načepovat čerstvé mléko. Hejtman věří, že v pořadí již druhé takové zařízení v tomto městě bude prosperovat.

Slavnostního zahájení provozu mléčného automatu v Poličce se zúčastnil i hejtman Pardubického kraje Radko Martínek (vpravo) „I když mléčný automat neřeší dlouhodobé potíže zemědělců s nízkými výkupními cenami

mléka, určitě je dobrou službou pro občany,“ je přesvědčený předseda krajského výboru pro

zemědělství, životní prostředí a venkov Václav Neubauer. Sebraničtí proto plánují, že další automat na mléko nainstalují přímo v obci, kde sídlí jejich družstvo. „V automatu prodáme zhruba promile denní produkce. Považoval bych za úspěch, kdybychom se dostali na tři až čtyři procenta,“ dodal předseda družstva Jindřich Jílek. Za podstatnější a rozhodující zdroj příjmů však považuje bioplynovou stanici. Než se pustí do výstavby, potřebuje mít zaručeno, že získá připojení do sítě. Požádal proto hejtmana Radko Martínka o pomoc. „Na příkladu Slovenska, kde vztahy upravuje legislativa, ukázal, jak by odběr mohl fungovat u nás a jaký přínos by pro ekonomiku zemědělského podniku představoval,“ řekl hejtman, o čem bude jednat s distributorem plynu. (mag)

Nejlepším ekozemědělcem je statek AgroFyto Již osmnácté slavnostní udělení titulu Nejlepší ekologický zemědělec roku spojené s předáním putovního Bartákova hrnce proběhlo podle tradice poslední květnovou sobotu. Letos se hrnec předával v Horní Lidči na valašském ekostatku společnosti Ekofarma AgroFyto, spol. s r. o.

J Poklady Bartákova hrnce získala letos ekofarma AgroFyto

ednatelé společnosti AgroFyto Ludmila Mužikovská a Vilém Rudolf od organizátorů získali keramický hrnec plný zlaťáků, tedy desetikorun, v celkové hodnotě 15 000 Kč.

Společnost byla založena v roce 1994. Obhospodařuje 690 ha luk a pastvin a 157 ha orné půdy. Na pastvě tam celoročně mají okolo 120 kusů dojnic Holštýnského plemene a 530 kusů masného plemene Siementhal. Průměrně krávy denně nadojí 2000 l mléka, jež zpracovává mlékárna ve Valašském Meziříčí na biovýrobky. Například jejich kysaný mléčný nápoj získal ocenění Česká biopotravina roku 2006, cenu hejtmana Zlínského kraje 2006, cenu Perla Zlínska – nejlepší výrobek Zlínského kraje 2006 a nejlepší mlékárenský výrobek 2007. (agn)

Mlékárenství

26. srpna 2010

Prodejna bez pultu Prodej ze dvora, mléčné automaty, farmářské trhy. To jsou slovní spojení, která se v posledních týdnech a měsících stále častěji derou na povrch a začínají se vrývat do povědomí zákazníků – konečných spotřebitelů. nozí zemědělští výrobci si to již vyzkoušeli dříve a provozují vlastní prodejny s výrobky svých hospodářství. K mnohým se dostala podobná šance s mléčnými automaty. Slyším jako dnes ty nářky, že provozovat mléčný automat nic nevyřeší, že prodávat pár set litrů v automatu je proti mnohatisícové výrobě zanedbatelné. Při zjednodušených počtech to tak může být. Ale koukněme se na věc důsledněji, z nadhledu a možná i pod dojmem událostí, které se strhly po instalaci prvních desítek automatů. Proč prodej mléka přes automaty vzbudil tolik nevole a silných protireakcí? Proč bylo nutné tuto myšlenku zašlapat do země, když je to zanedbatelné množství mléka? Je to asi všechno jinak. Ze zemědělců by někdo rád měl jen nejednotné producenty surovin. Odvahou jít na otevřený trh by se mohlo stát, že se zemědělci naučí svou produkci prodat zákazníkovi a zákazník by si mohl všimnout, že skutečná kvalitní potravina je o něčem jiném. To už vypadá hrozivěji.

Automat na mléko spolu s vyspělým prodejem výrobků z mléka je v provozu například ve Valašském Meziříčí, kde se velmi osvědčil 3x foto archiv TOKO Nicméně je zde další fakt k uvědomění. Pakliže jako producent kvalitní suroviny nejsem spokojen s cenou od svých odběratelů, nezbude mi nic jiného, než svou produkci prodat sám. A existuje mnoho zemědělských podnikatelů a farmářů, kteří touto cestou vyrazili a mají velké úspěchy. Nechme ale teorií. Jaká je naše nabídka? Už při příchodu automatů na trh jsme říkali, že jde jen o začátek. Že přes automaty budeme moci prodávat daleko větší sortiment. Automaty na mléko doznaly mnoha úprav a přizpůsobení, nejen co do funkčnosti, ale i příslušenství, vzhledu a velikosti. Nabízíme automaty na prodej mléka do interiérů, do prodejních výloh, stěn, nebo ja-

Kolem automatů po celé republice se strhla lavina akcí na podporu mléka a šířících osvětu mezi zákazníky

INZERCE

Propagaci mléka a mléčných výrobků podpoří Evropská unie Marketingový výbor, který vznikl při AKČR, zaznamenal první úspěch. Evropská komise (EK) mu začátkem června oznámila schválení tříletého projektu pracovně nazvaného Bílé plus. Na propagaci mléka a mléčných výrobků se tak může čerpat více než devět milionů korun.

M

ko samostatné prodejní stánky s dřevěným či kovovým domečkem. Vybere si každý. Naší snahou je spolu s automatem na mléko vždycky dodat také automat na prodej lahví a dalších produktů. V současnosti navíc dodáváme chlazené automaty na prodej potravinářských výrobků z mléka a masa. V nabídce jsou i automaty, které obsahují tři samostatné prodejní oddíly – jeden na mléko, jeden na lahve a produkty a jeden chlazený na čerstvé potraviny. Specifickou variantou jsou i prodejní automatické domečky pouze na chlazené produkty. V posledních týdnech pořádáme mnoho akcí k propagaci čerstvých potravin z mléka a masa. U automatů na mléko

Automat pro prodej mléka, lahví a případně dalších produktů, a chlazený automat na prodej potravinářských výrobků

organizujeme ochutnávání domácích kysaných výrobků, sýrů, tvarohu nebo výrobků ze syrovátky. K tomu samozřejmě vydáváme receptáře a mnoho dalších tiskovin pro osvětu o mléce a výrobků z něj. Dohadujeme možnosti dodávek výrobků z mléka od minimlékáren do sítě mléčných automatů. Minimlékárny, většinou vlastněné zemědělskými podniky, si zakládají na produkci výrobků z pravého mléka, mnohdy zhotovených podle vlastních osvědčených receptur. Při našich ochutnávkových akcích jsme se přesvědčili, že o tyto výrobky je velký zájem. Dnešní spotřebitel je značně zhýčkán, a tak je nutné jít mu naproti. Navíc nemůžeme konkurovat nákupním centrům, jejich možnostem a nabídce. Ale jako zemědělci máme jinou výhodu – jako základ pro čerstvou potravinu máme kvalitní surovinu, máme též místní, krajový význam a zákazníky, kteří po čerstvé potravině s jasným původem touží. Naší touhou je uspokojit zákazníka. Právě na něm nám záleží. Automaty na prodej mléka a čerstvých produktů se jeví jako otevřená cesta, kterou zákazníci přijímají. Ing. Libor Rokos, TOKO Agri, a. s.

19

„O uskuteční formou vyficiální

potvrzení

se

hlášení rozhodnutí komise ve Věstníku zhruba do jednoho měsíce. Od této doby následuje tříměsíční lhůta k vyřešení smluvních vztahů mezi všemi zainteresovanými stranami. Celkově je projekt koncipovaný jako tříletý s předpokládaným zahájením nejpozději k 1. říjnu 2010. Schválená a nepřekroči-

telná částka na krytí veškerých aktivit je stanovena na 360 400 EUR (zhruba 9,3 milionu Kč) se schematem čerpání a plnění v prvním roce 4,3 milionu Kč a ve druhém a třetím roce po 2,5 milionu Kč. Z uvedené sumy bude ze strany Evropské komise poskytnuto 50 procent prostředků, 30 procent půjde z národních zdrojů (administrace SZIF) a 20 procent (asi 1,85 milionu Kč) ze zdrojů žadatele, tedy AKČR,“ uvedl Jiří Felčárek z AKČR a upřesnil, že zainteresovanými stranami jsou MZe, SZIF, PR agentura aPRiory a Agrární komora ČR. Pravidla EK nedovolují prostřednictvím projektu propagovat českou produkci ani konkrétní výrobky tuzemských zpracovatelů, což se AKČR zavázala plně respektovat. Tímto směrem se zaměří i kampaň řízená Marketingovým výborem AKČR, jejímž primárním cílem bude zlepšit vnímání a obraz českého zemědělství v očích naší veřejnosti. (egi)

KRÁTCE

Bílá medicína Jeden litr mléka zabezpečí potřebnou denní dávku vitaminu B12 a vitaminu A. Ten první je důležitý pro tvorbu červených krvinek a fungování nervového systému, druhý zase chrání sliznice a zvyšuje odolnost proti infekcím. Dále mléko obsahuje vitaminy E, B1, B2, B6 a C a je také jedním z nejbohatších zdrojů vápníku a fosforu, prvků důležitých v každém věku, protože preventivně působí proti osteoporóze. Využitelnost vápníku zvyšuje vitamin D, který se v mléce také nachází. Mléko navíc přináší zdravé tuky, především kyselinu olejovou, linolenovou a konjugovanou kyselinu linolenovou (CLA). Bílkovina laktoferin stimuluje obranný systém, zvyšuje bioaktivní dostupnost železa a pozitivně ovlivňuje skladbu mikroflóry ve střevech. (tk)

Je biomléko jiné? Biomléko obsahuje podstatně více nutričních látek než běžné mléko, a to o 60 až 80 procent v letních měsících a více než o polovinu v zimě. Dokazují to výsledky čtyřletého výzkumu univerzity v Newcastlu. Je to dáno tím, že krávy chované v ekologických chovech se normálně pasou na bezpečných pastvinách bez pesticidů, říje a plemenitba jsou přirozené, telata jsou normálně kojena a v chovu není kladen takový důraz na vysokou produkci mléka. Kráva tak nadojí méně, ale „dá si záležet“ na kvalitě. (tk)

20

Pekárenství

KRÁTCE

Máte napečeno raz dva Chcete svou rodinu překvapit něčím sladkým? Vsaďte na jistotu a zvolte překládané koláče značky Penam. Řadu, kterou dosud tvořily tradiční Překládaný koláč s náplní tvarohovou a makovou a Překládaný koláč s náplní makovou a švestkami, nyní doplnily dvě novinky s oblíbenými druhy letního ovoce – Překládaný koláč s náplní tvarohovou a meruňkovou a Překládaný koláč s náplní tvarohovou a višňovou. Díky praktickému balení si překládané koláče značky Penam můžete vychutnat nejen doma, ale vzít je také s sebou ven, na piknik s přáteli, na chalupu, na výlet i k vodě. S překládanými koláči ušetříte čas v kuchyni a zároveň si pochutnáte na řadě originálního sladkého pečiva. Každý z koláčů se prodává ve 350g balení, které bez problémů zasytí čtyřčlennou rodinu. (og)

26. srpna 2010

Je český chléb v ohrožení? Až takto sugestivně zněla upoutávka na jeden televizní pořad uvedený letos na jaře. Následoval článek v nejmenovaném deníku, který popisoval takřka hrůzy provázející dnešní výrobu chlebů. Přiznám se, že po shlédnutí části onoho pořadu, kde byl záběr na místnost nevalné úrovně s hromadou starých chlebů, které se mají drtit a přidávat do matečného kvasu, jsem sama částečně podlehla rozhořčení, co vše už nám obchod nabídne a jak se původní dobré české potraviny przní. V minulém čísle jsme ukázali, jak lze naprosto ošidit některé potraviny. Nyní si vezmeme na paškál chléb.

Z

ačala jsem se pídit, jak je tomu v případě vratek chleba z obchodu. Do roku 1990 se totiž běžně stávalo, že si neprodejné potraviny museli brát zpracovatelé zpět a přepracovat je v nové výrobky. Jako zemědělský novinář jsem se v 80. letech minulého století v masných provozech setkávala s přepravkami nazelenalého masa, které se následně recyklovalo do uzenin, a viděla jsem hromady plesnivých sýrů, které se pak přetavily ve skvělé „taveňáky“. A teď tohle s chlebem. To se snad ani v dobách minulých nedělo! Tento zážitek asi otřásl každým, kdo měl zrovna puštěný onen televizní kanál. Bohužel jsem v televizi nepostřehla, ve

(5–6 dní bez technologických změn). Díky tomu ho lze v té době použít na mísení těsta a pružně reagovat na poptávku zákazníků. Pro názornost uvedl Bozděch příklad: Když se počítá s odbytem 100 kg chleba, vyrobí se ho 115 kg s tím, že je to jakási rezerva, kdyby se najednou obchod „zbláznil“ a měl větší požadavek. Také se počítá s určitou rezervou pro přidání den starého chlebu do kvasu. „Chléb nelze vyrábět z mrtvých kvasů. Vždy jde o živé bakterie a kvasinky, jejichž množení v kvasech je pro výrobu těsta na chléb nezbytné,“ říká Bozděch. Následně nás provedl velmi moderní pekárnou.

Ilustrační foto Zub/koláž Sch

které pekárně takto hospodaří. Žádné jméno nepadlo, takže následky zprávy nesli asi všichni pekaři stejným dílem, podle okřídleného „padni komu padni“. Do podezření z páchání čehosi nekalého se tak dostala i zcela moderní pekárna společnosti Penam – Zelená louka. Jaroslav Kurčík, generální ředitel této společnosti, zareagoval ale bleskově a pozval skupinku novinářů, aby si prohlédli pekárenský provoz. Den starý chléb do kvasu odjakživa patří Po půlhodinovém výkladu odborníků jsme se ptali. Mně zajímalo, co se děje se starým chlebem a zda ještě vůbec existují

ony komunisty proslavené vratky. „Ne, ty skutečně neexistují,“ ubezpečil nás hlavní technolog pekárny Václav Bozděch. Zároveň nás ohromil sdělením, že chléb z předchozí výroby, který má nějaký vizuální defekt a není jinak kvalitativně poznamenaný, se skutečně do produkčního kvasu přidává. Nejde o nic špatného, ba naopak. Takto se chléb peče odjakživa. „Do kvasu se přidává pouze chléb stejného složení z předchozí výroby, který neopustil pekárnu. Díky tomu docílíme lepší vůně a chuti toho čerstvého,“ specifikoval technolog Bozděch. A jak dodal, výhodou moderní přípravy kvasu pomocí fermentace je skladovatelnost produkčního kvasu

Chleba se nejlépe uchová ve lněném ubrousku „Garantujeme výbornou chuť chleba a trvanlivost minimálně tři dny od doby, co opustí naši pekárnu,“ doplnil Jaroslav Kurčík. Ladislav Hebký, který s osmdesáti křížky na svých bedrech stále působí jako uznávaný odborník v brněnské pekárně Penam, nám poradil, jak správně chléb uchovávát. „Nebraňte se staré a léty prověřené zkušenosti našich babiček, které dávaly chléb nejdřív do lněného ubrousku a až pak do nějaké nádoby,“ uvedl. Rozhodně není dobré dát chleba do igelitového sáčku a do lednice, kde se při opakovaném vyjímání orosí a rychleji plesniví. Na to mi pošeptal, že nejdéle vydrží ty největší bochníky, které se déle pečou a tím jsou náležitě propečené. Na takových se prý plísně jen tak neobjeví. Eugenie Línková

Hurá na piknik Přestože je s tradicí pikniků spojována především Anglie, její kořeny podle všeho sahají k sousedním Francouzům, kteří tomuto způsobu stravování dali i jméno. Slovo pique-nique se v psané podobě v zemi galského kohouta poprvé objevuje koncem 17. století a popisuje situaci, kdy si skupinka lidí přinesla do restaurace k večeři vlastní víno. Ještě dlouho poté byl piknik chápán jako posezení u stolu, ke kterému každý ze zúčastněných přinesl nějaké pochutiny. Do podoby, jakou známe dnes, dospěl piknik koncem 18. století, kdy se veřejnosti ve Francii vůbec poprvé otevřely královské parky. Na začátku 19. století se móda pikniků začala šířit také v Anglii, kde byla dokonce několika Londýňany založeno sdružení Picnic Society. Za jednu z nejtypičtějších piknikových specialit je považován sandwich – česky sendvič. Tomu, na rozdíl od pikniku, dali jméno Angličané, konkrétně pak John Montagu, IV. hrabě ze Sandwiche. Tento aristokrat žil v 18. století a traduje se o něm, že velmi rád holdoval hře v karty. Při jedné hře prý dostal hlad, a protože nechtěl vstávat od stolu, poručil svému sluhovi, aby mu donesl kus masa vložený mezi dva krajíce chleba. Také dnes se sendvič zpravidla skládá ze dvou plátků chleba a náplně. Základem dobrého sendviče je chléb. Nejpoužívanějším druhem je chléb toastový a sendvičový. Například značka Penam nabízí Super sandwich chléb, který je určen speciálně pro přípravu sendvičů. Proti toastovému chlebu je připravován z hutnějšího vláčného těsta, takže jím neprosákne žádná náplň (majonéza apod.). Díky většímu formátu se z něj navíc lépe připravují sendviče v podobě efektních trojúhelníků. (og)

Takhle krásně voní kvas, dal nám nahlédnout do kvasné kádě ředitel pekárny Zelená louka Milan Prause

Technolog pekárny Penam Zelená louka Václav Bozděch ukazuje startovací kulturu chlebového kvasu

Den starý chléb patří do kvásku odjakživa

Připravený chléb před cestou do pece

4x foto Eugenie Línková

Pekárenství

26. srpna 2010

Tři roky bez reklamací Společnost Penam, a. s., vyrábí část své produkce v pekárně Zelená louka nedaleko Prahy. Ta byla otevřena v roce 2007 a splňuje všechna náročná kritéria Evropské unie pro výrobu potravin. „Jde o plně automatizovaný provoz, díky němuž jsme schopni pokrýt poptávku při zachování vysoké kvality,“ říká generální ředitel společnosti Penam, a. s., Jaroslav Kurčík.

řízení, ve kterém se vytvoří bochníky podle charakteru právě připravovaného chleba. Skrze skulovací a vyvalovací zařízení se bochník dostane až do ošatky, ve které je umístěn do kynárny. Po vykynutí je chléb přemístěn do termoolejové pece. Upečen je zhruba po čtyřiceti až šedesáti minutách, podle konkrétního druhu. Nebalený chléb putuje rovnou do čistých přepravek. Jde-li o balený chléb, jeho cesta je delší o pobyt v chladicí věži, ze které se přemístí do krájecího a ba-

INZERCE

Vláknina – kartáček na střeva Hana Kamiňská je marketingovou ředitelkou společnosti Penam. Mimo jiné kolem sebe soustředila odborníky na zdravou výživu, kterou se snaží společně „ordinovat“ spotřebitelům prostřednictvím programu Fit pro život. Výsledkem jsou různé druhy chlebů a pečiva obohacené především o vlákninu, jež má blahodárný účinek na naše střeva.

onemocní. „A přitom by pomohlo pouze přidat do jídelníčku více celozrnných výrobků, salátů a ovoce,“ dodává Kamiňská. Nerozpustná vláknina je hrubá hmota, která se sice nerozpouští, ovšem dokáže vodu velmi dobře vstřebávat. Patří sem celulóza obsažená ve slupkách obilných zrn, ovoci a zelenině, nebo lignin obsažený v houbách. Dobrými zdroji jsou zejména celozrnné pečivo, semínka, ořechy, pšeničné, rýžové a kukuřičné otruby nebo nelou-

„V telných sacharidů vysky-

láknina je směs nestravi-

Generální ředitel společnosti Penam Jaroslav Kurčík

D

nešní poptávka po dostupnosti chleba po celý den vedla pekaře k modernizaci výroby kvasů. Tu Penam používá i v pekárně Zelená louka. Chlebové těsto se připravuje z produkčního kvasu, pšeničné mouky, soli, vody a droždí v automatickém mísícím centru. Poté putuje připravené do dělicího za-

21

Různé druhy chlebů společnosti Penam

Foto Eugenie Línková

Foto archiv Penam

licího centra, kde jeho výroba končí expedicí. Celý proces od mísení po upečení trvá dvě až dvě a půl hodiny, u balených chlebů tři a půl až čtyři hodiny. Výroba chleba je pod přísnou kontrolou odborného pracovníka, který za proces odpovídá. Kompletní průběh je monitorován a lze ho i zpětně vyhodnotit. „Za celé tři roky, co je areál v provozu, se nevyskytl žádný výkyv v jakosti produkovaných výrobků. To svědčí o vysoké kvalitě technologie výroby. Poptávka po chlebech z pekárny Zelená louka významně vzrostla. Denně zde vyrábíme dvacet až pětadvacet tisíc chlebů,“ uzavírá Kurčík. (og)

tujících se zejména v obilovinách, cereáliích, ovoci a zelenině. Vláknina prochází žaludkem a střevy v nezměněné podobě. Podle rozpustnosti vlákniny ve vodě jí dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Příjem obou typů vlákniny potravou je pro naše zdraví nezbytný,“ vysvětluje Hana Kamiňská. Zdravý dospělý člověk by měl přijmout asi 20–30 g vlákniny denně. Většina lidí dnes konzumuje pouze polovinu. Nedostatek příjmu vlákniny se může projevit cukrovkou, srdečními chorobami, zažívacími problémy, hemoroidy a zejména rakovinou tlustého střeva. Česká republika se bohužel „pyšní“ evropským prvenstvím v množství lidí, kteří ročně touto chorobou

Hana Kamiňská, ředitelka marketingu společnosti Penam paná rýže. Rozpustná vláknina se rozpouští působením bakterií v tlustém střevě a také velmi dobře váže vodu. Rozpustnou vlákninou je např. hemicelulóza ze slupky obilných zrn či pektin obsažený v dužině jablek, hrušek nebo v luštěninách. Dalšími dobrými zdroji rozpustné vlákniny je ječmen, psyllium (semínka jitrocele blešníkového) či sójové produkty. (egi)

22

Zelinářství

26. srpna 2010

Výpěstků z Čech a Moravy je dostatek Česká republika zažila velmi nezvyklé jaro s chladným a deštivým počasím. Nezvyklé je také to, že byl zcela jiný průběh srážek v Čechách a na Moravě. Na Moravě se pěstitelé potýkali s přívalovými dešti a povodněmi, zatímco v Čechách se museli vyrovnat pouze s chladem a srážkami častějšími, než je běžné. Proto i hodnocení současného stavu musí být dvojí.

Koláž Sch

V

případě české pěstitelské oblasti došlo na většině míst ke zpoždění při zakládání porostů setím i sázením. Postupně se ale podmínky zlepšily a porosty jsou založeny. V chladném a vlhkém počasí se vysazené porosty lépe uchytí a tvoří dobrý kořenový systém a velkou listovou plochu. To dává předpoklady ke kvalitní, byť opožděné úrodě. Morava je v jiné situaci. Porosty nebylo možné založit, neboť na polích stála voda. Sadba přerůstala a znehodnotila se. Porosty, které byly založeny před příchodem období dešťů, hynuly buď přímým zatopením nebo na nedostatek vzduchu v půdě. Nové porosty už nebylo ve většině případů možné založit, neboť původní sadba byla zničena a nová se už nestihla vypěstovat. Výše popsané platilo k 31. květnu. Přesnější údaje byly na úrovni 350–400 ha zeleniny zničené lijáky, kroupami a povodněmi. V roce 2010 byla v ČR vyseta a vysázena zelenina na ploše

přes 9500 ha, což podobný rozsah jako v roce 2009. Poškození se tedy dotklo zhruba pěti procent ploch. Celková úroda v letošním roce zatím není významně ohrožena, protože na plochách nezasažených povodní a krupobitím se zelenina vyvíjela velmi dobře, jen s určitým časovým zpožděním. Výnosy v Čechách budou zřejmě mírně vyšší než průměrné. Kvalita je ohrožena velmi silným tlakem houbových chorob vzniklých přemáčením půdy. Naši pěstitelé jsou ale zkušení a problémy zvládnou. Významnější škody s dopadem na celkovou výrobu lze reálně očekávat u teplomilných druhů plodové zeleniny. Porosty okurek, melounů a paprik jsou převážně na Moravě a jsou tedy většinou významně poškozeny nebo zničeny. Ceny zeleniny už několik let neovlivňují výrobci, ale obchodníci. Hlavně ti v zahraničních maloobchodních řetězcích. Zelenina se vykupuje za minimální ceny dlouhodobě, bez ohledu

na vyšší či nižší úrodu. Zákazníci pak nakupují za vysoké ceny i v době nadúrody. Přesto je pravděpodobné, že se letos ceny mohou o několik procent navýšit, neboť povodně a projevy pěstitelsky nevlídného počasí výrazně postihly také Polsko, které je tradičním dovozcem levného zboží do ČR. Polsko vyrábí levně díky výrazně nadstandardní podpoře státu. Ta spočívá v odpuštění daní z příjmu a placení sociálního a zdravotního pojištění. Jestliže naši zemědělci neměli pojištěnou úrodu, můžou pro ně mít letošní pohromy likvidační důsledky. Celkově jsou ale zelináři připraveni nabídnout celý sortiment zeleniny a brambor zákazníkům, kteří začínají preferovat tuzemské zboží. Z toho mají místní pěstitelé radost. Na trh dodají zboží vysoké kvality, bez nutnosti nesmyslného převážení po celé Evropě. Ing. Jaroslav Zeman, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy

Zdravá a hezká Projekt českých zelinářů a Penny Marketu je ta naše zelenina česká Zelenina z dovozu tvoří v roce 2010 přes Ze spolupráce ZUČM a společnosti Penny Market vzešly zajímavé propagační akce, které mají za cíl šířit osvětu o konzumaci čerstvé zeleniny. Jednou z nich byla červnová série prezentací české zeleniny před zhruba dvacítkou prodejen společnosti Penny Market.

V

tomto projektu se pracovníci ZUČM zaměřili na nejmladší konzumenty – na děti. Jak zeleninu znají, ukázala i akce u prodejny Penny Market v Olomouci. Děti dostaly přes oči šátek a měly podle chuti poznat několik druhů nejběžnější zeleniny – mrkev, ředkvičku, kedluben, okurku, rajče. Další druhy měly zase rozeznat hmatem. Většina dětí kupodivu určila podané druhy správně. A tak předseda ZUČM Jaroslav Zeman nešetřil chválou a co chvíli předával malým účastníkům ceny – tašky plné čerstvé zeleniny. Desetiletý Adam Kubíček z Nemilan poznal správně úplně všechno. „Jsem tady s babičkou

na nákupu. Zeleninu znám z naší zahrádky a chutná mi. Letos nemáme ze zahrádky nic, byla zaplavená při povodni,“ pronesl úspěšný soutěžící. A byla zde i mladší dítka. Teprve pětiletý Jakub Ondroušek se s maminkou nejprve chvíli na soutěž díval, a když se uvolnilo na židli před porotcem Jaroslavem Zemanem místo, dodal si odvahy a se zavázaným šátkem se pustil do hádání. Kvalitní a dostupná Naši domácí zeleninu výstižně představil text otištěný na druhé straně rozvrhu hodin, který děti obdržely společně s výhrami: „Naše zelenina je chutná, zdravá a bezpečná. Integrovaný systém jejího pěstování zaručuje, že je pod trvalým dohledem ve vztahu k použití chemických látek. V neposlední řadě je za přijatelnou cenu a zcela naše, neboť integrovaný systém pěstování zeleniny byl vytvořen a zaveden jen pro produkty vypěstované v České republice.“ Text a foto: Jiří Novotný

60 % celkové nabídky trhu. Domácí zemědělci proto přicházejí s propagací ryze české, zdravější zeleniny vyrobené systémem integrované produkce zeleniny (IPZ), aby svou konkurenční výhodu zvýšili. Jde o minimalizaci podílu chemie při aplikaci umělých hnojiv a ochranných prostředků proti škůdcům a chorobám.

votního prostředí, využívá IPZ způsoby šetrné k životnímu prostředí. Chemický zásah aplikuje až po signalizaci možného překročení prahu ekonomické škodlivosti. Pesticidy použije přednostně a selektivně zaměřené na konkrétního škůdce či chorobu. Je kladen důraz na stanovená pravidla a limity. ZUČM

Č

eská republika dováží zeleninu nejvíce z Nizozemska. Následují Španělsko, Německo, Polsko, Itálie a Maďarsko. Největším dovozním artiklem jsou rajčata (95 000 tun), okurky salátové (60 000 tun) nebo cibule (60 000 tun). „Některou zeleninu kvůli její sezónnosti a lokalitě pěstování samozřejmě v ČR nejsme schopni zajistit. Usilujeme však o to, aby zelenina IPZ vešla mezi spotřebiteli ve známost a ti ji tak mohli upřednostňovat před stejnými druhy z dovozu. Snažíme se, aby spotřebitelé znali přednosti této zeleniny. Nejen v této komunikaci nám velice pomohlo spojení s Penny Marketem, který podporuje naše zemědělce svými odběry,“ uvedl Jaroslav Zeman, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM). Co nejméně chemie Zelenina v systému IPZ se začala v České republice pěstovat před více než šesti lety. Z celkové plochy 9091 ha, na níž se pěstuje zelenina, představuje IPZ 4901 ha, tedy více než polovinu. Nadále se očekává rozšiřování této produkce a ZUČM předpokládá pěstování IPZ do roku 2013 na ploše 6000 ha. Každým rokem tak roste i počet certifikovaných

Předseda ZUČM Ing. Jaroslav Zeman jako porotce v soutěžním stánku u Penny Marketu v Olomouci Foto Jiří Novotný zemědělců. V tomto roce jde o 70–80 pěstitelů, z toho je 54 držitelů oprávnění k používání ochranné známky IPZ. Zdravější zelenina IPZ tak začíná být vůči konvenční zelenině v poměru 45–50 %. Nejrozšířenějšími oblastmi pěstování IPZ jsou Nymbursko, Jižní Morava, Litoměřicko, Hradecko a Opavsko. I přes zvyšující se poměr není vůbec snadné získat povolení k pěstování zeleniny v systému IPZ. Proti konvenčnímu pěstování, které má pouze základní parametry pro výrobu nezávadné potraviny a pro zachování ži-

povoluje žadatelům dvouleté zkušební období. Samotný certifikát je udělován s platností pouze na jeden rok, aby nemohlo dojít k případnému zhoršení plnění podmínek. Penny Market chce dávat přednost české zelenině Jedním z největších odběratelů této zeleniny je řetězec Penny Market, který ji nabízí již od loňského léta. V roce 2009 činil obrat této komodity 83 mil. Kč. Nejprodávanějším zbožím byly mrkev, cibule, ledový salát a ředkvičky. Jelikož jde o ryze

českou a tudíž sezónní zeleninu, začíná se na domácích pultech objevovat až na jaře. Od poloviny letošního května zaznamenal Penny Market zatím obrat cca 15 mil. Kč. V počátku spolupráce bylo zalistováno devět položek, ke konci června tobylo 11 druhů zeleniny. Za rok 2009 bylo zrealizováno 22 položek IPZ, odhad pro rok 2010 zatím činí 25–27 položek. Mezi novinky letošního roku patří např. rajčata, okurky hadovky či různé druhy salátů. Do budoucna je plánováno do sortimentu zařadit brokolici, pórek, navýšit podíl českého květáku, česneku a papriky. Penny Market jako jeden z mála prodejců zeleninu IPZ řádně označuje – v tomto případě speciální zelenou visačkou s logem IPZ. „Naší dlouhodobou strategií je podpora domácích výrobců a lokálních produktů. Chceme našim zákazníkům nabízet stále něco nového, kvalitního a pokud možno českého. Přesně tuto podmínku splňovala zelenina IPZ. V našich prodejnách je řádně a viditelně označena a zákazník si tak může vybrat zeleninu nejen dle vzhledu, ale také podle původu a v tomto případě i odlišnosti v pěstování. Jsme rádi, že díky naší husté síti více než 300 prodejen můžeme našim zákazníkům nabídnout velmi kvalitní a zdravou zeleninu za cenu srovnatelnou s konvenční zeleninou. Na podporu IPZ zeleniny pořádáme ve spolupráci se ZUČM např. zmíněné akce Poznej zeleninu a další aktivity pro děti,“ uvedl David Kolář, vedoucí marketingu a komunikace společnosti Penny Market. (zb)

Inzerce

26. srpna 2010

NEJVĚTŠÍ LÍHNĚ KUŘAT VE STŘEDNÍ EVROPĚ Zvýšené kapacity líhní si vyžádaly zakoupení dalších farem pro odchov a chov rodičů. Farmy byly okamžitě rekonstruovány podle současných trendů. V současné době vzrostly kapacity rodičovských chovů na 1,5 milionu kusů. Soběstačnost v odchovech i chovech rodičů zajišťuje firmě MACH DRŮBEŽ a. s. efektivní a maximálně kvalitní výrobu vlastních násadových vajec.

S

ídlo firmy MACH DRŮBEŽ a. s. i vlastní líhně se nacházejí v historické budově z roku 1660 v Litomyšli. V současnosti představuje firma největší komplex líhní ve střední a východní Evropě. Během své osmnáctileté dynamické existence navýšila firma kapacitu líhní z původních 10 milionů na současných 170 milionů jednodenních brojlerových kuřat ročně.

V roce 2002 získala firma certifikáty systému managementu jakosti a environmentu podle norem ISO 9001 a ISO 14001. Tyto certifikáty každým rokem úspěšně obhajuje.

Doprava je plně zajištěna vlastními automobily, které rozvážejí jednodenní kuřata po celé ČR i do zahraničí. V současné době zaujímá firma více než 40 % trhu s jednodenními kuřaty v ČR a na Slovensku dominuje trhu se svým více než 60% podílem. Nejvýznamnější export je do Polska, Slovenska, Rakouska, Itálie, Maďarska a Slovinska. V posledních letech výrazně vzrostl export do Rumunska a na Ukrajinu. V obci Ostrovec u Písku se nacházejí líhně vybavené jednorázovými inkubátory od firmy Chick Master. Roční kapacita těchto líhní je 18 milionů jednodenních kuřat. Dalším působištěm firmy je Slovensko. Zde byla původní kapacita líhní 30 milionů jednodenních kuřat navýšena v roce 2010 na 52 milionů ročně. Kapacita farem pro odchov a chov rodičů byla v letošním roce navýšena o 250 000 kusů. Vlastní odchovy a chovy nyní činní 500 000 kusů.

MACH DRŮBEŽ a. s.: „Prostřednictvím našich servisních techniků budeme i nadále zabezpečovat odborný servis přímo u odběratelů, což nám umožňuje v předstihu reagovat na jejich potřeby a požadavky. To je jeden z hlavních cílů v našem marketingovém programu. Dále chceme rozšiřovat a modernizovat firmu, zvyšovat kapacitu líhní a v návaznosti na to rozšířit export i do zemí mimo EU, zejména na Ukrajinu a do Ruska.“

MACH DRŮBEŽ a. s. ● Partyzánská 322 ● 570 01 Litomyšl tel.: +420 461 616 111 ● fax: +420 461 616 121 ● e-mail: [email protected]

www.mach.lit.cz

23

24

Potravinářství

26. srpna 2010

Evropská inspirace od Alimy zpestřuje letní grilování S generálním ředitelem firmy Alima, značková potravina, s. r. o., Zdeňkem Štěpánkem o přípravách na prázdninové a podzimní grilování. Fenomén, který ovládl venkov i města, se dá stále vylepšovat.

„N

aše firma se inspirovala kuchyněmi vybraných krajů evropských zemí a na základě daných chutí jsme vytvořili jedinečnou recepturu,“ uvedl ředitel Zdeněk Štěpánek. Představil tři nové omáčky, které rozhodně grilovanému pokrmu ještě zvednou chuť.

Kari omáčka První omáčka je inspirací z Duryňska. „Vyhlášenou specialitou našich německých sousedů jsou Currywursty. Na klobásy se dává místo hořčice nebo kečupu kari omáčka. Ta je vhodnou přílohou nejen k tradičním duryňským klobásám, ale ke grilovanému i jinak upravenému bílému i tmavému masu, také jako zálivka na zeleninové saláty nebo pro ochucení a zdobení baget. Má hned několikeré využití,“ dodává Štěpánek. „Zvolili jsme atraktivní, praktický a vysoce hygienický obal – čirou plastovou láhev s dávkovacím uzávěrem,“ poznamenává. Obsah je 270 ml a na obalu stojí rada skladovat od nuly do 25° C, rozhodně ale ne pod bodem mrazu, to by konsistenci omáčky poškodilo. „Základní chuťové složky tvoří kari koření s přídavkem chilli doplněné o přídavek ananasu. Pikantní

jsou na trhu zastoupeny jen v omezené míře, mnohdy z dovozu, a tak jsme chtěli náš trh obohatit o české výrobky s touto vůní a chutí dálek,“ svěřil záměr firmy Štěpánek. Ještě dodal, že příjemnou a výraznější barvu dodává omáčce kvalitní rajčatový protlak a přírodní barvivo beta-karoten.

Ilustrační foto Zub

chuť kari s ananasem i příjemná žlutá barva výrobku osloví konzumenty, kteří chtějí zkusit nové, méně tradiční chutě,“ vyjadřuje své přesvědčení Štěpánek. Nakonec i spotřebitelské ohlasy mu dávají za pravdu.

Hořčicová omáčka Na odbyt jde i další novinka, jejíž příkldem bylo Bretaňsko. Je to Hořčicová omáčka, druhá z trojice hitů tohoto léta od Alimy. „Bretaň, provincie v západní Francii, je krajem rybářů. Hořči-

cová omáčka, která navazuje na mnohaletou tradici francouzských hořčic a specialit z nich připravených, se ovšem nehodí jen k rybám, ale lze ji použít k různým pečeným a grilovaným masům, do zeleninových salátů a na zdobení. Jde o vynikající, vyváženou omáčku příjemně žlutavé barvy, která ve svém složení obsahuje tradiční francouzskou hořčici Dijon obohacenou o celá semínka černé hořčice,“ dává podrobný výklad k druhé specialitě Štěpánek. Bylinkovo-tomatová omáčka Do třetice představil vůni a chuť Andalusie. „Specialitami jihu Španělska, zejména tedy Andalusie, jsou na pobřeží ryby, ve vnitrozemí zejména vepřové, skopové i zvěřina. Bylinkovo-tomatová omáčka je ovšem vhodná i jako výrazný zdobící prostředek v lahůdkářské kuchyni či do koktejlů z plodů moře. Omáčka má výraznou, lahodnou a netradiční chuť danou bohatými přídavky různých ochucovadel. Omáčky těchto chutí

Olivová omáčka Trojice kulinářských doplňků zdárného grilování není vše, co letošnímu létu Alima představila. „Na trh jsme letos přišli i s olivovou omáčkou. Ve složení jsou obsaženy kousky zelených a čer ných oliv. Použitý řepkový olej je doplněn pěti procenty extra panenského olivového oleje nejvyšší jakosti. Vynikající výraznou chuť a vůni doplňuje stále populárnější vinný ocet. Olivový olej je brán z hlediska nutričního jako jeden z nejkvalitnějších, s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin. Řepkový olej je druhým nutričně nejhodnotnějším olejem po oleji olivovém. Rovněž tato novinka obsahuje esenciální mastné kyseliny. Je ceněna zejména díky vysokému obsahu kyseliny linolenové. Ta je jedním ze zástupců omega-3 mastných kyselin. Jsme proto přesvědčeni, že olivová majonéza osloví zákazníky s důrazem na kvalitu a zdravou stravu,“ uzavřel Zdeněk Štěpánek. Ke zkvalitnění nápaditého obalu pak podle něj došlo i u hořčic plnotučné a kremžské, inovována byla též ucelená řada hořčic ve skle. Nám nezbývá už nic jiného, než popřát všem hodně zdaru při grilování a chuťovým buňkám požitek s těmito novinkami. Eugenie Línková

První obchod společnosti International Diet v Praze Společnost International Diet, a. s., která patří do skupiny United Bakeries, slavnostně otevřela první prodejnu Dietplus v Praze v ulici Milady Horákové. Příjemný design prodejny je shodný s těmi ve Francii. Letos společnost plánuje otevřít třicet nových prodejen ve Francii, síť se rozšíří také v České republice. první firma na trhu, kte„Jsme rá spojila produkt s pora-

denstvím, jak snižovat hmotnost,“ říká Mgr. Lucie Hylská, marketingová manažerka společnosti. Nová prodejna má dvě části. V obchodu si zájemci mohou koupit kompletní sortiment

značky Dietplus od čajů přes polévky, hlavní jídla až po sušenky. V zákulisí je pak připraven nutriční specialista, aby s klientem po objednání bezplatně vyhodnotil jeho zdravotní stav a doporučil správnou skladbu stravy a cílovou hmotnost. Program redukce hmotnosti má tři fáze: re-

dukce hmotnosti, stabilizace a udržení. „Náš program je ověřen lékařskými studiemi a je opravdu účinný,“ tvrdí Lucie Hylská, která je zároveň členkou týmu pražské centrály. Kompletní balíčky obsahují celodenní stravu, pět nutričně vyvážených a pestrých chodů na každý den v hodnotě 250 Kč. Cena zahrnuje také pravidelné konzultace s koučem. Kontakty na kouče v příslušném regionu lze získat na bezplatné telefonické infolince 800 101 334. Další informace najdete na webových stránkách www.diet-plus.com

Marko Pařík, předseda představenstva United Bakeries, a. s., (vpravo) a Marc Langohr, předseda představenstva International Diet, a. s. Foto Jaroslav Pomp

Masný průmysl

26. srpna 2010

25

Produkce českých jatek se stále prudce snižuje Produkce českého masného průmyslu se rok od roku snižuje. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu. Zatímco před dvaceti lety bylo na tuzemských jatkách ročně poráženo přes pět milionů prasat, loni to bylo téměř o dva miliony méně. Ještě výraznější pokles nastal u hovězího. Počet poražených zvířat se z více než jednoho milionu na začátku 90. let minulého století snížil loni na necelých 290 000 kusů.

Ř

eznické řemeslo má u nás dlouhou tradici. První záznamy o existenci řeznického cechu pocházejí z 12. století. Zpracovatelé masa si dnes připomínají 700. výročí ode dne, kdy jim český král Jan Lucemburský udělil historická privilegia. „Za posledních dvacet let došlo v oboru ke značným změnám. Zejména se zcela změnila vlastnická struktura v oboru. Nastal soumrak velkých masokombinátů, hlavně v jejich čin-

INZERCE

nosti v oblasti porážek, a naopak nastal prudký rozvoj malých a středních firem,“ uvedl předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud. Řada tradičních firem, mezi nimi například velký pražský masokombinát Písnice či závod v Chebu, ukončila v uplynulých letech výrobu. Letos v únoru přestal vyrábět druhý největší zpracovatel masa v Plzeňském kraji, Šumavský masokombinát Klatovy. Masokombináty, které přežily, i nově vzniklé firmy se v současnosti slučují do velkých celků schopných obstát v konkurenčním boji na otevřeném unijním trhu. Největším tuzemským zpracovatelem masa jsou v současné době Kostelecké uzeniny patřící koncernu Agrofert Holding. Jejich pozice na trhu by

měla v nejbližší době ještě posílit. V květnu informoval majitel Agrofertu Andrej Babiš, že od Energetického a průmyslového holdingu kupuje masokombináty Krahulík, Masozávod Krahulčí, a Kmotr, Masna Kroměříž. Již delší čas se spekuluje o tom, že na prodej jsou také další velké tuzemské závody.

Vývoj porážek jatečných prasat a skotu v ČR (mil. ks) 1990 2000 2009

prasata

skot

5,159 4,513 3,289

1,143 0,448 0,289 Zdroj: ČSÚ

Vedle několika málo spojujících se velkých podniků se podle Klouda stále rozvíjí kategorie malých a středních řeznictví, věnujících se výrobě místních specialit a jejich lokálnímu prodeji. „Myslím, že tímto uspořádáním se dostáváme k modelu, který si udrží svou pozici i v evropském

rozměru a zajistí i do budoucna, že budeme ve výrobě uzenin stále patřit mezi evropskou špičku a že budeme v Česku konzumovat převážně uzeniny z vlastní produkce,“ míní Kloud. Tuzemská spotřeba masa se podle statistik po propadu na začátku 90. let minulého století v posledních letech stabilizovala a Češi ho jedí celkově kolem 80 kilogramů ročně. Nejoblíbenějším zůstává vepřové, které se na celkové spotřebě podílí zhruba z poloviny. Již od doby před vstupem země do EU není Česká republika v této tradiční komoditě soběstačná a záporné saldo zahraničního obchodu s vepřovým se rok od roku prohlubuje. Zpracovatelé, ve snaze získat co nejlevnější surovinu pro další výrobu, nakupují stále více masa v ostatních unijních státech. Podle odhadů by letos mohla už více než polovina v zemi prodaného vepřového pocházet z dovozu. Řezníci si v letošním roce několika oslavami připomenou den, kdy se v roce 1310 jejich jen sekyrami ozbrojení pražští

předchůdci postavili na stranu české šlechty, rozehnali žoldnéře nepopulárního krále Jindřicha Korutanského a rozbili městskou bránu. Díky pomoci řezníků se tak nový král Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou dostali do hlavního města. Za tento statečný čin udělil král Jan členům řeznického cechu nový cechovní znak. Řez-

ničtí mistři a tovaryši získali navíc privilegium nastupovat v průvodu proti králi, v čele všech řemesel. „Přejme si, aby při oslavách za dalších sto let bylo nejen na co vzpomínat, ale hlavně aby v té době naše řemeslo vůbec existovalo. Naše budoucnost bude taková, jakou si ji nyní připravíme,“ uzavřel Kloud. (zb)

Tajemník Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina s praporem řeznického cechu Foto Eugenie Línková

26

Vinařství

26. srpna 2010

Vína z Česka ovládla výstavu Muvina

Z

a finanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra vyslali moravští a čeští vinaři na soutěž rekordních 219 vzorků, z nichž téměř třetina dosáhla na nějaké významné ocenění. Titul Champion, nejvyšší ocenění soutěže, získala firma Templářské sklepy Čejkovice za Sang Real Sekt Rosé Demi sec Classique, Jan Čech z Tvrdonic za Sauvignon, ledové víno 2009 a Vinařství Kovacs za Chardonnay, výběr z hroznů 2009. „Letos naše vína na Slovensku sku-

tečně excelovala. Podle hodnocení poroty složené ze zástupců celé Evropy jsme zde jako celek nenašli konkurenci, čímž se opravdu nemůže pochlubit kaž-

dý,“ komentuje vynikající výsledky moravských vín Marek Babisz, hlavní sommelier Národního vinařského centra. Moravští vinaři získali dále čtyři

z dvanácti velkých zlatých medailí. Byly to Vinné sklepy Lechovice za Chardonnay, pozdní sběr 2008, společnost Rajhradské klášterní za Müller Thurgau,

pozdní sběr Sur Lie 2009, vinař Richard Tichý z Hrušek za Pálavu, výběr z hroznů 2008 a poslední velká zlatá medaile byla udělena již zmíněnému Chardonnay z Vinařství Kovacs. Kromě zisku zmíněných titulů Champion a velkých zlatých medailí si i ostatní moravská a česká vína vedla skvěle. Naši vinaři si z Prešova odvezli celkem 57 zlatých a 73 čestných stříbrných medailí. Česká republika se tak stala nejúspěšnější zemí jak ve všech oceněních, tak i v celkovém počtu medailí. Do soutěže Muvina 2010 zaslali své vzorky kromě našich zástupců také vinaři

z Argentiny, z Portugalska, z Itálie, Německa, Španělska, Bulharska, Maďarska, Slovinska nebo ze Slovenska, celkem ze šestnácti zemí celého světa, ale nikdo z nich se neprezentoval víny s tak vysokou a vyváženou kvalitou. (zb)

2x foto Viktor Zamborský

Z mezinárodní soutěže vín Muvina 2010, která se konala ve slovenském Prešově dne 23. června 2010, si naši vinaři odvezli tři ze sedmi titulů Champion a neuvěřitelných 61 z celkových 152 zlatých medailí. Vína z České republiky tak výstavu Muvina 2010 doslova ovládla.

INZERCE

Na košt do Polešovic Zcela ojedinělou soutěž připravila před třemi lety Karla Malinová, ředitelka OAK Uherské Hradiště. Dala dohromady soutěžící vinařské firmy a doprovodný program, který měl hned v prvním ročníku konání soutěže velký úspěch. Tato nápaditá žena založila novou tradici, kterou letos obohatí novým prvkem ve vinařství, o biovína.

J

nat?“ pozval tímto Jan Veleba čtenáře Zpravodaje Agrobase k návštěvě této výjimečné oslavy moravských vín. Že je to dobrý nápad, potvrdil i samotný generální ředitel Billy Jaroslaw Szczypka, který byl do Polešovic také pozván, aby viděl, kde zrají hrozny, z nichž se lisuje jedinečný mok jako základ řady vynikajících moravských vín. Eugenie Línková

elikož jde o kraj krojů, nesmí Veleba. „Dobrá biovína by nechybět na této slavnosti krojo- měla chybět ani v řetězci Billa. vané páry. Do dění jsou vtažené A proč je také společně neochuti děti z místní školky a školáci sdružení do souboru Polešovjánek, kteří již v předstihu každoročně nacvičují své pásmo. Místní folklór je základem. Nad tímto děním si již tradičně vzal záštitu hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. Letos poprvé jsou zváni i zástupci řetězce Billa, která s Agrár ní komorou ČR uzavřela dohodu o propagaci českých regionálních potravin a do svých regálů chce umisťovat co nejvíce bioproduktů od českých zemědělců a potravinářů. Oba partneři také založili fond určený propagaci biopotravin a slavnosti tohoto typu jen podporují. „Je to ta nejlepší reklama domácí produkce. Moravská vína mají doma i ve světě své renomé,“ uvedl prezident AKČR Jan Kolekcí biovín se na soutěžích představují i Templářské sklepy Čejkovice

Pojišťovnictví

26. srpna 2010

Přírodní živly opět ničily plodiny Podle České pojišťovny jsou už nyní škody proti loňsku dvojnásobné, na mnoha místech mají pojištění zemědělci místo pšenice kapry.

Z

atímco dříve do České republiky přicházely jednotlivé živelní pohromy pouze několikrát ročně a byla mezi nimi kratší nebo delší přestávka, kdy byla příroda v klidu, v roce 2010

Nahoře: Náplava krup v poli ječmene jarního Vlevo: Krupobitím zasažený porost řepky olejné

je všechno jinak. Dokazuje to statistika České pojišťovny, která potvrzuje, že letos stíhá jedna pohroma druhou. ČP už letos zaznamenala téměř 40 000 případů za 1,5 miliardy korun, pod kterými byly podepsány přírodní živly. Ve srovnatelném období loňského roku, tedy do konce

INZERCE

května, registrovala Česká pojišťovna pouhou polovinu letošních škod – 19 750. Nejvíce z nich bylo v roce 2009 z tíhy a sesuvu sněhu – 12 916, což je také zhruba poloviční počet těch letošních. Hned z počátku letošního roku evidovala ČP především

škody z tíhy a sesuvu sněhu – celkem 25 227. Sníh pak téměř plynule přešel v další kalamitu, tentokrát povodňovou a záplavovou, jejíž dosavadní součet je 10 126 událostí. Třetím nejhorším živlem roku 2010 byly vichřice s 2142 škodami, dále krupobití (797) a údery blesku (539). V souvislosti s vichřicemi se pak ve 355 případech projevily i pády stromů a se záplavami pak 133krát sesuvy půdy. Nejčastěji jde o škody na domech a domácnostech a také na výrobních podnicích, provozovnách a skladových prostorech. Samostatnou kapitolou jsou škody zemědělců pojištěných

u České pojišťovny, které se už letos vyšplhaly na 212 milionů korun a zasáhly přes 38 000 hektarů zemědělské půdy. Nejvíce zemědělských škod zatím způsobily povodně, za které už ČP zaplatila přes 93 milionů korun, na druhém místě jsou kroupy (přes 71 milionů korun) a na třetím mráz (přes 33 milionů korun). Jak zjistili likvidátoři ČP, na některých zaplavených místech už zemědělci nemají pšenici, ale kapry. Především z moravských okresů hlásí téměř totálně zdecimovanou úrodu meruněk. Václav Bálek, tiskový mluvčí ČP

27

Rybolov na poli? Č

ervnové povodně na jižní Moravě způsobily škody nejen zemědělcům, když voda na dlouhou dobu zaplavila jejich pole, ale kuriózně i rybářům. Poblíž Uherčic na Břeclavsku totiž připlavaly s proudem vody vylité ze břehů Svratky i kvanta ryb. Mnohé z nich podle rybářů pocházely až z Novomlýnských nádrží. V obrovské laguně, která se na poli vytvořila, se mrskali kapři, cejni i karasi. Projíždějícím řidičům se tak zjevoval takřka neuvěřitelný obrázek, když ze vzrostlé vojtěšky vyskakovaly ryby. V pohotovosti byli nejen rybáři z vranovického sdružení Moravského rybářského svazu, kteří se snažili ryby zachránit, ale i páni kluci z okolí. Neobvyklou kratochvíli si nemohli nechat ujít.

Bosky a v trenýrkách brázdili loviště s podběráky. „Během dvou dnů jsme z polí vylovili devatenáct metráků ryb a pustili je zpátky do řeky. Bohužel přišla velká voda v době, kdy měli cejni čas tření. Proto táhli proti proudu, a když zjistili, že nemohou dál, bylo už na návrat do řeky pozdě,“ vysvětlil jednatel vranovických rybářů Luboš Mrkvica. Kdyby podle něj přišla velká voda o dva týdny později, uvízlo by jich v obilí a vojtěšce mnohem méně. Díky obětavosti a rychlému zásahu rybářů i pomoci obyvatel z blízkých Uherčic se podařilo ryby zachránit. Navzdory vedru, s nímž souvisí úbytek kyslíku ve vodě, byl podle rybářů úhyn ryb minimální. Dagmar Humpolíková

Pole vojtěšky se na pár dní změnilo v chovný rybník

Foto autor

28

Podpora biopotravin

26. srpna 2010

Není bio jako bio

I salámy mohou obsahovat probiotické kultury

V

íte, kdo stál u zrodu známého salámu Poličan? Byl to dnešní podnikatel Eduard Kazda ze známé řeznické rodiny z východních Čech. V 70. letech byl v týmu Výzkumného ústavu masného průmyslu, kde mimo jiné vyvinuli za použití startovacích kultur nový trvanlivý výrobek – salám Poličan. „Naše řeznictví a uzenářství, založil táta již v roce 1926. Výrobu a prodej přerušil rok 1949 a znárodnění. Pokračování v rodinné tradici jsem převzal v září 1990,“ nastínil rodinné peripetie Eduard Kazda jr. Na tiskovou konferenci přijel s dcerou Šárkou, která dnes rodinou firmu řídí. Jak prozradila, ve své diplomové práci se zaměřila na českou raritu – trvanlivé fermentované výrobky, tedy na ty, na nichž rodinná firma založila existenci. Prý nejdřív ze zvědavosti u Kazdů zkoušely tyto probiotické kultury určené mlékárnám (obsahují je například některé jogurty). „A proč nás to lákalo? Poznávali jsme sami na sobě prospěšnost probiotik nejen v zaky-

saných mléčných výrobcích, ale i v našich fermentovaných „trvanech“, kdy se antibiotiky zničená kultura v trávicím traktu musí doplnit tou správnou,“ vysvětlila Šárka Kazdová, dnes Křížová. Konzumací probiotik si tak spotřebitelé zlepší zažívání i posílí imunitu. S nadsázkou lze říci, že „na trávicí neduhy Kazdovými salámy s probiotickou kulturou“. I tyto výrobky mají ve svém názvu bio a právem se chlubí svou dietetickou hodnotou. (egi)

S tímto podtitulem pořádala 28. července Agrární komora ČR tiskovou konferenci. Ta se setkala s velkým zájmem médií. V pořadí to byla již třetí tisková konference, na níž zemědělci z AKČR společně s Billou představili svůj program. Oba partneři chtějí zvýšit podíl českých biopotravin v tomto řetězci na maximum.

„P sté prodejny zahájila letos

ři příležitosti otevření dvou-

Šárka Křížová s otcem Eduardem Kazdou Foto Eugenie Línková

Billa spolupráci s Agrární komorou ČR a jejím prostřednictvím i podporu českého ekozemědělství,“ řekl novinářům Petr Dupal, ředitel prodeje Billy. V rámci tohoto projektu převede Billa do konce roku část výnosu z prodeje biologicky odbouratelných nákupních tašek v celkové výši nejméně dvou milionů korun do Fondu rozvoje českého eko-

zemědělství při AKČR. „Billa si od spolupráce s AKČR slibuje získání dalších tuzemských dodavatelů a rozšíření nabídky lokálních produktů v biokvalitě,“ uvedl dále Dupal. Podle prezidenta AKČR Jana Veleby hospodařilo ke konci roku 2009 v ČR 2689 ekologických zemědělců a 501 výrobců biopotravin (počet provozoven). Výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy vzrostla na 398 407 ha, což představuje 9,38 % z celkové výměry z. p. V průběhu roku 2009 došlo ke zvýšení počtu ekologických sadařů a vinařů, výměra sadů činila 3678 ha a vinic pak 645 ha. Byly zařazeny první plochy chmelnic. Odbyt biopotravin „Na českém trhu pravidelně vyhledává a kupuje biopotraviny zhruba 5–7 % spotřebitelů, další čtvrtina je nakupuje občas. Poptávka však stále roste,“ řekl novinářům Jan Veleba. Někteří obchodníci reagují na tento trend

O tiskové konference na téma biopotraviny pořádané AKČR a Billou je u sdělovacích prostředků velký zájem Foto Zdeněk Kulhánek snahou zvýšit podíl biopotravin ve své síti, bohužel jde ale často o produkty ze zahraničí. Billa se snaží, aby růst bioprodukce v jejich regálech ovlivnili především tuzemští výrobci. „Podíl českých výrobků v prodejnách Billy je 65 %. U vybraných položek zboží, jako jsou maso a mléčné produkty, je tento poměr ještě výrazně vyšší. Billa ve svých prodejnách garantuje původ hově-

zího, vepřového i drůbežího masa výhradně z českých chovů. V současné době nabízí Billa více než 170 biovýrobků, z toho 132 pod značkou Naše bio,“ řekl Dupal. „Do konce roku by měl být sortiment značky Naše bio rozšířen o 20–30 položek. Od českých producentů nyní pochází asi 50 % výrobků v biokvalitě,“ uzavřelDupal. Eugenie Línková

INZERCE

Legislativní rámec a kontrola Pravidla ekologického zemědělství a výroby biopotravin jsou upravena národními i evropskými předpisy (zákon č. 242/2000 Sb. , nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a prováděcí nařízení Komise č. 889/2008). Jedním z nejdůležitějších ustanovení nových nařízení, která platí od 1. ledna 2009, jsou pravidla týkající se označování biopotravin. Dodržování činnosti ekologických farem a výroben biopotravin kontrolují organizace KEZ, o. p. s., ABCert AG, Biokont CZ, s. r. o., a ÚKZUZ. Každý certifikovaný výrobek musí nést logo, tzv. biozebru, nově pak i nové logo EU platné a používané od 1. července 2010. (egi)

Na pomoc odbytu Hlavním problémem ekozemědělců je nedostatek možností náležitě prodat produkci. Chybí přímý prodej, zpracovatel či obchodník. Jako další překážku odbytu uvedly nedostatečnou informovanost spotřebitelů, nízké ocenění produkce, nemožnost dostát závazkům velkoodběratelů (malé farmy – velké dodávky), sezónní proměnnost sortimentu, apod. Agrární komora České republiky proto nyní mimo podpory ekozemědělství spolupracuje navíc na rozvoji farmářských trhů, navázala kontakty s vybranými prodejci, obchodními řetězci, a zahájila i informační kampaň. Aktuálně roste také přímý prodej produkce na farmách, tzv. prodej ze dvora. (egi)

První biojogurty byly od Olmy Mladí lidé často dávají přednost biopotravinám, což si uvědomují i mlékaři. Proto jedna z největších mlékáren v zemi, Olma Olomouc, do svého programu zařadila výrobu biojogurtů a zakysaných bio nápojů. Byla dokonce prvním výrobcem mléčných potravin na českém trhu. Započala produkcí biojogurtů ve čtyřech chuťových variantách: bílý, jahoda, malina-ostružina, a ovocem s müsli. Následovalo biomléko, u kterého se zachovala přirozená tučnost 3,6 %. I to je dobrou známkou pro tyto výrobky, protože mléčný tuk na sebe váže především vitaminy. Některé státy, především Švýcarsko, proto do prodeje nepustí odtučněné mléčné výrobky. Jako zatím poslední v řadě uvedla Olma na trh kefírové biomléko. Obsahuje důležité probiotické kultury a ušlechtilé kvasinky, které dotvářejí jeho lahodnou chuť. Má blahodárný účinek na střevní mikroflóru. (egi)

Energická pekařka roztleskala novináře Agrární komora ČR se rozhodla jít při zviditelnění českých biopotravin svou vlastní cestou. Především společně s Billou pořádá tiskové konference. Prostřednictvím médií tak spotřebitelům představuje jednotlivé firmy, které se pustily do výroby biopotravin. A ty to rozhodně nemají lehké.

J

de nejen o velmi přísný systém kontrol, ale někdy i o zdánlivé drobnosti, které biovýrobek o tuto značku ochudí. Na biopečivo třeba neseženete v požadované biokvalitě olej, na chleba není žitná biomouka. Toto slyšeli na tiskové konferenci novináři od pozvaných pekařů. Obdobná situace panuje též mezi řezníky, mlékaři atd. Vidíte podnikatele z firem, které chtějí náš trh obohatit o něco extra a nechce se vám věřit, jaké mají ve skutečnosti velké problémy. Přerod agronomky v pekařku Marcela Batelková, majitelka rodinné pekárny Aplica z Ústí nad Labem, dokonce po představení svých peripetií sklidila od novinářů dlouhotrvající potlesk. To se skutečně jen tak nestává. Původně agronomka začala podnikat v roce 1990. „Firmu jsem založila s kolegou s úmyslem poskytovat služby zemědělcům, což byla má původní profese a od toho je také odvozen název firmy. Syn dokončoval zemědělskou školu. Pak přišel nápad vybudovat rodinnou pekárnu. Riskli jsme velké zadlužení na pořízení kvalitní technologie

a rekonstrukci bývalé konírny. Manžel se synem absolvovali rekvalifikační kurz v oboru pekař a v srpnu 1991 jsme začali vyrábět první pečivo,“ představuje začátky Marcela Batelková. V jejím hlase je slyšet notná dávka energie. „Nejprve to bylo francouzské pečivo, rychle jsme ale přišli na to, že nejdůležitější je umět vyrobit dobrý český chléb a české pečivo. Sortiment jsme rychle rozšiřovali a zásobovali jím vlastní prodejnu a obchody v Ústí nad Labem. V roce 1996 jsme začali spolupracovat s prvním řetězcem, Billou, v současné době zásobujeme 26 prodejen této firmy, dalších 80 prodejen a pět výroben lahůdek. Dáváme zásadně přednost domácím surovinám. Využíváme každou příležitost vyrábět pekařské vý-

robky, které přispívají ke zdravé výživě,“ pokračovala zdatná podnikatelka. Ochutnávky usměrňují výrobu „Pro naše zákazníky pořádáme ochutnávkové akce. Tak rychle zjistíme, jak jim nové výrobky chutnají. Stále chceme nabízet něco nového. Pro milovníky sladkostí jsme vytvořili rozsáhlý sortiment koblih, vyhlášené jsou naše čokorohlíčky. I v sortimentu sladkých výrobků máme výrobky celozrnné,“ dělala chutě přítomným ředitelka Batelková. „Stále chceme být lepší než ostatní. Letos vytvořil syn vlastní recepturu na Staročeský rohlík, který prodáváme v celém Česku v prodejnách Billa a ESOland. Pro lahůdkáře vyrábíme speciální veky – chlebíčkové

Marcela Batelková s vekou, na níž vlastní pekárna Aplica ochrannou známku Foto Eugenie Línková

kor pusy podle našeho vlastního výrobního postupu s Osvědčením užitného vzoru (přihlášený vynález je v procesu schvalování). Po jejich nakrájení je minimální množství odpadu, tvar korpusu přesně odpovídá kráječům chlebíčků,“ svěřila přítomným další zajímavost. Průzkum trhu mnohé prozradí Batelkovi neponechají nic náhodě. „Čas od času si necháváme udělat od renomované firmy průzkum trhu,“ uvedla dále Marcela Batelková. „V květnu jsme zjišťovali zájem zákazníků o zdravou výživu. Z dotázaných respondentů poptávalo 32 % pečivo bez „éček“ či v biokvalitě a z klíčového segmentu (ženy 28–30 let s dětmi a muži 25–35 let bez rodiny se sportovním zaměřením) dokonce 69 % uvažovalo o koupi těchto výrobků 1x týdně. Proto jsme naplánovali výrobu pečiva v biokvalitě i bez „éček“. Tyto výrobky jsou ve fázi zavádění na trh, proto nás velmi zajímá i výroba biopotravin. Jsme si vědomi velké zodpovědnosti výrobců biopotravin, kdy záleží nejen na použití surovin v biokvalitě, ale i na úplném zabezpečení všech podmínek výroby biopotravin. Už plánujeme přístavbu provozovny, která umožní vyčlenit oddělené prostory na výrobu biopečiva a oddělené uskladnění biosurovin,“ zakončila svůj blok Marcela Batelková. Následoval potlesk. Novináři, a nejen oni, totiž slyší od podnikatelů spíše stesky a důvody, proč něco nejde. Jak je vidět, všechno jde, když se chce, umí a nezahálí. Eugenie Línková

26. srpna 2010

Inzerce

29

30

Zpracování cukrové řepy

Argumenty pro biopaliva Cíl Evropské unie není utopie Cíl stanovený Evropskou unií je dosáhnout 10% podílu obnovitelné energie na trhu benzinu, nikoli 100 %. Zdaleka tak nejde o konec ropy, znamená to jen konec „samé ropy“ v dopravě. Jde o přiměřený a udržitelný cíl, kterého lze v naší zemi dosáhnout bez sebemenších problémů. Česká republika má ke splnění tohoto závazku dostatečné množství surovin (cukrová řepa, obilí) i výrobních kapacit. Bioetanol není hlavní příčinou růstu cen surovin Na rozdíl od ropy jsou ceny zemědělských surovin dlouhodobě stabilní. V krátkodobém zvýšení cen zemědělských surovin hraje roli mnoho jiných faktorů, než je výroba bioetanolu. Jde zejména o zvýšení světové poptávky a pokles světových zásob. Růst zemědělských cen nevede nutně k růstu cen potravin. Proč? Protože podíl zemědělských produktů v ceně potravin je velmi nízký, mnohem nižší než podíl energie nebo pracovní síly. Bioetanol nemá vliv na potravinovou bezpečnost V České republice si cíl přimíchávat 5,75 % bioetanolu do benzinu v roce 2010 vyžádá sotva 1,5 % veškeré orné půdy. Na celoevropské úrovni bude pro cíl přimíchávání 10 % stanovený EK na rok 2020 potřeba 15 % zemědělských ploch. Obnovení rozvoje světového zemědělství Hlavní příčina nedávného napětí v oblasti cen zemědělských komodit spočívala ve zpoždění, které za posledních zhruba deset let nabral rozvoj světového zemědělství. Zejména v rozvojových zemích, jejichž potravinová bezpečnost je citlivá na výkyvy počasí. Proto je naléhavým úkolem toto zpoždění dohnat a financovat obnovení rozvoje zemědělství směrem k produktivnějším a zároveň lépe trvale udržitelným systémům. Evropské zemědělství pracuje už 20 let na uvážlivém přístupu, který bude pokračovat v podobě certifikace Nároky na plodiny určené na výrobu biopaliv jsou stejně vysoké jako pro potravinářské plodiny. Od 70. let 20. století udělalo evropské zemědělství velký pokrok, zejména snížilo svůj vliv na životní prostředí. Zemědělství i nadále pracuje na neustálém zlepšování, což by se mělo v nejbližší době projevit certifikací, která se bude týkat hnojiv, pesticidů, biodiverzity, půd a pralesů. Do tohoto trendu zapadá i výroba bioetanolu.

26. srpna 2010

Biopalivo nové generace: E85 Palivo E85 je směs skládající se z 85 % bioetanolu a z 15 % naturalu 95. Tento poměr lze dle různých sezónních poměrů měnit, ale minimální podíl etanolu dle ČSN musí být 70 %. Proti klasickému benzinu má jízda na palivo E85 dvě hlavní výhody – nárůst výkonu motoru a výrazné snížení emisí výfukových plynů. Bioetanol se také na rozdíl od klasických pohonných hmot získává z rostlinných, tedy obnovitelných zdrojů.

V

Evropě je palivo E85 nejvíce používáno ve Švédsku, kde je v provozu více než 16 000 vozidel FFV (Flexi Fuel Vehicle) a počet plnicích stanic s palivem E85 je vyšší než 250. Na českém trhu lze již nyní zakoupit speciálně upravené vozy mnoha značek, které dokážou na palivo E85 jezdit. Mezi

nejvýznamnější patří Škoda Auto (model Škoda Octavia Multifuel) Ford (FFV modely Focus, C-max, S-max, Mondeo), dále pak například švédské automobilky Saab (modely 9-3 a 9-5 BioPower) nebo Volvo (C 30, S 40, V 50, V 70 a S 80). Lihovar Dobrovice, který je provozován dceřinou společ-

ností Agroetanol TTD, zahájil výrobu biopaliva E85 na konci roku 2008. Toto nově vyráběné biopalivo splňuje parametry ČSN 656512 a je atestováno Ústavem paliv a maziv, a. s. Česká republika se zahájením prodeje zařadila mezi státy, ve kterých je již biopalivo E85 běžně k dostání. Následovala například Rakousko, Maďarsko, Německo, Francii, Švédsko, Velkou Británii či Španělsko. (hr)

Bilance bioetanolu je lepší než u benzinu Sečteme-li veškerou spotřebu energie ve všech etapách výroby, vypustí se na ujetí jednoho kilometru na bioetanol méně CO2 než na jeho ujetí na benzin. Všechny světové studie ukazují, že bilance bioetanolu je příznivější než u benzinu, s výjimkou extrémních případů. Platí to v USA, kde studii provádělo ministerstvo energetiky, v Evropě se studií JRC Eucar Concawe, ve Francii se studií ministerstva průmyslu ADEME. Bilance bioetanolu je tedy lepší než u benzinu, více či méně podle použité technologie. Ušetří se až 70 % emisí CO2. Rozvoj bioetanolu v České republice prospěje ekonomice země Bioetanol vyráběný v České republice a v EU znamená větší energetickou nezávislost, větší přidanou hodnotu, vyšší přebytek obchodní bilance, více pracovních míst (především na venkově) a větší technologickou nezávislost. Je rovněž velkou šancí pro zemědělský sektor, který se potýká s velkými zemědělskými přebytky. Bioetanol nabízí systémové řešení zpracování zemědělské nadprodukce Především pro zemědělce představuje výroba biopaliv systémové řešení zpracování jejich nadprodukce. Je rozhodně systémovější než dotovaný výkup surovin, které se po té s podporou exportují na světové trhy. Veřejná podpora pro obnovitelné energie se vyplácí Všechny státy rozvíjející nové druhy energií na ně věnují značné prostředky ze státního rozpočtu. Bylo tomu tak v případě jaderné energie, větrné energie nebo zkapalněného plynu. Obnovitelné energie veřejnou podporu kompenzují ekonomickou aktivitou navíc. Nové technologie jsou na obzoru Připravují se technologie zítřka, např. tzv. biopaliva 2. generace. Jde o investici do budoucna, která by se pravděpodobně nerealizovala, kdybychom dnes nerozvíjeli trh. Oldřich Reinbergr, generální ředitel TTD Dobrovice

Škoda Octavia Multifuel

Palivo E85 ve zkratce: ● Palivo E85 je směs 85 % bez-

vodého lihu a 15 % benzinu natural 95. ● Jde o obnovitelný zdroj energie, který se vyrábí z domácích surovin – v případě společnosti Cukrovary a lihovary TTD jde o cukrovou řepu. ● Palivo E85 je ekologické – při jeho spalování vzniká až o 70 % méně škodlivých emisí CO2. ● Palivo E85 je energetické – má vyšší oktanové číslo než běžný benzin (109) a zvyšuje výkon motoru o 10–15 %. ● Palivo E85 je atestované a splňuje požadavky ČSN 656512 (Motorová paliva – Etanol E85 – Technické požadavky a metody zkoušení). ● Palivo je určeno pro vozy FFV (Flexi Fuel Vehicle) nebo pro jakýkoliv vůz upravený k jeho spalování. ● Palivo E85 dává motoru vyšší výkon a dynamiku, šetří životní prostředí a snižuje naši závislost na ropě.

2x foto archiv TTD

Cukrovary a lihovary TTD, a. s., se představují Společnost Cukrovary a lihovary TTD, a. s., je v současnosti největším českým producentem cukru a lihu (jemný, technický, bioetanol). Ve svých pěti závodech ročně vyrobí z cukrové řepy zhruba 210 tisíc tun cukru (cukrovary v Dobrovici a v Českém Meziříčí) a 800 tisíc hl lihu (lihovar Dobrovice – bioetanol, lihovar Chrudim – jemný a technický líh). V Balícím centru Mělník se ročně zabalí do spotřebitelského balení více než 90 tisíc tun cukru.

H

istorie společnosti sahá až do roku 1831, kdy byla zahájena výroba cukru v cukrovaru Dobrovice. Cukr je zde nepřetržitě vyráběn již více než 178 let. v posledních letech prošel cukrovar výraznou modernizací. Dnes patří mezi největší závody ve střední a východní Evropě. Cukrová řepa jako základní surovina nejenom pro výrobu potraviny (cukr), ale nově i pro výrobu energie (bioetanol) je dodávána přibližně 450 pěstiteli z plochy 33 000 ha. Bioetanolový závod v Dobrovici, který je provozován dceřinou společností Agroetanol TTD, a. s., je vůbec prvním průmyslovým lihovarem na výrobu bezvodého kvasného lihu (bioetanolu) v České republice. Vý-

roba bioetanolu byla zahájena v říjnu 2006. Ze základní suroviny – cukrové řepy – je v cukrovaru vyráběna tzv. cukerní šťáva,

z níž je poté vyráběn finální produkt. Výrobní kapacita lihovaru je 800 000 hl lihu za rok. (hr)

Foto archiv TTD

Zpracování cukrové řepy

26. srpna 2010

31

Cukrovary TTD očekávají nárůst zisku Společnost Cukrovary a lihovary TTD, která patří mezi lídry domácího trhu s cukrem, očekává v účetním roce od 1. října 2009 do 30. září 2010 nárůst zisku zhruba o 20 procent při mírném zvýšení obratu. „V minulém účetním období byl zisk firmy po zdanění 249 milionů Kč a tržby 4,3 miliardy Kč,“ řekl generální ředitel společnosti Oldřich Reinbergr.

několika cukrovarnických společností, která trvala dva roky. Společnost vlastní cukrovary v Dobrovici a Českém Meziříčí, balírnu v Mělníku a lihovar

v Chrudimi. Největším akcionářem Cukrovarů a lihovarů TTD je francouzská společnost Tereos a německá společnost Nordzucker AG. (hr)

Generální ředitel společnosti Cukrovary a lihovary TTD Oldřich Reinbergr (vpravo) a Miroslav Jirovský, předseda ZSČR, na demonstraci k biopalivům

„N ně, máme kampaň, vývoj etvoříme zisk rovnoměr-

je nestejný,“ dodal. Výrazně podle něj klesla cena řepy a tím výrazně klesla i cena cukru. „Jestli jsme dříve prodávali kilogram cukru řádově za 17 až 18 korun, teď prodáváme řádově za 13 až 14 korun.“ Hospodářský výsledek by měl být podle Reinbergra srovnatelný s výsledkem, jehož firma dosahovala před reformou cukerního pořádku, která se v Evropě uskutečnila v uplynulých třech letech. „Museli jsme platit obrovské peníze do re-

INZERCE

Dopravník na cukrovou řepu v areálu společnosti Cukrovary a lihovary TTD strukturalizačních fondů EU. Dá se říci, že letos jde o postupné vylepšování, protože ta doba už pominula, reforma skončila. V Evropě se uzavřela téměř polovina cukrovarů, snížila se výroba o pět milionů tun cukru na 13 milionů tun ročně,“ pokračuje Oldřich Reinbergr. Přestože má společnost Cukrovary a lihovary TTD nadná-

rodní majitele, dostala podle něj šanci. Přitom za uzavření cukrovaru mohli vlastníci získat poměrně slušné peníze. „Dostali jsme ale možnost investovat, postavili jsme lihovar, který umožní diverzifikaci výroby, umožní zúčastnit se vývoje obnovitelných zdrojů, paliv a podobně,“ dodal. Podnik se prý stabilizoval a našel své místo na trhu. Jeho

Foto archiv TTD

roční výrobní kvóta je přes 200 tisíc tun cukru a 800 tisíc hektolitrů lihu. Po nákladných investicích v minulých letech se firma nyní soustředí na obnovu technologií. Investuje také do ochrany životního prostředí nebo bezpečnosti práce. Akciová společnost Cukrovary a lihovary TTD vznikla fúzí

Jako památku na návštěvu zástupců AKČR dostal před časem prezident ČR Václav Klaus repliku cisterny na převoz biopaliv 2x foto Eugenie Línková

32

Zemědělská technika

26. srpna 2010

Mechanizátorům v Litomyšli držíme palce Splynutí SOU Svitavy se SŠ technickou a VOŠ Litomyšl se nelíbí manažerům ze zemědělských provozů. Oni upozornili Agrární komoru ČR na snahu kraje zredukovat počet zemědělských škol. Přitom Vyšší odborná škola a Střední odborná škola T. G. Masaryka v Litomyšli má dlouholetou tradici sahající až do roku 1888.

T

ehdy vznikla jako řemeslnická škola, v roce 1930 se přestěhovala do současných prostor. Dále fungovala pod názvem Masarykova průmyslová škola. V rámci organizačních změn se v roce 1952 stala jednou z významných středních zemědělsko-technických škol oboru mechanizace. Díky vysoké odbornosti výuky zůstala dodnes jednou z mála středních odbor ných škol, které připravují techniky pro práci s velmi složitými mechanizmy v zemědělství i strojírenství. V České republice jsou dnes pouze čtyři další školy tohoto zaměření. I prezident Agrární komory ČR Jan Veleba byl proto touto zprávou zneklidněn. „Naše škola zachovala po roce 1990 přípravu lidí do oblasti

ředitel školy Milan Janecký. Doplnil, že taková hala nutná k výuce ve Svitavách neexistuje. Varianta sloučení má tedy hned první vážnou trhlinu v nedostatečném zázemí. A sloučit tuto vysoce odbornou školu se zahradnickou školou ze sousedství, což je další varianta? Při hlubším rozboru učebních plánů tento návrh rovněž postrádá jakoukoli logiku. „Při návrhu optimalizace středního školství v Pardubickém kraji jsme vycházeli zejména z vývoje demografické křivky do roku 2018. Ta je značně nepříznivá, protože budou každoročně ubývat stovky žáků. Proto hledáme co nejefektivnější řešení, jak tomuto vývoji čelit, aniž bychom snížili kvalitu výuky. Jedním z možných kroků je

právě sloučení technické školy se zahradnickou, které spolu sousedí. O každém návrhu povedeme seriózní diskuzi s městy i se všemi školami ještě před tím, než změnu předložíme zastupitelstvu. Jakékoliv závěry jsou ale předčasné, protože o návrhu budeme teprve jednat,“ uvedl na náš dotaz hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. „Nemyslím si, že by to mělo úroveň školy snížit. Naopak základem společného celku, pokud ke sloučení dojde, bude právě personální i materiální základna této školy, dlouhodobě a cíleně budovaná. Nicméně v tuto chvíli není nic definitivně rozhodnuto. Existují dvě varianty, z nichž budeme Škola vlastní vytápěnou halu, do níž je možno zajet i s největšími mechanizačními prostředky společně s vedením škol vybírat tu optimální,“ uzavřel hejtman zemědělství oborem mechaniza- po samotnou obsluhu velmi slo- provozu. Škole je zapůjčují v obMartínek. Ten je přitom ce a služby, ve kterém jsou vy- žitých zemědělských strojů, kte- dobí, kdy s nimi nepracují. znám svou podporou tvořena čtyři zaměření s bližší ré jsou též vybaveny výpočetní „Škola vlastní vytápěnou a vstřícností k zemědělské specifikací. Uplatnění absolven- technikou a informačními systé- halu, do níž je možno zajet problematice. Na svých výtů je bezproblémové, jak máme my,“ objasnil specializaci na i s největšími mechanizačníjezdech navštěvuje zemědoloženo zprávami z okresních zmiňované škole její ředitel Mi- mi prostředky. Tím lze zajistit výuku i v nepříznivém dělské firmy, podpořil i auúřadů práce. Po absolventech je lan Janecký. tomaty na mléko, kdy se Dále uvedl, že se žáci učí a zimním počasí. V průze strany zemědělských podniujal hlavní role při střihání ků poptávka. Výuka oboru me- pracovat s velmi drahou techni- běhu roku si vyučující zajišpásky u dalšího nově otevchanizace a služby je založena kou, kterou ale škola nepořizuje ťují v zemědělských podniřeného. Věřme tedy, že na zvládnutí základů strojíren- do svého vlastnictví, takže znač- cích instruktáž k práci s přístřední zemědělskou školu ské technologie přes elektroni- ně ušetří. Výuku na nich zajišťu- slušnými stroji. O nich pov Litomyšli s oborem meku, kterou obsahují všechny slo- je ve spolupráci s okolními ze- tom ve škole učí. Žáci si tak žité zemědělské stroje, výpočet- mědělskými provozy, které nej- hlouběji uvědomují jednot- Pardubický hejtman Radko Martínek je znám chanizace nečeká pád ale naopak další rozvoj. ní techniku nutnou k ukládání modernější stroje vlastní pro do- livé detaily činnosti, s níž se vstřícným přístupem k zemědělství. Podpořil Eugenie Línková dat a informací o pozemcích, až sažení vysoké rentability svého seznámili v praxi,“ řekl dále například zavádění mléčných automatů.

INZERCE

Kvarto již 17 let nabízí moderní techniku zemědělcům

Společnost Kvarto, spol. s r. o., která patří do holdingu Agrofert, bude jedním z vystavovatelů na agrosalonu Země živitelka. O její historii a současnosti jsme si povídali s jednatelem společnosti Janem Hnátkem.

Jaká je historie firmy a na co se specializuje? V červenci 2010 zahájila firma Kvarto, spol. s r. o., 17. rok svého působení na trhu se zemědělskou technikou. Zemědělci středních Čech a na Vysočině mají možnost využít dlouholeté zkušenosti z prodeje techniky, servisního zázemí a dostupnosti náhradních dílů pro veškerý sortiment nabízené techniky v sídle společnosti v Bystřici u Benešova, v Pelhřimově a také v nově budovaném středisku v Záhoří u Písku. Obě střediska jsou umístněna ve střediscích mateřské společnosti ZZN Pelhřimov, a. s. Dnes je Kvarto, spol. s r. o., se svými 29členným kolektivem plně zodpovědná za svoje nabízené služby v prodeji techniky, v záručním a pozáručním servisu, v nabídce a dodávce náhradních dílů. Společnost má vlastní školicí středisko pro sklizňovou a traktorovou techniku New

Holland, kde se školí nové obsluhy a zdokonalují se odborné znalosti vlastních pracovníků.

Jakou máte obchodní strategii? Sortiment nabízené zemědělské techniky jsme zvolili tak, abychom působili na trhu jako komplexní partner našich zemědělců. Nabídka a kvalitní servis techniky značek New Holland, Kuhn a Berthoud je doplněn nabídkou zemědělské techniky pro zpracování půdy a setí od firmy Lemken a Amazonen Werke, nabídkou mechanického secího stroje Kinze pro přímý výsev kukuřice, technikou Grimme pro pěstování a sklizeň brambor, přepravní technikou Krampe a s nabídkou krmných a senážních vozů Strautmann. Z českých výrobců aktivně spolupracujeme se společnostmi ZDT Nové Veselí s nabídkou přepravní techniky, Farmet Česká Skalice, stroje pro zpracování a přípravu půdy, SMS Rokycany a Opáll Agri. Dále nabízíme síťovinu a strečové fólie od společnosti Agrotec, a. s., se sídlem v Hustopečích a Eurobaging. Kde se s technikou od vás můžeme setkat? Naše společnost nabízí techniku včetně doprovodných služeb ve dvanácti okresech. Středisko v Bystřici u Benešova má zájmo-

vé území v okresech Benešov, Beroun, Kutná Hora, Kolín a částech okresů Praha-východ a Praha-západ. Středisko v Pelhřimově působí v okresech Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Tábor a nově budované středisko v Záhoří u Písku pokrývá okresy Písek, Strakonice a Příbram. S technikou nabízenou naší společnosti se vaši čtenáři a odborná zemědělská veřejnost může setkat i na agrosalonu Země živitelka, kam kolektiv společnosti Kvarto, spol. s r. o., všechny srdečně zve. Co připravujete pro nejbližší budoucnost? V září otevíráme nové prodejní středisko v Záhoří u Písku. Cílem tohoto kroku je zajistit prodej a kvalitní servis zemědělské techniky s dostatečným sortimentem náhradních dílů pro pokrytí oblasti Písku a Tábora. Dále hodláme zahájit nabídku a prodej překládacích vozů pro sklizeň obilovin. Jde o mechanizaci, která se začíná značně rozšiřovat u farmářů a my bychom chtěli být u toho. Chceme též ve větší míře rozšířit možnost prodeje nové techniky a náhradních dílů v návaznosti na obchod s komoditou ve spolupráci s mateřskou společností ZZN Pelhřimov, a. s. Eugenie Línková

Biotechnologie

26. srpna 2010

33

Siláž vyrábějí pro elektrárnu Zdroje pro výrobu elektřiny jsou různé. K tradičním, jako jsou uhlí, dřevo, štěpený atom a voda, přibyla využití sluneční a větrné energie. Nejnověji k nim patří i spalovaní bioplynu vznikajícího rozkladem siláží, senáží či krátké řezanky pícnin. Ukazuje to i příklad bioplynové stanice, která je od letošního dubna v provozu ve společnosti Chmel Pochvalov.

P

ři plném výkonu muže bioplynová stanice dodávat do rozvodné sítě každou hodinu až 1,2 megawatu elektřiny. O výstavbě stanice a jejím přínosu pro zemědělskou společnost, která na Rakovnicku obhospodařuje 1278 hektarů zemědělské půdy, z toho chmel na 165 hektarech, nás informoval jednatel společnosti Luboš Hejda.

Přidružená výroba s biotechnologií „O doplňkovém programu k naší zemědělské výrobě jsme ve společnosti uvažovali už před le-

INZERCE

Bioplyn jen z rostlin Tento slib bylo možné dodržet jen za předpokladu, že do fermentoru nebudou vnášeny odpady ze živočišné výroby. Proto je zmiňovaná bioplynka stavěna výhradně jen na rostlinné „krmivo“. Podstatnou část tvoří kukuřičné siláže, na jejichž produkci je vyčleněno 450 hektarů, a doplňkově čirok, senáže a výjimečně drobně posečená zelená píce.

Ing. Luboš Hejda, jednatel společnosti Chmel Pochvalov ty. Živočišná výroba se propadla ve vepřovém a v mléce do ztráty a kolísavé příjmy z chmele, byť je od nás exportován až do Japonska, na obnovu, natož rozšíření reprodukce strojového vybavení nestačily. Přemýšleli jsme o mnohém, tedy i o bioplynce. Od záměru k zahájení stavby jsme absolvovali obsáhlé sběratelské kolečko razítek a podpisů nejen po úřadech. Pochybnosti i obavy se vyskytly i ve zdejší obci. Pochvalovským jsme slíbili, že jim tady nic zapáchat nebude,“ vzpomíná Luboš Hejda.

Zisk i při splácení úvěru „Už od prvního roku, pokud pojede bioplynka na deklarovaný výkon, by hned od začátku měla i při placení splátek přinášet každoročně mírný zisk. Roč-

Nahoře: Loni rozestavěná bioplynka v Pochvalově Vlevo: Kogenerační jednotka Jenbacher ní tržbu za elektřinu odhaduji tak na 32–33 milionů korun. Po splacení úvěru bude finanční přínos bioplynové stanice pro společnost Chmel Pochvalov výrazně vyšší. Umožní nám to obnovit strojový park, investovat do obnovy, případně rozšíření chmelnic, budeme mít zdroje na další investice,“ vysvětlil jednatel společnosti

Chmel Pochvalov Luboš Hejda a v závěru povídání o netradiční přidružené výrobě uvedl: „Náš kogenerační projekt je příkladem toho, jak mohou malé a středně velké firmy významně profitovat z technologií pro alternativní a obnovitelné zdroje energie.“ Text a foto: Zdeněk Kulhánek

34

GMO

26. srpna 2010

Plodiny necitlivé na systémové herbicidy Po nedávném schválení pěstování průmyslové odrůdy bramboru Amflora, se v Evropě očekává ve vztahu k transgenním plodinám liberálnější přístup. Před Amflorou tu byla jedinou povolenou odrůdou Bt kukuřice MON 810, schváleno je několik transgenních odrůd pro dovoz a zpracování. To ovšem nic nepřináší našim zemědělcům, protože přínos transgenních odrůd přináší právě jejich pěstování.

T

aké spotřebitelé na tom nejsou nejlépe. Mohou si za to ovšem sami. Pokud u nich budou převládat pověry o rizikovosti transgenních plodin, nebude pro ně odbyt a žádná firma nebude investovat desítky milionů do jejich převedení z laboratoře na trh. Zemědělci proto zůstávají i nadále hlavním perspektivním odběratelem, neboť jim i přes všechny překážky vznikající v Bruselu přinášejí nakoupené transgenní plodiny prospěch. Proto také doufají, že by mohla následovat další povolení k jejich pěstování. Skupina odrůd schopných se bránit hmyzím škůdcům – Bt plodiny – už díky povolené Bt kukuřici vstoupila ve veřejné povědomí. Druhá skupina nejrozšířenějších transgenních odrůd jsou HT plodiny, tj. takové, které vzdorují systémovým herbicidům. O nich se příliš informací na veřejnosti neobjevilo, což tvoří prostor pro různé fámy.

Co jsou systémové herbicidy Pro boj s plevely chemici vyvinuli různé látky, které potlačují

růst nežádoucích rostlin. Tyto látky působí výběrově na různé skupiny rostlin – jednoděložné, dvouděložné a podobně. Také se různě rychle rozkládají a zanechávají jisté zbytky (rezidua) ve sklizni. Pro různou účinnost a různou dobu setrvání v aktivní formě v půdě se aplikují v různých časových fázích a ve směsi (tzv. koktejl herbicidů). Některé se přidávají již na neosetou půdu (preemergentně), jiné „na zeleno“, některé po sklizni (např. u řepky) proti výdrolu, případně po orbě. Sledujeme-li používání určitých herbicidů, obecně zjišťujeme jejich nástup, optimum a ústup s časem a nahrazení herbicidem novým. Je to důsledek selekce rezistentních populací plevelů. Ty vznikají tu rychleji, tu pomaleji v důsledku mutací plevelných rostlin. U nás máme některé plodiny již necitlivé na šest herbicidů. Např. u rdesna blešníku (Polygonum lapathifolium) máme populace necitlivé na atrazin, simazin, prometryn, cyanazin, chloridazon a lenacyl. Merlík tuhý (Chenopodium strictum) má populace necitlivé na stejné látky s náhradou terbutrynu za cyanazin. Podobných příkladu je víc. Působí neselektivně Systémové herbicidy jsou látky, které zastaví růst všem rostlinám. Působí tedy neselektivně. Důvodem je to, že zasahují do procesů, které jsou všem rostlinám společné. Nejužívanější je glyfosát, sloučenina aminokyseliny glycinu s derivátem kyseliny metylfosforečné. Glyfosátu dala firma Monsanto, majitel patentu, obchodní jméno Roudup. Po vypršení patentu před několika roky začaly na bázi glyfosátu vyrábět generika (analoga) jiné firmy pod různými obchodními názvy (a také různé kvality). Glyfosát účinkuje tak, že v rostlinách zasahuje do procesu syntézy aminokyselin s cyklickým

Ilustrační foto Zub

jádrem – aromatických aminokyselin. Živočichové je syntetizovat nedovedou, nemají příslušný enzymatický systém, glyfosát na ně tedy nemůže působit. Kritickým členem v syntetickém procesu je enzym 5-enolpyrovylšikimát-3-fosfát syntéza (EPSPS). Je rozšířen jak v rostlinách, tak bakteriích žijících volně v půdě. Jelikož se při evoluci v rostlinách vyvinul enzym EPSPS do poněkud odlišného složení, glyfosát je účinný na rostlinný, nikoli na bakteriální enzym. Protože citlivý enzym mají všechny rostliny, jeho blokování glyfosátem zabrání metabolismu všech rostlin. Enzym EPSPS je obsažen v chloroplastech, takže glyfosát je účinný pouze „na zeleno“. Jistou výjimkou v citlivosti na glyfosát je sója Rozdíl v citlivosti rostlinné a bakteriální varianty enzymu jasně ukazuje, jak je možné vyvi-

nout rostlinu necitlivou na glyfosát: Stačí do ní vložit jako rezervu bakteriální enzym, na který „jede“, když ten její je blokován glyfosátem. Na druhé straně ukazuje, jak by mohly vzniknout necitlivé rostliny přirozeně: vyžadovalo by to sérii mutací, které náhodou mění strukturu rostlinného enzymu tak, že je podobně jako bakteriální ušetřen od blokády glyfosátem. Takové mutace jsou velice řídké, a proto se nehodí pro šlechtitelství. Mohou však být významné tehdy, když se glyfosát používá na veliko, a tak hraje úlohu selekčního tlaku na příslušné náhodné mutace. Takové populace plevelů se skutečně objevily v USA v lokalitách, na nichž se nepřetržitě pěstují glyfosát-tolerantní plodiny. Nejznámější plodinou necitlivou na glyfosát je RR-sója (Roundup-Ready sója). Během minulých patnácti let se jí zkonzumovala v krmivech a potravi-

nách miliarda tun, což je půl druhého metráku na každého člověka na Zemi. Žádné problémy nebyly zjištěny. V EU je tato sója povolena pouze pro dovoz a zpracování. Další plodinou, která se pěstuje mimo Evropskou unii a je v Evropské unii schválena pro dovoz a zpracování, navíc je u ní naděje na její registraci pro pěstování i ve formě hybridů, je kukuřice NK 603, kterou u nás testovala firma Syngenta. HT cukrovka by snížila cenu etanolu Vzhledem k tlaku na používání alkoholu do benzinu a vzhledem k technologii jeho výroby z cukrovky, která je u nás dobře vyvinuta, bylo by žádoucí zavedení HT cukrovky. To by mohlo snížit výrobní cenu etanolu. HT cukrovka prošla polními zkouškami v Belgii, ve Francii, v Itálii a v Německu. Z hlediska ekologie je výhodou HT plodin to, že

herbicid je možné použít tehdy, až se začíná projevovat konkurence plevelů plodině, nikoli aby plevel zcela z pole odstranil. Podmínkou je přísné dodržování dávek a časování. Významné jsou výsledky z Dánského národního ústavu pro životní prostředí, který zjistil, že při použití přesného dávkování doporučeného firmou Monsanto je na poli dvakrát více plevelů. Vedoucí výzkumu, Beate Strandberg, pak našla na poli bohatší společenství živočichů než v konvenční cukrovce. Podobné zkoušky proběhly na Broom Barn výzkumné stanici v anglickém Suffolku. Tam prokázaly, že dávku glyfosátu lze i snížit, aniž by ovlivnili výnos. Taková agrotechnika je ještě šetrnější k přírodě. Dokonce v HT cukrovce hnízdili skřivani, což tam nebylo nikdy k vidění v konvenčně ošetřované cukrovce. Jaroslav Drobník

Evropská komise chystá zásadní změnu povolování GMO Evropská unie se chystá radikálně změnit systém schvalování nových geneticky modifikovaných plodin (GMO), což by mohlo v zemích, jako je Česká republika, otevřít možnosti jejich velkoplošného pěstování. Evropská komise má zájem mnohem snadněji a rychleji schvalovat nové biotechnologické plodiny, avšak jednotlivé vlády pak budou moci rozhodnout, zda se v jejich zemích budou skutečně pěstovat.

E

vropská unie je vůči GMO kvůli nedůvěře veřejnosti a kampaním různých aktivistů nejodmítavější oblastí světa, přestože bruselská komise a další instituce opakovaně poukazují na neexistenci důkazů o jejich rizicích. Schváleny k pěstování zde byly za 12 let jen dvě plodiny, zatímco ve světě plných 150. Loni se GMO v Evropě pěstovaly na necelých 100 000 ha (hlavně ve Španělsku). Ve srovnání se 134 miliony ha v celém světě je to zanedbatelné. Schvalování je velmi zdlouhavé a naráží na odpor některých zemí, které GMO tvrdošíjně odmítají. Loni kvůli tomu propukla krize, která ohrozila farmáře nedostatkem krmiv.

V těch je EU závislá na dovozech z USA. Dovážená krmiva však často obsahují stopy geneticky upravené sóji. „Očekává se, že vznikne fungující schvalovací systém, který bude mít podporu členských států,“ uvádí se v analýze komise, která návrh doprovází. Nová pravidla vypracoval komisař EU pro zdraví a ochranu spotřebitele John Dalli na základě rakousko-nizozemského návrhu. Jeho cílem je umožnit rozšíření produkce GMO ve vstřícných zemích, jako jsou Španělsko, ČR nebo Nizozemsko, a naopak dovolit zemím, jako jsou Rakousko, Maďarsko nebo Francie, pěstování těchto plodin legálně zakázat. To bude muset schválit kvalifikovaná vět-

šina zemí a Evropský parlament. Mluvčí komisaře Dalliho řekl, že komisař tuto myšlenku podpořil a slíbil, že návrh předloží během léta. Kritici poukazují na to, že nový kompromisní systém by mohl ohrozit jednotný evropský trh a vystavit EU obchodním sankcím. Světová obchodní organizace (WTO) již v roce 2006 vyhověla stížnosti USA proti faktické evropské blokádě GMO a kvalifikovala ji jako vědecky nepodloženou. „Návrhy jsou právně zpochybnitelné a jsou v rozporu s jednotným trhem. Mezi členské státy by mohly zasít hluboké spory,“ řekl zdroj z odvětví GMO, který si nepřál být jmenován. (bo)

Věda

26. srpna 2010

35

Onemocnění srdce: zánět nebo cholesterol?

Srdce, strava a cholesterol. Věčně omílané téma. A přece vycházejí najevo nová fakta. Dne 31. března vyšel na stránkách Total Heart Breakthroughs zajímavý článek pod názvem Heart Disease: Inflammation or Cholesterol? Jeho autorem je Dr. Dwight Lundell MD, zkušený kardiochirurg s pětatřicetiletou praxí v oboru. Tady je volný překlad jeho textu.

M

y, lékaři se vším tím svým vzděláním, znalostmi a autoritou, si často rozvineme dosti velké ego, které nám ztěžuje přiznat, že jsme se mýlili. Otevřeně přiznávám, že jsem se mýlil. Jako kardiochirurg jsem vykonal více než 5000 operací srdce, a dnes přišel den, abych napravil svůj omyl lékařskými a vědeckými fakty. Mnoho let jsem praktikoval s dalšími prominentními chirurgy označovanými za tvůrce veřejného mínění. Bombardováni vědeckou literaturou, neustále na seminářích, jsme my, tvůrci veřejného mínění, trvali na tom, že onemocnění srdce je jedno-

“

Poranění a záněty našich tepen, které pak vedou k onemocnění srdce, k mrtvici, cukrovce a obezitě, jsou způsobovány nízkotučnou dietou, která nám byla po léta doporučována zdravotní vědou.

duchým důsledkem zvýšené hladiny cholesterolu v krvi. Jedinou přijatelnou léčbou bylo předepisování léků na snižování cholesterolu v krvi a diety s velmi nízkým obsahem tuků. Pochopitelně jsme trvali na tom, že taková dieta sníží hladinu cholesterolu a výskyt onemocnění srdce. Odchýlení se od těchto doporučení mohlo dokonce vést k žalobě.

Záhada jménem cholesterolová lež Před několika lety bylo zjištěno, že skutečným důvodem onemocnění srdce jsou záněty stěn tepen, a toto zjištění vede pomalu ke změně způsobů, jakým budou onemocnění srdce a další chronické nemoci léčeny. Dlouho zavedená dietní doporučení vytvořila epidemii obezity a cu-

krovky, jejichž následky poráží úmrtností, lidským utrpením a ekonomickými ztrátami jakoukoliv epidemii moru v historii. Ačkoliv 25 % lidí bere drahé statiny (léky na snižování cholesterolu – pozn. red.), a ačkoliv jsme snížili množství tuku v potravě, umírá na onemocnění srdce stále více Američanů než kdykoliv dříve. Statistici z American Heart Association dokládají, že 75 milionů Američanů trpí onemocněním srdce, 20 milionů jich má cukrovku a 57 milionů je jí ohroženo. Tyto nemoci postihují stále mladší a mladší lidi ve stále větším množství. Jednoduše řečeno, pokud by nebyly v těle přítomny záněty, není možné, aby se na stěnách tepen usazoval cholesterol a způsoboval onemocnění srdce a mrtvice. Bez zánětů by se cholesterol pohyboval volně tělem, jak to zamýšlela příroda. Jsou to právě záněty, kvůli kterým se cholesterol usazuje. Zánět není nic komplikovaného. Je to jednoduše přirozená obrana těla před nepřáteli, jako jsou bakterie, toxiny nebo viry. Zánět je dokonalý ve své funkci ochrany těla před těmito bakteriálními a virovými vetřelci. Nicméně pokud tělo neustále vystavujeme zraněním toxiny nebo potravou, k jejímuž příjmu není uzpůsobeno, dojde k zánětu chronickému. Ten je přesně tak škodlivý, jako je akutní zánět prospěšný. Pryč s nízkotučnou dietou! Který rozumný člověk by se vědomě vystavoval potravinám a jiným látkám, o kterých ví, že poškozují jeho tělo? Možná kuřáci, ale ti se k tomu alespoň rozhodli dobrovolně. My ostatní jsme se jednoduše drželi doporučené stravy, která obsahuje nízké množství tuků a vysoké množství polynesaturovaných olejů a sacharidů, aniž bychom věděli, že neustále poškozujeme své tepny. Toto opakované poškozování způsobuje vznik chronických zánětů, které vedou k onemocnění srdce, mrtvici, cukrovce a obezitě. Tedy ještě jednou: poranění a záněty našich tepen jsou způsobovány nízkotučnou dietou, která nám byla po léta doporučována zdravotní vědou. Co je největším viníkem chronických zánětů? Přebytek jednoduchých, vysoce zpracovaných sacharidů (cukr, mouka a všechny produkty, které jsou z nich vyrobeny) a nadměrná konzumace omega-6 mastných kyselin, jež obsahují rostlinné oleje jako sójový, kukuřičný a slunečnicový, které se nachá-

zejí v mnoha zpracovaných potravinách. Představte si na chvíli, že drsným kartáčem opakovaně přejíždíte přes svou kůži, dokud nezčervená a nezačne takřka krvácet. Řekněme, že to budete dělat několikrát denně po dobu

pěti let. Pokud snesete bolestivé kartáčování, budete mít nakonec na kůži krvácející a oteklou infikovanou oblast, jejíž stav se bude s každým dalším kartáčováním zhoršovat. Takto si lze představit proces zánětu, který může právě teď probíhat ve vašem těle. Nahlédl jsem do tisíců tepen. Nemocná tepna vypadá, jako by někdo vzal kartáč a opakovaně rozdíral její stěny. Několikrát denně vytvářejí námi konzumované potraviny malá zranění, na něž naše tělo opakovaně odpovídá tvorbou zánětů. Kobliha jako původce nemoci Ačkoliv máme rádi sladkou chuť koblihy, naše tělo na ní odpovídá poplachem, jako by dorazil nepřítel vyhlašující válku. Potraviny plné cukru a jednoduchých sacharidů nebo zpracované s omega-6 oleji, aby vydržely déle v regálech supermarketů, jsou již dlouhou dobu základem naší stravy. Tyto potraviny pomalu každého otravují. Představte si, že vylijete na klávesnici počítače sladký sirup. Získáte tak představu o tom, co se stane ve vašich buňkách.

Když sníme jednoduché sacharidy jako cukr, hladina cukru v krvi rychle vzroste. V odpovědi na to začne naše slinivka vylučovat inzulín, aby tento cukr přesunul do buněk, kde bude uskladněn jako zásoba

energie. Pokud jsou buňky plné a další glukózu nepotřebují, odmítnou ji. Pokud vaše plné buňky extra glukózu odmítnou, hladina cukru v krvi roste, což vede k další produkci inzulínu. Cukr je proměněn na tuk a uskladněn v tukových tkáních. Co má toto všechno společného se záněty?

“

Živočišné tuky obsahují méně než 20 % omega-6 mastných kyselin a jsou mnohem méně zánětlivé než údajně zdravé tuky rostlinné. Omezte nebo eliminujte zánětlivé omega-6 oleje jako kukuřičný a sójový. Používejte místo nich olivový olej nebo máslo vyrobené z mléka pasených krav.

Hladina cukru v krvi je udržována ve velmi úzkém rozsahu. Nadbytečné molekuly cukru se totiž navazují na různé bílkoviny, které poté poškozují stěny tepen. Tato opakovaná poškození vedou k tvorbě zánětů. Když si několikrát denně zvednete hladinu cukru v krvi, je to stejné, ja-

ko byste si rozdírali vnitřky vašich citlivých tepen. I když to nevidíte, buďte si jistí, že k tomu dochází. Během pětadvaceti let jsem viděl více než 5000 pacientů, kteří měli jedno společné – záněty ve svých tepnách.

Vraťme se zpět ke koblize. Tato nevinně vypadající dobrota obsahuje nejen cukr, ale byla také upečena v jednom z mnoha omega-6 olejů, například v sójovém. Brambůrky a hranolky jsou pečeny v sójovém oleji. Zpracované potraviny jsou vyráběny s omega-6 oleji, aby se prodloužila jejich životnost v supermarketech. Ačkoliv omega-6 oleje patří mezi esenciální – jsou součástí každé buněčné stěny, která kontroluje výměnu látek mezi vnitřkem buňky a okolím – musejí být konzumovány ve správném poměru k omega-3 olejům. Pokud se tato rovnováha posune ve prospěch přílišné konzumace omega-6 olejů, buněčné membrány produkují chemikálie zvané cytokiny, které přímo způsobují záněty. Dnešní strava obsahuje extrémní nepoměr mezi těmito oleji. Nerovnováha se pohybuje mezi 15:1 až 30:1 ve prospěch omega-6. To znamená obrovské množství cytokinů způsobujících záněty. Optimální a zdravý poměr by měl být 3:1. Aby to bylo ještě horší, nadbytečná váha, kterou sebou díky těmto potravinám nosíte, vede

ke tvorbě přeplněných tukových buněk, které produkují velké množství prozánětlivých chemikálií, které zhoršují poškození způsobená vysokou hladinou cukru v krvi. Proces, který začal koblihou, se promění v začarovaný kruh. Ten vede k onemocnění srdce, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce a nakonec Alzheimerově nemoci. Zpět k přírodní stravě Existuje pouze jediný způsob, jakým lze záněty odstranit, a tím je návrat k potravinám bližším k jejich přírodnímu stavu. K budování svaloviny potřebujete jíst více bílkovin. Vybírejte si sacharidy, které jsou velmi komplexní, jako například ty v ovoci a zelenině. Omezte nebo eliminujte zánětlivé omega-6 oleje jako kukuřičný a sójový, a zpracované potraviny, které je obsahují. Jedna lžíce kukuřičného oleje obsahuje 7,280 miligramu omega-6. Sójový ho obsahuje 6,940 mg. Používejte místo nich olivový olej nebo máslo vyrobené z mléka pasených krav. Živočišné tuky obsahují méně než 20 % omega-6 a jsou mnohem méně zánětlivé než údajně zdravé rostlinné oleje. Zapomeňte na „vědecká fakta“, která vám byla po dlouhou dobu vtloukána do hlavy. Ta, podle kterých saturované tuky způsobují onemocnění srdce, ve skutečnosti neexistují. Vědecká fakta, podle kterých saturované tuky zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, jsou také velmi slabá. A protože víme, že cholesterol není příčinou onemocnění srdce, jsou dnes obavy ze saturovaných tuků ještě absurdnější. Cholesterolová teorie vedla k netučným nebo nízkotučným doporučením, která dále vedla ke vzniku potravin, jež nyní způsobují epidemii zánětů. Medicína udělala obrovskou chybu, když doporučovala lidem, aby se vyhýbali saturovaným tukům a upřednostňovali potraviny s vysokým obsahem omega-6 olejů. Nyní máme epidemii zánětů tepen, která vede k onemocněním srdce a dalším tichým zabijákům. Co můžete udělat Dejme přednost skutečným potravinám, které jedla vaše babička. Eliminací zánětlivých potravin a přidáním esenciálních živin z nezpracovaných potravin můžete odstranit poškození vašich tepen způsobené dnešní typickou stravou. Dwight Lundell Další odborné články tohoto autora najdete na: www.totalhealthbreakthroughs.com /author/dwight-lundell-md/

36

Wochenblatt

26. srpna 2010 Přinášíme další zprávy ze stránek spřáteleného německého týdeníku Wochenblatt, s nímž úzce spolupracujeme už čtvrtým rokem. Tehdy vyšlo první číslo Zpravodaje Agrobase. Rozdávalo se na Zemi živitelce. Rok poté se agrosalonu zúčastnil sám šéfredaktor Wochenblattu Johanes Urban, který časopisu vtiskl tvář prestižního zemědělského magazínu, právem označovaného za nejlepší svého druhu v Evropě.

Občané EU chtějí silnou společnou agrární politiku

KRÁTCE

Ministr Brunner otevřel týden Více mléka pro bavorské školy „Miluji školní mléko, dává mi sílu.“ Toto poselství předali ministrovi zemědělství Helmutovi Brunnerovi a státnímu sekretáři Marcelovi Huberovi Prvňáčci základní školy Karla-Heisse v Landshutu při otevírání týdne Více mléka pro bavorské školy. Již v roce 2008 založilo německé ministerstvo zemědělství Týdny školního mléka. Byly spojeny s výstavami a slavnostmi ve školách i na selských dvorech. Na Úřadech pro výživu, zemědělství a lesnictví byli zavedeni zvláštní zplnomocněnci pro školní mléko. To proto, aby byla na venkově vytvořena celoplošná síť, z níž by měly mít prospěch i dětské jesle a mladé rodiny. „Se zřetelem k 60 miliardám, které každoročně pohlcují důsledky nesprávných stravovacích návyků, musí heslo znít Prevence, nikoliv opravy,“ říká ministr Brunner. Tyto akční týdny již měly četné úspěchy. Mezitím již dvanáct přímých dodavatelů zásobuje téměř 90 škol a 70 dětských jeslí mlékem ze selských dvorů. Navíc podpora automatů na školní mléko přiměla v posledním roce 65 škol k tomu, aby zavedly mléko a mléčné výrobky jako přestávkovou stravu. (stl)

Mezinárodní trh s mlékem ukazuje vzestupný trend Vývoj mezinárodního trhu přinesl mlékárnám možnost rozšířit prostor k jednání směrem vzhůru a přizpůsobit tak i ceny. To by mělo vést i k vyšším výkupním cenám pro producenty. A počítá se i s dalšími zlepšeními. Například v Bavorsku vyšplhaly již v květnu ceny mléčných výrobků u jednotlivých mlékáren nad hodnotu 30 centů (7,73 Kč). Podle informací tamního mlékárenského průmyslu se mají hledat důvody v lepším odbytu do zahraničí. Oslabené euro oživilo exportní úsilí u sýrů, sušeného mléka a másla. Nadto se vyprázdnily soukromé sklady mlékáren, a to již začátkem roku, jindy v době nejsilnějších dodávek. Bruselská správa trhu dokonce zvažuje možnost doplnění nabídky uvolněním sušeného mléka z veřejných intervenčních zásob. Přitom německý Svaz mléčného průmyslu vychází v souhrnu ze stabilní situace na trhu. Volatilita (míra kolísání tržního výnosu) zůstává však zachována a všichni jeho účastníci by měli poměry na trhu bedlivě sledovat. (stl)

Znát cenové vzory na zpeněžení vepřů se vyplatí S nejvyššími tržbami může počítat jen ten, kdo svá jatečná prasata třídí podle plemene. Tak, aby jatečné díly posléze určené pro trh, nejlépe odpovídaly vzorovým požadavkům. Rozličné postupy klasifikace a hranice váhových tříd, které používají odběratelé, znesnadňují nalézt optimální cíl. Podíl svaloviny je pouze jedním z kritérií, jež určují cenu poraženého dílu. Značný počet vzorů, pomocí nichž odběratel jatečních prasat stanovuje cenu dodaných zvířat, vyžaduje téměř vědecký postup, aby prasata zralá k porážce byla cíleně optimálně vybrána k výkrmu. Nepostradatelná je znalost cenových vzorů, pomocí nichž se počítá výkupní cena. A zde je nepostradatelným pomocníkem osobní počítač, zejména má-li k dispozici zavčas aktualizované programové vybavení. (stl)

Hájení zemědělské půdy budiž prvním přikázáním Je nutné vybudovat novou silnici nebo sídliště? V popředí volby musí být uvolnění již zastavených ploch, nikoliv zábor ploch zemědělsky obhospodařovaných. Z hlediska Německého svazu rolníků (DBV) je to jedno z nejvýznamnějších opatření, jež vstoupilo 1. březnem 2010 v účinnost novým spolkovým zákonem na ochranu přírody. Svaz rolníků poukazuje na to, že zákonodárce si tím předsevzal změnu směrnic pro řízení záběrů a restituce půdy, jež teď musejí být místními orgány veřejné správy následně uvedeny do praxe. Vládní koalice tak chce přednostně využívat kompenzačních opatření v duchu ochrany přírody a zemědělské půdy, jako je uvolnění průmyslových úhorů nebo obnova vodních toků.. (stl)

Téměř 90 % evropských občanů považuje zemědělství a venkovské oblasti za životně důležité pro budoucnost. Převážná většina občanů EU (83 %) pokládá podporování rolníků prostřednictvím společné agrární politiky za oprávněné a nezbytné.

T

o jsou souhrnné výsledky reprezentativního výzkumu veřejného mínění. Výzkum na objednávku Evropské komise provedla Evropská zemědělská a společná agrární politika v rámci Eurobarometru. Těmito názornými a jednoznačnými výsledky ankety se Německý svaz rolníků (DBV) cítí být podpořen v oprávněném požadavku po spolehlivém vývoji společné agrární politiky, a to s dostatečným financováním. Od roku 2005 se názory celé společnosti na úlohu země-

Ilustrační foto Zub

dělství výrazně zlepšily. V poslední době stále vzrůstá souhlas se společnou evropskou agrární politikou. Spotřebitelé očekávají, že tím se ozřejmí jak jistota zásobování potravinami (53 %), tak i poskytnutí záruky za jakost, zdravotní prospěšnost

a nezávadnost (51 %). Více než 70 % dotazovaných občanů Evropské unie souhlasí pro příštích deset let se zachováním, nebo dokonce se zvyšováním současného agrárního rozpočtu. DBV vybízí evropské instituce, aby v diskuzi k reformě společ-

né agrární politiky po roce 2013 respektovaly mohutný ohlas evropských občanů na zemědělství. Na pozadí těchto skutečností zahájí DBV se svými zemskými svazy informační ofenzivu k reformě společné agrární politiky po roce 2013. (stl)

Německo má největší plochu s cukrovkou O evropský cukr se starají tři země. Německo je mezi producenty cukru na prvním místě. V minulém roce se v zemi pěstovala cukrovka na 380 000 ha, což je čtvrtina veškeré řepařské půdy v EU.

A

by mohlo evropské cukrovarnictví splňovat podmínky GATT (Všeobecná dohoda na clech a obchodu), muselo projít v minulých letech tvrdým přizpůsobovacím procesem. Pěstování cukrovky se stále silněji koncentrovalo na nejvhodnější oblasti, mnozí pěstitelé odpadli.

Německo přesto dosud i výhledově hraje první housle mezi producenty cukru v Evropě. V minulém roce se v zemi pěstovala cukrovka na 380 000 ha, což je čtvrtina veškeré půdy na pěstování cukrovky v EU. Na ploše o něco málo menší, 345 000 ha, pěstovali v kampani 2009/10 cukrovku ve Francii, v Evropě druhé nejdůležitější zemi produkující cukr. Třetí pěstitel řepy v EU je Polsko se svými 191 000 ha v minulém roce. Nad hranicí 100 000 ha řepařské osevní plochy zůstala již jen Velká Británie, všechny ostatní země EU měly osevní plochu jen nepatrnou, v Holandsku oseli pouze 73 000 ha cukrovky. Z hlediska množství vyrobeného cukru v kampani 2009/10 dokonce Francie předstihla Německo. Zatímco v Německu vyrobili 4,244 milionu tun cukru, ve Francii to bylo 4,469 milionu tun (bez zámořských oblastí). Je to důsledek vyšších výnosů cukru na hektar ve Francii. Tam se dosahuje 13,0 t cukru na hektar,

v Německu s 11,2 t je to znatelně méně. Nejvyššího výnosu, 13,6 t cukru na hektar, dosáhli Holanďané. V hospodářském roce 2009/10 bylo v Evropské unii vyrobeno 17,5 milionu tun cukru, což je o 14 % více než v předchozím roce. Tím bylo výrazně překročeno disponibilní množství kvót 13,3 milionu tun. Část přebytku byla sice exportována nebo zpracována na bioetanol a v chemickém průmyslu, přesto však zůstal převis, který musí být přenesen do kvót následujícího hospodářského roku. Již hospodářský rok 2009/10 byl zatížen převisem 400 000 t ze starých přebytků. V příštích letech by navíc mohla ujednání volného obchodu zvýšit importní tlak. Dočasně se sice dobré ceny na světovém trhu postaraly prostřednictvím rozsáhlých exportů o odepsání přebytků, naproti tomu však bezcelní dovozní kvóta nebyla dosud využívána v praxi. (stl)

26. srpna 2010

Inzerce

37

38

Dějiny amerických farem

26. srpna 2010

PŘÍBĚHY Z AMERICKÝCH FAREM

Příběh patnáctý: Křestní list bourbonu, americké whiskey Nic není tak spojeno s dějinami Ameriky jako půda. O ní, o kolonizátorech a o rozorání prérie, z níž se stala postupně nejúrodnější oblast Ameriky, vypráví náš seriál. Farmáři dovedli tvrdě pracovat a také se pořádně poveselit. Slavili se vánoční svátky, Velikonoce, masopusty a hody, narozeniny, pohřby a také sklizně. Pilo se pivo a víno, které už před lety přivezli do slunné Kalifornie františkáni a které chutnalo hlavně ženám. Tradiční útěchou mužů byl ale v Evropě už známý destilát, psaný po americku whiskey.

jako prezident skončil, mu „ohnivá voda“ vynesla 1032 dolarů, což byla na tehdejší dobu víc než slušná suma. První komerční palírnu založil v Louisvillu v Kentucky ro-

key – bourbon. Název pocházel původně ze jména francouzských vladařů, kteří podporovali americkou revoluci v roce 1776, než vykrváceli na popravišti francouzské revoluce.

F

armáři v jižních a západních oblastech přidali k pálenkám vyráběným z tradičního obilí kukuřici, kterou poznali od Indiániů. V roce 1790 bylo už v Pennsylvánii na pět tisíc úředně povolených palíren, těch provozovaných „načerno“ bylo mnohem více. Prezidentova palírna George Washington, první prezident USA, v době, když ještě statkařil, pálil na své plantáži v Mount Vernonu ve Virginii jabkovici a broskvovici. Později přesedlal na destilování whiskey ze žita. V roce 1789, rok poté, co

Whiskey dozrává v dubových sudech

Legendy americké whiskey – „Starý dědeček“ a Jack Daniel‘s

Craig, který pomáhal při osidlování prérie. Craig postavil výrobnu provazů, přádelnu a hlavně palírnu. Ta založila světový věhlas Kentucky jako státu, kde se vyrábí nejlepší bourbon. Zásluhu na tom mělo i vynikající žito, kukuřice a pšenice, které se rodily na úrodných polích amerického Středozápadu, jakož i vápencem prosycená voda.

ku 1775 farmář Evan Williams. Dodnes se užívá jeho název pro jeden z druhů americké whis-

Proslulý zlatavý mok Bourbon ještě neměl svoji pozdější unikátní zlatovou barvu,

Dobová ilustrace zobrazuje pálení whiskey, jak probíhalo před staletími

Další legendární postavou, jež stála u kolébky bourbonu, byl baptistický kazatel Elijah

Tvůrce Daniel v Lynchbourgu

byl čirý. Vyráběl se pouze z kukuřice, která mu dávala charakteristikou vůni a chuť. Craig ale později začal používat pro zrání pálenky vypálené sudy z bílého dubu, které chuť poněkud zjemňovaly. O tom, proč Craig začal používat vypálené sudy, se vypráví legenda. Podle ní pracoval jeden z dělníků na výrobě sudu. Aby se mu dýhy lépe ohýbaly, nahříval je nad otevřeným ohněm. Ohně ale bylo poněkud víc, než bylo třeba a vnitřní strana dýh se opálila. Pálenka, jež byla uložena do tohoto sudu, byla daleko jemnější a lepší. Metody výroby bourbonu se zdokonalovaly. V roce 1823 zavedl Dr. James Crow, přistěhovalec ze Skotska, novou metodu výroby sladu. Dodnes se podle ní vyrábí a na počest doktora se jeden z bourbonů jmenuje Old Crow – Starý Vrána. Jedním z nejstarších bourbonů je i destilát, který se vyráběl v palírně založené v roce 1795 Jackem Danielem. Ten podle legendy začal ve své rodině pálit whiskey už ve velmi útlém věku, bylo prý mu teprve sedm let. V roce 1866 založil destilovnu. Jeho bourbon v charakteristické hranaté lahvi s černou etiketou je dodnes jednou

z nejrozšířenějších světových značek. Tradice se uchovala Louisvillský drogista George Carvin Brown začal jako první distribuovat bourbon, do té doby prodávaný hlavně v sudech, také v zapečetěných lahvích. Ke každému sudu byla přiložená láhev, která se pak používala k dolévání v barech. Jeho bourbon se jmenoval Old Forester – Starý lesník. Basil Hayden začal s destilací v Kentucky v roce 1796 a vyráběl whiskey, jež o pětaosmdesát let později pojmenoval jeho vnuk, který převzal rodinnou firmu, Old Grand Dad – Starý dědeček. Na sklonku 18. století, kdy spatřil světlo světa bourbon, se začala americká whiskey vyrábět nejen v Kentucky, ale také v řadě dalších států, především na středozápadě USA. Dnes tato slavná lihovina dobyla nejen Ameriku, ale doslova všechny kontinenty. Slavné značky americké whiskey si vychutnávají ve Skotsku, v Irsku, v Kanadě, ale také v tak vzdálených zemích, jakou je Japonsko. (Pokračování příště) Dr. Dušan Rovenský Foto archiv autora

Značka KLASA

26. srpna 2010

39

Grilované pochoutky z ingrediencí výrobků KLASA V první polovině prázdnin uspořádala KLASA posezení pro novináře, a to při příležitosti neformální akce nazvané Grilování s KLASOU. Jak již samotný název napovídá, hlavním cílem setkání byla ochutnávka grilovaných pochoutek z nejrůznějších surovin a pochutin, které na svých obalech nesou logo KLASA.

N

ovináři tak mohli z úst kuchaře Martina Buška vyslechnout nejrůznější triky a rady pro přípravu grilovaných pokrmů. Ten také poukázal na jednotlivé výrobky KLASA, které do svých specialit použil. Na akci byly následně novinářům představeny potraviny z jednotlivých segmentů od pečiva přes jogurty až po masné výrobky. Více o produktech KLASA naleznete na www.eklasa.cz. Výrobci z Valašska navštíví pražské novináře KLASA pravidelně pořádá novinářské presstripy s exkurzí do provozu daného výrobce, aby

INZERCE

se blíže seznámili s celkovým procesem výroby a zajímavým chodem společnosti. Protože je však pro novináře návštěva velmi vzdáleného provozu časově náročná, rozhodla se KLASA pro opačný postup – dovézt výrobce za novináři. Koncept KLASA v regionech, který doplní presstripy, opět napomůže zviditelnění regionálních výrobců. Setkání představitelů konkrétních značek s médii se bude konat v Praze. Účastnit se budou vždy tři až čtyři zástupci z různých odvětví vybraného regio-

nu. První tematické setkání bude zaměřeno na region Valašska. Postupně by tak měli být novinářské obci představeni výrobci všech regionů České republiky. Soutěžte s KLASOU aneb Velká letní soutěž I v letošním roce probíhá velká soutěž pro spotřebitele. Jejím cílem je zvýšit prodej jednotlivých výrobků a nenásilnou formou rozšiřovat povědomí o značce KLASA. Soutěžící nakupují výrobky KLASA, loga umísťují na herní karty, které

Pochoutky připravené kuchařem Martinem Buškem z nejrůznějších ingrediencí nesoucích logo KLASA

Kuchař Martin Bušek připravuje grilované speciality pro novináře

jsou následně losovány. Šťastného vylosovaného výherce navštíví KLASA hlídka, a pokud u něj doma nalezne alespoň deset výrobků s označením KLASA, vyhrává vybavení do kuchyně v hodnotě 10 000 Kč. Lákadlem pro spotřebitele jsou i další ceny, jako jsou kvalitní kuchyňské náčiní Tescoma nebo videorecepty. Veškeré informace o soutěžích mohou

soutěžící získat na internetových stránkách www.eklasa.cz. Anketa o nejoblíbenější výrobek KLASA Který z 1300 výrobků od 222 výrobců je vaším favoritem a po kterém z nich v regálu zaručeně sáhnete? KLASA počátkem července odstartovala spotřebitelskou anketu o nejoblíbenější výrobek s tímto oceněním, která

potrvá do 30. listopadu 2010. Hlasovat je možné prostřednictvím www.eklasa.cz. Tři vylosovaní šťastlivci získají potravinové koše s produkty KLASA v různé hodnotě. Ze všech účastníků bude losem vybrán jeden výherce, který získá poukaz v hodnotě 10 000 Kč na relaxační dovolenou do hotelu skupiny Orea v České republice. Crest Communications

40

Zajímavosti

26. srpna 2010

Exkluzivní test: Dvacet špekáčků, propastné rozdíly Ohodnotit špekáčky od dvaceti firem a poctivě stanovit vítěze a toho nejhoršího. To byl úkol deseti vybraných, kteří se sešli na popud redaktorky Hany Večerkové z Testu MF Dnes. Špekáčkovou porotu tvořili dva z řad řezníků, jeden zástupce kontrolních článků, dva obchodníci ze supermarketů, dva chemici z Vysoké školy chemicko-technologické, jeden odborník z laboratoří a za spotřebitele jsme ochutnávali já s Františkem Novotným, ředitelem restaurace U Pinkasů, kde se hodnocení konalo.

N

a začátek dostali všichni hodnotící prázdný dotazník. Hodnotily se hlavně vzhled, vůně a chuť. Následně nám na talíř putovaly ogrilované půlky špekáčků i kolečka studených vzorků. Zastudena a v celku vypadají všechny špekáčky skoro stejně. Pravda o jejich kvalitě se rázem projeví, když se nakrojí, nebo opečou. Málokdo by věřil, v co se může tuzemská uzenářská klasika proměnit nad ohněm, když při její přípravě výrobce šetřil. Právě na chuťové i vizuální niance špekáčků jsem byla zvědavá. Nakolik se uzeniny nesoucí stejný název můžou lišit, ptala jsem se i já. Více než třicet let navštěvuji v rámci své specializace a reportáží nejrůznější zemědělské a potravinářské provozy,

chodím na degustační akce, sleduji vše, co s oborem souvisí. Bohužel také zjišťuji, jak se kvalita některých potravin mnohdy z úsporných důvodů snižuje. Hned vzorek číslo jedna nasadil podle mého soudu laťku hodně vysoko. Do dotazníku raději známkuji jen vzhled, za ten dávám jedničku. Další dvě kolonky si nechávám volné. Doplním je dodatečně, až podle kvalit dalších. Sleduji, že totéž dělá i můj soused. První špekáček byl vskutku vynikající, což souhlasným mručením dávali najevo i renomovaní porotci. Dokonce i oba řezníci pomlaskávali, špekáček zvedali vzhůru a doslova jej rentgenovali očima. Je to až podezřelý exemplář, má všechny znaky nejvyšší kvality. A to je teprve první vzorek. Jaké asi budou ty další?

Druhý vzorek byl jen opravdu o chlup horší, méně voněl, zato třetí byl sotva obstojný. Pak přišlo několik, jež si vysloužily průměrné známky. Až najednou přišla ta šupa – špekáček s číslem 17. Grilování zahájil triumfálním ohňostrojem a následně vzplanul. Pak už jsme od grilu slyšeli jen velké prskání a syčení. Z onoho „špekáčku“ zbyl nakrabacený nevzhledný útvar, který můj soused dokonce odmítl

2

ochutnat. Do hodnotitelského listu jsme zapsali samé pětky a do kolonky Zvláštní zjištění poznámku „odpornost sama“. Po pečlivém posouzení a oznámkování všech dvaceti vzorků se konečně dozvídáme výrobce doposud anonymních uzenin. Můj vítěz, a podle ohlasů ostatních i ten jejich, byl špekáček z Tišnova od firmy Steinhauser. Na střívko mu „dýchal“ špekáček z rodinné firmy Františka Dolejšího z Davle. Od těchto pánů řezníků by se ostatní v této zemi měli učit. Naopak ty zcela nejhorší špekáčky – výbušná sedmnáctka – byly nakoupené v Kauflandu s označením firmy Bivoj a pocházejí z Opavy. O moc lepší nebyly ani špekáčky s pořadovými čísly 11 a 18, kde paprika nahrazovala barvu masa, při stisku ze špekáčků vytékal tuk, v ústech se hmota lepila na patro a vykazovala známky našlehaných kůží se sádlem. Pravdivost těchto tvrzení si lze ověřit přímo v hodnotitelských listech MF Dnes. Soudě podle záznamů ostatních se naše hodnocení vesměs shodovala. Alespoň pokud jde o vítěze a úplně nejhoršího. Jednoho z přítomných chemiků

jsem se zeptala, proč u něho nemá jednička samé jedničky, když ji tak chválil. Prý je to tak, že dávat hned úvodem samé jedničky by bylo riskantní. Co kdyby byly další vzorky ještě lepší? Vzpomněla jsem si sama na sebe. I já jsem u jedničky oznámkovala chuť a vůni až nakonec celého hodnocení. Teprve po ochutnání všech testovaných špekáčků jsem si byla jistá, že už nic lepšího nebude. Ukázalo se, že být při degustacích první na řadě není nejlepší, stejně jako být poslední, protože pak už degustujícím docházejí síly. Zejména když máte během hodiny posoudit dvacet špekáčků. V Testu MF Dnes ale vedle organoleptic-

Popisky k fotografiím: 1 Hana Večerková z Testu MF Dnes 2 Ředitel restaurace U Pinkasů František Novotný odmítl ochutnat špekáček, který na grilu explodoval 3 Zástupci Vysoké školy chemicko-technologické 4 Vítěz testu, špekáček od firmy Steinhauser Ilustrační foto Zub 4x foto Eugenie Línková

1

3

PÍŠETE NÁM

kého hodnocení vyjdou navíc ještě výsledky laboratorní. Ty pak mohou zajímavě zamíchat kartami. Svými dvěma favority jsem si ale jistá. Eugenie Línková

4

TIRÁŽ

Kravské zápasy ve švýcarském Valais Ředitelka Zemědělského svazu z Nového Jičína Alena Hubová patří k našim pravidelným dopisovatelům. Osobně jsme se setkali na jaře během demonstrace k biopalivům a kromě pracovních témat přišla řeč i na naše děti. Syn ředitelky Hubové, Tomáš, vaří pivo v jednom pivovaru ve švýcarském Sionu, a kromě toho si všímá zajímavostí kolem sebe. S jednou takovou se podělil i s námi.

Tomáš Hub na finále zápasů krav v Aproz

M

ůže to snad vypadat jako nesmysl, ale zápasy krav jsou ve švýcarském vysokohor-

Foto archiv Hubových

ském kantonu Valais vážná věc. Známe je jako Combats de Reines (německy Kuhkampfe),

jsou organizované ve vesnicích, hlavně ve Val d‘Herens, aby se rozhodlo, které zvíře je nejvhodnější k vedení stáda na letní pastvu. Zápasnice se do sebe zaklesnou rohy a přetlačují se ven z hřiště. Hodnota vítězného zvířete, které je pak prohlášeno za „královnu“ stáda, se může vyšplhat až na 20 000 CHF (zhruba 383 000 Kč). Zápasy se odehrávají o vybraných nedělích od konce května do konce září. Bojovnice se během zápasu jen zřídka zraní, a tak není pro diváky podívaná nijak stresující. Velké finále se koná v Aproz (přibližně 10 minut autem ze Sionu na západ) v květnu v den Nanebevstoupení. Odtud pochází i otištěná fotografie. ●

POZOR: Pokud jste i vy nebo vaše děti navštívili nějakou ojedinělou akci, ať už ve světě nebo u nás, podělte se o své zážitky s našimi čtenáři. Stačí, když nám událost krátce popíšete a text pošlete e-mailem na adresu: [email protected]. Fotky v digitální podobě jsou samozřejmě vítány. Otištěné texty odměníme částkou 500 Kč.

VYDAVATEL: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc Úřad AK ČR, Štěpánská 63, 110 00 Praha 1 IČ: 47674768, DIČ: CZ 47674768 tel: 224 215 946, fax: 224 215 944 e-mail: [email protected] Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR Hana Volešáková, sekretariát REDAKCE: Ing. Eugenie Línková, šéfredaktorka tel.: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail: [email protected] GRAFICKÝ DESIGN: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz FOTOGRAFIE: Archiv redakce, pokud není uvedeno jinak UZÁVĚRKA ČÍSLA: 5. srpna 2010 TISK: Tiskárna Tisk Horák, a. s., Ústí nad Labem Povoleno MKČR E 6204, NEPRODEJNÉ

I

26. srpna 2010

Rozvoj venkova Tematická příloha Zpravodaje AGRObase, informačních novin Agrární komory České republiky

Kraje naší vlasti na pražském Vyšehradě V květnu proběhl v Praze druhý ročník slavnostního setkání krajů Má vlast 2010. Vystavovatelé předvedli dobré příklady zvelebení zanedbaných míst a péče o krajinu, osobitou krajovou kulturu, kroje a ochutnávku místních specialit.

V

úvodu zazněla Smetanova symfonická báseň Vyšehrad z cyklu Má vlast. Návštěvníci ji vyslechli při přípitku lahodným vínem z vinic Botanické zahrady v Praze-Tróji. Poté vyslechli uvítací projevy senátora Karla Šebka, představitelů pořádajících a spolupořádajících organizací i vzácných hostů. Za zvuku famfár předala radní Jihočeského kraje Jana Krejsová předsedovi Výboru ochrany památek a cestovního ruchu zastupitelstva Hlavního města Prahy Františku Stádníkovi atribut akce – kamenné srdce Mé vlasti. S putovním kamenným srdcem je spojena pomyslná odpovědnost za naši vlast pro nadcházející rok.

Na doprovodné výstavě byla veřejnosti představena soutěž Vesnice roku, její pořadatelé a zejména všichni krajští vítězové. Mnohé kraje zabezpečily své vlastní expozice včetně ochutnávky místních specialit. Usměvavé ženy v mělnickém kroji, členky občanského sdružení Vyhlídky ze Středočeského kraje, vítaly příchozí návštěvníky chlebem a solí. Proměny zvelebených veřejných prostranství, přírodní jedinečnost krajiny a zajímavé turistické cíle v jednotlivých regionech předvedli zástupci krajů Karlovarského, Jihočeského, Plzeňského, Středočeského a Pardubického. Na výstavních panelech se představily Praha, Plzeň, Písečná, Němčovice, Myslív, Telecí, Prachatice, Spálené Poříčí, Kamenice nad Lipou, mikroregion Konstantinolázeňsko, mikroregion Marianskolázeňsko a občansky prospěšné společnosti Posázaví a Rakovnicko. V rámci expozice Prahy, partnera letošního ročníku, shlédli návštěvníci výpravné expozice Senátu s proměnou Valdštejnské zahrady, dále expozici Magistrátu Hlavního města Prahy a firmy Vojanovy sady. Pokračování na straně II

Eva Šestáková v mělnickém kroji přivítala návštěvníky setkání krajů Má vlast 2010 vodou, solí a chlebem ze mšenské pekárny

Starostka se slavným jménem V

dětských letech chtěla být jako většina holek kadeřnicí, což si ponechala jen jako zálibu pro rodinné příslušníky. Vystudovala rakovnickou ekonomku a po maturitě dojížděla denně do pražského Čedoku. „V roce 1994 za mnou přišly členky z lišanské organizace Českého svazu žen s tím, abych kandidovala do zdejšího zastupitelstva. Nakonec jsem svolila s útěchou, že těm vpředu budu dělat křoví. Voliči však zamíchali pořadím tak, že jsem byla zvolena do zastupitelstva a v zápětí i starostkou,“ řekla o sobě energická sedmačtyřicetiletá Dana Medřická, která řídí obec s téměř sedmi sty obyvateli, manžela a domácnost se třemi dětmi. „V roce 1995 jsme v obci dokončovali plynofikaci. Hned nato jsme se v roce 1996 pustili do výběrového řízení a projektové přípravy budování kanalizace a čističky. S její výstavbou jsme začali o dva roky později. Vzali jsme si úvěr. Byly to pro nás těžké chvíle, ale čistička funguje od roku 2001 a využívá ji 95 % obyvatel. Od 90. let zde funguje vodovod, nyní jsme zrekonstruovali veřejné osvětlení a venkovní rozhlas. Budova obecního úřadu se dočkala nové střechy a obnovy starobylých pískovcových schodů. V tomto volebním období byla hlavní akcí rekon-

strukce Pražské ulice všetně chodníků a vodovodního řadu a v předstihu se do komunikace podařilo včlenit kabeláže a další síťové přípojky. Vzhled obce zlepšily i investice do veřejného osvětlení, chodníků ze zámkové dlažby a do další místní komunikace,“ řekla Dana Medřická.

Dana Medřická, starostka Lišan Snažíme se dělat to, na co máme peníze. Úvěry si nebereme, nemáme tedy žádný majetek v zástavě a jsme bez dluhů,“ uvedla starostka. Dana Medřická má v obci pevné kořeny. Patří k jejím předním patriotům, občany považuje za svou širokou rodinu, a tak má od nich už patnáct let svěřenou starost o obecní záležitosti – starost o to, aby se v Lišanech všem žilo lépe a líbilo se jim tu. Zdeněk Kulhánek

Nejkrásnější nádraží roku 2010 najdete v Chocni Soutěž o titul Nejkrásnější nádraží probíhá v ČR už čtvrtým rokem. Pořádá ji občanské sdružení Asociace Entente Florale CZ „Cílem soutěže je podněcovat zájem o zvelebování prostředí železničních stanic a nádraží, a to pozitivní motivací a chválením dobrých příkladů,“ řekla Drahomíra Kolmanová, ředitelka sdružení.

S

outěž je součástí projektu Vlídná nádraží, jehož smyslem je ve spolupráci se správci drah, místními organizacemi či jednotlivci postupně obnovovat krásu železničních stanic a za-

Nádraží v Chocni s přilehlým parkem stávek a podporovat návrat cestujících na železnici,“ přibližuje Pavel Bureš, vedoucí projektu Vlídná nádraží. Hlasování o nejkrásnější nádraží roku 2010 probíhalo opět

ve dvou kolech. V prvním kole lidé navrhli své favority, poté zástupci vyhlašovatelů vybrali deset finalistů. Ve druhém kole hlasovala veřejnost pro jednoho z nich.

V České republice je přibližně 2500 železničních stanic a zastávek. V letošním roce jich bylo do klání nominováno 35. Pro finalisty pak hlasovalo 3466 hlasujících. Vítězem je nádraží Choceň, které získalo 919 hlasů. V minulých letech zvítězila nádraží v Ostroměři, Trutnově a Zahrádkách u České Lípy. „Zaměstnance vítězství velmi potěšilo, bylo oceněním za dlouhodobou snahu a vlastní investice do květinové výzdoby. Je i silnou motivací do budoucna a ukázkou toho, že snaha stojí za to. Celý provozní obvod Lovosice i nadřízená jednotka, regionální centrum provozu Ústí nad Labem, vnímaly ocenění jako velmi prestižní,“ řekl přednosta loňského vítězného nádraží ze

Zahrádek Martin Krejčí. Spolu s kolegyněmi Jiřinou Novotnou a Mirkou Hudečkovou předali štafetu Nejkrásnějšího nádraží kolegům z Chocně, přednostovi

Slavnostní předávání putovní ceny se sázecím kolíkem

Miloslavu Ježkovi, Ladislavu Tučkovi, Josefu Horytovi, řediteli Regionální správy majetku Václavu Fikrovi a také přihlašovateli nádraží do soutěže, Kamilu Burešovi. Štafeta obsahovala nádhernou květinovou vazbu a kolík. Sázecí, nikoli štafetový. „Železniční stanice Choceň leží na hlavní trati vedoucí z Prahy do České Třebové. V letech 2003–2005 prošla náročnou a zdařilou rekonstrukcí. Výsledkem je moderní bezbariérové nádraží. Výpravní budova z konce 70. let 19. století si i po přestavbě zachovala historický novorenezanční vzhled. Nádraží může být dobrým příkladem pro další stanice v České republice. V létě je vyzdobené květinami,“uvedl Bureš. (zb)

II

Rozvoj venkova

Z PODLIPANSKA

Podlipansko má nové logo pro cestovní ruch MAS Podlipansko, o. p. s., vyhlásila letos 20. ledna v rámci projektu Podlipansko všemi smysly – turisté vítáni veřejnou soutěž na návrh loga pro cestovní ruch. Projekt spolufinancovala Evropská unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj. K uzávěrce soutěže 5. června se přihlásilo 18 autorů s celkem 46 návrhy. Ty přišly prakticky z celé ČR „Tak velký zájem o zapojení do soutěže nás velice překvapil a potěšil,“ říká Markéta Pošíková, ředitelka MAS Podlipansko.

Do soutěže se zapojili i známí malíři, jako jsou Jiří Škopek nebo Jiří Vančura. Vítězné logo bylo vybráno 24. června formou hlasování na Valné hromadě MAS Podlipansko. Nejvíce hlasů získala pro svůj návrh Štěpánka Koutná z Prahy, na druhé místo byla vybrána práce malíře Vančury z Kolína. Třetí místo obsadila Jana Bížová z Prahy. Všechna soutěžní loga budou zveřejněna na www.podlipansko.cz. Tři vítězné návrhy obdrží finanční odměnu ve výši 5000 Kč, 3000 Kč a 2000 Kč dle počtu získaných hlasů. Iveta Minaříková MAS Podlipansko, o. p. s.

Penziony z evropských peněz MAS Podlipansko získala peníze z Programu rozvoje venkova na podporu projektů v Podlipansku. Dotaci mohou získat obce, neziskové organizace i podnikatelé. Ředitelka MAS Podlipansko Markéta Pošíková uvádí: „Podnikatelé v cestovním ruchu na podlipanském venkově měli šanci na konci loňského roku požádat o podporu na investice do malokapacitního ubytovacího a stravovacího zařízení nebo třeba půjčoven sportovního vybavení.“ Podpořeny byly nakonec tři projekty. Prvním je projekt Ing. Zapletala z Nové Vsi I s názvem Zázemí penzionu. V minulosti zdědili manželé Zapletalovi rodinný statek ve velmi špatném technickém stavu. Rozhodli se jej mimo jiné využít pro agroturistiku a cykloturistiku. V současnosti má nově vybudovaný penzion 24 lůžek. Penzionu chybí upravený prostor pro venkovní aktivity a aktivní odpočinek na statku. Nově bude v penzionu zbudována půjčovna kol, venkovní posezení s grilem a altán. Zakoupeny budou sportovní potřeby, jako je stůl na stolní tenis či kola. Celý projekt by měl být zrealizován ještě v tomto roce. Druhým z podpořených je Ing. Dana Grossová s projektem Penzion Jevany. Obec Jevany se nachází v malebné krajině Voděradských bučin a rybníků a je oblíbeným cílem výletníků již několik století. Rekonstruovaný penzion se nachází pět minut chůze od Jevanského rybníka. Po rekonstrukci bude mít penzion šest lůžek a je orientován zejména na nordic walking. Tato aktivita pomáhá při prevenci a léčbě onemocnění pohybového aparátu. Projekt řeší dokončení rekonstrukce penzionu, respektive zhotovení fasády, sociálního zařízení a vytápění. V rámci projektu bude nakoupen nábytek, kuchyňské vybavení a bude zřízena půjčovna sportovních potřeb. Projekt by měl být dokončen do příští turistické sezony na jaře roku 2011. Třetím úspěšným projektem je Mlýn Davídkov, který rekonstruuje firma PF Group, a. s. Mlýn Davídkov leží v malebném údolí Vavřineckého potoka na kouřimsku a je přímo ideálním místem pro zastavení v horkém dni. Celý objekt bude mít po rekonstrukci kapacitu 45 lůžek. Rekonstukce probíhá dlouhodobě a tento projekt řeší pouze jeho část. Jde o rekonstrukci střechy, v rámci níž vznikne herna a klubová místnost s ochozem. Celý projekt by měl být dokončen ještě letos. Projektová manažerka MAS Podlipansko Jana Havelková uvádí: „Celkově bude podnikatelům rozděleno téměř 1,8 milionu Kč. Celková hodnota těchto tří realizovaných projektů přesahuje sedm milionů Kč. Vzniknou tři nová pracovní místa a region bude upravenější, příjemnější pro život.“ MAS Podlipansko je nezisková organizace (obecně prospěšná společnost – o. p. s.), která byla založena v roce 2006. Společné řešení problémů a zlepšování prostředí pro život – prostě projekty, jejich realizace a dotace české i evropské, to je hlavní důvod, proč MAS vznikla. Nyní má MAS Podlipansko 44 členů (obce, neziskové organizace, podnikatelé, občané) území Podlipanska čítá 54 obcí ležících v pomyslném trojúhelníku Kolín, Český Brod a Říčany. Kontakty: Ing. Jana Havelková, tel.: 721 170 388 e-mail: [email protected] Ing. Markéta Pošíková, tel.: 602 578 297 e-mail: [email protected]

26. srpna 2010

Řemeslo má zlaté dno Autotroniků, elektrikářů, instalatérů, karosářů, mechaniků, nástrojářů, obkladačů, obráběčů kovů, programátorů CNC strojů, sádrokartonářů, svářečů, tesařů, truhlářů, zámečníků či zedníků je na trhu práce v okrese Nový Jičín nedostatek. Proto žáci středních škol společně se zaměstnavateli tato povolání prezentovali během přehlídky technických profesí s názvem Řemeslo má zlaté dno. Už čtvrtým rokem za sebou.

C

ílem bylo zaujmout a přiblížit tyto žádané profese žákům škol základních, kteří si své budoucí povolání teprve vybírají nebo budou vybírat. Téměř 1800 návštěvníků přehlídky mělo možnost sledovat žáky středních škol při předvádění výše uvedených profesí. Kromě toho si mohli řadu činností sami vyzkoušet, získat informace od žáků a mistrů a od-

Strojařina rozhodně nemusí být jen pro kluky nést si brožurku s popisem prezentovaných povolání. Většina základních škol přivítala nabídku úřadu práce a využila možnosti bezplatného autobusového svozu na místo konání přehlídky. Účast zaměstnavatelů na přehlídce byla důležitá především pro rodiče dětí, kteří hrají v rozhodování o budoucím zaměstnání svého dítěte významnou roli. V letošním roce mohli návštěvníci přehlídky získat informace a diskutovat o možnostech a perspektivách pracovního uplatnění předváděných profesí se zástupci celé řady firem.

„Spolupráce úřadu práce, škol a firem se ukazuje jako dobrá cesta k ovlivňování rozložení sil na trhu práce ve prospěch technických profesí,“ uvedla Štěpánka Filipová, tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Akce se konala v květnu ve sportovní hale v Novém Jičíně. Patronát nad ní převzal ředitel Úřadu práce v Novém Jičíně Zdislav Zima. Úřad práce byl také hlavním organizátorem přehlídky. Na finančním zabezpečení se kromě něho podílela také většina měst v okresu Nový Jičín a významnější firmy v regionu. (zb)

Návštěvníci se mohli přesvědčit, že zednická profese již dávno nevyžaduje hromady písku, vápna a cementu 2x foto archiv MPSV

Kraje naší vlasti na pražském Vyšehradě

Nahoře: Radní Jihočeského kraje Dr. Jana Krejsová předává zástupci Prahy, Ing. Františku Stádníkovi, putovní kamenné srdce Dole: V rámci doprovodného programu vystoupil i soubor Řešeto 3x foto autor Dokončení ze strany I Představily se také Národní kulturní památka Vyšehrad, Vyšehradská kapitula, Botanická zahrada Praha-Trója, vila Richter s proměnou vinice pod Pražským Hradem, Archeologický ústav Akademie věd ČR, Židovské muzeum, Karlova univerzita – Ústav jazykové a odborné přípravy a městské části Praha 5 a Praha 11. Pořadatelská Asociace Entente Florale CZ – Souznění představila výsledky soutěže o titul Nejkrásnější nádraží ČR v letech 2007–2009, zvelebování prostředí železničních stanic

Bezdružicka a Posázaví v projektu Vlídná nádraží, ohlédnutí za minulým ročníkem akce Má vlast, účast České republiky v evropské soutěži Entente florale Europe a dobré příklady proměn ze zahraničí. Velké díky patří vzácnému zahraničnímu hostu, nizozemskému krajinářskému architektovi Pieter van Loonovi a jeho ateliéru Eurolandscape, za prezentaci práce této kanceláře – proměn veřejných prostranství ve městě, na vesnici a v příměstské krajině Nizozemska. Výstavu doprovázel bohatý kulturní program. Nechyběla

ochutnávka místních specialit vystavujících krajů od vynikajících myslívských jitrnic přes po-

věstné němčovické buchty, plzeňské zelňáky a šternberské koláčky, až po výborné lomnické pivo Permon a plzeňské Purkmistr, blanickou griotku, rakovnickou medovinu, bylinky z botanické zahrady v Teplé, ovčí či kozí sýry z farmy Nežichov na Karlovarsku. Setkání krajů České republiky Má vlast pořádá každoročně Asociace EF CZ – Souznění spolu s Národní kulturní památkou Vyšehrad vždy v partnerství s jedním z krajů, letos s Hlavním městem Prahou. Na projektu spolupracují další organizace a instituce, zejména Spolek pro obnovu venkova ČR a Národní síť Místních akčních skupin ČR. Záštitu poskytly Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova a Asociace krajů ČR. Příští setkání krajů proběhne na Vyšehradě opět v první májovou sobotu, 7. května 2011. Anna Pavlíková Kutějová

III

Rozvoj venkova

26. srpna 2010

Biovýrobky od Zemanů opravdu chutnají Nápad žít na venkově v souladu s přírodou a živit se zpracováváním biosurovin pocházejících z ekologického zemědělství vnukla Janu Zemanovi jeho manželka Hana. Nejdříve změnila jídelníček, prý hlavně kvůli svým zdravotním problémům. Záhy ale zjistila, že život ve stylu „eko“ jí vyhovuje po všech stránkách, že v něm nachází šanci pro seberealizaci.

mouky, slazené pouze rýžovým sirupem a rozemletými sušenými biojablky jsou zdravým pamlskem i pro tak malé děti, jako je Natálka.“ Zemanovi spolupracují s několika českými ekofarmáři. Osobně znají všechny své dodavatele. Od října 2009 má Biopekárna Zemanka certifikát dle standardů mezinárodního systému managementu bezpečnosti potravin BRC. Špaldové krekry Zemanka s dýňovými semínky a česnekem byly oceněny značkou Klasa a zvítězily v soutěži Česká biopotravina roku 2007 v kategorii Pečivo. Čoko-kokosky se špaldovou moukou získa-

ly ocenění České bio 2008 v kategorii Nejoblíbenější česká biopotravina roku 2008. „Ekologické zemědělství je pro mne životní filozofií. Jde o přístup k životu, který respektuje přírodu a životní prostředí v jeho souvislostech se snahou o co nejšetrnější využívání přírodních zdrojů na všech úrovních. Bioživot mi dává pocit velké smysluplnosti,“ tvrdí Jan Zeman, muž oceněný titulem Začínající podnikatel roku 2009. Mezi svými koníčky uvádí vedle sportu a pokusů s vlastní biozahradou i „přirozenou komunikaci s koňmi“ (Horsemanship). Alena Drábová

Z

aložila Pro-Bio Ligu, pobočku Svazu ekologických zemědělců, a snaží se přesvědčit veřejnost, že i zdravá strava může výborně chutnat. A úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Biokuchařka Hanky Zemanové získala ocenění Nejlepší kuchařská kniha roku 2006, záhy se dočkala druhého vydání a dalšího pokračování. Biopekárna Zemanka, kterou manželé Hana a Jan Zemanovi provozují od srpna 2006 v objektu bývalého JZD Oříkov u Sedlčan, dnes zaměstnává čtrnáct lidí. Těsto sice uhněte stroj,

K sortimentu Biopekárny Zemanka patří i oblíbené čoko-kokosky ale pak už nastupuje princip manufaktury. Všechny výrobky se vykrajují, tvoří a balí ručně. Zemanka expeduje každý měsíc zhruba čtyři až pět tun biosušenek a biokrekrů. Duší výrobního provozu je Janova maminka Věra Zemanová, profesionální cukrářka s dlouholetou praxí v gastronomii. Snacha na „Vě-

rušku“ nedá dopustit. Z jejich nadstandardního vztahu by si mnohé tchýně a nevěsty mohly vzít příklad. „Vyrábíme přibližně dvacet druhů sladkých sušenek a slaných krekrů, včetně variací pro obchodní řetězce. Nově chceme zařadit bezlepkový sortiment. Naše bioprodukty neobsahují

Foto archiv firmy

ztužené tuky, konzervanty, umělá aromata ani barviva. Bílý cukr nahrazujeme většinou medem a javorovým nebo rýžovým sirupem,“ říká Jan Zeman. Vezme z plechu čerstvě upečenou sušenku-kačenku a podává ji dcerušce, kterou drží na ruce, s vysvětlením: „Jablečné kačenky z lehce stravitelné špaldové

Manželé Hana a Jan Zemanovi

Foto Alena Drábová

INZERCE

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně!

ROZHODČÍ SOUD

při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR O Rozhodčím soudu ● byl založen roku 1949 ● řídí se zákonem, Statutem, Řádem

a Pravidly ● vede Seznam rozhodců a tím garantuje

odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem ● Na Seznamu rozhodců je přes 300

rozhodců z tuzemska i zahraničí

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje: ● konzultace před uzavřením smlouvy či

podáním žaloby u Rozhodčího soudu ● odborné znalce ● tlumočníky ● veškerou administrativu spojenou

s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší? ● obchodní vztahy (kupní smlouvy,

nájemní smlouvy, úvěrové smlouvy, ...) ● občanskoprávní (mj. i manželské

smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce ...) ● pracovně právní vztahy (smluvní

podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení ● řízení je jednoinstanční, neveřejné,

rychlé, méně formální ● rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku

i v zahraničí dobře vykonatelné ● Newyorská úmluva z roku 1958

umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa ● strany si mohou určit místo i jazyk

rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.

Více informací: www.arbcourt.cz, www.soud.cz Rozhodčí soud je tu pro Vás! Kontakt: Praha 1, Dlouhá 13, 110 00, Tel: 222 333 340 nebo 222 333 345, fax: 222 333 341

IV

Rozvoj venkova

Soutěž Obec přátelská rodině

Vítězství v loňském ročníku soutěže Obec přátelská rodině přineslo zúčastněným obcím nejen titul a příslib dotace, ale také zadostiučinění za mnohaletou snahu. „Účast naší obce v této soutěži podnítila spoluobčany, aby hledali další možnosti, jak zlepšit podmínky pro rodinu v naší obci,“ uvedl starosta obce Hrušovany Petr Šmíd.

Ú

čast v soutěži pro ně byla prostředkem, jak se zviditelnit a poměřit se s dalšími obcemi. Především ale chtěly tyto obce udělat něco prospěšného pro své občany. „Cítíme se být městem přátelským rodině a víme, že je třeba prodat dobře odvedenou práci,“ zdůvodnil účast v soutěži Marek Šimůnek z Magistrátu města Hradec Králové. Díky dotaci Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) už vítězné obce realizovaly řadu akcí. Např. děti z mateřské školy v Hrušovanech se v rámci prevence na podzim zúčastní plaveckého kurzu, v Hradci Králové vzniká síť míst přátelských rodině a významná část dotace je určena na propagaci prorodinných služeb. V Polici nad Metují se chystá Polická pouť nebo Polické divadelní hry a už se zde usku-

tečnily Velikonoční výstava či Dětský den. Tišnov začal získané finanční prostředky investovat do rozvoje veřejných ploch a do projektu Tišnovský rok pro rodiny 2010, který zahrnuje různé kulturně-společenské a sportovní aktivity. Představitelé obcí považují soutěž za motivaci k dalším aktivitám a oceňují širší pojetí rodiny, což podporuje principy mezigeneračního dialogu a solidarity. Starostka Police nad Metují Ida Seidlmanová dala soutěži ještě rozměr obce jako rodiny. Už třetí ročník celostátní soutěže Obec přátelská rodině pořádá MPSV a Stálá komise pro rodinu PSP ČR ve spolupráci s Asociací center pro rodinu a Sítí mateřských center. Zúčastnit se mohou všechny obce, města, statutární města a městské části nebo obvody statutárních měst územně členěných na městské části či obvody z celé ČR. Ty, které se umístí na prvním, druhém nebo třetím místě v jedné z šesti velikostních kategorií, budou moci využít finanční odměnu v podobě neinvestiční dotace na realizaci prorodinných aktivit, například na příměstské prázdninové tábory, dovybavení dětských hřišť a mateřských center, oslavy Dne dětí, Dne rodin či tradičních svátků, projekty zaměřené na spolupráci mateřských škol a zařízení pro seniory aj. MPSV na dotace vyčlenilo, stejně jako v minulém roce, celkem sedm milionů Kč. Více informací naleznete na www.obecpratelskarodine.cz/cz. Viktorie Plívová, vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí MPSV

26. srpna 2010

Pěšky i na kole po vinicích a sklepích Vinařská turistika se stává stále důležitějším podnikatelským odvětvím. Její rozvoj souvisí nejen se zvýšeným zájmem o víno, svou roli hraje i malebnost vinařské krajiny a poetická atmosféra tradičních vinných sklepů. Zatímco u nás se vinařská turistika teprve začíná rozvíjet, v tradičních vinařských zemích jako je Francie, Německo či Itálie již není řadu let ničím neobvyklým. Jedním z průkopníků vinařské turistiky u nás je známý výrobce moravských vín Znovín Znojmo. A tak jsme se vypravili za jeho ředitelem, Ing. Pavlem Vajčnerem, abychom mu v této souvislosti položili několik otázek. Již několik let nabízíte milovníkům vína akce v rámci vašeho turistického programu. Co vás k tomuto kroku vedlo? Znamená uvedený program přínos pro vaši společnost? Rozhodnutí padlo již v letech 1993–1994. Program byl spuštěn v roce 1995 a postupně rozšiřován a dolaďován. Obdobné programy jsme viděli v zahraničí a přinášely firmám ekonomické efekty i posilování značky.

Jaký je to rozdíl proti vašemu klasickému putování? Rozdíl proti hromadnému putování po vinicích Znojemska a také proti putování po sklepích Znovínu organizovaná pro naše zákazníky je ten, že si je mohou objednat fyzické osoby nebo firmy, aniž jsou našimi stálými zákazníky. Účastníkům je věnovaná individuální péče, neboť skupina čítá maximálně padesát, ale třeba jen pět osob.

vinicích v Havraníkách jsou vybaveny tak, aby poskytly cyklistům pomoc v případě náhlých potíží. Cyklotrasy jsou mírně členité a lze se zatoulat i na zají-

stovat. Chůze s holemi – walking – má proti těm, kteří absolvují trasy na kolech, jednu výhodu – vína můžete ochutnávat bez omezení.

Vaše aktivity se neomezují jen na znojemský region, jak o tom svědčí třeba Vinařova šumavská chalupa v Borové Ladě... Snažíme se kulturu vína zavést i do jiných oblastí České republiky, a tak vítáme každý dobrý nápad, jak vína českým lidem přiblížit. Pomalu se to daří, ale v propagaci kultury vína je ještě mnoho před námi. Nezapomínáte ani na cyklisty, pro něž máte program nazvaný Cyklisté vítáni. Ochutnávkové stánky na úchvatné vinici Šobes i na Starých 2x foto Bohumil Brejžek

Ing. Pavel Vajčner, ředitel společnosti Znovín Znojmo mavé cyklostezky v Rakousku, které na ty naše navazují. Vyznavačům walkingu nabízíte Znovín walking. Kudy vedou vámi připravené trasy? Pro milovníky chůze jsme vytyčili trasy vedoucí po okraji Národního parku Podyjí, vinicemi, lesy i stepní krajinou. Na trase jsou stále otevřené naše ochutnávkové stánky vín, takže lze po cestě i vína degu-

Populární se stalo vaše putování po sklepích a vinicích, které jste nyní doplnili o tematické putování pro menší skupinky... Menším skupinkám organizujeme a zařizujeme programy se zaměřením na víno a další zajímavosti, jako jsou tajemné sklepy, nejkrásnější vinice atd. Programy jsou velmi populární a zajímavé.

Budete v turistickém programu pokračovat i v příštích letech? Určitě budeme pokračovat. Je to přidaná hodnota, se kterou jiné vinařské firmy u nás většinou teprve začínají. Chceme na základě zkušeností a připomínek těch, kteří jej využívají, dolaďovat detaily. Máme rozpracovány další návrhy rozšíření turistického programu. Nemohu však o nich hovořit dopředu. Určitě ale potěší každého návštěvníka znovínských turistických aktivit a Znojemska. Eugenie Línková a Bohumil Brejžek

Mlýn pro agroturisty MAS rozděluje peníze na rozvoj Karlštejnska Místní akční skupina Karlštejnsko, o. s., je nezisková rozvojová organizace, která získala pro rozvoj Karlštejnska (na období do roku 2013) finanční prostředky ve výši 75 milionů korun. Obdržela je na základě schválení projektu Strategický plán LEADER (SPL) Karlštejnsko, historie a příroda jako na dlani z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), Osy IV LEADER, Opatření IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie. Tyto finanční prostředky mohou získat neziskové organizace, podnikatelé, církve, jednotliví občané i obce.

zbudování a rekonstrukce hřišť, sportovišť, sokoloven, mateřských škol, obecních úřadů, spolkových domů, hasičských zbrojnic apod. Konkrétními projekty v této skupině jsou projekty Rehabilitace zázemí Kina Řevnice, Revitalizace sportovního areálu TJ Sokol Svinaře, Rekonstrukce fotbalového hřiště v Chodouni, Rekonstrukce vytápění a vzduchotechniky sokolovny

N

Mezi Sedlčanami a Voticemi, v obci Vršovice, na soutoku Sedleckého a Divišovického potoka stojí osamělý Strnadovský mlýn. Dnes láká především zájemce o agroturistiku a rodiny s dětmi. Po rekonstrukci slouží jako penzion se stylovou restaurací, finskou saunou a malou farmou. Hosté si tu mohou pohladit ovečky, kozy a další domácí zvířata, nebo se projet na koních. Po celém areálu volně pobíhají selátka, pletou se hostům pod nohy a výborně si rozumějí s hlídacím psem (viz foto). Jsou miláčkem všech, hlavně dětí, které sem jezdí na školu v přírodě. Text a foto: Alena Drábová

a jaře letošního roku, v deváté výzvě k předkládání žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova (PRV), zaregistrovala MAS Karlštejnsko, o. s., šest projektů žadatelů z oblasti Karlštejnska. Celková požadovaná částka podpory projektů je 4 937 081 Kč. Po administrativní kontrole hodnotila projekty Výběrová komise MAS a všech šest projektů doporučila k financování. MAS Karlštejnsko, o. s., poté předala tyto projekty ke schválení Stát-

nímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF). Podpořené projekty jsou rozděleny do dvou skupin. První skupinou je pět projektů směřovaných na Občanské vybavení a služby Karlštejnska, tedy na

Hlásná Třebaň a Spolkový dům Mezouň. Do druhé skupiny, jejímž cílem je Podpora rozvoje služeb Karlštejnska v oblasti cestovního ruchu, je zařazen projekt Výstavba malého ubytovacího zařízení v Chodouni.

Místní akční skupina Karlštejnsko připravuje na druhou polovinu srpna vyhlášení další Výzvy k předkládání projektů pro 11. (podzimní) kolo příjmu žádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova ČR, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), Osa IV LEADER, Opatření IV. 1.2. Realizace místní rozvojové strategie, období 2007–2013. Výzva (její plný text), včetně vyhlášených Fichí (opatření), bude zveřejněna na webových stránkách MAS Karlštejnsko, o. s., www.karlstejnskomas.cz a pro veřejnost bude rovněž k dispozici na obecních úřadech (úředních deskách) všech 65 dotčených obcí, na jejich webových stránkách a webových stránkách partnerů MAS Karlštejnsko, o. s. K rozdělení v podzimní Výzvě 11. kola příjmu žádostí bude alokována částka 3 939 393 Kč. Radomír Hanačík

V

26. srpna 2010

Regionální soutěže Tematická příloha Zpravodaje AGRObase o potravinářských soutěžích organizovaných AKČR

Agrární komora ČR podporuje biopotraviny se společností Billa Zvýšit podíl domácích biopotravin na trhu. To je nyní společný cíl Agrární komory ČR a obchodního řetězce Billa. Obě organizace představily svůj projekt již podruhé na společné tiskové konferenci pořádané v sídle Agrární komory ČR v Praze.

„K ně podpořit celý segment omora se rozhodla otevře-

ekologického zemědělství s primárním důrazem na podporu tuzemské výroby a zpracování biopotravin s cílem napomoci prodeji a odbytu české bioprodukce. Jako pilotní projekt byla spuštěna spolupráce a podpora biopotravin v obchodním řetězci Billa. Billa proto, že její obchodní filozofie obecně upřednostňuje prodej potravin z místa působení, například prakticky sto procent zde prodávaného masa je české produkce,“ uvedl na tiskové kon-

ferenci zástupce AKČR Jan Záhorka. Podle komory skýtá pro zemědělce ekologická produkce možnost lepšího tržního zhodnocení zemědělských komodit. Společnost obchodního řetězce Billa se rozhodla spolupracovat na projektu podpory českého ekozemědělství s Agrární komorou ČR. „Do nově vznikajícího Fondu rozvoje ekologického zemědělství převedeme část výnosu z prodeje biologicky odbouratelných tašek,“ uvedl na tiskové konferenci generální ředitel Billy Jaroslaw Szczypka. Billa nabízí přibližně 250 výrobků v biokvalitě, převážně z české zemědělské produkce. Z nich prodává 132 pod vlastní značkou Naše bio. Ministerstvo zemědělství tuto aktivitu vítá a podle slov jeho zástupce Martina Leibla z oddělení ekologického zemědělství by se do roku 2015 měl v Česku zvýšit podíl ekologicky obhospodařované půdy na 15 % a podíl domácí produkce na tuzemském trhu na 60 %. Pokračování na straně VI

„T se jmenuje Zelené stránky

ento ucelený seznam firem

a má přispět ke zvýšení nabídky českých biopotravin,“ říká o projektu Eugenie Línková, šéfredaktorka Zpravodaje Agrobase, mediálního partnera katalogu. Výrobců biopotravin v ČR přibývá. Jen během tří měsíců tvorby Zelených stránek, pro něž dalo základ ze svých podkladů MZe, jsme objevili několik nových firem. Jak vznikl název bulletinu? Zelená je příznačnou barvou pro život, znamením k bezpečnému přechodu rušných komunikací, znak EU pro biopotraviny je v zeleném provedení. Ekologické zemědělství

je pak zelenou bránou do zdravého života, jehož vyznavačů by-

Olomoucké tvarůžky získaly chráněná označení Evropské unie Stálý výbor pro zeměpisná označení a označení původu při EU projednal koncem června návrh nařízení Evropské komise o zapsání názvu Olomoucké tvarůžky do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. Členské státy jednoznačně podpořily návrh EK na zápis českého označení. O zápis označení usilovali výrobce, Ministerstvo zemědělství ČR a Úřad průmyslového vlastnictví již od konce roku 2004, kdy byla žádost o zápis podána Evropské komisi. Německo a Rakousko podaly proti této žádosti námitky, které v následujícím dohadovacím řízení nebyly vyřešeny. Nyní již nic nebrání oficiálnímu zápisu označení Olomoucké tvarůžky do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. Uvedené označení vstoupí v platnost dvacet dnů po vyhlášení v Úředním věstníku EU. (zb)

Pozvání na seminář o Regionální potravině

Agrární komora ČR spolu se společností Billa uskutečnila na téma biopotravin již tři tiskové konference Foto Zdeněk Kulhánek

Zelené stránky – katalog bioproducentů Pro přehlednější orientaci mezi tuzemskými producenty biopotravin vydává AKČR společně s obchodním řetězcem Billa exkluzivní katalog.

KRÁTCE

chom ve světě i u nás napočítali stále více. Bioprodukty už dnes nejsou ničím výjimečným. Jen u nás utratí konzumenti za biopotraviny dvě miliardy korun ročně, ve světě dosahuje částka 40 miliard eur, což je přes bilion korun. Ročně přibývá až dalších deset procent konzumentů biopotravin. Nejvíce jich je v Dánsku. Každý tam zkonzumuje ročně v průměru za 110 eur biopotravin. Následuje Švýcarsko (108 eur) a Rakousko (90 eur). V ČR se sice k ekologickému zemědělství rovněž nestavíme zády, podíl biopotravin na celkové spotřebě je u nás však zatím jen jednoprocentní. Podle Akčního plánu rozvoje ekologického zemědělství (Mze ČR) by měl podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin vzrůst teprve v roce 2015 na 5 % a podíl českých biopotravin na trhu s biopotravinami na 60 %. Proč

ale čekat tak dlouho? Společnost Billa spolu s Agrární komorou ČR se rozhodla růst trochu postrčit kupředu. Společně založili fond na podporu a propagaci biopotravin. Chtějí, aby se na pultech supermarketu podíl české bioprodukce přehoupl přes 50 % mnohem dříve. Billa má jen v ČR dvě stovky moderních prodejních ploch, takže nejde o nedosažitelný cíl. Zelené stránky tu jsou pro potřeby obou partnerů i široké spotřebitelské veřejnosti. Katalog by měl rovněž usnadnit navazování kontaktů mezi producenty a obchodem. Vychází společně s tímto číslem Zpravodaje Agrobase v den zahájení Mezinárodního agrosalonu Země živitelka. K dispozici bude v potřebném množství na stánku Agrární komory ČR. Dále ho seženete v pražském sídle AKČR ve Štěpánské ulici a na všech okresních a regionálních AK. Eugenie Línková

Každý ze zemědělců, kdo má zájem dozvědět se víc o soutěži Regionální potravina, je srdečně zván na seminář na téma Význam a propagace regionálních potravin. Seminář pořádá Agrární komora České republiky poslední den konání Mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích od 10 hodin v pavilonu Z1. Problematiku lze na semináři konzultovat s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou a náměstkem ministra zemědělství Karlem Turečkem. (egi)

Vyhodnocení regionálních soutěží v září a říjnu Středočeský kraj: Vyhodnocení proběhne při podzimní výstavě Zemědělec roku 2010 konané od 7. do 10. října v Lysé nad Labem (v první den výstavy). Olomoucký kraj: Slavnostní vyhodnocení soutěže Výrobek Olomouckého kraje proběhne při příležitosti zahájení výstavy Olima dne 7. října na výstavišti Flora Olomouc. Ústecký kraj: Vyhodnocení soutěže bude provedeno dne 17. září při příležitosti zahájení výstavy Zahrada Čech v Litoměřicích. Výstava trvá ve dnech 17.–25. září Liberecký kraj: Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Výrobek roku 2010 Libereckého kraje proběhne 4. září na 9. krajských dožínkových slavnostech ve Smržovce. Zlínský kraj: Krajské dožínky s vyhodnocením nejlepších regionálních potravin Zlínského kraje se letos konají v Kroměříži 4. září. Pardubický kraj: Ocenění Mls Pardubického kraje bude předáno na Dostihovém závodišti v Pardubicích na mezinárodní výstavě Koně v akci. Královéhradecký kraj: Během krajských dožínek v Hradci Králové dne 19. září získají ocenění nejlepší výrobci regionálních potravin. Jihomoravský kraj: Během krajských dožínek v Brně dojde 4. září k předání cen vítězům regionální soutěže o nejlepší potraviny. V ostatních regionech již vyhlášení vítězů proběhla během srpna nebo ještě dříve.

Regionální soutěže

Biopotraviny: pravidla v kostce Biopotraviny v České republice z pohledu ministerstva zemědělství ● Několik dat o jejich produkci, státní podpoře ● Porovnání se situací v zahraničí ● Jaká u nás platí značení bioproduktů 1. Produkce biopotravin v České republice je garantována státem (MZe) ● každý výrobce biopotravin musí být zaregistrován na MZe ● každý výrobce biopotravin musí dodržovat jednotná legislativní pravidla daná především evropskou legislativou – nařízení Rady (ES) 834/2007, nařízení Komise (ES) 889/2008 ● každý výrobce biopotravin je podřízen speciálnímu kontrolnímu systému ● kontrolní organizace pověřuje ke své činnosti MZe, kontrolními organizacemi jsou KEZ, o. p. s., ABCert AG, Biokont CZ, s. r. o. 2. Základní pravidla pro výrobu biopotravin daná legislativními předpisy ● suroviny musejí pocházet z ekofarem (min. 95 %) ● zbylých 5 % mohou tvořit pouze konvenční suroviny, které zatím nejsou produkovány v dostatečném množství v biokvalitě, jsou uvedené na seznamu evropské legislativy – příloha 9 nařízení Komise (ES) 889/2008 ● biovýroba musí být v provozovně časově nebo prostorově oddělena od výroby konvenčních potravin ● skladování biopotravin v provozovně musí být prostorově odděleno od konvenčních potravin ● lze použít pouze přídatné látky (E xxx) uvedené na seznamu evropské legislativy (příloha 8 nařízení Komise (ES) 889/2008 3. Označování biopotravin od 1. července 2010 ● slova „bio“ a „eko“ mohou být pouze na obalech biopotravin ● obal biopotraviny musí obsahovat: - kód kontrolní organizace EZ (CZ-BIO-001, CZ-BIO-002, CZ-BIO-003) - evropské logo pro biopotraviny - informaci o původu surovin – zemědělská produkce EU, zemědělská produkce EU/mimo EU, zemědělská produkce ČR - česká biopotravina musí obsahovat také národní logo pro biopotraviny, dovozové biopotraviny mohou obsahovat národní logo.

26. srpna 2010

Agrární komora ČR podporuje biopotraviny... Dokončení ze strany V Tyto cíle jsou podle něj obsahem akčního plánu ministerstva zemědělství pro ekologické zemědělství na roky 2011 až 2015. Dokument by měl být do konce roku předložen na jednání vlády. „Nadále chceme podporovat výrobce potravin z Programu rozvoje venkova, aby si mohli financovat investice do zpracování,“ řekl Leibl. Ministerstvo se chce také více věnovat osvětě a seznamovat veřejnost s přínosy ekologického zemědělství a biopotravin. Dotace ekozemědělcům dnes dosahují zhruba 600 milionů ročně. Zároveň mohou čerpat i další platby, tak jako jejich konvenčně hospodařící kolegové. Tisková konference na téma biopotraviny Agrární komora ČR pozvala na tiskovou konferenci trojici firem, které již mají s produkcí biopotravin zkušenosti. Moštárna Lažany a Mlékárna Valašské Meziříčí zásobují řetězec Billa svými bioprodukty již po řadu měsíců. Jsou sice o něco dražší než běžné potraviny, do ceny se ale promítají zvýšené náklady na ekozemědělství i na výrobu biopotravin. Rozhodně však nejde

Zástupci společnosti Billa (zprava) generální ředitel Jaroslaw Szczypka, obchodní ředitel Petr Dupal a ředitel firmy Masoeko Ivo Hikeš Foto Zdeněk Kulhánek o nárůst ceny o sto procent. „Nebylo by to ani správné a opodstatněné,“ uvedl dále Jaroslaw Szczypka. Za normální považuje navýšení ceny zhruba o 30 %. Třetí firmou, která se tiskové konference zúčastnila, je Masoeko Letohrad, výrobce uzenin a zpracovatel masa z ekologických chovů. Je to rodinná firma, která se zatím o možnost dodá-

vat své biopotraviny do řetězce Billa uchází. Všechny tři zmíněné firmy jsou i účastníky regionálních soutěží agrárních komor o nejlepší místní produkty a mohou se pochlubit i řadou ocenění. Staví na kvalitě a na osvědčených rodinných recepturách. O tyto potraviny je mezi obyvatelstvem stále větší zájem. Že jde skutečně

o velký hit, potvrdila i velká účast médií na tiskové konferenci. Společný projekt na podporu biopotravin budou AKČR a Billa prezentovat na řadě dalších akcí. Mimo jiné se s těmito žádanými potravinami budou prezentovat ve společné hale na srpnovém veletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích. Eugenie Línková

Moštovna Lažany sloužila původně zahrádkářům

4. Státní podpora výrobců biopotravin ● podpora v rámci Programu rozvoje venkova 2007–2013, podpora investičních projektů (zejména stavba nebo rekonstrukce výroben biopotravin nebo skladovacích prostor). Při hodnocení investičních projektů jsou výrobci biopotravin bodově zvýhodněni, mají větší šanci, že jejich projekt bude schválen a financován. Výše dotace je až 50 % hodnoty projektu, maximální hodnota projektu je 30 mil. Kč, web kampaně www.jimebio.cz. ● podpora zvýšení poptávky spotřebitelů po biopotravinách, financování informačních projektů pro spotřebitele. Od roku 2008 do konce letošního roku běží první státní informační kampaň na biopotraviny, celkový rozpočet cca 25. mil. Kč, z toho 50 % hradí EK. Dále MZe financuje dílčí informační aktivity (např. Září – měsíc biopotravin a ekologického zemědělství) každoročně od roku 2005 s rozpočtem cca 200 000 Kč ročně.

Moštovna Lažany byla založena drobnými pěstiteli z okolí Turnova a Českého ráje v roce 1964. Sloužila ke zpracování ovoce z jejich zahrad.

5. Základní data o výrobě biopotravin a obchodu s nimi ● počet výrobců biopotravin: více než 500 ● trh s biopotravinami v ČR: - celková spotřeba biopotravin: cca 2 mld. Kč - podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin: cca 1% ● očekávaný stav do roku 2015 (podle návrhu nového Akčního plánu rozvoje ekologického zemědělství) - podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin: 5 % - podíl českých biopotravin na trhu s biopotravinami: 60 % ● situace v zahraničí: - celková spotřeba biopotravin ve světě: cca 40 mld. EUR, meziroční nárůst o 10 % - největší biotrhy na světě: USA, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie, Švýcarsko, Rakousko - největší podíl biopotravin na celkové spotřebě: Dánsko 6 %, Rakousko 5,3 %, Švýcarsko 4,5 %, Německo 3,2 % - největší spotřeba na obyvatele: Dánsko 110 EUR, Švýcarsko 108 EUR, Rakousko 90 EUR Ing. Martin Leibl, Ph.D. oddělení ekologického zemědělství MZe

ůvodními výrobky byly mošty jablečný, rybízový a višňový v sedmičkových skleněných lahvích a dezertní ovocná vína jablečné a rybízové. Tato vína znal u nás snad každý, šlo například o Cacis, Ještědské, Bukanýr, Bianco a další. Po rozpadu JZD se spojila část restituentů a svoje podíly vložila do nově vzniklé společnosti Moštovna Lažany, výroba nápojů, a pokračovala tak v tradici výroby kvalitních, nechemickou cestou vyráběných moštů z Českého ráje. Naše zkušenosti a kvalitu zpracování ocenila před vstupem do EU firma Pfanner, se kterou jsme úzce spolupracovali. V současné době se věnujeme výrobě ovocných nealkoholic-

KRAJ LIBERECKÝ

P

kých moštů a nápojů, které vyrábíme šetrným způsobem z přírodních surovin, bez chemických přísad a konzervace. Výrobky o obsahu 1000 a 250 ml plníme do skleněných, odlehčených lahví, které zachovávají originalitu našich nápojů. V současné době dodáváme na trh 17 konvenčních a čtyři nekonvenční výrobky v biokvalitě. Právě biomošty tvoří značnou část naší výroby. Jde o 100% jablečnou či hruškovou šťávu, čirou nebo s ponechanou dužinou. Lažanské mošty se stávají tren-

Foto Eugenie Línková

Ilona Bartošová z Moštovny Lažany (vlevo) objasnila výrobu biomoštu

Foto Zub

VI

dem v obchodních sítích a získávají si stále větší počet zákazníků, kteří oceňují nejen kvalitu, ale i to, že výrobky jsou vyráběny v Česku a z českých surovin. Ovoce pro naše bionápoje nakupujeme v severních a východních Čechách od certifikovaných pěstitelů ovoce a zeleniny. Certifikáty jsou ověřovány společností ABCert AG. Hotové výrobky, které se vyrábějí obzvláště pečlivě, jsou kontrolovány společností KEZ, o. p. s. Jsme si plně vědomi odpovědnosti vůči našim zákazníkům a stejnou péči věnujeme i ostatním výrobkům. Bez pří-

davku cukru vyrábíme stoprocentní Jablečný mošt, Jablečný mošt s vlákninou, Hruškový mošt, Hruškový mošt s vlákninou, Jablečno-hruškový mošt, Vinný bílý mošt z odrůdy Müller Thurgau, Vinný červený mošt z odrůdy Zweigeltrebe a Mrkev a jablko s vlákninou. S přídavkem cukru děláme mošty Višeň, Černý rybíz, Švestka, Jahoda, Zahradní směs, Bylinný nápoj z květu černého bezu a Pomeranč s jablkem. V nejbližší době uvedeme na trh Malinu. Ilona Bartošová, obchodní referentka, Moštovna Lažany

Regionální soutěže

26. srpna 2010

VII

Pekařství Štefanových třikrát bodovalo v soutěži Mls Pardubického kraje KRAJ PARDUBICKÝ

Firma Danuška Štefanová je pekařskou, cukrářskou a obchodní firmou. Hlavní provozovna se nachází v Lukové v okrese Ústí nad Orlicí. V současné době je ve firmě zaměstnáno čtyřicet osob.

karamelem, ořechy, kokosem a mandlovým marcipánem. K jejich přípravě se používají rostlinné i živočišné šlehačky. Vždy záleží na tom, aby zákusek nebyl příliš těžký, aby byl zrakový smysl potěšen a chuťový smysl si připadal jako v lázeňské péči. „Kvalita výrobků je pro nás prvořadá. V žádném případě jsme nikdy nepřistoupili k ochuzení našich produktů kvůli ceně nebo z nátlaku našich odběratelů. Žijeme ve světě plném super a hyper, ale naším firemním motem je záruka kvality. Určitě v historii existovaly okamžiky, kdy jsme mohli vyrábět více, za-

Při slavnostním otevření prodejny Štefanových na Václavském náměstí v Praze nechyběla ani oblíbená cimbálová muzika

to méně kvalitně. To ale prostě nešlo! Skutečně i v dnešní době, když jednáme s našimi obchodními partnery, zdůrazňujeme kvalitu našich produktů,“ říká Zdeněk Štefan, který spolu s rodiči provozuje pekárnu a stará se o marketing. „O tom, že kvalitu výrobků dodržujeme, svědčí i ocenění v soutěži Mls Pardubického kraje, které jsme za poslední tři roky získali. V prvních dvou letech cenu získal perníkový závin, svatební koláčky a ručně válený pšenično-žitný chléb. V roce 2009 získaly ocenění vanilkové rohlíčky. Ocenění si velice cení-

O

d roku 1992 se pekařství specializuje na výrobu tradičního pečiva, jako jsou loupáky, koláče všech možných náplní a tvarů, vánočky, mazance, pletence, běžné pečivo, vícezrnné pečivo, pečivo z listového těsta a v neposlední řadě i chléb. Od roku 2002 patří do sortimentu firmy také cukrářské výrobky. Jde o klasické cukrářské zboží, především o originální kostky a hřbety s přírodními přísadami, které jsou chuťově doplněné ovocem, čokoládou, kořením,

Otec a syn Štěfanovi před pražskou prodejnou

Sortiment cukrářských výrobků

INZERCE

Biomaso a biouzeniny od Masoeko

KRAJ PARDUBICKÝ Historie firmy Masoeko, s. r. o., začíná rokem 1996. Rodinný charakter podniku zaručuje individuální a jedinečný přístup k zákazníkům z východních Čech.

K

oncové odběratele obslouží vlastní prodejny masa a uzenin v Letohradě a přímý rozvoz vlastními pojízdnými prodejnami. Sídlo firmy se nachází v Letohradě v Kunčicích. Po generace se tomuto oboru věnoval rod Šlesingerů, dnes jsou společníky tři synové Šlesingerových. Rozvážku firma zajišťuje až na místo podnikání – do jednotlivých restaurací, jídelen, nemocnic, sociálních zařízení a obchodů. Firma Masoeko zásobuje především síť obchodů, firem a státní instituce. Dlouhodobě nabízí kompletní služby při zpracování masa od porážky až po výrobu masných specialit. Firma si zakládá též na přímém

Některé z výrobků společnosti Masoeko rozvozu za zákazníky na venkově. Má tři pojízdné prodejny, které operují v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Společnost má uzavřené smlouvy s jednotlivými starosty, kteří uvítali zlepšení obslužnosti jejich vesnic. Z nich totiž postupně prodejny potravin vymizely a místní lidé neměli jinou možnost, než se vydat za nákupem do většího města, nebo zůstali odkázáni na pomoc blízkých. Obslužnost vesnic není dnes jednouchá a firma Masoeko sehrává v tomto ohledu roli pomocné ruky, kdy v pravidelných intervalech přiváží čerstvé maso a kvalitní uzeniny, což lidé velmi vítají. Firma je zásobuje místními specialitami,

Foto Eugenie Línková

některé z nich mají dokonce i místopisný název (např. Kyšperský salám). Regionální výrobky jsou ekologické, některé mají i značku Bio. To pro výrobce znamená dodržování řady důležitých předpisů nad běžný rámec opatření platných pro potravinářský provoz. Součástí provozu firmy Masoeko je stálý veterinární dozor zastoupený MVDr. Grossovovu, která provádí denní kontrolu dodržování veterinárních a hygienických předpisů. Jde o kvalitativní parametry, které označení Bio podmiňují. Ing. Ivo Hikeš, MBA, jednatel a ředitel firmy Masoeko

3x foto Eugenie Línková

me, protože jde o klasické, dlouhodobě produkované výrobky, které se těší oblibě našich zákazníků,“ vysvětluje. Ocenění klasických výrobků bylo i důvodem, proč Štefanovi s nadšením přijali několik nabídek prezentovat se v Německu. Již dvakrát se účastnili veletrhu Markt des guten Gesmacks – Slow Food Mense ve Stuttgartu. Letos zavítali na veletrh Kulinaria und Vinum v Drážďanech. „Domnívám se, že tyto události dodaly našim výrobkům zářivý punc kvality, protože jsme všechno úspěšně prodali,“ dodal Zdeněk Štefan. A kde lze dobroty od Štefanů ochutnat? Firma provozuje Kavárnu u Žabáka v Lanškrouně, kde je možné zakoupit její kompletní sortiment. V roce 2008 se podařilo otevřít Štefanovo pekařství v Kubelíkově ulici v Praze 3, které je provozováno firmou Roman V70, s. r. o. Letos zahájily provoz i firemní obchod v pasáži Fénix a kavárna v Letohradě na Václavském náměstí. „Naše firma se pravidelně účastní farmářských trhů v Praze 6 a od května i v Praze 2 Na náplavce a v Praze 10 na Kubáňském náměstí,“ uzavírá Zdeněk Štefan. (zb)

VIII

Regionální soutěže

26. srpna 2010

KRAJ ZLÍNSKÝ

Mlékárna Valašské Meziříčí, s. r. o., byla založena v roce 1992 privatizací Beskydských mlékáren. Navázala tak na historii výroby mléka a mléčných výrobků, která zde sahá až do roku 1936.

V

současné době je hlavním výrobním programem naší mlékárny výroba čerstvého mléka, mléčných tekutých a kysaných výrobků. S denním zpracováním mléka cca 70 000 litrů nepatří Mlékárna Valašské Meziříčí k největším zpracovatelům mléka v republice, všechny výrobkové řady mléčných výrobků z ní však zákazníci dobře znají. Jsou

velmi oblíbené a prodávají se v celé síti obchodních řetězců i u nezávislých obchodníků. Hlavními výrobky mlékárny jsou především jogurty, ať již smetanové, nízkotučné nebo ovocné, dále kysané smetany a tekuté kysané nápoje, v nichž patříme mezi největší výrobce v republice. Výroba produktů pod označením Bio byla v naší společnosti zahájena v roce 2006, kdy nám náš dodavatel mléka, firma AgroFyto Lidečko, nabídl možnost dodávek mléka v biokvalitě, na jehož výrobu byl certifikován v roce 2005. Patříme tak k prvním zpracovatelům biomléka v České republice. Prvním výrobkem v biokvalitě se stal Bio kysaný nápoj přírodní 2,9 %. Mlékárna Valašské Meziříčí je významným producentem takových nápojů a tento výrobek v biokvalitě na trhu chyběl. Úspěch nápoje byl završen ziskem ocenění Česká biopotravina ro-

Dominik Duka: Važme si kvalitní domácí produkce

ku 2006 a Mlékárenský výrobek roku 2007. To nás motivovalo k vývoji druhého kysaného bionápoje, tentokrát v příchuti jahoda. Rovněž tento výrobek si našel mnoho spokojených konzumentů. V roce 2007 byl výrobek oceněn, krom jiného, i titulem Česká biopotravina roku 2007. V roce 2008 jsme pak na trh uvedli biojogurty v příchuti jahoda, borůvka i neochucenou přírodní variantu. Přestože tyto jogurty nebyly prvními biovýrobky svého druhu, velmi úspěšně se prodávají. V roce 2008 byl výrobek oceněn titulem Mlékárenský výrobek roku 2008. A v čem spočívá výroba našich bioproduktů? Především v odděleném svozu i zpracování mléka od certifikovaných dodavatelů a přidání komponent v biokvalitě. Naším hlavním dodavatelem zůstává nadále firma AgroFyto Lidečko, mléko nakupujeme i od menších lokálních

ní vyčištěna po práci z předchozího dne. Je tak splněna podmínka oddělené výroby. Výroba produktů z konvenčního mléka startuje vždy po biovýrobě. Rovněž přidané komponenty, zejména ovocné směsi, jsou od certifikovaných dodavatelů.

Regionální potraviny z České republiky slaví úspěchy nejen na tuzemských výstavách a slavnostech. Některé vítězné firmy se účastní také potravinářských veletrhů v zahraničí. Po Stuttgartu, kde se v českém stánku prezentovalo hned několik vítězných regionálních firem, to byl polský veletrh Ekogala. Tam se úspěšně představil Zlínký kraj. e dnech 18.–20. června proběhl v Podkarpatském vojvodství ve městě Rzeszów, se kterým má Zlínský kraj uzavřenou dohodu o spolupráci, tradiční potravinářský veletrh Ekogala 2010. „Letošní ročník Ekogaly proběhl i s mezinárodní účastí. Byly zde prezentovány produkty ze Zlínského kraje, které letos obdržely ocenění Perla Zlínska,“ uvedla Jana Brázdilová, ředitelka OAK Zlín.

outěže o nejlepší regionální potraviny organizované již čtyři roky agrárními komorami z krajů zaujaly i primase českého a arcibiskupa pražského, monsignora Dominika Duku. Chce českým zemědělcům a potravinářům ve zviditelňování své produkce pomoci tím, že všem duchovním rozešle jeho kancelář Pastýřský list. V něm arcibiskup Duka vysvětlí význam toho, co se bezprostředně vyprodukuje doma, že se zboží nemusí zbytečně vozit na velké vzdálenosti a že má pak spotřebitel lepší povědomí o složení produkce a její kvalitě. Při setkání se zástupci Agrární komory ČR obdržel arcibiskup Dominik Duka (uprostřed) symbolickou žňovou kytici z rukou prezidenta AKČR Jana Veleby (vlevo) a viceprezidenta AKČR Jindřicha Šnejdrly Foto: Eugenie Línková

dodavatelů. Při zahájení výroby bioproduktů byl svoz řešen separátním autem, časem však firma zakoupila tříkomorovou cisternu, která umožňuje současný svoz bio- i konvenčního mléka ve třech oddělených komorách. Na začátku jsou všechna zaříze-

Naše spolupráce se společností Billa se datuje od roku 2006, kdy proběhly první rozhovory na téma výroby biovýrobků pod privátní značkou Billa. V roce 2007 proběhla návštěva organizovaná firmou Billa u výrobce biovýrobků, firmy Pinzgauer Milch Pinzgau. Přestože byly prvními výrobky, o nichž jsme uvažovali, ovocné jogurty, nakonec se prvními výrobky pod privátní značkou Billa Naše bio staly jogurtové nápoje v příchutích brusinka, jahoda, meruňka a neochucená varianta. Ochucené varianty vyrábíme exkluzivně pro společnost Billa, nenajdete je tedy nikde jinde. Současně s těmito výrobky jsme začali pod privátní značkou Naše bio prodávat Bio kysaný nápoj a Bio kysaný nápoj Jahoda, které do té doby prodávala Billa pod naší značkou. Prodeje výrobků v prodejnách Billa mají rostoucí tendenci, a proto bychom se v budoucnu nebránili výrobě dalších výrobků pod značkou Naše bio. Zdeněk Bukovjan, Mlékárna Valašské Meziříčí

Perla Zlínska se prezentovala na polském veletrhu Ekogala

V

S

Foto archiv firmy

Mléko pro biovýrobky jen od certifikovaných dodavatelů

„Vystavovali jsme produkty z mléka, masa, pečiva a medu. Mile nás překvapilo, jak velký úspěch naše expozice měla. Důkazem toho byly velké hloučky ochutnávajících, kteří se k nám mnohdy i několikrát vraceli. K podivu nás všech trval tento zájem po celé tři dny výstavy. Zájem byl o všechno, a to nejen z oblasti potravin, ale i o historii Zlína a dalších zajímavých míst našeho kraje. Nenarazili jsme ani

na žádnou jazykovou bariéru, někdy byla po ruce naše tlumočnice, ale většinou stačilo jen zpomalit řeč,“ dodala Brázdilová.

Na veletrhu Ekogala byla samozřejmě vyhlášena také soutěž o nejlepší výrobky výstavy, do které Češi přihlásili z každé firmy jeden produkt. „Úspěch sklidila firma Medoks, s. r. o., s medovníky. Za tento výrobek získala ocenění, které zástupce firmy Vladimír Stomatov převzal z rukou maršálka Podkarpatského vojvodství. Druhou cenu jsme si odvezli za nejlepší stánek na výstavišti. Za všechny účastníky výstavy mohou říci, že jsme byli velmi spokojeni. Krásné přijetí, příjemná atmosféra a příjemní lidé. Už dnes se všichni těší na další ročník veletrhu,“ uzavřela Jana Brázdilová. (zb)

Rozvoj venkova

26. srpna 2010

IX

Pojízdné prodejny – kratší cesta k zákazníkovi Firma Future Tech, spol. s r. o., je na trhu od roku 1993. Dlouhodobě se zabývá konstrukcí, výrobou a montáží nástaveb na nákladní a užitková vozidla. Sortiment jejich nástaveb je široký. Zahrnuje valníkové, skříňové od protiprašných, přes chladící až po mrazírenské, a to v nejrůznějších uživatelských verzích, jako jsou pekařské, pro převoz masa, atd.

V

nabídce je montáž a servis zdvižných plošin, nezávislých topení, hydraulických jeřábů, nosičů kontejnerů a dalších doplňků. Součástí nabídky služeb je provádění oprav všech druhů nástaveb, včetně opravy po havárii vozidla a následná spolupráce s pojišťovnami. Novinky a zajímavosti na trhu Mnoho lidí si určitě ještě pomatuje na tzv. pojízdné prodejny, které sloužily především k zásobování venkova. Jako úplně nový, pro Českou republiku až revoluční je ale způsob vyžití a množství využitelných variant. Pod stejným názvem pojízdné prodejny představuje Fu-

INZERCE

hodně složité. Naproti tomu je nutno uvést, že pořízení vlastní prodejny je finančně obdobné, ne-li ještě náročnější. Levnější alternativou je pořízení pojízdné prodejny na přívěsu. Samozřejmě je možné postavit nástavbu na vlastní, třeba i starší vozidlo, které již zákazník vlastní. Dále existuje cenově velmi zajímavá nabídka již použitých vozidel či přívěsů. V těchto případech je vždy garantováno, že nástavba projde celkovou repasí. ture Tech širokou škálu produktů firmy Borco Höhns, největšího výrobce těchto zařízení v Evropě, s níž letos uzavřeli smlouvu o spolupráci v rámci výhradního zastupování této značky pro celou Českou republiku. Jde o specializované nástavby a vestavby na dodávky, resp. na nákladní automobily, které jsou určeny pro mobilní prodej zemědělských a potravinářských výrobků, jako jsou pečivo, maso, ovoce, zelenina, ryby, mléčné výrobky, prodejny rychlého občerstvení, ale i varianty pro jiný druh zboží, jako jsou obuv, oděvy apod. Všechny výše uvedené typy nástaveb je možno dodávat na podvozcích zvolené značky automobilu či na přívěsu, nebo podle individuálních potřeb a požadavků.

Co je nové na způsobu využití? Zásadní změnu představuje změna filozofie prodeje zemědělských a potravinářských výrobků. To znamená, že jednotliví pěstitelé či výrobci si sami aktivně hledají co nejkratší a nejlevnější cestu k zákazníkům. Zmiňme například farmářské trhy. Ukazuje se, že lidé mají o tento způsob prodeje ohromný zájem. Výhody mohou očekávat i samotní provozovatelé těchto prodejen. U každého to bude trochu odlišné. Záleží na typu produktu, jeho množství a na tom, jak distribuuje své zboží apod. Co by ale mělo být pro všechny přínosem, je zásadní zvýšení možnosti ovlivňování prodejní ceny svého výrobku či komodity, a tím dosažení vyšší marže a zisku. Velmi důležité je i snížení závislosti na zprostřed-

kovateli prodeje. Jde samozřejmě o alternativní řešení odbytu, které je v dnešní době v Česku teprve v plenkách. Je třeba říci, že tento způsob prodeje bude vyžadovat větší úsilí od samostatného prodejce. V tomto ohledu plánuje společnost Future Tech zákazníkům pomáhat při vytváření podmínek prodeje z hlediska legislativy, školení personálu, atd. Zákazníci Future Tech Stručně: pekaři, ovocnáři, zelináři, rybáři, řezníci a uzenáři, výrobci mléčných produktů apod. Vedle nich to může být i někdo, kdo bude chtít nabízet i širší sortiment najednou. Mluvili jsme o zvýšení marže, zisku i obratu, ale pořízení prodejny bude také něco stát. Rozhodnout se o takové investici je roz-

Zákazníkovi může společnost poskytnout i ekonomické posouzení zamýšlené investice na základě jeho ekonomické situace. Součástí nabídky je též zpracování návrhu financování formou úvěru, resp. leasingu včetně nabídky zvýhodněné podmínky při jeho zřizování.

Pro snížení rizika při rozhodování o pořízení pojízdné prodejny připravuje společnost Future Tech i podmínky pro možnost zapůjčení vozidla či přívěsu. Tím bude mít zákazník možnost ověřit si ekonomickou výhodnost investic ještě před konečným rozhodnutím. V současné době připravují otevření půjčovny některých druhů vozidel pro zákazníky, kteří se obávají rizika, nebo z nějakého důvodu si nemohou tuto investici dovolit. Záruční i další opravy nástaveb zajišťuje firma Future Tech, spol. s r. o., pro celou ČR. Více na Zemi živitelce „Všechny, koho tato problematika zajímá, si dovolujeme pozvat na naši expozici na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích, kde mohou získat další informace a prohlédnout si některé typické představitele pojízdných prodejen. Naše expozice bude na volné ploše 306,“ zvou všechny čtenáře k prohlídce prodejních vozidel zástupci firmy Future Tech. (fut)

X

Rozvoj venkova

Galerie plná líbezného sexu

Martin Kuriš: Karkulka

Lounská galerie XXL chystá na letošní podzim nevšední zážitek – rozsáhlou výstavu prezentující práce umělců současné generace, kteří se vyjadřují prostřednictvím realizace nejrůznějších forem sociálně kontroverzních námětů souvisejících s fenoménem sexu, sexuality a dalších „horkých“ témat.

U

ž samotný název výstavy Sex extrémně líbezný slibuje poutavou podívanou. „Prvotním záměrem projektu je rozšíření diskuze o smyslu současného umění i mimo profesně zainteresovanou skupinu jeho konzumentů,“ vysvětluje záměr výstavy galerista Ladislav Paur, kterému se podařilo propojit online prodejní galerii s reálným výstavním prostorem a nabídnout tak současné umění ve velkém rozsahu. Lounská galerie současného umění není v ČR sama o sobě výdělečným podnikem. Přesto se najde pár odvážných, kteří investují do růstu mladých umělců a podporují jejich talent. Chystaná výstava je zajímavá i tím, že půjde o expozici skupi-

novou s příležitostí ke konfrontaci vystavujících umělců. Kurátory výstavy jsou Milan Salák a Tereza Velíková. Vernisáž je naplánovaná na 22. října, veřejnosti se otevře následující týdenn. „Vzhledem k realizaci v prostředí regionální galerie lze očekávat bezprostřednější reakci od publika méně sytého kontroverzními projekty. Zároveň ale předpokládáme, že toto téma přiláká širokou veřejnost i z jiných regionů, převážně z Prahy,“ dodává k výstavě Milan Salák. Sám má k umění velmi blízko. Patří do generace umělců reagujících na vlnu postmoderního instalačního umění začátku 90. let. V letech 1992–1999 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, věnoval se konceptuálnímu zkoumání zobrazivé malby. V druhé polovině 90. let stál malíř Salák u zrodu galerijního sdružení Artlab a v rámci něj poté spolu s Jiřím Davidem a zejména Janem Kadlecem zorganizoval řadu výstav, jejichž společným jmenovatelem byla snaha o prolnutí výtvarného konceptu a kurátorské práce s díly více autorů. Jeho dílo je zastoupeno v Národní galerii v Praze i jinde. (gal)

26. srpna 2010

Čerstvé mléko do bandasky Na venkově bývalo samozřejmostí, že se pro mléko chodilo s bandaskou k hospodářům, co chovali kravky. Dokonce ještě před půl stoletím se ve městech prodávalo mléko nebo podmáslí z konví. K tomuto osvědčenému způsobu prodeje mléka ze dvora se vrátili od loňského prosince na školním statku Střední zemědělské školy v Rakovníku-Bulovně.

V

ychlazené mléko od zdejšího stáda červenostrakatých dojnic zde prodávají vždy v úterý a v pátek. Zákazníkům jej po zazvonění přijde natočit některá z úřednic vedlejší kanceláře. Ve výdejní místnosti samozřejmě nechybí nepřehlédnutelné upozornění, že mléko je nutné před použitím převařit.

Milan Richter si jezdí s bandaskou pro čerstvé mléko na kole

Od těchto červenostrakatých dojnic je část mléčné produkce určena k přímému prodeji zákazníkům Mléko z krabic nezkysne Zastihl jsem Zdeňku Šebkovou, která k prodeji mléka ze dvora školního statku řekla: „S prodejem mléka jsme začali v prosinci

Paní Šulcová si z čerstvého mléka dělá na chalupě jogurt. Za ní Zdeňka Šebková.

minulého roku. Když jsme začínali, prodali jsme za oba prodejní dny tak sto litrů mléka. V dalších měsících, zejména jarních, zájemců začalo přibývat. V současnosti jsme se dostali na pět set litrů, a to už je v tržbě znát. V zimě jsme měli pokles, když bylo náledí nebo jinak nepříznivé počasí. Teď už to bývá vyrovnané. Jezdí k nám například rodina z Kladenska, která si vždy na dva týdny odveze 20 litrů mléka. Co nespotřebují začerstva, dají do mrazáku a prý je po rozmrazení stejně dobré,“ řekla nám Zdeňka Šebková. Sotva odbaví jednoho zákazníka, přijíždí auto. S PET lahvemi přijíždí pro mléko Lubomír Klatovník. Prozradil, že si sem jezdí už od začátku prodeje. Stejně tak je stálým zákazníkem Milan Richter, který si s klasickou bandaskou jezdí pro mléko na kole. Dalším

kupujícím je Jiřina Šulcová, která pobývá od jara do podzimu s manželem na chalupě v Újezdě u Zbečna. „Z čerstvého mléka dělám jogurt, nebo jej nechám zkvasit. Je to velký rozdíl proti krabicovému mléku, které nezkysne, ale zhořkne, takže se pak už nedá pít. Přilepšení do pokladny O tom, jaký přínos má pro školní statek prodej ze dvora, nám řekl zootechnik Pavel Topka: „Máme 110 dojných krav červenostrakatého plemene. Jejich průměrná roční užitkovost je 6900 litrů mléka při obsahu tuku 4–4,5 % a bílkovin 3,5 %. Za rok získáme bez dalších nákladů za takto prodané mléko navíc 150 000 korun, což už je příjemné přilepšení do rozpočtu školního statku.“ Text a foto: Zdeněk Kulhánek

INZERCE

REMOMIA poskytuje komplexní servis Jiřího Havelku znají naši čtenáři z působení v České pojišťovně. Tentokrát jsme probírali zemědělské pojištění z jeho nové pozice v makléřské pojišťovací společnosti RENOMIA. Po dlouhých letech přecházíte z České pojišťovny do divize RENOMIA AGRO. Čemu se tam budete věnovat? V České pojišťovně jsem pracoval devatenáct let. Změnit po tak dlouhé době zaměstnání nebylo jednoduché. Nabídku pracovat ve společnosti RENOMIA vnímám jako novou příležitost plně uplatnit vše, co jsem se doposud naučil. Povedu divizi RENOMIA AGRO a jsem nesmírně rád, že základem našeho týmu jsou zemědělcům dobře známí kolegové Petra Škopová a Josef Kříž. Co se náplně mé práce týká, budu i nadále pracovat pro české a moravské zemědělce. Soustředím se zejména

na pojištění plodin a zvířat, rozšířím svůj záběr i na další pojistitele a druhy pojištění – majetku, aut, strojů či odpovědnostních pojištění. Společnost také sjednává výhodné individuální i životní pojištění pro zaměstnance. Na co budete klást při své práci důraz ? Mám v životě to štěstí, že je pro mě práce i koníčkem a plně mne uspokojuje. Po celé republice znám mnoho zemědělců a při spolupráci s nimi kladu důraz na vzájemnou důvěru, korektnost a perfekcionismus. Snažím se vždy najít pro klienta optimální řešení při sjednání pojištění, jeho správě, i při likvidaci pojistné události. Je důležité být klientům vždy plně k dispozici. Rád bych také nadále spolupracoval se státními orgány při vytváření efektivního systému krytí rizik. Udržování úzkých vazeb se všemi pojistiteli je samozřejmostí.

tění plodin a zvířat, která v současnosti dosahuje 50 % z pojistného, a dále spustit do provozu Systém eliminace rizik v zemědělském podnikání.

Ing. Jiří Havelka Jak vidíte možnosti dalšího rozvoje divize RENOMIA AGRO a zemědělského pojištění v ČR? Celá skupina RENOMIA včetně spolupracujících makléřů letos dosáhla předepsané pojistné 3,6 miliardy Kč a je největším pojišťovacím makléřem v ČR. Dává zemědělskému pojištění prioritu a i z toho důvodu došlo k vybudování specializované divize RENOMIA AGRO. Je nutné udržet stávající výši dotací na pojiš-

A ambice společnosti? Naší ambicí je být na trhu zemědělského pojištění vůdčí společností, které dávají svou důvěru stále další a další zemědělci. Poskytujeme zemědělcům kvalitní a komplexní servis a garantujeme optimalizaci řízení rizik. Nastavíme pojištění klientům tak, že při zachování rozsahu pojistného krytí mohou následně ušetřit vynaložené náklady na zaplacené pojistné. Všem zemědělcům nabízíme zpracování auditu jejich pojistných smluv. Jsem přesvědčen, že služby nabízené RENOMIA AGRO klienti plně využijí a budou spokojeni. Kontakty na Ing. Jiřího Havelku: tel.: 221 421 711 mobil: 603 884 471 e-mail: [email protected]

Rozvoj venkova

26. srpna 2010

XI

Produkce krůt přináší z dlouhodobého hlediska potřebný efekt Se Stanislavem Hečlem, českým zástupcem firmy Velisco, takřka pravidelně informujeme na našich stránkách o produkci krůt v EU, o zájmu českých producentů o tuto komoditu a o růstu spotřeby krůtího masa. Tentokrát jsme se zaměřili na chovatele krůt a současný trend v produkci.

Stanislav Hečlo, český zástupce firmy Velisco

Již několik let klesá v ČR produkce prasat a kuřat. Jak je tomu s výkrmem krůt? V poslední době zaznamenáváme v Česku nárůst produkce krůt. Objevují se i noví chovatelé, kteří již budují nové haly. Pro

tech nebo po skotu, nemají finanční zdroje, nebo se obávají investovat. Jsme ochotni, pokud nám objekt nabídnou, do něj investovat, zhodnotit jej rekonstrukcí, a pak, až uvidí, že to funguje, jim stavby přenechat, aby

příklad bych uvedl Moras, a. s. , Moravany u Pardubic, kde v těchto dnech dokončily výstavbu dvou nových velkokapacitních hal. Rovněž se zprovozňují již existující kapacity. Je to především v důsledku dobrého a silného partnera, který má za sebou významný trh. Myslím tím samozřejmě německou firmu Velisco. Vidíte nějaký rozdíl mezi jednotlivými chovateli v Česku, kteří s firmou Velisco spolupracují? Ano, samozřejmě. Jsou tam rozdíly. Ti, kteří pochopili filozofii a strategii firmy Velisco, se stávají velmi úspěšnými a jejich produkce jim přináší nemalé zisky. Jsou ovšem i tací, kteří se zatvrzele drží zažitých zvyků a těchto výsledků nedosahují. Je to způsobeno především zkostnatělostí lidí, kteří těžko přijímají rady a doporučení. Umíte těm, co by projevily zájem, ale panuje u nich nedůvěra, nějakým způsobem poradit nebo pomoci? Máme vytvořený program i pro ty zemědělce, kteří mají volné prostory, například po prasa-

sami efektivně produkovali krůty. K tomu všemu samozřejmě nabízíme náš bezplatný servis. Jste z dlouhodobého hlediska schopen odhadnout vývoj v produkci krůt a drůbeže? I v samotném Německu roste v posledních měsících spotřeba drůbežího masa v kilogramech na obyvatele. Zákazníci stále více kupují především chlazenou drůbež a drůbeží maso, to je evidentní. Tím mohu také jen konstatovat, že chlazené maso na rozdíl od mraženého již nikdo z Brazílie nebo z Asie nedoveze.

Tudíž je jasné, kde má význam investovat do budoucna, nezůstat stát stranou a pouze bědovat. Pro každého producenta platí pouze tři základní pravidla. Za prvé je to dlouhodobost, kde především záměr věnovat se krůtám se dá hodnotit jako úspěšný, a to hlavně proto, že ne každý rok je stejný. Znamená to, že může sice v určitém období dojít k poklesu ceny, nicméně úspěšné roky umí toto eliminovat. To se již potvrdilo. Za druhé je to efektivnost. Zase vysvětlím na dlouhodobých zkušenostech, kdy se dá dosahovat vynikajících výsledků v chovech. Určitě se dá spoléhat na znalostech a zkušenostech úspěšných. Mnoho chovatelů dělá zásadní chybu v tom, že hledí na cenu zvířat do zástavu nebo na cenu krmení. To je ale fatální chyba. Není například důležité, kolik stojí tuna krmení, ale jak je krmení kvalitní. V konečném důsledku jde o náklad na jeden kilogram produkce. Stručně řečeno, jde o zhodnocení krmiva. A jsem u bodu tři, jímž je nutnost mít kvalitního partnera. V tomto případě jsou to jatky, kde víme, že mají dostatečně velký trh za sebou, aby nebyla ohrožena jejich stabilita. Každý chovatel by měl především dbát o kvalitu svého chovu a být si jistý, že až zvířata dosáhnou jatečné hmotnosti, porážka je odebere a řádně a včas zaplatí. Eugenie Línková

Pro přestavbu bývalých hal po prasatech nebo po skotu poskytuje firma Velisco výhodný investiční program 2x foto archiv Velisco

INZERCE

Výstavba haly pro chov krůt

Foto Eugenie Línková