měsíčník :: číslo 02 / 2010 :: vychází 29. 1. 2010
únor 2010
neprodejné
Jak bude pokračovat zádlažba v roce 2010 Rekonstrukce dláždění v historickém centru Kutné Hory se významným způsobem dotkla života všech Kutnohořanů i turistů. O aktuálním stavu prací a jejich dalším vývoji Kutnohorské listy hovořily s vedoucím odboru investic Městského úřadu v Kutné Hoře Jiřím Janálem. Jaká část z plánované zádlažby historického centra je již hotova? Daří se naplňovat harmonogram? Harmonogram prací je plněn a na konci roku jsme byli dokonce v malém předstihu, neboť jsme před koncem roku měli navíc hotovou ulici Klabalovu a zahájili jsme v návaznosti práce v ulici Na Sioně. Současná kalamita nám ale rychle náskok proti harmonogramu ukrojí. Měřeno procenty máme hotovo cca 60%. Jaká významná omezení čekají v souvislosti se zádlažbou občany a návštěvníky Kutné Hory v roce 2010?
Listujeme: na straně 2
Zprávy z rady města na straně 3
Středočeská vysoká škola na straně 4
MŠ Kytička na straně 7
Ekoglass festival 2009 na straně 8
Granty na rok 2010
Omezení budou, řekl bych, menší, neboť nejzávažnější dopravní tahy jsou hotové a spojnice Komenského a Havlíčkova náměstí už byla loni určitou dobu mimo provoz. Ostatní ulice jsou už méně frekventované, byť třeba Barborská je zase naopak pro pěší důležitá. Ale obdobně jako předchozí komunikace nebude, až na velmi malé časové výluky, úplně uzavřena. Budou práce dokončeny v předpokládaném termínu a je něco, co by mohlo tento termín ohrozit? Máme skvělou stavbyvedoucí paní Kabátkovou, výborného dodavatele a jeho příslib nasazení dalších kapacit v případě, že počasí nám nedovolí včas po zimě začít. Proto nemám o termín dokončení strach. Může se ale stát, že s ohledem na nedostatek času způsobený počasím budeme nuceni zahájit práce ve více komunikacích najednou a tím trochu zkomplikujeme provoz ve městě. Objevily se stížnosti na úbytek parkovacích míst, zejména na Václavském náměstí. Dojde skutečně k poklesu parkovacích míst v porovnání se situací před započetím zádlažby? Základní záměr rekonstrukce byl zkrášlit město a zklidnit jeho provoz. Dát vyniknout kráse středověkého města a zároveň zachovat jeho současný život. Myslím, a ohlasy občanů to potvrzují, že se to daří. Porovnání parkovacích míst před rekonstrukci a po ní je složité, neboť před ní a dá se předpokládat, že i po ní, budou řidiči
neukáznění a policie nedůsledná. Porovnávat tedy přeplněné ulice, kdy se parkovalo i tam, kde to nebylo možné, s výkresem na papíře, kde jsou předpisy respektovány, je nefér. Ale počítáme-li jen regulérní parkování, dojde celkem v celém centru k úbytku cca 35 parkovacích míst z celkového počtu 315 původních. V podstatě celý úbytek je na Václavském náměstí. Ze zkušenosti vím, že pro mnohé občany je jinde
běžná docházková vzdálenost od parkoviště například 150 m velká a jsou ochotni argumentovat nevím čím vším, aby mohli zastavit deset metrů od obchodu. Zapomínají, že jsme ve středověkém městě, kde bez výhrad nelze tento požadavek běžně splnit. Za rozhovor poděkoval Jindřich Bartoň
Na rekonstrukci čeká i Barborská ulice.
Foto: Lepor
Parlamentní výbor dává vysoké škole v Kutné Hoře šanci Nestává se tak často, aby sněmovní výbor opustil prostory Parlamentu a vyjel na část svého zasedání přímo po stopách návrhu zákona. Lednová schůze byla výjimečná. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
vyrazil, i přes mrazivé počasí a ne úplně ideální sjízdnost vozovek, do Kutné Hory. V útulném prostoru Voršilského kláštera projednávali poslanci otázku vzniku kutnohorské vysoké školy. pokračování na str. 3
únor 2010
strana 2
Zprávy z rady města - 15. 12., 21. 12. a 22. 12. 2009 Mimořádné zasedání 15. 12. 2009 – vyhodnocení nabídek na provozování kina. Na tomto mimořádném zasedání vyhodnotila rada města čtyři nabídky na provozování nově zrekonstruovaného kina. Po krátké diskuzi se radní rozhodli neprodloužit smlouvu dosavadnímu nájemci panu Jenčíkovi, odmítli další dvě nabídky soukromých osob a rozhodli o uzavření podnájemní smlouvy o provozování kina s Městským Tylovým divadlem. Mimořádné zasedání 21. 12. 2009 – jmenování nového jednatele nemocnice Starosta svolal radní, aby se neodkladně začaly řešit nové pracovní smlouvy zaměstnanců nemocnice v rámci převodu tohoto
zařízení pod Středočeský kraj. Těsnou většinou svých členů odvolala rada města z funkce dosavadního jednatele Ing. Suchánka a do funkce nového jednatele jmenovala JUDr. Opočenskou. Řádné zasedání 22. 12. 2009 Parkoviště Městské sady Na úvod zasedání požádal místostarosta Zimmermann o souhlas radních s podpisem smlouvy s firmou Technoexport a. s. na zpracování žádosti o dotaci na projekt Parkoviště „Městské sady“, tento požadavek byl jednomyslně schválen. Provozování zimního stadiónu V záležitostech odboru správy majetku se dlouho diskutovala otázka provozování zimního stadiónu. Rozhodovalo se mezi záměrem převést provozování zimního stadiónu pod Technické služby, nebo ponechání zařízení ve správě Tě-
lovýchovné jednotě Stadion. Nakonec se radní přiklonili k návrhu místostarosty Zimmermanna a odhlasovali trvání smlouvy s Tělovýchovnou jednotou do 30. 6. 2010 a souhlasili rovněž s návrhem starosty Šalátka pokračovat v jednání s ředitelem Technických služeb Ing. Jägrem o možnosti převzetí zimního stadiónu po uplynutí smlouvy s TJ Stadion. Přidělování bytů v Pečovatelské službě Proběhla diskuze o pravidlech přidělování bytů v Domově pečovatelské služby. Prvotní návrh, aby se ke všem žádostem vyjadřoval sociální odbor, nyní radní odmítli jako zdlouhavé řešení a na návrh místostarosty Vančury souhlasila rada města s postupem přidělování bytů podle stávajících pravidel. Dotace na zateplení, vedení kroniky města V závěru zasedání schválila
rada města žádost o dotaci na zateplení Základní školy J. Palacha. Dále vyjádřila souhlas s dohodami o vedení kroniky a fotokroniky města. Kronikářem zůstává Mgr. Lukáš Provaz, fotokroniku pořizuje nadále Jaromír Procházka, bezplatným konzultantem byl opětovně jmenován PhDr. Radko Šťastný. Setkání radních s jednateli v sídle společnosti Městské lesy a rybníky Po zasedání rady se radní odebrali do sídla společnosti Městské lesy a rybníky do Opatovic. Zde proběhlo tradiční předvánoční setkání s jednateli městských společností, na které byli pozváni i vedoucí odborů městského úřadu. Jednatel společnosti Ing. Stanislav Peroutka představil hospodaření této městské společnosti a nastínil další plány jejího rozvoje. Vladislav Slavíček, člen RM
Kutná Hora má schválenou dotaci u 24 projektů podporujících životní prostředí Během prvních dvou let existence Operačního programu Životní prostředí byla schválena dotace pro 24 projektů z okresu Kutná Hora, což je o 8 projektů méně oproti celostátnímu okresnímu průměru. Lépe si Kutná Hora vede ve srovnání částek očekávané finanční podpory. Zatímco v průměru na okres připadá 570 milionů Kč, schválený objem dotací projektů v rámci kutnohorského okresu dosáhnul 696 milionů Kč. Jedním z úspěšných žadatelů byl také státní podnik DIAMO s plánem analýzy rizik na území bývalého důlně - úpravárenského závodu Kaňk - Kutná Hora. Předmětem předkládaného projektu je provedení průzkumu znečištění a zpracování analýzy rizik areálu bývalého důlně - úpravárenského závodu Kaňk - Kutná Hora, kde správu kontaminovaného území provádí společnost DIAMO a závod Správa uranových ložisek Příbram. Celkové investiční náklady na projekt se vyšplhají na téměř 5 milionů korun. Většinu pokryje dotace Operačního programu Životní prostředí, státní podnik zaplatí ze svých vlastních zdrojů 1,2 milionu korun. „V prostoru závodu Kaňk Kutná Hora je zpracovávána tzv. analýza rizika, která stanoví míru znečištění provozních a obslužných objektů včetně jejich podloží. Výstup z této analýzy bude sloužit jako základní dokument pro pro-
jektování případné sanace území,“ řekl projektový manažer Ivo Keclík ze Státního fondu životního prostředí ČR. Podle srovnávacího výzkumu Město pro byznys patří okres Kutná Hora mezi jeden z nejčistších okresů ve Středočeském kraji co do kvality ovzduší a exhalace zplodin. Region je ale více postižen antropogenní činností než jiné okresy v kraji, což se projevuje vyšší koncentrací zastavěné plochy a nižším podílem plochy půdy rekreačního rázu. Obce kutnohorského okresu mají poměrně hustou síť sběrných nádob na tříděný odpad a z hledis-
ka množství recyklovaného odpadu vykazují v rámci kraje jen lehce podprůměrné hodnoty. Za první dva roky fungování Operačního programu Životní prostředí bylo v celé České republice podpořeno téměř 2500 projektů a celková výše schválené podpory již dosáhla 44 miliard korun. Do roku 2013 má být z evropských fondů uvolněno více než 5 miliard eur (asi 128 miliard korun). Obce a podnikatelé ve Středočeském kraji mají zatím schválené projekty za 6,3 miliardy korun. Ve srovnání s jinými kraji patří Středočeský kraj v získávání dotací k velmi
úspěšným. Například Pardubický kraj dosáhl jen na téměř poloviční částku. Žadatelé o finanční podporu z OPŽP mají široké možnosti, jak se informovat o podmínkách a procesu získávání dotace. Mohou se obrátit na krajská pracoviště, která poskytují osobní konzultace. Úplnou novinkou jsou nová Regionální poradenská a informační místa, tzv. RPIMy. Ta mají zájemcům sloužit především v oblasti finančně-technického poradenství a také aktivně iniciovat projektové záměry. Více na www.opzp.cz
Poskytnuté příspěvky na historické objekty Soupis příspěvků poskytnutých na obnovu kulturních památek a objektů nezapsaných jako kulturní památky, ale ležících na území městské památkové rezervace (MPR) nebo městské památkové zóny (MPZ) ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Kutná Hora v roce 2009 Příspěvky v Kč Programy ministerstva kultury ČR Program péče o vesnické památkové zóny 180 000 Havarijní program 766 000 Program restaurování movitých kulturních památek 200 000 Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím ORP 1 785 000 Program regenerace MPR a MPZ 3 227 000 Program záchrany architektonického dědictví 2 600 000 Krajský úřad Středočeského kraje Fond obnovy památek
3 991 000
Město Kutná Hora Fond regenerace města Kutné Hory Celkem
2 182 000 14 931 000
únor 2010
strana 3
Parlamentní výbor dává vysoké škole v Kutné Hoře šanci dokončení ze str. 1
V Parlamentu totiž tento poslanecký návrh nemá přesvědčivou podporu a mnozí kolegové v něm shledávali nedostatky, které by mohly být příčinou vrácení návrhu k dopracování či dokonce k zamítnutí. Na tomto místě se patří poděkovat náměstkovi hejtmana a senátorovi panu Marcelu Chládkovi za aktivitu, kterou projevil, když naplánoval a zorganizoval výlet poslaneckého výboru na „místo činu“. Jako vždy se ukázalo, že kontakt s realitou je nejlepším rádcem a zdrojem argumentů pro hlasování a rozhodování. Ještě o den dřív to v poněkud dusnější atmosféře na parlamentní půdě vypadalo, že se středočeskou univerzitou je amen. Někomu vadil už samotný název „Královská“ univerzita Střední Čechy. Jakoby všichni zapomněli na dějepis ze základní školy. Které jiné město by si mělo jako sídlo univerzity nárokovat název „královská“, když ne Kutná Hora – místo korunovace Vladislava Jagellonského, dlouhodobé sídlo krále Václava IV. a město, kde byl podepsán Dekret kutnohorský, jímž se výrazně posílil vliv Čechů na Karlově univerzitě v Praze? Ale tato připomínka měla spíš charakter kuriozity. Zaznívaly i podstatnější poznámky ohledně statusu vysoké školy. Většina poslanců měla problém s tím, že by v Kutné Hoře měla vzniknout univerzita – tedy vysoká škola univerzitního typu. Není mi jasné proč. Hraje tu snad roli nějaká zakuklená rivalita a vědomí, že by tak Středočeský kraj získal opravdu prestižní postavení? Mohu jen spekulovat, že tyto hlasy tlumočí obavy jiných univerzit, které by tím pádem přicházely o své výsadní místo na poli terciálního vzdělání a musely by se o zájemce z řad studentů i pedagogů „dělit“. Kdo ví? Slyšet byly i argumenty zákonodárců, které nikoho nepřekvapily originalitou. Tedy že by bylo dobré, aby nejdřív byly schváleny návrhy akreditací studijních programů a hlavně, že by bylo lepší, kdybychom měli souhlas vlády dříve, než návrh půjde do Sněmovny. Ohraná písnička. Je to taktika, kterou se povedlo ve Sněmovně pohřbít už mnoho zajímavých nápadů. Je to jakási uměle vytvořená teorie větší váhy vlády. Někteří poslanečtí kolegové totiž radí (vedeni zcela jistě dobrým úmyslem), abychom počkali, až si vláda vezme tuto iniciativu tzv. za svou a ta bude pak mít větší váhu! Kolikrát jsem tu-
hle větu slyšela! Jakoby poslanecká iniciativa nebyla plnohodnotná?! Trochu to připomíná pohádku o kohoutkovi a slepičce. „Kohoutek leží v oboře, nožky má nahoře a slepička mu běží pro vodu. Studánka slíbí vodu, když přinese od švadleny šátek, švadlenka dá šátek, až přinese botičky od ševce... a tak dál.“ Jenže se bojím, že v tomto případě běhá ta pomyslná slepička pro vodu už poněkud dlouho a kohoutek by mohl žízní umřít. Myslím, že životem „kohoutka“ (vysoké školy) jsou všichni v dobrém slova smyslu zainteresovaní – starostové, učitelé, studenti, obyvatelé Středočeského kraje.
uspořádání a návrh oborové struktury včetně umístění jednotlivých fakult . Přítomní byli seznámeni se základní filozofií záměru, kterou je koncept školy s menším počtem studentů (maximálně 500 – 700 studentů na každé fakultě), ale s kvalitním personálním zajištěním. Mělo by dojít k rehabilitaci míst, kde budou fakulty sídlit, ale i k rehabilitaci kulturních památek, které by mohly poskytnout školám své kapacity (Jezuitská kolej v Kutné Hoře, Piaristická kolej v Benešově…) Důležitou roli by měla plánovaná vysoká škola hrát v systému celoživotního vzdělávání, fakulty by měly být propojeny s výzkumnou
Poslanci před Jezuitskou kolejí Už v roce 2004 byl Zastupitelstvem Středočeského kraje odsouhlasen návrh na vznik vysoké školy, byl vydán i předběžný souhlas Akreditační komise ke studiu některých oborů. Jenže! Tento návrh Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nepředložilo k projednání vládě dosud! Po zbytečně promarněných šesti letech uvádí nyní Akreditační komise zcela oprávněně, že dnes již není možné považovat tehdejší stanoviska za aktuální a platná. Jak z toho začarovaného kruhu ven? Po domluvě s ostatními předkladateli jsme se rozhodli pro kompromis. Od našeho původního záměru zřídit v Kutné Hoře vysokou školu univerzitního typu ustoupíme a, majíce na paměti moudro o vrabci v hrsti a holubech na střeše, vydáme se cestou neuniverzitní. A nebudeme trvat ani na názvu školy s přídavným jménem královská, když už je to pro někoho taková překážka. Víme, že název nespadl z nebe, byl poctivě vybrán v referendu, ale jde nám přece o věc. S touto variantou přítomní členové výboru vesměs souhlasili. Dovolím si tvrdit, že všichni byli také mile překvapeni připraveností projektu i přesvědčivou prezentací pana doktora Františka Menšíka – jednoho z jeho autorů. Byla představena koncepce školy, její organizační
sférou, knihovnami, galeriemi a podniky v regionu. Na kutnohorské fakultě by studenti v případě získaných akreditací měli možnost studovat historické vědy (obory jako muzeologie, historie, kulturní dějiny, ochrana hmotných památek), obecnou teorii a dějiny umění a kultury, scenologii a multimediální studia, archeologii, humanitní studia, kulturně společenský management, výtvarné umění (obor restaurování a konzervace) nebo filologii. Nová vysoká škola by měla vzniknout jednak transformací pěti stávajících vyšších odborných škol sídlících ve Středočeském kraji VOŠ, jednak zřízením nové fakulty v Kutné Hoře. Projekt nepočítá s výstavbou nových budov, nýbrž s využitím stávajících objektů dotčených VOŠ. V Kutné
Hoře lze pak okamžitě využít objekt základní školy Na Náměti, která je v majetku města a v současné době není využívaná. K umístění děkanátu, učeben i ateliérů by mohl sloužit po rekonstrukci historický dům Dačického. Dokumentace pro takovou rekonstrukci je připravena. V Jezuitské koleji by dále vedle Českého muzea výtvarných umění mělo být informační centrum školy, dva přednáškové sály, veřejná čítárna, kavárna, studovna, knihovna apod. Ze strany Středočeského kraje byla odvedena odpovědná práce, záměr vybudovat zde vysokou školu je postaven na reálných podkladech. Uvidíme tedy už na prvním letošním sněmovním zasedání, zda návrh projde hladce do třetího čtení. Byl by to první úspěch. Trnitá cesta osudu středočeské vysoké školy nebude však zdaleka u konce. Na řadu přijde Senát a pan prezident. Nezbývá než věřit, že kromě středočeských zákonodárců, pochopí naši snahu i ostatní. Výjezdního zasedání parlamentního výboru se jako hosté zúčastnili příslušní starostové středočeských měst, ředitelé dotčených vyšších odborných škol a další hosté. Poslanci a poslankyně se na vlastní oči přesvědčili, že zájem o školu je v regionu seriózní. V příjemných prostorách Voršilského kláštera překvapila sněmovní delegaci skutečnost, že v Kutné Hoře pěstujeme vlastní víno a po skončení jednání je dvojnásob ohromila chuť kutnohorských vinařských výrobků. Pobyt zákonodárců se oproti původnímu plánu prodloužil, neboť si na vlastní oči chtěli ověřit, jak je to s rekonstrukcí chrámu sv. Barbory. Díky zajímavému vyprávění a ochotě pana faráře Uhlíře, odjížděli do svých domovů s hezkým kulturním zážitkem. Dagmar Fundová poslance také obeznámila s finanční stránkou oprav chrámu a předseda výboru přislíbil, že upozorní ministra kultury na nutnost nalézt ve státním rozpočtu potřebnou částku na dokončení rekonstrukce. Olga Zubová – poslankyně PČR, členka Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu
Návrh organizačního uspořádání Středočeské vysoké školy se sídlem v Kutné Hoře: Rektorát – Kutná Hora Fakulta humanitních studií a umění – Kutná Hora Fakulta hotelnictví, cestovního ruchu a gastronomie – Poděbrady Fakulta veřejné správy a evropských studií – Benešov Fakulta sociálních studií – Mladá Boleslav Fakulta zdravotnická, medicínských technologií a farmacie – Příbram Fakulta aplikovaných věd – Čáslav Fakulta přírodních věd, aplikované ekologie a zahradnictví – Mělník Fakulta juristická – Beroun
únor 2010
strana 4
Seriál „Mateřské školy v Kutné Hoře“
Mateřská škola „Kytička“, Benešova 149/II., Kutná Hora Seriál o kutnohorsk ých mateřsk ých školách dnes dospěl k naší mateřské škole, škole s nevšedním osudem – k MŠ Kytička, Benešova 149/II. Historie Výstavba mateřské školy Benešova II. byla v druhé polovině sedmdesátých let vyvolána rychlým růstem počtu pracovních míst v tehdejším závodě ČKD Kutná Hora. A tak v sousedství MŠ Benešova I., mezi ovocnými stromy v zahradě bývalé čokoládovny Lidka, vyrůstá velká čtyřtřídní školka. MŠ byla slavnostně otevřena 3. září 1979. Maminky 120 dětí měly o své ratolesti postaráno. Toto období však trvalo jen o něco málo více než 10 let. Snižující se počet dětí a problémy s financováním provozu vedou začátkem devadesátých let k uzavření mateřské školy. Dům, jako jediný lidský výtvor chátrá, není-li užíván. I zavřená školka chátrala...
Léta běží a zvyšujícím se hygienickým nárokům již nemůže stačit MŠ Karlov, umístěná v bývalém cukrovaru na Čáslavské ulici; i MŠ Trebišovská má problémy. Proto je 1. září 1996, po předcho-
Z výtvarných technik jsou to pak ty běžné – kreslení, malování, modelování, ale i méně běžné a náročné. Mezi ty patří zejména malování na sklo a naše chlouba – práce s keramickou hlínou. Díky sponzorskému daru máme svoji vlastní keramickou pec a můžeme tedy výrobky dětí samy vypalovat. Nejlepší výtvarná díla a výrobky dětí pak zkrášlují prostory školy. O tom, že jsou naše výsledky v estetických činnostech vysoce hodnoceny svědčí i to, že jsme opakovaně získaly grant městského úřadu na jejich podporu.
zích stavebních úpravách a opravě střechy, provoz naší MŠ obnoven. Jsou do ní přestěhovány tři třídy dětí z Trebišovské a jedna třída z Karlova. Od 1. ledna 2003 se MŠ stala součástí organizace Mateřských škol Kutná Hora. Ale tím se dostáváme do současnosti. Současnost Co tedy najdeme v mateřské škole dnes? Najdeme zde čtyři třídy, všechny s kompletním příslušenstvím – sociálním i provozním. Třídy jsou umístěny ve dvoupodlažních pavilonech propojených spojovací chodbou. Každá třída se svým zázemím – šatnou, kuchyňkou, umývárnou, WC a kabinety tvoří samostatný celek. Škola je obklopena rozsáhlou udržovanou zahradou, v níž byly původní ovocné stromy postupně nahrazeny okrasnými. Ovoce přece jenom přitahuje včeličky... V zahradě je vše, co je v MŠ obvyklé – pískoviště, průlezky, skluzavky a navíc pro horké letní dny i bazén!
Třídy jsou vybaveny novým nábytkem, spoustou hraček a dalšími pomůckami. Na podlahách máme nové krytiny, podle účelu místností koberce nebo lina. O pořádek a úklid se starají dvě provozní pracovnice. Program Teď, když jsme se seznámili s budovou a jejím vybavením se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu – dětem a jejich programu. O děti se stará 8 plně kvalifikovaných učitelek, které vytvářejí dětem příjemné a podnětné prostředí. Přitom se řídí Školním vzdělávacím programem. Ten odráží průběh ročních období, přírodu a život kolem nás. Zvláště se pak v naší MŠ věnujeme hudebním a výtvarným činnostem a to buď v rámci celé třídy nebo v menších kroužcích. Z oblasti hudby je to hra na flétnu a zpívání s doprovodem klavíru či orffovských nástrojů (to se děti doprovázejí samy). K hudbě samozřejmě přistupují pohybové a taneční aktivity. Kupodivu rádi tancují i někteří chlapci.
A co ještě nabízíme? Pro předškoláky výuku anglického jazyka a plavecký výcvik. Pro všechny pak práci na počítači, dále společná setkávání s rodiči při oslavě Dne matek nebo rozloučení s předškoláky, výlety, exkurze, karnevaly. Spolupracujeme také se základními školami, Červeným křížem, knihovnou, zájezdovými divadly. Tradiční jsou i Mikulášské besídky a Dny dětí, na které nám připravují program studenti SOŠ a SOU řemesel Karlov. Přání do budoucna Naše mateřská škola je dobře vybavená a udržovaná. Jedno velké přání ale máme – novou fasádu a nová okna. Chceme mít naši školku stejně hezkou zvenku, jako ji máme uvnitř. Závěr Podrobnější informace a aktuality najdete na webových stránkách www.materskeskoly.kh.cz A pro úplnost naše kontakty, telefon 327 561 650, e-mail
[email protected] Hana Hasíková, vedoucí MŠ
únor 2010
strana 5
Otázky pro starostu města Ivo Šalátka V minulém režimu probíhal poměrně častý nácvik ochrany obyvatelstva vůči případnému agresorov i, jehož účel neměl valný efekt. Chci se zeptat, jestli i dnes jsou připraveny nějaké kryty, pomůcky apod.? Co se týká bezpečnosti obyvatel v dnešní době, už to nefunguje tak, jako před dvaceti lety. Město nemá žádné sklady s ochrannými pomůckami a dalším vybavením pro obyvatelstvo. Ze zákona město zabezpečuje záležitosti v souvislosti s mimořádnými událostmi jako jsou povodně, různé havárie technického charakteru a jiné krizové situace. K tomu, aby vše fungovalo, je zřízena bezpečnostní rada města. V té jsou zastoupeny jednotlivé složky integrovaného záchranného systému. V prvé řadě je to Hasičský záchranný sbor, Záchranná služba, Policie ČR, Městská policie a Městský úřad. Tato rada se schází několikrát do roka. Její hlavní činností v době „klidu“ je aktualizace bezpečnostních, evakuačních a traumatologických plánů, příprava na mimořádné situace a technické zabezpečení, funkčnost i složení jednotlivých týmů v radě apod. V poslední době slyšíme ve sdělovacích prostředcích o tom, že distribuce vody je velmi lukrativní záležitostí. Můžete popsat, jak je na tom Kutná Hora, může město mluvit do konečné ceny vodného a stočného? Občany zajímá především kvalita pitné vody, spolehlivost dodávek
a v neposlední řadě i cena. Za kvalitu a spolehlivost ručí vodohospodářská společnost. Cena vodného a stočného je nastavována touto společností a v Kutné Hoře je na průměrné úrovni či spíše nižší, než ve srovnatelných regionech České republiky. Město nemá přímý vliv na vývoj ceny vody. Akciová společnost funguje samostatně a není možné, aby byť významný akcionář, vstupoval nekoncepčně do tvorby ceny. Přesto se s kolegy z jiných obcí okresu (máme poměrné zastoupení v představenstvu) snažíme citlivě ve vztahu k ceně pracovat. Město s okolními obcemi okresu je vlastníkem asi 85 procent akcií. Při tvorbě ceny se vychází z jasně definovaných nákladů a výnosů a není možné si cenu tzv. vymyslet. Cenová politika je kontrolována rovněž ze strany státu prostřednictvím finančního úřadu nebo příslušného ministerstva. Cena pitné vody je totiž cenou regulovanou. Všichni hlavní akcionáři jsou ve shodě v tom, aby společnost zůstala ve veřejných rukou, tudíž se nehledá žádný strategický partner. Hledají se však možnosti, jak dále investovat. V následujících letech se počítá s výrazným posílením kanalizačního systému a čistírny odpadních vod v Kutné Hoře a s investicemi do celého systému i v jiných obcích okresu. V této akci se proinvestuje přibližně 500 milionů Kč. Realizace by měla být zahájena ke konci letošního roku s dokončením v roce 2012. S nárůstem dopravy dochází k praskání rodinných domů na hlavních tazích (Malín, Štefánikova ul.) V souvislosti s tím musí majitelé například častěji hradit některé náklady (malování). Mají občané
Montessoriovské lekce
Od ledna 2010 nabízíme pro děti od 2 do 6 let a žáky 1. - 2. tříd ZŠ Montessoriovské lekce aneb „Pomoz mi, abych to dokázal sám“. Prací se speciálními pomůckami se dítě zdokonaluje v oblasti: a) praktického života – sebeobsluha, jemná i hrubá motorika b) rozvoje smyslového vnímánícvičení zraku, sluchu, hmatu c) řeči – rozvoj slovní zásoby,
souvislého projevu, příprava na psaní d) matematiky – první představy o množství, číselném vyjádření a seznámení se základními početními úkony Lekce budou probíhat v prostorách Střediska rané péče v Kutné Hoře, Palackého nám. 320, vchod z ul. Na Sioně, a to v úterý a čtvrtek v době od 13.00 do 17.00 hod. Délka jednotlivých lekcí je 30 min. Cena lekce 50 Kč, první lekce je zdarma. Pro klienty Střediska rané péče do 7 let jsou lekce ZDARMA. Kontakt: Marie Teplá – montessoriovský terapeut 731 598 867, e-mail:
[email protected], www.charita.kh.cz.
nějakou možnost náhrady škody, popřípadě kam se mají obrátit? Vlivem dopravy může někde docházet k větší či menší destrukci domů. Problém je v tom, že prokázat přímou souvislost těchto poruch v důsledku zvýšené dopravy na komunikacích je velmi obtížné i nákladné. Nejvíce zatížené komunikace v Kutné Hoře nepatří městu a případná zodpovědnost leží na vlastníkovi, což znamená v tomto případě státu, prostřednictvím Generálního ředitelství silnic a dálnic a Středočeského kraje. Jedná se o všechny komunikace první, druhé a třetí třídy. Občané se tudíž mohou obrátit se svými stížnostmi na Generální ředitelství silnic a dálnic, případně na Středočeský kraj. Co se týká vymáhání škod, jsem však skeptický, k náhradě dochází ojediněle, a to většinou po soudním rozhodnutí nebo prokázáním ze znaleckých expertiz. V poslední době, na základě stížností občanů ohledně hluku, dochází ze strany Generálního ředitelství silnic a dálnic, k postupné výměně oken na nejvíce zatížených silnicích ve městě. Na počátku roku 2010 by občany určitě zajímalo, jaký je demografický vývoj ve městě v porovnání s předchozími roky. Jestli obyvatel ubývá či naopak i jaká je jeho struktura. A při té příležitosti, které obce pod město Kutná Hora patří. K samotné Kutné Hoře patří přilehlé městské části Malín, Sedlec, Poličany, Kaňk a Neškaredice. Kutná Hora není v ničem, co se týká demografického vývoje, rozdílná od
průměru České republiky. Dochází k postupnému stárnutí populace, protože se lidé dožívají vyššího věku a porodnost není příliš vysoká. Kutná Hora, na rozdíl od okresu, kde lidí postupně ubývá, má přibližně stále stejně obyvatel - okolo 21 tisíc, a to již několik desetiletí. Tento počet je dlouhodobě stabilní, nicméně jak jsem zmínil, populace stárne. Do roku 2030 by mělo odhadem dojít k nárůstu starších 60 let přibližně o 30% oproti současnému stavu. To bude klást v budoucnu velké nároky na sociální a zdravotnické služby i na veřejné finance. V Kutné Hoře žije minimum cizinců, je jich u nás pouze 2 až 3 %, z toho nejvíce Slováků v řádu několik set, dále Ukrajinců a Poláků v počtu několik desítek. Můžete říci, k jakým změnám vlastnických vztahů došlo ve společnosti SK Sparta ČKD Kutná Hora, a. s., jaké má zastoupení město a jestli se občané konečně dočkají rekonstrukce kulturního domu Lorec, jak avizoval minulý akcionář ČKD? Majoritní akcionář ČKD Kutná Hora prodal svůj podíl firmě Ledvické uhlí a.s., ve výši 50% akcií. Tento nový vlastník zatím neseznámil zbývající akcionáře (Silnice Čáslav Holding a. s. 25% akcií, FK - Respo Kutná Hora 1% akcií a Město Kutná Hora 24% akcií) s plánem dalšího rozvoje akciové společnosti. Nový akcionář pouze proklamativně vyjádřil záměr zmodernizovat kulturní dům Lorec. Město Kutná Hora se určitě postaví k jakémukoliv záměru zlepšení stavu Lorce vstřícně. Otázky pokládal Michal Beneš
Desátá tříkrálová sbírka Desátá tříkrálová sbírka. Prochozená? Prohozená? Nebo jak je to? Prochozená proto, že kdo nemusel, autem nevyjížděl. Prohozená proto, že kdo musel vyjet, bez lopaty se neobešel. Ale to je při pohledu na hromady sněhu v ulicích celkem jasné. Jenže slovo házet můžeme vztáhnout i k jiným souvislostem. V Kutné Hoře naházeli lidé do pokladen přes 70 tisíc korun, v celé oblasti přes 303 tisíc korun. Přihazovalo se do 19 pokladen v Kutné Hoře, celkem do 79 pokladen v Kutnohorskopoděbradském vikariátu ve 40 obcích. Kutnohořany by mělo zajímat, že minimálně 130 tisíc korun bude přihozeno na dobudování denního centra pro seniory klubu Atrium v Trebišovské ulici. Ostatní peníze poslouží na programy pro děti a rozvoj dobrovolnictví v Čáslavi a na projekty Diecézní charity Hradec Králové a Charity Česká repub-
lika. Pro ty, kteří někdy mají pocit, že služby města slouží i lidem z venkova, tentokrát dostávají informaci o tom, jak venkov pomáhá městu. Pro ty, kteří mají pocit, že by se věci mohly dít ještě lépe a efektivněji, budiž hozenou rukavičkou fakt, že k tomu, aby se podařilo vyslat koledníky do celé Kutné Hory, potřebujeme o 16 tříkrálových skupin více, než se nám letos podařilo vyslat. Kdo by chtěl o příští koledě 8. ledna 2011 nějaký ten okrsek prochodit, může svou trošku do mlýna přihodit a na koledu se na charitě přihlásit. Připustíme-li si představu, že dobro a zlo je na světě v jednom pytli, radujme se z toho, že všichni, kdo chodili, házeli sníh i penízky, pomáhali s organizací či jinak, naházeli do tohoto pomyslného pytle pořádný kus dobra a tak se tam toho zla vejde zase o trošičku méně. Děkujeme a těšíme se za rok zase. Marie Macková
únor 2010
strana 6
Ekoglass festival 2009. International Artistic Glass Workshop Myšlenka uspořádat festival uměleckého skla se zrodila v roce 2008. Jako místo konání festivalu vybrali organizátoři a kurátoři festivalu Szklarskou Porębu, historicky známé největší středisko sklářství a kolonii umělců s dlouholetou tradicí. Jméno Szklarska Poręba se poprvé objevilo v dokumentu z roku 1366, jenž se týkal prodeje „odedávna existující huti“. V průběhu dějin v této oblasti vznikaly další hutě: nad Českým Brodem, nad Białou Dolinou, pod Babińcem, na průsmyku Orle a nakonec snad nejznámější Józefina, která byla v roce 1956 přejmenována na Huť křišťálového skla Julia. Na přelomu XIX. a XX. století se Szklarska Poręba z hutní osady proměnila v největší turisticko-rekreační středisko bývalých Sudet a místní kolonie umělců se stala kulturním fenoménem. Žili zde spisovatelé Carl Hauptmann (1858-1921), autor „Knihy Ducha Hor“ a jeho mladší bratr Gerhart Hauptmann (1862-1946), krkonošský laureát Nobelovy ceny za literaturu (1912). Časem se připojili i jiní tvůrci, v roce 1922 založili malíři zdejší Umělecké sdružení sv. Lukáše. Po II. světové válce žil v Szklarské Porębě také vynikající malíř – symbolista Vlastimil Hofman (18811970). Začala znovu pracovat sklárna, do které přijeli slavní návrháři: Henryk Albin Tomaszewski, Janusz Owsiewski, a dále Regina i Aleksander Puchała. Kroužek umělců ze Szklarské Poręby je dnes soustředěn ve sdružení Nový Mlýn. Díky všem zmíněným tradicím byla v roce 2005 Szklarska Poręba přijata jako druhé polské město po Kazimierzi nad Vislou do evropské federace uměleckých kolonií Euro-Art. Federace existuje od roku 1994 a sdružuje 46 výjimečných měst z 21 evropských zemí známých svou uměleckou tvorbou. Právě tyto umělecké tradice regionu, krása krajiny a nádherní lidé, kteří žijí u Szrenice, byli rozhodující pro výběr Szklarské Poręby pro místo festivalu. Ve své podstatě má představovat opakovaný plenér uměleckého skla EKOGLASS FESTIWAL platformu, která spojuje unikátní uměleckou
tvorbu v oboru skla s její popularizací podpořenou akcentováním ekologické výchovy. Jen málo umělců v dolnoslezských sklárnách realizuje svou tvorbu pomocí náročného media, jakým je sklo. Způsob tvoření skleněných objektů je obestřen stále jistou clonou tajemství a nedostupnosti. Cílem Ekoglassu bylo dát místním obyvatelům i turistům možnost seznámit se se základy sklářské tvorby pomocí organizovaně trvalé možnosti dívat se na práce umělců a hutníků. Organizátoři chtěli ukázat jejích mistrovství a dovednost, a také neopakovatelnou krásu tekuté sklářské hmoty získané z napohled neužitečného sklářského odpadu. Navíc v době boje o čistotu prostředí chceme učinit společnost citlivou na recyklování sklářského materiálu, omezení emisí plynu a šetření energií. Sklářský odpad má prakticky neomezenou dobu biologického rozkladu a recyklace suroviny skla se dnes stává otázkou doby. Hmota určená pro realizace programu festivalu, napohled neužitečný sklářský odpad, je tavena v prostředí šetrných pecí. Tím dokazujeme, že je to stejně „šlechetný“ materiál, je možné ho použít v cyklu jak výrobním, tak uměleckém a že ve srovnání s tradičním způsobem výroby jsou výsledky identické. První ročník Festivalu EKOGLASS se konal ve dnech 22. – 28. září roku 2008 a měl velký úspěch. TVP Wrocław natočila rozsáhlou reportáž z této události, která ukazovala programové základy festivalu a práce umělců skla a hutních mistrů: Henryka Łubkowskeho a Ryszarda Majera. Umělci, kteří se zúčastnili I. plenéru uměleckého skla v Szklarské Porębě byli prof. Zbigniew Horbowy, prof. Małgorzata Dajewska, dr. Mariusz Łabiński, Marzena Krzemińska a Igor Wójcik. Druhý, již mezinárodní ročník festivalu se konal 3. – 11. července roku 2009 v Lesní Huti v Szklarské Porębě a také v Huti křišťálového skla Julia v Piechowicich. Čestnou záštitu převzali Maršálek Marek Łapiński a primátor Arkadiusz Wichniak, organizátory byli dolnoslezské Kultur-
ní a umělecké středisko ve Wrocławi, Městské středisko kultury, sportu a lokální aktivity v Szklarské Porębě, Sdružení Člověk na hranici a Sdružení Wrocław Pro a partneři: Akademie výtvarných umění ve Wrocławi, Krkonošské muzeum v Jeleni Gorze, České centrum ve Warszawě a Krkonošský národní park. Do skláren nad řekou Kamenná přijeli vynikající tvůrci uměleckého skla z Polska prof. Dr. hab. Małgorzata Dajewska, dr. Mariusz Łabiński, Beata Damian-Speruda, Marzena Krzemińska, Igor Wójcik, Maciej Zaborski. Z České republiky Jakub Berdych, Andrej Németh, Oldřich Plíva, Jiří Šuhájek a ze Slovenska Patrik Illo, Martin Muranica. Umělci prezentovali své mimořádné dovednosti pro veřejnost v přístupných ukázkách
v Lesní huti. 10. července 2009 se v centru ekologické edukace Krkonošského národního parku konalo sympozium, jehož účastníci se snažili odpovědět na otázku o směru vývoje současného uměleckého skla. Kurátoři výstavy Ekoglas Festival 2009 jsou Mariusz Łabiński a Igor Wójcik, odborní pedagogové Akademie výtvarných umění ve Wroclavi (ASP) ateliéru umělecké sklo. Díky osobním vazbám a spolupráci s polskou stranou se výstava bude konat v Kutné Hoře ve dnech 5.-26.února 2010 a pak pokračuje do Prahy (březen 2010) do Bratislavy (květen, červen 2010) a do Wroclavi (červenec, srpen 2010). S použitím textu kurátorů festivalu - Igora Wójcika, Mariusze Labiňského, Przemyslawa Wiatera.
Vánoční turnaj krajských družstev dorostu kuželkářů Jubilejní 10. ročník turnaje krajských výběrů hostila před Vánoci Kutná Hora, Družstvo Středočeského kraje ve složení Leoš Vobořil, Martin Schejbal (oba Sparta Kutná Hora), Nikol Plačková (Sokol Kolín) a Aneta Reiterová (SK Kosmonosy) vybojovalo 3. místo výkonem 1781 poražených kuželek. Zvítězil Ústecký kraj s 1801 poraženou kuželkou, stříbro putovalo do Moravskoslez-
ského kraje, jehož hráči porazili o jedinou kuželku více než bronzoví Středočeši. V nedělní disciplíně sprint na 2 x 20 hodů sdružených dosáhl skvělého úspěchu domácí Leoš Vobořil, který ji suveréním způsobem vyhrál. Slavnostního zakončení a předání cen se zúčastnili předseda České kuželkářské asociace Jiří Jančálek a místostarosta Kutné Hory Václav Zimmermann.
Komise mládeže ČKA ve své hodnotící zprávě vyhodnotila letošní ročník turnaje za velmi vydařený. Velké poděkování pak patří pořadatelskému oddílu v Kutné Hoře, který se úkolu zhostil na výbornou a vytvořil tak nezbytný předpoklad pro úspěšný průběh akce, všem sponzorům a přátelům kuželkářského sportu, bez nichž bychom tuto akci nemohli uspořádat. Za všechny
bych chtěl jmenovat Město Kutná Hora, UNIKOM a. s.-závod OVO, Břetislav Douša - MASO-UZENINY, TISKÁRNA GRAFIA GRYČ, s. r. o., KOHAP s.r.o., LEPOR reklamní agentura Kutná Hora. Další informace o činnosti oddílu kuželek v Kutné Hoře najdete na našich webových stránkách http:// kuzelkykh.iprostor.cz a http://www. kuzelky.cz Jiří Halfar
únor 2010
strana 7
Mgr. BARTOŇ Jindřich
/
/
/
/
/
/
/
/
100
Ing. BENADA Tomáš
/
/
/
/
/
/
0
/
88
Ing. BENEŠ Michal
/
/
/
/
/
/
/
/
100
DVOŘÁK Zdeněk
/
/
/
/
/
/
/
0
88
FRANKOVICOVÁ Lenka
/
/
/
/
/
/
/
/
100
FUNDOVÁ Dagmar
/
/
/
/
/
/
/
/
100
MUDr. HAVLOVIC Jan
/
/
/
/
/
/
/
/
100
MUDr. HAVLOVICOVÁ Magdalena
/
/
/
/
/
/
/
/
100
HLAVATÝ Martin
/
/
/
/
/
/
/
/
100
Mgr. JANOUŠEK Jan
/
/
/
/
/
/
/
/
100
Mgr. KLEČÁK Jiří
/
/
/
/
/
/
/
/
100
KOŠÁREK Vladimír
/
/
/
/
/
/
0
/
88
KRÁLIK Michal
/
/
/
/
/
/
/
/
100
KRČÍK Milan
/
/
/
/
/
/
/
/
100
LHOŤAN Miroslav
/
/
/
/
/
/
/
/
100
V měsíci lednu 2010 oslavily svá životní jubilea naše spoluobčanky paní Vlasta Hatáková, Věra Pospíšilová, Dagmar Dohaničová, Jaruška Kubisková, Emilie Beznosková, Lidmila Rehová, Jaroslava Jindráčková, Miroslava Víznerová, Růžena Vacková, Zdeňka Hadrovská, Vlasta Bělinová, Marie Přibylová, Marta Lankašová, Anna Hamplová, Emilie Michalová, Františka Severová, Marie Heřmánková, Marie Přenosilová a pánové Karel Čepek, František Vyhnánek, Jaroslav Vejs, Bohuslav Hanuš, Miroslav Szakácz, Jaroslav Bouma a Antonín Husák. Město Kutná Hora jim předalo gratulace a popřálo pevné zdraví, hodně štěstí a spokojenosti do dalších let.
MATYÁŠOVÁ Marie
/
/
/
/
/
/
/
/
100
MUDr. MAYER Petr
/
/
/
/
/
/
/
/
100
Úřad práce informuje
Mgr. PTÁČEK Karel
/
/
/
/
/
/
/
/
100
RNDr. SLAVÍČEK Vladislav
/
/
/
0
/
/
/
/
88
ŠALÁTEK Ivo
/
/
/
/
/
/
/
/
100
Ing. ŠTORKOVÁ Marie
/
/
/
/
/
/
/
/
100
MVDr. VANČURA Václav
/
/
/
/
/
/
/
/
100
Mgr. VOJÁČEK Jiří
/
/
0
-
-
-
-
-
66
REZLER Jaroslav
-
-
-
/
/
/
/
/
100
ZIMMERMANN Václav
/
/
/
/
/
/
/
/
100
PhDr. ZUBOV Vladimír
/
/
/
/
/
/
/
0
88
Ing. ŽELEZNÁ Venuše
/
/
/
/
/
/
/
0
88
Ing. arch. ŽELEZNÝ Pavel
/
/
/
/
/
0
/
0
75
27. 1. 2009
17. 3. 2009
12. 5. 2009
23. 6. 2009
8. 9. 2009
20. 10. 2009
M 10. 11. 2009
15. 12. 2009
Účast v %
Účast na jednáních městského zastupitelstva rok 2009 Blahopřejeme
Datum jednání zastupitelstva města
Na konci předchozího roku evidoval Úřad práce v Kutné Hoře celkem 3800 uchazečů o zaměstnání. Bylo tak evidováno o 1100 uchazečů více něž před rokem. Míra registrované nezaměstnanosti stoupla na 9,45 % (před rokem 6,81 %). Evidováno bylo pouze 233 volných pracovních míst (před rokem 587). V průběhu celého roku 2009 bylo nově hlášeno 6013 uchazečů o zaměstnání a vyřazeno z evidence celkem 4913 uchazečů. Úřad práce umístil celkem 639 uchazečů. Průměrný věk uchazečů za rok opět mírně klesl a to na 39,9 let. Z města K. Hora bylo k 31. 12. 2009 evidováno 1027 uchazečů. Míra nezaměstnanosti 9,09 %. Z celkového počtu uchazečů tvořily ženy 48 %. Věkový průměr uchazečů našeho města činil 39,20 let.
Od začátku roku 2010 se mýtné v Česku rozšiřuje i na dodávky a malé kamiony Užitečné rady, tarifní tabulky, mapy a dokumenty ke stažení jsou připraveny na portálu www.mytocz. cz, k dispozici je také 24hodinová bezplatná infolinka 800 698 629 (800 MYTOCZ). Povinnost platit mýtné na dálnicích, rychlostních silnicích a vybraných komunikacích 1. třídy se od 1. ledna 2010 rozšiřuje na všechna vozidla, jejichž povolená hmotnost přesahuje 3,5 tuny (u souprav je určující pouze hmotnost tažného automobilu). Mělo by se jednat až o 80 tisíc malých nákladních vozidel a dodávek z okolních zemí a z tuzemska, které slouží především drobným a středním podnikatelům, pro zásobování obchodní sítě a firem či expresní přepravu zboží. Lehčí dodávky tak následují kamiony s hmotností 12 tun a výše, které platí mýtné již tři
roky a za tu dobu od nich stát vybral 17 miliard korun. Výška tarifu za ujetí jednoho kilometru se liší podle typu použité silnice, počtu náprav vozu a jeho emisní kategorie, případně podle denní doby. Povinnou palubní jednotku pro placení mýtného si řidiči nebo provozovatelé vozidel pořizují na více než 250 označených distribučních místech, nejčastěji čerpacích stanicích, nebo kontaktních místech, která jsou umístěna v krajských městech. Na místě zaplatí vratnou zálohu 1.550 Kč, a poté si nepřenositelnou elektronickou krabičku umístí na přední sklo mimo stěrače tak, aby nepřekážela ve výhledu. Před pořízením palubní jednotky by si řidič měl rozmyslet, jaký platební kanál pro něj bude nejvhodnější. Zda bude platit mýto dopředu (tzv.
PrePay), tedy že si bude do jednotky nabíjet potřebnou částku ještě před jízdou, nebo zaplatí až následně (tzv. PostPay), například na fakturu. Zmiňovaná distribuční místa slouží pro řidiče, kteří platí mýto dopředu. Při první registraci potřebují osvědčení o technickém průkazu, řidičský průkaz, doklad o emisní třídě a vyplněný registrační formulář. Kontaktní místa slouží naopak pro uživatele, kteří chtějí platit mýto následně, například na fakturu. Ti potřebují k první registraci živnostenský list (výpis z OR) průkaz totožnosti, kopii technického průkazu, doklad o emisní třídě a vyplněnou Dohodu o podmínkách následného placení. Před jízdou už zbývá jen zkontrolovat, zda počet náprav deklarovaných na instalované palubní jednotce odpovídá skutečnosti. (red)
Řidiči dodávek, pozor! Některá vozidla s hmotností nad 3,5 tuny jsou dosud vybavena dálničním kupónem z roku 2009, jehož platnost vypršela v průběhu nebo na konci ledna. Aby nedošlo k souběhu časového a výkonového zpoplatnění, vzniká těmto vozům povinnost platit mýto na dálnicích a rychlostních silnicích až po skončení platnosti jejich dálničního kupónu. Nejpozději od 1. února 2010 musí mýtné platit všichni uživatelé silnic s auty nad 3,5 tuny hmotnosti. Doporučuje se, aby si řidiči ponechali druhý díl dálničního kupónu pro případnou reklamaci.
únor 2010
strana 8
Návrh příspěvkového programu (granty na rok 2010) Rada města Kutná Hora s cílem podpořit kulturní, hospodářský a společenský život města zavedla systém městského příspěvkového programu. čl. I Oblasti příspěvkového programu Příspěvky na podporu projektů budou udělovány v následujících oblastech: 1) Kulturní 2) Výchova a vzdělávání 3) Tělovýchova a sport 4) Sociální čl. II Vyhlášení příspěvkového programu Rada města Kutná Hora vyhlásí příspěvkový program prostřednictvím oddělení kultury, školství a tělovýchovy Městského úřadu Kutná Hora, vždy nejpozději do konce prosince kalendářního roku, který předchází roku, ve kterém se udělují příspěvky v oblastech uvedených v čl. I. Vyhlášení bude provedeno především prostřednictvím městského zpravodaje Kutnohorské listy a internetových stránek Města Kutná Hora. čl. III Předkladatel a žádost 1) Předkladatelem projektu může být právnická nebo fyzická osoba s trvalým pobytem nebo sídlem na území ČR. 2) Předkladatel doručí žádost písemně na předepsaných formu-
lářích Městskému úřadu v Kutné Hoře (poštou nebo osobně na podatelnu MěÚ) nejpozději do 15. 2. nebo 15. 6.. Příjemcem žádosti je příslušný odbor (oddělení), který ji předá pověřené komisi Rady města Kutná Hora. 3) Formulář žádosti je k dispozici na podatelně MěÚ nebo je možné žádost zkopírovat z internetových stránek Města Kutné Hory 4) Žádost je volně množitelná a její doručení potvrzuje razítko podatelny MěÚ. Bez potvrzení podatelnou je žádost neplatná. 5) Po předložení žádosti může příslušná komise RM uložit předkladateli povinnost žádost doplnit a stanoví přiměřenou lhůtu. Nedoplní-li předkladatel žádost ve stanovené lhůtě, hodnotí se žádost jako by nebyla podána. čl. IV Čerpání příspěvků 1) Příspěvky lze poskytnout výhradně na projekty uskutečněné na území města Kutné Hory, popř. pořádané právnickou nebo fyzickou osobou se sídlem v Kutné Hoře. 2) Příspěvky lze poskytnout pouze jako účelovou dotaci. 3) V obou případech stanoví příslušné komise RM přesné podmínky, které jsou ošetřeny smluvně. 4) Příspěvky mohou být použity k podpoře kulturních, výchovněvzdělávacích, sportovních a sociálních projektů, které prokazatelně nelze celkově zabezpečit z vlastních zdrojů předkladatele.
5) Příspěvky nelze použít na aktivity, které se již uskutečnily, na cesty do zahraničí, komerční charakter činnosti, nákup výpočetní techniky a spotřební elektroniky, prázdninové pobyty a aktivity, vybavení kanceláře či provozovny, rozvoj podnikatelské činnosti žadatele, dále pak ke krytí úvěrů nebo ztrát z činnosti fyzických a právnických osob a mzdy osob v zaměstnaneckém poměru k předkladateli projektu, úhrady nákladů na energie a ostatní provoz předkladatele. 6) Na poskytnutí příspěvků nevzniká právní nárok. 7) Komise RM nejsou povinny v daném kalendářním roce navrhnout k čerpání všechny prostředky určené na příspěvkový program. Nečerpané prostředky se převádějí do dalšího příspěvkového období, ovšem pouze v rámci jednoho rozpočtového roku. čl. V Odbory MěÚ a komise RM Žádosti přijímají a příspěvky doporučují k rozdělení: a) Odbor památkové péče, kultury, školství a sportu – oddělení kultury, školství a tělovýchovy (přihlášky pro oblasti 1 – 3). Příspěvky navrhuje Komise pro kulturu (1), Komise pro školství (2) a Komise pro tělovýchovu a sport (3). b) Odbor sociálních věcí a zdravotnictví (přihlášky pro oblast 4), příspěvky navrhuje Komise pro sociální záležitosti (4).
Jednotlivé komise jednají za následujících podmínek: Každá komise rozhoduje samostatně o způsobu a výši čerpání ročních příspěvkových prostředků v dané oblasti. Každá komise se schází vždy nejpozději k 15. 3. a 15. 7. Nevyčerpané prostředky jedné komise mohou být dodatečně rozděleny v ostatních komisích. Jednotlivé komise předají výsledky rozdělení příspěvků radě města ke schválení a následně příslušnému odboru nebo oddělení městského úřadu k uzavření smluv. MěÚ je povinen uzavřít smlouvy nejpozději do 30 dnů od schválení příspěvků radou města. Rozhodnutí komisí obsahují: a) Označení projektu, který má být podpořen b) Označení žadatele c) Výši poskytovaných grantových prostředků V obsahu rozhodnutí jsou komise povinny uvést i projekty, které nebyly podpořeny. Komise nejsou povinny zdůvodňovat žadatelům svá rozhodnutí. Smlouvu přiznávající žadateli příspěvek na předložený projekt musí podepsat vždy starosta města. čl. VI Finanční zdroje Finanční zdroje určené k tvorbě příspěvkového programu jsou přímo rozpočtovány příslušnými odbory MěÚ na návrhy pověřených komisí v jednotlivých oblastech.
Úspěšná sezóna kuželkářského oddílu Sparty Kutná Hora Mimořádně úspěšný soutěžní ročník mají za sebou kutnohorští kuželkáři. Největšího úspěchu dosáhli naši dorostenci ziskem titulu mistrů republiky v družstvech. V celkovém pořadí jednotlivců v dorostenecké lize se na druhém místě umístil Martin Schejbal, osmý byl Petr Tomáš a dvacátý Leoš Vobořil. Naši dorostenci v minulé sezoně vytvořili i nový republikový dorostenecký rekord v disciplíně 3x120hs výkonem 1767 poražených kuželek. V jednotlivcích v kategorii žen zazářila Kamila Barborová, která s naprostou převahou v novém českém rekordu na 2x120hs (1242 poražených kuželek) vybojovala titul mistryně ČR pro rok 2009. Je to vůbec poprvé v historii kuželkářského sportu v Kutné Hoře, kdy hráči Sparty získali nejvyšší republiková ocenění. V dlouhodobé soutěži naši muži
A obsadili v II. lize 4. místo se ziskem 25 bodů. Z celkového počtu 68 hodnocených jednotlivců druhé ligy se z našich borců nejlépe umístil na 25. místě František Tesař. Kutnohorské ženy ve II. kuželkářské lize obsadily ziskem 27 bodů 3. příčku. Z celkového počtu 72 hodnocených hráček druhé ligy byla v minulé sezóně ze všech nejlepší Kamila Barborová s průměrem 443,8 poražených kuželek na zápas. Kutnohorská mužstva B a C bojovala v divizi. Béčko obsadilo se ziskem 34 bodů 2. místo, céčko ziskem 19 bodů pak 12.místo. V pořadí jednotlivců se mezi 76 hodnocenými hráči na 10.místě umístil Zdeněk Končel z céčka. V letošním roce na naší kuželně změřili své síly nejlepší dorostenci, dorostenky, junioři, juniorky a seniorky na Mistrovství Středočeského kraje a tradičně jsme uspořádali Memoriály zakládajících členů
našeho oddílu Františka Nocara a Bohumila Duse. Abychom mohli na naší kuželně pořádat soutěže na úrovni mistrovství ČR a další reprezentační utkání, bylo nám technickou komisí doporučeno zrekonstruovat místo hracího prostoru s náhozovou deskou (rozběžiště), kde se při provádění hodu pokládá koule a které je technicky velmi namáhané. Celkové skutečné finanční náklady na rekonstrukci rozběžiště činily 266 446 Kč. Město Kutná Hora nám vyšlo vstříc a uvolnilo z rozpočtové rezervy částku ve výši sto tisíc korun. Další stavební úpravy na naší kuželně jsme díky vstřícnosti města provedli začátkem listopadu. Zmodernizovali jsme hlediště, byla položena nová podlahová krytina a osadili jsme sedačky z kutnohorského kina Svět, které zpříjemní posezení divákům. A jak si vedeme v rozehraném soutěžním ročníku 2009/10?
Ve II. lize jsou naši muži na 5. místě, ve II. lize žen pak naše děvčata na místě druhém. V divizi se naše béčko dělí o první příčku s Neratovicemi, v krajském přeboru je céčko na 9. místě. Dorostenci v první lize po počátečním zaváhání opět začínají šlapat na plné obrátky a průběžně drží třetí postupovou příčku. Za pozornost podzimní části ligy stojí především hráčské umění a předváděné výkony letošní přebornice Kamily Barborové. Ve druhé lize vede suverénně s velkým náskokem pořadí jednotlivců, v dresu Slavie Praha si vyzkoušela i nejvyšší soutěž a startovala rovněž na Světovém poháru v Budapešti. V anketě Kuželkář roku 2009 za vítěznou zábřežskou Danou Wiedermannovou ml. se naše Kamila Barborová umístila těsně na druhém místě. V současné době je již členkou prvoligového celku SKK Slavia Praha. Jiří Halfar (redakčně kráceno)
