Jak si poradit s daňovým přiznáním

Přiznání 1/E08 19.2.2007 12:05 Stránka 1

Příloha týdeníku Ekonom 8/2007

Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2006 Rychle se blíží konec března a s ním termín podání daňového přiznání za rok 2006. Při jeho vyplňování vám pomůže speciální příloha, kterou připravili Daniel Kába a Zuzana Smýkalová z účetní, daňové a poradenské firmy ORKÁN plus.

■ Dozvíte se, jak správně vyplnit všechny kolonky daňového formuláře a uplatnit všechny úlevy, které nabízí zákon. Od roku 2006 byla většina nezdanitelných částek nahrazena slevami na dani, jedná se o slevu na dani na poplatníka, na manželku, na poživatele invalidního důchodu, držitele průkazu ZTP/P a na studium. ■ Daňový kalendář připomíná všechny povinnosti vůči správci daně, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně. ■ Prostřednictvím osobního daňového účtu máte pod kontrolou platební povinnosti. Na Daňovém portálu si lze ověřit, zda finanční úřady evidují k určitému datu na osobním daňovém účtu poplatníka nedoplatek, přeplatek nebo zda je jeho stav vyrovnán.

OPřiznání 2_45/E08

19.2.07

12:19 PM

Stránka 2

Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2006

Nové sazby daně, nové slevy na dani

Pokud vaše loňské příjmy přesáhly patnáct tisíc korun, vyplňování formuláře daňového přiznání se zřejmě nevyhnete. S ohledem na postupné změny a doplnění zákona o daních z příjmů vydalo Ministerstvo financí České republiky v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, nový závazný tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) … (pro rok 2006 vzor č. 13), a to pro všechny druhy příjmů. Všichni poplatníci podávají stejný tiskopis a lišit se budou pouze využitými přílohami. Nedílnou součástí tiskopisu přiznání jsou Přílohy č. 1 až 5, pokud pro ně má poplatník daně z příjmů fyzických osob náplň. Příloha č. 1 obsahuje údaje k sestavení dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona, údaje k formě podnikání fyzické osoby, doplňující údaje a pro poplatníky s daňovou evidencí tabulku o majetku a závazcích. Příloha č. 2 obsahuje výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu podle § 9 zákona a z ostatních příjmů podle § 10 zákona. Příloha č. 3 obsahuje údaje pro výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období a z příjmů ze zdrojů v zahraničí. Uplatnění samostatného základu daně pro vybrané příjmy ze zahraničí je pak obsahem Přílohy č. 4. Nejnovější Příloha č. 5 slouží pro výpočet společného základu daně manželů podle § 13a zákona o daních z příjmů. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze podat i elektronicky prostřednictvím aplikace EPO (elektronické podávání písemností) s přístupem na adrese http://adis.mfcr.cz/adis/jepo. EPO nabízí kromě nejnovějších (aktuálních) verzí tiskopisů interaktivní nápovědu pro každé formulářové pole i kompletního průvodce vyplnění formuláře včetně přehledu nejčastějších dotazů a rad. Podání přiznání lze uskutečnit jak prostřednictvím internetové sítě formou datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem, tak i na disketě jako podání s datovou zprávou neopatřenou zaručeným elektronickým podpisem, která ovšem navíc vyžaduje podání ověřující zprávy v písemné podobě (počítačová sestava vygenerovaná aplikací správci daně, tzv. e-tiskopis). I když je aplikace EPO určena pro elektronické podání písemností, po vyplnění písemnosti aplikace umožňuje stažení off-line verze, ve které lze bez trvalého připojení na internetovou síť zpracovat a vytisknout ve formátu PDF daňové přiznání ve formulářové podobě. V programu Adobe Acrobat Readeru pak lze písemnost prohlížet a tisknout. Celou proceduru zpracování a podání daňového přiznání lze tedy absolvovat bez návštěvy finančního úřadu, bez front a časových ztrát, bez poštovních poplatků a bez ohledu na úřední hodiny. Kam se podává daňové přiznání? Daňové přiznání podává po-

platník na finanční úřad, v jehož územním obvodu má v době podání daňového přiznání bydliště (trvalý pobyt). Dále je možno daňové přiznání podat finančnímu úřadu podle místa, kde se převážně zdržuje, tedy místa, v němž pobývá nejvíce dnů v roce. Pokud nastane si-

2

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

tuace, kdy poplatník na území ČR nemá trvalé bydliště, ani se zde obvykle nezdržuje, pak podává přiznání k dani z příjmů u Finančního úřadu pro Prahu 1. Ministerstvo financí předkládá od 1. 1. 2007 daňové veřejnosti jako jeden z nových vstřícných kroků vůči daňovým subjektům anglickou verzi tiskopisů daňových přiznání k daním z příjmů právnických i fyzických osob. Anglická verze tiskopisů je »metodickou pomůckou« pro daňové subjekty bez odpovídající úrovně znalosti úředního českého jazyka a zejména příslušné odborné terminologie. Kvůli jednoznačné a přehledné orientaci daňových subjektů jsou anglické tiskopisy graficky i obsahově shodné s jejich českou verzí. Tato pomůcka však nenahrazuje českou verzi tiskopisů, neboť daňové přiznání musí být vždy podáno podle zákona o správě daní a poplatků v úředním jazyce. Anglická verze přiznání k dani z příjmů pro fyzické osoby je umístěna na internetových stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz v nabídce Daňové tiskopisy, v sekci Databáze daňových tiskopisů platných pro zdaňovací období 2006, Vzory všech tiskopisů pro zdaňovací období 2006. Dále je možno tyto tiskopisy nalézt také v anglické verzi výše uvedených internetových stránek v nabídce Tax forms, v sekci Taxes – forms, Personal Income Tax; Legal Entity Income Tax. Kdo podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob? První skupinu poplatníků této daně tvoří tzv. rezidenti v České republice, to jsou fyzické osoby, které mají na území ČR své bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Pod pojmem »obvykle se zdržují« zákon chápe pobyt na území ČR po dobu alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to jak souvisle, tak po částech, do této lhůty se započítává každý započatý den pobytu. Druhou skupinu poplatníků této daně tvoří tzv. nerezidenti. Ty zákon chápe jako fyzické osoby, které v ČR nemají ani bydliště, ani se zde obvykle nezdržují, popř. takové fyzické osoby, o kterých to stanoví mezinárodní smlouvy, a které přitom mají příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Dále sem patří i osoby, které se na území ČR zdržují za účelem léčení nebo studia. Daňové přiznání je povinen podat zejména: ■ každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly ve zdaňovacím období roku 2006 částku 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby, ■ každý, kdo vykazuje daňovou ztrátu, a to bez ohledu na výši zdanitelných příjmů, ■ poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona a současně i příjmy podle § 7 až 10 zákona, které jsou ve zdaňovacím období roku 2006 vyšší než 6000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby,


19.2.07

12:19 PM

Stránka 3

■ poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů od dvou nebo více plátců současně, ■ poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona od jednoho plátce nebo více plátců postupně a nepodepsal alespoň u některého z nich na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona, ■ poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti plynoucí od zahraničního plátce (kromě příjmů, které jsou podle § 38f zákona vyjmuty ze zdanění), pokud tento plátce nemá v České republice stálou provozovnu nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy, ■ poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona, tedy daňový nerezident, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jestliže uplatňuje slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a daňové zvýhodnění podle § 35c zákona, ■ poplatník, který se rozhodne nebo využije možnosti podat daňové přiznání, přestože k tomu není povinen, a nepožádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ačkoliv na toto zúčtování má nárok, ■ poplatník, který se rozhodne nebo využije možnosti uplatnit společný základ daně manželů, neboť je to pro něj výhodnější, jestliže splňuje podmínky pro jeho uplatnění, ■ právní nástupce zemřelého poplatníka, který za něj podává daňové přiznání do šesti měsíců od úmrtí poplatníka, ■ nakonec je daňové přiznání povinen podat i ten, kdo je k tomu správcem daně vyzván. Daňové přiznání naopak není povinen podat: ■ poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 zákona), pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona vyšší než 6000 Kč, ■ poplatník, který má příjmy pouze ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona a uplatňuje odpočet úroků na bytové potřeby z hypotečního úvěru banky; nově od roku 2006 může tento poplatník požádat svého zaměstnavatele o zohlednění těchto úroků při ročním zúčtování, ■ poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f zákona vyjmuty ze zdanění. Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob? ■ příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky – převážně mzdy a platy (§ 6), ■ příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), ■ příjmy z kapitálového majetku – dividendy, úroky z vkladů na účtech, apod.(§ 8), ■ příjmy z pronájmu – pronájem nemovitostí, pravidelný pronájem movitých věcí (§ 9), ■ ostatní příjmy – příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry v loteriích, atd. (§ 10). V rámci těchto jednotlivých paragrafů vykáže poplatník takzvaný dílčí základ daně. Zákon dále vyjmenovává v § 4 i příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozené. Při splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených sem patří například některé příjmy z prodeje nemovitého majetku, příjmy z prodeje movitých věcí apod.

Kdy se podává daňové přiznání a platí daň? Obecně platí, že daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy za rok 2006 do 2. dubna 2007. Pokud ale daňové přiznání na základě plné moci podává a zpracovává daňový poradce nebo advokát či pokud se jedná o poplatníka, který má povinnost na

základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání o tři měsíce, tedy do 2. července 2007. To samozřejmě platí jen v případech, kdy je příslušná plná moc k zastupování daňového subjektu při zpracování daňového přiznání podána u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty, tj. do 2. dubna 2007. V případě úmrtí nebo zániku daňového poradce v době od 2. dubna do 2. července 2007 je prodloužená lhůta k podání daňového přiznání zachována, i když bude daňové přiznání podávat poplatník sám nebo prostřednictvím svého zástupce. Zanikne-li plná moc v této době jiným způsobem (např. vypovězením nebo zrušením), prodloužená lhůta zachována není. Výjimkou z výše uvedených termínů je podání přiznání za zemřelého poplatníka, pokud tento poplatník zemřel dříve než bylo daňové přiznání podáno. V tomto případě je právní nástupce povinen podat daňové přiznání do 6 měsíců ode dne jeho úmrtí. Další výjimkou, kdy se v souladu se zákonem podává daňové přiznání již během zdaňovacího období, je např. při prohlášení konkurzu podle § 38gb zákona. Správce daně může rovněž na žádost poplatníka, případně jeho zástupce nebo daňového poradce anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, avšak nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro jeho podání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání za rok 2006 až do 31. října 2007. Termíny určené pro podání přiznání jsou současně i termíny pro platbu daně. Platit je nutno místně příslušnému finančnímu úřadu a výhradně v české měně. Přenos daňové povinnosti na jiný subjekt není přípustný. Úhradu daně lze provést převodem z účtu poplatníka, daňového dlužníka na příslušný účet finančního úřadu, nebo v hotovosti, a to buď daňovou složenkou nebo poštovní poukázkou, kterou lze vyzvednout na finančním úřadě nebo i platbou v hotovosti přímo na pokladně finančního úřadu (pro tuto formu platby však platí limit 500 000 Kč pro součet plateb na všechny druhy daně za jednoho poplatníka v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně). Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Je nutno pamatovat na to, že každá platba musí být řádně označena, tedy především kdo ji poukazuje a jakou daňovou povinnost poplatníka tato platba pokrývá. Daň je možno uhradit i přeplatkem na jiné dani. Daňová složenka je od 15. 3. 2006 novou službou pro platbu daní na České poště. Jde o složenky pro bezplatné zasílání plateb vybrané skupiny daní na účty finančních a celních úřadů prostřednictvím pošty. Po úhradě daňové povinnosti na kterékoliv pobočce České pošty řádně vyplněnou složenkou zůstává pravá část složenky uložena u České pošty a levou část si ponechá odesílatel jako doklad o platbě. Důležité je přesné vyplnění variabilního symbolu, kterým poplatník sděluje svoji totožnost. U fyzické osoby se jedná o rodné číslo bez mezer, pomlček nebo lomítek. Nezaplacení daně včas vede od 1. 1. 2007 ze strany finančního úřadu k uplatnění úroku z prodlení. Novela zákona o správě daní a poplatků již rozlišuje mezi pojmy »penále« (sankce za nepřiznání daně) a »úrokem z prodlení« (sankce za nezaplacení daně). Nový § 37b zákona o správě daní a poplatků stanoví jako důsledek nepřiznání daně penále ve výši 20 % částky doměřené správcem daně. Pokud své pochybení zjistí poplatník sám a splní povinnost podat dodatečné daňové přiznání, tak mu povinnost platit penále nevzniká. Pokud poplatník daň nepřizná a neuhradí, resp. přizná, ale neuhradí, vzniká mu ode dne, kdy tak měl učinit, povinnost uhradit úrok z prodlení podle § 63 zákona o správě daní a poplatků v roční výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (tj. zhruba 16 % ročně oproti dosavadním 36,5 % ročně). Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení. Sociální pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) musí předložit i přehledy o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Každá OSVČ, která alespoň po část roku č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

3


19.2.07

12:20 PM

Stránka 4

Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním (stačí 1 den) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat na příslušnou OSSZ/PSSZ na předepsaném tiskopise Přehled o příjmech a výdajích a dalších údajích podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat přiznání. Za rok 2006 tedy do 30. dubna 2007. Pokud OSVČ zpracovává a podává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost doložit OSSZ/PSSZ nejpozději do 30. 4. 2007. Přehled za rok 2006 je pak povinna podat do 31. července 2007. Jestliže OSVČ byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, je povinna podat Přehled za rok 2006 do jednoho měsíce po uplynutí této lhůty. Přehled podávají i ty OSVČ, které mají nulový příjem a nepodávají daňová přiznání. Tyto OSVČ musí Přehled za rok 2006 podat do 31. července 2007. Na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích se provádí vyúčtování pojistného na důchodové pojištění, tzn. že se z uvedených údajů stanoví výše pojistného na důchodové pojištění, které je OSVČ povinna za uplynulý kalendářní rok zaplatit. Po vyúčtování uhrazených záloh na pojistné vzniká doplatek pojistného, který je OSVČ povinna doplatit do 8 dnů ode dne, kdy podala nebo měla podat Přehled o příjmech a výdajích, nebo přeplatek pojistného, který OSSZ/PSSZ OSVČ vrátí, pokud neexistují vůči OSSZ/PSSZ splatné závazky. Od roku 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pokud OSVČ uvede do Přehledu údaje o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje doložit, a to nejpozději s Přehledem za rok 2006, pokud tak již neučinila dříve. Potvrzení o výši příjmů ze zaměstnání je tedy nutné dokládat každý rok, tj. potvrzení o výši příjmů za rok 2006 je nutné doložit nejpozději v den podání Přehledu za rok 2006. Nebude-li důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti doložen nejpozději v den podání Přehledu, bude samostatná výdělečná činnost považována za hlavní, přičemž k pozdějšímu doložení nelze pro účely důchodového pojištění přihlédnout. Ode dne následujícího po dni podání Přehledu za rok 2006 je povinna platit zálohy na pojistné OSVČ, která: ■ vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, ■ vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásí se k účasti na důchodovém pojištění na rok 2007, ■ vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její dosažený příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2006 založil účast na důchodovém pojištění ze zákona, tj. dosáhla rozhodné částky – za rok 2006 ve výši 45 200 Kč (případně snížené o 3767 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popř. pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ). Za OSVČ vykonávající v roce 2007 vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se pro účely placení záloh na pojistné považuje OSVČ, která:

v roce 2006 vykonávala zaměstnání a jejíž příjem ze zaměstnání v tomto roce dosáhl aspoň 12násobku minimální mzdy platné k 1. lednu 2006, tj. částky 90 840 Kč. Příjmem se rozumí vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnanců dosažený v roce 2006 a dávky nemocenského pojištění, které byly do tohoto roku zúčtovány, ■ má v roce 2007 nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, ■ má v roce 2007 nárok na rodičovský příspěvek nebo pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II. až IV., ■ vykonává vojenskou službu, pokud nejde o vojáky z povolání, ■ je nezaopatřeným dítětem (studium), ■ je ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti.

■

Zdravotní pojištění. Každá OSVČ má podle zákona povinnosti

také vůči své zdravotní pojišťovně. Je povinna do 8 dnů od podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předchozí zdaňovací období předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byla ve zdaňovaném období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné, za rok 2006 do 10. 4. 2007, pokud podává daňové přiznání daňový poradce nejpozději do 10. července 2007. Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurz, či osoba, která má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a není povinna daňové přiznání podávat (má nízké příjmy apod.). OSVČ, které nejsou povinny daňové přiznání podávat, předkládají Přehled do 10. dubna 2007. Ve lhůtě do 8 dnů od podání přiznání (kdy bylo nebo mělo být podáno) je také splatný doplatek pojistného. Současně s přehledem je OSVČ povinna předložit doklad o dni podání daňového přiznání, a to buď potvrzením na 1. straně Přehledu, nebo potvrzením na zvláštním formuláři, případně potvrzenou kopií daňového přiznání (1. strana) nebo podacím lístkem o odeslání daňového přiznání na FÚ potvrzeným poštou. U elektronického podání daňového přiznání je možné přiložit kopii vytištěného »Opisu elektronického potvrzení podání«, který se zobrazí po elektronickém odeslání daňového přiznání. OSVČ je povinna na účet zdravotní pojišťovny pravidelně odvádět měsíční zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Za měsíce, ve kterých byla OSVČ současně zaměstnancem a zaměstnání pro ni bylo hlavním zdrojem příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné za takové měsíce zaplatí na základě Přehledu. Pokud se pro takovou osobu stane samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je povinna o této skutečnosti do 8 dnů informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a platit zálohy vypočtené z vyměřovacího základu za předchozí rozhodné období. Zálohy na pojistné neplatí také OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou, nebo jí byla nařízena karanténa.

Daňové přiznání Tiskopis »Přiznání k dani z příjmů fyzických osob« je konstruován jako kombinované daňové přiznání pro příjmy plynoucí poplatníkům této daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů. Nedílnou součástí tiskopisu jsou Přílohy č. 1 až 5, pokud pro ně má poplatník daně z příjmů fyzických osob náplň. Vyplňují se pouze údaje v řádcích a sloupcích na vyznačených polích. Nevyplněné řádky a oddíly se proškrtnou. Nevyplněné Přílohy se neodevzdávají.

4

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

Strana 1 ■ Záhlaví (viz obr. 1) V předtištěném rámečku Finančnímu úřadu v, ve, pro se vyplní zbývající část oficiálního názvu místně příslušného správce daně (finančního úřadu), v jehož územním obvodu má poplatník v době podání Přiznání bydliště (trvalý pobyt). Pokud je zaregistrován podle § 33 zákona o správě daní a poplatků, vyplní sídlo finančního úřadu místně příslušného podle osvědčení o registraci. Přehled finančních úřadů


19.2.07

12:21 PM

Stránka 5

Obr. 1

a obcí, které k jednotlivým finančním úřadům místně přísluší, je uveden v příloze k zákonu č. 531/ 1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. ■ Řádek 01 – Daňové identifikační číslo

Na tomto řádku vyplní poplatník daňové identifikační číslo (DIČ), které mu bylo přiděleno správcem daně. U fyzických osob je DIČ tvořeno kódem země (CZ) a rodným číslem poplatníka. U cizinců je DIČ tvořeno kódem země (CZ) a další řadou čísel přidělenou příslušným finančním úřadem. Daňové identifikační číslo nemají pouze plátci daně z přidané hodnoty, jak je to někdy mylně veřejností chápáno, ale mají je všichni poplatníci a vztahuje se ke všem daním. ■ Řádek 02 – Rodné číslo

Zde vyplní poplatník své rodné číslo. Pokud mu nebylo přiděleno, vyplní datum narození. Rodná čísla po roce 1954 obsahují za lomítkem čtyři čísla, do roku 1953 jsou za lomítkem čísla tři. V případě tří čísel za lomítkem zůstane poslední místo nevyplněné. ■ Řádek 03 – DAP

Tiskopis daňového přiznání je univerzální, a proto je možné na tomto řádku označit, zda jde o řádné, opravné či dodatečné přizná-

ní. Odpovídající variantu označí poplatník křížkem X. Pokud se jedná o typ dodatečné, napíše datum, kdy byly zjištěny důvody pro podání dodatečného daňového přiznání. Opravné daňové přiznání je možné podat před uplynutím lhůty pro podání přiznání (zpravidla do 31. 3., resp. 30. 6.). Finanční úřad pak použije pro vyměřovací řízení pouze toto přiznání a k původnímu podání se vůbec nepřihlíží. Dodatečné daňové přiznání má daňový subjekt povinnost (resp. právo) podat tehdy, jestli v době po podání řádného daňového přiznání, po uplynutí termínu pro podání přiznání a právní moci vyměření daně zjistí, že jeho daňová povinnost měla být vyšší (nižší) nebo daňová ztráta nižší (vyšší), než jak byla poplatníkem přiznána nebo správcem daně vyměřena, a to do konce měsíce následujícího po tomto zjištění. Dodatečné daňové přiznání není přípustné podat, byl-li před jeho podáním učiněn správcem daně úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti za období, kterého by se dodatečné přiznání týkalo, a to až do doby ukončení tohoto úkonu (v případě vydání rozhodnutí o daňovém základu a dani se za ukončení úkonu považuje nabytí právní moci tohoto rozhodnutí). V dodatečném daňovém přiznání se uvádějí celé nové hodnoty údajů, nikoliv pouze matematické rozdíly oproti hodnotám uvedeným v původním přiznání. Ustanovení o opravném i dodatečném daňovém přiznání jsou podrobně upravena v § 41 zákona o správě daní a poplatků. č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

5

OPřiznání 2_45/E08 19.2.2007 13:25 Stránka 6


Obr. 2 ■ Řádek 04 – Kód rozlišení typu DAP

Řádek 04 přiznání úzce souvisí s řádkem 03. Označením křížkem X poplatník uvádí, zda podává toto přiznání při prohlášení konkurzu, zrušení konkurzu nebo zda podává přiznání za zemřelého poplatníka. Současně je nutné uvést datum, kdy uvedené skutečnosti nastaly, např. datum úmrtí poplatníka, za kterého se přiznání podává, nebo datum rozhodnutí soudu o prohlášení nebo zrušení konkurzu. V případě úmrtí poplatníka je nutné, aby se pozůstalí dohodli, kdo z nich bude daňové přiznání za zemřelého poplatníka podávat. Termín podání v tomto případě je do šesti měsíců ode dne úmrtí poplatníka. Nedohodnou-li se, podá přiznání zmocněnec určený finančním úřadem, v termínu do tří měsíců po svém ustanovení. Na žádost právního nástupce nebo zmocněnce může správce daně lhůtu prodloužit. Nejde-li o žádnou z výše uvedených variant, tedy v případě zpracování řádného daňového přiznání za kalendářní rok, tento řádek se nevyplňuje. ■ Řádek 05

Ve smyslu ustanovení § 40 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků má každý poplatník právo zplnomocnit daňového poradce nebo advokáta, podle § 11 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, ke zpracování a předložení daňového přiznání příslušnému finančnímu úřadu. Je-li pak plná moc k zastupování poplatníkem udělena a podána správci daně nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání, tj. do pondělí 2. 4. 2007, lze přiznání předložit finančnímu úřadu v prodloužené lhůtě až do pondělí 2. 7. 2007. Tuto informaci uvede poplatník na řádku 05 označením křížkem X v kolonce »ano«. ■ Řádek 05a

Tento řádek vyplňují všichni poplatníci. Pokud má poplatník zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem, označí křížkem X variantu »ano«, v opačném případě variantu »ne«.

6

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

■ Řádek 05b

Řádek 05b slouží k označení skutečnosti, zda poplatník využil nebo nevyužil možnosti institutu výpočtu daně ze společného základu daně manželů. Manželům, kteří vyživují alespoň jedno dítě, umožňuje § 13a zákona o daních z příjmů počínaje zdaňovacím obdobím 2005 využít institut výpočtu daně ze společného základu daně, čili tzv. společného zdanění manželů. Ten za určitých okolností, zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo příjmy obou manželů jsou rozdílné, může, a to významně, snížit jejich celkovou daňovou povinnost. Manželé si mohou mezi sebe rozdělit společný základ daně (každý jednu polovinu), a to po uplatnění nezdanitelných částek a odpočitatelných položek, u kterých splní podmínky pro jejich uplatnění. Výpočet společného základu daně provedou v Příloze č. 5. Mezi řádky 05b a 06 se nachází základní označení tiskopisu, ve kterém je nutné uvést v první kolonce pro vyplnění rok 2006, což je zdaňovací období, za které daňové přiznání podáváme. Pouze v případech, kdy se jedná o přiznání podávané při prohlášení nebo zrušení konkurzu, nebo v případě úmrtí poplatníka, se vyplní kolonky »od«, »do«.

1. Oddíl – Údaje o poplatníkovi (viz obr. 2) ■ Řádky 06 Příjmení, 07 Rodné příjmení, 08 Jméno, 09 Titul,

10 Státní příslušnost, 11 Číslo pasu

Údaje v 1. oddílu na řádcích 06 až 11 identifikují poplatníka a slouží pro správnou evidenci na příslušném finančním úřadě. Číslo pasu vyplní pouze poplatník, který je nerezidentem. ■ Řádky 12 až 28

Na řádcích 12 až 18 se uvádí adresa bydliště nebo trvalého pobytu poplatníka v den podání přiznání. Na řádcích 19 až 22 se vyplňuje


19.2.07

12:23 PM

Stránka 7

adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje (tato adresa se však vyplňuje pouze tehdy, pokud se adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se přiznání podává, odlišuje od adresy ke dni podání tohoto přiznání). Na řádcích 23 až 28 se pak uvádí adresa pobytu na území ČR, kde se poplatník obvykle zdržoval (tzn. alespoň 183 dní ve zdaňovacím období), a to pouze u poplatníků, kteří nemají na území ČR bydliště nebo trvalý pobyt. Poplatník s bydlištěm v cizině má povinnost podle § 33 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků oznámit příslušnému finančnímu úřadu při registraci adresu zmocněnce na území ČR pro doručování. Číslo domu se uvádí ve tvaru: číslo popisné lomeno číslo orientační. ■ Řádek 29 – Kód státu – vyplní jen daňový nerezident

Je-li poplatník daňovým nerezidentem v České republice podle podmínek uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, označí na tomto řádku kód státu, ve kterém je rezidentem. Není tedy možné vyplnit kód státu 061, resp. CZ. Seznam kódů států je uveden v Příloze Nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu mezi členskými státy a také uveden na http://cds.mfcr.cz v nabídce daně a poplatky/daně/daně z příjmů/seznam kódů států. ■ Řádek 29a – Výše celosvětových příjmů

Daňový nerezident v České republice (poplatník mající omezenou daňovou povinnost) zde uvede celkovou sumu příjmů ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí přepočtených na Kč. Řádek slouží k ověření 90% podílu příjmů z území České republiky pro uplatnění minimálního základu daně, slev na dani, daňového zvýhodnění nebo společného zdanění manželů. ■ Řádek 30 – Spojení se zahraničními osobami

Je-li poplatník osobou kapitálově či jinak spojenou se zahraniční osobou, kterou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky ve smyslu ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, označí tento řádek křížkem X v položce »ano«, v opačném případě variantu »ne«. Spojenými osobami se rozumí: kapitálově spojené osoby, kdy se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, ■ jinak spojené osoby, kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, osoby ovládající a ovládané, osoby blízké a osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. ■

Strana 2 Částky v následujících oddílech se uvádějí v celých Kč. Číselné hodnoty v těchto sloupcích počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

2. Oddíl – Základ daně, ztráta Druhý oddíl tiskopisu daňového přiznání slouží k vyčíslení dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a základu daně za příslušné zdaňovací období. Základ daně v daňovém přiznání představuje součet všech dílčích základů daně, které vyplývají z jednotlivých druhů příjmu. 1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6)

(viz obr. 3)

Údaje této části daňového přiznání vyplní poplatník podle podkladů získaných od plátců příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků. Podle § 6 zákona o daních z příjmů se do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zahrnují příjmy od všech zaměstnavatelů na území České republiky i příjmy od všech zaměstnavatelů v zahraničí (přepočtené na Kč), snížené o částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů. Do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se nezapočítávají příjmy, které jsou ze zákona od této daně osvobozeny, a příjmy zdaněné zvláštní procentní sazbou u zdroje při jejich výplatě. Tyto příjmy byly již poplatníkovi vyplaceny jako čistá částka. Pokud byla použita procentní sazba podle § 36 zákona o daních z příjmů, daňová povinnost u nich byla splněna a do ročního výpočtu daně se v žádném případě nezapočítávají. U příjmů ze závislé činnosti jde hlavně o příjmy z příležitostných pracovněprávních a obdobných vztahů, jejichž celková výše nepřesáhla v kalendářním měsíci u jednoho poplatníka částku 5000 Kč od jednoho zaměstnavatele. Pokud u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky podle § 6 zákona přesáhnou ostatní zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 hranici 6000 Kč nebo poplatník podává přiznání z jiného důvodu, je povinností poplatníka vyžádat si od všech plátců příjmů ze závislé činnosti »Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2006«, všechny tyto příjmy uvést v řádku 31 daňového přiznání a příslušná potvrzení doložit v příloze přiznání. Potvrzení o zdanitelných příjmech je na území České

Obr. 3 č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

7


19.2.07

12:23 PM

Stránka 8

Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním republiky povinen zaměstnanci vystavit zaměstnavatel na základě jeho žádosti podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů nejpozději do 10 dnů. ■ Řádek 31 – úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

Na tomto řádku uvede poplatník součet všech příjmů zahrnující příjmy ze zdrojů na území ČR i ze zdrojů v zahraničí, přepočtené na Kč. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů a příjmy ze zaměstnání u zahraničních zastupitelských úřadů v České republice, u kterých neměl plátce příjmu povinnost srazit zálohy na daň. Podkladem pro tento výpočet je »Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2006« od jednotlivých zaměstnavatelů. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Součástí příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků jsou podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů i příjmy dosažené poplatníkem ve zdaňovacím období 2005, ale vyplacené plátcem v roce 2006, a to až po 1. 2. 2006. ■ Řádek 32 – úhrn pojistného

Zde poplatník uvede úhrn pojistného sraženého jednotlivými zaměstnavateli (údaje lze zjistit z Potvrzení), případně pojistné zaplacené zaměstnancem (např. u zaměstnanců zastupitelských úřadů cizích států na území České republiky). Od hrubých příjmů ze zdrojů v zahraničí lze uplatnit jako výdaj i pojistné hrazené v zahraničí za předpokladu, že toto pojistné splňuje podmínky daňového výdaje podle českých právních předpisů. Pojistné, které se vztahuje k příjmům nevyplaceným, resp. neobdrženým do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, je daňovým výdajem v tom zdaňovacím období, ve kterém budou tyto mzdy skutečně vyplaceny. ■ Řádek 33 – daň zaplacená v zahraničí

Je-li poplatník osobou podle § 2 odst. 2 zákona (daňový rezident) a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvede na tento řádek daň zaplacenou z těchto příjmů, jak je uvedeno v § 6 odst. 13 zákona. Protože poplatník není účetní jednotkou, použije pro přepočet na Kč jednotný kurz podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Na tomto řádku se může objevit jakákoliv částka pouze v případě, že příjem ze zdrojů v zahraničí (zahrnutý do řádku 31) je ze státu, se kterým Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Zaplacenou daň v zahraničí sice je možné odečíst, prakticky ale v těchto případech dochází ke dvojímu zdanění. U všech ostatních případů příjmů ze zdrojů v zahraničí (zahrnutých do řádku 31), ale ze »smluvních« států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se zaplacená daň uvádí a vypořádává v Příloze č. 3 k daňovému přiznání. Pro účely zamezení dvojího zdanění příjmů, které plynou výkonným umělcům ze zahraničí za jejich umělecké výkony, není v souladu s pokynem D-79 z roku 1994 třeba předložit v případech uplatňování zápočtu daně doklad zahraničního daňového úřadu o zaplacení daně a o výši základu daně (v úředním českém jazyce) a bude uznáváno případně i potvrzení zahraničního plátce honorářů o výši zaplaceného honoráře a výši sražené daně. Je-li umělecký výkon v zahraničí zprostředkován tuzemskou uměleckou agenturou, která si tyto údaje v zastoupení umělců obstará u zahraničního partnera, postačí doklad vyhotovený zprostředkující agenturou o výši honoráře a výši sražené daně v zahraničí. Pokud je uplatňována metoda vynětí, není třeba prokazovat údaj o výši sražené daně v zahraničí, ale toliko příjem způsobem uvedeným v předchozím odstavci. Tento příjem se v tuzemsku sice nezdaňuje, ale z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěným ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část.

8

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

■ Řádek 34 – dílčí základ daně podle § 6 zákona

Do tohoto řádku se uvede dílčí základ daně připadající na příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 zákona, vypočtený jako ř. 31 – ř. 32 – ř. 33. Tento údaj se přenese na řádek 36 daňového přiznání. ■ Řádek 35 – úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí

snížený o pojistné

Do tohoto řádku se vyčleňuje z řádku 31 úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků vykonávané na území České republiky plynoucích ze zahraničí a snížený o pojistné, u kterých nebyla povinnost srazit zálohu na daň (např. u zaměstnanců zahraničních zastupitelských úřadů). Úhrn příjmů je uváděn pro účely správného stanovení záloh na daň z příjmů podle § 38a zákona o daních z příjmů. Je-li poplatník daňový rezident a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvede na tento řádek úhrn příjmů uvedených na řádku 31 snížený o související pojistné a daň uvedenou na řádku 33. Pokud má poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, postupuje se při vyloučení jejich dvojího zdanění výhradně podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. 2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10, základ daně a ztráta

(viz obr. 4)

V této části daňového přiznání poplatník uvede vypočtené dílčí základy daně z příjmů podle § 5 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, za zdaňovací období 2006. Podle § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období 2006 (za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Na rozdíl od poplatníků daně z příjmů právnických osob, kteří v návaznosti na zákon o účetnictví mohou používat od roku 2001 hospodářský rok, zůstává pro fyzické osoby zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. Jestliže plynou poplatníkovi ve zdaňovacím období (kalendářním roce) souběžně dva nebo více druhů příjmů, je základem daně součet jednotlivých (dílčích) základů daně, který poplatník provede po jednotlivých krocích v příslušných řádcích tohoto oddílu. ■ Řádek 36

Zde se uvádí dílčí základ daně podle § 6 zákona o daních z příjmů. Tento údaj se přenese z řádku 34 daňového přiznání.

■ Řádek 37

Slouží k uvedení dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů, vypočteného v Příloze č. 1 na řádku 113.

■ Řádek 38

Do tohoto řádku se uvádí úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů, který zahrnuje příjmy plynoucí fyzickým osobám z kapitálového majetku ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí (přepočtené na Kč), které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona a pokud se pro vybrané druhy zahraničních příjmů nevyužije možnosti zdanění v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2 zákona v Příloze č. 4 přiznání, je-li to pro poplatníka výhodnější. Do řádku 38 se uvede celkový součet všech příjmů podle § 8 zákona. Je-li ve skutečnosti více druhů příjmů, uvede se jejich specifikace v další příloze k daňovému přiznání. U tohoto druhu příjmů v případě provozování podnikatelské či jiné samostatné výdělečné činnosti je nutné pamatovat na tu skutečnost, že se podle § 8 zákona vždy zdaňují úroky z běžných účtů a úroky či poplatky z prodlení.


19.2.07

12:24 PM

Stránka 9

Obr. 4 ■ Řádek 39

Slouží k uvedení dílčího základu daně podle § 9 zákona o daních z příjmů, vypočteného v Příloze č. 2 na řádku 206. ■ Řádek 40

Uvádí se zde dílčí základ daně podle § 10 zákona o daních z příjmů, vypočtený v Příloze č. 2 na řádku 209. ■ Řádek 41

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů pro odpočet ztráty z předchozích zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů (bez započtení příjmů ze závislé činnosti podle § 6). Pokud je úhrn dílčích základů daně záporný, pak uvedená částka znamená daňovou ztrátu za zdaňovací období 2006. Má-li poplatník příjmy pouze ze zdrojů na území České republiky a neuplatňuje výpočet základu daně podle § 13a zákona o daních z příjmů (společné zdanění manželů), přenese údaj o daňové ztrátě na řádek č. 61 (bez znaménka minus). ■ Řádek 42

Slouží pro uvedení základu daně, který si poplatník stanovuje jako úhrn dílčího základu daně podle § 6 zákona a kladného úhrnu dílčích základů daně nebo ztrát podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů. Pokud je částka na ř. 41 záporná, uvede se zde pouze hodnota z ř. 36. V případě, že se poplatník rozhodne využít možnosti zvýhodněného zdanění ve formě stanovení společného základu daně manželů podle § 13a zákona, přenese údaje z ř. 36 až 40 do Přílohy č. 5 a následující řádky č. 43 až 54 nevyplňuje. Potřebné údaje jsou totiž obsaženy v příslušných řádcích Přílohy č. 5 a je zbytečné je vyplňovat dvakrát. V případě, že částky na ř. 37 a ř. 39 jsou záporné, tvoří jejich úhrn daňovou ztrátu, kterou, nemá-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, u kterých uplatňuje metodu vynětí, přenese do ř. 61 daňového přiznání. ■ Řádek 43

Tento řádek použijí a vyplní poplatníci mající příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c), pokud jejich celkový základ daně nepřesáhne mi-

nimální základ daně ve výši 112 950 Kč pro rok 2006. Na řádek se uvede počet kalendářních měsíců, v jejichž průběhu byla provozována podnikatelská činnost. Minimální základ daně u daně z příjmů fyzických osob je systémovou změnou od roku 2004. Je upraven v § 7c zákona č. 586/ /1992 Sb., o daních z příjmů, a týká se pouze poplatníků s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona, tedy poplatníků s příjmy ze živnosti, ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a s příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Musí být uplatněn tehdy, když celkový základ daně je nižší než minimální základ daně nebo poplatník vykazuje ztrátu. Znamená to tedy, že pokud poplatník má několik druhů příjmů (např. ze zaměstnání, ze živnosti a z pronájmu), musí uplatnit minimální základ daně, jestliže jeho celkový základ daně z příjmů fyzických osob je menší než minimální základ daně stanovený pro příslušný rok. Minimální základ daně činí 50 % z částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval výše uvedenou činnost. Pro daňovou povinnost za období roku 2006 jsou rozhodující údaje vyhlášené za rok 2004 nařízením vlády č. 414/2005 Sb. Měsíční výše všeobecného vyměřovacího základu pro důchodové pojištění činí 17 882 Kč a přepočítací koeficient činí 1,0532. Pro podnikatele, který podniká celý rok, tedy minimální základ daně roku 2006 bude činit: (17 882 x 1,0532 x 12, zaokrouhleno na celé stokoruny dolů) / 2 = 112 950 Kč. Pro období roku 2007 bude u stejného podnikatele minimální základ daně činit: (18 809 x 1,0707 x 12, zaokrouhleno na celé stokoruny dolů) / 2 = 120 800 Kč. Minimální základ daně se ale nepoužije u poplatníka a u spolupracující osoby na rok zahájení podnikání a na rok následující po roce zahájení podnikání a dále na rok ukončení podnikání. Institut minimálního základu daně se dále neuplatní u poplatníka: ■ kterému byla stanovena daň paušální částkou, ■ kterému náležel rodičovský příspěvek, a to i po část zdaňovacího období, č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

9


19.2.07

12:25 PM

Stránka 10

Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, a to i po část zdaňovacího období, ■ který byl poživatelem starobního důchodu, plného nebo částečného invalidního důchodu, a to i po část zdaňovacího období, ■ který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se i po část zdaňovacího období soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, ■ který podá ve zdaňovacím období přiznání z důvodu konkurzu a který do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost, ■ který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo z titulu investičních pobídek, ■

Obr. 5

10

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

který uplatnil ve zdaňovacím období nárok na osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. e) – příjmy z provozu malých vodních elektráren, nemá-li jiné příjmy uvedené v § 7, ■ který nemá příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ve zdaňovacím období vyšší než 15 000 Kč, ■ který nemá jiný příjem podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) než příjem z lesního hospodářství nebo z dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou podle § 4 odst. 1 písm. t) osvobozeny od daně. Minimální základ daně se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v § 34 zákona, tj. ztrátu vykázanou za minulá období, odpočet výdajů vynaložených na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech ■


19.2.07

12:25 PM

Stránka 11

Obr. 6

učilišť a odpočet výdajů při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Daňovou ztrátu zjištěnou podle § 5 a § 23 zákona dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze však uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích. Případné uplatnění ztráty není limitováno minimálním základem daně (viz příklad u řádku 45). Institut minimálního základu daně se vztahuje i na spolupracující osobu, na kterou jsou rozdělovány příjmy z podnikání. Výjimkou by byla spolupracující osoba, na kterou by se vztahovala výjimka podle § 7c odst. 4 (např. důchodce, student). Počínaje rokem 2006 se však ustanovení o minimálním zakladu daně nevztahuje na poplatníka – daňového nerezidenta (podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí méně než 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, anebo z příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. ■ Řádek 44

Řádek 44 je určen pro poplatníka, který uplatňuje ztrátu z předchozích zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Ztrátu nebo její část lze uplatnit nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Ve zdaňovacím období 2006 lze ve vazbě na předchozí znění zákona v přiznání uplatnit naposledy ztrátu za zdaňovací období roku 1999. Částka uvedená na tomto řádku nesmí být vyšší než kladná hodnota uvedená na řádku 41. Částka uplatňované ztráty, která převyšuje částku na ř. 41 je část ztráty, kterou nelze uplatnit v tomto zdaňovacím období a lze ji uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích v souladu s ustanovením § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Pro přehlednost o výši ztrát a jejich již uplatněných částí je možné využít samostatnou neočíslovanou přílohu k přiznání, jejíž doporučený vzor je uveden na internetových stránkách Ministerstva financí: http://cds.mfcr.cz/sys/cds/scripts/tiskopisy/tiskopisy-pdf2007/ 5405-P6_1.pdf (viz obr. 5). ■ Řádek 45

Poplatník zde sníží základ daně o ztrátu z předchozích zdaňovacích období (ř. 42 – ř. 44), popřípadě zde uvede minimální základ daně (ř. 43) podle ustanovení § 7c zákona o daních z příjmů. Příklad 1: Máme základ daně 150 000 Kč (na řádku 42) a můžeme si uplatnit ztrátu z minulých let ve výši 90 000 Kč. V tomto případě se na nás minimální základ daně nevztahuje a můžeme uplatnit celou ztrátu nebo její část v úhrnu až do výše kladné hodnoty uvedené na řádku 41 (což je základ daně bez dílčího základu daně ze závislé činnosti – § 6, řádek 36).

Příklad 2: Máme základ daně 80 000 Kč (na řádku 37 – příjmy z podnikání, ale pouze podle § 7 odst. 1) písmeno a), b) nebo c) a nejsme v kategorii, na kterou se ustanovení o minimální dani nevztahuje) a také můžeme uplatnit ztrátu z minulých let ve výši 90 000 Kč. Jiné příjmy nemáme, základ daně na řádku 42 je tedy 80 000 Kč. V tomto případě ale musíme použít institutu minimálního základu daně, a na řádku 43 uvést minimální základ daně (112 950 Kč) a na řádku 44 již v tomto zdaňovacím období nemůžeme uplatnit žádnou ztrátu ani její část.

3. Oddíl – Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem Celkový základ daně poplatníků daně z příjmů fyzických osob umožňuje zákon snížit uplatněním (odpočtem) tzv. nezdanitelných částek. Jejich roční výše je u každého poplatníka individuální a zohledňují se jimi jeho konkrétní částky uznatelné zákonem před výpočtem vlastní daňové povinnosti poplatníka a následným snížením daně o prokázané daňové slevy. Jednotlivé nezdanitelné částky vymezuje zákon v § 15 odst. 1 až 7. Pro rok 2006 byla většina odpočtů vyjadřujících osobní, rodinné a zdravotní poměry poplatníka zákonem změněna na daňové slevy uvedené v novém § 35ba zákona, které snižují až vypočtenou daňovou povinnost. Dále se v tomto oddílu uvádějí odčitatelné položky podle § 34 odst. 3, 4 a 10 zákona o daních z příjmů. Pouze o odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona, tj. ztrátu, se upravuje základ daně již v předchozím 2. oddílu daňového přiznání. Nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15 zákona se uplatňují od roku 2006 již jen v roční podobě, tzn. že ani poplatníci s příjmy ze závislé činnosti podávající z jakýchkoliv důvodů po skončení roku daňové přiznání nemohli tyto nezdanitelné části v průběhu roku uplatňovat u svého zaměstnavatele. Nezdanitelné částky ze základu daně lze odčítat maximálně do výše základu daně, nelze jimi změnit základ daně na ztrátu, nebo vykázanou ztrátu zvyšovat. ■ Řádek 46 – hodnota daru/darů (viz obr. 6) Na tomto řádku má poplatník nárok na uplatnění prokázané hodnoty daru nebo darů, které poskytl obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

11


19.2.07

12:26 PM

Stránka 12

Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu a nebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky. Úhrnná hodnota daru (darů) ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně, anebo musí činit alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst na výše uvedené částky nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na ř. 42 nebo ř. 43, vztahuje-li se na poplatníka ustanovení o minimálním základu daně, a nebo z částky součtu řádků (ř. 42 + ř. 111), uplatňuje-li poplatník výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období daňového přiznání. Jako dar na zdravotnické účely se posuzuje i odběr krve u bezpříspěvkového dárce krve, a to částkou 2000 Kč na jeden odběr. Poskytnutí daru, jeho výši a účel je nutné prokázat správci daně na jeho výzvu, a to potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky. Za dary se považují i nepeněžní dary včetně služeb. Není-li známa jejich cena, ocení se cenami obvyklými na trhu. ■ Řádek 47 – odečet úroků

Poplatník uvede na tomto řádku celkovou výši úroků zaplacených ve zdaňovacím období 2006 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření a úroků z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženou o poskytnutý státní příspěvek v případě, že poplatník uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, nebo smlouvu o hypotečním úvěru podle § 14 odst. 2 zákona č. 530/ /1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a úvěr je použit na financování bytových potřeb (§ 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů). Tato podmínka musí být pro finanční úřad doložena potvrzením od příslušné stavební spořitelny nebo banky. Výše potvrzených úroků z úvěrů, kterou lze při splnění podmínek stanovených v § 15 odst. 3 a 4 zákona uplatnit, je maximálně 300 000 Kč na jednu domácnost. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Jestliže účastníky úvěrové smlouvy je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jen jedna z nich celou částkou, nebo každá z nich rovným dílem z celkové částky. ■ Řádek 48 – penzijní připojištění

Jestliže má poplatník uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, může si na tomto řádku uvést celkovou výši plateb příspěvků (zaplacených poplatníkem) na penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období 2006 sníženou o 6000 Kč. Příslušné údaje jsou zjistitelné z potvrzení penzijního fondu o zaplacených příspěvcích. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období 2006, činí 12 000 Kč. Pro odpočet není rozhodující, zda poplatník platí příspěvky na penzijní připojištění pravidelně měsíčně, nebo zda částku příspěvků zaplatí jednorázově, nebo zda byl pojištěn celý rok nebo jen po jeho část. Poprvé za rok 2006 zde platí nové restriktivní ustanovení, obdobné, jako platí u odpočtu pojistného na soukromé životní pojištění již od roku 2001. Toto ustanovení ukládá poplatníkovi, jemuž penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo na jednorázové vyrovnání a současně mu bylo vyplaceno odbytné, aby částky, o které mu byl v předchozích letech základ daně snížen (zaplacené příspěvky na penzijní připojištění), považoval za příjem podle § 10 zákona. Zde ovšem platí limity podle § 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekročení poplatník není povinen podat daňové přiznání (15 000 Kč obecně a u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti částka

12

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

6000 Kč v úhrnu zdanitelných příjmů podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů). Poplatník doloží nárok na odpočet příspěvků na penzijní připojištění smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění za uplynulé zdaňovací období. ■ Řádek 49 – životní pojištění

V případě, že poplatník jako pojistník a pojišťovna uzavřeli smlouvu o soukromém životním pojištění v souladu se zákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, může poplatník na tomto řádku uvést celkovou výši plateb na soukromé životní pojištění vyplývající z potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění za zdaňovací období 2006. Maximální částka, kterou je možné si takto odečíst za zdaňovací období 2006, činí celkem 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Podmínkou, která zde musí být splněna je, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Počínaje rokem 2004 zákon u pojistných smluv s pevně stanovenou pojistnou částkou pro případ dožití zavedl podmínku minimální pojistné částky. Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. Na pojistné smlouvy, které tuto novou podmínku nesplňují, u nichž mohl poplatník daňový odpočet dříve využívat, nelze počínaje rokem 2004 odpočet uplatňovat. Jednorázově zaplacené pojistné pojišťovna poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 všechny částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. I zde platí limity podle § 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekročení poplatník není povinen podat daňové přiznání. Poplatník doloží nárok na odpočet pojistného smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením příslušné pojišťovny o zaplaceném pojistném na rok 2006. ■ Řádek 50 – odborové příspěvky

Na tomto řádku lze od ročního základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců podle § 18 a násl. zákoníku práce. Maximálně lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů (mimo příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 36 zákona o daních z příjmů), maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období (kalendářní rok) 2006. Jde o odpočet zaměstnanecký, který budou poplatníci uplatňovat v rámci ročního zúčtování záloh na daň z mezd u svého zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání u správce daně. Nárok poplatník doloží potvrzením odborové organizace o zaplacených členských příspěvcích.

■ Řádek 51

Pro zdaňovací období roku 2006 se nevyplňuje.

■ Řádek 52 – výzkum a vývoj

Počínaje rokem 2005 byla zákonem zavedena nová odčitatelná položka od základu daně, kterou představují výdaje (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Od roku 2006 se tato možnost vztahuje i na společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Tato odčitatelná položka je definovaná v § 34 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím ob-


19.2.07

12:26 PM

Stránka 13

Obr. 7

dobí při realizaci projektů výzkumu a vývoje definovaných v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze z části, je možné od základu daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (tedy daňově uznatelné) a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka. Tento odpočet nelze uplatnit na služby, licenční poplatky a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Tato odčitatelná položka má za cíl podporovat výzkumné a vývojové práce a tím technický vývoj k co nejvyšší úrovni a umožňuje tak hodnotou provedených prací snížit významně základ daně. Jelikož se jedná o složité vymezení toho, co lze do výzkumných a vývojových prací zahrnout, vydalo Ministerstvo financí Pokyn č. D-288 k jednotnému postupu při uplatňování výše uvedeného ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů. Nelze-li odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet, lze jej nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl. ■ Řádek 53 – další částky

Na tento řádek se vyplňují další případné odčitatelné položky od základu daně. Za rok 2006 se sem uvádí zejména dosud neuplatněná část reinvestice – odpočtu na nový hmotný majetek podle § 34 odst. 3 a následujících zákona o daních z příjmů ve znění platném do 31. 12. 2004. Od základu daně lze dále odečíst 30 % poplatníkem vynaložených výdajů (nákladů) na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť. Dále lze na tomto řádku uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 10 zákona. U fyzických osob se bude jednat o fyzickou osobu-postupníka, který nabyl od oprávněné osoby postoupením pohledávku na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tato fyzická osoba má právo snížit základ daně o 50 % částky, kterou v letech 1993

až 2005 uhradila oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu. Odečet je možno uplatnit po dobu 5 let počínaje zdaňovacím obdobím 2005. Do bílého pole tohoto řádku se uvede název uplatňované částky. ■ Řádek 54 (viz obr. 7) Na tomto řádku poplatník uvede úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně, které uplatňuje dle zákona na ř. 46 až ř. 53 daňového přiznání. ■ Řádek 55

Poplatník zde sníží základ daně o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky podle pokynů k daňovému přiznání. V případě, že poplatník uplatňuje výpočet daně podle § 13a zákona o daních z příjmů (společné zdanění manželů), přenese na tento řádek polovinu společného základu daně, sníženého o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky, tj. částku z ř. 520 Přílohy č. 5, ze které vypočte daň. Jestliže je vypočtená nebo přenesená hodnota záporná, uvede poplatník na tento řádek nulu.

■ Řádek 56

Snížený základ daně z řádku 55 se podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů zaokrouhlí na celé stovky korun dolů a uvede se na řádek 56.

■ Řádek 57

Počínaje zdaňovacím obdobím 2006 bylo sníženo daňové zatížení fyzických osob s důrazem na nízko a středně příjmové skupiny poplatníků. Snížena byla sazba daně v prvním daňovém pásmu z 15 % na 12 % a ve druhém daňovém pásmu z 20 % na 19 % a dále bylo rozšířeno první daňové pásmo ze 109 200 Kč na 121 200 Kč. Na řádku 57 se uvede vypočtená daň podle následující tabulky (§ 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů): Základ daně od Kč do Kč 0 121 200 121 200 218 400 218 400 331 200 331 200 a více

Daň

Ze základu přesahujícího

12 % 14 544 Kč + 19 % 33 012 Kč + 25 % 61 212 Kč + 32 %

121 200 Kč 218 400 Kč 331 200 Kč

4. Oddíl – Daň celkem, ztráta (viz obr. 8) ■ Řádek 58

Na tomto řádku je uvedena daňová povinnost, a to buď přenesením z řádku 57 daňového přiznání, nebo v případě existence příjmů za více

Obr. 8 č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

13


19.2.07

12:27 PM

Stránka 14


Obr. 9

zdaňovacích období nebo příjmů ze zahraničí (kromě příjmů zahrnutých do samostatného základu daně v Příloze č. 4) z řádku 330 Přílohy č. 3 přiznání. ■ Řádek 59

Tento řádek vyplňují pouze poplatníci mající vybrané kapitálové a vybrané ostatní příjmy ze zahraničí a rozhodli se je zdanit v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů. Poplatník zde uvede daň ze samostatného základu daně uvedenou na řádku 418 Přílohy č. 4. ■ Řádek 60

Daň celkem je úhrnem daně, vypočtené podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů na řádku 58 (popřípadě daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo po zápočtu daně zaplacené v zahraničí) a daně ze samostatného základu daně vypočtené podle § 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů uvedené na řádku 59. Na tomto řádku se daň v případě potřeby zaokrouhlí na celé koruny nahoru. ■ Řádek 61

Na řádku 61 je uvedena daňová ztráta zaokrouhlená obdobně jako daňová povinnost podle § 46a zákona o správě daní a poplatků na celé koruny nahoru. Tento údaj se uvádí jako částka v absolutní hodnotě, tj. bez znaménka minus, přenesená z řádku 41. V případech, kdy má poplatník příjmy i ze zdrojů v zahraničí, je vypočtená výše ztráty na řádku 312 Přílohy č. 3, a to v případě, kdy je částka na tomto řádku záporná. Uplatňuje-li poplatník společné zdanění manželů, uvede na tento řádek zápornou výši § 7 (ř. 37) a § 9 (ř. 39) zákona o daních z příjmů. Má-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí a uplatňuje společné zdanění manželů, tvoří ztrátu úhrn záporných částek ř. 2 a ř. 4 ze sloupce poplatník v tab. č. 3 v Příloze č. 3 daňového přiznání. Ztrátu lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

5. Oddíl – Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění Obsahem tohoto oddílu tiskopisu daňového přiznání jsou údaje o uplatněných slevách na dani a údaje o dětech, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění, dále výpočet daňového zvýhodnění formou slevy na dani a případně také daňového bonusu. Od roku 2005 se nezdanitelná část základu daně na vyživované děti změnila na daňové zvýhodnění formou slevy na dani či daňového bonusu a počínaje rokem 2006 se nezdanitelné části ze základu daně poplatníka změnily na částky snižující daňovou povinnost (slevy na dani). ■ Řádek 62 (viz obr. 9)

Tento řádek je určen pro poplatníky, kteří zaměstnávají podle nového zákona o zaměstnanosti zaměstnance se zdravotním postižením (ZP) a zaměstnance s těžším zdravotním postižením (ZP s TZP). Nejprve se vyhodnotí podle návodu detailně popsaného na internetových stránkách

Obr. 10

14

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz) průměrný přepočtený stav zaměstnanců a uvede se zde úhrn veškerých slev podle § 35 odst. 1 zákona o daních z příjmů uplatňovaných za zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením (18 000 Kč na pracovníka), úhrn veškerých slev uplatňovaných za zaměstnávání pracovníků s těžším zdravotním postižením (60 000 Kč na pracovníka) a polovina daně u právnických osob, zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců. Společníci veřejné obchodní společnosti a komplementáři komanditní společnosti daň sníží pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně, zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. ■ Řádek 63

Tento řádek je určen k vyhodnocení slevy na dani z titulu pořízení registrační pokladny a jejího uvedení do provozu podle zákona o registračních pokladnách. Zákon o daních z příjmů umožňuje v § 35 odst. 6 až 8, aby poplatník uplatnil část výdajů (nákladů) souvisejících s pořízením registračních pokladen jako slevu na dani. I když samotná povinnost užívat registrační pokladny byla odsunuta novelou zákona o jeden rok (od 1. 1. 2008) a zatím tedy není povinností v zákonem stanovených případech k přijímání hotovosti užívat registrační pokladny, mohou si poplatníci, kteří jsou současně povinnými subjekty podle zákona o registračních pokladnách a do 30. 6. 2006 zahájili provoz registrační pokladny, daň za zdaňovací období, ve kterém tuto registrační pokladnu pořídili, snížit o polovinu pořizovací ceny pokladny, maximálně však o 8000 Kč na jednu pokladnu. Slevu na daň lze uplatnit jen při prvním zahájení provozu registrační pokladny. Dále zákon umožňuje poplatníkům, kteří jsou současně povinnými subjekty a do 31. 12. 2006 provedli technické zhodnocení ve smyslu § 33 zákona jimi dosud používané pokladny ke splnění podmínek stanovených zákonem o registračních pokladnách, daň za zdaňovací období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno, snížit o 30 % hodnoty technického zhodnocení, maximálně však o 4000 Kč na jednu pokladnu. Nelze-li slevu uplatnit v roce, kdy nárok na slevu vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo daň nižší, než je sleva, lze slevu nebo její zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže daň, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na slevu vznikl. Uvedené slevy bylo možné poprvé uplatnit již za zdaňovací období roku 2005. Sleva na dani z titulu investiční pobídky se v těchto řádcích ani jinde v přiznání neuvádí, zahrne se však do úhrnu slev na ř. 70 daňového přiznání.

Strana 3 ■ Tabulka č. 1 (viz obr. 10) V případech, kdy poplatník pobírá starobní důchod nebo vyživuje manželku (manžela) v domácnosti, slouží ke zjištění nároků na uplat-


19.2.07

12:28 PM

Stránka 15

Obr. 11

nění slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů tabulka č. 1 v 5. oddílu. Pokud poplatník neuplatňuje nárok na výše uvedené slevy na dani, tyto údaje nevyplňuje. Většina těchto slev na dani se uplatňuje v závislosti na počtu měsíců, ve kterých poplatník splňuje podmínky a nárokuje odpovídající částku. Údaje o starobním důchodu – zde se vyplňuje celková částka starobního důchodu nebo částka důchodu ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu vyplacená v roce 2006. Údaj se ale vyplňuje pouze v případě, že poplatník byl poživatelem starobního důchodu k datu 1. 1. 2006 (nebo mu byl tento důchod přiznán zpětně k tomuto datu), a pouze v případě, že uplatňuje slevu na dani na ř. 64 přiznání. Údaje o manželce (manželovi) – jméno a rodné číslo manželky (manžela) se na tomto řádku uvede pouze tehdy, pokud na ni (něho) poplatník uplatňuje slevu na dani na řádku 65. Hranice vlastního ročního příjmu manželky nebo manžela nesmí přesáhnout 38 040 Kč. Daň vypočtená z celkového základu daně sníženého o úhrn nezdanitelných částek a snížená o slevy za zaměstnance se zdravotním postižením a z titulu investičních pobídek se před výpočtem vlastní daňové povinnosti za zdaňovací období dále snižuje o slevy na dani, které od roku 2006 nahradily původní nezdanitelné částky podle § 15 zákona o daních z příjmů zohledňující specifické osobní, rodinné a zdravotní poměry poplatníka. Tyto slevy na dani uvedené v § 35ba zákona jsou v systému výpočtu daně předřazeny ještě před uplatněním slevy z daňového zvýhodnění na vyživované děti v domácnosti a je možné je uplatnit maximálně do daně ve výši nula, tzn. že nemohou přejít do daňového bonusu, jak je tomu právě u daňového zvýhodnění na děti. V následující tabulce uplatňuje poplatník v příslušných řádcích jednotlivé slevy na dani za zdaňovací období 2006. ■ Řádek 64 – sleva na poplatníka (viz obr. 11) Částku ve výši 7200 Kč vyplní každý poplatník, tzn. rezident i nerezident. Tato částka se nesnižuje v poměrné výši podle počtu měsíců, po které poplatník pobíral ve zdaňovacím období zdanitelný příjem. Zůstává v této výši i u poplatníka, který v průběhu zdaňovacího období zemřel. Výjimku tvoří poživatelé starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení nebo z důchodu zahraničního povinného pojištění stejného druhu a tento důchod byl za zdaňovací období 2006 vyšší než 38 040 Kč. Ti tento řádek proškrtnou. V případě, že se poplatník stal poživatelem důchodu v průběhu zdaňovacího období a tento důchod mu nebyl přiznán zpětně k počátku zdaňovacího období, pak na tomto řádku uvede rovněž částku 7200 Kč, na rozdíl od předchozího systému platného do konce roku 2005, kdy starobní důchodce s důchodem nižším než 38 040 Kč mohl uplatnit tehdejší odpočet ze základu daně pouze ve výši rozdílu mezi částkou 38 040 Kč a nižším ročním úhrnem vyplaceného starobního důchodu. Pro da-

ňové účely bude potom tento poplatník považován za starobního důchodce až za rok 2007. ■ Řádek 65a) – sleva na manželku/manžela

Na tomto řádku si poplatník sníží daň podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů částku 4200 Kč ročně na vyživovanou manželku (manžela), jestliže ve zdaňovacím období nebo v jeho části nebyla (nebyl) držitelem průkazu ZTP/P, žije s poplatníkem v domácnosti a nemá vlastní příjmy přesahující 38 040 Kč ročně. Při splnění uvedených podmínek je možné uplatnit částku 350 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval (vyživovala). Domácnost podle § 115 občanského zákoníku tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Každý občan může být příslušníkem jen jedné domácnosti. U manželů je založení další domácnosti vyloučeno, pokud jejich spolužití vykazuje znaky uvedené v § 115 občanského zákoníku.

■ Řádek 65b) – sleva na manželku/manžela,

která/který je držitelem průkazu ZTP/P

V případě, že je vyživovaná manželka (manžel) držitelkou (držitelem) průkazky ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce), lze uplatnit dvojnásobnou částku 8400 Kč ročně, případně částku 700 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval (vyživovala). Do stanoveného maximálního vlastního příjmu manželky (manžela) 38 040 Kč ročně se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. V úvahu se neberou ani úvěry a půjčky. Ostatní příjmy se pro účely posouzení hranice 38 040 Kč započítávají. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela (manželky) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Jinak se tam ale zahrnují všechny ostatní brutto příjmy. V případě, že je manželka podnikatelkou, která měla příjmy např. 100 000 Kč a výdaje 150 000 Kč (tedy dosáhla z podnikání ztráty), nelze ji považovat za vyživovanou ani v případě, že nemá žádné jiné příjmy, neboť její brutto příjmy (před odečtením výdajů) v kalendářním roce byly vyšší než 38 040 Kč. U obou odčitatelných položek na řádcích 65a) a 65b) platí, že není možné kombinovat jejich uplatnění s rozdělením základu daně na spolupracující osobu. Není možné, aby manželka (manžel) poplatníka byla (byl) spolupracující osobou, na kterou poplatník rozdělí část příjmů, a zároveň osobou vyživovanou. U vyživovaného partnera se po skončení roku hodnotí jeho příjem vždy za celý rok, i když v případě uzavření manželství nebo i jeho příč. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

15


19.2.07

12:28 PM

Stránka 16

Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním padného zániku v průběhu příslušného zdaňovacího období lze uznat slevu na dani jen ve výši násobku příslušného počtu dvanáctin za měsíce, na jejichž počátku manželství trvalo. Jde-li o manželství, kdy ani jeden z manželů nepobírá příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na dani v roční částce 4200 Kč (resp. 8400 Kč s průkazem ZTP/P), může rodič této osoby nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k této osobě o péči nahrazující péči rodičů, uplatnit na ženaté nebo vdané dítě daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů, ale jen za předpokladu splnění podmínek předepsaných pro uznání zletilých dětí jako vyživovaných osob (nepobírá plný invalidní důchod a studuje, nebo nestuduje ani nepracuje pro nemoc, úraz, resp. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav), a to nejvýše do dovršení 26 let věku dítěte. ■ Řádek 66 – sleva na poživatele částečného

invalidního důchodu

Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění, uplatní na tomto řádku podle § 35ba odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů částku 1500 Kč ročně, a to i v případě, že došlo k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod. Tento souběh nároku na starobní a částečný invalidní důchod musí poplatník správci daně prokázat. Jestliže poplatník pobírá tento důchod pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, uplatní částku 125 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky. ■ Řádek 67 – sleva na poživatele plného

invalidního důchodu

Pokud poplatník pobírá plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek je plná invalidita (přiznaný Českou správou sociálního zabezpečení na základě posudku posudkové komise), pak na tomto řádku uplatní dvojnásobnou částku, tj. 3000 Kč za rok. Dále může tuto částku uplatnit poplatník, u kterého došlo k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod, nebo je poplatník podle předpisů plně invalidní, ale jeho žádost byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodu invalidity a poplatník má o tom rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek je plná invalidita poplatníka, se považuje vdovský (vdovecký) důchod, na který má plně invalidní vdova (vdovec) nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky). Jestliže uvedené podmínky byly splněny pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, uplatní poplatník částku 250 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny. ■ Řádek 68 – sleva na držitele průkazu ZTP/P

Jestliže je poplatník držitelem průkazky ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce), a to i v případě, že nepobírá částečný nebo plný invalidní důchod, uplatní na tomto řádku podle § 35ba odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů částku 9600 Kč ročně. Jestliže uvedená podmínka byla splněna pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, poplatník uplatní částku 800 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky. Pokud poplatník např. pobírá plný invalidní důchod a navíc je držitelem průkazu ZTP/P, jednotlivé nároky se sčítají a celková sleva na dani takového poplatníka by pak činila 12 600 Kč za rok (1050 Kč za měsíc). Od roku 2004 může také poplatník – nerezident (podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů) v případě, že jeho příjmy ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 zákona, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6, a 10 zákona o daních z příjmů, nebo z příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) uplatnit po skončení roku slevu na dani také na vyživovanou manželku (manžela), na částečnou i plnou invaliditu či průkaz ZTP/P přiznané podle českých zákonů. ■ Řádek 69 – sleva na studium

Student pobírající zdanitelné příjmy má nárok si snížit daň na tomto řádku o částku 2400 Kč ročně. Jestliže poplatník studuje pouze ně-

16

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

kolik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období 2006, uplatní si částku 200 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla podmínka studia splněna. Částku lze uplatnit za podmínky, že poplatník se připravuje soustavně na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Splnění podmínky je nezbytné prokázat finančnímu úřadu potvrzením školy. Poplatník studující v zahraničí doloží k uplatnění nároku na odpočet potvrzení zahraniční školy s úředně ověřeným překladem do českého jazyka a navíc rozhodnutí MŠMT ČR o tom, že studium je postaveno na roveň studia na tuzemských středních nebo vysokých školách. Pokud by poplatníkem podávajícím přiznání prostřednictvím zákonného zástupce bylo dítě, které dosud nezahájilo studium na střední škole (např. období prázdnin před nástupem na střední školu), slevu na studium u něho nelze uplatnit, protože v tomto období ještě nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání. ■ Řádek 70

Na tomto řádku poplatník uvede úhrn slev na dani, které uplatňuje podle zákona na ř. 62 až ř. 69 daňového přiznání.

■ Řádek 71

Na tomto řádku se uvede daň po uplatnění slev na dani podle § 35 a § 35ba. Poplatník provede výpočet podle pokynů. Pokud je výsledkem záporné číslo, do řádku uvede nulu. V následující části tiskopisu daňového přiznání jsou údaje o dětech, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů (Tabulka č. 2), dále výpočet daňového zvýhodnění formou slevy na dani a případně také daňového bonusu, pokud daňové zvýhodnění převýší vypočtenou daňovou povinnost poplatníka. Novelou zákona o daních z příjmů byla již od roku 2005 nezdanitelná část základu daně na vyživované dítě nahrazena novým institutem nazvaným »daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti«, zařazeným do zákona od 1. 1. 2005 v paragrafech 35c a 35d. Daňové zvýhodnění pro rok 2006 zůstalo nezměněno a činí: ■ 6000 Kč ročně na každé vyživované dítě (500 Kč na měsíc), ■ 12 000 Kč ročně na každé vyživované dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P (1000 Kč na měsíc). Daňové zvýhodnění na vyživované dítě se odčítá přímo od vypočtené daně po slevách podle § 35ba a v závislosti na výši této daně ho lze uplatnit formou slevy na dani, kombinací slevy na dani a daňového bonusu nebo formou daňového bonusu (jako tzv. zápornou daň). Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše vypočtené daňové povinnosti po slevě podle § 35ba, tj. vypočtená daň přesahující výši daňového zvýhodnění se o částku daňového zvýhodnění sníží. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená roční daňová povinnost po slevách podle § 35ba, sleva na dani na dítě se poskytne do výše daňové povinnosti a vzniklý rozdíl neuplatnitelný formou slevy je tzv. daňovým bonusem. Poplatník může uplatnit daňový bonus v případě, že jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně lze uplatnit daňový bonus na všechny vyživované děti v úhrnu do výše 30 000 Kč za rok. Podmínkou pro uplatnění daňového bonusu je, že poplatník měl v uplynulém zdaňovacím období příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Tento šestinásobek minimální mzdy pro účely uplatnění daňového zvýhodnění za rok 2006 činí pro všechny poplatníky částku 45 420 Kč (6 x 7570). U poplatníka, který má příjmy pouze z pronájmu podle § 9 zákona, nesmí pro uplatnění bonusu na vyživované dítě jeho výdaje převýšit příjmy. Do těchto sledovaných příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy zdaněné srážkou daně podle zvláštní sazby daně uvedené v § 36 zákona o daních z příjmů a příjmy, u nichž je uplatněna sazba daně podle § 16 odst. 2 zákona. Poplatník – nerezident, obdobně jako u daňových slev podle § 35ba zákona, v případě, že jeho roční příjmy ze zdrojů na území ČR činí


19.2.07

12:29 PM

Stránka 17

Obr. 12

nejméně 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozeny nebo zdaněny srážkovou daní podle zvláštní sazby daně), může uplatnit daňové zvýhodnění na děti žijící s ním v domácnosti za předpokladu splnění ostatních podmínek jako u tuzemských poplatníků (studium u zletilých dětí apod.). Neopominutelnou podmínkou ale vždy je, že vyživované dítě žije s poplatníkem v jedné domácnosti, což ale nemusí vždy nutně znamenat podmínku totožného trvalého bydliště poplatníka a vyživovaného dítěte. Pojem »domácnost« je definován ustanovením § 115 občanského zákoníku a pro posouzení existence společné domácnosti více osob má význam zejména jejich trvalé společné žití a společné finanční hospodaření. Každý občan může být pro účely zdanění příslušníkem jen jedné domácnosti. Na nárok uplatnit daňové zvýhodnění nemá vliv dočasný pobyt dítěte mimo domácnost (studium, léčení, pobyt v ústavu apod.). Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může na toto dítě ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci uplatnit daňové zvýhodnění jen jedna osoba z nich. Od roku 2006 byla v zákoně zrušena podmínka platná v roce 2005, že pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci u svého plátce daně (zaměstnavatele), nemohl již toto daňové zvýhodnění při výpočtu daně ze společného základu daně manželů uplatnit druhý z manželů. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, v němž se dítě narodilo, nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání (studium), anebo v němž bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. U daňového zvýhodnění platí, že není možné kombinovat jeho uplatnění s rozdělením základu daně na spolupracující osobu. Není možné, aby např. syn poplatníka byl spolupracující osobou, na kterou poplatník rozdělí část příjmů, a zároveň osobou vyživovanou. Na rozdíl od vyživované manželky ale na uplatnění tohoto daňového zvýhodnění na vyživované dítě nemá žádný vliv výdělek vyživovaných dětí. Ty si mohou samy vydělat jakoukoliv částku, aniž by rodič – daňový poplatník, ztratil nárok na uplatnění tohoto daňového zvýhodnění.

■ Tabulka č. 2 (viz obr. 12) Údaje o dětech žijících v domácnosti – v tabulce se u každého vyživovaného dítěte uvede jeho příjmení, jméno a ve sloupci 2 rodné číslo. Ve sloupci 3 tabulky se uvede počet měsíců, po které je ve zdaňovacím období uplatňováno daňové zvýhodnění na dítě, a ve sloupci 4 případně, po kolik měsíců bylo uplatněné dítě považováno za zvlášť těžce postižené s potřebou průvodce (ZTP/P). V případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na více než čtyři děti, uvede požadované údaje na volném listu a přiloží k daňovému přiznání. Do řádku »Celkem« poplatník uvede součet počtu měsíců ze sloupců 3 a 4 za všechny uplatňované děti. Údaje o dětech se vyplňují pouze v případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c zákona o daních z příjmů. ■ Řádek 72 (viz obr. 13) Na tomto řádku poplatník uvede celkovou výši daňového zvýhodnění na vyživované děti podle § 35c zákona o daních z příjmů. Pokud byly splněny podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění po celé zdaňovací období 2006, činí daňové zvýhodnění 6000 Kč na každé takové dítě. Pokud byly podmínky splněny jen po část zdaňovacího období, činí daňové zvýhodnění 500 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek (12 000 Kč za rok). ■ Řádek 73

Zde se uvádí daňové zvýhodnění formou slevy na dani, takže číselná hodnota na tomto řádku může být stejná jako na ř. 72, pokud výsledná daňová povinnost na ř. 71 je vyšší nebo rovna výši hodnoty vypočtené na ř. 73. Je-li naopak na ř. 72 hodnota daňového zvýhodnění vyšší než výsledná daňová povinnost na ř. 71, lze do tohoto řádku uvést maximálně hodnotu daňové povinnosti z ř. 71 a poplatníkovi vzniká nárok na bonus, který se vypočítává v další části přiznání.

Obr. 13 č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

17


19.2.07

12:29 PM

Stránka 18


Obr. 14 ■ Řádek 74

Poplatník na tomto řádku uvede výslednou výši daně po uplatnění slevy podle § 35c zákona o daních z příjmů, tj. rozdíl daně na ř. 71 a uplatněné slevy na dani na ř. 73. Vypočtená částka nemůže nabývat záporných hodnot. ■ Řádek 75

Na řádku 75 se uplatňuje daňový bonus jako rozdíl celkového daňového zvýhodnění na všechny děti z ř. 72 a skutečně uplatněné slevy vykázané na ř. 73, pokud celkové zvýhodnění přesahuje výslednou daňovou povinnost a poplatníkovi vzniká nárok na daňový bonus. Daňový bonus je možné uplatnit pouze v případě, že jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 30 000 Kč ročně. ■ Řádek 76

Na tomto řádku se uvádí úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle § 35d zákona o daních z příjmů, jehož výši zaměstnavatelé uvádí v »Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění«. ■ Řádek 77

Poplatník zde vypočítá rozdíl na daňovém bonusu (ř. 75 minus ř. 76). Pokud vyjde záporné číslo (vyplacený bonus v průběhu roku je vyšší než roční nárok), promítne se tato skutečnost do zvýšení celkového vyrovnání daňové povinnosti na ř. 91 přiznání.

6. Oddíl – Dodatečné DAP (viz obr. 14) Šestý oddíl zahrnuje výpočet dodatečné daně nebo ztráty z dodatečného daňového přiznání. Poplatník jej vyplňuje pouze tehdy, podává-li dodatečné daňové přiznání podle § 41 zákona o správě daní a poplatků. Při zpracování řádného přiznání za rok 2006 se nevyplňuje.

Obr. 15

18

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

■ Řádek 78–83

Poslední známou daňovou povinností je částka, kterou poplatník uvedl v posledním přiznání (řádném nebo dodatečném) s účinností od lhůty stanovené pro jeho podání nebo po právní moci posledního platebního (dodatečného platebního) výměru nebo rozhodnutí o opravném prostředku. Částky daňové ztráty na ř. 81 a ř. 82 se uvádějí v absolutních hodnotách, tj. bez znaménka minus. Povinností poplatníka daně z příjmů fyzických osob je podat dodatečné daňové přiznání, zjistí-li, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než jak jím byla přiznána nebo správcem daně vyměřena. Na základě takového zjištění je poplatník povinen předložit svému správci daně dodatečné daňové přiznání, a to do konce měsíce následujícího po tomto zjištění. Datum zjištění důvodů pro podání dodatečného daňového přiznání uvede poplatník na řádku 03. Právo stejně postupovat má v případě, zjistí-li, že daňová povinnost má být nižší nebo daňová ztráta vyšší.

7. Oddíl – Placení daně (viz obr. 15) ■ Řádek 84

Na tento řádek uvede poplatník celkový úhrn sražených záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků (po slevách na dani) na základě jednotlivých potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na tuto daň a daňovém zvýhodnění za příslušné zdaňovací období roku 2006, získaných od všech zaměstnavatelů (plátců daně). Zálohy se dokládají originálem potvrzení o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění od zaměstnavatele (nebo zaměstnavatelů). ■ Řádek 85

Na řádek 85 uvede poplatník celkový úhrn zaplacených (čtvrtletních, pololetních, případně rozhodnutím správcem daně jinak stanovených) záloh na příslušné zdaňovací období 2006 včetně přeplatků použi-


19.2.07

12:30 PM

Stránka 19

Obr. 16

tých jako »záloha na daň«, s výjimkou záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků, které byly již poplatníkem uvedeny na řádku 84. ■ Řádek 86

Poplatník zde uvádí zaplacenou daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v případě, že dosáhl jiných příjmů než předpokládaných. Tento řádek se týká pouze těch poplatníků, kteří mají správcem daně stanovenou daň paušální částkou, (zaplacenou do 15. prosince 2006) a kteří dosáhli v průběhu roku 2006 i jiných příjmů než původně předpokládaných. ■ Řádek 87

Tento řádek je určen pouze pro poplatníky, kteří mají prostředky vybraných rezerv podle zákona o rezervách uloženy ve státních dluhopisech pořízených ze zvláštního vázaného účtu v bance a vedených na samostatném účtu České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři (podle § 36 odst. 7 zákona). Poplatník zde uvede sraženou daň z těchto úrokových příjmů. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek. ■ Řádek 88

Na řádku 88 se uvádí zajištěná částka daně sražená plátcem daně podle § 38e odst. 3 zákona o daních z příjmů. Nárok na zápočet zajištěné daně na úhradu skutečné výše daně je nutné správci daně doložit »Potvrzením o zajištění daně sražené plátcem«. Tento řádek se týká zejména zahraničních fyzických osob-nerezidentů. ■ Řádek 89

Na řádku 89 uvede poplatník podle § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů (daňový rezident) sraženou daň z příjmů úrokového charakteru v zahraničí podle § 38f odst. 10, pokud byla sražena daň vyšší, než vyplývá z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, a tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství.

■ Řádek 90

Na tomto řádku uvede poplatník zaplacenou daňovou povinnost (zálohu) podle § 38gb odst. 5 zákona o daních z příjmů, tzn. částku daně, která byla vypočtena v daňovém přiznání podávaném při prohlášení nebo zrušení konkurzu. ■ Řádek 91

Podle pokynů na řádku 91 poplatník zjistí výslednou částku, která vyjadřuje to, že má za rok 2006 ještě daň doplácet, nebo že zaplatil na dani z příjmů fyzických osob na zálohách více. V případě, že zaplatil méně, je poplatník povinen tuto částku uhradit v termínu pro podání daňového přiznání. Pokud zaplatil více, bude mu daňový přeplatek (v případě záporného rozdílu řádků) vrácen na základě jeho žádosti, která je součástí tiskopisu daňového přiznání. Tento daňový přeplatek bude poplatníkovi vrácen příslušným správcem daně, pokud činí více než 50 Kč a poplatník nemá jiný daňový nedoplatek. Daňový přeplatek může správce daně použít na úhradu případného daňového nedoplatku daňového dlužníka u jiné daně nebo u jiného správce daně nebo, neexistuje-li takový nedoplatek, i jako zálohu na dosud nesplatnou daňovou povinnost na dani, na které přeplatek vznikl.

Strana 4 Přílohy DAP: (viz obr. 16) Na poslední čtvrté straně daňového přiznání poplatník uvede počet listů příloh, které přikládá. Povinnými přílohami jsou Příloha č. 1 až 5 k přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud je pro ně náplň. Další povinnou přílohou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, je účetní závěrka, dále pak podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů vždy potvrzení o příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění. Další přílohy jsou poplatníkem přikládány v závislosti na uplatňovaných nezdanitelných částkách základu daně a odčitatelných položkách od základu daně, např. potvrzení příslušné stavební spořitelny o výši zaplacených úroků z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření. V příslušném řádku se vždy vyznačí počet listů zde uvedených příloh, které poplatník předkládá s přiznáním, č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

19


19.2.07

12:34 PM

Stránka 20


Obr. 17

a na závěr celkový počet listů odevzdávaných příloh. Přílohy se přikládají v originále. Prohlášení (viz obr. 17)

Poplatník nebo jeho zástupce je povinen potvrdit svým podpisem pravdivost a úplnost daňového přiznání. Současně tím potvrzuje, že si je vědom právních následků v případě, že údaje uvedené v daňovém přiznání prokáže správce daně jako nepravdivé nebo neúplné. Údaje o zástupci poplatník vyplní pouze v případě, že má svého zákonného, ustanoveného nebo zvoleného zástupce. Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob

(viz obr. 18)

Tiskopis tohoto daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je od jiných tiskopisů zvláštní tím, že v sobě přímo obsahuje žádost o vrácení přeplatku. Tuto žádost je však nutné chápat jako zcela samostatné podání. Nežádá-li poplatník o vrácení přeplatku, nemělo by zde být vyplněno vůbec nic (ani adresa nebo číslo účtu), protože by na tyto údaje správce daně mohl pohlížet jako na neúplné podání, a mohl by žádat jeho doplnění. Do prvního řádku, který se zde vyplňuje, se uvádí výše přeplatku. V případě, že je žádost podána tak, že vratitelný přeplatek nevznikne do 60 dnů od tohoto podání (např. při podání v průběhu ledna), správce daně žádost zamítne. Není proto vhodné podávat přiznání se žádostí o vrácení přeplatku příliš brzy, nebo je nutné podat žádost o vrácení přeplatku zvlášť. Přeplatek vrátí správce daně do 30 dnů od lhůty pro podání přiznání, tj. v roce 2007 do 30 dnů od 2. 4. 2007 (případně od 2. 7. 2007), a to i v případě, že daňové přiznání je podáno dříve. Případná plná moc uložená u správce daně pro zmocněnce na zpracování a předložení daňového přiznání neopravňuje sama o sobě tohoto zástupce k podepsání žádosti o vrácení přeplatku na dani. Aby žádost o vrácení přeplatku podepsaná zmocněncem pro podání daňo-

Obr. 18

20

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

vého přiznání byla platná, musel by tento zmocněnec – zástupce mít současně buď neomezenou plnou moc pro veškeré daňové řízení, nebo plnou moc pro podání přiznání včetně podání žádosti o vrácení přeplatku. V návaznosti na možnost uplatnění institutu stanovení společného základu daně manželů je žádost o vrácení přeplatku rozdělena na dvě části. První část obsahuje výše popsanou žádost o vrácení přeplatku poplatníkovi, druhá část pak obsahuje žádost o převedení přeplatku na dani na daň druhého z manželů, takže pokud celkový přeplatek na dani jednoho z manželů pokrývá částku nedoplatku daně druhého z manželů plně, není nutné daň za druhého manžela doplácet. Pokud nastane situace, že přeplatek jednoho z manželů přesahuje nedoplatek druhého z manželů, pak bude mít žádost vyplněné obě části tak, že ve druhé části určené k převedení přeplatku na druhého z manželů bude uvedena částka odpovídající vzniklému nedoplatku z titulu společného zdanění manželů a o zbývající částku k vrácení bude požádáno v první části žádosti. Pokud chce poplatník vratitelný přeplatek převést na účet do zahraničí, musí použít číslo účtu ve formátu IBAN (podrobnější informace o IBAN jsou na internetových stránkách www.cnb.cz) a dále je nezbytné uvést BIC kód (swiftový kód) banky a její adresu. Nově oproti roku 2005 se zde uvádí i přesné označení vlastníka účtu, jeho adresa a mezinárodní kód měny, ve které je účet veden.

Příloha č. 1 Příloha č. 1 obsahuje výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů a je povinná pro poplatníky, kteří v daném zdaňovacím období mají tento druh příjmů. Do řádků se uvádějí příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč. Za příjmy ze zdrojů v zahraničí se považují hrubé zahraniční příjmy přepočtené na Kč bez odpočitatelných položek a nezdanitelných


19.2.07

12:31 PM

Stránka 21

Obr. 19

částí základu daně podle zahraničních předpisů. Pro příjmy ze zdrojů v zahraničí se použijí tyto způsoby přepočtu na Kč: ■ účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví, ■ ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví. K zahraničním příjmům lze uplatnit buď související výdaje ve skutečné výši nebo procentem z příjmů podle českého zákona o daních z příjmů. Částky se uvádějí v celých Kč. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatele ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

Strana 1 Oddíl 1. (viz obr. 19) Vedete-li daňovou evidenci – uděláte křížek v levém okénku. Poplatníci vedoucí daňovou evidenci vyplňují řádek 101, 102, 104 a následující. Účtujete-li v účetnictví – uděláte křížek v prostředním okénku. Poplatníci účtující v účetnictví vyplňují až řádek 104 a následující podle dalšího komentáře. Uplatňujete-li výdaje procentem z příjmů – uděláte křížek v pravém okénku. Poplatníci, kteří uplatňují výdaje procentem z příjmů, vyplňují všechny řádky 101 až 104 a následující. ■ Řádek 101 – příjmy podle § 7 (viz obr. 20)

Tento řádek slouží k uvedení celkových příjmů podle § 7 zákona o daních z příjmů obsažených v daňové evidenci za zdaňovací období 2006, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Jde o celkové příjmy bez úroků z běžného účtu, úroků nebo poplatků z prodlení a dalších příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů souvisejících s podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činností. Příjmy podnikatelů podle § 8 lze z daňové evidence vyloučit buď úpravou – snížením příjmů o příslušnou část před uvedením celkových příjmů z evidence do řádku 101 Přílohy č. 1, nebo následně úpravou – zahrnutím hodnoty příjmů podle § 8 do řádku 106. Vede-li poplatník daňovou evidenci, je podkladem o příjmech údaj z této evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů. Neuplatňuje-li poplatník výdaje v prokázané výši, uvede na tomto řádku úhrn zdanitelných příjmů podle § 7 zaevidovaný v záznamech o příjmech podle § 7 odst. 10 zákona o daních z příjmů. V obou případech se zde uvádí příjem bez tzv. uzávěrkových operací (podle § 23, § 5 ZDP), které se vyčíslí v řádcích č. 105 (příjmy) a 106 (výdaje) podle podrobného rozpisu v tabulce »E« této přílohy k daňovému přiznání. V příjmech uvedených na tomto řádku bude i podíl na příjmech účastníka sdru-

žení, které není právnickou osobou, ve výši stanovené smlouvou o sdružení nebo rovným dílem. Spolupracující osoba tento řádek nevyplňuje. Naopak osoba, která je podnikatelem, a která bude následně na spolupracující osobu část příjmů rozdělovat, zde uvádí celý příjem. Ve všech případech se do příjmů uváděných na tomto řádku zahrnují i celé příjmy dosažené za více zdaňovacích období. ■ Řádek 102 – výdaje související s příjmy podle § 7

Řádek 102 slouží k uvedení celkových výdajů vztahujících se k dosaženým příjmům vykázaným na řádku 101. Vede-li poplatník daňovou evidenci, je podkladem o výdajích údaj z této evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů. Ani zde se neuvádějí další položky ovlivňující výši výdajů (tzv. výdajové uzávěrkové operace), které se uvedou do tabulky »E« této přílohy k daňovému přiznání a jejich součet následně do řádku č. 106. Neuplatňuje-li poplatník výdaje v prokázané výši, uvede na tomto řádku výdaje uplatněné procentem z příjmů podle § 7 odst. 9 zákona o daních z příjmů z úhrnu zdanitelných příjmů evidovaných v záznamech o příjmech podle § 7 odst. 10 zákona. Pro výpočet výdajů uváděných na tomto řádku obsahuje tiskopis novou tabulku »B. Druh činnosti«, jejíž obsahová náplň je popsána níže. Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2005 došlo ke zvýšení procent příjmů, kterými jsou vypočítávány výdaje. Pro rok 2006 se tyto nové paušální sazby procent z příjmů nezměnily a jsou následující: ■ 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z příležitostné zemědělské výroby, ■ 60 % z příjmů ze živností řemeslných. Příklady řemeslných živností: kovářství, zámečnictví, opravy silničních vozidel, řeznictví a uzenářství, pekařství a cukrářství, truhlářství, zednictví, tesařství, pokrývačství, klempířství, kosmetické služby, holičství, kadeřnictví, atd. Novelou živnostenského zákona byly ode dne 1. 8. 2006 zahrnuty do živností řemeslných i podkovářství a malířství, lakýrnictví a natěračství. Na základě přechodných ustanovení živnostenského zákona však nabývá tato změna účinnost až 1. ledna 2007, takže i v daňovém přiznání za rok 2006 se budou u těchto živností počítat výdaje ve výši 50 % z příjmů. ■ 50 % z příjmů ze živnosti s výjimkou příjmů ze živností řemeslných, ■ 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů nebo z příjmů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem kromě příjmů zdaňovaných srážkou, anebo příjmů z výkonu nezávislých povolání, ■ 30 % z příjmů z pronájmu. Paušální částky procentuální sazby výdajů v sobě zahrnují veškeré výdaje poplatníka, kromě povinného pojistného (sociální, zdravotní, zaměstnanosti), které si poplatník může uplatnit navíc do výdajů ve skutečné prokázané výši na ř. 103 přiznání. Takto však nelze postupovat v případě, kdy dochází k uplatnění výdajů paušální formou u příjmů z pronájmu. č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

21


19.2.07

12:33 PM

Stránka 22


Obr. 20

Výhody výdajových paušálů: Poplatník uplatňující výdajový paušál nemusí: ■ sledovat výdaje spojené s pracovními cestami ani vést knihu jízd, ■ evidovat velké množství pokladních dokladů na drobná vydání, ■ vést evidenci pojistného za obchodní majetek, ■ evidovat výdaje spojené s finančním leasingem (např. u osobních automobilů), ■ propočítávat odpisy hmotného majetku, případně zůstatkovou cenu u prodaného odpisovaného majetku, ■ vést evidenci zaplacených úroků z přijatých úvěrů atd. Při rozhodování o způsobu uplatnění výdajů vám může pomoci schéma uvedené na straně 45 přílohy. Poplatníci, kteří doposud neuplatňovali výdajové paušály, tzn. uplatňovali výdaje ve skutečné prokázané výši a chtějí uplatnit výdaje procentem z příjmů již za zdaňovací období roku 2006, by neměli opomenout úpravu základu daně za zdaňovací období roku 2005 podle ust. § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Při přechodu ze skutečných výdajů na uplatňování výdajů paušálem budou tito poplatníci postupovat následovně: ■ pokud vedou účetnictví: a) Základ daně zvýší o: ❚ zůstatky vytvořených rezerv, ❚ opravné položky,

22

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

výnosy příštích období, výdaje příštích období. b) Základ daně sníží o: ❚ příjmy příštích období, ❚ náklady příštích období. c) Nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. ■ pokud vedou daňovou evidenci: a) Základ daně zvýší o: ❚ výši pohledávek s výjimkou poskytnutých záloh a s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y), následné příjmy z úhrad těchto pohledávek se pak do základu daně již nezahrnují, ❚ cenu nespotřebovaných zásob, při dalším prodeji nespotřebovaných zásob se do základu daně zahrne pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně, ❚ zůstatky vytvořených rezerv. b) Základ daně sníží o: ❚ výši závazků s výjimkou přijatých záloh. c) Nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se do základu daně zahrne pouze ❚ ❚


19.2.07

12:32 PM

Stránka 23

v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. Případnou úpravu základu daně bude nutné provést prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2005. Účastník sdružení, které není právnickou osobou, uvede na řádek 102 pouze svůj podíl na rozdělených výdajích ve výši stanovené smlouvou o sdružení nebo rovným dílem. Spolupracující osoba na tomto řádku neuvádí žádný údaj. Tak jako do předchozího řádku se sem zahrnují i výdaje na příjmy dosažené za více zdaňovacích období. Do řádku 101 a 102 rovněž nepatří podíly společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Tyto podíly se vyjádří až na řádku 112. ■ Řádek 103 – pojistné

V případě, že poplatník uplatňuje výdaje procentem z příjmů, může si navíc na řádku 103 uplatnit zaplacené pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (nebo obdobné pojistné hrazené v zahraničí) v prokázané výši. Poplatník si může v prokázané výši také uplatnit hrazené pojistné, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou, která není nemocensky pojištěna a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, ale pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy (zákon č. 589/92 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a zákon č. 592/ /1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění). Pojistné v prokázané výši a do maximální výše může poplatník uvést za sebe i za případné zaměstnance. Na tomto řádku uplatňuje zaplacené pojistné také účastník sdružení, které není právnickou osobou, neboť toto zaplacené pojistné není výdajem sdružení. Po přečtení textu poučení k příloze k daňovému přiznání se nám může zdát, že se na tento řádek samostatně uvádí rovněž pojistné placené spolupracující osobou z podílu na příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné podle § 13 zákona o daních z příjmů. Na pojistné spolupracujících osob však existují různá stanoviska. Jedním z názorů je, že ten, kdo činnost vykonává (OSVČ), má na sobě navázány i veškeré náklady spolupracujících osob včetně pojistného. Podíl spolupracující osoby na příjmech a výdajích je jen jeden podíl na všech příjmech a všech výdajích, včetně výdajů za pojistné spolupracujících osob. To je tedy již obsaženo v řádku č. 102 (nejsou-li výdaje vykazovány procentem z příjmů). Podle druhého názoru lze při rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby, včetně sociálního a zdravotního pojištění, postupovat v souladu se zákonem o daních z příjmů kterýmkoliv z následujících způsobů znázorněných na příkladech:. ■ manžel rozdělí na spolupracující manželku 50% podíl na svých příjmech a výdajích a manželka si jako další daňový výdaj uplatní na řádku 103 pojistné, které zaplatila ve zdaňovacím období, ■ manžel platí během zdaňovacího období pojištění za sebe i za manželku a úhrn těchto plateb zahrne do veškerých svých výdajů, které potom na spolupracující manželku rozdělí, ■ manžel rozdělí na manželku 50% podíl na svých příjmech a výdajích a každý z nich si jako daňový výdaj na řádku 103 uplatní zaplacené pojistné. Dále se zde uvádí také pojistné, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, a nebylo uplatněno jako náklad společnosti, o které se podle § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů snižuje podíl na společnosti. ■ Řádek 104

Na řádku 104 je uveden dílčí základ daně před úpravami. Poplatníci vedoucí daňovou evidenci a poplatníci, kteří nevedou účetnictví, uvedou rozdíl mezi příjmy a výdaji. Poplatníci, kteří vedou účetnictví, nevyplňují řádky 101 – 103, a na řádku 104 uvedou hospodářský výsledek před zdaněním. Údaje jsou uváděny před úpravou podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů. Vypočtená částka na tomto řád-

ku se znaménkem minus znamená, že výdaje přesahují výši příjmů nebo hospodářský výsledek před zdaněním je ztrátou. Pro správné zjištění základu daně je nutné údaj na řádku 104 dále upravit o položky uvedené v § 23, § 5 zákona o daních z příjmů, popřípadě o ostatní položky upravující základ daně podle zákona o daních z příjmů, jejichž součet je uveden v řádku 105 (zvyšující základ daně) a v řádku 106 (snižující základ daně). ■ Řádky 105 a 106

Na těchto řádcích uvede poplatník úhrn částek, které zvyšují (řádek 105) nebo snižují (řádek 106) hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23, § 5 odst. 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 zákona o daních z příjmů a případné další úpravy zvyšující (ř. 105) nebo snižující (ř. 106) podle ostatních ustanovení zákona základ daně. U daňové evidence se tyto úpravy provádějí místo uzávěrkových operací. Podrobný popis a vyčíslení úprav zvyšujících nebo snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji uvede poplatník v tabulce »E« této přílohy k daňovému přiznání, případně v příloze na zvláštním listě, pokud řádky tabulky »E« nebudou pro uvedení všech údajů stačit. Poplatník, který vede účetnictví, vyčlení na řádek 106 příjmy z kapitálového majetku zahrnuté ve výsledku hospodaření. Příjmy z kapitálového majetku jsou dílčím základem daně dle § 8 zákona o daních z příjmů a uvádějí se na ř. 38 daňového přiznání. Úpravy zvyšující základ daně podle § 23 zákona o daních z pří-

jmů jsou: částky neoprávněně zkracující příjmy, tj. zejména nepeněžní příjmy (pokud nejsou zahrnuty v příjmech na ř. 101), ■ částky, které nelze podle zákona zahrnout do výdajů (nákladů), tj. zejména částky uvedené v § 25 zákona a částky nad limity uvedené v § 24 zákona, ■ náhrada – odstupné za uvolnění bytu zahrnuté do výdajů (nákladů) a odpočet na reinvestice podle § 34 odst. 3 (zákona v platném znění do 31. 12. 2004) při porušení či nesplnění podmínek uplatnění těchto položek v následujících zdaňovacích obdobích, ■ částky vyplývající z oprav nesprávností daňové evidence nebo účetnictví mající vliv na základ daně, ■ u zaměstnavatelů, kteří vedou účetnictví, částky sraženého pojistného zaměstnancům neodvedené do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období, ■ přijaté úhrady závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů, dále u poplatníků, kteří vedou účetnictví, částky původně uplatněných nároků v případě ustoupení od těchto nároků, jestliže byly původně tyto částky položkami snižujícími základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud nebyly promítnuty již do hospodářského výsledku, ■ částka zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zákon o rezervách, u poplatníka, který nevede účetnictví, ■ úpravy související s hospodařením s pronajatým majetkem, zejména nepeněžní příjem vlastníka pronajatého majetku při vynakládání výdajů (nákladů) nájemcem nad rámec smluveného nájemného, ■ úpravy související s ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ■ úpravy související s přerušením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost nebyla obnovena do termínu pro podání přiznání, ■ úpravy související se změnou způsobu uplatňování výdajů – přechod ze skutečných výdajů na procentní sazbu a naopak, ■ úpravy související s předčasným ukončením nebo zrušením finančního pronájmu s následnou koupí hmotného movitého majetku u pronajímatele nebo jeho postupníka, tzn. úprava výše odpisů v případě, že není bezprostředně uzavřena další, nová smlouva o finančním pronájmu předmětného majetku, ■

č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

23


19.2.07

12:35 PM

Stránka 24

Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním ■

rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v případě, že účetní odpisy jsou vyšší než daňově uznatelné odpisy.

■ úpravy související se změnou způsobu uplatňování výdajů, tzn. přechod ze skutečných výdajů na procentní sazbu a naopak.

Úpravy zvyšující základ daně podle § 5 zákona o daních z příjmů a jiných ustanovení tohoto zákona jsou mimo jiné: ■ poměrná část výdajů při použití osobního vozidla v obchodním majetku používaného pro podnikatelské a soukromé účely, ■ vrácené pojistné podle vyúčtování u poplatníka, který není účetní jednotkou, majícího výdaje stanovené procentem z příjmů, ■ hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny, ■ částku závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu (§ 585 občanského zákoníku). Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů, apod.

Úpravy snižující základ daně podle § 5 zákona o daních z pří-

Úpravy snižující základ daně podle § 23 zákona jsou:

u zaměstnavatelů, kteří vedou účetnictví, částky pojistného sraženého zaměstnancům a neodvedené ve stanoveném termínu, o které byl zvýšen hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích, po jejich odvedení, ■ u poplatníků, kteří vedou účetnictví, rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období, ■ částky výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření. ■ částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy, ■ částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle zákona zahrnout do daňově uznatelných výdajů (nákladů), zejména odpisy a tvorba rezerv u poplatníků vedoucích daňovou evidenci, u poplatníků, kteří vedou účetnictví, rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v případě, že daňové odpisy jsou vyšší než odpisy uplatněné v účetnictví, ■ částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla daňovým výdajem (nákladem), do příjmů (výnosů), ■ příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů, pokud jsou zachyceny v příjmech nebo výnosech, ■ zahraniční příjmy, u nichž má poplatník možnost se rozhodnout k jejich zdanění v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2; tyto příjmy pak uvede v Příloze č. 4 přiznání, ■ částky, které již byly u poplatníka zdaněny podle zákona o daních z příjmů, např. z důvodu časové souvislosti, ■ částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako daňové výdaje (náklady), a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů), například dříve nerealizované projekty využité až v dalších letech, ■ podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, ■ úpravy související s ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ■ úpravy související s přerušením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud není tato činnost obnovena do termínu pro podání přiznání, ■

24

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

jmů jsou: příjem, který byl zahrnutý do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích a byl vrácen v daném zdaňovacím období za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmu není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně, ■ hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně v předcházejícím zdaňovacím období, v tom zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek. ■

■ Řádky 107 a 108

Podle podmínek uvedených v § 13 zákona o daních z příjmů může poplatník rozdělit na spolupracujícího manžela až 50% nebo 30% podíl na příjmech a výdajích na manžela a ostatní členy domácnosti. V řádcích 107 a 108 uvádí poplatník tu část příjmů a výdajů (nebo hospodářského výsledku před zdaněním), kterou bude přerozdělovat na spolupracující osobu. Na řádku 107 uvede poplatník podíl na společných příjmech (na hospodářském výsledku – zisku) a na řádku 108 podíl na společných výdajích (na hospodářském výsledku – ztrátě), který rozděluje na spolupracující osobu nebo osoby. Částky jsou zde uváděny již po úpravě podle § 23 a § 5 a dalších zákona o daních z příjmů. Příjmy a výdaje však nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a stejně tak je nelze rozdělit na děti a manžela (manželku), pokud jsou současně uplatňováni v daňovém přiznání jako osoby vyživované. Údaje o osobě nebo osobách, na které poplatník rozděluje podíl na společných příjmech a výdajích nebo podíl na hospodářském výsledku (zisk, ztráta) připadající na spolupracující osobu nebo osoby, uvádí poplatník do části G na straně 2. ■ Řádky 109 a 110

Tyto řádky jsou určeny pouze pro spolupracující osobu. Spolupracující osoba uvádí na řádku 109 svůj podíl na společných příjmech (na hospodářském výsledku – zisku) a na řádku 110 ve svém daňovém přiznání uvádí podíl na společných výdajích (na hospodářském výsledku – ztrátě), který na ni byl rozdělen. Částky jsou uváděny po úpravě podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů. Údaje o poplatníkovi, který rozdělil na spolupracující osobu podíl na společných příjmech a výdajích nebo podíl na hospodářském výsledku (zisk, ztráta), uvádí spolupracující osoba ve svém daňovém přiznání do části H na straně 2. ■ Řádek 111

Má-li poplatník příjmy uvedené v § 14 zákona o daních z příjmů, je v tomto ustanovení uvedena možnost rovnoměrně rozdělit příjmy, které jsou výsledkem několikaleté činnosti (tzn. příjmy dosažené za více zdaňovacích období). Příjmy dosažené za více zdaňovacích období lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části, u příjmů z činnosti správce konkurzní podstaty, předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce nejvýše na pět poměrných částí a u příjmů z těžby dřeva nejvýše na deset poměrných částí. V řádku 111 uvede poplatník příjmy ze zbývajících částí příjmů snížené o výdaje připadající na tuto část příjmů. Znamená to, že zde poplatník uvede jednu polovinu, popřípadě dvě třetiny, čtyři pětiny nebo až devět desetin z rozdílu příjmů a výdajů, o které sníží dílčí základ daně. V tomto úhrnu se neuvádějí příjmy vyňaté ze zdanění podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které nebyly zahrnuty do základu daně na řádku 42. Pokud je zbývající část výdajů vyšší než zbývající část příjmů za více zdaňovacích období, nelze postupovat podle § 14 zákona o da-


19.2.07

12:35 PM

Stránka 25

Obr. 21

ních z příjmů, neboť nevznikl základ daně, ale ztráta, a poměrnou část takového příjmu nelze tedy do základu daně zahrnout. V tomto případě uvede poplatník na řádku 111 nulu. S údajem v řádku 111 se dále pracuje v Příloze č. 3 daňového přiznání a vypočtená daň se přenáší zpět do přiznání na řádek 58. ■ Řádek 112

Je-li poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je jeho podíl na společnosti příjmem z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů. Tento podíl uvede na řádku 112 a údaje o společnosti (DIČ) a podíl v procentech uvede poplatník na straně 2 do části I. Vykáže-li veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost ztrátu, rozděluje se část této ztráty stejně jako základ daně. V tomto případě se označí údaj znaménkem mínus. ■ Řádek 113

Dílčí základ daně, případně dílčí ztrátu (v případě, že je rozdíl se záporným znaménkem) připadající na příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, uvede poplatník na řádku 113, vypočte ji ze všech údajů uvedených na předchozích řádcích podle pokynu v řádku uvedeného. Tuto vypočtenou hodnotu přenese poplatník na řádek 37, 2. oddílu, základní části daňového přiznání, na stranu 2 k výpočtu celkového základu daně (včetně matematického znaménka). Při vyplňování řádků 101 až 113 je třeba dávat velký pozor na znaménka vyjadřující kladnou či zápornou hodnotu náplně řádku a dále důsledně dbát na jejich správnou interpretaci při výpočtu řádku 113, který se vypočítává z předchozích řádků matematickou vazbou uvedenou v legendě tohoto řádku přiznání.

Oddíl 2. – Doplňující údaje k § 7 (viz obr. 21) ■ ČÁST A – ÚDAJE O OBRATU A ODPISECH

V těchto doplňujících údajích uvede poplatník uplatňované odpisy z hmotného i nehmotného majetku zahrnutého do obchodního majetku poplatníka a poplatník vedoucí účetnictví vyplní údaje o obratu. Roční úhrn čistého obratu tvoří výše výnosů snížená o prodejní slevy.

■ ČÁST B – DRUH ČINNOSTI

Název hlavní (převažující) činnosti: Do této části se uvádí slovní označení činnosti (předmětu podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti) poplatníka, z nichž dosažené příjmy byly ve zdaňovacím období nejvyšší. Vzhledem k možnosti uplatnit různé procentní sazby paušálních výdajů u různých činností podle § 7 odst. 9 zákona poplatník uplatňující výdaje procentem z příjmů musí uvést všechny činnosti s různými sazbami a k nim příslušnou procentní sazbu, výši příjmů a výši výdajů. Název dalších činností: V této části uvede poplatník ostatní provozované činnosti vedle činnosti hlavní, pokud vykonával více činností. Poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů, dále uvede i u ostatních činností procentní sazbu, výši příjmů a výši výdajů.

Strana 2 ■ ČÁST C – ÚDAJE O PODNIKÁNÍ (viz obr. 22)

Datum zahájení činnosti: Uvede se vždy datum skutečného zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ne vždy tedy např. datum 1. 1. příslušného zdaňovacího období. Tento údaj může být v celé řadě případů odlišný od data vystavení povolení k výkonu podnikatelské činnosti. Datum zahájení činnosti se však zde uvede pouze v případě, že se daňové přiznání podává ve zdaňovacím období, ve kterém bylo provozování činnosti započato. V jiném případě, tzn. byla-li činnost prováděna i v předchozích zdaňovacích obdobích, není nutné datum zahájení činnosti uvádět, protože finanční úřad má tento údaj již evidován. Datum přerušení činnosti: Uvede se datum přerušení činnosti v průběhu zdaňovacího období. V případě, že nedošlo k zahájení činnosti do data podání přiznání (zpravidla březen nebo červen následujícího roku), je nutné pamatovat na zvláštnosti stanovené v § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Zde se nejedná o trvalé ukončení činnosti poplatníka. Datum ukončení činnosti: Uvede se pouze v případě skutečného ukončení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke kterému došlo v průběhu zdaňovacího období. Datum obnovení činnosti: Uvede se datum obnovení činnosti v průběhu zdaňovacího období. Přerušení mohlo nastat jak v běžném, tak v dřívějším zdaňovacím období.

Obr. 22 č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

25


19.2.07

12:36 PM

Stránka 26


Obr. 23

Počet měsíců činnosti: Uvede se počet měsíců, ve kterých byla provozována činnost podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) zákona o daních z příjmů, pro případné stanovení minimálního základu daně. ■ ČÁST D (viz obr. 23) V této části je uvedena Tabulka pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů, kterou poplatník vyplní v celých korunách. Údaje do této tabulky se čerpají z daňové evidence a dalších pomocných knih. Povinných je však pouze 5 ukazatelů týkajících se hmotného majetku, zásob, pohledávek, závazků a rezerv. Ostatní údaje v tabulce jsou nepovinné, a nemusejí se vyplňovat. ■ Řádek 1 – Dlouhodobý hmotný majetek: Uvede se odepisovaný dlouhodobý hmotný majetek podnikatele v zůstatkových cenách (podle stavu k 1. 1. 2006 a ve druhém sloupci k 31. 12. 2006). Položky v tomto řádku se uvádějí bez DPH (plátci DPH) nebo včetně DPH (neplátci DPH). ■ Řádek 2 – Peněžní prostředky v hotovosti: Uvede se peněžní hotovost poplatníka k danému datu a jmenovitá hodnota cenin. ■ Řádek 3 – Peněžní prostředky na bankovních účtech: Údaj o součtu peněžních prostředků uložených na všech podnikatelských účtech poplatníka v nejrůznějších peněžních ústavech. Musí se shodovat s údaji uvedenými na bankovních výpisech k 1. 1. 2006

Obr. 24

26

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

a k 31. 12. 2006. V případě záporného zůstatku účtu (například při poskytnutí kontokorentního úvěru) se na tento řádek napíše nula, a výše záporného zůstatku se uvede do řádku 7 (Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček). ■ Řádek 4 – Zásoby: Jedná se o souhrnnou hodnotu všech zásob oceněných v pořizovacích cenách (u nakoupených zásob) nebo ve vlastních nákladech (u zásob vyrobených vlastní činností) a v reprodukční pořizovací ceně v ostatních případech. Jedná se o zásoby zboží, nedokončenou výrobu, výrobky, zvířata a skladovaný materiál. ■ Řádek 5 – Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček:

Jedná se o hodnotu všech nezaplacených pohledávek a poskytnutých úvěrů a půjček k datu na začátku a na konci zdaňovacího období. ■ Řádek 6 – Ostatní majetek: Zde je uvedena hodnota ostatního majetku zahrnutého do obchodního majetku poplatníka, ale jinde neuvedeného. Jedná se například o pozemky včetně porostů, majetková práva, cenné papíry nebo jiný finanční majetek a podobně. ■ Řádek 7 – Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček: Řádek obsahuje souhrnnou hodnotu všech nezaplacených závazků, přijatých nesplacených úvěrů a půjček k datu na začátku a na konci zdaňovacího období. ■ Řádek 8 – Rezervy: Na tomto řádku bude uveden údaj o stavu vytvořených rezerv podnikatele podle zákona o rezervách. Uvádí se ve


19.2.07

12:37 PM

Stránka 27

Obr. 25

výši zůstatku podle inventárních karet rezerv (hodnota vytvořené rezervy mínus skutečné čerpání). ■ Řádek 9 – Mzdy: Do posledního řádku 9 tabulky se uvede celkový objem hrubých mezd zúčtovaných ve zdaňovacím období zaměstnancům podnikatele. V případě, že je činnost vykonávána za spolupráce manžela (manželky) – poplatníka, případně ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, spolupracující osoby předepsané údaje nevyplňují. Údaje za sdružení, které není právnickou osobou a kterého je poplatník účastníkem, se uvádějí ve výši spoluvlastnických podílů, ale ze strany finančních úřadů nebude pozastavováno ani rozdělení podle podílu na příjmech a výdajích dohodnuté mezi účastníky sdružení. ■ ČÁST E – ÚPRAVY PODLE § 5, § 23 ZÁKONA (viz obr. 24)

V následujících tabulkách vypíše poplatník popis a vyčíslení úprav zvyšujících nebo snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů, případně další úpravy zvyšující nebo snižující základ daně podle dalších ustanovení zákona. Podrobný popis položek snižujících nebo zvyšujících základ daně nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji je uveden v textu u komentáře k řádkům 105 a 106. Pokud rozsah tabulky nepostačuje k zachycení všech potřebných údajů, musí poplatník tyto zbylé údaje zapsat na zvláštní list, jako přílohu k daňovému přiznání, v členění odpovídajícím členění tiskopisu daňového přiznání. ■ Další údaje: (viz obr. 25) ■ Část F – údaje o účastnících sdružení

V této části uvede poplatník předepsané údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech v %, podíl na výdajích v %) o účastnících sdružení, které není právnickou osobou.

■ Část G – údaje o spolupracující osobě

V části G uvádí poplatník údaje (jméno, příjmení, DIČ nebo RČ, podíl na příjmech a výdajích v %) o spolupracujících osobách podle § 13 zákona o daních z příjmů.

■ Část H – údaje o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje

V části H se uvádějí předepsané údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech a výdajích v %) o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu podle § 13 zákona o daních z příjmů. ■ Část I – údaje o veřejné obchodní společnosti

nebo komanditní společnosti

Do této části uvede poplatník, který má příjmy jako společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, základní identifikační údaj – DIČ společnosti a výši svého podílu v procentech.

Příloha č. 2 Příloha č. 2 je povinnou přílohou k daňovému přiznání obsahující výpočet dílčích základů daně z příjmů fyzických osob z pronájmu a z ostatních příjmů. Je určena pro poplatníky, kteří dosáhli ve zdaňovacím období některého z příjmů podle § 9 nebo § 10 zákona a obsahuje údaje nutné pro správné sestavení výše uvedených dílčích základů daně. Do řádků se uvádějí příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč. Za příjmy ze zdrojů v zahraničí se považují hrubé zahraniční příjmy přepočtené na Kč bez odpočitatelných položek a nezdanitelných částí základu daně podle zahraničních předpisů. Pro příjmy ze zdrojů v zahraničí se použijí tyto způsoby přepočtu na Kč: č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

27



Obr. 26 ■ účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví, ■ ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví. Výdaje vztahující se k příjmům ze zdrojů v zahraničí lze uplatnit buď ve skutečné výši nebo procentem z příjmů podle českého zákona o daních z příjmů. Částky se uvádějí v celých Kč. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

Oddíl 1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů z pronájmu (§ 9 zákona) (viz obr. 26)

Uplatňuji výdaje procentem z příjmů (30 %) – uplatňuje-li poplatník výdaje procentem z příjmů z pronájmu podle § 9 odst. 4 zákona (tj. 30 % z příjmů z pronájmu), označí tuto skutečnost křížkem X v levém rámečku. V případě uplatnění výdajů paušální sazbou je poplatník povinen použít tuto formu uplatnění výdajů u všech dalších příjmů

Obr. 27

28

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

podléhajících zdanění podle § 9 zákona. Při uplatnění skutečných výdajů se pole nevyplňuje. Dosáhl jsem příjmů ze společného jmění manželů – má-li poplatník příjmy z pronájmu, kterých dosáhl ze společného jmění manželů, označí tuto skutečnost křížkem X v pravém rámečku. V opačném případě se nevyplňuje. ■ Řádek 201 – příjmy podle § 9 zákona a řádek 202 –

výdaje podle § 9 zákona (viz obr. 27) Na řádcích 201 a 202 poplatník uvede příjmy a výdaje evidované podle § 9 odst. 6 zákona v záznamech o příjmech a výdajích případně v účetnictví. Příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč způsobem popsaným výše. U příjmů dosažených dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci, která je předmětem jejich podílového spoluvlastnictví, a rovněž u výdajů, které byly v těchto případech vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, uvede každý ze spoluvlastníků pronajaté věci příjmy a výdaje ve výši svého spoluvlastnického podílu nebo podle poměru dohodnutého ve smlouvě. Pokud příjmy z pronájmu plynou manželům ze společného jmění manželů, zdaňují se jen u jednoho z nich, a ten je uvede ve svém daňovém přiznání. Údaje se uvádějí před úpravou o položky podle § 23, § 5 a ostatní úpravy podle


19.2.07

12:38 PM

Stránka 29

Obr. 28

zákona. Uplatňuje-li poplatník výdaje procentem z příjmů, už není možné tyto výdaje dále navyšovat o eventuálně zaplacené pojistné (jako je tomu u příjmů podle § 7), neboť z pronájmu se pojistné neplatí.

ř. 205 v položkách snižujících základ daně v případě, že poplatník vede evidenci příjmů a výdajů, nebo ve výsledku hospodaření, pokud o pronájmu účtuje.

■ Řádek 203 – rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek

Oddíl 2. Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů (§ 10 zákona) (viz obr. 29)

hospodaření před zdaněním (zisk, ztráta)

Tato částka se vypočte podle údajů v tiskopisu. Poplatníci vedoucí záznamy o příjmech a výdajích a poplatníci uplatňující výdaje procentem z příjmů uvedou rozdíl mezi příjmy a výdaji a poplatníci, kteří vedou o pronájmu účetnictví, uvedou hospodářský výsledek před zdaněním. Údaje jsou uváděny před úpravou podle § 23, § 5 a ostatními úpravami podle zákona. V případě, že výdaje přesahují příjmy nebo hospodářský výsledek před zdaněním je ztráta, částka je se znaménkem mínus. ■ Řádek 204 – úhrn částek podle § 5, § 23 a ostatní úpravy

podle zákona zvyšující rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření před zdaněním

■ Řádek 205 – úhrn částek podle § 5, § 23 a ostatní úpravy

podle zákona snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření před zdaněním

Podrobný popis částek zvyšujících a snižujících rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo hospodářský výsledek před zdaněním je uveden u komentáře k řádkům 105 a 106 v Příloze číslo 1. V souladu s ustanovením § 9 odst. 3 zákona o daních z příjmů se tyto úpravy použijí i u stanovení dílčího základu daně z příjmů z pronájmu. Na řádky 204 a 205 se uvádí pouze součet těchto částek, podrobný rozpis jednotlivých položek zůstává uložen v evidenci u poplatníka. ■ Řádek 206 – dílčí základ daně, daňová ztráta z pronájmu

podle § 9 zákona

Tato částka se vypočte dle pokynů v příslušném řádku tiskopisu (ř. 203 + ř. 204 – ř. 205). Je-li výsledek menší než nula, jedná se o dílčí ztrátu podle § 9 zákona. Tento údaj se přenese do hlavního tiskopisu daňového přiznání do 2. oddílu na řádek č. 39 (včetně matematického znaménka). Vzhledem k tomu, že je možné vytvářet daňovou rezervu i u pronájmů podle § 9 zákona, byly do přiznání počínaje rokem 2006 doplněny údaje o stavu rezerv na začátku a na konci zdaňovacího období (viz obr. 28). Rozdíl ve stavu rezerv by měl být zahrnut do

Sloupec 1 – uvede se druh příjmů podle § 10 odst. 1 zákona a před slovní popis se uvede předepsané označení: A – příležitostná činnost, B – prodej nemovitosti, C – prodej movitých věcí, D – prodej cenných papírů, E – příjmy z převodu účasti na obchodní společnosti nebo družstvu, F – jiné ostatní příjmy. Sloupec 2 – vyplní se ostatní příjmy podle § 10 zákona, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč způsobem popsaným výše. Neuvádějí se zde příjmy ze zdrojů v zahraničí, pro které se použije výpočet daně ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2 zákona. K výpočtu daně ze samostatného základu daně lze použít Přílohu č. 4. Podle § 10 odst. 1 zákona jsou za ostatní příjmy považovány takové příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku a nejedná se přitom o příjmy podle § 6 až § 9 zákona o daních z příjmů. Jsou to zejména: ■ příjmy z příležitostných činností (včetně občanské výpomoci) nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), ■ příjmy z převodu vlastních nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru a příjmy plynoucí jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle obchodního zákoníku s výjimkou příjmů, které jsou od daně osvobozeny podle § 4 zákona, ■ příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu s výjimkou příjmů od daně osvobozených podle § 4 zákona, ■ příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému, a podobně.

Obr. 29 č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

29


19.2.07

12:40 PM

Stránka 30


Obr. 30

Každý jednotlivý druh příjmu se uvádí a posuzuje v tabulce samostatně. Za ostatní příjem se považuje i přijaté odstupné za uvolnění bytu v případě, že nebyly dodrženy podmínky pro jeho osvobození. Při zpracování této části tiskopisu je třeba vyloučit příjmy od daně osvobozené. Jsou to příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována jako podnikatelská činnost, případně jako činnost samostatně hospodařícího rolníka, pokud jejich úhrnná výše nepřesáhne 20 000 Kč ročně. Je-li součástí příjmů z příležitostné činnosti i příjem z chovu včel a počet včelstev nepřesáhne 40, pak se za příjem podle zákona považuje 500 Kč na jedno včelstvo (bez další evidence). Má-li poplatník příjmy z výher v loteriích, sázkách a podobných hrách a z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží (s výjimkou příjmů od daně osvobozených) ze zdrojů v zahraničí, je v těchto případech základem daně příjem nesnížený o výdaje. Sloupec 3 – v tomto sloupci se uvádí výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů, a to ve skutečné výši (nikoliv tedy výdaje na zajištění a udržení příjmů, jako je tomu u příjmů podle § 7 a § 9). Pouze u příjmů plynoucích ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem, je možné výdaje uplatnit procentní sazbou ve výši 80 % z příjmů bez jejich dalšího prokazování. Sloupec 4 – v řádcích u jednotlivých druhů příjmů se uvede rozdíl mezi příjmy a výdaji na základě údajů ve sloupci 2 a 3. Úhrn na posledním řádku se však uvede pouze jako součet kladných rozdílů, protože případnou ztrátu z jednoho druhu příjmu nelze kompenzovat s jiným druhem příjmu (např. ztrátu z prodeje cenných papírů nelze kompenzovat příjmem z prodeje domu). Sloupec 5 – kód: ■ p – výdaje paušálem – vyplní se pouze v případě, že poplatník má příjmy ze zemědělské výroby a uplatňuje výdaje procentem z příjmů,

Obr. 31

30

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

s – uvede se v případě, že příjmy plynou z majetku, který je ve společném jmění manželů, ■ z – uvede se v případě, pokud příjmy plynou ze zdrojů v zahraničí. Obdobně jako v předcházejících případech je třeba vyhotovit přílohu k tiskopisu daňového přiznání pro uvedení druhů příjmů podle § 10 zákona, pokud jejich počet přesáhne rozsah tabulky. ■

■ Řádek 207 – příjmy podle § 10 zákona (viz obr. 30) Zde se uvede součet částek z výše uvedené tabulky ze sloupce 2. ■ Řádek 208 – výdaje podle § 10 zákona

Zde se uvede součet částek z téže tabulky ze sloupce 3 podle jednotlivých druhů příjmů, ale pokud u některého druhu příjmu převyšují výdaje příjmy, zahrnou se do tohoto součtu pouze výdaje maximálně do výše příjmů. K výdajům, které jsou u jednotlivých druhů příjmů vyšší než dosažené příjmy, se nepřihlíží. ■ Řádek 209 – dílčí základ daně připadající na ostatní příjmy

podle § 10 zákona

Tato částka se vypočte podle pokynů v příslušném řádku tiskopisu jako ř. 207 – ř. 208. Údaj by měl být shodný s částkou uvedenou na posledním řádku sloupce 4 tabulky, což je úhrn kladných rozdílů jednotlivých druhů příjmů v tabulce. Tento údaj se přenese do hlavního tiskopisu daňového přiznání do 2. oddílu na řádek 40.

Příloha č. 3 Příloha č. 3 k daňovému přiznání obsahuje výpočet daně z příjmů fyzických osob dosažených za více zdaňovacích období, a to jak z tuzemských, tak zahraničních zdrojů a výpočet daně z příjmů ze zdrojů


19.2.07

12:40 PM

Stránka 31

Obr. 32

v zahraničí, u kterých je možné snížit tuzemskou daň buď metodou vynětí s výhradou progrese, nebo metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí (podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění). Částky v oddílech této přílohy se uvádějí v celých korunách. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

Strana 1 Oddíl 1. Daň z příjmů dosažených za více zdaňovacích období (viz obr. 31) Jestliže poplatníkovi plynou příjmy podle § 14 zákona o daních z příjmů, které jsou výsledkem jeho několikaleté činnosti nebo plynou z využití věcí a práv najednou za více let, může je rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející: ■ Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (§ 7 odst. 1 písm. a) zákona), které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka lze rozdělit nejvýše na tři, příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva nejvýše na deset poměrných částí. ■ Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem (§ 7 odst. 2 písm. a) zákona), které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části. ■ Příjmy restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části. ■ Příjmy z činností správce konkurzní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnávacího správce (§ 7 odst. 2 písm. d) zákona), které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí. Jedna poměrná část příjmu takto dosaženého se zahrne do základu daně, který se vztahuje ke zdaňovacímu období, v němž byly tyto příjmy dosaženy. Po zjištění procenta daně připadajícího na tento daňový základ se pak tímto procentem vypočte daň ze zbývající části (zbývajících částí) příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15, použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.

Pokud má poplatník příjmy ze zahraničí z více států, kde je uplatněna na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění metoda zápočtu, je nutné oddíl 4. Přílohy č. 3 vyplnit za každý stát samostatně na dalších listech a souhrnný výsledek se uvádí v závěru prvního listu Přílohy č. 3. ■ Řádek 301 – procento daně ze základu daně

Na tomto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu (ř. 57 / ř. 42) x 100. Vztahuje-li se na poplatníka ustanovení § 7c zákona o minimálním základu daně, uvede místo částky z ř. 42 částku z ř. 43. Je-li tímto výpočtem zjištěné procento menší než 15 %, uvede se zde sazba 15 %. ■ Řádek 302 – úhrn zbývajících částí příjmů

dosažených za více zdaňovacích období

Zde poplatník uvede částku přenesenou z řádku č. 111 Přílohy č. 1 přiznání (jedná se o zbývající části příjmů dosažených za více zdaňovacích období). Má-li poplatník příjmy ze zahraničí, neuvádějí se v tomto úhrnu příjmy vyňaté ze zdanění podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které nebyly zahrnuty do základu daně (ř. 42). Pro přepočet zahraniční měny na Kč se použije jednotný kurz podle § 38 zákona o daních z příjmů. ■ Řádek 303 – daň ze zbývajících částí příjmů


Na tomto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu: ř. 301 násobeno ř. 302 děleno stem. V případě, že má poplatník současně příjmy ze zdrojů v zahraničí, pokračuje ve výpočtu na ř. 304 přílohy. ■ Řádek 304 – úhrn zbývajících částí příjmů

dosažených za více zdaňovacích období, snížený o příslušnou část výdajů, na který je uplatňován zápočet daně zaplacené v zahraničí (viz obr. 32)

Poplatník zde uvede souhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období, ze kterého zaplatil v zahraničí daň a uplatňuje zápočet této daně. ■ Řádek 305 – poměrná část daně zaplacené v zahraničí

z úhrnu zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období v souladu se smlouvou

Zde se uvede ta část daně zaplacené v zahraničí, odpovídající zbývajícím částem příjmů dosažených za více zdaňovacích období, na které je uplatněn zápočet. V případech, kdy příjmy plynou ze státu, s nímž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, uvede se poměrná část daně, která může být započtena v souladu s příslušným ustanovením smlouvy. č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

31


19.2.07

12:41 PM

Stránka 32


Obr. 33 ■ Řádek 306 – procento z úhrnu zbývajících částí příjmů

Na tomto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu: ř. 304 děleno ř. 302, násobeno stem. Výsledná částka v procentech uvádí, jakou částkou se podílí úhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období, na který je uplatňován zápočet daně zaplacené v zahraničí, na úhrnu zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období (kromě příjmů vyňatých). ■ Řádek 307 až 310 – vyplní se podle údajů v nich uvedených

Příjmy ze zdrojů v zahraničí: Jestliže poplatníkovi plynou v rámci některé činnosti příjmy z České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, uvedl úhrn těchto příjmů a souvisejících výdajů v základní části přiznání, respektive v příslušných Přílohách č. 1 a 2 přiznání, a to včetně případných příjmů z České republiky a s nimi souvisejících výdajů. Pro účely vyloučení mezinárodního dvojího zdanění příjmů ze zahraničí ve státě, v němž je poplatník rezidentem, se použije příslušná mezinárodní smlouva, ve které je vždy určeno (zpravidla v článku 22 nebo 23), jakým způsobem bude zamezeno dvojímu zdanění. Seznam platných mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz). Pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí podle § 38f zákona se pro přepočet měny pro daňové účely použije § 38 zákona následovně: ■ účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou, uplatňovaný v účetnictví,

Obr. 34

32

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů (uvedený rovněž na internetových stránkách Ministerstva financí), jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou, uplatňovaný v účetnictví. ■

Oddíl 2. Příjmy ze zdrojů v zahraničí – metoda vynětí s výhradou progrese (viz obr. 33) Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, se kterými Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, při použití metody vynětí s výhradou progrese, ze základu daně se vyjímá úhrn veškerých příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, které se vyjímají ze zdanění. V případě, že poplatník využije stanovení společného základu daně manželů podle § 13a zákona, předchází výpočtu metody vynětí s výhradou progrese rozdělení příjmů dosažených oběma manžely podle jednotlivých druhů příjmů podle § 6 až § 10 zákona na polovinu, a to jejich celkových společných příjmů po vynětí příjmů, na které se uplatňuje metoda vynětí s výhradou progrese. V takovém případě vyplňují Přílohu č. 3 oba manželé. Tabulku číslo 3 nevyplňují poplatníci, kteří neprovádějí výpočet společného základu daně manželů. ■ Řádek 311 – příjmy po vynětí podle § 6 zákona (viz obr. 34) Na tomto řádku poplatník uvede rozdíl dílčího základu daně podle § 6 zákona (ř. 36 hlavního tiskopisu daňového přiznání) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 6 zákona. Pouze v případě, že po-


Obr. 35

platník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu úhrnu řádku 1 Tabulky č. 3 za oba manžele (tj. polovinu dílčích základů daně podle § 6 zákona po vynětí za oba manžele). ■ Řádek 312 – příjmy po vynětí podle § 7 až § 10 zákona

Poplatník na tomto řádku uvede rozdíl úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona (ř. 41 hlavního tiskopisu daňového přiznání) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7 až § 10 zákona. Záporná částka je ztrátou, kterou poplatník přenese do hlavního tiskopisu přiznání do 4. oddílu na řádek č. 61. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu úhrnů kladných řádků 2 až 5 Tabulky č. 3 za oba manžele (tj. polovinu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona po vynětí za oba manžele). Úhrn záporných částek ř. 2 a ř. 4 ze sloupce poplatník se přenese na ř. 61 daňového přiznání – ztráta (bez znaménka minus). ■ Řádek 313 – základ daně po vynětí příjmů

ze zdrojů v zahraničí

Tento řádek obsahuje celkové příjmy poplatníka snížené o příjmy vyňaté ze zdrojů v zahraničí (jedná se o úhrn řádku 311 a 312). Při výpočtu se však použije pouze kladná hodnota řádku č. 312. Pokud se na poplatníka vztahuje ustanovení § 7c zákona o minimálním základu daně, uvede na tomto řádku rozdíl minimálního základu daně (ř. 43) a vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí. ■ Řádek 314 – základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů

v zahraničí snížený o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky

Zde se odečtou od základu daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (ř. 313) nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona a odčitatelné položky podle § 34 zákona a výsledek se zaokrouhlí na celé 100 Kč dolů. Odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona (daňová ztráta) lze odečíst do výše příjmů po vynětí dle § 7 až § 10 zákona, tzn. částka z ř. 44 se odečte maximálně do výše částky z ř. 312. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku rozdíl ř. 313 a poloviny nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona za oba manžele (částka z ř. 514 Přílohy č. 5 děleno dvěma) a odčitatelných položek podle § 34 zákona (úhrn řádků 517, 518, 519 Přílohy č. 5). V případě, že úhrn částek podle § 15 a § 34 zákona je vyšší než základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí, uvede se na ř. 314 nula. ■ Řádek 315 – sazba celkového daňového zatížení

Na tomto řádku se uvede výsledek výpočtu v %: ř. 57 děleno ř. 56 násobeno stem.

■ Řádek 316 – daň ze základu daně po vynětí příjmů

ze zdrojů v zahraničí

Na tomto řádku se uvede výsledek výpočtu: ř. 314 násobeno ř. 315 děleno stem. Výsledná částka daně z tohoto řádku se přenáší do řádku 317 této přílohy k daňovému přiznání.

Strana 2 Oddíl 3: Daň ze zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období a po vynětí viz obr. 35) ■ Řádek 317 – daň podle § 16 odst. 1 zákona nebo daň

po případném vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí

Na tomto řádku se uvede daň z řádku 57 základní části daňového přiznání nebo daň po vynětí z řádku 316 této přílohy, má-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, které byly zdaněny v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou a použije se u nich metoda vynětí s výhradou progrese. ■ Řádek 318 – daň ze zbývajících částí příjmů


Poplatník na tomto řádku uvede částku z ř. 303 nebo z ř. 310 této přílohy. ■ Řádek 319

Pro zdaňovací období roku 2006 se nevyplňuje. ■ Řádek 320 – daň ze zbývajících částí příjmů dosažených

za více zdaňovacích období a po vynětí

Poplatník zde uvede výsledek výpočtu: ř. 317 + ř. 318. Nemá-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se uplatňuje metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí, výsledek výpočtu uvede do ř. 330 této přílohy.

Oddíl 4. Příjmy ze zdrojů v zahraničí – metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí (viz obr. 36) Tento oddíl je určen pro poplatníky mající příjmy ze zahraničí podléhající podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění metodě zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Tato metoda spočívá ve snížení částky daně vypočtené z celkového základu daně o částku rovnající se dani zaplacené v zahraničí, pokud částka, o kterou se daň sníží, nepřesáhne částku daně, kterou by byl poplatník povinen zaplatit z příjmů plynoucích ze zahraničí v České republice podle platného daňového zákona. Údaje v tomto oddíle vyplňují pouze poplatníci s příjmy plynoucími ze č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

33


19.2.07

12:42 PM

Stránka 34


Obr. 36

zdrojů v zahraničí s možností uplatnění zápočtu daně (např. Slovensko). Při použití metody prostého zápočtu se podle § 38f odst. 7 zákona o daních z příjmů metoda provádí za každý stát samostatně. Proto v případě, že poplatníkovi plynou příjmy z více států, použije k výpočtu za každý další stát Samostatný list k 4. oddílu Přílohy č. 3 uvedený na internetových stránkách Ministerstva financí (viz obr. 37). ■ Řádek 321 – příjmy ze zdrojů v zahraničí,

u nichž se použije metoda zápočtu

Na tomto řádku se uvede úhrn příjmů ze zdrojů v zahraničí, na které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění uplatňuje metoda zápočtu. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu příjmů ze zdrojů v zahraničí za oba manžele, na které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění uplatňuje metoda zápočtu. ■ Řádek 322 – výdaje

Na tomto řádku se uvede úhrn výdajů související s příjmy uvedenými na ř. 321. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu výdajů za oba manžele, související s příjmy uvedenými na ř. 321.

34

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

■ Řádek 323 – daň zaplacená v zahraničí

Poplatník zde uvede částku daně zaplacenou v zahraničí maximálně do výše určené smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Při uplatňování nároku na zápočet daně je nutné doložit potvrzení zahraničního daňového úřadu o výši daňového základu a o výši zaplacené daně v zahraničí (§ 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů). Toto potvrzení musí být ověřeno úředním překladem do českého nebo slovenského jazyka v souladu s ustanovením § 3 zákona o správě daní a poplatků. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu částky daně za oba manžele, uplatňované k zápočtu. ■ Řádek 324 – koeficient zápočtu

Do tohoto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu v procentech pro zjištění podílu daně, kterou lze započíst: [(ř. 321 – ř. 322) děleno (ř. 42 – příjmy vyňaté) násobeno stem]. Částka může nabývat hodnoty od 0 do 100. V případě, že vyjde záporná částka, uvede se do ř. 324 nula. Pokud se na poplatníka vztahuje ustanovení § 7c zákona o minimálním základu daně, uvede ve výpočtu místo částky z ř. 42 částku z ř. 43. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku výpočet: [(ř. 321 – ř. 322) děleno (polovinou základu daně za oba manžele sníženého o polovinu příjmů vyňatých za oba manžele) násobeno stem].


19.2.07

12:43 PM

Stránka 35

Obr. 37 č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

35


19.2.07

12:44 PM

Stránka 36


Obr. 38 ■ Řádek 325 – z částky daně zaplacené v zahraničí lze

maximálně započítat

Zde se uvede výsledek výpočtu maximálně započítané daně zaplacené v zahraničí (ř. 317 násobeno ř. 324 děleno stem). Daň v tomto výpočtu je částka daně podle § 16 odst. 1 zákona nebo daň po případném vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (ř. 57 přiznání nebo ř. 316 Přílohy č. 3 přiznání).

36

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

■ Řádek 326 – daň uznaná k zápočtu

Do tohoto řádku poplatník uvede částku daně zaplacenou v zahraničí (ř. 323), maximálně však částku daně uznané k zápočtu (ř. 325). ■ Řádek 327 – rozdíl řádků

Na tento řádek se uvádí kladná hodnota výpočtu (ř. 323 – ř. 326), která je částkou daně, již může poplatník uplatnit podle § 24 odst. 2


písm. ch) zákona o daních z příjmů jako výdaj (náklad) v následujícím zdaňovacím období. V případě, že rozdíl řádků je záporný, řádek se proškrtne. ■ Řádek 328 – daň uznaná k zápočtu

Do tohoto řádku se přenášejí výsledky daně uznané k zápočtu i ze samostatných listů (řádků 326) oddílu 4. Přílohy č. 3, pokud má poplatník příjmy ze zahraničí podléhající zápočtu daně podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění z více států (podle § 38f odst. 7 zákona o daních z příjmů). Na tomto řádku lze uvést částku maximálně do částky vzniklé daňové povinnosti (ř. 317). ■ Řádek 329 – daň neuznaná k zápočtu

Do tohoto řádku se přenášejí výsledky daně neuznané k zápočtu i ze samostatných listů (řádků 327) oddílu 4. Přílohy č. 3, pokud má poplatník příjmy ze zahraničí podléhající zápočtu daně podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění z více států. ■ Řádek 330 – rozdíl řádků

Tento řádek slouží k celkovému vyhodnocení daně po zahrnutí příjmů za více zdaňovacích období, daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí a po zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Výsledný údaj se zjistí jako rozdíl řádků 320 a 328, nesmí však mít nikdy zápornou hodnotu. Tento údaj se přenese do 4. oddílu na řádek 58 základní části daňového přiznání.

Příloha č. 4 (viz obr. 38)

vypořádací podíl při zániku účasti společníka v obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva, ■ výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou příjmů od daně osvobozených, ■ ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou příjmů od daně osvobozených. Vlastní tiskopis má pouze jeden oddíl. Identifikace poplatníka je na tomto tiskopise zaručena pouze rodným číslem, které se uvádí v pravém horním rohu v předtištěném rámečku. Pokud je rozsah údajů větší, než je rozsah jednotlivých polí, pak poplatník uvede zbylé údaje na zvláštním listě v členění odpovídajícím členění tiskopisu daňového přiznání. Poplatník je povinen uvést rovněž na zvláštním listě počet přiložených potvrzení, zejména za daně zaplacené v zahraničí. Základ daně z Přílohy č. 4 nelze snižovat o odčitatelné položky a nezdanitelné části základu daně. Pro příjmy ze zdrojů v zahraničí a související výdaje se použijí tyto způsoby přepočtu na Kč: ■ je-li poplatník účetní jednotkou: použije směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví, ■ není-li poplatník účetní jednotkou: použije jednotný kurz, který se stanoví jako průměr směnného kurzu devizového trhu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Částky se uvádějí v celých Kč. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa. ■

Příloha č. 4 k daňovému přiznání je určena pro poplatníka, který se rozhodne samostatně zdanit vybrané zahraniční příjmy z důvodu větší výhodnosti. Poplatník pak nezahrne tyto příjmy do daňového přiznání, ale uvede je v hrubé výši pouze v samostatné příloze. Použití této přílohy není povinné, pokud se nepoužije, tyto příjmy se uvedou přímo do tiskopisu daňového přiznání. Použití přílohy je výhodnější zejména v těch případech, kdy klouzavě progresivní daň z příjmů za rok 2006 vychází u poplatníka na vyšší sazbu než lineární zdanění provedené v této příloze. Kvůli stále velmi malému počtu poplatníků, kteří využívají tuto Přílohu číslo 4, byla vytištěna pouze v omezeném počtu kusů. Je však možné použít tiskopis stažený z internetových stránek Ministerstva financí: http://www.mfcr.cz, v nabídce horní lišty – daně a cla – daně – tiskopisy ke stažení – vyměřovací řízení, nebo v oddíle elektronické zpracování písemností.

Na těchto řádcích uvede poplatník celkový úhrn jednotlivých druhů příjmů podle členění na jednotlivých řádcích. Poplatník k těmto řádkům přiloží přílohu, kde uvede, o jaké druhy příjmů se v konkrétních případech jedná, jejich přepočet na českou měnu a případně doloží výši daně zaplacenou v zahraničí. Na řádek 401 se uvádějí např. dividendy a úroky z vkladů u bank, na řádek 402 se uvádějí např. výhry v loteriích, sázkách a ceny z veřejných a sportovních soutěží, na řádek 403 se uvádí např. vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku společnosti.

Příjmy ze zdrojů v zahraničí, které je možné uvést v Příloze

■ Řádek 404

č. 4 jsou (podle § 8 a § 10 odst. 1 písm. f) až ch) zákona): ■ podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech, ■ podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, ■ úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, ■ výnosy z vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených, ■ dávky penzijního připojištění snížené o zaplacené příspěvky, ■ plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, snížená o zaplacené pojistné, ■ rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení a prodejní hodnotou při jejich vydání (v případě předčasného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu), ■ podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva,

■ Řádek 401 až 403

Na tento řádek poplatník uvede výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů podle § 10 odst. 1 písm. f) a g) zákona o daních z příjmů (nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu). ■ Řádek 405 až 409

Tyto řádky slouží k vyčíslení dílčích samostatných základů daně a k vyčíslení daňové povinnosti podle jednotlivých sazeb daně (15 % a 20 %) a vyplňují se podle textu v přiznání. ■ Řádek 410 a 411

Na těchto řádcích poplatník uvede součet těch příjmů zahrnutých do řádků 401 až 403, u kterých je možné uplatnit zápočet daně zaplacené v zahraničí.

■ Řádek 412 a 413

Řádky 412 a 413 slouží k uvedení výše daně, kterou poplatník zaplatil v zahraničí. Výše zaplacené daně v zahraničí je poplatník povinen doložit úředně ověřeným platebním výměrem zahraničního správce daně.

■ Řádek 414 až 417

Tyto řádky se vyplní dle výpočtů v nich uvedených. č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

37


19.2.07

12:45 PM

Stránka 38

Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním ■ Řádek 418

Celková výše daně, kterou poplatník uvede na řádku 418, se převede do 4. oddílu na řádek 59 daňového přiznání.

Příloha č. 5 Zákon od roku 2005 dovoluje využít nového institutu pro snížení daňového zatížení rodin s dětmi. Jedná se o výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a zákona o daních z příjmů. Ten za určitých okolností, zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo příjmy obou manželů jsou rozdílné, může, a to i významně, snížit jejich celkovou daňovou povinnost. Manželé si mohou mezi sebe rozdělit společný základ daně (každý jednu polovinu), a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky pro jejich uplatnění. Výpočet společného základu daně provedou v Příloze č. 5. Je-li prováděn výpočet společného základu daně manželů, musejí tuto přílohu (stejnou svým obsahem) vyplnit a odevzdat oba manželé, a to ke stejnému datu podání přiznání, tj. ke 31. 3., případně 30. 6. (letos k 2. 4., příp. 2. 7.), podává-li přiznání daňový poradce, či k jinému datu povolenému pro oba manžele správcem daně na žádost. Podmínka pro uplatnění. Nutnou podmínkou, aby manželé mohli

uplatnit společné zdanění, je, aby manželé vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Podle občanského zákoníku domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Za vyživované dítě poplatníka se považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je: ■ nezletilým dítětem, ■ zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a: ❚ soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře, ❚ nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo ❚ z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Společné zdanění mohou manželé uplatnit, pokud podmínku vyživování alespoň jednoho dítěte žijícího s nimi v domácnosti splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění, tj. dne 31. prosince 2006. Zákon nestanoví podmínku, že dítě musejí manželé vyživovat po celé zdaňovací období. To znamená, že manželé mohou společné zdanění uplatnit, pokud kdykoli v průběhu zdaňovacího období v domácnosti vyživovali dítě (např. týden, měsíc, půl roku apod.). Manželé podmínku splní i např. v případě, kdy vyživovali dítě ve věku do 26 let, které s nimi žije ve společné domácnosti, s tím, že dítě ukončilo v průběhu roku studium na vysoké škole a poté nastoupilo do pracovního poměru. Společné zdanění mohou uplatnit i manželé, kteří vyživovali vnuka (vnučku), který (která) s nimi žije ve společné domácnosti, pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy. Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů podle zákona. Například manželka je v domácnosti, protože se stará o nezletilé děti a z toho důvodu nemá žádné zdanitelné příjmy. Společné zdanění manželů nemohou uplatnit poplatníci, kteří žijí ve vztahu zpravidla nazývaném jako druh/družka, neboť se nejedná o manžele. Vztah s druhem nebo družkou není žádným zákonem upraven. Pokud se manželé rozvedou nebo některý z nich zemře před podáním daňového přiznání, společné zdanění uplatnit také nemohou, protože nesplní podmínku, že daňové přiznání podávají oba manželé ve stejné lhůtě. V současné době se však v parlamentu projednává novela zákona o daních z příjmů, ve které je uvedeno, že v případě úmrtí jednoho z manželů po skončení zdaňovacího období, ale před podáním daňového přiznání, by bylo právo na společné zdanění manželů

38

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

zachováno. V případě schválení novely by toto ustanovení platilo i zpětně pro rok 2006. Příjmy ze zdrojů v zahraničí. Má-li manžel či manželka příjmy, které vstupují do dílčího základu daně podle § 8 nebo § 10 zákona, tj. příjmy z kapitálového majetku nebo ostatní příjmy ze zahraničí, může je v souladu s § 8 odst. 4, resp. § 10 odst. 8 zákona, zahrnout do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2 zákona. Rozhodne-li se manžel či manželka, že příjmy ze zahraničí zahrne do samostatného základu daně a uplatní sazbu daně podle § 16 odst. 2 zákona, nemůže již tyto příjmy zahrnout do společného základu daně, protože zákon v § 13 odst. 2 stanoví mimo jiné, že společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona. Pokud by se manžel či manželka rozhodli a příjmy ze zahraničí ponechali v dílčím základu daně podle § 8 nebo § 10 zákona, mohli by je zahrnout i do společného základu daně, tzn. každý z nich by zdanil polovinu z těchto příjmů sazbou daně stanovenou v § 16 odst. 1 zákona. Manželé-daňoví nerezidenti. Výhody společného zdanění manželů mohou využít pouze manželé, kteří mají oba plnou všeobecnou daňovou povinnost v České republice (poplatníci podle § 2 odst. 2 zákona – daňoví rezidenti), nebo manželé, z nichž alespoň jeden je poplatníkem s omezenou daňovou povinností v České republice (poplatníci podle § 2 odst. 3 zákona – daňoví nerezidenti), za podmínky, že úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 3 nebo § 6, příjmů od daně osvobozených podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona). Podle § 2 odst. 2 zákona poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tito poplatníci jsou také nazýváni daňoví rezidenti. Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.). Poplatníci, kteří se na území ČR obvykle zdržují, jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce (zdaňovacím období), a to buď souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu, včetně dne příjezdu a odjezdu, sobot, nedělí, svátků, prázdnin a dovolených strávených na území ČR. Poplatníci neuvedení v § 2 odst. 2 zákona nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Tito poplatníci jsou také nazýváni daňoví nerezidenti. V případě, že manžel je tuzemský manažer vydělávající v závislé činnosti velké příjmy a manželka je žena v domácnosti starající se o jejich dítě, ale cizinka, která u nás nemá práci ani bydliště a stará se o domácnost, mohou tito manželé společné zdanění manželů uplatnit za podmínky, že úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, příjmů od daně osvobozených nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.


19.2.07

12:45 PM

Stránka 39

Kdy nemohou manželé společné zdanění uplatnit. Zákon v § 13a odst. 4 stanoví, že společné zdanění nelze uplatnit, jestliže alespoň jeden z manželů v předmětném zdaňovacím období: ■ má stanovenou daň paušální částkou podle § 7a zákona, ■ má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c zákona, tedy jeho celkový základ daně z příjmů za rok 2006 nedosahuje výše 112 950 Kč, a to bez ohledu na případné přidělení dalších příjmů v rámci společného zdanění, ■ uplatňuje při stanovení daně rozdělení příjmů na spolupracující osoby podle § 13 zákona nebo použije výhodnější výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období podle § 14 zákona, ■ uplatňuje slevu na dani z titulu investiční pobídky podle § 35a nebo § 35b zákona, ■ má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb zákona, protože se jedná o poplatníka v konkurzu, ■ uplatňuje ztrátu z dřívějšího zdaňovacího období podle § 34 zákona, pokud ve zdaňovacím období, ve kterém byla ztráta vykázána, poplatník využil výhody společného zdanění manželů. Výpočet společného základu daně manželů. Společným základem daně je součet kladných dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona, případně upravených podle § 5 a § 23 zákona u obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky pro jejich uplatnění. Pokud např. manželka pečující o roční dítě nemá žádné zdanitelné příjmy, je v domácnosti, manžel má příjem ze závislé činnosti a z pronájmu domu, bude společným základem daně součet dílčích základů daně podle § 6 a § 9 u manžela. Při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob manželka uvede do Přílohy č. 5 daňového přiznání u všech dílčích základů daně (podle § 6 až § 10 zákona) nulu. Manžel uvede do dílčího základu daně podle § 6 a § 9 zákona příslušné částky. Poté oba manželé uvedou do daňového přiznání příslušné nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona a každý z nich si pak do svého základního přiznání uvede polovinu takto stanoveného společného základu daně pro stanovení daňové povinnosti, která bude stejná pro každého z manželů. Nakonec se uplatní slevy na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění na vyživované děti a po uplatnění těchto položek se vypočítá daň podle § 16 odst. 1 zákona. Přesný postup při výpočtu daně ze společného základu daně manželů je uveden ve formuláři daňového přiznání pro zdaňovací období 2006. Manželka si tedy za zdaňovací období 2006 uplatní nezdanitelné částky podle § 15 zákona, tj. např. odpočet na soukromé životní pojištění, odpočet úroků z úvěru na bytovou potřebu apod. a poté i slevu na dani na poplatníka ve výši 7200 Kč. Obdobně bude postupovat i manžel. Manžel si uplatní mimo jiné i slevu na dani na manželku, která nemá příjmy v souladu s § 35ba odst. 1 písm. b) zákona, a to ve výši 4200 Kč. Pokud by byla manželka držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) – průkaz ZTP/P, zvyšovala by se částka 4200 Kč na dvojnásobek. Daňová ztráta a odpočet výdajů na výuku žáků. Vykáží-li

manželé nebo některý z nich ve zdaňovacím období, ve kterém uplatnili společné zdanění, u příjmů podle § 7 nebo § 9 zákona daňovou ztrátu (avšak nevznikla tím povinnost uplatnit postup podle § 7c zákona o stanovení minimálního základu daně, neboť v tomto případě by nebylo možné uplatnit společné zdanění), může ji odečíst od základu daně ten z manželů, který ji vykázal, v následujících 5 zdaňovacích obdobích, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění. Budou-li manželé využívat metody společného zdanění, nebudou si moci odečítat ztrátu vzniklou ve zdaňovacím období, kdy metodu společného zdanění uplatnili. O odpočet daňové ztráty však nepřijdou. Mohou si ji uplatnit ve zdaňovacích obdobích, kdy budou postupovat při zdanění svých příjmů standardním způsobem, tj. kdy nepoužijí metodu společného zdanění manželů.

Obdobně budou manželé postupovat v případě odpočtu 30 % výdajů (nákladů) vynaložených na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu. Tento odpočet si bude moci manžel (manželka) odečíst od svého základu daně v následujících zdaňovacích obdobích, kdy společné zdanění neuplatní. Odpočet darů. Jednou z nezdanitelných částí základu daně je hod-

nota daru. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka je v domácnosti, pečuje o dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, manžel má příjem z podnikatelské činnosti a poskytl dar, může manžel tuto nezdanitelnou částku uplatnit. Zákon o daních z příjmů v § 15 odst. 1 stanoví mimo jiné, že na straně poplatníka lze v úhrnu odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jedná se tedy o celý základ daně manžela, nikoli jen o jeho polovinu. Činí-li např. celkový základ daně manžela (tj. před rozdělením) 300 000 Kč, může manžel, při splnění zákonných podmínek, odečíst hodnotu daru až do výše 30 000 Kč, i když do svého základu daně zahrne v rámci společného zdanění pouze 150 000 Kč. V případě, že dar poskytli oba manželé, může si hodnotu daru uplatnit každý z nich v poměru, v jakém se na poskytnutí daru podíleli. Zálohy na daň. Zákon v § 13a odst. 5 stanoví, že zálohy na daň z pří-

jmů fyzických osob platí každý z manželů: ■ z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h, ■ podle § 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů. Zálohy na daň neplatí manžel/manželka, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka nebude mít žádné zdanitelné příjmy, protože např. bude v domácnosti pečovat o nezletilé děti a manžel bude mít příjem ze závislé činnosti, v souladu s § 13a odst. 5 zákona manželka zálohy platit v daném případě nebude. Manžel bude i nadále platit zálohy z příjmů ze závislé činnosti. Bude-li mít její manžel příjem z podnikatelské činnosti, manželka zálohy platit v daném případě také nebude a manžel bude platit zálohy vztahující se pouze k jeho daňové povinnosti k příjmům z podnikání (za předpokladu, že jeho daňová povinnost přesáhne 30 000 Kč, tj. limit stanovený § 38a zákona). V případě, že budou mít příjmy oba z manželů, budou platit zálohy ve výši zálohové povinnosti připadající na každého z nich tak, jak to vyplývá z § 13a a § 38a zákona. V odůvodněných případech lze doporučit, aby manželé jednotlivě požádali o stanovení záloh jinak. Tato žádost není zpoplatněna. Přeplatek a nedoplatek na dani, případné penále. Při použití

společného zdanění bude častým případem skutečnost, že jednomu z manželů vznikne přeplatek na dani (např. vlivem sražených a odvedených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti nebo zaplacených záloh na daň z titulu příjmů z podnikatelské činnosti) a druhému z manželů vznikne daňová povinnost (např. manželka nemá žádné vlastní příjmy, je v domácnosti a pečuje o děti, do daňového přiznání však uvede polovinu společného základu daně, tj. i polovinu příjmů manžela). Pro řešení výše uvedeného problému úhrady daně z rozděleného základu daně druhého z manželů lze využít ustanovení zákona o správě daní a poplatků, které umožňuje požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani s tím, že tento přeplatek bude poukázán na úhradu nedoplatku na dani druhého manžela. Žádost je uvedena na poslední straně formuláře daňového přiznání. Pokud bude žádost vyplněna, správce daně uskuteční převod přeplatku ze záloh na dani jednoho z manželů na nedoplatek druhého z manželů ke dni splatnosti daně druhého z manželů. To znamená, že manželovi, který bude platit daň z přeplatku vzniklého ze záloh druhého z manželů, penále nevznikne. Daňové přiznání. Uplatní-li manželé společné zdanění, musí každý z manželů podat své daňové přiznání. Toto daňové přiznání podáč. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

39


19.2.07

12:46 PM

Stránka 40


Obr. 39

vají oba manželé ve stejné lhůtě. V Příloze č. 5 k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně za oba manžele (tj. dílčí základy daně a nezdanitelné částky) a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně, ze které vypočte daň podle § 16 odst. 1 zákona. Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit. V dodatečném daňovém přiznání tedy nemohou manželé způsob stanovení daně podle § 13a změnit na klasický způsob, tj. na způsob, kdy každý z manželů uvede do daňového přiznání své příjmy a ty poté zdaní. Společné zdanění také nemůže provést zaměstnavatel manželům nebo některému z nich v zaměstnání. Daňové zvýhodnění na vyživované děti při společném zdanění. Zákon v § 35c stanoví mimo jiné, že poplatník fyzická osoba má

nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 6000 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b (z titulu investiční pobídky). Od roku 2006 byla v zákoně zrušena podmínka platná v roce 2005, že pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci u svého plátce daně (zaměstnavatele), nemohl již toto daňové zvýhodnění při výpočtu daně ze společného základu daně manželů uplatnit druhý z manželů. Údaje o manželce/manželovi (viz obr. 39) – poplatník zde vyplní předepsané údaje o své (svém) manželce (manželovi). Daňové identifikační číslo se vyplní v případě, pokud bylo přiděleno, v ostatních případech se vyplní rodné číslo. Dále zde vyplní adresu manželky (manžela) v den podání daňového přiznání na území České republiky nebo v zahraničí a název místně příslušného finančního úřadu manželky

Obr. 40

40

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

(manžela), u kterého bude možné ověřit, jak spolu korespondují informace uvedené v přiznání v případě, že manželé nemají společné bydliště. Místní příslušnost fyzické osoby se podle § 4 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků řídí místem trvalého pobytu.

Oddíl 1: Součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona (viz obr. 40) ■ Řádek 501 až 505

Na řádcích 501 až 505 se uvádí dílčí kladné základy daně podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 zákona o daních z příjmů zvlášť za manžela a zvlášť za manželku. Společným základem daně je součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona upravených podle § 5 a § 23 zákona u obou manželů. Společný základ daně se nesnižuje o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Pokud např. manželka pečující o roční dítě nemá žádné zdanitelné příjmy, je v domácnosti, manžel má příjem ze závislé činnosti a z pronájmu domu, bude společným základem daně součet dílčích základů daně podle § 6 a § 9 u manžela. Při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob manželka uvede do Přílohy č. 5 přiznání ve sloupci »poplatník« u všech dílčích základů daně nulu, ve sloupci »manžel/manželka« uvede do dílčích základů daně příslušné částky za manžela. Manžel uvede do sloupce poplatník do dílčího základu daně podle § 6 a § 9 zákona příslušné částky a ve sloupci »manžel/manželka« uvede do všech dílčích základů nulu. ■ Řádek 506 – součet dílčích základů daně

podle § 6 až § 10 zákona

Tento řádek slouží k vykázání součtu dílčích základů daně za každého z manželů (ř. 501 + ř. 502 + ř. 503 + ř. 504 + ř. 505).


19.2.07

12:47 PM

Stránka 41

Obr. 41

Oddíl 2: Společný základ daně manželů (viz obr. 41) ■ Řádek 507

Tento řádek slouží k výpočtu výsledného společného základu daně manželů. Poplatník zde uvede součet částek ř. 506 ze sloupce »poplatník« a ř. 506 ze sloupce »manželka/manžel«, tj. součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona o daních z příjmů upravených podle § 5 a § 23 zákona za oba manžele.

Oddíl 3: Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona (viz obr. 42) Tento oddíl slouží k uplatnění všech nezdanitelných částí základu daně za oba manžele. Každý z manželů zde uvádí veškeré nezdanitelné části, na které má nárok a u kterých splňuje podmínky pro jejich uplatnění. Dále oba manželé uvedou do daňového přiznání příslušné nezdanitelné části základu daně podle §15 zákona. Zákon stanoví, že tyto nezdanitelné části může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Manželka si tedy za zdaňovací období 2006 uplatní např. odpočet na soukromé životní pojištění, úroků z úvěru na bytovou potřebu apod. Obdobně bude postupovat i manžel. ■ Řádek 508 – hodnota daru/darů

Na tomto řádku má poplatník nárok na uplatnění prokázané hodnoty daru nebo darů, které poskytl obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a pro-

tetické pomůcky nehrazené zdravotními pojišťovnami a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky. Úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně, anebo musí být alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst na výše uvedené částky nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na řádku 42 daňového přiznání. Jako dar na zdravotnické účely se posuzuje i odběr krve u bezpříspěvkového dárce krve, a to částkou 2000 Kč na jeden odběr. Poskytnutí daru, jeho výši a účel je nutné prokázat správci daně na jeho výzvu, a to potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky. Za dary se považují i nepeněžní dary včetně služeb. Není-li známa jejich cena, ocení se cenami obvyklými na trhu. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka je v domácnosti, pečuje o dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, manžel má příjem a poskytl dar, může manžel uplatnit tuto nezdanitelnou částku. Zákon v § 15 odst. 1 stanoví mimo jiné, že na straně poplatníka lze v úhrnu odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jedná se o celý základ daně manžela, nikoli jen o jeho polovinu. Činil-li by základ daně manžela např. 400 000 Kč, mohl by odečíst hodnotu daru až do výše 40 000 Kč, i když do svého základu daně zahrne v rámci společného zdanění pouze 200 000 Kč. ■ Řádek 509 – odečet úroků

Poplatník uvede na tomto řádku celkovou výši úroků zaplacených ve zdaňovacím období 2006 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření a úroků z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženou o poskytnutý státní příspěvek v případě, že poplatník uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, nebo smlouvu o hypotečním úvěru podle § 14 odst. 2 zákona č. 530/ /1990 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů a prostředky použil na financování bytových potřeb (§ 15 odst. 3 zákona). Tato podmínka musí být pro finanční úřad doložena potvrzením od příslušné stavební spořitelny nebo banky. Výše potvrzených úroků z úvěrů, kterou lze při splnění podmínek stanovených v § 15 odst. 3 a 4 zákona uplatnit, je maximálně 300 000 Kč na jednu domácnost. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Jestliže účastníky úvěrové smlouvy je více zletilých osob, uplatní odpočet

Obr. 42 č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

41


19.2.07

12:48 PM

Stránka 42


Obr. 43

buď jen jedna z nich celou částkou, nebo každá z nich rovným dílem z celkové částky. ■ Řádek 510 – penzijní připojištění

Jestliže má poplatník uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, může si na tomto řádku uvést celkovou výši plateb příspěvků (zaplacených poplatníkem) na penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období 2006 sníženou o 6000 Kč. Příslušné údaje jsou zjistitelné z potvrzení penzijního fondu o zaplacených příspěvcích. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období 2006, činí 12 000 Kč. Pro odpočet není rozhodující, zda poplatník platí příspěvky na penzijní připojištění pravidelně měsíčně, nebo zda částku příspěvků zaplatí jednorázově, nebo zda byl pojištěn celý rok nebo jen po jeho část. Poprvé za rok 2006 zde platí nové restriktivní ustanovení, obdobné jako platí u odpočtu pojistného na soukromé životní pojištění již od roku 2001. Toto ustanovení ukládá poplatníkovi, jemuž penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo na jednorázové vyrovnání a současně mu bylo vyplaceno odbytné, aby částky, o které mu byl v předchozích letech základ daně snížen (zaplacené příspěvky na penzijní připojištění), považoval za příjem podle § 10 zákona. Zde ovšem platí limity podle § 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekročení poplatník není povinen podat daňové přiznání (15 000 Kč obecně a u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti částka 6000 Kč úhrnu zdanitelných příjmů podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů). Poplatník doloží nárok na odpočet příspěvků na penzijní připojištění smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění na uplynulé zdaňovací období. ■ Řádek 511 – životní pojištění

V případě, že poplatník jako pojistník a pojišťovna uzavřeli smlouvu o soukromém životním pojištění v souladu se zákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, může poplatník na tomto řádku uvést celkovou výši plateb na soukromé životní pojištění vyplývající z potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění za zdaňovací období 2006. Maximální částka, kterou je možné si takto odečíst za zdaňovací období 2006, činí celkem 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Podmínkou, která zde musí být splněna je, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Počínaje rokem 2004 zákon u pojistných smluv s pevně stanovenou pojistnou částkou pro případ dožití zavedl podmínku minimální pojistné částky. Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou část-

Obr. 44

42

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

ku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. Na pojistné smlouvy, které tuto novou podmínku nesplňují, u nichž mohl poplatník daňový odpočet dříve využívat, nelze počínaje rokem 2004 odpočet uplatňovat. Jednorázově zaplacené pojistné pojišťovna poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 všechny částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. I zde platí limity podle § 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekročení poplatník není povinen podat daňové přiznání. Poplatník doloží nárok na odpočet pojistného smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením příslušné pojišťovny o zaplaceném pojistném na rok 2006. ■ Řádek 512 – odborové příspěvky

Na tomto řádku lze od ročního základu daně odečíst členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců podle § 18 a násl. zákoníku práce. Maximálně lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů (mimo příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 36 zákona o daních z příjmů), maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období (kalendářní rok) 2006. Jde o odpočet zaměstnanecký, který budou poplatníci uplatňovat v rámci ročního zúčtování záloh na daň z mezd u svého zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání u správce daně. Nárok poplatník doloží potvrzením odborové organizace o zaplacených členských příspěvcích. ■ Řádek 513

Tento řádek slouží k vyčíslení nezdanitelných částí základu daně pro každého z manželů a je tvořen součtem hodnot řádků 508 až ř. 512 ve sloupcích »poplatník« a »manželka/manžel«.

Oddíl 4: Úhrn nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona za oba manžele ■ Řádek 514 (viz obr. 43) Na tomto řádku poplatník uvede součet hodnot vykázaných na ř. 513 ve sloupci »poplatník« a na ř. 513 ze sloupce »manželka/manžel«, tj. součet nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona za oba manžele.

Oddíl 5: Společný základ daně manželů snížený o nezdanitelné části základu daně ■ Řádek 515 (viz obr. 44) Tento řádek slouží k vykázání sníženého společného základu daně manželů, který se vypočítá jako rozdíl společného základu daně man-


Obr. 45

želů na ř. 507 a úhrnu nezdanitelných částí základu daně za oba manžele na ř. 514 (ř. 507 – ř. 514). Pokud je vypočtená hodnota záporná, uvede se na tomto řádku nula.

Oddíl 6: Polovina společného základu daně manželů sníženého o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky (viz obr. 45)

V tomto oddílu si může k polovině společného základu daně každý z manželů uplatnit odčitatelné položky podle § 34 zákona, pokud mu na ně vznikl nárok. Jedná se o ztrátu z minulých let, odčitatelnou položku na výzkum a vývoj, neuplatněnou část odčitatelné položky z minulých let za pořízení nového hmotného majetku podle § 34 odst. 3 zákona ve znění platném do 31. 12. 2004 a odčitatelnou položku 30 % výdajů (nákladů) na výuku žáků v učilištích. Odčitatelné položky je však možno uplatnit pouze do výše jedné poloviny sníženého společného základu daně a může je uplatnit pouze ten z manželů, k jehož příjmům se váží. ■ Řádek 516

Poplatník zde uvede jednu polovinu sníženého společného základu daně manželů z ř. 515. ■ Řádek 517

Na tomto řádku poplatník uvede uplatňovanou ztrátu podle § 34 odst. 1 zákona, která vznikla ve zdaňovacím období, ve kterém neuplatnil výpočet společného základu daně manželů. Tato částka nesmí být vyšší než hodnota uvedená na ř. 41 daňového přiznání. Pro přehlednost o výši ztrát a jejich již uplatněných částí je možné využít samostatnou neočíslovanou přílohu k přiznání, jejíž doporučený vzor je uveden na internetových stránkách Ministerstva financí: (http://cds.mfcr.cz/ sys/cds/scripts/tiskopisy/tiskopisy-pdf2007/5405-P6_1.pdf) a je zobrazena u ř. 44 tiskopisu daňového přiznání. ■ Řádek 518 – výzkum a vývoj

Od roku 2005 byla zákonem zavedena nová odčitatelná položka od základu daně, kterou představují výdaje (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Počínaje rokem 2006 se tato možnost vztahuje i na společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Tato odčitatelná položka je definována v § 34 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období při realizaci projektů výzkumu a vývoje definovaných v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze zčásti, je možné od základu daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně,

musejí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (tedy daňově uznatelné) a musejí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka. Tento odpočet nelze uplatnit na služby, licenční poplatky a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Tato odčitatelná položka má za cíl podporovat výzkumné a vývojové práce a tím technický vývoj k co nejvyšší úrovni a umožňuje tak hodnotou provedených prací snížit významně základ daně. Jelikož se jedná o složité vymezení toho, co lze do výzkumných a vývojových prací zahrnout, vydalo Ministerstvo financí Pokyn č. D-288 k jednotnému postupu při uplatňování výše uvedeného ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů. Nelze-li odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet, lze jej nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl. ■ Řádek 519 – další částky

Na tento řádek se vyplňují další případné odčitatelné položky od základu daně. Za rok 2006 se sem uvádí zejména dosud neuplatněná část reinvestice – odpočtu na nový hmotný majetek podle § 34 odst. 3 a následující zákona o daních z příjmů ve znění platném do 31. 12. 2004. Od základu daně lze dále odečíst 30 % poplatníkem vynaložených výdajů (nákladů) na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť. Dále lze na tomto řádku uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 10 zákona. U fyzických osob se bude jednat o fyzickou osobu-postupníka, který nabyl postoupením od oprávněné osoby pohledávku na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tato fyzická osoba má právo snížit základ daně o 50 % částky, kterou v letech 1993 až 2005 uhradila oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu. Odečet je možno uplatnit po dobu 5 let počínaje zdaňovacím obdobím 2005. Do bílého pole tohoto řádku se uvede název uplatňované částky. ■ Řádek 520

Poplatník zde uvede částku sníženého společného základu daně manželů, případně upravenou o odčitatelné položky podle § 34 zákona příslušné každému z manželů. Každý z manželů tuto částku přenese do řádku 55 svého tiskopisu daňového přiznání. Částky snižující daň podle § 35ba odst. 1 zákona (snížení daně na poplatníka, na manželku bez příjmů, invaliditu či studium) si uplatňují manželé každý ve svém základním tiskopisu daňového přiznání v 5. oddílu podle společných podmínek. č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

43


19.2.07

12:49 PM

Stránka 44


Informační schránka nahrazuje úředníka Prostřednictvím Daňového portálu můžete zjistit, evidují-li finanční úřady na vašem osobním daňovém účtu nedoplatek, přeplatek nebo zda je stav osobního daňového účtu vyrovnán. Od 3. července 2006 zpřístupnila česká daňová správa na svých

internetových stránkách Daňový portál, který slouží pro elektronickou komunikaci s daňovou správou a k získávání informací z daňového řízení. Největší výhodou poskytované služby je mít pod kontrolou platby vůči finančnímu úřadu, aniž by bylo nutné ho navštívit. Od 1. října 2006 je Daňový portál přístupný v tzv. ostrém provozu na internetových stránkách české daňové správy. Podmínkou využití této služby je vlastnictví tzv. kvalifikovaného certifikátu.

Co už umí

Pro komunikaci mezi daňovým subjektem a daňovou správou slou-

ží Daňová informační schránka, která, zjednodušeně řečeno, obsahuje informace z daňového řízení, tedy i informace o stavu osobního daňového účtu v členění podle jednotlivých typů daní. Přístup k poskytovaným informacím je umožněn fyzické osobě, která je daňovým subjektem nebo která je oprávněna jménem daňového subjektu, popř. za daňový subjekt, jednat. Ke zřízení daňové informační schránky potřebuje tzv. kvalifikovaný certifikát. Prostřednictvím služby stav osobního daňového účtu si lze ověřit, zda finanční úřady evidují k určitému datu na osobním daňovém účtu daňového subjektu nedoplatek, přeplatek nebo zda je stav osobního daňového účtu vyrovnán. Osobní daňový účet si lze představit jako přehled daňových povinností a plateb, které se vztahují k určitému daňovému subjektu a typu daně. Současně jsou k dispozici i údaje o platbách, které poplatníkovi zasílá finanční úřad. Díky tomuto dálkovému přístupu mají poplatníci pod kontrolou platby vůči finančnímu úřadu, aniž by ho museli osobně navštívit. Také u této služby je podmínkou vlastnictví tzv. kvalifikovaného certifikátu. V rámci elektronického podání (EPO) je možné i nadále vytvářet a zpracovávat podání adresovaná daňové správě. Tato aplikace se neustále rozšiřuje a vylepšuje. V současné době lze prostřednictvím internetu zasílat tyto typy podání: daňové přiznání k dani z přidané hodnoty, souhrnné hlášení VIES, daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob, vyúčtování daně ze závislé činnosti, daňové přiznání k dani silniční, daňové přiznání k dani z nemovitostí, oznámení podle § 34 zákona o správě daní a poplatků (oznámení o nezdaněných vyplacených částkách fyzickým osobám), hlášení platebního zprostředkovatele podle §38fa zákona č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů, podání obecné písemnosti a tiskopisy potřebné pro využívání služeb daňové informační schránky. Písemnost je možné pomocí aplikace EPO uložit, zobrazit nebo i vytisknout v PDF formátu a také elektronicky odeslat (podat) s využitím zaručeného elektronického podpisu (plně elektronické podání) nebo bez něj s využitím podání na tzv. e-tiskopisu (vybraná podání) s doručením správci daně.

Co umět bude

Elektronické doručování lze chápat jako výměnu písemností elektronickou cestou mezi správcem daně a daňovým subjektem prostřednictvím tzv. daňové informační schránky, která představuje bezpečné centrální místo k převzetí a evidenci všech elektronických písemností vztahujících se k daňovému subjektu.

44

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

Osobní daňový kalendář bude obdobou běžného elektronického kalendářového systému, který obsahuje pro konkrétní daňový subjekt termínový přehled úkonů (daňový itinerář), které má vykonat ve vztahu k české daňové správě. Nahlížení do spisové evidence umožní daňovému subjektu elektronické zpřístupnění písemností z daňového řízení mezi ním a finančním úřadem. V současné době je nutné k nahlížení do spisu navštívit finanční úřad. Personalizovaná elektronická podání urychlí daňovému subjektu komunikaci s českou daňovou správou tím, že data získaná z předchozích jednání budou předem vyplněna v elektronicky požadovaných formulářích a nebudou se muset opětovně vyplňovat veškeré údaje vztahující se k jeho osobě. Realizace uvedených služeb se předpokládá v průběhu roku 2007.

Jak získat přístup

Daňový portál bude pracovat s reálnými údaji, vedenými u jednotlivých finančních úřadů, proto je nutné dbát na dodržení bezpečnosti přístupu k těmto údajům. Daňový subjekt si musí pořídit tzv. kvalifikovaný certifikát občana, neboli zaručený elektronický podpis, který je podmínkou pro komunikaci se státní správou a obsahuje údaje jednoznačně identifikující fyzickou osobu. Pokud zájemci o přístup na Daňový portál již platný kvalifikovaný certifikát vlastní, nemusejí žádat o vydání nového. Pokud daňový subjekt certifikát nevlastní, může se obrátit na akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, jejichž seznam je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva informatiky (http://www.micr.cz). V současné době jsou akreditováni tři poskytovatelé: První certifikační autorita, a. s., Česká pošta, s. p., a eIdentity, a. s. Cena kvalifikovaného certifikátu je pro občany od 190 Kč včetně DPH s platností na 1 rok. Pokud již daňový subjekt vlastní kvalifikovaný certifikát, je nutné, aby svému místně příslušnému finančnímu úřadu zaslal žádost o zřízení daňové informační schránky. Žádost musí být podána elektronicky prostřednictvím aplikace pro elektronické podání písemností pro daňovou správu (EPO) přístupné na internetových stránkách české daňové správy a musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem. Finanční úřad poté rozhodne o zřízení daňové informační schránky, a to do 15 dnů od obdržení žádosti. Z finančního úřadu daňový subjekt obdrží rozhodnutí o zřízení této schránky. Daňový subjekt může také ke zřízení schránky zmocnit fyzickou osobu udělením plné moci. O zrušení schránky může daňový subjekt požádat prostřednictvím žádosti o zrušení daňové informační schránky. Pokud daňový subjekt obdržel rozhodnutí o zřízení daňové informační schránky, zbývá už jen podat přihlášku k nahlížení do daňové informační schránky. Tuto přihlášku je nutné finančnímu úřadu zaslat opět prostřednictvím aplikace pro elektronické podání písemností pro daňovou správu (EPO) přístupné na internetových stránkách české daňové správy a musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem. Finanční úřad do 15 dnů od obdržení přihlášky umožní přístup k informacím v daňové informační schránce prostřednictvím zaručeného elektronického podpisu. DK


19.2.07

12:50 PM

Stránka 45

Skutečné výdaje, nebo paušál? Snížit si příjmy díky novému počítači, kancelářským potřebám a reklamám v tisku, tedy díky skutečným výdajům, nebo pomocí paušálních výdajů? Při rozhodování vám pomůže schéma. Zákon o daních z příjmů umožňuje v § 7 odst. 9 poplatníkovi, který neuplatňuje výdaje v prokázané výši, uplatnit výdaje procentem z úhrnu zdanitelných příjmů evidovaných v záznamech o příjmech podle § 7 odst. 10 zákona. Pro rok 2006 jsou tyto paušální sazby procent z příjmů následující: ■ 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z příležitostné zemědělské výroby (podle § 10 zákona), ■ 60 % z příjmů ze živností řemeslných, ■ 50 % z příjmů ze živnosti s výjimkou příjmů ze živností řemeslných, ■ 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů nebo z příjmů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem kromě příjmů zdaňovaných srážkou, anebo příjmů z výkonu nezávislých povolání. Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník

vedoucí účetnictví. Pro účely daně vychází z evidence příjmů, tj. včetně přijatých záloh (nikoli pohledávek). Poplatník, který uplatňuje výdaje paušálem, nevede daňovou evidenci. Stejně tak může výdaje procentem z příjmů uplatnit i poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty. Stejnou možnost uplatnění paušálních výdajů mají poplatníci s příjmy z pronájmu movitých a nemovitých věcí podle § 9 zákona o daních z příjmů. Ti si mohou podle § 9 odst. 4 zákona uplatnit výdaje ve výši 30 % z příjmů z pronájmu. V rámci příjmů podle stejného paragrafu v zákoně o daních z příjmů je třeba odečítat buď paušální, nebo skutečné výdaje. Kombinace není možná. To znamená, že pokud má poplatník příjmy z podnikání podle paragrafu 7 zákona, konkrétně z výroby nábytku a prodeje potravin, a rozhodne se u příjmů z výroby nábytku odečítat paušální výdaje, musí stejně postupovat i u prodeje potravin. Výjimkou jsou příjmy podle paragrafu 10 (ostatní příjmy), kde lze obě metody kombinovat. Poplatníci, kteří doposud neuplatňovali výdajové paušály, tzn. uplatňovali výdaje ve skutečné prokázané výši a chtějí uplatnit výdaje procentem z příjmů již za zdaňovací období roku 2006, by neměli opomenout úpravu základu daně podle ust. § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Tyto úpravy jsou podrobně popsány u řádku 102 Přílohy č. 1 k daňovému přiznání. Snížit si příjmy díky novému počítači, kancelářským potřebám a re-

klamám v tisku, tedy díky skutečným výdajům, nebo pomocí paušálních výdajů? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá, ale vyžaduje důkladné propočty. Pokud poplatník v průběhu roku moc nenakupoval, nejspíše se mu budou hodit paušální výdaje podle zákona. Navíc si nemusí příliš lámat hlavu s daňovou evidencí nebo účetnictvím, stačí, když má doklady o svých příjmech. A naopak, pokud poplatník do podnikání hodně investoval, mohou být pro něj výhodnější reálné výdaje. Pomocníkem při tomto rozhodování by mohlo být schéma ve vedlejším sloupci. ZS č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

45

OPřiznání 46-48/E08

19.2.07

12:51 PM

Stránka 46


Daňový kalendář pro rok 2007 LEDEN Út

2. 1. – daň z příjmů

– podání hlášení o zajištěné dani za listopad 2006 Út

9. 1. – spotřební daň

Út


Po


– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v listopadu 2006

DUBEN

– splatnost daně za listopad 2006 (mimo spotřební daň z lihu)

Po 22. 1. – daň z příjmů

– odvod zálohové daně sražené v lednu (zpravidla z mezd za prosinec 2006)

St


– splatnost daně za listopad 2006 (pouze spotřební daň z lihu)

Čt


– daňové přiznání za prosinec 2006 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za prosinec 2006 (pokud vznikl nárok)

– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v únoru 2007 – podání hlášení o zajištěné dani za únor 2007 Út

– souhrnné hlášení VIES za 4. čtvrtletí 2006 31. 1. – daň z příjmů

– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v prosinci 2006 – podání hlášení o zajištěné dani za prosinec 2006

– daň silniční

– daňové přiznání a doplatek daně za rok 2006

– daň z nemovitostí – daňové přiznání (úplné) nebo dílčí daňové přiznání na rok 2007 – daň z přid. hodnoty – oznámení změny zdaň. období (§ 99 odst. 8 ZDPH)

ÚNOR Pá Čt

9. 2. – spotřební daň 15. 2. – daň z příjmů

– splatnost daně za prosinec 2006 (mimo spotřební daň z lihu)

– správa daní


– odvod zálohové daně sražené v únoru (zpravidla z mezd za leden 2007)

St


– podání vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období 2006

Po 26. 2. – spotřební daň


– záloha na daň za 1. čtvrtletí 2007

Pá 20. 4. – daň z příjmů

– odvod zálohové daně sražené v dubnu (zpravidla z mezd za březen 2007)

Út


– splatnost daně za únor 2007 (pouze spotřební daň z lihu)

St


– daň z přid. hodnoty – daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za březen 2007 – souhrnné hlášení VIES za 1. čtvrtletí 2007 Po 30. 4. – daň z příjmů

– podání hlášení o zajištěné dani za březen 2007 – podání Přehledu OSVČ za rok 2006 (pokud daňové přiznání nezpracovává daňový poradce) nebo – doložení kopie potvrzené plné moci daňovému poradci příslušné správě sociálního zabezpečení

9. 5. – sociální pojištění OSVČ

– doplatek pojistného OSVČ za rok 2006 (pokud daňové přiznání nezpracovává daňový poradce), jinak do 8 dnů po podání Přehledu

KVĚTEN St

– daňové přiznání za leden 2007

Čt

– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za leden 2007 (pokud vznikl nárok)



– odvod zálohové daně sražené v květnu (zpravidla z mezd za duben 2007)

Pá 25. 5. – spotřební daň

– splatnost daně za březen 2007 (pouze spotřební daň z lihu)

– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v lednu 2007

– daňové přiznání za duben 2007

– vyúčtování daně vybírané srážkou za rok 2006


– splatnost daně za leden 2007 (mimo spotřební daň z lihu)

Čt

– čtvrtletní záloha na daň (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesahovala 150 000 Kč)


– podání hlášení platebního zprostředkovatele (podle § 38fa odst. 5 ZDP) Út




EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v dubnu 2007 – podání hlášení o zajištěné dani za duben 2007

– daň z nemovitostí – splatnost celé daně za rok 2007 (poplatníci s daňovou povinností do 5000 Kč včetně) – splatnost 1. splátky daně za rok 2007 (poplatníci s daňovou povinností vyšší než 5000 Kč s výjimkou poplatníků samostatně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb – dále jen samostatně hospodařící rolníci)

– daňové přiznání za únor 2007

– daň z přid. hodnoty – daňové přiznání a daň za únor 2007

46

– daň z přid. hodnoty – daňové přiznání a daň za duben 2007 Čt

– odvod zálohové daně sražené v březnu (zpravidla z mezd za únor 2007) – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za únor 2007 (pokud vznikl nárok)

– splatnost daně za březen 2007 (mimo spotřební daň z lihu)

– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za duben 2007 (pokud vznikl nárok)

BŘEZEN 2. 3. – daň z příjmů

– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v březnu 2007

– sociální pojištění OSVČ

– podání hlášení o zajištěné dani za leden 2007 Pá

– daňové přiznání za březen 2007 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za březen (pokud vznikl nárok)

– splatnost daně za prosinec 2006 (pouze spotřební daň z lihu)

– daň z přid. hodnoty – daňové přiznání a daň za leden 2007 St

– splatnost daně za únor 2007 (mimo spotřební daň z lihu)

Po 16. 4. – daň silniční

– oznámení o úhradách některým fyzickým osobám za rok 2006, pokud u fyzické osoby přesáhla úhrada částku 40 000 Kč za kalendářní rok 2006 (§ 34 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb.)

Út

10. 4. – zdravotní pojištění – podání přehledu OSVČ příslušné zdravotní OSVČ pojišťovně a doplacení zdravotního pojištění za rok 2006 (u OSVČ, kterým přiznání k dani z příjmů nezpracovává daňový poradce na základě plné moci a přiznání bylo podáno v nejzazší lhůtě, tj. 2. dubna, nebo po této lhůtě, jinak se přehled podává do 8 dnů po podání přiznání) – spotřební daň

– podpis prohlášení k uplatnění nezdanitelných částek a podpis prohlášení k provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňové zvýhodnění u zaměstnavatele – podání žádosti o provedení ročního zúčtování správcem daně

– přiznání k dani a daň za rok 2006 (pokud daňové přiznání nezpracovává a nepodává daňový poradce) – podání plné moci daňovému poradci ke zpracování a podání daňového přiznání správci daně (pokud má být prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání do 2. 7.)

– daň z přid. hodnoty – daňové přiznání a daň za 4. čtvrtletí a za prosinec 2006 St

– splatnost daně za leden 2007 ( pouze spotřební daň z lihu)

ČERVEN Po 11. 6. – spotřební daň

– splatnost daně za duben 2007 (mimo spotřební daň z lihu)


19.2.07


12:51 PM

Stránka 47

– čtvrtletní záloha na daň (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč) – pololetní záloha na daň (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč)

St



– odvod zálohové daně sražené v červnu (zpravidla z mezd za květen 2007) – splatnost daně za duben 2007 (jen spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za květen 2007 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za květen 2007 (pokud vznikl nárok)

– daň z přid. hodnoty – daňové přiznání a daň za květen 2007

ČERVENEC Po


– přiznání k dani a daň za rok 2006 (pokud daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo když poplatník podléhá povinně auditu) – odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v květnu 2007 – podání hlášení o zajištěné dani za květen 2007

Út

10. 7. – zdravotní pojištění – podání přehledu OSVČ příslušné zdravotní pojišťovně OSVČ a doplacení zdravotního pojištění za rok 2006 (u OSVČ, kterým přiznání k dani z příjmů zpracovává daňový poradce na základě plné moci a přiznání bylo podáno v nejzazší lhůtě, tj. 2. července, nebo po této lhůtě, jinak se přehled podává do 8 dnů po podání přiznání) – spotřební daň


– splatnost daně za květen 2007 (mimo spotřební daň z lihu)

– splatnost daně za červenec 2007 (mimo spotřební daň z lihu)


– čtvrtletní záloha na daň (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč)

Čt

– odvod zálohové daně sražené v září (zpravidla z mezd za srpen 2007)


Po 24. 9. – spotřební daň Út


– odvod zálohové daně sražené v červenci (zpravidla z mezd za červen 2007)

St

– splatnost daně za květen 2007 (pouze spotřební daň z lihu)

ŘÍJEN Po 1. 10. – daň z příjmů

– podání hlášení o zajištěné dani za srpen 2007 – splatnost daně za srpen 2007 (mimo spotřební daň z lihu)




– odvod zálohové daně sražené v říjnu (zpravidla z mezd za září 2007)

Čt 25. 10. – spotřební daň

– splatnost daně za srpen 2007 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za září 2007 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za září 2007 (pokud vznikl nárok)

– daň z přid. hodnoty – daňové přiznání a daň za 3. čtvrtletí a za září 2007 – souhrnné hlášení VIES za 3. čtvrtletí 2007 St 31. 10. – daň z příjmů

– podání hlášení o zajištěné dani za září 2007

LISTOPAD Pá 9. 11. – spotřební daň

– splatnost daně za září 2007 (mimo spotř. daň z lihu)

– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za červen 2007 (pokud vznikl nárok)

Út 20. 11. – daň z příjmů

– odvod zálohové daně sražené v listopadu (zpravidla z mezd za říjen 2007)


– splatnost daně za září 2007 (pouze spotř. daň z lihu)

– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v červnu 2007 – podání Přehledu OSVČ za rok 2006 (pokud daňové přiznání zpracovával daňový poradce) nebo u OSVČ bez povinnosti podat daňové přiznání

SRPEN St

Čt

– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v září 2007

– daňové přiznání za červen 2007

– podání hlášení o zajištěné dani za červen 2007 – sociální pojištění OSVČ

– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v srpnu 2007

St 10. 10. – spotřební daň

– daňové přiznání za říjen 2007 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za říjen 2007 (pokud vznikl nárok)

– souhrnné hlášení VIES za 2. čtvrtletí 2007 31. 7. – daň z příjmů

– daňové přiznání za srpen 2007

– daň z přid. hodnoty – daňové přiznání a daň za srpen 2007

– daň z přid. hodnoty – daňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí a za červen 2007 Út

– splatnost daně za červenec 2007 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za srpen 2007 (pokud vznikl nárok)


Pá 20. 7. – daň z příjmů 25. 7. – spotřební daň

ZÁŘÍ Po 10. 9. – spotřební daň

– daň z přid. hodnoty – daňové přiznání a daň za říjen 2007 Pá 30. 11. – daň z příjmů

– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v říjnu 2007 – podání hlášení o zajištěné dani za říjen 2007

– daň z nemovitostí – splatnost 2. splátky daně za rok 2007 (všichni poplatníci s daňovou povinností vyšší než 5000 Kč)

PROSINEC

8. 8. – sociální pojištění OSVČ

– doplatek pojistného OSVČ za rok 2006 (pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce), jinak do 8 dnů po podání Přehledu


– splatnost daně za říjen 2007 (mimo spotřební daň z lihu) daň z lihu)


– splatnost daně za červen 2007 (mimo spotřební daň z lihu)


– čtvrtletní záloha na daň (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesahovala 150 000 Kč)


– odvod zálohové daně sražené v srpnu (zpravidla z mezd za červenec 2007)

Pá 24. 8. – spotřební daň

– splatnost daně za červen 2007 (pouze spotřební daň z lihu)


– daňové přiznání za červenec 2007

Čt 20. 12. – daň z příjmů

– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za červenec 2007 (pokud vznikl nárok)

– odvod zálohové daně sražené v prosinci (zpravidla z mezd za listopad 2007)

Čt 27. 12. – spotřební daň

– splatnost daně za říjen 2007 (pouze spotřební daň z lihu)

– pololetní záloha na daň (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesahovala 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč) – daň silniční

– daňové přiznání za listopad 2007

– daň z přid. hodnoty – daňové přiznání a daň za červenec 2007 Pá 31. 8. – daň z příjmů

– daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a zelené nafty za listopad 2007 (pokud vznikl nárok)

– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v červenci 2007 – podání hlášení o zajištěné dani za červenec 2007

– daň z nemovitostí – splatnost 1. splátky daně za rok 2007 (samostatně hospodařící rolníci s daňovou povinností vyšší než 5000 Kč)

– záloha na daň za říjen a listopad 2007

– daň z přid. hodnoty – daňové přiznání a daň za listopad 2007 Po 31. 12. – daň z příjmů

– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v listopadu 2007 – podání hlášení o zajištěné dani za listopad 2007 č. 8 I 22.–28. 2. 2007 I EKONOM

47


19.2.07

12:52 PM

Stránka 48


Jaké přílohy k daňovému přiznání vyplnit? Schéma č. 1

Zjistíte-li na schématu č. 1, že jste povinni podávat daňové přiznání včetně příloh, přejděte na druhé schéma, které se týká pouze poplatníků, kteří jsou povinni podávat daňové přiznání s přílohami. Tiskopis včetně příloh: Nejdříve stanovíme, které přílohy da-

ňového přiznání a jejich rubriky se vás týkají. K tomu by vám mohlo pomoci následující schéma č. 2, přičemž jednotlivé tiskopisy můžete vyplňovat v pořadí zde uvedeném. Přílohy, které se vás netýkají, nevyplňujete ani nepřikládáte k daňovému přiznání.

48

EKONOM I 22.–28. 2. 2007 I č. 8

Schéma č. 2

Jak si poradit s daňovým přiznáním

Recommend Documents