Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009

PŘÍLOHA TÝDENÍKU EKONOM

Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009 Podrobný návod, jak postupovat při vyplňování daňového formuláře

Kdo a kdy musí zaplatit daně? Jak správně vyplnit všechny kolonky formuláře? Jak uplatnit všechny úlevy, které zákon nabízí? Daňový kalendář pro rok 2010.

Text připravila daňová poradkyně Zuzana Smýkalová s použitím materiálů poradenské společnosti ORKÁN plus.

Interaktivní formuláře k dani z příjmů v elektronické podobě si můžete stáhnout na serveru www.ekonom.cz/dane2009. Není vám něco zcela jasné? Daňoví experti zodpovědí vaše dotazy v on-line rozhovoru na www.ekonom.cz/dane2009 v pátek 19. února. EK07 příloha.indd 1

15.2.2010 19:35:17

příloha | Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009 DAň Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

Rovná sazba pro všechny

Pokud vaše loňské příjmy přesáhly patnáct tisíc korun, čeká vás vyplňování formuláře daňového přiznání.

O

pět se blíží čas, kdy bude nutné připravit daňové přiznání za uplynulý rok a zaplatit daně. Dobrou zprávou je, že i v roce 2009 stále platí jednotná patnáctiprocentní sazba daně pro všechny fyzické osoby. Objevují se novinky, které vám ušetří peníze? Jistě. Na titul daňový »hit« letos aspiruje výdajový paušál na dopravu. Za zmínku stojí i dílčí vylepšení. Lidé, kteří budou zdaňovat příjmy získané během zaměstnání v zahraničí, se nemusí striktně držet pravidel ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Mohou použít i jinou metodu vyloučení dvojího zdanění svých příjmů. Další novinku ocení cizinci, kteří pracují v Česku. Letos poprvé je možné, aby u nás podali daňové přiznání a využili tak stejných podmínek jako čeští poplatníci.

Nový tiskopis

Ministerstvo financí České republiky letos vydalo nový závazný tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) … (pro rok 2009 vzor č. 16), a to pro všechny druhy příjmů. Všichni poplatníci podávají stejný tiskopis a lišit se budou pouze využitými přílohami. Nedílnou součástí tiskopisu přiznání jsou Přílohy č. 1 až 3, vyplňovat je samozřejmě budete, jen pokud zahrnují vaše aktivity. Příloha č. 1 se týká podnikání. Shromažďuje údaje nutné k sestavení dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle paragrafu 7 zákona, údaje k formě podnikání fyzické osoby, doplňující údaje a pro poplatníky s daňovou evidencí tabulku o majetku a závazcích. Příloha č. 2 bude zajímat především majitele nemovitostí, protože obsahuje výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu podle paragrafu 9 zákona, a z ostatních příjmů podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmů. Přílohu č. 3 využijí lidé, kteří pracují v zahraničí. Obsahuje údaje pro výpočet

daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí při použití metody zápočtu daně zaplacené v zahraničí (podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění). Důležité upozornění: výpočet zdanění při souběhu příjmů z tuzemska i zahraničí v případě, že je podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění použita metoda vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo metoda vynětí s výhradou progrese, již není součástí této Přílohy. Hledejte ho v základním tiskopisu Přiznání. Vyplňují se pouze údaje v řádcích a sloupcích s bílým podkladem (řádky s růžovým podkladem jsou určeny pro potřeby správce daně). Nehodící se škrtejte. Když vám rozsah polí v jednotlivých oddílech nepostačí pro zachycení všech dalších údajů, uveďte je v příloze k daňovému přiznání na zvláštním listu. Při vyplňování postupujte podle přiložených Pokynů. Nevyplněné řádky a oddíly proškrtněte, nevyplněné Přílohy neodevzdávejte.

Přiznání přes internet

Papírový formulář není jedinou možností, jak podat přiznání. Elektronické podávání (EPO) přiznání k dani z příjmů fyzických osob můžete provést odesláním elektronického souboru (datové zprávy): vytvořeného aplikací EPO a touto aplikací i doručit správci daně, vytvořeného aplikací účetního softwaru a aplikací EPO doručit správci daně, vytvořenéhoaplikací»Portáluveřejnésprávy« a doručit touto aplikací správci daně, prostřednictvím datové schránky. Aplikace elektronická podání pro daňovou správu je umístěna na internetové adrese https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/ idpr_epo/epo2/uvod/vstup.faces. EPO nabízí kromě nejnovějších aktuálních verzí tiskopisů i kompletního průvodce vyplněním formuláře, včetně interaktivní nápovědy pro každé formulářové pole, také nejčastější dotazy nebo odkazy na právní předpisy.

Program vám umožní tiskopis vyplnit, provede kontrolu úplnosti a věcné správnosti podání, případně podání načte jako soubor XML, vytvořený v tomto nebo jiném programu, a podání odešle. Potvrzení o přijetí podání společným technickým zařízením správce daně vám bude vystaveno automaticky. Navíc máte možnost si prostřednictvím aplikace ověřit stav zpracování vašeho podání. Elektronické podání musíte opatřit zaručeným elektronickým podpisem (ZAREP) s kvalifikovaným certifikátem. ZAREP v současnosti vydávají tři certifikační autority – Česká pošta, E-Identity a I. Certifikační autorita, a to vždy na dobu dvanáct měsíců. Daňové přiznání můžete podat i bez zaručeného elektronického podpisu. Potom ale musíte před odesláním datové zprávy vytvořit na počítači tzv. e-tiskopis, který vytisknete, podepíšete a doručíte do pěti dnů správci daně. Výhodou je pro vás využití komfortu programu, včetně nápovědy a automatické kontroly úplnosti a správnosti údajů.

Přiznání můžete na finanční úřad dopravit i prostřednictvím datové schránky. Elektronické podání můžete učinit i na technickém nosiči dat. Na stažené off-line verzi programu daňové přiznání zpracujete i bez připojení k internetu, uložíte do pracovního souboru a pak je můžete vytisknout ve formátu PDF nebo uložit na technický nosič dat a předat na finanční úřad. A to jak se zaručeným elektronickým podpisem, tak i bez něj. Celou proceduru zpracování a podání daňového přiznání můžete tedy absolvovat bez návštěvy finančního úřadu, bez front a časových ztrát, bez poštovních poplatků a bez ohledu na úřední hodiny. Prostřednictvím aplikace EPO můžete podávat v elektronické podobě i přílohy

2

EK07 příloha.indd 2

15.2.2010 19:35:37

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

k daňovému přiznání, a to formou souboru typu PDF, DOC, XLS, JPG, TXT a RTF, popřípadě v komprimovaném tvaru ZIP. Velikost elektronických příloh je limitovaná maximální celkovou velikostí 4 MB. Datové schránky jsou povinné pro všechny právnické osoby, ale mohou si je dobrovolně zřídit i fyzické osoby. Formulář se žádostí o zřízení schránky můžete předat do podatelny ministerstva vnitra, poslat ji s úředně ověřeným podpisem doporučeným dopisem nebo e-mailem s elektronickým podpisem. Žádosti rovněž přijímají všechna pracoviště Czech POINT. Zřízení datové schránky i posílání zpráv je zdarma. Při doručení zprávy do datové schránky vám přijde upozornění na zadanou e-mailovou adresu. Upozorňujeme, že datová schránka není e-mail. Nemůžete komunikovat s jednotlivými úředníky, ale jen s úřadem jako celkem. Po zprovoznění datových schránek můžete nově podat daňové přiznání i jejich prostřednictvím.Prokomunikacipřesdatovouschránku nepotřebujete elektronický podpis, protože schránka je jasně identifikovatelná a je jasné, že dopis z ní posílá právě její uživatel.

Kam se podává daňové přiznání?

Daňové přiznání podáváte na finanční úřad, v jehož územním obvodu máte v době podání daňového přiznání bydliště (trvalý pobyt). Nemáte-li v České republice trvalé bydliště, můžete daňové přiznání podat finančnímu úřadu podle místa, kde se převážně

zdržujete. Je to místo, v němž pobýváte nejvíce dnů v roce. Pokud nastane situace, kdy na území České republiky nemáte trvalé bydliště ani se zde obvykle nezdržujete, podáváte přiznání k dani z příjmů u Finančního úřadu pro Prahu 1. Když se přestěhujete, přechází vaše místní příslušnost na správce daně v místě nového bydliště až dnem vyznačeným v novém osvědčení o registraci jako den platnosti přeregistrace. Ministerstvo financí předložilo již v roce 2007 daňové veřejnosti anglickou verzi tiskopisů daňových přiznání k daním z příjmů právnických i fyzických osob. Anglické tiskopisy jsou graficky i obsahově shodné s jejich českou verzí. Tato pomůcka však nenahrazuje českou verzi tiskopisů, neboť daňové přiznání musí být vždy podáno podle zákona o správě daní a poplatků v úředním jazyce. Anglická verze přiznání k dani z příjmů pro fyzické osoby je umístěna na internetových stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz v nabídce Daňové tiskopisy, v sekci Databáze aktuálních daňových tiskopisů, Daň z příjmů fyzických osob, Vyměřovací řízení. Dále je možno tyto tiskopisy nalézt také v anglické verzi výše uvedených internetových stránek v nabídce Tax forms, v sekci Taxes – forms, Personal Income Tax.

Kdo podává přiznání?

První skupinu poplatníků tvoří tzv. rezidenti v České republice, to jsou fyzické osoby,

které mají na území ČR své bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Pod pojmem »obvykle se zdržují« zákon chápe pobyt na území ČR po dobu alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to jak souvisle, tak po částech. Do této lhůty se započítává každý započatý den pobytu. Druhou skupinu poplatníků této daně tvoří tzv. nerezidenti. Ty zákon chápe jako fyzické osoby, které v ČR nemají ani bydliště, ani se zde obvykle nezdržují, popř. takové fyzické osoby, o kterých to stanoví mezinárodní smlouvy a které přitom mají příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Dále sem patří i osoby, které se na území ČR zdržují za účelem léčení nebo studia. Daňové přiznání musí podat: každý, jehož roční příjmy zdanitelné daní z příjmů fyzických osob přesáhly ve zdaňovacím období roku 2009 částku 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby, každý, kdo vykazuje daňovou ztrátu, a to bez ohledu na výši zdanitelných příjmů, poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle paragrafu 6 zákona a současně i příjmy podle paragrafu 7 až 10 zákona, které jsou ve zdaňovacím období roku 2009 vyšší než 6000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby, 3


15.2.2010 19:36:03

příloha | Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009 poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona o daních z příjmů od dvou nebo více plátců současně, poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona od jednoho plátce nebo více plátců postupně a nepodepsal alespoň u některého z nich na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle paragrafu 38k odst. 4 zákona, poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle paragrafu 5 odst. 4 zákona za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti plynoucí od zahraničního plátce (kromě příjmů, které jsou podle paragrafu 38f zákona vyjmuty ze zdanění), pokud tento plátce nemá v České republice stálou provozovnu nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy, poplatník uvedený v paragrafu 2 odst. 3 zákona, tedy daňový nerezident, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 procent všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jestliže uplatňuje slevy na dani podle paragrafu 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo daňové zvýhodnění podle paragrafu 35c zákona nebo nezdanitelnou část základu daně ve formě odpočtu úroků z úvěru na financování bytových potřeb, poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí podle podmínek uvedených v paragrafu 15 odst. 1 zákona (osobám se sídlem na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu), poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragarfu 6 zákona pouze od jednoho zaměstnavatele, ale nepodepsal u něj ani dodatečně do 15. 2. 2010 prohlášení k dani podle paragrafu 38k odst. 4 zákona, a proto nemá nárok na provedení ročního zúčtování od zaměstnavatele a je povinen podat přiznání, poplatník, který se rozhodne nebo využije možnosti podat daňové přiznání, přestože k tomu není povinen, a nepožádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ačkoliv na toto zúčtování má nárok, nově i poplatník uvedený v paragrafu 2 odst. 3 zákona, tedy daňový nerezident, který se rozhodl podat přiznání, protože má příjmy podléhající dani podle para-

grafu 36 odst. 7 zákona (např. architekti, lékaři, umělci, sportovci) a může sraženou daň započítat na celkovou daňovou povinnost, právní nástupce zemřelého poplatníka, který za něj podává daňové přiznání do šesti měsíců od úmrtí poplatníka, nakonec je daňové přiznání povinen podat i ten, kdo je k tomu správcem daně vyzván. Daňové přiznání nemusí podat: poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona pouze od jednoho nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 zákona). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné zdanitelné příjmy vyšší než 6 tisíc korun za příslušný kalendářní rok; poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle paragrafu 38f zákona vyjmuty ze zdanění. Předchozí sdělení si zasluhuje obšírnější vysvětlení. Podle paragrafu 38f nový odstavec 4 se příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění plynoucí rezidentům ČR od zahraničního zaměstnavatele, vyjímají ze zdanění za předpokladu, že tyto příjmy podléhaly zdanění ve státě jejich zdroje. Je-li to pro poplatníka výhodnější, postupuje podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Ministerstvo financí České republiky letos vydalo nový závazný formulář přiznání. Toto ustanovení je účinné od 20. 7. 2009 a bylo možné je použít již za zdaňovací období roku 2008, což vedlo u mnoha poplatníků k podání dodatečných daňových přiznání za rok 2008. V případě, že jste v roce 2008 měli zahraniční příjmy ze závislé činnosti, které splňují výše uvedené podmínky, a u těchto příjmů jste použili metodu zápočtu, můžete podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů i teď. Daňové přiznání nemusí tedy nově podat ani poplatník, který má pouze zahraniční příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění a v této smlouvě je uvedena metoda zápočtu daně. Tento po-

platník může uplatnit metodu vynětí, a tudíž nemusí podat daňové přiznání. Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob? Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků – převážně mzdy a platy (paragraf 6). Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (paragraf 7). Příjmy z kapitálového majetku – dividendy, úroky z vkladů na účtech apod.(paragraf 8). Příjmy z pronájmu – pronájem nemovitostí, pravidelný pronájem movitých věcí (paragraf 9). Ostatní příjmy – příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry v loteriích atd. (paragraf 10). V rámci těchto jednotlivých paragrafů vykáže poplatník takzvaný dílčí základ daně. Zákon dále vyjmenovává v paragrafu 3 odst. 4 příjmy, které nejsou předmětem daně a v paragrafu 4 i příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Při splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených sem patří například některé příjmy z prodeje nemovitého majetku, příjmy z prodeje movitých věcí apod.

Kdy se podává daňové přiznání?

Obecně platí, že daňové přiznání budete podávat nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy za rok 2009 do 31. března 2010. Když však vaše daňové přiznání na základě plné moci podává a zpracovává daňový poradce nebo advokát, nebo máte povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání o tři měsíce, tedy do 30. června 2010. To samozřejmě platí jen v případech, kdy je příslušná plná moc k vašemu zastupování při zpracování daňového přiznání podána u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty, tj. do 31. března 2010. V případě úmrtí nebo zániku daňového poradce v době od 1. 4. do 30. 6. 2010 je prodloužená lhůta k podání daňového přiznání zachována, i když bude daňové přiznání podávat poplatník sám nebo prostřednictvím svého zástupce. Zanikne-li plná moc v této době jiným způsobem (například vypovězením nebo zrušením), prodloužená lhůta zachována není. Výjimkou z výše uvedených termínů je podání přiznání za zemřelého poplatníka, pokud zemřel dříve, než bylo daňové přiznání podáno. V tomto případě je právní nástupce povinen podat daňové přiznání do šesti měsíců ode dne jeho úmrtí. Je-li právních nástupců několik, podá daňové přiznání kterýkoliv z nich nebo ten, kterého určí správce daně.

4


15.2.2010 19:36:21

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Další výjimkou, kdy se podává daňové přiznání již během zdaňovacího období, je například insolvenční řízení. Správce daně může rovněž na žádost poplatníka, případně jeho zástupce nebo daňového poradce anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, avšak nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro jeho podání. Žádost je zpoplatněna správním poplatkem (kolkem) ve výši 300 korun. Pokud jsou součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání i příjmy zdaňované v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání za rok 2009 až do 31. října 2010. Nepodání daňového přiznání včas může mít za následek zvýšení daně ze strany finančního úřadu až o 10 procent.

Kdy a jak platit daň

Termíny určené pro podání přiznání jsou současně i termíny pro platbu daně. Musíte si daň sami vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání přiznání. Daň se platí místně příslušnému finančnímu úřadu a vý-

hradně v české měně. Přenos daňové povinnosti na jiný subjekt není přípustný. Úhradu daně lze provést převodem z účtu poplatníka na příslušný účet finančního úřadu. Platbu daně můžete provádět i v hotovosti, a to buď daňovou složenkou, nebo poštovní poukázkou, kterou si lze vyzvednout na finančním úřadě, nebo i platbou v hotovosti přímo na pokladně finančního úřadu. Pro tuto formu platby však platí limit 500 tisíc korun pro součet plateb na všechny druhy daně za jednoho poplatníka v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně. Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Novelou zákona o správě daní a poplatků je od 1. 11. 2009 významně změněn pojem »den platby«. Doposud se za den platby považoval den, kdy byla platba daně odepsána z účtu poplatníka, u poštovních poukázek den, kdy platbu převzal držitel poštovní licence. Od 1. listopadu 2009 je však dnem platby den, kdy byla příslušná částka připsána na účet správce daně vedený Českou národní bankou. Proto i při placení poštovní poukázkou jakéhokoliv typu musíte při podání poukázky na poště počítat s několikadenním předstihem úhrady tak, aby byla na účet správce daně připsána nejpozději v den splatnosti. U platby v hotovosti zůstává i nadále dnem platby den, kdy správce daně hotovost převzal. Nezapomeňte, že každá platba musí být řádně označena, tedy především, kdo ji poukazuje a jakou daňovou povinnost poplatníka tato platba pokrývá. Daň můžete uhradit i přeplatkem, který máte na jiné dani. Nedojde-li k zaplacení daně včas, uplatní vůči vám finanční úřad úrok z prodlení. Zákon o správě daní a poplatků již rozlišuje mezi pojmy »penále« (sankce za nepřiznání daně) a »úrokem z prodlení« (sankce za nezaplacení daně). Paragraf 37b zákona o správě daní a poplatků stanoví jako důsledek nepřiznání daně penále ve výši 20 procent částky doměřené správcem daně. Pokud své pochybení zjistí poplatník sám a splní povinnost podat dodatečné daňové přiznání, tak mu povinnost platit penále nevzniká. Když však daň nepřizná a neuhradí, respektive přizná, ale neuhradí, vzniká mu ode dne, kdy tak měl učinit, povinnost uhradit úrok z prodlení podle paragrafu 63 zákona o správě daní a poplatků v roční výši repo sazby

vyhlášené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Je-li například repo sazba k 1. dni pololetí 3,5 procenta, činí roční výše úroku z prodlení 17,5 procenta neuhrazené částky daně, tj. asi 1,458 procenta měsíčně z dlužné částky. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za pět let prodlení.

Když vám rozsah polí v jednotlivých oddílech nepostačí pro zachycení všech dalších údajů, uveďte je v příloze k daňovému přiznání na zvláštním listu. Na základě žádosti poplatníka může správce daně povolit posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách, bylo-li by neprodlené zaplacení daně spojeno s vážnou újmou pro dlužníka nebo není-li z jiných důvodů možné vybrat celý daňový nedoplatek najednou. Tuto žádost musíte opatřit kolkovou známkou v hodnotě 400 korun.

Paušální výdaj na dopravu

Do roku 2008 mohl podnikatel-fyzická osoba při používání vozidla ke svému podnikání uplatnit jako daňově uznatelný výdaj (náklad) také níže uvedené výdaje (náklady).

1. Při používání vlastního silničního mo-

torového vozidla: zahrnutého v obchodním majetku – uplatníte skutečné prokázané výdaje na pohonné hmoty, nezahrnutého v obchodním majetku, ale toto vozidlo: bylo zahrnuto v jeho obchodním majetku – uplatníte náhradu za pohonné hmoty, nebylo zahrnuto v jeho obchodním majetku a ani nebylo pořizováno formou finančního leasingu – uplatníte základní náhradu a náhradu za pohonné hmoty, bylo pořizováno formou finančního leasingu: nájemné bylo uplatněno jako daňový výdaj – uplatníte náhradu za pohonné hmoty, nájemné nebylo daňově uplatněno – uplatníte základní náhradu a náhradu za pohonné hmoty.

2. Při

používání motorového vozidla v nájmu – uplatníte skutečné prokázané výdaje na pohonné hmoty.

3. Při používání vypůjčeného motorového vozidla – uplatníte náhradu za pohonné hmoty.

5


15.2.2010 19:36:33

příloha | Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009 4. U

zahraničních pracovních cest bez možnosti prokázat skutečné výdaje na pohonné hmoty – uplatníte náhradu za pohonné hmoty s použitím tuzemské ceny pohonné hmoty.

V roce 2009 zavedl zákon o daních z příjmů paušální výdaj na dopravu. Podle přechodných ustanovení zákona platí toto opatření pro zdaňovací období nebo období, ze které se podává daňové přiznání, které započalo v roce 2009. Paušální výdaj na dopravu lze uplatnit v rámci základu daně z příjmů za předpokladu splnění podmínek stanovených zákonem. Jehovýšejeurčenapevněstanovenoučástkou, která není závislá na skutečné výši výdajů, jež byste při jejich daňovém uplatnění museli prokazovat. Paušální výdaj na dopravu činí 5000 korun za vozidlo a kalendářní měsíc. Poplatník, který uplatňuje paušální výdaj u vozidel, která používá pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, může uplatnit paušální výdaj ve výši 4000 Kč za každý celý kalendářní měsíc a 80 procent ostatních výdajů včetně daňových odpisů. V případě, že použijete vozidlo i k soukromým účelům pouze v některých měsících, krátí se pouze výdaje vzniklé v těchto měsících. Roční daňové odpisy lze uplatnit i v těchto případech pouze ve výši 80 procent. Paušální výdaj na dopravu můžete použít maximálně u tří silničních motorových vozidel za celé zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V rámci jednoho zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nemůže být u příslušného vozidla kombinován paušál s uplatňováním prokázaných výdajů na pohonné hmoty, příp. náhradou za pohonné hmoty, a na parkovné. V případě uplatňování výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů u čtvrtého a dalších vozidel musíte prokazovat výši vzniklých výdajů (nákladů) podle ostatních ustanovení § 24 zákona.

Když nemáte zaručený elektronický podpis, musíte před odesláním datové zprávy vytvořit na počítači tzv. e-tiskopis, který do pěti dnů doručíte správci daně. Pokud poskytnete vozidlo zaměstnanci i pro soukromé účely, platí i nadále z pohledu zaměstnavatele režim nekrácených nákladů, zejména odpisů, s výjimkou nákladů na pohonné hmoty a parkovné při používání automobilu zaměstnancem k soukromým účelům, pokud u těchto výdajů (pohonné hmoty a parkovné při používání automobilu zaměstnancem k soukromým účelům) není uplatňován režim dodanění podle § 6 odst. 6 zákona na straně zaměstnance.

Paušální výdaj na dopravu lze použít u silničních motorových vozidel, tj. motocyklů, tříkolek a čtyřkolek, osobních automobilů, autobusů, nákladních automobilů, speciálních automobilů (vozidla kategorie vozidel L, M a N). Nelze ho použít u zvláštních vozidel, tj. u traktorů a pracovních strojů. Paušální výdaj mohou uplatnit poplatníci, kteří používají vozidlo pouze v souvislosti s vlastní výdělečnou činností (podnikáním), pokud vozidlo nebylo poskytnuto k použití jiné osobě. Tato podmínka je splněna i v případě, kdy vozidlo řídí zaměstnanec poplatníka v souvislosti s podnikatelskou činností daného poplatníka. Paušální výdaj na dopravu nemohou použít poplatníci, kteří vozidlo pronajímají, vypůjčují nebo poskytují bezplatně či za cenu nižší než tržní svým zaměstnancům k používání pro služební i soukromé účely. Paušální výdaj na dopravu nelze použít u vozidla vypůjčeného, tj. vozidla používaného na základě smlouvy o výpůjčce, a také u vozidla, u kterého byla u zahraniční pracovní cesty bez možnosti prokázat skutečné výdaje na pohonné hmoty uplatněna náhrada za pohonné hmoty s použitím tuzemské ceny pohonné hmoty. V případě vozidel nezahrnutých do obchodního majetku zákon kombinaci paušálního výdaje a uplatňování výdajů podle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 zákona nevylučuje. To znamená, že podnikatel může u vozidla nezahrnutého do obchodního majetku, které v obchodním majetku zahrnuto neměl nebo vozidla, které pořizoval formou finančního leasingu, ale nájemné neuplatňoval jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, spolu s paušálem na dopravu uplatnit také sazbu základní náhrady za každý ujetý kilometr. Podle nového ustanovení § 25 odst. 1 písm. zp) nelze jako daňové výdaje (náklady) uznat výdaje na spotřebované pohonné hmoty a parkovné v souvislosti s užíváním vozidla, u kteréhobyluplatněnpaušálnívýdajnadopravu(tyto výdaje jsou již zahrnuty v »paušálu«). Další výdaje spojené s provozem vozidla neuvedené v § 25 odst. 1 písm. zp) zákona se v základu daně uplatňují v prokázané výši (opravy vozidla, pneumatiky, údržba, náhradní díly…). Při splnění stanovených podmínek mohou paušální výdaj na dopravu použít nejen fyzické osoby v souvislosti s dosahováním příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle § 7 a podle § 9 zákona (nelze ho použít v souvislosti s příjmy zdaňovanými podle § 10), ale také právnické osoby, neplátci i plátci DPH. I u vozidla, u kterého uplatnil poplatník paušální výdaj na dopravu, může tento poplatník, je-li plátce DPH, uplatnit z pořízených pohonných hmot do vozidla odpočet daně. Musí však jejich použití ke své ekonomické činnosti podle § 72 zákona o DPH

prokázat a vést také odpovídající evidenci podle § 100 zákona. Poplatník, který uplatňuje paušální výdaj u více (maximálně tří) vozidel, přičemž některé z nich používá k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu pouze zčásti, uplatní krácení ostatních souvisejících výdajů podle § 25 odst. 1 písm. zp) zákona u výdajů vzniklých v měsících, v nichž uplatnil krácený paušální výdaj. Pokud poplatník označí jedno z vozidel pro účely krácení paušálního výdaje na dopravu a dalších výdajů spojených s tímto vozidlem za vozidlo používané k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu pouze zčásti,

považují se ostatní vozidla za vozidla používaná výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a výdaje u nich krátit nemusí (i když tomu tak ve skutečnosti nebylo). Uplatnil-li poplatník za příslušný měsíc paušální výdaj na dopravu (i krácený), je zřejmé, že vozidlo bylo použito k podnikání a že tedy zcela jednoznačně bylo v daném měsíci předmětem daně silniční. Způsob uplatňování výdajů (nákladů) souvisejících s vozidlem, nevedení knihy jízd apod. nemá totiž žádný vliv na to, zda vozidlo je předmětem daně silniční. Kniha jízd Použije-li poplatník paušální výdaj na dopravu, nemusí pro účely zákona o daních z příjmů doklady již žádné pracovní cesty žádným způsobem prokazovat. Pro účely DPH však i v tomto směru platí § 100 zákona o DPH, podle něhož je plátce povinen vést v evidenci pro účely daně veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. To znamená, že spotřebu pohonných hmot pro účely DPH bude muset prokazovat i nadále knihou jízd nebo nějakou jinou obdobnou evidencí. Vzhledem k tomu, že paušální výdaj na dopravu a skutečné výdaje na pohonné hmoty a parkovné nelze uplatnit v jednot-

6


15.2.2010 19:36:55

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

livých měsících zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, kombinovaně, bude se nepochybně poplatník rozhodovat zpravidla až po skončení zdaňovacího období, kdy již bude znát skutečné výdaje na pohonné hmoty (náhrady za spotřebované pohonné hmoty) za vozidlo a parkovné a bude moci zjistit, který z uvedených způsobů je pro něho výhodnější.

Zvýšení základu daně o neuhrazené závazky

Připomínáme, že součástí vašeho daňového přiznání musí také být dodaňování neuhrazených závazků. S účinností od 1. 1. 2008 je nutno v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 zvýšit základdaněo»...částku neuhrazenéhozávazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, a dále o částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým nebo narovnáním, pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu zúčtována ve prospěch výnosů...«. Podrobné vysvětlení k uvedené problematice jsme uvedli již v loňské příloze. Tentokrát uvádíme jen změnu pro fyzické osoby od 1. 1. 2009, kdy bylo do tohoto odstavce doplněno: »Poplatníci s příjmy podle § 7 nebo § 9, kteří nevedou účetnictví a výdaje uplatňují podle § 24, zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku neuhrazeného závazku, odpovídající pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela s výjimkou závazků dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního předpisu, a u ostatních poplatníků s výjimkou závazků z titulu úvěrů, půjček, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí.« Z výše uvedeného vyplývá, že tuto úpravu základu daně budou v daňovém přiznání za rok 2009 provádět fyzické osoby, které vedou účetnictví a poplatníci vedoucí daňovou evidenci, kteří uplatňují výdaje ve skutečné výši podle § 24 zákona o daních z příjmů. Zatímco v roce 2008 měly dle znění zákona úpravu provádět navíc i fyzické osoby, které uplatňovaly výdaje paušálem (a které nemají povinnost vést evidenci závazků).

Podle stanoviska Ministerstva financí ČR by mohlo jít u fyzických osob, které nevedou účetnictví, v roce 2009 o případ, kdy poplatník vedoucí daňovou evidenci uplatní poměrnou část nájemného v rámci finančního pronájmu hmotného majetku jako daňový výdaj, přičemž tato poměrná část je vyšší než uhrazená částka nájemného. Anebo o závazek vyplývající z pořízení hmotného nebo nehmotného majetku, který rovněž nebyl uhrazen do stanovené lhůty 36 měsíců, pokud byly již u tohoto majetku uplatněny odpisy majetku. Uplatněním odpisů hmotného majetku (třeba jen v jednom roce) se stal nezaplacený závazek vztahující se k pořízení majetku takovým závazkem, z jehož titulu byly uplatněny daňové náklady.

Sociální pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) navíc musí předložit i přehledy o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) a zdravotní pojišťovnu. Každá osoba samostatně výdělečně činná, která alespoň po část roku (stačí jeden den) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat na příslušnou okresní správu na předepsaném tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích a dalších údajích podle ustanovení paragrafu 15 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Musí to provést nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat přiznání. Za rok 2009 tedy do 30. 4. 2010. Pokud daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce, musí podnikatel tuto skutečnost doložit okresní správě nejpozději do 30. 4. 2010. Přehled za rok 2009 je pak nutné podat do 30. 7. 2010. Jestliže osobě samostatně výdělečně činné byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, je povinna podat Přehled za rok 2009 do jednoho měsíce po uplynutí této lhůty. Přehled podávají i ty osoby samostatněvýdělečnéčinné,kterémajínulový příjem a nepodávají daňová přiznání. Přehled za rok 2009 musí podat do 2. 8. 2010. Na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích se provádí vyúčtování pojistného na důchodové pojištění. Z uvedených údajů se stanoví výše pojistného na důchodové pojištění, které musí živnostníci za uplynulý kalendářní rok zaplatit. Po vyúčtování uhrazených záloh na pojistné vzniká doplatek pojistného, který musí osoba samostatně výdělečně činná doplatit do 8 dnů ode dne, kdy podala nebo měla podat Přehled o příjmech a výdajích, nebo přeplatek pojistného, který ji okresní správa vrátí, pokud neexistují vůči okresní správě splatné závazky. Od 1. ledna 2010 se za den platby pojistného považuje datum připsání peněz na účet správy sociálního zabezpečení.

Od roku 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pokud podnikatel uvede do Přehledu údaje o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, musí tyto údaje okresní správě oznámit nejpozději v den podání Přehledu za rok 2009. Doložit uvedené skutečnosti musí podnikatel nejpozději do konce kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém byl podán Přehled za rok 2009, pokud tak již neučinil dříve. Nebude-li důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti doložen v uvedené lhůtě, bude samostatná výdělečná činnost považována za hlavní činnost a k pozdějšímu doložení nelze pro účely důchodového pojištění přihlédnout. Od 1. 1. 2009 došlo ke změně podmínky pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost z důvodu zaměstnání. Pro rok 2009 a následující se nevyžaduje doložení příjmu ze zaměstnání, ale potvrzení, že je vykonáváno zaměstnání. Nově budete vyplňovat do Přehledu výši daňového základu za rok 2009, namísto doposud uváděných příjmů po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti. Daňový základ se uvádí podle zákona o daních z příjmů. Uvedete zde dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti stanovený podle paragrafu 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle paragrafů 5 a 23, a to i v případě, kdy jsou vaše příjmy osvobozeny od daně.

Daňové přiznání podáváte na finanční úřad, v jehož územním obvodu máte v době podání daňového přiznání trvalé bydliště. Ode dne následujícího po dni podání Přehledu za rok 2009 je povinna platit zálohy na pojistné osoba samostatně výdělečně činná, která: vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásí se k účasti na důchodovém pojištění na rok 2010, vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její daňový základ v roce 2009 dosáhl alespoň rozhodné částky – za rok 2009 ve výši 56 532 Kč. Připomínáme, že tato částka se případně sníží o 4711 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měl ten, kdo vykonával vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nárok na nemocenské dávky nebo pobíral peněži7


15.2.2010 19:37:12

příloha | Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009 Odvody na sociální a zdravotní pojištění OSVČ v roce 2009 a 2010 Sociální zabezpečení Maximální roční vyměřovací základ Maximální měsíční vyměřovací základ Maximální měsíční záloha na důchodové pojištění (29,2 %) Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost Minimální měsíční záloha na důchodové pojištění (29,2 %) OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost Minimální měsíční záloha na nemocenské pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost zdravotní pojištění Maximální roční vyměřovací základ Maximální měsíční vyměřovací základ Maximální měsíční záloha na zdravotní pojištění (13,5 %) Minimální měsíční vyměřovací základ Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění (13,5 %)

2009

2010

1 130 640 Kč 94 220 Kč 27 513 Kč

1 707 048 Kč 94 836 Kč 27 693 Kč

5 889 Kč 2 356 Kč

5 928 Kč 2 371 Kč

1 720 Kč 688 Kč

1 731 Kč 693 Kč

56 Kč 56 Kč

56 Kč 56 Kč

1 130 640 Kč 94 220 Kč 12 720 Kč 11 777,50 Kč 1 590 Kč

1 707 048 Kč 142 254 Kč 19 205 Kč 11 854,50 Kč 1 601 Kč

Zdroj: ORKÁN plus

tou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění. Za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající v roce 2010 vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se pro účely placení záloh na pojistné považuje ta, která: v roce 2010 vykonává zaměstnání, má v roce 2010 nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, má v roce 2010 nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřstvínebonemocenskézdůvodutěhotenství a porodu, nemá-li nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I., nebo pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II. až IV., vykonává vojenskou službu, pokud nejde o vojáky z povolání, je nezaopatřeným dítětem (studium do 26 let věku). Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší činnost v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trvala výše uvedená skutečnost.

Změna nastala u pojištění osob, které vykonávají uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů a pojištění osob vykonávajících činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu (herci, sportovci, umělci, advokáti, atd.). Tato činnost se od roku 2009 považuje za výkon samostatné výdělečné činnosti vždy, aniž by podmínkou bylo prohlášení o soustavnosti výkonu této činnosti tak jako do roku 2008. S účinností od 1. ledna 2009 se v důchodovém pojištění změnily důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Když v kalendářním roce OSVČ vykonává zaměstnání, je její samostatná výdělečná činnost považovaná za vedlejší činnost. Zaměstnáním se pro účely vedlejší samostatné výdělečné činnosti rozumí činnost zakládající účast na nemocenském, respektive důchodovém pojištění zaměstnanců. Velké změny přinesla oblast nemocenského pojištění OSVČ. Účast na nemocenském pojištění zůstává i nadále dobrovolná. Od 1. 1. 2009 se však pojistné na nemocenské pojištění již neplatí spolu se zálohou na důchodové pojištění a na výši pojistného nemá vliv příjem dosažený v předcházejícím kalendářním roce.

Změny v sociálním zabezpečení

Každá osoba samostatně výdělečně činná má podle zákona povinnosti také vůči své zdravotní pojišťovně. Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné musí předložit příslušnému územnímu pracovišti zdravotní pojišťovny (zpravidla podle místa svého trvalého pobytu) nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat

Na tyto změny jsme upozorňovali již v naší loňské příloze, a proto je pouze stručně zrekapitulujeme. Od 1. ledna 2009 bylo pro osoby samostatně výdělečně činné sníženo procento pojistného na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti na 29,2% (z 29,6%) a pojistné na nemocenské pojištění na 1,4% (z 4,4 %).

Zdravotní pojištění

přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předchozí zdaňovací období. Za rok 2009 tedy do 30. dubna 2010, pokud podává daňové přiznání daňový poradce nejpozději do 30. července 2010. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává a podává daňové přiznání daňový poradce, musí tuto skutečnost doložit například kopií plné moci zdravotní pojišťovně nejpozději do 30. 4. 2010. Přehled je nutné předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byla ve zdaňovaném období osoba samostatně výdělečně činná pojištěna. Přehled odevzdává i drobný podnikatel, která má daň stanovenou paušální částkou, nebo živnostník, na kterého byl prohlášen konkurz, či osoba, která má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a není povinna daňové přiznání podávat (má nízké příjmy, má pouze příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně apod.). I OSVČ, která není povinna daňové přiznání podávat, předkládá přehled – a to do 8. dubna 2010. Pokud v roce 2009 byla osoba samostatně výdělečně činná i zaměstnancem a součet vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl částku 1 130 640 Kč, sníží se o tuto přesahující částku její vyměřovací základ. Je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ zaměstnance. Osoba samostatně výdělečně činná musí doložit vyměřovací základy, kterých dosáhla v roce 2009 v zaměstnání v případě, že úhrn vyměřovacích základů OSVČ a ze zaměstnání přesáhl částku 1 130 640 Kč. Doplatek pojistného na zdravotní pojištění je i nadále splatný do 8 dnů po podání daňového přiznání za rok 2009. Pro tento účel proto osoba samostatně výdělečně činná sdělí v Přehledu den, kdy podala nebo měla podat daňové přiznání. Už víte, že od 1. ledna 2010 se za den platby pojistného považuje datum připsání peněz na účet zdravotní pojišťovny. Osoba samostatně výdělečně činná musí na účet zdravotní pojišťovny pravidelně odvádět měsíční zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozena. V celých kalendářních měsících, ve kterých byla současně zaměstnancem a zaměstnání pro ni bylo hlavním zdrojem příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné za takové měsíce zaplatí až na základě Přehledu. Pokud se pro takovou osobu stane samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je povinna o této skutečnosti do osmi dnů informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a platit zálohy vypočtené z vyměřovacího základu za předchozí rozhodné období. Zálohy na pojistné neplatí také za kalendářní měsíc, ve kterém byla uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou, n nebo jí byla nařízena karanténa.

8


15.2.2010 19:37:26

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Daňové přiznání Tiskopis »Přiznání k dani z příjmů fyzických osob« je konstruován jako

kombinované daňové přiznání pro příjmy plynoucí poplatníkům této daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů. Nedílnou součástí tiskopisu jsou Přílohy č. 1 až 3, pokud pro ně má poplatník daně z příjmů fyzických osob náplň. Obsah uvedených příloh je popsán dále. Vyplňují se pouze údaje v řádcích a sloupcích s bílým podkladem (řádky s růžovým podkladem jsou určeny pro potřeby správce daně). Nevyplněné řádky a oddíly se proškrtnou. Nevyplněné Přílohy se neodevzdávají. Pokud rozsah polí v jednotlivých oddílech nepostačí pro zachycení všech dalších

údajů, je nutné tyto údaje uvést v příloze k daňovému přiznání na zvláštním listu.

Strana 1 Záhlaví (viz Obr. 1)

V předtištěném rámečku Finančnímu úřadu v, ve, pro vyplníte zbývající část oficiálního názvu místně příslušného správce daně (finančního úřadu), v jehož územním obvodu máte v době podání daňového přiznání bydliště (trvalý pobyt). Pokud jste zaregistrováni podle § 33 zákona o správě daní a poplatků, vyplníte sídlo finančního úřadu místně příslušného podle osvědčení o registraci. Přehled finančních úřadů a obcí, které k jednotlivým finančním úřadům místně přísluší, je uveden v příloze

č. 1 k zákonu č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

Řádek 01 – Daňové identifikační číslo

Na tomto řádku vyplníte daňové identifikační číslo (DIČ), které vám bylo přiděleno správcem daně a je uvedeno na Osvědčení o registraci. U fyzických osob je DIČ tvořeno kódem země (CZ) a rodným číslem poplatníka. U cizinců je DIČ tvořeno kódem země (CZ) a další řadou čísel přidělenou příslušným finančním úřadem. Daňové identifikační číslo nemají pouze plátci daně z přidané hodnoty, jak je to někdy mylně veřejností chápáno, ale mají je všichni poplatníci a vztahuje se ke všem daním.

Obr. 1

9


15.2.2010 19:37:42

příloha | Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009 Řádek 02 – Rodné číslo

Zde vyplníte své rodné číslo. Pokud vám nebylo přiděleno, vyplníte datum narození. Rodná čísla po roce 1954 obsahují za lomítkem čtyři čísla, do roku 1953 jsou za lomítkem čísla tři. V případě tří čísel za lomítkem zůstane poslední místo nevyplněné.

Řádek 03 – DAP

Tiskopis daňového přiznání je univerzální, a proto je možné na tomto řádku označit, zda jde o řádné, opravné či dodatečné přiznání. Odpovídající variantu označíte křížkem X. Pokud se jedná o typ dodatečné, napíšete datum, kdy byly zjištěny důvody pro podání dodatečného daňového přiznání. Řádné daňové přiznání je přiznání podané v zákonem stanovené lhůtě (viz úvodní článek naší přílohy). Opravné daňové přiznání je možné podat před uplynutím lhůty pro podání přiznání (zpravidla do 31. 3., resp. 30. 6.) a poplatník v něm opravuje daňové přiznání původně podané ke shodnému zdaňovacímu období z důvodu dodatečně zjištěné nesprávnosti. Finanční úřad pak použije pro vyměřovací řízení pouze toto opravné přiznání a k původnímu podání se vůbec nepřihlíží. Dodatečné daňové přiznání má poplatník povinnost, respektive právo, podat tehdy, když v době po podání řádného daňového přiznání, po uplynutí termínu pro podání přiznání a právní moci vyměření daně zjistí,

že jeho daňová povinnost měla být vyšší (nižší) nebo daňová ztráta nižší (vyšší), než jak byla poplatníkem přiznána nebo správcem daně vyměřena, a to do konce měsíce následujícího po tomto zjištění. Dodatečné daňové přiznání není přípustné podat, byl-li před jeho podáním učiněn správcem daně úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti za období, kterého by se dodatečné přiznání týkalo, a to až do doby ukončení tohoto úkonu (v případě vydání rozhodnutí o daňovém základu a dani se za ukončení úkonu považuje nabytí právní moci tohoto rozhodnutí). V dodatečném daňovém přiznání se uvádějí celé nové hodnoty údajů, nikoliv pouze matematické rozdíly oproti hodnotám uvedeným v původním přiznání. Ustanovení o opravném i dodatečném daňovém přiznání jsou podrobně upravena v § 41 zákona o správě daní a poplatků.

Řádek 04 – Kód rozlišení typu DAP

Na tomto řádku uvedete příslušný kód rozlišení typu daňového přiznání podávaného při insolvenčním řízení (§ 40b zákona o správě daní a poplatků a § 38gb odst. 1 zákona o daních z příjmů) a v případě úmrtí poplatníka (§ 40 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků). Kódy rozlišení: A – do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, B – ke dni předložení konečné zprávy, C – ke dni podání návrhu na zrušení konkurzu, D – ke dni zrušení konkurzu, E – ke dni splnění jiného způsobu řešení úpadku, F – ke dni přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt a opačně, G – za zdaňovací období 2009, pokud nebylo daňové přiznání dosud podáno, H – za zdaňovací období 2009, u přiznání, u kterých uplynula lhůta pro jejich podání, pokud nebylo dosud podáno, I – úmrtí poplatníka. Současně musíte uvést datum, kdy uvedené skutečnosti nastaly, např. datum úmrtí poplatníka, za kterého se přiznání podává, nebo datum rozhodnutí soudu o zrušení konkurzu. V případě úmrtí poplatníka je nutné, aby se pozůstalí dohodli, kdo z nich bude daňové přiznání za zemřelého poplatníka podávat. Termín podání v tomto případě je do šesti měsíců ode dne úmrtí poplatníka. Nedohodnou-li se, podá přiznání zmocněnec určený finančním úřadem, v termínu do tří měsíců po svém ustanovení. Na žádost právního nástupce nebo zmocněnce může správce daně lhůtu prodloužit.

Nejde-li o žádnou z výše uvedených variant, tedy v případě zpracování řádného daňového přiznání za kalendářní rok, tento řádek nevyplňujte.

Řádek 05 – DAP zpracované a předkládané daňovým poradcem

Ve smyslu ustanovení § 40 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků má každý poplatník právo zplnomocnit daňového poradce nebo advokáta, podle § 11 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, ke zpracování a předložení daňového přiznání příslušnému finančnímu úřadu. Je-li pak plná moc k zastupování poplatníkem udělena a podána správci daně nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání, tj. do středy 31. 3. 2010, lze přiznání předložit finančnímu úřadu v prodloužené lhůtě až do středy 30. 6. 2010. Tuto informaci uvedete na řádku 05 označením křížkem X v kolonce »ano«, v opačném případě v kolonce »ne«.

Řádek 05a – Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem

Tento řádek vyplňují všichni. Pokud máte zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem, označíte křížkem X variantu »ano«, v opačném případě variantu »ne«. Mezi řádky 05a a 06 se nachází základní označení tiskopisu, ve kterém je nutné uvést v první kolonce pro vyplnění rok 2009, což je zdaňovací období, za které daňové přiznání podáváte. Pouze v případech, kdy se jedná o přiznání podávané při insolvenčním řízení nebo v případě úmrtí poplatníka, vyplníte kolonky »od«, »do«.

1. ODDÍL – Údaje o poplatníkovi (viz Obr. 2) Řádky 06 Příjmení, 07 Rodné příjmení, 08 Jméno(-a), 09 Titul, 10 Státní příslušnost, 11 Číslo pasu

Údaje v 1. oddílu na řádcích 06 až 11 identifikují poplatníka a slouží pro správnou evidenci na příslušném finančním úřadě. Číslo pasu vyplní pouze poplatník, který je daňovým nerezidentem.

Řádky 12 až 28

Na řádcích 12 až 18 se uvádí adresa bydliště nebo trvalého pobytu poplatníka v den podání přiznání. Na řádcích 19 až 22 se vyplňuje adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje. Pozor – tato adresa se však vyplňuje pouze tehdy, pokud se adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se přiznání podává, odlišuje od adresy ke dni podání tohoto přiznání. Na řádcích 23 až 28 se pak uvádí adresa pobytu na území ČR, kde se poplat-

10


15.2.2010 19:37:55

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Obr. 2

ník obvykle zdržoval (tedy alespoň 183 dní ve zdaňovacím období, a to souvisle nebo v několika obdobích; do tohoto období se započítává každý započatý den pobytu – i soboty, neděle a svátky), a to pouze u poplatníků, kteří nemají na území ČR bydliště nebo trvalý pobyt. Poplatník s bydlištěm v cizině má povinnost podle § 33 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků oznámit příslušnému finančnímu úřadu při registraci adresu zmocněnce na území ČR pro doručování. Číslo domu se uvádí ve tvaru: číslo popisné lomeno číslo orientační.

Řádek 29 - Kód státu – vyplní jen daňový nerezident

Jste-li daňovým nerezidentem v České republice podle podmínek uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, označíte na tomto řádku kód státu, ve kterém jste rezidentem. Není tedy možné vyplnit kód státu CZ. Seznam kódů států najdete v Příloze Nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu mezi členskými státy a také je uveden na

internetových stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz v nabídce Daně a poplatky / Daně / Daň z příjmů / Seznam kódů států.

Řádek 29a – Výše celosvětových příjmů

Daňový nerezident v České republice (poplatník s omezenou daňovou povinností) zde uvede celkovou sumu příjmů ze zdrojů na našem území i ze zdrojů v zahraničí přepočtených na Kč. Řádek slouží k ověření 90% podílu příjmů z území České republiky pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně, slev na dani nebo daňového zvýhodnění. Pro příjmy ze zdrojů v zahraničí se pro přepočet na Kč použije jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Řádek 30 – Spojení se zahraničními osobami

Jste-li osobou kapitálově či jinak spojenou se zahraniční osobou, kterou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky ve smyslu ustanovení § 23 odst. 7

zákona o daních z příjmů, označíte tento řádek křížkem X v položce »ano«, v opačném případě variantu »ne«. Spojenými osobami se rozumějí: kapitálově spojené osoby, kdy se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jinak spojené osoby, kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, osoby ovládající a ovládané, osoby blízké a osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

Strana 2 Částky v následujících oddílech se uvádějí v celých korunách. Číselné hodnoty v těchto sloupcích počítané v průběhu výpočtu 11


15.2.2010 19:38:08

příloha | Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009

Obr. 3

daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

2. ODDÍL – Dílčí základ daně, základ daně, ztráta Druhý oddíl tiskopisu daňového přiznání slouží k vyčíslení dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a základu daně za příslušné zdaňovací období. Základ daně v daňovém přiznání představuje součet všech dílčích základů daně, které vyplývají z jednotlivých druhů příjmu.

1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6 zákona) (viz Obr. 3)

Údaje této části daňového přiznání vyplní poplatník podle podkladů získaných od plátců příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Podle § 6 zákona o daních z příjmů se do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zahrnují příjmy od všech zaměstnavatelů na území České republiky i příjmy od všech zaměstnavatelů v zahraničí (přepočtené na koruny). Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u daňového rezidenta základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, se kterým Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 zákona o daních z příjmů (pro rok 2009 je to o 34 procent) a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li závislá činnost vykonávána ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daně příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 zákona. Tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí, ale pouze v rozsahu, v němž nebyla tato daň započtena na daňo-

vou povinnost v tuzemsku podle § 38f zákona v předchozím zdaňovacím období. To platí, je-li ve smlouvě sjednána metoda zamezení dvojího zdanění formou zápočtu daně. Je-li sjednána metoda vynětí, případně vynětí s výhradou progrese, zahraniční příjmy se vyjímají ze zdanění v České republice a daň je tak placena pouze v zahraničí. Při vylučování dvojího zdanění se postupuje podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění buď metodou zápočtu, nebo metodou vynětí. Počínaje rokem 2008 (přijato do zákona v roce 2009) si poplatník v případě příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí může vybrat, zda uplatní vynětí příjmů, nebo zápočet, a to podle toho, co je pro něj výhodnější. Do zákona se dostalo nové ustanovení § 38f odst. 4, podle kterého příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, se kterým ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí daňovým rezidentům (poplatníkům podle § 2 odst. 2 zákona) od zahraničního zaměstnavatele, se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy podléhaly ve státě jejich zdroje zdanění. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. Když je to pro poplatníka výhodnější, postupuje podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Toto ustanovení je účinné od 20. 7. 2009 a bylo možno je použít již za zdaňovací období roku 2008, což vedlo u mnoha poplatníků k podání dodatečných daňových přiznání za rok 2008. V případě, že jste v roce 2008 měli zahraniční příjmy ze závislé činnosti, které splňují výše uvedené podmínky, a u těchto příjmů jste použili metodu zápočtu, můžete podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů i teď. Jedná se například o příjmy ze závislé činnosti z Rakouska nebo Slovenska. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů. Do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se nezapočítávají příjmy, které jsou ze zákona od této daně osvobozeny

a příjmy zdaněné zvláštní procentní sazbou u zdroje při jejich výplatě. Tyto příjmy byly již poplatníkovi vyplaceny jako čistá částka a pokud byla použita procentní sazba podle § 36 zákona o daních z příjmů, daňová povinnost u nich byla splněna a do ročního výpočtu daně se v žádném případě nezapočítávají. U příjmů ze závislé činnosti jde hlavně o příjmy z příležitostných pracovněprávních a obdobných vztahů, jejichž celková výše nepřesáhla v kalendářním měsíci u jednoho poplatníka bez podepsaného prohlášení částku 5 tisíc korun od jednoho zaměstnavatele. Pokud vaše příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky podle § 6 zákona přesáhnou ostatní zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 hranici 6 tisíc korun, je vaší povinností vyžádat si od všech plátců příjmů ze závislé činnosti »Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2009«, všechny tyto příjmy uvést v řádku 31 daňového přiznání a příslušná potvrzení doložit v příloze přiznání. Potvrzení o zdanitelných příjmech je na území České republiky povinen zaměstnanci vystavit zaměstnavatel na základě jeho žádosti nejpozději do 10 dnů.

Řádek 31 – Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

Na tomto řádku uvedete součet všech příjmů zahrnující příjmy ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí, přepočtené na Kč. Pro přepočet použijte jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů a příjmy ze zaměstnání u zahraničních zastupitelských úřadů v České republice, u kterých neměl plátce příjmu povinnost srazit zálohy na daň. Podkladem pro tento výpočet je »Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za

12


15.2.2010 19:38:20

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

zdaňovací období 2009« od jednotlivých zaměstnavatelů. Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Součástí příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků jsou podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů i příjmy dosažené poplatníkem ve zdaňovacím období 2008, ale vyplacené plátcem až po 31. 1. 2009. Tyto doplacené příjmy se při zahrnutí do základu daně zvyšují o povinné pojistné, které byl z těchto příjmů v době jejich zúčtování povinen platit zaměstnavatel.

Řádek 32 – Úhrn povinného pojistného

Zde uvedete úhrn pojistného, které je z příjmů uvedených na řádku 31 povinen platit zaměstnavatel sám za sebe (údaje lze zjistit z Potvrzení). Částka odpovídající povinnému pojistnému se uvádí i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá (např. příjmy ze zdrojů v zahraničí). Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. U příjmů ze zdrojů v zahraničí nelze uplatnit žádné výdaje.

Řádek 33 – Daň zaplacená v zahraničí

Jste-li daňovým rezidentem (osobou podle § 2 odst. 2 zákona) a máte příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvo-

jího zdanění, uvedete na tento řádek daň zaplacenou z těchto příjmů, jak je uvedeno v § 6 odst. 14 zákona. Protože nejste účetní jednotkou, použijete pro přepočet na Kč jednotný kurz. Na tomto řádku se může objevit jakákoliv částka pouze v případě, že příjem ze zdrojů v zahraničí (zahrnutý do řádku 31) je ze státu, se kterým Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Zaplacenou daň v zahraničí si sice můžete odečíst jako výdaj, prakticky ale v těchto případech dochází ke dvojímu zdanění. U všech ostatních případů příjmů ze zdrojů v zahraničí (zahrnutých do řádku 31), ale ze »smluvních« států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, musíte při výpočtu daně postupovat podle této smlouvy nebo podle § 38f odst. 4. Pro účely zamezení dvojího zdanění příjmů, které plynou výkonným umělcům ze zahraničí za jejich umělecké výkony, není v souladu s pokynem D-79 z roku 1994 třeba předložit v případech uplatňování zápočtu daně doklad zahraničního daňového úřadu o zaplacení daně a o výši základu daně (v úředním českém jazyce) a bude uznáváno případně i potvrzení zahraničního plátce honorářů o výši zaplaceného honoráře a výši sražené daně. Je-li umělecký výkon v zahraničí zprostředkován tuzemskou uměleckou agenturou, která si tyto údaje v zastoupení umělců obstará u zahraničního partnera, postačí doklad vyhotovený zprostředkující agenturou o výši honoráře a výši sražené daně v zahraničí.

Řádek 34 – Dílčí základ daně podle § 6 zákona

Do tohoto řádku uvedete dílčí základ daně připadající na příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 zákona, vypočtený jako ř. 31 + ř. 32 – ř. 33. Tento údaj přeneste na řádek 36 daňového přiznání.

Řádek 35 – Úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí zvýšený o povinné pojistné

Do tohoto řádku se vyčleňuje z řádku 31 úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků vykonávané v zahraničí nebo na území České republiky plynoucích ze zahraničí, u kterých neměl plátce daně povinnost srazit zálohy na daň, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 (např. u zaměstnanců zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku, příjmy ze zdrojů v zahraničí). Tento řádek slouží pouze pro správné stanovení záloh na daň z příjmů podle § 38a zákona o daních z příjmů. Jste-li daňovým rezidentem a máte příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvedete na tento řádek úhrn příjmů uvedených na řádku 31 zvýšený o povinné pojistné a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí uvedenou na řádku 33.

2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 zákona, základ daně a ztráta (viz Obr. 4)

V této části daňového přiznání poplatník uvede vypočtené dílčí základy daně z pří-

Obr. 4

13


15.2.2010 19:38:35


Obr. 5

jmů za zdaňovací období 2009. Podle § 5 odst. 1 zákona je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období 2009 (za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Na rozdíl od poplatníků daně z příjmů právnických osob, kteří v návaznosti na zákon o účetnictví mohou používat od roku 2001 hospodářský rok, zůstává pro fyzické osoby zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a § 9, je rozdíl ztrátou. Jestliže plynou poplatníkovi ve zdaňovacím období (kalendářním roce) souběžně dva nebo více druhů příjmů, je základem daně součet jednotlivých (dílčích) základů daně, který poplatník provede po jednotli-

vých krocích v příslušných řádcích tohoto oddílu.

Řádek 36

Zde uvedete dílčí základ daně podle § 6 zákona o daních z příjmů. Tento údaj přeneste z řádku 34 daňového přiznání.

Řádek 36a

Na tomto řádku uveďte příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků snížené o příjmy ze zdrojů v zahraničí tohoto charakteru podléhající podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění metodě zamezení dvojího zdanění formou vynětí nebo formou vynětí s výhradou progrese. A dále ty příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, u kterých jste

Na titul daňový »hit« letos aspiruje výdajový paušál na dopravu.

se rozhodli využít ustanovení § 38f odst. 4 a uplatnili u nich metodu vynětí (příjmy ze zdrojů v zahraničí se vyjímají zvýšené o povinné pojistné). Jedná se o dílčí základ daně podle § 6 po vynětí. V případě, že nemáte příjmy ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění, přeneste sem údaj z řádku 36.

Řádek 37

Slouží k uvedení dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů vypočteného v Příloze č. 1 na řádku 113.

Řádek 38

Do tohoto řádku uvedete úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů, který zahrnuje příjmy plynoucí fyzickým osobám z kapitálového majetku ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí (přepočtené na Kč), které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona. Do řádku 38 zapíšete

14


15.2.2010 19:38:47

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

celkový součet všech příjmů podle § 8 zákona. Je-li ve skutečnosti více druhů příjmů, uvede se jejich specifikace v další příloze k daňovému přiznání. Za příjmy z kapitálového majetku lze označit veškeré příjmy plynoucí fyzickým osobám z umístění peněžních prostředků, případně jiného majetku fyzické osoby v rámci podnikatelské činnosti, do bank, spořitelen, ale i mezi občany, a to v jakékoliv formě (nákup cenných papírů, vklad do podnikání, půjčky, úsporné vklady, prostředky podnikatele na běžném účtu apod.). U tohoto druhu příjmů v případě provozování podnikatelské či jiné samostatné výdělečné činnosti je nutné pamatovat na tu skutečnost, že se podle § 8 zákona vždy zdaňují úroky z běžných účtů a úroky či poplatky z prodlení.

Řádek 39

Slouží k uvedení dílčího základu daně podle § 9 zákona o daních z příjmů vypočteného v Příloze č. 2 na řádku 206.

Řádek 40

Uvádí se zde dílčí základ daně podle § 10 zákona o daních z příjmů vypočtený v Příloze č. 2 na řádku 209.

Řádek 41

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů pro odpočet ztráty z předchozích zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů (bez započtení příjmů ze závislé činnosti podle § 6). Pokud je úhrn dílčích základů daně záporný, pak uvedená částka znamená daňovou ztrátu za zdaňovací období 2009. Má-li poplatník příjmy pouze ze zdrojů na území České republiky, přenese tuto hodnotu na řádek 41a.

Řádek 41a

Tento řádek slouží k vyčíslení základu daně podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí, které podle smluv o zamezení dvojího zdanění podléhají metodě vynětí nebo vynětí s výhradou progrese. Úhrn vyňatých příjmů ze zahraničí podle § 7 až § 10 zákona se odečte od úhrnu dílčích základů daně na ř. 41. Nemá-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění, přenese do tohoto řádku hodnotu z ř. 41. Pokud je hodnota na tomto řádku záporná, pak uvedená částka znamená daňovou ztrátu za zdaňovací období 2009. Poplatník přenese údaj o daňové ztrátě na řádek č. 61 (bez znaménka minus).

Řádek 42

Slouží pro uvedení základu daně, který si poplatník stanovuje jako úhrn dílčího zá-

kladu daně podle § 6 zákona a kladného úhrnu dílčích základů daně nebo ztrát podle § 7 až § 10 zákona po vynětí. Pokud je částka na ř. 41a záporná, uvede se zde pouze hodnota z ř. 36a. To znamená, že základ daně poplatníka je tvořen pouze dílčím základem daně podle § 6 zákona.

Řádek 43

Tento řádek se pro zdaňovací období roku 2009 nevyplňuje.

Řádek 44

Řádek 44 je určen pro poplatníka, který uplatňuje ztrátu z předchozích zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Elektronické podání musíte opatřit zaručeným elektronickým podpisem s kvalifikovaným certifikátem. Ztrátu nebo její část lze uplatnit nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Ve zdaňovacím období 2009 lze ve vazbě na předchozí znění zákona v přiznání uplatnit naposledy ztrátu za zdaňovací období roku 2002. Částka uvedená na tomto řádku nesmí být vyšší než kladná hodnota uvedená na řádku 41a. Uplatňovaná ztráta, která převyšuje částku na ř. 41a, je část ztráty, kterou nelze uplatnit v tomto zdaňovacím období a lze ji uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích v souladu s ustanovením § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Abyste získali přehled o výši ztrát a jejich již uplatněných částech, využijte samostatnou neočíslovanou přílohu k přiznání, jejíž doporučený vzor je uveden na internetových stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz v nabídce Daňové tiskopisy / Databáze aktuálních daňových tiskopisů / Daň z příjmů fyzických osob / Vyměřovací řízení (viz Obr. 5).

poplatníka individuální a zohledňují se jimi jeho konkrétní částky uznatelné zákonem před výpočtem vlastní daňové povinnosti poplatníka a následným snížením daně o prokázané daňové slevy. Jednotlivé nezdanitelné částky vymezuje zákon v § 15 odst. 1 až 9. Dále se v tomto oddílu uvádějí odčitatelné položky podle § 34 odst. 3, 4 a 10 zákona o daních z příjmů. Pouze o odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona, tj. ztrátu, se upravuje základ daně již v předchozím 2. oddílu daňového přiznání. U nezdanitelných částí základů daně, které se uplatňují v závislosti na počtu kalendářních měsíců podle § 15 zákona (pouze odečet úroků), se do sloupce »počet měsíců« uvede počet měsíců odpovídající uplatňované částce uvedené ve vedlejším sloupci. Nezdanitelné částky ze základu daně lze odčítat maximálně do výše základu daně, nelze jimi změnit základ daně na ztrátu, nebo vykázanou ztrátu zvyšovat. Případně neuplatněné nezdanitelné částky (dary, úroky z úvěru na bytové potřeby, atd.) nelze nijak kumulovat a přesouvat do dalšího zdaňovacího období. Nezdanitelné částky ze základu daně mohou bez omezení uplatnit i poplatníci-daňoví nerezidenti, pokud splňují podmínky stanovené zákonem. Pouze u odpočtu úroků z úvěru na podporu bydlení mají tito poplatníci stanove-

Řádek 45

Zde si snížíte základ daně o ztrátu z předchozích zdaňovacích období (ř. 42 – ř. 44).

3. ODDÍL – Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem (viz Obr. 6) Celkový základ daně poplatníků daně z příjmů fyzických osob umožňuje zákon snížit uplatněním (odpočtem) tzv. nezdanitelných částek. Jejich roční výše je u každého 15


15.2.2010 19:38:59


Obr. 6

nou podmínku pro uplatnění (viz řádek 47 na Obr. 6).

Řádek 46 – hodnota daru/darů

Na tomto řádku má poplatník nárok na uplatnění prokázané hodnoty daru nebo darů (podle § 15 odst. 1 a 2 zákona), které poskytl obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost. Stejně jde-li o dary poskytnuté fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení. Také o dary poskytnuté dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu.

Poprvé od roku 2009 lze uplatnit odpočet hodnoty darů poskytnutých právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Dary se posuzují podle podmínek daných právními předpisy příslušného státu, a není-li takové úpravy, musejí být splněny podmínky stanovené právními předpisy České republiky. Úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 procenta ze základu daně na řádku 42, anebo musí činit alespoň 1000 korun. V úhrnu lze odečíst na výše uvedené částky nejvýše 10 procent ze základu daně uvedeného na ř. 42. Jako dar na zdravotnické účely se posuzuje i odběr krve u bezpříspěvkového dárce krve, a to částkou 2000 korun na jeden odběr. Abyste předešli pozdější výzvě finančního úřadu, je vhodné předložit jako přílohu daňového přiznání finančnímu úřadu doklad o poskytnutí daru (např. potvrzení příjemce daru nebo oběma stranami podepsanou darovací smlouvou se všemi náležitostmi). Za dary se považují i nepeněžní dary, včetně služeb. Není-li známa jejich cena, ocení se cenami obvyklými na trhu. V daňovém přiznání za rok 2009 lze uplatnit pouze odpočet darů prokazatelně poskytnutých v příslušném zdaňovacím období, tj. od 1. 1. do 31. 12. 2009.

Řádek 47 – odečet úroků

Na tomto řádku zaznamenáte celkovou výši úroků zaplacených ve zdaňovacím období 2009 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření a úroků z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženou o poskytnutý státní příspěvek. V úvahu připadají i úroky z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou, zahraniční bankou nebo poboč-

kou zahraniční banky v souvislosti s daňově uznatelným úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým poplatníkem na financování v zákoně vyjmenovaných bytových potřeb. Jiným úvěrem se rozumějí u stavebních spořitelen tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry) a u bank tzv. předhypoteční úvěry nebo doplňkové úvěry. U těchto úvěrů však vždy musí být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a pořízenou bytovou potřebou. Musíte mít uzavřenou smlouvu o úvěru ze stavebního spoření v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, nebo smlouvu o hypotečním úvěru podle § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a úvěr je použit na financování bytových potřeb (§ 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů). Tato podmínka musí být pro finanční úřad doložena potvrzením od příslušné stavební spořitelny nebo banky. Bytové potřeby pro účely zákona o daních z příjmů: a) výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna stavby, b) koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby dle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c), c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, d) placení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

16


15.2.2010 19:39:13

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví a bytů v nájmu nebo v užívání, f) vypořádáníbezpodílovéhospoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu, g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g). Vzhledem k tomu, že při aplikaci bytové potřeby uvedené v ustanovení § 15 odst. 3 písm. h) zákona vznikaly určité interpretační potíže (refinancování úvěrů), ministerstvo financí vydalo v roce 2009 Pokyn D-324. Podle něj lze za bytovou potřebu považovat i splácení úvěrů na splacení následných hypotečních úvěrů či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) zákona. Další podmínkou ve všech případech rovněž je, že se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví prováděnou v rámci podnikání nebo pro účely pronájmu. Zákon umožňuje uplatnění jen poměrné výše úroků z úvěru na bytové potřeby v případě, že poplatník používá bytovou potřebu zčásti k podnikání nebo k pronájmu. Výše potvrzených úroků z úvěrů, kterou můžete při splnění podmínek stanovených v § 15 odst. 3 a 4 zákona uplatnit, je maximálně 300 000 korun na jednu domácnost. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Jestliže účastníky úvěrové smlouvy je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jen jedna z nich celou částkou, nebo každá z nich rovným dílem z celkové částky. Od roku 2006 pro odpočet úroků z hypotečního úvěru nebo jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti již není podmínkou povinnost podat správci daně po skončení zdaňovacího období přiznání k dani z příjmů, ale poplatník může požádat o uplatnění tohoto odpočtu v rámci ročního zúčtování záloh svého zaměstnavatele. Poplatník-daňový nerezident, si o tuto nezdanitelnou část může snížit základ daně pouze v případě, že jeho roční příjmy ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 procent všech jeho příjmů (mimo příjmy, které

nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozeny nebo zdaněny srážkovou daní podle zvláštní sazby daně). Nárok na uznání této nezdanitelné části finančnímu úřadu poplatník doloží smlouvou o úvěru, potvrzením stavební spořitelny nebo banky o skutečné výši úroků z úvěru na bytové potřeby zaplacených v uplynulém roce, výpisem z listu vlastnictví nebo nájemní smlouvou nebo dokladem o trvalém bydlišti nebo stavebním povolením nebo pravomocným kolaudačním rozhodnutím, potvrzením právnické osoby o trvání členství.

Řádek 48 – penzijní připojištění

Jestliže máte uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, můžete si na tomto řádku uvést celkovou výši plateb příspěvků (zaplacených vámi, nikoliv zaplacených za vás zaměstnavatelem nebo jinou osobou) na penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období 2009 sníženou o 6000 korun. Příslušné údaje zjistíte z potvrzení penzijního fondu o zaplacených příspěvcích. Maximální částka, kterou si takto můžete odečíst za zdaňovací období 2009, činí 12 000 korun. Pro odpočet není rozhodující, zda platíte příspěvky na penzijní připojištění pravidelně měsíčně, nebo zda částku příspěvků zaplatíte jednorázově, nebo zda jste byl pojištěn celý rok nebo jen po jeho část.

Daňové přiznání musí podat každý, kdo vykazuje daňovou ztrátu, a to bez ohledu na výši zdanitelných příjmů. Od roku 2006 platí nové restriktivní ustanovení, obdobné jako platí u odpočtu pojistného na soukromé životní pojištění již od roku 2001. Toto ustanovení ukládá poplatníkovi, jemuž penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo na jednorázové vyrovnání a současně mu bylo vyplaceno odbytné, aby částky, o které mu byl v předchozích letech základ daně snížen (zaplacené příspěvky na penzijní připojištění), považoval za příjem podle § 10 zákona. Zde ovšem platí limity podle § 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekročení poplatník není povinen podat daňové přiznání (15 000 Kč obecně a u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti částka 6000 Kč úhrnu zdanitelných příjmů podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů).

Nárok na odpočet příspěvků na penzijní připojištění doložíte smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřenou mezi vámi a penzijním fondem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění na uplynulé zdaňovací období.

Řádek 49 – životní pojištění

V případě, že vy jako pojistník a pojišťovna jste uzavřeli smlouvu o soukromém životním pojištění v souladu se zákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, můžete na tomto řádku uvést celkovou výši plateb na soukromé životní pojištění vyplývající z potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění za zdaňovací období 2009. Maximální částka, kterou si takto můžete odečíst za zdaňovací období 2009, činí celkem 12 000 korun, a to i v případě, že máte uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Podmínkou, která zde musí být splněna, je, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Od roku 2004 je v zákoně u pojistných smluv s pevně stanovenou pojistnou částkou pro případ dožití zavedena podmínka minimální pojistné částky. Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 000 korun a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 korun. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. Na pojistné smlouvy, které tuto novou podmínku nesplňují, u nichž mohl poplatník daňový odpočet dříve využívat, nelze počínaje rokem 2004 odpočet uplatňovat. Jednorázově zaplacené pojistné pojišťovna poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Odpočet zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění lze od roku 2008 uplatnit i v případě pojistné smlouvy uzavřené s pojišťovnou z členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Při nedodržení těchto podmínek, z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 všechny částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. I zde platí limity podle § 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekroče17


15.2.2010 19:39:23


Obr. 7

ní poplatník není povinen podat daňové přiznání. Pouze u pojistných smluv, u nichž nedojde k výplatě pojistného plnění nebo odbytného a současně rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňujícího podmínky daňové znatelnosti, není poplatník povinen částky dříve zaplaceného pojistného považovat za zdanitelný příjem podle § 10 zákona. Nárok na odpočet pojistného doložíte smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením příslušné pojišťovny o zaplaceném pojistném na rok 2009.

Řádek 50 – odborové příspěvky

Na tomto řádku si můžete od ročního základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky, zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců podle § 276 a násl. zákoníku práce. Maximálně můžete odečíst částku do výše 1,5 procenta zdanitelných příjmů ze závislé činnosti nebo z funkčních požitků podle § 6 (mimo příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 36 zákona o daních z příjmů), maximálně však do výše 3000 korun za zdaňovací období (kalendářní rok) 2009. Jde o odpočet zaměstnanecký, který budete uplatňovat v rámci ročního zúčtování záloh na daň z mezd u svého zaměstnavatele nebo ve svém daňovém přiznání u správce daně. Nárok doložíte potvrzením odborové organizace o zaplacených členských příspěvcích.

Řádek 51 – úhrada za další vzdělávání

Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2007 mohou zaměstnanci, podnikatelé, ale i osoby s příjmy z pronájmu nebo ostatními příjmy podle § 15 odst. 8 po skončení zdaňovacího období využít možnosti odpočtu úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Odpočet je možný pouze v případě, že úhradu za zkoušku zaměstnanci nehradil zaměstnavatel, a v případě, že u poplatníka s příjmy podle § 7 zákona nebyla úhrada za zkoušku uplatněna jako daňový výdaj. Maximální výše odpočtu je 10 000 korun, u osob se zdravotním postižením 13 000 korun a osoba s těžším zdravotním postižením může uplatnit odpočet až do výše 15 000 korun. Zákon o zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením označuje fyzické osoby: s těžším zdravotním postižením (plně invalidní) z rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, se zdravotním postižením (částečně invalidní) z rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, zdravotně znevýhodněné z rozhodnutí úřadu práce. Nárok na odpočet poplatník prokáže potvrzením o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Nebo může nárok prokázat osvědčením o získání dílčí kvalifikace zkouškou provedenou podle § 18 zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Seznam oborů a další informace jsou uvedeny na internetových stránkách: www.narodni-kvalifikace.cz.

Řádek 52 – výzkum a vývoj

Od roku 2005 byla zákonem zavedena nová odčitatelná položka od základu daně, kterou představují výdaje (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Počínaje rokem 2006 se tato možnost vztahuje i na společníka veřejné obchodní společnosti. Tato odčitatelná položka je definovaná v § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů. Od základu daně lze odečíst 100 procent výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období při realizaci projektů výzkumu a vývoje definovaných v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze zčásti, je možné od základu daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (tedy daňově uznatelné) a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka. Tento odpočet nelze uplatnit na služby, licenční poplatky a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů.

Obr. 8

18


15.2.2010 19:39:34

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Obr. 9

Tato odčitatelná položka má za cíl podporovat výzkumné a vývojové práce, a tím technický vývoj k co nejvyšší úrovni, a umožňuje tak hodnotou provedených prací snížit významně základ daně. Jelikož se jedná o složité vymezení toho, co lze do výzkumných a vývojových prací zahrnout, vydalo ministerstvo financí Pokyn č. D-288 k jednotnému postupu při uplatňování výše uvedeného ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů. Nelze-li odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet, lze jej nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

Řádek 53 – Další částky

Na tento řádek se zapisují další případné odčitatelné položky od základu daně. Za rok 2009 lze na tomto řádku uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 9 a 10 zákona. U fyzických osob se bude jednat o fyzickou osobu-postupníka, který nabyl postoupením od oprávněné osoby pohledávku na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tato fyzická osoba má právo snížit základ daně o 50 % částky, kterou v letech 1993 až 2005 uhradila oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu, nebo částky, kterou v letech 1993 až 2005 vypořádala v peněžní nebo nepeněžní formě jejich majetkový podíl. Odečet je možno uplatnit v jednom zdaňovacím období nebo postupně ve více zdaňovacích obdobích, nejpozději však do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2009. Dále může fyzická osoba-postupník od základu daně odečíst 50 procent částky, kterou ve zdaňovacím období 2009 vypořádala (v peněžní nebo nepeněžní formě) oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání majetkového podílu. Tato možnost se nevztahuje na postupníka, který tuto pohledávku dále postoupil.

Do bílého pole tohoto řádku se uvede název uplatňované částky.

Řádek 54 (viz Obr. 7) Na tomto řádku uvedete úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně, které uplatňujete podle zákona na ř. 46 až ř. 53 daňového přiznání. Řádek 55

Poplatník zde sníží základ daně o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky podle pokynů (ř. 45 – ř. 54). Jestliže je vypočtená nebo přenesená hodnota záporná, uvede poplatník na tento řádek nulu.

Řádek 56

Snížený základ daně z řádku 55 se podle § 16 zákona o daních z příjmů zaokrouhlí na celé stovky korun dolů a uvede se na řádek 56.

Řádek 57

Na řádku 57 se zapíše výsledná daňová povinnost, vypočtená ze zaokrouhleného základu daně uvedeného na řádku 56, podle sazby daně uvedené v § 16 zákona o daních z příjmů. Pro rok 2009 daň činí 15 procent ze základu daně.

4. ODDÍL – Daň celkem, ztráta (viz Obr. 8) Řádek 58

Na tomto řádku se zapisuje daňová povinnost, a to buď přenesením z řádku 57 daňového přiznání nebo v případě existence příjmů ze zahraničí, u kterých se uplatňuje podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění zápočet daně zaplacené v zahraničí, z řádku 330 Přílohy č. 3 přiznání.

Řádek 59

Po zrušení samostatného základu daně pro vybrané zahraniční příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy zůstává tento řádek volný a nevyplňuje se.

Řádek 60

Daň celkem je úhrnem daně vypočtené podle § 16 zákona o daních z příjmů na řádku 58 (popřípadě daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo po zápočtu daně zaplacené v zahraničí). Na tomto řádku se

daň v případě potřeby zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Řádek 61

Na řádek 61 zaznamenáte daňovou ztrátu zaokrouhlenou obdobně jako daňovou povinnost podle § 46a zákona o správě daní a poplatků na celé koruny nahoru. Tento údaj se uvádí jako částka v absolutní hodnotě, tj. bez znaménka minus, přenesená z řádku 41a. Ztrátu lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

5. ODDÍL – Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění Obsahem tohoto oddílu tiskopisu daňového přiznání jsou údaje o uplatněných slevách na dani podle § 35, § 35a nebo 35b zákona, údaje ke zjištění nároků na snížení daně podle § 35ba a údaje o dětech, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění podle § 35c zákona, dále výpočet daňového zvýhodnění formou slevy na dani a případně také daňového bonusu, pokud daňové zvýhodnění převýší vypočtenou daňovou povinnost poplatníka. Počínaje rokem 2005 se nezdanitelná část základu daně na vyživované děti žijící s poplatníkem v domácnosti změnila na daňové zvýhodnění formou slevy na dani či daňového bonusu a od roku 2006 se nezdanitelné části ze základu daně poplatníka změnily na částky snižující daňovou povinnost (slevy na dani).

Řádek 62 (viz Obr. 9) Tento řádek je určen pro poplatníky, kteří zaměstnávají podle nového zákona o zaměstnanosti zaměstnance se zdravotním postižením (ZP bez TZP) a zaměstnance s těžším zdravotním postižením (s TZP). Nejprve se vyhodnotí podle návodu detailně popsaného na internetových stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz, v nabídce Daňové tiskopisy / Databáze aktuálních daňových tiskopisů / Daň z příjmů fyzických osob / Vyměřovací řízení) průměrný přepočtený stav zaměstnanců a pomocí tabulky obsažené v Pokynech k řádku 62 se zde uvede úhrn veškerých slev podle § 35 odst. 1 zákona o daních z příjmů uplatňovaných za zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením (18 000 korun na pracovníka) a úhrn veš19


15.2.2010 19:39:46


Obr. 10

kerých slev uplatňovaných za zaměstnávání pracovníků s těžším zdravotním postižením (60 000 korun na pracovníka). Společníci veřejné obchodní společnosti a komplementáři komanditní společnosti daň sníží pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně, zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. Celková částka uplatněné slevy se uvede na řádek 62, nelze však uplatnit vyšší hodnotu slevy, než je hodnota daně, tak aby výsledek na řádku 71 nebyl záporný.

Řádek 63

Tento řádek je určen k vyhodnocení slevy na dani kvůli pořízení registrační pokladny a jejího uvedení do provozu podle zákona o registračních pokladnách. Zákon o daních z příjmů umožňuje v § 35 odst. 6 až 8, abyste uplatnili část výdajů (nákladů) souvisejících s pořízením registračních pokladen jako slevu na dani. Samotná povinnost užívat registrační pokladny byla od 1. 1. 2008 úplně zrušena, a není tedy povinností v zákonem stanovených případech k přijímání hotovosti užívat registrační pokladny. Poplatníci, kteří jsou současně povinnými subjekty podle zákona o registračních pokladnách a do 30. 6. 2006 zahájili provoz registrační pokladny, si ale mohou daň za zdaňovací období, ve kterém tuto registrační pokladnu pořídili, snížit o polovinu pořizovací ceny pokladny, maximálně však o 8000 korun na jednu pokladnu. Slevu na daň lze uplatnit jen při prvním zahájení provozu registrační pokladny. Dále zákon umožňuje poplatníkům, kteří jsou současně povinnými subjekty a do 31. 12. 2006 provedli technické zhodnocení ve smyslu § 33 zákona jimi dosud používané pokladny ke splnění podmínek stanovených zákonem o registračních pokladnách, daň za zdaňovací období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno, snížit o 30 % hodnoty technického zhodnocení, maximálně však o 4 tisíce korun na jednu pokladnu. Nebylo-li možno slevu podle odst. 6 a 7 uplatnit v roce, kdy nárok na slevu vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo daň nižší, než je sleva, lze slevu nebo její zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže daň, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících

po zdaňovacím období, ve kterém nárok na slevu vznikl. Uvedené slevy bylo možné poprvé uplatnit již za zdaňovací období roku 2005. Pokud tedy poplatník pořídil a provozoval registrační pokladnu v roce 2006 za zákonem daných podmínek, vztahuje se na něj tato úleva, pokud ji ještě nevyčerpal v předchozích letech. Sleva na dani prostřednictvím investiční pobídky podle § 35a nebo § 35b zákona o daních z příjmů se uvádí od roku 2008 na tomto řádku a zahrne se do úhrnu slev na řádku 70 a je nutné ji vyhodnotit na samostatné příloze k přiznání.

Daňové přiznání nemusí podat poplatník, který nemá jiné zdanitelné příjmy vyšší než šest tisíc korun za příslušný kalendářní rok. Tato sleva na dani je ve výši buď celé daně z dílčího základu daně podle § 7, nebo nárůstu daňové povinnosti u dílčího základu daně podle § 7 v závislosti na tom, zda se jedná o nově podnikající subjekt, nebo subjekt rozšiřující svou podnikatelskou činnost ve smyslu investiční pobídky.

Strana 3 Tabulka č. 1 – Údaje o manželce (manželovi)

(viz Obr. 10) Vzhledem k umožnění odpočtu základní slevy na dani na poplatníka i u poplatníka – důchodce se od roku 2008 nevyžadují údaje o starobním důchodu. V případech, kdy poplatník vyživuje manželku (manžela) v domácnosti, slouží ke zjištění nároků na uplatnění slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů tabulka č. 1 v 5. oddílu. Údaje o manželce (manželovi) – jméno a rodné číslo manželky (manžela) se na tomto řádku uvede pouze tehdy, pokud na ni (něho) poplatník uplatňuje slevu na dani na řádku 65. Hranice vlastního ročního hrubého příjmu manželky nebo manžela nesmí přesáhnout 68 tisíc korun. Daň vypočtená z celkového základu daně sníženého o úhrn nezdanitelných částek a snížená o slevy za zaměstnance se zdravotním postižením a z titulu investičních pobídek se před výpočtem vlastní daňové povinnosti za zdaňovací období dále snižuje

o slevy na dani, které od roku 2006 nahradily původní nezdanitelné částky podle § 15 zákona o daních z příjmů zohledňující specifické osobní, rodinné a zdravotní poměry poplatníka. Tyto slevy na dani uvedené v § 35ba zákona jsou v systému výpočtu daně předřazeny ještě před uplatněním slevy z daňového zvýhodnění na vyživované děti v domácnosti a je možné je uplatnit maximálně do daně ve výši nula, tzn. že nemohou přejít do daňového bonusu (tzv. záporné daně), jak je tomu právě u daňového zvýhodnění na děti. Pokud tedy poplatníkovi s vyživovanými dětmi po uplatnění slev na dani podle § 35ba zákona vyjde roční daňová povinnost nulová, pak celé daňové zvýhodnění na vyživované děti bude uplatněno ve formě daňového bonusu. V následující tabulce uplatňuje poplatník v příslušných řádcích jednotlivé slevy na dani za zdaňovací období 2009. Většina těchto slev na dani se uplatňuje v závislosti na počtu měsíců, ve kterých poplatník splňuje podmínky a nárokuje odpovídající částku. Od roku 2008 jsou všechny níže uvedené slevy na dani výrazně vyšší než v předchozích letech. Stejně jako u bývalých odpočtů nezdanitelných částek dále platí, že poplatník – nerezident (podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů) může ze všech níže uvedených částek bez splnění dalších podmínek využít pouze základní slevu na dani 24 840 korun ročně a slevu určenou pro studenty 4020 korun za rok. Pouze v případě, že jeho příjmy ze zdrojů na území České republiky činily za uplynulý rok nejméně 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 zákona, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6, a 10 zákona o daních z příjmů, nebo z příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), může tento poplatník jedině v daňovém přiznání uplatnit po skončení roku slevu na dani také na vyživovanou manželku (manžela), na částečnou i plnou invaliditu či průkaz ZTP/P přiznané podle českých zákonů.

Řádek 64 – sleva na poplatníka (viz Obr. 11)

Částku ve výši 24 840 korun vyplní každý poplatník, tzn. rezident i nerezident. Tato částka se nesnižuje v poměrné výši podle počtu měsíců, po které poplatník pobíral ve zdaňovacím období zdanitelný příjem. Platí

20


15.2.2010 19:40:00

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

to i v případech, kdy poplatník ke zdanění přiznává příjmy, které dosáhl pouze v určité části příslušného zdaňovacího období (např. příjmy po ukončení studia, po mateřské dovolené, apod.). Zůstává v této výši i u poplatníka, který v průběhu zdaňovacího období zemřel. Od roku 2008 mohou tuto základní slevu na dani poprvé uplatnit i starobní důchodci bez ohledu na výši starobního důchodu a okolnost, od kdy je starobní důchod pobírán. Kromě základní slevy na poplatníka (24 840 korun) je nutno u všech ostatních slev podle § 35ba zákona v souvislosti s jejich uplatněním a zejména uznáním jejich oprávněnosti vždy sledovat, zda byly zákonem stanovené podmínky splněny již na počátku příslušného kalendářního měsíce, za který je sleva uplatňována. Pokud podmínky pro uplatnění těchto slev trvaly v průběhu zdaňovacího období pouze několik kalendářních měsíců, uplatní se v takovém případě sleva jen ve výši příslušného počtu dvanáctin konkrétní roční částky slevy na dani.

Řádek 65a) – sleva na manželku/manžela

Na tomto řádku si snížíte daň podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů částkou 24 840 korun ročně na vyživovanou manželku (manžela), jestliže ve zdaňovacím období nebo v jeho části nebyla (nebyl) držitelem průkazu ZTP/P, žije s vámi v jedné domácnosti a neměla (neměl) v uplynulém roce vlastní příjmy přesahující částku 68 tisíc korun ročně. Při splnění uvedených podmínek je možné uplatnit částku 2070 korun za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval (vyživovala). Domácnost podle § 115 občanského zákoníku tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Každý

občan může být příslušníkem jen jedné domácnosti. U manželů je založení další domácnosti vyloučeno, pokud jejich spolužití vykazuje znaky uvedené v § 115 občanského zákoníku.

Řádek 65b) – sleva na manželku/manžela, která/který je držitelem průkazu ZTP/P

V případě, že je vyživovaná manželka (manžel) s nízkým vlastním příjmem držitelkou (držitelem) průkazky ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce), můžete uplatnit dvojnásobnou částku 49 680 korun ročně, případně částku 4140 korun za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku jste manžela (manželku) vyživoval (vyživovala). Do stanoveného limitu vlastního příjmu manželky (manžela) 68 tisíc korun ročně se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče (dávky podmíněné sociální potřebností poskytované městskými a obecními úřady), příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky ke stavebnímu spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči (podle zákona o sociálních službách), který je od daně osvobozen podle § 4 zákona. V úvahu se neberou ani úvěry a půjčky. Ostatní příjmy se pro účely posouzení hranice 68 tisíc korun započítávají nesnížené o daňové výdaje (hrubé mzdy a jejich náhrady, příjmy z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu, ostatní příjmy nesnížené o výdaje, důchody ze sociálního zabezpečení, mateřské dávky, nemocenské dávky, podpory v nezaměstnanosti) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem daně. U manželů

s majetkem ve společném jmění se do vlastního příjmu manžela (manželky) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Jinak se tam ale zahrnují všechny ostatní brutto příjmy. V případě, že je manželka podnikatelkou, která měla příjmy například 200 tisíc korun a výdaje 250 tisíc korun (tedy dosáhla z podnikání ztráty), nelze ji považovat za vyživovanou ani v případě, že nemá žádné jiné příjmy. Její brutto příjmy (před odečtením výdajů) v kalendářním roce byly vyšší než 68 tisíc korun. U obou odčitatelných položek na řádcích 65a) a 65b) platí, že není možné kombinovat jejich uplatnění s rozdělením základu daně na spolupracující osobu. Není možné, aby manželka (manžel) poplatníka byla (byl) spolupracující osobou, na kterou poplatník rozdělí část příjmů, a zároveň osobou vyživovanou.

Lidé, kteří budou zdaňovat příjmy získané během zaměstnání v zahraničí, se nemusí striktně držet pravidel ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění. U vyživovaného partnera se po skončení roku hodnotí jeho příjem vždy za celý rok, i když v případě uzavření manželství nebo i jeho případného zániku v průběhu příslušného zdaňovacího období lze uznat slevu na dani jen ve výši násobku příslušného počtu dvanáctin za měsíce, na jejichž počátku manželství trvalo. Jde-li o manželství, kdy ani jeden z manželů nepobírá příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na dani v roční částce 24 840 korun (resp. 49 680 korun s průkazem ZTP/P), může rodič této osoby nebo poplatník,

Obr. 11

21


15.2.2010 19:40:13

příloha | Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009 u něhož jde ve vztahu k této osobě o péči nahrazující péči rodičů, uplatnit na ženaté nebo vdané dítě daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů, ale jen za předpokladu splnění podmínek předepsaných pro uznání zletilých dětí jako vyživovaných osob. To znamená, že nepobírá plný invalidní důchod a studuje, nebo nestuduje ani nepracuje pro nemoc, úraz, resp. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a nedovršil 26 let věku.

Řádek 66 – sleva na poživatele částečného invalidního důchodu

Pobíráte-li částečný invalidní důchod z důchodového pojištění, uplatníte na tomto řádku podle § 35ba odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů částku 2520 korun ročně, a to i v případě, že došlo k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod. Tento souběh nároku na starobní a částečný invalidní důchod musíte správci daně prokázat. Jestliže pobíráte tento důchod pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, uplatníte částku 210 korun za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Řádek 67 – sleva na poživatele plného invalidního důchodu

Pokud pobíráte plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek je plná invalidita (přiznaný Českou správou sociálního zabezpečení na základě posudku posudkové komise), pak na tomto řádku uplatníte dvojnásobnou částku, tj. 5040 korun za rok. Dále může tuto částku uplatnit poplatník, u kterého došlo k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod, nebo je poplatník podle předpisů plně invalidní, ale jeho žádost byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodu invalidity a poplatník má o tom rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek je plná invalidita poplatníka, se považuje vdovský(vdovecký) důchod, nakterý máplně invalidní vdova (vdovec) nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky). Jestliže uvedené podmínky byly splněny pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, uplatníte částku 420 korun za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny. Zrušení členění invalidity na »částečnou« a »plnou« je platné až od 1. 1. 2010 a je nahrazeno jedním typem invalidity ve třech stupních. Tato změna se však netýká daňového přiznání za rok 2009.

Řádek 68 – sleva na držitele průkazu ZTP/P

Jestliže jste držitelem průkazky ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvod-

ce), a to i v případě, že nepobíráte částečný nebo plný invalidní důchod, uplatníte na tomto řádku podle § 35ba odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů částku 16 140 korun ročně (1345 korun za měsíc). Jestliže uvedená podmínka byla splněna pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, uplatníte částku 1345 korun za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky. Pokud např. pobíráte plný invalidní důchod a navíc jste držitelem průkazu ZTP/P, jednotlivé nároky se sčítají a vaše celková sleva na dani by pak činila 21 180 korun za rok (1765 korun za měsíc).

Řádek 69 – sleva na studium

Student pobírající zdanitelné příjmy má nárok si snížit daň na tomto řádku o částku 4020 korun ročně. Jestliže poplatník studuje pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období 2009, uplatní si částku 335 korun za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla podmínka studia splněna. Částku lze uplatnit za podmínky, že se poplatník připravuje soustavně na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.

Daňové přiznání musí podat každý, jehož roční příjmy přesáhly v roce 2009 částku patnácti tisíc korun. Splnění podmínky je nezbytné prokázat finančnímu úřadu potvrzením školy. Poplatník studující v zahraničí doloží k uplatnění nároku na odpočet potvrzení zahraniční školy s úředně ověřeným překladem do českého jazyka a navíc rozhodnutí MŠMT ČR o tom, že studium je postaveno na roveň studia na tuzemských středních nebo vysokých školách. Pokud by poplatníkem podávajícím přiznání prostřednictvím zákonného zástupce bylo dítě, které dosud nezahájilo studium na střední škole (např. období prázdnin před nástupem na střední školu), slevu na studium u něho nelze uplatnit, protože v tomto období ještě nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Pro uplatnění této slevy na dani je rozhodující, v kolika měsících roku 2009 byl poplatník považován za studenta (podle zákona o státní sociální podpoře), bez ohledu na to, v kolika měsících dosáhl příjmů podléhajících dani. Zahájil-li např. student po ukončení studia střední školy podnikatelskou činnost od září 2009 nebo později, náleží mu mimo základní slevy v plné výši

navíc nárok na slevu na dani z důvodu studia za měsíc leden až srpen roku 2009 ve výši 8 x 335 Kč = 2680 Kč. Jestliže zletilé studující dítě ve věku do 26 let uzavře manželství a žije v domácnosti s manželem, který nemá vlastní příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na dani na tohoto partnera s nízkým příjmem, za předpokladu vedení společné domácnosti rodičů s tímto dítětem může v tomto případě nárok na daňové zvýhodnění podle § 35c uplatnit jeden z rodičů dítěte, v případě, že uvedená dcera nebo syn splňuje ostatní podmínky pro uznání jako osoby vyživované. Nárok na uznání částek podle § 35ba odst. 1 (řádek 64 až 69 přiznání) lze správci daně prokázat: platným občanským průkazem, a to vlastním a druhého z manželů, nebo jiným úředním dokladem; rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu; předložením průkazu ZTP/P; potvrzením školy o studiu.

Řádek 70

Na tomto řádku poplatník napíše úhrn slev na dani, které uplatňuje dle zákona na ř. 62 až ř. 69 daňového přiznání.

Řádek 71

Na tomto řádku se uvede daň po uplatnění slev na dani podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba. Poplatník provede výpočet podle pokynů (ř. 60 – ř. 70). Pokud je výsledkem záporné číslo, do řádku uvede nulu. V následující části tiskopisu daňového přiznání jsou údaje o dětech, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů (Tabulka č. 2), dále výpočet daňového zvýhodnění formou slevy na dani a případně také daňového bonusu, pokud daňové zvýhodnění převýší vypočtenou daňovou povinnost poplatníka. Novelou zákona o daních z příjmů byla již od roku 2005 nezdanitelná část základu daně na vyživované dítě nahrazena novým institutem nazvaným »daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti« zařazeným do zákona v § 35c a § 35d. Daňové zvýhodnění pro rok 2009 činí: 10 680 korun ročně na každé vyživované dítě (890 korun na měsíc), 21 360 korun ročně na každé vyživované dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P (1780 korun na měsíc). Daňové zvýhodnění na vyživované dítě se odčítá přímo od vypočtené daně po slevách podle § 35ba a v závislosti na výši této daně je lze uplatnit formou slevy na dani, kombinací slevy na dani a daňového bonusu nebo formou daňového bonusu (jako tzv. zápornou daň).

22


15.2.2010 19:40:23

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Obr. 12

Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše vypočtené daňové povinnosti po slevě podle § 35ba, tj. vypočtená daň přesahující výši daňového zvýhodnění se o částku daňového zvýhodnění sníží. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená roční daňová povinnost po slevách podle § 35ba, sleva na dani na dítě podle § 35c se poskytne jen do výše daňové povinnosti a vzniklý rozdíl neuplatnitelný formou slevy je tzv. daňovým bonusem. Poplatník může uplatnit daňový bonus v případě, že jeho výše činí alespoň 100 korun, maximálně lze uplatnit daňový bonus na všechny vyživované děti v úhrnu do výše 52 200 korun za rok 2009. Podmínkou pro uplatnění daňového bonusu je, že poplatník měl v uplynulém zdaňovacím období příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Tento šestinásobek minimální mzdy pro účely uplatnění daňového zvýhodnění za rok 2009 činí pro všechny poplatníky částku 48 000 korun (6 x 8000). U poplatníka, který má příjmy pouze z pronájmu podle § 9 zákona, nesmí pro uplatnění bonusu na vyživované dítě jeho výdaje převýšit příjmy. Do těchto sledovaných příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy zdaněné srážkou daně podle zvláštní sazby daně uvedené v § 36 zákona. Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d u poplatníka v zaměstnání, který podává daňové přiznání, přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za celé zdaňovací období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek. Poplatník-nerezident, obdobně jako u daňových slev podle § 35ba zákona, v případě, že jeho roční příjmy ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozeny nebo zdaněny srážkovou daní podle zvláštní sazby daně), může uplatnit daňové zvýhodnění na děti žijící s ním v domácnosti za předpokladu splnění ostatních podmínek jako u tuzemských poplatníků (studium u zletilých dětí apod.).

Neopominutelnou podmínkou ale vždy je, že vyživované dítě žije s poplatníkem v jedné domácnosti, což ale nemusí vždy nutně znamenat podmínku totožného trvalého bydliště poplatníka a vyživovaného dítěte. Pojem »domácnost« je definován ustanovením § 115 občanského zákoníku a pro posouzeníexistencespolečnédomácnostivíce osob má význam zejména jejich trvalé společné žití a společné finanční hospodaření. Každý občan může být pro účely zdanění příslušníkem jen jedné domácnosti. Na nárok uplatnit daňové zvýhodnění nemá vliv dočasný pobyt dítěte mimo domácnost (studium, léčení, pobyt v ústavu apod.). Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může na toto dítě ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci uplatnit daňové zvýhodnění jen jedna osoba z nich. Od roku 2006 byla v zákoně zrušena podmínka platná do roku 2005, že pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci u svého plátce daně (zaměstnavatele), nemohl již toto daňové zvýhodnění při výpočtu daně ze společného základu daně manželů uplatnit druhý z manželů.

Daňové přiznání musí podat i poplatník, který má příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele, ale nepodepsal u něj ani dodatečně do 15. 2. 2010 prohlášení k dani. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, v němž se dítě narodilo, nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání (studium), anebo v němž bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Není možné kombinovat jeho uplatnění s rozdělením základu daně na spolupracující osobu, proto nelze, aby např. syn poplatníka byl spolupracující osobou, na kterou poplatník

rozdělí část příjmů, a zároveň osobou vyživovanou. Na rozdíl od vyživované manželky ale na uplatnění tohoto daňového zvýhodnění na vyživované dítě nemá žádný vliv výdělek vyživovaných dětí. Ty si mohou samy vydělat jakoukoliv částku, aniž by rodič – daňový poplatník, ztratil nárok na uplatnění tohoto daňového zvýhodnění. Za vyživované dítě se považuje dítě vlastní nebo osvojené, dítě v péči nahrazující péči rodičů a dítě druhého z manželů. Za vyživované dítě se považuje i vnuk nebo vnučka v případě, že jeho rodiče nedosahují příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Za vyživované dítě v domácnosti se vždy považuje dítě nezletilé (do dovršení 18 let věku nebo do uzavření sňatku před touto věkovou hranicí). Zletilé dítě v domácnosti lze uznat jako vyživovanou osobu nejvýše do dovršení věku 26 let za podmínky, že nepobírá vlastní plný invalidní důchod, nebo že se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se na budoucí povolání připravovat nemůže z důvodu nemoci, resp. pro úraz, anebo je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Zvýšení daňového zvýhodnění na částku 11 604 korun za rok (967 korun za měsíc) a jeho dvojnásobek na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P je platné až od 1. 1. 2010 a netýká se tedy daňového přiznání za rok 2009.

Tabulka č. 2 (viz Obr. 12) Údaje o dětech žijících v domácnosti – v tabulce u každého vyživovaného dítěte uvedete jeho příjmení, jméno(-a) a ve sloupci 2 rodné číslo. Ve sloupci 3 tabulky uvedete počet měsíců, po které ve zdaňovacím období uplatňujete daňové zvýhodnění na dítě, a ve sloupci 4 případně, po kolik měsíců bylo uplatněné dítě považováno za zvlášť těžce postižené s potřebou průvodce (ZTP/P), pro které se zvyšuje daňové zvýhodnění na dvojnásobek. V případě, že uplatňujete daňové zvýhodnění na více než čtyři děti, uvedete požadované údaje na volném listu a přiložíte k daňovému přiznání. 23


15.2.2010 19:40:41


Obr. 13

Do řádku »Celkem« uvedete součet počtu měsíců ze sloupců 3 a 4 za všechny uplatňované děti. Údaje o dětech se vyplňují pouze v případě, že poplatník v daňovém přiznání uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c zákona o daních z příjmů.

Řádek 72 (viz Obr. 13) Na tomto řádku zapíšete celkovou výši daňového zvýhodnění na vyživované děti podle § 35c zákona o daních z příjmů. Pokud byly splněny podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění po celé zdaňovací období 2009, činí daňové zvýhodnění 10 680 korun na každé takové dítě. Když byly podmínky splněny jen po část zdaňovacího období, činí daňové zvýhodnění 890 korun za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, v němž se dítě narodilo, nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání (studium), anebo v němž bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek (21 360 korun za rok, 1780 korun za měsíc). Řádek 73

Zde se uvádí daňové zvýhodnění formou slevy na dani, takže číselná hodnota na

tomto řádku může být stejná jako na ř. 72, pokud výsledná daňová povinnost na ř. 71 je vyšší nebo rovna výši hodnoty vypočtené na ř. 73. Je-li naopak na ř. 72 hodnota daňového zvýhodnění vyšší než výsledná daňová povinnost na ř. 71, lze do tohoto řádku uvést maximálně hodnotu daňové povinnosti z ř. 71 a poplatníkovi vzniká nárok na bonus, který se vypočítává v další části přiznání.

Řádek 74

Poplatník na tomto řádku uvede výslednou výši daně po uplatnění slevy podle § 35c zákona o daních z příjmů, tj. rozdíl daně na ř. 71 a uplatněné slevy na dani na ř. 73. Vypočtená částka nemůže nabývat záporných hodnot.

Řádek 75

Na řádku 75 se uplatňuje daňový bonus jako rozdíl celkového daňového zvýhodnění na všechny děti z ř. 72 a skutečně uplatněné slevy vykázané na ř. 73, pokud celkové zvýhodnění přesahuje výslednou daňovou povinnost a poplatníkovi vzniká nárok na daňový bonus. Daňový bonus je možné uplatnit pouze v případě, že jeho výše činí alespoň 100 korun. Maximální výše daňového bonusu je však omezena částkou 52 200 korun ročně (na rozdíl od slevy, která omezena není). Tato maximální částka nebyla od 1. 1. 2010 změněna a zůstává i nadále ve stejné výši.

Řádek 76

Na tomto řádku se uvádí úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle § 35d zákona o daních z příjmů, jehož výši zaměstnavatelé uvádějí v »Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění«.

Řádek 77

Poplatník zde vypočítá rozdíl na daňovém bonusu (ř. 75 minus ř. 76). Pokud vyjde záporné číslo (vyplacený bonus v průběhu roku je vyšší než roční nárok), promítne se tato skutečnost do zvýšení celkového vyrovnání daňové povinnosti na ř. 91 přiznání.

6. ODDÍL – Dodatečné DAP (viz Obr. 14) Šestý oddíl zahrnuje výpočet dodatečné daně nebo ztráty z dodatečného daňového přiznání. Vyplňujete ho pouze tehdy, podáváte-li dodatečné daňové přiznání podle § 41 zákona o správě daní a poplatků. Při zpracování řádného přiznání za rok 2009 se nevyplňuje. Povinností poplatníka daně z příjmů fyzických osob je podat dodatečné daňové přiznání, zjistí-li, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než jak jím byla přiznána nebo správcem daně vyměřena. Na základě takového zjištění je poplatník povinen předložit svému správci daně dodatečné daňové přiznání, a to do konce měsíce

Obr. 14

24


15.2.2010 19:40:53

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Obr. 15

následujícího po tomto zjištění. Datum zjištění důvodů pro podání dodatečného daňového přiznání uvede poplatník na řádku 03 daňového přiznání. Právo stejně postupovat má v případě, zjistí-li, že daňová povinnost má být nižší nebo daňová ztráta vyšší.

Řádek 78–83

V případě dodatečného daňového přiznání se postupuje podle tiskopisu a Pokynů k vyplnění přiznání. Poslední známou daňovou povinností je částka, kterou poplatník uvedl v posledním přiznání (řádném nebo dodatečném) s účinností od lhůty stanovené pro jeho podání nebo po právní moci posledního platebního (dodatečného platebního) výměru nebo rozhodnutí o opravném prostředku. Částky daňové ztráty na ř. 81 a ř. 82 se uvádějí v absolutních hodnotách, tj. bez znaménka minus.

7. ODDÍL – Placení daně (viz Obr. 15)

Řádek 84

Na tento řádek uvedete celkový úhrn sražených záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků (po slevách na dani) na základě jednotlivých »Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na tuto daň a daňovém zvýhodnění za příslušné zdaňovací období roku 2009« získaných od všech zaměstnavatelů (plátců daně). Zálohy se dokládají originálem potvrzení o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění od zaměstnavatele (nebo zaměstnavatelů). V případě, že vám bylo provedeno roční zúčtování, uvedete na tento řádek částku sražených záloh sníženou o vrácený přeplatek z ročního zúčtování.

Řádek 85

Na řádek 85 zapíšete celkový úhrn zaplacených (čtvrtletních, pololetních, případně

rozhodnutím správcem daně jinak stanovených) záloh na příslušné zdaňovací období 2009 včetně přeplatků použitých jako »záloha na daň«, s výjimkou záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků, které byly již uvedeny na řádku 84. Na úhradu skutečné výše daně se započítávají zaplacené zálohy na daň splatné v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Ze záloh, u kterých došlo k prodlení s placením, se započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání (např. zálohu splatnou 15. 12. 2009 poplatník zaplatí dne 12. 1. 2010).

Řádek 86

Poplatník zde uvádí zaplacenou daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v případě, že dosáhl jiných příjmů než předpokládaných. Tento řádek se týká pouze těch poplatníků, kteří mají správcem daně stanovenou daň paušální částkou (zaplacenou do 15. prosince 2009) a kteří dosáhli v průběhu roku 2009 i jiných příjmů než původně předpokládaných.

Řádek 87

Tento řádek je určen pouze pro poplatníky, kteří mají prostředky vybraných rezerv podle zákona o rezervách uloženy ve státních dluhopisech pořízených ze zvláštního vázaného účtu v bance a vedených na samostatném účtu České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři (podle § 36 odst. 7 zákona). Zde uvedete sraženou daň z těchto úrokových příjmů. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daň ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek.

Řádek 87a

Na tomto novém řádku uvede poplatník-nerezident, který je rezidentem členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, částku sražené daně z vybraných druhů příjmů. Od roku 2009 si mohou nově podat daňové přiznání i nerezidenti, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu EU nebo EHS a mají příjmy ze zdrojů na území České republiky podle § 22 odst. 1 písm. c), f), g) bodu 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12. Jedná se zejména o příjmy ze služeb, z nezávislé činnosti, umělecké činnosti, z užití práv, z úroků z půjček, z nájemného, z odměn členů statutárních orgánů či sankcí ze závazkových vztahů. Tyto příjmy uvedení nerezidenti zahrnou do daňového přiznání a sražená daň z nich se započítá na celkovou daňovou povinnost podle § 36 odst. 7 zákona. Částku sražené daně je třeba doložit potvrzením plátce příjmu.

Řádek 88

Na řádku 88 se zapisuje zajištěná částka daně sražená plátcem daně podle § 38e odst. 3 zákona o daních z příjmů. Nárok na zápočet zajištěné daně na úhradu skutečné výše daně je nutné správci daně doložit »Potvrzením o zajištění daně sražené plátcem«. Tento řádek se týká zejména zahraničních fyzických osob-nerezidentů. Je-li poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, bude částka uvedená na tomto řádku zahrnovat zajištění daně sražené tomuto poplatníkovi veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností podle § 38e odst. 3 písm. a).

Řádek 89

Na řádku 89 uvede daňový nerezident sraženou daň z příjmů úrokového charakteru v zahraničí podle § 38f odst. 11, 25


15.2.2010 19:41:06


Obr. 16

pokud byla sražena daň vyšší, než vyplývá z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, a tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství.

Řádek 90

Na tomto řádku se uvede zaplacená daňová povinnost (záloha) podle § 38gb odst. 4 zákona o daních z příjmů, tzn. částka daně, která byla vypočtena v daňovém přiznání podávaném v důsledku insolvenčního řízení.

Řádek 91

Podle pokynů na řádku 91 poplatník zjistí výslednou částku, která vyjadřuje to, že má za rok 2009 ještě daň doplácet nebo že zaplatil na dani z příjmů fyzických osob na zálohách více. V případě, že zaplatil méně, je poplatník povinen tuto částku uhradit v termínu pro podání daňového přiznání. Pokud zaplatil více, bude mu daňový přeplatek (v případě záporného rozdílu řádků) vrácen na základě jeho žádosti, která je součástí tiskopisu daňového přiznání. Tento daňový přeplatek bude poplatníkovi vrácen příslušným správcem daně, pokud činí více než 50 korun a poplatník nemá jiný daňový nedoplatek. Daňový přeplatek může správce daně použít na úhradu případného daňového nedoplatku daňového dlužníka u jiné daně nebo u jiného správce daně nebo, neexistuje-li takový nedoplatek, i jako zálohu na dosud nesplatnou daňovou povinnost na dani, na které přeplatek vznikl.

Strana 4 Přílohy DAP: (viz Obr. 16) Na poslední čtvrté straně daňového přiznání uvedete počet listů příloh, které přikládáte. Povinnými přílohami jsou Příloha č. 1 až 3 k přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud je pro ně náplň. Povinnou přílohou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, je účetní závěrka, dále pak podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů vždy potvrzeníopříjmechzezávisléčinnostiaosražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění.

Předmětem daně jsou také dividendy, úroky z vkladů na účtech a výhry v loteriích. Další přílohy jsou poplatníkem přikládány v závislosti na uplatňovaných nezdanitelných částkách základu daně a odčitatelných položkách od základu daně, např. potvrzení příslušné stavební spořitelny o výši zaplacených úroků z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření. V příslušném řádku se vždy vyznačí počet listů zde uvedených příloh, které poplatník předkládá s přiznáním, a na závěr celkový počet listů odevzdávaných příloh. Přílohy se přikládají v originále. Novoupřílohouodroku2008propoplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění u příjmů ze zahraničí je Seznam potvrzení zahraničních správců daně o zaplacené dani podle § 38f odst. 9 zákona o daních z příjmů.

Tiskopis tohoto Seznamu je uveden na internetových stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz, v nabídce Daňové tiskopisy / Databáze aktuálních daňových tiskopisů / Daň z příjmů fyzických osob / Vyměřovací řízení) – (viz Obr. 17).

Prohlášení (viz Obr. 18) Poplatník nebo jeho zástupce je povinen potvrdit svým podpisem pravdivost a úplnost daňového přiznání. Současně tím potvrzuje, že si je vědom právních následků v případě, že údaje uvedené v daňovém přiznání prokáže správce daně jako nepravdivé nebo neúplné. Toto prohlášení má od roku 2009 novou podobu. Údaje o zástupci poplatník vyplní pouze v případech, kdy je daňové přiznání zpracováváno a podáváno zástupcem za daňový subjekt. Kód zástupce je číselný kód podle níže uvedených zástupců: 1 – zákonný zástupce, 2 – ustanovený zástupce, 3 – společný zástupce, smluvní zástupce, 4a – obecný zmocněnec – fyzická i právnická osoba, 4b – fyzická osoba – daňový poradce nebo advokát, 4c – právnická osoba vykonávající daňové poradenství. Datum narození / Evidenční číslo osvědčení daňového poradce / IČ právnické osoby: Jde o datum narození zástupce-fyzické osoby, nebo evidenční číslo osvědčení daňového poradce-fyzické osoby,

26


15.2.2010 19:41:19

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Obr. 17

nebo IČ právnické osoby – zástupce daňového subjektu. Fyzickáosobaoprávněnákpodpisusuvedením vztahu k právnické osobě: Vyplňuje se pouze v případech, kdy je právnická osoba

v postavení zástupce daňového subjektu, za něhož zpracovává a podává daňové přiznání. Vlastnoruční podpis daňového subjektu / osoby oprávněné k podpisu: Daňové přiznání bude opatřeno:

podpisem fyzické osoby podávající své daňové přiznání nebo v případě zastoupení podpisem zmocněné fyzické osoby (včetně daňového poradce) nebo

Obr. 18

27


15.2.2010 19:41:34


Obr. 19

podpisem fyzické osoby oprávněné podepsat přiznání za zmocněnou právnickou osobu (včetně právnické osoby vykonávající daňové poradenství).

Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob

(viz Obr. 19) Tiskopis daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je od jiných tiskopisů zvláštní tím, že v sobě přímo obsahuje žádost o vrácení přeplatku. Tuto žádost je však nutné chápat jako zcela samostatné podání. Nežádá-li poplatník o vrácení přeplatku, nemělo by zde být vyplněno vůbec nic (ani adresa nebo číslo účtu), protože by na tyto údaje správce daně mohl pohlížet jako na neúplné podání, a mohl by žádat jeho doplnění. Do prvního řádku, který se zde vyplňuje, se uvádí výše přeplatku. V případě, že je žádost podána tak, že vratitelný přeplatek nevznikne do 60 dnů (například při podání v průběhu měsíce ledna), správce daně žádost zamítne. Není proto vhodné podávat přiznání se žádostí o vrácení přeplatku příliš brzy, nebo je nutné podat žádost o vrácení přeplatku zvlášť. Přeplatek vrátí správce daně do 30 dnů od lhůty pro podání přiznání, tj. v roce 2010 do 30 dnů od 31. 3. 2010 (případně od 30. 6. 2010), a to i v případě, že daňové přiznání je podáno dříve. Neuvede-li poplatník

v žádosti výši přeplatku na dani, bude mu vrácena celá výše vratitelného přeplatku. Případná plná moc uložená u správce daně pro zmocněnce na zpracování a předložení daňového přiznání neopravňuje sama o sobě tohoto zástupce k podepsání žádosti o vrácení přeplatku na dani. Aby žádost o vrácení přeplatku podepsaná zmocněncem pro podání daňového přiznání byla platná, musel by tento zmocněnec-zástupce mít současně buď neomezenou plnou moc pro veškeré daňové řízení, nebo plnou moc pro podání přiznání včetně podání žádosti o vrácení přeplatku. Pokud chce poplatník vratitelný přeplatek převést na účet do zahraničí, musí použít číslo účtu ve formátu IBAN (podrobnější informace o IBAN jsou na internetových stránkách www.cnb.cz v sekci Platební styk/IBAN) a dále je nezbytné uvést BIC kód (swiftový kód) banky a její adresu. Od roku 2006 se zde uvádí i přesné označení vlastníka účtu, jeho adresa a mezinárodní kód měny, ve které je účet veden.

Příloha č. 1 Příloha č. 1 obsahuje výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů a je povinná pro poplatníky, kteří v daném zdaňovacím období

mají tento druh příjmů. Do řádků se uvádějí příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na koruny. Za příjmy ze zdrojů v zahraničí se považují hrubé zahraniční příjmy přepočtené na koruny bez odpočitatelných položek a nezdanitelných částí základu daně podle zahraničních předpisů. Podle § 25 odst. 1 písm. i) zákona nelze u poplatníka – daňového rezidenta, za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, vyňatých podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, uznat výdaje převyšující tyto příjmy. Pro příjmy ze zdrojů v zahraničí se použijí tyto způsoby přepočtu na Kč: účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví, ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví. K zahraničním příjmům lze uplatnit buď související výdaje ve skutečné výši, nebo procentem z příjmů podle českého zákona o daních z příjmů. Částky se uvádějí v celých korunách. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatele ve smys-

Obr. 20

28


15.2.2010 19:41:48

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Obr. 21

lu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

Strana 1 Oddíl 1: Výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona) (viz Obr. 20)

Vedete-li daňovou evidenci – uděláte křížek v levém okénku. Poplatníci vedoucí daňovou evidenci vyplňují řádek 101, 102, 104 a následující. Účtujete-li v účetnictví – uděláte křížek v prostředním okénku. Poplatníci účtující v účetnictví vyplňují až řádek 104 a následující podle dalšího komentáře.

Uplatňujete-li výdaje procentem z příjmů – uděláte křížek v pravém okénku. Poplatníci, kteří uplatňují výdaje procentem z příjmů, vyplňují řádky 101, 102, 104 a následující.

Řádek 101 – Příjmy podle § 7

(viz Obr. 21) Tento řádek slouží k uvedení celkových příjmů podle § 7 zákona o daních z příjmů obsažených v daňové evidenci za zdaňovací období 2009, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Jde o celkové příjmy bez úroků z běžného účtu, úroků nebo poplatků z prodlení a dalších příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů souvisejících s podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činností. Příjmy podnikatelů podle § 8 lze z daňové evidence vyloučit buď úpravou – snížením příjmů o příslušnou část před uvedením celkových příjmů z evidence

do řádku 101 Přílohy č. 1, nebo následně úpravou – zahrnutím hodnoty příjmů podle § 8 do řádku 106. Vede-li poplatník daňovou evidenci, je podkladem o příjmech údaj z této evidence podle §7b zákona o daních z příjmů. Neuplatňuje-li poplatník výdaje v prokázané výši, uvede na tomto řádku úhrn zdanitelných příjmů podle § 7 zaevidovaný v záznamech o příjmech podle § 7 odst. 8 zákona o daních z příjmů. V obou případech se zde uvádí příjem bez tzv. uzávěrkových operací, které se vyčíslí v řádcích č. 105 (příjmy) a 106 (výdaje) podle podrobného rozpisu v tabulce »E« této přílohy k daňovému přiznání. V příjmech uvedených na tomto řádku bude i podíl na příjmech účastníka sdružení, které není právnickou osobou, ve výši stanovené smlouvou o sdružení nebo rovným dílem. Spolupracující osoba, pokud nemá ještě další činnosti podle § 7 kromě spoluprá29


15.2.2010 19:42:09

příloha | Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009 Zpracování gumárenských směsí Zpracování kamene Slévárenství, modelářství Kovářství, podkovářství Obráběčství Zámečnictví, nástrojářství Galvanizérství, smaltérství Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení Hodinářství Zlatnictví a klenotnictví Truhlářství, podlahářství Výroba a opravy hudebních nástrojů Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů Zednictví Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení Montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel Vodoinstalatérství, topenářství Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny Montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení Izolatérství Malířství, lakýrnictví, natěračství Pokrývačství, tesařství Klempířství a oprava karoserií Kamnářství Opravy silničních vozidel Holičství, kadeřnictví Část B ce, tento řádek nevyplňuje. Naopak osoba, která je podnikatelem a která bude následně na spolupracující osobu část příjmů rozdělovat, zde uvádí celý příjem.

Řádek 102 – Výdaje související s příjmy podle § 7

Řádek 102 slouží k uvedení celkových výdajů vztahujících se k dosaženým příjmům vykázaným na řádku 101. Vede-li poplatník daňovou evidenci, je podkladem o výdajích údaj z této evidence podle §7b zákona o daních z příjmů. Ani zde se neuvádějí další položky ovlivňující výši výdajů (tzv. výdajové uzávěrkové operace), které se uvedou do tabulky »E« této přílohy k daňovému přiznání a jejich součet následně do řádku č. 106. Neuplatňuje-li poplatník výdaje v prokázané výši, uvede na tomto řádku výdaje uplatněné procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů z úhrnu zdanitelných příjmů evidovaných v záznamech o příjmech podle § 7 odst. 8 zákona. Pro výpočet výdajů uváděných na tomto řádku obsahuje tiskopis tabulku »B. Druh činnosti«, jejíž obsahová náplň je popsána níže.

Pro rok 2009 se tyto paušální sazby procent z příjmů u většiny činností zvýšily a jsou následující: 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z příležitostné zemědělské výroby; 80 % z příjmů ze živností řemeslných; Velká novela živnostenského zákona účinná od 1. 7. 2008 přinesla řadu změn pro podnikatele. Mimo jiné se řada živností spojila do jedné živnosti, v řadě živností došlo k jejich přeřazení v rámci druhů živností. Seznam živností řemeslných je obsahem Přílohy č. 1 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

Živnosti řemeslné: Část A Řeznictví a uzenářství Mlékárenství Mlynářství Pekařství, cukrářství Pivovarnictví a sladovnictví Zpracování kůží a kožešin Aplikace, výroba a opravy ortopedické obuvi Broušení a leptání skla

Barvení a chemická úprava textilií Čištění a praní textilu a oděvů Kominictví Část C Hostinská činnost Kosmetické služby Pedikúra, manikúra 60 % z příjmů ze živnosti s výjimkou příjmů ze živností řemeslných; 60 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů nebo z příjmů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem kromě příjmů zdaňovaných srážkou, anebo příjmů z výkonu nezávislých povolání. Paušální částky procentuální sazby výdajů v sobě zahrnují veškeré výdaje poplatníka. Od roku 2008 již nelze u výdajů stanovených paušální sazbou uplatňovat navíc výdaje na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.

30


15.2.2010 19:42:20

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník vedoucí účetnictví. Ten pro daňové účely vychází z evidence příjmů, tj. včetně přijatých záloh (nikoliv pohledávek). Paušální výdaje může uplatnit i poplatník, který je plátcem DPH. Výhody výdajových paušálů: Nemusíte sledovat a počítat výdaje spojené s pracovními cestami ani vést knihu jízd, evidovat velké množství pokladních dokladů na drobná vydání (kancelářské potřeby, drobné opravy apod.), vést evidenci pojistného za obchodní majetek, evidovat výdaje spojené s finančním leasingem (např. u osobních automobilů), vést evidenci zaplacených úroků z přijatých úvěrů atd.

Daňové přiznání budete podávat nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy za rok 2009 do 31. března 2010. Od 1.1. 2010 došlo opět ke snížení procentní sazby výdajových paušálů u příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů nebo z příjmů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem kromě příjmů zdaňovaných srážkou, anebo příjmů z výkonu nezávislých povolání, a to na původní sazbu 40 procent platnou v roce 2008. Poplatníci, kteří doposud neuplatňovali výdajové paušály, tzn. uplatňovali výdaje ve skutečné prokázané výši, a chtějí uplatnit výdaje procentem z příjmů již za zdaňovací období roku 2009, by neměli opomenout úpravu základu daně roku 2008 podle ust. § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Při přechodu ze skutečných výdajů na uplatňování výdajů paušálem budou tito poplatníci postupovat následovně: Pokud vedou účetnictví: a) základ daně zvýší o: zůstatky vytvořených rezerv, opravné položky, výnosy příštích období, výdaje příštích období; b) základ daně sníží o: příjmy příštích období, náklady příštích období; c) nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.

Pokud vedou daňovou evidenci: a) základ daně zvýší o: hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou poskytnutých záloh a s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y). Následné příjmy z úhrad těchto pohledávek se pak do základu daně již nezahrnují; cenu nespotřebovaných zásob. Při dalším prodeji nespotřebovaných zásob se do základu daně zahrne pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně; zůstatky vytvořených rezerv; b) základ daně sníží o: hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých záloh; c) nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. Případnou úpravu základu daně bude nutné provést prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2008. Účastník sdružení, které není právnickou osobou, uvede na řádek 102 pouze svůj podíl na rozdělených výdajích ve výši stanovené smlouvou o sdružení nebo rovným dílem. Spolupracující osoba, pokud nemá ještě další činnosti podle § 7 kromě spolupráce, na tomto řádku neuvádí žádný údaj. Naopak osoba, která je podnikatelem, a která bude následně na spolupracující osobu část výdajů rozdělovat, zde uvádí celý výdaj. Do řádku 101 a 102 rovněž nepatří podíly společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Tyto podíly se vyjádří až na řádku 112. Počínaje rokem 2008 bylo stanoveno, že jako daňový výdaj nelze uplatnit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, poplatníkem majícím příjmy z pronájmu a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny. Jako daňový výdaj nelze uplatnit ani sociální a zdravotní pojištění placené za zaměstnance.

Řádek 103

Od roku 2008 již nelze ani u poplatníků, kteří uplatňují výdaje paušální částkou, uplatnit navíc jako výdaj skutečně zaplacené sociální a zdravotní pojištění. Řádek se nevyplňuje.

Řádek 104

Na řádku 104 je uveden dílčí základ daně před úpravami. Poplatníci vedoucí daňovou evidenci a poplatníci, kteří nevedou účetnictví, uvedou rozdíl mezi příjmy a výdaji. Poplatníci, kteří vedou účetnictví, nevyplňují řádky 101 a 102 a na řádku 104 uvedou hospodářský výsledek před zdaněním. Údaje jsou uváděny před úpravou podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů. Vypočtená částka na tomto řádku se znaménkem minus znamená, že výdaje přesahují výši příjmů nebo hospodářský výsledek před zdaněním je ztrátou. Pro správné zjištění základu daně je nutné údaj na řádku 104 dále upravit o položky uvedené v § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů, popřípadě o ostatní položky upravující základ daně podle zákona o daních z příjmů, jejichž součet je uveden v řádku 105 (zvyšující základ daně) a v řádku 106 (snižující základ daně).

Řádky 105 a 106

Na těchto řádcích uvede poplatník úhrn částek, které zvyšují (řádek 105) nebo snižují (řádek 106) hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23, § 5 odst. 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 zákona o daních z příjmů a případné další úpravy zvyšující (ř. 105) nebo snižující (ř. 106) podle ostatních ustanovení zákona základ daně.

Když však vaše daňové přiznání podává a zpracovává daňový poradce, prodlužuje se lhůta do 30. 6. 2010. U daňové evidence se tyto úpravy provádějí místo uzávěrkových operací. Podrobný popis a vyčíslení úprav zvyšujících nebo snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji uvede poplatník v tabulce »E« této přílohy k daňovému přiznání, případně v příloze na zvláštním listě, pokud řádky tabulky »E« nebudou pro uvedení všech údajů stačit. Poplatník, který vede účetnictví, vyčlení na řádek 106 příjmy z kapitálového majetku zahrnuté ve výsledku hospodaření. Příjmy z kapitálového majetku jsou dílčím základem daně dle § 8 zákona o daních z příjmů a uvádějí se na ř. 38 daňového přiznání. 31


15.2.2010 19:42:30

příloha | Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009 Úpravy zvyšující základ daně po-

dle § 23 zákona o daních z příjmů jsou: částky neoprávněně zkracující příjmy, tj. zejména nepeněžní příjmy nebo prominuté pohledávky, částky, které nelze podle zákona zahrnout do výdajů (nákladů), tj. zejména částky uvedené v § 25 zákona a částky nad limity uvedené v § 24 zákona, výdaje na dary podle § 15 zákona, protože jejich uplatnění se provádí jako odčitatelná položka, náhrada – odstupné za uvolnění bytu zahrnuté do výdajů (nákladů) při porušení podmínek stanovených zákonem, částky vyplývající z oprav nesprávností v účetnictví mající vliv na základ daně, u zaměstnavatelů, kteří vedou účetnictví, částky sraženého pojistného zaměstnancům neodvedené do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období, přijaté úhrady závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů, dále u poplatníků, kteří vedou účetnictví, částky původně uplatněných nároků v případě ustoupení od těchto nároků, jestliže byly původně tyto částky položkami snižujícími základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud nebyly promítnuty již do hospodářského výsledku, částka zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zákon o rezervách, u poplatníka, který nevede účetnictví, částka závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje novým, a narovnáním, pokud tato částka nebyla zúčtována ve prospěch výnosů nebo se nezvýšil výsledek hospodaření jinak; to se nevztahuje na závazky, které se stávají daňovým výdajem až v okamžiku zaplacení všech smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů, částka neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídající pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela (tento nový bod 12 v § 23 odst. 3 písm. a) je účinný od roku 2008 a vzhledem k tomu, že se jedná o velmi častý dotaz poplatníků, problematika těchto závazků fyzických osob je podrobněji popsána v článku na konci přílohy), úpravy související s hospodařením s pronajatým majetkem, zejména nepeněžní příjem vlastníka pronajatého majetku při vynakládání výdajů (nákladů) nájemcem nad rámec smluveného nájemného,

úpravy související s ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, úpravy související s přerušením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost nebyla obnovena do termínu pro podání přiznání, úpravy související se změnou způsobu uplatňování výdajů – přechod ze skutečných výdajů na procentní sazbu a naopak, přechod z daňové evidence na účetnictví a naopak, úpravy související s předčasným ukončením nebo zrušením finančního pronájmu s následnou koupí hmotného movitého majetku u pronajímatele nebo jeho postupníka, tzn. úprava výše odpisů v případě, že není bezprostředně uzavřena další, nová smlouva o finančním pronájmu předmětného majetku, rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v případě, že účetní odpisy jsou vyšší než daňově uznatelné odpisy.

Pokud jsou v přiznání i příjmy zdaňované v zahraničí, lze požádat o prodloužení lhůty až do 31. října 2010. Úpravy zvyšující základ daně po-

dle § 5 zákona o daních z příjmů a jiných ustanovení tohoto zákona jsou mimo jiné: poměrná část výdajů při použití osobního vozidla v obchodním majetku používaného pro podnikatelské a soukromé účely, částka závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu (§ 585 občanského zákoníku). Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí, hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny, příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle § 3.

Úpravy snižující základ daně podle

§ 23 zákona jsou: u zaměstnavatelů, kteří vedou účetnictví, částky pojistného sraženého zaměstnancům a neodvedené ve stanoveném termínu, o které byl zvýšen hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích, po jejich odvedení, u poplatníků, kteří vedou účetnictví, rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období, částky výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy, částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle zákona zahrnout do daňově uznatelných výdajů (nákladů), zejména odpisy a tvorba rezerv u poplatníků vedoucích daňovou evidenci, u poplatníků, kteří vedou účetnictví, rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v případě, že daňové odpisy jsou vyšší než odpisy uplatněné v účetnictví, částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla daňovým výdajem (nákladem), do příjmů (výnosů), hodnota splněného nebo započteného závazku nebo jeho části, o kterou byl zvýšen základ daně v předchozím zdaňovacím období, příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů, pokud jsou zachyceny v příjmech nebo výnosech, částky, které již byly u poplatníka zdaněny podle zákona o daních z příjmů, např. z důvodu časové souvislosti, částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako daňové výdaje (náklady), a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů), například dříve nerealizované projekty využité až v dalších letech, podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, úpravy související s ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, úpravy související s přerušením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud není tato činnost obnovena do termínu pro podání přiznání,

32


15.2.2010 19:42:41

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Limit 30 procent nebo 15 000 korun měsíčně (180 000 korun ročně) platí nikoliv pro každou spolupracující osobu samostatně, ale pro všechny současně. Na řádku 107 uvedete podíl na společných příjmech (na hospodářském výsledku – zisku) a na řádku 108 podíl na společných výdajích (na hospodářském výsledku – ztrátě), který rozdělujete na spolupracující osobu nebo osoby. Částky jsou zde uváděny již po úpravě podle § 23 a § 5 a dalších zákona o daních z příjmů. Příjmy a výdaje však nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a také je nelze rozdělit na děti a manžela (manželku), pokud jsou současně uplatňováni v daňovém přiznání jako osoby vyživované.

Paušální výdaj na dopravu činí pět tisíc korun za vozidlo a kalendářní měsíc. úpravy související se změnou způsobu uplatňování výdajů, tzn. přechod ze skutečných výdajů na procentní sazbu a naopak, přechod z daňové evidence na účetnictví a naopak.

Úpravy snižující základ daně podle

§ 5 zákona o daních z příjmů jsou: příjem, který byl zahrnutý do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích a byl vrácen v daném zdaňovacím období za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmu není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně, hodnota záloh uhrazená poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně v předcházejícím zdaňovacím období, v tom zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek, příjem vzniklý jako částka příjmu z prodeje osobního automobilu, jehož vstupní cena pro zahrnování do výdajů (nákladů) formou odpisů byla od roku 2005 do konce roku 2007 limitována hranicí 1 500 000 Kč, a to do výše součtu jeho zůstatkové ceny a rozdílu, o který pořizovací cena včetně technického zhodnocení převyšuje vstupní cenu tohoto automobilu, příjem vzniklý jako částka příjmu z prodeje osobního automobilu koupeného bezprostředně po ukončení smlouvy

o finančním pronájmu s následnou koupí, pokud hrazené nájemné bylo vyšší než uvedený limit 1 500 000 Kč, a to do výše součtu jeho pořizovací ceny včetně technického zhodnocení nebo zůstatkové ceny a zaplacené částky nájemného nad stanovený limit.

Údaje o osobě nebo osobách, na které rozdělujete podíl na společných příjmech a výdajích nebo podíl na hospodářském výsledku (zisk, ztráta) připadající na spolupracující osobu nebo osoby, uvádíte do části G na straně 2.

Řádky 107 a 108

Tyto řádky jsou určeny pouze pro spolupracující osobu. Spolupracující osoba uvádí na řádku 109 svůj podíl na společných příjmech (na hospodářském výsledku – zisku) a na řádku 110 ve svém daňovém přiznání uvádí podíl na společných výdajích (na hospodářském výsledku – ztrátě), který na ni byl rozdělen. Částky jsou uváděny po úpravě podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů. Údaje o poplatníkovi, který rozdělil na spolupracující osobu podíl na společných příjmech a výdajích nebo podíl na hospodářském výsledku (zisk, ztráta), uvádí spolupracující osoba ve svém daňovém přiznání do části H na straně 2.

Podle podmínek uvedených v § 13 zákona o daních z příjmů může poplatník rozdělit na spolupracujícího manžela až 50% nebo 30% podíl na příjmech a výdajích na manžela a ostatní členy domácnosti.

Termíny určené pro podání přiznání jsou současně i termíny pro platbu daně. V řádcích 107 a 108 uvádíte tu část příjmů a výdajů (nebo hospodářského výsledku před zdaněním), kterou budete přerozdělovat na spolupracující osobu. Výše rozdílu mezi příjmy a výdaji (základu daně) k přesunu na spolupracujícího manžela (manželku) je však pevně limitována částkou 540 000 korun při spolupráci po celé zdaňovací období nebo částkou 45 000 korun za každý i započatý měsíc spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem je výše rozdílu mezi příjmy a výdaji (základu daně) k přesunu na tyto spolupracující osoby limitována částkou 180 000 korun při spolupráci po celé zdaňovací období nebo částkou 15 000 korun za každý i započatý měsíc spolupráce.

Řádky 109 a 110

Řádek 111

Řádek se nevyplňuje z důvodu zrušení možnosti rozdělovat příjmy na více zdaňovacích období počínaje rokem 2008.

Řádek 112

Jste-li společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je váš podíl na společnosti příjmem z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů.Tento podíl uvedete na řádku 112 a údaje o společnosti (DIČ) a podíl v procentech uvedete na straně 2 do části I. Vykáže-li veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost ztrátu, roz33


15.2.2010 19:42:50


Obr. 22

děluje se část této ztráty stejně jako základ daně. V tomto případě označíte údaj znaménkem minus.

Řádek 113

Dílčí základ daně, případně dílčí ztrátu (v případě, že je rozdíl se záporným znaménkem) připadající na příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, uvedete na řádku 113. Vypočtete ji ze všech údajů uvedených na předchozích řádcích podle pokynu v řádku uvedeného. Tuto vypočtenou hodnotu přenesete na řádek 37 2. oddílu základní části daňového přiznání na stranu 2 k výpočtu celkového základu daně (včetně matematického znaménka). Při vyplňování řádků 101 až 113 je třeba dávat velký pozor na znaménka vyjadřující kladnou či zápornou hodnotu náplně řádků, a dále důsledně dbát na jejich správnou interpretaci při výpočtu řádku 113, který se vypočítává z předchozích řádků matematickou vazbou uvedenou v legendě tohoto řádku přiznání.

Oddíl 2. Doplňující údaje (§ 7 zákona) (viz Obr. 22) Část A – Údaje o obratu a odpisech

V těchto doplňujících údajích se uvedou uplatňované odpisy z hmotného i nehmotného majetku zahrnutého do obchodního majetku poplatníka, a poplatník vedoucí

účetnictví vyplní údaje o obratu. Roční úhrn čistého obratu tvoří výše výnosů snížená o prodejní slevy.

Část B – Druh činnosti Název hlavní (převažující) činnosti

Do této části se zapísuje slovní označení činnosti (předmětu podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti) poplatníka, z nichž dosažené příjmy byly ve zdaňovacím období nejvyšší.

Nepodání daňového přiznání včas může mít za následek zvýšení daně uvedené v přiznání ze strany finančního úřadu až o deset procent. Vzhledem k možnosti uplatnit různé procentní sazby paušálních výdajů u různých činností podle § 7 odst. 7 zákona poplatník uplatňující výdaje procentem z příjmů musí uvést všechny činnosti s různými sazbami a k nim příslušnou procentní sazbu, výši příjmů a výši výdajů.

Název dalších činností

V této části vyjmenujete ostatní provozované činnosti vedle činnosti hlavní, pokud jste vykonával činností více. Poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů,

dále uvede i u ostatních činností procentní sazbu, výši příjmů a výši výdajů.

Strana 2 Část C – Údaje o podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (viz Obr. 23)

Do části C tohoto oddílu přílohy se nezapisují údaje o skutečnostech, které nastaly před 1. 1. 2009. Datum zahájení činnosti: Uvedete vždy datum skutečného zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ne vždy tedy např. datum 1. 1. příslušného zdaňovacího období. Tento údaj může být v celé řadě případů odlišný od data vystavení povolení k výkonu podnikatelské činnosti. Datum přerušení činnosti: Zapíšete datum přerušení činnosti v průběhu zdaňovacího období. V případě, že nedošlo k zahájení činnosti do data podání přiznání (zpravidla březen nebo červen následujícího roku), je nutné pamatovat na zvláštnosti stanovené v § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Zde se nejedná o trvalé ukončení činnosti poplatníka. Datum ukončení činnosti: Vyplníte pouze v případě skutečného ukončení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke kterému došlo v průběhu zdaňovacího období. Datum obnovení činnosti: Uvedete datum obnovení činnosti v průběhu zda-

Obr. 23

34


15.2.2010 19:43:03

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Obr. 24

ňovacího období. Přerušení mohlo nastat jak v běžném, tak v dřívějším zdaňovacím období. Počet měsíců činnosti: Zapíšete počet měsíců, ve kterých byla v roce 2009 provozována činnost podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) zákona o daních z příjmů.

Část D – Tabulka pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona

(viz Obr. 24) V této části je uvedena Tabulka pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů, kterou poplatník vyplní v celých korunách. Údaje do této tabulky se čerpají z daňové evidence a dalších pomocných knih. Povinných je však pouze 5 ukazatelů týkajících se hmotného majetku, zásob, pohledávek, závazků a rezerv. Ostatní údaje v tabulce jsou nepovinné a nemusejí se vyplňovat.

Platbu daně můžete provádět i v hotovosti, pro tuto formu platby však platí limit 500 tisíc korun. V případě, že je činnost vykonávána za spolupráce manžela (manželky) poplatníka, případně ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, tak tyto spolupracující osoby předepsané údaje nevyplňují. Údaje za sdružení, které není právnickou osobou a kterého je poplatník účastníkem, se uvádějí ve výši spoluvlastnických podílů na majetku a závazcích a podílů na příjmech a výdajích. V prvním sloupci se uvádí hodnota majetku nebo závazků na začátku zdaňovacího

období (k 1. 1. 2009) nebo, byla-li činnost zahájena až v průběhu roku 2009, pak se uvede stav ke dni zahájení činnosti. Ve druhém sloupci se uvádí stav majetku nebo závazků na konci zdaňovacího období (k 31. 12. 2009), a pokud byla činnost v průběhu roku ukončena, pak stav ke dni ukončení činnosti.

Řádek 1 – Hmotný majetek

Zaznamenáte odepisovaný dlouhodobý hmotný majetek podnikatele v zůstatkových cenách. Položky v tomto řádku se uvádějí bez DPH (plátci DPH) nebo včetně DPH (neplátci DPH).

Řádek 2 – Peněžní prostředky v hotovosti

Uvede se peněžní hotovost poplatníka k danému datu a jmenovitá hodnota evidovaných cenin.

Řádek 3 – Peněžní prostředky na bankovních účtech

Údaj o součtu peněžních prostředků uložených na všech podnikatelských účtech poplatníka v nejrůznějších peněžních ústavech. Musí se shodovat s údaji uvedenými na bankovních výpisech k 1. 1. 2009 a k 31. 12. 2009. V případě záporného zůstatku účtu (například při poskytnutí kontokorentního úvěru) se na tento řádek napíše nula a výše záporného zůstatku se uvede do řádku 7 (Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček).

Řádek 4 – Zásoby

Jedná se o souhrnnou hodnotu všech zásob oceněných v pořizovacích cenách (u nakoupených zásob) nebo ve vlastních nákladech (u zásob vyrobených vlastní činností) a v reprodukční pořizovací ceně v ostatních případech. Tato hodnota musí být podlože-

na inventarizací. Jedná se o zásoby zboží, nedokončenou výrobu, polotovary vlastní výroby, výrobky, zvířata a skladovaný materiál.

Paušální výdaj na dopravu můžete použít maximálně u tří silničních motorových vozidel. Řádek 5 – Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček

Jedná se o hodnotu všech nezaplacených pohledávek a poskytnutých úvěrů a půjček k datu na začátku a na konci zdaňovacího období, která se zjistí z knihy pohledávek, a to v ocenění evidovaném v knize pohledávek.

Řádek 6 – Ostatní majetek

Zde je uvedena hodnota ostatního majetku zahrnutého do obchodního majetku poplatníka, ale jinde neuvedeného. Jedná se například o pozemky včetně porostů, majetková práva, cenné papíry nebo jiný finanční majetek a podobně.

Řádek 7 – Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček

Řádek obsahuje souhrnnou hodnotu všech nezaplacených závazků, přijatých nesplacených úvěrů a půjček k datu na začátku a na konci zdaňovacího období, která se zjistí z knihy závazků, a to v ocenění evidovaném v knize závazků.

Řádek 8 – Rezervy

Na tomto řádku bude zaznamenán údaj o stavu vytvořených rezerv podnikatele podle zákona o rezervách. Uvádí se ve výši zůstatku podle inventárních karet rezerv 35


15.2.2010 19:43:15


Obr. 25

(hodnota vytvořené rezervy minus skutečné čerpání).

Řádek 9 – Mzdy

Do posledního řádku 9 tabulky se uvede celkový objem hrubých mezd zúčtovaných ve zdaňovacím období zaměstnancům podnikatele.

Část E – Úpravy podle § 5, § 23 zákona (viz Obr. 25)

V následujících tabulkách vypíše poplatník popis a vyčíslení úprav zvyšujících nebo snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů, případně další úpravy zvyšující nebo snižující základ daně podle dalších ustanovení zákona.

Pozor, od 1. listopadu 2009 je dnem platby den, kdy byla příslušná částka připsána na účet správce daně. Podrobný popis položek snižujících nebo zvyšujících základ daně nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji je uveden v textu u komentáře k řádkům 105 a 106. Pokud rozsah tabulky nepostačuje k zachycení všech potřebných údajů, musí poplatník tyto zbylé údaje zapsat na zvláštní list jako přílohu k daňovému přiznání, v členění odpovídajícímu členění tiskopisu daňového přiznání.

Další údaje (viz Obr. 26) Část F – Údaje o účastnících sdružení

V této části uvede poplatník předepsané údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech v procentech, podíl na výdajích v pro-

centech) o ostatních účastnících sdružení, které není právnickou osobou.

Část G – Údaje o spolupracující osobě

V části G zaznamenává poplatník údaje (jméno, příjmení, DIČ nebo RČ, podíl na příjmech a výdajích v procentech) o spolupracujících osobách podle § 13 zákona o daních z příjmů.

Část H – Údaje o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje

V části H se uvádějí předepsané údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech a výdajích v procentech) o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu podle § 13 zákona o daních z příjmů.

Část I – Údaje o veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti

Do této části uvede poplatník, který má příjmy jako společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, základní identifikační údaj – DIČ společnosti a výši svého podílu na příjmech a výdajích v procentech.

PŘÍLOHA č. 2 Příloha č. 2 je povinnou přílohou k daňovému přiznání obsahující výpočet dílčích základů daně z příjmů fyzických osob z pronájmu a z ostatních příjmů. Je určena pro poplatníky, kteří dosáhli ve zdaňovacím období některý z příjmů podle § 9 nebo § 10 zákona a obsahuje údaje nutné pro správné sestavení výše uvedených dílčích základů daně. Do řádků se uvádějí příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na koruny. Za

příjmy ze zdrojů v zahraničí se považují příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí snížené o související výdaje stanovené podle zákona o daních z příjmů ve skutečné výši nebo v procentech z příjmů.

I při placení poštovní poukázkou musíte při podání poukázky na poště počítat s několikadenním předstihem úhrady tak, aby byla na účet správce daně připsána nejpozději v den splatnosti. Podle § 25 odst. 1 písm. i) zákona nelze u poplatníka – daňového rezidenta, za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, vyňatých podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, uznat výdaje převyšující tyto příjmy. Odpočitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Pro příjmy ze zdrojů v zahraničí se použijí tyto způsoby přepočtu na koruny: účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví, ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví. Částky se uvádějí v celých korunách. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatele ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

36


15.2.2010 19:43:28

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Obr. 26

Oddíl 1: Výpočet dílčího základu daně z příjmů z pronájmu (§ 9 zákona)

(viz Obr. 27) Uplatňuji výdaje procentem z příjmů (30 procent) – uplatňujete-li výdaje pro-

centem z příjmů z pronájmu podle § 9 odst. 4 zákona (tj. 30 % z příjmů z pronájmu), označíte tuto skutečnost křížkem X v levém rámečku. V případě uplatnění výdajů paušální sazbou musíte tuto formu uplatnění výdajů použít u všech dalších příjmů podléhajících zdanění podle § 9 zákona. Při

uplatnění skutečných výdajů pole nevyplňujete. Dosáhl jsem příjmů ze společného jmění manželů – máte-li příjmy z pronájmu, které jste dosáhl ze společného jmění manželů, označíte tuto skutečnost křížkem X v pravém rámečku. V opačném případě nevyplňujete.

Obr. 27

37


15.2.2010 19:43:44


Obr. 28

Řádek 201 – Příjmy podle § 9 zákona Řádek 202 – Výdaje podle § 9 zákona (viz Obr. 28)

Na řádcích 201 a 202 poplatník uvede příjmy a výdaje evidované podle § 9 odst. 6 zákona v záznamech o příjmech a výdajích případně v účetnictví. Uvádí zde úhrn veškerých příjmů z pronájmu a úhrn výdajů s pronájmem souvisejících za všechny druhy pronájmu náležející poplatníkovi. Příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na koruny způsobem popsaným výše.

Na základě žádosti poplatníka může správce daně povolit posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách. Příjmem z pronájmu ve smyslu § 9 zákona o daních z příjmů se rozumí příjem z činnosti, která není živností ani podnikáním. Jde o příjmy, které plynou fyzickým osobám z pronájmu budov, pozemků, bytů nebo jejich částí a dále z pronájmu movitých věcí a podobně (kromě příležitostného pronájmu věcí movitých, které jsou předmětem zdanění podle ustanovení § 10 zákona jako ostatní příjmy). U příjmů dosažených dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci, která je předmětem jejich podílového spo-

luvlastnictví, a rovněž u výdajů, které byly v těchto případech vynaložené na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, uvede každý ze spoluvlastníků pronajaté věci příjmy a výdaje ve výši svého spoluvlastnického podílu nebo podle poměru dohodnutého ve smlouvě. Nejsou-li příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši. Pokud příjmy z pronájmu plynou manželům ze společného jmění manželů, zdaňují se jen u jednoho z nich, a ten je uvede ve svém daňovém přiznání. Údaje se uvádějí před úpravou o položky podle § 23, § 5 a ostatních úprav podle zákona.

Řádek 203 – Rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření před zdaněním (zisk, ztráta)

Tato částka se vypočte podle údajů v tiskopisu. Poplatníci vedoucí záznamy o příjmech a výdajích a poplatníci uplatňující výdaje procentem z příjmů uvedou rozdíl mezi příjmy a výdaji, a poplatníci, kteří vedou o pronájmu účetnictví, uvedou hospodářský výsledek před zdaněním. Údaje jsou uváděny před úpravou podle § 23, § 5 a ostatními úpravami podle zákona. V případě, že výdaje přesahují příjmy nebo hospodářský výsledek před zdaněním je ztráta, částka se uvede se znaménkem minus.

Řádek 204 – Úhrn částek podle § 5, § 23 a ostatní

úpravy podle zákona zvyšující rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření před zdaněním Řádek 205 – Úhrn částek podle§ 5, § 23 a ostatní úpravy podle zákona snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření před zdaněním

Podrobný popis částek, zvyšujících a snižujících rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo hospodářský výsledek před zdaněním, je uveden u komentáře k řádkům 105 a 106 v Příloze číslo 1. V souladu s ustanovením § 9 odst. 3 zákona o daních z příjmů se tyto úpravy použijí i u stanovení dílčího základu daně z příjmů z pronájmu. Na řádky 204 a 205 se uvádí pouze součet těchto částek, podrobný rozpis jednotlivých položek zůstává uložen v evidenci u poplatníka.

Řádek 206 – Dílčí základ daně, daňová ztráta z pronájmu podle § 9 zákona

Tuto částku vypočtete dle pokynů v příslušném řádku tiskopisu (ř. 203 + ř. 204 – ř. 205). Je-li výsledek menší než nula, jedná se o dílčí ztrátu podle § 9 zákona. Tento údaj přenesete do hlavního tiskopisu daňového přiznání do 2. oddílu na řádek č. 39 (včetně matematického znaménka) – (viz Obr. 4). Vzhledem k tomu, že je možné vytvářet daňovou rezervu i u pronájmů podle § 9 zákona, byly do přiznání doplněny údaje o stavu rezerv na začátku a na konci zdaňovacího

Obr. 29

38


16.2.2010 9:57:25

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Obr. 30

období (viz Obr. 29). Rozdíl ve stavu rezerv by měl být zahrnut do ř. 205 v položkách snižujících základ daně v případě, že poplatník vede evidenci příjmů a výdajů, nebo ve výsledku hospodaření, pokud o pronájmu účtuje.

Oddíl 2: Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů (§ 10 zákona)

ného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), příjmy z převodu vlastních nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité

věci, cenného papíru a příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle obchodního zákoníku s výjimkou příjmů, které jsou od daně osvobozeny podle § 4 zákona,

(viz Obr. 30)

Sloupec 1 - zapíšete druh příjmů podle § 10 odst. 1 zákona a před slovní popis uvedete předepsané označení: A – příležitostná činnost, B – prodej nemovitostí, C – prodej movitých věcí, D – prodej cenných papírů, E – příjmy z převodu účasti na obchodní společnosti nebo družstvu, F – jiné ostatní příjmy. Sloupec 2 – vyplníte skutečně dosažené ostatní příjmy podle § 10 zákona podle jejich jednotlivých druhů, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na koruny způsobem popsaným výše.

Od 1. ledna 2010 se za den platby pojistného považuje den připsání peněz na účet správy sociálního zabezpečení. Podle § 10 odst. 1 zákona jsou za ostatní příjmy považovány takové příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku fyzických osob podléhajících dani, pokud se nejedná o příjmy podle § 6 až § 9 zákona o daních z příjmů. Jsou to zejména: příjmy z příležitostných činností (včetně občanské výpomoci) nebo z příležitost39


15.2.2010 19:44:09


Obr. 31

příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu, s výjimkou příjmů od daně osvobozených podle § 4 zákona, příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému a podobně.

Osoba samostatně výdělečně činná musí do 30. 4. 2010 podat Přehled o příjmech a výdajích a dalších údajích. Každý jednotlivý druh příjmu se uvádí a posuzuje v tabulce samostatně. Za ostatní příjem se považuje i přijaté odstupné za uvolnění bytu v případě, že nebyly dodrženy podmínky pro jeho osvobození. Při zpracování této části tiskopisu je třeba vyloučit příjmy od daně osvobozené. Jsou to příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována jako podnikatelská činnost, případně jako činnost samostatně hospodařícího rolníka, pokud jejich úhrnná výše nepřesáhne 20 000 Kč ročně. Přesáhnou-li však tuto hranici, podléhají zdanění všechny tyto příjmy. Je-li součástí příjmů z příležitostné činnosti i příjem z chovu včel a počet včelstev nepřesáhne 40, pak se za příjem podle zákona považuje 500 Kč na jedno včelstvo (bez další evidence). Má-li poplatník příjmy z výher v loteriích, sázkách a podobných hrách, z cen z veřejných soutěží a ze sp ortovních soutěží (s výjimkou příjmů od daně osvobozených) ze zdrojů v zahraničí, je v těchto případech základem daně příjem nesnížený o výdaje. Sloupec 3 – v tomto sloupci uvedete výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů, a to ve skutečné výši (nikoliv tedy výdaje na zajištění a udržení příjmů, jako je tomu u příjmů podle § 7 a § 9).

Pouze u příjmů plynoucích ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem, je možné výdaje uplatnit procentní sazbou ve výši 80 procent z příjmů bez jejich dalšího prokazování. Sloupec 4 – v řádcích u jednotlivých druhů příjmů se zapíše rozdíl mezi příjmy a výdaji na základě údajů ve sloupci 2 a 3. Úhrn na posledním řádku se však uvede pouze jako součet kladných rozdílů, protože případnou ztrátu z jednoho druhu příjmu nelze kompenzovat s jiným druhem příjmu (např. ztrátu z prodeje cenných papírů nelze kompenzovat příjmem z prodeje domu). Sloupec 5 – kód: p – výdaje paušálem – vyplníte pouze v případě, že máte příjmy ze zemědělské výroby a uplatňujete výdaje procentem z příjmů, s – uvedete v případě, že příjmy plynou z majetku, který je ve společném jmění manželů, z – uvedete v případě, pokud příjmy plynou ze zdrojů v zahraničí. Obdobně jako v předcházejících případech je třeba vyhotovit přílohu k tiskopisu daňového přiznání pro uvedení druhů příjmů podle § 10 zákona, pokud jejich počet přesáhne rozsah tabulky.

Řádek 207 – Příjmy podle § 10 zákona (viz Obr. 31)

Zde zaznamenáte součet částek z výše uvedené tabulky ze sloupce 2.

Řádek 208 – Výdaje podle § 10 zákona

Zde uvedete součet částek z téže tabulky ze sloupce 3 podle jednotlivých druhů příjmů, ale pokud u některého druhu příjmu převyšují výdaje příjmy, zahrnete do tohoto součtu pouze výdaje maximálně do výše příjmů. K výdajům, které jsou u jednotlivých druhů příjmů vyšší než dosažené příjmy, se nepřihlíží.

Řádek 209 - Dílčí základ daně připadající na ostatní příjmy podle § 10 zákona

Tuto částku vypočtete podle pokynů v příslušném řádku tiskopisu jako ř. 207 –

– ř. 208. Údaj by měl být shodný s částkou uvedenou na posledním řádku sloupce 4 tabulky, což je úhrn kladných rozdílů jednotlivých druhů příjmů v tabulce. Tento údaj přenesete do hlavního tiskopisu daňového přiznání, a to do 2. oddílu na řádek 40.

PŘÍLOHA č. 3 Příloha č. 3 k daňovému přiznání obsahuje výpočet daně z příjmů fyzických osob ze zdrojů v zahraničí, u kterých je možné snížit tuzemskou daň metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí (podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění). Z důvodu zavedení jednotné sazby daně z příjmů ve výši 15 % byl od roku 2008 zrušen výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období. Výpočet zdanění při souběhu příjmů poplatníka z tuzemska i zahraničí v případě, že podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění je použita metoda vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo metoda vynětí s výhradou progrese, je přesunut počínaje daňovým přiznáním za rok 2008 do základního tiskopisu Přiznání do 2. části 2. oddílu (řádek 41a) a již není součástí Přílohy č. 3.

Při rozhodování, které přílohy daňového formuláře vyplnit, vám pomohou naše schémata. Jak již jsme popsali výše, počínaje rokem 2008 si poplatník v případě příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí může vybrat, zda uplatní metodu vynětí příjmů, nebo zápočet, a to podle toho, co je pro něj výhodnější. Do zákona se dostalo nové ustanovení § 38f odst. 4, podle kterého příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, se kterým Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí daňovým rezidentům (poplatníkům podle § 2 odst. 2 zákona) od zahraničního zaměstnavatele, se v České republice vyjímají ze zdanění za

40


15.2.2010 19:44:20

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

předpokladu, že uvedené příjmy podléhaly ve státě jejich zdroje zdanění. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. Když je to pro poplatníka výhodnější, postupuje podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Pokud přiznání podává daňový poradce, je nutné oznámit to i správě sociálního zabezpečení do 30. 4. 2010. Částky v této příloze se uvádějí v celých korunách. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatele ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

Strana 1 Příjmy ze zdrojů v zahraničí: Jestliže poplatníkovi plynou v rámci některé činnosti příjmy z České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, uvedl úhrn těchto příjmů a souvisejících výdajů v základní části přiznání, respektive v příslušných Přílohách č. 1 a 2 přiznání, a to včetně případných příjmů z České republiky a s nimi souvisejících výdajů. Příjmy ze zdrojů v zahraničí se rozumějí příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, kte-

ré podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou, snížené o související výdaje. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Pro účely vyloučení mezinárodního dvojího zdanění příjmů ze zahraničí ve státě, v němž je poplatník rezidentem, se použije příslušná mezinárodní smlouva, ve které je vždy určeno (zpravidla v článku 22 nebo 23), jakým způsobem bude zamezeno dvojímu zdanění. Seznam platných mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění je zveřejněn na internetových stránkách ministerstva financí (http://www.mfcr.cz). Pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí podle § 38f zákona se pro přepočet měny pro daňové účely použije § 38 zákona následovně: účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví, ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů (uvedený rovněž na internetových stránkách ministerstva financí), jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví. Od roku 2008 je novou přílohou pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění u příjmů ze zahraničí Seznam potvrzení zahraničních správců daně

o zaplacené dani podle § 38f odst. 9 zákona o daních z příjmů. Tiskopis tohoto Seznamu je uveden na internetových stránkách České daňové správy: http://cds.mfcr.cz, v nabídce Daňové tiskopisy / Databáze aktuálních daňových tiskopisů / Daň z příjmů fyzických osob / Vyměřovací řízení (viz Obr. 17).

Příjmy ze zdrojů v zahraničí – metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí

(viz Obr. 32) Celá Příloha č. 3 je určena pro poplatníky mající příjmy ze zahraničí, podléhající podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění metodě zápočtu daně zaplacené v zahraničí.

Anglická verze přiznání k dani z příjmů pro fyzické osoby je umístěna na internetových stránkách České daňové správy. Při použití této metody prostého zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou podle českého zákona, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Tato částka se stanoví jako součin daňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí, a podílu příjmů

Ilustrace: Filip Černý

41


15.2.2010 19:44:32


Obr. 32

ze zdrojů v zahraničí na základu daně před uplatněním položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu daně. Započtení lze provést nejvýše do částky vzniklé daňové povinnosti. Údaje v této příloze vyplňují pouze poplatníci s příjmy plynoucími ze zdrojů v zahraničí s možností uplatnění zápočtu daně (např. Slovensko, Polsko, USA a od roku 2008 i Rakousko). Při použití metody prostého zápočtu se podle § 38f odst. 7 zákona o daních z příjmů metoda provádí za každý stát samostatně. Proto v případě, že poplatníkovi plynou příjmy z více států, použije k výpočtu za každý další stát Samostatný list k Příloze č. 3 uvedený na internetových stránkách České daňové správy (viz Obr. 33).

Kód státu

Seznam kódů států je zaznamenán v Příloze Nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu mezi členskými státy a je také uveden na internetových stránkách České daňové správy: http://cds.mfcr.cz v nabídce Daně a poplatky / Daně / Daň z příjmů / Seznam kódů států.

Řádek 321 – Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu

Na tomto řádku uvedete úhrn příjmů ze zdrojů v zahraničí, na které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění uplatňuje metoda zápočtu daně.

Řádek 322 – Výdaje

Na tomto řádku zapíšete úhrn výdajů související s příjmy uvedenými na ř. 321.

Řádek 323 – Daň zaplacená v zahraničí

Poplatník zde uvede částku daně zaplacenou v zahraničí maximálně do výše určené smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Při uplatňování nároku na zápočet daně je nutné doložit potvrzení zahraničního správce daně o výši daňového základu a o výši zaplacené daně v zahraničí (§ 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů). Toto potvrzení musí být ověřeno úředním překladem do českého nebo slovenského jazyka v souladu s ustanovením § 3 zákona o správě daní a poplatků.

42


15.2.2010 19:44:48

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7

Obr. 33

Řádek 324 – Koeficient zápočtu

Do tohoto řádku zapíšete výsledek výpočtu v procentech pro zjištění podílu daně, kterou lze započíst: [(ř. 321 – ř. 322) děleno ř. 42, násobeno stem]. Částka může nabývat hodnoty od 0 do 100. V případě, že vyjde záporná částka, uvedete do ř. 324 nulu.

Řádek 325 – Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat

Zde uvedete výsledek výpočtu maximálně započítané daně zaplacené v zahraničí (ř. 57 násobeno ř. 324, děleno stem). Daň v tomto výpočtu je částka daně podle § 16 zákona (ř. 57 přiznání).

Řádek 326 – Daň uznaná k zápočtu

Do tohoto řádku zaznamenáte částku daně zaplacenou v zahraničí (ř. 323), maximálně však částku daně uznané k zápočtu (ř. 325).

Řádek 327 – Rozdíl řádků

Na tento řádek se uvádí kladná hodnota výpočtu (ř. 323 – ř. 326), která je částkou daně, již může poplatník uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. ch)zákonaodaníchzpříjmůjakovýdaj(náklad) v následujícím zdaňovacím období. V případě, že rozdíl řádků je záporný, řádek se proškrtne.

Řádek 328 – Daň uznaná k zápočtu

Do tohoto řádku se přenášejí výsledky daně uznané k zápočtu i ze samostatných listů (řádků 326) Přílohy č. 3, pokud má poplatník příjmy ze zahraničí podléhající zápočtu daně dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění z více států (podle § 38f odst. 7 zákona o daních z příjmů). Zde lze uvést částku maximálně do částky vzniklé daňové povinnosti (ř. 57 přiznání).

Řádek 329 – Daň neuznaná k zápočtu

Do tohoto řádku se přenášejí výsledky daně neuznané k zápočtu i ze samostatných listů

(řádků 327) Přílohy č. 3, pokud má poplatník příjmy ze zahraničí podléhající zápočtu daně podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění z více států.

Řádek 330 – Rozdíl řádků

Tento řádek slouží k celkovému vyhodnocení daně po zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Výsledný údaj se zjistí jako rozdíl řádků 57 a ř. 328, nesmí však mít nikdy zápornou hodnotu. Tento údaj se přenese do 4. oddílu na řádek 58 základní části daňového přiznání k dalšímu výpočtu. Příloha č. 4 (uplatnění samostatného základu daně pro vybrané příjmy ze zahraničí) a příloha č. 5 (výpočet společného základu daně manželů) byly již od roku 2008 zrušeny. Tyto možnosti výhodnějšího zdanění příjmů uplatňované v předchozích letech nahradila jednotná sazba daně z příjmů ve n výši 15 procent. 43


15.2.2010 19:45:05


Daňový kalendář pro rok 2010 rozšířený o další zákonné povinnosti osob samostatně výdělečně činných

LEDEN Pondělí

11. 1. 2010

– spotřební daň

– splatnost daně za listopad 2009 (mimo spotřební daň z lihu)

Středa

20. 1. 2010

– daň z příjmů

– odvod zálohové daně sražené v lednu (zpravidla z mezd za prosinec 2009)

Pondělí

25. 1. 2010


– splatnost daně za listopad 2009 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za prosinec 2009 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za prosinec 2009 (pokud vznikl nárok)

– daň z přidané hodnoty

– daňové přiznání a daň za 4. čtvrtletí a za prosinec 2009 – souhrnné hlášení VIES za 4. čtvrtletí 2009

– energetické daně

– daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za prosinec 2009


– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v prosinci 2009 – podání hlášení a odvod zajištění daně za prosinec 2009

– daň silniční

– daňové přiznání a doplatek daně za rok 2009

– daň z nemovitostí

– daňové přiznání (úplné) nebo dílčí daňové přiznání na rok 2010 – oznámení skutečností podle § 13a odst. 7 zákona o dani z nemovitostí

ÚNOR Pondělí

1. 2. 2010

– biopaliva

– hlášení podle § 3a odst. 6 zákona o ochraně ovzduší

9. 2. 2010


– splatnost daně za prosinec 2009 (mimo spotřební daň z lihu)

15. 2. 2010


– podpis prohlášení poplatníka k uplatnění nezdanitelných částek a podpis prohlášení k provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňové zvýhodnění u zaměstnavatele – podání žádosti o provedení ročního zúčtování správcem daně

– správa daní

– oznámení o úhradách některým fyzickým osobám za rok 2009, pokud u jednotlivé fyzické osoby přesáhla úhrada částku 40 000 Kč za kalendářní rok 2009 (§ 34 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb.)

19. 2. 2010


– podání vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období 2009

Pondělí 22. 2. 2010


– odvod zálohové daně sražené v únoru (zpravidla z mezd za leden 2010)

Středa

24. 2. 2010


– splatnost daně za prosinec 2009 (pouze spotřební daň z lihu)

Čtvrtek 25. 2. 2010


– daňové přiznání za leden 2010 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za leden 2010 (pokud vznikl nárok)


– daňové přiznání a daň za leden 2010 – souhrnné hlášení VIES za leden 2010


– daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za leden 2010

Úterý Pondělí

Pátek

BŘEZEN Pondělí

1. 3. 2010


– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v lednu 2010 – podání hlášení a odvod zajištění daně za leden 2010

Středa

3. 3. 2010


– podání vyúčtování daně vybírané srážkou za rok 2009

Pátek

12. 3. 2010


– splatnost daně za leden 2010 (mimo spotřební daň z lihu)

Pondělí

15. 3. 2010


– 1. čtvrtletní záloha na daň (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč) – podání hlášení platebního zprostředkovatele (podle § 38fa odst. 5 zákona o daních z příjmů)

Pondělí

22. 3. 2010


– odvod zálohové daně sražené v březnu (zpravidla z mezd za únor 2010) – elektronické podání vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období 2009 (v případech stanovených v § 38j odst. 4 zákona o daních z příjmů)

Čtvrtek

25. 3. 2010


– daňové přiznání za únor 2010 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za únor 2010 (pokud vznikl nárok)


– daňové přiznání a daň za únor 2010 – souhrnné hlášení VIES za únor 2010


– daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2010


– splatnost daně za leden 2010 (pouze spotřební daň z lihu)

Pondělí

29. 3. 2010

44


15.2.2010 19:45:14

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7 Středa

31. 3. 2010


– podání daňového přiznání a doplatek daně za rok 2009 (pokud daňové přiznání nezpracovává a nepodává daňový poradce a nemá–li poplatník povinný audit) – podání plné moci daňovému poradci ke zpracování a podání daňového přiznání správci daně (pokud má být prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání do 30. 6.) – odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v únoru 2010 – podání hlášení a odvod zajištění daně za únor 2010

DUBEN Čtvrtek

8. 4. 2010

– zdravotní pojištění OSVČ

– doplatek zdravotního pojištění osoby samostatně výdělečně činné příslušné zdravotní pojišťovně za rok 2009 (u osob samostatně výdělečně činných, kterým přiznání k dani z příjmů nezpracovává daňový poradce na základě plné moci a přiznání bylo podáno v nejzazší lhůtě, tj. 31. 3., jinak je doplatek splatný do 8 dnů po podání daňového přiznání) – podání Přehledu OSVČ za rok 2009, které nejsou povinny podávat daňové přiznání

Pátek

9. 4. 2010


– splatnost daně za únor 2010 (mimo spotřební daň z lihu)

Čtvrtek

15. 4. 2010

– daň silniční

– záloha na daň za 1. čtvrtletí 2010

Úterý

20. 4. 2010


– odvod zálohové daně sražené v dubnu (zpravidla z mezd za březen 2010)

Pondělí

26. 4. 2010


– splatnost daně za únor 2010 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za březen 2010 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za březen 2010 (pokud vznikl nárok)


– daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za březen 2010 – souhrnné hlášení VIES za 1. čtvrtletí a za březen 2010


– daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2010


– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v březnu 2010 – podání hlášení a odvod zajištění daně za březen 2010

– sociální pojištění OSVČ

– podání Přehledu OSVČ příslušné správě sociálního zabezpečení za rok 2009 (pokud daňové přiznání nezpracovává daňový poradce) nebo – doložení skutečnosti, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce


– podání Přehledu OSVČ příslušné zdravotní pojišťovně za rok 2009 (pokud daňové přiznání nezpracovává daňový poradce) nebo – doložení skutečnosti, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce


– doplatek pojistného osoby samostatně výdělečně činné za rok 2009 (pokud daňové přiznání nezpracovává daňový poradce), jinak do 8 dnů po podání Přehledu


– splatnost daně za březen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)

Pátek

30. 4. 2010

KVĚTEN Pondělí

10. 5. 2010

Čtvrtek

20. 5. 2010


– odvod zálohové daně sražené v květnu (zpravidla z mezd za duben 2010)

Úterý

25. 5. 2010


– splatnost daně za březen 2010 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za duben 2010 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za duben 2010 (pokud vznikl nárok)


– daňové přiznání a daň za duben 2010 – souhrnné hlášení VIES za duben 2010


– daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za duben 2010


– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v dubnu 2010 – podání hlášení a odvod zajištění daně za duben 2010


– splatnost celé daně za rok 2010 (poplatníci s daňovou povinností do 5000 Kč včetně) – splatnost 1. splátky daně za rok 2010 (poplatníci s daňovou povinností vyšší než 5000 Kč s výjimkou poplatníků samostatně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb – dále jen samostatně hospodařící rolníci)

Pondělí

31. 5. 2010

ČERVEN Středa

9. 6. 2010


– splatnost daně za duben 2010 (mimo spotřební daň z lihu)

Úterý

15. 6. 2010


– 2. čtvrtletní záloha na daň (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč) – 1. pololetní záloha na daň (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč)

Pondělí

21. 6. 2010


– odvod zálohové daně sražené v červnu (zpravidla z mezd za květen 2010)

Čtvrtek

24. 6. 2010


– splatnost daně za duben 2010 (pouze spotřební daň z lihu) 45


15.2.2010 19:45:26

příloha | Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009 Pátek

25. 6. 2010

Středa

30. 6. 2010

Čtvrtek

8. 7. 2010


– daňové přiznání za květen 2010 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za květen 2010 (pokud vznikl nárok)


– daňové přiznání a daň za květen 2010 – souhrnné hlášení VIES za květen 2010


– daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za květen 2010


– podání daňového přiznání a doplatek daně za rok 2009 (pokud daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo má-li poplatník povinný audit) – odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v květnu 2010 – podání hlášení a odvod zajištění daně za květen 2010


– doplatek zdravotního pojištění osoby samostatně výdělečně činné příslušné zdravotní pojišťovně za rok 2009 (u osob samostatně výdělečně činných, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce na základě plné moci a přiznání bylo podáno v nejzazší lhůtě, tj. 30. 6., jinak je doplatek splatný do 8 dnů po podání přiznání)

ČERVENEC

Pondělí

12. 7. 2010


– splatnost daně za květen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)

Čtvrtek

15. 7. 2010

– daň silniční


Úterý

20. 7. 2010


– odvod zálohové daně sražené v červenci (zpravidla z mezd za červen 2010)

Pondělí

26. 7. 2010


– splatnost daně za květen 2010 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za červen 2010 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za červen 2010 (pokud vznikl nárok)


– daňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí a za červen 2010 – souhrnné hlášení VIES za 2. čtvrtletí a za červen 2010


– daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červen 2010


– podání Přehledu OSVČ příslušné správě sociálního zabezpečení za rok 2009 (pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce)


– podání Přehledu OSVČ příslušné zdravotní pojišťovně za rok 2010 (pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce)

Pátek

30. 7. 2010

SRPEN Pondělí


– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v červnu 2010 – podání hlášení a odvod zajištění daně za červen 2010


– podání Přehledu OSVČ za rok 2009, které nejsou povinny podávat daňové přiznání

9. 8. 2010


– doplatek pojistného osoby samostatně výdělečně činné za rok 2009 (pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce), jinak do 8 dnů po podání Přehledu


– splatnost daně za červen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)

Úterý

10. 8. 2010


– doplatek pojistného osoby samostatně výdělečně činné za rok 2009, které nejsou povinny podávat daňové přiznání (jinak do 8 dnů po podání Přehledu)

Pátek

20. 8. 2010


– odvod zálohové daně sražené v srpnu (zpravidla z mezd za červenec 2010)

Pondělí

2. 8. 2010

Úterý

24. 8. 2010


– splatnost daně za červen 2010 (pouze spotřební daň z lihu)

Středa

25. 8. 2010


– daňové přiznání za červenec 2010 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za červenec 2010 (pokud vznikl nárok)


– daňové přiznání a daň za červenec 2010 – souhrnné hlášení VIES za červenec 2010


– daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červenec 2010


– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v červenci 2010 – podání hlášení a odvod zajištění daně za červenec 2010


– splatnost 1. splátky daně za rok 2010 (samostatně hospodařící rolníci s daňovou povinností vyšší než 5000Kč)

Úterý

31. 8. 2010

ZÁŘÍ Čtvrtek

9. 9. 2010


– splatnost daně za červenec 2010 (mimo spotřební daň z lihu)

Středa

15. 9. 2010


– 3. čtvrtletní záloha na daň (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč)

Pondělí

20. 9. 2010


– odvod zálohové daně sražené v září (zpravidla z mezd za srpen 2010)

Pátek

24. 9. 2010


– splatnost daně za červenec 2010 (pouze spotřební daň z lihu)

46


15.2.2010 19:45:40

příloha 18.–24. 2. 2010, číslo 7 Pondělí

Čtvrtek

27. 9. 2010

30. 9. 2010


– daňové přiznání za srpen 2010 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za srpen 2010 (pokud vznikl nárok)


– daňové přiznání a daň za srpen 2010 – souhrnné hlášení VIES za srpen 2010


– daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za srpen 2010


– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v srpnu 2010 – podání hlášení a odvod zajištění daně za srpen 2010


– podání žádosti o vrácení DPH zaplacené v ceně zboží a služeb v roce 2009 osobami registrovanými k dani v jiném členském státě, které nemají sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a neuskutečňují v tuzemsku v roce 2010 ekonomickou činnost (§ 82 zákona o DPH)

ŘÍJEN Pondělí 11. 10. 2010


– splatnost daně za srpen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)

Pátek

– daň silniční


15. 10. 2010

Středa 20. 10. 2010


– odvod zálohové daně sražené v říjnu (zpravidla z mezd za září 2010)

Pondělí 25. 10. 2010


– splatnost daně za srpen 2010 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za září 2010 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za září 2010 (pokud vznikl nárok)


– daňové přiznání a daň za 3. čtvrtletí a za září 2010 – souhrnné hlášení VIES za 3. čtvrtletí a za září 2010


– daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za září 2010

LISTOPAD Pondělí

Úterý

1. 11. 2010

9. 11. 2010

Pondělí 22. 11. 2010 Středa


– poslední den lhůty pro podání přihlášky k registraci skupiny spojených osob podle § 95a zákona o dani z přidané hodnoty, která chce být registrována od 1. 1. 2011


– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v září 2010 – podání hlášení a odvod zajištění daně za září 2010


– splatnost daně za září 2010 (mimo spotřební daň z lihu)


– odvod zálohové daně sražené v listopadu (zpravidla z mezd za říjen 2010)

24. 11. 2010


– splatnost daně za září 2010 (pouze spotřební daň z lihu)

Čtvrtek 25. 11. 2010


– daňové přiznání za říjen 2010 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za říjen 2010 (pokud vznikl nárok)


– daňové přiznání a daň za říjen 2010 – souhrnné hlášení VIES za říjen 2010

Úterý

30. 11. 2010


– daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za říjen 2010


– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v říjnu 2010 – podání hlášení a odvod zajištění daně za říjen 2010


– splatnost 2. splátky daně za rok 2010 (všichni poplatníci s daňovou povinností vyšší než 5000 Kč)

PROSINEC Pátek

10. 12. 2010


– splatnost daně za říjen 2010 (mimo spotřební daň z lihu)

Středa

15. 12. 2010


– 4. čtvrtletní záloha na daň (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč) – 2. pololetní záloha na daň (u poplatníků, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč)

– daň silniční

– záloha na daň za říjen a listopad 2010

Pondělí 20. 12. 2010


– odvod zálohové daně sražené v prosinci (zpravidla z mezd za listopad 2010)

Pondělí 27. 12. 2010


– splatnost daně za říjen 2010 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za listopad 2010 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za listopad 2010 (pokud vznikl nárok)


– daňové přiznání a daň za listopad 2010 – souhrnné hlášení VIES za listopad 2010


– daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za listopad 2010


– odvod srážkové daně nebo částky zajištěné daně sražené v listopadu 2010 – podání hlášení a odvod zajištění daně za listopad 2010

Pátek

31. 12. 2010

47


15.2.2010 19:45:51


Jaké přílohy k daňovému přiznání vyplnit? Schéma č. 1

Schéma č. 2

9

9

Je to příjem ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí? Podléhal tento příjem v zahraničí zdanění? Je pro mě výhodnější uplatnit metodu zápočtu daně zaplacené v zahraničí?

NEPODÁVÁM daňové přiznání za rok 2009 Zjistíte-li na schématu č. 1, že jste povinni podávat daňové přiznání včetně příloh, přejděte na druhé schéma, které se týká pouze poplatníků, kteří jsou povinni podávat daňové přiznání s přílohami.

Rozhodl jsem se uplatnit metodu vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí.

Ověřím uvedení tohoto příjmu v příloze 1, 2 a v základní části přiznání v oddílu 2 v první tabulce

Tiskopis včetně příloh: Nejdříve stanovíte, které přílohy daňového přiznání a jejich rubriky se vás týkají. K tomu by vám mohlo pomoci následující schéma č. 2, přičemž jednotlivé tiskopisy můžete vyplňovat v pořadí zde uvedeném. Přílohy, které se vás netýkají, nevyplňujete ani nepřikládáte k daňovému přiznání. n 48


15.2.2010 19:46:01

Jak si poradit s daňovým přiznáním za rok 2009

Recommend Documents