jak se rodí národ - jak se rodí nová sjezdovka - křesťané a vegetariáni - kamerunské kozy mezi námi
1
MONíNEC TIMES zábavný i poučný občasník pro moníneckou oblast - č. 1/2007 (3. ročník) - červen
Šašek smrkovského království
Olga Sommerová je význačná česká režisérka, scénáristka a spisovatelka, která má blízký vztah k České Sibiři. Měla tak kupříkladu zajímavé přednášky v Nadějkově. Mezi místy, která v kraji navštěvuje, nesmí scházet ani Monínec. Naše bystré fotoočko ji zachytilo na terase.
Sommerová
Zábavný pořad televize NOVA TELE TELE se opět točil na Monínci. Michal Suchánek a Richard Gencer si na baru hlavní budovy dopřáli nejednu hezkou chvilku (na snímku). Jak se dozvíte na str. 3, ve scénkách TELE TELE si zahráli i pracovníci Monínce a přijela i Veronika Žilková. Natáčelo se uvnitř hotelu, u venkovního krbu vedle sjezdovky i v lese.
ILÝ M E TO J EČEK! B DRO
HUMMER to je auto pro fajnšmekry! Nekup to! Anebo si ho pronajmi a vyvez rodinku na výhled, jak to při oslavě narozenin udělal jeden z moníneckých hostů.
na pranýři str. 5
2
nadějkovští divadelníci opět zazářili - Panochovo kvarteto v Milevsku
PANOCHOVO KVARTETO oslavilo šedesátiny Jiřího Krejčího společným koncertem v sále latinské školy v klášteře v Milevsku. Hudebník Jiří Krejčí je bratrem Jardy Krejčího z Monínce.
Jiří Krejčí zahrál na historický klarinet, který objevil na půdě a zrestauroval si jej.
MASÉR V DÁMSKÉ LÁZNI Komedii amerického autora Williama Wiga (přeložil Felix Bartoš) Masér v dámské lázni, která se odehrává v USA v době prohibice, uvedl v režii Jiřího Jiroutka divadelní spolek Fikar z Nadějkova. Diváci shlédli ve dvou po sobě následujících premiérách v Pohostinství U Jandů v Nadějkově bránici lechtající příběh rozverného Brandese a jeho přítele, skoro napraveného prostopášníka, ženicha Tullyho. Na velkém snímku dole (zleva): Brandes (Jarda Souček), pletichář Jimmy (Kuba Veselý), ženich Tully (Pavel Dvořák) a nevěsta Marry Blacková (Mirka Dvořáková). Redakce Monínec Times tleská!!!
Slu ko na Ja Ve Líb Ale aD
3
hotel na Javorové skále se proměnil na televizní studio - swing na kopci Příjezd na Monínec - Honza a Matěj NA MONÍNCI SE JIŽ PO NĚKOLIKÁTÉ
NATÁČELO TELE TELE. A ATMOSFÉRA? VÍC NEŽ BÁJEČNÁ!
Veronika s Kordulkou
HEL E TEL E TEL E Veronika Žilková relaxuje o pauze
Gencer
Such ánek
Hotel coby TV studio
Málokdo tuší, co všechno vězí za televizní show, která divákovi uteče rychle jako voda. Ale těch pár desítek odvysílaných minut ve skutečnosti vzniká dny. Jeden díl TELE TELE se tak točil od odpoledne jednoho dne do odpoledne dne třetího. Kromě štábu TV NOVA a herců byla na Monínci také Kordulka, dcera Veroniky Žilkové. Natáčení ji nezajímalo a věnovala se pejskovi - novofoundlaďance Mony. BZUŠBAND na Monínci
Slušivé kostýmky navlékli Jarda, Vendula, Líba, Líba, Alena a Dáša
V TELE TELE si zahrála i talentovaná osádka Monínce z Mony nahoře be
Kapela Bzušband (dirigent Vojtěch Pacák) si zaswingovala na Monínci. Soustředění tu měla Základní umělecká škola Klapkova z Prahy 8. Rozléhala se tak i hudba Pražského filmového orchestru s dirigentem Jiřím Korintou, písničky Edith Piaf zazpívala Zdena Korintová. Další aktivitou soustředění byl symfonický orchestr. Funguje jako otevřená společnost - mohou si s ním zahrát i příchozí. Pod podmínkou, že už něco znají...
4
poškrábal nás orkán Kyril - horolezci na Čertově břemenu - dopis Jana Masaryka
NA LANĚ :)) Skalní útvar Čertovo břemeno se dočkal pokoření! Světový výbor pro horolezectví jej totiž zařadit do kategorie TOP HOP hned po Mount Everestu. A s horolezci se roztrhl pytel! Hledáme šerpy - kontaktujte redakci!
ORKÁN KYRIL rozryl a vyryl lesy na Javorové skále nad Moníncem, která je nejvyšším bodem mezi Prahou a Šumavou. Tisíce vyvrácených a přelámaných stromů „ozdobily“ krajinu. Polomy v době uzávěrky (skoro půl roku po orkánu) leží stále přes turistickou cestu vedoucí po vrstevnici od sjezdovky. V polovině května řádil vichr opět, ale bez vážnějších následků.
L I R KY TO
L Y VYR
Čertovo břemeno je turisticky uznávaným bodem české krajiny již od 19. století. Jak Monítec Times informoval v minulých číslech, najdete jej na málo podrobných mapách první republiky i protektoríátu. Jan Masaryk, poválečný ministr zahraničních věcí a syn prezidenta T.G.Masaryka, napsal 25. 11. 1945 dopis Čechoameričanům do USA. Žádá v něm finanční podporu pro české děti postižené válečnými událostmi: Aspoň 300 000 našich dětí trpí podvýživou a jsou ohroženy tuberkulózou. Tyto naše děti jsou nejmilovanějšími a nejnevinnějšími oběťmi válečné hrůzy... Unikátní dopis přinesla do redakce Monínec Times Alena Mičková z nedalekého Záhoří. Její prateta Olga Vavrochová po válce vedla v USA výbor pro Čechoameričany.
v Jistebnici pranýřovali - pražákův podčárník si tentokrát střílí ze jmen
Kdysi proběhlo v Jistebnici poslední pranýřování v Čechách. A tak přišli jistebničtí s nápadem, že si podívanou zopakují. V neděli 29.4.2007 tak na náměstí vyrostl pranýř za hojné účasti občanů dychtících po krvi. Pranýřovanou nevěrnicí byla studentka Pedagogické fakulty Tereza Procházková. Doufala, že na show nebyl ředitel místní školy - Tereza chce v Jistebnici učit a přece jen učitelka na pranýři...
PR AN ÝŘ
Pražákův podčárník JAK SE ZADĚLÁVÁ NA VSI NÁROD Pražáci žijí v Praze a jmenují se různě, mají různé tváře. Vesničané žijí na vsi, jmenují se stejně a stejné mají i tváře. V Praze jsou si všichni cizí, na vsi je každý s každým příbuzný. Na sedlčanské
5
chirurgii mé držkopády ošetřuje MUDr. Pejša, kousek od Monínce je Pejšova Lhota, v zatáčce v Prčici bydlí Pejšovi a večer mi ve Veletíně točí pivo Míra Pejša. Podle antropologické stavby obličejů místních obyvatel lze usoudit, ze kterého že jsou rodu. Tyhle holky a kluci s naducanými tvářemi? To je jasný - ty jsou z rodu XY, který vegetuje koldokol Prčice. Venkovská potence někdy dokáže neuvěřitelné. Znám zde případy, kdy taťka
oplodnil mamku jedenáckrát. Z jedenácti potomků se pak v další generaci vygeneruje padesát kousků (tátové už tolik neřádí) a tak dále. Vzniká tak už ne rod, ale národ (sobě). Každý každému je tetou a strejdou. Máš malér za volantem? Strejda zařídí. Nechtějí tě na školu? Máme tam přece tetu Annu. Slepě závidím! Já mám jen jednoho bráchu - psychiatra. Škoda, že nejsem na hlavu. Anebo??? Oleg Olegovič kojený šakalem plachým, www. opo. cz
6
zabijačková reportáž z Chyšek
Paul McCartney versus Čingischán f oto Vendula Krejčová
Paštika
Lidstvo se dělí různě. Na černé a bílé. Na komunisty a kapitalisty. Na ženy a muže. A také na masožravce a býložravce. Takový Paul McCartney je tak důsledným vegetariánem, že totéž vyžaduje od svých zaměstnanců. Naopak vojáci Čingischánovy armády při dobývání Evropy pojídali zajaté ženy, které sebou vozili jako proviant. Cynické? Ne, taková je pravda. Ale nechme extrémy a podívejme se, jak vypadá běžná rutinní práce kolem poraženého prasete ve zdejším kraji. Rodina Smrtova z Chyšek pozvala naši redakci na celý ten riruál.
Nebyla to náhoda. V minulém čísle jsme informovali o tragické smrti fotografa Oldřicha Karáska v Ugandě (Karásek má na Monínci fotky celebrit, mj. i Paula McCartneyho). Na africkou pouť se vydal právě s hlavou rodiny Frantou Smrtem. Společně snášeli i stravovací problémy v exotické cizině. Oldřich měl po návratu navštívit zabíjačku v Chyškách. Poznámka: Čtenářům vegetariánům tento článek nedoporučejeme A těm, kteří maso jedí, ale kupují ho v obchodě v domnění, že se vyrábí v továrně jako auta, přinášíme realitu.
Jitrnice
Tlačenka
Franta Smrt připravuje ovar
Je zvíře coby potrava člověka věcí přirozenou anebo jde o úchylku z rovnováhy přírody?
fejeton o Kristově stravování - pohádka Míši Slintáka - jak to vypadá se sjezdovkou
Křesťan a vegetariánství Vše tajemné přitahuje. Kdysi měl člověk před tajemstvím úctu, nyní vše tajemné potřebujeme zveřejnit, odhalit, prodat. Něco podobného je dnes v módě kolem tajemství Božsko-lidské osoby Ježíše Krista. Nedávno mě zaujal dokument na stanici National Geografic o apokryfních evangeliích. Jedná se o "skrytá evangelia", která církev nepřijala do seznamu posvátných knih. Rozebírala se tam otázka, jestli byl Kristus vegetarián. Podle Tomášova apokryfního evangelia prý ano. Docela mě to překvapilo. Už na začátku Bible Bůh říká lidem, aby si podmanili Veletín Za pecí - soutěž Vlaďky Horákové o nejlepší velikonoční kresbu
zemi i zvířata. Člověk měl nad nimi vládnout a měla mu také sloužit jako potrava. Vládnout nad něčím, co nám slouží, znamená, že k tomu máme úctu a že zvířata nebudeme zabíjet sportovně ala Bufallo Bill. V Bibli dále čteme, že i Izraelský lid jedl maso, (ne všechny druhy, pouze tzv. maso čistých zvířat, ke kterým nepatřilo tak oblíbené vepřové). A nakonec o Kristovi čteme, že se často účastnil společenských událostí jako byly svatby, hostiny, kde se maso jedlo běžně. A když v předvečer své smrti na kříži ustanovil Novou věčnou smlouvu, ta se uskutečnila po večeři, kdy apoštolové s Kristem jedli pečeného beránka v omáčce s hořkými bylinami. Ne, Kristus nebyl vegetariánem a nás, jeho následovníky k tomu nevybízí. Jestliže se někdo vegetariánem stal, měl pro to svůj důvod a můžeme jej obdivovat. Vzkazuje nám svým životním stylem, že bez masa člověk žít může. Ale vegetariánům vzkazuji zase já: nepohrdejte námi, kteří toto poznání nemáme a rádi se najíme masa. Křesťané mají být radostní lidé. A k radosti života patří i jídlo a pití. František Masařík, kněz římskokatolické církve
pohádka Míši Slintáka (13 let)
Divoženka a divoženec V Africe žila divoženka a divoženec. Měli spolu více dětí než je zapsáno v Guinessově knize rekordů. Jednou se divoženec vydal na lov. Spadl do řeky plné piraňů. Divoženka plakala déle než je zapsáno v Guinessově knize rekordů. O pět let později umřela i divoženka, umřela na tak velký záchvat strachu, že jí potká méďa Pusík a co se nastalo - méďa Pusík vylezl k nim na strom. No a s divoženkou to mrsklo. Potkal jí větší záchvat strachu než je zapsán v Guinessově knize rekordů. Děti se pozabíjeli mezi sebou, ale ne klackem, nýbrž obyčejnou tupou hlavou. Naštěstí přežil jeden chlapec a ten se vydal do New Yorku. Doplavil se tam na želvě obrovské, která plavala rychleji než je zapsáno v Guinessově knize rekordů. Na břehu New Yorku želvu potkalo veliké dopálení, srazil jí parník, který převážel samotný Titanic čerstvě vylovený z moře, severního moře. Divoženec žil v New Yorku asi jeden měsíc a jednu hodinu a jednu minutu a jednu vteřinu, ale o žádný rekord se nezasloužil. Když po roce umřel, tak se mu místo dítěte narodil pavián. Později planetu ovládly paviáni a tak končí svět plný lidí, ale také je to konec našeho příběhu. Já divoženec jsem se jmenoval (zkratka mého jména): E.I.T.E.I.:CION.C.D.
HLEDÁME NÁZEV! 7200 a a n t m ě . kv rige y 26 uduje T v a r úp vku b nní o Teré sjezd
77
Monínec Times občasník pro Monínecko, blízko je do Votic, Tábora, Milevska, Sedlčan, ale úplně nejblíže je do prčic (Sedlec-Prčice) Šéfredaktor Oleg Homola (také autor neoznačených foto a textů), tel. 603 48 66 44, e-mail:
[email protected] Redakce Jaroslav Krejčí sen. a jun., Veronika Souralová, Antonín Podzimek, Zdeněk Sedláček, Míša Slinták, Montána, Víla Lesní Uzávěrka čísla 1/2007 byla 8. 6. 2007 Adresa redakce Monínec Times, Monínec 7, Sedlec - Prčice, 257 91 Tisk Tria, Olbramovice Galerie Monínec ve spolupráci s Czech Press Photo Internet www.moninec.cz Dotazy na aktivity zdejší oblasti a Monínce: tel. 603 239 666, e-mail:
[email protected]
Cunkov - dražba býků Kraj kolem Javorové skály leží na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje. Připomíná Šumavu. Pro tento region hledáme vhodný název odvíjející se od slova Šumava a evokující blízkou vzdálenost od Prahy. Pojem Malá Šumava má zaregistrovaný jiný region.
Přední Blízká Pražská Nová
Šumava? Šumava? Šumava? Šumava?
Výstavba sjezdovky Na fotografii z 8. 2. 2007 je vidět letošní „teplá zima“, která vystřídala extrémně dobré sněhové podmínky uplynulých let. Vykácený pruh lesa pro sjezdovku na Javorové skále pokrytý sněhem a sněhu prostá krajina pod kopcem je však důkazem toho, jak výjimečné klimatické podmínky má severní stráň. Je to prostě lednička! I. etapa - lyžařský vlek (kotva) - 2007 II. etapa - čtyřsedačková lanovka, restaurace, apartmány - 2008 III. etapa - rekonstrukce hotelu Montána - 2009
8
jak se příroda vypořádává s extrémně mírnou zimou - kamerunské kozičky na České Sibiři
Sestry bedly Sýkorka modřinka
OKLAMALA MÍRNÁ ZIMA PTÁKY?
Hnízdo stehlíka Kamerunské kozy jsou jednou z kuriozit Monínecka. Původní domov mají v kamerunských horách. Drsné prostředí České Sibiře jim vyhovuje a když budete mít štěstí, možná stádečko potkáte. V čem se liší od koz, na jaké jsme zvyklí? Nepotřebují dojení. Jsou méně náročné na jídlo. Pasou se, jedí žaludy, které působí jako přírodní odčervovadlo. V zimě jim stačí seno (oves a tvrdé pečivo jen na přilepšenou). Mohou nocovat i v mínus dvaceti, na zimu jim houstne srst. Obvyklé zbarvení je černé, ale díky světlému kozlíkovi, který je „zakladatelem“ dvaceti sedmi hlavého stáda, je část potomstva světlých. Kamerunské kozy jsou inteligentní, společenské chování je srovnatelné se psy. Pro jejich osobnost je důležité, aby vyrůstaly v blízkosti chovatele.
Máme už jaro léto, ale neuškodí se ohlédnout ze neobyčejně mírnou zimou a vysvětlit, jaký měla vliv na přírodu. Konkrétně na ptáky. Některým živočichům dočasně prospěla - lesní i polní zvěř si snadno nacházela potravu. Ptáci nebyli odkázáni na krmítka, protože bylo dost přirozené potravy v přírodě. Na osluněných k jihu obrácených stráních pobíhali mravenci jako v létě... Ne všechny ptáky teplá zima přiměla k dřívějšímu návratu ze zimovišť. Třeba vlaštovky nebo rorýsi zimující až ve střední a jižní Africe dříve zpravidla nepřiletěli. Nemohou na té druhé straně zeměkoule vědět, jaké je u nás právě počasí a mají svoji dobu příletu geneticky zakotvenou. Jiné druhy ptáků, které nelétají na svá zimoviště až tak daleko (např. sýkory, zvonci, čížci, stehlíci, sojky, strakapoudi,
Stehlík káňata a další dravci), jsou však stávajícím počasím ovlivněni a třeba u nás i přezimují. Mýlí se však ti, kdo si myslí, že např. sýkorky, zvonci a jiní ptáci v zimě u krmítek hnízdí u nás . Český nejhojnější pták u krmítek - sýkora koňadra - k nám v zimě zaletuje třeba až od Moskvy, zatímco u nás hnízdící koňadry jsou vidět v zimě na krmítkách někde ve Francii či v Itálii. Také početná zimující hejna pražských havranů mohou mít svá hnízdiště až někde na Sibiři. Shrňme na závěr letošní mírnou zimu. I když se klima na naší planetě globálně otepluje, další tak teplou zimu si již raději nepřejme. Celkové teploty v průběhu roku se totiž nakonec většinou vyrovnávají a může se stát, že si budeme musit zatopit v kamnech i v létě. RNDr. Petr Miles, CSc, foto V. Souralová
