JAK ODEJÍT NA MATEŘSKOU A RODIČOVSKOU DOVOLENOU... ...a jak se z ní vrátit
zpět do zaměstnání!
KDY SE ODCHÁZÍ NA MATEŘSKOU? VÝPOČET A PODÁNÍ ŽÁDOSTI Mateřská dovolená je zákoníkem práce stanovena na 28 (v případě vícečetného těhotenství na 37) týdnů. Nástup na mateřskou dovolenou stanovuje ženě ošetřující lékař a maminka z práce odchází v období 6 až 8 týdnů před plánovaným datem porodu. Během mateřské dovolené pobírá matka peněžitou pomoc v mateřství (laicky označovanou termínem mateřská), která se jí vypočítává z předchozí mzdy. Aby na ni měla nárok, musí splnit následující podmínky:
platit nemocenské pojištění nebo být v ochranné lhůtě od posledního zaměstnání (180 dní), platit nemocenské pojištění alespoň 270 dnů z předcházejících dvou let. Pokud tyto podmínky nesplňuje, dostane žena rovnou rodičovský příspěvek, a to ode dne porodu. 1
Obdobné podmínky platí i pro otce dětí, který také může žádat o peněžitou pomoc v mateřství (ale pouze na období 22, respektive 31 týdnů) a dávku může čerpat od sedmého týdne od porodu dítěte. Jak žádat o peněžitou pomoc v mateřství? Potvrzený formulář žádosti vám vydá váš gynekolog. Žádost odevzdáte zaměstnavateli, který ji za vás odešle na okresní správu sociálního zabezpečení. Jak se vypočítává? PPM se poskytuje za kalendářní dny a její výše je 70 % denního vyměřovacího základu. Výše denního vyměřovacího základu se zjišťuje z rozhodného období stanoveného ke dni nástupu na mateřskou dovolenou, popř. ke dni převzetí dítěte do trvalé péče. Pokud byla žena před porodem převedena na jinou práci z důvodu těhotenství, zjistí se denní vyměřovací základ z rozhodného období ke dni převedení, pokud je to výhodnější. Při výpočtu mateřské si dejte pozor na formu svého pracovního úvazku. Dohody o provedení práce se do výpočtu mateřské počítají jen v případě, že přesáhnou 10 tisíc Kč za jeden měsíc a je z nich odvedeno sociální a zdravotní pojištění.
Pro určení denního vyměřovacího základu se do částky první maximální hranice (865 Kč) počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 298 Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 595 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. 2
RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ VARIANTY ČERPÁNÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU Nárok na rodičovský příspěvek v souhrnné výši 220 tisíc Kč náleží rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Děti mladší dvou let v době čerpání rodičovského příspěvku nesmí být umístěny v jeslích, popř. jiných zařízeních na dobu delší než 46 hodin měsíčně. Pobyt dětí starších dvou let není zákonem omezen. Rodiče si mohou v omezené míře zvolit dobu čerpání (do dvou, tří, popř. čtyř let dítěte; v případech dlouhodobého zdravotního postižení dítěte až do 7 i 10 let jeho věku), a tím i výši rodičovského příspěvku. Rodičovský příspěvek nesmí přesáhnout 70 % příjmu rodiče a nesmí být vyšší než 11500 Kč. Povinně si musí nejpomalejší variantu čerpání rodičovského příspěvku zvolit rodiče, kteří nesplňují podmínku předchozího nemocenského pojištění – týká se to zejména nezaměstnaných, studentek a studentů. 3
Pokud podmínku nemocenského pojištění nesplňuje ani druhý z rodičů, činí rodičovský příspěvek v prvních devíti měsících 7 600 Kč a následně 3 800 Kč měsíčně. Nárok na rodičovský příspěvek má pouze žadatel, který má bydliště na území ČR. O rodičovský příspěvek je potřeba si zažádat na místně příslušném úřadu práce – odboru sociální podpory, nejlépe již v době mateřské dovolené. Zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen poskytnout rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Její čerpání je mu zaměstnanec povinen písemně oznámit. Rodičovská dovolená představuje důležitou osobní překážku v práci a jejím účelem je prohloubení péče o dítě. Může ji čerpat matka (po skončení mateřské dovolené) nebo otec (od narození dítěte) nebo se v jejím čerpání mohou vystřídat. Zaměstnavatel je povinen vždy vyhovět jejich žádosti a poskytnout rodičovskou dovolenou v rozsahu, o jaký požádají. V praxi dochází často u rodičů k záměně doby čerpání rodičovského příspěvku, které je možné maximálně do čtyř let věku dítěte, s dobou poskytování rodičovské dovolené, která končí třetími narozeninami dítěte. Poskytování rodičovského příspěvku není podmíněno čerpáním rodičovské dovolené a naopak.
Možnosti po dovršení 3 let věku dítěte Jestliže chcete zůstat s dítětem doma i po dovršení 3 let jeho věku, můžete svého zaměstnavatele požádat o neplacené volno. Této žádosti však zaměstnavatel není povinen vyhovět (na neplacené volno nemáte nárok) a může trvat na vašem nástupu do práce. Další možností je požádat zaměstnavatele o kratší pracovní úvazek z důvodu péče o děti – když mu v tom nebudou bránit vážné provozní důvody, musí vaší žádosti vyhovět. V případě zamítnutí musí své rozhodnutí řádně zdůvodnit. Žádost je nutné podat přímému nadřízenému. Pokud vyčerpáte rodičovský příspěvek dříve, než vám skončí rodičovská dovolená – a stává se to častěji, než to vypadá – nárok na další podporu v rodičovství nemáte, ale nemusíte si platit zdravotní pojištění a tato doba bude zohledněna při získání nároku na důchod. Pokud maminka během pobírání rodičovského příspěvku otěhotní, má opět od osmého týdne před plánovaným porodem nárok na peněžitou pomoc v mateřství, která je obvykle vyšší než rodičovský příspěvek. V tomto případě je vyplácení rodičovského příspěvku pozastaveno a po mateřské dovolené začíná čerpání rodičovského příspěvku na mladší dítě. Tato situace platí, pokud jste zaměstnáni na dobu neurčitou.
Další dávky státní sociální podpory pro rodiče s dětmi Po porodu dítěte si může matka také zažádat o jednorázový příspěvek na náklady spojené s jeho narozením, tzv. porodné, ve výši 13 000 Kč, resp. 19 500 Kč v případě více narozených dětí. Získá ho jen tehdy, jestliže příjmy rodiny v posledním čtvrtletí byly nižší než 2,4 násobek životního minima. Životní minimum se stanoví individuálně na základě počtu osob žijících ve společné domácnosti. Jeho výši si snadno spočítáte na základě tabulky zveřejněné na www.mpsv.cz.
Kdo splňuje podmínky na vyplácení porodného, má také nárok na přídavek na dítě. Jedná se o dlouhodobou dávku a v současnosti činí 500 Kč na dítě mladší 6 let (s věkem se zvyšuje). O tyto dávky je nutné žádat na sociálním odboru úřadu práce. Pozor, při čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou se na vás nevztahuje ochranná lhůta proti výpovědi.
4
PŘIVÝDĚLEK PŘI MATEŘSKÉ A RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ Pokud byste si během mateřské dovolené rádi udrželi kontakt se zaměstnavatelem, je to možné. Kromě neformálního setkávání a zapojení se do nepracovních aktivit u zaměstnavatele – jde například o vánoční večírky či společné akce, je možné získat i přivýdělek formou úvazku nebo jednorázových výpomocí na DPP. V této oblasti jsou dvě hlavní omezení: přivýdělek a práce je zapovězena matkám do konce šestinedělí, po jeho uplynutí si můžete vydělávat libovolně, ale pro původního zaměstnavatele nesmíte pracovat na stejnou pracovní smlouvu (činnost), ze které vám plyne nárok na PPM. „Na personálním oddělení jsem řešila příspěvek na penzijní připojištění. Běžně se mi strhával ze mzdy, ale nyní jsem si na něj musela zařídit speciální stálý příkaz.“ (Silvie Bracháčková)
5
Maximální částka přivýdělku během mateřské dovolené není stanovena, nemusíte se tak bát, že byste přišli o peněžitou pomoc v mateřství. Během pobírání rodičovského příspěvku jsou pravidla ještě volnější, můžete vydělávat bez omezení, a to i pracovat u svého původního zaměstnavatele bez obav o rodičovský příspěvek. Pamatujte však, jaké omezení panuje u zařízení pro děti do dvou let – pokud pobíráte rodičovský příspěvek, dítě tam nesmí strávit více než 46 hod. měsíčně.
„Na personálním oddělení jsem také dostala radu vyčerpat si zbylou dovolenou mezi mateřskou a rodičovskou. Je to pro mě finančně výhodnější.“ (Silvie Bracháčková)
6
NÁVRAT Z RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ DO ZAMĚSTNÁNÍ
Ze zákoníku práce vyplývá, že zaměstnavatel je povinný po dobu trvání mateřské nebo rodičovské dovolené držet rodiči pracovní místo a nesmí mu dát výpověď. Na jeho pracovní pozici může přijmout jiného zaměstnance jako zástup po dobu trvání překážky v práci v podobě mateřské nebo rodičovské dovolené. Po skončení rodičovské dovolené má následně zaměstnavatel povinnost nabídnout rodiči pracovní pozici podle podmínek pracovní smlouvy – v souladu se sjednaným druhem a místem výkonu práce. Není možné tedy přidělit rodiči jinou práci nebo přijmout zástup za mateřskou na dobu neurčitou a rodiče následně propustit pro nadbytečnost. Zaměstnavatel však může zaměstnanci či zaměstnankyni nabídnout úpravu pracovní smlouvy a náplně práce. Vše však musí zaměstnanec či zaměstnankyně schválit. Součástí této dohody může být i úprava pracovních podmínek ze strany rodiče – například je v tuto dobu vhodné požádat o kratší pracovní úvazek, pružnou pracovní dobu nebo částečnou práci z domova. I v tomto případě samozřejmě platí, že zaměstnavatel takovou změnu nemusí schválit pouze v případě „vážných provozních důvodů“.
7
Tato úprava se týká lidí, kteří mají pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Pracovní smlouva na dobu určitou zaniká dnem jejího ukončení i v případě, že zaměstnanec je na mateřské či rodičovské dovolené.
Ukončení pracovní smlouvy ze strany zaměstnavatele Během rodičovské dovolené je zaměstnanec v ochranné lhůtě, ale po jeho návratu do práce se na něj ochranná lhůta již nevztahuje, a může tak dostat standardní výpověď pro nadbytečnost. V těchto případech je nutné, aby u zaměstnavatele proběhla změna organizační struktury, a zaměstnavatel tedy nemá možnost přidělit zaměstnanci odpovídající práci.
Rodičovská dovolená nemusí být čerpána vcelku. Pokud zaměstnanec nastoupí například v jednom roce dítěte zpět do práce, může až do jeho tří let věku kdykoliv požádat znovu o poskytnutí rodičovské dovolené.
Jak konkrétně postupovat při návratu z mateřské/rodičovské dovolené? Před návratem do zaměstnání nahlaste (nejlépe písemně) zaměstnavateli termín ukončení rodičovské, popř. mateřské dovolené a s patřičným předstihem s ním začněte domlouvat podmínky, za jakých nastoupíte do zaměstnání.
8
CO PRO VÁS MŮŽE UDĚLAT ZAMĚSTNAVATEL? Zaměstnavatel se může snažit udržet kontakt se zaměstnankyněmi a zaměstnanci i v době, kdy jsou na rodičovské dovolené. Dá tak najevo, že si jich váží. Zároveň touto formou může zaměstnavatel pomoci prolomit izolaci typickou pro některé rodiče, kteří jsou díky péči o dítě odtrženi od pracovního prostředí.
Zajištění této komunikace přitom vůbec není náročné a existuje řada způsobů – od jmenování zaměstnanců do sociálních funkcí (pořádání večírku, hlídání narozenin), až po jejich občasné docházení do zaměstnání spolu s dětmi, aby si udrželi krok s ostatními. Další možností je informování zaměstnanců o dění na pracovišti. Pokud jsou na pracovním místě zaváděny nové systémy, mohou zaměstnavatelé pořádat školicí dny pro zaměstnance na rodičovské dovolené, čímž jim umožní udržet tempo s rozvojem v práci a plynule pak přejít zpět na původní pozici. 9
UNIVERZITNÍ MATEŘSKÁ ŠKOLA VŠB-TUO Univerzitní mateřská škola VŠB-TUO je moderním zařízením s celodenním a celoročním provozem. Je určená zejména pro děti zaměstnanců/kyň a studentů/tek studia. Provoz školky zohledňuje pracovní dobu zaměstnanců univerzity, rozvrhy studentů i specifické potřeby jejich dětí. Školka nabízí 60 míst pro děti různých věkových skupin, děti jsou přijímané již od dvou let věku. Školka se může pochlubit třemi moderními odděleními, která jsou přizpůsobena potřebám a věku dětí, vlastní zahradou o výměře 2 000 m2, a především zkušenými a erudovanými pedagogy.
10
www.vsb.cz/skolka
texty: Mgr. Petra Havlíková, Ing. Silvie Bracháčková, Mgr. Adam Soustružník odborná konzultace: Ing. Gabriela Mechelová, Mgr. Kateřina Machovcová, Ph.D. textová korektura: Mgr. Vlasta Tobolíková grafická úprava a sazba: Mgr. Tomáš Fabík náklad: 200 ks © VŠB - Technická univerzita Ostrava 2014 Vznik příručky byl financován v rámci projektu OP LZZ: Řešení problematiky rovných příležitostí na VŠB-TUO, včetně vybudování univerzitní mateřské školy
