Jak najít tu správnou kočku

Jak najít tu správnou kočku Už jste se tedy rozhodli, že jste připraveni převzít zodpovědnost a stát se majitelem kočky, a nyní pro sebe začínáte hledat ideálního mazlíčka. Je mnoho možností, ale je třeba si vybrat pečlivě, aby nový přírůstek byl skutečně šťastný. Kde hledat

Návštěva u chovatele

Pokud byste si chtěli obstarat čistokrevnou kočku, obraťte se na oficiálně registrovaného chovatele (viz str. 14–15). Jestliže uvažujete o obyčejné domácí kočce, zkuste útulky a záchranná centra, přeptejte se u svého veterináře, mezi přáteli nebo sousedy. Raději se vyhněte nákupu na základě náhodného inzerátu, zvláště pokud prodávající nabízí ještě výběr dalších domácích mazlíčků. Realitou skrytou za těmito nabídkami mohou být zvířata odchovávaná v nestandardních podmínkách, která opouštějí své rodiště, aniž by byla chráněna před různými nemocemi. Z téhož důvodu není nejlepším nápadem ani nákup koťátka v obchodu. Některé totiž nabízejí zvířata z pochybných zdrojů.

Domluvte si návštěvu u chovatele zvířete, o jehož koupi uvažujete, a dorazte na ni vybaveni seznamem toho, co chcete vidět, a bodů, které hodláte probrat. Pokud to má být vaše první kočka, před návštěvou si udělejte „domácí úkol“ – prostudujte si toho co nejvíce jednak o vybraném plemeni, na něž se jdete podívat, jednak obecně o péči o kočku. Dobří chovatelé mají zájem, aby se jejich koťata dostala do rukou zodpovědných chovatelů, takže počítejte s tím, že otázky nebudete jen dávat, ale také dostávat. Ujistěte se, že koťata jsou odchovávána v čistém, nepřeplněném domácím prostředí. Také je důležité vidět kotě spolu s jeho matkou a ostatními sourozenci. I když odhlédneme od nepěkné praxe vytrhnout velmi mladá koťata z jejich rodin-

△ Šťastná rodinka Vždy trvejte na tom, abyste vybrané kotě mohli vidět pohromadě s jeho matkou a sourozenci. Nepřipusťte, aby ho odebrali od jeho rodiny a ukázali vám ho odděleně. ného prostředí, ani vy nebudete schopni správně posoudit chování kotěte, pokud vám bude prezentováno odděleně. Všímejte si, zda koťata byla nebo nebyla

„Nedovolte sami

sobě propadnout nějakému koťátku jen proto, že působí, jako by potřebovalo mimořádně velkou porci lásky.“

správně socializována a zda jsou zvyklá na manipulaci. Bude jasně patrné, zda se na ně od útlého věku mluvilo, jestli si s nimi někdo hrál, zda je lidé chovali v náručí. Pokud chovatel tuto stránku Výběr plemene Někdy mají chovatelé koťata, která si budete moci prohlédnout hned, jindy ale bude nutné na vrh čekat a návštěvu si domluvit dlouho dopředu. ◁

Zůstat pohromadě Kočičí útulky nerady oddělují kočky, které vytvořily nerozlučný pár. Vlastnictví dvou koček má výhody – například si budou dělat společnost v době vaší nepřítomnosti. ▷

Kočičí útulky Kočičí útulky nebo záchranné stanice bývají přeplněné koťaty i dospělými kočkami všech typů a různého stáří, jež potřebují nový domov. Většinu koček v útulcích tvoří obyčejné domácí kočky, ale občas se tam dostane i zástupce nějakého plemene. Ne všechny kočky z útulku jsou zanedbané či nemocné, ne všechny se vyznačují problémovým chováním: někdy se předchozí majitel musel se zvířetem rozloučit z osobních důvodů, třeba proto, že se odstěhoval do ciziny nebo zemřel. Taková koka, která už zažila milující domov, se většinou dobře přizpůsobí jinému.

Prvním krokem k adopci může být návštěva pracovníků útulku u vás doma (viz box níže) nebo alespoň důkladný pohovor s vámi. Potom vám představí pár koček a o každé vám podají maximum informací, vysvětlí vám, z jakého prostředí jednotlivá zvířata pocházejí, jakou mají osobnost a zda mají nějaká zdravotní omezení nebo problémy, jež byste měli vzít v úvahu. Mohou vám také poskytnout cenné rady ohledně zdravotní péče, včetně sterilizace, a nabídnout vám podporu i po uskutečnění adopce. Všechny kočky, které se přijímají do útulku, jsou podrobovány rutinní zdravotní prohlídce, jsou naočkovány, odblešeny a zbaveny vnitřních parazitů. Pokud se dohodnete na převzetí kočky,

Důkladné prověření Adopce kočky z útulku je dvousměrný proces. Nejde jen o to, že sami doufáte najít pro sebe tu správnou kočku, ale také vy musíte být pro ni těmi správnými majiteli. Dobrý útulek prozkoumá váš potenciál coby majitele a bude vám klást otázky týkající se poměrů, v nichž žijete, a kompetence ohledně péče o kočku, případně by

bude po vás nejspíš požadován poplatek, jenž útulku pomůže pokrýt výdaje spojené s dosavadní péčí o zvíře.

Adopce kočičího tuláka Některé lidi si naopak vybere jejich kočka. Zvíře, které se potuluje kolem vašeho domu, se může postupně začlenit do vaší rodiny, ale dříve, než kočičího tuláka definitivně přijmete, se ujistěte, že skutečně nikomu nepatří. Mnoho koček totiž vede dvojí život. Vyviňte maximální úsilí, abyste našli původního majitele, sledujte lokální zprávy a oznámení o tom, že někdo postrádá kočku, případně sami rozvěste cedulky, promluvte si se sousedy nebo zjistěte u veterináře, zda kočka má mikročip (viz str. 89).

vás měli navštívit také doma, aby zjistili, do jakého prostředí zvíře přijde. Například pokud žijete v bytě a nemáte zahradu, nebylo by pro vás ideální vzít si venkovní kočku zvyklou potulovat se celé dny samostatně venku. Některé kočky zase nemusí být vhodné pro soužití s dětmi. Přezkoumán bude i váš životní styl: například vám nebude doporučeno, abyste si vzali kotě, pokud celé dny trávíte v práci.

13 Jak najít tu správnou kočku

zanedbal, bude pro vás velmi těžké, ne-li zcela nemožné, dohnat ztracený čas poté, co si kotě přinesete domů. Vybrané koťátko by mělo působit čile a aktivně, mělo by mít zdravou srst, čisté oči bez známek výtoku a čisté uši. Nedovolte sami sobě propadnout koťátku jen proto, že vypadá, že potřebuje mimořádně velkou porci lásky. Kotě, které viditelně zaostává za svými sourozenci, může mít zdravotní problémy. Zeptejte se, zda absolvovalo nějaké testy na dědičné nemoci, a zjistěte, zda bylo řádné očkováno a odčerveno nebo zda alespoň bude vakcinované v době, kdy si ho budete brát domů. Také si zjistěte, zda je chovatel připraven poskytovat vám následný servis a jestli by si kotě vzal zpět v případě, že by se projevily nějaké vážné vady nebo problémy. Ušlechtilá plemena jsou drahá, ale chovatelé někdy nabízejí i koťata za nižší cenu, protože nejsou ve výstavní kvalitě, tzv. „na mazlení“. Samozřejmě i taková zvířátka s nekorektními znaky nebo bez typických plemenných charakteristik se mohou stát nádhernými a milovanými domácími mazlíčky.

Výběr plemene Při výběru ušlechtilé kočky si můžete vybírat z ohromného počtu tvarů, velikostí, barev a typů srsti. Člověk by se ovšem neměl rozhodovat jen podle vzhledu, ale také podle chování a potřeb plemene. Informujte se! Většina lidí si nějaké plemeno zamiluje kvůli jeho vzhledu, ale je třeba se soustředit na více faktorů. Různá plemena mají své typické charakteristiky a potřeby – jak co se týče každodenní péče a touhy po společnosti, tak prostoru k pohybu a příležitosti k mentálnímu tréninku. Vaše kočka nikdy nebude šťastná, pokud se váš životní styl nebude slučovat s jejím temperamentem. A ani vy nebudete spokojení, když místo mírumilovného mazlíčka, kterého

jste očekávali při nákupu, budete mít hlasitou a hyperaktivní „potížistku“. Výhoda ušlechtilých koček spočívá v tom, že si můžete předem zjistit, do čeho se pouštíte. Hledejte informace před nákupem – webové stránky o plemenech jsou často výborným zdrojem informací. Pokud je to možné, doporučujeme vám navštívit výstavu, ale buďte připraveni na to, že všechna plemena, která uvidíte, budou svým způsobem okouzlující.

Vaše nová kočka

14

Mainská mývalí kočka Mainská mývalí kočka, jedno z největších kočičích plemen, je něžným obrem s hravou povahou. Huňatá, polodlouhá srst sezonně vypadává; připravte se na silné línání bohaté podsady za teplejšího počasí. ▷

△ Perská kočka

Perská kočka je příjemná a milá společnice, která miluje svůj domov a život bere s klidem. Nezbytně však vyžaduje každodenní péči o dlouhou srst, jež zamezí jejímu cuchání a plstnatění. Zlatá peršanka na snímku je pouze jednou z mnoha barevných variet. Exotická kočka Krátkosrstá varieta perské kočky má stejný kulatý obličej a umírněný temperament, ale potřebuje daleko méně péče o srst. Spokojí se s životem v uzavřeném prostředí, a proto představuje dobrou volbu pro lidi žijící v bytech. ◁

△ Siamská kočka Když si pořídíte siamku, nudit se rozhodně nebudete! Je hlasitá, rošťácká a vždy připravená k akci, očekává hodně pozornosti, kterou oplácí oddanou náklonností majiteli.

Ruská modrá kočka Toto malé dlouhonohé plemeno s kouřovou plyšovou srstí se stalo mimořádně populární v průběhu minulého století. Ruské modré kočky jsou tiché a žije se s nimi snadno. Velmi citlivě reagují na svého majitele, k cizím ovšem bývají poněkud nedůvěřivé. ▷

Bengálská kočka Byla záměrně vytvořena křížením domácích koček s divokými bengálskými kočkami. Tato dramaticky skvrnitá kočka stále patří mezi vzácná plemena. Nemá přímo „divoký“ charakter, ale je nesmírně energická, a pokud nemá dostatek zábavy a společnost, může se cítit nešťastně. ◁

Balinéská kočka Se svou hedvábnou srstí a grácií tanečnice je tato dlouhosrstá verze siamské kočky mimořádně atraktivní. Je to ovšem velmi aktivní kočka, které nevyhovuje pobývat delší dobu o samotě a sama se starat o svoji zábavu. ▷

15

△ Barmská kočka

Být s rodinou znamená pro barmskou kočku opravdu hodně – není to typ, který by byl ochoten pobývat celé dny o samotě. Je inteligentní a zvědavá, dokáže být oddanou, milující společnicí.

Britská kočka Mnozí ji považují za skvělou kočku do domácnosti, protože je pěkná, robustní a dokáže se přizpůsobit jak městskému, tak venkovskému způsobu života. Dokáže ocenit pohodlí a společnost, ale nedožaduje se jí za každou cenu a není dotěrná. ◁

△ Habešská kočka

Cornish rex Typickým znakem plemene je přiléhavá zvlněná srst. Cornish rex je atlet a akrobat vyhledávající zábavu. Protože má jemnou kožešinu, je citlivý na horko i chlad a potřebuje velmi jemnou péči o srst. ▷

Není to kočka k povalování na gauči, potřebuje spoustu příležitostí ke hře a prozkoumávání, nejvhodnější je pro zkušeného majitele. Její vzezření se silným, elegantním tělem a krásně proužkovaným zbarvením (tzv. tickingem) je okouzlující.

Výběr plemene

Sphynx Bezsrsté kočky na první pohled neokouzlí každého, ale příjemná povaha získala sphynxovi slušnou fanouškovskou základnu. Sphynxe je nutno držet uvnitř, v bytě, a chránit je před extrémními teplotami. Jejich kůži je zapotřebí pravidelně omývat, aby se z ní odstranil nadbytečný tuk. ◁

Bezpečný domov – jak na to? Je to už kočičí přirozenost, že se všude snaží dostat, takže nepočítejte s tím, že váš dům či zahrada dokážou kočku stoprocentně zadržet. Pravděpodobnost, že se kočce něco stane, však můžete výrazně snížit za pomoci několika základních opatření. Noční tulák Když vaše kočka zůstane venku po setmění, možná o ni budete mít strach. Někteří majitelé proto své kočky pouštějí ven jen za dne a na noc je zavírají v domě. ◁

Vaše nová kočka

Svobodně ven? Pokud byste měli tu možnost, dovolili byste své kočce chodit podle libosti ven a zase zpátky dovnitř? Venku na ni nepochybně číhají větší rizika, ohrožují ji doprava, souboje s ostatními kočkami o teritorium i zloději koček. Na druhé straně omezení všetečné, zvědavé kočky na pobyt uvnitř může vnést do domácnosti určitý chaos. Když budete přemýšlet o tom, jaké limity své kočce stanovit, bedlivě se zamyslete nad její osobností.

■ Zavírejte dveře od kůlen i garáží, abyste kočce zabránili v přístupu k chemikáliím a ostrým předmětům.

Rizika v bytě

16

Co zkontrolovat venku

Většina potenciálních nebezpečí se skrývá v kuchyni. Nikdy nenechávejte bez dozoru nic, na co by vaše kočka mohla skočit nebo co by mohla srazit, jako jsou například rozpálená plotna, žehlička, hrnec s vařící omáčkou nebo ostré nástroje. Nechávejte dvířka od myčky i pračky zavřená, ale nejprve se ujistěte, že kočka není uvnitř. Kočky mívají menší zlodějské sklony než psi, také méně často rabují koše a okusují zakázané věci, zato ale je zapotřebí je neustále chránit před různými předměty, které by jim mohly ublížit. Snažte se je držet stranou čerstvě na­ třených věcí a chemických čisticích prostředků, jež se ze zdí a podlah snadno dostanou do srsti, a kočky je pak mohou olíznout a spolknout. Zkontrolujte, zda se nějaké nebezpečné předměty, jako třeba připínáčky, jehly, špendlíky nebo úlomky skla či porcelánu, neskrývají v koberci.

■ Jezírka zakryjte sítí: kotě by tam mohlo spadnout, dospělá kočka by mohla lovit ryby; vypusťte vodu z bazénu, když ho nepoužíváte. ■ Zabezpečte krmítka pro ptáky. ■ Zabraňte kočce v přístupu k pastím a jedům na hlodavce.

■ Zakrývejte dětské pískoviště, aby ho kočka nepoužívala jako záchod. ■ Když děláte táborák nebo házíte petardy, zavřete kočku doma. Myslete na to, abyste na zahradě měli také nějaké stromy, jež kočce poskytnou vítaný stín a o jejichž kůru si bude moci brousit drápky. Sledujte, zda kočky ze sousedství neprojevují příznaky agresivity.

Pod zámkem držte veškeré chemikálie i nářadí v kůlnách, ale než zamknete, zkontrolujte, že vaše kočka není uvnitř.

Výhled do světa Okenní parapety má většina koček v oblibě, protože jim umožňují v klidu a z nadhledu pozorovat okolní svět. Ovšem pokud je okno ve vyšším patře, nezapomeňte zajistit, aby z něj kočka nemohla skočit dolů. ◁

Zavřete veškerá možná místa úniku v nadzemních podlažích. Kočky se mohou pokoušet šplhat z oken nebo balkonů i ve vyšších patrech.

Rizika na zahradě Protože kočky rády oždibují cokoliv podobného trávě, je rozumné vyvarovat se pěstování toxických rostlin. Zahradní jezírka i bazény rovněž představují riziko, zvláště pro koťata. Než se kotě dobře seznámí s prostředím, pouštějte ho ven jen v postroji a na vodítku. Chemikálie a nářadí by měly být ukryty v kůlně nebo

v garáži – vždy se ujistěte, že jste tam omylem nezavřeli také kočku. Největší obavy mívají majitelé koček ze silnic v blízkosti jejich pozemku. Speciální vysoký plot je drahá záležitost, ale dokáže kočku odradit od potulek a zároveň zamezí ve vstupu kočkám ze sousedství. Nezapomeňte ale také naopak chránit svou zahradu! Pískoviště i zryté záhony s kyprou půdou budou kočky lákat k vyprazdňování, takže v době, kdy pískoviště není používáno, ho raději přikrývejte a zvláště choulostivé rostliny chraňte za pomoci speciálních odpuzovačů koček.

Co zkontrolovat uvnitř ■ Nikdy nenechávejte bez dozoru zapnuté kuchyňské spotřebiče, jako jsou sporák nebo žehlička. ■ Nenechávejte v dosahu kočky ostré nástroje a nářadí.

■ Pečlivě zavírejte dvířka praček, myček a sušiček.

■ Nepouštějte svou kočku do místnosti, v níž jsou čerstvě natřené stěny nebo jiné povrchy ošetřené chemickými prostředky.

■ Hlídejte otevřený oheň. ■ Zajistěte, aby vaše kočka nemohla

Zajistěte dvířka od skříněk, kde máte uložené chemikálie.

vyskočit z oken ve vyšších patrech.

■ Nepěstujte jedovaté rostliny, nebo alespoň ne tam, kde k nim má kočka přístup.

Nenechávejte otevřená dvířka od myčky a pračky.

Umístěte kočičí toaletu na místo, kde o ni nebudete zakopávat a kde nebude ohrožovat zdraví. Misky na vodu a na krmení nedávejte hned vedle sebe, aby kousky potravy nepadaly do vody.

Zkontrolujte, že venkovní misky s vodou nejsou znečištěné. Udržujte kočku v uctivé vzdálenosti od květinových záhonů prostřednictvím speciálních odpuzovačů koček.

Zabudujte do dveří kočičí dvířka schopná rozpoznat mikročip vaší kočky, který tudíž nevpustí dovnitř nežádoucí vetřelce.

Používejte jen takové insekticidy a prostředky proti slimákům, jež nejsou toxické pro domácí mazlíčky.

Než zakoupíte nějakou pokojovou či zahradní květinu, pečlivě si prostudujte etiketu, zda není jedovatá. Udělejte vysoký plot, jenž vaší kočce zabrání proniknout na frekventovanou silnici.

17 Bezpečný domov – jak na to?

Nenechávejte bez dozoru zapnutý sporák nebo gril.

Základní výbava Ještě než nová kočka překročí práh vašeho domova, měli byste pro ni obstarat pár základních věcí. Později, až budete lépe znát osobnost své kočky a její preference, budete na základě toho moci dokoupit další.

Vaše nová kočka

18

Pohodlí nade vše

Misky na jídlo a na vodu

Kočky jsou přebornicemi v tom, jak si život zařídit co nejpohodlněji, a mají neomylný čich na nejlepší místo ke zdřímnutí. Bývají více než ochotné s vámi sdílet vaše oblíbené křeslo, polštář nebo peřinu – pokud jim to dovolíte. Většina lidí svou kočku nechá, aby se potulovala po celém bytě nebo domě – a je ochotna odpustit jí, i když se uvelebí třeba uprostřed hromady čerstvě vypraného prádla. Přesto však kočky potřebují i chráněný pelíšek, který bude jen a jen jejich. Na trhu si lze vybrat z celé řady pelíšků od košíků přes trojhranné „stany“ a jiné kukaně, tedy ze všech stran kryté pelíšky, až po pohodlné sedací pytle nebo visutá lůžka a hamaky. Pro majitele je důležité, jak pelíšek vypadá a zda ho lze snadno čistit. Kočky to ovšem vidí jinak – přednost dávají měkkým, hřejivým látkám, jako je třeba fleece, pelíškům s měkkými stěnami, kam se mohou pohodlně schoulit.

Vaše kočka bude potřebovat zvlášť misku na vodu a zvlášť na krmivo. Pokud máte více než jedno zvíře, každé z nich bude potřebovat svůj vlastní „jídelní set“. Misky mohou být buď plastové, nebo kovové, se širokou základnou zabraňující převrhnutí. Pořiďte raději misky s nízkými stěnami a poměrně široké – kočky nemají rády, když se jim při jídle nebo pití mačkají vousky. Pokud býváte na delší dobu mimo domov, zvažte, zda nepořídit automatické krmítko. Tato zařízení mívají víčko, aby jídlo neokorávalo, a bývají vybavena časovým spínačem, jenž kočce vydá krmivo jen v pravidelných časech krmení (viz str. 26–27 a 28–29).

△ Kočky milují vyvýšená místa Visutý pelíšek zavěšený na radiátoru nebo připevněný ke stěně kočce nabízí jak příjemné útočiště, tak výhodnou pozorovatelnu. A když tam navíc ještě přidáte přikrývku nebo polštářek, aby se tam vaše kočka opravdu cítila co nejpohodlněji, nebude to mít z jejího hlediska chybu. Nekupujte jí naopak něco na způsob „king size bed“ – velkého letiště v představě, že se potřebuje co nejvíce natáhnout. Kočky při spaní zpravidla dávají přednost tomu, aby byly něčím obklopeny ze všech stran, skýtá jim to pocit bezpečí a jistoty.

Přenosky I když jste si svou kočičku přinesli domů ve vypůjčené přenosce, vyplatí se vám investovat i do vlastní. Hodit se vám bude ve chvíli, když budete

Kočičí toalety Kočky mají rády na toaletě soukromí, takže pokud máte více než jedno zvíře, musíte mít více ko­čičích toalet. Měly by mít vysoké stěny bránící vypa­dávání podestýlky do okolí. Ta může být buď ve formě hrubozrnného štěrku, bento­nitu, nebo absorpčních pelet, dřevěných nebo z kukuřičného šrotu. Většinou jsou tzv. hrudkující – při zvlhčení tvoří hrudky, jež lze snadno nabrat na lopatku a odstranit.

Lopatka

Plastová miska

Pelety z vlákniny

Nerezová miska

△ Výběr misky

Kočičí záchod

Bentonit

Vyberte misky se širokou základnou, jež jsou dostatečně masivní, aby neklouzaly, když z nich vaše kočka bude jíst nebo pít.

Obojky a identifikační přívěsky

△ Oválný látkový pelíšek

Měkké látkové pelíšky s vysokými stěnami jsou na schoulení stejně dobré jako pohovka. Nezapomeňte si ověřit, že jsou vyrobeny z pracího materiálu.

△ Kukaň Tento typ, někdy také označovaný jako „stan“, kočku chrání před průvanem a díky vlastní střeše nad hlavou jí zajistí pocit bezpečí.

Pokud vaše kočka chodí ven, má smysl, aby na krku nosila obojek, na němž bude zavěšený přívěsek s adresou pro případ, že by se ztratila (viz také Mikročipování na str. 89). Obojek se ovšem může zachytit za větev nebo v podrostu. Abyste se vyhnuli nebezpečí, že se kočka někde zachytí, či dokonce udusí, zvolte obojek, který se při prudkém škubnutí sám rychle otevře. Obojky s elastickou vložkou nejsou bezpečné, protože některé se dokážou natáhnout tak, že se zaškrtí okolo hlavy nebo kočce umožní, aby jimi prostrčila nohu.

△ Přenoska

Přenosky vyrobené z tvrdého plastu se snadno čistí a jsou odolné vůči kočičím drápům. Kočku chrání před nárazy během cesty.

△ Drátěná cestovní klec Vaší kočce se možná bude cestovat lépe, když bude moci sledovat, co se kolem ní děje. Tyto klece se většinou otevírají shora a některé se dají naplocho složit.

potřebovat převézt kočku bezpečně k veterináři nebo třeba do kočičího hotelu, až pojedete na dovolenou. Pokud si vaše kočka zvykne na vzhled a pach své přenosky, s největší pravděpodobností bude na nezbytné cesty reagovat klidněji, s menším stresem. Ještě doma ji nechte, aby si přenosku prohlédla, lezla do ní a zase vylézala ven, a brzy ji začne považovat za součást svého teritoria. Kočičí přenosky se vyrábějí z nejrůznějších materiálů, mohou být proutěné, z tvrdého plastu, drátěné nebo z měkké látky. Většina koček proti jakémukoli omezování protestuje, proto je důležité vybrat přenosku se širokou mřížkou, jež vaší kočce

umožní výhled ven a komunikaci s vámi. Mnoho přenosek se skládá ze dvou částí, přičemž horní část jednoduše odpojíte a dáte stranou, takže zvíře lze snadno dát ven nebo dovnitř. Dbejte na to, aby přenoska byla natolik velká, aby se v ní vaše kočka mohla pohodlně otočit. Dno vyložte nějakou její starou dekou, aby jí přenoska důvěrně voněla. Přenosky s měkkými stěnami ve stylu „tote bags“ se nejlépe nosí a pro vaši kočku budou nejpohodlnější. Jejich čištění ovšem může být obtížné a také mívají horší ventilaci než běžné přenosky. Nejekonomičtější možností je kartonová přenoska, ovšem ta by nemusela odolat úsilí kočky, která se rozhodne za každou cenu dostat ven,

Přívěsek ve tvaru otevíracího válečku

Plochý přívěsek

a tak ji lze použít maximálně jako krátkodobé řešení pro kratší cesty.

Něco na hraní Na trhu nabízené kočičí hračky nejspíš nelze považovat za základní výbavu, spíše jim většina majitelů nedokáže odolat. Navíc nabízejí možnost, jak i bytovou kočku udržet v dobré fyzické i mentální kondici. Kočky mají přirozený smysl pro humor a dokonce i dospělá flegmatičtější zvířata lze přemluvit alespoň ke krátké hře. Ohánění se po peříčku nebo „lov“ myšky naplněné šantou kočičí nabízejí kočce dobrou možnost, jak se zabavit a procvičit, ovšem stejně tak šťastně si vyhraje se zmuchlanou koulí z novin nebo s lepenkovou krabicí (viz str. 38–39).

Základní výbava

Rychloodepínací obojek

19

Příchod do nového domova Příchod nového zvířecího mazlíčka do rodiny je velká událost a všichni zúčastnění nejspíš budou trochu vzrušení a neklidní. Plánujte s předstihem a zůstaňte v klidu – většina koček si rychle zvykne a brzy se začne chovat, jako kdyby jí to u vás patřilo. Připravte se a vyčkejte

Vaše nová kočka

20

Ještě než si kočku přinesete domů, snažte se s předstihem udělat všechno pro její pohodlí a bezpečnost. Překontrolujte si ještě jednou seznam nebezpečí, jež jí hrozí (viz str. 16–17), a vyberte nějaké příjemné zákoutí pro její pelíšek a misky. Udělejte si zásoby krmiva na několik dní dopředu – nakupte různé varianty, abyste mohli zjistit, co jí nejvíce vyhovuje. Rozhodněte se, kam umístíte kočičí toaletu, aby kočce zajišťovala dostatečné soukromí a přitom vás neobtěžovala a nepředstavovala hygienický problém. Pokud si budete brát kotě, vyplatí se mít nachystanou spoustu novinového papíru pro případ nenadálých „nehod“.

Den příchodu Když vaše koťátko nebo kočka poprvé překročí práh nového domova, nejspíš bude po cestě nervózní a ve stresu. Postavte přenosku do tiché místnosti, kde uvidí důvěrně známé předměty, jako jsou třeba misky nebo krmení. Některé kočky vyrazí ven hned v okamžiku otevření přenosky, jiné si dávají načas. Nenuťte plachou kočku násilím k tomu, aby ihned vylezla. Mírně ji oslovte a používejte při tom jméno, které jste pro ni vybrali. A nechte ji, aby mohla vstřebávat nové obrazy, vůně a pachy. Nechoďte k ní příliš blízko; prostě jen čekejte, až se osmělí a sama váhavě poprvé vystrčí tlapku. Nechte svou novou kočku samostatně prozkoumat místa, kam bude mít dovoleno chodit. První den může zvýšit její sebedůvěru, když ji budete držet jen v jedné místnosti, kde bude mít všechno, co potřebuje.

△ Vykročení do nového domova

Nevytahujte kočku z přenosky okamžitě po příchodu domů, i když jste celí nedočkaví. Jen na ni tiše, klidně mluvte a nechte na ní, kdy se rozhodne vyjít ven.

V následujících několika týdnech, nebo přinejmenším do doby, než se naučí reagovat na své jméno, bude nejbezpečnější, když jí prozatím neumožníte vstup na zahradu. Malé kotě by se také nemělo pouštět ven, dokud neprojde úplnou vakcinací – tedy většinou do věku 13–14 týdnů.

Seznámení s rodinou Když se kočka nebo kotě seznamují s rodinou včetně stávajících domácích mazlíčků, nějakou dobu trvá, než si na sebe všichni zvyknou a začnou se cítit dobře. Ještě než přinesete kočku domů, vysvětlete dětem, že se nejedná

△ Na průzkumech

Všechno je zatím nové a cizí, ale vaše kočka začne brzy prozkoumávat své okolí a zvykne si na ně. Nebude to trvat dlouho a vybere si pár svých oblíbených míst.

S citem Ukažte dětem, jak mají kočku jemně a klidně hladit. Vysvětlete jim, že by ji neměly pro nic za nic zvedat ani ji zahrnovat přehnanou pozorností. ◁

vynechte. V žádném případě by neměla běhat navolno ve stejné místnosti jako dospělá kočka. Kočky mají velmi silné lovecké instinkty.

Přivykání a stereotypy

bude mít kam uniknout, když se začne schylovat k šarvátce. Po několika takových setkáních je šance, že se kočky začnou navzájem tolerovat, i když se z nich třeba nikdy nestanou nejlepší přítelkyně. Starší kočka žijící v domácnosti se většinou snadněji smíří s novým kotětem než s novou, již dospělou kočkou. Seznámení koček se psy nemusí nutně znamenat problém, i když si to mnozí myslí. Hodně ovšem záleží i na plemeni. Zdaleka ne všichni psi jsou nesmiřitelnými lovci koček. Alespoň při prvních několika setkáních držte psa na vodítku a nechte kočce prostor, aby se mohla stáhnout. Jemně na obě zvířata mluvte, věnujte jim patřičnou pozornost, a když se váš pes bude chovat dobře, odměňte ho. Nikdy je však nenechávajte pohromadě o samotě, dokud si nebudete zcela jisti, že soužití bude probíhat mírumilovně. Malá domácí zvířata, jako jsou křečci nebo králíci, raději ze seznamování

△ Užívání kočičího záchodu Kočky potřebují chvíli na to, aby si zvykly používat nový záchod v novém prostředí. Nejsou rády všem na očích, toaletu umístěte do diskrétního koutu.

21 Příchod do nového domova

o novou, vzrušující hračku, ale o živého tvora. Škrábance, slzy a vyděšená kočka představují nejhorší možný scénář, takže až se děti budou chtít seznámit s novým členem rodiny, raději na ně dohlédněte. Nedovolte jim, aby hlasitě křičely a divoce pobíhaly, a případné nepatřičné chování hned v zárodku zarazte. Domácí kočka nejspíš nebude na nového „vetřelce“ ve svém teritoriu pohlížet zrovna s nadšením. Nikdy nedávejte kočičí toalety ani misky vedle sebe a počkejte, až se nově příchozí a starousedlice samy srovnají. Zpočátku kočky držte odděleně, ale umožněte jim, aby si obě zvykly na svůj pach, třeba tak, že jim budete navzájem zaměňovat misky na jídlo (takže si cizí pach spojí s příjemným zážitkem z jídla) nebo že je budete navzájem stěhovat do místnosti té druhé. Zhruba po týdnu je pak seznamte, ale ještě je nenechte spolu o samotě. Ubezpečte se, že žádná z koček nemůže být zahnána do kouta a že

Zavedení pravidelných stereotypů od samého počátku kočce napomůže k tomu, aby se cítila bezpečně. Zvolte pravidelné časy krmení a využijte této příležitosti k tomu, aby se kočka naučila přijít na zavolání. Koťátka ještě nevědí, jak používat kočičí záchod (viz str. 86–87), v cizím novém domě může snadno potkat „nehoda“ i dospělou kočku. Pokládejte tedy své kotě nebo kočku na podestýlku v pravidelných intervalech, například po jídle, dokud se pro ně používání záchodu nestane druhou přirozeností. Abyste se vyhnuli budoucím problémům, vymezte jasná pravidla, kam se nesmí – například kočce nedovolte spát v posteli, ani „jen pro jednou“.