JAK ŠLY ROKY…
Úvodní slovo
Rozhodli jsme se, že se budeme snažit měnit svět k lepšímu, a máme za to, že se nám to daří.
Foto: Petr Berounský
I s rizikem, že to může znít jako klišé, musím prohlásit, že rok 2004 byl bez nadsázky nejúspěšnějším rokem Přátel přírody. Zaznamenali jsme v něm dosud nerozsáhlejší veřejnou podporu našeho úsilí a dovedli do úspěšného konce šest let trvající kampaň za záchranu jedinečné přírody dolního Labe – proti jezům v Malém Březně a Prostředním Žlebu. Ke stejnojmenné petici se díky úsilí řady přátel přírody přidalo během krátké doby na 15.000 signatářů. V době narůstajících útoků na ekologické organizace pokládám za velmi významné, že podporu naší věci vyjádřily i mnohé celebrity – nejen slavní herci a režiséři, ale také akademici, vědci a profesoři. A co je rovněž důležité – k naší organizaci se v roce 2004 přihlásilo více než tisíc nových příznivců. Řady Přátel přírody se tak během roku 2004 rozrostly o plnou polovinu! To vše přispělo k tomu, že o osudu dolního Labe nemohlo být rozhodnuto za zavřenými dveřmi u zelených stolů, nýbrž v dialogu s veřejností a pod veřejnou kontrolou. (Více na straně 3 v oddílu Projekty.) Zážitkem roku pro mne bylo (pokud vím historicky první) přijetí zástupců environmentálního hnutí předsedou vlády ČR Vladimírem Špidlou. I to potvrdilo význam Přátel přírody. ředitel společnosti Marian Páleník
1996: Našim zprávám, že se na Labi objevil bobr, se zpočátku vysmívali. Z výskytu bobra evropského se nakonec stal jeden z hlavním důvodů, proč padl plán na výstavbu vodního díla Malé Březno. To mohlo ohrozit unikátní ekosystémy řeky Labe. 1997: Po té, co jsme veřejnost informovali, že se v trmické spalovně – bez vědomí místních občanů – připravuje provedení experimentu, při němž hrozí únik nesmírně nebezpečných dioxinů (během pokusného spálení 50 tun odpadů s vysokým obsahem PCB), byl pokus odvolán. 1998: Veřejnost jsme také obsáhle informovali o plánu na odtěžení vrchu Rovný, nedaleko kterého se nachází národní kulturní památka ČR č. 1 – pomník Přemysla Oráče. Zatím se zde netěží. 1999: Po naší kampani rezignoval na svou funkci starosta Rtyně nad Bílinou, který prosazoval otevření kamenolomu v těsné blízkosti osady Vrahožily. Firma OBIT po té od zahájení těžby odstoupila. 2000: Vydali jsme brožuru Bobr na českém Labi a distribuovali 70.000 letáků Bobr není Lochneska. Na Ústecku jsme provedli anketu, z níž vyplynulo, že se zásahy do přírody dolního Labe nesouhlasilo 96 % respondentů. 2001: Po důkladném informování občanů Libouchce o plánu na otevření kamenolomu nad jejich obcí jsme iniciovali konání místního referenda. Přišlo k němu 74 % místních občanů a 99 % z nich hlasovalo pro zachování ohroženého vrchu Strážiště.
Náš příběh: Bylo nás dvanáct zakladatelů. Po devíti letech sdružuje naše organizace dva a půl tisíce Přátel přírody a reprezentuje další desítky tisíc podobně smýšlejících občanů – mj. 50.000 signatářů našich peticí.
2002: Padl plán na výstavbu hliníkárny v Neštěmicích. A to po té, co jsme o souhlasných postojích neštěmického starosty a ústecké radnice informovali veřejnost. (Nezastrašila nás ani žaloba tehdejší rady města.)
Naše motto: Nikdo nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, je bezvýznamné. (E. Burke)
2003: Pokračovala naše kampaň Za záchranu řeky Labe. Zorganizovali jsme Koupání v Labi na 13 místech a úspěšnou konferenci Labe 2020. Dvakrát jsme obdrželi 2. cenu nadace Sasakawa Peace Foundation v soutěži o nejlepší ekologický projekt České republiky (1997 a 2001). V roce 2002 jsme byli časopisem Nika nominováni mezi nejúspěšnější tři české ekologické organizace, Marian Páleník získal ocenění pro nejlepšího profesionála českého ekologického hnutí roku 2001.
Naše poslání: Posláním Přátel přírody je chránit přírodní bohatství před zásahy, které by znamenaly jeho nevratné snížení. K tomu volíme cestu aktivizace veřejnosti k účasti na rozhodování o vybraných problémech životního prostředí.
Foto na titulní straně (volavka bílá): Rostislav Stach
2
NAŠE PROJEKTY
Členové naší správní rady
JEZY A LABE V roce 2004 především vyvrcholila naše mnohaletá kampaň za záchranu jedinečné přírody dolního Labe – proti jezům u Malého Března a Prostředního Žlebu. Byla korunována velkým úspěchem, který média prakticky ignorovala: Záměr nezískal klíčovou výjimku ze zákonného zákazu. Rozhodl o tom s konečnou platností v prosinci 2004 ministr životního prostředí. (Definitivně rozhodnuto není – investor se bude pokoušet získat výjimku pro kosmeticky pozměněný nebo jen přejmenovaný projekt znovu a znovu.)
Foto: Petr Berounský
NAŠI LIDÉ
Libor Brož (předseda)
Ing. Hana Koníčková
Karel Rubáček (místopředseda)
Zákony na objednávku a informační válka Ministrovu rozhodnutí ovšem předcházela úplná informační válka, kterou investor (s vydatnou pomocí některých médií) rozpoutal s cílem výjimku získat stůj co stůj. V parlamentu se mu bez nadsázky „na objednávku“ podařilo dosáhnout dvou účelových změn zákonů. V platnost vstoupily Aubrechtův paragraf (podle něj byla zcela nesystémově přenesena pravomoc udělovat výjimky z MŽP na vládu) a Schlingův paragraf (resp. jeho část, podle níž je výstavba jezů ve veřejném zájmu).
Ředitel naší společnosti Marian Páleník Někteří naši dobrovolníci a spolupracovníci: Martina Antonů, Zdeněk Bárta, Petr Bauer, Pavel Benda, Ivana Beňová, Jan Beránek, Ivan Brouček, Josef Brož, Libor Brož, Lucie Brožová, Vladimír Burda, Ladislav Čech, Nevena Černohorská, František Červinka, Jiří Dlask, Michael Dočekal, Pavel Doucha, Zuzana Drhová, Jan Dytrych, Jan Farkač, Táňa Fischerová, Jiří Florián, Tomáš Gissy, Tomáš Habrnál, Ludmila Hájková, Handrij Härtel, Filip Horák, Radka Hotovcová, Ludvík Hradilek, Lukáš Jelínek, Petr Kadaník, Vlastimil Karlík, Erazim Kohák, Hana Koníčková, Leoš Kukačka, Jiří Laube, Pavel Lebduška, Hana Librová, Jiří Lobkowicz, Ivan Makásek, Tomáš Mann, Martin Mašín, Martin Mejstřík, Ladislav Miko, Stanislav Mikoláš, Ladislav Mrkvička, Luboš Novák, Zdeněk Opatrný, Marian Páleník, Zdenka Páleníková Králová, Jakub Patočka, Miroslav Patrik, Zdeněk Patzelt, Václav Petříček, Petr Pithart, Tereza Pokorná, Jan Prošek, Pavel Přibyl, Antonín Rais, Jiří Renner, Petr Roubíček, Karel Rubáček, Klára Rulíková, Antonín Říha, Edvard Sequens, Jiří Sládeček, Rostislav Stach, Jaroslav Stoklasa, Jan Svěrák, Miloslav Špelda, Petr Štěpánek, Otakar Štěrba, Aleš Šulc, Miroslav Šuta, Václav Šutera, Alain Thiémé, Eva Tylová, Jaroslav Veselý, Tomáš Vlasák, Ladislav Vogeltanz, Aleš Vorel, Jan Vokráčka, Jitka Vrhelová, Neela Winkelmannová, Zdeněk Zikmund, Jan Zeman, Libor Zeman, Lukáš Zeman, Jaromír Zumr, ml.… a celá (dlouhá) řada dalších.
Na černé listině Média reagovala různě. Některá (většinou celostátní) poměrně objektivně, jiná (včetně České televize a Českého rozhlasu, pro něž jsme až na výjimky neexistovali) dávala prostor argumentům v poměru 10:1 ve prospěch „jezařů“. Byla i taková, kde jsme byli podle všeho na černé listině a kde o nás měli redaktoři nejspíš zakázáno psát jinak než negativně. Nejostudněji se podle nás chovaly Deníky Bohemia (nepřekonatelné byly „tradičně“ některé články Františka Ročka, který patrně usiluje dokázat, že měl Miloš Zeman s onou žumpou pravdu). Přesto se nám podařilo tu a tam protlačit některý ze svých argumentů do médií, i když to vyžadovalo takřka nadlidské úsilí. Fakt, že reprezentujeme přes 17.000 občanů, zatímco jezaři jen sebe a své peněženky, jako by hovořil spíše proti nám. Informovat veřejnost jsme tedy museli spíše finančně nesmírně nákladnou cestou – vlastními letáky vkládanými do novin a časopisů. To mělo i své pozitivní stránky: Díky tomu se jednak na odpovědné činitele (hlavně premiéra a ministry dopravy a životního prostředí) písemně obrátily stovky (tisíce) občanů, jednak jsme tak získali takřka tisíc nových příznivců.
Naši čestní členové: Martin Bursík, Petra Buzková, Nevena Černohorská, Jiří Dlask, Jaroslav Foglar, Herbert Kisza, Milan Knížák, Jitka Navrátilová, Vladimír Renčín, Roderick Slavík, Jaroslav Svěcený, Lubomír Voleník, Jaroslav Zahálka Všem mnohokrát DĚKUJEME! 3
NĚKTERÉ NAŠE AKCE Referendum o Spolchemii V létě, kdy v diskusi o jezech nastala odmlka, jsme v Ústí nad Labem zahájili sběr podpisů pod petici požadující vypsání městského referenda o vystěhování nebezpečných provozů Spolchemie z centra města. Hlavním smyslem naší akce bylo podpořit Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu, jejíž zástupci jako jediní v zastupitelstvu a radě města usilovali o řešení situace. Akci pokládáme za částečně úspěšnou – vedení Spolchemie se ocitlo pod silným tlakem a slíbilo přijmout řadu opatření k větší bezpečnosti svých provozů. Z následné debaty vyplynuly závažné skutečnosti: 1) V Ústí nad Labem takřka všechny politické strany a významná část médií více či méně zprostředkovaně slouží Spolchemii. 2) Nezanedbatelné části ústecké veřejnosti Spolchemie ve městě (zatím stále ještě) nevadí. Kamenolom Dobkovičky Většinu našich připomínek k dotěžení zásob kamene v lomu u Dobkoviček Správa CHKO České středohoří akceptovala. Těžba by měla pokračovat víceméně již jen do hloubky a reliéf krajiny by neměl být narušen. Zvýšení soběstačnosti rozšířením sítě podporovatelů Přátel přírody Těžiště tohoto projektu trvajícího 18 měsíců (od července 2003 do ledna 2005) leželo v roce 2004. Projekt finančně podpořila Nadace rozvoje občanské společnosti (z programu EU Phare) a řada Přátel přírody. Síť podporovatelů jsme v roce 2004 díky tomu rozšířili o bezmála jedenáct set nových platících příznivců. Úspěch projektu nám přinesl také nezávislost na grantech a státních dotacích. Transformace na obecně prospěšnou společnost V roce 2004 jsme pokračovali v krocích vedoucích k transformaci našeho sdružení na obecně prospěšnou společnost. Důvodem akce byla snaha zvýšit transparentnost a důvěryhodnost Přátel přírody. Předseda správní rady a ředitel společnosti založili v létě obecně prospěšnou společnost Přátelé přírody, o. p. s. Nabídku na členství v její správní radě přijali vedle Libora Brože také Zdeněk Bárta a Eva Tylová (v další fázi by se dalšími třemi členy měli stát Radka Hotovcová, Hana Koníčková a Karel Rubáček). Členy dozorčí rady se stali Pavel Doucha, Petr Kadaník a Miroslav Patrik. Návrh na zápis společnosti Přátelé přírody, o. p. s. do rejstříku obecně prospěšných společností byl u Krajského soudu podán v polovině září 2004. (Proběhl až po skončení roku 2004.)
Lobbing V lednu jsme informovali své příznivce o blížícím se projednávání Schlingova paragrafu v Senátu. Občané se hojně obraceli na své senátory a celá akce přinesla úspěch v podobě vypuštění poloviny paragrafu. Petice V březnu se pod petici proti jezům podařilo nashromáždit 15.000 podpisů. Přijetí předsedou vlády Povedlo se nám domluvit setkání s premiérem, kde jsme mu předali petiční archy a seznámili ho poměrně podrobně se svou argumentací. Severočeský ropák 1. května jsme jím zvolili tehdejšího ústeckého senátora J. Doubravu. Profesorská výzva V červnu jsme dokázali získat podporu 77 akademiků (profesorů, docentů apod.). Přidali se k výzvě, kterou jsme později doručili vládě. Koupání v Labi Druhé Koupání v Labi jsme uspořádali 11. července. I když nám počasí (opět) nepřálo, do Labe v Litoměřicích nás vstoupilo kolem dvaceti. Stěhování Za akci svého druhu nutno také pokládat další stěhování o prázdninových měsících. (Důvodem byla výpověď z předchozích prostor.) Senát V září přijal zástupce Přátel přírody předseda Senátu Petr Pithart. Říp a Cena Přátel přírody 28. září jsme po výstupu na Říp hlasovali o pořadí v Ceně Přátel přírody (Pavlíčko, Dejmal, Makásek). Konec přírody V říjnu jsme svým příznivcům zaslali publikaci Konec přírody. Dobkovičky V listopadu jsme jako účastníci řízení (úspěšně) připomínkovali plán na dotěžení lomu Dobkovičky. Kalendář na rok 2005 Během listopadu jsme vydali a v prosinci distribuovali kalendář propagující vzácnou přírodu dolního Labe. 4
Foto: Ludvík Hradilek
1. 4. 2004 nás přijal předseda vlády – v popředí předávané petiční archy. 5
NAŠE HOSPODAŘENÍ Naše výnosy (v tis. Kč) 1,490 z toho dary 1,382 doplňková činnost 58 sponzorské dary 50 granty a dotace 0
Naše náklady (v tis. Kč) 2,297 z toho služby 1,455 osobní náklady 593 materiálové náklady 249
Náš komentář a vysvětlivky Všechny údaje jsou zaokrouhleny na tisíce Kč. Náklady: Služby zahrnují zejména platby za tisk a distribuci letáků, poštovné, nájem, inzerci v tisku, energie, telefonní poplatky, grafické práce, vedení účetnictví, honoráře, vedení bankovního účtu, internet, cestovné, servis apod. Osobní náklady zahrnují čisté mzdy, povinné odvody (sociální a zdravotní pojištění, daně ze závislé činnosti a kolektivní pojištění) a dohody o provedení práce. Materiálové náklady zahrnují zejména platby za letáky, spotřební materiál, brožury, Alternativy pro Sever, kalendáře, výroční zprávy apod. Výnosy: Doplňková činnost – představuje příjmy z prodeje triček, plyšových bobrů, pohlednic, brožur a letáků, dále z pronájmu ubytovny, úroků z běžného účtu a koupi stravenek zaměstnanci. „Ztráta“ roku 2004 (807 tisíc Kč) byla způsobena tím, že jsme část grantů získaných v roce 2003 (kdy činil „přebytek“ 853 tisíc Kč) „utratili“ (investovali) v roce 2004. Faktury za telefon z roku 2002 nám dluží Sdružení pro přírodu (členové a příznivci: manželé Plechačovi, manželé Pavlovští, Lenka Dvořáková, Mgr. Roman Klecker, Ing. Miloš Malec, Ing. Jiří Rous, Ing. Vlastimil Vedral).
Struktura našich příjmů v roce 2004 Dary individuálních dárců 93 % Doplňková činnost a ostatní 4% Sponzorské dary 3% 4% 3%
93 %
Projekty realizované v roce 2004 finančně podpořili: Nadace ROS z programu EU Phare, Velvyslanectví Nizozemského království, Nadace Open Society Fund Praha (zůstatky grantů z roku 2003) a cca 2.000 individuálních dárců. Za podporu dále děkujeme firmám Kelcom, Missiva a P-eko.
Vývoj podílu darů na našich příjmech �����
93 %
���� ����
46 % ����
33 %
���� ���
43 %
4%
7%
����
����
18 %
17 %
����
����
24 %
����
DĚKUJEME všem, kdo jste nás jakkoli podpořili! ����
����
����
Přátelé přírody, Masarykova 78, Ústí nad Labem 400 01
����
6
Rozvaha A KT IV A A. Stálá aktiva (ř. 9 – 15 + 26 – 33 + 40) 3. Dlouhodobý hm. majetek Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 4. Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí B. Oběžná aktiva (ř. 51 + 69 + 77 + 85) Odběratelé 2. Pohledávky Jiné pohledávky Pokladna 3. Krátkodobý fin. majetek Bankovní účty Náklady příštích období 4. Přechodné účty aktivní Dohadné účty aktivní ÚHRN AKTIV (ř. 1 + 42) P A S IV A A. Vlastní zdroje krytí stálých a oběžných aktiv (ř. 91 + 95) 1. Jmění 2. Hospod. výsledek B. Cizí zdroje
3. Krátkodobé závazky
5. Přechodné účty pasivní ÚHRN PASIV
(022) (082) (311) (378) (211) (221) (381) (388)
č. ř. 1 19 28 42 53 69 72 74 81 84 86
Stav k 1. 1. 18 66 48 881 91 11 30 686 46 17 899
Stav k 31. 12. 0 66 66 64 4 64 19 233 2
286
322
87
263
Vlastní jmění
(901)
88
160
85
Účet hospodářského výsledku (ř. 97 + 103 + 121 + 128 + 133) Dodavatelé Zaměstnanci Závazky k institucím soc. zabezpečení a zdrav. pojištění Daň z příjmů DPH Dohadné účty pasivní Výnosy příštích období Výdaje příštích období Výnosy příštích období (ř. 87 + 96)
(963)
92 96 104 108 110 111 116 128 130 131 132 134
103 636 77 20 16 9
201 36 104 26 14 1 -71 97
Naše účetnictví a daňové přiznání pro nás v roce 2004 prováděly paní Jana Nováková a paní Martina Antonů.
(321) (331) (336) (341) (343) (389) (384)
125 389
899
2 -137 322
(údaje v tis. Kč)
Ze zprávy auditora k projektu Zvýšení soběstačnosti rozšířením sítě podporovatelů Na základě výsledků použitých auditorských procedur jsme nezjistili žádnou skutečnost, která by naznačovala, že účetní záznamy nebyly vedeny v souladu s platnými zákony, grantovou smlouvou a pravidly programu. Společnost předložila Závěrečnou finanční zprávu o čerpání prostředků projektu. Podle našeho názoru tato zpráva ve všech významných ohledech věrně zobrazuje náklady a výnosy výše uvedeného projektu. V Ústí nad Labem, 28. 2. 2005 Ing. Vlasta Vagnerová osvědčení KAČR č. 1712 7
Foto: Zdenka Páleníková Králová
Foto: Martin Mašín
23. 9. 2004 jsme v Praze uspořádali besedu o labských bobrech a jezech na Labi.
Předseda Senátu Petr Pithart s výroční zprávou Přátel přírody (během jednání 23. 9. 2004).
Foto: Martin Mašín
Foto: Martin Mašín
Ve spolupráci s Občanskou ligou Ústí n. L. jsme 1. 9. 2004 na hlavním ústeckém náměstí sbírali podpisy pod petici požadující referendum o Spolchemii.
O svých postojích k jezům jsme 15. 10. 2004 informovali rovněž ministra zahraničí Cyrila Svobodu.
8
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2004
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2004
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2004
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2004
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2004
