JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ MEZI MEZIŘ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Valašské Meziříčí
Komise pro Zdravé město Valašské Valašs Meziříčí
1. Úvod Zdraví je to nejcennější, co máme. Tuto starou pravdu uznáváme, pokud se jedná o individuální zdraví každého z nás, méně často si uvědomujeme, že platí i pro veřejné zdraví, tj. zdravotní stav obyvatel města, kraje nebo země. Bez zdravého obyvatelstva se nemůže země ani město úspěšně rozvíjet v žádné oblasti. Zdraví je stejně cenná hodnota jako svoboda, hospodářská prosperita nebo vzdělanost. Víme ale doopravdy, jak jsou zdraví občané ve Valašském Meziříčí? Na co nejčastěji stůněme, co je nejčastější příčinou úmrtí, jaké vlivy zde na zdraví působí, jak jsme na tom ve srovnání s jinými městy nebo oblastmi České republiky? Tato publikace se pokouší odpovědět na položené otázky. Předkládá výběr údajů o zdravotním stavu, nemocnosti a úmrtnosti obyvatel našeho města, výběr základních demografických dat a také komentuje některé souvislosti i předpokládané další trendy vývoje. Publikace „Analýza zdravotního stavu obyvatel města Valašské Meziříčí“ je určena zejména zástupcům samosprávy a státní správy města, vedoucím pracovníkům institucí, firem, škol, zástupcům neziskového sektoru i všem ostatním zájemcům bez zdravotnického vzdělání. Má za cíl sloužit jako praktický zdroj informací i jako jeden z možných podkladů pro vytváření zdravotní politiky a péče o rozvoj služeb souvisejících se zdravím v našem městě. Analýza byla zpracována podle metodiky, kterou připravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR a Národní síť zdravých měst, jejímž je Valašské Meziříčí členem. Garantem Analýzy je Komise pro Zdravé město Valašské Meziříčí, odbornou část připravila Národní síť podpory zdraví, o. s. ve spolupráci s Nemocnicí Valašské Meziříčí a Státním zdravotním ústavem. Data zde uveřejněná pochází především z materiálů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky.
Mgr. Jiří Pernický místostarosta
2. Základní pojmy Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás nic nebolí, že nám „nic není“. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Definice Světové zdravotnické organizace (WHO) popisuje zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody člověka, nikoliv pouze jako nepřítomnost nemoci. 2.1 Zdraví a jeho determinanty Definice: Individuální zdraví (WHO): stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody člověka, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci. Veřejné zdraví: zdravotní stav určité populace, skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, ba stovek faktorů, jejichž složení a míra vlivu se mění v průběhu života každého jednotlivce. Tyto faktory nazýváme determinanty zdraví, případně rizikové faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života) člověka, dále životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam má i úroveň zdravotní péče, zejména dostupnost a kvalita léčby a prevence. Střetávají se zde tedy momenty biologické podstaty člověka, přírodní a společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf 1: Determinanty zdraví
15% 15%
životní styl zdravotní péče 50%
genetická zátěž vlivy prostředí
20%
I když se odhad podílu jednotlivých determinant v různých odborných zdrojích někdy mírně liší, panuje shoda v tom, že rozhodující vliv na zdraví má životní styl, tj. způsob života každého
jedince. Ten je utvářen především stylem výživy, pohybové aktivity, duševní hygieny, rozvržením denního režimu, dále návyky a příp. závislostmi jako je kouření, míra konzumace alkoholu a jiné rizikové chování, ale také typem sexuálního chování, dodržováním hygienických zásad a dalšími faktory. 2.2 Incidence, prevalence, úmrtnost Zdravotní stav obyvatelstva obecně i v jednotlivých regionech, tzn. i ve Valašském Meziříčí, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisí. Ukazatele zdravotního stavu jsou založeny především na dvou důležitých událostech – na vzniku nemoci a na úmrtí. Ve vztahu k onemocnění se nejčastěji hovoří o incidenci a prevalenci dané nemoci. Definice: Incidence: počet všech nových (nově hlášených, diagnostikovaných) případů onemocnění. Vztahuje se k určitému času a určitému území, tj. k určité populaci. Prevalence: počet všech existujících nemocí v dané populaci i čase. Prevalence může být okamžiková (např. k dnešnímu dni) nebo intervalová (v tomto roce). Nemocnost: počet manifestně nemocných k počtu exponovaných osob v populaci. Úmrtnost: počet zemřelých v populaci za určitou dobu, nejčastěji za jeden rok.
2.3 Absolutní a relativní údaje, standardizace, trendy Základními údaji jsou absolutní údaje, což jsou čísla, která zachycují skutečné počty zemřelých nebo nemocných, a to celkově nebo podle jednotlivých kritérií (podle diagnóz, podle věku, pohlaví apod.) na vybraném území. Tyto údaje však nelze srovnávat mezi jednotlivými územími, např. mezi městem, okresem, krajem a ČR, a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý počet obyvatel, na tzv. konstantu – ve většině případů na 100 tisíc obyvatel. Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a s republikovým průměrem se data dále standardizují metodou tzv. věkové standardizace, tzn. přepočtu ve všech srovnávaných oblastech a v každém období na stejnou věkovou strukturu, jako kdyby všude a v každém období žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat údaje v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a srovnat s průměrem ČR i s hodnotami v jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však – a je tomu tak i v této práci – tzv. evropský standard, tedy jakýsi evropský věkový průměr. Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k velikosti tzv. statistického souboru, to znamená skutečnému počtu obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory, v tomto případě ukazatele vztahující se k městu Valašské Meziříčí, mívají i po standardizaci a relativizaci výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům z velkých populací. U údajů za menší celky jsou hodnoty, byť standardizované, zatíženy tzv. chybou malých čísel, zejména v případě nepříliš častých diagnóz. V případech, kdy velikost populace v souboru je menší než 100 tisíc osob, mohou přepočty na 100 tisíc být naopak zdrojem zvýšení chyby. Dále je nutné při hodnocení dat ve městech vždy počítat i s jinými než zdravotními vlivy. Například snadná dostupnost nemocnice může zvýšit počet hospitalizovaných městských obyvatel
oproti počtu osob se stejnou nemocí, ale bydlištěm v malých obcích. Snaha o nalezení příčin odchylek může být někdy i spekulativní, na základě osobní zkušenosti nebo názoru, nepodložená znalostí všech faktů a vlivů, proto jsme v nejasných případech odchylky Valašského Meziříčí od republikového průměru nehodnotili. Důležitější než přesná čísla v jednotlivých letech jsou však trendy vývoje, čili to, zda např. úmrtnost na danou chorobu má celkově klesající nebo stoupající tendenci. Právě z trendů lze předpokládat další vývoj v budoucnosti. K vyhodnocení trendu je ale potřebná určitá doba sledování daného údaje. Zatímco data z území České republiky nebo okresů jsou v údajích Ústavu zdravotnických informací a statistiky (dále jen ÚZIS) dohledatelná desítky let zpětně, data na úrovni měst a obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) se sledují teprve od roku 2003 a v letošním roce (2010) jsou k dispozici do roku 2008, čili dostupné je období 6 let, což je poměrně krátký úsek. Data s rozlišením až na úroveň vlastního města Valašské Meziříčí (bez obcí spadajících pod ORP Val. Mez.) nejsou běžně sledována a vzhledem k velikosti města by bylo jejich hodnocení velmi problematické.
3. Charakteristika území a demografické údaje 3.1 Obec s rozšířenou působností Valašské Meziříčí Správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP) Valašské Meziříčí zahrnuje katastrální území města, tj. části: Brňov, Bynina, Hrachovec, Juřinka, Krásno nad Bečvou, Krhová, Křivé, Lhota u Choryně, Podlesí, Poličná, Valašské Meziříčí, a dále pak obce: Branky, Choryně, Jarcová, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Lešná, Loučka, Mikulůvka, Oznice, Podolí, Police, Střítež nad Bečvou, Velká Lhota a Zašová. K 31. 12. 2008 žilo na území ORP Valašské Meziříčí 42 209 osob, ve vlastním městě Valašské Meziříčí pak 27 410 osob (2009, zdroj www.obce.cz). Počet obyvatel v období posledních let mírně stoupá. Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel ORP Valašské Meziříčí Počet obyvatel k 31. 12.
2003
41995
2004
41973
Počet obyvatel ve věku 0–14
Počet obyvatel ve věku 65+
Počet obyvatel ve věku 80+
Index stáří
Počet
[100*(65 obyvatel +/(0–14))] k 31. 12. muži
Počet obyvatel k 31. 12. ženy
6799
5454
1022
80,2
20494
21501
98,7
20684
21525
190
24
2005
41946
2006
41943
2007
42036
2008
42209
6257
6174
1284
rozdíl/5let
214
-542
720
262
Tzv. index stáří je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65 let a počtem dětí ve věku do 14 let v přepočtu na 100 obyvatel. Čím vyšší je jeho hodnota, tím více populace stárne a tím nepříznivější demografický vývoj lze očekávat. V šestiletém sledovaném období (2003–2008) došlo v ČR k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu, a to v průměru o 16 % a nyní činí v ČR 103,8.
V období posledních let vzrůstá v ORP Valašské Meziříčí počet seniorů (osob nad 65 let věku) a tento počet se bude nadále zvyšovat, stejně jako počet obyvatel nad 80 let věku. Právě tato věková skupina a její rodiny potřebují a budou budou potřebovat širokou škálu sociálních a zdravotních služeb. Současně je potřeba podporovat takové aktivity a programy, které povedou seniory k aktivní péči o vlastní zdraví, aby byla co nejdéle zachována jejich soběstačnost a přiměřený zdravotní stav.
Graf 2: Vývoj počtu obyvatel ORP Valašské Meziříčí
3.2 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Úzce souvisí se všemi všemi determinantami zdraví, jak byly popsány výše. Definice: Střední délka života při narození: střední (průměrný) počet let, kterých se teoreticky dožije novorozenec v daném roce narozený za předpokladu zachování úmrtnostní situace z období jejího výpočtu. Střední délka života tedy představuje pravděpodobnou délku dožití. Není to průměrná délka života žijící populace, jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Střední délka života se v celé ČR i v jednotlivých územích (krajích či městech) u obou pohlaví prodlužuje. odlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. U žen je střední délka života o několik let vyšší než u mužů. Platí to všeobecně pro populaci nejen v ČR. V Evropě je tento rozdíl přibližně 5–7 let a v posledních letech se délka délka dožití mužů a žen zvolna přibližuje. Hranice 70 let byla v ČR u mužů překročena v roce 1996, ve státech původní EU k tomu došlo již v roce 1977. Hovoříme-lili o délce života, pak stejně významné, ne-li ne li významnější je, aby to byla léta prožitá ve zdraví, kvalitně a s pocitem subjektivní spokojenosti. To zahrnuje celou řadu aspektů
ekonomických, sociálních, kulturních i zdravotních. Ukazatele tzv. délky života ve zdraví se v současnosti stávají novými ukazateli pro posouzení celkového vývoje vyspělosti společnosti sp nebo ke srovnání úrovně vyspělosti mezi jednotlivými zeměmi. Vypracování metodologie získání takového ukazatele se věnuje v poslední době velké úsilí a podílí se na něm několik významných organizací v čele se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). ( Poznámka: střední délka života je ukazatel sledovaný 1x za 5 let, proto za ORP Valašské Meziříčí je k dispozici pouze údaj z roku 2005. Graf 3: Střední délka života při narození – muži
Tabulka 2: Střední délka života při narození – muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín Česká republika
1990
1995
2000
66,7 67,1
68,6 67,7
70,4 71
Graf 4: Střední délka života při narození – ženy
2005 72,4 71,5 72,3
Tabulka 3: Střední délka života při narození – ženy ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín Česká republika
1990
1995
2000
75,6 74,8
76,5 75,8
77,9 77,8
2005 79,5 79,3 78,7
Střední délka života v ORP Valašské Meziříčí se pohybuje mírně nad průměrem ČR, ale tento rozdíl není významný. Pro představu uvádíme ještě grafické grafické porovnání s ostatními ORP v ČR: Graf 5: Střední délka života při narození – muži 2 Střední ední délka života při p narození - muži
2008
<= 77 <= 75.4 <= 73.8 <= 72.2 <= 70.6 Nejsou data Min = 69
Česká republika 74
Graf 6: Střední délka života při narození – ženy 2 Střední délka života při narození - ženy
2008
<= 83 <= 81.6 <= 80.2 <= 78.8 <= 77.4
Česká republika 80.1
Nejsou data Min = 76
4. Úmrtnost 4.1 Celková úmrtnost Celková úmrtnost je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy uváděna jako tzv. SDR úmrtnost (= Standard Death Ratio). Jedná se o údaje u úmrtnosti (celkové nebo podle jednotlivých příčin), přepočtené na 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. evropský věkový standard, jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury. Výsledné údaje nejsou totožné s absolutními počty zemřelých, ale takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují nezkreslené srovnávání různých populací. S ohledem na skutečnost, že ORP Valašské Meziříčí tvoří výrazně menší statistický soubor než ČR, případně i než okres Vsetín, je patrné, že hodnoty u našeho ORP výrazně více kolísají, než u velkých souborů. Proto byl zařazen také lineární trend vývoje v ORP Val. Mez. Definice: Standard Death Ratio (SDR): teoretická intenzita úmrtnosti na 100 tisíc osob reálné populace s určitým věkově specifickým profilem úmrtnosti za předpokladu věkové struktury populace odpovídající tzv. evropskému standardu.
Graf 7: Celková úmrtnost – muži
Tabulka 4: Celková úmrtnost – muži muži 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 1386,1 1281,6 1216,7 984,3 967,3 1058,6 okres Vsetín 1260 1224,8 1222,6 1182,6 1121,5 1222,8 1127,1 1178,6 1022,7 1016,6 1051 Česká republika 1202,8 1178,9 1161,5 1131,9 1146,2 1164,8 1106,5 1076,6 1024,1 991,2 967,1
Graf 8: Celková úmrtnost – ženy
Tabulka 5: Celková úmrtnost – ženy ženy
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín Česká republika
683,4
593,2
783,3
680,5
589,3
561,4
753,2
660,6
688
650,5
635,1
681,8
599,4
655,8
624,6
579,5
526
714,3
710,5
690,4
684,8
685,8
703,5
661,8
657,2
613,2
595,4
577
Ukazatele úmrtnosti patří mezi základní kritéria stavu veřejného zdraví. Před rokem 1989 patřila v ČR celková ková úmrtnost k nejvyšším v Evropě. Pokles započal u mužů po roce 1990, u žen již o několik let dříve. Od roku 1990 celková úmrtnost v celé ČR, ale i ve všech krajích, okresech a zřejmě i ve všech městech výrazně klesá. To souvisí s prodlužující se průměrnou průměrnou délkou života: lidé žijí déle a úmrtnost (zemřít musíme nakonec každý) je rozložena na delší časové období, čili čísla za jednotlivé roky jsou menší. Stejně jako střední délka života, tak i úmrtnost populace je ovlivněna všemi základními determinantami ami zdraví, tj. především životním stylem, úrovní lékařské péče, kvalitou prostředí i dědičnými předpoklady každého člověka. Je patrné, že úmrtnost u mužů je dlouhodobě vyšší než u žen, což koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. U mužů je mírně příznivější trend vývoje celkové úmrtnosti – klesá v posledních letech o něco zřetelněji, než je tomu u žen. Trend vývoje celkové úmrtnosti u mužů ve Valašském Meziříčí vykazuje výrazně strmější pokles oproti průměru okresu okresu i republiky, ale krátká doba sledování (6 let) nutí k velmi opatrnému hodnocení tohoto vývoje. 4.2 Úmrtnost podle příčin úmrtí Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění), která nyní tvoří asi polovinu všech příčin úmrtí (ČR 2009: 50,4 %). Druhou nejčastější příčinou jsou nádorová onemocnění, tvořící přibližně čtvrtinu všech úmrtí (ČR 2009: 25,7 %). Třetí nejčastější příčinou úmrtí jsou úrazy (ČR 2009: 5,5 % s výrazným rozdílem mezi muži a ženami). ženam Všechny další příčiny úmrtí představují necelou pětinu případů. Graf 9: Struktura příčin úmrtí v ORP Valašské Meziříčí, průměr z let 2003–2008, muži i ženy
To platí pro standardizované údaje celé české populace, ale struktura příčin úmrtí se v jednotlivých je věkových kategoriích velmi liší. V případě úmrtí mladých lidí je procentuální zastoupení příčin smrti odlišné. Rozdíly v příčinách úmrtí jsou výrazné i mezi pohlavími.
Graf 10: Relativní podíl příčin smrti dle věku v ČR
Vnější příčiny (zejména éna úrazy) jsou dominantní příčinou úmrtí u dětí, mladistvých a mladých dospělých do 35 let. K tomu se u žen od 30. roku věku přidávají úmrtí na zhoubné novotvary (nádory) a u obou pohlaví kardiovaskulární úmrtí. S dále postupujícím věkem klesá podíl smrtelných smrte úrazů a většina úmrtí jde na vrub nádorových onemocnění a nemocí oběhové soustavy. Maximum úmrtnosti na nádory se u žen nachází asi o 10 let dříve než u mužů (u žen 55–59 55 59 let, u mužů 65–69 65 roků). U mužů v tomto věku, 50–65 50 let, má oproti ženám větší podíl na celkové úmrtnosti kardiovaskulární mortalita. Od 70 let věku jsou již u obou pohlaví dominantní příčinou smrti srdečně cévní nemoci.
4.2.1 Úmrtnost na nemoci srdce a cév Hlavní příčinou úmrtí ve skupině srdečně cévních nemocí (nemoci oběhové soustavy, s kardiovaskulární nemoci) zůstávají srdeční infarkty a cévní mozkové příhody, které jsou ovšem až důsledkem dlouhodobého procesu chorobných změn srdečně cévního systému. Od 90. let 20. století dochází u nás k pozitivnímu trendu poklesu úmrtnosti na tyto nemoci, což jednoznačně souvisí s výraznými pokroky v medicíně. Zlepšila se také dostupnost špičkové léčby pro široké vrstvy obyvatelstva, ale i diagnostika časných stádií nemocí. U některých skupin obyvatel se odrazily také pozitivní změny v životním životním stylu po roce 1990. Zdravý životní styl statisticky významně souvisí se stupněm dosaženého vzdělání. Platí, že čím jsou lidé vzdělanější, tím více věnují pozornosti svému zdraví a tím se zlepšuje jejich zdravotní stav. Graf 11: Standardizovaná úmrtnost ost na nemoci oběhové soustavy – muži
Tabulka 6: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy – muži muži 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 785,4 718,3 658,3 501,2 427,3 542,4 okres Vsetín 604,3 556,5 601,4 509,6 543,1 659,6 514,1 494 491,9 504,9 Česká republika 615,6 602,7 576,8 558,2 560,5 568,5 530,8 508 477,8 453,7 Graf 12: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy – ženy
Tabulka 7: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové o soustavy – ženy ženy 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 436,5 380,5 506,2 331,5 313,1 345,3 okres Vsetín 450,4 387 393,5 382,2 369,6 415,2 369,3 403 333,2 322,4
Česká republika
407,3
401,4
378,9
375,8
379,4
384,3
356,8
351
318,2
306,8
Z přiložených grafů vyplývá, že úmrtnost na nemoci oběhové soustavy se v ORP Valašské Meziříčí pohybovala mírně nad celorepublikovým průměrem, klesá strměji a v posledních letech se k republikovému průměru přiblížila. 4.2.2 Úmrtnost na novotvary (nádory) Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění. Trend úmrtí na tato onemocnění je rovněž mírně sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že celorepublikově naopak výskyt zhoubných ných nádorů vzrůstá, je pokles úmrtnosti dán především stále se zlepšující a dostupnější léčbou nádorů. Další snižování úmrtnosti může výrazně podpořit rozvoj efektivní sekundární prevence, tj. monitoring a včasné odhalování prvních stádií zhoubných nádorů. nádor Ta jsou léčitelná mnohem lépe než stadia rozvinutá a léčba je pro pacienta méně zatěžující. V neposlední řadě je léčba časných stadií efektivnější i ekonomicky. Graf 13: Standardizovaná úmrtnost na novotvary – muži
Tabulka 8: Standardizovaná úmrtnost úmrtno na novotvary – muži muži 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 287,3 273 298,5 208,3 264,4 219,5 okres Vsetín 312,2 318,5 299 314,3 269,5 271,8 257,7 278,6 256,1 237,9 Česká republika 329,9 321,4 326,6 317,3 323,2 321 315,1 296,7 286,8 277,5 Graf 14: Standardizovaná úmrtnost na novotvary – ženy
SDR novotvary - ženy 200 180 160 140
ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín
120
Česká republika
100
Lineární (ORP Valašské Meziříčí)
80
Tabulka 9: Standardizovaná úmrtnost na novotvary – ženy ženy 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 118,5 118,9 149,6 190,3 95,3 96,4 okres Vsetín 156,6 150,3 159,5 153,4 149,6 146,5 126,2 126,7 148,8 112,5 Česká republika 178,5 180,2 178,6 179 175,3 177,4 172,9 166 164,9 157 Úmrtnost na novotvary (nádory, nádorová onemocnění) je ve Zlínském kraji i v oblasti vsetínského okresu dlouhodobě nižší, než je průměr České republiky. Tomu odpovídají i data z ORP Valašské Meziříčí. Tento rozdíl je výrazný zejména u žen. V našem regionu je úmrtnost na nádory u žen jedna z nejnižších v České republice, i když meziroční výkyvy jsou výrazné. 4.2.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy Poranění (úrazy) a otravy představují třetí nejčastější příčinu úmrtí občanů ČR. Existují zde významné rozdíly mezi muži a ženami, mužů umírá z těchto příčin výrazně více než žen (ČR 2009: 7,7 % ze všech úmrtí u mužů, 3,3 % u žen). Úmrtnost na úrazy patří mezi ukazatele, u nichž je možné situaci příznivě ovlivnit preventivními zásahy. Prevence úrazů je nedílná součást výchovy ke zdraví a měla by mít podporu i v místních programech zaměřených na podporu zdraví a bezpečnost obyvatelstva. Graf 15: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy – muži
Tabulka 10: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy – muži muži 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 175,1 92,6 99,5 117,8 111,7 72,8 okres Vsetín 115,2 124,8 113 117,1 128,1 129,9 112,3 111,7 109,2 110,6 87 Česká republika 91,8 90,7 92,8 89,6 91,3 96,2 88,9 82,7 77,6 78 77
Graf 16: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy – ženy
SDR poranění a otravy - ženy 70 60 50 40
ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín
30 20 10 0
Česká republika Lineární (ORP Valašské Meziříčí)
Tabulka 11: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy – ženy
ženy 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 63,6 20,7 28,8 43,6 38,2 29,5 okres Vsetín 43,7 51,3 38,8 34,3 36,6 48,2 28,6 29,3 30,5 31,1 21 Česká republika 35,1 34 34,1 33,3 32,7 35,3 33,9 29,2 25,4 26,1 25
Republikový trend u mužů i u žen je od roku 1985 sestupný. V okrese Vsetín i v ORP Valašské Meziříčí je počet úmrtí na poranění a otravy nad republikovým průměrem a muži zde umírají z tzv. „vnějších příčin“ téměř 3x častěji než ženy. Situace není příznivá, neboť se ve většině případů jedná o odvratitelná úmrtí často mladých lidí a osob v produktivním věku. V posledních letech je ale pokles v našem regionu strmější a údaje údaj se blíží republikovému průměru. Ve Valašském Meziříčí je také vyšší úmrtnost na sebepoškození – sebevraždy – u mužů, než je průměr ČR, vzhledem k celkově nízkému počtu případů by však hodnocení bylo spekulativní. Graf 17: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození – muži
Tabulka 12: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození – muži muži 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 33,2 27,5 26,9 35,8 32,4 27 okres Vsetín 32,3 20,5 33,4 33,4 35,8 36,9 35,9 29 26 36,3 22 Česká republika 24,6 25 24,8 24,8 23,2 26,1 24,2 23,7 21,1 20,8 20 Graf 18: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození – ženy
Tabulka 13: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození – ženy ženy 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 2,7 4,8 0 4 4 0 okres Vsetín 7,1 6,6 3,6 5,6 5,9 5,7 6,5 2,8 6,4 7,2 3 Česká republika 5,6 5,3 5,7 5,3 5,2 5,7 4,6 4,7 4,2 3,6 4 4.4 Úmrtnost nejmladších dětí Zdravotní a sociální úroveň země je také dána mírou mírou úmrtnosti nejmladších dětí: novorozenců a kojenců. V tomto ukazateli se Česká republika řadí mezi nevyspělejší země Evropy i světa. Úmrtnost novorozenců a kojenců klesá již od 60. let minulého století, pozitivní trend se zrychlil v 80. letech. Definice: Novorozenecká úmrtnost: počet zemřelých do 28 dní věku připadající na 1 000 dětí živě narozených. Kojenecká úmrtnost: počet zemřelých do 1 roku věku připadající na 1 000 dětí živě narozených.
Graf 19: Novorozenecká úmrtnost
ozenecká úmrtnost Tabulka 14: Novorozenecká novorozenci
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2,6
2,6
4,5
2,4
6,2
0
2,4
2,3
2
2,3
2
2
3,9
1,5
1,4
0,7
3,2
0
ORP Valašské Meziříčí Česká republika okres Vsetín Graf 20: Kojenecká úmrtnost
Tabulka 15: Kojenecká úmrtnost
kojenci ORP Valašské Meziříčí Česká republika okres Vsetín
2003
2004
2005
2006
2007
2008
5,2
2,6
9
4,8
10,4
0
3,9
3,7
3,4
3,3
3,1
3
6,2
1,5
2,8
2,1
5,1
1
5. Nemocnost 5.1 Infekční onemocnění Infekční onemocnění jsou onemocnění způsobená mikroorganismem (původcem) a jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Po staletí tvořily, a v řadě zejména afrických a asijských zemích doposud tvoří, jednu z hlavních příčin úmrtí. Ve zvládnutí problematiky infekcí Česká republika patří k nejvyspělejším státům světa. V posledních desetiletích se podařilo významně snížit až eliminovat většinu vážných infekčních chorob. Nejvýznamnější podíl na tomto úspěchu má bezesporu zvýšení životní úrovně a celkového hygienického standardu, důsledně prováděné očkování a objevy účinné léčby. I dnes jsou však infekce u nás jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností a absencí ve školách. U dětí jsou častým důvodem hospitalizace. Nelze také podceňovat trvalou hrozbu nových neznámých infekcí. Protože infekční nemoci se nejsnáze šíří v podmínkách s nižším standardem hygieny a při zanedbání běžných protiinfekčních opatření, je nutné zejména mezi skupinami sociálně slabých obyvatel, v dětských kolektivech a v potravinářských provozech věnovat trvalou pozornost prosazování a zafixování hygienických zásad a pravidel. Výskyt infekčních nemocí se nejčastěji vyjadřuje incidencí, což je údaj vyjadřující počet nově zjištěných onemocnění na daném území v daném čase, přepočtený na 100 tisíc obyvatel. U infekcí údaj většinou není věkově standardizovaný. Výskyt většiny infekcí podléhá tzv. povinnému hlášení. Řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě (inaparentně), bez zjevných příznaků, a taková onemocnění potom z hlášení unikají. Závažná je skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem onemocnění pro další osoby.
Definice: Incidence infekčních nemocí: hlášené případy v daném roce na 100 tisíc obyvatel podle trvalého bydliště.
5.1.1 Tuberkulóza Graf 21: Incidence tuberkulózy
TBC 20 18 16 14
ORP Valašské Meziříčí
12 10
Vsetín
8 6
Česká republika
4 2
Lineární (ORP Valašské Meziříčí)
0
Tabulka 16: Incidence tuberkulózy muži + ženy 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 11,9 7,1 7,1 4,8 7,1 7,1 Vsetín 12,1 8,8 6,8 11,5 4,8 13 12,3 7,5 9,6 9,6 Česká republika 17,5 15,9 14 12,9 11,8 11 10,1 9,6 9,1 8 Výskyt tuberkulózy u nás je nyní spíše ojedinělý a vzestup před deseti a více lety byl vesměs na účet dovezených nákaz. Vývoj ve všech sledovaných oblastech naznačuje sestupný trend. TBC představuje v současné době riziko hlavně pro osoby žijící ve špatných sociálních podmínkách a pro osoby se sníženou obranyschopností. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy se stále více uvažuje o změně očkovacího kalendáře. 5.1.2 Virová hepatitida A+B+C (Infekční žloutenka) Hepatitidy (žloutenky) představují skupinu onemocnění s různými původci, která mají podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který je způsobuje, rozlišujeme virovou hepatitidu typu A, B, C, D a E. Po překonání jednoho typu žloutenky se nevytváří imunita pro další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět více typy. Nejčastěji se u nás setkáme s hepatitidou typu A, přezdívanou „nemoc špinavých rukou“, která se snadno šíří zejména v prostředí se sníženou sociální a hygienickou úrovní. Hepatitidy typu B a C mají jiný způsob šíření, mohou se přenášet krví i pohlavním stykem. Hepatitida typu C je rozšířená v komunitách problémových uživatelů drog (injekční aplikace). Graf 22: Incidence hepatitidy A, B, C
Tabulka 17: Incidence hepatitidy A, B, C muži + ženy ORP Valašské Meziříčí Česká republika
2003
2004
2005
2006
2007
2008
11,9
0
28,6
4,8
2,4
16,6
13
13
14,9
14,2
13,7
28,1
Výskyt hepatitidy je v ORP Valašské Meziříčí nízký, srovnatelný s průměrem ČR, výraznější meziroční kolísání je způsobeno lokálními přenosy hepatitidy he v kolektivech. 5.1.3 Střevní infekce Střevní infekce patří mezi velmi častá onemocnění. Nejznámější z nich, salmonelóza, byla v 90. letech nejčastěji diagnostikovanou bakteriální střevní infekcí, v posledních deseti letech však její výskyt začall klesat a její místo zaujala infekce s podobnými příznaky a průběhem, kampylobakterióza. Důvod těchto „záměn“ původců souvisí s protiepidemickými opatřeními vůči původcům salmonelózy, ale také s vývojem složitého vzájemného vztahu imunity populace a virulence virulence mikroorganismů.
Graf 23: Incidence salmonelózy
Tabulka 18: Incidence salmonelózy muži + ženy ORP Valašské Meziříčí Česká republika
2003
2004
2005
2006
2007
2008
387,9
428,7
297,8
231,3
238,3
125,8
263,7
301
321,7
244,5
176,4
105,6
Graf 24: Incidence kampylobakteriózy
Tabulka 19: Incidence kampylobakteriózy muži + ženy ORP Valašské Meziříčí
2003
2004
2005
2006
2007
2008
337,9
490,6
624,3
560,4
602,8
453,4
Česká republika
196,7
249,8
295,8
221,2
235
193,4
Pokles evidovaných případů salmonelózy salmonelózy je v ORP Valašské Meziříčí v souladu s republikovým trendem. Vyšší a na rozdíl od průměru ČR stále stoupající trend výskytu kampylobakteriózy je nutné hodnotit opatrně. Vliv může mít také vyšší počet laboratorně potvrzených nákaz, je tedy možné, že v našem ORP jsou pacientům, zejména dětem, s podezřením na toto onemocnění častěji odebírány vzorky k vyšetření, a tak se větší počet nemocí potvrdí a objeví ve statistikách. 5.1.4 Pohlavně přenosné nákazy Jako příklady výskytu pohlavně přenosných nákaz nákaz uvádíme ve statistikách dostupná data o onemocnění syfilis, kapavkou a HIV/AIDS (virová hepatitida B je zmíněna výše). I když je nutné pamatovat, že způsob šíření u těchto infekcí nemusí být vždy jen sexuálním stykem, pohlavní cesta přenosu je u nich nejčastější. Graf 25: Incidence syfilis (příjice)
Tabulka 20: Incidence syfilis (příjice) muži + ženy 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 7,1 0 0 0 0 2,4 Vsetín 2 1,4 0,7 1,4 1,1 2,1 1,4 0 1,4 3 1 Česká republika 6,7 7,1 9,4 13,4 9,6 8,3 6,7 5,1 4,9 8 8 Graf 26: Incidence kapavky
Tabulka 21: Incidence kapavky muži + ženy 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 16,7 2,4 2,4 0 14,3 7,1 Vsetín 8,1 1,4 2 2,7 4,4 4,8 0,7 2,7 0 5 3 Česká republika 10,3 9,7 8,6 8,6 8,9 10,1 9,3 8,4 10,5 11 8 Tyto pohlavně přenosné nákazy jsou v ORP Valašské Meziříčí diagnostikovány spíše ojediněle, nicméně jejich, byť výjimečná, přítomnost znamená, že dodržování preventivních preventivních zásad, zejména pravidel bezpečného sexuálního chování, je stále aktuální. To platí také pro stoupající hrozbu onemocnění virem HIV/AIDS. Graf 27: Počet vyšetření a počet případů HIV/AIDS
Graf 28: Výskyt HIV+ případů v ČR podle kraje bydliště
Na začátku uplynulého desetiletí se zdálo, že nárůst nových případů HIV/AIDS se v ČR zastavil, ale od roku 2003 pozorujeme opět vzrůst počtu potvrzených infikovaných. Předpokládá se také, že většina HIV pozitivních případů není zjištěna, poměr se nyní odhaduje na cca 1 : 5 v neprospěch podchycených případů infekce (dříve 1 : 10). Prevence HIV/AIDS tak zůstává jednou z priorit zdravotní výchovy obyvatelstva, zejména je potřebná u mládeže na prahu zahájení sexuálního života. Počet zjištěných případů infekce HIV/AIDS od počátku sledování ve Zlínském kraji je v rámci ČR nízký. Data na úrovni ORP nejsou běžně dostupná. 5.2. Hospitalizace Jedním z trendů současné doby je pokles standardizované hospitalizace, tj. snižuje se počet dní, které lidé, bez ohledu na diagnózu, stráví v nemocnicích a dalších léčebných zařízeních. Přesun léčby do domácího prostředí, tam kde je to vhodné, je možný především díky novým účinnějším a šetrnějším metodám léčby. Je výhodný pro nemocného, který léčbu ve vlastním známém prostředí preferuje a lépe snáší, a přináší to také nemalé úspory zdravotnickému systému. Definice: Standardizovaná hospitalizace v nemocnicích: teoretická intenzita hospitalizace na 100 tisíc osob reálné populace s věkově specifickým profilem hospitalizace za předpokladu věkové struktury populace odpovídající evropskému standardu. Graf 29: Standardizovaná hospitalizace celkem (muži a ženy)
Tabulka 22: Standardizovaná hospitalizace celkem muži + ženy ORP Valašské Meziříčí Česká republika
2003
2004
2005
2006
2007
2008
24945
24306,1
24322,9
22217,2
21989,9
21829,2
21788,4
22095,1
21919,4
21061,8
20883,4
20375,2
Graf 30: Standardizovaná hospitalizace na nemoci oběhové soustavy
Tabulka 23: Standardizovaná hospitalizace na nemoci oběhové soustavy soustav muži + ženy ORP Valašské Meziříčí Česká republika
2003
2004
2005
2006
2007
2008
3017,4
3170,3
3012,2
2743,4
2465,1
2432,9
2914,8
2955,8
2833,2
2675,5
2558,2
2445,2
Graf 31: Standardizovaná hospitalizace na novotvary
Tabulka 24: Standardizovaná hospitalizace hos na novotvary muži + ženy ORP Valašské Meziříčí Česká republika
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1866,9
1893,2
1864
1914,1
1779
1878,8
1739,4
1746,9
1712,1
1628,9
1634,6
1591,1
Graf 32: Standardizovaná hospitalizace na poranění a otravy
lka 25: Standardizovaná hospitalizace na poranění a otravy Tabulka muži + ženy ORP Valašské Meziříčí Česká republika
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2262,3
2180,2
2402,8
2282,5
2044,4
1796
1840,4
1883,6
1857,8
1778,5
1728,8
1738,8
Standardizovaná hospitalizace obyvatel ORP Valašské Meziříčí se v nemocnicích (všechna lůžková zdravotnická zařízení) pohybuje nad republikovým průměrem. Zatímco u úrazů odpovídají vyšší údaje skutečnosti, že v našem regionu je vysoký počet úrazů, u nádorů se jedná o údaj poněkud překvapující, apující, protože výskyt nádorů je v regionu naopak nižší, než je republikový průměr (viz dále). Na vysoké hospitalizaci z onkologických příčin se může podílet fakt, že Nemocnice ve Valašském Meziříčí dlouhodobě spolupracuje s onkologickým centrem v Novém Jičíně, Jičíně, kde se mimo chirurgické léčby, řešené ve Valašském Meziříčí, nemocní hospitalizují (např. (např. pacienti s novotvary v oborech gynekologie, ORL, urologie ad.). I když počet dní, které průměrně pacient v nemocnici stráví, je klesající, celkový počet hospitalizovaných pitalizovaných osob (absolutní číslo) se v ORP Valašské Meziříčí příliš nemění. Pokles hospitalizovaných osob v roce 2005 je dán snížením počtu lůžek v nemocnici. Graf 33: Celkový počet hospitalizovaných osob v nemocnicích ORP
et hospitalizovaných osob v nemocnicích ORP Tabulka 26: Celkový počet Hospitaliz.. Hospitaliz. Hospitaliz. Hospitaliz. Hospitaliz. Hospitaliz muži + Hospitaliz. absolutně absolutně absolutně absolutně absolutně ženy absolutně do 24 let 25–44 let 45–64 let 65+ let 80+ let 2003 10493 2516 2257 2639 3081 644 2004 10330 2294 2271 2702 3063 694 2005 10407 2281 2312 2735 3079 692 2006 9532 2135 2148 2451 2798 655 2007 9497 2229 2208 2375 2685 662 2008 9545 2177 2155 2462 2751 652 5.3 Další neinfekční chronická onemocnění Z hlediska veřejného zdraví jsou u nás významná především hromadně se vyskytující onemocnění, která úzce souvisí s životním stylem a společensko-kulturním společensko kulturním klimatem a která bývají býv také nazývána tzv. civilizačními chorobami. Do této skupiny nemocí patří především již zmíněné srdečně cévní nemoci, nádorová onemocnění a diabetes (cukrovka) II. typu. Dále sem bývá řazena skupina alergií, některé duševní choroby (především úzkostné a afektivní poruchy) a funkční bolesti zad. Ačkoliv poslední čtyři jmenované nejsou většinou přímou příčinou úmrtí, dlouhodobé poškození zdraví a subjektivní zdravotní potíže snižují významně kvalitu života nemocných a bývají také často příčinou dlouhodobých h pracovních neschopností. Lidé s chronickými onemocněními bývají sledováni ve zvláštním režimu péče, který se nazývá dispenzarizací. Děje se tak obvykle po prodělaném onemocnění (např. po infarktu myokardu) nebo při zjištění příznaků onemocnění – vysokého o krevního tlaku, abnormálních hodnot krevních markerů apod. Při hodnocení počtu takových dispenzarizovaných lidí pak hovoříme o jejich incidenci, tj. kolik nově zjištěných nemocných přibývá, nebo prevalenci, tj. kolik jich je v současné době v evidenci. V obou případech bývá sledovaným časovým obdobím jeden kalendářní rok.
5.3.1 Diabetes mellitus (cukrovka) Graf 34: Počet léčených diabetiků na 100 tisíc obyvatel, muži i ženy (bez věkového rozlišení, podle sídla zdravotnického zařízení, které léčbu poskytlo) posky
Tabulka 27: Počet léčených diabetiků na 100 tisíc obyvatel muži + ženy ORP Valašské Meziříčí Česká republika
2003
2004
2005
2006
2007
2008
7491,4
7733,5
8151
8690,4
9101,7
8623,8
6726,4
6967,1
7212
7276,3
7272,4
7390,1
Graf 35: Počet léčených ch diabetiků na 100 tisíc obyvatel – srovnání ORP Počet léčených ených diabetiků diabetik na 100 tisíc obyvatel 25000
20000
15000 Valašské Meziříčí Česká republika
10000
5000
0 2003
Prevalence diabetiků má v celé ČR vzestupnou tendenci, to znamená, že počet nemocných se zvyšuje. Počet léčených diabetiků v OPR Valašské Meziříčí je nad republikovým průměrem, ale v rámci ČR hodnoty v jednotlivých ORP kolísají a počty léčených ve Valašském Meziříčí nejsou extrémní. Ve Zlínském kraji vykazuje dlouhodobě výrazně nejvyšší hodnoty Zlín. 5.3.2 Alergie Graf 36: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 tisíc obyvatel, muži muž i ženy (bez věkového rozlišení a bez rozlišení typu léčby)
Tabulka 28: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 tisíc obyvatel muži + ženy ORP Valašské Meziříčí Česká republika
2003
2004
2005
2006
2007
2008
14227,9
14771,4
15155,2
15227,8
17623
14532,4
8609,5
8581,1
8840,6
9053,6
8852,7
8293
Graf 37: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 tisíc obyvatel – srovnání ORP Počet léčených ených pacientů pacient v alergologických ordinacích - na 100 000 obyvatel 40000
30000
Valašské Meziříčí Česká republika
20000
10000
0 2007
Počet osob, léčených v alergologických ambulancích ORP, překračuje vysoko průměr ČR a má stoupající trend, na rozdíl od víceméně stagnujícího trendu ČR. V rámci ČR patří ORP Valašské Meziříčí mezi oblasti s nejvyšším počtem dispenzarizovaných pacientů. I když počet sledovaných osob vykazuje značný rozptyl hodnot v jednotlivých ORP, neznáme pro tento stav ve Valašském Meziříčí vysvětlení.
6. Nádory (zhoubné novotvary) Incidence zhoubných nádorů vyjadřuje počet všech nových případů nádorových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) sledovaných většinou odděleně u mužů a žen, protože prot u obou pohlaví bývají značné rozdíly ve výskytu. Údaje jsou uváděny po přepočtu na 100 tisíc obyvatel za rok a po standardizaci na evropský věkový standard. Incidence, tj. výskyt nově zjištěných zhoubných nádorů celkem, bývá vyjadřována buď v součtu součtu všech příslušných diagnóz, anebo častěji bez diagnózy C44, tj. bez diagnózy „jiné zhoubné nádory kůže“. kůže“. Je to proto, že tzv. jiný zhoubný nádor kůže má oproti ostatním zhoubným nádorům určitá specifika. Je nejčastější – v průměru tvoří zhruba 20 % ze všech nádorů – vyskytuje se převážně ve vysokém věku, roste zvolna, obvykle nevytváří metastázy a jeho prognóza je většinou příznivá. Data na úroveň ORP jsou, bohužel, k dispozici pouze neúplná (do roku 2006), takže hodnocení trendů ORP Valašské Meziříčí je problematické. Definice: Zhoubné novotvary bez dg Jiný ZN kůže – evropský standard: Standardizovaný ukazatel incidence (nově hlášené případy) onemocnění zhoubným novotvarem nebo novotvarem in situ v daném roce (podle data stanovení diagnózy) podle místa trvalého t bydliště pacienta.
Graf 38: Incidence zhoubných nádorů a novotvarů in situ bez dg C44 – muži
Tabulka 29: Incidence zhoubných nádorů a novotvarů in situ bez dg C44 – muži muži
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
ORP Valašské Meziříčí 411,7 383,9 432,7 415,8 okres Vsetín 527,5 424,9 489,8 458,5 468,9 473,2 464,9 529,5 491,7 Česká republika 494,3 489,1 486,9 488,1 507,9 514,5 520 524,4 514,4
533 515
Graf 39: Incidence zhoubných nádorů a novotvarů in situ bez b dg C44 – ženy
Tabulka 30: Incidence zhoubných nádorů a novotvarů in situ bez dg C44 – ženy ženy 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ORP Valašské Meziříčí 387,4 305,2 345,4 337 okres Vsetín 323,1 292 318,8 292,7 316,2 366,3 350,7 327,1 327,7 341 Česká republika 369,3 373,3 374,9 381,9 389,6 397,2 398,8 392 398,1 412 Incidence nádorů v České republice má stoupající charakter. To souvisí především s prodlužováním průměrné délky života, neboť nádory jsou onemocnění onemocnění zejména vyššího věku. Z vnějších vlivů hraje jednoznačně nejvýznamnější roli životní styl, a to zejména nesprávná výživa, kouření a konzumace alkoholu. Tyto vlivy, které může ovlivnit každý člověk, stojí v pozadí nejčastěji se vyskytujících nádorů. Na rozvoji nádorových onemocnění se podílí i další vnější a vnitřní rizikové faktory – podle míry odhadovaného významu následují určité virové infekce, genetická zátěž, typ sexuálního chování, geofyzikální faktory (např. sluneční záření, radon), kvalita pracovního pr a životního prostředí a některá léčiva. U některých typů nádorů jsou rizikové faktory dosud neznámé. Vliv na stoupající incidenci má také aktivní vyhledávání stále časnějších případů onemocnění. U nádorů ještě více než u jiných nemocí má časná detekce detekce zásadní vliv na pravděpodobnost uzdravení. Výskyt nádorů ve Zlínském kraji, okrese Vsetín i ORP Valašské Meziříčí je pod průměrem České republiky. V absolutních počtech je ročně diagnostikováno v ORP Valašské Meziříčí cca 180 nových případů zhoubných ch nádorů. Graf 40: Incidence zhoubného novotvaru tlustého střeva – muži
Tabulka 31: Incidence zhoubného novotvaru tlustého střeva – muži muži okres Vsetín Česká republika
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
38,3
42,6
52
51,6
56,5
61,5
40,6
62,9
51
45
45,4
47,9
47,7
49,9
52
50,7
47,7
48,9
46
46
2006
2007
2008
Graf 41: Incidence zhoubného novotvaru tlustého střeva – ženy
Incidence ZN tlustého střeva - ženy 40 35 30 okres Vsetín 25
Česká republika Lineární ( okres Vsetín)
20 15
Tabulka 32: Incidence zhoubného novotvaru tlustého střeva – ženy ženy
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2008
okres Vsetín Česká republika
24,9
30,7
18,2
27,7
23,6
29,1
17,9
21,9
20,5
23
28
26,4
26,7
28
27,6
27,6
26,8
25,1
26,2
24
Graf 42: Incidence zhoubného novotvaru rektosigmoideálního spojení, konečníku a řiti a řitního kanálu – muži
Tabulka 33: Incidence zhoubného novotvaru rektosigmoideálního spojení, konečníku a řiti a řitního kanálu – muži muži okres Vsetín Česká republika
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
53,2
35,1
45,1
31,3
41,6
39
45,4
52
35,6
36
40,9
39,9
40,6
39,8
42,2
39,4
41,8
39,5
37,8
37
Graf 43: Incidence zhoubného novotvaru rektosigmoideálního spojení, konečníku a řiti a řitního kanálu – ženy
2008
Incidence ZN rektosigmoideálního spojení, konečníku a řiti a řitního kanálu - ženy 30 25 20 okres Vsetín
15
Česká republika
10
Lineární ( okres Vsetín) 5 0
Tabulka 34: Incidence zhoubného novotvaru rektosigmoideálního spojení, konečníku a řiti a řitního kanálu – ženy ženy okres Vsetín Česká republika
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
14,7
12,4
19,3
10,8
16,9
18,8
22,2
17,8
16,3
9
18,8
19,3
18
18,5
19,1
18,4
18,9
17,8
16,3
17
2008
Zhoubné nádory střev a konečníku tvoří jeden z nejčastějších typů nádorů u obou pohlaví, výskyt u mužů je ale ve srovnání se ženami více než dvojnásobný. Ve výskytu těchto nádorů Česká republika zaujímá nelichotivá přední místa ve srovnání evropských zemí, zejména výskyt nádorů konečníku je v ČR velmi vysoký (muži 1996 – 1. místo v Evropě). Graf 44: Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce – muži
Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce - muži 120 110 okres Vsetín
100 90
Česká republika
80 Lineární ( okres Vsetín)
70 60 50 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Tabulka 35: Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce – muži muži okres Vsetín Česká republika
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
109,7
75,5
79,3
69,6
77,1
54,1
75
60
64,1
70
99,4
95,5
94,3
89,9
89,8
88,9
89,6
85,4
81,9
82
2008
Graf 45: Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce – ženy
Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce - ženy 30 25 20 okres Vsetín
15
Česká republika 10
Lineární ( okres Vsetín)
5 0
Tabulka 36: Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce – ženy ženy okres Vsetín Česká republika
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
13
8,9
10,4
9,6
12,4
11,1
8,1
12,8
15,6
20
19,7
19
21,2
21,1
20,7
20,3
22,6
22,5
23
24
2008
Nádory plic byly u mužů nejčastějším typem zhoubných nádorů, nyní jsou v četnosti výskytu na 2. místě za nádory prostaty. Naprostá většina má přímou souvislost s kouřením tabáku. Proto také u mužů počet nových případů v posledních deseti letech klesá (počet mužů-kuřáků se v české populaci snižuje). Naopak počet případů u žen spolu se stoupajícím počtem kuřaček vzrůstá. Do budoucna se u žen očekává další výrazný nárůst tohoto onemocnění, což je velmi nepříznivá prognóza a tento fakt by měl být zohledněn v podpoře programů zaměřených na prevenci kouření u mládeže a na opatření podporující nekuřácké prostředí. Společně – v součtu mužů a žen – ORP Valašské Meziříčí má jednu z nejnižších incidencí nádorů plic v ČR. Graf 46: Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce – ženy + muži, srovnání ORP
Standardizovaná incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce (C33-34) - muži+ženy 150
100
Valašské Meziříčí Česká republika
50
0 2006
Graf 47: Incidence zhoubného melanomu kůže – muži
Incidence zhoubného melanomu kůže - muži 30 25 20 okres Vsetín
15
Česká republika 10
Lineární ( okres Vsetín)
5 0
Tabulka 37: Incidence zhoubného melanomu kůže – muži
okres Vsetín Česká republika
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
14,9
11,4
21,1
8,4
13,9
15,4
20,1
10,7
18,1
16
12,3
13,3
14,5
14,8
15
16,4
15,9
16,6
17
18
Graf 48: Incidence zhoubného melanomu kůže – ženy
2008
Incidence zhoubného melanomu kůže - ženy 30 25 20 okres Vsetín
15
Česká republika
10
Lineární ( okres Vsetín) 5 0
Tabulka 38: Incidence zhoubného melanomu kůže – ženy ženy okres Vsetín Česká republika
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
16,8
8,5
10,6
8,7
11,3
16
9,8
17,2
7,1
14
11,1
10,9
11,7
11,8
12,9
13,7
12,6
14,7
12,7
15
2008
Výskyt zhoubného melanomu kůže má mírně vzestupnou tendenci v celé ČR, výskyt u obou pohlaví není výrazně rozdílný, v okrese Vsetín se pohybuje kolem republikového průměru. Nárůst souvisí s pobytem na slunci a zeslabenou ochrannou vrstvou ozónu kolem Země. S těmito faktory souvisí i výskyt dalších zhoubných novotvarů kůže.
Graf 49: Incidence zhoubného novotvaru prsu u žen
Tabulka 39: Incidence zhoubného novotvaru prsu u žen ženy okres Vsetín
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
73,6
50,6
62,3
63,8
78,7
88,6
114,9
91,2
79,7
88
95,9
87,1
92,9
65,2
91,6
87,7
84,4
88,4
ORP Valašské Meziříčí Česká republika
75,1
79,6
78,2
82,5
85,5
2008
97
Zhoubné nádory prsu jsou nejčastějším zhoubným nádorem žen a jejich výskyt má, bohužel, poměrně strmě stoupající trend. Primární prevence u tohoto typu nádoru není zcela známá, proto je důležitá včasná diagnostika, která zvyšuje šanci na trvalé vyléčení postižených. Účast ve screeningových programech i znalost samovyšetřování u žen sice postupně roste, ro ale osvěta na tomto poli musí být jednou z priorit i do budoucna. Ve Valašském Meziříčí se výskyt neliší od průměru ČR.
Graf 50: Incidence zhoubného novotvaru hrdla děložního
Tabulka 40: Incidence zhoubného novotvaru hrdla děložního ženy okres Vsetín
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
18,1
20,2
24,3
9,4
8,8
18,1
11
18,8
13,1
14
37,1
11,7
15,9
17,7
18,8
19,5
18,3
18,2
18,8
17,5
17,7
16,9
17,9
ORP Valašské Meziříčí Česká republika
2008
16
Nádory hrdla děložního žního jsou jedním z typů nádorů, u kterých zaznamenáváme v posledních letech pozvolný pokles výskytu. Souvisí to se screeningovým programem včasného odhalení nemoci a bezpečnějším sexuálním chováním, které omezuje infekci virem HPV, jež je nezbytnou podmínkou podmí pro rozvoj nádoru. Vliv nově nabízeného očkování proti HPV se projeví až později. Výskyt nádorů hrdla děložního je v okrese srovnatelný s výskytem v ČR. Graf 51: Incidence zhoubného novotvaru prostaty
Tabulka 41: Incidence zhoubného novotvaru prostaty muži okres Vsetín
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
49,5
52,6
50
48,5
72,1
61,1
74,7
99,3
92,6
107
38,9
48,9
114
92,7
74,4
83
91,2
88,7
ORP Valašské Meziříčí Česká republika
60,9
59,9
59,1
65,1
69,3
2008
91
Stoupající incidence nádorů prostaty u mužů souvisí s prodlužujícím se věkem mužů, protože toto onemocnění se objevuje většinou až ve vysokém věku. Primární prevence není známá, proto je nutné věnovat pozornost varovným prvním příznakům onemocnění. Při včasném záchytu má onemocnění velmi dobrou prognózu.
7. Shrnutí Pro ORP Valašské Meziříčí lze shrnout: • • • • • • • • • • • • • • •
•
dochází ke stárnutí obyvatelstva – průměrný věk v ORP Valašské Meziříčí stoupá vzrůstá počet osob nad 65 i nad 80 let a počet seniorů se bude dále zvyšovat snižuje se počet dětí kojenecká i novorozenecká úmrtnost je velmi nízká průměrná střední délka života se neustále prodlužuje, u mužů dosahuje 72,5 let, u žen 79,5 let výskyt nemocí srdce a cév má mírně vzestupnou tendenci výskyt zhoubných novotvarů stoupá a předpokládá se další vzestup nejčastějším typem zhoubných nádorů mužů jsou nádory prostaty a nádory plic, u žen jsou to nádory prsu výskyt cukrovky – diabetes mellitus – vzrůstá vzrůstá počet osob léčených na alergie celková úmrtnost vykazuje sestupný trend specifická úmrtnost v důsledku civilizačních nemocí vykazuje sestupný trend nejčastější příčinou úmrtí jsou u obou pohlaví nemoci oběhové soustavy, která tvoří příčinu více než 50 % všech úmrtí, následují úmrtí na nádorová onemocnění (cca 22 % úmrtí) standardizovaná úmrtnost na nádorová onemocnění patří v rámci ČR mezi nízké úmrtí na poranění a otravy tvoří u mužů přes 10 % úmrtí a jsou téměř 3x častější příčinou smrti než u žen; na Valašsku je ve srovnání s ČR u mužů nadprůměrný výskyt této příčiny úmrtí incidence i prevalence infekčních chorob výrazně klesla v posledních 35 letech infekce virem HIV byla v kraji doposud (12/2009) diagnostikována u 44 osob
8. Srovnání s Evropou Pro doplnění uvádíme několik grafů k dané tématice, které srovnávají ukazatele zdravotního stavu v dlouhé časové řadě posledních čtyřiceti let mezi několika zeměmi Evropy. Tato zajímavá srovnání mj. dokumentují vliv společenských změn na zdraví. Společensko-politická situace ovlivňuje úroveň lékařské péče v daném regionu (zemi), stav životního prostředí i životní úroveň a životní styl obyvatel. Graf 52: Střední délka života při narození – muži, Evropa Střední délka života při narození u mužů v letech 1970-2008 Austria
CZ
1982
1985
Hungary
Sweden
EU
80,0 78,0 76,0
leta dožití
74,0 72,0 70,0 68,0 66,0 64,0 62,0 60,0 1970
1973
1976
1979
1988
1991
1994
1997
2000
2003
2000
2003
2006
roky
Graf 53: Střední délka života při narození – ženy, Evropa Střední délka života při narození u žen v letech 1970-2008 Austria
CZ
Hungary
Sweden
EU
84
82
leta dožití
80
78
76
74
72
70 1970
1973
1976
1979
1982
1985
1988 roky
1991
1994
1997
2006
Graf 54: SDR – muži, Evropa Standardizovaná úmrtnost na 100 000 mužů v letech 1970-2008 Austria
CZ
Hungary
1985
1988
Sweden
EU
2000 1800
p o čet ú mrtí
1600 1400 1200 1000 800 600 1970
1973
1976
1979
1982
1991
1994
1997
2000
2003
2006
roky
Graf 55: SDR – ženy, Evropa Standardizovaná úmrtnost na 100 000 žen v letech 1970-2008 Austria
CZ
Hungary
Sweden
EU
1100 1000
počet úmrtí
900 800 700 600 500 400 1970
1973
1976
1979
1982
1985
1988 roky
Graf 56: Incidence nádorů – muži, Evropa
1991
1994
1997
2000
2003
2006
Incidence zhoubných novotvarů na 100 000 obyvatel, muži 800 700 600 500 400 300 Austria Czech Republic Iceland Slovakia
200 100
19 70 19 73 19 76 19 79 19 82 19 85 19 88 19 91 19 94 19 97 20 00 20 03 20 06
0
Graf 57: Incidence nádorů – ženy, Evropa
Incidence zhoubných novotvarů na 100 000 obyvatel, ženy 800 700 600 500 400 300 200 100
Austria Czech Republic Iceland Slovakia
19 70 19 73 19 76 19 79 19 82 19 85 19 88 19 91 19 94 19 97 20 00 20 03 20 06
0
Seznam grafů a tabulek Graf 1: Determinanty zdraví Graf 2: Vývoj počtu obyvatel ORP Valašské Meziříčí Graf 3: Střední délka života při narození – muži Graf 4: Střední délka života při narození – ženy Graf 5: Střední délka života při narození – muži 2 Graf 6: Střední délka života při narození – ženy 2 Graf 7: Celková úmrtnost – muži Graf 8: Celková úmrtnost – ženy Graf 9: Struktura příčin úmrtí v ORP Valašské Meziříčí, průměr z let 2003–2008, muži i ženy Graf 10: Relativní podíl příčin smrti dle věku v ČR Graf 11: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy – muži Graf 12: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy – ženy Graf 13: Standardizovaná úmrtnost na novotvary – muži Graf 14: Standardizovaná úmrtnost na novotvary – ženy Graf 15: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy – muži Graf 16: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy – ženy Graf 17: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození – muži Graf 18: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození – ženy Graf 19: Novorozenecká úmrtnost Graf 20: Kojenecká úmrtnost Graf 21: Incidence tuberkulózy Graf 22: Incidence hepatitidy A, B, C Graf 23: Incidence salmonelózy Graf 24: Incidence kampylobakteriózy Graf 25: Incidence syfilis (příjice) Graf 26: Incidence kapavky Graf 27: Počet vyšetření a počet případů HIV/AIDS Graf 28: Výskyt HIV+ případů v ČR podle kraje bydliště Graf 29: Standardizovaná hospitalizace celkem Graf 30: Standardizovaná hospitalizace na nemoci oběhové soustavy Graf 31: Standardizovaná hospitalizace na novotvary Graf 32: Standardizovaná hospitalizace na poranění a otravy Graf 33: Celkový počet hospitalizovaných osob v nemocnicích ORP Graf 34: Počet léčených diabetiků na 100 tisíc obyvatel Graf 35: Počet léčených diabetiků na 100 tisíc obyvatel – srovnání ORP Graf 36: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 tisíc obyvatel Graf 37: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 tisíc obyvatel – srovnání ORP Graf 38: Incidence zhoubných nádorů a novotvarů in situ bez dg C44 – muži Graf 39: Incidence zhoubných nádorů a novotvarů in situ bez dg C44 – ženy Graf 40: Incidence zhoubného novotvaru tlustého střeva – muži Graf 41: Incidence zhoubného novotvaru tlustého střeva – ženy Graf 42: Incidence zhoubného novotvaru rektosigmoideálního spojení, konečníku a řiti a řitního kanálu – muži Graf 43: Incidence zhoubného novotvaru rektosigmoideálního spojení, konečníku a řiti a řitního kanálu – ženy Graf 44: Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce – muži Graf 45: Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce – ženy Graf 46: Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce – ženy + muži, srovnání ORP Graf 47: Incidence zhoubného melanomu kůže – muži
Graf 48: Incidence zhoubného melanomu kůže – ženy Graf 49: Incidence zhoubného novotvaru prsu u žen Graf 50: Incidence zhoubného novotvaru hrdla děložního Graf 51: Incidence zhoubného novotvaru prostaty Graf 52: Střední délka života při narození – muži, Evropa Graf 53: Střední délka života při narození – ženy, Evropa Graf 54: SDR – muži, Evropa Graf 55: SDR – ženy, Evropa Graf 56: Incidence nádorů – muži, Evropa Graf 57: Incidence nádorů – ženy, Evropa
Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel ORP Valašské Meziříčí Tabulka 2: Střední délka života při narození – muži Tabulka 3: Střední délka života při narození – ženy Tabulka 4: Celková úmrtnost – muži Tabulka 5: Celková úmrtnost – ženy Tabulka 6: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy – muži Tabulka 7: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy – ženy Tabulka 8: Standardizovaná úmrtnost na novotvary – muži Tabulka 9: Standardizovaná úmrtnost na novotvary – ženy Tabulka 10: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy – muži Tabulka 11: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy – ženy Tabulka 12: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození – muži Tabulka 13: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození – ženy Tabulka 14: Novorozenecká úmrtnost Tabulka 15: Kojenecká úmrtnost Tabulka 16: Incidence tuberkulózy Tabulka 17: Incidence hepatitidy A, B, C Tabulka 18: Incidence salmonelózy Tabulka 19: Incidence kampylobakteriózy Tabulka 20: Incidence syfilis (příjice) Tabulka 21: Incidence kapavky Tabulka 22: Standardizovaná hospitalizace celkem Tabulka 23: Standardizovaná hospitalizace na nemoci oběhové soustavy Tabulka 24: Standardizovaná hospitalizace na novotvary Tabulka 25: Standardizovaná hospitalizace na poranění a otravy Tabulka 26: Celkový počet hospitalizovaných osob v nemocnicích ORP Tabulka 27: Počet léčených diabetiků na 100 tisíc obyvatel Tabulka 28: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 tisíc obyvatel Tabulka 29: Incidence zhoubných nádorů a novotvarů in situ bez dg C44 – muži Tabulka 30: Incidence zhoubných nádorů a novotvarů in situ bez dg C44 – ženy Tabulka 31: Incidence zhoubného novotvaru tlustého střeva – muži Tabulka 32: Incidence zhoubného novotvaru tlustého střeva – ženy Tabulka 33: Incidence zhoubného novotvaru rektosigmoideálního spojení, konečníku a řiti a řitního kanálu – muži Tabulka 34: Incidence zhoubného novotvaru rektosigmoideálního spojení, konečníku a řiti a řitního kanálu – ženy Tabulka 35: Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce – muži Tabulka 36: Incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce – ženy
Tabulka 37: Incidence zhoubného melanomu kůže – muži Tabulka 38: Incidence zhoubného melanomu kůže – ženy Tabulka 39: Incidence zhoubného novotvaru prsu u žen Tabulka 40: Incidence zhoubného novotvaru hrdla děložního Tabulka 41: Incidence zhoubného novotvaru prostaty Seznam zkratek ČR DPS EU MZ NSPZ NSZM NOR ORL ORP SZÚ SDR ÚZIS
Česká republika Data Presentantion System (program na prezentaci dat) Evropská unie Ministerstvo zdravotnictví Národní síť podpory zdraví Národní síť zdravých měst Národní onkologický registr otorhinolaryngologie (ušní-nosní-krční) obec s rozšířenou působností (správní obvod) Státní zdravotní ústav početně a věkově standardizovaná úmrtnost Ústav zdravotnických informací a statistiky
Slovníček pojmů (vyjma definic uvedených v textu) Dispenzarizace: vyhledávání, vyšetřování, pravidelné léčení osob s určitou chorobou nebo rizikovým znakem po dobu ohrožení či trvání nemoci nebo až do jejího vyléčení. Epidemie: zde časově a místně ohraničený hromadný výskyt infekční nemoci. Protiepidemický = vztahující se k potlačení epidemie. Imunita: zde obranyschopnost organismu, nejčastěji proti infekčním nemocem. Marker: identifikační znak. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a na daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech, nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel na daném území. Populace: zde obyvatelstvo; soubor jedinců žijící ve společném prostředí nebo podmínkách. Virulence: schopnost mikroorganismu vyvolat onemocnění.
Seznam zdrojů: 1. Data Presentation System, DPS-o, DPS-k, DPS-orp. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 2009. 2. HIV/AIDS – data a údaje. Státní zdravotní ústav 2010 (www.szu.cz). 3. Jak jsme zdraví ve Zlínském kraji. Marečková, Janovská. Zdravotní ústav se sídlem ve Zlíně 2004. 4. Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. Sovinová, Csémy a kol. Státní zdravotní ústav 2003.
5. Manuál prevence a časné detekce nádorových onemocnění. Kolektiv autorů. Masarykův onkologický ústav Brno 2002. 6. Manuál prevence v lékařské praxi. Provazník a kol. Státní zdravotní ústav 1996. 7. Profily zdraví ve městech a analýzy zdravotního stavu obyvatel měst. Wasserbauer. Podzimní škola Národní sítě zdravých měst Uherské Hradiště 2010. 8. Střední délka života prožitá ve zdraví v České republice. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 2009. 9. Ukazatelé zdravotního stavu populace. Kodl. Státní zdravotní ústav 2010. 10. Zdraví 21, dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel ČR. Ministerstvo zdravotnictví 2003. 11. Zemřelí 2009. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 2009.
Vydalo: Město Valašské Meziříčí 2010 Autoři: MVDr. Kateřina Janovská, MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Revize: MUDr. Miloslav Kodl, MUDr. Milan Leckéši, MUDr. Stanislav Wasserbauer, Bc. Nela Marešová Grafy a tabulky: Bc. Radek Janovský Publikace neprošla jazykovou úpravou Grafická úprava a tisk: Colora Valašské Meziříčí, sro. 1. vydání Neprodejná publikace
