JAK JE TO TEDY S TĚMI ŠTÍTKY? DOTAČNÍ PROGRAM STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ PANEL ZMĚNY SPRÁVNÍCH POPLATKŮ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

PROJECT STUDIO PROJEKTY I POSUDKY I DOZORY

newsletter 2013-01

JAK JE TO TEDY S TĚMI ŠTÍTKY? DOTAČNÍ PROGRAM STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ PANEL 2013+ ZMĚNY SPRÁVNÍCH POPLATKŮ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Termovizní sezona v plném proudu Potřebujete ověřit stav obvodového pláště, tepelné mosty, problémová místa s vlhkými mapami, plísněmi? Teď je ta pravá chvíle na prověření konstrukcí vašeho domu termovizní kamerou.

Průkazy energetické náročnosti Připravujete se na požadavky dle novely energetického zákona? Zpracováváme průkazy energetické náročnosti. KONTAKT: Ing. Tomáš Peterka Ibišková 636, 250 84 Květnice tel: (+420) 739 946 370 mail: [email protected]

Ing. Petr Žemla Hradišťko 733, 289 12 Sadská tel.: (+420) 722 960 555 mail: [email protected]

www.projekty-posudky-dozory.cz


JAK JE TO TEDY S TĚMI ŠTÍTKY? Dne 3.10.2012 vyšel ve sbírce zákonů zákon č. 318/2012 Sb., který je prozatím poslední, ale nejzásadnější novelou zákona č.406/2000 Sb. V rámci této novely, která nabyla účinnosti 1.ledna 2013, byly nově definovány některé skutečnosti týkající se povinnosti zpracování průkazu energetické náročnosti budovy. Ještě před schválením zákona č. 318/2012 Sb. byly diskutovány především dvě skutečnosti : Průkaz energetické náročnosti musí být doložen při prodeji a při pronájmu budovy Průkaz energetické náročnosti je nutné doložit k žádosti o stavební povolení Na tomto místě je nutné poznamenat, že se jedná o pravdivá tvrzení, ale značně zobecněná a nezřídka i zkreslená medii. Povinnost zpracování průkazů byla zavedena již v roce 2009, povinnost se však týkala pouze výstavby nových budova a větších rekonstrukcí. Zákon rovněž uváděl předkládat průkaz při prodeji a pronájmech, ale tato povinnost nebyla obecně známa a běžně nebyla dodržována. Povinnost byla vztažena pouze na objekty u kterých již průkaz vypracován z výše uvedených důvodů byl, ale tato povinnost se do všeobecné praxe nevžila. Současná novela energetického zákona rozšiřuje povinnost zajistit zpracování průkazu energetické náročnosti na většinu budov a to jak při výstavbě nových objektů, tak i na stávající budovy a to jak při jejich užívání, změnách, tak i při jejich prodeji a pronájmu. Pro různé případy nakládání s budovami zákon stanovuje odlišné termíny od kdy je nutné zajistit zpracování průkazu a požadavky na rozsah hodnocení.

K čemu je vlastně průkaz dobrý? Při nákupu pračku či ledničku jste pravděpodobně jako jeden z ukazatelů sledovali její energetickou náročnost zaznamenanou na barevném štítu. Obdobně při nákupu auta byla zřejmě jedním z kritérií jeho spotřeba. Zřejmě jste tedy při vašem rozhodování jste brali v potaz spotřebu energie kupovaného výrobku. Obdobně novela zákona přistupuje ke stavbám – jako k výrobku spotřebovávající energii. Zavedením povinnosti předkládat průkaz energetické náročnosti v případě koupě či pronájmu je tedy kupující či nájemník informován o energetické potřebě tohoto výrobku.

Co obsahuje průkaz? Průkaz energetické náročnosti budovy je dokumentem, jímž se podle zákona č. 406/2000 Sb. (zákon o hospodaření s energií) prokazuje energetická náročnost budovy. Hodnotí budovu z hlediska spotřeby energií, které do ní vstupují – zejména energie na vytápění, popř. chlazení, větrání a úpravu vlhkosti vzduchu, energie na ohřev teplé vody a osvětlení. Jeho obsah a podoba je dána prováděcím předpisem k zákonu o hospodaření s energií, jímž je dosud platná vyhláška č. 148/2007 Sb. Tento předpis by měl být v dohledné době novelizován. Průkaz se skládá z protokolu povinně obsahujícího zejména popis budovy a jejich energetických systémů, energetickou bilanci budovy, doporučení pro snížení energetické náročnosti budovy a dále dobu platnosti PENB a identifikační údaje o jeho zhotoviteli. Druhou částí průkazu je grafické znázornění energetické náročnosti budovy.

V kterých případech vzniká povinnost nechat vypracovat průkaz energetické náročnosti? Novela zákona jak bylo uvedeno výše zavedla povinnost zpracovávat průkazy prakticky velké části budov ať již je s nimi nějak nakládáno (rekonstrukce, prodej, pronájem) nebo jsou pouze vlastníkem užívány. Při výstavbě nových budov platí: Stavebník je povinen dodržet požadavky na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby musí doložit kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu a to od 1.ledna 2013. Stavebník je povinen dodržet požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby musí doložit kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu a to v závislosti na velikosti podlahové plochy: větší než 1500 m2 od 1.1. 2018 (v případě objektu orgánů veřejné moci od 1.1.2016) větší než 350 m2 od 1.1. 2019 (v případě objektu orgánů veřejné moci od 1.1.2017) menší než 350 m2 od 1.1. 2020 (v případě objektu orgánů veřejné moci od 1.1.2018)

V rámci průkazu energetické náročnosti musí stavebník nové budovy doložit i posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie. Průkaz energetické náročnosti je při výstavbě nových budov součástí projektové dokumentace. Původní požadavky jsou rozšířeny o povinnost získání kladného závazného stanoviska dotčeného orgánu. Dotčeným orgánem státní správy je v tomto případě Státní energetická inspekce inspekce. Součástí průkazu navíc musí být posouzení proveditelnosti případných alternativní zdrojů (např. tepelná čerpadla, solární kolektory, FVE apod., v minulosti bylo posouzení požadováno pouze u objektů od 1000m2).


Ing. Tomáš PETERKA Ibišková 636, 250 84 Květnice, (+420) 739 946 370, [email protected] Ing. Petr ŹEMLA Hradišťko 733, 289 12 Sadská, (+420) 722 960 555, [email protected]


Nově jsou dále významně zpřísněny požadavky na energetickou náročnost na výstavbu nových budov s cílem dosáhnout od roku 2020 výstavby pouze budov s téměř nulovou spotřebou energie. Při provádění změn stávajících budov platí: V případě větší změny dokončené budovy (větší změnou se rozumí změna na více jak 25 % plochy obálky budovy) jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni. Dále se dokládá technická, ekonomická a ekologická proveditelnost alternativních systémů dodávek energie a stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy. Tento požadavek se týká i případů, kdy změna stavby nepodléhá stavebnímu povolení nebo ohlášení. Splnění požadavků je dokládáno průkazem energetické náročnosti, platnost je do 1. ledna. 2013 V případě jiné než větší změny dokončené budovy jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost měněných konstrukcí na úrovni doporučených hodnot součinitele prostupu tepla a požadovaných parametrů měněných technických zdrojů tepla nebo chladu (požadavek je převzat z návrhu novely vyhlášky 148/2007, která není dosud schválena). Dosud platila povinnost zpracování průkazu při provádění větších změn budov o podlahové ploše větší než 1000 m2. Novela nyní rozšiřuje povinnost zpracování průkazu i na budovy o podlahové ploše menší než 1000 m2 a to i v případech, kdy změna stavby nepodléhá stavebnímu povolení nebo ohlášení. V tomto případě musí být součástí průkazu nově také posouzení proveditelnosti alternativních systémů např. tepelná čerpadla, solární kolektory, FVE apod.) . Průkaz bude dále navrhovat další opatření pro snižování energetické náročnosti, kterými se vlastník budovy bude muset řídit při realizaci dalších změn (i když např. nepodléhají stavebnímu povolení či ohlášení). V případě, že bude prováděna jiná než větší změna stavby (například zateplení štítové stěny objektu apod.), není nutno průkaz vypracovávat. Návrh prováděcí vyhlášky ale předpokládá, že v tomto případě bude muset stavebník splnit vyšší požadavky na měněné konstrukce. V případě budov s instalovaným zdrojem o výkonu větším než 200 kW bude muset být dále součástí průkazu energetické náročnosti posouzení proveditelnosti alternativních systémů formou Energetického posudku. Výše uvedené požadavky na novostavby a změny stávajících staveb nemusí být splněny pro budovy s energetickou vztažnou plochou menší než 50 m2, kulturní památky (podrobně viz zákon §7, odst.5b), budovy pro bohoslužby a náboženské účely, stavby pro rodinnou rekreaci (dle vyhlášky č.501/2006 Sb.), u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských staveb se spotřebou do 700 GJ/rok, při větší změně dokončené stavby, je-li energetickým auditem prokázáno, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely. Kromě případů výstavby nové budovy nebo změny budovy stávající jsou vlastníci budovy nebo společenství vlastníků jednotek je povinni: zajistit zpracování průkazu pro užívané bytové domy nebo administrativní budovy v případě budov jejichž vlastníkem je orgán veřejné moci s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 do 1. července 2013, s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2 do 1. července 2015,

v ostatních případech s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m2 do 1.ledna 2015, s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1000 m2 do 1.ledna 2017, s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1000 m2 do 1.ledna 2019

Ustanovení tedy stanovuje povinnost vypracování průkazu energetické náročnosti i v případě stávajících budov bez ohledu na to, zda na nich jsou nebo nejsou prováděny změny, či je budova pronajímána nebo prodávána, ať již jako celek nebo ucelená část. Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je povinen: zajistit zpracování průkazu: při prodeji budovy nebo ucelené části budovy (tj. od 1.ledna 2013), při pronájmu budovy (tj. od 1.ledna 2013), od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,

předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii: možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv o prodeji budovy nebo její ucelené části, možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv o nájmu budovy nebo její ucelené části,

předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii: kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,




nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,

zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech při: prodeji budovy nebo ucelené části budovy, pronájmu budovy nebo ucelené části budovy.

Vlastník jednotky (ve smyslu zákona o vlastnictví bytů) je povinen: předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky (tj. od 1.ledna 2013), od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky,

předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy, od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,

zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech při prodeji jednotky, od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky.

Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz (od SVJ), může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotkou za uplynulé 3 roky; v tom případě pro něj neplatí povinnost prezentovat informace o energetické náročnosti při v reklamních materiálech. Ustanovení tedy stanovuje povinnost vypracování průkazu energetické náročnosti při pronájmu a prodeji celých budov i ucelených částí. Zjednodušeně lze říci, že v případě prodeje celé nebo části budovy a při pronájmu celé budovy vzniká povinnost zajistit zpracování průkazu již od 1.1.2013, pouze v případě pronájmu částí budov až od 1.1.2016 * viz poznámka na konci. Vzhledem k velkému množství variant vlastnických vztahů může nastat několik různých situací. Bytová družstva V tomto případě dochází k prodeji členského podílu v družstvu a s ním souvisejících práv a povinností, nikoliv bytu. V tomto případě není tedy nevzniká žádná z povinností na zpracování, prezentování či předání průkazu novému členu družstva. V případě, že člen družstva pronajímá jednotku také nedochází ke vzniku této povinnosti, jelikož se fakticky jedná o podnájem, nikoliv pronájem. Bytových družstev se tedy týká povinnost zpracování průkazu dle velikosti bytového domu k 1.1.2015 s energeticky vztažnou plochou nad 1500 m2, k 1.1.2017 s energeticky vztažnou plochou nad 1000 m2 a k 1.1.2019 s energeticky vztažnou plochou do 1000 m2. Fyzické a právnické osoby (např. s.r.o., a.s.) vlastnící domy V tomto případě platí povinnost zajistit zpracování průkazu energetické náročnosti (a souvisejících povinností) při prodeji celé budovy, části budovy nebo pronájmu celé budovy od 1.1.2013. Pouze v případě pronájmu části budovy platí povinnost zpracovat průkaz až od 1.1.2016, pokud tedy již povinnost nenastala k 1.1.2015 z důvodu velikosti objektu větší než 1500 m2. V případě budov ve vlastnictví orgánů státní správy a jím zřízenými organizacemi platí toto obdobně, pouze termíny jsou posunuty dle velikosti objektu k 1.7.2013 resp. 1.7.2015. Společenství vlastníků jednotek V případě, že v objektu vzniklo společenství vlastníků jednotek je situace komplikovanější. Společenství jako takové nevzniká primárně za účelem vlastnictví, ale za účelem správy domu. Nicméně není vyloučeno, že i společenství může kupovat, prodávat nebo pronajímat byty či celé objekty. Ve velmi častých případech jsou společenstvími pronajímány části objektů, které jsou součástí společných prostor (případně to mohou být i samostatné nebytové jednotky, které mohou být ve spoluvlastnictví členů SVJ). V těchto případech se povinnost zajistit zpracování průkazu (a souvisejících povinností) při pronájmu vztahuje od 1.1.2016 (pokud nenastala již k 1.1.2015 u objektů o velikosti plochy objektu větší než 1500 m2). Uvedený případ je méně častý, v případě společenství vlastníků jednotek však běžně nastává případ prodeje či pronájmu jednotky jejím vlastníkem. V tomto případě povinnost vzniká jak vlastníkovi jednotky, tak i společenství. V prvé řadě je nutné si uvědomit, že povinnost zajistit zpracování průkazu nemá primárně vlastník jednotky, ale společenství vlastníků. Zároveň je nutné si uvědomit, že povinnost vypracování průkazu vzniká již při prvním prodeji jakékoliv ucelené části domu, nezávisle na vlastnickém vztahu. Zákon předpokládá, že v důsledku povinnosti společenství vlastníků jednotek zajistit vypracování průkazu na celou budovu do určitého termínu (k 1.1.2015 s energeticky vztažnou plochou nad 1500 m2, k 1.1.2017 s energeticky vztažnou plochou nad 1000 m2, k 1.1.2019 s energeticky vztažnou plochou do 1000 m2), dojde ve většině případů k dohodě společenství vlastníků jednotek již při vzniku povinnosti vypracovat průkaz již při prvním prodeji části domu (tj. bytu jeho vlastníkem). Průkaz bude následně dán k dispozici všem vlastníkům bytových jednotek v bytovém domě pro jejich další potřebu vycházející z plnění povinností zákona. V případě, že společenství svoji povinnost nezajistí má vlastník možnost nahradit průkaz vyúčtováním energií. Je tak




dána možnost prodeje bytu pro případ, kdy by k dohodě nedošlo nebo by nebylo možno splnit některé termíny (například, aby nebylo nutné čekat na vypracování průkazu a vlastník mohl například prodej bytu již inzerovat či jej uskutečnit). Je nutné si však uvědomit, že povinnosti vypracování průkazu je takto zbaven pouze vlastník jednotky, nikoliv společenství vlastníků. Do jaké míry budou uplatňovány sankce v případě nesplnění povinnosti vypracování průkazu zřejmě ukáže až praxe. Obdobná situace vzniká v případě pronájmu jednotky jejím vlastníkem. V tomto případě však povinnost je posunuta od 1.1.2016, opět, pokud z jiného důvodu nenastane již dříve. -------------------------* celý text zákona týkající se povinnosti zajistit zpracování průkazu, jeho předkládání a předání při pronájmu a při prodeji (odstavce 2 a 3) vykazuje značné nejasnosti. Například odstavec 2 ukládá SVJ povinnosti předložit nebo předat průkaz, zajistit uvedení energetické náročnosti apod. i v případě, kdy prodávajícím je vlastník jednotky. Podobně nešťastné je ustanovení týkajících se pronájmu částí budov, vznik povinnosti zajistit zpracování průkazu je odložena až od 1.1.2016, ale v případě předložení nebo předání průkazu a uvedení energetické náročnosti v inzerci odklad nemá. S ohledem na text důvodové zprávy k zákonu lze však předpokládat, že se jedná o nedostatky v textu zákona a povinnost při pronájmech vzniká opravdu až od 1.1.2016.

Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této budovy včetně jednotky. Z uvedeného vyplývá, že v případě bytových domů není nutné vypracovávat průkaz energetické náročnosti pro jednotlivé bytové jednotky. Je tedy dostačující vypracovat průkaz na celý objekt a dát jej k dispozici jednotlivým vlastníkům, nicméně možnost vypracovat průkaz pro samotnou jednotku je také možné. Povinnosti zpracovat průkaz energetické náročnosti se nevztahují na pro budovy s energetickou vztažnou plochou menší než 50 m2, budovy pro bohoslužby a náboženské účely, stavby pro rodinnou rekreaci (dle vyhlášky č.501/2006 Sb.), u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských staveb se spotřebou do 700 GJ/rok. Za nesplnění povinností stanovuje zákon sankce. Zjednodušeně lze říci, že v případě fyzických osob se jedná o sankce do 100 000,-Kč, v případě právnických a fyzických podnikajících osob do 200 000,- Kč , pro některé delikty až do 5 000 000,-Kč. Výše pokut pro jednotlivé případy je značně komplikovaná a provázaná s jednotlivými ustanoveními zákona, odkazujeme tedy přímo na jeho znění (§ 12, 12a, 12b). Do jaké míry budou sankce uplatňovány ukáže až praxe.

Jak je to splatností průkazu? Průkaz energetické náročnosti platí po dobu 10 let od data jeho vyhotovení (datum do kdy je průkaz platný je uveden na grafickém vyjádření i v protokolu) nebo do provedení větší změny dokončené budovy. U již vypracovaných průkazů energetické náročnosti nedochází změnou zákona ani prováděcí vyhlášky k pozbytí platnosti tohoto průkazu s vyjímkou případu výstavby nových budov. Platnost průkazu není vázána na konkrétního vlastníka budovy a v případě potřeby jej lze tedy používat opakovaně. Jen je potřeba pamatovat na to, že platnost má pouze originál PENB nebo jeho ověřená kopie.

V oblasti hodnocení energetické náročnosti budov je novelou zákona kladen větší důraz na chápání budovy resp. její části (například bytu) jako výrobku spotřebovávající energii. Zavedením povinnosti předkládat průkaz energetické náročnosti v případě koupě či pronájmu kupující či nájemník informován o energetické potřebě. Způsob informování kupujícího je obdobný jako v případě elektrických spotřebičů. Při užívání, prodeji a pronájmu nevzniká vlastníkovi v souvislosti se zpracováním průkazu energetické náročnosti zajistit návrh či posouzení opatření pro snižování energetické náročnosti či jej dokonce realizovat. V případě změn stávajících budov jsou zpřísněny požadavky na splnění energetické náročnosti budov. Nově jsou významně zpřísněny požadavky na energetickou náročnost na výstavbu nových budov od roku 2016, s cílem dosáhnout od roku 2020 výstavby pouze budov s téměř nulovou spotřebou energie. Pro různé případy nakládání s budovami (prodej, pronájem, užívání, rekonstrukce, novostavby) jsou kladeny různé požadavky na rozsah průkazu energetické náročnosti.




Přestože řada nových povinností platí již od 1.1. 2013, předpokládá se, že s ohledem zdržení legislativního procesu při schvalování zákona a absenci prováděcích vyhlášek, budou povinnosti vyplývající z novely vyžadovány až od dubna 2013 (informace byla uvedena na tiskové konferenci, kterou pořádala iniciativa Šance pro budovy). V případě dotazů k novele zákona jsme k dispozici na níže uvedených kontaktech. POZN: Uvedené informace jsou čerpány ze zákona 406/2000 Sb. ve znění zákona 318/2012 Sb. a důvodové zprávy k zákonu 318/2012 Sb a připravované novely vyhlášky 148/2007Sb.

DOTAČNÍ PROGRAM STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ PANEL 2013+ Státní fond rozvoje bydlení zveřejnil podmínky pro poskytování zvýhodněných úvěrů na opravy a modernizace bytových domů, které nabývá účinnosti 11. ledna 2013. Od tohoto data může Fond přijímat žádosti o úvěry. Žádost mohou podávat vlastníci bytového fondu bez rozdílu vlastnictví, tedy jak právnické, tak fyzické osoby, města a obce, družstva a SVJ. Nízkoúročené úvěry bude poskytovat přímo SFRB. Úroková sazba bude odvozena od výše Evropské referenční sazby, která je od ledna 2013 1,09% p.a., konečný úrok bude vypočten podle bonity žadatele a splnění podmínky de minimis. Úrok bude fixován po celou dobu splácení, kterou je možno sjednat až na 30 let. Úvěr může krýt až 90% rozhodných výdajů. Žadatel musí podat žádost před zahájením prací a podmínkami nařízení vlády je vázán po dobu 5 let, tedy minimálně po tuto dobu musí dům sloužit k bydlení. Úvěr lze využít pro opravy poruch domů, pro snížení energetické náročnosti domů, modernizaci bytových jader, opravy společných prostor. Obdobně jako v programu Nový panel bude kladen důraz na komplexní přístup k opravám aby nedocházelo k pouhému zakrývání závažných poruch a vad bytové výstavby.

OD 1.1.2013 SE MĚNÍ SPRÁVNÍ POPLATKY ZA ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Od 1.1.2013 nabývá účinnosti novela stavebního zákona 350/2012 Sb., která výrazně mění výši správních poplatků za stavební řízení. V rámci běžných konzultací s referenty stavebních úřadů jsme zjistili, že sami pracovníci staveních úřadů dosud mnohdy netuší konkrétní výši poplatku, které mají být v jednotlivých případech účtovány. Níže přinášíme výtah vybraných správních poplatků pro stavební řízení ze schváleného znění novely zákona. Vydání stavebního povolení a) ke stavbě pro bydlení s nejvýše 3 byty nebo ke stavbě pro rodinnou rekreaci15) Kč 5 000 b) ke stavbě pro bydlení s více než 3 byty Kč 10 000 c) ke stavbě, která plní doplňkovou funkci ke stavbě uvedené v písmenu a) nebo b) s výjimkou stavby garáže Kč 500 d) ke stavbě garáže nejvýše se 3 stáními nebo řadových garáží Kč 1 000 a 500 Kč za čtvrté a každé další stání, nejvýše Kč 5 000 e) ke stavbě vyžadující ohlášení, o které stavební úřad rozhodl usnesením, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním řízení Kč 1 000 f) ke stavbě neuvedené v písmenech a) až e) Kč 10 000 g) ke stavbě studny nebo vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel Kč 300 h) ke stavbám vodních děl neuvedených v písmenu g) Kč 3 000 2. Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti stavebního povolení Kč 1 000 3. Vydání souhlasu s ohlášenou stavbou uvedenou v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona Kč 1 000 4. Vydání souhlasu s ohlášeným stavebním záměrem neuvedeným v bodě 3 Kč 500 5. Vydání rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením Kč 1 000 6. Vydání souhlasu se změnou stavby před jejím dokončením Kč 500




7. Vydání rozhodnutí o povolení užívání stavby Kč 1 000 8. Vydání rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby Kč 1 000 9. Vydání rozhodnutí o povolení zkušebního provozu Kč 1 000 10. Vydání rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby Kč 1 000 11. Vydání souhlasu se změnou v užívání stavby Kč 500 12. Vydání rozhodnutí o povolení odstranění stavby Kč 500 13. Vydání souhlasu s odstraněním stavby Kč 500 14. Vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných technických požadavků na stavby nebo z obecných technických požadavků na bezbariérové užívání staveb Kč 5 000 15. Ověření dokumentace skutečného provedení stavby nebo ověření zjednodušené dokumentace skutečného provedení stavby (pasportu) Kč 500 Za vydání stavebního povolení na změnu dokončené stavby dle bodu 1.a.-h. vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.

Informace uvedené v newsletteru nejsou právní radou nebo stanoviskem. Neneseme odpovědnost za aktivity a jednání vzniklé v důsledku informací v tomto vydání obsažených. Pokud si nepřejete, aby Vám byl newsletter nadále doručován, můžete se odhlásit na mailu [email protected].



JAK JE TO TEDY S TĚMI ŠTÍTKY? DOTAČNÍ PROGRAM STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ PANEL ZMĚNY SPRÁVNÍCH POPLATKŮ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

Recommend Documents