L I ST
P O T R AV I N Á Ř S K É
K O M O R Y
Č E S K É
R E P U B L I K Y
Potravinářský FEDERACE VÝROBCŮ POTRAVIN, NÁPOJŮ A ZPRACOVATELŮ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE
zpravodaj Číslo 4 • Ročník VI • 12. dubna 2005 • Cena 16 Kč
Vážení čtenáři, upozorňujeme Vás na rozhovor s Ing. Miroslavem Kobernou, CSc., ředitelem Potravinářské komory České republiky, který uveřejňujeme na straně č. 6 – 7.
Evropská unie sáhla na školní mléko Říká se tomu vylít s vaničkou i dítě. Evropská unie tak dlouho seškrtávala v rozpočtu a krátila na dotacích, až udělala jeden geniální kousek. Zreformovala i podporu školního mléka. Děti stejně jako zemědělci dostanou menší příděl peněz, řeklo se bez skrupulí, a najednou je tu škrt pět procent, který se bude opakovat rok co rok. Podpora dodávek mléka školákům z Evropské unie bude od školního roku 2004/2005 každoročně klesat o pět procent. Odpovídá to reformě společné zemědělské politiky EU, jejíž součástí je i snižování produkčních dotací pro mléko. Je to krok nerozumný a mohl by ve svém důsledku způsobit silný pokles pití mléka ve školách. České ministerstvo zemědělství to alespoň takto vidí a rozhodlo o protitahu. Česko se bude snažit výpadek nahradit z vlastních zdrojů, rozhodl ministr zemědělství Jaroslav Palas a nehodlá o tom s nikým dál diskutovat. Má na to právo, proč tedy neudělat rozumný krok. Jen s tímto svým rozhodnutím musí seznámit vládu a věřme, že i ta proti dobré myšlence, podpořit zdravou výživu dětí, nebude mít nic, co by to popíralo. Pro rok školní rok 2004/2005 jde z českého rozpočtu na školní mléko 140 milionů korun, podobná částka se odhaduje i pro následující rok. Objem unijního příspěvku se odvozuje až od počtu skutečně odebraných dávek školního mléka. Loni po vstupu do unie měli na mléko nárok pětkrát týdně všechny ročníky základních škol. Příspěvek unie činil v měsících do konce školního roku 2003/2004 asi 21 procent z ceny výrobku, národní podpora dosahovala 28 procent. Školák tak zaplatil 51 procent ceny, tedy zhruba 3,5 koruny za mléčnou dávku. Ta má nejčastěji podobu čtvrtlitrových krabiček s mlékem a jogurtů. I rodiny s malými příjmy tak na podporu zdraví svých dětí tak zvaně dosáhli a bude tomu tak zřejmě i nadále. Školní mléko odebírá asi 3000 škol, což je zhruba 72 procent. Dodávky zajišťuje devět až jedenáct mlékáren. Od společnosti Laktea, která je největším dodavatelem mléčných svačin do škol, loni žáci odebrali téměř 14 milionů čtvrtlitrových porcí mléka a tři miliony balení jogurtů. Dodávky mléka a mléčných výrobků školákům za dotované ceny fungují v tuzemsku od roku 1999. Věřme, že nedomyšlený krok Evropské unie nebude mít u nás neblahé následky. Ministerstvo zemědělství České republiky se podle slov Hugo Roldána z tiskového oddělení bude i nadále snažit v plné míře podporovat program školního mléka i z toho důvodu, že EU nepodporuje konzumace jogurtového mléka a smetanových krémů, což jsou mléčné výrobky velmi oblíbené u českých dětí, ale které žáčkové v zemích původní EU moc nemlsají. Tento dodatkový sortiment tvoří 12 % všech dotovaných mléčných produktů, čili poměrně významnou část. Školní mléko ale plní i významnou roli, pokud jde o sociální podporu finančně slabších rodin.V malých venkovských školách a v oblastech s vysokou nezaměstnaností je velmi vysoké procento čerpání dotovaných mléčných výrobků – 60 až 100. Jitka Sluková, mluvčí SZIF, uvedla, že vláda právě projednává novelu vládního nařízení č. 205/2004, která by tuto snižující se dotaci Evropské unie mohla v programu Školní mléko částečně kompenzovat zvýšením podpory z našich národních zdrojů. Pokud bude novela přijata, může se zvýšení českých dotací v programu Školní mléko promítnout již ve školním roce 2005/2006. Eugenie Línková
Nový prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba (vlevo) s prezidentem Potravinářské komory ČR Ing. Jaroslavem Camplíkem. Není tak častým jevem zahlédnout dva prezidenty vedle sebe, zejména když jde o prezidenta Agrární komory ČR a prezidenta Potravinářské komory ČR. Navíc, v družné zábavě a s úsměvy na tváři. Donedávna to neplatilo a zdá se, že rozum postupně vítězí, obě znesvářené strany složily zbraně a chtějí spolupracovat. Jak Jan Veleba, tak Jaroslav Camplík spolupráci chtějí. Říkají, že není doba na hašteření. Je načase jednat a pomoci podnikatelskému prostředí v zemědělství a potravinářství. Text a foto Eugenie Línková
Jan Veleba střídá v čele Agrární komory ČR Václava Hlaváčka Agrární komora ČR má nového prezidenta. Je jím od poloviny března Jan Veleba z Velkého Meziříčí. Střídá po osmi letech Václava Hlaváčka. Zemědělci i potravináři jej dobře znají, především jako předsedu Centroodbytu. V čele tohoto odbytového družstva na prodej prasat i nadále zůstává, v ostatních funkcích končí. Přestane být předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů a chce se především věnovat své činnosti v čele Agrární komory ČR. Novému prezidentovi Agrární komory ČR jsme položili několik otázek. Kdo Vás, pane prezidente, zná ví, že jste běžcem na dlouhé tratě. Co Vás na zemědělství nejvíc přitahovalo? Máte přece dvě vysoké školy, dvě aprobace a ta druhá je sociologie a psychologie s filosofií. To jsou obory dnes velmi skloňované a rozhodně při nich není tolik mravenčí, náročné a řeknu i nevděčné práce. Zemědělství je ve mně pevně rodově zakořeněno. Pocházím z malé osady na Velkobítešsku, která je obklopena poli, loukami a lesy. (To není metafora, to je skutečnost). Zde můj rod sedlačil prokazatelně od druhé poloviny 17. století a zde jsem vyrostl i já. Zemědělství je podle mne nejkrásnější povolání na světě, protože je to práce s živou přírodou. Práce velmi náročná a tvrdá, ale také krásná a obohacující. Neznám nic monumentálnějšího, majestátnějšího a krásnějšího, než lány polí zralého obilí. To jsou moje základy, moje hodnoty, mé kořeny. To ostatní je nadstavba. Sociologii jsem vystudoval až když jsem už byl v provozu. Důvody k tomu jsem měl dva. Prvním byla osobnost brněnského profesora Buriana, špičkového odborníka evropského formátu na pracovní motivace, kterému jsem dělal „pomvěda“, když jsem studoval tehdejší vysokou školu zemědělskou. Druhým pak byla potřeba vzdělat se hlouběji v dílech představitelů meziválečné brněnské sociologické školy, jejímž představitelem byl profesor Inocenc Arnošt Bláha. Pro mne byla zajímavá zejména díla Tomáše Čepa, Chalupného, Hájka, Taubra a dalších, která se vztahovala k selství, půdě a venkovu. Zde se můj vztah k zemědělství a venkovu řekl bych zacelil, dokončil a dozrál.
Zemědělství, to je o vztahu, lásce, úctě k přírodě a venkovu. Jinými slovy je to určité poslání. Než jste zcela zakotvil v zemědělství, hodně jste cestoval. Určitě cíleně, protože jste navštívil farmy v mnoha zemích světa. Co jste si při těchto soukromých pracovních stážích uvědomil? Každá moje cesta vedla za poznáním agrárního systému té které země. Nebyly to jenom povrchní zemědělsko turistické cesty, vždy jsem je nějakým způsobem zúročil. Články, knížkou či odbornými videofilmy. Mám tedy možnost hodnotit a srovnávat. Na těch cestách, nejvíc jich bylo v první polovině devadesátých let minulého století, jsem si uvědomil, že naše zemědělství se nemá za co stydět. Nikde jsem neviděl nic, co bychom ne-
znali a nezvládli. Ani v USA, ani v Kanadě, v Evropě či Izraeli. Ze svých cest jsem si dělal mnoho závěrů. Ten hlavní a generální zněl – je třeba spoléhat na vlastní síly, rozum a schopnosti. Je třeba být skromný, trpělivý a vytrvalý a mít svoji hrdost. Jinými slovy naši lidé jsou neméně tak dobří, mají hluboké základy kulturní, odborné i mravní. Kdo tvrdí opak, a tehdy to bylo velmi módní, ten nic nepochopil a nebo mu chybí znalosti. Jak jste tyto zkušenosti zúročil ? Tyto zkušenosti pro mne byly a jsou nesmírně cenné. Ne ve smyslu materiálním, ale spíše v rovině pevných názorů na agrární soustavu, její směřování, její strukturu. Dám příklad. „Základem bohatství Spojených států amerických je zemědělství. Zemědělství nemůžete zastavit, musíte je podporovat, protože svět je na něm příliš závislý“ – nám řekl Dr. Russ Brinsfield, ředitel výzkumného ústavu v Beltsville (největšího agrární výzkumný ústav na světě). „Zemědělství je obor jako každý jiný“, nebo „o krajinu nemusí pečovat zemědělci, stačí na to technické služby“ – nám říkali mnozí naši politici. Byli další, kteří to neří-
kali, ale v tom smyslu konali. V poslední době nastupuje další vlna – frazeologie o multifunkčním zemědělství, ekologizaci výroby, rozvoji venkova apod. Konec je vždy stejný – další snížení už tak nízké výroby. V těchto záležitostech jsem měl vždy pevný a konzistentní názor, za který vděčím všem těm Brinsfieldům, Drevjaným a dalším osobnostem, se kterými jsem měl to štěstí se na svých cestách seznámit. Jistě jste si získal dost zemědělců tím, že jste vyhlásil válku „nečestné ekonomice“. Farmářské ceny konkrétně za vepřové byly často v poslední době nižší, než jaké jsou náklady. Vepřové ale není jedinou komoditou kde tomu tak je. Co ze své současné pozice chcete nejvíc ovlivnit? Chci zemědělce přesvědčit, aby přestali váhat a spojovali se při prodeji své produkce do odbytových družstev. Dnes už je v podstatě vyřešeno mléko, na dobré cestě je vepřové maso. K němu je třeba přidat hovězí. Nevyřešené jsou vejce a drůbeží maso, obilí, ovoce a zelenina. Na tyto komodity je třeba se soustředit. Je, zdánlivě paradoxně, i v zájmu zpracovatelů, aby naši zemědělci dostávali takovou cenu, aby mohli vyrábět a na druhé straně aby nebyli nuceni jít za cenou do zahraničí. Jedině tak se zde udrží určitý objem výroby na straně jedné a domácí suroviny na straně druhé. Jsou to zkrátka spojité nádoby a čím dřív to obě strany pochopí, tím lépe. Jaký máte v nové funkci cíl? Těch cílů je víc, ale vždy jeden je základní, fundamentální. Tím je pro mne vytvoření kvalitního týmu, delegace pravomocí a zodpovědnosti, jako prostředek k zvýšení výkonnosti této nevládní organizace. Je třeba lépe využít svých potenciálních možností, protože úkoly, které přináší tato doba, jsou kvalitativně nesmírně náročné. Zvládne je pouze kvalitní tým, nikoliv sebeschopnější jedinec. Mluvím o pokračujícím trendu snižování rozměru českého zemědělství, o všudypřítomném diktátu obchodních uskupení, o nových trendech v čerpání fondů EU apod. Na závěr soukromá otázka. Jak jste na tom s láskou, která prochází žaludkem? Jaké jídlo preferujete? Není to žádný populismus, ale vyznávám klasiku české kuchyně a kdykoliv jsem se vrátil domů z cest, už jsem se nemohl dočkat domácích dobrot. Miluji pravou svíčkovou s vynikající omáčkou, nebo klasické vepřové se zelím a knedlíkem. Stejně tak mám rád pravé české buchty a moravské koláče nebo ty z Domažlicka. Jsou to nezaměnitelné chutě a ty budu vždy podporovat a jim zůstanu věrný. Děkuji za rozhovor: Eugenie Línková
Ing. Zdeněk Juračka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR k aktuálnímu dění v maloobchodu Jak hodnotí Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ústy svého viceprezidenta současné vztahy mezi obchodem a výrobou na českém trhu ? Věřím, že čtenáři Potravinářského zpravodaje mne pochopí, když se budu snažit mluvit za odbornou veřejnost z oblasti obchodu a budu tuto sféru podnikání pokud možno hájit (je to
momentálně mé poslání a náplň funkce). V dané problematice tudíž nebudu preferovat platformu, jakou před nedávnem nastolila většina medií a vzala ji za „hit sezóny“. Mně jde o reálný pohled na současný český trh, ve kterém „neposlušnost obchodních řetězců“ prezentovaná „nepovedenou snídaní“ či jinými drobnými excesy, je drobnou epizodou z jeho historie, nikoliv úplný obraz charakterizující současnou tvář české obchodní scény. Situace na českém trhu není černobílá. I když mám jako představitel Sva-
zu obchodu a cestovního ruchu (dále jen SOCR), navíc zastupující nejsilnějšího českého hráče na trhu, t.j. spotřební družstva, delší dobu četné výhrady proti chování některých zahraničních obchodních řetězců, snažím se o pokud možno objektivní pohled na věc. Některé řetězce skutečně porušují české zákonné normy a zejména pak normy etického chování na trhu, ale tyto, dnes často skloňované a mnohdy přeceňované problémy, je nutné dát do věcných a zejména časových souvislostí (Dokončení na str. 3)
2 / z domova – aktuálně
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Bezpečnost něco stojí a není záležitostí jen jednoho resortu Systém veterinárního dozoru od narození zvířete, přes jeho růst po produkci mléka, masa, vajec či medu, stále zajišťují nejen pracovníci státního veterinárního dozoru, ale i soukromí veterinární lékaři. Veterinární zákon jim stanoví určité povinnosti – například hlásit výskyt nebezpečných nákaz. Schválení veterináři pak jsou oprávněni potvrzovat například veterinární osvědčení pro přesun apod. V případě výskytu nebezpečných nákaz zvířat se účastní jejich zdolávání. Nedílnou součástí veterinárního dozoru nad produkcí potravin je monitoring cizorodých látek v surovinách pro výrobu potravin, testování skotu na BSE, vakcinace lišek a uskutečňování různých ozdravných programů hospodářských zvířat. Nejnověji půjde například o IBR (infekční bovinní rinotracheitidu) a tento program se naplno rozeběhne od příštího roku s cílem ne-
omezit v příštích letech obchodování se skotem, zejména s plemeníky a plemenicemi. Důležitý je též státní veterinární dozor nad tím, jak se zachází s odpady živočišného původu a jak se tzv. neškodně odstraňují. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, je potěšitelné, že Ministerstvo zemědělství ČR vnímá jako nutnost zachovat a dále rozvíjet úroveň našeho státního veterinárního dozoru. Vysokou účinnost dozoru a jeho transparentnost nejnověji ocenila inspekce z EU, která u nás pracovala 14 dní na přelomu února a března. Je však třeba si uvědomit, že státní veterinární dozor, za který zodpovídá Státní veterinární správa ČR, nemůže zajistit všechno. Podle doporučení poslední inspekce, která se zaměřovala na zacházení s živočišnými odpady a jejich likvidaci, je nutné pochopit, že nejde jen o problémy resortu země-
dělství, ale do jisté míry i resorty zdravotnictví, životního prostředí, dopravy či obchodu. Například je třeba vyjasnit některé kompetence při likvidaci kuchyňských odpadů z letadel a vlaků při mezinárodní přepravě, při likvidaci pašovaných a celní správou zadržených potravin živočišného původu, likvidaci výrobků z prošlou dobou minimální trvanlivosti apod., a to v souladu s Nařízením Rady a parlamentu č. 1774/2002. Dnes jsme tedy zase o krok dále. Způsob produkce potravin živočišného původu je v EU i v ČR na srovnatelné a transparentní úrovni, nyní je na místě se ještě pečlivěji věnovat oblasti odpadů a jejich neškodnému odstraňování. I zde platí povinnost mít možnost dohledat všechny odpady, od jejich vzniku až po okamžik likvidace. Žádné takové pochybení sice u nás inspekce nezjistila, ale je potřeba se věnovat meziresortnímu doladění kompetencí.
Čápi a vrány přece nosí jen miminka…
Vážení čtenáři, zveřejňujeme stanovisko MVDr. MILANA MALENY, ústředního ředitele SVS ČR, které se týká označování potravin živočišného původu značkou zdravotní nezávadnosti a identifikační značkou. Od 1. 1. 2006 nabudou účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004 stanovující zvláštní hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004 stanovující zvláštní hygienické předpisy pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě. V předstihu Vás upozorňujeme na to, že součástí výše uvedených nařízení je také změna formy značky zdravotní nezávadnosti a identifikační značky. Od 1. 1. 2006 je nutné používat značku zdravotní nezávadnosti a identifikační značku uvedenou v těchto nařízeních. Forma značky zdravotní nezávadnosti je uvedena v Nařízení EP a Rady č. 854/2004/ES v příloze I oddíl I kapitola III bod 3 a forma identifikační značky v Nařízení EP a Rady č. 853/ 2004/ES příloha II oddíl I písm. b). Především upozorňujeme na změnu v současné době platné zkratky kódu EHS na zkratku ES. – nařízení EP a Rady č. 853/2004/ES a nařízení EP a Rady č. 854/2004/ES bylo vydáno 29. dubna 2004, v době kdy Česká republika nebyla členem
Obavy z toho, že by stěhovaví čápi anebo leckdes se pohybující vrány či havrani mohli zavléci do Evropy, tudíž i do ČR, viry vysoce patogenní ptačí chřipky, která řádí v jihovýchodní Asii, jsou liché. Je dostatečně známo, že migrující ptáci míří na zimu především do jižní Evropy, Afriky, popřípadě do oblastí okolo Perského zálivu, a že havrani a vrány jsou doma po celém starém kontinentě. U čápů, jak se ukazuje, si veřejnost není jista, neboť se již objevily obavy, že by právě čápi, kteří hnízdí v blízkosti zemědělských
Za 14 dnů se dá hodně vidět… redakce
Evropské unie, proto ve výše uvedených nařízeních není mezi zkratkami kódů uvedena zkratka ES, – v současné době (do 1. 1. 2006) nelze na nových obalech použít identifikační značku se zkratkou kódu ES namísto EHS. Právní útvar Evropské komise podal na jednání expertů pracovní skupiny vysvětlení, že nelze použít značku zdravotní nezávadnosti/ identifikační značku se zkratkou ES před 1. 1. 2006, neboť nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a č. 854/2004 nabývají účinnosti až ode dne 1. 1. 2006. Do tohoto termínu musí členské státy postupovat podle stávající legislativy. Provozovatelé potravinářských podniků mohou dle nařízení EP a Rady č. 853/2004/ES přílohy II oddílu I část B nadále používat zásoby a materiál, které objednali před vstupem tohoto nařízení v platnost, a to až do vyčerpání zásob nebo nutnosti výměny. V současné době Evropské komise připravuje návrh nařízení, jehož součástí by měla být příloha stanovující přechodné období pro použití zásob předtištěných etiket a obalového materiálu. MVDr. Milan Malena ústřední ředitel SVS ČR
Nejdelší mise po vstupu ČR do EU skončila po čtrnácti dnech konstatováním – „s problémy se potýkáte dobře“. Inspektoři zejména ocenili doslova „vysokou transparentnost systému státního veterinárního dozoru“ i připravenost a odbornost pracovníků dozoru a přístup dozorovaných zpracovatelských závodů. Od pondělí 21. 2. do pátku 4. 3. prověřovalo pět inspektorů z Potravinového a veterinárního úřadu Evropské komise FVO (Food and Veterinary Office se sídlem v Dublinu), jak se u nás neškodně odstraňují odpady živočišného původu, přesněji jak se nakládá s produkty živočišného původu především neurčenými pro lidskou spotřebu. Za čtrnáct dnů inspektoři navštívili sedm krajů a Prahu. Tedy kraj Středočeský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočinu a Jihomoravský. Mezi dvaadvaceti subjekty, které prověřili, byly například zpracovatelské závody na maso, mléko, tuk, kůže, dále výroba krmiv pro zvířata, několik asanačních podniků a například i cementárna, kde se spaluje masokostní moučka. V Praze pak měli
(sch)
zájem vidět, jak se na letišti v Ruzyni sbírá a odstraňuje odpad z potravin živočišného původu z letadel. Obecně lze říci, že inspekce nezjistila žádné zásadní problémy a shledala, že státní veterinární dozor funguje v souladu s ustanoveními veterinární legislativy EU, která je do české legislativy transponována. V případech, kdy něco nebylo inspektorům na první pohled zřejmé, si vyžádali některá upřesnění a výklad prováděcích vyhlášek k veterinárnímu zákonu. Všem je jasné, že sžívání se s novou legislativou nějakou dobu trvá, s tím mají zkušenosti i ve „starých“ členských zemích. Smyslem této inspekce bylo ověřit, stejně jako ve všech členských zemích, jak je naplňováno Nařízení č. 1774/2002. Jde o složitou problematiku, neboť za ně zodpovídají mimo resort zemědělství i resorty zdravotnictví, životního prostředí a dopravy. Podílejí se totiž na dozoru nad tím, jak se zachází s odpady z prvovýroby, výroby, společného stravování až například po mezinárodní leteckou přepravu. Po prověření všech členských zemí bude mít Evropská komise představu, jak se ustanovení Nařízení č.
1774/2002 v EU plní. Inspekce upozornila zejména na změny v evropské veterinární legislativě, které nabudou účinnosti počátkem příštího roku – půjde především o Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004, č. 853/2004, č. 854/2004 a č. 882/2004. Při této příležitosti inspektoři ocenili, že v ČR jsou již tyto novinky do české legislativy zapracovávány, a nejen pracovníci dozoru, ale i odborná veřejnost je s jejich zněním seznamována. Po lednové úspěšné inspekci, zaměřené na zacházení se zvířaty (welfare), ani tato nezavdala příčiny k přijetí mimořádných veterinárních opatření, ani nezpochybnila účinnost státního veterinárního dozoru. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, je výsledek této mise hodnotný především oceněním úrovně dozoru, který je opravdu funkční. Je však třeba si uvědomit, že na dozoru nad odstraňováním odpadů živočišného původu se podílejí kromě orgánů Ministerstva zemědělství či Státní veterinární správy i orgány ministerstev zdravotnictví, životního prostředí a dopravy. SVS ČR
Poslanci se staví za zemědělce a potravináře Praha (egi) – Předsedy Zemědělského výboru PSP ČR, Ing. Ladislava Skopala, jsme se zeptali na novelu zákona o hospodářské soutěži. Není totiž žádným tajemstvím, že jak zemědělci, tak potravináři jsou řetězci tlačeni ke zdi a ceny za jejich produkty nebo výrobky tak mnohdy neodpovídají ani výrobním nákladům.
Koupili jsme ti novej chlívek...
objektů, mohli kontaktem s drůbeží přenést nebezpečný virus ptačí chřipky. Není tomu tak. Naši čápi bílí i čápi černí míří jedině do Afriky, do Malé Asie, okolo Perského zálivu, popřípadě do Španělska a přes ně do Maroka. Podle údajů České společnosti ornitologické nebyl u čápů hnízdících u nás nikdy zjištěn případ záletu, či zimování na území jihovýchodní Asie. Tudíž zemědělci, do jejichž blízkosti se nyní vracejí ze svých zimovišť čápi bílí, by neměli mít žádný strach. A čápi by měli být vítáni jako poslové jara.
„Byli jsme vyzváni k tomu, abychom znova přepracovali neúčinnou novelu zákona o hospodářské soutěži,“ uvedl Skopal. „Je třeba ji legislativně zlepšit,“ dodal. První oblast, je oblast splatnosti. Chceme, aby u výrobků s určitou dobou trvanlivosti byla splatnost 30 dnů, toho bychom měli docílit přesným ustanove-
ním pomocí obchodního zákoníku,“ řekl Skopal. V této oblasti, jak uvedl, poslanci velmi úzce spolupracují s ministerstvem zemědělství. Naopak cítí nevůli u Svazu obchodu a cestovního ruchu. „Představitelé této organizace by nejraději viděli zmrazení současné situace,“ uvedl Ladislav Skopal. Jde nám o narovnání stavu, kdy ceny na pultech řetězců nejsou často ani na úrovni nákladů. Tento problém řešíme spolu s ministerstvem financí. „Během dubna jde náš návrh do poslanecké sněmovny k projednání.“ Řekl Skopal. Jak dodal, vše by mělo být náležitě legislativně ošetřeno do konce roku a od 1. 1. 2006 by měla novela vstoupit v platnost. Nevyřeší sice vše, ale mělo by dojít k podstatnému zlepšení situace.
z domova – aktuálně / 3
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Státní zemědělská a potravinářská inspekce řešila podnět ke kontrole klamavě označených olejů Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) šetřila v uplynulých dnech podnět ke kontrole olejů vyráběných firmou Oleopet, s. r. o., Turnov, který jí předala společnost Setuza, a. s., Ústí nad Labem. Podle tohoto podnětu se měla firma Oleopet dopustit klamání spotřebitele tím, že údajně uváděla na trh nedostatečně nebo nepravdivě označené rostlinné oleje. Inspektoři SZPI odebrali přímo u výrobce pět vzorků různých druhů olejů, další čtyři vzorky stejného výrobce odebrali v obchodní síti. Současně provedli u výrobce kontrolu výrobní dokumentace. Z tohoto šetření a z výsledku laboratorních analýz vyplynu-
lo, že společnost Oleopet, s. r. o., se skutečně dopustila klamání spotřebitele, neboť tři z kontrolovaných vzorků nebyly označeny tak, jak nařizují právní předpisy. U dvou vzorků olejů, které byly označeny jako jednodruhové řepkové oleje, bylo laboratorními rozbory zjištěno, že charakteristické znaky (složení mastných kyselin) neodpovídají deklarovanému druhu oleje. Dále v jednom případě bylo na základě kontroly výrobní dokumentace zjištěno, že k výrobě byl použit olej vyrobený z geneticky modifikované sóji, avšak povinná informace o tom, že potravina byla vyrobena z geneticky modifikované su-
roviny na obale určeném pro spotřebitele chyběla. Inspekce uložila výrobci i kontrolovaným obchodům stáhnout příslušné šarže neodpovídajících olejů z oběhu.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce má od loňského roku řadu nových povinností Od 1. května 2004 má Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) – v souvislosti s přistoupením ČR k Evropským společenstvím – řadu nových kompetencí a s nimi spojených povinností. Zásadním úkolem ode dne přistoupení je především ochrana jednotného evropského trhu před nebezpečnými a některými problematickými potravinami neživočišného původu, které pocházejí ze třetích zemí a na území unie přicházejí prostřednictvím ČR. Zcela konkrétními novými povinnostmi, které nyní inspekci přísluší, jsou například kontroly ozářených potravin, zapojení SZPI do Celostátní radiač-
ní monitorovací sítě, rozšířené kompetence při kontrolách vína a vinařských produktů a kontroly řezaných květin. Vloni to navíc byla například i kontrola údajů ohlašujících zásoby některých komodit. 1. května 2004 se SZPI rovněž stala oficiálním českým Národním kontaktním místem Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF). Přes citelný nárůst nových povinností prováděli inspektoři SZPI i během roku 2004 běžné kontroly potravin, inspekce monitorovala dodržování mikrobiologických požadavků na potraviny i požadavků na obsah cizorodých látek v potravinách. Zabývala
se i dodržováním práv duševního vlastnictví. Během loňského roku inspektoři SZPI zkontrolovali 23 076 výrobců, dovozců, velkoskladů i maloobchodů, kde našli celkem 4 310 nevyhovujících vzorků potravin. Inspekce se rovněž zabývala šetřením podnětů ke kontrole, jejichž počet neustále roste (v roce 2004 to bylo 1668 podnětů, o 219 více než v předchozím roce), což vypovídá především o rostoucím zájmu i informovanosti spotřebitelů. Experti SZPI se zapojili do pracovních orgánů EU jako gestoři nebo spolugestoři pro vybrané odborné problematiky. Jako jedni z prvních zástupců nových zemí byli dva odborníci inspek-
ce vloni vybráni do Misí FVO (Food and Veterinary Office) do Polska a Rumunska v roli národních expertů. Naopak – kontrolní návštěvy inspektorů FVO v ČR se i v roce 2004 týkaly SZPI. Výsledky těchto kontrol ukázaly, že inspekce se s novými úkoly vypořádává úspěšně. Toto zdaleka není úplný výčet všech úkolů a povinností, které inspekce plní. V současné době zaměstnává 500 zaměstnanců, z nichž 240 pracuje na pozici inspektor potravin. Podrobné výsledky činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce v roce 2004 najdete na webových stránkách SZPI www.szpi.gov.cz. SZPI
Ing. Zdeněk Juračka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR k aktuálnímu dění v maloobchodu (Dokončení ze str. 1) a dát jim reálnou podobu. SOCR trvale pracuje na nápravě současného stavu a hledá efektivní cestu k pozitivním změnám. Některé body se daří, jiné méně. Kde tedy vidíte příčiny současného konfliktního stavu na trhu a jaké jsou jeho kořeny ? Na počátku byla všemi oslavovaná a vychvalovaná prakticky stoprocentní liberalizace českého trhu, vedoucí ke zcela neregulovanému vstupu zahraničního kapitálu do sféry obchodu. Tento akt podporovala a oslavovala i většina dodavatelů, tedy i Vašich čtenářů. Znám mnohé osobně a vím, jak reagovali. Mnozí z nich začali zatracovat „původní český trh“, včetně spotřebních družstev s vizí, že teď začnou výrobcům zlaté časy, neboť zahraniční řetězce „ukáží“ českému obchodníkovi, jak prodávat. Počátky této éry jejich představu i částečně naplňovaly. Jenomže brzy následovalo tvrdé poznání, že řetězce sice „umí“ prodávat, ale v porovnání s českým obchodem „umí“ i nakupovat. Došlo tedy k tomu, co někteří z nás předpověděli, že tato „spása českého trhu“ pomalu přestávala být tak silně chválena, přestože nadále působila jako stabilizující prvek, který má největší zásluhu na minimální inflaci, navíc zajišťující trvalý převis nabídky nad poptávkou. Ze spasitele se stal škůdce. Ptejme se, kdy přišel ten zvrat a proč? Přesné rozhraní samozřejmě nelze určit, nicméně se domnívám, že chleba se začal lámat zhruba rok před naším vstupem do EU. Věcných důvodů je samozřejmě mnoho a přicházely postupně. Specifikace těch, dle mého názoru nejdůležitějších, včetně úvahy kdy, proč a kdo je zavinil, je na samostatné dlouhé téma, nicméně si dovolím je shrnout do stručné a heslovité podoby, a to bez ohledu na čas, ve kterém vznikly, i na význam, který v hierarchii tržních hodnot mají: – nasycenost nabídky v určitém regionu dosáhla vrcholu, prodejní plocha na obyvatele překročila evropský průměr, – znatelně převýšila nabídka obchodních služeb poptávku. Zahraniční obchodní subjekty přestaly na trhu soupeřit s českým obchodem, ale jejich potyčky na trhu jsou dnes výhradně záležitostí mezi nimi, – na trh vstoupily tvrdé a velmi agresivní diskonty,
– mateřské zahraniční firmy začaly dotovat cenovou válku zahraničních subjektů v České republice, – postižení výrobci, obchodníci, ale i ostatní příslušná místa včetně odborných ministerstev mlčí a jsou nečinní k porušování českých zákonných norem, zejména v oblasti některých ustanovení obchodního zákoníku, – velmi silné a činné potravinářské lobby, reprezentované Potravinářskou komorou, chytře implementuje zemědělcům, reprezentovaným Agrární komorou, myšlenku, že hlavním zlem pro prvovýrobu je působení zahraničních obchodních řetězců na českém trhu. Ti tomu bohužel většinou věří, – v rámci rostoucí agresivity hospodářské soutěže se ukazuje, že prvovýroba, přestože má všechny nákladové vstupy daleko levnější než vyspělá Evropa, je ve výstupech dražší než zahraniční konkurence, – část poslanců pod silným agrárním i potravinářským lobby tlačí vládu k regulaci trhu a vyhrožuje zákazem dovozů, – jsou schváleny první novely, snažící se, ovšem s minimální účinností, regulovat trh, – přicházejí pozvání na snídaně, obědy, ke kulatým stolům. Lze předpokládat, že v některých parametrech se mé hodnocení bude lišit od výrobců, ale při notné dávce objektivity z mé strany prosím o shovívavost. Vede cesta k tržní rovnováze přes novou legislativu, či jakým způsobem lze eliminovat některé nekalé praktiky vyskytující se ve vztazích dodavatel – odběratel na českém trhu? Cesta k návratu tržní rovnováhy byla a je u nás i na celém světě trnitá a hlavně nekonečná. Většinou k ní chybí prostředky a zejména pak vůle všech zúčastněných včetně snahy dojít společně k nějakému systémovému řešení. Emoce často vítězí nad rozumem a předvolební politické hrátky nad systémovým postupem. Jsem přesvědčen o tom, že v současné době zvažovaná a částečně již realizovaná legislativní opatření jsou pouze díl-
čími východisky, a tudíž nejsou optimální. Každé dílčí řešení ovlivní (a ne vždy pozitivně) pouze dílčí problém a přitom současně jiným směrem rozhoupe křehkou tržní rovnováhu. Vyvolá tím samozřejmě protitlak. Pokud mám hodnotit některé konkrétní tržní praktiky, často kritizované zejména středními či menšími dodavateli, připouštím a z vlastní praxe i vím, že mnozí dodavatelé jsou skutečně v nezáviděníhodném postavení. Já v současné době vidím jako největší „nešvar“ tohoto trhu spirálou rostoucí používání podnákupních cen u obchodníků a podnákladových cen u výrobců. Samozřejmě že jsou další, na které ve větší či menší míře poukazujete. Jsou to různé vstupní či udržovací poplatky, regálné atd. Při obchodních jednáních jste navíc často konfrontováni s otrlými zástupci řetězců, školenými v asertivitě, kteří jsou zcela přímočaře vedeni a zainteresováni na tom, aby byli úspěšní, a to ve všech směrech. Nechci proto, aby mé následující konstatování vyvolalo nevoli, či dokonce hněv, ale spíše nutilo k zamyšlení. Vím, že většina z výrobců jsou poctiví a snaživí lidé, kteří do svého podnikání po roce devadesát dali prakticky všechno, a výše uvedené vztahy s řetězci jim efekt z jejich činnosti kazí. Musím však konstatovat a vyslovit pochybnost, že lze v tomto směru zajistit zásadní nápravu či pomoc. Trh je neúprosný a vždy bude rozdělen na silné a slabé. Vždy budou existovat pokusy těch silných využívat své pozice na trhu a tvrdě vyžadovat výhody adekvátní svému postavení, byť by byly na hraně zákona, mnohdy i kousek za ní. Přes veškerou tvrdost současného trhu jsem však nikdy nepochopil, co dokáže donutit dodavatele podepsat smluvní vztah s odběratelem s nerovnými podmínkami, které vedou ke ztrátě, nebo přímo do pekla. Neříkám tím, že se máme smířit s pokřivenými praktikami, které provázejí náš podnikatelský život a oplácet zlo zlem. Hledání optima je však těžké, přestože se o to i SOCR ČR na všech frontách snaží. Trh jsme si však všichni v devadesátých letech vymodlili, sametově vygumovali socialismus a dali tak i své bu-
doucí já do rukou politiků a stran, vzešlých z výsledků svobodných voleb. Dovolím si ještě jedno „kacířské“ konstatování. Media i dodavatelé mluví převážně na téma hodnocení tržních vztahů z pozice dodavatelů. Zkusme však i pohled z druhé strany. Představme si vyjádření obchodníků z oblasti malého a středního podnikání vůči TOP 10 dodavatelům. Šlo by zřejmě o adekvátní výlevy slabšího vůči silnějšímu, který diktuje podmínky na trhu. Některá nařčení by byla mnohdy ještě „šťavnatější“ než ta, co slýchám od dodavatelů na adresu řetězců. Uvědomme si navíc, že popsaný stav věcí není výlučně česká anomálie. Globalizace, koncentrace a internacionalizace vztahů se uplatňuje všude ve světě a jejich kultura se vyvíjí postupně. My chceme většinou zázraky a s tím spojené změny ihned nebo v průběhu pár let. Přitom tento problém je problémem celé EU. I zde hledají alternativní řešení. V Česku dle našeho mínění není v současné době schůdná a hlavně rychlá a efektivní cesta k nápravě současného stavu trhu prostřednictvím nové, či novelizované legislativy. Při právní kultuře, která je u nás charakterizována velmi malou akceptací právních norem ze strany jednotlivců i podnikatelských subjektů navíc zdlouhavou a málo účinnou vymahatelností práva, není vložená aktivita adekvátní výsledku. Navíc i dobře míněná legislativa má po „přežvýkání“ v parlamentu často opačný dopad. Jako příklad může sloužit poslední novela vzešlá z rukou poslance Skopala. Jejím cílem bylo „krotit“ počínání řetězců na českém trhu. Pro řetězce byl tento krok však bezvýznamnou legislativní epizodou, pro malé a střední podnikání naopak problémem. Nechci být na závěr skeptik, ale jsem přesvědčen o tom, že nám nezbývá než smířit se s tím, že pokud adekvátní a hlavně použitelná řešení nenašla dodnes vyspělá Evropa, nechtějme sami, aby je v co nejkratší době a efektivně vyřešila čerstvá, řekl bych přímo syrová, česká demokracie s politicky labilními představiteli a příliš byrokratickou státní správou. Budiž nám alespoň malou oporou, že se prohloubila a hlavně zefektivnila spolupráce mezi SOCR a Potravinářskou komorou. Započatý dialog je intenzivní a měl by přinést, byť částečné, ale viditelné pozitivní výsledky. Děkuji za rozhovor Ing. Pavel Veselý
4 / zpravodajství PK ČR
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Potravinářská komora se ohradila proti výrokům ekonomů-analytiků, kteří se nepřesně vyjádřili ve sdělovacích prostředcích k cenám potravin
„Reagujeme tímto na vyjádření hlavní ekonomky Next Finance Markéty Šichtařové, které se objevilo dne 14. 3. 2005 na internetovém serveru „NOVINKY.cz“. Není nám sice jasné, jak paní ekonomka došla ke zřejmé spekulaci, jakou je její avizované zlevňování potravin a zejména
pečiva na trhu ČR. Zejména k poslednímu je možno rozhodně uvést, že se žádné zlevňování nedá očekávát a že se v tomto případě skutečně jedná pouze o neodůvodněné matení veřejnosti. Je pravda, že úroda obilovin v roce 2004 byla rekordní, ale projevila se beze zbytku nižší kvalita, která nadúrodu často provází. Z tohoto důvodu musí být mouky fortifikovány či jinak upravovány, aby splnily pekařské parametry a mohly se tak kvalitně v pekárnách zpracovávat, což se při zpracování obilí na mouku cenově projeví. Na toto téma však bylo již v tisku (a to jak odborném, tak širokém) několikrát upozorňová-
no. V neposlední řadě došlo k dalšímu zvýšení cen vstupů mezi nimi, zvláště energií. Možné nižší nákupní ceny obilí resp. mouky tím byly bezezbytku anulovány, resp. v kalkulacích došlo naopak k nárůstu nákladů, který výrobci prozatím do realizačních cen nepromítli, ale reálně o tomto kroku uvažují. Otázkou je však kdy a to závisí samozřejmě na situaci v maloobchodě, který jak je všem zasvěceným známo, je pro tvorbu konečných cen určující.“ Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel Potravinářské komory ČR
Potravináři požádali ministra zemědělství ČR Jaroslava Palase o pomoc Praha – Prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík na tiskové konferenci uvedl, že někteří potravináři sice se svým projektem v rámci Operačního programu uspěli, ale ministerstvo průmyslu jim svou nekompetentností zmařilo čerpání peněz z evropských fondů. Proto se rozhodl napsat ministru zemědělství ČR Jaroslavu Palasovi dopis, v němž jej žádá o pomoc v kritické situaci, do které se dostaly potravinářské podniky zaviněním pracovníků Ministerstva průmyslu a a obchodu. „Problém tkví jednoznačně v nečinnosti, nekompetentnosti a neochotě řešit věci na úrovni státní správy. S ohledem na komplikovanost jednání a neochotu pracovníků MPO akceptovat potravinářské projekty byl potravinářskou komorou spolu s MZe připraven návrh smlouvy upravující vzájemné vztahy mezi oběmi orgány s ohledem na podporu potravinářských výrobců. Tato smlouva však již nebyla ministerstvy, na základě vyjádření pracovníků MPO, dopracována jako nadbytečná, s tím, že žádné problémy nevzniknou a pokud ano budou rychle vyřešeny. Obavy potravinářské komory z možné diskriminace potravinářů na MPO byly pak tlumočeny i Vám při oficiálním setkání s vedením komory v září 2004. Vzhledem k reálnému průběhu přijímání, hodnocení a vyřizování projektů potravinářská komora i jednotliví předkladatelé vyvolali řadu jednání jak na úrovni CzechInvestu tak i MPO, kde dokladovali zcela zřejmou diskriminaci potravinářských projektů. S ohledem na naprosto zřejmou neochotu pracovníků obou institucí tento stav řešit, bylo jednáno s ministrem Urbanem, kterému byl předán materiál (viz. příloha) a který přislíbil situaci řešit, ale opět bez jakéhokoliv výsledku,“ konstatuje prezident PK ČR Jaroslav Camplík. „Při tomto přístupu MPO a při skutečnosti, že MZe si pro podporu potravinářů v opatření 1.2 v rámci podpor EAGGF vyhradilo na celé období pouze 14,31 mil. € včetně národního kofinancování, což je při kursu 30,-Kč/1€ cca 430 milionů korun, jsou to patrně jediné prostředky z deklarovaných 1,5 miliardy, se kterými mohou potravinářští výrobci počítat,“ uvádí prezident PK ČR Jaroslav Camplík. „Jaká bude v tomto období konkurenční pozice českého potravinářského průmyslu, se dá jednoduše odhadnout z porovnání s podporami v okolních zemích a to jsou nám k dispozici pouze údaje z OP a ne národní podpory, které hrají např. v Rakousku nebo Německu významnou roli. Opatření 1.2 je podporováno v nově vstupujících zemích regionu výhradně z fondu EAGGF a to následovně:
SLOVENSKO Slovenský program pro zemědělství a rozvoj venkova na období let 2004 až 2006 předpokládá dotace do potravinářského sektoru ve výši 62,1 mil. EUR. Tato finanční podpora se skládá z prostředků EU (43,5 mil. EUR) a z národních prostředků na spolufinancování (18,6 mil. EUR). Tato podpora investic má slovenským výrobcům potravin (zboží v rozsahu přílohy I podle Nařízení EU 1257/99) pomoci dosáhnout těchto cílů: • vzestup efektivity výrobních nákladů • zlepšení kvality výroby • zavedení ekologicky přijatelných technologií • zlepšení hygienických norem a zavedení zdravotních norem pro zvířata Potravinářské sektory, na které je možné poskytovat dotace: • maso a masné výrobky • mléko a mléčné výrobky • vejce a drůbež • med
• obilí a olejniny • osiva • ovoce a zelenina • brambory • léčivé a kořeninové rostliny • víno Investice, na které je možné poskytovat dotace: • novostavby a modernizace existujících budov • technická zařízení, stroje a nástroje • nákladní vozy pro speciální přepravu živých zvířat, tekutého mléka, mouky a chladící vozidla pro speciální dopravu živých zvířat, tekutého mléka, mouky a chladírenské vozy. • technická zařízení pro využití alternativních zdrojů energie ve výrobě • náklady na plánování a poradenství v rozsahu 12 % celkových investičních nákladů • financování leasingu, v případech, kdy se plátce po ukončení leasingových splátek stává vlastníkem předmětu leasingu Druh a výše podpory: Podpora se vyplácí formou přímého příspěvku a činí maximálně 50 % uznatelných nákladů projektu. Uznatelné náklady na projekt jsou vymezeny minimální hranicí 50.000 EUR a maximální hranicí 5 mil. EUR.
MAĎARSKO Dotace na investice v potravinářství počítají s rozpočtem ve výši 59,3 mil. EUR na období let 2004 až 2006. Tyto disponibilní finanční prostředky se skládají z prostředků EU (44,5 mil. EUR) a národních prostředků (14,8 mil. EUR). Výše podpory Maximálně 50 % uznatelných nákladů. Uchazeči o poskytnutí dotace musí doložit, že zbytek financování investičního projektu (zbývajících 50 %) je zajištěno z příslušných prostředků (vlastní prostředky, resp. bankovní úvěry apod.).
Uznatelné náklady • stavební investice, a to jak novostavby, tak činnost pro modernizaci stávajících výrobních provozů • technická zařízení a strojní vybavení • 2 % (z celkového objemu investice) na ostatní náklady jako jsou náklady na projekt a poradenství v souvislosti s investičním projektem) Podporované sektory v oblasti potravinářství Pro dotaci přicházejí v úvahu zásadně jen produkty obsažené v příloze I (první stupeň zpracování). Produkty vyššího stupně zpracování (zboží neobsažené v příloze I) jsou z dotací vyloučeny. Dotují se tyto sektory: • zpracování masa (hovězí, vepřové) • zpracování mléka • vejce a drůbež • ovoce a zelenina (ovocné a zeleninové džusy a zpracování zeleniny) • obilí • olejniny (jen pro roční zpracovatelskou kapacitu nižší než 5.000 tun) • víno (produkce vín se značkou kvality) • krmiva (kvalitní krmiva) • koření, med a výroba octa Z dotací jsou vyňaty u všech sektorů taková investiční rozšiřování kapacit, u nichž není doloženo, že se současně v tomtéž regionu vyřazuje odpovídající výrobní kapacita z provozu. V sektoru masa nelze dotovat investice do porážky hovězího dobytka. V sektoru zpracování mléka nelze dotovat investice do kaseinu, laktózy, laktózového sirupu, másla a sušeného mléka. Dále nejsou dotovány investice, které se týkají mléka nad rámec maďarské mléčné kvóty.
POLSKO V rámci programu rozvoje venkova pro Polsko na léta 2004 – 2006 má potravinářský sektor k dispozici dotační prostředky na investice.
Opatření „zpracování a odbyt zemědělských produktů“ je dotováno celkovým objemem rozpočtových prostředků 464,29 mil. EUR (325 mil. EUR u prostředků EU a 139,29 mil. EUR z národních prostředků), kterým budou podpořeny investice zpracovatelských podniků v Polsku. Podle nařízení Rady (ES) č. 1257/99 jsou dotace zaměřeny na produkty podle Přílohy I ke smlouvě o založení ES. O dotace na investice mohou žádat podniky z těchto zpracovatelských oborů: • mléko • porážka a zpracování masa (hovězí a vepřové) • ovoce a zelenina • obilí • výroba bramborového škrobu • med • chmel • len a konopí • zpracování a balení vajec • zřizování mrazíren pro maso Jaké investice lze dotovat? • novostavba a/nebo modernizace výrobních budov • technické vybavení pro zpracování, balení a skladování • zavádění opatření ke splnění norem kvality potravin, kontrolní vybavení pro sledování dodržování norem (včetně software) • dopravní zařízení • opatření ke zlepšení úrovně péče o životní prostředí v podnicích • náklady na projektování a poradenství v rozsahu 12 % celkového objemu investice Kritéria pro poskytnutí dotace: • registrované polské podniky s orientací na zpracování, skladování nebo mražení zemědělských produktů, resp. balení vajec • doložení rentability podniku a investičního projektu • doložení možností uplatnění produkce na trhu u projektů směřujících k rozšíření výrobních kapacit • investice musí znamenat přínos pro zemědělské výrobce, jejichž suroviny jsou zpracovávány, resp. musí existovat dlouhodobé odběratelské smlouvy. Druh a výše podpory: Dotace se poskytuje formou příspěvku a maximální výše dotace činí 50 % uznatelných nákladů. „Věřím, vážený pane ministře, že poskytnuté podklady jsou dostatečným důkazem situace, ve které se v současnosti český potravinářský průmysl nachází a která spolu s dalšími působícími faktory jako je cenový tlak zemědělců, nedořešená situace v maloobchodě, rostoucí náklady na pracovní sílu, neúměrné daňové zatížení a v neposlední řadě nadbytečné a neodůvodnitelné politicko – legislativní zásahy omezující výrobce a zvyšující jim náklady mohou vést ke skutečnému kolapsu vybraných sektorů potravinářského průmyslu se všemi možnými dopady do oblasti zaměstnanosti, HDP a ve svých koncích i zemědělské prvovýroby. Je nutno si v závěru uvědomit, že k výše uvedeným podporám je nutno připočítat i výdaje fungujících marketingových agentur na úrovni stovek milionů korun ročně, zavedené systémy zahraničních promocí a konečně i intenzivní podporu na regionální bázi, vesměs jdoucí zcela mimo sledované podpory.“ Těmito slovy prezident PK ČR Jaroslav Camplík končí dopis ministru zemědělství ČR Jaroslavu Palasovi.
zpravodajství PK ČR – informace / 5
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Potravinářská komora jednala s ministrem Milanem Urbanem Praha (egi) – Prezident PK ČR Jaroslav Camplík jednal s ministrem průmyslu a obchodu ČR Milanem Urbanem. Upozornil jej, že obavy z diskriminace potravinářů se naplnily. Důvod je podle Camplíka jasný: „neboť pracovníci MPO ani agentury CzechInvest pověřené administrací žádostí nikdy nedopracovali systém výběru a hodnocení projektů, a tak zapříčinili následující stav:“ • Podniky byly na úrovni regionálních agentur CzechInvest nesprávně a nekvalifikovaně informovány o přijatelnosti jimi navrhovaných projektů z pohledu možnosti podpory v rámci programu • V případě pochybností nebylo, přes opakované požadavky PK ČR a nabídky MZe ČR pro spolupráci, stanoveno konzultační místo obsazené kvalifikovaným „poradcem“ schopným ad hoc posoudit relevantnost projektu k podporovaným oborům nebo pružně reagovat na vzniklou situaci • Předkladatelé následně obdrželi matoucí vyjádření o tom, že jejich projekt splňuje všechny potřebné náležitosti a byl postoupen do dalšího hodnocení. Zde si dovolíme podtrhnout, že základní náležitostí by vždy mělo být, zda vůbec je podporovatelný v rámci daného programu nebo opatření. • Následný systém hodnocení, který považujeme za neprůhledný, subjektivní a zejména zcela neprofesionální, pak potravinářské předkladatele
ním programem SAPARD zcela pochopitelné. Dala se proto předpokládat vyšší nebo minimálně stejná úspěšnost v porovnání s ostatními sektory.“ Uzavírá výčet prezident PK ČR Jaroslav Camplík.
Program Rozvoj
Počet žádostí celkem
Počet žádostí potravinářů
504
Inovace
Podíl na předložených žádostech v %
87
Počet doporučených žádostí celkem
Podíl doporučených žádostí v %
Počet doporučených žádostí potravinářů
136 Počet žádostí celkem 104 Počet doporučených žádostí celkem
26
Podíl doporučených žádostí v %
11 Počet žádostí potravinářů 7 Počet doporučených žádostí potravinářů
2
1
zcela záměrně poškozoval, o čemž mimo veškerou pochybnost svědčí fakt, že přestože byla jak vrcholovými pracovníky MPO, tak i agen-
0
17 Podíl Podíl doporučených doporučených potravinářů na celkovém na celkovém počtu potravinářských počtu podaných žádostí žádostí v% v% 8 12 Podíl v %
6 Podíl Podíl doporučených doporučených na celkovém na celkovém počtu podaných počtu žádostí potravinářských v% žádostí v% 0 0
tury opakovaně proklamována kvalita potravinářských projektů, což je nakonec s ohledem na tříletou zkušenost předkladatelů s relevant-
Tabulka neobsahuje hodnocení dalších opatření, kde jsou výsledky potravinářských podniků obdobné. S ohledem na naše informace týkající se rozdělení podporovaných projektů ne dle OKEČE, ale dle skutečného obsahu projektu, přičemž to, aby mohl být zpracovatelský projekt podporován ze zemědělských opatření, musí být jeho obsah zaměřen na zpracování výrobků dle dodatku Římské smlouvy jako první podmínka. Druhou je, že se jedná o primární fázi zpracování, jejímž výstupem je stále kvalitativně nezměněný zemědělský produkt. Toto rozdělení je pak nutno upřesnit dle jednotné klasifikace. Za úsměvnou lze považovat skutečnost, že v publikovaných materiálech k vyloučení OKEČ 15, 16, 17 z podpory se MPO odvolává na stanovisko ÚHOS, o které požádalo, a toto samé MPO v materiálu pro schůzi vlády č. j. 35167/2004 –32 upozorňuje na skutečnost, cituji: že po vstupu ČR do EU již ÚHOS není oprávněn posuzovat programy podpory z pohledu veřejné podpory a tuto pravomoc má od 1. 5. 2004 výhradně EK – DG Competition. Přípomínka MPO byla akceptována. PK ČR
Zasedalo představenstvo Potravinářské komory ČR
Pohled za předsednický stůl, zleva JUDr. Ing. B. Grégr, ředitel odboru MPO ČR, Ing. H. Strnad, viceprezident PK ČR, Ing. Z. Růžička, náměstek ministra zemědělství ČR, Ing. J. Camplík, prezident PK ČR a Ing. M. Koberna, CSc., ředitel PK ČR.
Praha (red) – Dne 31. března 2005 se uskutečnilo jednání představenstva Potravinářské komory České republiky. Toto důležité setkání potravinářů se sešlo v hotelu IBIS v pražském Karlíně. Rozhodujícím obsahem jednání byla problematika využití finančních zdrojů z tzv. evropských podpůrných programů pro naše potravinářské podniky. K této problematice vystoupili také zástupci státní správy, za Ministerstvo zemědělství ČR náměstek ministra Ing. Zdeněk Růžička a za Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ředitel odboru JUDr. Ing. Břetislav Grégr. Přítomní zástupci potravinářského průmyslu a komory však projevili dost velkou nespokojenost, a to nejen se stavem čerpání financí z těchto podpůrných programů, ale se systémem jako takovým. Velkým problémem je dvouresortní vedení této agendy a také omezené celkové finanční zdroje, jež nemají šanci vyhovět žadatelům s oprávněnými nároky na tuto formu podpory. Na jed-
Pohled do auditoria při jednání představenstva PK ČR.
nání představenstva byl dále projednán a schválen rozpočet na rok 2005. Byl také stanoven a schválen program Valné hromady PK ČR, která se bude
konat 25. května t. r. Závěrem jednání byla přednesena a schválena zpráva výkonné rady PK ČR a jednání ukončeno následnou diskusí.
O propagaci českých potravin rozhodnuto Praha (red) – Ve veřejné zakázce na propagaci domácích potravin a národní značky KLASA uspěla agentura BBK Advertising. Společnost BBK Advertising se stala vítězem veřejné soutěže na zpracování soutěžního návrhu na poskytování reklamních služeb souvisejících
s propagací tuzemské potravinářské a zemědělské produkce v České republice i v zahraničí, kterou vyhlásil Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Dalším důležitým úkolem vítěze tohoto tendru bude podpora prestižní národní značky KLASA, která je již druhým rokem udělována kvalitním potra-
vinám vyráběných domácími producenty z českých zemědělských surovin. Celkový objem zakázky se by se měl pohybovat až okolo 200 miliónů korun.
„Ukončení výběrového řízení a smlouva se silným mediálním partnerem nám nyní umožní zejména dodat masový charakter propagaci domácích potravin a národní značky KLASA na domácím trhu,“ říká ředitel Odboru pro marketing SZIF Evžen Staněk. „Na této prioritě se shodujeme i s Potravinářskou komorou České republiky,“ dodává.
Do soutěže se přihlásilo devět společností. Porota vyhodnocovala anonymně podané návrhy, z nichž sestavila pořadí podle získaných bodů. Tato forma soutěže vyžaduje dle zákona anonymitu soutěžících, o vítězi rozhoduje nezávislá porota hlasováním – aniž zná autory jednotlivých návrhů.
OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ SÍDLA Vydavatelství AGRAL s. r. o. na nové adrese
AGRAL
Oznamujeme našim čtenářům, že od 1. dubna 2005 sídlí vydavatelství AGRAL s. r. o., vydavatel listů Potravinářský zpravodaj, Řeznicko/uzenářské noviny a časopisu Potravinářská Revue na nové adrese: AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník Telefony: redakce – 296 374 656, 296 374 652, 296 374 653 šéfredaktor – 296 374 659 inzertní oddělení – 296 374 657 Fax: 296 374 658
www.agral.cz
E-mail:
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
6 / rozhovor
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
5 otázek pro:
Ing. Miroslava Kobernu, CSc., ředitele Potravinářské komory České republiky 1. Aktivita potravinářů mající svoji nevládní organizaci hájící jejich zájmy má u nás již svoji tradici. Porevoluční Potravinářská Unie však byla ukončena rozpadem federace a následný vznik Agrární komory na potravináře příliš nepamatoval. Proto vzniklo v roce 1996 Potravinářské sdružení České republiky a toto sdružení bylo následně v roce 2000 transformováno na Potravinářskou komoru České republiky, které jste od samého vzniku ředitelem. Jak vidíte tuto posloupnost po věcné stránce Vy a v čem spatřujete motiv a důvod existence této nadstavby podnikatelské sféry? Je známo, že již od starověku se „podnikatelé“ ve stejném oboru sdružovali do různých cechů, spolků a společenstev, kde důvodem vzniku bylo na jedné straně vědomí větší síly při obhajobě společných zájmů vůči státu, ať již byl reprezentován jakoukoliv politickou strukturou, na druhé straně ale i schopnost vymáhání určitých vnitřních etických a kvalifikačních principů, zvyšujících prestiž členů takového společenství i oboru jako celku a regulujících jejich podnikání a tento obsah se jen v mírně modifikované podobě uchoval dodnes. To jsme ale na úrovni profesních svazů a sdružení, které existují prakticky pro všechny obory zpracovatelského průmyslu a nejen v potravinářském sektoru. Ale proč další nadstavba. S ohledem na neustálý růst objemu informací, se kterými se pracuje v jednotlivých oborech, ale i s ohledem na postupné vytváření sofistikovaných, vzájemně provázaných oborů vyznačujících se společnými zájmy uvnitř jednotlivých sektorů: strojírenství, doprava, elektrotechnika, potravinářství, vyvstala v průběhu uplynulých desetiletí potřeba vytváření specifických sektorových organizací, kde profesní svaz byl již zaměřen příliš úzce a neměl rovněž dostatečnou sílu, v prostředí ekonomického rozmachu a postupné globalizace podnikání, prosadit zájmy svých členů na národní, nebo spíše již nadnárodní úrovni, a na druhé straně ekonomické, hospodářské nebo obchodní komory jednotlivých zemí byly zaměřeny příliš široce a nebyly schopny hájit často poměrně specifické zájmy jednotlivých oborů. Proto se začaly, mluvíme-li o potravinářství, vytvářet národní potravinářské asociace, federace nebo komory, sdružující na dobrovolné, ale v některých zemích i povinné bázi podnikatele podnikající v oblasti výroby potravin a nápojů, a to buď prostřednictvím jejich profesních svazů, nebo přímo. Obdobné typy organizací se v bývalých socialistických státech začaly vytvářet až po jejich přechodu k tržnímu hospodářství a s ohledem na neexistenci organizací, na které by bylo možno navázat, bylo a dosud vesměs je jejich formování poměrně komplikované. V České republice a podobně i na Slovensku byl potravinářský průmysl ze zákona o Hospodářské a Agrární komoře začleněn do Agrární komory, což lze označit, na základě všech našich poznatků, za řešení nestandardní a nešťastné. Jak se nyní prokazuje na Slovensku, ani při relativně vyrovnaném postavení potravinářů a zemědělců uvnitř komory, a to rozhodně nebyl případ český, takové spojení nefunguje, neboť jsou zde do jedné organizace začleňovány dvě zcela rozlišné podnikatelské entity s protichůdnými zájmy. Proto také vzniklo na základě iniciativy několika firem Potravinářské sdružení chápané jako určitá platforma hájící specifické zájmy potravinářských výrobců a následně po vystoupení rozhodující části potravinářských svazů z Agrární komory mohla být na jeho základě založena Potravinářská komora ČR. Motiv i důvod jsou v podstatě totožné: potřeba vymezit se v rámci ekonomického prostředí jako specifický sektor, potřeba jednotné reprezentace takového sektoru vůči státní správě, dalším institucím, ale i ostatním sektorům jako je prvovýroba nebo obchod a konečně potřeba kumulace úsilí a koordinovaného postupu při prosazování svých ekonomických a politických zájmů. 2. Pět let existence je sice z historického hlediska zlomek, ale to poslední pětileté období má svůj ekonomický a historický primát – příprava vstupu a sám vstup do Evropské unie. V potravinářském průmyslu to znamenalo mnoho a také v jeho hnutí, kde si Potravinářská komora České republiky vydobyla v poměrně krátké době svoje prestižní a nezaměnitelné místo, a to jak mezi potravináři, tak ve státních a volených strukturách. Co považujete za nejvýznamnější mezníky v činnosti komory za dobu její existence, pokud jde o řešení „tuzemských“ problémů ? Za rozhodující mezník je určitě nutno označit sám fakt vzniku a existence komory, fakt, že se před pěti lety představitelé rozhodujících svazů rozhodli zanechat nekonečného hašteření se zemědělci o tom, kolik mají platit potravináři členských příspěvků a jaký drobný ústupek jim za to bude nabídnut a kdo na koho doplácí. V tomto okamžiku začali potravináři konečně řešit své vlastní problémy a založení komory byl pro to základní předpoklad. Skutečnost, že komora přežila prvotní období, je skutečně počin, neboť byla brána jako určitý trucpodnik potravinářů, který zase přejde, a to nejen ze strany zemědělců, ale i státní správy a s její existencí se řada z nich dodnes nesmířila. A tady si musíme uvědomit kus práce, který odvedli při formování komory a obhajobě její existence nejen první prezident, generální ředitel MADETY Ing. Milan Teplý nebo současný prezident Ing. Jaroslav Camplík, ale i viceprezidenti a členové představenstva, předsedové výborů a sekcí, neboť všichni z nich pracovali pro komoru vedle svých pracovních povinností a často na jejich úkor.
C U R R I C U L U M V I TA E :
Ing. Miroslav Koberna, CSc., Narozen: Vzdělání: Zaměstnání: 1979 – 84 1984 – 86 1986 – 93 1993 – 95
27. února 1954 ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická VŠSE Plzeň, Fakulta mechaniky projektant Elektropřístroj Písek Akademie věd, Ústav teoretické a aplikované mechaniky, Praha Akademie věd, Ústav technologie, Plzeň AGI, (PC, HW, SW, LAN), Plzeň
1995 – 1999 Kovopetrol, a.s., Plzeň 1999 – 2000 Pragolaktos obchodní, a.s., Praha od 2000 dosud, Potravinářská komora ČR – ředitel Ženatý, dvě děti
Dalším mezníkem je určitě uznání komory coby partnera pro státní správu podpisem rámcových smluv s ministerstvy majícími rozhodující vliv na činnost potravinářských subjektů – zemědělství, zdravotnictví, obchod a průmysl, životní prostředí a vytvoření standardních pracovních vztahů s několika dalšími – zahraniční věci nebo práce a sociální věci a konečně i uznání partnerství ze strany Parlamentu a Senátu. Výsledkem politické aktivity komory bylo v minulosti ustavení náměstka pro potravinářskou výrobu na ministerstvu zemědělství nebo ustavení Podvýboru pro potravinářství a veterinární činnost Zemědělského výboru Parlamentu. Vyvrcholením pak bylo legislativní uznání komory jako reprezentanta potravinářského průmyslu v zákoně o potravinách. V oblasti ekonomické lze za určitý mezník označit vylobbování prvních podpůrných programů zaměřených na zlepšování připravenosti potravinářských výrobců na vstup do EU známých pod označením 13A a 13B, povodňových náhrad, které patří mezi skutečně výjimečné úspěchy, nebo úpravu podmínek pro čerpání z předvstupních programů SAPARD, které pomohly učinit z České republiky jednoho z nejúspěšnějších příjemců. Zde se prokázalo, jak důležité jsou včasné a úplné informace, kdy členové komory patřili mezi nejúspěšnější příjemce těchto podpor. Významným mezníkem v činnosti komory byla i iniciace vypracování dokumentu Koncepce potravinářství České republiky pro léta 2007 – 2013 schváleného vládou, kde se poprvé po mnoha a mnoha letech definuje společenská objednávka na potravinářský průmysl a vymezují se jeho úkoly a potřeby. Nyní ještě několik slov k dalším mezníkům, které jsou před námi a jejichž úspěch záleží na nás všech, jako je implementace koncepce v praxi a zajištění odpovídajícího postavení potravinářského průmyslu do budoucna cestou přístupu potravinářských podniků k fondům EU, existencí fungující marketingové agentury nebo výkonného Úřadu pro potraviny. Samozřejmě že zdaleka ne vše se v tuzemsku vedlo dle našich představ, ale takový už je život. 3. A pokud jde o řešení a úkoly spojené s naším vstupem do EU? Jak hodnotíte celý akt přípravy a vstupu na evropský trh členských organizací Potravinářské komory ČR? Jsme už nyní opravdu v Evropě?
Komora vstup do EU vždy podporovala, protože k němu neexistuje rozumná alternativa. Jinou otázkou jsou ale praktické aspekty jak přípravy na vstup, tak i vstupu a období po něm, to znamená současnosti. V přípravném období odvedla většina podniků obrovský kus práce a samozřejmě také investovala obrovské prostředky do úpravy svých výrobních prostor a technologií. Tyto investice byly bohužel spojeny jen s více méně symbolickou finanční podporou ze strany státu a EU, i když i ta měla svůj význam jako iniciátor aktivit. Nemyslím si z pohledu přípravy na vstup, že čeští vyjednávači odvedli až tak špatnou práci, protože jsme se jí mohli ve větší či menší míře přímo účastnit, a proto posuzovat jejich výsledky přímo. Problémem bylo spíše obecné podcenění vlastní připravenosti EU na vstup nových zemí, neschopnost postupovat koordinovaně u kandidátských zemí nebo snaha úředníků zjednodušit si život a pohybovat se v zaběhlých kolejích poklonkování nadřízené autoritě. EU nám zde rozhodně nic nezjednodušila ani nedala zadarmo a používání dvojího, trojího a více metrů byla a je obvyklým nástrojem obhajoby ekonomických zájmů vybraných členů, které je prostě nutno mít na paměti, a utěšovat se tím, že při budoucím rozšiřování to budeme i my, kdo bude tyto podmínky nastavovat. Ten dvojí metr nám vadí více uvnitř, protože dodnes posloucháme stížnosti subjektů na rozdílný přístup kontrolních orgánů k jednotlivým podnikům v různých regionech a výsledky kontrol EK po vstupu tomu daly plně za pravdu. Velkým problémem je skutečnost, že ten, kdo nebyl nebo není nucen plnit veškerá opatření na 100%, je zvýhodňován proti svému konkurentovi a deformuje všem ostatním tržní poměry. To, že podniky v souvislosti s naším členstvím v EU takzvaně vstoupily na společný trh, to pouze znamená, že přežily kontroly a ustály prozatím investice do plnění všech těch opatření, nařízení a pokynů, které jsou v potravinářském sektoru vyžadovány. Toto ale je pouze první část příběhu, a to ta bezpodmínečně nutná. Tou druhou částí je výrobní a obchodní fungování na společném trhu, prosazení se v konkurenci výrobců z EU 25 a tady se budou muset jak podniky, tak státní správa ještě mnoho naučit a mnoho udělat, abychom mohli definitivně říct, že český potravinářský průmysl skutečně přežil vstup a efektivně funguje na společném trhu. 4. Každé odborné seskupení podnikatelských subjektů by mělo právě využívat odborné informace pro svoje rozhodování především z nadstavbových zdrojů. Jak využívají tyto informace komory naše potravinářské podniky a co byste vzkázal jako její ředitel těm, kteří členy PK ČR nejsou? A jak hodnotíte četnost zastoupení potravinářských subjektů naší země v Potravinářské komoře ČR? Rozsah informací, které je nutno zvládat po vstupu do EU, je skutečně obrovský, i když není nezbytně nutné ani prakticky možné, aby je znal každý podnikatelský subjekt. Je nutno si uvědomit, že v EU je oblast potravinářské výroby upravována cca 1000 právními předpisy, které jsou průběžně novelizovány a v různé podobě implementovány do české legislativy. K tomu přibývají samozřejmě další typy dokumentů, a to dokumenty světových organizací jako je WTO, WHO, UNESCO a další. Jen naše vrcholová evropská organizace CIAA vydává ročně více jak tisíc dokumentů, které je nutno nejen přečíst, ale i zanalyzovat, zda mají nebo nemají pro naše členy význam, zda je budeme připomínkovat, nebo o nich pouze informovat a tak dále. S ohledem na to, že prakticky všechny dokumenty jsou v angličtině, bylo by nutno je navíc ještě překládat a to je již nad naše síly a tady narážíme na jazykové bariéry zvláště u malých a středních výrobců, které omezují jejich možnost účasti v těchto informačních tocích. Rozhodující je proto činnost sekretariátu, výborů a pracovních skupin komory, jejich schopnost pracovat s těmito informacemi a účastnit se legislativního procesu jak na národní, tak i evropské úrovni. Přestože jsou v širší podobě naše informace dosažitelné pro všechny potravinářské subjekty, je zřejmé, že naši členové jsou v tomto směru zvýhodněni možností jejich přímé účasti v připomínkovém řízení a v činnosti orgánů komory. V tomto směru se mohou subjekty rozhodnout, zda chtějí být přímo členy komory, nebo získat rozšířený přístup k informacím na informačním portálu komory www.foodnet.cz . Jak už jsem naznačil v předchozím, na schopnosti získávání podpor se jasně prokázalo, že členové komory byli v celkovém objemu získaných projektů neporovnatelně úspěšnější než ostatní subjekty a to je jasným důkazem dopadu kvality a rozsahu informací poskytovaných komorou do ekonomiky jejích členů. Takže můj vzkaz těm, kdo nejsou členy, je: využívejte alespoň v maximální možné míře informace, které jsou vám prostřednictvím komory k dispozici. Co se týče vlastního členství, využívá snad každá země jiný model a to od členství pouze profesních svazů přes členství pouze firem až po nejrůznější kombinace těchto mezních stavů. PK ČR využívá model nepřímého členství firem prostřednictvím profesních svazů v kombinaci s přímým členstvím firem a přidruženým členstvím nevýrobních subjektů typu škol, výzkumných ústavů nebo laboratoří a distribučních firem. Členem nemohou být pouze subjekty z oblasti prvovýroby a maloobchodu. Při formování zásad členství komory se určitým způsobem vy-
rozhovor – z domova / 7
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
XXXII. seminář o jakosti potravin cházelo z belgických zkušeností hlavně pro značnou podobnost obou zemí i struktury průmyslu (v Belgii má potravinářská federace FEVIA za členy všechny profesní svazy a asi 200 rozhodujících firem). Máme zájem, aby našimi členy byly rovněž všechny profesní svazy, dnes nejsou členy pouze svazy pivovarský, vinařský a několik menších pouze formálně fungujících, i když i s nimi komora komunikuje, a vedle nich rozhodující podniky z každého sektoru, to znamená i v českých podmínkách přibližně 200 firem. V současnosti jsme asi na polovině tohoto počtu a s potenciálními členy se snažíme průběžně vyjednávat, což není s ohledem na naši časovou vytíženost jednoduché, i když v poslední době se zdá, že firmy si více uvědomují možnosti, které jim členství v komoře nabízí. 5. V současné době je český potravinářský průmysl již na evropském rybníce a úlovky trhů nelze hodnotit jednoznačně pozitivně. Jak vidíte tento stav Vy, včetně problematiky vyšších nákladů na surovinové vstupy, konkurence z ostatních členských zemí, ale i naší legislativy? Mohu Vás požádat o prognózu vývoje příštích pěti let? A jaké ambice a krédo má v těchto souvislostech Potravinářská komora České republiky a také její ředitel? Co se týče výsledků, nejlepším měřítkem i důkazem je vývoj agrárního obchodu. Vidíme, že pokračuje a stoupá vývoz zemědělských surovin v nezpracovaném stavu a stoupá současně i dovoz zemědělských surovin paradoxně za ceny vyšší, než jsou ceny srovnatelných surovin na vývozu. Tento poměr se otočil v porovnání roků před a po vstupu. Varující je, že zatímco vývoz jak surovin, tak výrobků směřuje v rozhodující míře do nových členských zemí (vliv odstranění předstupních bariér), v menší míře suroviny a prakticky minimálně hotové výrobky směřují do zemí EU15. Znamená to, že i přes zdánlivou konkurenční výhodu v cenách některých vstupů nejsou naši producenti schopni se uchytit na tradičních evropských trzích. Důvodů je mnoho, a jak jsem již řekl, splnění legislativních požadavků EU byl pouze základní požadavek, který nevypovídal nic o schopnosti firem prosadit se na společném trhu. Příčin je mnoho, od jazykové bariéry a neznalosti prostředí u malých firem přes cílenou diskreditaci českých výrobků v minulosti a vytváření punce nekvalitního zboží až po marketingově využívaný nacionalismus v současnosti. Je nutno si uvědomit, že čeští výrobci se utkávají jak na evropském, tak nověji i na českém trhu se svými konkurenty využívajícími neporovnatelnou státní a regionální podporu k prosazení se na trhu. Jedná se tedy v mnohém ne o souboj výrobců, ale o souboj státních a regionálních rozpočtů určených k propagaci a podpoře prodeje, a tady jsou naši výrobci jednoznačně propadající. Co se odehraje v příštích pěti letech? Jisté je, že pravděpodobně dojde, nebo spíše začne docházet k zásadním změnám v reformě SZP vyvolaným tlakem ze strany WTO a neudržitelností agrárního rozpočtu unie. Evropští výrobci budou patrně daleko více konfrontováni s výrobci z ostatních částí světa, a to zejména rozvojového. S velkou pravděpodobností se tam přesune část výroby surovin a produktů z nízkou přidanou hodnotou. Na druhé straně rostoucí tlak na zdravý způsob života a boj proti obezitě a nepřenosným nemocem vyvolá změny jak v komoditním složení potravinářské produkce, tak i k rozšíření vývoje a výroby nových produktů s vysokým podílem přidané hodnoty. Totéž platí o změně stravovacích návyků a dalšího poklesu domácí přípravy jídel a přechodu k předpřipraveným pokrmům. Poroste vliv výsledků potravinářského výzkumu na každodenní produkci a schopnost firem tyto výsledky akceptovat bude důležitou konkurenční výhodou. Evropa si začíná uvědomovat své zaostávání za světovým vývojem v oblasti potravinářství a zemědělství a je pravděpodobné, že bude do této oblasti mohutně investovat, a my musíme zajistit, aby čeští potravináři nebyli opět na vedlejší koleji. Komora je již dnes zapojena do organizace a přípravy projektů v rámci IV. rámcového programu pro vědu a výzkum a bude usilovat o co nejširší zapojení svých členů mezi příjemce výsledků evropského výzkumu a následných financí určených na jejich implementaci. Bezprostředním cílem je stanovení nových priorit pro české potravinářství a to v kontextu probíhajících evropských a světových změn, ve spolupráci s organizacemi zemědělců a potravinářským výzkumem na resortní, privátní i universitní úrovni a odpovídající zapojení českých subjektů do evropských aktivit zaměřených na posílení konkurenceschopnosti evropského potravinářského průmyslu. Komora se stává uznávaným partnerem evropských potravinářských federací a mým krédem je podniknout v tomto směru další kroky, což znamená především zapojit komoru spolu s jejími členy do evropské spolupráce v rámci nově připravované technologické platformy Food for Life. Výše uvedené je podmíněno dalším rozvojem komory jako takové a posílením její schopnosti aktivně lobbovat na české i evropské úrovni. Co se týče vnitřního rozvoje komory a její dobudování na organizaci porovnatelnou s komorami ve starých členských zemích, jsme téměř na úplném počátku a toto je velká výzvy pro nejbližší roky. Za rozhovor děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc.
Dvaatřicet ročníků semináře, pořádaných každoročně od roku 1974, za trvalého zájmu aktivních a pasivních účastníků, se zdá být přesvědčivým dokladem o vděčnosti a „věčnosti“ námětu, kterým jakost potravin a potravinových surovin je. Přičteme-li věcnost jednání semináře, aktuálnost a vysokou odbornou úroveň prezentovaných sdělení, ale i příznivou společenskou atmosféru semináře, docházíme k pochopení příčin vysokého zájmu o seminář a početné návštěvnosti. Uvedené charakteristice odpovídá i dosud poslední, XXXII. ročník semináře, který se konal 3. března 2005 na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně za účasti na 250 odborníků. Již podruhé se jako spolupořadatel semináře prezentovala Potravinářská komora České republiky vedle již dlouholetých a trvalých spolupořadatelů, kterými jsou Česká společnost chemická – odborná skupina pro potravinářskou a agrikulturní chemii, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Společnost pro výživu, Odbor výživy obyvatelstva a jakosti potravin ČAZV, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno a Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, kde seminář v roce 1974 vznikl. Rok 2004 znamenal přijetí České republiky do Evropské unie a tato mimořádně významná událost se promítla i do programu semináře. Na semináři v březnu 2004 proslovil prezident PK ČR Ing. Jaroslav Camplík hlavní přednášku „Představy o produkci, kvalitě, exportu a importu potravin v České republice po vstupu do EU“. Dva měsíce před vstupem šlo sk utečně o představy velmi rozmanité a to v závislosti na informovanosti, ale i na optimistické či pesimistické povaze každého z nás. Přednáška velmi zaujala a vyvolala vlnu dotazů, námětů a úvah. Prezident PK ČR Ing. Camplík vyhověl prosbě organizátora i pro XXXII. ročník v roce 2005 a připravil a přednesl přednášku „České potravinářství po vstupu České republiky do Evropské unie“. Účastníci pochopili upozornění přednášejícího, že zatím jde o zkušenosti a poznatky za několik málo měsíců, které sice mohou nabízet směry dalšího vývoje, ale nikoli zcela zřetelné a zaručené trendy. Přednáška byla členěna na následující body: vývoj daně z přidané hodnoty; cenový vývoj českých surovin (zejména vepřového masa, mléka, cukru); zlevnění některých produktů (ovoce, zeleniny a vína); očekávaný vývoj cen do budoucna; cenový vývoj v Maďarsku, Polsku a na Slovensku; cukerní reforma; silné a slabé stránky našeho vývozu; další problémy po vstupu do EU (doprava, certifikace pro vývoz do Ruské federace a další). Posluchači vysoce ocenili věcnost, srozumitelnost a zasvěcenost přednášky a projevili velký zájem o tuto problematiku v diskusi. Především zájem o budoucnost některých potravinářských oborů – mléka, masa vepřového, hovězího a drůbežího, ovoce a zeleniny. Z rozpravy vyplynula i rozdílná připravenost českých potravinářských oborů na novou situaci, byla konstatována i různá úroveň koncepcí rozvoje potravinářských oborů. Byla kritizována podřízenost české legislativy a její zavádění do praxe v některých konkrétních bodech. Náměstek ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce Ing. Martin Klanica proslovil přednášku „Bezpečnost potravin na jednotném trhu EU“. Ve velmi dobře dokumentované přednášce vysvětlil mnohé změny, ke kterým došlo v ČR po vstupu do EU v oblasti potravin a to z hlediska spotřebite-
lů i z hlediska výrobců potravin. Vysvětlil změny v oblasti ústřední kontroly potravin, jejímž hlavním a společným cílem je zajištění zdravotní nezávadnosti potravin na společném trhu EU, ochrana zájmů spotřebitelů, efektivní aplikace potravinového práva EU, zajištění volného pohybu zboží a rovných podmínek na jednotném trhu EU. Ing. Klanica vysvětlil nové pojetí činnosti SZPI, zejména zajištění kontroly potravin neživočišného původu a to i dovážených ze třetích zemí, aby se ČR nestala vstupní branou závadných potravin na trh EU. Informoval o spolupráci SZPI s evropskými kontrolními orgány a s celními úřady. Podrobněji osvětlil novou funkci SZPI, která se stala také národním kontaktním místem pro systém rychlého varování pro potraviny a krmiva v rámci EU (RASFF – Rapid alert systém), který stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Dalšími účastníky systému v ČR jsou z resortu zemědělství Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Po zmíněných hlavních dvou přednáškách bylo v plenárním jednání semináře předneseno osm vybraných sdělení a na posterech bylo prezentováno čtyřicet sdělení z nabídky spontánně přihlášených (nabídka převyšovala časové a technické možnosti prezentace). Upozorním jen na nejzajímavější. Účastníci semináře obdrželi sborník souhrnů všech padesáti prezentovaných sdělení s uvedením pracovišť autorů. Doc. Dostálová přednesla nová výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR, která byla formulována Společností pro výživu. MVDr. Slavíčková shrnula hlavní hygienické prohřešky zjištěné dozorovými orgány v provozovnách společného stravování. Doc. Z. Gálová doporučila netradiční zdroje, tzv. pseudocereálie, pro přípravu potravin vhodných pro nemocné celiakií. Prof. K. Kopec shrnul a předložil mezinárodní normativní dokumenty řízení kvality zeleniny. Lze jimi dosáhnout prevence nekvality a nápravních opatření již během produkce. MVDr. F. Šišák vyhodnotil prevalenci salmonel na porážkách v ČR v roce 2003. Reagoval tak na zvýšené požadavky EU na kontrolu vepřového masa jako zdroje multirezistentních kmenů salmonel a příčiny salmonelózy
lidí. Ing. J. Vaníček analyzoval současné systémy zabezpečující kvalitu a zdravotní bezpečnost potravin. Informoval o přípravě nové mezinárodní normy ISO 22000, která by v budoucnu mohla nahradit standardy HACCP a která je připravována pro aplikaci v jakékoli organizaci zapojené do potravního řetězce. Ing. J. Mojto posuzoval kvalitu masa jatečných býků v závislosti na stupn i m r a m o rová n í , v U SA a J a p o n sku je to významný ukazatel jakosti hovězího masa. MVDr. E. Renčová a MVDr. Kummer předložili metody pro detekci nervové tkáně v masných výrobcích, což je velmi významné pro prevenci nové varianty Creutzfeld-Jacobovy nemoci spojené s onemocněním BSE u skotu. Ing. Jůzl hodnotil kvalitu vepřového masa u stres negativních jedinců plemene Pietrain ve vyšší hmotnosti. Mgr. M. Vázlerová a Prof. I. Steinhauserová hodnotily výskyt patogenních kmenů Yersinia enterocolitica na hovězím a vepřovém mase. Ing. Š. Nedomová hodnotila změny vybraných jakostních parametrů slepičích vajec v závislosti na teplotě a době jejich skladování. Ing. Foltys doporučil systém správné výrobní praxe a hygienický režim pro prvovýrobu mléka jako záruky jeho kvality a zdravotní bezpečnosti. Ing. K. Šustová hodnotila změny senzorických vlastností eidamských sýrů v průběhu zrání (vzhled, barva, vůně, texturní vlastnosti, chuť, elasticita, žvýkatelnost, drobivost, mazlavost). Ing. M. Hrušková hodnotila technologické a uživatelské charakteristiky vybraných jedenácti odrůd ozimé pšenice z období let 2002 až 2004. Doc. H. Frančáková a Ing. Pavlisová porovnávaly technologickou jakost jarních a ozimých odrůd sladovnického ječmene a dosáhly srovnatelnou jakost odrůdy ozimého dvojřadového ječmene s odrůdami jarního ječmene. Ing. M. Bartošová hodnotila netradiční druhy ovoce a doporučila zejména kamčatské borůvky a dřín jako bohaté zdroje vitaminu C, tříslovin a dalších nutričně důležitých látek. Ing. V. Koutník vyhodnotil transfer selenu v potravním řetězci člověka. Některá sdělení budou zpracována do podoby odborných článků. Prof. Ivo Ingr, Ústav technologie potravin, AF MZLU v Brně
8 / z domova
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Společnost Tesco Stores ČR a. s. Praha – Společnost Tesco Stores ČR a. s. je součástí skupiny Tesco Plc, která patří k největším maloobchodním řetězcům na světě, provozující přes 2 300 obchodů v 13 zemích světa. Do České republiky Tesco vstoupilo v roce 1996. V současné době provozuje 6 obchodních domů a 19 hypermarketů. Filosofie společnosti vychází ze standardů britské mateřské společnosti Tesco PLC. Jejím základem je snaha poskytnout zákazníkům nejvyšší hodnoty, a získat tak jejich dlouhodobou loajalitu.
nictvím platebních karet i nákup zboží na splátky. Navíc společnost Tesco Stores ČR a. s. v minulém roce představila nový cenový program „Levnější pro zákazníky“, jehož cílem je nabídnout zákazníkům 50 nejoblíbenějších výrobků za ceny nejlevnější na trhu.
VÝROBKY ZNAČKY TESCO Cílem společnosti Tesco Stores ČR a. s. je poskytovat zákazníkům vždy nejvyšší hodnoty, a proto jsou v nabídce obchodů Tesco zastoupeny rovněž výrobky značky Tesco. Zákazníci si mohou vybrat výrobky značky Tesco Výhodný nákup, které uspokojí všechny, pro něž je rozhodující cena, a výrobky označené barevným logem Tesco, které nabízí zákazníkům kvalitu srovnatelnou se značkovými výrobky za cenu přibližně o 20 % nižší. V roce 2004 bylo v obchodech Tesco uvedeno 682 nových výrobků Tesco a jejich celkový počet nyní činí 2721.
UDÁLOSTI ROKU 2004 NOVÉ OBCHODY V roce 2004 společnost Tesco Stores ČR a. s. otevřela tři nové hypermarkety s celkovou prodejní plochou větší než 15 000 m2. Nové obchody byly otevřeny v Mělníku, Opavě a Táboře. Nové obchody Tesco svým zákazníkům nabízejí výběr z více než 40 000 druhů zboží včetně čerstvých i trvanlivých potravin, textilních a průmyslových výrobků, sportovních potřeb, hraček, knih a dalších výrobků. Zákazníci mají bezplatně k dispozici parkovací plochy dostatečným počtem parkovacích míst, nákupní tašky zdarma a nákupní pasáže s doplňkovými službami. Kromě hypermarketu Tesco v Mělníku mají všechny nové obchody nepřetržitou prodejní dobu. I v letošním roce plánuje společnost Tesco Stores ČR a. s. v započatých investicích pokračovat a výstavbou nových obchodů se přiblížit místu bydliště svých zákazníků. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST Společnost Tesco Stores ČR a. s. se již od svého vstupu na český trh snaží chovat podle zásad společenské odpovědnosti firem a dobrovolně přispívat k vytváření lepší společnosti a kvalitnějšího životního prostředí. Oblastí, které se Tesco Stores ČR a. s. v rámci společenské odpovědnosti věnuje nejvíce, je spolupráce s neziskovým sektorem. Každý
obchod Tesco působící v České republice má svého neziskového partnera, kterého dlouhodobě podporuje materiálně i finančně. Každoročním vyvrcholením vzájemné spolupráce je vánoční charitativní sbírka „Pomáhejte s námi, pomáháme dětem“, která se v loňském roce konala v obchodech Tesco již počtvrté a neziskovým partnerům vynesla částku 2 061 428 Kč.
NAŠI ZAMĚSTNANCI Společnost Tesco Stores ČR a. s. zaměstnává v současné době více než 7 600 zaměstnanců. Jen v loňském roce bylo v nových obchodech Tesco vytvořeno přes 500 přímých pracovních příležitostí. Investice společnosti Tesco Stores ČR a. s. představují rovněž stovky nepřímých pracovních příležitostí
– pro dodavatele, stavební společnosti a pro poskytovatele služeb v obchodních centrech Tesco.
NAŠI DODAVATELÉ Společnost Tesco Stores ČR a. s. spolupracuje s více než 1500 českými dodavateli, kteří do obchodů Tesco dodávají přibližně 90 % nabízeného sortimentu. S dodavateli společnost Tesco Stores ČR a. s. úzce spolupracuje a intenzivně se snaží zlepšit kvalitu dodavatelsko-odběratelských vztahů. Před vstupem České republiky do Evropské unie Tesco podpořilo celou řadu aktivit na zlepšení kvality výrobků a na docílení standardů Evropské unie jako např. uspořádaní dodavatelských seminářů, kde byly dodavatelům představeny kvalitativní požadavky Ev-
ropské unie a nové koncepty vzájemné spolupráce, financování informační brožury Potravinářské komory ČR a aktivní spoluúčast na první vlnu zavedení národní značky kvality KlasA.
NAŠI ZÁKAZNÍCI V minulém roce obchody Tesco obsloužily více než 66 miliónů zákazníků. Většina obchodů Tesco nabízí zákazníkům nepřetržitou otevírací dobu a autobusovou dopravu zdarma usnadňující dostupnost obchodů. Ve všech obchodech Tesco jsou k dispozici scannery pro kontrolu cen, bezbariérový přístup a toalety pro handicapované občany, parkovací stání pro rodiny s dětmi, přebalovací místnosti a nákupní vozíky pro děti. Obchody Tesco umožňují zákazníkům platbu prostřed-
OCENĚNÍ V minulém roce získala společnost Tesco Stores ČR a. s. prestižní ocenění Obchodník roku 2004 v anketě, kterou každoročně vyhlašují společnosti Fincentrum a GE Capital Multiservis. Porota složená z více než stovky z nezávislých odborníků hodnotila šíři sortimentu, ceny nabízených výrobků, design prodejen, image obchodníka, kvalitu personálu a služeb. Společnost Tesco Stores ČR a. s. si z udílení cen zároveň odnesla titul Hypermarket roku 2004, a obhájila tak své loňské vítězství v této kategorii. POHLED DO BUDOUCNA Společnost Tesco Stores ČR a. s. od svého vstupu na český trh otevřela celkem 19 hypermarketů, které získaly oblibu u zákazníků v celé České republice. V otevírání nových obchodů plánuje společnost pokračovat i v budoucnu. Svým zákazníkům chce Tesco Stores ČR a. s. nabídnout příjemné nákupní prostředí v blízkosti jejich bydliště, kompletní zákaznický servis a kvalitní výrobky za rozumnou cenu.
Tesco představilo obchodní plán na rok 2005 Praha – Společnost Tesco Stores ČR na konferenci o category managementu představila svou obchodní koncepci na rok 2005 postavenou na cíli stát se širokosortimentním diskontním řetězcem. Záměrem konference, které se zúčastnilo přes 70 dodavatelů společnosti Tesco Stores ČR, bylo představit způsoby, jakými bude tento cíl naplňován. Společnost Tesco Stores ČR chce novou obchodní koncepcí posílit svou pozici na českém konkurenčním trhu. Strategický cíl vychází z vize stát se obchodem pro všechny a je zaměřen především na ty zákazníky, kteří při výběru místa nákupu upřednostňují nízké ceny a široký sortiment zboží. „Tesco bude i nadále nabízet široký sortiment výrobků a služeb, které si zákazníci žádají, navíc však rozšíří nabídku výrobků za nízké ceny. To, že se chceme stát širokosorti-
mentním diskontním řetězcem, jednoduše znamená, že chceme nabízet nejnižší ceny na trhu,“ uvedl Andrew Yaxley, obchodní ředitel společnosti Tesco Stores ČR. „Jedním ze způsobů, jakým můžeme dosáhnout našeho cíle stát se širokosortimentním diskontem, je zaměřit se na realizaci projektů v oblasti categor y managementu,“ dodal Andrew Yaxley. Categor y management tvořil proto hlavní téma konference, kterou společnost Tesco Stores ČR pro své dodavatele ve středu 9. března 2005 uspořádala. „Naší snahou je zjednodušit procesy spojené s realizací projektů v oblasti category managementu a sjednotit je tak, aby bylo zavádění no-
vých projektů v této oblasti co nejjednodušší,“ informoval Andrew Yaxley a dodal: „Po konferenci, kde jsme prezentovali naši strategii pro letošní rok, bude následovat řada školení, seminářů a konkrétních jednání s dodavateli, kde bude celý proces zavádění category managementu podrobně vysvětlen.“ Ko n fe re n c e z a měřené na category management se zúčastnilo přes 70 největších dodavatelů obchodní sítě Tesco. Mezi řečníky vystupující na konferenci se vedle Andrewa Yaxleyho objevil rovněž Mgr. Jaroslav Kuchař, jednatel společnosti Incoma Consult a Viliam Trška, SM&I Team Leader společnosti Procter & Gamble RSC. Účastníci konferen-
ce měli rovněž možnost poslechnout si případové studie ze zahraničí od zástupců irských a britských firem. „Středeční konference navazuje na sérii seminářů, které jsme pro naše dodavatele uspořádali v minulých letech. Společnými setkáními chceme upevnit dodavatelsko-odběratelské vztahy a najít takové způsoby spolupráce, které by byly přínosné pro všechny zúčastněné strany,“ uvedl Andrew Yaxley a dodal: „S našimi obchodními partnery pracujeme na principu oboustranného vítězství – to, co je přínosné pro ně, by mělo být přínosné i pro nás a naopak. Věříme, že konference o category managementu přinese brzy výsledky, které přinesou pozitiva nejen nám a našim dodavatelům, ale v konečném důsledku se projeví především ve zvýšené spokojenosti našich zákazníků.“ Vesselin Barliev, Corporate Affairs Manager, Tesco Stores ČR a. s.
Hygienici varují před nebezpečnými skleničkami z Číny PRAHA (bo) – Ministerstvo zdravotnictví ČR varovalo před používáním zdraví nebezpečných skleniček čínského původu, které se v České republice prodávaly v obchodě This&That ve Vodičkově ulici v Praze 1. Z barev na skleničkách, jež do ČR dovezla německá firma, se uvolňují těžké kovy. Jejich prodej už byl zakázán. Informoval Václav Šebor z tiskového odboru ministerstva zdravotnictví. „Skleničky byly k dostání naštěstí pouze v této prodejně,“ řekl Pavel Zikl z pražské hygienické stanice. Od loňského června do
letošního 3. března se jich však podle něj prodalo téměř 10.000 kusů. Pracovníci hygienické stanice zjistili, že v prodejně jsou nabízeny nebezpečné skleničky v pěti barevných variantách. Chemické rozbory prokázaly, že všechny odebrané dekory uvolňují olovo i kadmium v množství, které je nebezpečné lidskému zdraví. Riziko spočívá v tom, že při pití tyto kovy ulpívají na rtech a následně mohou být společně s nápojem konzumovány, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Lidé, kteří si skleničky zakoupili a vlast-
ní o tom doklad, mohou podle mluvčí České obchodní inspekce Marie Fléglové požadovat vrácení peněz nebo výměnu zboží za nezávadné. „Na základě toho, že výrobky nesplňují podmínky uvedení na trh, to znamená, že nejsou bezpečné,“ zdůraznila. České úřady upozornil začátkem března mezinárodní výstražný systém pro potraviny (RASFF) na to, že německá firma G&B Hadelsgesellschaft dovezla nebezpečné výrobky i do České republiky. Předmětem varování byly nápojové skleničky s vnějším barevným dekorem v po-
době modro-červených pruhů, které zasahovaly až do horního okraje, který při pití přichází do styku s ústy spotřebitele. Vyšetřování zjistilo, že z dekoru se uvolňuje kadminum v množství, které až pětadvacetkrát překračuje povolený hygienický limit, a olovo, jež normu převyšuje dokonce čtyřicetkrát. Výrobcem skleniček je firma Red Stars Ceramics z Číny. Distributorem výrobku byla společnost Tope trading international se sídlem ve Vodičkově ulici 19 v Praze 1, informovalo ministerstvo zdravotnictví.
z domova / 9
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Metro Cash & Carry stále roste Už je tomu více než čtyřicet let, kdy Metro Cash & Carry poprvé otevřelo své brány v německém Mülheimu. Dnes je největší prodejce skupiny METRO světovou jedničkou na trhu v oblasti samoobslužného velkoprodeje a svou obchodní činnost provozuje ve 28 zemích.
Stále silnější konkurence obchodníků v České republice způsobuje tlak na ceny a boj o loajalitu zákazníků. Snahou Makra je nabízet zboží nejen za cenu, která je pro obchodníky a další podnikatele dostatečně lákavá, ale poskytovat i přidanou hodnotu. Proto Makro učinilo celou řadu kroků, které jej k tomuto cíli přibližují.
V šedesátých letech 20. století tento zcela nový způsob prodeje zásadně proměnil německý velkoobchod. Na rozdíl od zaběhnutého provozu velkoobchodní distribuce nabídlo Metro Cash & Carry zákazníkům, aby si své objednávky sami obstarali, zaplatili na místě a zboží si odvezli. Tento způsob prodeje přináší jak maloprodejcům tak i majitelům hotelů a restaurací mnohé výhody. Ve velkoplošných prodejnách si mohou zákazníci vybrat ze široké nabídky potravinářského i spotřebního. „Naší silnou stránkou je velké produktové portfolio, důsledná orientace na zákazníka a atraktivní poměr mezi cenou a výkonem,“ říká Thomas Hübner, nejvyšší výkonný ředitel Metro Cash & Carry International GmbH. „Metro Cash & Carry dělá pro obchodníky to, co supermarkety pro domácnosti.“ Myšlenka se rychle uchytila, a to nejen v Německu. V roce 1968, jen čtyři roky po svému tržním debutu v Německu, vstoupilo Metro Cash & Carry na holandský trh. Tento počin zahájil pronikání nového obchodního modelu na mezinárodní trh. V následujících letech našla koncepce Metro Cash & Carry uplatnění v mnohých regionech západní Evropy, východní Evropy a Asie a přizpůsobila se konkrétnímu spotřebitelskému chování v těchto oblastech.
V roce 2002 vzniklo Oddělení kontroly kvality, které má důležité slovo ve všech podstatných procesech podnikání firmy. Jeho úkolem je dohlížet na zboží během celé dodávky od výrobce do provozoven Makro, podílí se na samotném výběru dodavatele i zboží, ale má dozor rovněž nad kvalitou služeb zákazníkům. Vysokou kvalitu za přijatelnou cenu nabízí prostřednictvím vlastní značky Metro Quality určené především sektoru gastronomie. Balení jsou uzpůsobena použití ve stravovacím provozu. V roce 2002 společnost poprvé zavedla systém značení, který umožňuje dohledat původ konkrétního výrobku, např. kuřecího či vepřového masa. V roce 2004 Makro tento systém – tzv. traceabilitu neboli dohledatelnost původu – rozšířilo o další čerstvé výrobky: hovězí maso včetně identifikace plemen, lososy, brambory či jablka.
ROK 2004 ZNAMENAL O B H Á J E N Í P R V N Í H O M Í S TA N A T R H U Makro Cash & Carry ČR v roce 2004 zaměstnávalo téměř 3.500 zaměstnanců, a výše jeho tržeb dosáhla 32,99 miliard korun bez DPH. Generální ředitel Javier Pérez de Leza byl s rokem 2004 spokojený: „Jsem hrdý, že jsme i v roce 2004 byli ve svém oboru jedničkou, ale ještě větší radost mám z toho, že v tomto roce v našich velkoobchodních prodejnách nakupovalo přes 90 % všech obchodníků a provozovatelů restaurací a hotelů v zemi. Jsme tu přece proto, abychom podporovali zákazníky – profesionály.“
Ú S P Ě Š N É P O S I LOVÁ N Í M E Z I N Á R O D N Í E X PA N Z E V ROCE 2004 Výnosy METRO Cash & Carry vzrostly v roce 2004 o 5,4 procent na 26,4 miliard eur. Její příjmy před odečtením úroků, daní a odpisů (EBITA) vzrostly o 6,4 procent na 962 miliard eur. Opět se ukázalo, že důležitým růstovým faktorem je účinně aplikovaná strategie internacionalizace: počátkem roku 2005 společnost METRO Cash & Carry provozovala přes 500 velkoprodejen ve 28 zemích. M A K R O J S O U L Á K AV É C E N Y S PŘIDANOU HODNOTOU Na český trh Metro Cash & Carry vstoupilo pod značkou Makro Cash & Carry ČR v roce 1997, v roce 2000 se Metro objevilo také na Slovensku, kde je momentálně 5 poboček. V České republice provozuje zatím 11 velkoobchodních center, dvanácté Makro přibude v druhé polovině letošního roku v Liberci. Makro Cash & Carry ČR nabízí svým registrovaným zákazníkům – malým a středním obchodníkům a dalším podnikatelům nejen v gastronomii možnost vybrat si ze širokého sortimentu zboží na jediném místě, což jim dovoluje omezit zásoby a skladovací plochy a snížit tak náklady. Více jak 16.000 druhů potravin a 17.000 položek spotřebního zboží, které se průběžně obměňuje a přizpůsobuje struktuře zákazníků, umožňuje maloobchodníkům sestavit si pro svou prodejnu zcela individuální sortiment a odlišit se tím od
Vinotéka Makra nabízí pod vlastní značkou Ribeaupierre ideální vína pro restaurace a hotely.
konkurentů. Zákazníci Makra tak mohou těžit ze svých předností, jimiž je pružný servis, rychlá reakce na požadavky zákazníků a zejména osobní přístup, což žádný velký maloobchodní řetězec nabídnout nemůže. To vše znamená, že Makro Cash & Carry ČR nekonkuruje drobnému obchodu, ale je naopak jeho partnerem. Pomáhá tomuto sektoru soutěžit s velkoplošnými prodejnami o přízeň konečného spotřebitele.
G E N E R Á L N Í PA R T N E R V E L E T R H U G + H Makro se stalo již podruhé generálním partnerem veletrhu G+H. Důvodem byl především fakt, že veletrh G+H je cílen na Horeca sektor, do kterého patří velmi významná skupina zákazníků Makra. Podle všech ukazatelů se bude důležitost tohoto segmentu zákazníků v budoucnosti výrazně zvyšovat – je zde největší tendence nárůstu počtu zákazníků. Zároveň je v posledních letech zjevný nárůst kvality služeb v této oblasti, nicméně k dosažení kvality běžné v západní Evropě ještě zbývá dostatek prostoru. Stávajícím i potencionálním zákazníkům Makro prostřednictvím svého stánku na veletrhu přiblížilo sortiment i služby, které jsou šité na míru právě pro gastronomii. Kromě ochutnávek vín a jiného potravinářského sortimentu zde byla představena i nová sekce internetových stránek Kvalita v Makru, která se věnuje programům kvality, HACCP a řešením hygieny. Markéta Světlíková External Communication Manager Makro Cash & Carry ČR s. r. o. METRO Cash & Carry Slovakia, s. r. o.
Mlékaři bilancovali –
Z P R Á VA
Z E
17.
VA L N É
H R O M A DY
Č E S KO M O R AVS K É H O
zpracovatele je však především to, že cenový nárůst farmářských cen nemohl být promítnut do cen finálních mlékárenských výrobků, což zpracovatelům přináší řadu ekonomických těžkostí. Mlékaři konstatovali, že zemědělská prvovýroba si zatím dostatečně nepřipouští možné důsledky tohoto vývoje, který je však podmíněn okolnostČlenové Českomoravského svazu mlékárenského se sešli 30. března 2005 ve Větrném Jeníkově na své výroční, v pořadí již 17. valné hromadě, aby vyhodnotili svoji činnost za uplynulý rok a diskutovali nové úkoly a strategie pro nastávající období. Předseda ČMSM Michal Němec uvedl ve svém vystoupení i skutečnost, že tento profesní svaz v letošním roce dovršil již 15. rok své existence a že se za tuto dobu stal významnou platformou českých zpracovatelů mléka. V hodnotící zprávě představenstva svazu bylo především konstatováno, že rok 2004, který znamenal vstup České republiky do Evropské unie, byl z tohoto pohledu i zásadní a rozhodující pro většinu mlékáren. Skončilo tak transformační období, v rámci kterého se mlékárny dlouhodobě všestranně připravovaly na nové ekonomické podmínky širokého unijního trhu mléka řízeného zásadami společné zemědělské politiky. Zpráva podrobně hodnotila situaci v nákupu a zpracování mléka, v zahraničním obchodě, zabývala se problematikou evropské společné organizace trhu s mlékem. Významnou kapitolou pak byla i otázka vývoje farmářských cen mléka, kde došlo k roztočení cenové spirály a opačnému vývoji v porovnání s trendy v západní Evropě. Zvyšování nákupních cen bylo vyvoláno i odsunem části mléka ke zpracování do zahraničí, což ovlivnilo situaci v mlékárenském průmyslu především v příhraničních oblastech s Německem (především jih, západ a sever Čech). Problémem pro
SVA Z U
mi reformy Společné zemědělské politiky. Zpráva rovněž zmínila skutečnost, že na složitou situaci v mlékárenství reagoval největší český mlékárenský podnik MADETA ukončením svého členství ve svazu a to s ohledem na svoji novou podnikatelskou strategii. Valná hromada vyslovila politování nad tímto rozhodnutím, přesto členo-
Pohled za předsednický stůl valné hromady ČMSM. Zleva: Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR, Ing. Jaroslav Camplík, prezident PK ČR, Michal Němec, předseda a výkonný ředitel ČMSM, Ing. Stanislav Coufal, předsedající valné hromady, Ing. Oldřich Vašina, místopředseda Zemědělského svazu a Ing. Milan Křivánek, tajemník ČMSM.
M L É K Á R E N S K É H O
vé věří, že MADETA po určité době své členství opět obnoví a posílí tak prestiž, kterou bezesporu ČMSM v potravinářství má. ČMSM hodnotil pozitivně také zintenzivnění svých zahraničních vztahů, především pak svoji aktivní práci v Evropské mlékařské asociaci, v Evropském svazu výrobců tavených sýrů ASSIFONTE či svoji spolupráci s Mezinárodní mlékařskou federací, ale rovněž řadu bilaterálních zahraničních kontaktů. Na valné hromadě vystoupila rovněž řada významných hostů, jejichž účast jistě přispěla k významu tohoto mlékařského zasedání. Prezident Agrární komory ČR Ing. Veleba zdůraznil nutnost zlepšení komunikace mezi prvovýrobci a mlékárnami, společný zájem o podporu chovu skotu, a také nutnost zlepšení legislativy pro maloobchodní podnikání. Na stejné téma hovořil i prezident Potravinářské komory ČR Ing. Camplík, když zmínil připravovanou novelu zákona o obchodních řetězcích. Dále uvedl i novou možnost podpory potravinářství z národních zdrojů, vzhledem k tomu, že sektor nebyl zařazen do podpory z evropských strukturálních fondů prostřednictvím MPO. Ústřední ředitel SVS ČR MVDr. Malena informoval o nové veterinárně–hygienické legislativě pro potravináře. V diskusi dále zazněla vystoupení zástupců zemědělských organizací, Státního zemědělského intervenčního fondu, mezi hosty vystoupil také generální ředitel MADETY Ing. Teplý. V závěru valné hromady zdůraznil předseda ČMSM Němec, že v nastávajícím období bude nutné, aby mlékárenský průmysl dále pokračoval ve svém úspěšném rozvoji a na základě spolupráce s producenty mléka se postupně profiloval jako konkurenceschopný v evropském prostředí. Ing. Jiří Kopáček, CSc.
10 / z domova – informace
ODPOVĚDI
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
NA
2
A K T U Á L N Í O TÁ Z K Y
o d I n g . Vě r y M E N Š Í K O V É , vedoucí manažerky veletrhů SALIMA a G + H OTÁZKA PRVNÍ: Ve dnech 1. – 3. března 2005 se uskutečnil na Vašem výstavišti již druhý ročník Mezinárodního veletrhu G + H – čili veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování. Tohoto veletrhu v Brně se také zúčastnili jak naši, tak také zahraniční výrobci potravinářských výrobků. Jak hodnotíte Vy, jako vedoucí manažer projektu Veletrhu G + H, účast a průběh celé akce? A jaké ambice má podle letošní zkušenosti další ročník tohoto zajímavého odborného setkání? ODPOVĚĎ: „S druhým ročníkem G + H jsme byli spokojeni a – což je daleko podstatnější – z prvních ohlasů vyplývá, že s ním byli spokojeni i naši zákazníci. Poprvé se konal jako samostatný veletrh určený výhradně profesionálům ze segmentu HORECA a zúčastnily se jej nejvýznamnější dodavatelské firmy ze segmentu gastronomie a hotelnictví v ČR. Potvrdil se rozvoj oboru související se změnou životního stylu, s vyššími nároky na úroveň poskytovaných služeb. Zdaleka už nejde jen o „zasycení“, ale o kultivaci celé gastronomie. V expozicích a doprovodných programech G + H se promítaly všechny rysy provázející současný rozvoj českého gastronomického trhu – bezpečnější a zdravější potraviny, výkonnější a technicky vyspělejší zařízení kuchyňských provozů, odborně vzdělaný personál, moderní technologie zpracování pokrmů, vysoká úroveň hygieny, kvalitnější vybavení a servis v hotelech i restauracích. Prezentovala se široká škála potravinářských produktů jak od největších dodavatelů v čele s partnery veletrhu společnostmi NOWACO a MAKRO, tak od ma-
lých a středních firem - moravských vinařů, dodavatelů bioproduktů a biopotravin, držitelů národní značky kvalitních potravin KLASA aj. Stejně bohatě byla zastoupena i technologická část, která nabídla veškerý potřebný sortiment od moderních zařízení pro velkokapacitní kuchyně až po specializovaný software. Také zájem odborné veřejnosti byl značný a velmi nás potěšil. Během tří dnů se zaregistrovalo 8 113 odborníků ze 16 zemí. Veletrh G + H podle mého názoru potvrdil, že nabízíme produkt, o který je zájem a který se může dále rozvíjet. Věříme, že tento úspěšný ročník přiláká další významné klienty, kteří tak napomohou k ještě většímu zájmu odborných návštěvníků, protože právě kvalitní vystavovatelé tvoří podstatu veletrhu a určují i jeho další vývoj. Za pořadatele mohu slíbit, že uděláme všechno pro to, aby příští ročník byl ještě větší a zajímavější.“
OTÁZKA DRUHÁ: Příští rok je zase „salimový“. Termín Mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA 2006 je od 7. do 10. března 2006 a bude to již jubilejní 25. ročník. Čím bude příš-
tí Salima nová a co můžete již nyní budoucím vystavovatelům nabídnout? ODPOVĚĎ: „Ve srovnání s G + H má SALIMA daleko širší cílovou skupinu - jak na straně vystavovatelů, tak především návštěvníků. Je to veletrh evropského rozměru. Samotná SALIMA je největší přehlídkou produktů a technologií potravinářského průmyslu v nových členských zemích Evropské unie. Do komplexu Mezinárodních potravinářských veletrhů patří také MBK věnovaný mlynářství, pekařství a cukrářství a mezinárodní vinařský veletrh VINEX. Obě tyto oblasti jsou po rozšíření EU obchodně velice živé, takže myslím, že se můžeme těšit na skutečně pestrou nabídku. Opět se uskuteční také tradiční veletrh INTECO, jehož oborová skladba je příbuzná G + H, ale rozšířená o další významnou cílovou skupinu – obchodníky. Vystavovatelům všech veletrhů nabízíme především početnou a velmi kvalitní mezinárodní klientelu. Minulý ročník si prohlédlo více než 41 tisíc návštěvníků z 53 zemí, většinou šlo o registrované odborníky. Přidanou hodnotou je možnost kontaktovat významné politiky a další VIP osobnosti oboru. A čím bude SALIMA 2006 nová? Poslední se konala ještě před vstupem do EU, ta příští už se uskuteční v členském státě. Hlavními tématy budou kvalitní a bezpečné potraviny, zdravá výživa, biopotraviny, celkový stav potravinářství v České republice a střední Evropě po rozšíření EU, problematika zemí nově přistupujících v roce 2007, tj. Bulharska, Rumunska a Chorvatska, a „vpád“ zahraniční konkurence do našeho prostoru. Na přípravu veletrhu zbývá necelý rok, během kterého budeme náplň dále upřesňovat a pilovat.“
Profil společnosti Alibona, a. s.
Alibona, a.s. byla založena v roce 1912 a v uplynulé historii bylo a je hlavní činností výroba a prodej potravin. Výrobní program prošel postupně vývojem od pražení kávy, přes marmelády, výrobu kysaného zelí a sušenou zeleninu až k produkci kompotů a sterilované zeleniny. Alibona, a.s. byla v období 1912 až 1948 rodinnou společností. Po roce 1948 byla továrna postupně součástí státních podniků. V 80. letech min. století byly výrobní prostory výrazně rekonstruovány a modernizovány ke konzervování ovoce a zeleniny včetně výstavby čističky odpadních vod, plynofikace kotelny a výstavby skladovacího areálu pro hotové produkty. K obnovení společnosti Alibona došlo z iniciativy restituentů v roce 1992. Od tohoto roku probíhá novodobá, opět samostatná historie firmy.
Alibona, a.s. je přední producent výrobků z ovoce a zeleniny jako např. kompoty, sterilovaná jednodruhová zelenina, sterilované zeleninové směsi, zeleninové omáčky. Tyto výrobky jsou dodávány na trh pod obchodní značkou Alibona. Zvláštní, ale ne nepodstatnou součástí výrobního sortimentu, jsou potravinové přípravky pro zpracování ovoce a zeleniny v domácnosti prodávané pod obchodními značkami Deko a Pektogel. Důležitým produktem společnosti je hrášek v mírně slaném nálevu v obalech určených k dodávkám jak pro maloobchodní trh, tak i pro gastronomický trh. Dalším sortimentem jsou výrobky z kořenové zeleniny – karotka, celer, červená řepa. Dle přání odběratelů je nabízíme ve třech tvarově odlišných provedeních (kostka, nudličky, vlnky). V sortimentu nechybí nabídka okurek a cukety.
Součástí společnosti Alibona, a.s. je také pěstitelská pálenice letních kvasů, která je vybavena moderní ověřenou technologií s plynovým ohřevem. V provozu je od roku 1998. Již 4. sezónu je pro zlepšení kvality destilátu používána ultrazvuková čistička. V pěstitelské pálenici se vypálí 30.000 l absolutního alkoholu ročně, z ovoce místních drobných pěstitelů.
Kompoty jsou sortimentem, kde Alibona nabízí každoročně širokou škálu produktů ze surovin převážně domácí produkce – třešně, višně, meruňky, ryngle, švestky, dýně. Samozřejmou součástí nabídky jsou produkty z ovoce a zeleniny určené pro populaci, která smí ze zdravotních důvodů sladit jen umělými sladidly. Jsou to výrobky se sníženou energetickou hodnotou ( dříve označované zkratkou DIA). Alibona, a.s. považuje jakost za rozhodující složku svého dosavadního i budoucího úspěchu. Péči o trvale vysokou úroveň jakosti všech svých produktů zajišťuje prostřednictvím certifikovaného systému jakosti ISO 9001:2001 a certifikovaným systémem kritických kontrolních bodů (HACCP). Dlouhodobě je tato péče podporována investicemi do strojních zařízení a do ekologie s cílem splnit nároky směrnic EU pro výrobu potravin. Neméně významným faktorem pro úroveň jakosti jsou dlouhodobé vztahy s hlavními dodavateli surovin. Kvalitu výrobku „Toskánská omáčka“ ocenila odborná porota na gastronomickém veletrhu v roce 2000 Zlatou Salimou. Alibona se stala osvědčeným a spolehlivým partnerem pro domácí i zahraniční klienty, pro obchodní řetězce, pro specializované výrobny lahůdek i pro potravinářský průmysl, kde dodává zeleninové směsi a zeleninové polotovary k výrobě např. tatarské omáčky a rybích specialit. V posledních letech se firma orientovala na modernizaci technologie zpracování zeleniny pro účely gastronomie. Jedná se o zeleninové výrobky ve folii, kde pevný podíl činí 5 kg. Tímto obalem se snažíme nahradit doposud používané skleněné obaly S 4/1. Přednosti nového způsobu balení spočívají především v tom, že vylučují možnost výskytu skleněných úlomků v hotových výrobcích.
Ministerstvo zemědělství ČR, prostřednictvím Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZFI) zhodnotilo a uznalo, že naše výrobky patří mezi špičkové a mohou nosit Národní značku KLASA, která reprezentuje nejkvalitnější vyprodukované domácí potraviny. Toskánská omáčka, která mimo značky KLASA získala také ZLATOU SALIMU 2000, je bezesporu výrobkem, který zákazník vnímá v nejvyšší možné míře kladně. Zřetelné kousky jakostní zeleniny, jemná chuť po použitém koření, jemuž mírně vévodí „francouzská majoránka“ učinila z této omáčky cenově dostupný a všeobecně oblíbený produkt. Chuť je vyvážená a s ostatními příliš „kečupovými“ produkty nesrovnatelná, proto ji odborníci ZLATOU SALIMOU ocenili. Ital, který Toskánskou omáčku jednou ochutná společně s uvařenými penne rigate, nebo se špagetami, parmezánem nebo rozehřátou mozzarellou doplněnými, nikdy již nezvolí jinou večeři. Druhým výrobkem, který byl uznán vynikajícím je Hrášek s karotkou. Jeho jedinečnost na trhu spočívá v dlouholetých zkušenostech s pěstováním a zpracováním použitých surovin. Mírně slaný
nálev z tohoto produktu vytváří univerzálně použitelnou zeleninovou konzervu. Každé polévce dodáme skleničkou Hrášku s karotkou chuť, jakoby byla uvařena z čerstvé zeleniny právě utržené na zahrádce a bramborový salát chutná jako „božská manna“ s kaprem i s vepřovým řízkem v trojobalu. DEKO je již od nepaměti vyhlášeným přípravkem k přípravě domácích nálevů ke konzervaci zeleniny. Ulehčí hospodyni práci se sterilováním. Vybranou čerstvou zeleninu úhledně naskládanou do skleniček, a podle chuti okořeněnou, stačí zalít nálevem jak litera návodu praví, zavíčkovat a uschovat na horší časy do spíže nebo do sklepa. Není nad chutnou, křupavou a řádně kořeněnou kyselou okurku. Doufáme, že široká veřejnost ocení kvalitu a chuť našich výrobků a bude je dále věrně kupovat. Alibona a.s. Litovel Svatoplukova 909, 784 01 Litovel tel.: 585 495 301 fax: 585 342 335 e-mail:
[email protected] www.alibona.cz
z domova / 11
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Pekaři z Odkolka přišli s novým rekordem Praha (red) – Při příležitosti otevření nové Hypernovy v nákupním centru Galerie Butovice upekli pekaři společnosti ODKOLEK a. s. pro Hypernovu obří bagetu. Za úkol si dali pokoření předchozího rekordu, jímž byla bageta dlouhá 14 metrů a 28 centimetrů! Přípravy probíhaly již 14 dnů před
samotným upečením – musela být upravena výrobní linka, zkoušelo se pečení, probíhal i nácvik manipulace s patnáctimetrovými dřevěnými nosítky. Na výrobu bagety se spotřebovalo na 50 kilogramů těsta, což by stačilo na upečení více jak tisícovky rohlíků. V průběžné peci strávila 42 minut, což je přibližně stejně jako u chleba.
Samotný přenos bagety od pece ke kamionu na dřevěných nosítkách byl velmi napínavý. Důležitá byla koordinace celé skupiny pomocníků, kteří bagetu nesli. Nutno ještě upozornit,
že výroba této rekordně dlouhé bagety probíhala za normálního provozu na pekárně v období předvelikonočním, kdy je výroba vždy velmi zatížena. Jistě si všichni oddechli, když se obří bageta podařila bez úhony naložit do kamionu objednaného pro tuto akci. Kamion ihned bagetu převezl do prodejny Hypernova v nákupním centru Galerie Butovice.
Zde byla bageta oficiálně změřena a byl ohlášen nový rekord – světlo světa spatřila nejdelší bageta na světě dlouhá 15 metrů a 20 centimetrů! V průměru bageta měla 14 centimetrů. Následovalo podélné rozříznutí bagety a obložení salátem. Pak si na obří bagetě mohli pochutnat první zákazníci, kteří do nové Hypernovy přišli nakupovat.
Střídání Paříků v čele Delty Praha (red) – Na mimořádné valné hromadě společnosti Delta Pekárny a. s. byl na vlastní žádost odvolán dosavadní předseda představenstva Marko Pařík. Jeho post převzal rozhodnutím představenstva Jaroslav M. Pařík. Současně s touto změnou ve statutárních orgánech došlo i k výměně na postu generálního ředitele společnosti. „V podstatě pokračujeme v pravidelném střídání na řídícím postu, které jsme praktikovali už při podnikání v Belgii.
U kormidla může stát vždy pouze jeden člověk a teď to bude můj bratr,“ uvedl Marko Pařík, který přijal nabídku z Lucemburska a bude působit jako ekonomický poradce lucemburské vlády a různých lucemburských společností, fondů a holdingů. Změnu v čele firmy zákazníci nepocítí. „Filozofie a vize se nemění, nadále budeme nabízet široké portfolio výrobků nejvyšší kvality za přijatelné ceny a špičkový servis,“ řekl Jaroslav M. Pařík.
REKORDNÍ PRODEJ A TRŽBY DELTA PEKÁREN Praha (red) – Divize čerstvého pečiva Delta Pekáren zaznamenala v roce
2004 rekordní prodej ve výši 114 010 tun. Ve srovnání s předchozím rokem je to o 4457 tun více. Tržby divize čerstvého pečiva činily loni 2,614 miliardy korun s meziročním nárůstem o 361 milionů Kč. Předběžný nekonsolidovaný obrat skupiny Delta se loni vyšplhal na 4,520 miliardy Kč s meziročním nárůstem o 637 milionů korun. Pozitivní výsledky potvrzují rostoucí oblibu pečiva se značkou Delta u konzumentů. Společnost Delta Pekárny a. s. je
jedničkou na českém pekárenském trhu. Sdružuje jedenáct průmyslových pekáren v Česku, čtyři na Slovensku a akvizice má i v Polsku a Maďarsku. S portfoliem výrobků obsahujícím více než 600 položek zásobuje sedm tisíc obchodních míst. Skupina Delta, do níž patří také společnosti Delta Frozen Products, Delibake, Harry‘s Delta, Vegilife a Eureca Shops, patří mezi nejvýznamnější potravinářské subjekty v České republice.
Pekaři nevidí prostor pro zlevnění, uvažují naopak o zdražení PRAHA (zub) – Pekaři navzdory loňské rekordní úrodě a poklesu cen obilí nevidí prostor pro zlevňování pečiva. Ostatní výrobní vstupy, jako jsou například energie, voda nebo pohonné hmoty, podle nich podražily natolik, že konečným dopadem je růst nákla-
dů. „Vůbec nemůžeme mluvit o zlevňování, ba naopak zvažujeme, že bychom eventuálně zvýšili ceny,“ řekl generální ředitel společnosti ODKOLEK a. s., Jan Jedlička. Průvodním jevem vysoké úrody byla podle něj navíc nižší kvalita, která
„KULATÝ“ SÁČEK JE TADY! LAUDENBERG PŘEDSTAVUJE SKUTEČNOU INOVACI V oblasti balení se stále více uplatňuje technologie FFS. Tento typ balení nejenže šetří skladovací místo a významnou částku nákladů na logistiku, ale také nabízí zákazníkům větší flexibilitu – instalací vhodné PPS balící linky. Například takové, kterou dodává firma Laudenberg. PPS je technologie, díky které se firma Laudenberg dostala na přední místo mezi výrobci balících strojů. Výsledky svého nejnovějšího technologického vývoje nyní představuje na veletrhu INTERPACK. Nový balící systém, spojující ultrazvukové zatavení a FFS technologii, umožňuje vyrábět a plnit zcela nový typ sáčku – kulatý sáček. Kulatý sáček představuje skutečnou alternativu každodenním lahvím, plechovkám nebo kartonům. Je lehký, splňuje hygienické normy, může být sterilizován a napomáhá k ochraně životního prostředí. Moderní technologie přináší také další výhodu - sáček může být vytvořen z předem potištěné folie, takže špatně držící nálepky nyní patří minulosti. Tuto novinku, i další technologie pro balení sypkých a tekutých výrobků do stojatých, plochých a kulatých sáčků i s uzávěrem, vystavuje společnost Laudenberg na veletrhu INTERPACK v německém Düsseldorfu 21. – 27. dubna 2005 v hale 4, stánku č. C40. Těšíme se na Vaši návštěvu.
MEZINÁRODNÍ NOVINKA POPRVÉ NA VELETRHU INTERPACK Jestliže byste si rádi zajistili podíl na trhu rychlou reakcí na nový vývoj trhu, potřebujete flexibilní koncepci. S balícími stroji PME, které vyrábí firma BOSCH, budete připraveni na jakoukoliv zakázku. Přizpůsobitelné provedení stroje vám umožní měnit velikosti balení, způsob uzavírání i druh baleného materiálu v nejkratším čase. Vysoká flexibilita stroje PME je založena na konceptu stroje, sestávajícího z modulů. Balící stroje umožňují mimo
často neodpovídá pekárenských nárokům. Proto se musí mouky upravovat, což zvyšuje náklady. „Tady absolutně neexistuje prostor na zlevnění pečiva,“ řekl mluvčí společnosti DELTA PEKÁRNY a. s. Jaroslav Pomp. Ceny energií, které
jiné i různé způsoby horního uzavírání, současné vážení, měření hladiny plnění a ochrannou atmosféru. Firma BOSCH se již léta specializuje na výrobu technologií pro balení kosmetiky, léků, cukrovinek, potravinářských i nepotravinářských výrobků sypkých, jakož i kusových. Na nejdůležitějším veletrhu obalových strojů v letošním roce, veletrhu INTERPACK, představí kromě jiného také ve světové premiéře nejnovější balící stroj PME 5 pro plnění do předpřipravených sáčků různých velikostí. Ve dnech 21. – 27. dubna 2005 Vás rádi uvítáme v hale 6 na stáncích č. C22, C32 a B67.
ITALSKÁ SPOLEČNOST CAVANNA NA VELETRHU INTERPACK Přední italský výrobce horizontálních hadicových balících strojů pro různé výrobky, zejména čokoládu, čokoládové a cererální tyčinky, keksy, oplatky, společnost CAVANNA, předvádí své novinky na letošním veletrhu INTERPACK ve dnech 21. – 27. dubna t. r. Stroje jsou schopné zabalit velké množství výrobků za krátký časový úsek. Naopak tam, kde je třeba zabalit zboží křehké, jako jsou například keksy, stroje pracují velmi šetrně a jemně tak, aby se zboží nepoškodilo a nedrobilo. Je možné skupinové balení – zákazníci jistě znají polomáčené oplatky, které se balí jako skupina dvou „sloupečků“ po 5 kusech. Výrobce zmrzlinových nanuků nebo čokolády může stroj CAVANNA bez problému použít k zabalení svého výrobku bez obav, že by se výrobek rozpustil vlivem tepla svařovacích čelistí. Stroje Cavanna dosahují vynikajících výsledků při práci s různými druhy fólie - odborníkům je jistě známo, jaké problémy dokáže nadělat např. vodorozpustná fólie, která již v balícím stroji reaguje na změny vlhkosti vzduchu. Stroje CAVANNA si i s takovou fólií dokáží bez problémů poradit. V hale 14 na stánku B30 naleznete prezentaci plně automatické linky pro balení čokoládových tyčinek, balícího stroje ZERO5NZK pro balení sušenek a novinku využívající systém velmi pevného ultrazvukového svařování folie ZERO5/LL. www.abala.cz
jsou pro pekaře významnou nákladovou položkou, výrazně stouply, u plynu meziročně o 13 procent a u elektřiny o 18 procent. Také nafta podražila, což zvyšuje dopravní výdaje firem. Náklady přinášejí spíše tlak na zdražení pečiva. „Marže jsou mini-
mální a potřebujeme obnovovat linky, inovovat a zaplatit lidi, kteří v tomto oboru dostávají mzdy hluboko pod celostátním průměrem,“ uvedl Pomp. Zvyšování cen ale podle něj brání nesmírně konkurenční prostředí a tlak obchodních řetězců.
Skupina Rabbit rozšířila činnost a zvýšila výkony TRHOVÝ ŠTEPÁNOV (Benešovsko) (zub) – Skupina Rabbit CZ, která patří mezi největší české zpracovatele drůbeže a králíků, loni zvýšila podle neauditovaných výsledků výkony na 3,6 miliardy korun z 2,6 miliardy korun v roce 2003. Důvodem jsou dobré výsledky prvovýroby a rozšíření činnosti, řekl ředitel Zdeněk Jandejsek. Letos by výkony skupiny měly stoupnout na 4,4 miliardy korun. Loňské příznivé přírodní podmínky vedly podle ředitele k nadprodukci rostlinné výroby. „Výsledky byly lepší než v předcházejících letech. Problémem byl ale tok peněz z důvodu špatného odbytu obilí,“ dodal. Hospodářské výsledky zlepšily všechny společnosti skupiny. Například Rabbit Trhový Štěpánov zvýšil výkony o 200 milionů korun na víc než 1,6 miliardy korun, výkony Jatek Český Brod stouply o 100 milionů korun na 630 milionů korun. Na export šlo mezi 20 až 25 procenty produkce. Prvovýrobou se zabývá sedm dceřiných společností skupiny, které hospodaří na zhruba 16.000 hektarech. Skupina vlastní odchovny prasat, drůbeže a králíků, jatky, výrobnu uzenin a kolem 110 maloobchodních prodejen. Zaměstnává zhruba 1040 lidí. Loni investovala především do nové výroby krmných směsí v Chotýšanech na Benešovsku a do technologie chlazení na porážkách v Trhovém Štěpánově, v Českém Brodu a v Kasejovicích. Letos investuje do balení a expedice v Trhovém Štěpánově a do oprav na farmách. Nová dceřiná společnost Rabbit Chotýšany vyrobí ročně až 100.000 tun krmných směsí. Loni ji založi-
la skupina Rabbit CZ, která se zabývá zemědělskou výrobou, chovem a zpracováním drůbeže a prasat. Její dceřiné společnosti spotřebují zhruba dvě třetiny produkce výrobny směsí, zbytek nabídne okolním zemědělským podnikům, řekl ředitel mateřské společnosti Rabbit Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek. Ve výrobnu krmných směsí se proměnil areál bývalé bramborárny. Jeho přestavba, technologie a dopravní prostředky stály 40 milionů korun. Letos Þrma investuje dalších 30 milionů korun do nových skladovacích prostor o kapacitě 16.000 tun. Nová dceřiná společnost v podstatě uzavřela přirozený koloběh zemědělské a potravinářské výroby ve skupině. Prvovýrobou se zabývá sedm jejích dceřiných společností, které hospodaří na zhruba 16.000 hektarech. Skupina vlastní odchovny prasat, drůbeže a králíků, jatky, výrobnu uzenin a kolem 110 maloobchodních prodejen. Zaměstnává asi 1040 lidí, z toho Rabbit Chotýšany má 25 zaměstnanců.
12 / nabídky – informace
Chr. Hansen se vydal na kouzelnou cestu smyslových zážitků… Dne 8. března 2005 se Chr. Hansen, jeden z vedoucích světových dodavatelů potravinářských ingrediencí, vydal na okružní jízdu , nazvanou Magical Sensory Tour, vedoucí přes osm zemí střední a východní Evropy. Během této cesty pracovníci firmy Chr. Hansen očekávají, že se více poučí o místních preferencích chutí, vymění si znalosti s profesory, učiteli, studenty škol a univerzit, i se zákazníky, které pozvou na palubu prezentačního kamionu, aby si prožili své „kouzlo smyslů“. 8. března 2005 tedy, firma Chr. Hansen zahájila Magical Sensory Tour po střední a východní Evropě.
Štavnaté masíčko a klobásky s pikantními omáčkami nabízí Jaroslaw Drelichowski, Chr.Hansen Polsko
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Evropy, mezi jinými Ukra jinou, Rumunskem a Chorvatskem. Předváděcí místnost, velká 50 m2, je vybavena vším, co je nezbytné ke vzniku vynikajících zkušeností pro všechny smysly. „Mohli jsme místo toho zvolit účast na standardní obchodní výstavě tak, jak jsme to v minulosti udělali již toli krát, ale vydáním se na cestu si slibujeme poznat více ze specifik různých trhů a rovněž to bude příležitost být v přímém kontaktu s více lidmi z našich poboček“, říká Jan Boeg Hansen.
Předváděcí kamion přivítala zasněžená Praha
Tato nová kampaň začala v České republice v Praze, 10. března, pokračovala do Kroměříže 11. března a dále, až 19. dubna skončí v Polsku. Magical Sensory Tour má na své pouti více než 17 zastávek u universit, škol, potravinářských výrobců a na dalších významných místech této části Evropy, spojených s potravinářstvím. Všichni jsou uvítáni experty firmy Chr. Hansen, kteří je vedou do tajuplného vesmíru smyslů, naplněného kouzelnými kompozicemi a výrobky. „Tato nápaditá metoda propagace Chr. Hansen je nová a unikátní cesta, demonstrující jak Chr. Hansen může pomoci svým klientům ve vytváření netradičních řešeních. Předváděcí místnost na kolech si s sebou veze ingredience nezbytné k otestování všech smyslů. Zde můžete vidět, slyšet, cítit a ochutnat od všeho, co náleží k potravinářskému průmyslu. Smyslová exploze, ohňostroj na jazyku, vše s nádechem kouzla“, vysvětluje Jan Boeg Hansen, Group Vice President firmy Chr. Hansen. TREND JE JASNÝ Panu Boeg Hansenovi je trend jasný. Zaměření potravinářského průmyslu se posunulo od vývoje výrobků k vývoji koncepcí. Nová a inovační řešení jsou nezbytná pro odlišení se od konkurence. Tato pravda obzvlášť platí v rychle se měnícím potravinářském průmyslu. Jan Boeg Hansen sám opravdu praktikuje to, co říká. Jeho poslední tvůrčí iniciativa vedla až k prezentaci Magical Sensory Tour - 8,500 kilometrů dlouhou cestu přes osm zemí střední a východní
MYSLET GLOBÁLNĚ; JEDNAT LOKÁLNĚ F i r m a C h r. H a n s e n s e s t a l a g l o b á l n í prostřednictvím lokálního působení. Není však záměrem ustrnout na této pozici – cílem je , aby Chr. Hansen konstantně rostla a zdokonalovala se. Toto chce firma docílit užším zaměřením na své zákazníky, na jejich trhy a na jejich poptávku po nových a inovačních řešeních. „Strategie, do které se nyní pouštíme „, říká Jan Boeg Hansen, „nám dává nejenom příležitost učit se od průkopníků a hlavních aktérů na potravinářském trhu, ale je zároveň i pozvánkou pro naše zákazníky, aby se na život dívali optikou vědomí, že téměř vše je možné, pokud probudíte své smysly. Nejsme to my, kdo tvoří okamžik, to dělají naši zákazníci. My jen přidáváme kouzlo.“ Plán cesty lze najít na www.chr-hansen.com Karen Frost, novinářka, Chr.Hansen
I zdraví může chutnat“ říká Anne K.Sondergaard, Chr.Hansen Dánsko
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
nabídky – informace / 13
14 / z domova
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Rekordní export českého pivovarství a sladařství v loňském roce Praha – Nejvyšší vývoz v naší dosavadní historii pivovarství zaznamenaly v roce 2004 české pivovary a sladovny. Pivovary celkem vyvezly 2,638 milionů hektolitrů piva, což je přes 14 % jejich celkové produkce a znamená to nárůst o téměř 24 % (asi o půl milionu hl více než v roce 2003). Celkový výstav piva nadále stoupal a dosáhl objemu 18,753 milionu hl, což je o 1,1 % více než v roce 2003. Domácí spotřeba se snížila o 303 tisíc hektolitrů a její podíl na celkovém výstavu pivovarů klesl na necelých 86 %. České pivovarské a obchodní sladovny, kterých je celkem 36, vyrobily 511 033 tun sladu, což je o 5,5 % více než v doposud rekordním roce 2000. Vyexportovaly 273 366 tun, což je o 28 % více ve srovnání s předchozím rokem. Export sla-
du se u 17 obchodních sladoven podílí na jejich celkové produkci téměř třemi čtvrtinami. „Nalézt nová odbytiště pro české pivo i český slad se v loňském roce podařilo malým i velkým pivovarům a sladovnám a výroba i export trvale rostou, což musíme považovat za úspěch,“ uvedl Ing. Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Potvrzuje to stabilní vysokou kvalitu českého piva, bez které by růst exportu nebyl myslitelný,“ dodal Ing. Jan Veselý. Největšími výrobci českého piva jsou, podobně jako v uplynulých letech, pivovary skupiny Plzeňského Prazdroje, a. s., a Pivovarů Staropramen, a. s., následované Budějovickým Budvarem, n. p., společnostmi PMS Přerov, Drinks Union a společností Starobr-
no, a. s. Tradičně nejvíce se vyrobilo výčepních piv, téměř 11,5 milionů hl, dále ležáků, kterých se vyprodukovalo o 2,5 % více (tedy přes 6,4 milionů hl)
a nejvyšší tempo růstu zaznamenala výroba nealkoholických piv, vyprodukovalo se 202 tisíc hl a celkový výstav se přesáhl o procento. Nejvíce českého piva putovalo již tradičně do SRN, dále na Slovensko a do Anglie a Maďarska. Obě země zaznamenaly nejprudší nárůsty mezi nejvýznamnějšími importéry. Velmi dobře se vyváželo české pivo i do USA, Švédska, Ruska a dalších zemí. Podíl ležáků činí téměř tři čtvrtiny celkového exportu, přes 20 % se vyvezlo výčepního piva. České pivo se exportovalo především v lahvích (necelých 63 %) a výrazně převažoval vývoz světlých piv (přes 92 %). Největším producentem sladu v České republice jsou Sladovny Soufflet ČR, které vyrobily přes 306 tisíc tun a vyvezly téměř 82 % své produkce.
Nejvíce sladu u nás vyrábějí obchodní sladovny v Nymburce (92 tisíc tun) a v Kroměříži (79 280 t) patřící do skupiny Sladovny Soufflet ČR a dále sladovna Pilsner Urquell, která je největší pivovarskou sladovnou a jejíž produkce činila v loňském roce přes 84 tisíc tun. Největšími dovozci českého sladu zůstávají Polsko a Rusko, Rakousko v roce 2004 předstihlo SRN. Český slad putuje tradičně do Moldávie, Maďarska, výrazný nárůst zaznamenaly exporty do Jugoslávie, Kazachstánu a také do Japonska. Přes 98 % se u nás vyrábí českého sladu, zbytek tvoří výroba karamelového a barevného sladu, mnichovského a dalších druhů. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.
České pivovarství a sladařství v roce 2004 – fakta a čísla PIVOVARSTVÍ V roce 2004 se u nás pivo vařilo 38 společností ve 48 průmyslových pivovarech. Dále je u nás 30 restauračních minipivovarů, ze kterých je nejstarší pivovar U Fleků, založený v roce 1499 – všechny ostatní vznikaly po roce 1991; dva jsou ve výstavbě. Celkový výstav pivovarů v Česk é re p u b l i c e v ro c e 2 0 0 4 č i nil 18 753 268 hl piva, což bylo o 205 000 hl více než v roce 2003 (nárůst o 1,11 %). Za posledních 10 let to byl druhý nejvyšší výstav. Produkce pro tuzemsko dosáhla objemu 16 115 041 hl, o 303 000 hl méně než v roce 2003 – pokles o 1,75 %. Nejvyšší produkce již tradičně dosáhla pivovarská skupina Plzeňského Prazdroje, která zahrnuje pivovary v Plzni vyrábějící značky Pilsner Urquell a Gambrinus, dále pivovar ve Velkých Popovicích a Radegast v Nošovicích, a činila 8 447 957 hl. Za ní skončily Pivovary Staropramen s výstavem 2 946 614 hl (pivovary Braník, Staropramen a Ostravar) a na třetím místě byl pivovar Budějovic-
ký Budvar, který vyrobil 1 112 360 hl. Na čtvrtém místě bylo PMS Přerov s pivovary Holba v Hanušovicích a Litovli a Zubr v Přerově, celkem s výstavem 956 276 hl, dále nápojářská skupina DRINKS UNION s produkcí 935 887 hl v pivovarech Zlatopramen Krásné Březno a Louny, Březňák Velké Březno a Kutná Hora a na šestém místě podle výstavu piva skončilo Starobrno s pivovary Starobrno a Hostan ve Znojmě s 831 243 hl. Nejvíce piva se stáčí do sudů, a to 47 %, dále 46 % do lahví a stále oblíbenější jsou plechovky s téměř 50% nárůstem oproti roku 2003 a podílem téměř 4 %. Nejvíce se vyprodukovalo výčepního piva, a to 11,495 milionů hl, což je 61,3 %, dále ležáků – 6,456 milionů hl s 34,4% podílem. Nejrychleji rostoucí, byť prozatím málo významný segment je nealkoholické pivo, jehož výstav neustále roste a dosáhl v roce 2004 objemu 202 tisíc hl, což je už více než 1 %. Celkem se v loňském roce vyvezlo 2 638 227 hl, nejvyšší výstav v dosavadní historii českého pivovar-
ství, zatímco v roce 2003 to bylo 2 129 848 hl, tj. o 23,8 % více; ještě v roce 2000 se vyvezlo jen 1 589 478 hl. Za posledních 5 let činí nárůst exportu piva 66 %. V loňském roce export tvořil 14 % celkové produkce našich pivovarů, zatímco např. v roce 2001 to bylo pouhých 10,4 %. Tři největší vývozci jsou stabilní: Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen a Budějovický Budvar; jejich podíl na celkovém exportu však poklesl z 83 % v roce 2002 na 69 % v loňském roce. Největší podíl exportu na vlastním výstavu má Lobkowiczký pivovar s téměř 76 %, dále je to Budějovický Budvar – téměř 46 % a dále pivovary Nová Paka (32 % své produkce vyvezl) a pivovar v Jihlavě (exportuje 31 % výstavu).
SLADAŘSTVÍ V roce 2004 bylo u nás 36 činných sladoven, podobně jako v roce 2003; z nich je pivovarských sladoven 17 a obchodních sladoven 19. Sladovny u nás vyrobily celkem
511 033 t sladu, což je nejvíce v dosavadní historii; ve srovnání s rokem 2003 je to o 5,6 % neboli o 27 340 t více. Nejvíce sladu vyrobily Sladovny Soufflet ČR, dále sladovny Plzeňského Prazdroje a Českomoravské sladovny. Z jednotlivých sladoven nejvíce vyrobila sladovna Nymburk ze skupiny Sladovny Soufflet ČR, dále pivovarská sladovna Plzeňského Prazdroje, třetí je sladovna Malterie Soufflet Kroměříž, která je rovněž součástí skupiny Sladovny Soufflet ČR. V roce 1950 bylo v tehdejší ČSR 158 sladoven s průměrnou výrobou 1 051 t sladu na jednu sladovnu. V roce 2004 byl počet činných sladoven 36 s průměrnou výrobou 14 195 t sladu na jednu sladovnu. Přes 98 % sladu vyrobeného u nás je český slad, dále vyrábíme karamelový a barevný slad (kolem 1,3 % celkové výroby), mnichovský slad (necelého půl %) a zbytek tvoří pšeničný a ostatní slady. Vyvezlo se 273 443 t sladu, což je nejvíce v celé historii českého sladařství a je to o více než 28 % ve
srovnání s rokem 2003, kdy export dosáhl výše téměř 213 324 t. Hlavním exportním druhem je český slad, který tvoří téměř 99 % exportu, dále se vyváží karamelový a barevný slad a v malé míře mnichovský slad. Největší objemy vývozu směřovaly do Polska (107 448 t – 39 % celkového exportu), dále do Ruska, Rakouska a SRN. Významné objemy se exportovaly mj. do Moldávie, Maďarska, na Kubu, do Jugoslávie, Slovinska a dalších zemí. Český slad putuje mj. i do vzdálených zemí a do zámoří, jako např. do Kazachstánu, Vietnamu, Angoly, Japonska a Uzbekistánu; celkem do více než 20 zemí. Zatímco v roce 2001 činil podíl vývozu na celkové výrobě 32,8 %, v loňském roce to bylo již 53,5 %. Celkem 14 sladoven v ČR exportovalo svou produkci. Ing. Jan Veselý, Český svaz pivovarů a sladoven
Pramen: Statistické přehledy 2004, Zpracoval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., Praha
Vědci a výzkumníci získali státní prostředky na další výzkum českého piva Praha – Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., v Praze dosáhl významného úspěchu a získal státní prostředky na výzkum českého piva s cílem zachovat jeho senzorické vlastnosti i v nových ekonomických a technologických podmínkách. Tento úkol úzce souvisí s dalším, který se týká výzkumu pivovarských surovin jako významných zemědělských komodit. VÚPS byl totiž úspěšný ve veřejné soutěži vyhlášené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v projektech Výzkumný záměr a Výzkumné centrum. Získané finanční prostředky budou použity mj. i na zkoušení historických odrůd ječmene a kmenů kvasinek s cílem zjistit, zda by některé z jejich vlastností nebylo možné použít v moderním šlechtění – v případě ječmene – nebo zda by se historický kmen kvasinek neuplatnil v nejmodernějších technologiích při zachování charakte-
ru českého piva. Výsledky tohoto výzkumu budou veřejně přístupné. Česká republika je jedinou zemí, která rozlišuje 2 kategorie sladovnického ječmene, a toho se využívá při hodnocení technologické kvality nových odrůd, které pocházejí z tuzemska nebo ze zahraničí. Jedná se o odrůdy vhodné buď pro výrobu českého piva, nebo o odrůdy vhodné pro exportní slad. Toto rozdělení vzniklo na základě výsledků dlouhodobého výzkumu prováděného právě pražským VÚPS, a. s. „Získané prostředky použijeme jak na vlastní vědeckovýzkumnou činnost, tak na tolik potřebnou obnovu přístrojů a analytických zařízení,“ uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., v Praze. „Navíc nabídneme zdejším pivovarům a sladovnám mnohem kvalitnější výstupy našich vědeckých a výzkumných pracovišť, po
kterých je stále větší poptávka,“ dodal Karel Kosař. Hlavním posláním projektu je samozřejmě výzkumná práce. Posuzují se možnosti, jak zvyšovat senzorickou stabilitu piva, studují se látky obsažené v pivu, které mají pozitivní vliv na lidský organismus, hledají se cesty, jak zachovat charakter našeho piva při změnách v technice a technologii. Významným posláním je péče o zachování genofondu – pod kódem RIBM 655 udržuje mezinárodně registrovanou sbírku pivovarských i tzv. „divokých“ kvasinek, která slouží nejen vědě, ale i našim pivovarům. Důležitou součástí výzkumu je analytická kontrola piva, surovin i meziproduktů. Současný rozvoj přístrojové techniky dovoluje stanovovat stále nižší koncentrace potenciálně škodlivých látek a s tím je zároveň třeba vyvíjet i adekvátní analytické postupy. Laboratoře ústavu jsou akre-
ditovány podle našich zákonů a v některých oblastech (např. nitrosaminy) stojí na špičce podobných světových zařízení. Pracovníci Sladařského ústavu těsně spolupracují se šlechtiteli při vývoji nových odrůd sladovnického ječmene. Své místo na půdě VÚPS má ústav i vývoj nových produktů. Byli to odborníci ústavu, kteří před lety stáli za vznikem piva se sníženým obsahem cukrů či nealkoholického PITA. Ze současných úspěšných počinů jmenujme alespoň mladinový koncentrát vhodný k výrobě piva v domácím i průmyslovém měřítku, který se již řadu let úspěšně prodává do celého světa. Myšlenka založit instituci sloužící potřebám našich výrobců piva se zrodila ve „zlaté době“ našeho pivovarství v 70. letech XIX. století, kdy na území
naší dnešní republiky existovalo více než 1000 pivovarů. U zrodu Výzkumného ústavu pro českomoravský průmysl pivovarnický v Praze stál Spolek pro průmysl pivovarnický v Čechách, který v roce 1887 po čtrnáctileté existenci naplnil jedno ze svých poslání, které si určil za úkol. V roce 1950 došlo k významné změně. Po třiceti letech samostatné existence se součástí ústavu stal i Sladařský ústav založený v Brně v roce 1920. Toto spojení umožnilo ústavu rozšířit vědecký zájem na celý proces výroby piva od surovin až po hotový výrobek. Po roce 1989 se v rámci privatizace transformoval na akciovou společnost. Další informace naleznete na internetových stránkách www. beerresearch.cz nebo www.cspas.cz. RNDr. Karel Kosař, CSc., Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s.
Zlatý pohár Pivex získaly v Brně pivovary Starobrno a Staropramen BRNO (zub) – Letošní odbornou degustační soutěž piv Zlatý pohár Pivex-Pivo 2005 vyhrály v konkurenci 23 společností a 40 značek pivovary Starobrno a Staropramen. Porotu, složenou z odborných degustátorů, nejvíce oslovila piva Starobrno Medium světlý ležák a Braník světlé výčepní. Sedm pivovarů navíc získalo certifikáty za vyrovnanou kvalitu. Uvedl to Richard Morávek ze spolupořadatelské společnosti Snip&Co.
Ve 13. ročníku soutěže bodovaly Pivovary Staropramen ještě se stejnojmenným ležákem a světlým výčepním Ostravar. Dále bral Plzeňský Prazdroj stříbro za světlé výčepní Velkopopovický kozel a bronz za ležák Radegast Premium. Mezi ležáky přihlásily pivovary letos 22 značek, 18 pak bylo světlých výčepních piv. Odborným garantem degustací je podle Morávka Výzkumný ústav pivovarský a sladař-
ský v Praze. Soutěž byla dvoukolová, nejdříve v listopadu 2004 a poté letos v únoru. Veškeré degustace byly přísně anonymní a pod notářským dohledem. „Hodnotí se především chuť piva, plnost, vůně, říz či hořkost,“ přiblížil Morávek. V každé části soutěže doplnil degustaci i laboratorní rozbor. V Brně si letos podeváté našli svého krále také výčepní. Akce je mimo jiné součástí projektu České pivo a po dvoukolové bitvě si vavříny
odnesl Richard Kučera z Integrované střední školy v Jirkově. Druhá skončila Vladimíra Czopíková z Restaurace Panorama v Ostravě a třetí Zdeněk Nešpůrek z Restaurace U Gottwaldů Dolní Kounice. Své kvality dokázali v konkurenci 70 kolegů z celé země. Obě soutěže byly součástí doprovodného programu Mezinárodního veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G + H v Brně.
z domova / 15
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Pivní stezky pro domácí i zahraniční turisty Turistika spojená s kulinárními prožitky se velmi rozmohla v Belgii a Švýcarsku. Turisté jsou tam zváni na kulinární týdny. Český ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek vidí velkou budoucnost pivních a vinných stezek. Jejich prostřednictvím lze turisty potěšit dobrým českým jídlem a pitím a cíleně jim nabídnout kulinární zajímavosti. Tentokrát se zastavíme u pivních stezek, které již mají připravené malé české a moravské pivovary. Praha/Černá Hora – Projekty pivních turistických stezek iniciují pivovary. Často velmi úzce spolupracují s místními úřady a v některých případech i existujícími nebo připravujícími se zařízeními v cestovním ruchu, jako jsou např. ubytovací zařízení, turistické zajímavosti apod. Stezky však nejsou určeny pouze českým turistům, nabízejí se i zahraničním cestovním kancelářím, které tak mohou obohatit zaměření svých tras a v řadě případů předložit svým zákazníkům nová, zajímavá místa.
PIVO A KRAJOVÁ GASTRONOMIE Turisté, především z Rakouska, Polska a SRN, již většinou navštívili Prahu a další centra cestovního ruchu a hledají nová zajímavá místa. Právě pivovary mohou a také začínají nabízet návštěvy pivovarů spojené s ochutnávkou piva, zajímavou, často krajovou gastronomií a v řadě případů je program obohacen o návštěvu kulturních programů.
„Pivní stezky nebudou pro pivovary záchranným pásem, ale představují jeden z projektů podporujících povědomí o značce piva a jméně jeho výrobce a mohou ovlivňovat zákazníka, který pro něj nový druh piva objeví a třeba si jej začne kupovat,“ říká ing. Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů. „A cestovní ruch může a nepochybuji, že bude velmi významným prvkem pozitivně ovlivňující ekonomiku a zaměstnanost v řadě regionů. Navíc, pivo a kultura právě na českém příkladě ukazuje, že to jde dohromady a máme se čím chlubit,“ dodal Jiří Fusek.
PO PROHLÍDCE PIVOVARU DO RESTAURACE VE SKÁLE Řada pivovarů již s uskutečňováním pivních stezek začala. Mnohé pivovary již mají vybudované dokonalé zázemí pro turistiku. V Chodové Plané můžete po prohlídce pivovaru navštívit krásnou restauraci ve skále, která je vybudována ve starých granitových sklepech. V Náchodě je možné si prohlédnout pivovar a posedět ve stylovém prostředí vagónu z první republiky při ochutnávce nejširšího vyráběného portfolia piv u nás – včetně nejsilnějšího piva 24% tmavého speciálu Primátor Double (obsah alk 10% obj.). Zanedlouho bude také přímo v areálu pivovaru v provozu restaurace s kapacitou 120 míst. Náchodský pivovar, který je ve 100% vlastnictví města Náchod, realizuje v současnosti jako investor dostavbu dalšího městského zařízení, kterým je secesní Ho-
tel U Beránka, jehož bude i posléze provozovatelem – již nyní je běžnou součástí jeho nabídky pro cestovní kanceláře i možnost prohlídek pivovaru včetně ochutnávek. Cíl – přilákat turisty do svého regiony – si klade i tradiční Den s Primátorem (klasický den otevřených dveří pivovaru), který se letos koná s pestrým kulturním programem 21. 5. Pivovar Černá Hora vypracoval projekt na revitalizaci staré sladovny na polyfunkční centrum služeb a získal finanční dotaci z programu SAPARD z EU. V prostředí sladovny teď lze navštívit venkovní a vnitřní restauraci, pronajmout si lovecký salónek na oslavu či školení, zahrát si bowling, zajít si do fitcentra, na masáž, do solária a sauny. Večer můžete zhlédnout divadelní představení na krásném venkovním podiu.
CO TAKHLE PIVOVARSKÁ BAŠTA Při návštěvě krásného historického města Poličky je možné si objednat prohlídku pivovaru z roku 1865 spojenou s ochutnávkou nefiltrovaného piva a ubytovat se přímo proti novogotickému kostelu Sv. Jakuba v centru na náměstí v hotelu Pivovar. Ve věži kostela se v rodině pověžného narodil v r. 1890 Bohuslav Martinů, světoznámý skladatel, který své inspirace nacházel často právě v poličském pivu. Při návštěvě hlavního města jistě každý turista zajde do vyhlášené restaurace a pivovaru U Fleků, kde kromě prohlídky výrobní části zaujme návštěva pivovarského muzea. V jižních Čechách si jistě každý zamiluje historické město Český Krumlov, kde se vedle náměstí na-
Pivovar Staropramen má nové Návštěvnické centrum Praha (egi) – Společnost Pivovary Staropramen za účasti významných obchodních partnerů a přátel smíchovského pivovaru slavnostně otevřela nové moderní prostory Návštěvnického centra pivovaru Staropramen, které se staly součástí exkurzní trasy pivovaru. Nové prostory Návštěvnického centra mají vlastní vstup z ulice Pivovarská a nacházejí se přímo pod historickou varnou pivovaru, první zastávkou na exkurzní trase. Součástí nových prostor je promítací sál, v němž účastníci exkurzní trasy zhlédnou úvodní film o výrobě piva. V návštěvnickém centru je instalován rychlovýčep, který je obdobný jako ten používaný v SAZKA ARENĚ. Rychlovýčep, který jedno pivo natočí v časovém intervalu šesti vteřin, bude sloužit k zajišťování ochutnávky piva pro návštěvníky centra. „O exkurzní trasu pivovarem Staropramen za-
Historická varna Pivovaru Staropramen znamenáváme rostoucí zájem - ročně ji absolvuje více než 30 tisíc návštěvníků a toto číslo se neustále zvyšuje. Velkou část z nich tvoří zahraniční turisté, což svědčí o věhlasu našeho piva za hranicemi České republiky. Vybudováním nových prostor chceme návštěvníkům exkurzní trasu ještě více zpříjemnit,“ říká Marie Plachá, ředitelka Návštěvnického centra pivovaru Staropramen.
Nová varna Pivovaru Staropramen Exkurzní trasu, kterou provozuje Návštěvnické centrum pivovaru Staropramen již řadu let, mají zájemci možnost navštívit sedm dní v týdnu po předchozí objednávce. Prohlídka s podrobným výkladem trvá přibližně jednu hodinu a zahrnuje návštěvu historické a nové varny, spilky a ležáckých sklepů. Je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva.
Předběžný hospodářský výsledek za rok 2004 České Budějovice (bb) – Podle předběžných hospodářských výsledků Budějovický Budvar, n. p., vytvořil v roce 2004 hrubý zisk v hodnotě 312 milionů Kč. Celkově prodal 1 112 361 hl. Celkové výnosy dosáhly 2,307 mld. Kč. „S předběžným hospodářským výsledkem jsme spokojeni. Co se týče objemu prodejů, byly o 4,98 % nižší než v roce 2003. Tento pokles přičítáme zejména nebývale chladnému počasí v období dubna až července, které se dotklo celého nápojového průmyslu nejen v Čechách. Dále pak transformaci distribuční sítě v SRN.“ Sdělil ředitel Budějovického Budvaru, n. p. Ing. Jiří Boček a dodal: „Rok 2004 byl také rokem úspěšného uve-
dení tmavého ležáku Budweiser Budvar na český trh, získání ochrany podle místa původu pro pojmy „Budějovické a Českobudějovické pivo“ v rámci EU, potvrzení právní subjektivity národního podniku ve sporu s Budějovickým měšťanským pivovarem a opakovanému získání titulu Pivo roku 2004, o kterém rozhodují spotřebitelé.“ V roce 2004 investoval Budějovický Budvar, n. p., do svého rozvoje 165,8 mil. Kč. Mezi významné
investice patřilo vybudování nové akumulační nádrže varní vody, expozice českobudějovického pivovarnictví a návštěvnického centra a zamezení hlukových emisí z objektu lahvovny. V rámci obchodních aktivit podpořil zejména rozvoj gastronomických zařízení. Budějovický Budvar, n. p., se v roce 2005 umístil na třetím místě v soutěži Zaměstnavatel roku v Jihočeském kraji, kterou pořádají Fincentrum a Credit Suisse Life&Pension. Porota se skládala ze zástupců místní samosprávy, novinářů, konzultačních a poradenských firem z personální oblasti. Kromě významu firmy jako regionálního zaměstnavatele hodnotila rovněž péči o zaměstnance a jejich vzdělávání, pracovní prostředí, zaměstnanecké výhody a spokojenost zaměstnanců.
Tmavý ležák Budweiser Budvar oceněn ve Velké Británii jako „jednička“ mezi importovanými pivy O B L I B A T M A V É H O L E Ž Á K U Z B U D Ě J O V I C K É H O B U D V A R U , N . P. , V Z A H R A N I Č Í RYC H L E R O S T E České Budějovice (bb) – Tmavý ležák se úspěšně dováží do Finska a od dubna bude exportován na Slovensko. V jednání je Rusko a Německo a také Anglie. Budějovický Budvar, n. p., začal s produkcí tmavého ležáku v dubnu 2004. „V Anglii se tmavý ležák objevil zatím „na zkoušku‘‘ a jak je vidět, odezva je velice pozitivní,“ říká vedoucí marketingu Budějovického Budvaru Daniel Jírovec. Porota nejstaršího londýnského pivního festivalu The London Drinkers‘ Beer and Cider Festival udělila tmavému ležáku ocenění „nejlepší im-
portované pivo“. Již 21. ročník této akce, přilákal pozornost 5000 londýnských znalců piva, kteří měli možnost ochutnat více než 150 druhů anglického světlého piva, oblíbeného anglického cideru (alkoholického moštu) a výjimečných importovaných piv. Porotci se shodli, že díky dokonalé harmonii chuti a aroma otevírá Budějovický tmavý ležák revolučním způsobem cestu tmavým pivům na britský trh. Členka organizačního výboru Festivalu Christine Cryne konstatovala, že festival v letošním roce přilákal kromě tradičních konzumentů piva mnohem více mladých lidí a žen. „Pro příští ročník budeme muset poprvé zajistit výrobu men-
ších triček. S velikostí XL už nevystačíme, protože přichází stále více mladých lidí,“ říká Christine Cryne. Tmavý ležák Budweiser Budvar je vyroben stejným postupem jako originální světlý ležák. Vedle chmele a vody se však k jeho výrobě používá několik druhů sladu. Kromě světlého českého sladu jsou to další tři druhy speciálních barevných ječných sladů: mnichovský, karamelový a pražený. Charakterizuje jej výrazná tmavá barva, suchá, jemně hořká karamelová chuť bez dominance sladkosti. Vůni má delikátní po praženém sladu. Obsah alkoholu je 4,7 %. Tmavý ležák se prodává pouze v sudovém balení.
Ministr pro místní rozvoj ČR Ing. Jiří Paroubek a Ing. Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů chází pivovar. Po jeho prohlídce mnohý návštěvník ochutná gastronomické speciality v Pivovarské restauraci. V podhůří Krkonoš se stala oblíbeným ubytovacím zařízení Pivovarská bašta ve Vrchlabí a přímo v restauraci je minipivovar. Obdobné je tomu i v severomoravském Rýmařově. „I ostatní členové svazu mají připravené podmínky pro turistiku nebo intenzivně v rámci svých možností budují a postupně s nimi budou seznamovat veřejnost,“ uzavřel Fusek. Eugenie Línková
Strakonický Měšťanský pivovar bude vyvážet pivo do Velké Británie STRAKONICE (bo) – Měšťanský pivovar ve Strakonicích bude vyvážet pivo do Velké Británie. Pivovar počítá s ročním exportem až 20.000 hektolitrů. Později chce Angličanům nabídnout i pivo v plechovkách, které zatím nikdy neprodával. „Smlouvu o zprostředkování prodeje jsme podepsali,“ řekl ředitel pivovaru Karel Seknička. Angličané podle něj obdrželi koncem února vzorky piva. Zájem mají o nejkvalitnější z vyráběných druhů, ležák s trvanlivostí až 83 dní. „Exportovat však budeme jak ležák, výčepní pivo, tak i nealkoholické,“ řekl Seknička. Strakonické pivo by podle plánu měl po zemích Spojeného království distribuovat zřejmě jeden z tamních menších pivovarů. „Využili bychom jeho sítě odbytišť, abychom nemuseli pivo skladovat,“ uvedl Seknička. Do léta v pivovaru počítají s otevřením malé restaurace s přístupem od řeky Otavy. Vznikne v takzvané spilce. Podle Sekničky ponese hospoda i stejný název Spilka. „Zatím oslovujeme projektanty. Pro návštěvníky Strakonic, hradu či okolí města bychom pak pořádali exkurze spojené s ochutnávkou našeho piva,“ podotkl Seknička. Strakonický pivovar vznikl v roce 1649 a dosud vyráběl značky Nektar a Dudák. Loni pivovar koupila radnice od státu za 69,2 milionu korun. Novým provozovatelem se v lednu stala stoprocentně městská a. s., Měšťanský pivovar Strakonice. Pivovar navíc rozšířil produkci o nový druh piva, Měšťanskou desítku. Město jej koupilo i proto, že po celý rok odebírá páru od místní teplárny, čímž stabilizuje cenu pro obyvatele. Pivovar měl ještě v roce 1990 výstav přes 226.000 hektolitrů piva, loni vyrobil 77.000 hektolitrů.
16 / z domova – informace
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Podnikání drobných vinařů se možná od ledna 2006 zjednoduší BRNO (bo) – Drobní pěstitelé vinné révy budou možná od ledna příštího roku moci prodávat své výrobky, aniž by museli absolvovat dosavadní složitá úřední jednání. Uvedl to předseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal. Umožnit by to měl institut malovinaře, jenž by se ještě letos měl stát součástí vinařského zákona. Podnikat s vínem by ale drobní pěstitelé révy mohli jen omezeně, zákon by jim umožňoval prodej vína ve vinných sklepích a místních vinotékách. Malovinařem by podle poslance byl ten, kdo ročně vyrobí 20.000 litrů vína, nebo má vinice o rozloze půl hektaru. „V podstatě je to zlegalizování současného stavu, kdy většina malých vinařů má snahu prodávat své víno, aby pokryli své náklady, ale bojí se různých předpisů směrnic a nařízení, které musejí splnit,“ uvedl Skopal. Spolu s prodejem vína by drobní
pěstitelé měli podle poslance získat i možnost prodávat ve svých vinných sklípcích jídlo. „Mělo by se ale jednat o potraviny, které budou mít charakter specialit charakteristických pro daný region,“ míní Skopal. Opatření podle něj prospěje nejen vinařům, ale především zatraktivní cestovní ruch spojený s vinařskými stezkami. Změna zákona by měla podporovat drobné vinaření stejně jako v sousedním Rakousku. Na její podobě se podle Skopala podíleli samotní malí vinaři. Právě ti si v posledních měsících stěžovali na přebujelou administrativu, která ztěžuje jejich drobné pěstitelské a obchodní aktivity, a požadovali proto zavedení statutu malovinaře. O pěstování vinné révy je v tuzemsku stále velký zájem. Vloni do evidence oddělení trvalých kultur Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského přibylo 3300 pěstitelů. Vinaření se v tuzemsku věnuje 18.300 lidí na celkové ploše 18.710 hektarů.
Vinselekt Michlovský dodává do řetězce OREA HOTELS špičková vína Praha (zub) – Společnost Vinselekt Michlovský, přední domácí výrobce špičkových odrůdových vín, uzavřela s největším českým hotelovým řetězcem OREA HOTELS smlouvu o dodávkách vína. Vinselekt Michlovský bude do více než 25 hotelů po celé republice dodávat tři druhy bílého a tři druhy červeného vína. Kontrakt počítá s dodávkou 18 tisíc lahví vína ročně. „Naší klíčovou cílovou skupinou jsou zákazníci ve špičkových gastronomických zařízeních. Proto má pro nás kontrakt s OREA HOTELS prvo-
řadý význam,“ uvedl ředitel Vinselektu Miloš Michlovský. Vinselekt Michlovský bude do hotelů řetězce OREA HOTELS dodávat bílá vína odrůd Chardonnay, Sauvignon a Rulandské bílé. Červená vína budou zastoupena odrůdami Cabernet Sauvignon, Rulandské modré a Modrý Portugal. Vína přitom ponesou speciální etikety s logem řetězce OREA HOTELS. Vinselekt Michlovský pěstuje vinnou révu na zhruba 130 hektarech vinic v nejteplejších oblastech jižní Moravy. Vinselekt se zaměřuje na výrobu špičkových
vín určených náročným zákazníkům. Vína z produkce Vinselektu tak směřují především do vybraných hotelů a restaurací, specializovaných prodejen či vinoték a soukromých archivů. Zhruba polovina se ovšem prodává i prostřednictvím velkých obchodních řetězců. V loňském roce společnost Vinselekt Michlovský prodala 1,24 milionu litrů vína. Odbyt společnosti se tak razantně zvýšil o plných 60,9 procenta. Ke stěžejním produktům patří lahvová vína kolekce Vinum Palaviense (odrůdová vína vázaná na lokalitu Pá-
lavy) či řady Selected Wine (vína vyšších jakostních stupňů z vybraných odrůd – převažují bílá přívlastková vína, především pozdní sběry). Specialitou firmy je použití technologie spočívající ve zrání vín v dubových sudech typu barrique, kde se vína obohacují o třísloviny a aromatické tóny. Touto technikou jsou vyrobena například vína Chateau Dowina. Část vín se také klasickou francouzskou metodou kvašením v lahvi zpracovává na sekty nejvyšší kvality. Vína s podpisem Miloše Michlovského na etiketě pravidelně získá-
vají ocenění v těch nejprestižnějších domácích soutěžích a jsou pravidelně zařazována do Salónu vín České republiky, do něhož se každoročně vybírá stovka nejlepších vín z celé země. OREA HOTELS je největším českým hotelovým řetězcem s více než 25 hotely a 6000 lůžky. Hotely OREA HOTELS jsou například v Praze, Brně, Bratislavě a ve velkých lázeňských městech (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice) i v dalších turisticky atraktivních lokalitách (Krkonoše, Šumava, Český ráj a Vysočina).
Vláda schválila podporu ovocnářů a vinařů, zákon o lihu odložila PRAHA (bo) – Pěstitelé dostanou novou podporu na ekologicky šetrnější produkci ovoce a vinné révy. S návrhem příslušného nařízení vláda na svém zasedání 2. března souhlasila. Kabinet také začal připravovat dokumenty na další čerpání peněz z Evropské unie. Ministři odložili projednání novely zákona o lihu. Vláda začala připravovat dokumenty na čerpání peněz z Evropské unie v letech 2007 až 2013. Do země by mělo ročně proudit asi 140 až 150 miliard korun, tedy čtyřikrát až pětkrát více než nyní. Evropské fondy bude mít i nadále na starosti ministerstvo pro místní rozvoj.
„Objemy peněz, které k nám budou přicházet, budou obrovské,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. ČR bude do rozpočtu EU také více odvádět, přesto by měla na evropských fondech i nadále vydělávat. Příliv peněz do ČR a nutnost jejich rozdělení na jednotlivé programy a projekty si však vyžádá rovněž velké množství administrativy a dokumentů. Vláda kvůli tomu obnovila činnost řídícího a koordinačního výboru, kterému bude předsedat Paroubek. Státní podporu dostanou ti ovocnáři a vinaři, kteří při pěstování omezují používání pesticidů
a umělých hnojiv a zároveň jsou ohleduplní k životnímu prostředí. Podpora má činit 3940 korun na hektar u ovoce a 4655 korun na hektar u révy, uvedlo ministerstvo zemědělství. Ministerstvo předpokládá, že zemědělci mohou přihlásit asi 3000 hektarů ovoce a podpory si tak vyžádají zhruba 120 milionů korun. Integrovaný systém pěstování zeleniny a ovoce v tuzemsku funguje zhruba osm let. U vinic je zatím těžké přihlášenou výměru a celkové náklady odhadnout. V Evropě se až 80 procent produkce ovoce pěstuje v rámci integrovaných systémů, v tuzemsku je to asi 35 procent a je cíl tento podíl zvýšit.
Novela zákona o lihu má vytvořit právní rámec pro výrobu biolihu v tuzemsku a pro jeho přimíchávání do paliv. Novela předpokládá, že lihovary nebudou moci na výrobu bioetanolu pro přimíchávání do benzinů produkovat či upravovat jiné druhy lihu. Omezení má zabránit případným manipulacím a daňovým únikům. Z podílu biolihu přidaného do fosilních paliv bude totiž stát vracet spotřební daň. Ročně se mají v tuzemsku produkovat dva miliony hektolitrů této látky. S produkcí biolihu by se podle MZe mělo v Česku začít v příštím roce, naplno by měla výroba fungovat do roku 2007.
Znovín představuje v Šatově turistům staré odrůdy vinné révy ŠATOV, Znojemsko (zub) – Téměř dvě desítky starých odrůd révy vinné si mohou zájemci prohlédnout v naučné vinici za Moravským sklípkem v Šatově. Před čtyřmi lety ji vysadila firma Znovín a na informačních tabulích ji doplňuje charakteristika a stručný popis jednotlivých odrůd. Od 1. května mohou turisté ochutnat i vína, která
sklepmistři z některých odrůd vyrobili. Uvedl to generální ředitel Znovínu Pavel Vajčner. Ve vinici je vysazeno například kdysi populární Veltlínské červenobílé nebo Prachtraube, které stálo u zrodu již moderní odrůdy Muškát moravský. Návštěvník tam najde i Kamenorůžák nebo Muškát žlutý,
známý ve Středomoří. Nechybí ani Veltlínské modré, zvané také Modrý Janek kvůli měňavému zbarvení slupek. Z každé odrůdy lze očekávat asi 50 až 100 litrů netradičního vína. Ke vzdělávání veřejnosti a turistů je k dispozici také vinice na severu Znojma, na cestě z centra do Přímětic ke Křížovému sklepu. Jde o jednu z posledních vinic severozápadu Moravské vinař-
ské oblasti, protože o několik metrů výše již pěstovaná réva zamrzá. Je tam téměř 40 odrůd a klonů révy a vždy po 25 keřích. K vidění jsou i různá vedení rostliny, a to historická i moderní. Na vinici dozírá Střední zemědělská škola ve Znojmě. V krajském městě Brně je zapsáno celkem 350 hektarů vinic a mnoho drobných ploch pro zahrádkářskou malovina-
řinu. Vinice vlastnily zpočátku blízké kláštery, později je začali zakládat i brněnští měšťané, kteří postupně pronikli i na jih do Blučiny, Hustopečí, ale i do Lednice, řekl vinařský odborník Eduard Postbiegl. Brněnská podoblast je se 730 hektary vinic nejsevernější na Moravě a mezi její typické odrůdy patří Müller Thurgau a Veltlínské zelené.
Nový vozík, který šetří prostor Praha (bt) – Nový elektrický čelní vozík BT CARGO s AC pohonem je určen pro intenzívní provozy s vysokou náročností na úsporu skladových prostor. Vyznačuje se kratší celkovou délkou a skvělou manévrovatelností s výjimečným úhlem zatáčení větším než 90°. Vyvýšená pozice řidiče umožňuje nejen lepší výhled na vidlice, ale současně se zvětšil prostor pro baterii. Vyšší kapacita baterie dovoluje až dvousměnný provoz na jeden nabíjecí cyklus. Modely C4E jsou nabízeny v nosnostech 1600, 2000, 2500 a 3000 kg a s výškou zdvihu přes 6000 mm.
Kompakt BT CARGO C4E – inteligentní, úsporný a silný elektrický vozík
STABILNÍ VYSOKÝ VÝKON, NÍZKÉ PROVOZNÍ NÁKLADY Asynchronní pohon zajišťuje rychlou změnu směru pojezdu, plynulou akceleraci a mimořádnou účinnost. Nízká spotřeba energie a možnost použít baterie s nadstandardní kapacitou dává stroji výjimečnou výdrž. Obsluha vozíku si
může jednoduchým stisknutím tlačítka na sloupku řízení vybrat mezi různými pojezdovými moduly. K dispozici jsou celkem tři stupně nastavení výkonu pojezdu – od vysoce výkonného po maximálně ekonomickou variantu.
KOMFORT OBSLUHY – TRADIČNÍ STANDARD VOZÍKŮ BT Ovládací páky jsou umístěny v pohodlném dosahu obsluhy. Zadní náprava je díky nové koncepci umístěna na silentblocích a zajišťuje zlepšené parametry řízení a tišší provoz. Stožár s širším profilem je zkonstruován s cílem zajistit nejlepší možnou viditelnost, garantuje pevnost a stabilitu i při maximální výšce zdvihu. Provoz vozíku je maximálně bezpečný pro řidiče i jeho okolí. Použití brzd uložených v olejové lázni garantují stálost účinnosti brždění. I při brždění se projevují výhody AC technologie – dochází ke zvýšení životnosti komponentů a k podstatnému snížení servisních nákladů na celý brzdný systém.
z domova / 17
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Potraviny z dovozu vytlačují české zboží PRAHA (egi) – Netradiční způsob zviditelnění svých problémů s rostoucími dovozy potravin zvolili v polovině března zemědělci v Praze u Metra stanice Anděl. Před obchodními domy stálo pódium s popelnicí a do ní kolemjdoucí mohli vhodit jablko a prokázat zručnost. Zemědělský svaz tím demonstroval skutečnost, že pod vlivem rostoucích dovozů jablek končí česká produkce mnohdy v kontejneru. „Podíl zahraničních potravin na trhu roste a výrazné urychlení tohoto trendu nastalo po vstupu Česka do Evropské unie,“ řekl na tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Zemědělci si stěžují, že dovážené zboží likviduje domácí konkurenci, například u zeleniny a ovoce. Klesající zemědělská produkce znamená odliv lidí z venkova i méně surovin pro domácí zpracovatele. Rolníci proto vyzývají spotřebitele, aby kupovali české potraviny. „Schodek českého agrárního obchodu se loni podle předběžných čísel
prohloubil o pětinu na 31 miliard korun. Dovozy zemědělského a potravinářského zboží vzrostly o 24 procent na 92 miliard korun. Produkce domácího potravinářského průmyslu se pohybuje kolem 240 miliard korun,“ uvedl Jirovský. Urychlení dovozů je podle něj obrovské a musí ovlivnit ekonomickou situaci českých zpracovatelů i zemědělců. Zemědělský svaz přitom upozorňuje, že dovážené zboží je často dražší, což platí při přepočtu na průměrnou cenu za kilogram například pro vepřové, hovězí, kuřata, řepku nebo jablka. Ta zvolil svaz jako příklad komodity, jejíž dovoz zemědělce stále více tíží. Loňské dodávky jablek ze zahraničí se odhadují na 45.000 tun, což je o 57 procent více než před deseti lety. „Produkce českých jablek se stává neprodejnou, i když stále výrazně klesá,“ uvedl Jirovský. Pěstitelé se stejně jako v případě zeleniny potýkají hlavně s levným polským dovozem.
Zemědělci také varují, že u některých komodit vedou nízké výkupní ceny k poklesu produkce pod úroveň domácí spotřeby. Například stavy skotu se soustavně snižují a v letošním roce prý už bude problém vyprodukovat dost hovězího k uspokojení poptávky, což se zřejmě odrazí v cenách. Také produkce vepřového klesá a více se ho dováží než vyváží. „Nízké ceny potravin vedly k tomu, že jsme likvidovali zemědělskou produkci,“ uvedl Jirovský. „Chtěl bych požádat české spotřebitele, aby kupovali české potraviny. Jsou v mnoha případech kvalitnější i lépe kontrolované,“ řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Lidé tak podle něj mohou pomoci zemědělcům i české krajině. „Naším cílem by mělo být zabránit tomu, aby domácí produkce klesla pod vlastní potřebu,“ doplnil Jirovský. Zemědělci výzvu doplnili i propagační akcí před centrem Zlatý anděl na Smíchově, kde lidé mohli získat tašku jablek. Podmínkou bylo, aby se plodem trefili do přistavené popelnice, kde by české zboží podle pořadatelů končit nemělo. Akce zemědělců byl přítomen i prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Mimo jiné řekl, že přijal účast i proto, aby spolu s novým prezidentem Agrární komory Velebou demonstroval snahu stírat hroty mezi oběma komorami. Připomenul, že již vloni na podzim došlo k obratu, který nastartoval právě Jan Veleba (v té době předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů) a k němu se za Zemědělský svaz přidal i Miroslav Jirovský. Oba partneři, zemědělci a potravináři, vidí ve spojenectví možnost bránit se účinněji tlakům řetězců i starým členským zemím Evropské unie, která nechce nováčky pustit na evropský trh a částečně jim ustoupit ze svých pozic.
Nadprodukci obil obilíí se má má čelit čelit př přem eměěnou pol políí na pastviny HAVLÍČKŮV BROD (bo) – Čeští farmáři by měli část orné půdy přeměnit na pastviny, aby předcházeli nadprodukci obilí. Na zasedání Zemědělského svazu v Havlíčkově Brodě to řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Pro zhruba dva miliony tun obilí z loňské sklizně stále chybí odbyt, na druhé straně klesají stavy skotu a republika přestává být soběstačná v produkci hovězího masa. Podle Palase se zemědělci po vstupu do unie snaží dostat co nejvíce peněz z přímých a doplňkových plateb vyplácených na ornou půdu. „Jsem přesvědčen, že je nutno vidět dál než za nejbližší roh a přehodnotit podnikatelské záměry,“ uvedl. Podle něj by zemědělci měli vhodné oblasti přeměnit na pastviny a louky. Česko by mělo držet živočišnou výrobu i kvůli tomu, že do Evropské unie míří Bulharsko a Rumunsko a jiné státy, u nichž převažuje rostlinná produkce. V Česku se loni urodilo 8,8 milionu tun obilí, což je proti běžné sklizni téměř o dva miliony tun více. Skladové kapacity ve výši 480.000 tun jsou plné, požadavky na uskladnění dosahují milionu tun. Podle ministra se nyní jedná o uložení 300.000 tun v Německu a další sklady jsou předběžně dohodnuty v Belgii. Kritickou situaci v Česku, Maďarsku,
Slovensku a Rakousku přislíbila pomoci řešit Evropská komise. Podle Palase se nyní také jedná o vývozu českého obilí do Izraele nebo do Mexika. Izrael dováží 70 procent obilí. V předchozích letech byl vázán smlouvou s USA, nyní již dováží z celého světa. Mexiko je podle ministra připraveno nakoupit až 500.000 tun obilí. Stát podle něj obchodníkům s vývozem pomůže, ale uzavření obchodů záleží jen na jejich iniciativě. Stavy skotu v Česku se loni meziročně snížily téměř o 60.000 kusů a na konci roku se v zemi chovalo 1,4 milionu kusů skotu. Produkce hovězího a telecího masa meziročně klesla o desetinu. V lednu byla dokonce o pětinu nižší než ve stejném období loni. Podle Zemědělského svazu bude letos tuzemská produkce hovězího masa problematičtější než mléko.
Pěstitelé řepky se sdruží, aby se mohli ucházet o podíl v Setuze HAVLÍČKŮV BROD (li) – Čeští pěstitelé řepky se sdruží, aby se mohli ucházet o státní podíl v ústecké Setuze. Odbytové družstvo Agrooil Kapitál vznikne v nejbližších dnech. Chtělo by zastupovat farmáře se 130.000 hektary řepky, tedy polovinou republikové výměry. Pokud se záměr podaří, družstvo začne v červnu o Setuze vyjednávat se státními institucemi.
Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský na jeho zasedání v Havlíčkově Brodě řekl, že spoluvlastnictví ve zpracovatelském podniku zemědělcům zajistí lepší zhodnocení produkce. Vstupní vklad do nového družstva bude 20.000 korun. Základní vklad bude vyšší o 30.000 korun a členové ho splatí do pěti měsíců, pokud se podaří sdružit dostatečnou výměru řepky.
Vy jste nehovořil s mým právníkem? Proti vašemu rozhodnutí jsem se odvolalo. (sch)
Přes 38 procent akciové společnosti Setuza vlastní státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který akcie získal loni v říjnu od Fondu národního majetku. Nejsilnějším akcionářem je s téměř 50 procenty společnost Český olej. Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase zatím nepadlo rozhodnutí o prodeji státního podílu. „V zásadě se může prodávat kdykoliv,“ řekl. Rolníci podle něj mají šanci uspět, jen pokud za něj nabídnou nejvíce. „Nedokážu odhadnout, jaká bude tržní cena, ale předpokládám, že na to dosáhnou,“ uzavřel. Setuza je největším tuzemským zpracovatelem řepky. V ústeckých provozech zaměstnává přes 700 lidí, dalších 300 lidí pracuje v Olomouci a zhruba 30 míst má podnik v Mydlovarech u Českých Budějovic. Podle předběžných odhadů potravinářská firma loni vykázala ztrátu 296 milionů korun. Zástupci vedení to přičítají na vrub pádu cen řepky a změnám dotační politiky státu.
Setuza zvažuje vyšší výrobu metylesteru Olomouc (li) – Akciová společnost Setuza zvažuje, že v olomouckém závodě zvýší produkci metylesteru řepkového oleje (MEŘO), který se používá při výrobě bionafty. Plánuje nárůst z 36 tisíc tun na více než 50 tisíc tun. Vedení firmy očekává, že MEŘO půjde v příštích letech více na odbyt. Je předpoklad, že se biologická složka bude od roku 2007 přidávat do veškeré nafty. Nynější produkci MEŘO Setuza vyváží. Na export se společnost zaměřila po vstupu Česka do EU, kdy stát přestal výrobu MEŘO dotovat. Na tuzemském trhu se bionafta neuplatní, protože je kvůli chybějící státní podpoře stále o dost dražší než ostatní paliva. Vedení společnosti zatím o rozšíření výroby nerozhodlo s definitivní platností.
ÚBS: Bramboráři mají nejhorší sezonu za posledních 11 let HAVLÍČKŮV BROD (bo) – Čeští bramboráři podle Ústředního bramborářského svazu (ÚBS) loni zažili nejhorší sezonu za posledních 11 let. Od loňského podzimu prodávají konzumní brambory se ztrátou. Podniky ještě mají značné zásoby a ceny mohou ještě spadnout, řekl novinářům předseda svazu František Novák. Podle něj nelze vyloučit, že se část loňské úrody na jaře zlikviduje. Cena za kilogram konzumních brambor se drží pod dvěma korunami, výrobní náklady se pohybují kolem 2,80 korun. Zemědělci dostávají velmi málo i za obilí. Proto se podle Nováka dá předpokládat, že na jaře budou še-
třit a nenakoupí kvalitní sadbu či hnojiva. To by vedlo k nižším výnosům brambor. Podle Nováka je kvůli loňské nadúrodě v kritické situaci bramborářství v celé Evropě. V Německu jsou ceny ještě nižší. Podle Nováka je to také tím, že farmáři dostávají vyšší dotace. Německé brambory spolu s nizozemskými také nejvíce konkurovaly na domácím trhu. Celkem se loni dovoz zvedl asi 2,5krát bezmála na 89.000 tun. Po květnovém vstupu se také dovezly bramborové lupínky a hranolky ze 75.000 tun brambor. Naopak z Česka se vyvezlo jen 13.300 tun brambor. „Pokud by to tak pokračovalo v dalších letech, rozměr českého brambo-
rářství by se výrazně snižoval,“ uvedl Novák. Loni se v Česku brambory pěstovaly na více než 43.000 hektarech, letos se předpokládá pokles ploch asi o pět procent. Výrazné změny se nečekají u průmyslových brambor. Jejich odbyt je stabilní díky kvótám na výrobu škrobu. Plochy konzumních brambor se asi budou zvyšovat v Polabí nebo na Moravě, naopak s poklesem se počítá na tradičně bramborářské Vysočině. Ekonomika raných brambor, pěstovaných na zavlažovaných polích a prodávaných do podzimu, je totiž výrazně lepší. Brambory z Vysočiny jsou také více strupovité, a proto některé balírny raději nakupují surovinu v zahraničí.
18 / informace
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
IFS certifikace v Hlinsku dopadla výborně
H
linecká mlékárna prošla minulý rok velkou rekonstrukcí. Tato rekonstrukce byla nastartována v roce 2003. Jednalo se o kompletní výměnu obkladů, dlažeb, sanitárního zařízení, odpadů. Došlo také k podstatné modernizaci stávajících a nákupu nových, moderních technologií. Takto jsme zahájili výrobu másla, balíme trvanlivé mléko do obalů s uzávěrem, kontrolujeme kvalitu sušeného mléka, tím, že každé balení prochází detektorem kovů. Takto bych mohl pokračovat ještě dlouho. Nová technologie umožnila přijít na trh s novým výrobkem známým pod názvem Moccacino. Vstupem naší republiky do Evropské unie došlo k nárůstu možností exportovat výrobky. Toto je však podmíněno získáním mezinárodně uznávaného certifikátu. Normativ IFS (International Food Standard) obecně stanovuje požadavky na systémy vysokého hygienického standardu a správné provozní praxe v potravinářských podnicích. Potravinářské podniky se akreditovanou certifikací podle normativního dokumentu IFS snaží dokazovat vysoký hygienický standard a získat tak důvěru zákazníků (spotřebitelů), výjimečné postavení na trhu a náskok před konkurencí. U nás se zahájila příprava na tuto certifikaci na začátku roku 2004. Bylo nutno přepracovat výrobní postupy, zdokonalit, již zavedený systém HACCP, provést náročné stavební úpravy a zavést novinky do běžného života mlékárny. Že se nám to podařilo svědčí skutečnost, že jsme získali hned vyšší stupeň. Milan Domáček, jednatel společnosti Mlékárna Hlinsko, s.r.o.
z domova – informace / 19
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Výrobu kozích sýrů v Polné komplikuje konkurz na chovatele JIHLAVA (bo) – Výrobu kozích sýrů Mlékárny Polná na Jihlavsku komplikuje konkurz na chovatele. Mléko odebírá z kozí farmy společnosti Agrospol Počátky na Havlíčkobrodsku. Krajský soud v Hradci Králové na ni ale nyní prohlásil konkurz kvůli zadlužení. „Zájem o kozí sýry roste. Produkci chceme udržet,“ řekl majitel mlékárny Miloš Kvasnička. Na Vysočině jsou asi jen dvě kozí farmy, druhá je na opačném konci kraje. Agrospol chová 110 koz. Mléko se zpracovává v provozu vedle stáje, který patří mlékárně. Loňské čtyři tuny sýra se většinou prodaly na domácím trhu; část mlékárna vyvezla do Maďarska. „Zájem roste. Na letošní rok jsme chtěli větší zástav koz, aby bylo více mléka,“ uvedl Kvasnička. Surovinu za-
tím mlékárně nabídl jen malý chovatel z Třebíčska. Malé množství by se ale nevyplatilo převážet. Agrospol Počátky s. r. o. skončil v konkurzu na návrh věřitele. Firma hospodaří na 800 hektarech pronajaté zemědělské půdy; kromě koz pase skot. Podle vedení mimo jiné doplatila na špatné klimatické podmínky. V roce 2002 přišla o čtyři miliony kvůli záplavám. O rok později region postihly kroupy. Firma měla přislíbený úvěr. Chtěla snížit plochu obilovin a některé pozemky zatravnit, ale peníze nakonec nedostala. Chov koz, který se budoval od roku 1992, je zatím zajištěný. Farma již prodala kůzlata na velikonoční trh. „Neodhadnu, zda se chov podaří zachovat,“ řekl jednatel Jiří Mergl. Stavy koz v republice během posledních desetiletí výrazně klesly. Zatím-
co po 2. světové válce mezi drobnými chovateli byl přes jeden milion zvířat, nyní jich statistici evidují 10.000. Farmy začaly vznikat od 90. let minulého století, část ale brzo skončila. Nyní asi deset kozích farem v zemi chová 1500 zvířat. „Chov koz se zřejmě podaří udržet jen na menších rodinných farmách,“ řekl Vít Mareš, ředitel Svazu chovatelů ovcí a koz. Tržby za mléko jsou podle něj mnohem zajímavější než za kůzlečí maso, pro které je odbyt jen na Velikonoce. Rozvoj farem ale limitují přísné požadavky na vybavení zpracovatelských provozů. Na malých farmách podléhají stejnému schvalování jako velké mlékárny. „Kdo by měl začít, potřebuje poměrně dost velký kapitál do chovu, technologie dojení i na zpracování,“ podotkl Mareš.
Král není domkář! V únorovém čísle (Potravinářského zpravodaje) se objevily informace o záhadném Domkářském sýru alias sýru Krolewski, který byl bez vědomí a mimo kontrolu dovozce přihlášen společností MADETA do Celostátní přehlídky sýrů a byl také nápadně negativně hodnocen. Společnost Milkpol, která je vlastníkem ochranné známky „Sýr Krolewski“ a jeho dovozcem, proto uvádí na pravou míru zavádějící informace, týkající se této značky sýra. Celá věrohodnost článku je především zpochybněna skutečností, že sporný sýr přihlásila do soutěže kon-
kurenční firma a tudíž lze oprávněně pochybovat o reprezentativnosti „vzorku“. Je jisté, že společnost MADETA nemá žádný zájem dodat v takovém případě zboží v kvalitě, která odpovídá standardu sýra a je poskytována zákazníkům u pravého sýra Krolewski. Toto její konání nese navíc i znaky protiprávního jednání, zejména v oblasti nekalé soutěže a poškozování dobrého jména. Jediný oprávněný přihlašovatel sýra Krolewski – společnost Milkpol – v takovém případě pochopitelně nemohl ručit za autenticitu ani kvalitu dodaného vzorku do souteže. Také tvrzení, že uvedený vzorek byl údajně zakoupen v prodejně Kaufland je podezřelé, neboť tato síť prodejen
nepatří mezi bezprostřední odběratele sýra Krolewski od společnosti Milkpol. I pokud by se tato informace zakládala na pravdě, nemůže společnost Milkpol ručit za kvalitu takového výrobku, neboť není jasné, kdo a za jakých podmínek je jeho skutečným dodavatelem do prodejny. U tak choulostivého druhu zboží, jako je sýr, je tato skutečnost dvojnásobně významná. Další evidentní nepravdou zmíněného článku, o které se může každý přesvědčit na první pohled, je to, že sýr je údajně neoprávněně označován jako „alpský ementál“. Etiketa na sýru Krolewski totiž jednoznačně a zřetelně uvádí, že se jedná o „sýr přírodní polotvrdý (švýcarského typu)“ a tento ja-
ko takový také splňuje všechny kvalitativní i jiné požadavky, kladené na tento druh sýrů. Ani zmínka o konečné prodejní ceně není žádným průkazným argumentem, neboť tuto vždy stanoví konečný prodejce. Oficiálně je sýr Krolewski dodáván společností Milkpol s doporučenou prodejní cenou, což je cena na úrovni srovnatelných českých sýrů v této kategorii, spíše však pod ní. Lze tedy spekulovat o tom, zda společnost MADETA nedodala do soutěže padělek originálního sýra Krolewski, sama ho „neupravila“ nebo zda dokonce nepoužila nějaký ze svých výrobků? Takové jednání je ovšem nejen neseriózní, ale pro MADETU i ostud-
né. Stejně tak neseriózní je i přístup autora článku Ing. Jiřího Kropáčka, Csc., který si při jeho psaní vůbec neověřil uváděná fakta, ale zato se bezvýhradně zaměřil na reklamu výrobků společnosti MADETA. S ohledem na výše uvedené lze tedy nákup originálního sýra Krolewski bez obav doporučit, neboť plně v konkurenci českých sýrů obstojí. Zároveň je však třeba vždy dbát na ověření pravosti tohoto sýra, jehož jediným legálním dodavatelem, který také plně ručí za jeho kvalitu, je pouze společnost Milkpol. Ing. Luboš Procházka, jednatel, Milkpol spol. s r.o.
Soukromá mlékárna ve Zlaté Olešnici zahájila zkušební výrobu
Dnes nic nedostanete – oběd se mi docela povedl! (sch)
Producenti bioproduktů chtějí prorazit do oblasti gastronomie BRNO (zub) – Do oblasti gastronomie chtějí více prorazit také producenti bioproduktů a biopotravin. „Na letošním veletrhu gastronomie a hotelových služeb G + H v Brně jich proti poslednímu ročníku přibylo,“ řekl manažer veletrhu Martin Střítecký. Osm podniků zabývajících se bioprodukcí se představilo ve stánku Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Podniky zabývající se ekologickým zemědělstvím věří, že větší uplatnění v gastronomii najdou i díky požadavkům lidí na větší pestrost nabídky a také na zdravé a bezpečné potraviny. Jednou z překážek, která brání většímu průniku biopotravin do nabídky restaurací či hotelů, je i jejich vyšší cena. Producenti ale věří, že lidé budou ochotni za ekologické potraviny zaplatit více. Obchodní zástupce společnosti PRO-BIO Henrich Leško uvedl, že zatím gastronomický sektor neoslovili a veletrh G + H byl příležitostí zjistit například požadavky zákazníků na četnost dodávek nebo sortiment. Očekává, že zájem bude o těstoviny, tradiční české produkty jako je pohanka nebo celozrnné mouky a o dovážené třtinové cukry. Restaurace s nabídkou jídel z biopotravin už v ČR existují, ale je jich velmi málo a v podsta-
tě je nabízí jako doplňkový sortiment. Letos se především odborným návštěvníkům představilo 180 firem ze šesti zemí. Vedle českých vystavovatelů se zúčastnily podniky z Itálie, Německa, Polska, Rakouska a poprvé také z Francie. Během tří dnů veletrhu G + H se zaregistrovalo 8113 odborníků ze 16 zemí. Na veletrhu byli také vyhlášeni vítězové v soutěžích Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2005 a Grand Prix VINEX 2005. Celkem 89 studentů v oborech kuchař, číšník a cukrář se pak zapojilo do 11. ročníku mezinárodní soutěže Gastro Junior Brno 2005 – Nowaco Cup. Další ročník veletrhu G + H se bude v Brně konat v roce 2007. Příští rok se mohou návštěvníci brněnského výstaviště těšit na Mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA.
ZLATÁ OLEŠNICE (Jablonecko) (bo) – Zkušební výrobu zahájila soukromá minimlékárna, kterou vybudovala Farma Dolenec Jiřího Vrkoslava ve Zlaté Olešnici na Jablonecku. „Zatím zpracováváme zhruba polovinu mléka, výrobky i surovina a celý provoz musí totiž projít schválením veterinářů a hygieniků,“ řekl majitel farmy. Už nyní je ale podle Vrkoslava o jogurty, zákysy i sýry ze soukromé mlékárny zájem – testovat je chtějí i školy, školky a domovy důchodců. Mlékárna chce ale své výrobky dodávat i do běžné obchod-
ní sítě. Zájem už projevili i odběratelé ze stotisícového Liberce, kde chtějí mléčné výrobky ze Zlaté Olešnice nabídnout prodejny zdravé výživy Jas, vegetariánská restaurace Ánanda i velkoprodejna Dunaj v centru města. „Předpokládáme, že větší dodávky zahájíme už v příštích týdnech,“ řekl Vrkoslav. Do vybudování mlékárny investovala farma 3,5 milionu korun. Moderní zařízení splňuje přísné hygienické a veterinární normy Evropské unie. Podobná jsou v Česku jen dvě. „Nejtěžší bylo na mlékárnu sehnat peníze, tři roky jsme obcházeli banky, než se nám po-
Ústav technologie mléka a tuků VŠCHT Praha si Vás dovoluje pozvat na kurz prof. Pavla Jelena z University of Alberta (Edmonton, Kanada)
KANADSKO-AMERICKÉ PRINCIPY TECHNOLOGIE A HODNOCENÍ KVALITY SÝRŮ Kurz se koná ve dnech 30. 5. až 1. 6. 2005 na VŠCHT Praha. Bližší informace jsou uveřejněny na internetové stránce http://www.vscht.cz/tmt/ nebo je možné získat informace telefonicky na č. 220 443 2367.
dařilo získat úvěr,“ řekl Vrkoslav. Dalším problémem podle něho bylo splnit všechny veterinární a hygienické předpisy. Rodinná Farma Dolenec chová nyní 86 krav. Mlékárna bude denně zpracovávat kolem 700 litrů mléka. Její kapacita však umožňuje zpracovat i dvojnásobek, a tak Vrkoslavovi uvažují o rozšíření stáda. Ještě letos by rádi modernizovali starý kravín, který moderním požadavkům na chov nevyhovuje. Na modernizaci, která přijde na tři miliony korun, chtějí získat dotaci z fondů EU.
20 / z domova
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Výroba mlékárenských výrobků v roce 2004 NÁKUP MLÉKA Mlékárenský průmysl nakoupil a zpracoval v roce 2004 podle resortní statistiky MZe ČR 2 495,8 mil. litrů mléka, což představuje v porovnání s předcházejícím rokem 2003 pokles o 35,1 mil. litrů, t. r. o 1,4 %. Průměrný obsah tuku se meziročně zvýšil o 0,023 % z 3,973 % na 3,996 % v minulém roce. Průměrný obsah bílkovin se zvýšil z 3,39 % na 3,40 %. Podíl nakoupeného mléka zařazeného do jakosti Q vzrostl z 39,1 % na 45,0 %. Podíl mléka I. jakostní třídy se snížil z 59,2 % na 53,8 %. Dodávky mléka nestandardní jakosti poklesly z 1,7 % na 1,2 %. CENY Průměrná realizační cena mléka nakoupeného v roce 2004 se meziročně zvýšila ze 7,79 Kč/l na 8,06 Kč/l (+0,27 Kč/l) a dosáhla za měsíc prosinec 2004 meziroční vzestup o 0,52 Kč/l ze 7,82 Kč/l na 8,34 Kč/l. Výrazný nárůst ceny mléka byl motivován zvýšeným zájmem tuzemských a po připojení ČR k EU částečně i zahraničních zpracovatelů. VÝVOJ OBCHODNÍCH CEN VYBRANÝCH MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ V KČ/L/KG prosinec prosinec index Výrobek rozdíl 2003 2004 2004/2003 Mléko polotučné trvanlivé karton 1 l 10,68 11,23 0,55 105,1 Mléko odstředěné trvanlivé karton 1 l 10,12 10,44 0,32 103,2 Mléko polotučné sáček 1 l 9,61 9,85 0,24 102,5 Mléko polotučné čerstvé karton 1 l 9,50 10,53 1,03 110,8 Jogurt bílý do 4,5 % tuku 150 g kelímek – 1 kg 31,91 32,19 0,28 100,9 Máslo čerstvé 250 g Al folie 16 % vody 89,36 96,02 6,66 107,5 Tvaroh měkký 250 g Al folie 25 % sušiny – 1 kg 42,89 45,00 2,11 104,9 Eidamská cihla 30 % – 1 kg 88,37 94,48 6,11 106,9 Eidamská cihla 45 % – 1 kg 97,55 93,47 –4,08 95,8 Z meziročního porovnání cen mlékárenských výrobků vyplývá přetrvávající velmi nízká úroveň u sortimentu tekutých výrobků, i když v průměru došlo k jejich zvýšení zhruba o 5 %. Z dalších konzumních výrobků se zvýšila cena konzumního tvarohu o 4,9 %, cena čerstvého másla o 7,5 % a cena Eidamské cihly 30 % t. v s. o 6,9 %.
VÝROBA KONZUMNÍHO MLÉKA Výroba konzumního mléka se meziročně zvýšila o 5,3 % ze 473 848 tis. l na 499 120 tis. l. V rámci toho objemu se vyrobilo 71,1 % trvanlivého mléka a 28,9 % mléka pasterovaného, a to v obou sledovaných letech. VÝROBA KONZUMNÍHO MLÉKA PODLE ZPŮSOBU OŠETŘENÍ Výroba v tis. l Podíl v % index Konzumní mléko 2004/2003 2003 2004 2003 2004 Konzumní mléko celkem 473 848 499 120 100,0 100,0 105,3 z toho pasterované 137 150 144 074 28,9 28,9 105,0 trvanlivé 336 698 355 046 71,1 71,1 105,4
Z dalších tekutých zakysaných výrobků vykázala skupina ostatních kysaných výrobků (bez podmáslí) zvýšení výroby o 5 %, z 24037 tis. l na 25248 tis. l. Podíl ochucených výrobků se v rámci této skupiny snížil ze 43,7 % na 39,0 %. Výroba neochuceného podmáslí se mírně snížila z 10670 tis. l na 10500 tis. l – o 1,6 %. Dovoz výrobků CN 0403 zahrnující tekuté zakysané výrobky (jogurt, kefír, podmáslí, kyselou smetanu) se mírně zvýšil z 29209 tun v roce 2003 na 29705 tun v roce 2004 (index 101,7). Opačný vývoj této sortimentní skupiny vykázal vývoz, který se zvýšil z 6 707 tun v roce 2003 na 14574 tun v roce 2004 (index 217,3).
VÝROBA MÁSLA Celková výroba másla dosáhla v roce 2004 podle statistického bilančního výkazu MZe 6–12, zahrnujícího výrobu a užití všech druhů másel, včetně pomazánkového másla a másla s rostlinným tukem 59352 tun, což představuje v porovnání s předcházejícím rokem 2003 pokles o 5849 tun – 9 %.
Výrobek poč. zásoba k 1. 1. výroba prodej na vnitřním trhu vývoz kon. zásoba k 31. 12.
Konzumní mléko odstředěné/nízkotučné polotučné plnotučné celkem
Výroba v tis. l 2003 2004 53 998 60 296 401 897 415 013 17 953 23 811 473 848 499 120
Podíl v % 2003 11,4 84,8 3,8 100,0
2004 12,1 83,1 4,8 100,0
index 2004/2003 111,7 103,3 132,6 105,3
Meziročně se zvýšil podíl odtučněného mléka z 11,4 % na 12,1 %. Zvýšení zaznamenala i výroba plnotučného mléka ze 3,8 na 4,8 %.
VÝROBA KONZUMNÍHO MLÉKA PODLE ZPŮSOBU BALENÍ Výroba v tis. l Podíl v % index Konzumní mléko 2004/2003 2003 2004 2003 2004 kartony trvanlivé 336 698 355 046 71,1 71,1 105,4 kartony pasterované 47 917 53 085 10,1 10,6 110,8 ostatní 89 233 90 989 18,8 18,3 102,0 celkem 473 848 499 120 100,0 100,0 105,3 Z údajů v tabulce je patrné, že se podíly jednotlivých druhů balení mléka významněji nezměnily. Podíl mléka plněného do kartónových obalů dosáhl 81,7 %.
HLAVNÍ SORTIMENT VÝROBY MÁSLA
VÝROBA KONZUMNÍCH SMETAN, VČETNĚ KYSANÝCH Výroba v tis. l Podíl v % Výrobek 2003 2004 2003 2004 Konz. smetany, vč. kysaných 38 088 49 794 100,0 100,0 z toho kysané 11 346 13 816 29,8 27,7 s obs. min. 30 % tuku 16 606 24 977 43,6 50,2
Výroba v tunách 2003 2004 29 892 29 368 18 434 11 620 7 416 8 396
Výrobek čerstvé ostatní /bloky) pomazánkové
index 2004/2003 130,7 121,8 150,4
Celková výroba konzumních smetan, včetně kysaných se v průběhu minulého roku (2004) meziročně zvýšila o 30,7 %. Na zvýšení se podílela 21,8 % kysaná smetana a 50,4 % smetana s minimálním obsahem 30 % tuku. Zvýšení výroby bylo rozhodující měrou ovlivněno vývozem smetan po připojení ČR k EU. V průběhu minulého roku se podle údajů celní statistiky zvýšil dovoz výrobků CN 0401 zahrnující tekuté mléko a smetanu z 51 331 tun v roce 2003 na 72 918 tun v roce 2004 (index 142,1). Vývoz této skupiny výrobků se meziročně velmi rapidně zvýšil z 13 698 tun na 87 346 tun (index 637,7). Na navýšení vývozu se podílí tekuté mléko jako surovina a významně i vývoz smetan.
Rozdíl –524 –6814 980
index 2004/2003 98,2 63,0 113,2
Výroba čerstvého másla se snížila o 524 tun (–1,8 %), zatímco se výroba pomazánkového másla meziročně zvýšila ze 7419 tun na 8395 tun (+13,2 %). Výroba másla v blocích se snížila o 6814 tun z 18434 tun v roce 2003 na 11620 tun v roce 2004 – o 37 %. Dovoz másla se meziročně snížil z 5008 tun v roce 2003 na 4386 tun v roce 2004 (index 87,6).
TVAROHY A TVAROHOVÉ SPECIALITY Celková výroba této skupiny výrobků se meziročně mírně zvýšila o 2,2 %, ze 47187 tun na 48212 tun.
tvarohy smet. krémy tvarohové dezerty celkem
VÝROBA TVAROHŮ A TVAROHOVÝCH SPECIALIT Výroba v tunách Rozdíl 2003 2004 32 706 34 368 1662 10 183 10 356 173 4 298 3 488 –810 47 187 48 212 1025
index 2004/2003 105,1 101,7 81,2 102,2
Na zvýšení výroby se podílely významnou měrou tvarohy, které vykázaly nárůst o 1 662 tun, z 32 706 tun na 34 368 tun (+5,1 %). Výroba smetanových krémů se zvýšila o 1,7 %, zatímco výroba tvarohových dezertů poklesla o 18,8 %, ze 4 298 tun na 3 488 tun. Nejvýznamnější zástupce sortimentu tvarohů – konzumní tvaroh poklesl ve výrobě o 1 %, z 22 481 tun na 22 265 tun. Pokles vykázal i tvrdý tvaroh o 5,9 %, z 1 438 tun na 1 353 tun. Výrazně se zvýšil zájem o jemný tvaroh, jehož výroba se zvýšila o 29,2 %, z 5 638 tun na 7 287 tun. Nárůst výroby vykázal průmyslový tvaroh – o 10,0 %, z 3 148 tun na 3 463 tun.
SÝRY Výroba sýrů celkem v roce 2004 stagnovala. Přírodních sýrů se vyrobilo 94367 tun (index 100,0). Výroba tavených sýrů se rovněž nezvýšila a dosáhla 19 913 tun (index 100). VÝVOJ VÝROBY SÝRŮ CELKEM Výrobek sýry přírodní sýry tavené sýry celkem
SMETANY
index 2004/2003 97,8 91,0 104,4 60,0 125,2
Výroba másla se v roce 2004 snížila částečně vlivem nižšího nákupu mléka, zejména však v důsledku zapracování mléčného tuku do zvýšené výroby konzumních výrobků. Velmi výrazný pokles o 40 % zaznamenal vývoz másla.
Výrobek
VÝROBA KONZUMNÍHO MLÉKA PODLE OBSAHU TUKU
VÝVOZ VÝROBY A ZÁSOB MÁSLA Výroba v tunách Rozdíl 2003 2004 1 801 1 762 – 39 65 200 59 352 – 5 848 39 519 41 270 1 51 22 656 13 486 – 9 170 1 762 2 206 444
Výroba v tunách 2003 2004 94 393 94 367 19 918 19 913 114 311 114 280
Rozdíl
index 2004/2003
26 –5 –31
100,0 100,0 100,0
V následující tabulce je uveden přehled výroby přírodních sýrů podle tradičního sortimentního členění.
Výrobek čerstvé nezrající měkké sýry v bílém solném nálevu plísňové vybrané polotvrdé tvrdé a extra tvrdé ostatní
SORTIMENT VÝROBY PŘÍRODNÍCH SÝRŮ Výroba v tunách Rozdíl 2003 2004 7 605 8 029 424 x x x 10 192 8 191 –2 001 12 015 14 040 2 025 47 957 52 366 4 409 11 152 5 672 5 480 x x x
index 2004/2003 105,6 x 80,4 –116,9 109,2 50,9 x
JOGURTY A OSTATNÍ TEKUTÉ ZAKYSANÉ VÝROBKY VÝROBA JOGURTŮ Výrobek Jogurty celkem z toho ochucené nízkotučné do 0,5 %
Výroba v tis. l 2003 2004 86 672 91 870 61 522 65 474 11 503 12 124
Podíl v % 2003 100,0 71,0 13,3
2004 100,0 71,3 13,2
index 2004/2003 106,0 106,4 105,4
Výroba jogurtů se meziročně významně zvýšila o 6 %, z 86672 tun v roce 2003 na 91870 tun v roce 2004. Podíl ochucených výrobků dosáhl 71,3 % a podíl nízkotučných jogurtů do 0,5 % obsahu tuku dosáhl 13,2 %.
Nejvyšší podíl z celkové výroby přírodních sýrů připadá na sortimentní skupinu vybraných polotvrdých sýrů zahrnujících především Eidam, Goudu a sýr Madeland. Objem jejich výroby se meziročně zvýšil o 9,2 %, ze 47 957 tun na 52 366 tun. Nejvyšší zvýšení bylo docíleno u plísňových sýrů o 16,9 % na 14 040 tun. Nejhlubší propad vykázaly tvrdé a extra tvrdé sýry, jejichž objem výroby se snížil o polovinu, z 11 152 tun na 5 672 tun (index 50,9). K velmi výraznému poklesu výroby došlo i u sortimentní skupiny bílých sýrů o 19,6 %, z 10 192 tun na 8 191 tun v důsledku snížení exportu. Prodej tuzemských přírodních sýrů, obdobně tak jako jejich výroba stagnoval, snížil se meziročně o 257 tun, ze 76 744 tun na 76 440 tun (–0,4 %). U sortimentní skupiny CN 0406 zahrnující sýry a tvarohy se dovoz výrazně zvýšil. Bohužel zatím zveřejněná data o dovozu výrobků v této skupině jsou evidentně nesprávná, a proto jsme se rozhodli použít údaje za jedenáct měsíců roku 2004. Za toto období se zvýšil dovoz sýrů a tvarohů o 6 231 tun z 20 345 tun v roce 2003 na 26 876 tun od ledna do listopadu 2004 (index 132,1). Vývoz této skupiny výrobků se mírně snížil o 344 tun z 18 431 tun v roce 2003 na 18 107 tun v roce 2004 (index 98,2).
z domova / 21
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
VÝROBA MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ V ROCE 2004
VÝROBA SUŠENÉHO MLÉKA VÝROBA, VÝVOZ A ZÁSOBY SUŠENÉHO MLÉKA (BEZ KDV) Výrobek/tuny Počáteční zásob k 1. 1. z toho – SOM – SMT Výroba celkem z toho – SOM – SMT Vývoz celkem z toho – SOM – SMT Konečná zásoba 31.12. z toho – SOM – SMT
2003
2004
rozdíl
9 399 8 176 1 223 63 548 39 257 24291 60 515 37 487 23 028 7 307 6 002 1 305
7 307 6 002 1 305 53 160 32 832 20 328 42 596 28 605 13 991 3 692 2 298 1 393
–2 092 –2 174 82 –10 388 –6 425 –3 963 –17 919 –8 882 –9 037 –3 615 –3 704 88
ZAHRANIČNÍ OBCHOD ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR MLÉKÁRENSKÝMI VÝROBKY V TIS. KČ
výroba 2004
index 2004/ 2003
mil. l
2 531
2 496
98,6
prům.obsah tuku
%
3,973
3,996
+0,023
prům. obsah bílkovin
%
3,39
3,40
+0,01
prům.nák. cena mléka 1 l
Kč/l
7,79
8,06
103,5
konz. mléko celkem
tis. l
473 848
499 120
105,3
konz.smetany vč. kysaných
tis. l
38 088
49 794
130,7
jogurty celkem
tuny
86 682
91 871
106,0
konz. tvarohy
tuny
32 706
34 368
105,1
smet. krémy
tuny
10 183
10 356
101,7
tvaroh. dezerty
tuny
4 298
3 488
81,2
máslo celkem
tuny
65 200
59 352
91,0
sýry přírodní
tuny
94 393
94 367
100,0
sýry tavené
tuny
19 918
19 913
100,0
suš.mléko celkem bez KDV
tuny
63 548
53 160
83,7
z toho – odtučněné
tuny
39 257
32 832
83,6
Pramen: Statistický výkaz SFTR (MZe ČR)
index 2004/2003 131,4
2003
2004
rozdíl
5 715 738
7 511 838
1 796 100
Dovoz mléka a výrobků
3 719 486
4 950 672
1 231 186
133,1
Bilance (saldo)
1 996 252
2 561 166
564 914
128,3
Vývoz mléka a výrobků
výroba 2003
Nákup mléka
Relativně vysoké zásoby sušených mlék na začátku minulého roku (2004) ve výši 7307 tun, které byly způsobeny jejich zadrženým vývozem v předcházejícím roce (2003), byly na základě mimořádných opatření před vstupem země do EU do 30. dubna 2004 sníženy dodatečným vývozem. Z údajů tabulky vyplývá, že se celková výroba sušených mlék meziročně snížila o 10 388 tun, ze 63548 tun na 53160 tun (index 83,7), z toho u SOM o 6425 tun, z 39 257 tun na 32 832 tun (index 83,6). V minulém roce bylo vyvezeno 42 596 tun sušených mlék (index 70,4), z toho 28 605 tun SOM (index 76,3) a 13 991 tun SMT (index 60,8).
Ukazatel/rok
jedn.
Výrobek
index 2004/2003 77,7 73,4 106,7 83,7 83,6 83,7 70,4 76,3 60,8 50,5 38,3 106,7
Údaje celní statistiky Celková finanční hodnota dovozu mlékárenských výrobků se v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 zvýšila o 1231186 tis. Kč a dosáhla 4950671 tis. Kč (index 133,1). Zvýšila se i hodnota vývozu o 1796100 tis. Kč na celkových 7511898 tis. Kč (index 131,4). Celkové pozitivní saldo se zvýšilo z 1996252 tis. Kč v roce 2003 na 2561666 tis. Kč v minulém roce (index 128,3).
ZÁVĚR Objem nákupu mléka se v minulém přelomovém roce 2004, ve kterém se stala naše země součástí rozšířené Evropské Unie, meziročně snížil o 1,4 % na téměř 2,5 miliardy l, přičemž se průměrná nákupní cena mléka vlivem vnějších změněných podmínek výrazně zvýšila ze 7,99 Kč/l v měsíci květnu na 8,34 Kč/l v prosinci s přetrvávajícím tlakem na její další zvyšování. Výroba mlékárenských výrobků se meziročně zvýšila u sortimentní skupiny konzumního mléka, jogurtů a tvarohů o 5 – 6 %, zatímco výroba sýrů celkem, a to jak přírodních, tak tavených, stagnovala a vykázala index 100. Výroba vysokoobjemových výrobků se výrazně snížila a vykázala pokles u sušeného mléka o 16,3 % a u másla o 9 %. Příznivé ceny mlékárenských výrobků na zahraničních trzích ovlivnily pozitivně jejich obchodní bilanci v rámci ČR. Ing. Milan Křivánek, ČMSM
Ekonomika výroby mléka v Německu, Rakousku a ČR Rozšíření EU 15 o dalších 10 zemí znamená vzájemné propojení 2 regionů s velmi rozdílným systémem řízení výroby a celkovou ekonomickou úrovní. REFORMA AGENDY 2000 EU 25 představuje na jedné straně tzv. staré země s bohatě podporovanou zemědělskou výrobou, ve kterých byla cena farmářského mléka usměrňována v rámci Agendy 2000 cílovou cenou, stanovenou na úrovni 30,98 EUR za 100 kg mléka při obsahu 3,7 % tuku a 3,4 % bílkovin. Na druhé straně byly ceny farmářského mléka v nových členských zemích na výrazně nižší, i když velmi variabilní úrovni. V zájmu řízení zemědělského sektoru rozšířené Evropské Unie byla přijata Reforma společné zemědělské politiky, v rámci které bylo zakotveno postupné snížení intervenčních cen másla ve čtyřech krocích o 25 % a SOM ve třech krocích o 15 %. Toto opatření by se mělo do roku 2006/7 promítnout do snížení ceny farmářského mléka zhruba na 25,50 EUR/ 100 kg, což by odpovídalo (podle použitého kursového přepočtu) cca 7,80 Kč/l. Docílení požadovaného snížení ceny je zejména pro malé a střední farmy ve většině zemí bývalé EU 15 velmi obtížným, téměř nesplnitelným úkolem, i když její pokles bude částečně vyrovnáván kompenzačními platbami. Ty dosáhnou v roce 2006/7 částky 73,55 EUR za tunu mléka, což odpovídá cca 1,10 Kč/l. EFEKTIVNOST RODINNÝCH FAREM Orientační představu o efektivnosti výroby mléka ve vybraných rodinných farmách lze získat z analýzy IFCN Dairy Network 2004 se sídlem v Brannschweigu, která sledovala a vyhodnotila výsledky hospodaření 86 typických farem z 31 zemí světa v roce 2003. V přehledu jsou uvedeny rámcové výsledky efektivnosti výroby mléka v následujících vybraných rodinných farmách Rakouska, Německa a jedné farmy ČR: – AT 22 – rakouská farma Müheviertel – 22 dojnic – AT 35 – rakouská farma Innviertel – Bezirk Ried – 35 dojnic – DE 35 – německá farma – Upperbavaria – Bavorsko – 35 dojnic – DE 80 – německá farma – East Schleswik–Holstein – 80 dojnic – CZ 67 – česká farma – severovýchodní Čechy – 67 dojnic
EFEKTIVNOST VÝROBY MLÉKA VE VYBRANÝCH RODINNÝCH FARMÁCH RAKOUSKA, NĚMECKA A ČR – 2003 AT 22 AT 35 DE 35 DE 80 CZ 67 Farma USD Celkový náklad na výrobu 63 53 64 43 32 100 kg mléka1) Cena za 100 kg mléka 32 33 33 33 27 Nemléčný příjem (telata, 11 9 6 7 5 obměna stáda) Přímé platby 13 7 5 2 1 Příjem celkem 56 49 44 39 33 Rozdíl (náklad–příjem) –7 –5 –20 –4 +1 celkem 1) IFCR převádí hodnoty mléka na mléko obs. 4,0 % tuku a 3,3 % bílkovin.
Údaje byly odečteny z grafu a vyplývá z nich celková nízká efektivnost malých farem s nízkým počtem dojnic ve stádě. Nejméně příznivé výsledky vykázala německá farma s 35 dojnicemi (DE 35) s nejvyšší ztrátou 20 USD, představující rozdíl mezi celkovými náklady a příjmy při výrobě 100 kg mléka. Podstatně příznivější výsledek vykázala německá farma s 80 dojnicemi (DE 80) se ztrátou 4 USD/100 kg mléka. Relativně nižší ztrátu vykazují rakouské farmy s 22 a 35 dojnicemi ve stádě (AT 22 a AT 35), jejichž ztráty činí –7 USD resp. – 5 USD, ovšem při uplatnění vysokých přímých plateb 13 USD a 7 USD při výrobě 100 kg mléka. Nejpříznivější výsledky docílila česká rodinná farma s 67 dojnicemi (CZ 67), která jako jediná z posuzovaných farem vykázala pozitivní výsledek +1 USD/100 kg mléka. Z porovnání výsledků 2 německých farem DE 35 a DE 80 jasně vyplývá nutnost jejich restrukturalizace s cílem nahradit farmy s nízkým počtem dojnic většími farmami s 80 – 100 dojnicemi, případně i vyšším počtem. VELKÉ TYPICKÉ FARMY O vyšší úrovni efektivnosti a konkurenceschopnosti podniků s vysokým počtem dojnic svědčí získané údaje o výsledcích docílených v následujících typických farmách: – DE 650 – německá farma s. r. o. s 650 dojnicemi – Sachsen–Anholt – CZ 425 – české družstvo s 425 dojnicemi v severovýchodních Čechách – CZ 535 – české družstvo s 535 dojnicemi ve východních Čechách – HU 400 – maďarské družstvo se 400 dojnicemi – jižní Podunají
EFEKTIVNOST VÝROBY MLÉKA VE VYBRANÝCH VELKÝCH FARMÁCH NĚMECKA, ČR A MAĎARSKA – 2003 Farma Celkový náklad na výrobu 100 kg mléka Cena za 100 kg mléka Nemléčný příjem (telata, obměna stáda) Přímé platby Příjem celkem Rozdíl (náklad–příjem) celkem
DE 650
CZ 425 CZ 535 USD
HU 400
41
27
32
35
35
28
28
33
4
3
5
3
3 40
1 32
1 34
0 36
–1
+5
+2
+1
Údaje odečtené z grafu dokládají, že celkové náklady na výrobu mléka ve velkých stádech jsou ve sledovaných regionech výrazně nižší ve srovnání s náklady, které vykazují farmy s nízkým počtem dojnic. Nejlepší výsledky docílila česká družstevní farma CZ 425 s náklady na výrobu 100 kg mléka 27 USD a celkovým ziskem 5 USD. Družstvo hospodaří na celkové výměře 1493 ha zemědělské půdy, která je z 32 % využívána pro výrobu mléka. Družstvo zaměstnává 70 pracovníků a na 1 ha celkové zemědělské půdy připadá 0,29 dojnice. Průměrná dojivost dosáhla 6701 kg mléka a obměna stáda činí 38 %.
Druhé české družstvo CZ 535 chová 535 dojnic a obhospodařuje celkem 1243 ha zemědělské půdy, z nichž se 38 % podílí na výrobě mléka. Družstvo zaměstnává 81 pracovníků. Průměrná užitkovost dojnic dosáhla 6253 kg mléka při obměně stáda 31 %. Farma obhospodařuje v porovnání s předchozí českou farmou CZ 425 o 20 % nižší výměru zemědělské půdy s vyšším počtem pracovníků o 15 % a její celkové náklady na výrobu 100 kg mléka jsou o 5 USD vyšší a dosahují 32 USD. Německá farma DE 650 hospodaří na celkové výměře 1767 ha zemědělské půdy, která slouží ze 37 % pro výrobu mléka, zaměstnává 23 pracovníků a na 1 ha zemědělské půdy připadá 0,37 dojnice. Průměrná roční užitkovost na dojnici dosáhla 8182 kg/rok a obměna stáda činí 38 %. Náklady na výrobu 100 kg mléka převýšily příjmy o 1 USD (ze 41 USD na 40 USD). Maďarská farma HU 400 hospodaří na výměře 457 ha zemědělské půdy, která je výlučně využívána pro výrobu mléka, chová 400 dojnic, jejichž průměrná užitkovost dosahuje 5927 kg/rok, obměna stáda činí 33 %. Vykázaný příjem za 100 kg mléka převyšuje o 1 USD náklady na jeho výrobu, které činí 35 USD a jsou o 3 USD – 8 USD vyšší než náklady českých farem.
ZÁVĚR IFCN = International Farm Comparison NETWORK v Brannschweigu je renomované pracoviště, které se na vědeckém základě zabývá každoročně hodnocením ekonomiky výroby mléka v celosvětovém měřítku. Ve své činnosti úzce spolupracuje s Mezinárodní mlékařskou federací a jejími jednotlivými členy. Zabývá se nejenom hlubokou analýzou vývoje ekonomiky výroby mléka z různých pohledů, ale i jejím dlouhodobým výhledem a strukturálními změnami farem. V této souvislosti je pozoruhodné, že Institut IFCN ve své analýze vydané v minulém roce 2004 uvedl, že na základě výsledků za rok 2002 provedl zpětně roztřídění všech 76 hodnocených typických farem z 27 regionů světa podle celkové ekonomické úspěšnosti celkem do 6 skupin. Jako základní kritéria pro speciální skupinové třídění byly brány v úvahu výše celkových nákladů na výrobu mléka, pořadí úspěšnosti, výše nákladů na práci a výše nájemného za pronajatou půdu. Do první skupiny farem s nízkými náklady a vysokou úspěšností a relativně nižšími výdělky bylo zařazeno celkem 11 typických farem, včetně všech 3 analyzovaných českých farem. Dvě výše hodnocené rakouské farmy AT 12 a AT 22, dále německé farmy DE 35 a DE 650 byly zařazeny do šesté skupiny s vysokými náklady na výrobu a nízkou úspěšností. Německá farma DE 80 se umístila v páté skupině a maďarská farma HU 400 ve třetí skupině. Výsledek tohoto hodnocení je potěšitelný a svědčí o úspěšnosti výroby farmářského mléka v ČR. Informace byla zpracována z analýzy IFCN – Dairy Report 2004, získané prostřednictvím Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, který s IFCN dlouhodobě aktivně spolupracuje (Ing. Jakobe, CSc., Ing. Doucha, CSc.). Ing. Milan Křivánek, ČMSM
22 / z domova V roce 2003 vstoupil v platnost zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Klíčovou povinností pro provozovatele vybraných potravinářských zařízení je získání integrovaného povolení pro svoji činnost. Dvouletá účinnost prověřila účelnost zákona a téměř všichni účastníci procesu podávání a schvalování žádostí o integrované povolení dospěli k názoru, že je co zlepšit, aniž by se snižovaly již dosažené úspěchy. Proto se přikročilo k novele zmíněného zákona. Za klady celého systému lze požadovat skutečnost, že na všech krajských úřadech byla zřízena příslušná agenda a že zkušenosti VÚPP z jednání na krajských úřadech až na výjimky jsou velmi dobré. Dalším úspěchem je zavedení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách v ČR, založený na elektronickém zázemí a překladech podkladů ze zahraničního centra v Seville. Pozitivní roli hraje také operativní ustavení Fóra pro výměnu informací o problémech spojených se zaváděním IPPC v podmínkách ČR. Je složeno z pracovníků státní správy, krajských úřadů a přestavitelů technických pracovních skupin, což je dosti reprezentativní shromáždění, které může upozorňovat na problémy kolem agendy IPPC a navrhovat způsoby řešení nedostatků. S politováním ale musíme konstatovat, že těchto nedostatků není málo, a experti z Fóra se téměř jednohlasně dohodli, že je nezbytná novelizace zákona č 76/2002 Sb. i vyhlášky o vzoru žádosti o integrovaní povolení č. 554/2002 Sb.
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Ještě je čas vyjednávat novelu zákona o integrované prevenci projednávání rozporů při vyjednávání a při zajištění povolovacího řízení tak, aby byly podmínky a povolovací řízení koordinovány a byl zaručen efektivní a jednotný integrovaný přístup zejména všech státních úřadů“. Při sporech toto ustanovení dává předpoklad pro vyřešení řady diskutabilních otázek, anebo alespoň umožňuje se při jednání o toto ustanovení zákona opřít. V některých případech úřady volně přecházely z režimu projednávání žádostí podle zákona č. 76/2002 Sb., do režimu zákona o správním řízení. Tento postup by neměl být nadále tolerován, a proto navrhujeme doplnění §3 odst. 6 v tomto znění: „Na postup podle § 3 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“ Je to obrana proti kamuflování nečinnosti činností dle jiného zákona a v rozporu se zákonem o integrované prevenci. Paragraf 5 zákona předstírá, že jediným subjektem, který ze strany státních orgánů podporuje tento zákon, je Ministerstvo životního prostředí, což je ve významném rozporu s celou hlavou V, nazvanou výkon státní moci, kde jsou defino-
akreditovaných firem, úhrady za tyto náklady půjdou k tíži úřadu v případech, kdy se neprokáže výrazné porušení hodnot uvedených v žádosti a byly dodrženy limity požadované legislativou.“ Tento bod je rovněž na ochranu podnikání a jsou s ním dobré zkušenosti v oblasti kontroly zdravotní nezávadnosti potravin – je-li potravina podezřelá z porušení zákona o potravinách, jsou odebrány vzorky a provedeny chemické analýzy, v případě, že se toto podezření ukáže jako liché, náklady na rozbory nese dozorový orgán včetně nákladů na odebrané vzorky. V případě IPPC se totiž může jednat o náklady na úrovni statisíců až milionů Kč. Zvláštní případ legislativní kvadratury kruhu dává ustanovení odst.1 §45, které nedovoluje vydat stavební povolení pro zařízení bez udělení integrovaného povolení. To zcela znemožňuje investiční výstavbu nových zařízení a staví před investory nepřekonatelnou překážku. Kromě toho podklady pro integrované povolení nutně mohou být pouze na virtuální úrovni, protože nejsou
vány práva a povinnosti dalších státních orgánů. Proto po úpravách tohoto paragrafu jej navrhujeme přenést do zmíněné hlavy V.
k dispozici žádné provozní zkušenosti s konkrétním zařízením v daných podmínkách. Přitom ochrana životního prostředí je zabezpečena příslušnými ustanoveními stavebního řízení. Proto navrhujeme tuto úpravu: „U zařízení, uvedeného do provozu podle zvláštních právních předpisů, zákona č. 50/1976 Sb., stavební řád, a dalších předpisů – nová zařízení, je provozovatel povinen požádat o vydání integrovaného povolení v termínu uvedení zařízení do trvalého provozu, nejpozději však do dvou let od tohoto data. Žádost bude vyplněna v rozsahu informací, které jsou v tomto termínu známy a které upravuje prováděcí předpis podle §4 odst. 3 tohoto zákona. Nová zařízení jsou zařízení podle přílohy 1 tohoto zákona, na která bylo vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné rozhodnutí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“
HLAVNÍ PROBLÉMY S UPLATŇOVÁNÍM ZÁKONA O INTEGROVANÉ OCHRANĚ, TEDY PROBLEMATIKY IPPC, A MOŽNOSTI JEJICH ŘEŠENÍ. Nedokonalá terminologie a definice Jednou z podstatných pozitivních změn je to, že se v zákoně upouští od striktního používání pojmu „zařízení“ a přechází se na pojem „činnost zařízení“. Eliminuje se tím právně absurdní případ, že provozovatel zařízení, které není v činnosti, si musel podle dikce původního zákona požádat o integrované povolení pod vysokou pokutou, i když nic nevyráběl. Tato absurdita je převzetím definice o činnostech zažehnána. Nicméně zůstal problém definování pojmu přímo spojených činností. To je také důvod, proč navrhujeme definice doplnit o definici přímo spojených činnost v této úpravě: „přímo spojenými činnostmi (se rozumí) činnosti, které technicky a technologicky přímo navazují na činnost podle přílohy 1 k zákonu a která je touto přílohou definována.“ Zdůvodnění je jednoduché pomocí příkladu: Lahvárna nestačí varně a omezuje kapacitu v pivovaru. Integrované povolení (IP) je uděleno pro technologickou část vaření piva s vyšší kapacitou. Pak je lahvárna spojenou činností a při jejím rozšiřování není třeba požadovat nové IP. Současně není na závadu, když provozovatel expeduje část produkce pomocí autocisteren, což může po rozšíření lahvárny omezit. Vzhledem k pozdějšímu návrhu na zavedení zkráceného řízení při podstatné změně činnosti doporučujeme oblast definic doplnit takto: „zkráceným řízením (se rozumí) schvalovací proces po podání doplňujících informací k podstatné změně stávajícího integrovaného povolení, zahájené do 30 dnů po obdržení ústním jednáním dotčených správních úřadů a ostatních účastníků řízení.“ V příloze 1, kde jsou kategorizovány průmyslové činnosti, zůstává nedokonalé vymezení jateční činnosti; je totiž uvedeno, že kategorie se týká jatek o kapacitě porážky větší než 50 t denně, ale není uvedeno, že se jedná o 50 t jatečně opracovaných těl. Dále je v této příloze na konci uvedena poznámka: „Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektovaným výrobním kapacitám anebo jinému parametru zařízení. Jestliže tentýž provozovatel zařízení provozuje více zařízení ve stejném místě, která spadají pod totéž označení podle shora uvedeného výčtu, pak se kapacity výstupů z těchto zařízení sčítají.“ První věta této poznámky vůbec nekoresponduje se směrnicí 96/61/EC, směrnice tento výklad neuvádí. Naopak, je-li udáván současně i denní, čtvrtletní, roční průměr (část kategorie 6.4.), jedná se o reálnou výkonnost na základě skutečné výroby. Proto žádáme tento úřednický nadstandard ze zákona vypustit.
NEDOSTATEČNÁ ODPOVĚDNOST AKTÉRŮ CELÉHO PROCESU V části zákona zabývající se rozhodováním o integrovaném povolení považujeme za účelné zařadit preambuli, která v souladu se směrnicí 96/61/ES, článek 7, zdůrazňuje odpovědnost všech účastníků řízení. Navrhujeme tedy tento text: „Všechny dotčené orgány a organizace mají za povinnost vytvářet podmínky pro vyjednávání a dohody o jednotném postupu – přístupu k řešení,
OCHRANA PŘED NEČINNOSTÍ Základním problémem provozovatele, který plní všechny ustanovení zákona, se může stát nečinnost úřadu. Pro nečinnost provozovatele je v zákoně dostatek různých sankcí, proti nečinnosti úřadu je ale provozovatel téměř bezbranný. Příkladů je celá řada. Tak např. v §3, odst. 2 novela navrhuje vypustit ustanovení, že „jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízení ve lhůtě do 20 dnů ode dne obdržení žádosti k doplnění žádosti, platí, že žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti“. S tím nesouhlasíme, neboť právo úřadu vyžadovat ve zdůvodněných případech doplnění žádosti podle potřeb řízení je v zákoně zachováno. V §9 se udává, že úřad nepřihlíží k vyjádřením účastníků řízení zaslaným po lhůtě. Pro ochranu provozovatelů doporučujeme toto ustanovení (odst. 5) ještě doplnit, že „pokud účastník řízení vyjádření nezpracuje anebo zašle po termínu, má se za to, že žádné připomínky nemá a s návrhem žádosti souhlasí.“ Toto ustanovení chrání žadatele před neopodstatněným čekáním na vyjádření účastníků řešení a zbytečným prodlužováním termínů rozhodnutí; tyto průtahy se totiž v naší praxi objevily. Podnikatel může být až likvidačně poškozen nečinností úřadu. Například přestože včas podá žádost o integrované povolení, a žádost byla shledána úplnou, nemusí provozovatel do termínu 30. 10. 2007 obdržet IP. Přitom KÚ není nedodržením termínů nijak sankcionován zákonem. Doporučujeme proto §13 doplnit o další odstavec: „Pokud úřad neplní povinnosti stanovené ve lhůtách tímto zákonem a neobdrží-li provozovatel integrované povolení v termínu daném tímto zákonem, pohlíží se na provozovatele, jako by dané povolení měl.“ Tento bod je pro ochranu podnikatele velmi důležitý a neomezuje úřad vydat IP později. Podobně může úřad vyžadovat nadstandardní údaje anebo zpochybňovat údaje provozovatele. V tomto případě doporučujeme formulovat postup následujícím způsobem: „Pokud úřad zpochybní údaje uvedené v žádosti o integrované povolení a bude vyžadovat další certifikované rozbory od
ZARUČENÍ PRINCIPU VYJEDNÁVÁNÍ Zásadní princip směrnice Rady 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění není v zákoně nikde zmíněn. Považujeme to za vážný nedostatek, který umožňuje (ze zkušenosti naštěstí jen v nemnoha případech) princip vyjednávání ignorovat a rozhodovat despoticky od stolu. Proto navrhujeme, aby byl odst. 2 §1 doplněn o následující text: „stanoví v celé své působnosti princip vyjednávání podmínek při vydávání integrovaného povolení“. Při stanovování závažných podmínek provozu souhlasíme s tím, že úřad se může s žadatelem dohodnout o stanovení přísnějších limitů, než uvádějí složkové zákony, ale jen v případě souhlasu žadatele. Navrhujeme, aby nedodržení těchto přísnějších limitů nebylo možno sankcionovat. Limity jsou velmi citlivým bodem celého zákona a dosavadní praxe je kontraproduktivní, protože trestá podnikatele, alespoň podle našich zkušeností v potravinářském průmyslu, kteří usilují o zvýšenou ochranu životního prostředí a v tomto směru investují. Toto úřad může zneužít, bohužel z praxe takový případ známe. Proto by zákon měl umožnit se dohodnout na tvrdších limitech, ale bez sankce při jejich nedodržení. Limity totiž závisejí na mnoha faktorech a ty lze vytipovat až delším provozem, což úředníci úřadu nemusí vždy pochopit. Smyslem evropské směrnice IPPC je také do-
sáhnout celkového snížení zatížení životního prostředí, nikoliv ověřovat složkové zákony. Může tak nastat případ, kdy opatření sice zvýší hodnoty emisí do některého prostředí, ale celkový objem emisí se sníží. Např. zavedením mokrého předčištění spalin se omezí emise do ovzduší, aby byly na hranici povolených limitů, ale dojde k dalším emisím do vody, takže celkové emise jsou sice vysoké, ale splňující limity složkových zákonů. Přitom zavedením lepší technologie spalování by se sice dosáhlo již jen mírného překročení limitů emisí do ovzduší, ale bez další koncové technologie (mokrého předčištění), takže celkové emise do životního prostředí by se významně snížily. Je to hypotetický, ale možný případ. Tento přístup bohužel novela zákona č. 76/2002 Sb. neumožňuje díky ustanovení odst. 6 §13, kde je výslovně uvedeno, že „závazné podmínky provozu musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by byly jinak stanoveny na základě zvláštních předpisů“, tedy složkových zákonů.
SLOŽITOST CELÉHO POSTUPU Za nejpodstatnější část zákona považujeme postup při podávání a schvalování žádosti o IP. Definice pojmů sem zanášejí termín „standard životního prostředí“, což je příliš vágní pojem, a s integrovanou ochranou souvisí jen předmětem zájmu, nikoliv technicky. Proto je jeho definice a pak i §15 nadbytečný, matoucí a zbytečně komplikující proces řízení o vydání integrovaného povolení. Navíc tento pojem není nikde exaktně definován, a může proto být předmětem různého výkladu. Přitom je snadno nahraditelný odvolávkou na limity vyplývající ze složkových zákonů. Proto doporučujeme tento termín ze zákona vypustit jak v definicích, tak i v paragrafu 15, kde se na něj odkazuje. Pro zjednodušení postupu při doplňování žádostí ze strany provozovatele by zákon měl poskytnout možnost doplnění žádosti i v průběhu řízení bez jejího dlouhodobého přerušení. Proto navrhujeme doplnit §3a tímto textem: „Provozovatel může požádat o odůvodněné doplnění žádosti i v průběhu řízení. Úřad pro tuto žádost stanoví přiměřenou lhůtu a vše ostatní se řeší podle §3 odst. 4 tohoto zákona.“ Zákon rovněž požaduje, aby žádost kromě jiného obsahovala také přehled případných hlavních alternativ technologie prověřených provozovatelem zařízení7a). Tento požadavek klade na provozovatele zařízení nároky jako na vývojové pracoviště, což je v rozporu se smyslem zákona o integrované prevenci. Základní povinností provozovatele je pouze doložit, že jedná šetrně k životnímu prostředí. Vypuštěním tohoto požadavku se vyhneme diskusím, které by měly být předmětem odborných vývojových prací, a nikoliv běžného provozu podniku. Na provozovateli se požaduje, aby jako součást žádosti o IP uvedl informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení, přičemž úřad a příslušné správní orgány jsou povinny provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost tyto informace poskytnout. Zdá se nám toto ustanovení jako administrativní hra s pingpongovým míčkem. Jednodušší by jistě bylo tyto dostupné centrálně evidované informace prostě do žádosti doplnit přímo úřadem a zbytečně nezatěžovat administrativu dalších článků samosprávy i provozovatele a dávat zbytečně vydělat České poště. Za klíčový problém považujeme nutnost novelizovat prováděcí vyhlášku, která stanovuje vzor žádostí o integrované povolení. Zdůrazňujeme, že tato vyhláška musí odpovídat obsahu §4 zákona (obsah žádostí o integrované povolení). U vyhlášky č. 554/2002 Sb. tomu tak nebylo, proto tento požadavek považujeme za velmi závažný z hlediska provozovatelů zařízení. Za krok ke zjednodušení celého řízení považujeme možnost nesvolávat ústní řízení, pokud si to nepřeje provozovatel a úřad to nepovažuje za důležité. Za další zjednodušení povolovacího postupu navrhujeme zařadit do §16 „Základní povinnosti provozovatele zařízení“ tento text: „Provozovatel zařízení nesmí provést podstatnou změnu provozu bez změny integrovaného povolení. Žádost o změnu integrovaného povolení podává provozovatel zařízení úřadu v listinné podobě a část, týkající se stručného shrnutí údajů všeobecně srozumitelným způsobem i v elektronické podobě. Žádost o změnu integrovaného povolení se vztahuje na zařízení nebo jeho část a přiměřeně na hlediska §4 odst. 1, která mohou být změnou provozu ovlivněna. V těchto a obdobných případech je stávající integrované povolení rozšířeno, upraveno, změněno příslušným dodatkem, který vydá úřad ve zkráceném.“ Toto ustanovení ale vyžaduje zařadit do definic i definici zkráceného řízení. Nesporně zjednodušujícím aspektem je i zařazení §47a, který umožňuje dokončit řízení o vydání integrovaného povolení v případech změny legislativních pravidel. Stávající zákon vyžadoval začít vše opět od počátku.
z domova – informace / 23
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005 ZAPOJENÍ ODBORNĚ ZPŮSOBILÝCH OSOB Zkušenosti z více než dvou let účinnosti zákona o integrované ochraně ukázaly na nedomyšlenost zabezpečení agendy odborně způsobilých osob (OZO) pomocí příspěvkové organizace MŽP, Agentury integrované prevence (AIP). Domníváme se, že je konečně nutné naplno konstatovat, že „král je nahý“. Odborně pokrýt celou škálu průmyslových činností z pohledu nejlepších technik a ucelených technologií je totiž odborně a technicky neproveditelné, pokud by AIP nedisponovala mnohem početnějším zázemím expertů z různých oborů, což by bylo asi, a právem, finančně neprůchodné. Takže ustavení AIP lze chápat spíše jako posílení kompetencí MŽP než odbornou pomoc. Ostatně diskuse na Fóru IPPC ukázala, že mnoho vyjádření AIP nebylo použitelných a z toho vzešel i návrh, vyjmout OZO, tedy dosud reprezentovaných v podstatě AIP z přímých účastníků řízení. Kromě toho jmenování AIP odborně způsobilou osobou „z boží milosti“ bez ověření jejích odborných znalostí bylo omylem a navíc nekalou konkurencí pro skutečné experty v konkrétních technologiích, protože její činnost byla pro zadavatele bezplatná. To je minimálně narušení hospodářské soutěže mezi OZO. Takže připravovaná přeměna AIP na informační, servisní a administrativní centrum pro IPPC a pro výběr a finanční zajištění činnosti OZO je šťastným krokem MŽP. V §11, odst. 2 se ukládá OZO povinnost vypracovat vyjádření k BAT, je-li o to požádána. Pokud bude přijata koncepce nezávislých OZO, pak je třeba doplnit text „… za úhradu podle prováděcí vyhlášky MŽP z prostředků určených na práci OZO,“ a příslušnou vyhlášku zpracovat. Položme si také otázku, zda je nutné a také korektní v zákonné normě uvádět právo ministerstva zřizovat své příspěvkové organizace a určovat jejich organizační uspořádání. A současně proč toto právo nezakotvit i u ostatních dvou ministerstev, tj. u MPO a MZe. Proto se domníváme, že v zákoně by měla být ustanovena pouze funkce a role OZO a jejich výběr by se měl řídit soutěží, nikoliv ministerským rozhodnutím. Připravovanou změnou statutu AIP bude snad tohoto cíle dosaženo. PROBLEMATIKA KONTROLY A UDĚLOVÁNÍ SANKCÍ V §8 je nově zařazena mezi účastníky řízení v rámci novelizace i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Angažování ČIŽP do procesu schvalování žádostí o integrované povolení dle našeho názoru významně přispívá k porušení zásady střetu zájmů. Jak může orgán schvalující jakýkoliv systém, tedy i systém ochrany ŽP, potom tento postup kontrolovat, případně ukládat pokuty? Proto ČIŽP zde nemůže figurovat jako oficiální poradní orgán a měla by být ze zákona vypuštěna. Následně je nutné ze všech paragrafů, které se zmiňují o ČIŽP, slovo „inspekce“ vypustit. Paragraf 18 o kontrole považujeme za nutné zcela přepracovat, a to z důvodů jednotného postupu při kontrole a ukládání sankcí. Systém státního dozoru
musí být postaven na jedné (státní) organizaci, která rozhoduje o systému, způsobu a výkonu kontroly, rozhoduje o nápravných opatřeních a o výši uložených pokut. Nelze aby tuto pravomoc mělo současně několik organizací, protože to vytváří předpoklady pro různé výklady při provádění kontrol. Nepřípustná je účast agentury na kontrolách, pokud by měla posuzovat žádosti (opět konflikt zájmů zcela zřetelný). Ochrana životního prostředí je dána jinými zákony než ochrana veřejného zdraví, a existuje-li pro životní prostředí samostatná dozorová organizace, proč tedy má ČIŽP spolupracovat s krajskými hygienickými stanicemi? Kontrolní orgán při vstupu do potravinářských provozoven se musí prokázat platnými zdravotními průkazy. Jak je to řešeno v případě ČIŽP? Po diskusích na toto téma se nám jeví jako nejschůdnější pověřit úřady jako nadřízený orgán dozorových orgánů, který bude tuto činnost koordinovat tak, aby kontroly byly komplexní, nezatěžující zbytečně management provozovatele, místo pro udělování sankcí by mělo být lokalizováno rovněž na úřadě. Podobně považujeme za nezbytné z legislativního hlediska přepracovat celou hlavu VI a dát do souladu s usnesením vlády č. 162/2002 Sb., o správním trestání. Je nutné také zakotvit právo udělovat pokuty na návrh kontrolních dozorových orgánů pouze pro úřad a výnos pokut celý směrovat do státního rozpočtu. Výnosy z pokut nemohou být součástí rozpočtů organizace udělujících pokuty, ale zcela příjmem státního rozpočtu. V případě navrhovaného směrování výnosu části pokut do rozpočtu krajů jde opět o zřetelný konflikt zájmů.
LEGISLATIVNÍ NEPŘESNOSTI Již text v §1, odst. 1 neodpovídá současné legislativní praxi. Je to sice pouze formální připomínka, ale svědčí o ne stoprocentní legislativní zkušenosti předkladatelů novely. Po konzultací s právníky – legislativci, navrhujeme tuto úpravu: „Tento záklon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku2), zabezpečuje integrovaný výkon veřejné správy při povolování provozu zařízení a zřizuje a provozuje integrovaný registr znečišťování životního prostředí.“ V odst. 2 písm. a) §1 chybí ustanovení, že tento zákon upravuje postup nejen při vydávání integrovaného povolení, ale i při jeho změně. Čistým legislativním omylem je odst. 2 v § 2, který ustanovuje, že v případě pochybností o rozsahu zařízení podle odst. 1 písm. a) rozhoduje kraj. Tento odstavec vůbec nepatří do paragrafu „základní pojmy“. Kromě toho na fóru IPPC zazněla i námitka, že rozsah zařízení je vymezen zákonem a za podání žádosti v odpovídajícím rozsahu odpovídá provozovatel, který vychází také ze znalosti vazeb mezi jednotlivými zařízeními a s ohledem i na organizační uspořádání firmy. KÚ má jasně definované pravomoci uložit sankci v případě nedodržení povinnosti podat žádost o integrovaném povolení v odpovídajícím rozsahu. Tedy další důvod pro vypuštění tohoto ustanovení.
Hlava II začíná titulkem „integrované rozhodování“. Je to nadpis bez obsahu. Rozhodovat nelze integrovaně, ale jen zodpovědně. Proto doporučujeme změnu nadpisu na: „rozhodování o integrovaném povolení“. Dalším problémem je povinnost podávat žádosti v písemné a elektronické formě, a to po dohodě s úřadem, bez bližší specifikace této povinnosti. V elektronické formě by bylo vhodné podávat pouze vlastní žádost, přílohy v písemné formě, protože jinak se kladou na provozovatele v současné době enormní požadavky na skenování celé řady (až stovek) dokumentů staršího data. V §8 v případě možných přeshraničních nepříznivých vlivů spojených s činností provozovatele se žádost musí postoupit do zahraničí. Původně to bylo prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí, podle novely se tento postup vyškrtává. Nedovedeme si představit, jakým jiným mechanismem než prostřednictvím MZV bude kraj s cizím státem komunikovat. V §13 zcela chybí ustanovení o zákonné možnosti žadatele o IP se odvolat proti rozhodnutí úřadu o žádosti, lhůty pro odvolání, cesta odvolání nebo odkaz na jinou správní normu, podle které se bude postupovat v případě odvolání provozovatele proti rozhodnutí úřadu. Tento odstavec je třeba doplnit po poradě s legislativci. V případě odvolání provozovatele by resortní ministerstva (MZe, MPO) neměla být omezena ve svém vyjádření jen na správnou aplikaci BATů, ale i na technická pochybení autora rozhodnutí, se kterými jsme se již v praxi, byť ojediněle, setkali. Proto doporučujeme upravit znění tohoto odstavce tak, že příslušná ministerstva se vyjadřují ke všem bodům rozhodnutí a že provozovatel (žadatel) zasílá své odvolání prostřednictvím úřadu Ministerstvu životního prostředí a to si vyžádá stanoviska jednotlivých resortních ministerstev.
PROBLEMATIKA NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK (BAT) Nemůžeme se zbavit dojmu, že zákon operuje s termínem BAT poněkud podivně. V příloze 3 uvádí kriteria pro stanovení BAT, zcela pomíjí referenční dokumenty BREF a snaží se pro úředníky KÚ připravit jednoduchou šablonu pro posuzování žádostí o IP z hlediska posouzení kriteria BAT. Na fóru IPPC dne 2. března 2005 vystoupil Prof. Horák s analýzou kriteria BAT. Dospěl k názoru, že BAT mohou být pouze jedním z pomocných kriterií při hodnocení žádostí, protože se na jejich stanovení podílely jak tlaky velkých firem, licitace expertů při jejich schvalování, tak sběr hodnot různé kvality a za různých podmínek. Za nejdůležitější považuje místní posouzení s pomocí znalostí místných podmínek, technologických a technických možností, a to mohou provést pouze experti v daném oboru; tedy nikoliv sestavení nějaké šablony a pomocí této šablony hodnotit žádost. S tímto názorem lze jen souhlasit. I z těchto důvodů doporučujeme v definici BATů nahradit slova „rozumné podmínky“ slovy „podmínky v místě obvyklé“. Rozumné podmínky lze totiž jen těžko definovat a mohou být zdrojem nesnází a nevyřešitelných sporů. Považujeme za velmi důležité zmocnit ze zákona
odborná ministerstva, tedy MZe a MPO, aby se zabývaly vypracováním národních nejlepších dostupných technik, která by zohlednila specifické podmínky v ČR. Jednoznačné je to zejména pro zemědělskou výrobu, kde mohou klimatické podmínky sehrát důležitou roli při definování těchto technik. Ale v určité míře to platí i pro průmyslovou výrobu.
VÝROBKY NA BÁZI ROSTLINNÝCH I ŽIVOČIŠNÝCH SUROVIN Jedním z technických problémů v oblasti potravinářských výrob je i rozlišení výrobků na bázi rostlinných a živočišných surovin pro účely IPPC, což je požadováno i v novele zákona č. 76/ 2002 Sb. Zákon neumí rozlišit potravinářskou výrobou, kde převážná část surovin je rostlinného původu a malá část (jednotky procent) živočišného původu. Jako příklad je možné uvést pekárenskou výrobu, kde se používají vejce, či výrobu cukrovinek s použitím želatiny. Pro účely tohoto zákona navrhujeme použít členění výrobců používající suroviny rostlinného i živočišného původu tak, jak je již stanoveno v ostatních oblastech legislativy podle následujících příkladů: 1) Zákon o potravinách č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů říká, že pokud výroba v závodě byla ohlášena Státní zemědělské a potravinářské inspekci, spadá pod její dozor, protože hlavní složkou potraviny nejsou suroviny živočišného původu 2) Metodický pokyn MZe k zákonu o potravinách č.110/1997Sb. ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje seznam potravinářských výrob, které nejsou dozorovány orgány veterinárního dozoru (např. výroba těstovin, výroba pekařských výrobků, výroba čokolády a nečokoládových cukrovinek, aj.) 3) Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 853/2004 (platné od 1. 1. 2006), kterým se stanoví specifické hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu. V článku 1, odst. 2 je uvedeno, že se nařízení nevztahuje na potraviny obsahující jak výrobky rostlinného původu, tak zpracované výrobky živočišného původu. Tyto potraviny zpracovávané z rostlinných i živočišných zdrojů se tedy nepovažují za potraviny živočišného původu. Navrhujeme tedy i pro účely zákona o IPPC rozlišovat potravinářskou výrobu z rostlinných i živočišných surovin podle typu dozorového orgánu, který na konkrétní potravinářskou výrobu dohlíží. Navrhujeme doplnit následující větu v příloze 1 v bodě 6.4 za větu z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí), : „za výrobu potravin z rostlinných surovin se považuje i výroba potravin obsahujících jak výrobky rostlinného původu, tak zpracované výrobky živočišného původu dle kapitoly I, čl. 1 odst. 2 Nařízení 853/2004. Ing. Ctibor Perlín, CSc., Ing. Jan Petráček, MVDr. Karel Svoboda, Ing. Jiří Celba, CSc., Výzkumný ústav potravinářský Praha
Kvalitní software jako konkurenční výhoda V dnešní době snad ani nelze najít firmu, která by ke své činnosti nepoužívala nějaký software, počínaje kancelářskými aplikacemi a konče specializovanými informačními systémy. Na softwarovém trhu působí řada firem, jejichž produkty se od sebe velmi liší. Jednou z firem, která se zabývá tvorbou software je česká firma Smartdata, s. r. o. Zeptali jsme se na několik otázek jejího obchodního manažera Ing. Pavla Sirového. Mohl byste nám v úvodu v krátkosti představit vaší firmu? Firma Smartdata, s. r. o. je ryze česká firma, která se zabývá vývojem software na zakázku podle potřeb zákazníka a vývojem vlastního software, který je nabízen již jako hotové řešení. Dále se zabýváme prodejem manažerských informačních systémů a grafických informačních systémů převážně využitím technologií firem Microsoft a Autodesk. Jaké vlastní produkty nabízíte zákazníkům? Naším softwarem se snažíme našim zákazníkům dodat produkt, který je odliší od jejich konkurence a pomůže jim uspět v konkurenčním boji. Příkladem takového produktu je Mobilní obchodní zástupce. Tato aplikace je vhodná pro firmy, které disponují sítí obchodních zástupců, kterým
zjednodušuje a zefektivňuje jejich práci na jejich obchodních cestách. Obchodní zástupci používají ke své práci kapesní počítač, na kterém mají všechny potřebné informace o zákazníkovi: kontaktní informace, fakturační údaje, zápisy z jednání, historii objednávek apod. Tyto všechny informace je samozřejmě kromě prohlížení možno pomocí kapesního počítače přidávat a upravovat. Pomocí tohoto produktu je možno vytvářet objednávky přímo u zákazníka a ihned je odeslat na centrálu, takže se výrazně zkracuje doba dodání, a s trochou nadsázky lze říci, že obchodník může na cestě od zákazníka potkat kamion s objednaným zbožím. Produkt umožňuje jak práci on-line, tak i off-line, což je výhodné zejména v místech, kde není dostačující signál GSM. Dalším produktem je SmartCRM, což je produkt, který pomáhá zlepšovat péči o zákazníka. Je to v podstatě systém, v kterém se uchovávají veškeré informace o zákazníkovi a všechen kontakt s ním. Je tak možné sledovat vývoj vztahu se zákazníkem nebo vývoj jednotlivých zakázek u zákazníka a informace v systému uložené slouží jako podklad pro další jednání se zákazníkem, nebo pro vyhodonocování úspěšnosti firmy. Rád bych se také zmínil o produktu Mobile Portal. Jedná se o nadstav-
bu libovolného stávajícího informačního nebo databázového systému, která umožňuje vzdálený přístup k firemním datům pomocí mobilního telefonu (WAP, SMS), kapesního počítače či přenosného počítače nebo PC. Je tak možno získávat např. pomocí mobilního telefonu ze systému libovolné informace, např. kontaktní informace, aktuální ceny, stav zakázek, stav zboží na skladě atd. Na použití produktu se lze dívat dvojím způsobem: využití pro zaměstnance firmy pro např. zadávání objednávek, zjisťování informací nebo úkolů a druhý způsob použití je pro zákazníky firmy, kdy lze zákazníkům zpřístupnit informace jako aktuální ceny, stav zakázky apod. Produkt lze např. použít i pro věrnostní programy, kdy zákazník může sledovat stav svého účtu nebo produkt může kontrolovat Vaší databázi a varovat Vás pomocí SMS nebo e-mailu např. v případě, že klesne stav zboží pod určitou mez apod. Řešení podporuje připojení se na různé databáze ve firmě. Je možné takto podporovat různá oddělení a zobrazovat data z různých Vašich informačních systémů bez nutnosti mít řešení instalováno na různých serverech. Jednotlivá nastavení komunikačních skriptů si může uživatel nastavovat sám v grafickém editoru. Komunikace je velmi bezpečná, protože kromě ochrany pomocí uživatelského jména a hes-
Ing. Pavel Sirový, Smartdata, s.r.o., 28. pluku 8, 101 00 Praha 10,
la lze k datům přistupovat pouze z předem definovaných telefonních čísel. Toto samozřejmě nejsou všechny naše produkty. Informace o zmíněných a o dalších produktech jsou na našich internetových stránkách www. smartdata.cz. Říkal jste, že děláte software na zakázku, jaký například? V podstatě jsme schopni vyvinout jakýkoli software, který si zákazník přeje. Pro představu, že spektrum je opravdu široké, bych uvedl například software, který jsme vyvinuli pro Společenstvo kominíků ČR. Jedná se zde o řešení pro mobilní sběr dat měření emisí a ukládání výsledků měření do centrální databáze. Naše firma se také soustředí na využití různých způsobů identifikace jako jsou čarové kódy, magnetické karty nebo bezdotykové karty (čipy). Vyvíjíme různé aplikace, které pomocí těchto identifikátorů např. kontrolují sklady, zpracovávají průzkumy a dotazníky apod. Zhotovujete také software pro zahraniční zákazníky? Ano, příkladem by mohlo být řešení Manažerského účetnictví pro skupinu čtyř lázeňských hotelů v Itálii. Jedná se o řešení, které načítá data z italského účetního software, integruje data z aplikace pro tvorbu rozpočtů a zhotovuje dále reporty, které je možné exportovat do MS-Excel. Reporty dále
italské hotely odesílají do centrály jejich mateřské společnosti v Německu. Když vím, jako váš potenciální zákazník, že nějaký software potřebuji, ale vůbec tomu nerozumím. Pomůžete mi? Samozřejmě. Jsme Vám schopni zhotovit analýzu daného problému a zhotovit zadání za Vás. Potom v případě, že budeme Vámi poptáni i pro realizaci, navrhneme optimální řešení spolu s cenovou nabídkou s konečným zaručeným rozpočtem. Pokud dané řešení nebudeme realizovat, jsou naši konzultanti schopni Vás technicky zastupovat např. při výběrovém řízení a zhodnotit jednotlivé nabídky uchazečů realizované podle našeho zadání. Máte zkušenosti s vývojem software speciálně pro oblast potravinářství? Ano, máme řešení pro kontrolu teploty např. v chladících zařízeních. Tento produkt zaznamenává výchylky teploty a v případě překročení dovolených mezí na tento fakt upozorňuje. Program spolupracuje s měřícími zařízeními firmy Testo, to ovšem neznamená, že nejsme schopni připravit vhodné řešení pro jiná zařízení. Jakou dáváte záruku na software? Samozřejmostí je záruka 24 měsíců a dále jsme připraveni podepsat se zákazníkem smlouvu na dodatečnou podporu software až na 5 let. Děkuji za rozhovor. Ing. Pavel Veselý
tel.: 24 24 417 47, fax: 24 24 417 48,
[email protected], www.smartdata.cz
24 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
rozhovor / 25
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
5 otázek pro:
Martina Hrušku, jednatele společnosti SPAR Česká obchodní společnost s. r. o. 1. Trh potravin v České republice se realizuje nezastupitelným podílem přes velkokapacitní prodejní síť – tzv. obchodní řetězce. Jedním z nich je i SPAR Česká obchodní společnost s. r. o., která vlastní síť hypermarketů INTERSPAR na celém našem území a je součástí nadnárodní společnosti SPAR. Můžete nás seznámit s historií mateřské firmy SPAR a také s historií Vaší společnosti působící u nás?
le jsme provozovateli bister, což jsou v podstatě také teplé pulty, kde vyrábíme pizzu, grilujeme a v současné době pracujeme na jejich nové koncepci, která bistra přiblíží více k restauracím. Poslední řadou naší gastrodivize je kavárna italského stylu se zaměřením na výbornou kávu, široký sortiment studené kuchyně, vyráběný našimi zaměstnanci přímo v zázemí kavárny, doplněný o několik druhů pizz.
Původní firma SPAR byla založena v Holandsku v roce 1932. V krizových třicátých letech, v prostředí sílící konkurence, měli drobní nezávislí maloobchodníci a samostatní velkoobchodníci jedinou šanci na přežití: museli sjednotit své síly. Spojili se tedy do dobrovolného řetězce. Hlavní myšlenka této spolupráce: „Door Eendrachtig Samenwerken profitieren Allen Regelmatig“ (v překladu: „svorná součinnost přináší všem neustále výhody“) dala svými prvními písmeny firmě název „DE SPAR“ – a význam tohoto slova v holandštině – jedle – pak zase určil symbol, který je dodnes ve stylizované podobě součástí loga. Dnes je SPAR zastoupen ve 28 zemích na 5 kontinentech a je největším dobrovolným obchodním řetězcem na světě, který vystupuje pod jedním jménem a jednotným logem. V roce 2000 byl celkový světový obrat SPARU více jak 26 mld. eur. Byl realizován v přibližně 17000 obchodech s celkovou prodejní plochou 6 miliónů m2. Mezinárodní centrála SPAR je v Amsterdamu, která je správcem licence a pečuje o rozvoj značky SPAR, je centrem výměny mezinárodních zkušeností a know-how ve velko- a maloobchodě. Jednou ze zemí, kde je SPAR neobyčejně úspěšnou firmou, je náš jižní soused – Rakousko. SPAR tam byl založen v roce 1954 a dnes je jedním z největších obchodních řetězců s téměř 31% podílem na rakouském trhu. Dodnes je v soukromém majetku původních zakladatelských rodin a je největším soukromým zaměstnavatelem. Na základě úspěchů na domácím trhu se rakouský koncern SPAR rozhodl expandovat i do zahraničí. Za tímto účelem založil v roce 1990 společnost ASPIAG (Austria SPAR International AG) se sídlem ve Švýcarsku (St. Margrethen), která má na starosti zahraniční aktivity v Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Maďarsku a České Republice. V roce 1992 zahájil rakouský koncern SPAR své aktivity v České Republice. Firma pod původním názvem SPAR Partner získala licenci na užívání ochranné známky SPAR v ČR a zahájila své aktivity provozováním Cash&Carry v Českých Budějovicích. V roce 1996 se tato firma stala součástí nově vzniklé skupiny ASPIAG (Austria Spar International) a došlo k zásadní změně podnikatelského záměru. Již pod novým názvem SPAR Česká obchodní společnost s. r .o. začíná firma budovat hypermarkety INTERSPAR. Prvním hypermarket INTERSPAR byl postaven v roce 1997 v Českých Budějovicích. V současné době jsme provozovatelem 19 hypermarketů a do konce tohoto roku jich bude 22. Touto rychlostí chceme v rozvoji naší sítě pokračovat a stát se skutečně dominantním maloobchodním prodejcem v ČR.
3. Obchodní řetězce a dodavatelé potravinářských výrobků. Potravináři jako výrobci a dodavatelé potravin ve Vás vidí na jedné straně výborné zákazníky, protože mají v řetězcích jistotu v odbytu významných objemů a také jistotu v zaplacení dodaného zboží. Na druhé straně jsou však velmi nespokojeni s velmi nízkými prodejními cenami, které často nesaturují nákladovou výši přidané hodnoty ve výrobě vytvořenou, o dalších poplatcích Vám a důstojných maržích jim nemluvě. Jak vidíte tento problém Vy?
2. Vaše obchodní společnost prodává kromě potravin i průmyslové zboží a provádí i další služby. Jaká je Vaše celková sortimentní nabídka výrobků a služeb? Je Vaše obchodní politika a strategie něčím specifická oproti ostatním supermarketům u nás? Jakou pozornost věnuje Vaše obchodní síť udržení jakosti nabízené potravinářské produkce, včetně ovoce a zeleniny? A jakými systémovými prvky je u Vás řešena otázka čerstvosti masných, pekařských a dalších „netrvanlivých“ potravinářských výrobků? Celková sortimentní nabídka je výrazně zaměřena na prodej potravin s vhodným doplněním o nepotravinový sortiment, ale i ten je hodně zaměřen na domácnost a rodinu. Co se týká orientace na čerstvé zboží, neboli na zboží podléhající rychlé zkáze, zde je naší prioritou kvalita. Zejména maso, masné výrobky a právě zmiňovaný pekařský sortiment jsou našimi prioritami. Součástí našich interních procesů je právě udržení vysoké kvality a čerstvosti u těchto produktů. V rámci pekárny to mohu podtrhnout naší vlastní produkcí, která kopíruje zájem zákazníků v ten který moment, a naši pekaři neustále doplňují čerstvé pečivo i chleby. Nad tím vším mají dohled nejen lidé zodpovědní za dané úseky přímo v prodejnách, ale také zástupci oddělení z centrály zodpovědní za tyto kategorie sortimentu, a to jak v rámci nákupu, tak v rámci oddělení provozu. Zcela jistě je naším specifikem v rámci maloobchodu naše gastronomická divize, jež je nedílnou součástí našeho konceptu a kterou provozujeme ve třech divizích. Jsou to samoobslužné restaurace s výběrem hotových jídel, jídel připravovaných na grilu a také se salátovými bary, ve kterých najdou naši zákazníci jak široký sortiment zeleninových, tak i ovocných salátů. Dá-
C U R R I C U L U M V I TA E :
Martin Hruška Narozen: Rodinný stav: VZDĚLÁNÍ 2002
1990 – 1992 1984 – 1988 PRAXE 05/2004 – nyní
16. 8. 1970 v Děčíně svobodný
Ahold Acadmy – úspěšné absolutorium manažerského kurzu na Universitě Nyendrode NL Pedagogická fakulta – magisterské studium (nedokončené) USO gymnásium Děčín SPAR Česká obchodní společnost s. r. o. jednatel
10/2002 – 04/2004
SPAR Česká obchodní společnosti s. r. o. vedoucí oddělení provozu
06/2001 – 10/2002
AHOLD ČR Operační manažer hypermarketů AHOLD ČR Ředitel hypermarketu Hypernova v Praze BAUMAX ČR Oblastní ředitel pro Čechy BAUMAX ČR Vedoucí obchodního domu BAUMAX v Liberci BAUMAX ČR Zástupce vedoucího obch. domu BAUMAX v Praze OSVČ pension a restaurace Přichovická chata v Krkonoších Nájemce NEULAND GmbH Odborný vychovatel pro drgově závislou mládež (specializace zážiková pedagogika) ve Švýcarsku a ČR
04/2000 – 05/2001 06/1998 – 03/2000 12/1997 – 05/1998
09/1996 – 11/1997
04/1995 – 06/1996
09/1992 – 03/1995
09/1990 – 06/1992
učitel na základní škole v České Kamenici (obor německý jazyk a tělesná výchova)
JAZYKY
anglický – komunikativně slovem i písmem německý – plynule aktivně tenis (dříve II liga dospělí) lyžování, horské kolo
HOBBY
Domnívám se, že celá tato otázka vtahu mezi dodavateli do obchodních řetězců a řetězci samotnými je velmi výrazně zveličována a medializace tohoto vztahu je jakýmsi úhybným manévrem, který má zvýhodnit pouze jednu stranu těchto smluvních vztahů. Vámi položená otázka o důstojných maržích je zvláštní. Co je to „důstojná marže? My jsme schopni jasně dokladovat, proč jsme nuceni vybírat různé poplatky od dodavatelů. Vše je spojeno s náklady na činnost spojenou s prací v rámci těchto smluvních vztahů a tak, jak jsme dokladovali na společném obědě s místopředsedou vlády panem Jahnem, jsme pro průhlednost těchto poplatků, protože jsme schopni do halíře propočítat tyto náklady. Věřím, že tato schůzka nastartuje proces otevřené komunikace mezi zúčastněnými stranami, který povede k vyjasnění otevřených otázek. Skutečně ale nevím, co se skrývá za termínem „důstojná marže“, jak je počítána, jak jí ovlivňuje efektní práce producentů apod. 4. To vše souvisí s tím, že potravinářská výroba u nás má poměrně nízkou míru firemní koncentrace a tím až přehnané konkurenční prostředí. To Vám jako velkým odběratelům přináší výhodu „výběru“ mezi velkým počtem partnerů se shodným zbožím a pro Vaše dodavatele – výrobce potravin – zase nerovné obchodní postavení. Je podle Vás tento současný stav konečný, nebo v této oblasti očekáváte další vývoj? A je nutné tuto současnou disproporci považovat za tak silný ekonomický extrém, že by měl být řešen, byť dočasně, konkrétním legislativním zásahem státu? Skutečně zde nechci hovořit o konkurenčním prostředí mezi dodavateli, to neznám a nechci soudit, já mohu pouze potvrdit, že máme zájem spolupracovat se silnými partnery, kteří jsou schopni plnit oboustranné dohody. Naprosto odmítám hovořit o nerovném obchodím postavení. Domnívám se naopak, že vázaně větší konkurence než mezi dodavateli je právě mezi prodejci, kde náš maloobchodní trh je již nyní svou šíří prodejní sítě na úrovni těch ekonomicky nejsilnějších evropských zemí, ale kupní síla obyvatel je vázaně slabší. Nemyslím si, že je nutné vnášet do našich vztahů nějaké nové, byť dočasné normy nebo zákony, je potřeba efektivně využívat stávajících zákonů, včetně zákonů o cenách, a dbát na jejich dodržování. 5. Obchodní řetězce u nás pokračují ve stálém rozvoji svých obchodních sítí a prodejních ploch. Donekonečna to asi nepůjde, kupní síla je určitá statická veličina a ta roste pomaleji, než je nezbytný spirálový rozvoj každého podnikání. Jak bere v úvahu tento stav na našem trhu Vaše společnost a kde jsou podle Vašeho názoru rezervy a hranice pro další rozvoj prodeje v hypermarketech u nás? Máte pravdu, že rozvoj prodejní sítě na našem území je velmi rychlý (zejména v letech 1998–2003), v současné době dochází ke zpomalování místa prodejní sítě, byť zcela určitě ještě není u konce. Domnívám se také, že v následujících dvou třech letech dojde k určitým změnách v rámci rozložení sil v českém maloobchodě a dojde k profilaci a jasnějšímu vymezení těch, řekněme TOP 5 největších prodejců vůči zbytku obchodní sítě, a já mohu za naši společnost potvrdit, že je naším zcela jednoznačným cílem být součástí té TOP 5 prodejců potravinářského sortimentu. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.
26 / ze zahraničí
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Obyvatelé Evropy stárnou Brusel (egi) – Čeští poslanci, kteří nás zastupují v Evropském parlamentu, dávají o sobě v poslední době slyšet. Jejich pozměňovací návrhy nebo varovná upozornění čeří donedávna klidné vody „eurorybníka“. Komisař Vladimír Špidla si vzal na mušku stárnutí občanů Evropské unie. Nebylo by na tom až nic převratného, kdyby úmrtnost občanů kompenzovalo množství na-
rozených dětí. Problém je v tom, že věk evropské populace se prodlužuje a mladá generace, která by úměrně počtu penzistů vydělávala na růst národního důchodu a na potřeby sociálního fondu, začíná chybět. V oficiálních dokumentech EK se říká: EU čelí bezprecedentním demografickým změnám, které budou mít zásadní dopad na celou společnost. Z údajů uvedených v Zelené knize o demografické změně, kterou vydává Komise, vyplývá, že v období od současnosti do roku 2030 bude v EU chybět 20,8 milionů (6,8 %) osob produktivního věku. V roce 2030 budou na jednu osobu důchodového věku (65 a výše) potřeba přibližně dva lidé produktivního věku (15–65). Ev-
ropa však bude mít o 18 milionů dětí a mladých lidí méně než dnes. Obrátili jsme se na komisaře Špidlu s jedinou otázkou. Jak se nás tato skutečnost dotkne a co bychom s tím měli dělat? „Tento problém je mnohem širší a netýká se jen otázky starších pracovníků a penzijní reformy. Daný vývoj se odrazí na téměř každém aspektu našeho života, na způsobu, jakým fungují podniky, na organizaci práce, na plánování výstavby měst, na podobě našich bytů, na veřejné dopravě, na volebním chování i infrastruktuře obchodů v našich městech,“ řekl komisař Špidla. „Skutečnost, že lidé žijí déle a těší se lepšímu zdraví, že míra porodnosti klesá a pracovní
síla ubývá, ovlivní všechny věkové skupiny. Nyní je čas jednat a tato debata na evropské úrovni je k tomu prvním krokem,“dodal. Komise chce otevřít debatu o tom, jak tyto otázky řešit a jakou roli by při tom měla hrát Unie. Měly by být například politiky EU pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem či rovné příležitosti využity k navýšení populace? Jak by mělo být řízeno přistěhovalectví do EU? Dne 11. července uspořádá Komise v Bruselu evropskou konferenci, kde se setkají odborníci, politici na vysoké úrovni a občanská společnost s cílem projednat další kroky, které budou pokračováním této Zelené knihy.
Iniciativa poslanců Evropského parlamentu k návrhům nařízení ke strukturálním fondům a Koheznímu fondu PENÍZE Z EVROPSKÉ UNIE MOHOU ČERPAT I POTRAVINÁŘI Brusel /Praha (egi) – Výbor pro regionální rozvoj v Evropském parlamentu se na svém jednání ve dnech 14. a 15. března 2005 začal zabývat návrhy nařízení Evropské komise ke Strukturálním fondům a Koheznímu fondu pro programové období 2007 až 2013. Jedná se o mimořádně důležitý koncepční materiál, který bude mít rozhodující vliv na to, jaké projekty a za jakých podmínek bude možné v rámci strukturálních fondů od roku 2007 v členských státech EU financovat. Poslanec Richard Falbr jako člen výboru předložil společně s dalším českým poslancem Janem Březinou a slovenským poslancem Vladimírem Maňkou šest podnětů, jejichž cílem je upravit návrhy nařízení ke strukturálním fondům na období 2007 – 2013 tak, aby návrhy Komise zohlednily některé potřeby především nových členských zemí. Poslanci navrhují: 1) aby Evropská komise
uznávala pro spolufinancování programů EU nejenom veřejné, ale také soukromé zdroje. To by v důsledku znamenalo výrazné snížení tlaku na veřejné rozpočty, právě pokud jde o vyčlenění potřebných prostředků na spolufinancování; 2) aby bylo možné předkládat Evropské Komisi velké projekty ještě před začátkem programovacího období. To by znamenalo více času na přípravu kvalitních projektů, a také uznatelnost nákladů spojených s jejich přípravou; 3) aby finanční spoluúčast Evropské unie v rámci kofinancování projektů byla zvýšena z navrhovaných maximálně 75% na 85%; 4) aby Evropská komise přehodnotila aplikaci tzv. pravidla n+2 rovněž na Kohezní fond. Toto pravidlo by mohlo vzhledem k relativně krátké době, která bude na realizaci projektů k dispozici, zkomplikovat čerpání prostředků z tohoto fondu. Postiženy by pak byly převážně nové členské země; 5) aby Evropská komise ponechala mezi uznatelnými výdaji také nevratnou DPH; 6) aby Evropská komise zvážila navrhovanou míru omezení pro poskytování
podpor privátním subjektům ve vazbě na možnou delokalizaci.
NAŠE ANKETA: Ptáme se českých poslanců působících v Evropském parlamentu Jaký mají význam návrhy českých poslanců pro tuzemské podnikatele, mimo jiné i potravináře? Richard Falbr: „V rámci projednávání návrhů příštích nařízení pro strukturální fondy máme nyní jako poslanci Evropského parlamentu možnost předkládat naše pozměňovací návrhy. Nacházíme se v klíčovém období, kdy můžeme pozměnit či spoluvytvářet pravidla pro strukturální politiku na příštích 7 let, až do roku 2013. Právě teď začíná v Evropském parlamentu rozhodovací proces. Jednání ve Výboru pro regionální rozvoj je klíčové pro budoucí podobu materiálu, který bude schvalovat Evropský parlament pravděpodobně v červnu letošního roku. S kolegy Březinou a Maňkou jsme připravili výzvu na podporu našich návrhů. Získáme–li tuto podpo-
ru u dalších poslanců, může tato iniciativa vyústit až ve společné usnesení, kterým se bude muset výbor začít zabývat.“ Jan Březina: „Období 2007–2013 bude mít mimořádný význam z hlediska čerpání peněz z evropských fondů. Zatímco do roku 2006 budeme ročně dostávat okolo 25 miliard korun, v následujících sedmi letech by to mělo být až 150 miliard. Smyslem našich pozměňovacích návrhů je maximálně usnadnit cestu k těmto prostředkům. Chci jako poslanec zvolený za ČR učinit vše pro to, aby tyto peníze, které mohou výrazně napomoci rozvoji našich regionů, nezůstaly ležet ladem. Konkrétně vzato se mi například nelíbí, že vzdálené regiony mají garantováno „zvláštní zacházení“, zatímco české regiony, které jsou z ekonomického hlediska potřebnější, jsou posuzovány „normálně“. Od naší iniciativy si slibuji i to, že prokáže účelnost a smysluplnost prosazování českých zájmů i prostřednictvím Evropského parlamentu“.
Podnikatelé ze zemědělství a potravinářství mohou dosáhnout na fondy Evropské unie Velké finanční prostředky z fondů Evropské unie mohou získat lidé na venkově prostřednictvím podaných projektů. Několik otázek na toto téma jsem položili Dr. Liboru Roučkovi, poslanci Evropského parlamentu za ČSSD. Co si lze představit pod pojmem rozvoj lidských zdrojů? Mluva úředníků není vždy zcela srozumitelná. Pod pojmem „lidské zdroje“ si můžeme představit např. aktivní politiku zaměstnanosti, rozvoj celoživotního vzdělávání, sociální integraci a rovnost příležitostí. V rámci Strukturálních fondů lze čerpat prostředky z tzv. Evropského
sociálního fondu (ESF), např. na rekvalifikace, rozvoj vzdělávacích systémů a na tvorbu pracovních míst. Zmínit chci také tzv. evropskou iniciativu EQUAL, která je zaměřena na podporu projektů v oblasti boje proti různým formám diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Globálním cílem operačního programu zaměřeného na „rozvoj lidských zdrojů“ je dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje.
vedlnost. V dnešním dynamickém světě již neplatí to, že se lidé rodí a že umírají ve stejné době. Svět kolem nás se rychle mění a lidé jsou nuceni obstát ve složitých podmínkách a tlacích, na které nebyli dříve zvyklí. Proto je nesmírně důležité rozvíjet oblast lidských zdrojů, především vzdělávání a celoživotního vzdělávání, aby si na trhu práce mohli lidé práci nejdříve najít a také si ji udržet. Evropský sociální fond hraje v rámci Strukturálních fondů klíčovou úlohu právě v podpoře aktivní politiky zaměstnanosti, sociální integrace, rovnosti příležitostí a celoživotního učení.
Jak se operační program dotkne sociálních záležitostí? Z části jsem se již vyjádřil v předchozí odpovědi. Sociální oblast úzce souvisí s oblastí lidských zdrojů. Komisař Vladimír Špidla nedávno pěkně vystihl to, co občané členských zemí EU chtějí nejvíce: slušnou práci a sociální spra-
Co Vy osobně v tomto rámci podpory rozvoje venkova vidíte jako nejdůležitější? Co podporujete? V první řadě chci říci, že vnímám jako nesmírně důležité to, aby český a moravský venkov byl podporován. Z hlediska životního prostředí a tváře naší krajiny je klíčové, aby nedo-
cházelo k dramatickému odchodu lidí z vesnice do měst a tím v podstatě k vymírání venkova. Ne náhodou patří mezi priority Společného regionálního operačního programu také oživení venkovských oblastí. V rámci této priority je pozornost zaměřena na obnovu a rozvoj venkovských obcí a na rozvoj služeb a řemesel ve venkovských obcích. Český a moravský venkov prošel v průběhu 90. let dramatickým vývojem. Docházelo k restrukturalizaci zemědělské výroby a v jejím důsledku došlo ke ztrátě pracovních míst a odchodu lidí do měst. Pro vesnice se zhoršila obslužnost hromadnou veřejnou dopravou a nebyla věnována potřebná pozornost stavu technické a sociální infrastruktury na venkově. Existuje tedy celá řada problémů, k jejichž řešení přispívají právě také Strukturální fondy EU. Děkuji za rozhovor. Eugenie Línková
Nový ministr zemědělství spojených států prosazuje přísady do benzínu na kukuřičné bázi New York (kh) – Nový ministr zemědělství Spojených států amerických Mike Johanns má ve svém agrárním programu dvě priority. Prosazuje výrobu etanolu z kukuřice a jeho přimíchávání do benzínu. Druhou prioritu vidí v rozšiřování velkochovů prasat a tím snižování ceny vepřového masa, aby bylo konkurenceschopné mimo jiné i na evropském trhu. Má sice různé odpůrce, kteří mají výhrady k jeho programu, ale ministr jen s úměvem jakékoliv ataky odpaluje s lehkostí mu vlastní. „Všechno, co v životě přijde po dětství stráveném na farmě, vám připadá nesmírně snadné,“ tvrdí nebraský guvernér Mike Johanns, v současné době ministr zemědělství USA. Ovšem Johanns bude mít co nevidět v zemědělství tu nejtěžší práci ze všech, po nominaci prezidentem Bushem na post ministra bude muset brzy předvést výsledky. Farmáři jsou zvědaví
na to, čím je překvapí. Zemědělci, kteří pěstují kukuřici, sojové boby nebo chovají prasata a skot – hlavní komodity regionu, kde žil, si mohou výskat. Jako stoupenec přimíchávání etanolu do benzínu má silnou podporu u etanolového průmyslu. Johanns je totiž velkým zastáncem etanolu, přísady do benzínu na kukuřičné bázi. Naopak se bude rozcházet v názorech na chovy prasat. Nebraské zemědělství je v mnoha ohledech podobné tomu iowskému. Nebraska je čtvrtý největší výrobce etanolu. Iowa je v této oblasti na prvním místě. A nebraští farmáři, kteří jsou stejně jako iowští závislí na státních podporách, jsou také hlavními výrobci kukuřice, sojových bobů, skotu a prasat. Nebraští zemědělci dostali v loňském roce od státu 723 mil. dolarů, osmou nejvyšší sumu. Druhá největší dotace, 1miliarda dolarů, připadla Iowě. Johanns musel hned po nástupu do funkce řešit několik hlavních problémů. Především se má
co ohánět kvůli snížení státního deficitu. Pravděpodobně škrty v rozpočtu pro ministerstvo zemědělství budou vyšší, než se předpokládalo. Je to v důsledku pokračujícího celosvětového obchodního vyjednávání v rámci WTO, zacíleného na redukci zemědělských dotací. Má co dělat i se záležitostí týkající se nemoci šílených krav. Stojí před rozhodnutím, jaká bude konečná verze státního identifikačního systému pro sledování hospodářských zvířat. A z oblasti rostlinolékařské má rozlousknout oříšek, co nejefektivněji vyřešit problém zvaný rychle se šířící plíseň, která ohrožuje produkci sojových bobů. Ty jsou pro Ameriku jednou z velmi důležitých vývozních komodit a škody způsobené plísní narůstají. A aby starostí hned na začátku funkčního období nebylo málo, je to právě ministerstvo zemědělství Spojených států amerických, které je jedním z největších ministerstev s 113 000 zaměstnanci a ročním rozpočtem na 80 miliard dolarů. Zeštíhlení
je neodkladné a je na ministrovi Jahnnsovi, aby řez vykonal. Na ministrovi je v neposlední řadě i rozejetí různých zahraničních aktivit souvisejících s novými trhy, kam bude Amerika napříště umisťovat své přebytky potravin. Jakožto guvernér, Johanns cestoval do Číny, Japonska, Mexika a dalších zemí na obchodní mise a často se po cestě zastavoval i u místních zemědělců, svůj projekt má připravený. „Johanns rozpoznal důležitost otevření nových vývozních trhů pro zemědělské výrobky spojených států, o čemž svědčí i mnoho jeho zahraničních obchodních cest, které prodělal jako guvernér,“ uvedl na toto téma Bob Stallman, předseda Svazu amerických farem. „Důvěřujeme mu a sázíme na jeho zkušenosti,“ dodal. Jak podotkl, z jeho kampaní a práce se státními zákonodárci je zřejmé, že je zastáncem politiky Bushovy vlády – politiky volného obchodu.
ze zahraničí / 27
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
V Severní Koreji prý řádí ptačí chřipka SOUL (bo) – V Severní Koreji se údajně rozmohla ptačí chřipka a hubí chov kuřat ve státní drůbežárně Hadang poblíž hlavního města Pchjongjangu. Oznámila to jihokorejská média s odvoláním na jihokorejského odborníka, který při setkání v Číně mluvil se severokorejskými kolegy. Jihokorejské ministerstvo zemědělství se snaží informaci ověřit. Pokud bude zpráva potvrzena, bude to znamenat první zásah této choroby v KLDR; na druhé straně to ale potvrdí skutečnost, že naprostá politická uzavřenost režimu jej od pandemií světa nijak neochraňuje, ačkoli dosud tvrdil opak. Podle citovaného zdroje není jasné, zda se nákaza omezuje pouze na drůbežárnu Hadang, kte-
rá je v zemi největší. Jen poblíž Pchjongjangu jsou totiž ještě čtyři jiné drůbežárny a další pak po celé zemi. KLDR ve snaze získat devizy začíná vyvážet drůbež do Jižní Koreje. Jihokorejští dovozci potravin proto vyzvali severní dodavatele, aby až do vyřešení záležitosti pozastavili náklad kuřat, které mají přijít do Soulu. Severokorejská média již zdůrazňovala, že „státní a stranické vedení činí vše“, aby se infekce ptačí chřipky nedostala do KLDR, upozornila agentura Reuters. „Veterinární a protinákazová činnost byla zintenzívněna na drůbežích farmách centrálního i místního významu,“ cituje severokorejskou oficiální agenturu KCNA. Pozorovatelé nevylučují, že by
to mohlo znamenat, že režim již s drůbeží chřipkou zápasí, ač by to přímo nikdy nepřiznal. „V komunistické zemi jako KLDR nikdy neřeknou: Máme tady epidemii té a té nemoci,“ řekl mluvčí jihokorejského ministerstva zemědělství. Jižní Korea loni v prosinci oznámila propuknutí slabší formy ptačí chřipky na jedné kachní farmě, identifikovaný virus se však ukázal být typu H5N2, který je méně nebezpečný než vysoce nakažlivý typ H5N1. Ten už v řadě zemí jihovýchodní Asie od konce roku 2003 zdecimoval četné chovy drůbeže, která je zde oblíbenou potravinou. Také již byly zaznamenány desítky případů onemocnění člověka virem H5N1 s řadou úmrtí.
Experti WHO se obávají pandemie ptačí chřipky
Evropská komise dala miliony na propagaci potravin O PODPORU SE PŘIHLÁSÍ I ČESKÁ REPUBLIKA BRUSEL (bo) – Evropská komise podpoří export francouzského Beaujolais, italských oliv, řeckého masa či finských ovesných vloček do Severní Ameriky, Číny, Ruska, Indie a Japonska. Na podporu prodeje těchto potravinářských lahůdek
v třetích zemích se rozhodla uvolnit 10,2 milionu eur (asi 300 milionů korun). Zmíněná suma představuje polovinu nákladů pro desítku programů z osmi členských zemí. Programy mají zvýšit oblibu potravinářských výrobků z EU na trzích třetích zemí. Na podobné programy EU ve čtyřech posledních letech vynaložila na 61 milionů eur. Nejaktivněji si dosud ve využívání podpory vedly Itálie, Francie a Španělsko. Česko podle ministra zemědělství Jaroslava Palase na propagaci domácích potravinářů v zahraničí vynakládá ročně přibližně 200 milionů korun z vlastních prostředků, ale o unijní podporu se dosud nemohlo přihlásit; komise rozdělovala peníze pro programy, které vznikaly ještě před rozšířením EU. „Každopádně do budoucna se o tyto peníze budeme ucházet. Jsou typicky české výroby, které stojí za propagaci. Od piva až po mlékárenské a uzenářské výrobky máme co nabídnout,“ míní Palas.
HO ČI MINOVO MĚSTO (bo) – Svět je nebezpečně blízko smrtelné pandemie ptačí chřipky a vlády musejí začít připravovat záchranné plány v souvislosti s touto nemocí. Na mezinárodní konferenci o ptačí chřipce to řekl zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle něho zdravotnické agentury ve světě potřebují lepší koordinaci v boji proti viru ptačí chřipky. Jeho rozšíření v zemích východní Asie si loni vynutil usmrcení více než 100 milionů kusů drůbeže. „My ve WHO si myslíme, že světu nyní hrozí nejvážnější nebezpečí pandemie,“ řekl Šigeru Omi. „Pokud by tento vir mutoval do formy, jež by se snadno přenášela mezi lidmi, narostl by obrovsky počet úmrtí a onemocnění. Bylo by to mnohem vážnější než SARS,“ řekl. SARS (syndrom akutního respiračního selhání) před dvěma lety zabil více než osm stovek lidí. Hrozí rozšíření této nemoci a žádná země, která má drůbežářský průmysl, to nemůže ignorovat. Podle jeho slov nemoc zůstane i v příštích letech v zemích, které byly postiženy epidemií v letech 2004 a 2005.
„Proto vyzýváme všechny vlády, aby si začaly připravovat plány pro případ pandemie, aby v případě nutnosti byly schopné poskytnout lidem základní pomoc, jako je přeprava, zdravotnická péče a elektřina.“ Okamžité vyhlazení nemoci v této oblasti není v krátkodobém horizontu možné,“ dodal Teruhide Fujita z Mezinárodního úřadu epizootického (OIE). Je třeba provést zemědělské reformy a zlepšit hygienické podmínky v živočišné výrobě. Třídenní konference, na níž se v Ho Či Minově Městě sešli zdravotničtí experti z dvacítky zemí a organizací, se soustředí na dlouhodobé strategie pro vymýcení viru ptačí chřipky, který loni zdevastoval drůbežářský průmysl téměř v desítce zemí. Vyžádal si i 45 lidských životů – 35 ve Vietnamu, 12 v Thajsku a jeden v Kambodži.
Agrofert se především angažuje v chemii, až na druhém místě jsou potraviny BRATISLAVA (egi) – Slovenský Protimonopolní úřad schválil fúzi českého zemědělsko-chemického holdingu Agrofert se slovenskou chemičkou Duslo Šaľa. Informoval o tom mluvčí úřadu Miroslav Jurkovič. Agrofert získá téměř 100 procent akcií za cenu zhruba 2,45 miliardy Sk (zhruba 1,92 miliardy Kč).
Pro potravináře je Agrofekt známý především svým majoritním podílem v Kosteleckých uzeninách a další potravinářskou činností. „Skupina Agrofert se stane touto akvizicí s kapacitou výroby přibližně 3,7 milionu tun druhým největším výrobcem průmyslo-
vých hnojiv v EU,“ sdělila společnost Agrofert Holding. „Úřad konstatoval, že výsledkem koncentrace nebudou žádné změny na vymezených trzích, jde pouze o vstup nového vlastníka do struktury Dusla,“ uvedl Jurkovič. Spojení obou společností nebude mít podle něj negativní dopad ani na konečné spotřebitele.
Z A J Í M A V O S T I NADĚJNÁ BUDOUCNOST OBALOVÝCH MATERIÁLŮ NA BÁZI ŠKROBU Američtí vědci vyvinuli metodu, jak odstranit vodoodpudivost plastových fólií. Jedná se o pokrytí jejich povrchu filmem ze škrobu ošetřeného vstříknutou parou. Vědci doufají, že tato metoda zlepší schopnost plastu udržet v sobě ve vodě rozpustná barviva a tiskací inkousty, které se používají k potiskování potravinářských etiket. Nový potah na fóliích rovněž snižuje výši vytvářeného statického náboje. Komerční polymery, jako např. polyetylén, jsou hydrofóbní, a tudíž vodoodpudivé. Tento jejich charakter lze změnit na hydrofilní pouze tehdy, když je jejich povrch patřičně ošetřen, tzn. pokryt nějakou hydrofilní chemickou látkou. Podle názoru vědců Felkera a Fanta z ARS představuje pokrytí takovýchto plastů rozpustným vařeným škrobem připraveným technologií vstřikování páry levnou, snadno aplikovatelnou a zdravotně nezávadnou alternativu. Ve studii, s jejíž realizací v Národním středisku pro zemědělský aplikovaný výzkum se začalo v roce 2001, výzkumní pracovníci ukázali, že mikroskopické částice škrobu tvořící pokrývku o síle jednoho mikrometru jsou schopny zadržovat vodu a bránit jejímu uvolňování z matrice a akumulaci na povrch plastu. Vědci zároveň zjistili, že pokud je fólie z polyetylénu příliš tenká, při vysychání škrobové pokrývky dochází k dočasné změně jejího tvaru. Výzkumníci vynalezli hydrofilní pokrývku v rámci výzkumného úkolu, jehož cílem bylo vyvíjet nové produkty s přidanou hodnotou ze zemědělských komodit, zejména z kukuřič-
ného škrobu. Zásoba kukuřičného škrobu spolu se škrobem rýžovým, bramborovým či pocházejícím z jiných plodin totiž v USA často značně převyšuje poptávku po této surovině, a je tudíž snaha využít škrob k jiným účelům než potravinářským. V současnosti je též trendem vyrábět obalové materiály ze zemědělských komodit proto, že představují nahraditelné zdroje a obalové materiály z nich jsou biodegradabilní, nezatěžující životní prostředí. Příkladem unikátního biodegradabilního materiálu, který se vyrábí z každoročně obnovitelného zdroje – z kukuřice, je polylaktid (PLA). Ve srovnání s plasty vyráběnými z ropy využívá méně fosilních zdrojů a nepodílí se na nárůstu obtížně odstranitelných odpadů. Je čirý a pro kyslík představuje stejně účinnou bariéru jako polypropylén. Technologie používaná k výrobě NatureWorks PLA využívá zejména uhlíku, který rostliny získávají ze vzduchu v procesu fotosyntézy a akumulují v zrnu ve formě škrobu. Škrob je posléze štěpen na jednodušší cukry. Uhlík a jiné prvky z těchto přírodních cukrů se potom pomocí jednoduché fermentace na kyselinu mléčnou, její separace a polymerizace využívají k výrobě výše uvedeného plastu. Řada analytiků předvídá biodegradabilním materiálům skvělou budoucnost. Sílící snahy o ochranu životního prostředí a tlak spotřebitelské veřejnosti spojené s neúnosným nárůstem hromad obalů na jedno použití povedou k tomu, že výrobci potravin a jejich obalů se budou více zaměřovat na zlepšení svého chování vůči životnímu prostředí. Statistika Datamonitoru ukazuje, že více než třetina evropských spotřebitelů žije v jednočlenné domácnosti a za jídlo, nápoje a hygienické prostředky ročně utratí více než 140 miliard eur. Jednočlenná domácnost přitom utratí
Z E
Skupina Agrofert se zaměřuje na zemědělství, potravinářství a průmyslovou výrobu chemických látek. Z celého holdingu působí v zemědělství asi 35 společností. Jde zejména o firmy zemědělského zásobování a nákupu či agrochemické podniky. V chemickém průmyslu působí ze skupiny Agrofert především Precheza, Deza, Lovochemie, Agrobohemie, Aliachem.
S V Ě T A
za spotřebitelsky balené zboží až o 50 procent na osobu více než domácnost dvoučlenná. Tyto údaje vysvětlují, proč negativní dopad potravinářských obalů na životní prostředí nebyl nikdy v minulosti tak velký, jako je právě nyní. Felker a Fanta doufají, že hydrofilní škrobová pokrývka plastové fólie přispěje alespoň trochu ke snížení tohoto přebytku obalů buď tím, že plastové folie si budou lépe rozumět s vodou, anebo se pro škrobový polymer najde jiná aplikace nového typu. ARS (Agricultural Research Service) má tento vynález od roku 2004 chráněný patentem (US Patent 6,709,763) a nyní se snaží nalézt firmu, která by v rámci licence hledala další aplikace. ARS je základní výzkumnou institucí amerického ministerstva zemědělství.
BANÁNOVÉ FIRMY NEUSPĚLY S ŽÁDOSTÍ NA KOMPENZACI ZA ŠKODY V EU Soud první instance, druhý nejvyšší evropský soud, začátkem února neuznal požadavek od firem Chiquita Brands International a Dole Food na mnohamilionou kompenzaci za škody způsobené pravidly Evropské unie pro obchod s banány a nařídil společnostem zaplatit veškeré soudní výlohy. Obě firmy se obrátily na soud, protože podle jejich prohlášení jim současný banánový režim Evropské unie způsobil obrovské škody. Soud však oba požadavky odmítl. Částka, kterou požadovala firma Dole, je tajná, Chiquita chtěla po
Evropské komisi zaplatit 564 milionů eur plus roční úrok osm procent. Obě firmy se obrátily na soud již v roce 2001, tedy ve stejném roce, kdy se EU pod záštitou Světové obchodní organizace dohodla s Ekvádorem, největším vývozcem banánů, a Spojenými státy na ukončení „banánové války“. Po těchto dohodách EU slíbila, že od ledna 2006 zavede nový režim dovozních tarifů, který má nahradit současný komplex systému kvót a cel. Jednání jsou však velmi obtížná. Je výrazný názorový rozdíl mezi zeměmi Latinské Ameriky, kde mají Chiquita a Dole vlastní banánové plantáže, a skupinou bývalých evropských kolonií. Ovoce z těchto bývalých kolonií může vstupovat do EU bez cla. Chiquita obvinila Evropskou unii, že porušuje svojí dovozní politikou pravidla WTO. Dole spolu se svou italskou dceřinou společnosti Comarica se snažila o zrušení dovozních omezení EU. Na mezinárodním trhu obchodů s banány dominuje pět společností, z nichž Chiquita a Dole jsou největší. Každá z nich se na celkovém obchodu podílí více než čtvrtinou. Tatiana Oldřichová, ÚZPI
28 / svět potravin – informace
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Vinařská podoblast Znojmo P R O F. I N G . V I L É M K R AU S , C S c . Znojemsko leží stranou od většiny ostatních podoblastí Moravy. Vedlo to vždy k poněkud odlišnému vývoji v mentalitě vinařů. Současně tu působil i prvek národnostní vzhledem k převaze nového osídlení krajiny po druhé světové válce a ke značné koncentraci vinic do velkých celků státních statků i zemědělských družstev. Znojemsko má na plochu 3.462 ha vinic 1.087 pěstitelů révy vinné, což je 3,18 ha na jednoho pěstitele. Naproti tomu je ve vinařské oblasti Velké Pavlovice s tradičním osídlením na plochu 5.143 ha vinic 6.680 pěstitelů a na jednoho pěstitele připadá 0,77 ha vinice. Z uvedeného je patrné velké zastoupení větších pěstitelů na Znojemsku. Velké podniky prosazovaly i při vzniku větších viničních celků odlišnou výrobní filozofii nežli drobní producenti v jiných oblastech, kteří vlastnili většinou staré vinice. Ale i velké podniky dávaly znojemskému vinařství jinou perspektivu nežli velké podniky v oblasti Velké Pavlovice. Z výsledků sledování odrůdové náplně moravských vinic v roce 1967, které prováděl Vinařský ústav VŠZ v Lednici za spolupráce okresních zemědělských správ, vysvítá zaměření Znojemska na jakostní bílé odrůdy révy vinné. Tenkrát byly rozděleny odrůdy do jakostních skupin označených Ia, Ib, II. a III. Ve skupině Ia byly odrůdy dávající pravidelně vína s vysokou kvalitou: Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Sauvignon, Tramín červený a Muškát Ottonel. Ve skupině Ib byly odrůdy přinášející pravidelné sklizně při střední jakosti vín: Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Müller–Thurgau, Neuburské, Sylvánské zelené a Veltlínské červené rané. Ve skupině II. byl Bouvierův hrozen, kterého byly na Znojemsku větší výsadby a Veltlínské červenobílé. Ve skupině III. Chrupky a Portugalské šedé i další staré odrůdy, případně směsi odrůd a stolní hrozny. Všechny modré odrůdy byly při sledování odrůdové náplně moravských
krát vystihli správně znojemští vinaři vhodnost znojemských terroirů pro výrobu kvalitních bílých vín jako přednost Znojemska. Současně dali své oblasti další výrazné zaměření ve skupině odrůd Ib. V ní byla velmi silně zastoupena odrůda Müller–Thurgau, která dávala po dlouhá léta nezaměnitelný charakter znojemským vínům. Teprve později se začalo s většími výsadbami odrůdy Veltlínské zelené. Neuburské tenkrát na Znojemsku nebylo. Neuburské bylo tehdy hlavní odrůdou na Hodonínsku a Břeclavsku. Ze skupiny Ia se na Znojemsku a Uherskohradišťsku uplatňoval nejvíce Ryzlink rýnský. Ve vinařské podoblasti Znojmo je velký počet vinařských obcí. Celkem jich je 91 a jejich vinice leží ve 106 katastrálních územích, na nichž se rozprostírá 224 viničních tratí. Sou-
Ia
Ib
II a III
Modré
Přímoplodné hybridy
Břeclav
11,60
47,00
16,67
20,80
3,93
Znojmo
23,34
54,63
15,26
5,22
1,55
Hodonín
19,78
46,20
8,74
22,97
2,31
Uherské Hradiště
35,60
43,16
2,88
18,36
–
Morava průměr
17,33
47,92
13,70
18,28
2,81
Okresy
vinic shrnuty do jedné skupiny. Poměry v jednotlivých okresech udává následující přehled s uvedením ploch v procentech: Z přehledu je patrné zaměření podoblasti Znojmo na bílá vína ve všech jakostních kategoriích. Plocha modrých odrůd byla velmi podstatně omezena na pouhých 5%. Již ten-
časná odrůdová skladba vinic podoblasti Znojmo doznala za téměř 40 let ve srovnání s vinicemi v roce 1967 značných změn. Zastoupení bílých jakostních odrůd dále stouplo na 29%. Snížilo se podstatně zastoupení bílých odrůd střední jakosti na 41%. Zcela nevýznamné 1% tvoří odrůdové směsi v bývalých skupinách II.
a III. Ale i Znojemsko podlehlo současnému trendu ve zvýšené spotřebě červených vín a vinaři se dali zlákat k větším výsadbám modrých odrůd, jejichž zastoupení vzrostlo z bývalých 5% na současných 29%. Ve skupině bílých jakostních odrůd jsou nejvíce zastoupeny Ryzlink rýnský (256 ha), Sauvignon (209 ha) a Rulandské bílé (175 ha). Ve skupině bílých odrůd střední jakosti zcela převládly Veltlínské zelené (486 ha) a Müller–Thurgau (477 ha). Plochy Ryzlinku vlašského poklesly z původních téměř 13% na současných 5%. Ve výsadbách modrých odrůd převládají čtyři odrůdy: Svatovavřinecké (379 ha), Frankovka (224 ha), Rulandské modré (154 ha) a Zweigeltrebe (141 ha). Plocha Modrého Portugalu se nezměnila a zabírá stále 1,3% znojemských vinic. K nejvýznamnějším vinařským obcím vinařské podoblasti Znojmo patří: Vrbovec 343,9 ha Dolní Kounice 235,1 ha Znojmo 177,2 ha Hostěradice 158,5 ha Hnanice 148,0 ha Božice 139,8 ha Slup 84,7 ha Borotice 77,4 ha Horní Dunajovice 66,0 ha Pravlov 111,5 ha Hrádek 110,6 ha Tasovice 102,6 ha Miroslav 100,5 ha Jezeřany-Maršovice 97,4 ha Šanov 97,4 ha Olbramovice 78,2 ha Šatov 67,6 ha Nový Šaldorf–Sedlešovice 65,6 ha
Ekologicky patří vinařská podoblast Znojmo do bioregionu lechovického, který je rozsáhlý a patří klimaticky k nejteplejším oblastem České republiky. Zároveň v něm spolupůsobí dešťový stín Českomoravské vrchoviny, odkud přicházejí v některých obdobích roku vpády studeného vzduchu s ochlazujícím vlivem během vegetačního období, což vytváří zvláštní podmínky pro vývin teplomilných rostlinných druhů jakým je i réva vinná. Mírné ochlazování působí příznivě na vývoj aromatických látek a na jejich ukládání v hroznech. Severní a západní část podoblasti leží na geologicky starém podloží Brněnského masivu nebo Jevišovické pahorkatiny, kde převládají kyselé krystalické břidlice. Kamenité půdy této části jsou vhodné pro pěstování Ryzlinku rýnského i Veltlínského zeleného. V okolí Dolních Kounic dávají nezaměnitelný výraz červeným vínům, hlavně Kounické Frankovce. V sousedství města Znojma se táhnou krásné polohy Kraví hory směrem na Konice. Převládají tu usazeniny křemenných písků s polohami vápenitých jílů. V mocných vrstvách mořských a jezerních usazenin se místním vinařům podařilo vyškrabat spletité podzemí vinných sklípků a sklepů nejhustěji osídlené v Sedlešovicích a Novém Šaldorfu. Nejznámější je Modrý sklep a Malovaný sklep v Šatově, kde sídlí vinařský podnik Znovín, který se kromě výroby vína stará i o bohatý turistický program po zajímavých lokalitách místních vinných sklepů a vinic. Patří mu také vinice Šobes ležící v křekrásném prostředí Národního parku Podyjí, kterým protéká v četných meandrech řeka Dyje. Od Znojma na jih a jihovýchod je řada viničních tratí podél hranice s Rakouskem od Šatova přes Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup do Jaroslavic. Většinou mají půdy sprašové nebo to jsou štěrkopísky. Směrem na východ od Znojma leží podél Dyje viniční svahy v Tasovicích a Hodonicích. Ve střední části Znojemska leží několik význačných viničních celků na Únanovce a Jevišovce se známými vinařskými obcemi Těšetice, Lechovice, Borotice. Velký areál vinic v okolí Hostěradic a Miroslavi je znám polohami Volné Pole a Weinperky. Město Znojmo bylo vždy význačným vinařským střediskem. Dokládá to spleť dlouhých chodeb vinných sklepů přímo pod městem. Větší rozkvět znojemského vinařství je možné zaznamenat po udělení privilegia Janem Lucemburským roku 1326, kdy dostalo Znojmo výsady pro obchod vínem a solí. Zároveň byl ve městě zakázán výčep cizích vín. Na paměť udělení tohoto privilegia pořádají znojemští měšťané každoroční slavnostní vinobraní, při kterém se král na jeden den a noc vrací do Znojma. Koncem 17. a počátkem 18.století je možné zaznamenat větší rozvoj vinařství na šlechtických i církevních statcích. Tehdy se budovaly velké sklepy vybavené velkou sudovinou. Tehdy vznikl mezi roky 1740–1756 jezuity postavený, mohutný křížový sklep v Příměticích, užívaný dodnes.
svět potravin / 29
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
BALENÍ POTRAVIN, označování obalů a identifikace použitých materiálů DOC. ING. JIŘÍ ŠTENCL, DrSc., MZLU V BRNĚ Obrovské množství používaných obalových materiálů v současné době a jejich stálý nárůst si vynutily nové přístupy k jejich likvidaci, recyklaci i opětnému odběru. S ohledem na prohlubující se integraci, především ve sféře obchodu, není již možné řešit tyto problémy na úrovni jednotlivých států. Proto byla v rámci Evropské unie vytvořena směrnice o obalech a obalových odpadech. Účelem vytvářeného systému je materiálová identifikace a tím usnadnění sběru, opakovaného použití a využití obalů včetně jejich recyklace. Evropská komise ustavila systém číslic a písmen pro materiály používané při balení, který vydala ve svém rozhodnutí číslo 97/129/EU. Příklad označování vybraných materiálů je uveden v tabulce číslo 1.
U kompozitů se pro vzájemné kombinace používá série čísel nebo symbolů ve tvaru „C/zkratka dominujícího materiálu“; například „C/PAP“ pro kombinaci papír/plasty s převahou papíru. Typickým a ve velké míře používaným kompozitem v dnešní době je například krabice na mléko vyrobená z vrstvených materiálů; dominující složkou je papír a dalšími jsou folie hliníku a polyetylénu. Platný Zákon o obalech 477/2001 Sb. v České republice stanoví, že obaly musí být označeny, aby bylo patrné, z jakého jsou materiálu a jak by se s nimi mělo naložit po vyprázdnění. Zcela běžně se setkáváme s identifikací v podobě materiálových kódů a s logem panáčka, viz obrázek číslo 1. Materiálové kódy mohou být ve formě písmen nebo grafických symbolů – tří plných šipek ve tvaru rovnostranného trojúhelníka doplněného specifikací.
část 2: Značení – Identifikační značky pro zhodnocení – Grafické značky. Při označování obalů by se měl vždy dodržovat zákonný požadavek „označovat obaly, které jsou uváděny do oběhu prodejem spotřebiteli“. To znamená, že v některých případech to mohou být i obaly skupinové; například při prodeji balení 6 kusů PET lahví. Související terminologii specifikuje ČSN 77 0052–1 a navazující třetí část normy ČSN 77 0052–3 obsahuje identifikační značky pro zhodnocení plastů. Pokyny a informace o nakládání s použitým obalem jsou obsaženy v ČSN 77 0053 a požadavky na vratné spotřebitelské obaly uvádí ČSN 77 0054. V řadě zemí se lze setkat, hlavně u nápojových obalů, také se symboly zálohového vratného systému. Vybrané značky ze čtyř zvolených států jsou uvedeny na obrázku číslo 2.
Tab. č. 1 Materiálové označování obalů Materiál Čiré sklo Dřevo Hliník Juta Polypropylen Vlnitá lepenka
Číslicový kód 70 50 41 61 5 20
Písmenný kód GL FOR ALU TEX PP PAP
C
D
Obr. č. 1 Grafické značky pro materiálovou identifikaci obalů a nakládání s použitým odpadem
Obr. č. 2 Příklady značek pro vratný zálohový systém obalů
Materiál, z něhož je obal vyroben, se označuje podle ČSN 77 0052–2 Obaly – Obalové odpady,
A – Dánsko, B – Lotyšsko, C – Německo, D – Norsko
Nejrozšířenějším logem na obalech je v současné době značka „Zelený bod“, viz obrázek číslo 3.
Obr. č. 3 Zelený bod Používá se na spotřebitelských obalech a je ochrannou známkou. K využívání této značky v ČR jsou oprávněni klienti společnosti EKO–KOM. Její umístění na obalu znamená, že za něj byl uhrazen finanční příspěvek organizaci zajišťující sběr, třídění a využití obalů. Logo nevyjadřuje, že obal je recyklovatelný, nebo, že bude recyklován, ale deklaruje náležitost k určitému systému využití vyprázdněných obalů. Systém Zeleného bodu byl přijat v ČR v roce 1996. V následujícím roce byl založen k tomuto účelu EKO–KOM, a. s. V září 2000 byla společnosti EKO–KOM udělena od zastřešující organizace Packaging Recovery Organization Europe (Pro Europe) autorizace k používání ochranné známky Zelený bod v ČR. V současné době je členem Pro Europe 26 národních systémů, z toho 21 z Evropské unie.
Pivovarnictví českých zemí od konce 19. století do vzniku ČSR V minulé části (PZ č. 2/2005) byly uvedeny souvislosti a okolnosti, na základě kterých v druhé polovině 19. století docházelo v českých zemích ke zprůmyslnění výroby piva. I když v Čechách byla v roce 1900 průměrná výroba pivovaru pouze 17 234 hl a 67,2 % z celkového počtu pivovarů vyrábělo méně než 10 000 hl, objem výroby u 12 pivovarů v Čechách překročil hranici 100 000 hl, na Moravě a ve Slezsku pak této hranice dosáhly 4 pivovary. Není bez zajímavosti, že z těchto 16ti, v té době velkopivovarů, bylo 10 akciových společností, 4 byly majetkem šlechty a zbývající dva byly právovárečné. Z tohoto období je možno připomenout některé skutečnosti, které nastartování nové etapy pivovarství potvrzují. Předně výrazný rozvoj zaznamenalo plzeňké pivovarství, reprezentované hlavně Měšťanským pivovarem. Ten zahájil výrobu piva 5. 10. 1842. Již v roce 1856 se Plzeňské pivo čepuje na 35 místech v Praze a ve Vídni a v roce 1865 je třetím největším pivovarem v tehdejším Rakousku–Uhersku. V roce 1898 si Měšťanský pivovar nechal zaregistrovat novou ochranou známku „Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell“ a v roce 1913, jako největší pivovar v monarchii, překročil svojí výrobou hranici 1 mil. hl. Tento úspěch nezůstal bez odezvy a v Plzni vedle Měšťanského pivovaru (Prazdroj) úspěšně vyráběly pivo ještě 3 další velkopivovary, a to První akciový (Gambrinus), Plzeňský společenský pivovar (Prior) a Český plzeňský pivovar (Světovar). Plzeňské pivovary tak před I. světovou válkou společně vyráběly přibližně 15 % celkové výroby piva českých zemí. Úspěch plzeňského piva měl i značný ohlas v zahraničí, a tak se začaly objevovat, nejprve v sousední Evropě a pak i po celém světě pivovary, které napodobovaly výrobu světlého, spodně kvašeného ležáku s jemnou vůní a plnou chutí, a začaly vyrábět piva s označením „pils, pilsen, pilsener nebo pilsner. Takových pivních plagiátů má Plzeňský Prazdroj ve své sbírce skoro tisíc. Plzeňský Prazdroj dal světovému pivovarství jméno pro velké množství světlých ležáků, jeho kvalita mu vynesla světovou slávu a nový typ piva, který podle Prazdroje vznikl, prošel vítězně celým světem. V Českých Budějovicích, kde se stejně jako v Plzni vařilo pivo nejméně již od 13. století, byl vedle právovárečného pivovaru z roku 1795, založen roku 1895 nový Český akciový pivovar (dnešní Budějovický Budvar). I tento pivovar zaznamenal velice prudký a šťastný start a již za 5 let svojí výrobou předstihl o 100 let starší Měšťanský právovárečný pivovar (pozdější Samson). Také věhlas budějovického piva má své zahraniční souvislosti. Americký pivovar Anheuser Busch (AB) r. 1876 začal vyrábět pivo s označením „Budweiser“ a později si nechal tuto značku zaregistrovat jako ochrannou známku. Proč si tuto značku Busch pro své pivo vybral, není známo, buď se jednalo o reakci na malé dodávky budějovického piva do USA v letech 1871 a 1872, nebo budějovické pivo Busch znal na základě svých návštěv v Evropě. Je však nesporné, že toto označení má svůj původ v německém názvu města Budweis. Busch své nové pivo začal pomocí železnice úspěšně šířit po celé zemi a dnes je Budweiser celosvětově nejrozšířenější značkou piva. Českobudějovické pivovary se s americkým výrobcem vyrovnaly v roce 1911 bezzubou smlouvou, která byla na návrh americké strany, po dvouletém jednání začátkem roku 1939, nahrazena smlouvou novou. Ta je díky své formulaci, spolu s některými tuzemskými důsledky z do-
by po roce 1948, v současné době zdrojem desítek soudních sporů na celém světě. Také název super–premiového piva společnosti AB Michelob má svůj původ v Čechách, byl odvozen z místopisného jména pivovaru Měcholupy u Žatce. V českých zemích se typ světlého plzeňského piva postupně rozšířil do technologie většiny pivovarů. Existovaly pro to základní předpoklady, dostatek kvalitního sladovnického ječmene, zejména z polí na Hané, a dostatek kvalitního žateckého chmele. Současně můžeme konstatovat, že v rámci Rakouska-Uherska např. v hospodářském roce 1904/05, kdy počet obyvatel českých zemí byl 36,4 % populace celé monarchie, se v českých zemích vyrábělo 59 % celostátní výroby piva. Nejvyšší množství piva ve sledovaném období bylo v českých zemích vyrobeno v r. 1913, a to cca 13 mil. hl. Již v té době je možno zaznamenat tradiční sortimentní skladbu piv. Např. v roce 1900 bylo vyrobeno 74,73 % piv výčepních, 24,63 % ležáků a 0,64 % piv speciálních. A tato obliba sortimentního rozdělení zůstala zachována více než 100 let, až do současné doby. Průměrná stupňovitost piv v českých zemích v období 1902 –1907 byla 10,45 oS až 10,52 oS. V té době cca 90 pivovarů mělo vlastní sladovnu. Zatímco většina hvozdů byla postupně modernizována na odsoušení pomocí ohřátého vzduchu, způsob klíčení na humnech zůstával bez velkých změn. Pneumatické principy výroby sladu se v českých zemích objevovaly jen ojediněle (bubnové a skříňové sladovny Brno, Vratislavice, Jablonec, Zábřeh). Až do první světové války byly používány hlavně dřevěné kvasné kádě a ležácké sudy, ale v brněnském pivovaře Moravia bylo v roce 1902 instalováno prvních 22 železných kvasných kádí s jmenovitým obsahem 85 hl. Pro technologii hlavního kvašení se uznávala zásada „kolik stupňů sacharizace, tolik dnů kvašení“. Prakticky veškeré pivo dodávaly pivovary jako pivo sudové. V roce 1900 bylo v pivovarech mytí, plně-
ní a uzavírání lahví výhradně ruční záležitostí, ale v Měšťanském pivovaře v Plzni bylo již v roce 1899 instalováno zařízení na plnění lahví s ročním výkonem 6 000 hl. Přes postup zprůmyslnění bylo v Čechách v roce 1913/14, z celkového počtu 535 činných pivovarů, ještě 156 pivovárků na ruční pohon. Parními stroji bylo vybaveno 379 pivovarů. Těsně před I. světovou válkou však bylo v českých zemích tj. v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, již 23 pivovarů, které těsně dosáhly, nebo překročily výrobu 100 000 hl za rok a vyrobily celkem 4 385 tis. hl, což bylo 34,3 % celkové výroby piva českých zemí. Kromě rozvoje výroby piva v citovaných městech Plzeň a České Budějovice a velkých městech Praha a Brno je možno zaznamenat významný rozvoj pivovarů, v návaznosti na růst ostatního průmyslu, v severních částech českých zemí (Cheb, Most, Litoměřice, Žatec, Jablonec n. N., Vratislavice, Ostrava, Karviná) a dále v rámci pivovarů Schwarzenbergských (Protivín, Třeboň a Louny). Schwarzenbergské pivovary, kterých bylo před I. svět. válkou v rámci tzv. Primogenitury celkem 12, měly jednotné řízení v Protivíně. Zde je nutno připomenout činnost významné osoby českého pivovarství Ing. Dr. Jos. Hracha, který jako první český sládek dosáhl hodnosti doktora technických věd. Ve své praxi prošel řadou pivovarů v Německu, Francii, Belgii a Holandsku. V protivínském pivovaře, na základě své praxe v Dánsku, instaloval tzv. propagační stanici na přípravu čisté kvasničné kultury, první zařízení tohoto druhu v českých zemích. V roce 1911, kdy se Dr. Hrach stal ústředním ředitelem všech schwarzenbergských pivovarů, bylo v Protivíně instalováno progresivní provozní zařízení na výrobu piva podle metody prof. Nathana z Zürichu. Zařízení a některé technologické prvky této metody v mnohém připomínají dnešní výrobu v CKT (CKT = cylindrokonický tank). V protivínském pivovaře, po cca 6 letých provozních zkouškách, byla výroba podle Nathana bez úspěchu ukončena. Vyráběné pivo se odlišovalo od tehdejších zvyklostí a zejména požadavků na chuť a vůni. Jsem však toho názoru, že příčinou neúspěchu byly z velké části nedostatečné možnosti v analytice, technice a v řízení technologických procesů před 90 lety. V centrále v Protivíně a dále v pivovarech Třeboň a Louny vybudoval Dr. Hrach v té době zcela nadčasovou úroveň systému technické a laboratorní kontroly, který kromě vlastní kontroly výroby přispěl k výchově celé řady pivovarských odborníků. České pivo se svojí kvalitou prosadilo i za hranice českých zemí, v roce 1913 byl objem exportu celkem 1 100 tis. hl a to nejen do sousední Evropy, ale více než 57 000 hl i do USA. Největšími exportéry byly plzeňské pivovary, zejména Měšťanský (Prazdroj) a První akciový (Gambrinus) a pak pivovary v Protivíně a v Třeboni. První světová válka výrazně negativně ovlivnila výrobu piva v českých zemích a to nejen z hlediska množství, ale zejména kvality. Pro naprostý nedostatek ječmene na výrobu sladu byla zpracovávána řada náhražek – bramborový škrob, škrobový sirup, koňský bob, čirok, proso, med, řepa a zkoušelo se zpracovávat i pýr ve formě řezanky, předem usušené na hvozdě. V průběhu války byly v pivovarech „rekvírovány“ ve prospěch potřeb armády veškeré části zařízení z barevných kovů, včetně mnohých měděných varních pánví. Stupňovitost piva se postupně snižovala a koncem války se pohybovala v rozmezí 5 oS až 2 oS. 122 pivovarů českých zemí válku nepřežilo. Ing. Antonín Kratochvíle
30 / nabídky – informace
CHLADÍRNY
MRAZÍRNY
UDÍRNY
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
DVEŘE
Výstavba, úpravy a rekonstrukce potravinářských provozů dle veterinárních a hygienických požadavků EU Komplexní řešení:
PROJEKCE, VÝROBA, DODÁVKA, MONTÁŽ, SERVIS Vše předem zaměřené, vyrobené „na míru“, bez nutnosti dalších úprav při montáži! Chladírenské a mrazírenské boxy – s podlahou i bez podlahy – zámkový systém – rychlá a snadná montáž – variabilní povrchové materiály – velikost dle požadavku zákazníka – tvarové přizpůsobení stávajícímu prostoru Chladírenské, mrazírenské a provozní dveře – křídlové – posuvné LEONE, s.r.o., výrobní závod, Smetanova 683, 403 17 Chabařovice Tel. : +420 472775664, fax : +420 475223385, e-mail:
[email protected]
nabídky – informace / 31
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ SÍDLA Vydavatelství AGRAL s. r. o. na nové adrese Oznamujeme našim čtenářům, že od 1. dubna 2005 sídlí vydavatelství AGRAL s. r. o., vydavatel listů Potravinářský zpravodaj, Řeznicko/uzenářské noviny a časopisu Potravinářská Revue na nové adrese: AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník
AGRAL Telefony: redakce – 296 374 656, 296 374 652, 296 374 653 šéfredaktor – 296 374 659 inzertní oddělení – 296 374 657 Fax: 296 374 658 E-mail:
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
www.agral.cz
Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. – historie a současnost Výroba piva v Havlíčkově Brodě, tehdejším Německém Brodě, se datuje od roku 1333, kdy udělil král Jan Lucemburský tehdejšímu majiteli města Jindřichu z Lipé právo várečné. Šlo o starobylou výsadu měst, která udělovala občanům Brodu, kteří vlastnili dům uvnitř hradeb města, právo vařit pivo. Postupem času docházelo ve městě postupně ke sdružování právovárečníků, kteří si zřizovali větší pivovary.
Produkty Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. REBEL ORIGINAL PREMIUM je světlý ležák s obsahem alkoholu 4,8%, s příjemným aroma vyrovnaně spojující chuť chmelu a sladu, s krátkým osvěžujícím nahořklým dozvukem. Ocenění: 1. místo v soutěži MNP ČR 1995 v kategorii 12% piv. 2. místo v soutěži o Českou pivní pečeť Tábor 1997 v kategorii 12% piv. 1. místo v soutěži Pivo České republiky 2000.
Po velkém požáru v roce 1834 právovárečníci zakoupili rytířský dům Bukovských, v němž v současnosti sídlí vedení a správa pivovaru. V tomto domě byl malý ruční pivovar, který se stal základem současného Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. Den jeho zakoupení pak založil tradici novodobé existence pivovaru ve městě. S rostoucím výstavem přestala kapacita stačit poptávce, a proto bylo rozhodnuto o první velké rekonstrukci pivovaru, která byla ukončena 12. října 1880, kdy byl objekt vysvěcen. Tímto dnem, kdy byla zahájena moderní výroba piva, se začaly psát novodobé dějiny pivovaru. Výstav piva činil v té době 15 tisíc hl ročně. Od té doby pivovar prošel celou řadou modernizací, přečkal válečné období i dobu socialismu. Od druhé světové války docházelo neustále ke zvyšování výstavu piva. V roce 1995 se pivovar dostává opět do rukou potomků původních majitelů. Další rekonstrukce a modernizace výrobního zařízení umožnila opětovné zvýšení výstavu i kvality piva. Pivovar je držitelem celé řady ocenění za kvalitu piva od laické i odborné veřejnosti. Svou výrobní kapacitou se řadí do kategorie malých pivovarů s ročním výstavem do 200 tisíc hl. Mezi jeho nejznámější značky patří Rebel Original Premium, Czech Rebel beer (velmi úspěšné pivo v USA) a Haškův Rebel c. k.
REBEL ČERNÝ je tmavý ležák s obsahem alkoholu 4,7% s karamelovou nasládlou chutí, jemnou hořkostí a granátovou barvou. Ocenění: 1. místo v soutěži Pivo České republiky 2000. CZECH REBEL BEER je světlé výčepní pivo s objemem alkoholu 4,4 % s dobrou hořkostí, vyšším obsahem oxidu uhličitého a vyšší pěnivostí. Ocenění: 1. místo – Zlatý pohár PIVEX 1998. 2. místo – Česká pivní pečeť 1998. 3. místo – pivo České republiky 2000. 3. místo – soutěž Dočesná Žatec 2003. TUDOR je světlé pivo s obsahem alkoholu 4,1 % a vyšší jemnou hořkostí, má jemnou bohatou pěnu a světlejší barvu. Řadí se mezi piva plzeňského typu. REBEL TRADIČNÍ je světlé výčepní pivo s obsahem alkoholu 3,9%, vyráběné klasickou technologií, lahodné chuti, vyrovnané hořkosti a plnosti. Ocenění: 2. místo v soutěži Pivo České republiky 2001.
HAŠKŮV REBEL C. K. je světlé výčepní pivo plzeňského typu, s vyšším obsahem alkoholu 4,1% a vysokou hořkostí. V letošním roce dosáhl Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. dalšího úspěchu, když na 15. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře získal v konkurenci 51 pivovarů v královské disciplíně speciálních světlých piv Stříbrnou pivní pečeť pro rok 2005. Mezi tradiční zásobovací oblasti patří region Českomoravské vrchoviny, jižní Moravy a východních Čech. Část produkce je vyvážena do zahraničí. Pivo Rebel mohli ochutnat milovníci zlatavého moku v USA, na Slovensku, v Německu, Velké Británii, Švédsku, Dánsku, Irsku a dalších zemích. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je také jediným držitelem ISO 9001 (systém managementu jakosti) a ISO 14001 (ekologický postup výroby) mezi malými pivovary v České republice. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je také v rámci regionu významným sponzorem sportovních a kulturních aktivit. Aktivně podporuje také společenské akce, handicapované a snaží se u svých zákazníků vytvářet příjemné prostředí klidu a pohody. Účastní se všech významných akcí v regionu od výstavy Zahrada, turnaje Handball help, přes chotěbořskou motoparty, silniční závod Rovner Vysočina 2004 až po Bramborářské dny v měsíci říjnu. Snahou vedení pivovaru je oslovit zákazníka tak, aby znovu ochutnal pivo Rebel a on zjistil, že kvalita je nesrovnatelná s tou, která v minulosti pokazila brodskému pivu renomé. Zákazníci i široká veřejnost má možnost navštívit a prohlédnout si pivovar, aby sami viděli moderní a přitom tradiční postup výroby piva REBEL. Pokud má kdokoliv zájem, může získat informace o pivovaru na www.hbrebel.cz , případně na adrese
[email protected]
32 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 4 / 2005
Státní veterinární ústav Olomouc Akreditovaná zkušební laboratoř č.1144 Jakoubka ze Stříbra 1, 779 00 Olomouc, tel.: 585 225 641, fax: 585 222 394 e-mail:
[email protected] www.svuolomouc.cz
ODDĚLENÍ HYGIENY POTRAVIN A CHEMIE provádí
•kompletní mikrobiologické, chemické, senzorické vyšetření potravin
VYRÁBÍME A DODÁVÁME:
Aplikátory samolepících etiket JOŠKA Liniové řadiče Etiketovací váhy ESPERA Kontrolní váhy OCS Detektory kovu Tiskárny etiket INTERMEC Samolepící etikety
k ne CK stá RPA áš TE n IN 05 1 te tiv hu 20 N B3 vš letr 4. SR 15 Na ve 27. rf, nek na . – eldo Stá 21 üss 15, D ala H
a surovin dle požadavků novelizovaného zákona o potravinách •průkaz a rozlišení živočišné bílkoviny •vyšetření na BSE u skotu (scrapie u ovcí) •mikrobiologické, chemické, senzorické vyšetření pitné vody, aqua purificata dle platné legislativy ČR a EU •laboratorní kontrola HACCP v potravinářské výrobě •posuzování zdravotní nezávadnosti potravin za účelem exportu a importu •monitoring cizorodých látek v potravinách •poradenskou a konzultační činnost v oblasti značení potravinářských výrobků •poradenskou a konzultační činnost v oblasti platné legislativy svozné linky vzorků – odběry vzorků – slevy – rychlé vyřízení zakázek – nepřetržitý provoz
k ne CK stá RPA áš TE n IN 05 1 te tiv hu 20 N E3 vš letr 4. SR 14 Na ve 27. rf, nek na . – eldo Stá 21 üss 14, D ala H
! 296 374 656, 222 135 480, 241 445 863, fax 296 374 658 El. #
[email protected] , www.infak.cz # Zelený pruh 1560/99, 140 02 P r a h a 4
· ·· ·· ·· ·
Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.
zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství v oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.
Revue POTRAVINÁŘSKÁ
Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč
Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč
LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA
Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 144,- Kč
OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ...................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.
Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3 Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, 140 02 Praha 4, tel.: 296 374 656, 296 374 652, 296 374 653, šéfredaktor – 296 374 659, fax: 296 374 658, e-mail:
[email protected];
[email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 296 374 657, fax 296 374 658. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. Evidenční číslo MK ČR E 104484.
