Jak dál v českém lesnictví?

Jak dál v českém lesnictví? Milan Lasák Motto ,' "Chceš-li posuzovat přítomnost, poznej minulost. " (Sokrates v 5. století př. n .l. ) Teprve při koncipování čl ánku (požadavek redakce: článek musí být srozumi ­

telný pro laického čten áře) jsem si uvědo nů l vážnost svého úkolu. Jak říc i

stručně a j asn ě pohled lesníka, lesnického historika a lesnického politika na

tak složitý komplex probl ém ů, který lesnictví naší vlasti představuj e ?

Charakterizuj me proto nej dří ve současnou lesnickou problematiku a z působ

"myšlení" lesníka asi takto:

- Život lesa přesahuj e m n ohonásobně život lidské generace. Toto poznání je

do lesníkú vš těpován o již dvě stě rokú. Lesník nepracuje pro sebe, pro své

děti , pro současnost, ale pro generace příští (vynech ávám úmy s lně běžn é vě­

decké poznatky o významu lesa pro společno st). Od řady různ ých metod, kte­

ré vycházely z rozvoje matematických věd koncem 18. století a snažily se

v pěstování lesů dosáhnout co největšího fin a nč níh o zhodnocení vloženého

kapitálu, se lesníci propracovali až k souč as nému ekologickému pojetí: les

musí být pěstován tak, aby lesník svou prací zaj išťoval společnosti trvale

a nepřetržitě její životní pro středí.

- Lesník pracuje v téměř "sekulárním prostředí". Jako učitel (výchova dětí

pro budoucnost) nebo kněz (výchova člověka pro věčnost). Prakticky je to

velmi obtížné, ale je to kategorický požadavek . Jinak lesník přestává být les­

níkem. Proto také bylo snahou dřívějšího systému, aby potlačil všemi způso­

by uváděný vztah k lesnickému povolání; aby z lesníka učinil zaměstnance

plnícího státní úkoly; aby v něm vzbudil hlavně hmotný zájem na plnění plá­

nu, bez ohledu na následky jeho hospodaření v lesním prostředí; aby z něj

učinil povolný nástroj své devastační politiky. Nutno konstatovat, že po čtyři­

cetiletém působení se to systému téměř podaři lo, i když přev ážná většina les­

níků přistupovala k p lněni direktivních úkolů s odporem.

- Být lesníkem není snadné povolání. Historie to dos vědčuje. Lesníci totiž

většinou nebyli vlastníky lesů, nýbrž pouze zaměstnanci . Les byl ovšem chrá­

něn lesním zákonem. Stej ným způsobem byl chráněn i lesník, který byl zod­

povědný za dodržování lesních zákonů, a to i proti vůl i svého zaměstnavate­

le. Lesnická historie má řadu dokladů o tom, jak se praví "lesníci" chovali.

Jen jako příklad : prof. Opletal se vzdal svého místa generálního ředitele stát­

ních lesů pro názorový rozpor s předsedou vlády ve věci předání lesů akciové

společnosti. Takové lesníky znovu potřebujeme.

Za každou cenu

Kamarád, úspěš ný pod nikatel, napsal ve věru plytké, byť p ropagačn ě ú čelné ódě na českou ekonomiku (ča­ sopis Brno Business) tuto včtu: "Privatizace, přes zdržení způsobené rozděle ním státu, pokračuj e vpřed všemi prostředky, prodej do soukromých rukou tu­ zemských i zah raničních probíhá kontinuál ně." Na úrovni mč~ta najdeme mnohé skvělé p říklad y, ze­ j ména v bohorovném rozdávání mčstského majetku. Brno d ěl á všechno pro to, aby ignorovalo zkušenosti stabilizovaných evropských mčst a privatizuje mčst­ skou infrastrukturu (samozřej m ě jen tu lukrativněj­ ší, např. zásobování vodou), tak skvělým způsobem, že ztrácí nad vznikajícím monopolem kontrolu, což občan brzy pozná na ceně vody (zvláště, když se do ní promítne pochybená investice do Vírského přivadě­ čel, nikoliv na její k valitě. Na jiném místě stej ného časopisu se generální řed itel UNIST AVU odchovaný Slušovicemi netají tím, jak si, s výjimkou výše akumulovaného kapitálu, nezadá­ me s Američany: " ... Naopak jsme byli potěšeni zjiště­ ním, že jejich stavby se při pravují mnohem déle, nej­ méně jeden rok. A to my si v obdohí intensivního roz­ voje firmy nemůžeme dovolit. Vždyť například v li­ stopadu jsme koupili část pozemku na Příkopě a dnes už stavíme ..." (psáno v dubnu). Pan generální ředitel je o procedurách projednávání stavebních zámčrů na Západě jistě dobře informován a jeho slůvko nejméně je na místě. Zatímco doby na výstavbu se všude zkracují, projednávání se prodlu­ žuje a dva roky jsou zcela běžnou lhůtou. Nikoliv však pro liknavost úřed níků, ale pro pečlivé posuzo­ vání všech aspektů stavby včetně jejíbo nikoliv for­ málního, ale skutečného a mnohdy opakovaného ve­ řejného projednání. Přestože k obdobnému postupu máme příslušnou legislativu, pro většinu úředníků a investorů znamená veřejné projednání to, že projekt visí po u rčenou dobu na úřadě a občan si ho můIe I!rohléd nout, pokud se o něm náhodou dozví. Ceský svaz ochránců přírody v Brně se o tom poučil na precedentním případu směšně levného prodeje (formálně pronájmu na 99 let) atraktivního pozemku v centrálním městském parku pod záminkou kultur­ ního počinu - obnovy Zemanovy kavárny. Podobné záměry se bez vědomí občanů připravují na Slovan­ ském náměstí v Králově Poli, v Lužánkách i v dalších městských parcích. Vše pod záminkou získání penez na údržbu parku. Na samém konci května 1993 (pozor, nikoliv 1973 ani 1983) brněnský primátor pln nadšení sděluje noviná­ řům, že Disneyland belgické provenience je to pravé Co předcházel o dnešnímu stavu po listopadu 1989?

ořechové, co městu dodá chybějícího lesku a zahra­ Lesnické veřejnosti jsou známa fakta z období let 1990 - 1991, která jsou dů­ ničních investic. Lakonická zpráva v denících končila ležitá pro pochopení současných poměrů. Kvůli stručnosti se soustředím pou­ tím, že pan primátor odmítl prozradit lokalitu - pro jistotu, aby se ekologické iniciativy nebouři ly. Pro jis­ ze na jeden moment:

totu to neřekne ani úřadu zodpovčdnému za územní Po něžné revoluci došlo k založení lesnických sekcí u koordinačních center plán mčsta. Jistě předpokládá, že stavět se bude už letos - nebudeme se s tím přece párat jako nějací Občanského fóra (OF). U nás byla jedna z nejaktivnějších Lesnická sekce KC Američani. Zákony nezákony, občané neobčané, do OF v Praze. Abychom byli v obraze o současném stavu je nutno uvést i jména voleb je ještě rok a i kdyby měly být zítra - co je do­ ma, to se počítá. : jejími představi teli byli kolegové J. Mičánek, P. Rybníček, J. Březina, F Mo­ Pamčtníci rozhodování o velcslavném autodromu ne­ rávek, J. Oliva, P. Rensa, J. Stříteský, L. VytecKa. Tato sekce se velmi aktivně mohou než srovnávat postupy a závěr je nasnadě: mnohým se podařilo, o čem snili - vyměnit II koryt ujala těžkého úkolu při spět k renesanci našich lesů. Z její iniciativy ,byla zor­ komunisty a legalizovat rozkrádání. Kvalifikace je ganizována dne 16. května 1990 akce, která měla ukázat tehdejšímu předsedo­ důležitá, ovšem loajalita také a chceš-Ii dělat úřední­ ka, zvaž sám. vi vlády ČR dr. Pithartovi stav našich lesů a přesvědčit ho o nutnosti bezod­ Nejen ekologické, ale mnohé další občanské iniciativy kladného zjednání nápravy. Akce se odehrála na LZ Domažlice a do lesnické jsou záměrně natírány zelenorudě a tak mě jímá zdě­ šení nad tím, jak místo občanské společnosti s fungu­ historie vsoupila pod názvem "Pivoňská deklarace". Za tehdej ší MLD se zú­ jícími zpětnými vazbami budujeme arogantní trium­ častnil G. Šrut, J. John, Z. Domes a další. Přítomen byl i M. Tyl za komisi KC virát byznysu, státní moci a zkorumpované samos­ právy, v nčmž pro občana mezi volbami není místo.

OF Praha. Jaký byl výs ledek této velké sešlosti na tak vysoké úrovni?

Miroslav Ku"drafa

1

Bylo konstatováno, že : • stav lesů ČR je neutěšený - jednak v důsledku vnějšíc h vli v ů (imise, živelné kalamity atd .) - jednak v důsledku přímého pů sobení ministerstva lesního ho sp odářst ví a jemu podřízených složek (přetěžby, škody zvěř í, nevh odná mechani­ zace, pozdní zpracování nahodilých těžeb , kalamitní přemnožení škůd ­ ců, zanedbání výchovy porostů, pod řizo vání těžeb požadavkům odběra­ telů na sortimenty, nefun kč nos t státní správ y lesního hos podářs tví , vý­ běr lidí do rozhodujících funkcí podle politické příslušnosti atd. • stav lesů byl charakterizován těmito údaji : - přes 200 tis. ha lesních porostů je poškozeno loupáním zvěří (ročně při­ bývá 6 tis. ha), - v lesích leží desítky milionů metrů krychlového dřeva staršího tří let. • neutěšený je stav ministerstva: monopolní spojení státní správy, hospo­ dářské sféry, ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (Lesprojekt) a dřevo­ zpracujícího průmyslu působí přímo proti principu trvalého rozvoje lesa. Snahou resortu je tento stav konzervovat. Lidé, kteří tento stav způsobili, nemohou již mít důvěru lesnické veřejnosti. Účastníci setkání dále konstatovali, že je nutno:

- zastavit přetěžování v našich lesích,

- radikálně snížit stavy vysoké a mufloní zvěře,

- změnit organizační strukturu našich lesů,

- odstranit skrytě rozpočtový charakter podn i ků státních l e sů

- využít nového zákona o státním podniku a zařadit státní lesy podle hlavy I.

Účastníci žádali, aby nebylo využito hlavy II., kde by státní lesy byly zařaze­

ny do kategorie "státních podniků k uspokojování veřej ně pro spěšných zá­

jmů", až na zdůvodněné případy podniků, kde je ohrožena sama existence le­

sů.

Stanovisko Společnosti pro trvale udržitelný život k přípravě lesního zákona (ze dne 12. ledna 1993) Po desetiletích vlády totalitních rezlmu Jsme z d ědili lesy těžce narušené imisemi a atmosfé· rickými depozicemi škodlivin i nevhodným schematickým způsobem hosp odařen í, na kte· rém se významnou měrou podílela skut ečnost, že z lesa bylo po mnoho desetiletí čerpáno ob· rovské bohatství dřevní hmoty, a niž by byla za· jištěna řádná péče o les ajcho obnovu. Vyjadřujem e přesvědčení, že součas n é zpilsoby hospodaření v lesích stále kopírují exp l oatační hospodaření "předlistopadové" éry. Tyto tren­ dy jsou v r ozporu s uznávaným postavením lesů střední Evropy jako ohroženého přírodního zdroje a jako nedocenitelné složky životního prostředí společnosti. Změna postavení lesil je již v lesním zákonodárství sousedních německy mluvících zemí respektována daleko dilsledněji, nežje tomu u nás. Příp ravu nového lesního zákona a navazujících předpisů považujeme za př íl ežitost: - uplatnit veřejný zájem na zlepšování stavu všech lesil bez rozdílu vlastnických forem a usnadnit jej ich vlastníkilm plnění povinností spojených s vykonáváním vlastnických práv, - prosadit tento zájem v takovém znění zákona, které zabezpečí vyvážené a územně diferenco­ vané respektování a podporu všech funkcí lesil, a to nejen funkcí produkčních, ale zejména funkcí ekologických a kulturních, - vytvořit základ p ro systematicky připravova­ nou a cíl e vědomě prosazovanou státní lesnickou politiku, respektující jak dnešní neu těšený stav lesů , tak i nezbytnost harmonického zabezpečo­ vání všech funke.í lesů. Pluralitě zájmil na využívání lesil musí odpoví­ dat pluralita cílů hospodaření, v nichž musí být slaďován zájem vlastníků se zájmem veřejným. Pro lesy totiž prokazatelně neplatí pravidlo běž­ né u většiny jiných druh ů majetku, podle které­ ho vlastník jen výjimečně způsobí z vlastní vůle znehodnocení svého maj etku. Případnému zne­ hodnocení lesů proto zabraňuje ve všech vyspě­ lých sp ol eč nos tech státní intervence. Nový lesní zákon musí proto podle našeho sou· du zakotvit závazky plynoucí z užívání lesů (a tomu odpovídající omezení vlastnických práv) ve větš ím r ozsahu, nikoliv méně než dosud. Ta­ to omezení by měla být vyvážena závazky státu vůči soukromým vl astníků m lesa. Zákon by mčl také vysloveně formulovat povinnost hospodařit v kmenových státních lesích způsobem, příkla d ­ ným pro jiné vlastníky. Předložený návrh nového lesního zákona z pro­ since 1992 zatím nevytváří dostatečný rámec pro p o t řebné sys témové změny les ního hospo­ dářstv í. Podle našeho názoru je nezbytné, aby zde byly provedeny zej ména následující úpravy:

Původní listnaté lesy se ukazují mnohem odo lnější vilči civilizač1Iím stressllm. Jejich

obnova v oblastech s druhou a třetí generací smrkových mOllokultur je však velmi obtíž­ ná. Měli bychom proto na našem území dů­ sledllě chrállitjejich zbytky Foto Igor Míchal

2

- přenést pravomoci samostatného lesního hospodáře z funkce ředitele lesní­ ho závodu na fun kci vedoucího lesní správy (polesného) - odděl it státní správu od ho spodářského vedení resortu a národních výborů - využít aktivity soukromých podnikatelů pro zlepšení stavu lesa - zbavit lesnictví zkompromitovaných lidí ve vedoucích funkcích. Jaká byla reakce lesnické veřejnosti na tuto výzvu? Se stanoviskem nebyl spokojen tehdejší ministr lesního a vodního hospodář­ ství a dřevozpracujícího prům y slu ing. B oček a v tisku se proti němu odvolal. Zejména se jednalo o otázku přetěžeb a spolupráce s dřevozpracuj ícím prů­ myslem. Řadoví lesníci se přidali na stranu "deklarace" a podporovali ji, po­ něvadž netušili, jaká úskalí jsou v jednotlivých bodech deklarace skryta. Dnes lze konstatovat, že au toři deklarace byli ve svých záměrech úspěšní a svých organ izačních a ekonomických cílů dosáhli. Je ovšem otázkou, zda tyto cíle, které se v tehdejším období pokládaly za základ budoucí lesnické politiky, posloužily sku tečně lesům. Zmiňme se alespoň o některých z nich: - Autorům deklarace se podařilo přenést působnost MLD na Ministerstvo zemědělství, ale také zaujmout na vedoucích postech hlavní místa. - Pokud se týká zlepšování stavu lesů, zůstali ve stínu. Nepochopili vývoj politické situace a do hlavnÍCh privatizačních zákonů (včetně zákona o půdě) raději nezasahovali. Tím zůstala lesnická problematika ve většině transfor­ mačních zákonů heřešena.

- Na druhé straně rychle pochopili tehdejŠÍ trend zvyšování cen dřeva a akti­ vitu soukromého podnikání v lesnictví. Na svých vysokých funkcích se na­ jednou rychle přetransformovali ze zachránců lesů na lesní podnikatele. Hlavním jejich cílem bylo převeden í majetku podniků státních lesů do sou­ kromých rukou bez ohledu na následky. To se podařilo pod blahosklonným dohledem kontrolních míst a prokuratury, s použitím známé metody inten­ zívního využívání polopravd.

~ promítnout důsledně do všech částí zákona filosofii tr vale ud ržitelného lesn ího hospod ář­ ství, která bude vycházet z potřeby zachránit, obnovit, zachovat a rozvíjet všechny funkce le­ sů ; les není jen zdrojem obnovitelných surovin, ale p ředevš ím , a v mnoha oblastech výluč ně, pl­ ní také řadu ekologických, estetických, kultur­ ních a j iných mimoprodukčních funkcí, b) doplnit pojmy z oblasti ekologie lesa, které charakterizuj í lesní ekosystémy i jejich k líčové funkce v kraji ně jako základ systému její ekolo­ gické stability a zá roveň jako podmínku sine qua non pro záchranu druhového bohatství rostlin i živočich ů , v zá koně p romítnout nebo zd ů raznit požadavky směřující ke zvýšení eko­ logické stability lesů i krajiny jako celku a ochranu druhového bohatství, c) podsta t ně přesn ěji specifikovat požadavky na těžbu a dopravu dřevní hmoty a chov spárkaté zvěře tak, aby nebyla v neúnosné míře narušena ekologická stabilita lesa a jeho mimoprodukční funkce. V této souvislosti zejména zdůraznit po­ vinnost přednostního využívání ekologicky šetr­ nější těžební činnosti a podstatně omezit holo~ sečnou tčžbu. Lesní plány podrobovat procedu­ ře vyhodnocování vlivu činností na životní pro­ středí (EIA), v souladu se zákonem FS č. 17/1992 Sb. a zákonem CNR č. 244/1992 Sb., d) stanovit základní požadavky na obnovu a pě­ stování lesa s preferováním přirozené obnovy a s důrazem na zvyšování vitality, odolnosti a ekologické stability lesa i stability celé krajiny. Sem patří takto podstatné zvyšování podílu lesa s přirozenou skladbou dřevin a zpřesněná kate­ gorizace lesa, e) přesncji vymezit opatření financovaná stá­ tem, která budou vlastníki'lm lesů kompenzovat nezbytné státní zásahy do vlastnických práv. Pro vlastníky lesi'l. kterým byly lesy vráceny ne­ bo kteří tyto lesy privatizovali, vytvářet takové podmínky, které by jim umožňovaly potřebnou péči o les bez neúmčrných nároků na produkci dřevní hmoty, I) předložit spolu s paragrafovým zněním návr­ hu zákona také návrhy navazujících základních prováděcích předpisi'l, především \'yhlášek o státním fondu reprodukce lesa a o hospodářské úpravě lesa, g) po ukončení restituce lesních pozemků nepři­ stupovat k další masivní privatizaci lesi'l. Stát zavázat povinností příkladné péče o les.

Pracovní tým pro lesní hospodářství STUZ je připraven podílet se na rozpracování a doplnění těchto připomínek (s respektováním zákono­ dárství jiných zemí) v procesu dopracování ná­ vrhu lesního zákona i navazujících předpisi'l. Za přípravný výbor STUZ

Josef Vavroušek

I přes drancující holoseče a nesmyslllou vý­ sadbu smrčin jsou karpatské bučiny naštěstí tak vitální, že přirozenou obnovou zmlazují. Chabová hora v Bt1ých Karpatech Foto Miroslav Kllndrata

3

- Organ izačn í strukturu státních les ů se jim p odaři lo přetransformo vat na

hermafrodit, j aký lesnická věda ani praxe za posledních 200 roků nepoznala.

Myšlenku, že odborným lesním hospodářem bude tzv. polesný (tedy lesník

zodpo vědný za h o sp odařen í na cca 2 000 ha) převedl i (u Lesů ČR) na tzv.

lesního správce, který se má starat o cca 15 000 ha lesů a u něhož se podle

služebního řádu požaduje praxe 5 roků . Ve skutečn osti se pětiletou prax í

lesník neseznámí ani se svými úkoly a nenaučí se tvůrčí les oh ospodářské

čin nosti, která se od samostatného lesního ho spodáře vyžaduje. O tom, že by

mohl vykonávat tak zodpovědn ou funkc i, jakou je "samostatný h ospodář",

nelze proto vůbec hovořit.

- Pokud se týká oddělení státní správy (což je nesprávný název, poně v adž

stát v tomto případě nic nespravuje, nýbrž dohlíží na dodržování zákonů

II jednotlivých vlastníků) , nepodniklo hospodářské vedení resortu žádný pro­

fesní krok. Pouze došlo u dřívější špatné správy ke kolapsu v důs ledku taha­

nic o kompetence mezi ministry životn ího prostředí a zemědě ls tví. Lhostejno

zda to bylo před červnem] 992 nebo za m inistrů Luxe a Bendy.

Atentát na

řeku

Diskusemi o úložišti jaderného odpadu byl zcela jaderné elektrárny Dukovany (zatím spíše utaj ova ný), který odhaluj e slabinu velkých energetických zdrojů, závislých na chladicí vodě z malých vodních t oků. Při projektování a stavbě se řeše ní, v němž elektrárna čerpá na ch lazení vodu ze stej né ná­ drže (Mohelno), do jaké svoj i odpadní vodu vy­ pouští, "prodávalo" v eřejnos t i j ako vysoce eko­ logické, bezpeč né, atd. Dnes se " neočekávan ě" změnily vstupní pod­ mínky. Nechce nám pršet, v Jih lavě chybí voda a kalkulace postavené na průměrném ro čn ím průt oku 6 mj za seku ndu se hrou tí. Údolní ná­ drž Mohelno j e poloprázdná, ale s poklesem průtoku v řece nijak neklesá j ejí znečišt ění ani výpar, kterým elektrárna odtok podstatným způsobem ochuzuje. Voda v Mohclens ké zdrži se stává hustším a hustším r oztokem solí (viz tabulka) a chladicí systémy trp í zvýšeným usazováním " kotelního kamene". zastíně n zám ěr

Jaká je současnost?

Souhrně řečeno lze konstatovat, že naše lesnictví se stále více dostává do ko­

lapsu. A nejenom lesnictví, hlavně lesy. Příčinou toho jsou nedořešené resti­ Dnešní Krkonoše tuce, probíhající kůrovcová kalamita, klesající ceny a prodej dřeva apod. Foto Lllbomír Zelinka

4

Dnešní organizace lesů ČR je nefunkč ní, nezajišťuje uplatňování vlastnických práv státu a snaží se náklady na svou činnost hradit ze státního rozpočtu. Pří­ činou tohoto stavu je amatérská privatizace podniků státních le sů a v důsled­ ku toho i smlouvy uzavírané s akciovými společnostmi. Tyto jsou pro běžné­ ho lesníka nepochopitelné. Tímto se dostáváme k problematice lesního zákona. Pro každého je jasné, že v novém demokratickém státě nemůže fungovat lesnictví ovládané totalitními zákony (vzpomeňte si na poznámky o dlouhověkosti lesa). Poněvadž již od roku 1990 bylo jasné (i na základě lesnicko-historických poznatků), že nový lesní zákon nelze vydat, pokud nejsou ustáleny společenské a ekonomické poměry, požadovala lesnická veřejnost novelizaci stávajícího lesního zákono­ dárství, což byla mnohem průchodněj ší cesta. Novelizaci ve smyslu nových zákonů, např. při navrácení vlastnických práv při obhospodařování lesů no­ vým vlastn íkům. Myšlenka novelizace však narazila u ministerské administ­ rativy na odpor. Možná, že tito úředníci cítili, že by ztratili svou moc, možná

Kreslil Václav Houf

livot lesa mnohonásobně přesahuje život lidské generace. V lesnické koncepci musí být místo i pro lesní rezervace. Lanžhotský prales Foto Jarmila Kocourko vá

5

měli strach o své kompetence a místa. S k utečností je, že k novelizaci nedošlo

a vypracování nového lesního zákona, který je ve všech lesnicky kulturních

středoevropských zemích záležitostí nadevše vážnou pro celou vědeckou

i praktickou veřej n ost Uak lesnickou, tak laickou), se u nás v posledních dvou

letech stalo záležitostí meziministerského pokeru, kdy se dva politici dohadu­

jí o problematice, která je jim cizí.

Pokoušíme si hrát na demo kracii a pokoušíme se dostat do Evropy. Nemáme

však orgány, které by nám k tomu dopomohly. V té souvislosti mne napadla

myšlenka na to u nás nepopulární "císařské" Rakousko.

Loňského roku uplynulo 140 let od vydání lesního zákona, který platil na na­

šem území od r. 1852. Byl to zákon Č. 250/1852 ř .z. a jeho platnost u nás

skon č ila v r. 1960. Údaje uvádím proto, aby bylo zřejmé , jak obtížné je lesní

zákon vydat. Ani za první republiky se nový les ní zákon nepodařilo připravit

a komun istů m to trvalo 12 roků, než za použití všech mocenských p rostřed­

kli , které měli k dispozici, zákon vydali. Zákon však platil pouze do r. 1978,

kdy byl nahrazen souhrnem lesních zákonů , které již nesly ty n ej formálnější

znaky své totalitn í doby.

Vraťme se však k zákonu z roku 1852 : toto legislativní opatření probojováva­

lo cestu lesnickému pokroku a úspěšn ě chránilo lesy více než sto roků proto,

že je připravovali předn í les ničtí odborníci a vě dci polovi ny minulého století

(nikoliv ministerská administrativa, jako je tomu v so učasné době u nás) po

dva roky, za trvalé a účinné úč asti odborné i laické veřejnosti, jejímiž ml uvčí­

mi byly víde ň ské zemědělské kongresy. Podklady pro tuto normu se sbíraly

ze všech provincií bývalé monarchie více než sedm roků.

Jaká je dnešní situace u nás?

Zákon přip ravují ministerské komise, někdy občerstvené přizvan ými experty.

Lesnické komory, které by měly do věci mluvit, u nás nejsou a dlouho nebu­

dou; dobrovolné lesnické organizace jsou v rozpadu a činnost vlas tně předstí­

rají (pokud j dou totiž na ruku ministerstvu, mohou dostat i podporu na či n­

nost) .

Situace je však pouze zdánlivě neradostná. Lesní zákon, tak jako všechno dě­

ní v tomto státě , je v rukou lidí. V našem případě to znamená, že lesní zákon

je i nadále záležitostí lesníků . Pokud se najde dostatek lesníků, kteří si ještě

zachovali svou lesnickou stavovskou hrdost a iniciativu, není všem dnům ko­

nec.

Poslední návrhy lesního zákona podala dvě min isterstva - ministerstvo život­

ního prostředí a ministerstvo zemědělství. Z toho vznikl hybrid navrhující al­

ternativy. Hybridizace je sice možná v genetice, nejsem však přesvědčen, že

je možná i v dnešní l egisl ativě, zejména jedná-li se o návrhy legislativy s pří­

chutí totalitně demokratickou . A v tomto smyslu jsou bohužel návrhy obou

ministerstev vypraco vány. Problém vidím dále v tom, budou-li naši poslanci

schopni situaci profesně pochopit, nebo budou-li ovládnuti jinou lobby.

Jeden návrh lesního zákona vypracovala také Jednota lesnická, nezávislá, ne­

politická, stavovská organizace lesník ů a přátel lesa. Návrh je zcela pragma­

tický : vychází z děj inného poznání našeho lesnictví a lesnického zákonodár­

ství, z našich zkušeností, pomíjí totalitní deformace a ve svých záměrech se

opírá o zkušenosti rakouských les nických zákon odárců , kde lesnický vývoj,

kromě totality, byl obdobný j ako u nás.

Milan Lasák předseda Jednoty lesnické

6

Zatížení Skryjského potoka minerálními látka­ mi v ús tí do nádr že Mohelno (v tunách za den).

mJ.s-' t.d·' t.d·' t.d·' t.d·' hořčík t.d-' sodík t.d·' d raslík t.d·' dusičnan y fosforečnany t.d·' (celkové) průtok

sírany chloridy vápník

1989

1990

1991 1992

0,350 7,974 3,770 3,985 0,985 2,325 0,925 2,848 0,017

0,350 11,107 4,448 4,218 1,624 3,245 0,922 2,780 0,067

0,350 0,600 12,01 20,59 4,64 7,96 4,46 7,66 1,45 2,49 3,98 6,82 1,09 1,87 3,21 5,50 0,06 0,10

Nastávají technologické problémy, které musí elektrárna řešit. Například v roce 1992, j ak je patrné z tabulky, prohnala .JE Du kovany chla­ dicím systémem oproti předchá zejícím letům dvojnásobné množství vody. Zřej mě nejjedno­ dušší však pro ni je vyhnout se zah uš ťován í roz­ toku v Mohelenské nádrži a vypouštět odpadní vody o průmčrné roční teplotě 21 oe přímo do Jihlavy. Nechala na tento zámčr zpracovat pro­ jekt, jehož dopady na životní p rostředí nyní po­ suzuje Energoinvest Praha a na dílč ích expertí­ zách se podílejí také brněnsk é firmy a ústavy, nap ř. Výzkumný ústav v odohosp odářský . Územní odbor MZP v Brnč o tom to záměru za­ tím nic neví a v eřej nos ti se s ním JE Dukovany nechlubí už vůbec_ O to více bychom se o něj mčli zajímat. A nejen j ižní Morava. Také oby­ vatelé p ovodí Vltavy a Pražané, které obdobný problém ček á u Temelína. Tento zám ěr se dotýká nejen všech obcí v povo­ dí J ihlavy pod nádrží Mohelno, ale také rybář­ ských svazů , zem ědělců, turistů a všech, kdo ře­ ku využívají. Zne čištěná voda z Jihlavy vý razně ovlivňuje i Novomlýnské nádrže, zejména střed­ ní zdr ž. J ejí oteplení bude pro řeku znamenat smrt. Příliš často se stává, že je ve řej nost postavena před hotovou včc a t čž ko m ůže takový zám ěr ovlivnit - tady tu možnost mám e! .Je na odborné i iaické ve řejnosti, aby se o chystaný zámčr J ED vypouštět odpadní vody přím o do řeky J ihlavy in te nzív ně zajímala a aby využila svého pr áva zúčastnit se veřej néh o projednávání dokumen­ tace EIA, odborné diskuse a př ípadného územ­ ního řízení. Mirosla v Kundrala

Kreslil Jan StekUk

o útěše z filosofie a o antropocentrismu Hana Librová (zkrácená verze přednášky, pronesené domu v Brně 26. února 1993) •

při příležitosti otevření

Zeleného

V 10. č ísle č asopis u Nika vyšel článek Tomáše Justa nazvaný "Choroba jalo­ vé informmánie mezi ochranářským i n áčel níky". Autor, nic nedbaje na vý­ znam diverzity, v něm kritizuje záplavu nových ochranářskýc h č asopisů, kte­ ré se vy nořil y díky počítačům a kopírkám a které och ráncům přírody berou energii k poctivé konkrétní práci. Tomáš Just vypočítává hlavní témata, která se "dnes nosí", napříkl ad : "nové hodnotové systémy, filosofie ekologické vý­ chovy, rozhovor s Grahamem Lee Johnson-Chudackem z Nové Jižní Agónie o racionálních aspektech senzitivního ne vědo m í, etické aspekty vegetarián­

ství" atd. Just iron icky dodává: "drž se těc h to okruhů, nebudeš zván příze m­

níkem a jednodušcem".

Tomáš Just má po střeh . Vystihuje dobře, co dnes ochránce přírody přitahuj e.

Má pravdu i v tom, že vlastním posláním o c hránců pří rody je práce v terénu.

Slabinou jeho textu pouze je, že si neklade otázku, p roč se ochránci přírody

utíkají k těmto "hoch šriftům", jak nazý vá pokusy o ochranářské fil osofování.

Cištění p obřeží po

ropné havárii. Jižní po­ ' Foto Paul Glendell/EKOFOTO

břeží Anglie, květen 1990

Stav ekologické etiky:

diskuse pokračuje . . .

Ve dnech 11. a 12. března 1993 se v olomouc­ kém divadle hudby konal seminář STUl. na té­ ma "Lidské hodnoty a trvale udržitelný způsob života". Jednání bylo rozděle no do čty ř tematic­ kých bloků, věnov aných etickým ko řenům eko­ logické krize, hodnotové orientaci žij ící pop ula­ ce, úvahám o hodnotách, které by byly s lučitel­ né s trvale ud r žitel ným zpllsobem života a me­ todám osvě ty , kter á by dokázala tl u m oč it vý­ znam takových hodnot do p ovědom í širší veřej­ nosti. V de bat ě o ko řenech ekologické krize se setkaly dva vzáj em ně se doplňuj ící pohledy. }lrvní, re­ pr ezentovaný názory Er azima Koháka, klade dů raz na individuální odpověd nost a reflexi každodenního j ednání. Kohákovo stanovisko vyj a d řuj e jeho úvaha o nerovn ováze mezi svo­ bodou a odp ov ěd n ostí: to že jsme lid é podle Ko­ háka znamená, že j sme si zvolili svobodu. Tato volba sama o sobč není chybou. Potiž j e v tom, že člověk zapom n ě l na zodpov ě dn ost, která by měla svobodu provázet. Ekol ogický problém je v etickém ohledu především pr oblémem odcize­ ní člověka od odpověd nos ti. Pohled olomouckého profesora Stěrby vychází z reflexe střídání geologických epoch. Dílem metaforicky a dílem v ážně byla míněna jeho de­ fi nice p rávě z ačínaj ícíc h "pěti hor" - období, kdy se rozhodujícím horotvorným činitelem stal biologický druh Homo sapiens. Lidstvo však zá­ roveň stojí před akutním rizikem konce "pčti­ hor", vše totiž s m ěř uje k brzkému konci. Na zá­ kladě svých zážitků z cest po bývalém SSSR do­ vozuje Stěrba přesvěd čení, že lokální komunity nemají zájem o řešení svých ekologických pot!­ Ží. Stčrba proto vidí šanci na oddálení konce "pěti hor" ve spolupráci mezinárodních organi­ zací a místních vlád. Diskusi o hodnotové orientaci žijící populace profilovala vystoupení sociologů Hany Librové z brněnské filosofické fakulty a Stanislava Hu­ bíka z olomoucké university. Librová poukáza­ la na nčkteré zvláštnosti české společnosti, které podle jejího názoru zvyšují pravděpodobnost příklonu k ekologicky příznivějšímu stylu živo­ ta. K tomu nás podle Librové přibližuje rozptý­ lený charakter osídlení, blízkost městských lidí k vesnici, současné restituce zemčdělských po· zemků, příklon k tradici vícegenerační rodiny, sklon k samozásobitelství v potravinách, růst religiozity, nechuť českých žen k některým fe· ministickým představám "západní" provenien­ . ce aj. Podle poznatků H. Librové bývá u nás v některých případech chudoba a střídmost, vy­ nucená ekonomickými okolnostmi, postupně př ijímána jako žádoucí model života a nevede vždy automaticky k touze po konzumu. Podob­ ně banálnost televize a reklamy vyvolává v řadě lidí spíše touhu po revoltě než sklon k nápodo­ bě. Přesto však brněnská socioložka konstatuje, že "běžn é h o občana ...panující celosp olečenské klim a ... imunizuje vůči přijímáni ekologicky přízn ivých hodnotových vzo rů." Podle Stanislava Hubíka je hodnotová orientace naší populace profilována čty řm i postoj ovými modely: Přib li žn ě 40 % populace (zej ména její ekonomicky aktivní čás t) sdílí "antr opocentric. ké" postoje. Asi 30 % (čas t ěji mladí a staří) se p ř iklá n í k " ekocent rismu". 25 % (zejména vel­ mi mladi a velmi s taří) vych ází z "teocentris­ mu" a zbývaj ící menšinu tvoří tzv. "arogantní

7

humanisté". Pokud uvedená čísla a charakteris­ tiky jednotlivých hodnotových modelů odrážejí přiměřeně sociální realitu, je pro další vývoj vztahu na.~í populace k hodnotám trvale udrži­ telného života zásadní otázka: "Jak a proč se z mladých 'ekocentriků' a 'teocentriků' stávají v průběhu života 'antropocentristé', kteří na stará kolena opět konvertují k víře v Boha nebo Přírodu?

Myslím, že důvod je nasnadě: konkrétní ochranářskou práci, záchranu druhů a častěji záchranu pouhých jedinců, dnes člověk nemůže dělat bez hlubšího zdůvodnění a pochopení. ( ...) Například

v rámci AKCE FALCO z minulého roku: díky tomu, že

vyměnili klidné noční sn ění za nervózní vysedávání u hnízd, teplo vyhřátýc h domovů za zimu, nepohodlí a únavu z nevyspání, mohlo

obětavci

a pohodu loni vyle­ tět z hnízd 20 mláďat rarohů velkých (Falc o cherrug), co lze považovat za velmi úspěšné. 20 mláďat jednoho druhu ... Tak vypadá úspěch a radost 400 ochránců přírody v době, kdy z 220 druhů ptáků žijících v naší krajině je 143 druhů ohrožených vyhynutím. Musím se přiznat, že jsou chvíle, kdy se mi ve světě, z něhož denně nenávrat­

Pozornost vzbudila Hubíkova myšlenka, že ře­ šení ekologických problémů a rehabilitace nevě­ deckých výkladů svčta přijdou do Evropy zven­ čí, z tzv. "barbarika". Podnětná myšlenka vzbu­ zuje otázku, jak by asi naložily populace, jejichž kultura není založena na respektu k hodnotám průmyslové společnosti, s penčzi, institucemi a technologiemi, kterými dnes disponuje prů­ myslová civilizace? Názory Librové a Hubíka jsou do značné míry protichůdné: Librová hledá zdroje autentické reorientace v diverzitě evropské kultury a ve zvláštnostech kultury české společnosti, Hubík je v tomto směru skeptický a poukazuje na hod­ noty těch kultur, které jsou podle dnes běžně uznávaných kritérií méně disponovány k pro­ speritě. Nutno podotknout, že se z tohoto posta­ vení snaží různými cestami vymanit. Ropné kri­ ze 70. let a nedávná válka v Kuvajtu jsou toho důkazem.

Diskuse o hodnotách trvale udržitelného způsobu života přinesla z valné části opakování pouček, které jsou filosoficky orientovaným ekologům dobře známé. Kohák například - a nutno říci, že svěž ím způsobem - hovořil o odpovědnosti speci alis tů za využití výsledků jejich práce a o potřebě hrdosti na vla.~tní střídmost. Ing. Zeman z Prahy reprodukoval s pomocí aktuál­ ních údajů 20 let staré úvahy Tomáše Husáka o vlivu institucí průmyslové společnosti na sklon lidí preferovat "falešné potřeby". Zazněl pradávný spor mezi zastánci technologického a antikonzumního řešen í ekologické krize ... atd. Proti tradicím dřívěj ších diskusí naš ich ekologů o ekologické etice v Olomouci poměrně silně za­ zněl akcent na liber ální hodnoty soběs tačnosti a občans ké participace. V přís pěvcích Vavrouš­ ka, Valacha a Musila byly často skloňovány po­ li tické hodnoty liberální provenience: " partici­ pa tivní demokracie" na úrovni obcí, zodpověd­ nost j edi nců a malých skupin za vlastní osud a za schopnost přizp ůsob it se podmínkám eko­ logické krize. "Antitržní" ideologie zelených má čas to sklon sázet na levicově laděné modely "re­ gulace trhu". V olomoucké deb a tě se zřetel ně projevila snaha naroubovat hodnoty ekologické etiky na liberální ideologii občanství. Na semináři se sešlo mnoho známých tváří. Trochu to připom ína lo atmosféru "p ředlistopa­ dových" Ekofilmů , na které se osamělí ekologič­ tí don kichoti jezdili jednou za r ok ujistit, že na světě žije pár dcsítek jejich sou věrců. Otázkou zůstává, do jaké míry olomoucký semi ná ř vybo­ čil z tradičníh o rámce "přesvědčování přesvěd ­ čených" a vyk roč il smčrem ke snaze sdělovat význam ekologické etiky a hodnot trvale udrži­ telného života širší veřejnosti . Určitý krok tímto směrem učinila debata o metodách ekologické osvěty, ve které - mimo jiné - byla řeč o potřebě začlenit dílčí ekologické informace do širšího ekologického, estetického a etického kon textu. Ozvala se otázka, zda je jazyk filosofů a sociolo­ g ů pro veřejnost dostatečně sdělný. Manželé Kulichovi vyzvali přítomné filosofy a sociology k přímé účasti na ekologické vých ově u č itelů, populárních umělců, novinářů, názorových v ůdců lokálních komunit ... , tedy lidí, kte ří mají výrazný vli v na veřejné mínění. (Zajímavé jeJ.že v této souvilosti nebyla řeč o pol iticích.) cas ukáže, zda šlo pou ze o všeobecné konstatování p otřeby ekologické osvěty pr o osobnosti, které p ůs obí na veřejné mínění, či zda se za uvedenou výzvou skrývá konkrétní plán osvětové či nnosti. Karel Dolejší Lióor Musii

Zaolejovaný pták (alka malá) po ropné ha­ várii. Jižnípobřeží Anglie, únor 1991 Foto Paul Glendell/EKOFOTO

8

Zkušenosti z Ameriky Po tom, čo moj a kolegyň a Dáša Balážová od r i­ ekla svoju účast, stal som sa trochu neoča káva­ ne ú častn íkom environmentálneho tréningové­ ho pobytu v Spojených štátoch amerických. Organizátorom pobytu bol German Marshall F und of United States a Institute for Conserva­ tion Leadership. II účastníko v pobytu bolo vy­ b r aných z roznych ochranárskych skupín z vý­ chodnej Európy. Samotný pobyt pozostával z troch častí. Hneď po prílete všetci účastn íci s p oloč ne po jedno­ ně vymírá 50, 100, č i dokonce 150 druhů, vlastně ani nechce žít. Jak můžeme dň ovom pobyte v Seattle strávili tri dni v ma­ lom rekreačnom stredisku Seabeck. Oboznámili dnes po ochránci přírody chtít, aby se vydal mok nout, brodit, kopat, sázet, smc sa tam s dejinami am erického cnvironmen­ vadit se s bližními, když ví, že jeho práce je nejen opravdová kapka v m oři, tálneho hnutia, s tým, ako o rganizovať kampa­ ne, ako vypracovať stratégiu, ako zháňať penia­ ale dokonce, že je téměř, ne-li doči sta marná? Jak si nemá zoufat ochránce ze pre vlastnú činnosť. Závcr tejto časti bol ve­ prípr ave na stáž v hostiteTských och ra­ páru brodivých ptáků, když vidí seřazeny šiky tatrovek sypat hráz u Gabčíko­ novaný nárskych skupinách. Táto stáž pr edstavovala va?

najdlhšiu a najzauj ímavejšiu časť celého pobytu každý účastník ju strávil na inom mieste USA. Tvrdím, že zde je kořen podivné ink linace dnešního ochránce přírody k fi lo­ aHlavným projektom Nadácie Zelená Nádej, sofování, ne ve snobismu či v módní mánii. Potřeb uj e pro stě nahlédnout ktorej som čl eno m, je kampaň " Zachráňm e Cergov". Táto či nnosť je zameraná na ochranu smysl své práce, která na první pohled smysl pro stě nemá nebo která jej čím lesa a preto aj moja stáž mala tú to náp l ň. dál tím víc ztrácí.

Bol som h osťom u troch ochranárskych skupín v meste Eugene, v Oregone. Prvou z nich bol ( .. .) Nalive Foresl COllncil: založil ju Timothy Her­ mach, ktorý j e povodným vzdelaním ekonóm. Německý filosof a psychiatr KarI Jaspers poukazuje na význam " mezních si­ ochranárm i na západnom pobr eží sa stal tuací" v životě člověka i v ži votě společn osti . Dochází v nich k něčemu , če­ Medzi populárnym vďaka svojmu "Zero cut solution", mu říká "krach šifry ". " Šifrou bytí" Jaspers nazývá náš běžný obraz s věta, 1'0 znamená nulový vjrub v "national forests" ­ nár odných lesoch. Cin nosť NFC je založená který si v ytváříme v každodenním všedním ži votě. Pouze v obdobích nej ­ prcdovšetkým na doslednej a dobr e pripravenej hlubších otřes ů nahlédneme skuteč ný smysl bytí. K tomuto "krachu šifry" a k informačn ej kampani. Tim ako ekonóm využíva prcdovšctkým ekonomické argumenty, prečo je vyjasnění naší existence dochází v době nemoci, úmrtí (v osobním životě) a v potrebné chráni ť lesy. V celých USA ostalo už len okolo 5% povodných, panenských lesov, době válek a katastrof (v životě veřejném). Jsem přesvědčena, že můžeme do­ zvličša v západnej čas tí (Oregon, Washington), dat: také ekologická krize je "mezní situací", v níž dochází k onomu "krachu a napriek tomu tl ak na výrub týchto nádher­ šifry", kdy si uvědomujeme naše místo ve světě a kdy nahlížíme smysl našich ných lesov je stále vcfký. J e tiež zaujímavé, že na miestach, kde je les v súkromnom vlastníc­ činů. tve, prakticky už žiadne významn ejšie plochy povodných lesov neexistuj ú. Medzi bežné lesníc­ V ětšina lidí ovšem zatím tento "krach šifry" nepociťuje. Beze sporu jej však ke praktiky v tej to oblasti patrí holorubná ťaž­ cítí právě ochránci přírody, kteří díky symbióze s přírodou zažívají úzkost z ba niekedy aj dvetisícročných stromov gigantic­ ekologické krize už dnes, v jakémsi před sti hu před chvílí, kdy dolehne na kých rozmerov, s následným vysadením mono­ ku ltúry, najčastejšie tzv. douglasky, známej aj všechny lidi. od nás. P ri dnešných poznatkoch z ekológie, bi­ V dešifrován í našeho místa ve s větě nám může pomoci filosofie. Přečteme-li ológie aj ekonómie je zrejmá nezmyse l nosť a ne­ ekono mičnosť tohto počínania. S kut očné p ríči ­ si rozhovor s Hansem Jonasem nebo esej Herberta Gruhla "Lidstvo je v kon­ ny, prei'o ťažba pokračuje, treba h fadať v dotá­ ktoré americká vláda poskytuje na ťažbu cích" (oba texty byly publikovány v časopise "Spiegel" a přetištěn y v loňské ciách, dreva a tiež v sociálnej závislosti pomerne ve­ Nice), obejde nás hrůza . "Teprve nyní začínáme chápat, že je pozdě na ná­ Tkých komunít na pr icmysle t ažby a spracova­ nia d reva. NFC vydáva noviny "Forest Voice"­ vrat. Zbylá šance je jen v prodloužení lhůty," píše Gruhl. Útěcha z filosofie Hlas lesa, ktoré kohokoTvek upútaj ú hneď na netvrdí, že "všechno se zvládne", že "všechno dobře dopadne". Leží hlouběji. prvý pohTad otrasnými, niekedy až neuverite­ Tnými leteckými zábermi holorubov. Potvrdí nám, že není bez významu, jaký osobní postoj zaujmeme v tomto kri­ Po týždni strávenom v NFC som sa stal hosťom zovém a ohroženém světě. Asi tak, jak to píše Solženicyn: "Je možné, že zlo organizácie Associalion of Foresl Service Emplo­ for Environmenlal Ethics, v preklade Asoci­ je nutné a že nakonec zvítězí, ale jednej tak, aby nezvítězilo skrze tebe a s yees ácia zamestnancov lesnej služby za environmen­ tálnu etiku. Ako už napovedá samotný názov, tvou pomocí." Není bez významu, že mohu (slovy Herberta Gruhla) "prodlu­ AFSEEE nie je typickou ochranárskou organi­ žovat onu lhůtu ", že umím "stát na brzdě" (sl ovy Miroslava Janíka z Valaš­ zácPou. Jej zakladatef Jeff DeBonis túto organi­ záciu vytvoril na och ranu a podporu tzv. ských Klobouk). Záchrana jednoho mláděte raroha se pak najednou nejeví ja­ čo sú vlas tne fudia, ktorí kri­ ko pošetilý a marný, neracionální čin , domácí šetřen í vodou a třídění odpadů "whistleblowers", tizujú svoj ich šéfova zvličša op rávnene pouka­ zujú na ich nedostatky. Takíto fudi a nebývajú jako beznadějné donkichotství. u svojich šéfov vo vefkcj obfube, sú znevýhod­ Obrátím-li se ke křesťanské nebo jiné náboženské variantě ekologické filoso­ ňovaní v práci a niekedy aj vyhodení. fie, pak mohu j ít ve své útěše j eště dál: mohu dokon ce nabýt přewědčení, že, Jeff bol jedným z týchto Tudí a keďže bol za­ mestnancom For est Service (obdoba II nás jakkoli je zlo nutné, nezvítězí a já jsem šťastný člověk, neboť moh u pracovat Stát ne lesy), kritizoval nezmys cl nosť niektorých lesníckych praktík a tiež porušovanie niekto­ na straně dobra. rých environmentálnych zákon ov. To ho napo­ Vzdělání eko l og ů ve fi losofii a dalších humanitních věd ách má j eště jeden kon pr ivied lo k vytvoreniu AFSEEE, organizá­ cie, ktorá sa týchto fudí zastáva, pomáha im význam : jenom s tímto hlubším a širším rozhledem totiž mohu správně inter­ a posmcfuj e me nej smelých, aby tiež pozdvihli pretovat postoje ostatních lidí - neochranářů , případně i devastátorů přírody. svoj hlas za správnu vec. AFSEEE vydáva novi­ ny " Inner Voice" - Vnútorný hlas a získala uf Poznání v humanitních oborech mi umožní pochopit, proč se tito lidé chovají okolo 2000 priaznivcov z celf'ch Spojených štá­ tak, jak se chovají, proč usedaj í za volanty svých automobilů a nedají si tuto tov. Poslednou organizáciou, u ktorej som strávil len chvíl i za nic na s větě vzít, proč tak milují šlepry, proč je tak snadno zláká re­ jeden deň, bola ElIvironmenlal Law Alliance klama a proč tak odolávají argumentů m a varování ekologů. Worldwide - Celosvetová aliancia environmen­

9

Toto poznání může založit i n aději, že snad existuje způ sob, jak mohu tyto li­ di oslovit s větš í šancí, že mne vyslechn ou a alespoň v něčem snad i pochopí. Krátce: četba filosoficky, sociologicky, psyc hologicky orientovaných textů umožňuje och ránci přírody nezůstat zavil cem, uzavřeným do své zneuznané skupiny spravedli vých.

*** Příklade m sebeklamu, do něh ož se ochrana přírody muze dostat, pokud se domnívá, že si vystač í se svou spontánnosti a intuicí, je ochran ářské pojetí antropocentrismu. "Antropocentrismus" je v ústech ochránce přírody vl astně nadávka. Řek ne-li někdo v diskusi: "Vy to chápete antropocentricky!" protiv­ níka tím zatracuje a sebe n epřímo označuj e j ako hodného "biocentrika". Věc je ale sl ožitěj ší.

tálnych zákonov. E-LAW má svoje zastúpenic vo viacerých krajinách, americká kancelária j e práve v Eugene. Hlavným posla ním E-LA W j e pomoc v oblasti legislatívy životného prostredia. Ako prostrie­ dok komunikácie využívaj ú hlavne elektronickú poštu a radi nadviažu kontakty s právnikmi pracujúcimi v oblasti životného prostredia z ktorejkofvek krajiny. Okrem návštevy týchto organizácií som sa po­ čas pobytu v Eugene zúčastnil konferencie West Coas t Ancient Forest Activists Conference Konferencia aktivistov za prastaré lesy západ­ ného pobrežia v Ashlande. Bolo tu asi 350 účastn íkov zo štátov Wa~hi ngt on , Oregon a Ca­ Iifornia. Keďže účastníci zastupovali rozne ochranárske združenia, jedným z ciefov konfc­ rencie bolo vytvoriť spoločnú platformu prc nadchádzajúci Forest Summit. Forcst Summit sa má uskutočniť na západnom pobreží a má to byť stretnutie predstavitefov vlády, ťažobných a drevárskych s pol očností aj nezávislých och ra­ nárskych združení. Zaujímavou skús enosťou z tcjto konferencie prc m ňa bola tiež možnos ť viesť aktívne jeden z workshopov. Tento workshop bol zameraný na niektoré mcdziná r odné problémy ochrany lesov. Okrem m ňa sa na ňom prezentovali ka­ nadskí a americkí och ranári, pracujúci na med­ zinárodnom proj ekte och rany sibírskych lesov. Američan i a sú vefmi priatefskí fudia a moj príspevok prijali vefm i dobre, hovoril som o na­ šom projckte na záchranu povodných bukovo­ jedfových lesov Cergova. Najviičší potlesk zoža­ 10 konštatovanie, že na Cergove ešte stále žije 1 5-člen ná populácia vlkov. I van Corný Nadace Zelená Nádej Prešov Ad resy or ganizací, o nichž je v člán ku Native Forest Council P.O. BOX 2171 Eugene, OREGON 97402, USA tel. + (1) 503.688.2600 fax + (1) 503.461.2156

řeč:

AFSEEE P.O. BOX 11615 Eugenc, OREGON 97440, USA tel. + (1) 503.484.2692 fax. + (1) 503.484.3004 Environmcntal Law Alliance U.S. Offiee 1877 Garden Avenue Eugene, OREGON 97403, USA tel. + (1) 503.687.8454 fax. + (1) 503.687.0535

Worldwide,

Uhynulý kačer, důsledek ropného zn ečištěn í v Bristolském kanálu. Anglie, únor 1991 Foto Paul Glendell/EKOFOTO

10

Představujeme nevládní ekologické organizace

Greenpeace Československo Antropocentrismus je postoj nebo názor, který klade do středu nějakého j evu, procesu, vidění či hodnocení čl ověka. Vymezíme-li antropocentrismus takto široce, potom mů žeme rozlišit jeho tři typy: antropocentrismus ontologický, gnoseologický a mravní, etický. Antropocentrismus ontologický vidí člověka a jeho kulturu jako vrchol po­ zemského bytí. Myslící člověk je podle tohoto pojetí nejvýše organizovaný biologický druh . O statně i v ekologickém smyslu stojí člověk, ke své nevýho­ dě , na vrcholu potravní pyramidy. Tento ontologický, evo lučně zdůvodněný antropocentrismus snad n epřipadá většině oc hránců přírody nepřijatelný . Antropocentrismus gnoseologický vyjadřuj e sku tečno st, že náš pohled na s vět je nutně dán lidskou optikou, kterou nás vybavila sama příroda (a lidská kultu­ ra). Někteří prak tici "deep ecology" se sice dokáží ztotožnit s pocity želvy, ha­ da či stromu . Tato šamanská dovednost však zůstává omezena na malý okruh lidí. Víme d obře, jaké úsilí nás stojí "vžít se" jen do jiného č l ověka, "podívat se na sebe cizíma očima" . Říkáme: "Nedokážu vy skočit ze své kůže. " Antropocentrická ekologická etika je pře s vědčen a, že vých odiskem i centrem každého hodnocení a vůbec měřítkem všech věcí je a zů stane člověk. Tato etika argumen tuj e právem všech lidí žít ve zdravé přírodě, či spíše ve "zdra­ vém životním prostřed í " . Zd ůrazň uje totéž právo pro budoucí lidská pokole­ ní. Příroda j e jí pouze prostředkem k realizaci hodnot orientovaných na č lo­ věka : tropické pralesy je třeba chránit, protože možná skrývají lék proti rako­ vin ě , s dobytčaty na jatkách se nesmí nakládat krutě, protože jinak budeme jíst znehodnocené maso ... Mluví-li ochránce přírody s odsudkem o antropocentrismu, myslí právě je­ nom na jeho etickou dimenzi. Tím si ovšem v komunikaci s jinými přestává rozumět. Jiní, "antropocentricky" uvažující, lidé mívají na mysli spíše dimen­ zi ontologickou. Odtud výpady, že ekologové chtějí č l ověka vrátit na stromy. Odtud volání, že se lidé nemají vzdávat rozumu (své vrcholné evol u ční vy­ moženosti). Často v polemikách slyšíme i ono stanovisko gnoseologické, há­ jící antropocentrismus s poukazem, že člověk se prostě na svět dívá lidskýma očima.

Nejde však jen o komunikační šum v debatách a polemikách. Jde o věc pod­ statnější, týkající se samé podstaty ochrany přírody. Jde o její perspektivu do budoucna a o šanci na šíření "ekologických" postojů mezi veřejnost. Ochrana přírody o sobě tvrdí, že je biocentrická. Já se domnívám, že to platí právě jen v oné třetí, mravní dimenzi (a ani zde to neplatí důsledně). Ochrana přírody je biocentrická v tom, že přiznává přírodě samostatnou hodnotu, ne­ závislou na prospěchu člověka (tropický prales chráníme kvůli této hodnotě, ne jako zásobárnu léčiv). V dimenzi ontologické a gnoseologické však je většina ochránců přírody, aniž o tom ví, na pozicích antropocentrismu (! !): j akkoli říkáme, že jsme sou­ částí přírody a jakkoli se jí cítíme být v některých okamžicích blízcí, přece zároveň pociťujeme, že příroda v mnoha ohledech existuje mimo nás a že ji také zvenčí poznáváme. To však není důvodem k mravnímu postoji, který pří­ rodu utlačuj e. Naopak, právě úžas a obdiv vnějšího pozorovatele, právě moje pozice silněj š íh o mne zavazuje k postoji, který charakterizoval J iří Mahen ja­ ko "nové gentlemanství vůči přírodě". ( .. .)

Co z lidské podstaty v lastn ě stojí za rozhodnutím č lo věka stát se ochráncem přírody? Jsou to jeho biologické vlastnosti, jimiž lidská bytost vězí v nižších

Vznik: čs. p obočk a zahájil a či n nos t v Praze v březnu 1992 Hlavní os.o bnosti: Ivo Šilhavý (ředitel) Poče t členů: asi 1000 registrovaných příz ­ nivců

S přízněné

duše: Greenpeace se snaží spolu ­ pracovat se všemi nevládními ekologickými organizacemi Nesp řízněn é duše: nebylo uvedeno

V podobě Greenpeace se v našem seri ál u po­ prvé setkáv áme s jednou z "velkých", celo­ svět o vě známých a na celém s větě pů sobí­ cích ekologických organizac í. G reenpeace ja­ ko taková vznikla v roce 1971 v Pacifiku bě ­ he m protestů proti jaderným zkouškám v at­ m o sfé ře . B ě hem následujících let se rozrostla v hnutí, dispo nuj ící (podle vlastních údajll) 4,5 milióny členů , pobočkam i ve třice ti ze­ mích světa a také po m ě rně p řís no u organi ­ zač n í strukturou, umož ňující operativní roz­ hodování a akceschopnost. Taktika Greenpe­ ace spočívá do značné míry (ovšem zdaleka ne výh rad ně) v pořádání nápad ných protest­ ních akcí, přitah uj í cích pozornost sdělova­ cích prostřed k ů a tím veřejnosti. To se odráží ve vysoké au toritě hnutí v celosvětovém mě­ řítku i v jeho finanční síle (G reenpeace žije výhradně z darů, a to pouze takových, které k ničemu nezavazují). Přesto se v poslední do­ bě hovoří o tom, že Greenpeace prožívá urči­ tou vnitřní krizi. Na plldu tehdejšího Ceskoslovenska vstoupi­ lo toto hnutí poprvé v roce 1984 v souvislosti s celoevropskou kampaní proti kyselým de­ šťům. Na sklonku socialistické éry zde měla Greenpeace okruh sympatizujících osob, ofi­ ciální pobočka ovšem mohla vzniknout až po roce 1989. Rozpad Ceskoslovenské republi­ ky zatím nevedl k organizačnímu rozdělení a vzniku samostatných .,nástupnickýco" pobo­ ček:

V mezinárodním měřítku organizace vede pět kampaní: - za čistý vzduch a energii - za bezj adernou budoucnost - za ochranu prostředí před toxickými látkami - za záchranu oceánů - za záchranu pralesů Úspěšná realizace těchto kampaní má podle filozofie Greenpeace vést k obnově vyváže­ ného životního prostředí na planetě. Je třeba zdů raz n it, že tyto cíle jsou sledovány výhrad­ ně nenásilnými prostředky. U nás-vyvíjí Gre­ enpeace činnost v prvních třech kampaních.

11

evolučních stupních? Nebo j sou to vlastnosti , jež j sou de facto přírodě cizí, to je mravní a estetické cítěn í, obětavos t a soucit? Obdivovaná ekologická rovnováha stojí na potravních řetězcíc h . Hlavním principem života v biotickém spo lečenst v í je - alespo ň podle většin y autorů ­ jíst a být pojídán . Příroda docil uje populačn íh o optima a druhové diverzity díky "dravčím zák o nům ", díky velkým ztrátám a utrpení. Kdyby se současný č lově k se svou technickou výzbrojí choval v ůči ostatním dru hům vskutku "biologicky", byla by to pro přírodu rychlá a naprostá katastrofa. A to už ne­ hovořím o tom, že v přírodě nic neplatí hledisko etické hodnoty jedince. Zá­ chrana handicapovaného individua je pro přírodu něco absurdního. Také historický rozbor dokládá, že och rana přírody vznikla jako dílo obdivu k přírodě, jako dílo soucitu a obětavosti. S tím souvisí, že ochrana přírody vznikla jako dílo vysoké vzděl an o sti a kultury. Sociologicky viděn o, byla och rana přírody a kraji ny i pozděj ší akti vita och ranářských spol ků d ítěte m aristokratických a měšťansk ých kru hů . Je zajímavé prostudovat z toho hlediska životopisné údaje prvních ochráncú pří rody . Nikdo z nich nebyl jednostranný a jednoduchý "muž džungle". Byli to většinou lidé schopní širokého postojového záběru - pohybující se "mezi sa lónem a divočino u" . R.W. Emerson byl filosof a spisovatel, který soustře ­ dil ve svém literárním salóně řadu osobností tehdejšího ku lturního života. H.D. Thoreau byl hluboce zaujat klasickými řeckými a řím skými autory, psal výborné verše a eseje. Akademický malíř E. T. Seton studoval umění v Lon­ dýně a v Paříži a byl věh lasným spisovatelem. Přestože od svých pěti let vy ­ rústal v kanadské divočině, jako dospělý muž byl pověs tn ý dokonalou spole­ čenskou etiketou . Ochrana pří rody se svou schopností úžasu, obdivu a soucitu je záležitostí nej­ vyšších stupM evoluce a vyústěním dosavadního vývoje lidské kultury. Ne­ směřuje proti kulturnímu a ci vil izačn í mu vývoji, jak je j í to předhazován o . Ideje ochrany přírody jsou tedy, logicky domyšleno, perspektivní, a to jak z hlediska času, tak z hlediska obecného záj mu lidí. Ulrich von Weizsacker nás v takovém názoru utvrzuje, když říká: "Člověk se již nemúže stát nevinným zvířete m . Nezbývá mu než mířit vzhůru ." Lidská bytost potřebuje přesahovat své bytí, překračovat (transgredovat) prostou re­ produkci svého života. Jsou a budou lidé svou potřebou transgrese vedeni k onomu evol učně a kulturně vyspěl ému postoji k přírodě? Zatím, jak dobře ví­ me, nic všeobecnou přitažlivost ochrany přírody nepotvrzuje . I vysoká, eko­ logicky záhubná spotřeba je projevem lidské transgrese. A nadto: Konzumní kultura je příjemná, voňavá, lichotivá a neobyčejně přitažl i vá. Nebude snadné vyt v ořit alternativní model , který by z ní dokázal přetáhnout lidi na svou stra­ nu, jakkoli je nesporně perspektivnější. Bude třeba vsadit na to, že nadměrná spotřeba člověka nemůže natrvalo uspo­ kojit. Je výrazem vnitřní prázdnoty a skoro každý člověk to tuší a hledá smysl světa a bytí. Potřebuje mít vztahy k ji ným lidem, být užitečný pro okolní svět. Člověk však také chce mít kolem sebe hezké věci a zažívat příjemné i vzru ­ šující chvíle. A to už není snadné skloubit s tím, co je ekologicky únosné a žádoucí. Vy tváření ku ltury, která by byla ekologicky únosná a přitom by neredukovala bohatství lidského života, by nemuselo začínat od nuly. Můžeme myslet na čínské samotáře, meditující u prostřed přírody, na indickou kulturu s jejím pří­ kazem neubližovat ničemu živému. Je možné myslet na Fran ti ška z Assisi. Můžeme mys let na transcedenta)istické spisovatele americké, kteří byli sou­ časně prvními ochránci přírody . Můžeme se dovolávat moudrosti, s níž hovo ­ ří o vztah u č l ověka a přírody filosofie . Staří milovníci přírody však žili v docela j iných podmínkách minulých staletí a tisíciletí. Sotva je lze chápat j ako snadno napodobitelné vzory pro dnešní hledání způ s obu života. A filosofie, j akkoli nám může dát obecnou orientaci a jakkoli nám může přinést útěchu, na konkrétní otázku, jak dnes žít, odpo vě­ dět nemůže . Tady musíme sami přemýšlet a mítfantazii.

Upravil a zkrátil Libor Musil

12

Známé jsou především akce proti jaderným elektrárnám Jaslovské Bohunice a Temelín: u první z ni ch chce Greenpeace dosáhnout vy­ řazení z pro vozu , u druhé zastavení stavby. Zatím nej z n áměj ší z aktivit Greenpeace Čes ­ koslo vensko je však zřejmě boj za záchranu severočeské obce Libkovic, ohrožené povr­ chovou těžbou hněd éh o uhlí. Avšak právě p ří pad Libkovic, kde posléze domi nantní úlohu převzalo hnutí D UHA (j eho člen em se stal i bývalý vedoucí energetické ka m p aně Greenpeace J . Piňos ) však ukazuje, že pozice tohoto environmentálního obra u nás zatím zda leka není j ed nozn ač ná. Sestavil Petr J okeš

Kontaktní adresa: Greenpeace Československo U Prašné brány 3 11 629 Praha 1 Tel. 02/23 2 63 23 Fax 02/22 17 89

Po nás p otopa Norbert Holub jak prozíraví byli li muži Z přelom u století s viržinkem s buřinkou a s trikolórou pobryndanou od piva SI/ad 10 nemysleli docela vážně když dopili třetí sklenici utřeli si h řb etem ruky své císařsko-králo vsky na voskované kníry a rozesmáli se na celou hospodu: po nás potopa! a opravdu ani to lak dlouh o netrvalo a objevili jsme se tu my

(Zatím)

nedokončená

aféra

Yvonna Gailly

Místo úvodu

Informační kancelář Toto je článek o tom, jak firma Procter & GambIe a ministerstvo školství

ADONIS uspořádaly soutěž pro děti a jak se kolem toho strhl povyk. Zkusí být ta­

ky o tom, proč se povyk strhl a j estli vyplynulo nějaké poučenÍ. Nebude Prvního dubna 199,3 otevřelo poradenské s tře­ disko ADONIS v Mikulově první turistickou in­ moc zaj ímavý, protože nebude používat citací ze soukromé koresponden­ formační kancel ář pro region Pálava. Kancelář je umíst ěna na n áměstí v přízemí budovy Sprá­ ce. (V opačném případě by byl o moc veselejší).

Předehra

(únor 1993) "Vážení rodiče a žáci, společnost Procter & GambIe považuje sponzorství školství, tedy jeho podporu, za jednu ze svých priorit... Procter & Gamble ve spolupráci s Apple Computer pořádá za podpory Ministerstva školství ČR velkou propagační akci s názvem "Škola a počítač-základ života ... Součástí této akce je sou těž pro základní školy o počítačové učebny. Ve hře je 100 po­ čítačů Apple ... Stač í přinést do školy doklady o koupi některého z těchto vý­ robků: Ariel, Lenor, Wash and Go, Blend-a-med, Mr. Proper, Fairy Ultra, Pampers ...". Pokud ty a každý z tvých spolužáků nasbíráte 10 a více doklad ů o koupi, ... bude tvoj e škola zařazen a do soutěže o počítačovou učebnu, díky

které se pro tebe stane škola hrou!", napsala firma Procter & Gamble dětem

ze 6628 základních škol v Če ské a Slovenské republice.

Spolu s tím při še l ještě dopis pro váženého pana ředitele , váženého pana uči ­

tele od ředitele marketingu Procter & GambIe, který obsahuje podrobnosti k

akci. Role jsou rozděleny takto:

Učitel/ředitel - seznámí děti s akcí.

Děti - sdělí ro dič ům , že škola p otřebuje počítačovou učebnu a že je tedy nut­

no, aby každý žák donesl do školy nejméně 10 přesně specifikovaných od­

střižků z obalů výrobků "sponzorující" společnosti.

Ředitel - opatří pytel s ústřižky svým podpisem, razítkem a údajem, kolika

ústižků a žáků ve své škole se dopočítal.

Státní notář - prověří pravost každého ústřižku a ústřižky po řediteli přepočí ­

tá (platí údaj n otáře).

Ministe rstvo školství - sdělí, jestli ředitel p očet žáků nepopletl či nezfalšoval

(platí údaj ministerstva).

Procter & GambIe - dá 20 počítačových učeben školám, které nasbíraly nej­

více ú střižků .

Tedy žádná hra štěstěny, žádné losování, vyhrají nejlepší.

(Pro zvídavé doporučuj i přečíst i matematický apendix).

J e na tom něco špatného? To je ji stě věc názoru a názorů se postupně vynořil a pěkná řádka. Proti akci: zejména to, že akce z aměřená na podporu spotřeby výrobků je určen a škol­ ním dětem a podporována ministerstvem školství. To, že předmětné výrobky nemají se vzděláváním nic společného , naopak jsou většin ou z kategorie (prací a čis ticí prostředky) , která patří k nej sledovan ějším s ohledem na vliv jej ich používání na životní prostředí, je již argumentem navíc. Přes to byl j istě prvním hybatelem a j ~ jím dáno i složen í protestujícího týmu: kromě pana ře ­ ditele brněnské školy na Hrozno vé, který to začal (a informoval naši Ekolo­ gickou poradnu), se ozvaly organizace, veřejností a novináři zvané "ekologo­ vé" (nadace pro ekologickou výchovu EVA nejh lasitěj i , pak VERONICA a různé další složky ČSOP zabývající se výchovou dětí, STul , ...). Zdůrazňuji

vy CHKO Pálava. Otevření turistické i nfo rmač­ ní kanceláře zapadá do dlouhodobé snahy stře­ diska ADONIS, mající za cíl vytvo ření svébyt­ ného regionu Pálava, který by mohl nabídout našim i zahraničním turistům kvalitní odpoči­ nek v kvalitním životním prostřed í. ADONIS má zájem zvláště propagovat šetrnou turistiku a v jejím r ámci: - poskytovat turistické informace - provádět rezervaci ubytování - zajišťovat průvodcovské služby - podporovat rozvoj pěší turistiky a cykloturistiky - vy tvářet pobytové a hobby programy pro tu­ risty i odborníky a nabízet j e turistickým agen­ turám - zaj išťovat propagaci regionu Pálava na veletr­ zích cestovního ruchu

významnou aktivitou kancelá ře je i vlastní od­

borný kurs r egionálních průvodc ů , který zaj istí

vyšší kvalitu poskytovaných informací n ávštěv­

n íkům regionu. Součástí projektu r ozvoje turis­

tiky na Pál avě je i příprava vzdělávacích a po­

r adenských služeb pro školství, státní správu

a podnikatele.

Jsme přesvědčeni, že naše aktivita m ůže napo­

moci r ozumnému způsobu využití celého kraje,

o čemž nás již dnes přes vědčují nabídky obcí a obecních úřadů ke spolupráci. Věříme, že se podaří vybudovat i další inform ační kan celář v něk teré z obcí pálavského regionu. Každou ta­ kovou aktivitu rozhodně podpoříme. Radek Ga/ousek

Kreslil Rostislav Pospíšil

13

ale, že nikde nebyla ani zmínka o tom, že školy bují.

počítače či

peníze

nepotře­

Pro (ovšem jako reakce na "ekology"):

Názory, že okolnosti "sponzorství" nelze úzkostlivě posuzovat, zejména když

stej ně nepereme mýdlovými vločkami a peníze potřebujeme, vyjádřily autor­

ky pečující o školské rubriky v Mladé frontě DNES a v Lidových novinách.

Ministerstvo školství opakovaně svou podporu soutěži veřejně potvrdilo.

Brontosauři

na

Pálavě.

Před patnácti lety se na Pálavě objevil nový ži­ vočišný druh, považovaný za vyhynulý. Od svých pravčkých předků se lišil tím, že chodil po dvou nohách a měl v poměru k tělu větší mo­ zek. Přes týden se ukrýval v blízkém okolí a na víkendy a prázdniny se stěhoval na Pálavu. Ta se mu líbila, byla to široko daleko nejhezčí kra­ jina se spoustou vzácností. A tak začal pomáhat, aby taková zůstala ještě dlouhý čas. V roce 1978 začala spolupráce brněns kých

B rontosaurů se Správou CHKO BR Pálava. Za­ StreIiI na lišku, trefil Maryšku (únorlbřezen 1993)

čaly se pořádat první víkendové akce a zane­ Jak již řečeno, byly napsány protestní dopisy. Byly to dopisy otevřené, adre­ dlouho následovaly i každoroční Prázdniny s Brontosaurem, kdy se parta lidiček rozptýlila sované panu ministrovi školství. Žádaly změnu v postoji ministerstva k sou­ po Pavlovských vrších na nčkolik krásných let­ ních týdnů. Těžko by se našlo místo, kde by ru­ těži, čili to, aby se ministerstvo od soutěže distancovalo. O dopisech informo­

ka Brontosaura neuťala obtížný hloh, nevyrýpla vala řada deníků, z čehož se dá soudit, že je případ zaujal. Zatímco odpověď bleduli či neulovila žábu. Vysekávaly se náleto­ ministerstva na sebe nechala čekat, společnost Procter & GambIe reagovala vé dřeviny, zpevň ovala se cesta na Děvičky, oře­ závaly se hlavy vrb a opravovaly hrázky na ihned. Tiskovým prohlášením (posléze otiskly Učitelské noviny) a pozváním Křivém jezeře, pomáhalo se při dotazníkových akcích a sociologických průzkumech p ostojů nadace EVA k n ávštěvě pražské kanceláře spol ečnosti.

stálých obyvatel a návštěvníků. Tam proběhlo jednání, kterého jsem se za Veronicu zúčas tnila. Při něm bylo Snad nejvíc práce se udělalo při akci Dno, kdy ze záplavových míst budoucí novomlýnské zejména neobyčejně obtížné stočit hovor na onu školní soutěž (není ale divu, se nádrže zachraňovalo všechno, co mě lo šanci společnost Procter & GambIe není školským zařízením). Hodně se ale mluvi­

přežít na jiných lokalitách. Přesazovaly se sně­ ženky, bledule letní a oddenky leknín ů , odchy­ lo o "ekologii" . Přesto jsme se ale dověděli, že " tato akce již proběhla v mno­ távaly se žáby, stavěly se umělé ostrů vky pro ha zemích na celém světě a že je to poprvé, co se setkávají s takovou reakcí". ptáky. odmčnu se B rontos au ři podívali na mnohá Toto mocné zaklínadlo pak použilo ve své odpovědi i ministerstvo školství. K Za místa, která před obyčejným návštěvníkem zů­ jakémukoli společnému jednání však dosud přes opakované žádosti na minis­ stávala dobře utajena. Brontosauři se podíleli i na p ořádání veřej ných tervu nedošlo.

besed o děvínském vysílači a novomlýnských

Rekapitulace

Co se tedy vlastně stalo? Urč itě De' to, že někomu došla trpělivost a rozzlobil

se na reklamu. Vztah k reklamě je individuální záležitost a mám dokonce po­

cit, že n ěkteří lidé přes távají považovat reklamu za nezávislý zdroj informací

pro spotřebitele. Tady se stalo něc o jiného. Mezi výrobce a spotřebitele se na­

s trči ly děti a jejich vzdělání. Místo dlouhých řeč í odcituji teď z letáčku, který

v rámci propagace akce společnost Procter & Gambie zaslala prodejcům

svých výrobků:

Víte, že takřka každá druhá domácnost má školou povinné děti?

Systém výchovy j e velmi důležitý.

Moderní technologie j e potřebná, ale drahá.

Současná ekonomická situace je složitá.

Zlepšete podmínky pro vzdělání našich dětí a zvyšte přitom svůj zisk!

A j eš tě jedna citace ze zcela jiného soudku (to abychom neměli pocit, že

jsme první na světě ). Je z Mezinárodního kodexu reklamních technik, který

vydala Mezinárodní obchodní komora (ICC), jejímž je Česká obchodní ko­

mora členem . Sleduje již zavedenou politiku ICC na podporu vysokých etic­

kých standardů v marketingu cestou samoregulace na pozadí národního a me­

zinárodního práva. Obsahuje směrnice, které se aplikují na reklamu na pro­

dukty, ať jsou placeny či poskytovány zdarma, je-li reklama určena dětem do

14 let věku nebo jakéhokoliv věku , který je v dané zemi považován za vhod­

ný. Mimo jiné říká:

"Směrnice 5: Reklama by neměla obsahovat žádnou přímou výzvu dě­

tem, aby přesvědčovaly jiné k nákupu produktů uváděných v reklamě."

14

nádržích. Skoro by se dalo říct, že správný br­ nčnský Brontosaurus je odchován slunným ji­ hem, královstvím bílého vápence. A p řes tože dnes už notn á čás t populace Brontosaurů tro­ chu odrostla, na Pálavu se stále vrací za kraji­ nou jedi nečnou a nezapomenutelnou. Milada Buchtová

Kreslil Rostislav Posplšil

Wd:3fr(] Dllu1kB~

Současný

stav (květen 1993)

5. května měla soutěž skončit. Zatím o průbě hu a výsledcích nic nevíme, v našem okolí je ticho po pě šině . Asi před mě sícem utichlo faxovaní na lince EVA - Procter & Gamble. S plnou odpovědností za vytrhování vět z kontextů z něho odcituji: "Soutěž se stejným mechanismem proběhla v Irsku v roce 1986 (celou akci podporovalo ministerstvo školství) a ve Venezuele v roce 1991 (zde proběhla celá akce pod záštitou vlády a za aktivní účasti ministra školství). "

"In byro veritas"

V pražském hotelu Atrium uspořádalo fran­ couzské ministerstvo životního pros tředí propa­ gační akci, na které prezentovalo svoji environ­ mentální politiku a také p ředs tavilo celou řá d­ ku firem, podnikajících v oblasti ochrany život­ ního prostředí. Byl jsem pozván a nelitoval jsem. Kromě reklamní tužky jsem si totiž odne­ sl cenné informace a navázal nové kontakty. J e­ den z nejzajímavějších byl pro mne kontakt s francouzskou konzultač ní a posudkovou (audi­ tační) firmou Bureau veritas. Dalo by se říci, úřad pravdy. Firma se j iž od svého založení za­ bývá zjišťováním pravdivého stavu věcí ve srov­ Budoucí stav - aneb poučení?

nání s deklarovaným. V oblasti environmentál­ Jaksi se chce věřit, že obě pořádající instituce se alespoň mírně po uči ly, to je ní se zabývá p řed evším ekologickými aud ity. ovšem jejich starost. Doufám, že se pou č ili (či nepoučili) výrobci jiného na­ Pro na~in ce bylo především překvapení, jaká kl ientela si Bureau veritas objednává (a platí). víc vyrobeného zboží.

Ekologické audity na své vlastní provozy objed­ A co my ? Měli bychom především vidět, že nás akce překvapila, že j sme byli návají soukromé společnost i a dokonce i drobní podnikatelé. P roč? Protože tyto audity vyžadují vždy v pozici toho, kdo mu sí o své reakci velmi pře mýš let. Protože se budou sou kromé pojišťovací sp olečnosti . Proč? Pr oto­ podobné problematické záležitosti ji s tě objevovat častěji, bylo by dobře si že na tom závisí výše pojistného. Proč? No zkrátka, když n ějaký člověk sil ně kouří, pojišťo­ ujasnit (teď mám na mysli uvnitř ochranářskéh o hnutí), co je pro nás přijatel­ vák (v zah raničí) zdvihne platbu na životní poj i­ né, jestli jsme schopni formulovat n ěj aká kritéria k posouzení morálnosti po­ stku, když něja ká fabrika s il ně k ouří ... no tak se postupuje stejně. Navíc, výrobce může použí­ dobných akcí, přičemž je třeba, aby taková morálka byla nejen přijate lná, ale vat symbol ekologického aud itu vedle svého ná­ dokonce požadovaná co nejvíce lidmi. V řadě zemí, které touto cestou prošly, zvu. Tento symbol se však nesmí obj evit na žád­ ném konkrétním výrobku nebo obalu. existují kodexy ochranářských hnutí i širších občanských společnos t í, které Zaujalo mě, jak Bureau veritas vychází ze stej­ tyto otázky řeší. Je pak otázkou prestiže výrobců (č i prodejc ů ) se k takovým ných čísel jako pod nik podrobený aud itu, ale do­ chází často k d iametrá lně jiným závčrům, po­ kodexům veřejně hlásit. To je námět k zamyšlen í (stejn ě j ako třeba úvahy o dob n ě jako svého čas u Geografický ústav voso­ bě dr. Ungermana vyvrátil závěry meliora ční eko-sponzorství, což však s tímto příběhem nesouvisí).

správy na zákl adč jej ích vlastních čísel. Bureau vychází z pojišťovacích metodik, teorie pravdě­ podobnosti a hod nocení rizik. Každé jednotlivé Poznámka

a výroba se nap řed hodnotí zcela samo­ Vše, o čem byla v náznacích řeč, a mnoho dalšího je k přečtení např. v Eko­ zařízení stat n ě z hlediska všech r izik. Pak se stanoví vzá­ jemná vazba jednotlivých zařízení navzájem. logické poradně VERONICA či II lidí z nadace EVA.

Výsledná rizika se pak testují na p ravděpodob­ nost, která poc hopite l ně stoupá s každým dalším dnem pr ovozu. Pro každé zařízení se samos tatně Apendix (slepé střevo)

stanovuje hladina, při které je ještě riziko únos­ Průměrná cena jednoho výrobku, které j sou předmětem soutě že , je 90,- Kč. né. Pokud je hladina překročena, je to signál pro Takových věcí musí každá rodina (+ babičky a klub známých ) koupit 10, aby pojišťov nu zvýšit pojistné, anebo pro podnikate­ - něc o podniknout. Dů klad nost prověrky je se škola vůbec mohla soutěže zúčastnit. Tj. 900,- Kč na žáka. Minimálně le dů lež i tá i pro samotného výrobce, protože pro­ však 350,- Kč za 10 zubních past (co bychom pro ty děti a počítače neuděl a­ gramu se smí zúčastnit jen ten, kdo j e schopen odhalit skutečně všech ny významné ekologické li). Škol bylo obesláno asi 6600, vyhraje j ich 20. Ty ostatn í nasbíraj í třeba problémy, má systém řízení, který j e schopen ty­ 9,776 ú stři žků na žáka. Nedosti na tom. Třeba pár škol (třeba i více než 20, i to problémy odhalovat, a poskytuje skutečně informace o své ekologické situaci. když tomu nevěřím) těch deset ústřižků na žáka sežene. Pak ještě přidají 2-3 spolehlivé Podobná p rověrka (audit) se pak má odehrávat navíc. Po vydělen í počtem žáků Ue jich ve škole více než 100, jak implic itně každ é t ř i roky a pokaždé musí být ještě ověřena nezávislým odborným pracovištč m . Přitom pla­ plyne ze zadání sou těže) se bude o tu č ných výhrách rozhodovat na 3. desetin­

tí, že údaje o ekologickém riziku jsou veřejné , ném místě , tzn. jedna škola bude mít 10,008 ústřižků na žáka, jiná dokonce avšak ostatní informace jsou výrobním taj em­ stvím a auditor je vázán m lč enlivost í. Nová pra­ 10,01.

vid la ekologického aud itu, jejichž návrh na Veselé počty. Zajímalo by mě však, jak to bude s oním sponzorstvím tehdy, konci března publikovala Komise ES, jsou veli­ ce tvrdá a přitom založená na dobrovolnosti. Ve když nikdo po třebný počet .neshromáždí. Jak asi ministerstvo školství smlou­ skutečnosti však půjde o zásadní konkure nční vu se sponzorem formulovalo? Nemám příjemný pocit z pomyšlení, že bude výhodu, která bude uplatňována u soutěží o ve­ řej né i soukromé zakázky. možná potřeba zdůvodnit nezdar. ..

Zatím jsem s firmou dojednal možnost udčl at ekologický audit na brněnskou Lachemu. Zá­ jem je oboustranný. V b ne to samosebou na pe­ nčzích. V jedné ves nické hosp od ě jsem če tl ná­ pis: "In vino veritas, in pivo taky". A já dodá­ vám: in byro taky. Aspoň někdy; Bureau veri­ tas má k tomu veškeré předpoklady. Mojmír Vlašín

15

Druhá kapitola her s

kalkulačkou

Málo známé naidky

Nákup jednotlivého žáka, který umožní účast v soutěži stojí průměrně 900,­

Kč, minimálně 350,-Kč, vezměme tedy sumu alespoň 600,-Kč jako nezbyt­

nou. Školy, které se soutěže mohou zúčastnit, musí mít alespoň 100 žáků.

Běžná škola (dvě třídy po třiceti žácích v každém ročníku) má ale téměř 500

žáků. Škola tedy nakoupí za 300 000,- Kč.

(Odbočka: Výhry v cel kové výši 5 000 000 Kč dostane 20 škol - na jednu

školu vyhrávající připadne počítačové vybavení za 250 000 Kč.)

Každý milovník her s kalkulačkou teď už jistě pochopil, že pointa naší hry je

v počtu zúčastněných škol, z nichž ale, jak jsme řekli, každá zaplatila předpo­

kládaných 300000,- Kč.

Při ú časti 100 škol:

Nakoupí za 30 miliónů, výhry tvoří 17% a jedna škola dostane průměrně za

50 OOO,-Kč. (Ve skutečnosti samozřejmě dostane výhru jen 20 škol.)

Při účasti

1000 škol:

Nakoupí za 300 miliónů, výhry

tvoří

1.7% ajedna škola dostane průměrně za

5000,- Kč.

Při účasti takřka

všech, tj. 6000 škol:

Nakoupí za 1.8 miliard, výhry tvoří 0.27% a jedna škola dostane výhru měrně za 833,3 Kč. Kdyby řekla, dala bych jí to také.

prů­

Naidky (čeleď Naididae) jsou drobní krouž­ kovci, blízce příbuzní roupicím a n itěnkám. Většinou nejsou delší než 10 mm, zpravidla mají na přídi 2 oční skvrny. Žijí ve stojatých i tekoucích vodách mezi řasami a vyššími rostlinami i v detritu na dně. Živí se ústrojný­ mi zbytky a řasami. Charakteristické je pro ně nepohlavní rozmnožování; na těle jedince se uprostřed vytvoří hlavové články , červ se tak vlastně mění v řetízek jedinců a nakonec se rozpadá. Pohlavně se naidky rozmnožují jen vzácně. Běžnými druhy v našich vodách jsou některé druhy rodu Nais (obr. I), např. naidka obec­ ná (N. communis), naidka bystřinná (N. elin­ guis) a naidka prom ěnlivá (N. variabilis). Velmi hojný druh je též naidka chobotnatá (Stylaria lacustris, obr. 2), která má přídu po­ taženou v bičík. Častým druhem je také naid­ ka proužkovaná (Ophidonais serpentina, obr. 3), v hřbetních svazcích má místo vlasovi­ tých štětin štětiny tyčinkovité a na bocích předního konce těla 3-4 silné příčné hnědé pruhy. Často se vyskytují druhy rodu Dero (D. dorsali s, D. digitata, D. obtusa, obr. 4), jsou poněkud delší než předchozí a na konci těla mají terčík s prstovitými žeberními pří­ věsky.

Ostatní druhy této čeledi (u nás jich bylo zjištěno okolo 40) jsou známy jen z několika málo nalezišť. Jaké jsou jej ich nároky na kva­ litu prostřed í není skoro vůbec známo a o osudu řady z nich nic nevíme. Naidky jsou opět příkladem skupiny živočichů, jejichž ústup vůbec nepozorujeme. Evžen Woh!gemuth

3

16

Národní park "Luhy dolní Moravy a Dyje" Karel Hudec

Nový rybník ­ nová rezervace?

Myšlenka zřízení národního parku na území Jižní Moravy není zcela nová. Patrně první s ní vystoupil profesor Vladimír Úlehla - v dobách první republi­ ky výrazná osobnost nejen naší biologie, ale celé kultury. Při čtení kapitol je­ ho Živé písně porozumíme snadno jeho bytostnému zájmu udržet rodnou kra­ jinu, její tradice a ducha svérázného lidového umění a jeho krásy, projevující se zejména v lidovém kroji, hudbě a písni. Proto asi nejlépe chápal nutnost pojetí národního parku na jižní Moravě nikoliv jako rezervaci vzácných a v Evropě již tehdy namnoze ojedinělých přírodních fenoménů, ale jako syn­ tézu přírodních a lidských hodnot krajiny, která nemá sobě rovné. Myšlenka národního parku na Jižní Moravě byla nově koncipována teprve v současné době. Mezi životem Vladimíra Úlehly a dneškem ovšem proběhlo 50 let, změnivších jižní Moravu, její krajinu i lid snad více než mnoho staletí předchozích. Změny jsou takové, že vedou ke skepticismu, zda vůbec zacho­ valé hodnoty stojí za to, o národním parku uvažovat. Úlehlovou jižní Mora­ vou bylo především Slovácko - Horňácko a dolňácké PomoravL K dolnímu Pomoraví však po válce přistoupilo dolní Podyjí, předtím vždy etnicky odliš­ né a nyní osídlené zcela novým obyvatelstvem, bez svébytné a tradiční kultu­ ry. V obou přírodou svých poříčních niv organicky spjatých částech jižní Mo­ ravy došlo vlivem socializace zemědělství k přerušení tradičních vztahů k pů­ dě a krajině. Celá krajina poříčních. niv se silně změnila: zbylá přírodní kory­ ta Moravy a Dyje byla zregulována, kilometrové plochy luk byly vysušeny a rozorány, při vodohospodářských úpravách zmizely stovky hektarů lužního lesa, solitérní mohutné duby v bývalých loukách byly nahrazeny těžními vě­ žemi naftových závodů Hodonín. Místo svatého Antoníčka se staly pohledo­ vou dominantou dolního Pomoraví kouřící komíny hodonínské elektrárny, břeclavské panoráma ovládají komíny Gumotexu a Fosfy, vrchol Pálavy vysí­ lač Děvín. Lidová architektura je k nahlédnutí jen ve strážnickém skanzenu, o lidové písni se přou etnografové a vedoucí lidových souborů, zda je to zále­ žitost muzejní či má budoucnost v rockových šatech, nejoblíbenější součástí místního kroje jsou džíny. 'Takže proč národní park, jehož předpisy by nám mohly bránit v úvahách zakoupit místo Favorita Mercedes? A vi'tbec, nyní již každý kousek půdy bude mít konečně svého majitele a tím i hospodáře, takže jaképak omezování demokracie nějakými předpisy. Existují vllbec za této situace nějaká pozitiva ? Můžeme se pokusit je shr­ nout. Za prvé pozitiva přírodní. Jižní Morava je odedávna styčným bodem dvou geologicky zcela odlišných oblastí - karpatské na východě a hercynské na západě. Klimatická specifika - vyšší teplota a malé srážky - zde vytvářejí spolu s existencí rovinných úvalů vápencových bradel nejseverozápadnější výběžek panonských stepL Všechny tyto tři složky - hercynská, karpatská a panonská - zde mísí dohromady velké množství druhů rostlin a živočichů v ojediněle pestré mozaice. Některé teplomilné druhy zde dosahují severní hranice svého rozšíření v Evropě - jako příklad můžeme jmenovat kudlanku nábožnou. Zvláštní význam v přírodě jižní Moravy mají nivy obou hlavních toků, done­ dávna neregulovaných a podmiňujících tak téměř každoroční záplavy na ni­ vě. Zanedbání údržby říčních koryt po válce vedlo kromě toho k postupnému zvyšování hladiny spodních vod a vytváření mokřadních úseků, zejména v dolním Podyjí. Rozsah těchto lučních i lesních mokřadů se specifickým prvkem bývalých selských lesů - hlavatými vrbami - vedl k vytvoření evrop­ sky ojedinělé oblasti především po stránce ornitologické. I samotné lužní lesy

18

Správa CHKO a BR Pálava připravujc.již delší dobu návrhy na nová maloplošná chráněná úze­ mí. Kromě letitých zámčrů na vyhlášení nčkoli­ ka rezervací v komplexu Milovického lesa, v ny­ nější podobě pod názvy Nad střelnicí, Milovický les a Milovická stráň, a paleontologické lokality Kienbcrg, přibyl v loňském roce záměr vyhlásit za přírodní rezervaci Nový rybník. Nový rybník, v minulosti zvaný Portský, je sou­ částí soustavy "lednicko-sedleckých" rybníků. Tato souvislá soustava rybníků, ležící v řečišti pradávné hrušovansko-mikulovské řeky, je zná­ ma především rybníky Lednickými (Mlýnský, Prostřední, Hlohovecký, Nesyt). Nový rybník je druhým rybníkem této soustavy, leží jižně od osady Mušlov, mezi silnicí Mikulov - Břeclav a státní hranicí s Rakouskem. Je napájen Miku­ lovským potokem, Rybničním potokem a od se­ veru potokem Mušlovským, spojujícím rybník s Mušlovskými rybníčky. Nový rybník byl vybudován stejně jako celá soustava pravděpodobně v polovině 15. století, kdy území spravoval rod Liechtensteinil. Na konci 19. století byl vypuštěn a byla zbudována a užívána jen mlýnská strouha, přivádějící vodu k válcovému mlýnu, dodnes stojícímu pod hlav­ ní hrází. Obnoven byl - ne však v původní roz­ loze - po II. světové válce. Rozloha vlastního rybníka činí nyní necelých 40 ha. Zbývající výmčru do celkově navrhované šedesátihektarové rozlohy rezervace tvoří sou­ vislý porost stromů a křovin oddělující na seve­ rovýchodě rybník od silnice, vlhké vrbové po­ rosty na severu a severozápadě a rákosiny a podmáčené louky jižně od rybníka. Navrhovaná rezervace je tudíž ze všech stran chráněna při­ rozeným nárazníkovým pásmem před přímými vlivy sousední, lidskou činností silně ovlivňova­ né krajiny. Má zhruba podkovovitý tvar a svým vnitřním obloukem obepíná tzv. Tichý ostrov se zříceninou zámečku Insel, obklopenou zanedba­ nou parkovou výsadbou a troskami bývalých hospodářských budov, výsledkem to pilsobnosti Pohraniční stráže. Zachovalost přírodního prostředí Nového ryb­ níka je dána jeho umístčním v bývalém pohra­ ničním pásmu, neboť "dráty" byly nataženy přímo za rybníkem. Proto také přírodovčdné znalosti o tomto území jsou malé. Avšak už nč­ kolik málo nepravidelných návštěv v posledních dvou letech ukázalo, že se jedná o zajímavou or­ nitologickou lokalitu. Navrhovaná přírodní re­ ze~vace je coby hnízdiště vodního ptactva srov­ natelná se silně rušeným a deva~tovaným úze­ mím Národní přírodní rezervace Lednické ryb­ níky. Ve srovnání s nimi vyniká pestrou nabíd­ kou rozličných stanovišť. Nový rybník je napřJ1dad nyní spolu s Pastvis­ kem u Lednice největším hnízdištěm husí vel­ kých v celé "lednicko-sedlecké" rybniční sousta­ vě. Další zajímavostí je početná populace sýko­ řice vousaté. Největší naději však skýtají pod­ máčené louky, biotop v této oblasti dnes prak­ ticky neexistující. 1'0 jejich rozšíření o louky ny­ ní rozorané by zde snad mohly najít hnízdiště bekasiny otavní, které tu byly pozorovány na jarním tahu. J přes kusé a nedostatečné znalosti tohoto území jsme přesvědčeni o jeho přírodních hodnotách. Jeho vyhlášení za přírodní rezervaci by rozšíři­ lo mozaiku pálavských rezervací, tvořenou pře­ devším stepními lokalitami a lužním biotopem Křivého jezera, o novou kvalitu. Na závěr ještě malou perličku. Pokud Nový rybník bude vy­ hlášen za přírodní rezervaci a nebude uskuteč­ něno rozšíření CHKO a BR Pálava, nastane pa-

PŘ1LOHA PRO CHKO A BR

pALAVA

nivě jsou však rozlohou a zachovalostí ojedinělé v evropském měřítku, ne­ hledě na význam produkční nebo pro chov zvěře. Kromě toho celý největší

v

komplex lužního lesa na Soutoku byl po 40 let jen omezeně přístupný. A tak i když se vodohospodářské úpravy jihomoravských niv zásadním způsobem dotkly, zůstávají v nich dodnes cenné lokality nebo celé úseky, dostatečně propojené přírodě blízkými prostředími. K nim patří zejména rybniční sousta­ vy na okráji niv, namnoze obnovené teprve po válce - hodonínská a pohoře­ lická. Existují i sociální pozitiva? Ve sféře přírodovědné je to především objem zna­ lostí o celé oblasti, jejích potřebách a možnostech existence celé sítě chráně­ ných území včetně dvou velkoplošných - CHKO Bílé Karpaty na východě a CHKO Pálava na západě. Neméně existují i pozitiva ve sféře kulturní. Patří k nim především smysl pro uchování svébytných lidových tradic. Jejich vyu­ žívání pro turistickou ekonomiku včetně strážnického festivalu nelze přitom vidět jako zápor, ale spíš jako jednu z nadějí, udržujících tyto tradice živé. Podobně se turistika v oblasti rozšiřuje i za poznáním prehistorie území zpří­

PŘÍLOHA PRO CHKO A BR pALAVA

radoxní situace, kdy ochrana přírody v jedné části rezervace bude spadat do kompetence Správy CHKO a BR a v druhé části do kompe­ tence referátu :2;p Okresního úřadu v Břeclavi. Hranice současné CHKO a BR Pálava totiž pro­ chází v těcbto místech po železnici a rozděluje území navrhované rezervace na dvě části. Zbyněk Piro

Jedillečllé IUŽllí pralesy při soutoku Moravy a Dyje JSOll součástí Ilavrhovallého rozšířellí

CHKO Pálava Foto Petr Macháček

19

stupněním

archeologických nalezišť lovců mamutů nebo Velkomoravských objevovaných teprve po válce. Rekreační využívání části nádrží No­ vé Mlýny a tlak části rekreantů a dalších návštěvníků na ekologickou turisti­ ku je možno využít jako další pozitivum. Nezanedbatelnou roli v turistickém průmyslu bude samozřejmě hrát vinný sklep. Zvláštní zmínku v této souvislosti zasluhuje lednicko-valtický areál, v němž symbióza kultury a přírody dosahuje odedávna vynikající úrovně a který prá­ vě z hlediska turistické ekonomiky ukazuje názorně pozitiva i negativa a místní či regíonální možnosti využité i nevyužité. V současném stavu před­ stavuje memento zanedbanosti, měl by však sloužit v mnoha ohledech příkla­ dem i pro extrémní snahy - na jedné straně udržet přírodu mimo člověka, na druhé straně pod vidinou "prosperity" její přírodní zdroje likvidovat. Existence národního parku, zahrnujícího pouze nivy dolního Pomoraví a Po­ dyjí, je proto do velké míry otázkou jeho koncepce a možného střetu s ofici­ ální definicí národního parku. V současných údolních nivách jižní Moravy si těžko lze představit souvislé území nad 1000 ha, ponechané pouze přírodě. Na druhé straně přírodní hodnoty jednotlivých mozaikovitě rozdělených lo­ kalit jsou zcela nepochybné a ve spojení se sociálními a kulturními hodnota­ mi v území existujícími jistě představují celek, který si názvu národní park zasluhuje. A pokud ne sám, pak ve spojení s navazujícími luhy dální Moravy na Slovensku a v Rakousku a s podunajskými luhy mezi Vídní a Komárnem. Zachovat tento propojený celekje cílem projektu World Wide Fund for Natu­ re (WWF) "Trilaterální národní park Luhy Dunaje, Moravy a Dyje", jehož ji­ homoravská část by měla být součástí jistě ne nejméně významnou. Existuje nemálo překážek, které podobnému projektu stojí v cestě. Jejich rozbor byl proveden jako součást projektu a je základem úvah o dalším postupu. V kaž­ dém případě však rozhodující slovo budou mít obyvatelé celé oblasti. Pocho­ pí-Ii zřízení národního parku jako záruku života ve zdravé a krásné krajině a jako dostatečný ekonomický přínos pro existenční jistoty, o rozhodnutí není třeba pochybovat. hradišť,

Zvláště chráněná

území CHKO Pálava

Podle vyhlášky Č. 395 Ministerstva životního prostředí Ceské republiky ze dne 11.6.92, dopl­ ňující zákon CNR č.1l4/92 Sb. o ochraně příro­ dya krajiny, se v Chránčné krajinné oblasti Pá­ lava do kategorie národní přírodní rezervace převádějí 4 bi'yalé státní přírodní rezervace. Největší a nejvýznamnčjší z nich je NPR Divín, která v sobč zahrnuje také bývalé SPR Kotel SOlltěska. Hřeben Dčvína je tvořen vápencovým Imldlem s Hcholem 550 m. Pozoruhodná je tu zejména \'Cj!etace a fauna skalnatých vápenco­ \'i'ch stepí s lipnicí bádenskou a kostřavou si­ \'011. Na jižních svazích, kde koncem dubna vy­ kvétají pcstrobaremé koberce kosatců nízkých, je domovem ještčrka zelená a užovka hladká. Z bezobratlých můžeme uvidčt stepníka rudé­ ho, jasoně dymnÍ\'kov~ho, vzácně i pestrokřídle­ ce podražcového a mnoho dalších vzácných druhů. Na nepřístupných skalách a stráních rozkvétají polštáře písečnice velkokvčté a lomi­ kamene vždy živého, jejichž výskyt je reliktního pih'odu z doby ledové. DČ\'ínu je chamkterem podobná NPR Tabulová, známá svou stolo\'ou siluetou. Na jediném místě ,. CR I.dc přcžÍ\'á malá populace šalvěje \'Inatl!.

20

Je to nejsevernější lokalita v rámci areálu toho­

to druhu. Z kriticky ohrožených druhů tu roste

i pampcliška pozdní a kosatec písečný. Strmé

skalní útesy jsou významnou ornitologickou lo­

kalitou.

Zcela jiného typu jsou biotopy Křivého jezera.

Jc to zbytek lužního lesa, dříve typického pro

ekosystém kraje pod Pálavou, který musel z nejvčtší čá~ti ustoupit hladině novomýnských nádrží. V slepém ramenu řeky Dyje se vyskytu­ je stulík žlutý a leknín bílý. Periodic~é tůně jsoll domovem Iistonohů a žábronožek. Nejvčtším ochranářským problémem je 73jištění tako\'ého vodního režimu, jaký zde byl po staletí a který novomlýnské nádrže přerušily. Bez pravidel­ ných povodní by tento unikátní biotop změnil svou podobu a mnohé druhy rostlin a žÍ\'očichů by odtud vymizely. Pod nádražím u obce Sedlec leží NPR Slallisko u Nesytu. Je součástí NPR Lednické rybníky. Vysoká koncentrace solí v půdě a suché klima s vysokým výparem podnítily vznik společen­ stev s výskytem slanomilných druhů rostlin ­ halofytů. Všechny tyto druhy jsou dnes řazeny k ohroženým a kritícky ohroženým druhům na­

ší květeny. Slanisko u Nesytu představuje v sou­ časností jednu z posledních lokalit slanomilných rostlin u nás. Do kategorie přírodilí rezervace bylo převedeno 5 chráněných území: Růžový vrch se zříceninou Sirotčího hrádku nad obcí Klentnice je pokra­ čováním Tabulové. Turo/d, těsně přiléhající k Mikulovu, má ze všech Pálavských vrchů nej­ více krasových jevů. Lomovou činností v minu­ lém století byla zničena rozsáhlá jeskyně s kra­ sovými komíny, kanály a ponorným řečištěm. Zachovaná délka chodeb se odhaduje na 600 m. Turold je i významnou paleontologickou lokali­ tou, nalézá se tu velké množství ulit měkkýšů . a jiných zkamenělých přírodnin. Na jaře se ma­ lé stepní planinky modrají květy koniklece vel­ kokvětého.

Svatý kopeček je dominantou Mikulova, vypíná se nad mčstem do výšky 363 m. Skalnatá step v jižní části rezervace je velmi příznivá pro rostliny vázané na vápencový podklad. V mís­ tech s nahromadčnou vrstvou zeminy jsou vel­ mi nápadné kosatce nízké, hlaváčky jarní a di­ vizna brunátná. Nejjiinějším výběžkem Pavlovských k'!PCů na území Ceské republiky je Sibeničník. Ctyřicet let byl tento vrch běžným návště\'llíkuUl zcela nepřístupný, protože ležel v přísně střeženém hraničním pásmu. Vrch vstoupil do dčjin bota­ niky v roce 1912, kdy na nčm J.Podpčra objevil lokalitu stepní trávy, kterou určil jako ovsíř stepní. Tímto nálezem podepřel teorii o postupu stepních rostlin v minulosti od Cerného moře podél vnějšího oblouku Karpat na naše území. Již tehdy se městská rada v Mikulově usnesla ponecbat Sibeničník navždy v nezměněném sta­ vu jako přírodní rezervaci. Nejmlad~í přírodní rezervací je Liščí vrch nad usedlostí Mušlov. Na této stepní lokalitě se vy­ skytuje \'Clké množství chránčn)'ch druhů rost­ lin, z nichž \'ýskyt koulenky prodloužené a lnu chlupatého je na území zcela ojedinělý. V kategorii přírodní památka zůstávají v CHKO I'álava čtyři chráněná území. Na pravé straně silnice z Mikulova do Klentnice Kočičí skála a na levé v poli Koči,'í kámell. V pod~tatč jsou to velké vápencové balvany, patřící kdysi k ma~ívu Tabulové. Geologicky i floristicky jsou s ní to­ tožné. Na západ od Turoldu na pravé straně sil­ nice do Brna se nalézají poslední dvě přírodní památky, RrlŽlJvJ kopec a AlIeIIský vrch. Na sprašovém podkladě se tu vyskytuje teplomilná flóra a fauna. Nejcennější jsou vrcholové části. Jiří Svadlcnka

PŘ1LOHA

Kreslil Jali StekUk

PRO CHKO A BR pALAVA

Územní plán velkého územního celku

zájmového území CHKO a BR Pálava

Jiří

Low Foto Petr Macháček

Územní plán velkého územního celku Rozšířené CHKO a BR Pálava byl za­ v r. 1988, pak však přišel převrat a bylo třeba čekat na nové zákony o vlastnických právech a o trhu. Koncept byl proto zahájen v r. 1991, nastalo však další (ale užitečné) zdržení kvůli dobře známým sporům okolo Novo­ mlýnských nádrží. I když se zdálo, že budou vyřešeny velmi rychle, rozhod­ nutí o jejich definitivní koncepci bylo učiněno až letos, a proto lze teprve dnes celou dokumentaci dokončit. Smyslem územních plánů je, aby každý věděl, jak se chovat v území a neško­ dit přitom ostatním obyvatelům a přírodě. Projektanti však v dnešní době sto­ jí před novým typem problémů: co vlastně navrhovat a doporučit na relativně dlouhé období tak, aby to všem vyhovovalo a zbytečně neomezovalo všechny dnešní i budoucí zájmy. Územní plán proto používá dva protichůdné nástroje: - ty zájmy, které je možno přesně prostorově definovat a jsou zájmy celostátní, regionální či obecní, jsou přímo navrženy s odpovídající ochranou k realizaci - ty zájmy, které nejsou prostorově definovány, nebo dokonce ani nejsou dnes známy (každý vlastník v území nemusí mít jasnou představu o svých aktivi­ tách na JO let dopředu) a kde jde převážně o zájmy osobní a skupinové, jsou chráněny metodou regulace. Ta pomocí zónace definuje v území pouze co se nesmí, aby nebyly poškozovány zájmy jiných vlastníků či celé společnosti. Nejvýznamnějším celospolečenským zájmem v území je ochrana přírody. Je nutno přiznat, že tento zájem může omezovat libovůli vlastníků v jejich na­ kládání s pozemky, na druhé straně však však mnohem významněji zvyšuje atraktivitu území pro podnikatele (například v rekreaci). Zájmy ochrany přírody dnes v CHKO definuje zónace. Ta celoplošně definu­ je prostory různě cenné přírody s jim odpovídajícím ochranným opatřením. Proto je ochranný režim těchto zón někdy i zbytečně přísný, neboť jejich tvůrci museli počítat se všemi možnými případy činností v nich. Jedním z hlavních úkolů územního plánu je proto podrobně specifikovat ochranný re­ žim každé konkrétní plochy v zóně tak, aby byla účelně chráněna a zároveň zbytečně neomezována ve svých nepřírodních funkcích. Ochranu přírody a krajiny v území lze rozdělit na ochranu přírodních spole­ čenstev a kulturní, polopřirozené krajiny s památkovými stavbami a krajinný­ mi úpravami. Ochrana přírodních společenstev je zaměřena na větší krajinné segmenty, kte­ ré plní funkci jádrových území rozšířené Biosférické rezervace - jsou to ze­ jména území Děvína, Stolové Hory, Svatého Kopečku, Skalky s Inslem a Sedleckým rybníkem, Křivého jezera, lesní porosty v Lednickém luhu, Lednické rybníky a genová základna dubu na Soutoku. Tato jádrová území doplňuje síť drobnějších plošek, spojených do územního systému ekologické stability. Ochrana krajinného rázu je zvlášť významná v této od pravěku kultivované krajině, jejíž rozsáhlé části nedokázala zničit ani socialistická velkovýroba. Jde v první řadě o Lednicko-valtický areál, dále areál lužních lesů a luk okolo Dyje a fenomenální krajinu vlastních Pavlovských vrchů s úpatím. Rekreace je pro dané území velmi významnou aktivitou a ochrana přírody s ní může Qýt v plném v souladu. R~kreace, která zde vznikne pro velké pří­ rodní a kulturně historické hodnoty krajiny, ji však nesmí zničit, neboť by zni­ čila svou podstatu. Rekreační využití se v úměrné míře předpokládá v celém území, mimo nej­ přísnější rezervace. Přesto však lze nalézt v území tři prostory s rekreačním počat

PŘ1LOHA PRO CHKO A BR pALAVA

Nejvzácnější

zimní host

Mysteriózní fenomén tahu ptáků odjakživa poutal pozornost lidí. Je s ním spojena řada po­ včr, fám i překvapujících zjištění. Tah neprobí­ há ale ani u nás naprosto jasně ve směru severo­ jižním. Existuje velký počet druhů ptáků, které od nás táhnou směrem jihozápadním až jihový­ chodním, některé druhy táhnou nejdříve na zá­ pad na pobřeží Atlantiku a pak teprve na jih. U některých dalších našich druhů zimoviště spí­ še tušíme (hýl rudý v Indii). Existuje i řada dru­ hů tzv. irrupčních, tedy druhů, které se objevují nepravidelně a ve velkých počtech. Pochopitel­ ně existují i naprosto náhodné zálety ptáků na­ př. z Atlantiku, často v důsledku silných vichřic (huřňáci, všechny druhy alkovitých). Mezi takzvané náhodné zatoulance, pozorované ča~těji jen na některých lokalitách, byl done­ dávna řazen i výskyt zedllíc1ca ska11ll11O. Tento nádherný ptačí druh je znám širší neornitolo­ gické veřejnosti Jen minimálně. Je to dáno jeho způsobem života - hnízdí osaměle ve vysokých skalních partiích evropských a asijských poho­ ří, v České republice jeho hnízdění ještč nikdy zjištěno nebylo. Jeho tahové potulky se týkají zřejmě hlavně okolí hnízdišť, v zimním období sestupuje do nižších poloh. Záhadou zůstává, odkud pocházejí ptáci, pravidelně pozorovaní na Pálavě. Naše pozorování z posledních 5 let svědčí totiž o jeho naprosto pravidelném výsky­ tu v oblasti Pavlovských vrchů, minimálně v ob­ dobí zimních měsíců od listopadu do března. První ptáci se na Pálavě objevují pravidelně po­ čátkem listopadu. Od této doby jsou v oblasti

21

Nad mikulovské střechy se zvedá 363 metni vysoký Svatý Foto Petr Macháček

kopeček

s přírodní rezervací a barokním kostelem

využitím zvlášť ekonomicky významným. Je to především Lednicko-Valtic­ ký areál s plochami pro výstavbu v prostorech Valtice-Boří Dvůr a Podivín­ Dyje, jakož i úměrné aktivity ve vlastních sídlech. Jejích prosperita se jedno­ značně odvíjí od krajinářských a přírodních hodnot areálu, jejíchž ochrana je tak nejvýznamnějším ekonomickým zájmem. Druhý areál je rekreační pro­ stor u dolní Novomlýnské nádrže. Hlavní výstavba je navržena v souladu s dlouhodobými koncepcemi na břehu v úseku Nové Mlýny - Šakvice. Jižní břeh je vyhrazen pro obnovu nadregionálního biokoridoru. Ani to však ne­ znamená zrušení rekreace, pro kterou je u každé obce vyhrazeno cca 100 m obecní pláže. Hlavní důraz však klademe na rekreační aktivity v síd­ lech, neboť právě ty jsou největším přínosem pro obyvatelstvo. Třetím prosto­ rem je vlastní oblast Pavlovských vrchů, která svou výjimečnou krásou při­ tahuje k pobytu v přírodě. Zde je hlavním cílem převést současnou jednoden­ ní turistiku na pobytovou rekreaci v sídlech, včetně agro- a ekoturistiky. S ní souvisí i propojení atraktivních prostor území turistickými naučnými stezka­ mi pěšími i cyklistickými, zejména putovní trasou Zelené cesty, S ubytovací­ mi hostinci. Území však nežije jen rekreací (i když ta je pro ně v regionální dělbě práce nejvýznamnější), ale i zemědělstvím, lesním hospodářstvím, zpracovatel­ ským průmyslem atd. Z hlediska těchto aktivit se snaží územní plán navrho­ vat u každého sídla rozvojové prostory, kde lze umístňovat místní výrobu tak, aby nebyl narušen celkový krajinný obraz, tak významný pro aktivity rekre­ ační.

Jedním z klíčových úkolů je řešení vodohospodářských problémů, ať již jde o vodní erozi a pří valové povodně v zemědělských oblastech, nebo naopak nadměrné vysušení lužních poloh okolo Dyje. Návrh proto směrně řeší ochra­

22

pozorováni víceméně pravidelně po celé zimní období, pochopitelnč nejvíce jedinec (jedinci?) zdržující se na mikulovském zámku. Záměrně jsem v předchozí větě použil jednotné i množné číslo, protože zjistit skutečný počet zde zimují. cích zedníčků je velmi obtížné až nemožné. Znamenalo by to současnou kontrolu asi 15 10' mů, dalších skalních stčn i význačných budov (již zmíněný rozsáhlý mikulovský zámek) v okolí. Jistotu o počtu jedinců bychom ale stej­ ně nezískali, zedníčka jsme již vícekráte pozoro­ vali i na nejrozmanitějších budovách v Mikulo· vě, 8. ll. 1990 dokonce i ve dvorním traktu bu· dovy Správy CHKO Pálava. Zedníček mizí z oblasti Pálavy v průběhu března, jedinec po· zorovaný v průběhu března 1992 dokonce in· tenzívně zpíval. Naprosto výjimečná jsou pozo· rování dvou jedinců ve svatebním šatě, uskuteč· něná dne 13. 4. 1993. Celkový počet pozorování za posledních 5 let již převyšuje číslo 100. ll. prosince 1992 se nám konečně podařilo od· chytit a okroužkovat první exemplář zedníčka v Ceské republice. Na jeho nocovištč jsem přišel víceméně náhodou, při podvečerní instalaci ná· razových sítí pro odchyt netopýrů v přírodní re· zervaci Turold. Nocoviště tvořila puklina ve skále ve výšce asi 2 m, stoupající šikmo nahoru. Zedníček nocoval v hloubce asi 40 cm. Od doby odchytu jsme jej v této puklinč nezjistili . a upřímně řečeno, mčli jsme o jeho osud potom dost obavy. Stres z ranního odchytu, potom ná· sledné proměřování i nezbytné fotografování nám zabraly dost času. Zedníček byl označen jak normálním hliníkovým kroužkem na lev/ noze, tak i barevným (žlutým) kroužkem na no· ze pravé. To nám později umožnilo jeho identi· fikaci při pozorování v lomu u Perné 23. a 25.1. 1993 - a konstatování, že se s tímto nádherným ptačím druhem budeme setkávat na Pálavě i nadále. Josef Chytil

PŘILOHA PRO CHKO A BR PÁLAVA

vodní erozí s upřednostněním liniových prvků ochrany, aby tak co Leknín bl1ý Foto Josef Ptáček narušoval využívání pozemků.

S konečným řešením výstavby Novomlýnských nádrží (snížením hladiny dol­

ní a střední nádrže o 85 cm) přímo souvisí úprava a zpřírodnění dnes zahlou­

beného koryta Dyje tak, aby se zvedla na potřebnou míru hladina podzemní

vody a umožnilo se běžné a úsporné povodňovánílužních lesů. Tomu napo­

může i obnovení toku Staré Dyje v přirozeném vodním režimu. Dořešen je

rovněž problém obnovení nadregionálního biokoridoru na nádržích, včetně

doprovodných drobnějších biotopů. Vážným problémem ovšem zústává úplné

povodňování lesů na Soutoku, které závisí na vodním režimu nejen Dyje, ale

i Moravy. .

Územní plán je dnes připraven ve stadiu konceptu a tento rok má proběhnout

jeho projednání se všemi dotčenými orgány státní správy, se všemi obcemi,

a jeho návrhy budou i předmětem diskusí na Moravsko-dolnorakouském se­

mináři v Mikulově. nu

před

nejméně

Ze zbytků jihomoravské lužní krajiny se do CHKO Pálava dostalo jen Křivé jezero Foto Petr Macháček

PŘÍLOHA PRO CHKO A BR pALAVA

23

řích druhů bývalého Československa a 90,5

ních ploch a toků, zbylých lesních komplexů i menších lesíků a parků, jakož i poměrný % netopýrů České republiky. Pokud je zná­ dostatek starších budov, kde některé druhy mo, takovému bohatství Se blíží jedině neto­ Na mimořádnost jižní Moravy pro výskyt ne­ netopýrů nacházejí úkryty v létě. Ze všeho pýří fauny tří dalších chráněných území naší topýrů upozornil už Šebkův nález 24. dubna nejdůležitější je ovšem komplexní ochrana republiky: Šumavy, Moravského krasu a Po­ 1954": ve sklepních prostorách lednického celého životního prostředí. netopýrů, na rozdíl od zemních savců dyjí. U zámku byl mezi zhruba sty jedinci vrápence Jiří Gaisler (rejsků, hrabošů, myší), je obtížné odhadovat malého objeven samec vrápence velkého. I populační hustoty. Přesto ze srovnání s jiný­ když tento druh nebyl později na Břeclavsku mi oblastmi, kde pracujeme stejnými meto­ zjištěn, ukázaly další výzkumy nezvykle vy­ např. s okolím Brna, vyplývá vysoká dami, soký počet druhů i jedinců netopýřího cechu; početnost většiny druhů zjištěných na Pálavě termín cech (guild) je zde míněn v ekologic­ * * * a v jejím širším okolí. Z uvedených 19 druhů kém smyslu jako složka společenstva tvořená pouze u čtyř nemáme doklady o rozmnožo­ blízce příbuznými druhy (taxocenóza). Mazáč vání v posledních letech. U některých druhů Soustavný výzkum netopýrů v Lednici a je­ můžeme sledovat trendy jejich početního vý­ jím okolí se datuje od konce padesátých let, Nevíme voje. Nejprůkaznější po této stránce jsou vý­ na území CHKO Pálava a v jejím okolí od kdy bude konec vesmíru sledky dlouholetého monitorování zimní po­ počátku osmdesátých let. Zprvu jsme praco­ stejně tak nevíme A četnosti vrápence malého v jeskyni na Turol­ vali klasickými metodami, především jsme . jak bude probíhat du, které je nejdéle sledovaným zimovištěm pozorovali a značkovali netopýry v jejich let­ Jen jedno je jisté netopýrů u nás (od roku 1958). Je velmi potě­ ních a zimních úkrytech. Od počátku sedm­ Každý jej vycítí šitelné, že od roku 1985 se počet vrápenců desátých let k tomu přibylo sledování výsky­ ještě přezimujících v této jeskyni celkem pravidel­ tu a noční aktivity netopýrů odchytem do ja­ než

ně zvyšuje, přičemž již vloni byl stav rekord­ ponských nárazových sítí a posledních pět let nastane

ní a nejvyšší počet za celou dobu sčítání, 142 registrujeme notopýry také pomocí detektorů jedinců, byl zjištěn 19.1edna letošního roku. ultrazvukových signálů. Zejména poslední Prosperitu vrápence malého, který je v České dvě metody velice rozšířily faunistické i eko­ republice považován za kriticky ohrožený logické poznatky o cechu netopýrů. Tak na­ druh, můžeme doložit také pozorováním v př. jen na malém území Soutěsky jsme zjistili několika letních koloniích na území BR Pála­ 15 druhů, mezi nimi vzácného I/etop:~ra pest­ va a v okolí Lednice a Břeclavi. Co je příči­ rého a I/etopýra stromového. Celkový počet Netopýři druhu Rlzinolophus hipposideros v druhů zjištěných v okolí Mikulova a Lednice nou? Domnívám se, že unikátní kombinace jeskyni na Turoldll je 19, což představuje 79,2 % všech netopý­ vápencových skal Pavlovských vrchů, vod­ Foto Petr Macháček

Bohatá fauna netopýrů

Tomáš

24

PŘILOHA PRO CHKO A BR pALAVA

Koza bezoárová Foto Petr Macháček Chov mufloní zvěře v oborách má lla svědo­ mí rozsáhlé ekologické škody Foto archiv

Ctyřicetiletá

koza bezoárová - pálavská

~

J

Jen málokterý druh lovné zvčře vyvolává tolik diskusí a protichůdných názorů odborníků i la­ ické veřejnosti, jako koza bezoárová, chovaná v oboře Dčvín na Pavlovských kopcích. Letos to­ mu bude již 40 let, co zde byl vysazen první pár, zakoupený v pražské ZOO. Ten, i když genetic­ ky nepříliš čistý, vytvořil základ budoucího stá­ da. Ano, již 40 let se vedou diskuse o vhodnosti či nevhodnosti kozy bezoárové na Pálavč.

Udělejme si proto nejdříve malou exkurzi do historie. Obora Dčvín byla založena v roce 1885 a na honebních pozemcích o rozloze 299 ha se předpokládal chov daňčí a později i mufloní zvěře. Tato zvěř zde byla v dosti velkých po­ čtech skutečně chována a v roce 1953 k ní při­ byl exotický a z mysliveckého hlediska atraktiv­ ní druh - koza bezoárová. Jejím původním do­ movem jsou hornaté oblasti Turecka, !ránu, Turkménie, Západní Indie a menší poddruh se vyskytuje i na Krétě a ostrovech při pobřeží Recka. Kozy chované na Pálavč se vzhledově i velikostně nejvíce blíží právě tomuto ostrovní­ mu poddruhu. Stádečko našlo na vápencových skalách Děvína vhodné podmínky a utěšeně se rozrůstalo, až dosáhlo současného počtu 35 kusů. Na rozdíl od muflonů, kteří díky rozbitému obornímu plotu vybíhají do okolních polí, kozy bezoárové oboru neopouštějí. V zimním období sestupují na jižní úpatí Děvína nad odchytovou ohradu. V těchto místech se také koncem ledna a v únoru rodí kilzlata, z nichž jen ta zdravá a silná vydrží ne­ příznivé klimatické podmínky. Koncem zimy se stádo pohybuje především na jihovýchodních svazích Děvína, kde nachází dostatek větví k okusu. Od začátku kvčtna do září prochází přes hřbet Dčvína a jižní stezkou na jeho úbočí znač­ né množství turistů a kozy, i když jsou na lidi zvyklé, ustupují do oblasti Kotle nad bývalý lom. Na podzim se stádo zdržuje v blízkosti kr­ melce v Soutěsce, kde zvěř žere kaštany. Ty však netvoří podstatnou část její potravy. Podle častých pozorování je zřejmé, že kozy dávají

ovšem zase mčlo negativní vliv na zdejší příro­ du. Jedinou cestou z tohoto začarovaného kru­ hu je zrušení obory a přemístění celého stáda na jinou vhodnou lokalitu nebo do ZOO. Další­ ho kulatého výročí se tedy koza bezoárová pá­ s vyhrabáváním loží, vydupáváním stezek a lavská už zřejmě nedožije. Igor Pavlov množstvím výkalů je toto lámání větví jedním z

hlavních negativních vlivů kozy bezoárové na

geobiocenózu NPR Děvín. Výsledky výzkumů

prováděných zde v průběhu několika uplynu­

lých desetiletí známými odborníky (Ho­

rák,Unar,Grulich aj.) dokázaly oprávněnost po­

žadavků ochránců přírody snížit počty kusů

zvčře a následně oboru zrušit.

Po mnoha neúspěšných jednáních mezi pracov­

níky ochrany přírody a resortem Lesního hos­

podářství v 70. a 80. letech se podařilo dospět k

dohodě až v roce 1991, kdy se zástupci MŽP CR

a MZe CR dohodli na tomto řešení sporu o obo­

ru Dčvín :

II Zájmy přírody v NPR Dčvín jsou prioritní.

Proto bylo rozhodnuto o výhledovém zrušení

obory.

2/ Snižování počtu kusů chované zvěře proběh­

ne podle následujícího harmonogramu:

aj muflon - do 31.12.1993 - nulový stav bl koza bezoárová - do 31.12.1993 - 20 kusů 31 Konečný termín zrušení obory bude stanoven za účasti všech zainteresovaných resortů a or­ ganizací v termínu do 31.12.1993. V tomto ter­ mínu bude také rozhodnuto o dalším chovu zvě­ přednost listí, včtvím a nčkdy i kůře stromů

před sběrem plodů a pastvou. Po šikmých kme­

nech vylézají do korun a větve si ohýbají před­

ními běhy. Casto se stává, že větve nevydrží, lá­

mou se a později je zničen celý strom. Společnč

ře.

O budoucnosti kozy bezoárové je tedy víceménč rozhodnuto. Aby její chov mohl na Děvíně po­ kračovat, musel by se v nákladu několika milio­ nů opravit oborní plot, který je v současnosti na několika místech zcela zdemolován. Vložené ná­ klady se ovšem nemohou vrátit, protože při množství pouze 20 kusů koz budou zisky za po­ platkové odstřely minimální. Navíc není ani z genetického hlediska reálné udržet s tak malým počtem kusů zvěře zdravý a čistý chov. Ten by zaručovalo množství alespoň 60 kusů, které by

\

J

PŘILOHA PRO CHKO A BR pALAVA

25

úroveň, která byla po stovky let přibližně ne­ měnná. Tímto mčl biologicky aktivní horizont půd několikrát ročnč možnost střídavého pro­ vzdušňování a zvodňování. V půdách ležících

po mnoho let ve zvodnělé úrovni dochází ke změnč chemického složení. Například trojmoc­ né sloučeniny žcleza přecházejí vc dvoumocné, které jsou pro kořeny rostlin jedovaté. Velmi záleží na typu půdy. V případě včtšího zastou­ pcní jílovitých částic vznikají glejové půdy. Po­ klcsne-Ii trvale hladina podzemní vody pod úro­ stovky let neměnnou, kořeny rostlin při snaze ziskat vodu z větší hloubky odumírají v jedovatých vrstvách glejových půd. Trpí ne­ jen nedostatkem vláhy, ale i změnou chemické­ ho složeni o vodu ochuzených vrstev půd. V lese dochází k prvotnímu oslabení vitality stromů, které následně podléhají dalším škodlivým čini­ telům. Byliny v podrostech lužních lesů jsou velmi citlivé k trvalému úbytku vody. V těchto společenstvech postupně dochází k zmčnám druhové četnosti a zastoupení jednotlivých dru­ hů rostlin s různým nárokem na vlhkost. Vztahy v lesních ekosystémech jsou však mno­ hem složitějši. Dobrý pozorovatel lužní krajiny zná případy suchých včtví čnějícich z roviny ko­ run stromů k nebi jako varovné prsty. To je první fáze postupného umírání lužního lesa, na kterou doplácí především dub a jasan. Domní­ vat se, že dvoudenní jarní záplavy zachrání luž· ní les je naprostý nesmysl. Budování nových za­ vodňovacich a odvodňovacích kanálů a pročiš­ tění starých vodotečí také ještě není řešení, jest­ liže neustále klesá hladina podzemní vody. V letním období převládá odpařování, srážky nestačí na doplnění chybějící vláhy. Revitalizace celého říčního systému po tak roz­ sáhlých a necitlivých vodohospodářských úpra­ vách bude proto velmi složitou záležitostí i pro znalé odborníky. František Michna veň

je stejná jako na Křivoklátsku a na Podyjí. Počet čtverců na celém zkoumaném území je květeny asi 250. Výsledky tohoto mapování jsou jed­ noduše převoditelné do sítě, která je použitá Pálava jako botanický eden je známa mnoho Slavíkem ve 2 dosud vydaných dílech fyto­ desítek let. Zdálo by se tedy, že zde klasická geografického atlasu České republiky, ve lloristika dnes nemá, nad čím by bádala. Ale stejné síti pracuje i nyní dokončovaný atlas zdání je klamné. Jestliže chceme důsledně rakouské nóry. aplikovat zásady ochrany genofondu, musí Výsledkem projektu mapování pálavské nó­ jím předcházet důkladná inventura. Ta byla v ry bude jednak aktuální inventura, jednak dů­ nedávné minulosti - přibližně před J 5 lety ­ kladné prozkoumání celého území. Po zkuše­ skutečně udělána, ale pouze v tehdy exislUjí­ nostech s· mapováním v NP Podyjí se veli­ cích státních přírodních rezervacích. Během kost ok ukázala jako opravdu výhodná - ma­ zmíněných 15 let však došlo k řadč zmčn ­ povatel je donucen v rámci čtverce nevyne­ zejména zesílilo negativní působení přezvě­ chat prakticky jediný kout. Pro vlastní Pálavu řených obor na rostlinnou složku. Území mi­ by byl zřejmě vhodnější jiný mapovací mo rezervace navíc jakoukoli inventarizaci systém - jednotlivá bradla připomínají spíše postrádá. ostrovy. Pro Milovický les a pro celou část Způsoby inventarizace rezervací vycházely z navrhovaného rozšíření (tedy lužní lesy v běžného pojetí inventarizačního průzkumu. okolí Lednice, Břeclavi a na Soutoku a Boří Byla provedena rešerše dosavadních publiko­ les), je to nejvhodnější způsob. vaných znalostí, následovaná vlastním terén­ Vlastní terénní zápisy se uskutečňují do tzv. ním průzkumem a provedeno srovnání. Ta­ škrtacích scznamů . Pro potřeby projektu byla kový způsob ir....cntarizace se hodí především připravena tabulka, obsahující (ve zkratkách) pro plošnč nevelké objekty, obklopené hete­ 1008 druhů, další je možno ručně dopisovat. rogenními ekosystémy. Vhodný příklad na Celkově se předpokládá, že ve studovaném Pálavč může představovat např . Kočičí skála území roste kolem 1200 druhů cévnatých nebo Kočičí kámen. rostlin. Počítačové zpracování terénních zá­ Klasická inventarizace je však nevhodná pro . pisů umožní grafické výstupy. tj. tisk mapek kontinuální. relati vně homogenní vegetační rozšíření jednotlivých druhů. Po nashromáž­ typy. ať už se jedná o zcelené zemčdělské po­ dění dostatečného množství dat bude možné zemky nebo souvislé lesní komplexy. Pro ně \ vypracovat kvali fikované prognózy výskytu je vhodnčjší metoda síťového mapování. To dalších druhů. První zkušenosti z mapování v na jedné straně není schopno posuzovat roce 1992 ukazují, že projekt přinese nové kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů v podnčty. Svědčí o tom řada pozoruhodných elementárních jednotkách sítě, ale při vhodné nálczů vzácných a ohrožených druhů, mnoh­ volbě měřítka se za kvantitativní ukazatel dá dy pokládaných do současnosti za ztraccné. považovat počet "obsazených" čtverců sítě. Vít Grulich Podrobné plošné mapování nóry v chráněné krajinné ohlasti Křivoklátsko probíhá od 80. let a je organizováno Botanickým ústavem říčních A V ČR. Na Křivoklátsku byla odzkoušena velikost ok sítČ. přičemž jednoznačným po­ žadavkem bylo odvodit tuto síť od středoev­ .Jak vypadá říční niva pod Novými Mlýny? Nel­ ze pominout nčkolikaletý srážkový deficit, který ropské mapovací sítČ. kterou používají dnes i postihl zdejší region po několik posledních let. zoologové a další obory~ Osvčdčila se zde K zá~adní zmčně došlo po provedených vodo­ velikost ok přibližně I km 2• Na zkušenosti z hospodářských úpravách a výstavhě VDNM. V NPR Křivé jezero poklesla hladina podzemní Křivoklátska po roce 1991 navázalo mapová­ vody v průmčru o I SO cm, na Lednicku o 90 ní Ilóry v NP Podyjí a v CHKO Labské pís­ cm, v oblasti Lanžhota o 60 cm a v okolí Tvrdo­ nic o 40 cm. Pro orientaci, od roku 1989 nebyla kovce. kde však používají pončkud jiný způ­ záplava v NPR Ranšpurský prales. Chybí pra­ sob stanovení elementárních ok. videlné povodnč, které s sebou přinášely hnoji­ Projekt mapování nóry CHKO Pálava vznikl vý kal důležitý pro půdotvorné procesy v lese i na loukách, kde eliminoval kyselost půd. Při v roce 1992. Zahrnuje nejen vlastní. dnes záplavách docházelo ke zvodňování půdního existující CHKO, ale i území. o jejichž připo­ profilu, hladina postupně vystoupila až nad jení ke $távající CHKO se jedná. Použitá síť úroveň terénu a pak ná~ledoval její pokles na

Mapování pálavské

Co se stalo v nivách

26

Ladoňky

a zlaté kapradí

o ladoňkách a jejich přesazování z lužního lesa

na dně dnešní dolní zdrže u Nových Mlýnů bylo již popsáno mnoho papíru. Přesto si dovolím několik dalších řádků. Křivé jezero bylo až do letošního jara jedinou lokalitou na území CHKO Pálava, kde byl výskyt ladoněk znám. Dále existoval polozapomenutý údaj z počátku 40. let od mikulovského botanika A. Friihlicha, který objevil ladoňky v Milovickém lese v blíz· kosti obce Milovice. Od té doby je zde však žád­ ný botanik neviděl a nejspíš ani nehledal. Až le­ tos na jaře byly ladoňky téměř náhodou objeve­ ny. Ladollka vídeňská zde roste v mčlkém žlebu asi 1 km východně od Milovic. Populace měla svým způsobem štěstí. Lokalita se totiž nachází v lesnatém výběžku, který se jaksi nevešel do obory, a končí přesně u oborního plotu. Uvnitř mysliveckého království se mi při zběžné pro­ hlídce nepodařilo najít jedinou rostlinu. Vratička měsíční je drobná kapradinka z čeledi hadilkovitých. Celou rostlinku tvoří jen jeden list, rozdělený na sterilní a fertilní (plodnou) část. Vyskytuje se na celém území státu od nížin do hor, ale většina našich botaniků by dokázala spočítat na prstech, kolikrát se v přírodě s vra­ ličkou setkala. Chová se totiž jako pohádkové zlaté kapradí. ,Tednou ji náhodou najdeme, a když ji hledáme na stejném místě podruhé, ne­ ní k nalezení. Po nčkolika letech se objeví znova, třeba o kousek dál. zrovna když ji nikdo nehle­ dá. Tento jev se dá vysvčtlit tím, že vratička pře­ žívá v zemi a v nčkterých letech vůbec nevytváří nadzemní orgány. Vratičku měsíční jsme našli na botanické prvomájové exkurzi ve starém lo­ mu pod Kotelnou asi 1 km severnč od Klentnicc. Nčkolik prá\' č vyrůstajících rostlin jsme objevili na dně lomu v řídké vegetaci na okraji suti pod zadní stčnou lomu. Vratičku uvádí z Pálavy již A. Makowski počátkem 70. let minulého století. Nejnovější nále~ v okolí z poloviny 80. let pochá­ zí z blízkosti Uval, kde vratičku našel dr. V. Grulich. Teď zbývá jen čekat, kdy se na Pálavč zlaté kapradí znovu objeví. Jiří Danihelka

PŘILOHA

PRO CHKO A BR pALA VA

\fd~J1~ Dllufi®~

Husy na vrbách V inundační oblasti dolního toku Dyje pod Pav­ lovskými vrchy se husy velké přizpůsobily pra­ videlným záplavám. Počaly zakládat svá hnízda v korunách hlavatých vrb ve výši 4 m nad zemí. Husy na stromech pravděpodobně jinde ve svě­ tě nehnízdí, rozhodně ne ve střední Evropě. Rovněž na jižní Moravě u Nových Mlýnů patr­ nč ještě v roce 1930 tak nehnízdily. V roce 1946 a následujících letech však již Kux nalezl na vr­ bách mezi Bulhary a Novými Mlýny na Křivém jezeře kolem deseti hnízd. Lokalitu Křivé jezero tvoří louky v lužním lese s mrtvými rameny Dyje a asi 800 hlavatými vr­ bami. Po roce 1969 však proběhly v okolí lokali­ ty v)'razné změny. Byla provedena regulace Dy­ je a vysušeny a většinou i rozorány inundační louky a bažiny v širokém okolí. Přesto až do ro­ ku 1989, kdy byla dokončena výstavba Novo­ mlýnských nádrží, se voda dostávala při včtších záplavách až na Křivé jezero. Aby se voda na lokalitě udržela co nejdéle, provedla státní ochrana přírody ohrázování území, od roku 1973 státní přírodní rezervace. Účinnos~ hrázek však byla poměrně malá, neboť vodu silně pro­ pouštěly a při větších záplavách se protrhávaly. Vrby nebyly seřezávány, přerůstaly, rozlamo­ valy se, nové nebyly vysazovány. Proto od zimy 1977/78 Správa CHKO Pálava zajišťuje ořezá­ vání alespoň části vrb. Na Křivém jezeře jsem sledoval hnízdční hus od roku 1976. Pokud záplavy nebyly nebo trvaly jen krátkou dobu, hnízdilo zde pouze nčkolik párů hus či dokonce žádný. Nutno přiznat, že tako­ vých let byla naprostá včtšina. Při dlouhodobých záplavách hnízdilo na vrbách více hus. Nejpříz­ nivější byl rok 1977 s 12 nalezenými hnízdy a rok 1988 s 20 hnízdy. Počet hnízd kachen divokých byl přibližnč stejný jako hnízd hus. V roce 1989 byly dokončeny Novomlýnské ná­ drže a tím i celkové vodohospodářské úpravy jižní Moravy. Záplavám bylo zcela zabráněno a na suchu zůstala i rezervace Křivé jezero. Ně­ kolik párů hus velkých reagovalo na tuto situaci tím, že počaly obsazovat stará hnízda dravců až přes 20 ol vysoko. Na vrbách zahnízdil v roce 1990 1 pár hus, v roce 1991 a 1992 žádný. Hnízdění hus na vrbách bylo známo ze zaplavo­ vaného území od Mušova po Nové Mlýny. Nej­ rozsáhlejší bylo v okoH bažiny Pansee u Stra­ chotína. Byl to proláklý, bažinatý a těžko pří­ stupný terén s několika mrtvými rameny Dyje, podmáčený většinu roku. Na ploše kolem 24 ha rostlo jednotlivě, v menších skupinách i zapoje­ ných porostech asi 1800 vrb. Na nich Kux nalezl v roce 1962 22 hnízd hus a 88 hnízd kachen di­ vokých. Lokalitu jsem počal sledovat v roce 1977. Od dob Kuxe nedoznala žádných negativ­ ních změn, naopak zanešením odvodných kaná­ lů docházelo k .dlouhodobějšímu zadržení vod ze záplava tedy i ke zlepšení podmínek pro hnízdě­ ní. V roce 1979 jsem zde nalezl 26 hnízd hus a 45 hnízd kachen. V dalších letech počet hnízd prudce vzrostl a dosáhl počtu. kolem jednoho sta (hnízd kachen divokých bylo přibližně stejně). V souvislosti s výstavbou Novomlýnské nádrže byl od konce roku 1983 lužní les včetnč hlava­ tých vrb kácen. Na zbytku vrb ještě v roce 1988 hnízdilo přibližně 40 párů hus. Během tohoto roku byl veškerý porost vykácen a v roce 1989 se lokalita stala částí dna Novomlýnské nádrže. Nyní mohou husy hnízdit pouze v národní pří­ rodní rezervaci Křivé jezero. Lokalita však pře­ stala být zaplavována a husy zde budou nadále

PŘiLOHA PRO CHKO A BR pALAVA

hnízdit pouze za předpokladu umělého povod­ ňování. Na tomto záměru pracuje Správa CHKO a BR Pálava. Zkušební povodňování by­ lo uskutečněno v roce 1992, v následujících le­ tech by mčlo být pravidlem. Petr Macháček

Motýli CHKO Pálava Motýli jsou jednou z nejnápadnějších složek hmyzi fauny CHKO Pálava. Každý z ná­ vštěvníků Pálavy si najaře všimne otakárků­ otakárka fenyklového a otakárka ovocného, plachtících nad křovitou vegetací vrcholů kopců Pálavského vápencového bradla. V teplých doubravách na jihovýchodním úbočí Děvína se dodnes vyskytuje, i když již jen poměrně vzácně, další z klenotů pálavské přírody, jasOII dymnil'kol'Ý. Tento druh se ještě před zřízením milovické obory vyskyto­ val i v teplých doubravách mezi Milovicemi, Klentnicí a Pavlovem, avšak následkem pře­ zvěření obory (radikální změny ve složení vegetace v důsledku pastvy a eutrofizace půd fekáliemi spárkaté zvěře) z ní zřejmě již vy­ mizel. Podobný osud stihl další, faunisticky ještě lo­ kálnější druhy denních motýlů. Hnědásek osikový a belásek východní se v těchto doub­ ravách vyskytovali relativně hojně ještě před dvaceti lety. V posledních letech zde ani je­ den z uvedených druhů již nebyl pozorován. Návštěvníky pálavských stepních lokalit upoutají v létě hojně se vyskytující okáči. Je­ jich housenky žijí na různých druzích trav. Velmi hojný je, například na jižním úpatí Kotle, okáč ovsov.ý, okáč skalní, okáč medyrI­ kov.ý a okáč kostřavov'ý- Skutečně nevšední zážitek představuje setkání s naším největším druhem této čeledi - okáčem V011al'kovým. Tento nápadný, kombinací hnědé a bílé bar­ vy kontrastující druh, jenž měří v rozpětí kří-

Foto Petr Macháček

del až 8 centimetrů, se po dosednutí na kmen stromu pozorovateli okamžitě díky dokonalé­ mu krycímu zbarvení rubu křídel ztrácí. Vět­ šinou jej znovu objevíme al při dalším vzlét­ nutí. Skutečnou raritou zasluhující mimořádnou ochranu jc f./l/ťdsek IÍzkolelllf Tento nápadně žlutooranžovč zbarvený druh žkJťáska, jehož housenky žijí pouze na kozinci rakouském, se v současnosti na území C:cské republiky zřej­ mě nevyskytuje nikde jinde, než jen na Pála­ vě. Většina motýlích druhů žijících na Pálavě však díky své noční aktivitě pozornosti ná­ vštěvníků zcela uniká. Například s vůbec nej­ větším evropským motýlem marrináčem IzrušiíOI':9m, jehož dospělci měří v rozpětí kří­ del až 14 centimetrů, se zřejmě setkal jen málokterý návštčvník Pálavy. A přesto se tento druh vyskytuje nejen v lesních a leso­ stepních ekosystémech Pálavy, ale i v zahra­ dách a o,:,ocných sadech pod Pálavou relativ­ ně hojně. Před několika lety došlo dokonce v meruňkových sadech u Dolních Dunajovic k holožírům, způsobeným právě housenkami

martináče hrušňového.

1 mezi nočními motýly Pálavy jsou skutečné rarity. Pálava jc dnes jediným místem relativ­ ně hojného výskytu můry Apal1lea platillea u nás. Tato platinově bílá, poměrně velká můra žije nejblíž na vápencových biotopech Alp a vysokých Karpat. Podobně můra Caradrilla gi/m, jejíž těžiště výskytu je na jižních sva­ zích Alp, je z celého našeho území nejhojněj­ ší právě na Pálavě. Faunisticky mimořádně zajímavým druhem je i přástel'ník sl'í::.eloI'Ý. Tento druh byl v prvním návrhu červené kni­ hy ohrožených druhů motýlů u nás označen za vyhynulý . Na Pálavě se však dodnes vy­ skytuje, a to dokonce v relativně vysokých populačních hustotách. Motýlí rauna Pálavy je však zajímavá i z obecnějšího ekologického a ochranářského pohledu. Motýli jsou totiž mimořádně zají­ mavou skupinou bioindikátorů. Díky zájmu entomologů o území Pálavy máme k dispozi­ ci poměrně ucelené, v některých případech dokonce i kvantitativnč vyjádřené informace o výskytu především nápadnějších skupin motýlů již z přelomu devatenáctého a dvacá­ tého století. Tato skutečnost skýtá ojedinělou možnost srovnání změn složení motýlí fauny relativně zachovalého území, kterým dnes Pálava ve srovnání S okolní krajinou ještě po­ řád je.

27

Dlouhodobým intenzívním výzkumem v le­ tech 1973 - 1987 bylo zjištěno, že v případě deseti čeledí motýlů s převážně noční aktivi­ lou (martináčovití, přástevníkovití aj.), neby­ lo z 99 druhů těchto čeledí vyskytujících se zde na počátku století v 70. a 80. letech cel­ kem sedmnáct druhů zjištěno vůbec. Z těchto 17 druhů se některé, jako například martiná­ ček tmkový, na počátku století vyskytovaly hojně.

V případě dalších 15 druhů je možno na zá­ kladě

srovnání prokázat snížení populačních hustot. K těmto druhům patří například lišaj dubový, přástevník angreštový a přástel'llík starcKov.v, Přesné objasnění příčin mizení by vyžadova­ lo v případě každého druhu samostatnou ana­ Přástevník střemchový

(Pericalia matroll/l­

la). Foto Milan Hluchý

jasoií dymllivkový (Pamasi/ls mnemosylle).

OtakárckJellyklovy (Papilio l1laChaoll).

28

lýzu. V mnoha případech nemáme vůbec do­ statek informací. Několik obecných příčin je však zřejmých. V půdách SPR Děvín a v pů­ dách vinic na úpatí Děvína byla v roce 1989 modelově zjišťována rezidua vysoce perzi­ stentních insekticidů na bázi DDT. Tyto in­ sekticidy se v poměrně vysokých dávkách několikrát ročně aplikovaly v 50. a 60. letech především proti obalečům škodícím ve vini­ cích, mimo jiné i na úpatí Děvína. Při převlá­ dajícím turbulentním proudění vzduchu z okolní krajiny nad jednotlivé kopce Pálav­ ského bradlaje možno předpokládat poměrně značný úlet pesticidů právě do nejcennějších ekosystémů Pálavy. V půdách na vrcholu Děvína bylo skutečně"prokázáno DDT ve vy­ sokých množstvích, odpovídajících zhruba jedné desetině obsahu DDT v půdách starých vinic pod Děvínem. Obdobný podíl úletu in­ sekticidů aplikovaných v intenzívně chemic­ ky ošetřovaných vinicích na úpatí Pálavy můžeme předpokládat i v současnosti. Perzi­ stence dnes používaných insekticidů je sice ve srovnání s DDT minimální, avšak jejich toxicita vůči hmyzu je řádově 100 až 1000 násobně vyšší. Dalším faktorem, podílejícím se na mizení některých druhů motýlů z rezervací CHKO Pálava, může být i izolace lokálních populací jednotlivých druhů na neúnosně malém bio­ topu. Na počátku století představovaly izolo­ vaný ostrovní ekosystém z hlediska sledova­ ných druhů pouze skalní stepi, na něž byly vázány z celkového množství 99 zjištčných druhů výše zmíněné studie pouze dva druhy lišcjníkovců - Ei/ema paliatella a Nudaria lIlulldana. Okolní krajina i mimo bradlo Pálavy skýtala ostatním druhům poměrně vhodné podmínky k existenci. V současnosti se původnější eko­ systémy Pálavy staly pro celou řadu dalších druhů ostrovním ekosystémem v moři země­ dělské krajiny a intravilánů, které jsou k trva­ lé existenci tčchto druhů zcela nevhodné. Protože šíře genetické variability, ježje důle­ žitým předpokladem přežití druhu v rychle se mčnících podmínkách, je přímo závislá na množství jedinců ve volně křížitelné popula­ ci, má izolace na malých biotopech nutně ne­ gativní důsledky. A protože i možnosti mi­ grace mezi jednotlivými takto izolovanými populacemi jsou u mnoha druhů výrazně omezeny, dochází zde k dočasnému nebo i kontinuálnímu genovému driftu, tj. ochuzení genetické výbavy takto izolované populace.

V důsledku toho druhy hůř překonávají půso­ bení různých negativních selekčních faktorů a při poklesu pod určitou kritickou populační hustotu druh na lokalitě vymírá. Otázkou je, zdaje vůbec možno tento nepříz­ nivý trend zvrátit, nebo alespoň zpomalit. Na tuto otázku zřejmě jednoznačná odpověď chybí. Jinou věcí je otázka, jak by bylo mož­ né se o zvrat alespoň pokusit. Jednou z takto motivovaných snah je realiza­ ce projektu zavedení systému biologické ochrany vinic na území CHKO Pálava. Na základě současných znalostí a v praxi ověře­ ných metod biologické ochrany révy vinné je možné snížit množství chemických pesticidů aplikovaných do vinic na úpatí Pálavy zhru­ ba na polovinu. Tím by mělo dojít i k pod­ statnému omezení jejich úletu do cenných bi­ otopů Pálavského bradla. Toxicitu druhé po­ loviny pesticidů, jejichž aplikace doposud nelze z technologie ochrany révy vinné zcela vyloučit, lze alespoň podstatně snížit vhod­ ným výběrem preparátů. Na základě uvedených zkušeností byl navr­ žen zemčdělskou sekcí poradního sboru CHKO Pálava program biologizace ochrany zhruba 1.500 hektarů vinic na území CHKO Pálava. Uvedený program byl pracovníky WWF a Světové banky ve Washingtonu vy­ brán k realizaci v rámci širšího programu podpory biodiverLity ekosystémů v Ceské re­ publice. Tříletý program tlnancovaný SVčto­ vou bankou ve Washingtonu a realizovaný společností Biocont Laboratory Brno, specia­ lizovanou na biologizaci ochrany rostlin, by spolu se zavedením systému integrované pro­ dukce révy vinné měl nejen omezit negativní vliv vinic na stepní a lesní ekosystémy Pálav­ ského bradla, ale měl by vrátit život i do sa­ motných vinic pod Pálavou. Milan Hluchý

Kreslil Rostislav Pospľšil

PŘÍLOHA PRO CHKO A BR pALAVA

Milovický les aneb Po nás potopa? Jižní Morava má z celostátního hlediska nej­ menší plošný podíl lesů, ale zárove~ se tu za­ chovaly jedny z nejzajímavějších lesních ekosystémů, které v naších podmínkách exis­ tují: středoevropské nížinné luhy a teplomil­ né doubravy. V obou typech lesů lidé ode­ dávna intenzívně hospodařili. Zatímco v luhu vyrůstalo kvalitní stavební dřevo, skýtaly pa­ horkatinné doubravy většinou pouze palivo­ vé dříví. Jednou za 20 až 30 let byl les smý­ cen a nové stromky nebyly vysázeny, ale vy­ rostly z pařezových výmladků. Proto lesníci nazývají takovéto lesy pařezina nebo správ­ něji les nízký. Na jižní Moravě existují lesy tohoto typu v okolí Divák a Kobylí. Nejrozsáhlejší a nej­ ucelenčjší komplex, Milovický les, se nachá­ zí na území CHKO Pálava východně od Mi­ kulova. Přírodní podmínky, t.j. neutrální až mírně bazIcké půdy na třetihorních sedimen­ tech, místy se čtvrtohorními sprašovými pře­ kry vy, a velké rozdíly v zásobení vodou(stří­ dají se svěží stanovištč v údolích se suchými a výslunnými svahy) podmiňují neobvyklou rozmanitost rostlinných a živočišných spole­ čenstev. Svěží stanoviště jsou osídlena pa­ nonskými habřinami, plošiny s těžšími vysý­ chavými půdami porůstnjí doubravy s dubem zimním a mochnou bílou, které na propust­ ných podkladech nnhrazují doubravy s dří­ nem n na nejteplej~ích a nejsušších expozi­ cích doubravy s šípákem. Prudké jižně expo­ nované svahy hostí stepní společenstva. Ve všech zmíněných typech vegetace se vysky­ tují vzácné a ohrožené druhy rostlin Milovický les je velmi významm\ botanická lokalita. Adolf Oborny, profesor znojemské reálky, ve své květeně Z roku 1885 uvádí u mnoha vzácnějších lesních druhů lokalitu Nikolsburg. Lze se domnívat, že se převážná č,\st tčchto údajů vztahuje právě na Milovic­ ký les. Také mikulovský botanik německého původu Anton Frohltch uveřejnil ve čtyřicá­ tých letech dva obsáhlé !1oríSl1cké příspěvky, které se přímo dotýkají Milovického lesa. Referuje v nich m.j. o výskytu ladoňky dvou­ listé, hnčdence zvrhlého, korálice trojklanné, vstavače vojenského, vstavače nachového, orlíčku obecného, hořce křížatého, zvonku hadincovitého, škardy ukousnuté a omanu německého. V 50. letech Milovický les typo­

logicky zmapoval doc. J. Horák. Nashromáž­ dil velké množství fytocenologických zápisů a údajů o výskytu jednotlivých druhů. Také navrhl a osobním úsilím podporoval vyhláše­ ní tří přírodních rezervací v nejcennějších částech Milovického lesa. Z různých důvodů se to nepodařilo. V šedesátých letech se nad Milovickým le­ sem začaly stahovat mraky, bohužel nikoliv dešťové. Lesní závod Židlochovice založil obory. Hned dvě, protože prostředkem lesa vede silnice. Ušetřena zůstala jen malá část lesních porostů, paradoxnč díky vojenskému objektu. Větší z obor, bulharská, má rozlohu 1250 ha, plot klentnické obory v sobě uzaví­ rá pouze 500 ha lesních porostů. Myslivci se za léta své vlády opravdu činili. Podle údajů lesního hospodářského plánu na léta 1990 až 2000 bylo v oboře Bulhary zbaveno lesa cel­ kem 278 ha půdy, což činí 22 % rozlohy obory. Z oněch 278 ha bylo 119 ha lesa pře­ mčněno v polc a pastviny, 118 ha lesa v tzv. obomě-pastevní les, což jsou řídké výsadby jírovce maďalu, a 41 ha pokrývají tzv. zvčř­ níky, t.j. porosty křovin určené k okusu zvěří. V klentnické oboře se podobneho osudu do­ čkalo 122 ha lesa, tedy přibližně 24 % (!) rozlohy obory. Pastviny a pole zde zaujímajl plochu 56 ha, oborně-pastevní les 61 ha a zvčřníky přlbližnč 5 ha. Vysazené jírovce na mnoha místech pro nedostatek vláhy uschly. Na narušených a odlesněných plo­ chách se šíří třtina křovištní, takže zvčř má v důsledku mysliveckých opatření k dispozi­ ci stále méně potravy. Zakládání pastvin a polí probíhalo osvědčeným způsobem bez ohledu na místní podmínky. Na čerstvé mno hahektarové holoseče, jejIchž velikost je v rozporu s lesním zákonem, nastoupila tčžká mechanizace a vyklučené pařezy byly spolu s balvany vápence nahrnuty na okraj soused­ ního porostu. Na založených pastevních plo­ chách ovšem v důsledku přezvčření v krátké době převládl až k zemi spasený porost jetele plazivého s vtroušenými trsy pelyňku pravé­ ho a kopřivy dvoudomé. Při lIkvidaci lesn/ch porostů v oboře Klentni­ ce vzala za své jediná lokalita střevíčníku pantoflíčku na Mikulovsku Podobný osud stihl i orlíček obecný. Ze škard ukousnutých zbývají jen okousané zbytky. Stavy zvěře od založení obor utěšeně vzrů­ staly a pravděpodobně počátkem 80. let se ustálily na dnešní úrovni. Podle oficiálních údajů lesního "závodu ŽIdlochovice bylo

PŘ1LOHA PRO CHKO A BR pALAVA

Bulhary k 31.3. 1992 napočteno 267 169 da~ků a 22 divokých prasat, v oboře Klentnice 431 daňků a 417 muflonů. Tato čísla netřeba komentovat. Protože pohled do lesních porostů Milovic­ kého lesa je nepříliš povzbudivý, pokusili jsme se o exaktní zhodnocení změn vegetace. Od doc. J. Horáka jsme získali fytocenolo­ gické zápisy z let 1953/54, spolu s jejich přesnou lokalizací. Z původních více než 90 typologických ploch jsme mohli použít pou­ ze 46. Ostatní byly buď zničeny odlesněn/m, nebo se nám je nepodařilo najít s dostatečnou přesností. Znovu jsme stejnou metodou za­ znamenali stav vegetace. 46 pokusných ploch jsme pro další analýzu rozdělili do tří dílčích podsouborů: plochy v oboře Bulhary, plochy v oboře Klentnice, a konečně plochy mimo obory, které lze považovat za kontrolní skupinu bez dominantního vlivu zvěře. Detrendovaná korespondenční analýza uká­ zala, že v oborách se různou intenzitou šíří druhy charakteristické pro ruderální stanoviš­ tě, t.j. rostliny rostoucí na místech s vyšším obsahem dusíku v půdě a opakovaným me­ chanickým narušováním půdního povrchu. Zárove~ je možné ze zmčn druhové skladby usuzovat na postupné vysýchání společen­ stev. To platí pro pokusné plochy umístěné uvnitř obou obor; na plochách mimo obory lze pozorovat pouze mírnou ruderalizaci. Druhové složení hylinného patra lesních po­ rostů se v obou oborách výrazně změnilo. Obecnč se snížil výskyt druhů typických pro přirozená lesní stanoviště. Některé druhy zce­ la vymizely. Nově se ohjevily a rozšířily dru­ hy ruderální a náročné na dusík. Nejsilněji se tyto zmčny projevily v oboře Klentnlce, kde jsou nejvčtší stavy zvčře na jednotku plochy, zatímco mimo obory hyly nevýrazné. Ekolo­ gická analýza prokázala výrazné obohacení stanovišť uvnitř obor dusíkem. Tento trend se opět nejsilněji projevil v klentnické ohoře Značných zmčn doznala celková pokryvnost bylinného patra. V oboře Klentnice klesla na 33 % (!) stavu z roku 1951 Na plochách mi­ mo obory se pokryvnost bylinného patra sní­ žila na 77 %, v oboře Bulhary se dokonce zvýšila na 104 % původního stavu. Keřové patro bylo v obou oborách doslova zlikvido­ váno. Ve všech podsouborech vegetačních zápisů se snížil průměrný počet druhů v jednom snímku. Také druhová diverzita se snížila v podsouboru Klentntce na 6,9 % a v podsouv

oboře

jelenů,

29

Kreslil Jan Steklík

Vyklučené pařezy a vápencové balvany byly shrnuty do podélných valIl. Na odlesněné ploše byl založen tzv. oborně-pastevní les: vysázené jírovce ovšem pro nedostatek vody brzy uschly Foto Petr Macháček

boru Bulhary na 79 %. Mimo obory zůstala prakticky stejná (97 % počátečního stavu). Srovnávací analýzou vegetace Milovického lesa byly zjištěny značné změny. Z jejich in­ tenzity je zřejmé, že tyto změny byly způso­ beny vnějšími vlivy. Obecně byly zjištěné změny výraznější v podsouborech s včtším vlivem zvěře, l.j nejvíce se projevily v oboře Klentnice, kde jsou stavy zvěře přepočtené na jednotku plochy přibližnč 5x větší než vobo­ ře Bulhary a kde navíc 50 % chované zvěře tvoří munoni. Je jasné, že zvčř je hlavní příči­ nou změn lesní vegetace. Vzhledem ke svým anatomickým a etologickým charakteristikám je vliv munoní zvčře na vegetaci mnohem de­ struktivnější než vliv zvěře daňčí ajelení. Domněnka, že změny v druhovém složení bylinného patra jsou z velké části způsobeny zvýšením obsahu dusíku v půdě, byla potvr­ zena tzv. kalibrací za použití ElIenbergových indikačních hodnot. Dusík se do půdy dostá­ vá ve značném množství spolu s trusem zvč· ře. Zvěř rovněž sešlapem neustále mechanic­ ky narušuje půdní povrch, což opět podporu­ je šíření ruderálních druhů rostlin.. Analýza vegetace rovnčž ukázala proces vy­ sychání lesních stanovišť a s ním spojené ší­ ření xerofilních druhil. Tento trend se proje­ vil pouze uvnitř obor, nikoliv v kontrolním podsouboru. Domníváme se, že vysychání půd má dvě hlavní příčiny: - Zvěř sešlapem poškozuje půdní strukturu a zhutňuje svrchní vrstvu půdy. Klesá vodní kapacita půdy. Při srážkách voda špatně za­ sakuje a stéká po povrchu. V suchém období po vyschnutí kyprého svrchního horizontu obvykle dochází ke zpomalení výparu z pů­ dy; tady ovšem kyprý svrchní horizont chybí - Zvčř zničila keřové patro, které zpomaluje proudční vzduchu uvnitř lesního porostu a snižuje tak výpar. Při terénním šetření jsme v lesních porostech zpozorovali větší množství jednotlivých uschlých stromů. Obvzláště v oboře Klentni-

To není polní Letiště, ale pastevní pLocha v klenlnické oboře Foto Petr Macháček

30

PŘILOHA PRO CHKO A BR pAIAVA

ce, v jejích nejzasaženějších částech, nabývá tento jev povážlivého rozsahu. Dle našeho názoru existuje u~čitá souvislost mezi vysy­ cháním stanoviště v důsledku přezvěření a odumíráním stromů. Zvěř uvnitř obor zcela znemožňuje obnovu lesa. Dochází sice ke klíčení semenáčů, ovšem tyto semenáče jsou vzápětí sežrány. Totéž platí o pařezových výmladcích. Všechny popsané jevy mají za následek cel­ kové poškození ekosystému. Výrazně se sni­ žuje jeho stabilita, události, kterým by ne­ oslabený ekosystém bez problému odolal, mohou mít nyní fatální následky (viz např. současné přemnožení bekyně velkohlavé). Samostatnou kapitolou je ekonomická efek­ tivnost oborního chovu zvěře. Nevěříme, že takovouto činnost lze zaplatit z poplatků za odstřel. Kolik činí náklady na provoz obor, v nichž je 175 ha bezlesí, z toho velká část orné půdy? Kolik činí odpisy na ób
1.

PŘ/LOHA PRO CHKO A BR pALAVA

4. Oborní chov zvěře ukončit po skončení životnosti oborních plotů nebo jiných zaří­ zení. 5. Začít s obnovou lesních porostů v obo­ rách pařezovou výmladností uvnitř oplo­ cenek, aby byl zajištěn autochtonní původ dřevin. Tak tomu bylo v minulosti a záro­ veň je to i v současnosti podle našeho ná­ zoru jediný ekonomicky přijatelný způsob obnovy těchto lesů. K tomuto opatření je třeba přistoupit urychleně, protože u pře­ stárlých . pařezin pařezová výmladnost s rostoucím věkem postupně slábne. 6. Zahájit zalesňování odlesněných ploch, a to za použití původních dřevin. Upozorňujeme, že poškozování lesních po­ rostů nadále trvá a náprava vzniklých škod se stává stále obtížnější. Věříme, že tento člá­ nek povede ke konkrétním opatřením na zá­ chranu Milovického lesa. V tomto případě mohou pracovníci lesního provozu počítat s porozuměním a pouporou ze strany pracov­ níků ochrany přírody, v opačném případě pouze s kritikou ve sdělovacích prostředcích i při osobních jednáních. Mezi zájmy ochra­ nářů a lesních hospodářů budou vždy existo­ vat rozdíly, ovšem cíl je společný. Zájmy ochrany přírody a zájmy zhůvěřilé "mysli­ vosti" za státní prostředky se však sladit n~­ dají. Jiří Danihelka.

Milall Chytrý

Golf na Pálavě Atrakth·ita stávajícího území CHKO a BR Pá­ lava i území navrhovaného k zahrnutí do rozší­ řené CHKO je všeobecně známa. Místní obce, podnikatelé tuzemští i zahraniční jsou si toho plně vědomi a snaží se tuto přitažlivost zužitko­ vat. To lze provést mnoha způsoby a o jednom z nich, o golfových hřištích, bych se rád zmínil. Jako každá věc, i golfová hřiště mají své klady a zápory. Hlavní klady jsou v oblasti ekonomic­ ké. Nejpodstatnější námitky proti pocházejí z oblasti ochrany životního prostředí. Jsou-Ii hlavní argumenty "pro" ekonomické, pak se zdá být paradoxem, že 90% golfových hřišť v USA (v roce 1986) bylo ztrátových. Sou­ visí to alt! s tím, že pro realitní kanceláře hřiště představují především účinný ná~troj pro dru­ hotný ekonomický rozvoj. Je například typické, že ceny nemovitostí v okolí hřišť podstatnč vzrostou. Stejně tak je ale běžné, že tyto nemo­ vitosti se stanou předmětem spekulace a ceny vzrostou do té míry, že místní obyvatelstvo je prakticky z trbu vyřazeno. Hráči golfu jsou no­ toricky známí tím, že utrácejí za zboží a služby mnohem vícc než ostatní sportovci. To odpovídá cenové hladině těchto služeb, která je opět mno­ hem vyšší, než si místní obyvatelstvo může do­

volit. Není zanedbatelné ani to, že v souvislosti s rostoucí cenou nemovitostí v okolí hřišť roste i tlak na případné změny v územních plánech, které by tam ekonomický rozvoj umožňovaly. Mezi hlavní okruhy problémů týkajících se ochrany životního prostředí patří zejména otáz­ ky použitých pesticidů, spotřeby vody a znečiš­ ťování spodních vod a dopady na volnou příro­ du. Pro údržbu hřišť se používají nezemědělské pes­ ticidy, jejichž účinné látky zůstávají v prostředí po dlouhou dobu toxické. Toxicitu velmi ovliv­ ňuje schopnost půd vázat pesticidy. Celková dávka účinných látek pesticidů je asi 2.5x vyšší než při běžné polní produkci. Vzhledem k tomu, že hřiště se musí zavlažovat, vystupuje do po­ přcdí otázka smývání pesticidů do povrchových vod a pronikání toxických látek do vod podzem­ ních. Množství vody, které je nutno během za­ vlažovací sezóny na 18jamkovém hřišti použít, se pohybuje mezi 13.00 a 2.300 mj týdně. Na vy­ prahlé jižní Moravě se známou (ne)kvalitou spodních vod jsou tato fakta jistě nezanedbatel­ ná. V našich podmínkách "širých rodných lánů" nelze zeleným golfovým hřištím upřít určitou hodnotu krajinářskou. Golfová hřištč však ne­ jsou přirozeným stanovištčm a nezajišťují pod­ mínky pro plný rozvoj forem života přírodních ekosystémů. Zhoubný vliv pesticidů zejména na ptactvo a vodní život je v USA dobře známý a zdokumentovaný. Nelze zapomenout ani na to, že stavbě golfových hřišť často padly za oběť mokřady, které dnes patří mezi nejohroženější přírodní stanoviště. Skodlivé vlivy hřišť na prostředí je možné dením přísných opatření omezit, nikoliv

zcela

zave­ však

Jedná se zejména o předběžný schopnosti místních půd poutat pesti­ cidy s navazujícím plánem integrované ochrany rostlin (IPM), kde budou upřesněny přijatelné c)lCmické prstředky a způsoby jejich použití. Učinnost provádčných opatření by pak měla být pravidelně kontrolována nezávislými od­ borníky. Tato opatření jsou finančnč náročná, ale zátěž lze přenést na provozovatele hřišť. Vliv na okolní volnou přírodu je možno dále omezit vytvořením nárazníkového pásma s vyloučením vyloučit.

průzkum

pesticidů.

Co říci na závčr? Golfová hřiště (nebo spíše gol­ fové hřiště) v CHKO patrně může představovat jednu z možností využití území pro turistický ruch. Měla by to ale být možnost spíše okrajo­ vá, protože nelze opominout problémy s budo­ váním a provozem těchto zařízení spojené. Jed­ ná se o otázku pesticidů, spotřeby a kontamina­ ce vody, ochrany volné přírody i o nebezpečí "divokého" rozvoje ve volné krajině, jejíž ráz představuje jednu z hlavních deviz kraje kolem Pálavy. To vše jsou včci, které by obce měly zvážit, než se dají na dráhu golfového letoviska. Ostatně, chybí Vám pod Pálavou nebo u lednic­ ko-valtického areálu golfové hole a létající míč­ ky? Mně tedy ne. Ladislav Ptáček

Kreslil Václav Houf

31

Staré mlýny "Poslouchejte, nic nepochopíte, dívejte se, nic nepoznáte. Srdce tohoto lidu obal tukem, ucpi mu uši, zalep mu oči, aby ušima Ilesly­ šel, očima neviděl, srdcem llepocllOpi/, neob­ ráti/ se a nebyl uzdraven. Dokud nezpustnou města a nebudou bez obyvatel a domy bez li­ dí a role se nepromění I' poušľ. " Takto promlouval dle Bible prorok Izaiáš

k lidu izraelskému a my si, ač bezvěrci, pře­

jeme, aby promluvil zase.

Po vyprchání revolučního nadšení, kdy lidé

jako by na chvíli prohlédli a slyšeli, se větši­

na národa odvrací od stěžejních ekologic­

kých problémů. Cena másla se stává důleži­

tější než problematika atomových elektráren

a moravská· národnost je významnější, než

záchrana lužního lesa. "Environmentální"

znechucení je pak charakteristické pro celou

řadu problémů, jež na čas nebo často okupu­

jí hlavní pozornost sdělovacích prostředků.

Veronikou dlouhodobě sledovaným a proží­

vaným případem jsou Novomlýnské nádrže.

Celé toto dílo bylo ukončeno v r. 1989. Za

účasti vysokých politických činitelů t~hdejší­

ho režimu byla poslední nádrž slavnostně na­

puštěna. Přesto, že v té chvíli mnozí tušili ne­

bo i věděli, že celé dílo je velmi špatné nejen

z hlediska ochrany přírody. ale i nesmyslné

z hlediska ekonomického a vodohospodář­

ského. Na dně třetí Novomlýnské nádrže se

nacházejí čtyři nevyhlášené návrhy chráně­

ných přírodních území, tehdy státní přírodní

rezervace: Podkovy, Pansee, Šakvický ryb­

ník a Býčí louka. Tato území si zasloužila tu

nejpřísnější ochranu, protože představovala

skvosty i v mčfítku celoevropském. Přesto

byly porosty košatých vrb, ostřic, zblochanů,

leknínů a celé mokřadní systémy zničeny

a trvale zaplaveny.

Mnozí z místních obyvatel se se situací ne­

smířili a svoje názory dali najevo založením

šakvické iniciativy za obnovu původních bio­

topů Nemá smysl se zde rozepisovat o celé

anabázi až po založení a činnost Nadace pře­

žití lužní krajiny. Pravidelní čtenáři Veroniky

ji znají, li ostatní se s ní mohou seznámit na­

př. v brněnském Zeleném domě na Panské 9.

Tedy stručně:

Postupně se ekologickým iniciativám podaři­

lo přimět ministerstvo životního prostředí,

aby se touto problematikou hlouběji zabýva­

lo. MŽP tedy dalo vypracovat celkem 3 stu­

32

die, které by stanovily další možný postup v této oblasti. První z nich zpracoval Geogra­ fický ústav ČSAV. Nestanovila další postup a ani se to od ní neočekávalo. Pouze nastolila a pojmenovala problémy. Po známých demonstracích v Praze a na No­ vých Mlýnech rozhodlo ministerstvo v únoru 1991 zadat další práce. Ústav pro životní prostředí bleskově v orientační studii stano­ vil, zda je pro obnovu biotopů nutno jednotli­ vé nádrže vypustit okamžitě, nebo zda je ne­ chat napuštěné a celou problematikou se za­ bývat hlouběji. Závěr byl: je možno dočasně nechat nádrž napuštěnou. Třetí studie měla 3 etapy, na nichž se podílely Geografický ústav akademie věd v Brně, firma Uiw a spol. a opčt Ústav pro životní prostředí. Výsled­ kem této veliké studie, jejíž celková váha přesahuje 5 kg a počet stran I 000, bylo zhodnocení všech možných variant od napuš­ tění až do úplného vypuštění. Celkem bylo vytypováno přes 30 různých cest a ty byly podrobeny ekonomické a multikriteriální analýze. Ona poslední studie byla v prosinci 1992 ús­ pěšně oponována a uznána jako využitelná pro rozhodovací proces. Jde o velmi význam­ ný moment, neboť všechny tři doporučované varianty začínají snížením hladiny 2. a 3. ná­ drže o 85 cm jako prvního kroku, umožňují­ cího variabilní pokračování v budoucnu. Po dvouměsíčním vyjednávání ministerstvo koncem února 1993 rozhodlo o ypuštční 2. a 3. nádrže o 85 cm Jako o konečném kom­ promisním řešenÍ. Dále citujeme z materiálu Politika MŽP pro Novomlýnské nádrže (Brno 10. 3. 1993): Trl'Cllé .mí{ení hladin)' středni a dolní nádr{e o 85 centimetrů je základním řešením ekolo­ gických problémli No\'ollll.Vnskvch lIádr{í, které navrhlo ministerstl'o {ivotní/1O prostře­ dí. Hladina obou nádrží bude na pod::.im SlIí­ fena ::. kóty /70,35 metn~ IlO 169,50 metnj a obna!} se tak část dna, která bude slou::'it jako biokoridor. Toto opatřellí bude stát do roku 2005 celkem asi 360 miliól1li korull Z odpisli Povolii Moravy, z programu rel'ita­ lizace říČ/lích systé/llli a případně z dalšídl ro;:počtov.vch ..drojli státu. Vodní dilo Nové Ml.vlly lIa D)ji znamená tl'rd)~ zásah do kraji­ n)', při něm::' zanikla pllvodnl biocentra a me­ zi dalšími byly zpřetrhán)' přirozené vztahy. POSll/p navr::'ený ministerstvem životního prostředí je zPejmě poslední šancí pro kon­ cepčnl, i když kompromisní cestu ochran)' ::'i­

.. ~-Kreslil Václav Houf

votního prostředí v této oblasti. Po snížení hladiny a dobudování biokoridoru bude hor­ ní nádrž Nových M(v/lli využíl'Cína vodohos­ podářsky a rekreačně a střední nádr::' bude sloužit výhradně ochra/lě přírody. Dolní ná­ dr{ by měla sloužit k hospodářsk.vm a rekre­ ačním !Íčeltim omezeně, aby ne;:.asahovala do funkce nádrže. Ministerstvo žiVOlllího prostPedí trvá na rea· lizaci investic a opatření k ochraně žiVOlllího prostředí I' okolí nádr::'í i ve spádových povo­ dích, zejména mezi NOl'ými Ml.vny a souto· kem D)je a Moravy. Tato opatření bude pod· porovat především v oblasti finwlční a dotač· ní politiky, kontroly a odborné pomoci při· slušným orglÍl1lilll stlÍtní správy a samosprá­ I'y.

Slovo ministerstva tedy zaznělo. Bylo, jak ji­ nak, kompromisní a mčlo dvouleté zpoždění. Kompromis je ovšem mnohem blíže pohledu a přáním vodohospodářů a technokratů, než potřct5ám ochrany přírody. Je však třeba i vi­ dět, že materiál "Politika MŽP pro Novo­ mlýnské nádrže" je pouze proklamativní lis­ tinou, jejíž právní účinnost je více než nejas­ ná. Měla by nyní následovat řada správních kroků, vedoucích k naplnění této politiky. Tak například maličkost - zmčnit manipulač­ ní řád. Na vodoprávní řízení je vyměřena do­ ba tří mčsíců. Pokud se proti změně manipu­ lačního řádu druhá strana odvolá (a to je prakticky jisté), připočteme si další tři mčsí­ ce, neboť odvolání má odkladný·účinek. Dále je možno podat rozklad proti rozhodnutí mi­ nisterstva a tak si ještě připočtěme dva měsí­ ce. Rok bude pryč a "Politika MŽP ..." v ar­ chivech založenou listinou. Těžko můžeme čekat akti'vitu, vedoucí k jejímu naplnění, od vodohospodářské lobby. Tím by se de facto potvrdila chybnost koncepcí. na nichž bylo vodní dílo postaveno. Bude tak opět byrokra· cic slavit své vítězství nad přírodou? Zdá se vám, že to vidíme příliš černě? My ne, to Izaiáš. Mojmír Vlašín Michal Franek

PŘÍLOHA PRO CHKO A BR

pALAVA

Veronica O Nových Mlýnech J e poučné sledovat, jak se vyvíj elo zamerení zpráva článků o vodním díle Nové Mlýny v na­ šem čas opise. Veronica sice nes ous tavně, ale přesto výstižně zachytila nejnovější historii ochranářských aktivit a ekologických souvislos­ tí, spojených s vodohospodářskými úpravami na jižní Moravě. Clánky a zprávy v časopise: A. Buček: Akce Dno. roč. 1 : 1'.3-4 : str. 14 A. Buček: Akce Dno naposledy. 2:3-4:47 M. Kundrata : Francouzi pod Pálavou. 3:4:22­ 23 Vypustíme Nové Mlýny? (Názory odborníků). 4:1:33,4:2:25-31 A. Buček - J. Gaisler : Vypustíme Nové Mlýny? 4:4:6-9 J. Úlehla : Kdo s čím zachází. 5:1:25-27 J. Horák : K historii jednoho vodního díla. 5:1 :33-37 mik, mv : Kalend ář 1(10 dní kolem Nových Mlý­ nů . 5 : 1 :38 -40

D. Povolný: Kom áři a facky aneb když nejsou argumenty. 5:2: 25-28 M. J<'ranek : 3. novomlýnská nádrž a chameleón prokuratura. 6: 1 :3-4 J. Ungerm an : Velkoplošné závlahy z novo­ mlýnských nádrží - předs tavy a skutečnost . 6:1:8-11 P. Fiala - V. !štěpánek : Za úpravami Dyje do his torie. 6:2 : 1-6 mik : Novom lýnský konsensus ? 6:2:1-2 L. Musil: Závčry sociologa. 6:2:2-4 M. Kundrata : Ministr Dejmal k Novým Mlý­ nům. 6:2:5-6 Z. !šustek: Lužné lesy a možnosti ich regenerá­ cie - hradisko entomológa. 6:2:18-21 M. Culek: Óda na údolní nivy. 6:3:29-30

Nečekaný

nález

Na počátku tohoto roku jsme pátrali v kasema­ tech a jiných podzemních prostorách brněnského hradu Spilberka po netopýrech. Žádného jsme si­ ce nenašli, ale v jedné z vě tracích šachet jsme vi­ děli dva jedince tvora, kterého bychom tady neče­ kali. Protože to však bylo na nep řístupném mís tě a ve tmě, na~e domněnka byla potvrzena teprve při následující " výpravě". Při důkladném pátrání jsme objevili jeden exempl ář strašníka dalmatské­ ho (Sclltigera coleoptrata).

Tato asi 6 cm dlouhá stonožka má na hřbetě tři podélné tmavé pruhy: hlav nč je však nápadná velmi dlouhýma nohama a tykadly (zadní pár no­ hou a tykadla jsou delší než tělo). Je hojná ve Středomoří. Ve dne se ukrývá do listí, do štěrbin nebo pod kameny, v noci loví. Díky své rychlosti loví pomocí dlouhých nohou i mouchy. Začali jsme se zajímat, zda literatura uvádí straš­ nika i z našeho územÍ. Stonožkami se však zabývá velmi málo odborníků, a proto se údaje o strašní­ kovi omezují na konstatování, že se vyskytuje " místy na jižní Moravě" (např. S větem zvířat 5., Bezobratlí), konkrétní údaje však chybějí. Dle ústního sděl ení pracovníka Správy NP Podyjí M.!škorpíka je tato stonožka (nebo spíš "třiceti­ nožka" relativně hojná na jižních svazích kaňonu Dyj e přímo ve Znojmě (" ... občas n ě komu spadne do talíře ... "). Je pravděpodobné, že areál rozšíře­ ní tohoto druhu u nás bude v ětší než !špilberk (v kasematech asi část populace přezimuje) a ka­ ňon Dyje, ale konkrétních lokalit asi zatím mno­ ho známo nebude. Rádi bychom se proto pokusili zmapovat výskyt str3Šníka dalmatského v CR a dostali jej do pově­ domí odborné veřejnosti. Uvítáme jakékoliv in­ formace o tomto zajímavém zástupci mediteránní fauny u nás. Petr Koutný VaMP CÚOP Brno Lidická 25/27

Samostatné publikace: J. Kocourková: Ztracený luh pod Pálavou. Ve­

ronica 1989,32 s.

N3Še přírodní dědictví. Poster - česká, anglická

a německá verze. Veronica 1992

..,

Filmové dokumenty: Stříteský" : Promčny pod horou Venušinou. Délka 17 min. I. Stříteský: Chvála bláznovství. Délka 15 min. I. Stříteský: Potopa. Délka 15 min. I. Stříteský: Akce !špunt. Délka 19 min. I.

Historie nevládních ochranářs ký ch aktivit u no­ vomlýnských nádrží začala přesazováním vzác­ ných rostlin ze dna poslední, dolní nádrže v le­ tech 1981 - 1988. V roce 1990 vznikla iniciativa pro obnovu lužních biotopů v kraji pod Pála­ vou, jejíž vrcholnou aktivitou bylo uspořádání akce !špunt 25.2.1991. Na podzim roku 1991 by­ la založena nadace Přežití lužní krajiny, jejímž Na akci "Špunt" přijel Ivan Dejmal (naho­

cílem je trvale pomáhat při zachování a obnově ře) jako čerstvě jmenovaný ministr - lIá­

lužních biotopů. Veronica situaci u Nových stupce Bedřicha Moldana. Než se však po­

Mlýnů nejen sleduje a dokumentuje, ale sou­ ~ dařilo rozhodnout, objevil se na scéllě třetí stavně prosazuje myšlenku postupné nápravy muž - František Bellda (dole)

Strašnlk dalmatský - Scutigera coleoptrata zločinu na přírodě podyjské nivy. Foto Karel Hrubý a Igor Šefr

(Linllé) 1758 Kreslil Jali Ježko ab

33

IOznámení Oživit venkov Dvacátého dubna 1993 se na ministerstvu země­ dělství konalo pracovní setkání ke zhodnocení dosavadních zkušeností s uskutečňováním Pro­ gramu obnovy vesnice a s průběhem s obnovou venkova spojených programů a činností a k po­ radě o dalším postupu. Zástupci ministersvtva ~i­ votního prostřed í, ministerstva hospodárstvl a ministerstva zemědčlství informovali o postupu Programu obnovy vesni~~ z hle~is,ka J~ůsobn~sti svých resortů a potvrdll~ tr~ajlcl zajem svyc,h ministerstev na jeho realizacI. Bylo konstatova­ no že z 5600 samosprávných obcí do dvou tisíc obyvatel se jich k Program.u dosu~ přihl~si~o víc než 1200, kolem 500 z mch má uzemnepla­ novací dokumentaci a přes 150 programy obno­ vv z a číná usku t ečňovat. Přesto diskuse potvrdi­ hi s kutečnost, že se P rogram obnovy vytratil z . obecného p ovědom í. Byly hledány příčiny a ces­ ty, jak to napravit. Čás t diskutujících spatřova­ la příčinu v tom, že nebyla formulována atrak­ tivní perspektiva vesnice. Nej s ilnčji byl tento pocit formulován ve výroku: " Jde o velkolepou koncepci venkova pro příští tisíciletí." Nastejno ovšem vyšly i r epliky, že to vše ve vlastním Pro­ gramu je, ale ned osta teč ně se to zdůrazňuje, či že to zůs talo u ministerských úředníků a na ves­ nici to nedošlo. Účast níci pracovního setkání po­ tvrdili, že za hlavní poslání i východisko Pro­ gramu obnovy vesnice považují: " Vzbu dit zá­ j em a vyvolat myšlenku, jak se svou obcí n čco uděl at". Ze strany státu a jeho o rgánů pak jde o systémovou podporu ve formě leg isl ativ n !~o za­ j išt č ní institucionálního postupu, kodifikace možného p ř ístup u k p odpů rným fi n anč ním zdrojllm a h l avn ě deklar ace zájmu státu na hos­ podářské, sociál ní a sídelní transformaci venko­ va. Vedle přístu pu k levným ú věrů m, dotací pro r ozvojové progra my a subvencí pro konverzi dosavadního způs obu zemědělské výroby j de především o účas t státu na Pr ogramu obnovy velm i malých obcí a na výstavbě obecních vodo­ vod ů , kanalizaCÍ a čis tíre n odpadních vod. Tato komun ální zařízení byla a jsou ve m ěstech , kde je mnohem menší měrný n~ k lad na o~yva tele, budována státem nebo se Silnou státm podpo­ rou a bylo by nelogické chtít po venkově, aby jejich výstavbu fi nancoval zcela sám. .. Účastn íci pracovního setkání se s hodn ě vyslovili pro založení "Spolku p ro obnovu venkova" a vyj ádř ili souhlas s navrženou osnovou j eho or­ gan izačn íh o usp o řádá ní s d oporu če n ím , aby se při jeho dop racování uplat nila j en ze zákona nutná míra formalizace. Pro dopr acování struktury Spolku pro obnovu venkova a p říp ra­ vu ustavuj ícího shromáž d ění, které by se m člo sejít do dvou m ěs íců, byla ustavena pracovní skupina. Tato skupina by m ě la být d opl něna o zástupce p en čžn ích úst av ů a círk ev~ ích i nstit~ ­ cí, jejichž účast na obn o vě venkova je nezbytna. Rov něž osobní ú čas t dalších osob na pr áci p ří­ pravné skupiny j e vítána. Ivan Dej mal Kontaktní adr esy:

Ministerstvo zem ě dělství

ing. Tomáš Zídek, vedoucí odboru ekologie

Těšnov 17

117 05 Praha 1

Ministerstvo životního p rostředí

ing. Aleš SuIc, ředitel sekce přírodních vztahů

Vršovická 65

10010 Praha 10

Ministerstvo hospod ářst ví

ing. arch. Jan Florian, odbor územního plánu

Vršovická 65

100 10 Praha 10

Čes ký ekologický ústav

ing. Ivan Dejmal

Údernická 3

14000 Praha 4-Chodov

34

Pomůžete při

výzkumu?

Snad jednou z nejméně prozkoumaných ži­ skupin v Bílých Karpatech jsou drobní savci (tj. hmyzožravci - lnsectivora, hlodavci - Rodentia, letouni - Chiroptera za­ hrnující netopýry a vrápence). Pro svůj skry­ tý způsob života často unikají pozornosti a snad právě proto dosud nebyl proveden v této oblasti ucelený výzkum. Je to jistě škoda, protože se jedná z ekologického hlediska o skupinu, která svou důležitostí má v přírodě nezastupitelné místo. Jednou z metod, jak celkem spolehlivě provést výzkum, je studi­ um ptačíc h vývržků (tj. rozbor nestrávených potravních zbytků). Pro výzkum jsou nej­ vhodnější vývržky sov, protože na rozdíl od vzhledově podobných dravčích vývržků ob­ sahují kosterní zbytky se zachovalými deter­ minačními znaky (především lebky, dále pá­ nevní kosti, lopatky apod.). K výzkumu je však zapotřebí nas hromáždit materiál větš ího rozsahu. K dosažení takové­ ho výsledku potřebuj eme i vaši spolupráci. Každý z vás mů že pomoci tím, že nalezené vývržky po vysušení (např. na novinovém papíře při pokojové teplotě, což je nutné pro ­ ti plísni) uloží do igelitového s áčk u, o p atří lístkem s nutnými údaji o lok a l itě : její název, charakteristi ka prostředí, kde byl vývržek na­ lezen (půda stavení, pod " be rličkami" na poli apod.), dále poč e t vývržků uložených v sáč­ ku ( při transportu dochází k rozlomení), da­ tum sbě ru a pokud to bude možné, i druh so­ vy. Takto zpracovaný materiál je možné za­ nést nebo poslat na kteroukoli v z uvedených adres. V příp adě zájmu bude na oplátku sd ě­ len výsledek rozboru takto poskytnutých vývrž ků . Při výzkumu letounů (Chiroptera) nám h odně pomůže te nahlášením jejich let­ ních úk ry tů . Samice mnohých druhů netopý­ rů se v období letní aktivity (konec du bna až polo vi na srpna) s hro ma žďují s m l áďaty do tzv. letních kolonií. Tyto ko lonie a jednotlivé samce je možné nalézt přes den na půd ác h budov, ve v ěž í c h ko ste lů, v rů z ný ch neobý­ vaných místnostech, ve štčrbi nách ve zdi, za okapem i okenicemi , v hře benáčích s třech, v dutin ách a pod kůro u stromů , v budk ách, v kamenných stavbách m o s tků, v hromadách kamení, sutí apod. vočišných

Vý vržky a uvedené informace zašlete, pro­ sím, na tyto adresy: - Správa CHKO Bílé Karpaty, Masary kova 207, 76326 Luhačo v ice, tel. 067/93 32 81 - Správa CHKO Bílé Karpaty, Sokolovská 856,698 Ol Veselí nad Moravou, tel. 067/25 45 - RNDr. Vlastimil Kostkan nebo Petr Wolf, Univerzita Palackého, fakulta přírodovědec­ ká, katedra eko logie, tř. Svobody 26, 771 46 Olomouc, tel. 068/22451 Petr Wolf

Chválíme Selské cesty Jedním z drastických zás ahů do historické struktury naší krajiny, úzce související s ko­ lektivizací zemědělství , bylo zrušení staletí­ mi budované sítě cest, spoj uj ících jednak obce, jednak jednotlivé hony č i tratě. Rozo­ ráním mezí či v honbě za novými půdními zisky vě tšina těchto cest zmizela a s nimi i porosty, které je doprovázely. Kraj ina se tak, zejména v nížinách, nejen stal a neprů ­ chodnou, ale i naprosto fádn í. Jiná je proble­ matika úvozových cest, vznikajících užívá­ ním generací sedláků zejména v horských a podhorských oblastech. Iony ve své drti vé větši ně vzaly za své, neboť se noví ho spo dáři domnívali, že jej ich využívání j e nevýhodné. Tyto cesty , č a sto štětované a tak zabe z pečené proti erozi a rozblácení, postup n ě z a rů s ta l y nálety bříz a jiných rychle ros toucích dřevi n a stávaly se n eprůjezdn ými. Místo nich, bez jakéhokoliv zabezpečo v án í , byly v yjížděn y nové cesty pří mo na polích. Tak bylo nejen ubíráno z úrodné pů d y , ale navíc poté, co ne­ z abezpeč ená cesta přesta l a vyhovovat, se beze všech zábran vedle ní vyj ížd ěla cesta nová. Sa mo zřej mě , pů da byla všech, proč se tedy starat . .. V souvislosti s restitucemi se ovšem začí ná situace v l ecčems m ěnit. Kupo­ div u, p ůvo d ní vlastníci p ůdy i j ejich potom­

ci, začí n ají ponejvíce hos podařit tam, kde je to re lati vně nej mé n ě vý hodné - n apř. na Českomora vské v rchovině. Zatímco v níži­

nách zů stáv á většina pů dníh o fo ndu v trans­

formovaných zem ědělsk ých družstvech, na

Vysočin ě vzniká p o měrně silná vrstva sou­ kromých ho spodářů. Tě m se poc ho pitel ně nelíbí, že na jej ich polích jsou často tři i č tyři no vě vyjeté cesty, n ebo ť to zmenšuje jej ich i tak dost nízké vý mě ry. Proto lze na mnoha místech v id ět, jak jsou znovu obnovovány staré úvozové cesty se vším, co k ni m p atří. B uřání je vyk lu čeno , bře hy z p e vn ě ny n ově vysazenými stromy ... Co více, i meze ko­ lem cest jsou zbavovány prastarých n áletů sukcesních byli n a keřů tak, aby opě t mohly poskytovat seno a nezapleveloval y nálety se­ men pracn ě o bděl an á pole. Revital izaci naší krajiny si lze těžko před stav i t jinak. V ys oči n­ ským s edl ákům proto nezbývá než přip s at velkou pochvalu. Václav Stěpánek

é

t

S

n

p Z

h k TI

~

s I n

s

p.

Energetické perspektívy Zdeno

Kadlčík

Frekvencia článkov na tému energia, Temelín, jadro, odsírenie niekoho iritu­ je, iného nudí. Ten prvý pocit je správnejší: energia a jej premeny sú zákla­ dom vývoj a života a navyše príčinou vrások na čelách ekológov a prognosti­ kov. Lebo k nej patria aj také problémy ako úspory, vyššia účinnosť, obnovi­ tefné zdroje, netradičné technológie, zdroje budúcnosti. A práve o tomto po­ slednom pojme bude reč najviac, lebo mnohé diskusie sa zplošťujú na pro­ blém jadro-fosilné palivá, čo vóbec neberie do úvahy ďalšie obrovské mož­ nosti iných zdrojov. Z fyziky si pamatáme klasickú definíciu energie - schopnosť konať prácu, pričom práca sa definuje ako účin síly a dráhy na ktorej pósobL Ak zdvihne­ me kilogramové závažie do výšky 10 cm, vykonáme (približne) prácu 1 Joule (J) a závažie bude mať rovnako vefkú potenciálnu energiu. Jednotka J je pre energetiku príliš malá a preto užívame v praxi tisícnásobok (kJ), miliónnáso­ bok (MJ), alebo násobok miliardkrát vačší (GJ). Vzťahy medzi používanými jednotkami energie najlepšie ilustruje tabulka:

Joule Kalória Kilowatthod. Tona merného paliva

JOULE

KALÓRIA

Tona merného Kilowatthod. paliva

1J 4,19J 3,6 . 10 J

0,239 cal 1 cal 8,6.10 cal

2,78 .10 kWh 1,16 . 10 kWh 1 kWh

3,41 .10 tmp 1,43 .10 tmp 1,23.10 tmp ,

2,93 .10 J

7,0. 10 cal

8,14.10 kWh

1tmp

S energiou súvisí výkon, čo je práca vykonaná za určitý čas: I sekundu, deň, mesiac. Problémy s energetikou začínajú spoločnosti prerastať cez hlavu, pretože kon­ zumná spoločnosť je nenásytná a spotreba neustále rastie. Ak napríklad pre­ historický lovec potreboval ročne asi 3 GJ energie na životné funkcie a uspo­ kojenie všetkých potrieb, primitívny poInohospodár už 36 GJ, účastník prie­ myselnej revolúcie v 19. storočí 100 GJ a moderný Američan v 80-tych ro­ koch 350 GJ (pre porovnanie: ročná spotreba na obyvateTa v našich republi­ kách je okolo 200 GJ). Stonásobný rast spotreby spojený s obrovským prírastkom obyvatefstva vy ­ svetIuje terajšiu roč nú spotrebu primárnej energie vyše 300 EJ (čítaj exadžau­ lov, 1 EJ = 10 18 J), pričom rast za posledných sto rokov je v podstate expo­ nenciálny a krytý z fosilných palív. Aj laikovi je zrejmé, že tento vývoj je ab­ solútne neudržatefný; energiu musíme chápať ako súčasť ekosféry a podriadiť jej zákonitostiam, ak nemá spoločn osť skolabovať. Pre zaujímavosť sa však vráťme k domácej spotrebe 200 GJ za rok. Stredná práca, ktorú je č lo vek tr­ vale schopný vykonávať, je asi 45 W, takže napríklad staroveký otrok vypro­ dukoval za rok 13 1 kWh či 0,47 GJ energie, ak pracoval 8 hod. denne. Na každého z našich občanov pracuje 419 "otrokov" a sme naozaj veImi bohatí v porovnaní s rímskym patríciom, ktorému stačilo 5-10 otrokov na celkom prí­ jemný život. Modernými otrokmi sú zásoby v hlbinách zeme a stroje na výro­ bu a rozvod energie - ťažko súmerateTné s Tudskými bytosťami , svoju cenu však majú vari vyššiu než vieme docen iť!En ergetika je dnes svetovým pr io­ ritným problémom, odvodeným od rastu obyvateTstva planéty, zvyšovania energetickej spotreby krajín tretieho sveta, nadmernej spotreby severu, dočer­ pávania neobnoviteTných zdroj ov, obrovskej emisnej záťaže .

Kreslil Pavel Bezděčka

Recenze Obnova vesnice ­ spontánní proces a progam Vědomí, že růst průmys lu a m ěs t odvedl sta­ tisíce obyvatel vesnic do panelákových síd­ lišť, a trpké poznání, že tzv. "socialistická in­ dustri~lizace" zanechala hluboké a nevábné rýhy ve tváři vesnic a venkovské krajiny, dávno zdomácn ě lo v našem povědomí. Ves­ nice se v mnoha případech stala zahrádk ář­ skou kolonií pro lidi dojíždějíc í za prací do měst a tradiční pospolité formy jejího života vzaly často za své, aniž byly nahrazeny de­ mokratickou účastí vesn ič anů na rozhodová­ ní o vlastním osudu. Řad a lidí vnímá vesnici jako příjemný a dožívající detail na obraze sv ě t a , ve kterém dávno převl ádl y lesklé bar­ vy velkoměsta ... Devadesátá léta ovšem přinesla některé známky obratu ve vnímání vesnice. Někteří mladí lidé, nedávno pevně rozhodnu tí usadit se v tehdy levném městském bytě , začínají pod tlakem vývoje nájemného a cen měst­ ských bytů využívat skutečn o st, že jejich ro­ diče vlastní parcely a staré domy v rodných vesnicích. Domy , které si tito dnes staví, ma­ jí v es měs sedlo vé střech y a s třešní okna v podkrovních ložnicích . "Na štok" už staví málokdo. Rodiny, které se takto ve vesnicích usazují, už neodejdou . .Jsou i tací. kteří se stěhují z měs t a na ve nkov. Prvek oživení vnáší do naší vesnice (zatím sporá) revitali­ zace zemědě lských i j iných živností.

35

Je celkom zrejmé, že rudstvo musí spojiť um, prostriedky a sily a vybudovať v najbližších 50-tich rokoch globálny celosvetový energetický systém zalo­ žený na celkom nových produkčných technológiách, opierajúcich sa o obno­ viterné zdroje o výrazne menšej spotrebe. Systém musí integrovať milióny 10­ kálnych zdrojov (a spotrebiterov), prihliadať na miestne podmienky (napr. klimatické) a pravdaže, vychádzať z úplne inej filozofie výroby a spotreby. Z hradiska budúcnosti nás zaujimajú predovšetkým obnovitefné zdroje energie:

Primárny zdroj

Využitefná forma energie

1. Radioaktívny rozpad vo

- Geotermálna energia

vnútri zeme

,

2. Pohyb slnka, mesiaca a

- Slapová energia prílivu a odlivu

planét 3. Žiarenie z kozmu

-

Slnečné žiarenie a slnečné teplo

Energia vodných tokov a fadov

Veterná energia

Energia morského vlnenia

Energia biomasy

llustrač1Iífoto

Josef Ha1luš

I

36

Zatím lze hovořit spíše o náznacích oživenÍ. Jakkoli v jsou to náznaky sli bné, při n ášejí mnoho otazníků. Zů s tan ou dnešní mladí ves­ ni ča né ojedinělými mohykány, nebo se ves­ nice opět stane prostorem pro stříd án i gene­ rací starousedlíků? Stanou se z vesnic lépe obyvatelné přívě s ky m ěst, nebo budou samo­ statnými celky s osobitým rytmem života? Jakým směrem se bude dnešní spontánn í oži­ vování vesnice ubírat? Nemů že naše m ěs t sk á společnost, která dosud pohlíží na venkov ja­ ko na skansen, pod pořit jeho autentický vý­ voj? Je potěš itelné, že tyto a podobné otázky si dnes klade celá Evropa. Dokladem toho je sešito vá publikace " Obnova vesnice", kterou v květnu 1992 vydalo a na j aře 1993 v sou­ vislosti s pří pra vo u seminá ře o programu ob­

Kreslil Pavel Bezděčka

Neobstojí argument konzervatívcov, že obnovitefné zdroj e sú limitované a nemažu n ahradiť tradičné fo silné palivá. Práve naopak, k dispozícii je ob­ rovský potenciál a obmedzené (zatiaT) sú len technické možnosti jeho využi­ tia. Odhady hovoria o potenciále 500 EJ, čo je viac než j e súčasná svetová spotreba. V prepočte na tmp ide len o 17 mld. tmp - pre porovnanie stredný odhad celkových zásob ropy je 430 mld. tmp a zásob zemného plynu 100 mld. tmp. Nezastupitefnú úlohu v energetike Zeme hrá slnko. Je to vlastne obrovský termoj adrový reaktor, v ktorom sa syntetizujú héliové jadrá z protónov za ne­ predstaviteTne extrémnych podmienok (teplota lOmil. stupňov, hustota plaz­ my 10 tlm 3 , tlak 100 mld . atmosfé r). Teplota vyžiarujúceho povrchu je však menšia - 6000 s tupňov, napriek tomu každý 1 m 2 povrchu vyžiaruje výkon 60 000 kW. Tento obrovitý zdroj už fun­ guje 5 mld. rokov a ďalších 15 mlď. rokov životnosti má pred sebou. Celkový žiarivý tok slnka predstavuje 3,8 . 1023 kW, z toho na Zem dopadá len zlomok 1,8 . 10 14 kW - je to však stále 100krát viac než je celková primárna energe­ tická spotreba Tudstva! Atmosféra pohltí asi 30 % a v našej zemepisnej šírke možeme počítať s využiteTným energetickým výkonom 0,256 kWII m 2 a s 2200 hodinami slnečného svitu. Je to určite dosť na inštaláciu kolektorov na ohrev vody. Pri ich súčasnej cene se však sotva kto do investície pustí a na výrazné daňové a úverové zvýhodnenie máme čakáme. Našu pozornosť zasluhuje predovšetkým biomasa. Definujeme ju ako Tubo­ vol'nú organickú hmotu dostupnú v obnoviteTnom cykle a premeniteTnú v energiu (napr. odpady z ťažby dreva, chovu hospodárskych zvierat, biomasu rastlín, organ ické súčasti komunálneho odpadu atď. ). Mohl a by pokrývať 15 % energetickej spotreby sveta, využíva sa však len sotva jedno percento bio­ masy. Vzniká vplyvom svetelného žiarenia, pričom účinnosť energetickej pre­ meny je veTmi nízka, len 1 %. Napriek tomu sa ročne absorbuje energia vyše 3000 EJ. Nedocenené je využitie odpadnej biomasy z poľnohospodárstva: v roku 1990 produkovalo poTnohospodárstvo v ČS FR 42 mil. t chlie vskej mrvy, 18,7 mil. t močovky a 20 mil. t kejdy - napospol produkty, s ktorými boli obrov­ ské problémy z hradiska zneč i stenia voďa pody. Pritom sú spracovatel'né fer­ mentáciou za neprístupu vzduchu na bioplyn s obsahom 50-70 % metánu s produkci ou asi 1,5 m 3 bioplynu na jeden kus veTkého dobytka a deň. Desať­ tisícky takýchto zariadení na výrobu bioplynu pracuj ú úspešne v Číne. Bio­ plyn by mohol v budúcnosti pokrývať 10-15 % energetickej potreby poľnohospodárstva ČR a SR p ri ročnej výr ob e energie 54 PJ (l PJ - pe­ dadžaul = 10 15 J) , čo zodpovedá 1,8 mil. t m p. Mimoriadne zaujímavým praktickým využitím biomasy v miernom pásme sú energetické lesy s vrboll Salix Viminalis 082 vyšrachtenou vo Švédsku , ale­ bo s jel šou (Alnus). Pokusné plantáže založili aj v porsku. V SR rastie pár týchto vrb zati aTlen ako kuriozita. Les poskytuje 15-18 t suchej biomasy/ha a pri úplnom spracovaní všetkých odpadov (listy, korene, tenké konáriky) da­ l'ších 4-7 t. Les sa "kosí" po 3-5 rok och pestovania a má ži votno sť 20-30 ro­ kov. Drevo má výh revno sť 4,5 MWh/t.

novy naší vesnice dalo k dispozici Minister­ stvo životního prostřed í České republiky. Jádrem publ ikace je překl ad sborníku referá ­ tů o přík l adec h úspěšné realizace projek t ů obnovy německý ch, rakouských, maďar­ ských, polských, italských a lucemburských vesnic. Pllvodní verzi tohoto sborníku vydala v souvislosti s vyhod nocením "Evropské ce­ ny za obnovu veSll ice / 990" v říj nu 199 1 Ev­ ropská praco vní spo l ečnos t pro rozvoj ven­ kova a obnovu vesnice. Přek lad je dop lněn články o cílech obnovy vesnice v České re­ publice (I. Dejmal) , o vztahu obnovy vesn ice v západní a východní Evropě (H . Magel) a o či nn ost i Evropské pracovní společno st i pro rozvoj venkova a obnovu vesnice (E. Scheiber, E. PralI). Publikace rovněž obsahu­ je zásady tvorby a realizace programů obno­ vy vesn ice platné v České republice. Sborník "Obnova vesnice" je pozoruhodnou přehlídkou

rů zn orodých

u skutečněnýc h

příkladů

úspěš ně

projektů

obnovy venkov­ ských sídel. Pozoruhodná je zejména skuteč­ nost, že snaha přizpůsobit jednotlivé projekty obnovy společných zásadám, jakési "evrop­ ské filosofi i obnovy vesnice", nevedla k uni­ formi tě a přinesla škálu osobitých výsledků. Pokusím se ve st ru čnos ti charakterizovat ně ­ které principy, jej ichž využití by v naš ich podmínkách mohlo při spčt k orientaci výše zmínčného spontánního oživováni venkova na obnovu soběstačného a samostatného ve.n­ kovského spo l ečenství, žijícího v ekol ogicky a esteticky hodnotné ku lturní kraj i ně středn í Evropy. Autory větš in y příspěvků sborníku jsou sta­ rostové obcí, které se zapoji ly do programu obnovy, popřípadě urbanisté a architek ti, kte­ ří se podílel i na tvorbě a realizac>i jednotli­ vých programů . Ve svých s d ěleních v růz ­ ných podobách hovoří o to m, jak se do jejich skomírající vesnice, městečka či městské části podařilo vrátit život díky tomu, že po­ stu pně uskutečň ova li řetězec vzájem n č sou~

visejících cílů . Na počátku tohoto řetězce by­ la vě t ši n o u snaha o zapojení obce do struktu­ ry širšího regionu, obnova technické infra­ struktury a snaha o nalezení dlouhodoběj š í perspektivy živo ta obce. Drobné č i větší ús­ pěchy ve sféře plánování a zdokonalení in­ frastruktury (obnova komuni kací, zdokonale­ ní telefonní a televi zní sí tě, renovace nevyu ­ žitých, často historicky cenných objekt ů a je­ jich vyu žití pro společen ské, kulturní a poli ­ tické účely a pro rozvoj v eřej n ých služeb)

37

Okrem energetického efektu koreň o vý systém vrb funguje aj ako biologická odpadných vód a tento efekt je prakticky využiteUný. Neskúsime to aj my? Využitie energie vetra má len čos i viac ako trid saťročnú histáriu, ale za se­ bou aj neuveritelný rozvoj, keď len v roku 1984 bolo v Kalifornii inštalova­ ných vyše 10 000 nových elektrámí a dnes ic h v svete pracuje okolo 35 000 s výkonmi od 0,5 kW daž po 2 MW. V ČR už pred dv oma rokmi predstavila ucelený výrobný rad od 32 po 600 kW Mostárna Vítkovice, závod Frýdek, menšie jenotky vyrába AEV Moravia Brno a Detvet Mostkovice. Investičné náklady predstavuj ú asi 20 Kč/kW inštalovaného výkonu. Základným pred­ pokladom pre stavbu podobnej elektrárne je priememá rýchlosť vetra najme­ nej 6 mlsek a odhaduje sa, že v ČR je využitel'ných plOch okolo 200 ha (Beskydy, Krkonoše, Jeseníky), takže celkový ročný prínos by mohol pred­ stavovať 2 TJ. Nej vač šiou prekážkou rozvoj a tejto altematívnej energetiky je monopolné vlastníctvo prenosových sietí energetickými závodmi, ic h neo­ chota výkony p ren ášať a nízke výkupné ceny energie. Argument o hlučno sti týchto elektrárn í je lichý,' o č om sme sa mnohí presvedčili v Dánsku, kde sú či stička

Ilustračllífo to

38

Josef Halluš

měly za následek zlepšení podmínek bydlení mladých rodin, které se přičinily o ekono­ mické oži vení obce. Oživení ekonomické ak­ tivity obcí (růst počtu pracovních p říl e žitostí, snaha o soběstač no st obce v zásobo vání po­ travinami, vytvoření mís tn ího trhu zemědě l­ skýc h produktů, biologizace zemědě l stvi aj.) bylo často provázeno celkovou aktivizací obyvatelstva, která se proj evila snahou obno­ vi t místní tradi ce a zvyky - periodické trhy, kolektivní oslavy svátků, tradiční místní ře ­ mesla a spolkový život. Osobitost, kterou ob­ cím přinášela obnova historických obj ektů , tradič ního vzhledu obce a revitalizace z v yků zpravidla posílila hrdost ob čanů na vlastní obec a přinesla jej ich zájem o rozhodování v obci. Tento krok č a sto nebyl jednoduchý. Venkovská obec dnes v Evropě není jednoli­ tým s poleč ens t v ím místních s edl á ků. Při jed­

farm y v blízkosti stožiarov a nikomu to evidentne nevadí. Štíhle stožiare elektrární sú novou vizuálnou dominantou kraj iny, na ktorú si treba asi zvyk­ núť.

V energetických premenách spojených s vývojom živej hmoty má kTúčo vý význam chemická ener gia. Je vlastne energetickým základom života vóbec a

navyše konzerovovaná vo fosí\nych palivách a uvolňovan á horením (oxidáci­

ou ) je základom energetiky. Pre palivové prepočty bol do energetiky zavede­

ný pojem merného paliva, tj. paliva s vý h revnosťou 29,3 1 MJ . kg-I - jedna

tona memého paliva (tmp) odpovedá asi 1,3 t čiemeho a 2,4 t hnedého uhlia.

Tradičné (a primitívne) spafovanie uhlia je spojené s ťažko riešiteTnými pro­

blémami emisii škodlivín (oxid siričitý , uh ličitý, oxid dusíka) aje pre budúc­

nosť neakceptovateTná. Výskum v tejto oblasti je zameraný na tak zvané čisté

spal'ovanie uhlia s cid om spal'ovať uh1ie ekonomicky a ekologicky na úrovni

zemného plynu .

Naj progresívnejšie spaTovacie technológie nového typu súvisi a so splynova­

ním uhlía t. j. prevedením uhlia na plyn použitel'ný v paroplynovom cyk­

le, pričom plyn je odsírený a aj emisie oxidu u hličitého a oxidu dusíka sú vý­

razne nižšie . Je možné, že nové technológie dovolia využitie aj ži vič n ýc h pi­

eskov a ži vičnýc h bridlíc .

Modern ými energetický mi zdroj mi spojenými s premenami chemickej ener­

gie sú palivové čl ánky. Klasický č l án ok pracuje s pl ynným vodíkom a kyslí­

kom, odpadom je voda za vzniku elektrickej energie.

Vo vý voji je zauj ímavejší č l ánok pre kombináciu zemný plyn (resp. pterolej)

+ vzduc h. P alivové čl án ky boli vyvinuté pro kozmické účely a vývoj in ten­ zívne pokrač uj e . Pretože napatie na č lán ku je len okolo 1 V, praktická eketrá­ reň sa bude skladať z tisÍCov článko v vzájomne spojených - takáto e le ktráreň je v stavbe v USA s 2 MW blokom . Naj viac polemík je okolo jadrovej ener gie. Je to vlsatne vazbová energia čas tíc jadra. M edzi súčtom hmotností nukleónov (č astíc jadra) a celkovou hmotn o sťou jadra je rozdiel, ktorý je podTa známej Einstenovej rovnice ekvi­ valentný energii. 1 kg hociakej hmoty prislúcha energia 2,5 . 10 10 kW h = asi jednej tretine e1ektric kej energie vyrábenej v bývalej ČSFR za rok.Samozrej me táto energia nie je prakticky využitefná; z 1 kg uránu získavame asi 2700 tmp, či i n áč: energia 1 g uránu umožňuje n apáj ať 10 000 žiaroviek s jednotkovým príko­ 110m 100 W celý deň . To je prirodzene natoTko lákavé, že mnohé krajiny na­ priek mocnému protestnému hnutiu n aďal ej počítaj ú s vyutižím jadrovej ener­ gie a stavbou rekatoro v. I ČR a SR. Vo vývoj i sú pritom rýchle množivé re­ aktory. Od klasických sa Iíši a absenciou moderátora, pričom na štiepení sa zúčastň ujú rýchle neutróny, k odvodu tepla sa používa tekutý sodík . leh prí­ tažli vo sť spočíva vo fakte, že zatiaT č o klasické reaktory využívajú prírodný urán z 0,6 % (po recykl ácii pl utónia z 2 %), rýchle množivé rekatory využij ú prírodnú uránovú rudu na 100 % - tým sa potenciál uránových zásob zvyšu­ je stonásobne. Okrem toho je možné využitie prírodných zásob uránových surovín s nízkou koncentráciou uránu. Samozrej me len za predpoklad u, že sa zvládnu mnohé vážne inžinierske problémy a verejnosť bude jadro vú energe­ tiku akceptovať. VeTké nádeje vkl adá fudstvo do jadrovej syntézy, pri ktorej spájame j adrá Tah šÍCh prvkov (napr. izotópov vodíka) na ťažšie (hélium). Surovín pre tento proces je dos ť a nevznikajú problémy s radioaktívnym odpadom. Praktické

náních se obč an é museli u či t vyjednávat a hledat způ sob, j ak sladi t různorod é záj my lidí pracuj ících v m ís tě a doj í ždějích, mla­ dých a starých , s taro u s edlí ků a no vě přícho­ zích, maji te lů pozemků a těc h, kteří mě li předs t avu o jejich využití ... Četná jednání vnesla do života pospolitosti demokratickou politickou kulturu. To posléze usnadnilo spo­ lečné konci pování dalších k roků obnovy. Auto ř i jednotli vých přís pěvků se shodují zhruba na nás ledujících zásadách:

- Program by m ěl být koncipován s dlouho­ dobým výhledem. - Obnova by m ěla být spojením historické re­ konstrukce s citlivým provedením moderni­ zace infrastruktu ry. Ta by měla zahrnovat také ekolog ická opa třen í, vče tně diverzifika ­ ce krajiny a stanovení ekologicky únosného objemu h ospodářské aktivity v katastru ob­ ce. - DUležitá j e obnova architektonického detai­ lu - obnovu kašny či kap ličky, využití tradič­ ního mate riálu pro dláždění apod. Detail dodává obci specifický místní ráz a podporu­ je identifikaci oby vatel s obcí. - Vesnici je tře ba chápat j ako zdroj kultu r­ ních vzort! a podm ínek p řežití v ekologicky nestabilním .. m ěs tském " světě. Vesnice by se so učasn ě měla snažit tvoři vě vst ře ba t podně­ ty m ěstské kultwy, To j e dttležité zejm él/a proto, aby se v ní cítily dobře mladé rodiny. - Základn í sociální b uňko u vesnické pospoli­ tosti j e rodina. Obno va by m ěla vytvářet podm ínky pro j ejí důs tojnou existenci na venko vě.

- Obnova budov a technické ÍI!frastruktury

není cílem, ale pros tředkem pro oživení ži­ vota venkovské pospolitosti.

- Oživení a sociální rovnováha vesnice j e dti­ ležitou podmínkou kult urní pestrosti a soci­ ální stability Evropy, ktení j e dnes plná roz­ port!, konflikui.

Model obnovy vesnice, který se rýsuje na po­ zadí četby sborníku, je v mnohém aktuální v podmínkách našeho venkova. V mnoha ohledech máme u nás dobré výchozí podmín­ ky - slušný stav značn é čá sti bytového fondu na venk ově, četné kulturní tradic e a zvyky j sou živé, život mnoha vesnic oživuje č innost s po lk ů - mysli vců , zah rádk ářů, h as ičů , spor­ tovních oddílů a kulturních souborů. Sociolo­ gové, kteří se u nás podílejí na pří p ra vách programu obnovy n ěk te rých vesnic, konsta­

39

problémy spojené so zvládnutím procesu sú však obrovské a výskumníci sú zatiaf len na zač iatku dlhej cesty k úspechu . Základom jadrovej syntézy je pribl íženie jadier. A práve tu je kameň úrazu čísl o jedna: pri priblížení vznikajú obrovské odpu­ divé sily prekonatefné len mimoriadnou energiou dodávanou zvonku, napri­ klad zohriatím na stamilióny stupňo v. Pri tejto teplote vzniká nové skupen­ stvo hmoty - plazma, ktorú možno izolo vať len magnetickým pofom s ex ­ trémnou hustotou a to je praktický prblém číslo dva. Vůbec pri jadrovej syn­ téze sme konfrontovaní s novými extrém nymi problémami, riešiteTn ými len medzinárodnou spoluprácou. vývojove najďalej sú původne sovietske prsten­ cové komory v toroidálnom poli, tzv. tokamaky. Projekty sú neuveritel'ne nákladné - napríklad týždňová prevádzka ovefa menšieho termoreaktora JET (UK) v Culhame stojí vyše 1 mil. libier! Nie je to však lepšia investícia než do zbrojenia? Zvládnutie termojadrových reaktorov predstavuje vrchol technologického snaženia Tudstva. Vedfa seba pracujú extrémne kryogénne systémy s teplota­ mi okolo absolútnej nuly a komora so 100 mil. stup ňo v, tritium ako surovina je jedovaté, používajú sa celkom nové kovové materiály, ako zliatiny titánu, niob, tantal atď. vývojové úsilie sa však může vrátiť globálnym r iešením tzv. vefkej energetiky pre budúce generácie, rozhodne prijateTnejším než po­ mocou štiepenych reaktorov. Nádejnou technológiou prakticky v podstate zvládnutou sú fotovoltaické články, ktoré priamo menia energiu žiarenia na elektrikú. Ide o tenké doštič­ ky z mono, polykryštalických alebo amorfných polovodičov typu kremik, ar­ zenid galitý, sírnik kademnatý. Ide o původ ne kozmickú technológiu, pre vý­ chod embargovanú. Zatiaf je neprijatefná cena, tá sa však vývojom určite zní­ ži a optimisti predpokladajú, ža napr. v USA v roku 2030 by približne polo­ vička spotreby el. energie mohla byť krytá práve fotovoltaickými článkami so životnosťou najmenej 100 rokov. Najvačšia elektráreň s výkonom 6,5 MW je v kalifornskom Arcoflare. Iné nezvyčajné zdroje sú magnetohydrodynamické. Princípom je spafovacia komora, v ktorej horí palivo a vznikajúce spaliny (spolu s prísadami) čiastoč­ ne ionizované prúdia medzi dvoma pólmi silného elektromagnetu. Ak, sa do prúdu ionizovaných spalin vložia elektródy kolmo na smer spaIín, vzniká na nich stejnosmerné napatie. Nutná je teplota spalin 3000 °C a použitie supravodivých magnetov. Spafova­ cie komory sú odvodené od raketových motorov a najčastejšie spafujú zemný plyn. Prvá elektráreň tohto typu bola postavená v USA už v roku 1959; vefké rozvojové plány mal bývalý ZSSR a v Rjazani mala stáť elektráreň s výko­ nom 500 MW. Z enertgetického hradiska má fudstvo k dispozícii už dnes perspektívne tech­ nológie, opierajúce sa o obnoviteTné zdroje, a může bez obáv čeliť budúcnos­ ti. Pravda úspešne len vtedy, ak si politici zavčasu uvedomia nutnosť celkom iných prístupov k energetickým zdrojom (a spotrebe) a národohospodári po­ trebu výskumu a realizácie nových postupov. Obidvoje zatiaf u nás chýbajú ­ na škodu celej spo ločn osti! Nechceme termojadrový reaktor ani magnetohyd­ rodynamický zdroj, prečo by ale aj u nás nemohli jestvov ať zariadenia na vy­ užitie biomasy, veterné elektrárne, s ln ečné kolektory? Alebo je pod úroveň vlády a parlamentu o týchto alternatívnych problém och rokovať a nebo­ daj ich dokonca podporovať? Dokedy?

40

tuj í, že vůle přihlásit se k programu obnovy je zej ména v těc h vesnicích, kde j sou akti vní spolky. Z jejich s tředu totiž podle zkušenosti socio logů vě tšino u vycházej í zkušení a schopní organizátoři, jejichž příto mn ost je pro aktivizaci vesnické pospolitosti nezbytná. Ve svčt l e "evropské filoso fie obnovy vesni­ ce" je však možno také vidět n ěkteré překáž ­ ky oživení vesnického společenství. Mezi ně patří zn ač ně problematická estetická hodnota no vé zástavby a vztah obyvatelstva k ní, absence pracovních příležitostí spoj ená s častým doj ížděním, ekologická agro- devas­ tace kraj iny a zvyky, které tuto devastaci podporují, zn ačný individualismus četných ves ničanů a absence demokratické politické ku ltury v mnoha obcích, v mnoha ohledech zbyteč ný, n icméně rozšířený pocit podřad ­ nosti podm ínek života na vesnici, zvyk oče ­ kávat, že probl émy vy řeší někdo jiný (stát, politikové, "oni") atd. Čl ověk, který by si přál , aby se dnešn í spon­ tánní oživování naší vesn ice stalo zárodkem autentického, soběs t ač néh o, zdravého a ku l­ turně osobitého života venkova, narazí na řa ­ du potíží. Zkušenosti s realizací p rogramů obnovy vesnice v jiných zemích Evropy při jejich překo n ávání mohou pomoci ve dvojím smyslu . Jejich prostřednictvím si může naše vesnice u vědomit problémy, které dosud po uze matně tuší. Při jejich řešení pak díky zahran ičním zkušenostem snadněji najde od­ pověď na otázku: "Jak na to?"

Libor Musil

,..



Kreslil Pavel Bezděčka

Park volá SOS

Zelená hromada

Když se v polovině minulého století brn ěnští kon­ šelé usnesli (v návaznosti na zrušení statutu Brna jako pevnostního města), že mís to hradeb obklopí Brno parky, podařil se jim veli ce ekologický čin . Od té doby se však plochy park ů ve měs tě pouze snižovaly - na počátku století při padlo na jednoho Brňana 10 m' zeleně, zatímco nyní jsou to jen va­ rující 4 m'. I přes tuto s ku tečn os t souhlasí brněn­ ská radnice se stavbou repli ky Zemanovy kavárny. Ta, jak známo. byla postavena dle projektu vý­ znamného architekta Fuchse v blízkosti dnešního Janáčkova divadl a a právě jeho stavbě musela ustoupit. Jenže dnešním podni katel ům se původní místo ne­ hodí, a tak byl jako "ideální" vybrán prostor níže v parku za Domem umění. Žádný strom sice podle plánů pokácen nebude, ale kdo ví, co s nimi udělají dvě podzemní patra? O úbytku zelené plochy se již pro jistotu nemluví vůbec . Klub Ekolycea a ČSOP se proto rozhodly vyjád řit svůj nesouhlas s umístěn í m kavárny a uspořádaly při příležitosti Dne Země na její budoucí ploše happen ing .,Park volá SOS". Rozdávala se káva, v hudebním pavilónku se marně snažili přehlušit dopravní ruch z přileh léh o okruhu nadšení hudeb­ níci. Atmosféru dokresloval stavební ruch z mag­ netofonu, stavební dělníci. papundeklový bagr a stavební binec. Happening doprovázela výstava foto grafií brněn ských park ů ze začátku století. Ko­ lemjdoucí vyj adřovali svoje názory podpisem pro­ testní petice. Zejména starší lidé, p amět n íc i pův od ­ ní kavárny, vyj ad řo vali pochybnosti nad účelností repliky. Za dvě hodin y konán í happeningu se našli jen dva obč an é . kteří s námi nesouhlasili . Co na to brněnští konšelé dnes? Kamila Musilová Věra Koblížková

Ve dnech 3. a 4. dubna se na starobylém hradě známém brontosauřími srazy a ko­ vářskými soutěžemi, sešla valná hromada Zele­ ného kruhu. Sešlo se zde přes padesát zástupců 38 ekologickýcb nevládních organizací. Rozdě­ lení státu bylo reflektováno důsledným používá­ ním názvu Zelený kruh bez přívl as tku (dříve

Z happeningu "Park volá SOS"

Foto Martin Sedláček

Helfštýně,

ZKČSFR).

Valná hromada se konala v době, kdy je ekolo­ gická veřejnost rozčarována až znechucena ne­ zájmem držitelů moci o řešení ekologických problémů . Na Valné hromadě byla jasně vyslo­ vena potřeba udržení široké a akceschopné eko­ logické komunity v obou republikách, vzniklých rozpadem Československa. Po dlouh ém, leč ne­ obyčejně věcném rokování valná hromada schválila zprávu o hospodaření Zeleného kruhu za rok 1992 a drobné úpravy stanov. Například placení příspěvku ve výši 500 Kč za organizaci. Bez dlouhého rokování pak valná hromada zvo­ lila Radu Zeleného kruhu ve složení: Josef Vav­ roušek, Ivan Dejmal, Jiří Kulich , M ilan Ma­ chač, Miloš Ku žvart, Miroslav Pet řík, Jin dři ch P etrlík, J ana Dlouhá, Andrea Ch orváthová. D ůl ež itý m r ozhodnutím dle mého soudu bylo, že valná hrom ada p ov čřii a vydáváním Zpravo­ d aj e ZK redakci časop isu Zelení a doba (zodpo­ včdný redaktor Miroslav Petřík) . Valná h r omada ZK p ři vítal a j ed n ozn ačn é r oz­ hodnutí MŽP ke snížení hladiny druhé a třetí nádr že vodního díla Nové Mlýny o 85 cm j a ko první k r ok k propojení přeruše n éh o biokorido­ ru v nivn í oblasti řek Dyje, Svratky a J ihlavy pod Pálavou. Valná hromada ZK požádala dil­ ra z n č MŽP, aby prosadilo r ea lizaci tohoto r oz­ hodnutí co nej d říve, n ej pozděj i však do konce

roku 1993. Ekologické nevládní organizace na­ bídly MŽP pomocnou ruku. Hosté valné hromady, dva Američané z Peace­ corps, Polák z REC, několik novinářů, česká te­ levize a další byli celkem mile překvapeni jak prost ře dím, tak i průběhem jednání. Přínosem jistě bylo, že celou hromadu řídil ocelovou ru­ kou v sametové rukavici Milan M ach ač (na Heltštýnč a okolí známčjší pod přezd ívkou De­ ny). Můj dojem? Měl jsem celou dobu intenzív­ ní pocit, že na hradě nesedím nadarmo a že po letech podzemní a přízemní činnosti a po násle­ dujících létech revoluční bujarosti, zakonče­ ných vystřízlivěním, nadchází právě teď doba jít do toho. mov

Globální výchova do Čech

míří

Na konci září letošního roku zavítaj í do Čec h ředitelé Mezinárodního ústavu Globální výcho­ vy z Toronta, David Selby a Graham Pike. Pat ří mezi čeln é p ředstav itele Globální výchovy (GV), s mě ru, který poprvé výrazně spojuj e otázky r ozvoj e a životního prostředí. Oba sVčto­ vě znám í odborn íci povedou u nás pětidenní d íl­ nu p ro čes ké a a slovenské pedagogy. Obsah ově se G V dotýká oblastí jako: udržitelná budoucnost, r ozvoj s věta , ekologie a přežití lid­ stva, místní a gl obální p roblémy, problematika Sever-J ih, mír , konflikty a bezpe čnost, lidská p r áva a odpov ěd n os t , sociální spr avedlnost a mnoho dalších. Ucelený sys tém globální výcho­ vy vznikl v po l ovině osmdesá tých let dík Centru pro Globální výchovu při un ive rs i tě v Yorku. Jeho vůdčí osobnosti, Pike a Selby, vydali v roce 1987 jako p rvní shrnutí teorie GV publikaci Earthr ights - Education as if P lanet Rcally Mattered (Pr áva Zemč - výchova, kter á j e p ro planetu d ůl ež it á) a rok poté publikaci G lob al Teacher, Global Learner (Globální uč i tel, glo­ bální žák). U nás jsme se mohli s GV seznámit v útlé br ožurce Pražského ekologického centra, či ve sborníku " Výchova pro budoucnost", vydané Terezou Praha. V tisku je český přek l ad "Glo­ ba l Teacher, Global Learn er", dokončuje se i překlad knihy "Learning Together" o využití GV v nejnižších třídách základních škol. Kro­ kem k poznání a rozšíření GV bude i připra"o­ vaná dílna. Selby a Pike thtějí pracovat zejmé­ na s těmi, kdo ve své pravidelné činnosti, ať už ve škole či mimo ni, mohou principy GV uvést v život, případně v tomto smčru ovlivnit další pe­ dagogy. Dílna se bude zabývat teorií globální výchovy a jejím využitím ve škole, uplatněním v tradičních předmětech, úpravou GV do míst­ ních podmínek, taktikou změny školy smčrem k GV. Pokud budete mít zájem se semináře s Grahamem Pikem a Davidem Selbym zúčastnit, pošlete obr atem dopis obsahující informaci o vašich dosavadních zkušenostech s (ekologic­ kou) výchovou, vaše působiště, předs tavu o tom, jak bud ete š íř i t či využívat získané znalosti, da­

tum narození, vaši schop nost ro zum čt mluvené

a psané an gli čtině (není podmínkou, je však vý­

hodou) a úplnou adresu včet ně telefonů či faxu,

na ad resu:

TEREZA, P.P. 77,11001 Praha 1, nebo

Národní centrum ekologické výchovy,

Lubl aňs ká 18, 12000 Praha 2

Na obálku uveďte, prosím, heslo "Globální vý­

chova"

Monika a Mi/an Cahovi

41

XV. VíM, KDE JE v. OKOLÍ MÉHO BYD­ LISTĚ NEJBLlŽSí KONTEJNER NA SKLO? A: vím B: vím a používám C: nevím

Zelený test Helena Vlašínová

Každý den, každou hodinu, každý okamžik, stále stojíme na rozces tí. Volíme buď poho­ dlnou a jednoduchou cestu, Vyšlap anou a vy­ asfaltovanou našimi před ch ůdci , nebo raději pracně šplháme stezi čkou kamenitou a str­ mou. Na konci té první nás čeká začou zená ze mě, ze které se pomalu ale jistě vytrácejí poslední zbytky života. Ta druhá nás vede na místa, která ač m aj í ještě daleko do ráj e, z ů­ stala al espoň trochu zelená a živá. Ji stě se snažíte j ít tou d ru hou cestou. Rozeznáte ale vždycky, která ze dvou cest vašeho rozcestí j e p rá vě ta zelená? Víte, čí m můžete pomoci nebo ublížit? Umíte se s prá vn ě rozhodnou t? Znáte ukazatele i záludnos ti této cesty? Zkuste si vyplnit náš malý test. Po sečte ní bodů zjistíte, jak "zelení" jste.

l. SNAŽ1M SE VYUŽíVAT PRÁSKŮ A PRANI PŘÁTELSKÝCH ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDf, PROTOŽE: A: ch rání vlákna v mém prádle B: zastavují růst usazenin v mé pračce C: neškodí rybám a planktonu (méně z n ečis­ ťují vodu) D: ne, nejlepší je ARIEL a VIZIR ll. OMEZUJI MASO, PROTOŽE TíM: A: šetřím svoji kapsu a zdraví B: nechci působit utrpení zvířatům C: nepřímo šetřím naši krajinu

TlI. MYSLÍM SI, ŽE VERONICA JE: A: latinský název rozrazilu B: časopis ochránců přírody C: zkomolené dívčí jméno D: cestovní kancelář IV. JSEM PŘESVĚDČEN, ŽE RECYKLO­ VAT ZNAMENÁ: A: koupit si bicykl místo auta B: na motávat vlnu na cívku C: využívat znovu odpady D: nevím

v.

DOMNtV ÁM SE, ŽE ORGANICKÉ HOSPODAŘENí JE: A: hospodaření bez využití mechanizace B: pěstování plodin bez chemikálií C: hnojení organickými chemikáliemi VI. CO MOHU UDĚLAT PROTI KYSE­ LÝM DEStŮM: A: koupit si odolný deštník B: koupit si kovotěs a tím šetřit teplo a energii

42

C : nespalovat nekvalitní sirnaté PVC D: vápnit půdu na zah rádce

h nědé

uhlí a

VII. Č IM MOHU ZMENSIT SKLENí KO­ vý EFEKT: A: pro č bych ho zmenšoval? A lespoň ušet­ řím energii! B: mohu šetři t energií, aby elek trárny nepro­ dukovaly tolik ..skleníkových plynů " C: ne stavět skleníky D : ničím VIII. SNAŽlM SE NAK UPOVAT V OB­ CHODECH SE ZDRAVOU VÝŽIVOU? A: často B : občas C: ne. Pro č bych to dě lal ? Cítím se zdravý. IX. UMíM UV AŘIT VEGETARIÁNSKÝ

XVI. HLINíK OD ŽELEZA POZNÁM: A: magnetem B: hliník je le hčí než voda C : nevím XVII. JST E NEK UŘÁK? A: ano B: obč as si zakouřím C: ne XVIII. JSTE ČLENEM NĚJA KÉ ZÁJMO­ VÉ SKUPINY, ZAB ÝVAJ1Cl SE O C HRA­ NOU ŽIVOTN1HO PROSTŘ ED í ? A: několi ka B: jedné C : žádné XIX. SLEDUJI V TELEV IZI POŘA DY O ŽI VOTNíM PROSTŘEDÍ ? A: ano B: nemám televizi C: ne

OBĚD?

A: ano B: ne C: možná X. A: B:

prs I

A OBĚ STRANY PAPíRU? ano

XX. ZASADIL JSEM ALESPOŇ JEDEN STROM? A: ano B: hodlám C: ne

většinou

výjimečně

C: ne XI. ZAPOJIL JSEM SE DO NĚJ AKÉ AKCE NA PODPORU ŽIVOTNíHO PROSTŘED1? A: ano B: ne C: hodlám se zapojit XII. PŘISPĚL JSEM DO NĚKTERÉ Z EKOLOGICKÝCH NADACí? A: ano B: hodlám přispět C: ne XIII. POKUD MOHU, NA VÝLETY PŘE­ VÁŽNĚ:

A: chodím pěšky B: jezdím na kole C: jezdím hromadnou dopravou D: jezdím autem XIV. NAPSAL JSEM NĚJAKÝ ČLÁNEK DO NOVIN NEBO ČA SOPISU O PRO­ BLÉMECH ŽIVOTNíHO PR OSTŘEDt? A: ano B: hodlám napsat C: ne

HODNOCENí (ZA KAŽDOU ODPOVĚĎ SI PŘIČTĚTE BODY PODLE NÁSLEDUJíCí TABULKY)

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII. XIX. XX .

B O I

C

I

1

O O O O 2 2

O

O 1

A O

I

2 2 2

D O

O O

O

2 O 1 O O

O 1 O

O

O

O O

O

4

2 O

O

2

2 O O

O O O

I 2

O O

O

O

1

O

PO SEČTENí BODŮ SNADNO ZJISTí­

T E, J AK JSTE NA T OM:

bledě

Velmi

zelení

(m é ně

než 7 b od ů) :

Celý zelený svět vás očekává ! Čtěte, poslou­

chejte a snažte se být vnímaví a pozorní. Ni­

kdo vám nebude nic vnucovat. Třeb a dostane­

te chuť zezelenat trochu víc. To by bylo dobré!

Světle

zelení (8-17):

Jste-Ii s větle zelení, pak si už začínáte vší­

mat, že některé projevy našeho životního sty­

lu nej sou příro d ě a prostředí moc přátels k é. [

když vaše rozprašovače třeba již neobsahují

freony, ješt ě j ste se nerozhodli pro zdravou

výživu. Už přemý š líte, kam máte zahodit pa­

pír, plechovku a láhev, ale kdyby vám něk do

k na rozeninám věn ov al ba líček recyklované­

ho papíru, nebudete moc nadšeni. Ale asi se

domníváte, že je dobré být "zelení".

Stře d ně

zelení (18-27):

Jste-Ii s tředně zelení, přem ýš líte často o způ­

sobu fungování planety a víte, že všec hn o, co

děl áte, a ť dobře nebo špatně, se nám všem d ří ­

ve ne bo pozd ěj i vrátí. Už se vám podařilo ve

vašem životním styl u všelico změnit. Pravdě­

podobn ě také znáte drastické statistiky o stavu

planety a cítíte s každým jednotlivým ohróže­

ným druhem. Jíte kuřata a ryby, ale větš inou

už od mítáte hovčzÍ. Často sleduj ete v tel evizi

pořady o životním prostředí. Možná jste už

přemýš leli, že vstoupíte do nějak ého spolku

na ochranu zvířat, do Českéh o svazu ochránců

přírody nebo se při d áte k brontosaurům . . . Je

už na č ase postoupit od slov k činům.

Tmavě

Dopisy čtenářů

zelení (více než 28):

Jste-li tmavě zelení, berete problémy životní­

ho prostředí vel mi váž ně a zkoušíte žít způso­ bem, který nepoškozuje naši planetu. Jste pravděpodobně vegetariáni a jistě jste už ochutn ali alternati vně pě stované potraviny. Snažíte se využívat recyklovaný papír a sou­ stavným sběrem přispíváte k jeho v ý robč. Jste znepokojeni, že ve vašem okolí chybí více možností recyklace druhotných surovin. Mož­ ná jste už napsali i petici proti firmě , která ničí životní pro střed í. Vaši přátelé si myslí, že jste trochu blázni, ale už jste si všimli, že i oni za­ čínají poněkud přemýšlet vaším způsobe m! Čas od času jste zdrceni hrůzností skutečného stav u našeho životního prostředí. Udělejte si přes távku , zaj děte si do pěkné přírody, poví­ dejte si s podobně smýšlejícími přáteli a bu ďte dobré mysli, nebo ť nejste sami.

Byla jsem také

při

tom

K článku M. Rokose, Veronica č.l/93 , str. 37. Byla jsem přítomna na ve řejném projednává­ ní posudku, vyj ádření obcí, veřejn os ti a do­ tčených orgánů státní správy k hodnocení vlivů stavby "Spalovna průmyslových odpa­ dů Oslavany" na ži votní prostředí. Jako ob­ čanka města Ivanč ic se již téměř po dva roky podílím na "boji proti spal ovn ě ", nyní po vzniku ob č an ské iniciativy na podzim 1992 intenzívněji a kvalifikovaněj i. . Toto veřej né proj edn ávání probíhalo jako druhé v České republice podle zákona 244/ 1992 Sb. Zú čas tnila jsem se první a dru­ hé části sch ů ze , odešla jsem demo n strat ivn ě spolu s vět š i nu přes polních st arostů a veřej ­ nosti. S průb ě h em třetí čás ti jsem se seznámi­ la z "Protokolu" veřejného projednání, který byl poslán minis terstvem životního pros tředí m ě stskému ú ř adu v Ivančicích v únoru 1993 a v kopii postoupen přípravnému vý boru "Sdružení občanů, usilujících o zdravé a čisté životní prostředí ivanči ckého regionu ". Není pravdou, jak je uvád ěno v článku M. Rokose, že by "nikdo z místních obyvatel a zbyl ých hostujících ne m ěl pocit, že se pod­ v ádělo" (diskuse Ing. Eibel, V. Mach átová, J. Budilová). Stanovisko, přednes ené ing. Eib­ lem, zmocněncem "Sdružení" nemohlo být uplatněno v připomín ko vém řízení, protože v té době nebyla ještě provedena registrace, nebylo v Protokolu zaznamenáno. Přípravn ý výbor "Sdružení" se podílel na při­ pomínkové m řízení spolu s vedením města Ivanči c . Mohu proto dosv ě dči t , že pří p rava připomínek a argumentů byla seriózní, pro­ váděná za konzultace odborní k ů, připomínky byly podávány v určen ých lhůtác h , byly kva­ lifikované, byla informována veřejnost v I vančicích před konáním veřejného projed­ nání. Před jeho konáním 20. I. 93 byla usku­ tečněna porada občanů, bylo sestaveno "Sta­ no visko", které obsahoval o argumenty ivan­ čické veřejnosti proti výstavbě spalovny v Oslavanech. Nemohu souhlasit s M. R. , že vystoupení sta­ rostů působilo dojmem před volebních proje­ vů a že přednášené argumenty se v mnohých případech uchylovaly do oblasti polopravd, že používali chybné nebo neúplné argumen­

tace a že zde byla snaha o diskreditaci p řed ­ sednictva. M ůj názor: bylo to p rá vě naopak, diskuse byla spíše brzděna předsednictvem a to při mčlo ko­ lektiv přespolních starostů k požadavku pře ru­ šení schůze a k požadavku nov ého projednání přeprac ované a doplněn é dokumentace. Doporu č uji autorovi č lá nku M. R. , aby si prostudoval dokumenty o seriózní pří pravě argumentů a připo míne k k veřej n ému projed­ nání, které byly zpracovány vedením města Iv an čic a "Sdru žením občanů ", nyní již re­ gistrovaným, i doku mentů, zpracovaných po tomto jednání, jako je n apř. "Názo r zdravot­ n í ků na výstavbu spalov ny v Oslav anech", který byl kladně akceptován i n áměs tkem mi nistra životního prostřed í ČR . Souhlasím s pisatelem, že se ukazuje , že ze­ jména pravidla v eřejn é ho projednání bude účel n é j eště jasněj i vymezit (výklad zák. Č. 244/92 Sb. včetně předch oz í fáze při pomín ­ ko vání dokumentace a zpracován í posudku). Js me však na začátk u, dochází i k po rušování lhůt, doba připo mí nkování je krátká, v př i po­ mínkovém ř ízení je nu tná i spolupráce s od­ borníky , laikové řadu s k utečn o s tí nejsou s to posoudit, ať ve smyslu kladném či záporném, je to pro ně náročné , je j im nutno řadu věcí vysvě tlovat, aby nedocházelo ke zby tečn ý m emocím a k nesprávným záv ě rům. Na rozdíl od autora žiji v ohroženém regionu a n ec htěla bych se svými spo l uobč any pod­ stupo vat další ri zika, plynoucí z provozu spa­ lovny v Oslavanech.

MUDr. Marie Nešpůrková, čl e nka přípravného výboru "Sdružení obča nů, usilující o zdr avé a čisté životní prostřed í ivančic ké ho regionu"

Kreslil Rostislav Pospíšil

43

Obnova ekologické stability venkovské krajiny V publikaci o územních systémech ekologic­ ké stability krajiny (zvláštní vydání - Vero­ nic a 1993) jsme v úvodu kapitoly o koncepci územního zaj ištění ekologické stability pou­ žili následující citát: "Jest nám vytvořit kraji­ nu, která by byla vlastí člověka, jeho nevy­ hnutelným doplňkem , a přitom sobě samé věrnou a výhodnou. Vše živé v této krajině musí být za pu š těno do nejvýhodn ějších pod­ mínek, takže každý životní projev i jeho uži­ tek pro člov ěk a m ů že býti vrcholný" . Takto vy ty č il hlavní poslání péče o krajinu velký znalec života na vesnici, přírodovědec a et­ nograf profes or Vladimír Úlehla ve své knize Napojme prameny již v roce 1947. V deseti­ letíc h, která následovala, pře vládal ovšem v naší kraj i ně trend destabilizace, destrukce krajinných sy sté mů, snaha přizpů s obit naši mnohotvárnou a různorodou venkovskou krajinu unifikov aný m, stále v ě tší m a těžším strojům, gigantom ánie co nejvě t šíc h blo ků orné pů dy, co nejvíce napříme nýc h a vybeto­ novaných koryt potoků a řek. Po staletí po­ stupn ě se vytvářející struktura vyvážené har­ monické kul turn í krajiny venko va byl a necit­ li vě narušována. Vesnice a venkovská sídla jsou s okolní kra­ jinou spojena mnohými vazbami, to co se dě­ je na okolních polích, loukách a lesích s il ně ovlivňuje život lidí na venkově. Proto je vel­ mi diHežité, aby se součástí programu obno­ vy vesnice stala i obnova ekologické stability venkovské krajiny. Tato obnova nemůže být výsledkem krátkodobé kampaně, ale kon­ cepční dlouhodobé péče o přírodní hodnoty v kraj i ně, založené na principech globální eko­ logické koncepce trvale udržitelného rozvoje. Je to takový rozvoj, při kterém zajištění po­ třeb současné generace neohrožuje potřeby generací příštích a nevyvolává destrukci pří­ rodních zdrojů, spojenou s ochuzením roz­ manitosti přírody. Ekologická stabilita, schopnost ekologických systémů v krajině zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce, je podmín kou trvalého zaj i štění biodi verzity - rozmanitosti organis­ mů v k rajin ě. Zachování podmínek pro exi­ stenci pl a n ě rostoucích rostlin a vo lně žijí­ cích živočichů v při rozený ch s poleč enstvech se stává jedním z významných cílů ekologic­ ké politiky . O tom, že nejde o jakési "chimé­

44

blouznivců", které nemají nic s praktickými potřebami lidí, svědčí to, že ekonomický program na podpo­ ru biodiverzity formulovala i Světová banka. Některé projekty v rámci tohoto programu budou realizovány i v České republice. Připomeňme si alespoň dva důvody, proč je zachování biodiverzity věnována v současné dob ě taková pozornost. První vychází z eko­ logické etiky, z poznání toho, že člověk, je­ hož hosp od ářská činnost je rozhodujícím či­ nitelem vývoje krajiny, je povinen zachovat podmínky nejen pro sebe, ale i pro existenci všech živých tvorů. Druhým důvodem za­ chování biodiverzity je bioindikační význam přiro ze ně se vyskytujících dru hů. Výskyt ne­ bo absence rostlinných a ži voči šných druhů je nejlepším ukazatelem toho, je-li krajina ekologicky stabilní, tedy zdravá, nebo je-li narušena a do jaké míry. Příklady si dokáže každý člověk, jemuž je venkovská krajina krajinou domova, doplnit sám. Zachování a obnova biodiverzity je jedním z hlavních cíl ů vytváření územních systé mů ekologické stability krajiny. Pro obnovu eko­ logické stability venkovské krajiny je nejdů ­ ležitěj š í sou stava místních, lokálních biocen­ ter, biokoridoru a interakčních p rvků, tvoří­ cích nejhustší síť stabilních a stabilizujících sp ol ečen ste v v krajině . Na vypracování kon­ cepce územního z aji š těn í ekologické stability se podílel rozsáhlý tým naš ich přírodovědc ů a proj e ktantů územních pl á nů, plánů pozem­ kových úprava lesních hospod ářskýc h plánů . Koncepce ekologické sítě v k raj ině, tvořená soustavou území s při roz eným i a příroqě blízkými společenstvy, odpovídá tomu, jak k péči o krajinu přistupuj í v zahraničí. V ze­ mích Evropských společens tv í je ekologická síť vytvářena v rámci programu ECONET, v USA vzniká systémům ekologické stability podobná soustava území pod názvem Green­ ways - zelené cesty. Neobyčejně prozíravým č i nem bylo začlenění tvorby územních systé­ mů ekologické stability krajiny do zákona ČNR Č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a kraji­ ny. V období proni kavých změn naší ven­ ko vské krajiny je tak legi s l ativně zajištěna možnost vy tv áře ní sous tavy ekologicky sta­ bilních území, pří z n i vě ovlivňují cích okolní země d ělské a lesní kultury. Dobrý zákon vytváří př ízn i vé předp ok l ady, ale záleží na postoji a akti vitě obyvatel ven­ kova a mís tn ích zastupitelstev, jak se p odaří tyto před poklady využít, jakou hodnotu při­

ry krásných společného

soudí dlouhodobé péči o krajinu, o obnovu její ekologické stability. V souča sné době je nejdůležitější zač lenění sys té mů ekologické stability do projektů pozemkových úprav. Tam, kde si hodnotu a význam ekologické sí­ tě pro obec uvědo mují, aktivně spolupracují s projektanty při vymezování stávajících vý­ znamných krajinných prvků, tvořících sou­ časnou kostru ekologické stability i při navr­ hování nových skladebných s oučástí - lokál­ ních biocenter a biokoridoru. Příkladem mů­ že být starosta obce Ořechov u Brna, dobrý místní znalec krajiny, který se sám aktivně podílí na zpracování projektu systému ekolo­ gické stability a dbá na to, aby projekt- odpo­ vídal místním potřeb á m a podmínkám. Dob­ ré zkušenosti jsou i se zakládáním a péčí o nově vytv á řené biokoridory. Příkladem mů že být dvoukilometrový lokální bioko ridor, vy­ sázený na podzim roku 1991 u Vracova díky aktivnímu postoji místních obyvatel, kteří ta­ ké vysazené stromy a keře pečli vě o šetřují. Prosazování koncepce systé m ů ekologic ké stability jako součásti obnovy ekologické sta­ bility venkovské krajiny není bezkonfliktní. Nejč astěj i uváděné věcn é námitky proti vy­ tváření ekologické sítě v naší krajin ě lze shr­ nout do tří okruh ů: - optimálně fu ngující ekologická síť vyžadu­ je příli š mnoho prostoru - doplňov á ní nových skl adebných s ouč ástí a péče o ně vyžaduj e příliš mnoho pros tředků - vytváření systému ekologické stability na­ rušuj e práva vla stníků, přede v ším podnika­ telské záměry zemědělců. Při posuzování rozsahu ploch, zaujímaných biocentry a biokoridory je nutné si uvědo m i t, že většina je situována na lesním p ůdním fondu a jejich fungování není v rozporu s pří­ rodě blízkými pos tupy hospodaření v lesíc h, takže nedochází k zásadní ekonomické újmě. Podobná situace je u biocenter, která jsou tvořena přírodě blízkými s polečenstvy trva­ lých travních porostů. Prostorové parametry nově vytvářených biocenter a b iokoridorů jsou minimální, jsou stanoveny tak, aby umožnil y jejich fungování při co nej menší nezbytné ploše. Vzhledem k pře dpok l ád ané­ mu diferencovanému útl umu ze mě děls ké vý­ roby v souvislosti s nutností omezení nadpro­ dukce by nalezení prostoru pro stabilizačn í prvky v zem ědě lsk é krajin ě nemělo být ne­ překonatelným problémem. Nák lady na vy tvářen í nových biocenter a bi­ ok oridorů jsou skutečn ě vysoké. Zopakujme

Na současné české či moravské vesnici nUI­ žeme najít pll vab tradičních sídel stej/lě jako prapodivné variace /la moderní architektu­ ru. Za pozomost stojí lÍprava rybníčku Foto Jarmila Kocourková

ale, že se nejedná o krátkodobou jednorázo­ vou akci, ale dlouhodobý proces postupného vytváření propojené ekologické sítě. V sou­ časné době je nejdůležitější zajistit zachování již existujících stávajících součástí a zajištění adekvátní péče o tato území, tvořící součas­ nou kostru ekologické stability krajiny. Ná­ vrh optimální soustavy biocenter a biokori­ dorů v lokálních územních systémech trvale fixuje územní, prostorové nároky a brání lo­ kalizaci aktivit, které by znemožňovaly bu­ doucí ekologickou funkci. Racionální podnikatelské záměry vlastníků ať zemědělské nebo lesní půdy nemohou být v rozporu s vytvářením systémů ekologické

stability. Vždyť stabilizační účinky obnovy ekologické stability venkovské krajiny se příznivě projeví i na jejich pozemcích. Země­ dělci a lesníci se z producentů potravin a dře­ va stávají pečovateli o krajinu, o její mnoho­ stranné funkce. Tento posun bude třeba zo­ hlednit i ekonomicky, soustavou daňových úlev, případně dotací na činnosti, související se zajišťováním ekologické funkce krajiny. Nelze tvrdit, že obnova ekologické stability venkovské krajiny bude jednoduchou a krát­ kodobou záležitostí. Vytváření územních systémů ekologické stability je jen jedním z prostředků k dosažení tohoto dlouhodobého cíle. Zajišťuje minimální prostor pro stabili-

zační

působení

prostředí

přirozených

společenstev,

škálu organismů, tvořících "mateřská znaménka" venkovské krajiny jako krajiny domova. Lze konstato­ .vat, že skutečná obnova vesnice není možná bez postupné souběžné proměny naší součas­ né venkovské krajiny v harmonickou kulturní krajinu s vyváženým poměrem ekologicky stabilních a nestabilních částí. Antonín Buček pro

různorodou

45

Den Země v Brně '93. se společnými silami pokusily nevládní organizace p řipomenout svá­ tek naší Zemč. Více i méně tradič n ími progra­ my se snažily znovu zapůsob it na širší ve řejn ost a připo menout své poslání. Vše začalo sou t ěž í Ropák 92, ve které vítězové nebyli těm i, kteří by se smáli. Získali totiž titu l nej většího šk ůdce životnímu prostřed í a první cena zbyla, po zásluhách tomu odpovídajících, na Julia Dindera, řed itele s.p. Vodohospodářs ká . výstavba Bratislava. Dětské slyšení má za cíl p římo a adresně se ptát: přes velkou snahu pořad atelů však letos takřk a nebylo koho se ptát. Z oslovených mocných se dostavili pouze náměstek primátora ing.Simo­ novský a starosta Bohunic ing.Holý. V samotný Den Zemč se připomněli hned dva­ krát příznivci cyklistiky. Ráno v Lužánkách a odpoledne přím o na náměstí Svobody. Ekove­ čer týž den mčl v pr ogramu povídání a diapozi­ tivy o přírodě USA a způsobech její ochrany. Sobota byla asi nejaktuálnější happeningem, upozorňujícím na snahu postavit repliku "Ze­ manovy kavárny" v parku na Kolišti, o němž píšeme podrobněji na jiném místč. Závčrečný Ekotrh probíhal takřka již klasicky. Hry pro děti, publikace, příručky, nejrůznčjší testy, zdravá výživa, vše na standartní úrovni. Chybělo snad jen více těch, kteří to vše ještě to­ lik neznají a další praktické nápady, jak se eko­ logičtěji chovat doma i ve městě. Překvapivě a nezvykle mohlo působit spojení staroindián­ ských zpěvů a tanců, které si pod vedením hosta z Anglie, slečny Lindy Cleary, zkusili někteří z přítomných. Z toho, jak probíhaly přípravy, jak jsme spolu­ pracovali, jak se postupně vyvíjel "image" akcí, ale i samotných organizátorů a organizací, bych rád podtrhl několik postřehů. Především si myslím, že idea Dne Země byla trochu zamlže­ na: vlivem času, ale i nejasností v koncepci. Ve­ řejnost možná vzala ·na vědomí existenci Dne Země a ekologických hnutí, ale ne o moc víc. To však, stejně jako suché konstatování v televizi, že Den Země proběhl, asi nestačí. Schází, a asi stále více, konkrétnější představa toho, co lidem nabídnout. Charakteristické bylo, že v dubnu na semináři STu2 v Olomouci se nejvíce účast­ níků vytratilo v závěrečném bloku, věnovaném právě otázce co dál dělat. Shodou okolností tak­ též v Olomouci, tentokrát na semináři v rámci "Ekologických dnů", bylo konstatováno, že eko­ logická hnutí zatím ne příliš přesvědčivě působí ve sdčlovaCÍch prostředcích, ač je prý pro to pů­ da doslova prokypřena. To ovšem dává poměr­ nč slušnou n aděj i do budoucna. Pakliže se vytří­ bí nejasná stanoviska, ujasní se nejen míra ra­ dikálnosti názorů , ale i konkrétnost budoucích kroků, budeme moci pozvednout hlavu a sebe­ včdoměji se projevovat tam, kde lidé nejvíce slyší. Pak se i důrazněji projeví tak významná akce, jakou Den Země určitě je. Martin Navrath Letos již

brnčnské

46

počtvrté

Biomonitoring ve velkoplošných chráněných územích V předešlém roce by l jeden z ú kolů Českého ústavu ochrany příro dy metodi cky zpracovat a připravit po reali zaci program biomoni to­ ringu ve velkoplošných chráně n ýc h územích ČR . Tento program by měl navazovat na pro­ jekt bazálního monitoringu půd , který se roz­ bě hl v minulém roce a klerý si klade za cíl sledovat zatížení půdy v těchto chráněných územích těžkými kovy (tzv. pozaďové zatíže­ ní - oproti zatížení půdy h ospodářsky vy uží­ vané krajiny). Při tvorbě botanické části metodiky jsme kromě literárních zdrojů vycházeli zejména z dlouholetých zkušeností botaniků Přírodově­ decké fakulty Masarykovy univerzity, při tvorbě zoologické části pak zejména z mate­ riálu Dr. Peciny, který se zabývá vypovídací s~hopností jednotlivých skupin živočichů pro účel y biomonitoringu, tj . schopností tčchto skupin reagoval na změ ny ve svém životním prostře d í. Museli jsme volit kompromis mezi dokonalostí melodiky a její proveditelností v podmínkách státní ochrany př í rody . Vychá­ zeli jsme z před poklad u , že monitoring bude muset býl prováděn pracovníky Správ CHKO resp. NP přinejmenším organizačnč, část prací bude zajišťována dodavatelsky. Protože jsou Správy zahlceny výkonem státní správy, je nutno jim předložit metodiku co možná nejjednodušší (ovšem ne na úkor vy­ povídací schopnosti), kterou by pracovníci zvládli i při svém již tak velkém vytížení. Nehledě na to, že dlouhodobým opakováním získává na významu jakékoliv, byť i velmi jednoduché sledování (např. měření teploty). První verzi metodiky jsme rozeslali na praco­ viště ČÚOP a různým odborníkům - botani­ kům a zoologům - k připomínkování, připo­ mínky jsme zpracovali do druhé verze a ta byla podrobena vnitřní oponentuře v ČÚOP. Poslední, spíše už kosmetické úpravy daly vznik verzi konečné. Zvolili jsme síť trvalých monitorovacích ploch, vždy 1- 2 v každé CHKO (výjimku tvoří CHKO Pálava, kde jsou vzhledem k ve­ liké rozmanitosti bi otopů navrženy plochy 4). Monitorovací plochy představují u rčité ko mpaktní územní celky o rozloze 2-10 km 2, uvnitř kterých budou na s peciálně vytyče­

ných testovacích plochách realizovány jed­

notlivé monitorovací aktivity.

Při výběru monitorovacích ploch bylo při hlí ­

ženo k následujícím bodům:

1. Plocha musí reprezentovat typ biotopů charakteristických pro danou CHKO resp. NP 2. Musí být ~o mogenní 3. Musí být co nejmén ě vysta vena antropic­ kému tl aku 4. V ideálním příp ad ě je hydrologicky izolo­ vaná 5. Byl a upřednostňová na území, kde již něja­ ké výzkumy probíhaj í Výbě r monitorovacích aktivit je o vlivněn existencí d ost atečného poč tu spec iali stů na uvažované skupiny živočichú , např. výhodné by by bylo mo nitorovat chvostoskoky č i ží­ žaly, ale není v silách jednoho nebo dvou speciali stů v republice zvlád nout biomonito­ ring na všech plochách. Mi mo monitorovací aktivity na vytyčený ch monitorovacích plochách, které jsou povin­ né, je Správám CHKO resp. NP do poručeno zapojení do již probíhaj ících programů úče­ lového monitoringu vzácných a ohrožených d ruhů živočichů . V materiálu je uveden pře­ hled druhů, které jsou předmětem těchto akti­ vit, a koordinátoři jednotlivých programů. Jedná se např. o sčítání netopýrů, mapování roz íření sysla, v.ydry, obou druhů čápů, mi­ hule, mravenců, raků atd. Realizace programu biomotoringu ve velko­ plošných chráněných územích bude probíhat ve dvou etapách. V letošním roce bude spuš­ těn biomonitoring v biosférických rezerva­ cích a NP: bude to takové ověřovací období, kdy se teorie podrobí praktické zkoušce. V dalš ím roce bude program zaveden na všech CHKO.

Pe

Vzdálenost Tomáš Mazáč V éteru neustále brebentí dálnopisy a vesmírem kráčejí zdokonalené telekomun ikační družice na chůdách antén Z kontinentu na kontinent Doletí lidské slovo ale to nejdůležitější si pořád dál říkáme jen Na vzdálenost dechu

\f~~n::q Dllufi®~

Literární soutěž Veroniky Ke konci l o ň s kého roku vyhlásila redakce Veroniky pro žáky základních a středních škol literární soutěž s ekologickým zam ěře­ ním. Dět i zareagovaly ži vě na témata, které formulovala Jiřina Salaquardová - "kdybych byl(a) ryba, strom, voda, pták, vzduch, ... mrak, vítr, co bych si myslel(a) o lidech, jak bych je viděl(a), co bych děla l (a)?" Úvahy, reportáže, sci-fi, říkanky, básně, krátké povídky - to byly nejčastější žánry, kterými děti sdělovaly svoje před s t avy a do­ jmy. Po přečtení příspěvků se č lov ěka chápou dva protichůdné pocity: Jeden je pozitivní a pramení z toho, jak dobře si nejmladší generace uvědomuje zodpovědnos t člověka za znečištění prostře­ dí i ohrožení života celé planety. Jak se pta­ jí. Bude rozhodně lépe chápat souvislosti lidského počínání a bude zo dp ově dnější než je generace jejich rodičů a pra rodičů. Druhý pocit pramení z téhož u vědoměn í a je spíše negati vní. Z mnoha příspěvků je cítit skepse, zřej mě gen erační pocit dětí, které jsou zvyklé dýchat nedýchatel ný vzduch, chodit kolem mrtvých lesů a řek, žít se sobeckými a bezohlednými dos p ělý ­ mi. Bifenyly, havárie, ozónová díra, ekzé­ my jsou běžnými pojmy v jejich slovníku. Do redakce přišly příspěvky 115 dětí - dě­ kujeme jejich uči telům, že o soutěži infor­ movali a omlouváme se za její pozdní vy­ hodnocení. Nej více příspěvků, a snad také nejkvalitnějších, jsme dostali ze Zš T.G. Masaryka v Hradci Králové a ze ZŠ v Soko­ lově. Zdařilé literární pokusy mladších dětí (většinou z pátých tříd) jsme obdrželi ze­ jména ze ZŠ ve Znojmě a v Kopid lně. V soutěži bylo těžké vyhod notit absolu tní ví těze. B ásn ířka J iřina Salaq uardová z nich vybrala na 20 nejzdařilejších příspěvků, kte­ ré budeme postupně otiskovat a mezi které rozdělíme rezervovanou odmě nu 6 000 Kčs.

Miroslav Kundrata

Starý kámen

Kdybych byl rybou

Lukáš Novotný

Petr M ikeš

Kdybych byl ten chladný kámen,

který nic neznamená.

Kdybych byl ten pustý kámen,

co pro mnohé lidi nic neznamená,

to já, ten kámen,

jak bych se díval na svět lidí,

to ten kámen, jak se dívá na svět,

jak, ptáni se, jak se dívá na ten s vět lidí.

Kdybych byl rybou, /le vím, jestli bych vědělo lidech. Klidně bych si plaval sem a tam, po ­ lykal červy a bifenyly. Možná, že na oči bych potřebo val reflektory, abych proklouzl zdár­ ně ba/mem a vůbec n ěco viděl. Možná bych na oči ještě potřeboval rŮŽové brýle, pro lidi by to byl prima kšeft, abych viděl lépe všech­ no, lepší lidi, lepší zítřek, lepší dndní svět. Ddt bych možná po t řeboval skafandr. Vzadu na ploutvích místo vzduchu dobrou vodu a skafandr bych musel mít vodotěsný, to víte, strach z ekzémů. A dál bych chte! byt, vždyť lidé, ti jsou na tom mnohem /fp. Byt, ten by měl vytápění, ledničku, televizor, počítač a mrazničku. Dál bych chtěl aulo, na atomový pohon samozřejmě. Chtěl bych rybí restaura­ ce, kina, divadla a parlament, ale moment! Já už nejsem ryba! Vždyť už jsem zase člo­ veK! Chudáci ryby.

o čase ten kámen nic neví a ten kámen stárne. O čase nic neví, ten starý kámen a já ptám se, zda cítí nebo necítí, ten starý kámen, lu /zloupost lidí a já ptám se dále, jestli cítí, tak ať odpoví. Kdyby se ten starý kámen mohl pohybovat,

jak by se asi zachoval,

co by udělal ten starý kámen,

já ptám se, co by ast udělal ten starý k4men,

kdyby se mohl pohybovat.

Já denně sedím u toho starého kamene

a ptám se, jestli ano, jestli ne.

Já, já nevím, proč //lne ten kámen přitahuje,

já ptám se, co nás poutá k sobě.

Já ptám se dále, j estli kámen mne přitahuje,

nebo já jsem poután ke kameni.

Já bych chtěl znát to pouto blíže.

(Masarykova zS, Hradec Králové, 8. třída)

(Masarykova zS Hradec Králové, 7.

třída)

Kámen Jan Vítek Zajímá mě, jaký má kámen život. Jak žije.

Být alespol'í chviličku kamenem, neživou pří­ rodou, poznat jak kámen žije, to by se //li líbi­ lo. Musí to b.ýt krásné, nechat o sebe rozbíjet vlny, nechat po sobě lézt tulell ě, ptáky a jiná zv ířa ta . Dýchd kámen ? Jeslí ano, jak dýchá kámen pod hladinou moře? Jako my? Nebo jako ryby? Je snad kámen živý a /Ily o tom nevíme? Kámen je dtiležitoll surovinou. Používá se k dlaždic, v sochařině a architektuře. Co kámen cítí, když ho rozbíjíme? Dozvime se to někdy? Možná někdy za milión let, až budeme sami kamenem. výrobě

(Masar ykova zS Hradec Králové, 7. třída)

II

---

Kreslil Václav Houf

47

Jak žít vsouladu s přírodou ? Byl bych rád, kdyby ve Veronice pra vi del n ě vycházela rubrika s tímto názvem. Jenže lidí, ochotných zfo rmulovat zajímavá a praktická doporučení, je málo. Pozoruhodných a pro veřej no s t

a lespoň

poten c i ál ně

přitažlivý ch

n ápadů je ještě méně . Mnohokrát mě již na­ padlo, zda vůbec může existovat ži votní styl při tažlivý pro veřejnost průmyslovéh o státu a současně s l uči tel n ý s možnostmi přírody. Příči n ou malého počtu ohlasů na mé opako­ vané výzvy může být skepse ekologicky ori­ entovaných lidí vůči takové možnosti. Přesto se domnívám, že je užitečné hledat drobné změny, jejichž u sk utečnění by nás přiblížilo k udržitelnému způsobu ži vota. Z lidí, na které jsem se obrátil s výše uvede­ nou otázkou, mi odpověděl pouze Sybe Vis­ ser z Nizozemí. Poslal mi knížku od Willema Hoogendijka nazvanou "The Economic Re­ volution" a přidal k ní teze svého článku. V obou textech jsem našel zajímavou myš­ lenku: "Snažte se, aby vaše vesnice nebo městská čtvrt byla soběstačnější a mějte k to­ IIIU sl'é obecní autority. " Souvislost tohoto prakticky míněného návrhu s možností řešení ekologického problému je dvojí. Soběstačnost malé skupiny lidí (ulice, vesnice, spřízněných obyvatel někol ika domů apod.) v zásobování potravinami, vodou, do­ dávkami tepla, v péči o zdraví a při poskyto­ vání některých dalších služeb zvyšuje šanci této skupiny přežít větší či menší kolaps trhu a inženýrských sítí průmyslové společnosti. Lhostejno, byla-Ii by příčinou takového ko­ lapsu živelná pohroma, organizační a techno­ logická neschopnost úředníků, vyčerpání do­ stupných zdrojů nafty a elektrické energie nebo neschopnost nemocnic zvládnout příval lidí s akutními příznaky škodli vého vii vu za­ mořeného ovzduší a zdravotně závadné vo­ dy. Vesnice, která má vlastní les, studnu, vě­ trnou elektrárnu, pečlivě obdělané zahrady, zásobu léčivých bylin a vlastního lékaře, mů­ že takový kolaps přestát, i kdyby jeho dů­ sledky trvaly měsíce či léta. Druhá, neméně významná souvislost mezi možností řešit ekologický problém a mírou soběstačnosti obce je dána větší schopností aktivní a soběstačné skupiny lidí zabezpečit řadu úsporných zařízení a zorganizovat jejich využívání spoluobčany. V této souvislosti zmiňuje schopnost samoorganizace obcí Sy­ be Visser. Z jeho článku proto budu obsáhleji citovat: "Je m/who důvodů, pro které mohou lidé mě­ nit své chování. Ekologické Imutív Ceskoslo­

48

vensku velmi často usiluje o změnu, která by prameni/a výh radn ě z morálky a s vědomí. Ale z těch to dů vodů změní své chování pouze ne'Kolik málo lidí. Jeden příklad za všechny: Přes tože téměř všichni lidé v Nizozemí vědí, že ježděn í autem příliš neprospívá prostředí, využívají auta stále častěji. Lidé mohou měnit své cltOvállí také z finanč­ ních důvodů, aby ušetřili čas, díky vlivu názo­ rů svých sousedů a příbuZllýc h atd. Je možné využívat tyto vlastnosti lidí ve snaze vzbudit jejich zájem o chování příznivější pro pro­ středí. Přesvědčete lidi, že když ztlumí topení z 25 na 18 stupiíú Celsia, ušetří peníze. Lidi pak budou ocholllěji šetřit energii. Totéž platí pro rozhodování mezi jízdou autem a použi­ tím kola. Avšak pro lidi je důležité m ít morál­ ní důvody svého chovánÍ. Je proto důležité jim takové důvody nabídnout. Budou pak jed­ nat pod vlivem finanční kalkulace a současně budou cítit, že dělají něco, co je správné. Ani to však nemusí stači t." Mnoho lidí napří­ klad platí paušální cenu za teplo, protože má­ lokdo má individuální měřidlo využití ener­ gie. Instalace takových zařízení by mohla pat­ řit mezi priority ekologického hnutí. V ho­ landských městech je kolo nejlevnějším a sou­ časllě nejrychlejším dopravním prostředkem. Jedllou z příčin tohOlO stavuje územní pláno­ vállí (" town planning "), které vychází vstříc cyklistům ... Snad by se ekologické hnutí moh­ lo zasazovat za upla11lění takového přístupu k tvorbě plámi výstavby měst. Peníze mohou být dobrou motivací pro změnu hospodaření s odpady. Separovan.ý sběr je levnější, proto­ že část odpadu je znovu využívána (papír, sklo atd.) a je tak možno ušetřit poplatky za jeho skládkování. Ale zde je opět nezbytná spolupráce v obci, neboť taje zodpovědná za likvidaci odpadu z domácností. " Hovoříme-li o drobných, pro přírodu přízni­ vých zmčnách chování, máme většinou na mysli změny v chování jedinců nebo rodin­ ných domácností. Uvažujeme buď o grandi­ ózních změnách ekologické politiky státu, nebo o nepatrných posunech v jednání indi­ viduí. Zapomínáme, že klíčovou sociální jed­ notkou schopnou zorganizovat pomčrně vý­ znamné dílčí změny v zacházení se zdroji a odpady je obec. Úvahy Sybeho Vissera upozorňují na to, že v obci. která usiluje o soběstačnost při řešení vlastních problémů, je pro občany snažší rozhodnout se pro příro­ dě bližší formy každodenního jednání. Libor Musil

IRecenze Al Gore - Earth in balance: ecology and the human spirit Kniha Svět v rovnováze: ekologie a lidský duch dnešního amerického vicepresidenta AI Gora vyšla začátkem roku 1992, a ihned vzbu­ dila velkou pozornost - již tehdy se stala " best­ sellerem". Ne pr oto, že ji napsal významný se­ nátor, ale proto, že byla vskutku dobrá a ob­ jevná. Al Gore velmi dobře osvětlu.ie nebezpečí, kte­ rými lidská civilizace ohrožuje život na celé Zemi. To hlavní, kte ré zmiňuje nejčastěji, je globální oteplení, způsobené především emise­ mi oxidu uhličitého. Přesvědčivě ukazuje, jak nesmírné následky měly v minulosti i mno­ hem menší klimatické změny. Zasvěceně píše i o (u nás známějším) rysu lidstvem změ n ěné atmosféry: o chlóru a jím zmenšené koncent­ raci ozónu ve stratosféře. Zmiňuj e rovněž sní­ žení oxid ačn í schopnosti atmosféry. Doku­ mentuje snižování biodiversity - mizení stovek druhů denně i osudné vysychání genetického rezervoáru kulturních plodin. Věnuje se růstu populace, odpadům, snižování úrodnosti půd t a jejich úplnému odnosu i např. odlesňování. AI Gore je velmi zkušený environmentalista, který inicioval ve Spoj ených státech mnohé změny. Jeho líčení, jak se mnohé problémy, jež si zprvu uvědomovalo jen několik vědců, staly nakonec všeobecné známými, je pohle­ dem "zevnitř" a málokdo jiný by takové svě­ dectví mohl napsat. Protože je však současně i politik, rozebírá Gore zároveň politické a hospodářské příčiny, vedoucí k současnému ohrožení a probíhající destrukci prostředí. Těžiště knihy j e pak v tom, co je potřeba dělat, aby se současný trend změnil. Poslední a nejrozsáhlejší kapito­ la se jmenuje "A Global Marshall Pian". V ní AI Gore navrhuje i nový projekt výzkumu a vývoje, SEl: Strategie Environmental Initiati­ ve. Podobně jako např. projekt Apollo by SEl měla vést k hospodářskému rozvoji a rychlé­ mu vývoji technologií: takových, které nahra­ dí dnešní ničení, plýtvání a špinění, a to nejen ve světě bohatém, ale i v chudém. SEl by se měla stát významnou motivací nejen pro ame­ rický národ, ale pro lidi na celém světě. AI Gore údajně přiznává, že kdyby věděl , že bude viceprezidentem, takovou knihu by ne­ napsal. Je to pro něj dnes nesmírný závazek ­ doufejme, že se dnešní americké vládě podaří vydat se na Gorem vytyčenou cestu. Kdyby si jeho knihu přečetli všichni kongresmani a se­ nátoři, naděje by jistě stouply. Gorova kniha je totiž strhující a naprosto přesvědčivá, a i když píše o hrůzných věcech, není pesimistic­ ká. Jest si jen přát, aby našla vydavatele a tisí­ ce čtenářů i v naší vlasti - a nejen mezi Jan Hollan ochránci přírody.