JAK CHRÁNIT PODNIKATELSKÝ NÁPAD
předkládá:
Ing. Dana Kreizlová Ředitelka Centra transferu technologií Patentový a známkový zástupce
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009
.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
CENTRUM TRANSFERU TECHNOLOGIÍ, 2. 12. 2010
PROGRAM PREZENTACE
Působnost a nabídka služeb Centra transferu technologií při Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně Ochrana duševního vlastnictví: Know-how, obchodní tajemství – ochrana utajením Právo autorské – ochrana neformální Právo průmyslové – ochrana formální Jak je možné chránit podnikatelský nápad
CENTRUM TRANSFERU TECHNOLOGIÍ
vzniklo k 1. lednu 2008 jako výstup projektu „Vědeckotechnický park a centrum transferu technologií při UTB ve Zlíně“ vědeckým pracovníkům univerzity a spolupracujícím firmám poskytuje soubor profesionálních služeb zaměřený zejména na oblast průmyslově-právní ochrany výsledků výzkumu a vývoje a zajištění jejich rychlého a efektivního přenosu do praxe
NABÍDKA SLUŽEB CTT
poskytování konzultací v oblasti duševního vlastnictví průzkum novosti poznatků (patentové rešerše a analýzy) zajištění smluvního ošetření výzkumu na zakázku doporučení vhodného typu právní ochrany metodická podpora původců při ohlášení vynálezu zpracování a podání přihlášek ochranných dokumentů (vynálezů, užitných a průmyslových vzorů, ochranných známek) v ČR i zahraničí správa portfolia duševního vlastnictví na UTB sledování stavu případů a reakce na výměry úřadů asistence při oceňování nehmotného majetku udržování a obnova ochranných dokumentů zajištění převodu průmyslových práv a registrace licenčních smluv obhajoba proti porušování průmyslových práv
PŘEDPOKLADY PODNIKÁNÍ
Podnikání = IDEA / podnikatelský záměr & PROSTŘEDKY k jeho uskutečnění. Vlastnictví, majetek:
– finanční prostředky – majetek fyzický (movitý a nemovitý) – duševní vlastnictví (převoditelné a nepřevoditelné)
Duševní vlastnictví může představovat významnou konkurenční výhodu za předpokladu exkluzivity – výlučného práva. Zajištění exkluzivity – ochrana duševního vlastnictví před využitím jinými subjekty: – faktická – utajení (konkurence nemůže využívat) – právní – zákonná (konkurence nesmí využívat) (právní = formální a neformální).
UTAJENÍ
Ochrana faktická – utajení: = nejúčinnější, ale za podmínky, že trvá utajení – zároveň velký problém a slabina. Možnosti zvýšení jistoty – pracovní smlouva, speciální dohody, závazky, prohlášení = zákoník práce (262/2006 Sb.) §…. , = ??? zákoník § – ochrana obchodního tajemství = obchodní zákoník (513/1991 Sb.) X Jestliže přesto dojde k vyzrazení klíčových utajovaných skutečností, pak není náprava možná a nic dále DV nechrání, zbývá jen řešení důsledků. Proto je třeba uvážlivě volit mezi ochranou FAKTICKOU (utajením) a PRÁVNÍ (pomocí zákonných předpisů).
OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ a KNOW-HOW
Obchodní tajemství – definice: § 17 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje. Know-how – specifikace: právní řád ČR nemá přesnou definici know-how – výklad dle ustálených zvyklostí – obvykle vyplývá z kontextu. Smysl pojmu „know-how“ se odvozuje z jeho doslovného překladu, tj. "vědět, jak na to", tedy znalost toho, jak něčeho dosáhnout, něco uskutečnit, zrealizovat apod. Pod pojem „know-how“ patří veškeré znalosti, dovednosti, obchodní kontakty, rovněž i podnikatelské záměry. Vztah mezi know-how a obchodním tajemstvím - rozlišení
OCHRANA KNOW-HOW
Ochrana právní – jestliže ochrana faktická (utajením) je velmi nejistá, případně už z povahy věci nemožná, zbývá (neformální nebo formální) právní ochrana DV: – neformální – není vázána na vyřízení, náleží tvůrci DV bez registrační procedury, = AUTORSKÁ PRÁVA – formální – vyžaduje registrační nebo udělovací proceduru + ochranný dokument. = PRŮMYSLOVÁ PRÁVA Obojí cesta má své významné výhody i nevýhody, jak bude uvedeno dále.
AUTORSKÁ DÍLA - VYMEZENÍ V ČR PRÁVA CHRÁNĚNA AUTORSKÝM ZÁKONEM zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským, ve znění pozdějších novelizací AUTORSKÁ DÍLA díla literární, umělecká a vědecká, která jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, zejména díla slovesná, divadelní, hudební, výtvarná, včetně architektonických děl a děl užitného umění, díla filmová, fotografická, kartografická, audiovizuální, počítačové programy, struktura databází.
Autorské právo chrání autora díla před plagiátem! VZNIK AUTORSKÝCH PRÁV
Neformálně žádná registrace okamžikem vyjádření v objektivně vnímatelné podobě není vázáno na konkrétní předmět, jímž je dílo vyjádřeno
TRVÁNÍ PRÁV AUTORA
po dobu života autora a 70 let po jeho smrti
AUTORSKÁ DÍLA - VYMEZENÍ ZA AUTORSKÉ DÍLO SE POVAŽUJE:
počítačový program (chráněn jako dílo literární, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně koncepčních materiálů, chráněny nejsou: myšlenky, principy, na nichž je počítačový program založen) databáze fotografie musí být původní (tj. autorským dílem duševním výtvorem) AUTORSKÉ DÍLO CHRÁNĚNO:
dokončené i jednotlivé vývojové fáze název a jméno zpracování díla jiného (i překlad)
AUTORSKÁ DÍLA - VYMEZENÍ
AUTORSKÝCH DÍLEM MŮŽE BÝT, ALE NENÍ CHRÁNĚNO:
úřední dílo (např. právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík, návrh úředního díla, úřední překlady úředních děl, sněmovní a senátní publikace, obecní kroniky, státní symboly, aj. taková díla (bankovky) výrobky tradiční lidové kultury (není-li znám autor) AUTORSKÝM DÍLEM NENÍ:
nápad, myšlenka metoda, princip, postup námět díla sám o sobě denní zpráva, jiný údaj sám o sobě objev, vědecká teorie matematický a obdobný vzorec statistický graf
AUTORSKÁ PRÁVA COPYRIGHTOVÁ VÝHRADA
©, jméno nositele práv, rok prvního vydání (zveřejnění) „All rights reserved“ Tento symbol má však v Česku (i ve většině jiných zemí) pouze ryze informativní význam – dílo je plně chráněno i tehdy, není-li to na něm nijak uvedeno. NOVÉ ZPŮSOBY LICENCOVÁNÍ – NOVÉ VÝHRADY
Creative Commons „Some rights reserved“ www.creativecommons.cz
TYPY LICENCÍ CC
LICENCE V AUTORSKÉM PRÁVU LICENČNÍ SMLOUVA
autor uděluje souhlas k užití díla (výkonu, záznamu, vysílání apod.) výhradní/nevýhradní (v případě výhradní licence se autor zavazuje, že neposkytne licenci nikomu jinému) písemná forma jen u licence výhradní a nakladatelské autorskoprávní licence se neregistrují Obsah licenční smlouvy:
způsob užití rozsah užití (množstevní, prostorový, časový) odměna (možno sjednat i bezúplatnou licenci)
RESPEKTOVÁNÍ AUTORSKÝCH PRÁV CITACE
výňatky ze zveřejněných cizích děl ve svém díle (v odůvodněné míře) výňatky nebo drobná celá díla pro účely kritiky, recenze, vědecké nebo odborné tvorby, soulad s poctivými zvyklostmi, v nutném rozsahu užití díla při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu (nekomerční užití odpovídající rozsah) Nutno: uvést autora, název díla a pramen www.citace.com
CITACE
AUTORSKÁ DÍLA VE ZVLÁŠTNÍM REŽIMU
ŠKOLNÍ DÍLO
dílo vytvořené studenty ke splnění studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo k jinému školskému či vzdělávacímu zařízení (např. bakalářské, diplomové, doktorské práce) užití školního díla (školou) k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě, nikoli za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu právo školy na uzavření licenční smlouvy o užití není-li sjednáno jinak – autor školního díla může své dílo užít či poskytnou jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy právo školy na přiměřenou náhradu nákladů na vznik díla (z výnosů z užití díla)
AUTORSKÁ DÍLA VE ZVLÁŠTNÍM REŽIMU
ZAMĚSTNANECKÉ DÍLO
ke splnění povinností vyplývajících z pracovního (služebního) poměru obdobně z pracovního vztahu mezi družstvem a členem Výkon práv k zaměstnaneckému dílu: není-li sjednáno jinak – zaměstnavatel (svým jménem, svůj účet) Odměna za vytvoření a užití díla: v rámci odměny z pracovněprávního vztahu (mzda, jiná odměna) je-li ve zjevném nepoměru k zisku a významu díla – právo na přiměřenou dodatečnou odměnu
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA
• CO lze chránit ?= předměty průmyslově právní ochrany - originální (nová) technická i netechnická tvůrčí řešení - stejně tak označení (jejich užívání pro výrobky/služby) X Průmyslově právní ochrana je - vázána na vyřízení - časově omezená - zpoplatněná ▬►OTÁZKY spojené s průmyslově právní ochranou:
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA - funkce
PROČ chránit? - smysl PPO – získání monopolu – výhoda na trhu x nutnost vyřízení (získání práva), náklady za tyto kroky a investice – očekávaný zisk -
účinek PPO – především preventivní – závisí na: *přístupu a respektu k PPO v dané zemi *přístupu a respektu k ekonomické síle majitele ▬►uplatnění PPO = prostředky na: - získání - udržování - sledování porušování (!) - soudní vymáhání práv(!!)
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA - rozsah
KDE chránit? - princip teritoriality – na určitém území x podle rozsahu území – příslušné náklady ▬►selekce – pouze tam, kde je tržní zájem za tyto kroky a investice – očekávaný ZISK ZISK – z využití přímého – vlastní výrobní činnost - z využití nepřímého – poskytnutí licence důsledek – územní rozsah se volí tak, aby ekonomická bilance byla pozitivní – více než návratnost nákladů
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA - dokumenty
ČÍM chránit? Forma ochrany – druhy ochranných dokumentů: * * * *
PATENT a/nebo * UŽITNÝ VZOR PRŮMYSLOVÝ VZOR OCHRANNÁ ZNÁMKA Ostatní (TOPOGRAFIE, MIKROORGANISMY…
• První mýtus: „patent na užitný vzor“, „patent na průmyslový vzor“, „patent na ochrannou známku“ – NEEXISTUJE, jen „patent“ jako forma ochrany technického řešení
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA - majitel
KDO? - primárně si může chránit ten, kdo řešení vytvořil X tento obecný princip má svá omezení – za určitých podmínek přechází právo chránit si nové řešení na zaměstnavatele (= pojednáno v jiné části této prezentace) + původci tím současně vzniká nárok na odměnu - i když nebude původce sám majitelem, je nezbytná jeho spolupráce při vyřízení PPO – příprava věcných podkladů ▬►původce vždy potřebuje mít orientaci a návod, jak postupovat při přípravě věcných podkladů:
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA – typy řešení
JAK chránit které předměty PPO? = jaké rysy převládají: tvůrčí řešení technické lze chránit : 1) PATENTEM 2) UŽITNÝM VZOREM tvůrčí řešení netechnické jiné než vzhledové lze chránit obtížně, za jistých podmínek a okolností (software) tvůrčí řešení vzhledové lze chránit PRŮMYSLOVÝM VZOREM označení výrobků/služeb lze chránit OCHRANNOU ZNÁMKOU ▬► Pokud není jednoznačné, kam spadá posuzované nové řešení, lze volit i kombinace některých forem ochrany.
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA - patent
PATENT = technické řešení, světová novost - zkoumá se x řízení trvá relativně dlouho a náklady vysoké x jako jediný z ochranných dokumentů má roční udržovací poplatky*) + vysoká míra právní jistoty – úřad prozkoumal splnění podmínek + rozsah ochrany dán slovní formulací – širší ▬► možnost určitého zobecnění Druhý mýtus: „Patent platí 20 let“ – neplatí třeba vůbec, i kdyby výsledek řízení o přihlášce byl kladný, pokud není včas zaplacen první balíček udržovacích poplatků. __________________________________________________________________________ * Kromě USA, kde se platí udržování patentu za delší období
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA – užitný vzor
UŽITNÝ VZOR= technické řešení, světová novost + NEzkoumá se + řízení rychlé (cca 3 měsíce), náklady nízké + nemá roční udržovací poplatky + rozsah ochrany dán slovní formulací – širší ▬► možnost určitého zobecnění x nižší míra právní jistoty oproti patentu – úřad NEprozkoumal splnění podmínek x nelze chránit postup/způsob/technologii x kratší doba možné platnosti – max. 10 let (patent může být udržován až 20 let) Třetí mýtus: „Pro užitný vzor stačí novost v ČR“ – NE !
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA – vynálezecký krok
PATENTY a UŽITNÉ VZORY
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA – průmyslový vzor
PRŮMYSLOVÝ VZOR= vzhledové řešení, (světová) novost - zkoumá se + řízení 6 - 9 měsíců, náklady nízké + nemá roční udržovací poplatky + může platit až 25 let (5 x 5 let) x předměty ochrany dány vyobrazením – = konkrétní ▬► nemožnost zobecnění x protože nechrání nic dalšího, než co je přímo vyobrazeno, každou viditelnou změnou lze ochranu obejít x nelze zahrnout technické aspekty, i když jsou na výrobku přítomny (žádný slovní komentář)
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA – ochranná známka
OCHRANNÁ ZNÁMKA= označení výrobků/služeb na trhu – komerční záležitost + řízení 6 - 12 měsíců, náklady relativně nízké + nemá roční udržovací poplatky + může platit neomezeně (X x 10 let) x předmět ochrany – označení – vázán na dané výrobky/služby ▬► nemožnost zobecnění x dodatečně nelze rozšiřovat daný seznam výrobků/služeb ani měnit jednou dané označení
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA – řízení
CESTA k průmyslovému právu v ČESKÉ REPUBLICE: - Podání přihlášky (vynálezu, užitného vzoru, průmyslového vzoru, ochranné známky)
na ÚPV = Úřad průmyslového vlastnictví ČR - řízení o přihlášce - získání /nezískání ochranného dokumentu. (při nezískání se vložené náklady nevrací) Riziko nelze úplně odstranit, zmenší se předběžným zmapováním možností a šancí. Při řízení před ÚPV ČR je využívána možnost zastoupení přihlašovatele registrovaným patentovým zástupcem.
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA – finance
STRUKTURA NÁKLADŮ na průmyslově právní ochranu: - náklady na přípravu a podání přihlášky (HZ, SP) - náklady na obhajobu během řízení (HZ, SP) - náklady na udržování/obnovu získaného práva (HZ, SP). Jednotlivé kroky – dvě složky nákladů: - honorář zástupce (HZ) - správní poplatky (SP). Lhůty pro jednotlivé kroky – při nedodržení SP dvojnásobný (nebo hrozí úplná ztráta možnosti získat průmyslové právo).
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA – zahraničí
OCHRANA průmyslových práv v ZAHRANIČÍ: 1) Postupná (klasický model) – odvozená z výchozí prioritní přihlášky – nejpozději do 1 roku od jejího podání (technické řešení) je možno podat jakoukoliv navazující přihlášku do jiné země/zemí *) 2) Současná (moderní cesta) – plošná pro celé území EU najednou – ale tato možnost je nyní k dispozici jen pro - průmyslové vzory Společenství (CD) a - ochranné známky Společenství (CTM). Plošná ochrana patentů pro EU analogickým způsobem je zatím v jednání, nebyla dosud uvedena v platnost. *Čtvrtý mýtus: „Přihláška do zahraničí se podá až podle výsledku patentového řízení v ČR“ – NE ! (bylo by pozdě)
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA – zahraničí - patenty
OCHRANA PATENTŮ V ZAHRANIČÍ: - jednotlivé národní přihlášky, oddělená řízení o nich x náročné, zdlouhavé, nákladné (vhodné pro 1 – 2 státy) - přihláška Evropského patentu – jedno řízení před EPO až do udělení EP – výhoda + potom validace a udržování v jednotlivých vybraných státech – další náklady dle počtu států – EP je nákladná záležitost, ale jednoznačně výhodnější než cesta národních přihlášek – vyplatí se od počtu 3 – 4 států Pátý mýtus: „Evropský patent je Patent Evropské unie“ – NE ! (jen vybrané státy – dáno validací a udržováním)
1. PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA – zahraničí - patenty
- OCHRANA PATENTŮ V ZAHRANIČÍ – pokračování: Jestliže před uplynutím prioritní lhůty jednoho roku od podání národní (české) přihlášky není dostatečně vyjasněno teritorium budoucího patentu mimo dosah Evropského patentu (zejména potenciální tržní zájmy v USA, Japonsku…), je možno prodloužit lhůtu k rozhodování o vstupu do těchto států podáním tzv. mezinárodní přihlášky PCT o dalších 18 měsíců. Přihláška PCT nevede sama o sobě k udělení žádného patentu, znamená náklady navíc, placené jen za prodloužení lhůty k rozhodování o zemích mimo EP !!! Šestý mýtus: „PCT je Světový patent“ – NE ! (ten neexistuje)
PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANA – zahraničí – užitné vzory
OCHRANA UŽITNÝCH VZORŮ V ZAHRANIČÍ: - pouze jednotlivé národní přihlášky, oddělená řízení o nich – x náklady x formu ochrany užitným vzorem nemají všechny státy x nemá stejnou váhu u konkurence jako patent V souvislosti s průmyslově právní ochranou technického řešení v zahraničí (více států) se doporučuje cesta patentu.
BLOKOVÉ SCHÉMA ŘÍZENÍ O PŘIHLÁŠCE PCT
BLOKOVÉ SCHÉMA ŘÍZENÍ O EVROPSKÉM PATENTU
NÁKLADY PRŮMYSLOVĚ PRÁVNÍ OCHRANY
JAK CHRÁNIT PODNIKATELSKÝ NÁPAD?
»???
PODNIKATELSKÝ NÁPAD - ZÁMĚR
Rozpracování podnikatelského záměru – vytvořený a získaný potenciál duševního vlastnictví je třeba rozlišit podle následujících kritérií: -
co je možné a vhodné chránit průmyslovým právem (nové výrobky, zařízení, technologie…), co je chráněno autorským právem (software …), co nebude takto formálně chráněno, je nutno zajistit všemi dostupnými prostředky utajení (know-how jako obchodní tajemství).
Úspěšnost podnikatelského záměru – faktory:
1) duševní vlastnictví, 2) lidské zdroje, 3) prostředky a vybavení, …
DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST Ing. Dana Kreizlová Tel.: +420 576 038 037 Mail:
[email protected] Sídlo: UNI, Nad Ovčírnou 3685, 760 01 Zlín, dv. č. 421
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009
.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
