Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 11
Kód obce 561631
Město: JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ
Základní údaje o obci Počet obyvatel: 3 672 (31. 12. 2013) 2 Rozloha k.ú: 57,85 km , tj. 5 785 ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti: 10,3 % (k 31. 12. 2011) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: SLDB 2001 EAO = 1901 SLDB 2011 EAO = 1781 Základní občanská vybavenost 2 mateřské školy 2 základní školy (1.- 9. ročník) Základní umělecká škola Základní zdravotnická zařízení Poloha obce v ORP Liberec: západ
OBECNÁ VÝCHODISKA Obec nemá zpracován strategický dokument, ani program rozvoje obce. I. ZAMĚSTNANOST Hodnocení vývoje zaměstnanosti vychází z ukazatele míry registrované nezaměstnanosti vždy k 31. 12. let 2000 až 2011 a vzdělanostní struktury v letech 2001 a 2011 dle SLDB. Vývoj míry nezaměstnanosti Výpočet míry nezaměstnanosti je prováděn jako podíl počtu dosažitelných uchazečů o práci k počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO) v obci. Do roku 2010 byla pro ukazatel EAO používána data ze SLDB 2001. Pro rok 2011 byly již použity údaje ze SLDB 2011. Míra nezaměstnanosti se v obci do krize držela pod celorepublikovým průměrem, tj. na relativně nízké úrovni. V důsledku hospodářské krize lze vypozorovat její nárůst nad 10% hranici, ale se zlepšováním celkové makroekonomické situace se dá očekávat její další snižování.
Míra nezaměstnanosti v %
Jablonné v Podještědí 12 10 7,7
8 6
5,7
5,7
2000
2001
8,9
6,5
10,5
10,3
2009
2010
2011
8,6
8,8
8,4
10,7
6
4 2 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rok
Obr. Jablonné v Podještědí-1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní
Vzdělanostní struktura Z hlediska zaměstnatelnosti je důležitá vzdělanostní struktura obyvatelstva v obci. Relevantní data vyplývají ze SDLB z let 2001 a 2011. Tab. Jablonné v Podještědí-1: Vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let 2001 2011 Obyvatelstvo 15leté a starší 3060 3152 bez vzdělání 12 19 základní včetně neukončeného 928 730 v tom vyučení a střední odborné bez podle maturity 1354 1263 stupně úplné střední s maturitou 555 700 vzdělání vyšší odborné a nástavbové 59 77 vysokoškolské 94 163 Zdroj: SLDB, 2001 a 2011 Z uvedených dat je v obci patrný nárůst počtu lidí s úplným středoškolským vzděláním (s maturitou), ale také osob s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním. Dle výsledků SLDB z let 2001 a 2011 se celkově zvýšil podíl osob s maturitou a vzděláním vyšším než středoškolským na celkovém počtu osob starších 15 let cca o 6,7 procentního bodu. Na druhou stranu stále zůstává relativně vysoký podíl osob pouze se základním vzděláním a vyučených bez maturity. II. EKONOMICKÁ AKTIVITA Největší firmy působí v odvětvích výroby průmyslových výrobků, ve stavebnictví a ubytování. Dle počtu zaměstnanců se většinou jedná o malé a střední podniky. Dle ARES se v obci k červnu 2014 nacházelo celkem a 1 222 ekonomických subjektů, z toho bylo 769 aktivních subjektů. Oproti roku 2012 došlo k poklesu o 8 jednotek. Tab. Jablonné v Podještědí-2: Přehled vývoje počtu ekonomických subjektů v obci 2010 celkem
2012
z toho aktivní
četnost ekonomických 1 127 797 subjektů v obci Zdroj: databáze MF ARES 2010, 2012, 2014
2014
celkem
z toho aktivní
celkem
z toho aktivní
1 107
777
1 222
769
Dle dotazníkového šetření je pro obec významný podnik ML Tuning spol. s. r. o. se sídlem v Praze, který má svoji pobočku v Jablonném v Podještědí, zabývající se obráběním, která dle ARES zaměstnává 50 – 99 zaměstnanců. Dále se dle dotazníkového šetření v obci nachází závod 17 jablonecké firmy Preciosa a. s. zabývající se sklářstvím, a to v ul. Švermova 419, Jablonné v Podještědí. Firma v obci dále provozuje mateřskou školku, je tak nejen významným zaměstnavatelem ale rovněž organizací zajišťující občanskou vybavenost obce. Tab. Jablonné v Podještědí-3: Přehled firem s největším počtem zaměstnanců Hl. Počet předmět zaměstnanců Hl. předmět podnikání Firma Sídlo podnikání CZ-NACE 2010 2014
281300
Výroba ostatních čerpadel a kompresorů
DELTA HL, spol. s r.o.
47125 Jablonné v Podještědí Markvartice, Tovární 10
50 - 99
50 -99
251100
Výroba kovových konstrukcí, dílů
Kovovýroba Krob s.r.o.
47125 Jablonné v Pod., Lidická 363
25 - 49
25 - 49
Komentář ke změně k 30. 6. 2014 dohledána konkrétní hodnota 59 zaměstnanců dohledána konkrétní hodnota 29 zaměstnanců
259300
Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin
SITOS PRůMYSLOVÁ SÍTA - IS s.r.o.
47125 Jablonné v Podještědí Heřmanice v Podještědí, Heřmanice 261
25 - 49
neuved eno
412000
Výstavba bytových a nebytových budov
PENTA spol. s r.o
47125 Jablonné v Podještědí, Zámecká 3
25 - 49
25 - 49
014100
Chov mléčného skotu
JAGRA spol. s r.o.
47125 Jablonné v Podještědí, Postřelná 76
25 - 49
6-9
259300
Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin
SIKR, s r.o.
47125 Jablonné v Podještědí Heřmanice v Podještědí 261
10 - 19
50 - 99
559000
Ostatní ubytování
MALEVIL, s.r.o.
47125 Jablonné v Podještědí Heřmanice v P.280
10 - 19
25 -49
014200
Chov jiného skotu
PV – Cvikov, s. r. o.
47125 Jablonné v Podještědí x
6-9
dohledána konkrétní hodnota 68 zaměstnanců, zjištěn nárůst zaměstnanců dohledána konkrétní hodnota 25 zaměstnanců, zjištěn nárůst zaměstnanců
Zdroj: databáze MF ARES 2010, 2014, Magnus web 2014, webové stránky jednotlivých firem Zemědělská výroba Zemědělské výrobě se v obci věnuje 48 subjektů, z toho 33 představují fyzické osoby. Dále jsou zde dvě honební společenstva a 6 mysliveckých sdružení. Mezi nejvýznamnější firmy v obci v oblasti zemědělství patří firmy Lidru, a.s. (25-49 zaměstnanců) specializující se na chov drůbeže, Biochov, s.r.o. (chov skotu), JAGRA spol. s r.o. (6-9 zaměstnanců), jejímž hlavním zaměřením je chov mléčného skotu a například ROVS s.r.o. (6-9 zaměstnanců), která se zaměřuje na rostlinou a živočišnou výrobu, nákup a prodej zboží a zpracování dřeva (provoz pily). Sektorové zaměření ekonomických aktivit v obci je hodnoceno jako podíl zaměstnaných dle odvětví ekonomické činností na celkovém počtu zaměstnaných osob v obci, a to pomocí ukazatelů: - Podíl zaměstnaných v priméru byl 1,6 %; - Podíl zaměstnaných v sekundéru 46,5 %. Zdroj dat: SLDB 2011, ukazatel byl v rámci SLDB 2011 oproti šetření v roce 2001 metodicky změněn. Inovační aktivity znalostních odvětví dominantních firem v obci Z hlediska odvětvového zaměření významných firem pro obec Jablonné v Podještědí dle počtu zaměstnanců lze konstatovat, že v obci se nacházejí firmy, které dle metodiky OECD působí v tzv. znalostních odvětvích. Jedná se o odvětví CZ-NACE: 281 Výroba ostatních čerpadel a kompresorů 259 Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin U znalostních odvětví ČSÚ provádí dotazníkové šetření inovací pod označením TI zkoumající aktivity takto zaměřených firem se sídlem v České republice, a to za dvě období. První období zahrnuje roky 2008 až 2010 a druhé 2010 až 2012. V roce 2010 bylo celkově vyhodnocováno 5 151, v roce 2012 se jednalo o 5 449 respondentů za všechna znalostní odvětví v ČR (viz metodický postup). Bylo provedeno šetření v oblasti předpokládaného chování firem v tzv. znalostních odvětvích z hlediska inovačních aktivit. V obci Jablonné v Podještědí byla sledována odvětví zpracovatelského průmyslu: 259 a 281. Z hlediska velikosti se jedná o významné zaměstnavatele v obci velikosti střední firmy s uvedeným odvětvím. Viz tab. 4. a 5.
Tab. Jablonné v Podještědí-4: Hodnocení znalostních odvětví dle zaměření významných zaměstnavatelů v obci znalostní odvětví
změna počtu zaměstnanců respondentů v odvětví v ČR v %
změna výkonnosti respondentů v odvětví (tis. Kč/1 ZAM) v %
nejvýznamnější trh odvětví
podíl inovačních firem odvětví z celk. počtu respondentů v%
faktory omezující inovační aktivitu firem ČR v daném odvětví
CZNACE 259
velikost fy střední
08/10
08/10
08/10
08/10
3 nejvýznamnější
281
střední
10/12
10/12
10/12
-23
20
-1
-10
EU
EU
54
-16
4
1
3
ČR
ČR
88
10/12
91 -nedostatek fin. prostředků v podniku nebo ve skupině -vysoké inovační náklady -nedostatek kvalifikovaných pracovníků a trh ovládaný zavedenými firmami 79 -nedostatek fin. prostředků v podniku nebo ve skupině -trh ovládaný zavedenými firmami -nejistá poptávka po inovovaném zboží
Zdroj: vlastní zpracování dat z ČSÚ, TI 2010 a 2012 Pozn.: Inovační firma je dle manuálu OECD taková, která ve sledovaném roce realizovala alespoň jednu inovaci, a to buď technickou (procesní, produktovou) nebo netechnickou (marketingovou, organizační). Tab. Jablonné v Podještědí-5: Doplňující informace ke zdrojům inovačních aktivit inovujících firem znalostní odvětví
Financování inovací z veřejných zdrojů odpovídalo místní Stát (ústřední x% nebo vláda) inovačních regionální v% firem úřad v % 08/10 10/12 08/10 10/12 08/10 10/12
7. RP EU v %
SF EU v %
08/10
10/12
08/10
Nejvýznamnější subjekty Inovační spolupráce
CZNACE 259
fa
10/12
S
100
80
13
0
0
13
25
0
38
25 -spolupracující podniky -dodavatelé
281
S
93
90
8
10
54
40
8
20
15
30 -spolupracující podniky vně i uvnitř -dodavatelé -konzultanti, komerční VaV instituce
Zdroj: vlastní zpracování dat z ČSÚ, TI 2010 a 2012 Z tab. 4 lze vysledovat, že se střední firmy obou odvětví v období hospodářské krize potýkaly s propouštěním zaměstnanců. To se v roce 2012 podařilo vyřešit. Střední firmy v odvětví 259 počet zaměstnanců navýšily, ale snížil se ukazatel výkonnosti na zaměstnance. Nejvýznamnějším trhem pro střední firmy odvětví 259 je EU, pro odvětví 281 je to trh ČR. V tab. 5 je patrná schopnost středních firem odvětví 281 získat finance na inovační projekty z veřejných zdrojů. Firmy obou odvětví byly zapojeny i do rámcového programu EU. Z hlediska typu inovací pro obě odvětví ve středních firmách lze konstatovat v roce 2010 i v roce 2012 vyrovnanou četnost realizace technických i netechnických inovací. V případě technických převažovaly procesní inovace. III. STAV A TRENDY VE VYUŽITÍ ÚZEMÍ OBCE V kapitole je nejprve vyhodnocen stav opuštěných provozních areálů v obci, následně je charakterizováno využití území obce.
Brownfields / Opuštěné výrobní areály a objekty Na základě výsledků dotazníkového šetření z května 2014 se nachází obci několik lokalit typu brownfields. Jedná se o areál bývalé bramborárny Lvová, kravína a teletníku, skladů č. p. 42 a 43 (býv. Zezena) a objektů bývalých dřevařských závodů, zemědělský areál (sušička). Využití území obce Způsob využití území v letech 2001 až 2012 vystihuje struktura pozemků, která je uvedena v tab. 6. Pro dané území je charakteristická poměrně velká rozloha lesních ploch, které zabírají 43 % celkové rozlohy. Změnu využití území v jednotlivých kategoriích pozemků v obci mezi rokem 2001 a 2012 vystihuje index změny využití území, který dosáhl hodnoty 1,66 %. Výsledek naznačuje, že změny nedosahují výraznější intenzity; pouze 1,66 % plochy daného území změnilo v tomto období kategorii využití. Tab. Jablonné v Podještědí-6: Struktura jednotlivých druhů pozemků na území obce Jablonné v Podještědí v letech 2001 a 2012 2001 2012 Druh pozemku Zemědělská půda Zahrnuje: orná půda zahrady sady chmelnice vinice trvalý travní porost
ha 2 748,75
% ha 47,52 2 750,45
% 47,55
1 294,00 73,68 0,47 0 0 1 380,59
22,37 1 215,00 1,27 74,46 0,01 3,34 0 0 0 0 23,87 1 457,64
21,00 1,29 0,06 0 0 25,20
Lesní půda 2 449,36 Vodní plochy 95,64 490,08 Zastavěné a ostatní plochy Celková výměra 5 783,83 Zdroj: Vlastní zpracování za použití dat ČSÚ
42,35 2 463,26 1,65 97,52 8,47 473,65 100,00 5 784,88
42,58 1,69 8,19 100,00
Jak se změny projevily ve struktuře pozemků, je patrné z tab. 7, kde jsou uvedeny relativní změny v charakteru využití vybraných druhů pozemků. Z environmentálního hlediska je možné pozitivně hodnotit změnu ve struktuře zemědělské půdy, kde došlo k poklesu rozlohy orné půdy ve prospěch rozlohy luk, a dále k rozšiřování lesních porostů a poklesu rozlohy zastavěných a ostatních ploch. Nárůst rozlohy lesních porostů, rozlohy sadů a pokles rozlohy orné půdy. Zatravňování je proces identifikovaný jako dominantní z hlediska krajinotvorné činnosti, přičemž tento trend ve využití území vykazuje ve sledovaném období silnou intenzitu. Tab. Jablonné v Podještědí-7: Relativní změna vybraných druhů využití pozemků v obci Jablonné v Podještědí mezi roky 2001 a 2012 Změna Druh pozemku % ha Zemědělská půda 0,04 1,70 Orná půda -6,12 -79,00 Zahrady 1,04 0,78 Sady 610,51 2,87 Trvalý travní porost 5,56 77,05 Lesní půda 0,55 13,90 Vodní plochy 1,95 1,88 Zastavěné plochy a ostatní -3,37 -16,43 Pozn. Zelená barva – plocha stabilní z hlediska udržitelnosti rozvoje území; oranžová barva – plocha nestabilní Zdroj: Vlastní zpracování za použití dat ČSÚ Ekologická stabilita (vyjádřená jako podíl stabilních a nestabilních ploch) řešeného území, vyjádřená pomocí koeficientu ekologické stability (dále také KES), dosahovala v roce 2012 výše 2,42 (tab. 8).
Tato hodnota se nachází nad stanoveným limitem udržitelnosti a lze konstatovat, že se jedná o vyváženou krajinu, ve které jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Od roku 2001 dochází ke změnám ve prospěch udržitelného rozvoje, což je patrné z nárůstu podílu ekologicky stabilních ploch, potažmo koeficientu ekologické stability. Tab. Jablonné v Podještědí-8: Koeficient ekologické období 2001 až 2012 Rok Stabilní plochy Nestabilní plochy 2001 3 999,74 1 784,08 2002 3 998,52 1 786,04 2003 3 949,41 1834,55 2004 3 957,08 1827,97 2005 3 958,61 1826,57 2006 3 967,26 1817,90 2007 3 968,90 1816,16 2008 3 969,30 1815,79 2009 4 083,60 1701,43 2010 4 092,42 1692,62 2011 4 092,78 1692,13 2012 4 096,22 1688,65 Zdroj: Vlastní zpracování za použití dat ČSÚ
stability (KES) obec Jablonné v Podještědí, KES 2,2419 2,2388 2,1528 2,1647 2,1672 2,1823 2,1853 2,1860 2,4001 2,4178 2,4187 2,4257
Spádovost obce Spádovost obce je hodnocena jednak z hlediska dat ze šetření využívání veřejné dopravy (data IS KORID) a jednak z dat ze SLDB 2011. Na základě vyhodnocení převažujícího směru vyjížďky veřejnou dopravou (z analýzy dat KORID, rok 2011) lze konstatovat, že obec spáduje do Liberce. Současně je Jablonné v Podještědí spádovou obcí pro Velký Valtinov. Dále byla vyhodnocena spádovost obce na základě dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, zahrnující veřejnou i individuální dopravu. Na základě dat vyplývá, za prací vyjíždí 531 osob a dalších 229 osob vyjíždí do škol, přičemž převážná část vyjížďky se uskutečňuje v rámci okresu. Viz tab. 9. Tab. Jablonné v Podještědí-9: Vyjíždějící do zaměstnání a škol Vyjíždějící celkem 760 v tom vyjíždějící do zaměstnání v tom
v rámci obce
143
do jiné obce okresu
168
do jiného okresu kraje
169
do jiného kraje
40
do zahraničí
11
vyjíždějící do škol v tom
531
v rámci obce mimo obec
229 69 160
Zdroj: SLDB, 2011 Z podrobnější analýzy důvodu vyjížďky dle SLDB 2011 pomocí rozkladu dat převažujícího směru vyjížďky, je zřejmé, že nejsilnější vyjížďkový tok z obce směřuje do Liberce (122 osob za prací, 58 do škol), do Hrádku nad Nisou (16 za prací) a Rynoltic (14 za prací, 2 do škol). Na základě dat specifikujících funkční subregiony České republiky lze konstatovat příslušnost obce k funkčnímu subregionu Liberec (viz web EF TUL).
IV. POTENCIÁL ROZVOJE OBCE Hodnocení silných a slabých stránek obce bylo provedeno dle jednotlivých faktorů hospodářského rozvoje (viz metodika) a následně porovnáno s pořadím poslední obce České republiky, která ještě nemá v daném faktoru problémy (na základě stanovené hranice dynamiky rozvoje). V rámci spolupráce s ČSÚ byla na konci roku 2010 provedena inventarizace vstupních dat a následně i korekce výpočtů faktorů. Jako vstupní data z ČSÚ pro aktualizace faktorů hospodářského rozvoje byly vybírány adekvátní ukazatele s předpokladem dlouhodobého sledování. Pro možnost porovnání sledovaného prvního období (rok 2006), druhého období (rok 2009) a navazujících byly faktory vymezeny ve vazbě na inventarizaci dat v roce 2010. Ve stejném trendu pokračoval i výpočet faktorů za rok 2011. Vývoj šetřených faktorů lze porovnat pomocí stanovené hranice dynamiky rozvoje, která zobrazuje nulový stav faktorového skóre daného faktoru. Další možností je porovnání vývoje pořadí obce v rámci celé ČR v daném faktoru. Hlavním přínosem realizované faktorové analýzy je vymezení jevů, které jsou důležité pro hodnocení rozvoje obce sledovat, viz tab. Jablonné v Podještědí-10 a obr. Jablonné v Podještědí-2. F1 (nezaměstnanost) 7000 6000
F7 (ekonomická aktivita)
5000 4000
F2 (atraktivita místa k bydlení)
3000 2000 1000 0
F6 (struktura ekonomiky)
F5 (občanská vybavenost)
F3 (osídlení)
F4 (věková struktura)
Hranice dynamiky rozvoje Jablonné v Podještědí – 2011
Obr. Jablonné v Podještědí-2 (rok 2011): Hospodářský rozvoj obce (pořadí obce v rámci ČR po inventarizaci dat ČSÚ) Zdroj: Výzkum EF (HF) TUL (data za rok 2011), projekt TA ČR č. TD 010029 V následujících tabulkách (viz tab. Jablonné v Podještědí-10) je předložen přehled vývoje ukazatelů za období let 2006, 2009 a 2011, které naplňují jednotlivé faktory. V posledním sloupci je vždy uvedeno hodnocení vývoje ukazatele dle toho, zda se jedná o maximalizační typ (čím vyšší hodnota ukazatele, tím lepší stav) nebo minimalizační typ (čím menší hodnota ukazatele, tím lepší stav). Tab. Jablonné v Podještědí-10: Vývoj ukazatelů sytících faktory v letech 2006, 2009 a 2011 1. Faktor nezaměstnanosti Ukazatel Registrovaná nezaměstnanost [%] Účast voličů při volbách do PS PČR [%]
změna zhoršení beze změny
2006 8,80 59,46
2009 10,70 57,75
2011 10,30 57,75
2006 0,00 39,31 50,11
2009 0,02 39,35 10,11 76,17
2011 změna 0,02 beze změny 39,78 min. zhoršení 11,72 zlepšení -
2. Faktor atraktivity místa bydlení Ukazatel Intenzita přírůstku obyvatelstva za 5 let Průměrný věk obyvatel Počet dokončených bytů za 5 let [/1000 obyv.] 2 Průměrná obytná plocha dokončeného bytu [m ]
3. Faktor osídlení Ukazatel 2 Obecná hustota zalidnění [obyv./km ] 2 Specifická hustota zalidnění (zast. plocha) [obyv./km ]
2006 64,34 5082,00
2009 65,82 5217,20
2011 změna 64,89 min. zhoršení 5117,20 zhoršení
2006
2009
2011
4. Faktor věkové struktury obyvatelstva Ukazatel Počet obyvatel ve věku 3–5 let na 1 mateřskou školu Průměrný věk obyvatel 2 Průměrná obytná plocha dokončeného bytu [m ] Index stáří Index ekonomického zatížení obyvatelstva
51 39,31 50,11 0,81 0,4
30 39,35 76,17 0,81 0,41
73 39,78 0,84 0,42
změna zlepšení min. zhoršení min. zhoršení min. zhoršení
5. Faktor občanské vybavenosti Ukazatel 2006 2009 2011 Podíl lůžek v hotelech a penzionech na celkové kapacitě HUZ 0,14 0,27 Počet obyvatel na ordinaci praktického lékaře 1861,00 1897,50 1877,00 Počet obyvatel na ambulantní zdravotnické zařízení 413,56 421,67 Počet lékáren na 1000 obyvatel 0,27 0,26 0,27 Počet obyvatel ve věku 3–5 let na 1 mateřskou školu 51 30 73 Počet obyvatel ve věku 6–14 let na 1 základní školu 185,50 84,50 169,50 Počet obyvatel ve věku 15–19 let na 1 střední školu* 2 Průměrná obytná plocha dokončeného bytu [m ] 50,11 76,17 2 Specifická hustota zalidnění (zast. plocha) [obyv./km ] 5082 5217,2 5142,47
změna zhoršení zlepšení zlepšení zlepšení zhoršení
* Údaj vyhodnocován jen při existenci zařízení. 6. Faktor struktury ekonomiky Ukazatel Podíl aktivních subjektů ve službách Podíl aktivních subjektů v zemědělství a lesnictví
2006 0,56 0,47
2009 0,61 0,05
2011 změna 0,62 min. zlepšení 0,06 min. zlepšení
7. Faktor ekonomické aktivity Ukazatel Podíl soukromých podnikatelů na populaci ve věku 15–64 let Kapacita hromadných ubytovacích zařízení [počet lůžek/1000 obyv.] Podíl ekonomických subjektů na populaci ve věku 15–64 let
2006
2009
0,23
0,22
70,66
72,73
0,27
0,28
změna
2011
0,24 min. zlepšení -
-
0,29 min. zlepšení
Komentáře k obr. Jablonné v Podještědí-2 a tab. Jablonné v Podještědí-10 V hodnocení faktoru nezaměstnanosti se obec nacházela v roce 2011 pod hranicí dynamiky rozvoje. Z pohledu atraktivity místa k bydlení lze konstatovat, že v roce 2011 se obec hodnocením tohoto faktoru umístila pod hranicí dynamiky rozvoje. Přestože v roce 2011 mírně vzrostl počet dokončených bytů za 5 let na 1000 obyvatel na cca 11 bytů, stále lze intenzitu výstavby označit za nízkou. V hodnocení faktoru osídlení se obec v roce 2011 nacházela pod hranicí dynamiky rozvoje, ve dvou posuzovaných ukazatelích zaměřených na hustotu zalidnění bylo možno pozorovat mírné zhoršení oproti roku 2009, nicméně stále lze hodnotit kladně zejména specifickou hustotu zalidnění zastavěných ploch. V roce 2011 se obec hodnocením faktoru věkové struktury obyvatelstva pohybovala pod hranicí dynamiky rozvoje. Průměrný věk obyvatel mírně vzrostl, zvýšil se počet osob v postproduktivním věku v o něco větší míře, než přibylo dětí. Přesto lze poukázat na nárůst počtu obyvatel ve věku 3–5 let na 1 mateřskou školu (ze 30 dětí v roce 2009 na 73 dětí v roce 2011).
V hodnocení faktoru občanské vybavenosti obec v roce 2011 umístila pod hranicí dynamiky rozvoje. Nicméně obec disponuje základní občanskou vybaveností (mateřské školy, základní škola, ordinace praktických lékařů ve zdravotním středisku). Hodnocení faktoru struktury ekonomiky v obci v roce 2011 bylo pod hranicí dynamiky rozvoje. Podíl aktivních ekonomických subjektů ve službách mírně vzrostl v porovnání s rokem 2009 na 62 %, podíl subjektů v zemědělství a lesnictví zůstal nezměněn (6 %). Obec se v hodnocení faktoru ekonomické aktivity nacházela v roce 2011 nad hranicí dynamiky rozvoje a oproti roku 2009 došlo navíc k mírnému zlepšení. ZÁVĚRY, DOPORUČENÍ, OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Ze závěrů dotazníkového průzkumu z r. 2014 vyplývají hlavní rozvojové záměry obce: z infrastrukturních projektů přetrvává záměr vybudování obchvatu Jablonného v Podještědí, přeložka silnice I/13 v lokalitě Lvová, vybudování mezinárodního cyklo-koridoru, vybudování vodovodního řadu bez rozlišení (okrajové části Jablonného, Postřelná, Česká Ves, Heřmanice v Podještědí, Petrovice), kanalizační stoky bez rozlišení (okrajové části Jablonného, Postřelná, Česká Ves, Heřmanice v Podještědí, Petrovice, Lvová, Kněžice), místních ČOV Heřmanice, Petrovice, Kněžice, Lvová, Polní, Domky, Postřelná, v oblasti občanské vybavenosti je záměrem rekonstrukce bývalého pivovaru na dům pro zdravotně postižené, zlepšení vybavenosti veřejných prostranství, z dalších záměrů: vybudování protipovodňových opatření na Panenském potoce. Na základě výše uvedených zjištění lze konstatovat následující silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti: SILNÉ STRÁNKY
- v okrajových částech chybí technická infrastruktura - nedostatek volných pozemků (včetně zasíťování) pro výstavbu rodinných domů - chybějící autobusové nádraží - absence cyklostezek PŘÍLEŽITOSTI
- přítomnost několika brownfields - vysoká závislost zaměstnanosti na zpracovatelském průmyslu - nízká intenzita bytové výstavby - existence zátopových a sesuvných území - hrozba obnovení těžby v lokalitě Tlustec - přítomnost heren (zvýšení výskyt negativním sociálních jevů)
- dvě mateřské a dvě základní školy - stavební úřad a matrika - řada pamětihodností - základní zdravotnická zařízení - sociální zařízení (DPS) - příznivá věková struktura - velký počet sportovních zařízení - stravovací a ubytovací kapacity - zachovalé životní prostředí SLABÉ STRÁNKY
- revitalizace nevyužívaných objektů - rozvoj služeb cestovního ruchu - rozvoj bytové výstavby - vybudování nových turistických hřebenových stezek - zlepšující se vzdělanostní struktura obyvatel HROZBY
Závěry a doporučení vycházejí z vypracované SWOT analýzy.
Nejvýznamnější zaměstnavatelé v obci působí ve zpracovatelském průmyslu, zaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva v terciéru je poměrně nízká.
Vzhledem k dlouhodobě vyšší míře nezaměstnanosti v obci a vyššímu podílu lidí v kategorii se základním vzděláním a vyučení bez maturity lze doporučit více podporovat zaměstnávání v rámci veřejně prospěšných prací.
Dle údajů ze SLDB 2011 dochází k postupnému zlepšování vzdělanostní struktury ve prospěch lidí s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním.
Příznivým faktorem je věková struktura obyvatelstva, ve které převažuje předproduktivní složka nad složkou poproduktivní.
Intenzita bytové výstavby je velmi nízká, což souvisí s nedostatkem volných pozemků pro výstavbu rodinných domů. Hrozí proto odchod mladých lidí z města. Rozvoji bytové výstavby brání i nedokončená technická infrastruktura v některých částech obce (vodovod, kanalizace s napojením na ČOV, plynofikace).
Obec je přirozeným turistickým centrem. Nachází se zde řada památek (Zámek Lemberk s areálem a studánka sv. Zdislavy, bazilika Minor svatého Vavřince a svaté Zdislavy, kaple svatého Volfganga a další). Obec leží v CHKO Lužické hory.
Potenciál cestovního ruchu není zcela využit. Cestovní ruch přitom skýtá potenciál pro rozvoj služeb a tvorbu pracovních příležitostí. Lze proto doporučit vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu a podpořit marketingové aktivity.
