;~~J
i I I II . I I
" fT.
Co ceká naši obec v roce 2006. S nástupem jara se blíží pocátek dalších velkých staveb a to predevším prístavba telocvicny k sokolovne a rekonstrukce sokolovny.Na tyto stavby již máme územní rozhodnutí,probíhá rízení o stavebním povolení a verejná soutež na dodavatele techto staveb. V prípade,že všechno klapne zacnou tyto stavby pocátkem kvetna letošního roku.V telocvicne bude možno hrát témer všechny mícové hry jako je košíková volejbal,nohejbal,tenis,sálová kopaná a bude zde i hledište pro diváky.Pro sport i zábavu bude v provozu moderní dvoudráha bowlingu a hnšte na squash. Výstavbu v tomto rozsahu nám umožnuje státní dotace ve výši 15 milionu Kc,kterou jsme získali od ministerstva financí s podmínkou,že stavba bude zkolaudována do konce letošního roku. Rekonstrukce sokolovny je vyprojektována tak,aby sokQlovnasplnovala všechny hygienické nonny na provozování spolecenské a . . kulturní cinnosti vcetne moderního pohostinství. . Výstavba verejné kanalizace letos skoncí,položení kanalizacních rádu je plánováno do 15. dubna a do 30.dubna protlaky kanalizace pod silnicí c.6 z ulic Kladenská,Májová a Bratrí Nováku do Jenecského potoka skoncí cástecná uzavírka Karlovarské silnice .V dalších mesících budou provedeny v ulicích Bratrí Nováku,Kladenská,Májová a Prícná opravy chodníku a komunikací a komunikace dostanou novou vrchní asfaltovou vrstvu. Ve Sportovní ulici bude v úseku od ulice Bratrí Nováku k ulici Lidické vybudován nový chodník. Rovnež v Lidické ulici budou zrekonstruovány chodníky vcetne nových pásu zelene. Rozvojová spolecnost Jenec a.s. vlastník pozemku v prumyslové zóne zmenila pocátkem letošního roku majitele,novým majitelem se stala švédská spolecnost SKANSKA,která zastupitelstvu obce predložila návrh výstavby v zóne s tím,že 40% pozemku je urceno k výsadbe zelene .Dle V)jádrení zástupce nového majitele výstavba v zóne by mohla zacít ješte letos.Zahájení stavebního rízení na cást obchvatu,který bude realizovat SKANSKA bylo již zahájeno a veríme,že obchvat bude uveden do provozu soucasne se zprovoznením komunikace R6.Výstavbu další cásti obchvatu zajištuje Stredoceský Kraj ,který objednal kompletní technickou dokumentaci pro územní rozhodnutí u Metroprojektu,tennín predání dokumentace 31.3.2006 je již splnen a bude možno zahájit rízení na územní rozhodnutí. V polovine roku by melo zastupitelstvo schválit I.zmenu územního plánu obce-zmena se týká drobných úprav využití pozemku a místních komunikací. . Co nám všem urcite nejvíce vadí, je obrovský provoz na státních komunikacích procházejících obcí,který nás obtežuje hlavne hlukem a zplodinami motoru což spolu s leteckým provozem je hrozbou pro zdraví nás všech.Karlovarskou silnicí projede denne okolo 20 tisíc vozidel, v našich silách bylo alespon tO,žejsme vybudovali svetly rízenou križovatku Karlovarská-Lidická-Úhonická a umožníli tak bezpecný prechod chodcu pres Karlovarskou silnici.Snížení poctu projíždejících vozidel zajistí až zprovoznení komunikace R6.silnice 1II!0066(ulice Lidická a Úhonická) není postavena na provoz težkých vozidel a spolu s nekázní rídicu zpusobuje obyvatelum uvedených ulic nemalé problémy.Nespokojenost obcanu vyvrcholila podepsáním stížnosti ,kterou jsem podporíl a stížnost poslal kompetentním orgánum k vyjádrení a prijmutí odpovídajících možných opatrení. Zastupitelstvo už predtím iniciovalo rešení situace v techto ulicích a predkládalo kompetentním orgánum k rozhodnutí návrhy na rešení podporené i zpracováním technické dokumentace od projektanta Ing.Križáka,ale žádný náš návrh nebyl akceptován a jiné rešení kompetentní orgány nenavrhly.Pak jsme pristoupili i k takovému rešení jako bylo umístení balvanu na nove vybudovaný chodník v Úhonické ulici po kterém nám jezdily tricetitunové kolosy s výkopkem ze stavby R6 a které by zcela jiste po nekolika dnech chodník znicily.Naše opakované stížnosti na znecištování komunikací a nekázen ridicu byly "vyslyšeny" až 28.2.2006 kdy nám Reditelství silnic a dálnic poslalo dopis s tím,že nás bude infonnovat písemne predem o potrebe používání silnice llI/0066 a bude zajištovat prubežné cištení vozovky od zemin ze stavby R6.PoUŽÍvání silnice 1II/0066 povolil majitel silnice Správa a údržba silnic Kladno,která by také mela trvat na oprave komunikace po skoncení odvozu výkopku ze stavby R6, v Úhonické ulici je komunikace už dnes v dezolátním stavu. Zastupitelstvo na verejné schuzi dne 30.3.2006 projedná a schválí úpravu rozpoctu na rok 2006,úprava zajistí financní krytí všech zámeru obce na dokoncení rozestavených staveb a i na stavby
nové,kterépresáhnoufunkcníobdobísoucasnéhozaStUpitelstva.
. Josef Doudera
ZKl~EB~Í
POLYGO~
l\""EBO OBECriÍ
Bl:TVÁR?
VážeL:ispoluobc2.D.é, OchOL'1::',státu FDplatn::."ú!ed.nik", at již v F<:.cobe predsta\itele dotceného orgánu verejné spráiry, policie ci Il2d.{-a.zeného 1Í1~duIIÚsmi samosurávv nám neúprosne dává r2jeyO, v jaId žijeme demo~acii ~'ja.~é predsta\ i!ele vedoucích stran jsme si zvolili za s...,:ézástupce. Celou dobu svého m:mdáru, kter)' letos v listopadu koncí, se pokouším mimo jiné zmenit neúnos~i' stav y Lidi:ké ulici potažmo tedy d6sled..~' nadlinútního hlu..1u a iibrad z letecké a hlavne pozemní tranzitIú dopravy vyšším zatížením clik)' obcí..nynís nekolik.:-'l::1:'Ísobne h.-yvadlovépreprave zeII]i.ny ze stavby dá1ruce R6.Spolecne kOrIÚse ZP, statutál'1úho zástu}:<:e obce, tj.starbsty, nej\Tššíhb obecního orgánu - zastupitelstva a tento rok s podporou sdružení oocanu knce (podpísem a.l{ci podporilo vice než sto obcanu), jsem postupne oslovil místní odd. Policie CR a jeho nadrízen)' orgán, Krajského hygienL~ MŽP, ?vIZ, p. hejtmana Stredoceského KÚ a SÚS Kladno ja.1(o a správce komunikace i státIú inspekci ŽP a MeÚ v Cemošicích. Nikoho náš problém nezajímá, dokonce na mše vlastnL1.(a dopisy neoopo\idaji. A pokud ano, jde o zamitavé stano\isko na náš návrh rešení. Presto, že legislativa se na strane zákona pri.l.dání na ~ší stranu a odborné projekty jdou z našich spolecn)'ch nákladu, je všechna snaha marná.Lidická ulice, následne pak Uhonická vcetne prujezdu cásti Malého námestí je stále dopranúm zkušebním polygonem se všemi dusled..1...)'! pod h!a\ickou
Pro tento obecní bulvár pripravila komise ŽP ná\Th úprav, k.1er)'by mel minimalizovat d6s1edky soucasného a dlouhc.:!obenerešeného stam, a to i v nadcasovém \)'hledu. Jde o úpranl zelene, odstavných ploch, stromovou úcelovou \)'sadcu, dokoncení chodník"Uatd. Pok-ud se slovo bulvár zdá nekomu nadnesené, má své opodstatnení. Lidická je totiž SOt.:C25tÍ vyhlášeného hlLL1(ového pásma, je zde základní škola, jsou zde zastávky a tocna BUSu, má tu sídlo OÚ a II'Jstní pošta. Podél Lidické jsou rozmisteny témer všechny podnikatelské subjeh,1y(HOdlma)T, a.s., Agroma.'<,s.r.o., skladové haly, autobazar skladov)' areál H.Z.C.I., a.s., Docugu2!d, a.s., Bra.fil, a.s.), a to všichni s nadlinutními dusled.'\.")' pramenícímiz dopravní obslužnosti. Chystá se zde \)'stavba nové sportonú haly, rekonstrukce IIÚstnísokolovny a stavba zdravoL'lÍhostrediska. Myslim.,že tento v"';'cetjednoznaCDe dokládá nejen použit)' termín pro tuto uli~ ale i oprávnenost okamžitéhorešeni nedobrého stavu. Reše~, k'teré mužeme ovlivnit sami a bude uprednostnovat životní prostredí a zdra\i obcanu naší obce. Odpo\ic!ajíci dlouhý cas jsem venoval ná\Thu na zelen, ,)'sadbu stromu a kerových drevin, k'teré jsou schopné tlumit hluk a plisobit na zdravé prostredí. V náVThujsem zohlednil oddelení zelených pásu a chodníku od komupi..i(ace i realizace oostam)'ch stání mimo komunikaci. Rád bych, aby soucasné ~pitelstvo projekt schválilo a v této nejzatíženejši lokalite obce dokoncilo ješte v tomto volebnún období. KOrIÚseZP nechce rešit dopravní nekázen opakoVan)IDrozmistováním nevkusných opukov)'ch balvanu, které mají zabránit poškozováni Mší spolecných investic. Toto opatrenipovažuje za neštastné a prechodné, vynucené okamžitou potr~bou.NaYThujizastupitelstYlldopravní úpra\ll, která by mela ušetrit náklady jak na prestavbu križovatky, nebot odbocující auta ve smeru od Prahy do Uhorocké zde musejí prejíždet obrubník a projíždet zelen)'ID pásem., což pri vyhodnocování zkušebního provozu rízené križovatky prinese na\)'šení nákladu za prestavbu této cás'-J križovaL~, Na\ic bych rád rešil problém vyhýbání icetonážn.ích ~utomobilu s následkem poškozování chodníku. Úprava by spocívala v jednosmerném prujezdu v ulicích: Úhonické a Zižkové.Obe ulice by absorbovaly menší prujezd vozidel a zmizel by efekt poškozování ,spolecného majetku, O podrobnostechúprav naší obce bych se ale kon..uétneji zmíníl až na verejném zasedán.ízastupitelstva obce dne 30,03,2006 od 19.30 hoo. v zasedací síni OÚ, Rád bych seznánú1 spoluobcany, hlavne pak ty, co bydli v Lidické, s návrhem zminovan}'chúprav, s projektem úprav chodní.\.'"U a samozrejme s ná\Them etapov)'ch úprav zelene. Upoutávka.rrú na da.'1OU problematikuby mely posloužit titulní stránka dnešniho obcasnÍh.-ua i úvodní obrázek tohoto clánku na téma vlastniCt\i potažmo oopovednosti vlastníku. Zmena místa konání verejného zasedání má rovnež svuj duvod. Úcastníci budou mit možnost na vlastní oci sluédnout kopie Pametní listiny z veže naší Zvonicky, která byla v originále Umístena do kopule v roce 1902, Pred sto lety byly do 2'vonicky instalovány i '\oitrážováokna a obraz sv. Václava-patrona naší obce, které se . nám podarilodle mého názoru úspešne zrenovovat. Budou trvale vystavené v zasedací síni OÚ. Na konec informací snad optimistickou poznámku. Nenechme se otrávit žádným úredníkem. Rešení, které zvládnemesami existuje. Existuje a je plne v našich možnostech, jen je treba dnešní šanci využít, byt bude nákladná.Na práci i finance.Jsem presvedcen, že zastupitelstvo najde odvahu a ve svém rozpoctu na r. 2006/07 uvolní potrebné finance i oprávnenostk uprednostneni projektu Lidické v casovém harmonogramu dalších úprav v obcí. S naznacen)"ID.optimismem si však OOnášími jednoznacne negativní zk-uknos-J zjednání s volen)'D1Íorgány, a to i 5 temi z nej\yšších státních špicek. Nabj1é zkušeností však zúrocím v cervntL, Soucasná garnitura. predsta\itelu hrubostí, arogance a vulgarit s politickou omezenosti a poplatn)ID úredniCt\'em u me nemá šanci. Budu volit slušnost, odbornost a zájem o obcanskou nikoli politickou spoleCDost.Nebo, že bychom spolecne použili recept pana spisovatele Ludvíka Vaculika ? Ten si predsta'llje eventualituptací nemoci v naší demokracii a uvažuje: " .jak rychle by bylo po ptákách, kdyby jeden onemocnel a my bychom museliten chov celý... .,..... za komisi fivotního prostredi
,..-
Miroslav Kuneš
Procházky pražskVmi údolími Vyrazit o víkendu do mesta, nebo do prírody? Zveme vás do mesta i do prírody. Pražská údolí jsou ideálními místy k pekným vycházkám. A je-li dost snehu, objeví se i bežecké stopy. Do Tichého údolí za malírkou Zdenkou Braunerovou jezdili umelci vcetne bratrí Mrštíku. Žil zde i romantický japonolog Joe Hloucha. Následuje Šárka s Lysolajským údolím a Houslemi, kde bývala dokonce dve prírodní divadla. Ze strání nad motolským potokem prehlédneme celou Prahu. Prokopské a Dalejské údolí proslavil Joachim Barrande svými nálezy. Podobné je i Radotínské údolí. Na východním brehu Vltavy, nad Brežanským údolím, na Závisti si kdysi Keltové postavili jedno z nejvýznamnejších hradišt v Cechách. Modranská rokle je sice úzká, zato do údolí Botice se vejde i prehradní nádrží v Hostivari, podle které dojdeme až do Pruhonic. Zbývají údolí Rokytky, Drahanská rokle na hranicích Prahy, ne zcela prístupné údolícko Brusnického potoka obtékajícího Pražský hrad... Kuchel neboli Theodorbad Dnes na strakonické "výpadovce" u Malé Chuchle zárí leda modré svetlo benzinové pumpy. Dríve sem Pražané jezdili na nedeli i na letní byt. Mohli si vybrat, zda lodí ci vlakem, který tu od roku 1862 dokonce zastavoval. Údolícko Certovy strouhy je spíše krajinným zárezem, obklopeným zachovanými lesy. Pod cestou nad obcí vyverá Mariánský pramen. Jeho voda putovala i na stul císarovny Marie Terezie. Mohl za to v nemalé míre rektor pražské Ferdinandovy Univerzity Dr. Joanne Srinci, který roku 1739 vyzdvihl její lécivost. Tak optimistický posudek už nikdo nepotvrdil, ale to se už deset let do chuchelských lázní jezdilo. Nazývali se Fuchsovy a pozdeji Theodorovy - podle zbraslavského prevora Theodora SchOnfelda. Jistému polskému šlechtici dokonce vrátily zdraví a z vdecnosti nechal postavit kostel sv. Jana Nepomuckého. Lázne byly nejvíce vyhledávány ve druhé polovine 19. století. V puvodne klasicistní Vile Marii (cp. 43) pobýval na letním byte Jaroslav Vrchlický. Za ním prijíždeli J.V. Myslbek, J. S. Machar. V roce 1909 v Chuchli vznikla i dostihová dráha. Na malém námestícku s kostelem Narození Panny Marie z roku 1774 je nejstarší z památek barokní budova se sochou Panny Marie na prucelí. Také lázenský hostinec a zahradní restaurace v cp. 42 pamatují rušnejší casy. Slávu pramene v lese pripomíná kaplicka Panny Marie z 2. poloviny 18. století. Chuchelským hájem vedou znacené cesty s naucným okruhem. Na ceste ke kostelu je minizoo, která poteší deti. V klecích spatrí lišky, za plotem treba danky... Príliš priblížená Šárka Na starých fotografiích dámy v dlouhých šatech a kloboucku preskakují potok v soutesce mezi Kozákovou a Šestákovou skálou v Horní Šárce. Casopis turistu píše v roce 1890: ,'pred ctvrt stoletím nemeli Pražané takový výber nedelních výletu, jako jich nyní na snade... Tehdy však nebylo lze tak pohodlne Šárky dosíci... Kdo ji chtel projít, musel se odhodlati ku peší výprave, nebot nebylo ješte železnice Buštehradské a Státní dráhy nebylo lze užíti, nebot v Podbabe nebylo ješte zastávky. Sláva Šárky pominula, jak nám ji dráhy príliš priblížily a prístup do ní velice usnadnily. Avšak dosud stojí Šárka za výlet. " V témže roce provedl vznikající Klub ceských turistu První turistické znacení Divoké Šárky a v cervnu pribyla i trasa z Liboce do Veleslavína. Na turisty cekalo v údolí nekolik hospod, které se navzdory odlehlosti uživily. I po sto letech Šárka stojí za výlet, prestože nám ji mestská doprava priblížila ješte víc. Na Kozákove skále stávalo nejvýznamnejší ze slovanských hradišt v Praze. Pozustatky valu lze predpokládat podle clenitosti terénu. Prurvou už vede asfaltová cesticka. Lze zvolit i lesní cestu, obe vedou k Hovorkovu mlýnu. Byl známý už za tricetileté války. Ale už ke konci 19. století zde byla známá výletní restaurace. Slouží dodnes, v zime jen o víkendech.
Kde zajali Ctirada Údolí "proslavil" príbeh Ctirada, syna Prošova a rádce Premysla, který L. P. 742 jel s dvaceti zbrojenými muži - aby predešli nebezpecenství úkladu Vlastiných, která vedla odboj žen proti mužum, ohledat jakési zemanské meze do Kopaniny. Kronikár Hájek z Libocan si potrpí na presné vylícení. S odstupem bezmála 14 století je otázkou, proc si muži sem zajíždeli z Lichocevse,stejne
jako proc Ctirad
-
když v hustý les a hluboký
duoljeda uhlédá, ana blízko od cesty leží dívka krásná svázaná a velmi srdecne pláce..., nechá všeho, nedbá základní bezpecnosti ajde ji osvobodit. Dejiny by prišly o emotivní podnet. Jazykozpytci ovšem tvrdí, že jméno šárka - šerý, szary,je podobné albánským shur, zhur - (pohorí Šar planina), španelským sierra, nebo sardinským sara. Vyskytuje se tedy i v jiných ja2)'cích jako název pohorí a lepá, lec proradná deva by mela jméno podle místa. Nikoliv naopak.
Na skále Dívcí skok, kde prý Šárka ukoncila svuj život, spatríme leda horolezce. Ale u Certova mlýna mohou chodci slyšet certovský smích dodnes... Ve skalách v roce 1913 založili pánové Polert a Fencllesní divadlo, když si pozemek puvodne pronajali pro stavbu méne lukrativních tenisových kurtu. Na podzim - 3. zárí 2005 - opet nad údolím znely tóny Prodané nevesty (na hornu hrál Jakub Koutník), žel asi výjimecne. Vinice i mlýny Na jižních stráních už v 17. století zrála vinná réva. Na území historických Dejvic bylo pred tricetiletou válkou na 130 vinic, o pul století pozdeji sotva padesát... Dodnes je pripomínají jména Vizerka, Jenerálka, Žitná... Vinice patrívaly bohatým staromestským obcanum. Jedné z nejvetších, se štepnicí, lisem a dalšími nezbytnostmi, známé už na konci 17.století, vévodil vinicní domek Žitná, dnes romantická vila. I v Dolní Šárce klapávaly mlýny. Dnes jí projíždí mestský autobus, ale peší výlet po znacce je zajímavý. Dubový mlýn u rybníka patril k nevýznamnejším. Na konci 16.století byl v majetku strahovských premonstrátu. V roce 1688 se sem priženil Pavel Myslivecek a mlýn koupil. O devet let pozdeji se narodilo už sedmé díte Matej, budoucí otec hudebního skladatele Josefa Myslivecka... Ze Záporeckého mlýnu (cp. 55) je omšelé stavení v zatácce nad námestím. Vysoko nad údolím je kostel sv. Mateje. Na skalnatém ostrohu prý leží Ctiradovi spolubojovníci. Na hr"bitove je (mimo napr. herce Josefa Kemra) pohr"bená Josefa Hovorková dcera Josefa Mánesa a jeho inspirující víly Fanynky Štovíckové.
Furianti v Houslích Lysolajské údolí ústí do Šáreckého na Bretislávce. Silnici lemují nízké domky a nejromantictejší cást predstavují Housle. Strmá prurva je jako z mayovek. V letech 1949 - 1955 v údolí hrávali místní ochotníci. Nad cestickou na sevrené stráni stávaly lavice. Místo má vážne dobrou akustiku. Divadlo nedosahovalo slávy šáreckého, ale znela tu Vojnarka i Naši furianti. U vchodu se diváci i herci osvežili u pramene, voda je prý lécivá. Kaplicka z roku 1863 postavená nákladem Josefa Tumy ajeho sestry Marie Srbové z Lysolaj byla nedávno i se studánkou opravená... Prokopským údolim aneb Ferrocaril Mexicano Prokopské a Dalejské údolí je pojmem pro geology i milovníky prírodních krás. Už vstup do údolí je impozantní. Ferrocaril Mexicano in Praha nazval v roce 1924 svuj fejeton Eduard Bass. Popisuje zážitek z jízdy vlakem ze Smíchovského nádraží smerem do Hostivic. Trat na 15 km délky prekonává na vysokých mostech 180 výškových metru. V roce 1872 si jedinecnou dráhu vynutila potreba prepravy uhlí z Kladenska na jih od Prahy. Hned nad Smíchovem na vlak ceká stoupání 16 promile, následuje velký oblouk nad Prokopské údolí po moste stojícím nad dalším mostkem pres rícku na trati do Reporyj a Rudné. Za okny defilují nápadné hlubocepské skály a dole je videt trat, po níž jsme prijeli. Není nutné být technický fanda, aby clovek pozdeji se zájmem usedl na stráni a sledoval oba úzké viadukty dlouhé pres sto metru s dalším mostem pod nimi. Výstavba zacala v breznu 1871,3. cervence 1872 už projel první nákladní vlak, 16. zárí i osobní. Od roku 1854 existovala horská trat z Vídne do Terstu pres Semmering. Ta dala pojmenování této dráze: Pražský Semmering. Vlak vyjíždí z hlavního nádraží a staví na severním smíchovském - žel jen 2x denne. Bretislav Jelinek objevuje hradište V breznu 1882 si jeden z našich posledních romantických archeologu zašel do Butovic. Podobne jako Schliemann si precetl Homérovu povest o Tróji, Bretislava Jelínka upoutal zápis Václava Hájka z Libocan v Ceské kronice k roku 995 o bojích krestanu s pohany: na jednom vrchu, jenž Srnobog slove, proti Klukovu se
položili a zdmi se odelali vysokými a ty zdi valy osypali - a nalezl butovické hradište. Bývalo to jedno z nejduležitejších hradišt na území Prahy, "predchudce" Vyšehradu. Starí Slované v 6.-8. století obývali mimo butovického i hradište v Šárce, ci v Podhorí a na Zámkách u Drahanské rokle. V roce 1964 archeologický výzkum na butovickém hradišti potvrdil dlouholeté osídlení, jehož valy jsou stále patrné.
Kde zabili Ctirada Zásluhou ženské války vedené Vlastou pronikl do podvedomí spíše hrad Devín na hrebeni Dívcích hradu. Vznikl prý v roce 738 a pet let poskytoval zhrzeným dívkám azyl. Na Bílé skále, zvané i Ctirad ci U Ctirada, byl rek dívkami vpleten do kola, aby muži na Vyšehrade pochopili, co je ceká. Místo je poznamenané železnicní tratí, ale výhled je daleký spíše o brehu Vltavy...
-
až na velmi vzdálený Vyšehrad. Možná má pravdu vševedoucí Hájek, když mluví
lnfonnace z Obecního úradu Obecnt závazná vyhláška obce Jenec c. 4/2001 o místnim poplathll za provoz systému shromaždování, sberu, prepravy, trídení "..}'Užívánía odstranování komunálnich odpaduje beze zmen a poplatek za fYzickouosobu, kierá má trvalý pobyt v obci, ciní 500,- Kc rocne. Rovnež poplatek pro fyzickou osobu, která má ve vlastnictví stavbu, která slouží k individuálnírekreaci, nacházející se na území obce, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná osoba, cini SOO,-Kc.Splatnost poplatku je ve dvoll splátkách a to za 1.pololetí vždy do 28.2. a za II. pololetí do 31.7.2006. . . "'. Obecní úrad Jenec vynaložil za systém nakládání s odpady za rok 2005 více než 818 OOO,-Ké a z toho príjem pro obec cinil 501 OOO,-Kc. Neplatici jsou sledováru a úhrady vyplývající ze zákona, budou nekompromisne vymáhány. Vyz}'Vámeobcany, hierí dosud neuhradili poplatek za odpady 1.pololetí 2006, aby neodkladne tento poplatek uhradili.
Poplatek ze psu: 1. Poplathll podléhají psi starší 3 mesícu. 2. Povinnost oznámit drženi psa má i osoba, která je od placení poplathll podle zákona o. místních poplatcích osvobozena. Duvod pro osvobození musí poplatník správci poplathllprokázat. 3. Poplatková povinnost vzniká v kalendárním mesíci, ve hierém pes dovršil stárí trí mesícu. 4. Poplatekje splatný do 28.2. bežného mesíce rokLl. 5. Prí vzruhllpoplatkové povinnosti v prubehu roku do 90dnu od vznihll poplatkové povinnostinejpozdeji do 31.12. bežného roku. . .'
Li.h-vidace spJaškových vod.
Do konce dubna bude v naší obci dokoncena výstavba verejné splaškové a deštové kanalizace 'lic.verejných cástí prípojek v ulicích Kladenská,Májová,Prícná a Bratrí Nováku.Až na malé výjimky mohou majitelé své nemovitostí pripojit ke splaškové kanalizaci.Vzhledem k tomu,že neh-terénemovitosti v jižní cástí obce kde výstavba splaškové kanalizace skoncila už najare 2005 nejsou dosud pripojeny upozornujeme vlastníky nemovitostí,že obec bude po obcanech požadovat. aby své nemovitosti na sp]aškovou kana]izaci napoiili. a to za základe odst.8 paragrafu 3 zákona c.274/2001 Sb., ve kterém se praví: ;,Obec mliže '. v prenesené pusobnosti rozhodnutim u/ožit vlastnikum stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikaji nebo mohou vmikat odpadni vo4Y, povinnost pripojit se na kanaÍizaci v prípadech, kdy je to technicky možné. Odpadní vody musí být do kanalizace vypouštené bez predcištení. To zn~mená, že septiky, domovní cistírny odpadních vod a žumpy budou odstaveny z provozu a vypouštená odpadní voda skrz ne nebude protékat Uedine u septiku trubním propojením nátohLls odtokem).Splaškovou kanalizaci jsme vybudovali pro zlepšení životního prostredí v obci a každá nepripojená nemovitost jak pro bydlení tak pro podnikatelskou cinnost nám tento cíl ztežuje.V prípade nutnosti obec použije své prenesené pusobnosti dané zákonem a vlastníkum nemovitostí nepripojených ke splaškové kanalizaci toto pripojenírozhodnutím uloží. II
Informace o trídení a recyklaci odpadu
"CO se s odpady dále deje?" Odpady, které jsou odvezeny z obecního sberného dvora je nutné dále dotrídit. Na tzv. dotridovací lince se odpady trídí na jednotlivé druhy dle jejich dalšího zpracování (recyklace) a zároven se odstranují nežádoucí prímesi, necistoty a odpady. Dotrídení papíru Papírové odpady, které odložíte do speciálního modrého kontejneru jsou z mnoha ruzných druhu papíru. Z jiného papíru jsou noviny, z úplne jiného je krabice od televize. Každý druh papíru se také jinak zpracovává. Proto je potreba sberový papír dotrídit na jednotlivé druhy. To se deje na dotridovací lince. Na dotridovaní lince je pás, po kterém se smes papíru pohybuje a pracovníci podél pásu z nej vybírají jednotlivé druhy papíru, nekdy z nej musí vybírat i odpadky, které tam naházejí nezodpovední obcané. Dotrídený papír se lisuje do balíku a odváží ke zpracování do papíren.
Dotrídení skla Pri výrobe bílého skla se nikdy nesmí dostat do pece sklo barevné. Navíc se tam nesmí dostat žádná jiná necistota, kov, keramika, porcelán atd. Sklenené odpady ze zelených kontejneru se nejprve predtridují rucne a jsou odstraneny nejvetší kusy necistot. Poté strepy putují na speciální automatickou linku, kde vše rídí pocítac a zajistí cistotu a vytrídeného skla. Barevné nebo ciré sklo se odváží ke zpracování do skláren.
I plasty, které jste odhodili do žlutých kontejneru, se dotridují na dotridovací lince. Ze smesi plastu putující na pásu se rucne vybírají PET láhve, fólie a penový polystyren, které mají speciální samostatné zpracování. Pracovníci z pásu vyhazují i necistoty, které do plastu nepatrí. Dotrídené druhy plastu vcetne zbylé smesi plastových odpadu se lisují do balíku a odváží ke zpracování na recyklacní linky.
Spolecenská kronika Všemjubilanrurn,lim v 1.ctvrtletí2006 oslavili 70 a 80 let svého veku preje ZO Jenec hodne zdraví, pohody a spokojenosti v rodinném živote. 1. 2. '"
~.
JosefKlein Miroslav Šrotýr .Jaroslava KácIová
4. 5. .
Marie Nedbalová Jirí Cerný .Marie Jaburková
.. .6..
.'
v
UPOZORNENI
,
V sobotu 15.dubna 2006 od 9.00hod. do 10.00hod. se uskutecní ve sberném dvore svoz nebezpecných
složek komunálního
odpadu.
POZVÁNKA Dne 30.3. 2006 v 19.30 hodin v zased~cí místnosti Obecního úradu se koná verejné zasedání zastupitelstva Obce Jenec. Program: 1. Zahájení 2. Odsouhlasení programu jednání
3. Volba mandátové, návrhové komise a over. zápisu 4. Zpráva starosty 5. Zpráva predsedy FY - návrh 1.zmena rozpoctUna r. 2006 6. Zpráva predsedy ŽP 7. Diskuse 8. Usnesení
9. Záver starosta JosefDoudera
