Řízení zásob vybraných výrobků ve firmě Fiord s.r.o

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Řízení zásob vybraných výrobků ve firmě Fiord s.r.o. bakalářská práce

Autor: Mašterová Veronika Vedoucí práce: Ing. Martina Kuncová, Ph. D. Rok: 2011

Anotace Bakalářská práce je věnována základnímu seznámení se zásobami. V teoretické části je přiblíţen vznik a vývoj logistiky. Poté jsou vysvětleny dva důleţité úseky zásoby a jejich řízení. Ke konci teoretické části je zmiňováno skladování, které souvisí se zásobami. Praktická část je zabývána firmou Fiord a její činností na českém trhu. Je vybráno pět konkrétních výrobků, které společnost dováţí do České republiky. Na metodách počítání časové normy a bilance zásob jsou ukázány pohyby zásob na skladě.

Klíčová slova Logistika, zásoby, řízení zásob, skladování zásob, firma Fiord s. r. o. a její výrobky.

Annotation My Bachelor thesis gives basic information on stocks. In its theoretical section the establishment and development of logistics is shown as well as terms such as inventory control, warehousing and supplies are described. The practical part of my thesis deals with a company called Fiord and its activities on the Czech market. It is chosen five specific products imported into the Czech Republic by this company and worked out their time standard of stock and balance sheet of stock are show move stock on store.

Key words Logistics, stock, inventory control, inventory warehousing, Fiord s. r. o. and its products.

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Martině Kuncové, Ph. D. za odbornou pomoc, cenné připomínky a rady, které přispěly k vypracování této bakalářské práce. Zároveň chci poděkovat zaměstnancům z firmy Fiord s. r. o. za spolupráci a poskytnutí potřebných údajů.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Řízení zásob vybraných výrobků ve firmě Fiord s. r. o. vypracovala samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů jsou úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. května 2011 ..........................................................

Podpis

Obsah Úvod............................................................................................................................. 8 1 Teoretická část ...................................................................................................... 10 1.1

Úvod do logistiky ........................................................................................ 10

1.1.1 Historie .................................................................................................... 10 1.1.2 Cíle logistiky ........................................................................................... 13 1.1.3 Globální logistika .................................................................................... 17 1.2

Charakteristika zásob ................................................................................... 19

1.2.1 Zásoby ..................................................................................................... 19 1.2.2 Ocenění zásob.......................................................................................... 24 1.2.3 Způsoby a postupy účtování zásob .......................................................... 26 1.3

Řízení zásob ................................................................................................. 30

1.3.1 Podstata a nástroje řízení zásob ............................................................... 30 1.3.2 Optimalizace zásob.................................................................................. 32 1.3.3 Stanovení pojistné zásoby ....................................................................... 36 1.4

Skladování ................................................................................................... 38

1.4.1 Základní funkce skladování..................................................................... 38 1.4.2 Charakteristika a význam skladování ...................................................... 39 1.4.3 Funkce a druhy skladů ............................................................................. 40 2 Praktická část ........................................................................................................ 42 2.1 Firma Fiord s. r. o. ........................................................................................... 42 2.1.1 Základní informace o firmě ..................................................................... 42 2.1.2 Vznik a vývoj značky AWA - SHIMA ................................................... 42 2.1.3 Poslání a cíle organizace ......................................................................... 43 2.1.4 Zásobování .............................................................................................. 44 2.1.5 Účetnictví ................................................................................................ 45 2.1.6 Skladování ............................................................................................... 45 2.2 Vybrané výrobky............................................................................................. 46 2.2.1 Cutting Blade 1095 .................................................................................. 46 2.2.2 Profi Bass Stukas ..................................................................................... 51 2.2.3 Ion Power Red Bravo .............................................................................. 54

2.2.4 Pulse Special Edition Tournament 2000 & 3000 .................................... 57 2.2.5 Black Dog Outworld Travel Spin 2.1M .................................................. 60 Závěr...........................................................................................................................65 Seznam pouţité literatury...........................................................................................67 Seznam tabulek a obrázků..........................................................................................69

Úvod Téma bakalářské práce jsem si zvolila, jelikoţ mi zásobování je blízké zkušenostmi z praxe. Cílem této bakalářské práce je provedení analýzy řízení zásob vybraných výrobků ve firmě Fiord s. r. o. s pomocí zvolených modelů řízení zásob. Analýze předchází popis obecné problematiky řízení zásob a skladového hospodářství. Od počátku lidstva je mezi činnostmi kaţdého z nás zařazena logistika, i kdyţ si to často neuvědomujeme. První projevy logistického uvaţování se pouţívaly uţ v době čtvrtého aţ třetího tisíciletí před Kristem při výstavbách egyptských pyramid. Lidé dokázali vymyslet takový systém, který zabezpečoval přísun stavebního materiálu, dostatek nářadí a dbali na dělníky. Podobné to bylo v i době válečných taţeních. Logistika se vyvíjela řadu let aţ do dnešní podoby, nyní zahrnuje plánování, řízení toku materiálu a další činnosti, které vedou k uspokojení potřeb zákazníků a dosaţení zisku. Dnešním cílem logistiky je naplánovat a řídit tok produktů od výroby aţ po místo spotřeby, a to co nejlevněji, nejrychleji. Společnosti musí určit cíle logistiky trhu, poté musí vytvořit systém, který povede k minimalizováním nákladům. Jakmile firmy začínají spolupracovat se zahraničím, započne se vyuţívat globální logistika. Zásoby patří do skupiny oběţného majetku. Jedná se o sloţky majetku, u nichţ dochází k jednorázové spotřebě nebo se z příslušné činnosti získávají a přeměňují v jiné majetkové sloţky. Firma musí sledovat mnoţství zásob, jelikoţ musí být zásoby dostatečně velké, aby probíhal plynule výrobní proces. Přesto se většina podniků snaţí o co nejniţší náklady, udrţují pouze ty zásoby, které jsou nezbytně nutné. Zásoby se oceňují různými způsoby. Řízení zásob se pokládá za jednu z nejdůleţitějších manaţerských aktivit moderního podniku. Firmy musí zároveň se zásobami řešit i místo jejich uskladnění. Skladování je velmi důleţitý proces, který se týká kaţdého podniku. Sklady se stále častěji vyuţívají jako průtokové body, nikoliv místa úspory. Podniky nakupují v menších mnoţství a uţívají sklady jako konsolidační body, aby dosáhly lepší přepravní sazby a zvětšily úroveň servisu.

8

V praktické části se věnuji firmě Fiord, která je na českém trhu od roku 2000, vysvětlím základní informace, charakteristiku o firmě. V úvodu obeznámím vznik této firmy, její činnosti, které značky dováţí do České republiky. Popíši zde zásobování, skladování firmy a skladovací proces, uvedu zástupce konkrétních výrobků, jejich prodejnost, časovou normu zásob a bilanci zásob. Údaje jsou doplněny grafy a tabulkami. Vypočítám u vybraných výrobků nákup, prodej a konečnou zásobu ve skladě.

9

1

Teoretická část

Teoretická část je zaměřená v úvodní části na logistiku, která zahrnuje plánování, řízení fyzického toku materiálu a finálních produktů z místa jejich vzniku do místa jejich pouţívání s cílem uspokojit poţadavky zákazníků a dosáhnout zisku. Zásoby jsou hmotné statky, které jsou ve firmách a dosud nebyly pouţity k určitému uţití. Ke konci této části se věnuji skladování, které patří mezi nejdůleţitější část logistického celku.

1.1

Úvod do logistiky

Nejprve si vysvětlíme historický původ logistiky a její dřívější vyuţití. Dnešním cílem logistiky je naplánovat a řídit tok produktů od výroby aţ po místo spotřeby, a to co nejlevněji a nejrychleji. V závěru si vysvětlíme proces řízení globální logistiky.

1.1.1 Historie V této kapitole si uděláme drobný výlet do minulosti, kde se budeme zabývat historií logistiky. Budu se snaţit ukázat, ţe dnešní logistika má svůj historický původ podobně jako jiné obory lidské činnosti. Logistika, se vyvíjela řadu let do své konečné podoby aţ do dneška. Pokusím se vám přiblíţit významné události týkající se této vědy. „Vycházíme - li ze základní téze, že logistika a její předchozí činnosti spočívaly v organizačním a materiálním zajišťování a zabezpečování určité aktivity, určitého projektu, pak nalézáme jako předchůdce logistiky dva směry:“ 

směr civilní



směr vojenský

„Oba směry existovaly vedle sebe a prakticky se doplňovaly, protože řada projektů byla realizována pro budoucí vojenské akce a naopak mnohé vojenské akce vedly k realizaci některých projektů v civilní, občanské sféře.“ (Křesťan, 2008, str. 5) Nejprve se podíváme na občanskou civilní část, která je většině z nás bliţší a poukazuje na ni Křesťan (2008).

10

V období čtvrtého aţ třetího tisíciletí před Kristem se projevovaly výstavby egyptských pyramid. V současné době by se těţko něco podobného mohlo stavět bez strojů, je to jedna z věcí, kterou jen tak nepřestaneme obdivovat. Ale lidé v té době dokázali vyvinout takový systém, při kterém bylo zapotřebí zajistit práci i obţivu asi pro 100 tisíc otroků, kteří stavěli pyramidy. Systém zabezpečoval především přísun stavebního materiálu nejen gigantických kvádrů (jejichţ velikost a váhu dodnes obdivujeme). Vedle toho zabezpečoval dostatek nářadí, jeho opravy, zřizování lazaretů. Zajímavostí je záznam o tehdejším předpisu denního přídělu cibule a česneku pro kaţdého otroka jako prevence proti onemocnění. Podobná situace byla při budování Jeruzaléma, při výstavbě tibetských, indických a jiných chrámů, které dodnes obdivujeme. Totéţ ovšem bylo v Evropě, i kdyţ o něco později. Jde o různé kultovní, uţitkové, umělecké stavby ve starém Řecku, Římě a podobně. Ve středověku se budovaly chrámy, kláštery a hrady. Všude bylo zapotřebí tyto stavby zabezpečovat jak organizačně, tak i materiálně. „Obrovskou stavbou 19. století byla výstavba Suezského průplavu. Tato stavba je 160 km dlouhá, 55 - 360 m široká o hloubce 12 - 20 m navazovala na menší průplav, který existoval již 2000 let před Kristem, byl obnoven ve třetím století po Kristu. Výstavba nynějšího průplavu proběhla v letech 1859 - 1869. Pracovaly na ní desetitisíce dělníků, kteří potřebovali nářadí, potraviny, šaty, vodu, léky a také prostředí pro odpočinek. A to bylo pro organizátory značné sousto.“ (Křesťan, 2008, str. 6) U vojenských taţení to bylo jiné. V kaţdé legii byl hojný oddíl, tvořený zbrojíři, kováři, ţenisty (modifikují dopředu pochodujícímu vojsku cestu) a zásobovací jednotky. Například kartaginský vojevůdce Hanibal uskutečnil v roce 218 před Kristem přechod Pyrenejí a Alp do Itálie se všemi členy vojska, desítkami válečných slonů, několik koňů a stády dobytka jako zásobárny potravin pro vojsko. Hanibal musel mít

11

dopředu rozmyšlené, kolik musí mít potravin, vody, léků, jaké mnoţství lidí mít na doprovod, na obranu. Součástí většiny jednotek byli lidé, kteří s podporou vojenského taţení neměli skoro nic společného. Byli to obchodníci, kteří odkupovali od vojáků jejich válečnou kořist a zároveň se starali o to, aby se jim peníze co nejdříve vrátili (především za lihoviny). V roce 1600 bylo logistikou nazýváno praktické počítání s čísly. Později slovo „logistika“

označovalo

formální

neboli

matematickou

logiku

v protikladu

k tradičnímu chápání logiky. V tomto formálním významu logistika pochází z řeckého základu „logos“ (= slovo, pochopení). Dnes se uţ uvedené slovo v tomto smyslu nepouţívá, upozorňuje na to Sixta (2005). Byzantský císař Leontos VI. (886 - 911) vztahoval logistiku do vojenství. Napsal, ţe předmětem logistiky je „mužstvo zaplatit, příslušně vyzbrojit a vybavit ochranou municí, včas a důsledně se postarat o jeho potřeby a každou akci v polním tažení příslušně připravit, tzv. vypočítat prostor a čas, správně ohodnotit terén z hlediska pohybu vojska i možnosti protivníkova odporu a tyto funkce zvládnout z pohledu pohybu vojsk i v případě nutnosti jejich rozdělení.“ (Sixta, 2005, str. 16) Název „Logistika“ byl časem převzat i do hospodářské činnosti. V minulosti se uvaţovalo s některými prvky logistiky v plánovaném hospodářství. Existoval tzv. chozrasčot, neboli ekonomická kategorie socialismu, zobrazující soustavu vztahů mezi společností jako celkem a jejími hospodářskými články. V rámci chozrasčotu byly zakotveny určité principy, které se objevují i v logistice. (Sixta, 2005). „Oficiálně se logistické činnosti říkalo materiálně technické zabezpečení ve zkratce MTZ. Materiálně technické zásobování MTZ spočívalo v procesu rozdělování a oběhu zboží mezi socialistickými organizacemi v průmyslu, který byl nedílnou součástí socialistické rozšířené reprodukce. V tomto procesu se mělo uskutečňovat zásobování

socialistických

organizací

hmotnými

prvky,

které

potřebují

k uskutečňování výrobního procesu, od jiných výrobců.

12

MTZ zahrnovalo: 

rozdělování a oběh prostředků od výrobců k výrobním spotřebitelům



rozdělování a průmyslový oběh spotřebních předmětů mezi výrobcem a jinou

socialistickou organizací, především podniky vnitřního a zahraničního obchodu Nepatřil sem oběh spotřebních předmětů ve sféře vnitřního obchodu, neboť tento oběh plnil již jinou funkci v reprodukci.“ (Křesťan, 2008, str. 9) MTZ mělo aktivní vliv na výrobu, aby se rozvíjela v souladu s vývojem národohospodářské potřeby. Produkovalo nutné druhy rezerv a zásob v průmyslu a jejich rozloţení v okruhu výroby i oběhu. Řadí se sem dokonce skladová činnost výrobních a odbytových institucí. I kdyţ byl důraz kladen na skladové hospodářství, tak ani zde nebyla bezchybná evidence. Tímto krátkým pohledem do historie jsem se snaţila ukázat, ţe logistika nespadla z nebe. Je výsledkem působení několik poznatků z občanské i vojenské oblasti. Název „logistika“ dostala tato soustava systémů aţ po druhé světové válce. „Logistika trhu zahrnuje plánování, implementaci a řízení fyzického toku materiálu a finálních produktů z místa jejich vzniku do místa jejich používání s cílem uspokojit požadavky zákazníků a dosáhnout zisku.“ (P. Kotler, 2000, str. 530)

1.1.2 Cíle logistiky „Obecně je možno logistiku charakterizovat jako vědu, která se zabývá celkovou koordinací, a optimalizaci všech činností. Před vlastním rozborem jednotlivých cílů podnikové logistiky je nutné upozornit na dvě velmi důležité skutečnosti. Cíle podnikové logistiky: 

na jedné straně, musí vycházet z podnikové strategie a napomáhat splňovat celopodnikové cíle



na druhé straně, musí zabezpečit přání zákazníků na zboží a služby s požadovanou úrovní a to při minimalizaci celkových nákladů“ (J. Sixta, 2005, str. 41)

13

Ekonomický vývoj firmy je podmíněn růstem efektivnosti reprodukčního procesu, který je tvořen výrobou, rozdělováním, směnou a spotřebou. Jednotlivé díly reprodukčního procesu spolu těsně souvisí, pokud chceme tento proces zlepšit, můţeme uplatnit logistiku. Pohybu materiálu v oblasti oběhových i výrobních procesů bylo poskytováno mnohem méně pozornosti neţ vlastním technologickým operacím ve výrobě. Proto je pohyb materiálu v poslední době nazýván jako zdroj důleţitých úspor. Nejdůleţitějším článkem celého řetězce je zákazník. Od něj vychází informace o poţadavcích na zajištění dodávky zboţí a sluţeb. U kupujícího končí logistický řetězec zabezpečující pohyb zboţí a materiálu. CÍLE PODNIKOVÉ LOGISTIKY prioritní

VNĚJŠÍ CÍLE

SLOŢKA VÝKONOVÁ

sekundární

VNITŘNÍ CÍLE

SLOŢKA EKONOMICKÁ

Obrázek 1: Dělení a priorita cílů logistiky (J. Sixta, 2005, str. 42)

Na obrázku můţeme vidět dělení cílů logistiky, které se rozděluje podle oblasti jejich působení a způsobu hodnocení jejich výsledků. Podle obrázku dělíme cíle na prioritní (nejdůleţitější) cíle logistiky se dělí na cíle: 

vnější



výkonové

Sekundární cíle logistiky se dělí na cíle: 

vnitřní



ekonomické

14

Optimální uspokojování potřeb zákazníků v trţním hospodářství podporuje pozice výrobce zboţí na trhu. Zde můţe mnoho odlišných výrobců nabízet poměrně stejné výrobky za shodné ceny. Populárnější bude ten, který bude za stanovenou cenu schopen dováţet výrobky pravidelně, v potřebném mnoţství, v případném balení s vyuţitím dobrých pomůcek. Vnější logistické cíle se soustřeďují na uspokojování nároků zákazníků, kteří je uplatňují na trhu. To pomáhá k udrţení a rozšíření rozsahu realizovaných sluţeb. Je moţné sem zařadit:  růst objemu prodeje  zkracování dodacích lhůt  zlepšování spolehlivosti a úplnosti dodávek  zlepšování flexibility logistických sluţeb. Jedním z hlavních logistických poţadavků je zajištění spolehlivosti a úplnosti dodávek. Mezi nejdůleţitější ukazatele v logistice patří faktor času. V logistickém řetězci musí jednotlivé články na sebe přesně navazovat. Pokud je tato podmínka splněna, pak to má příznivý vliv na sníţení nároků na skladování. Vnitřní cíle logistiky se zaměřují na sniţování nákladů při dodrţení splnění vnějších cílů. Jde o následující náklady:  na zásoby  na dopravu  na manipulaci a skladování  na řízení a jiné Výkonové cíle logistiky zabezpečují poţadovanou úroveň sluţeb, tak aby poţadovaná kvantita zboţí a materiálu byla ve správném mnoţství, druhu, jakosti, ve správném okamţiku a na správném místě. Ekonomickým cílem logistiky je zajištění zmíněných sluţeb s akorátními náklady, které jsou k úrovni sluţeb minimální. Jejich vyšší úroveň dává naději na početnější zájem zákazníků, ale zároveň zvyšuje náklady, které působí opačně na zákazníky.

15

Z určitého důvodu se snaţí zajistit logistické sluţby s optimálními náklady. Náklady pak odpovídají ceně, kterou je zatím zákazník ochoten za vysokou kvalitu zaplatit. Mnoho společností definuje cíle logistiky trhu takto: „Doručit požadované zboží v pravý čas na správné místo s nejmenšími náklady.“ (P. Kotler, 2000, str. 533) Definice bohuţel neposkytuje příliš zřetelný praktický návod. Ani jeden systém logistiky trhu nedokáţe maximalizovat sluţby zákazníkům a zároveň minimalizovat distribuční náklady. Věnování maximálních sluţeb zákazníkům se nevyhne rozsáhlým

zásobám,

upřednostněné

nákladnými

přepravami

a

soustavami

velkoobchodů. Firma nemá moţnost dosáhnout hospodárné logistiky trhu tím, ţe vyzve všechny manaţery logistiky trhu, aby minimalizovali své náklady. Náklady na logistiku jsou dohromady vzájemně propojeny a jejich souvislosti jsou často nepřímo úměrné. Pro lepší porozumění uvedu příklad: Firma dává přednost ţelezniční dopravě před leteckou, protoţe náklady na přepravu po ţeleznici jsou niţší. Ale vlaky jsou pomalejší a tím se prodluţuje návratnost kapitálu a termíny plateb zákazníků. Zákazníci mohou jít ke konkurenci, která nabízí rychlejší sluţby. Uvedená fakta dokazují, ţe o logistice trhu se musí usuzovat na základě rozšířených souvislostí úplných systému. Při plánování logistického systému trhu je nutné vycházet z nabídek konkurence a ze studia poţadavků zákazníků. Ti mají zájem o včasné dodávky, opatrné zacházení se zboţím, ochotné dodavatele, kteří vyhoví nenadálým naléhavým potřebám zákazníka, a kteří dokáţou přijmout poškozené zboţí a rychle je vymění za bezvadné. Společnost musí prozkoumat relativní významnost poskytovaných sluţeb. Například firmy nabízející opravárenské sluţby se prezentují: „vše opravíme rychle a levně.“ Museli především vyškolit určité mnoţství lidí, zajistit náhradní díly a vybudovat nové sklady. Firmy musí brát v úvahu normy sluţeb, které nabízí konkurence. Podniky se budou snaţit nabídnout lepší úroveň sluţeb. Avšak jejich cílem je maximalizace zisku, ne maximalizace obratu. Proto firma musí zjišťovat náklady na poskytování vyšší úrovně sluţeb. Společnosti k tomu přistupují individuálně, některé

16

se zaměří na méně sluţeb s niţšími cenami a jiné poskytují rozsáhlejší sluţby za větší ceny. Společnosti musí na konci určit cíle logistiky trhu, které jsou návodem pro plánování. Jak jen firma určí cíle logistiky trhu, musí vytvořit takový systém, který bude minimalizovat náklady na dosaţení stanovených cílů. Všechny systémy logistiky zahrnují tyto náklady: M = T + FW + VW + S M - jsou celkové náklady na navrhovaný systém logistiky trhu T - jsou celkové náklady na přepravu v navrhovaném systému FW - jsou celkové fixní náklady na skladování v navrhovaném systému VW - jsou celkové variabilní náklady na skladování v navrhovaném systému S - jsou ztráty z neprodeje v důsledku průměrného zpoždění dodávek v navrhovaném systému (P. Kotler, 2000, str. 534) Při výběru systému logistiky trhu studujeme celkové náklady „M“ jednotlivých navrhovaných systémů a volíme z nich systém, který má minimální celkové náklady. Protoţe je velmi těţké měřit ztráty z neprodeje „S“, měly by se podniky zaměřit na minimalizaci nákladů „T + FW + VW“, dají moţnost dosaţení cílové hladiny poskytovaných sluţeb zákazníkům.

1.1.3 Globální logistika Expanze globálního průmyslu je jedním z nejdůleţitějších směrů, který v posledních letech působí na svět podnikání. V dnešní době se stále otevírají nové trhy a ty existující se rozšiřují do celého světa. Ekonomicky i průmyslově vyspělé státy zpomalují ekonomický růst a podniky v těchto zemích musí hledat nové trţní příleţitosti v zahraničí. Vznikla globální finanční síť, jeţ umoţňuje nadnárodním společnostem rozšířit své operace. Firmy ve vyšší míře nakupují nové díly a materiály v zahraničí. Dohromady řečeno, ve světové ekonomice dnes existuje značně více provázanosti a vzájemných závislostí. Pokud podnik chce podporovat i jiné neţ domácí trhy, pak musí vytvořit distribuční systém takový, aby uspokojil specifické poţadavky uvedených trhů. Struktura distribuce v rozvojových zemích Afriky, Jiţní Ameriky nebo Asie, je poznamenána

17

nedostatečnou dopravní infrastrukturou, skladovými kapacitami, velkým mnoţstvím nekvalifikovaných pracovních sil a podobně. V rozvinutých zemích jsou distribuční systémy vysoce sofistikované a kvalitními dopravními systémy. Řízení globální logistiky „Řízení globálního distribučního systému je mnohem složitější než řízení čistě domácí distribuční sítě. Manažeři musí správně analyzovat mezinárodní prostřední, plánovat v jeho mezích a vytvořit odpovídající řídící postupy, aby byli schopni monitorovat úspěch zahraničního distribučního systému.“ (D. Lambert, 2000, str. 392) Při rozhodování v oblasti globální logistiky jsou důleţité klíčové otázky, které můţeme zařadit do pěti skupin: (D. Lambert, 2000, str. 392) 1. analýza prostředí 2. plánování 3. struktura 4. implementace plánu 5. řízení logistického programu Posledním záměrem procesu je vybudovat optimální logistický systém pro kaţdý zahraniční cílový trh podniku. Toho lze dosáhnout zkoumáním různých charakteristik konkrétního zahraničního trhu a vybudováním souboru variant, s jejichţ pomocí se mohou splnit cíle podniku. Pak můţe management vymezit příhodnou logistickou skladbu a strukturu distribučního kanálu. Pokud jsou uvedené podmínky určeny, můţe management začít distribuční systém implementovat. Konečným krokem je měření, hodnocení výkonu systému a dále poskytnutí zpětné vazby za cílem přizpůsobení systému. Schéma procesu řízení můţeme vidět na obrázku 2.

18

Analýza prostředí

Plánování

Struktura

Implementace plánu

Řízení logistického programu

Obrázek 2: Proces řízení globální logistiky (D. Lambert, 2000, str. 393)

1.2

Charakteristika zásob

V kapitole se zabývám vysvětlením pojmu zásoby, jak je můţeme členit a proč udrţovat zásoby. Pro kaţdý podnik je důleţité zásoby správně ocenit a následně zaúčtovat způsobem A nebo B evidence zásob, které jsou pro lepší pochopení vysvětleny na příkladech.

1.2.1 Zásoby „Zásoby jsou velkou nákladovou investicí.“ (D. Lambert, 2000, str. 112)

Především to jsou:  hmotné statky, které jsou ve firmách a dosud nebyly pouţity k určitému uţití  v obchodních podnicích jsou to zásoby obchodního zboţí

19

 ve výrobních podnicích jsou to zásoby materiálu, nedokončené výroby a výrobků  rozhodující sloţkou oběţných prostředků Ve většině podniků (maloobchodních, velkoobchodních a výrobních) dochází ke zbavování zásob, kdy se například jednou za rok vyhlásí velké sníţení zásob. Pokud management podniku nepouţívá vhodné řízení zásob, pak dochází ke značnému poklesu úrovně zákaznického servisu. Poté se musí zastavit toto pouţívání a přístup k řízení zásob je nutné zdokonalit. Zásoby patří do nákladů v souladu s účetními postupy jednorázově, to do okamţiku jejich spotřeby, prodeje, darování a v dalších případech, kdy dochází k jejich sníţení. Zásoby zahrnujeme do oběţného majetku. Jedná se o sloţky majetku, u nichţ dochází k jednorázové spotřebě nebo se z příslušné činnosti získávají a přeměňují v jiné majetkové sloţky. Dělí se na dvě velké skupiny: 1. Nakupované od dodavatelů - zejména materiál a zboţí (ve formě hotovostní nebo bezhotovostní) 2. Vyrobené vlastní hospodářskou činností - hotové výrobky, nedokončená výroba a zvířata Zásoby lze rozdělit podle účelu, pro který jsou udrţovány. Z tohoto hlediska jsme schopni rozdělit zásoby: 

Běžné (cyklické) zásoby - vznikají doplňováním prodaných nebo ve výrobě pouţitých zásob



Zásoby na trase - jsou to ty hodnoty, které jsou na cestě z jednoho místa do druhé lokality; jsou součástí běţných zásob



Pojistné či vyrovnávající zásoby - jsou to zásoby nad rámec běţných zásob



Spekulativní zásoby



Sezónní zásoby



Mrtvé (neprodejné) zásoby (D. Lambert, 2000, str. 116)

Další moţné dělení zásob vychází ze způsobu jejich účtování. „V účtové osnově pro podnikatele je pro účtování zásob vyhrazena 1. účtová třída s tímto dělením do účtových skupin:“ (P. Ryneš, 2008, str. 119)

20

Materiál

1.

a) suroviny a základní materiál - hmoty, které vychází zcela nebo z části při výrobním procesu do nového zhotoveného výrobku a tvoří jeho podstatu b) pomocné látky - materiály, které také jsou součástí výrobku, ale netvoří jeho podstatu c) provozovací látky - potřebné při zajištění provozu podniku jako celku, nejsou součástí výrobku d) náhradní díly - předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu, obnovují funkci e) obaly a obalové materiály - slouţí k ochraně a dopravě nakupovaného materiálu, zboţí a vlastních výrobků f) obaly dělíme je na vratné, oběhové, nenávratné g) drobný hmotný majetek - movité věci s dobou pouţitelnosti delší neţ jeden rok s pořizovací cenou pod stanovený limit pro účtování dlouhodobého majetku h) movité věci - s dobou pouţitelnosti jeden rok a kratší, bez ohledu na pořizovací cenu Zboţí – jsou movité věci nabyté za účelem prodeje. Zboţím rozumíme

2.

výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Patří sem i nemovitosti (včetně pozemků), které podnik, jehoţ předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem dalšího prodeje, sám je nepouţívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení. Zásoby vlastní výroby

3.

a) nedokončená výroba – zhotovované výrobky, které jiţ prošly jedním nebo více výrobními procesy, uţ nejsou materiálem, ale také ještě ne hotovými výrobky b) polotovary – nedokončené produkty nebo výrobky, které se od nedokončené výroby liší tím, ţe jsou výsledkem relativně uzavřeného výrobního procesu a nabyly uţitné hodnoty. Jsou určeny k dohotovení v dalším výrobním procesu podniku k dokončení hotových výrobků nebo se mohou samostatně prodávat.

21

c) hotové výrobky - produkty, prošly všemi výrobními operacemi i výstupní technickou kontrolou, mohou být předmětem prodeje Zvířata – mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu, koţešinová zvířata, ryby,

4.

včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček, hus na výkrm Zálohy na pořízení zásob – dlouhodobé a krátkodobé zálohy na pořízení

5.

zásob Zásoby musí být dostatečně velké, aby probíhal plynule výrobní proces. Současně by měly být co nejniţší. Ve firmách by se měly udrţovat pouze ty zásoby, které jsou nezbytně nutné. Zásobovací činnosti se v podniku zpravidla zabývá zásobovací útvar, který patří mezi řídící a správní útvary. Zásoby z hlediska funkce rozlišujeme: (J. Tomek, 1999, str. 193) 

obratovou (běžnou) zásobu - vznik a pohyb zásob je daný tím, ţe její pořízení se uskutečňuje ve větších jednorázových dávkách, ale čerpání je prováděné v častěji a v menších dávkách



pojistnou zásobu - tlumí náhodné výkyvy jak na straně vstupu (ve velikosti a intervalu dodávek) tak i na straně výstupu (ve velikosti a intervalu čerpání ze zásoby)



zásobu pro předzásobení - vyrovnává předpokládané větší výkyvy na vstupu nebo na výstupu (například při sezónní výrobě či spotřebě nebo při očekávaných potíţích u dodavatele či v dopravě)

 zásobu strategickou - zajišťuje přeţití podniku při nepředvídaných událostech (např. krytí potřeb firmy při kalamitách v zásobování, při stavbách, v konfliktech)  zásobu spekulativní - je vytvářena za účelem dosaţení mimořádného zisku vhodným nákupem (při dočasném sníţení ceny, před předpokládaným zvýšením cen) Dále zásoby dělíme dle funkčních stavů zásob, kde se nejčastěji sleduje:  okamžitá zásoba - se dělí na tři části: a) faktická fyzická zásoba - to je skutečný stav zásob ve skladu b) dispoziční zásoba - to je faktická zásoba zmenšená o jiţ uplatněné poţadavky (vnitropodnikové objednávky, doklady k výdeji)

22

c) bilanční zásoba - tj. dispoziční zásoba zvětšená o velikost nevyřízených, ale potvrzených objednávek 

průměrná zásoba - má význam pro sledování a analýzu vázanosti prostředků v zásobách; ideálně představuje aritmetický průměr denních stavů fyzické zásoby za určité období

Důvody k udrţování zásob? Podle Lamberta slouţí podnikům zásoby pěti účelům: (2000, str. 112) 1. umožňují podniku dosáhnout efektů / úspor založených na rozsahu výroby 2. vyrovnávají poptávku a nabídku 3. umožňují specializaci výroby 4. poskytují ochranu před předvídatelnými výkyvy v poptávce a v době cyklu objednávky 5. poskytují jakýsi tlumič, nárazník mezi kritickými spoji v rámci distribučního kanálu Výpočet velikosti zásob Při počítání intenzitě zásob je nejvýznamnějším úkolem určení optimální časové normy zásob. Ostatní ukazatele se dají stanovit přesně, ale dodávkový cyklus vystupuje z odlišných situací podle Novotného (2000, str. 228), je průměrnou veličinou a z toho pohledu můţe být: a) pravidelný b) nepravidelný - potřebný údaj vypočítáme prostým aritmetickým průměrem c) nepravidelný od více dodavatelů - zde se pouţívá váţený aritmetický průměr, kde vahami je objem dodávek Časová norma běţné zásoby je mnoţství dní, na které by měla zásoba ve skladu vydrţet při zabezpečení pravidelnosti dodávek a výroby. Vyjadřuje zásobu, ze které se postupně vydává materiál ze skladu podle potřeby výroby. Časová norma se rovná polovině dodávkového cyklu. Časová norma zásob (ČNZ) =

+p+t

23

c - dodávkový cyklus (počet dní mezi dvěma dodávkami) p - časová norma pojistné zásoby (počet dní, na které by měla zásoba ve skladě vydrţet při zpoţdění dodávky) t - časová norma technické zásoby (počet dní, které jsou třeba k úpravě materiálu před vydáním do spotřeby) (Novotný, 2000, str. 228) Bilance zásob Metoda plánování spočívá v porovnání zdrojů zásob a jejich vyuţití. Bilanční rovnice vypadá takto podle Novotného (2000, str. 225): PZ + N = S + KZ PZ- počáteční stav zásob na skladě k prvnímu dni v plánovaném období N - nakoupené zásoby za plánované období S - celková spotřeba zásob za plánované období KZ - konečný stav zásob na skladě na konci období

1.2.2 Ocenění zásob Zásoby se oceňují na bázi historických cen: 1. Nakupované zásoby „Nakupované zásoby se oceňují podle zákona o účetnictví skutečnými pořizovacími cenami, tj. cenou pořízení plus vedlejší pořizovací náklady, přičemž cena pořízení obsahuje nejen jednotkovou cenu (fakturační cenu), ale také ve smyslu cenových předpisů clo, spotřební daň a u neplátců DPH také daň z přidané hodnoty, atd.“ (P. Ryneš, 2008, str. 121) 2. Zásoby vytvořené vlastní činností Tyto zásoby se oceňují ve „vlastních nákladech“, rozumíme tím buď reálnou výši nákladů, nebo účetní jednotkou kalkulovanou výši nákladů na jednotku výkonu (výrobku, sluţby). „Nedokončená výroba, polotovary a výrobky lze oceňovat odchylně, a to podle charakteru výroby.“ (D. Kovanicová, 2009, str. 253)

24

3. Zásoby nabyté bezplatně Patří sem zásoby, které byly nalezené (přebytky zásob), odpad a zbytkové produkty vrácené z výroby či další činnosti se ocení „reprodukční pořizovací cenou“ (cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje). Oceňování ve skutečných pořizovacích cenách Oceňování pořizovací cenou je prospěšné pokud se hodnota po delší čas nemění. Jestliţe cena není stabilní, anebo kupujeme za odlišné od rozdílných dodavatelů shodný druh materiálu, pak je nezbytná evidence prostřednictvím výpočetní techniky. Máme povinnost mít přehled o ceně kaţdé individuální dodávky. Z faktury od dodavatele jde vţdy zjistit cenu, proto nárůst materiálu na sklad v pořizovací ceně nedělají potíţe. „Problémy nastávají při výdeji materiálu do spotřeby; vyvstává otázka, v jaké ceně zachytit úbytek materiálu, když cena každé dodávky, každého přírůstku může být odlišná.“ (Audit, 2007, str. 63) Oceňování v průměrných cenách Na skladě se po kaţdé dodávce vypočítá průměrná cena materiálu. Později se ve vytvořené ceně zachycuje pokles materiálu ze skladu. Průměr se dá počítat jen v určitých intervalech (týdně nebo nejdéle měsíčně). Technika FIFO (z anglického First In, First Out) V překladu znamená „první do skladu, první ze skladu.“ (Audit, 2007, str. 64) Při zmíněné metodě je důleţité zapisovat pořadí dodávek a jejich ceny. Nejdříve se vyskladní materiál z první dodávky, vlastně v ceně první dodávky, a pak následující dodávku. Nejde o to, jestli fyzicky byla skutečně vydána první dodávka. Váţený aritmetický průměr nebo metodu FIFO je důleţité pouţívat odděleně za jednotlivé analytické účty. To znamená, ţe není moţné kombinovat pouţití váţeného aritmetického průměru a FIFO v rámci jednoho analytického účtu. Technika LIFO (z anglického Last In – First Out) Představuje pohyb „poslední ze skladu, první do skladu.“ (Audit, 2007, str. 64) Tato metoda je vhodná při zvedání cen nakupovaného materiálu. „Do spotřeby se zahrnují

25

vyšší částky, na skladě zůstává nejstarší materiál ocenění nejnižší cenou. Podle českých účetních předpisů se tato metoda nesmí aplikovat.“ (Audit, 2007, str. 64) Oceňování pevnou skladovou cenou Oceňování materiálu pořizovací cenou je poměrně náročné a pracné, proto je moţné, aby si podniky stanovily pevnou skladovou cenu, v níţ se bude materiál na skladě evidovat. Diference mezi pevnou cenou a reálnou pořizovací cenou materiálu se účtuje na samostatný analytický účet. Z tohoto účtu se později odečítá spotřeba. „Zásoby vlastní výroby se oceňují na úrovni vynaložených vlastních nákladů.“ (Audit, 2007, str. 63) Pojem „vlastní náklady“ je chápan jako přímé náklady na ně vynaloţené (i část nepřímých výdajů, které se k této činnosti týkají). Cena se stanovuje pomocí skutečné výše nákladů, nebo podle operativních kalkulací. Řádný dohled nad zjišťováním skutečné pořizovací ceny jednotlivých údajů nakupovaných zásob by vedl k velké a zdlouhavé pracnosti. Proto české účetní normy a zákon o účetnictví poskytují zjednodušené postupy „oceňování zásob při nákupu a při výdaji na základě skutečných pořizovacích cen prostřednictvím cen zjištěných váženým aritmetickým průměrem, a to buď klouzavým průměrem počítaným průběžně po každém nákupu zboží, nebo váženým průměrem počítaným k určitému datu (minimálně však jednou měsíčně).“ (P. Ryneš, 2008, str. 121)

1.2.3 Způsoby a postupy účtování zásob „České účetní standardy nabízejí dva způsoby účtování zásob (způsob A a B). Způsob evidence zásob A i B mohou používat všechny účetní jednotky bez ohledu na povinnost auditu.“ (P. Ryneš, 2008, str. 122) Oba tyto způsoby lze kombinovat i v oblasti jednoho syntetického účtu. Ale pokud jde o analytické účty podle míst uskladnění, pak můţe být pouţit pouze jeden z těchto způsobů.

26

Způsob A evidence zásob Nakupované zásoby se v průběhu roku zúčtovávají jako samostatné operace na příslušných rozvahových účtech zásob. Do nákladů se zahrnují aţ při jejich spotřebě (na základě výdejek). Tento způsob účtování zásob je obvykle spojen s průběţnou inventarizací zásob. Na způsobu oceňování závisí celý postup účtování o individuálních sloţkách zásob. Vţdy musíme dodrţet stanovené ocenění zásob určené zákonem o účetnictví, Českými účetními standardy. Podstatné je, odlišovat účtování nakupovaných zásob a účtování o zásobách vlastní výroby. (P. Ryneš, 2008, str. 123) Složky pořizovací ceny materiálu se účtují: Převzetí materiálu na sklad 112 / 111 Poskytnutí zálohy na materiál se účtují 151 / 321 (211) Úbytek materiálu 501 (542, 549) / 112 Účtování o zboží 131 / 321 (211, 621) Převzetí zboží na sklad nebo do prodejny v pořizovací ceně 132 / 131 Úbytek zboží 504 (549) / 132 (Audit, 2007, str. 67, 68) Vysvětlení účtů 111 - Pořízení materiálu 112 - Materiál na skladě 131 - Pořízení zboží 132 - Zboží ve skladech a v prodejnách 151 - Poskytnuté zálohy na zásoby 321 - Dodavatelé 211 - Pokladna, při nákupu z vnějšku 501 - Spotřeba materiálu, v případě spotřeby ve výrobě 504 - Prodané zboží, v případě prodeje 542 - Prodaný materiál, v případě prodeje 549 - Manka a škody, při vzniku manka nebo škody 621 - Aktivace materiálu a zboží, při pořízení vlastní výrobou

27

Příklad 1, Faktura za materiál 8 000 Kč 2, Materiál byl převzat na sklad 8 000 Kč 3, Spotřeba materiálu 4 000 Kč 4, Škoda na materiálu ve výši 500 Kč 5, Nákup materiálu za hotové 1 000 Kč 321- dodavatelé

111- pořízení materiálu

1, 8 000

112- materiál na skladě

1, 8 000

2, 8 000 3, 4 000 5, 1 000 4, 500

501- spotřeba materiálu

211- pokladna 5, 1 000

3, 4 000

549- manka a škody 4, 500

Účtování zásob pořízených vlastní činností Přírůstek a úbytek zásob vytvořených vlastních činností v souvislosti na způsobu ocenění se účtuje do účtové skupiny „61 - Změny stavu zásob vlastní činností“. (P. Ryneš, 2008, str. 123) Přírůstky zásob se účtují: (Audit, 2007, str. 74) 

Má Dáti 12 - Zásoby vlastní výroby



Dal 61 - Změna stavu vnitropodnikových zásob

Úbytky zásob se účtují: 

Má Dáti 61- Změna stavu vnitropodnikových zásob, pokud se jedná o vyskladnění nebo úbytek zásob normy 549 - Manka a škody, v případě manka či škody



Dal 12 - Zásoby vlastní výroby

Způsob B evidence zásob Uvedený způsob se liší od způsobu evidence A. Při metodě B se všechny výdaje na pořízení zásob v určitém účetním období na náleţející účty provozních nákladů. Pořízení zásob se účtuje přímo do spotřeby, to je „bez použití účtů zásob (111 a 112). Na konci účetního období se vyúčtuje počátečný a konečný stav zásob, tak aby odpovídal skutečnosti.“ (P. Štohl, 2006, str. 44)

28

Způsob B u nakupovaných zásob Po dobu účetního období se pořizovací ceny nakoupených zásob účtují: (Audit, 2007, str. 72) 

Má Dáti 501 - Spotřeba materiálu 504 - Prodané zboží



Dal 321 - Dodavatelé 211 - Pokladna

Pokud je o zásoby pořízených vlastní výrobou: 

Má Dáti 501 - Spotřeba materiálu 504 - Prodané zboží



Dal 621- Aktivace materiálu a zboží

Kdyţ uzavíráme účetní knihy, tak se počáteční zůstatky účtu 112 a 131 převedou: 

Má Dáti 501 - Spotřeba materiálu 504 - Prodané zboží



Dal 112 - Materiál na skladě 131 - Zboží na skladě

Zůstatek na konci roku se účtuje: 

Má Dáti 112 - Materiál na skladě 31 - Zboží na skladě



Dal 501 - Spotřeba materiálu 504 - Prodané zboží

Pokud účtujeme metodou B, je potřebné vést skladovou evidenci na analytických účtech. Pak jsme schopni zjistit a dokázat stav zásob během účetního období i sloţky pořizovacích cen zásob. Příklad Počáteční zůstatek účtu 112 - materiál na skladě je 90 000 Kč Účtování v průběhu roku: 1. nákup materiálu na fakturu za 140 000 Kč 2. nákup materiálu za hotové ve výši 10 000 Kč

29

Na konci roku: 3. převod počátečního zůstatku z účtu 112 - materiál na skladě je 90 000 Kč 4. konečný zůstatek materiálu na skladě podle inventury je 85 000 Kč 112- materiál na skladě

501- spotřeba materiálu

PZ 90 000 3, 90 000

1, 140 000

4, 85 000

4, 94 000

2, 10 000 .

321- dodavatelé

3, 90 000 211- pokladna

1, 140 000

2, 10 000

Účtování na konci roku Na konci účetního období se můţe stát, ţe účetní jednotka dostane fakturu od dodavatele za zboţí nebo materiál. Jenţe dodávka do konce roku nebude převzata na sklad. Proto se pouţívají tyto účty podle Audita (2007): 119 - Materiál na cestě 139 - Zboží na cestě

1.3

Řízení zásob

Pro kaţdý podnik je nejdůleţitější si prvotně rozmyslet řízení zásob a jejich optimalizaci, abychom v nich neměli zbytečně utopené peníze. Důleţitá je minimalizace nákladů spojená s tvorbou a vyuţíváním zásob, proto je nutné naplánovat i jejich průběh čerpání.

1.3.1 Podstata a nástroje řízení zásob Řízení zásob je zvláštní úhrn aktiv, který v situacích rovnováţné trţní ekonomiky se stává převládajícím úkolem nákupního managementu podniku. Nákupní útvar odpovídá za řízení výrobních zásob, které zahrnují rezervy surovin, materiálů, polotovarů, náhradních dílů, nářadí, přípravků, obalů a obalových materiálů, vnitřní sociální sluţby pro zaměstnance a podobně. Řízení zásob je pokládáno za jednu z nejdůleţitějších manaţerských aktivit moderního podniku. Úroveň řízení zásob je důleţitým strategickým

problémem, který ovlivňuje efektivnost

fungování

30

ekonomiky celého podniku. Řízení zásob je také osou řízení výrobních procesů, ale i procesů obchodních. Příklady z praxe ukazují, ţe v určitých podmínkách změna řízení zásob můţe patřit ke stěţejním strategickým záměrům podniku. Praxe upozorňuje nedokonalosti v řízení zásob v některých našich podnicích, které jsou hlavní příčinou nadměrné zadluţenosti či problémů na straně prodeje. „Úkolem řízení zásob je jejich udržování na úrovni, která umožňuje kvalitní splnění jejich funkce vyrovnávat časový a množstevní nesoulad mezi procesem výroby a dodavatele a spotřeby u odběratele, a dále tlumit či zcela zachycovat důsledky náhodných výkyvů těchto dvou navazujících procesů včetně jejich logistického propojení.“ (M. Synek, 2000, str. 190) Novodobé systémy řízení zásob se tvoří na kombinaci současné výpočetní a informační techniky, zaţitých organizačních a manaţerských souvislostech. V této spojitosti se bavíme o nástrojích řízení zásob. V současné době by systémy měly umožňovat: 

dokonalý systém predikce potřeb - zabezpečuje co nejpřesnější stanovení budoucích potřeb na dané období a tím stanovení kvantitativních, časových a hodnotových parametrů budoucích objednávek a podmínek dodávek



spolehlivost zajištění realizace dodávek - dokonalé fungování nákupců při zajišťování dodávek, včetně optimálního výběru dodavatele, který bude poţadovanou spolehlivost garantovat



permanentní vyhodnocování stavu zásob - vzhledem k optimálním hodnotám vyhodnocuje moţnost sniţovat stav zásob, aniţ by ohrozilo uspokojení potřeb



udržování přesných informací o stavu a pohybu zásob on line - signalizovaly by kritické hladiny zásob (nadměrný růst, neuspokojení potřeby), umoţňovaly by analýzu stavu a pohybu zásob jako podkladu pro strategické rozhodování o financování zásob (J. Tomek, 1999, str. 192)

Řízení zásob lze dělit na dvě skupiny: 

Operativní řízení zásob

Zabezpečuje udrţování určitých druhů zásob ve výši a struktuře odpovídající poţadavkům vnitropodnikových výrobních i nevýrobních spotřebitelů. Zmíněné

31

poţadavky v reálné míře i včas uspokojují, však s minimálními náklady na pořizování a doplňování zásob, náklady na skladování a udrţování. Vedení firmy musí výši zásob posuzovat z hlediska dlouhodobého plnění strategických cílů. 

Strategické řízení zásob

Strategické řízení je proces, ve kterém vrcholní manaţeři stanovují, zavádějí strategie směřující k dosaţení, k zajištění celkové prosperity a úspěšnosti podniku. Strategické řízení je základem řízení celého podniku, je východiskem všech podnikových plánů a projektů, prvkem sjednocení činnosti všech zaměstnanců podniku. Strategické řízení je souhrn rozhodnutí o výši finančních zdrojů, které podnik vyčlení z disponibilních zdrojů na pokrytí zásob v náleţející struktuře a výši.

1.3.2 Optimalizace zásob „Základním metodickým přístupem k řízení zásob v podmínkách tržní ekonomiky je tzv. optimalizační přístup, který využívá bohaté matematicko - statistické základy teorie zásob. Při uplatnění optimalizačních metod je základním kritériem minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržování zásob.“ (J. Tomek, 1999, str. 195) Při pouţití „optimalizačního přístupu při řízení zásob“ je hlavní podmínkou minimalizace celkových nákladů na pořízení a udrţení zásob. Při tom se uznává poţadavek úplného krytí předvídaných potřeb i odchylek v průběhu dodávek a čerpání ze zásoby. Míra jistoty je předmětem optimalizace s podobným kritériem minimalizace nákladů. Běţnou a pojistnou zásobu musíme udrţovat v takové výši, která vyvolává minimální náklady na pořízení, skladování a udrţení zásob a náklady vytvořené při nekrytí nebo opoţděném krytí potřeb ze zásoby. Optimalizace usiluje o zabezpečení míry jistoty. Kritériem optimální výše zásob je minimalizace celkových nákladů na pořízení a udrţování zásob v podmínkách trţní ekonomiky a při dosaţení přijatelného stupně dynamické rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Běţnou a pojistnou zásobu se snaţíme udrţet v určité výši, která vyvolává minimální náklady na pořizování, skladování a udrţování zásob. 32

Důleţité je brát v úvahu náklady z nekrytí nebo z opoţděného krytí i náklady změny podmínek při různém doplňování zásoby (slevy dosahované při určité velikosti nákupu). V praxi je důleţité hledat přístup, který naplní principy optimalizace z hlediska konkrétních vnitřních a vnějších podmínek. Při tom se zabýváme otázkou nalezení vhodného objednacího reţimu (reţim doplňování zásob). U řízení zásob běţných skladových druhů materiálů se stejnoměrnou samostatnou spotřebou hledáme a vyuţíváme vhodný objednací systém. Můţe být zaloţen při vystavení impulsu objednávky na dodávku k doplnění zásoby, je signalizován při poklesu bilanční zásoby pod tzv. objednací úroveň, která musí být určena tak, aby s danou spolehlivostí uspokojovala vznikající vnitropodnikové nezbytnosti od okamţiku signálu do chvíle příchodu skutečné dodávky. V dnešní době mluvíme o moderních přístupech k řízení zásob, neboť vázanost prostředků v zásobách v rostoucí míře zatěţuje podnik tím, ţe odčerpává kapitál a sniţuje moţnost výnosnějšího produktivního vyuţití. Manaţery moderních podniků zaujala metoda Just-in-time (JIT), kterou začali rychle vyuţívat. Tato metoda se začala vyuţívat nejdříve v Japonsku a jejím cílem bylo vytvořit systém vztahu mezi dodavatelem a odběratelem, který umoţňuje, aby odběratel nemusel udrţovat prakticky ţádnou zásobu. Mimo menších aţ nulových zásob se pouţitím metody JIT dosahuje i zesílení jakosti, sníţení nákladů na odstraňování vad, zvýšení produktivity práce a větší pruţnosti přizpůsobování se potřebám trhu. Předpokladem úspěšnosti metody je zavedení přísné kontroly kvality u dodavatele, dodrţování pravidelných a přesných dodávek „přesně včas“ aţ na místo spotřeby, vytvoření fungujícího logistického systému, zajištění dobré informovanosti, atd. Tímto se metoda liší od klasického způsobu doplňování zásob v dodávkách poměrně nezávisle na reţimu jejich čerpání. Při uvaţování, jestliţe uplatnit či neuplatnit systém JIT, se zvaţuje, zda úspory vyplývající z nulových zásob a ze zvýšení jakosti jsou vyšší neţ vícenáklady na dopravu a na motivaci dodavatele k nejvyššímu stupni spolehlivosti.

33

Další často pouţívanou metodou řízení zásob je diferencované „řízení na základě klasifikace zásob podle principů ABC.“ (M. Synek, 2000, str. 193) Vystupuje se zde ze skutečnosti, ţe je často velmi těţké a neúčelové věnovat všem druhům materiálům v zásobách stejnou pozornost, sledovat je stejně důkladně jednotnými postupy a metodami. Na těchto znalostech je vytvořen systém diferencovaného řízení zásob, nazývaný jako metoda ABC. Těţiště je v roztřídění sortimentu skladových, spotřebovávaných druhů materiálů v zásobách na tři aţ čtyři skupiny podle celoroční konzumace, podle podílu na celkové spotřebě a v odlišení postupů, metod vůči takto vymezeným skupinám. Diference podle skupin ABC dovoluje managementu nákupu účinněji zaměřit organizační, informační, personální a další opatření, které vedou k dosaţení výraznějších ekonomických výsledků. Praxe několika zahraničních, ale i našich podniků to dokazuje. Náklady spojené s tvorbou a využívání zásob V praktickém vykonávání optimalizace zásob se náklady na jejich tvorbu, doplňování, skladování a udrţování se dělí do tří skupin: (J. Tomek, 1999, str. 195) a) Náklady na objednávku, dodávku a přejímku - jsou to náklady objednací, pořizovací, náklady na zajištění dodávky, uvedené náklady jsou vzniklé aktivaci a věcnými reţijními výdaji, které se týkají pořízení a doplnění zásob. Patří sem náklady na:  přípravu a zadání objednávky (predikce, průzkum a volba dodavatele, příprava a dojednání dodávky, apod.)  dopravu  přejímku, kvalitativní a kvantitativní kontrolu, informační zpracování příjmu, uskladnění a zavedení do evidence  aktivity při likvidaci a úhradě faktur atd. Uvedené náklady se v praxi těţko stanovují. Proto se uplatňují kombinované metody např. „statisticko - odhadové, statisticko - zkušební, statisticko - normativní.“ (J. Tomek, 1999, str. 196) b) Náklady na udržování, skladování a správu zásob zahrnující  náklady vázanosti prostředků v zásobách (úroky z úvěru na zásoby u krátkodobých propočtů se vyuţívá úroková míra, u dlouhodobých

34

propočtů se vychází z rentability kapitálu a pouţívá se norma vnitřního výnosového procenta, které si stanovuje vedení podniku)  náklady na skladování a správu zásob - zde vypočítáme náklady související s provozem skladu, evidencí zásob (týkající se budov, skladového a manipulačního zařízení, apod.)  náklady z rizika - jsou náklady, které jsou spojené s vyřazením nevyuţitých zásob (zničení, poškození); tyto náklady se často odhadují

jako

procento

z hodnoty

průměrné

zásoby,

podle

analytických skupin výrobků a materiálů c) Náklady nedostatku - deficitu, který vzniká, kdyţ zásoba nestačí včas uspokojit potřeby odběratelů, náklady vznikají:  přímo v nákupu - (cestovné, vyšší ceny)  ve výrobě v provozech a u dalších  při prodeji - náklady vzniklé z nesplnění závazků vůči odběratelům, ze ztráty zákazníka atd. Tyto náklady se těţce určují, hlavně ty, které vznikají ze ztráty konkurenční pozice a image firmy. Průběh čerpání zásob „Pro reálný výpočet optimální výše dodávek pro tvorbu optimální výše zásob je nezbytné predikovat průběh budoucího čerpání ze zásob (průběh spotřeby, poptávky).“ (M. Zinecker, 2006, str. 93) Podle charakteru čerpání zásoby rozlišujeme: (J. Tomek, 1999, str. 196, 197) 

nezávislou spotřebu - má náhodný průběh, který můţe nákup jen málo kdy ovlivnit a předvídat (změny výrobků, havárie)



závislou spotřebu - lze predikovat na základě běţného přímého propočtu podle norem či ukazatelů měrné spotřeby, údajů plánu výroby a prodeje

Podle časového průběhu čerpání zásoby rozlišujeme: 

rovnoměrnou spotřebu - probíhá trvale, ale obvykle trochu kolísá její velikost



nárazovou spotřebu - dochází převáţně ke skupinové výrobě - je velice důleţité znát velikost zadávané dávky do výroby i její periodicitu

35

1.3.3 Stanovení pojistné zásoby Pojistná zásoba má zabraňovat vzniku deficitu zásoby následkem náhodných výkyvů na vstupu (zpoţděné dodávky, menší dodané mnoţství) i na výstupu (nadprůměrné čerpání poloţky). Tedy pojistná zásoba je mnoţství zásoby na skladě navíc nad běţnou zásobu pro případ, kdy se dodavatel opozdí s dodávkou, vyrovnává případné odchylky v dodávkách nebo ve spotřebě. „Pojistné zásoby se vytváří v objednacích systémech pro zásoby s nezávislou stochastickou spotřebou s cílem, aby v optimální míře zachycovaly odchylky reálného průběhu nákupního a spotřebního procesu od předpokládaného. Při propočtu pojistné zásoby je důležité stanovení optimální úrovně spolehlivosti krytí potřeb. Stupeň spolehlivosti se vyjadřuje v procentech jako podíl krytí odchylek vyjádřených rozptylem v daném období. Zvyšování pojistné zásoby se projeví zvyšováním stupně jistoty krytí potřeb, ale za cenu zvýšených nákladů na skladování a udržování zásob.“ (Tomek, 1999, str. 199, 200) Faktory ovlivňující pojistnou zásobu 

spolehlivost zabezpečení proti vzniku nedostatku zásob



délka intervalu nejistoty



intenzita odchylek

K zajištění potřebné míře sluţeb spotřebitelům se k obratové zásobě přiřazuje pojistná zásoba. Záměrem pojistné zásoby je do určité míry zachycovat odchylky skutečného průběhu zásobovacího procesu od průběhu, který byl očekáván nebo plánován. Odchylky vyvolávají zvětšení i zmenšení zásoby oproti očekávanému či plánovanému stavu. Předmětem zájmu při propočtu pojistné zásoby jsou odchylky, které zkracují zásobu. Odchylky vznikají: 

na straně vstupu - v době dodávky (dodacím cyklu a mnoţství kvalitních výrobků v dodávce)



na straně výstupu - ve velikosti a časovém vývoji čerpání ze zásoby - ve spotřebě

36

Rozměr odchylek lze vystihovat různými statistickými údaji, například celkovým rozptylem vztaţeným na dodací lhůtu. U méně jistých dodávek, jestliţe jde o jejich velikost, je moţno uvaţovat i rozptyl ve velikosti dodávky. Spolehlivost zásobování se vystihuje stupněm jistoty. Záleţí na tom, jakým stupněm pojistná zásoba kryje vzniklé odchylky proti plánu. S rostoucí spolehlivostí zabezpečení roste výše pojistného faktoru (a tedy i výše pojistné zásoby) nad proporcionálně. Spolehlivost zabezpečení se měří pomocí: 

stupně úplnosti dodávky



stupně pohotovosti dodávky

Základní vzorec pro výši pojistné zásoby: Pz = k *  Pz - pojistná zásoba k - koeficient zajištěnosti (dle tabulkových hodnot)

 - směrodatná odchylka poptávky Optimální úroveň je, kdyţ jsou náklady na udrţování pojistné zásoby nahrazeny výnosy vyplývajícími z její existence. Při růstu úrovně jistoty se zvyšuje velikost pojistné zásoby, která se musí vytvořit na zvýšení této jistoty. (Tomek, 1999, str. 200) Dále se zvýšení jistoty projevuje pozitivně ve sníţení zásob rozpracované výroby a především v růstu zisku z většího přírůstku prodejů. Dlouhodobým účinkem je růst trţního podílu, zvednutí konkurenční schopnosti firmy a jejího image na trhu. Procento jistoty (J) u jednorázové zásoby lze vyjádřit ze vztahu: (J. Tomek, 1999, str. 200) J= Ns - náklady nedostatku (deficitu) na jednici zásoby a den Nn - náklady skladování a udržování jednice zásob a den

37

Skladování

1.4

Skladování je velmi důleţitý proces, který se týká kaţdého podniku, proto zde charakterizuji skladování, jeho význam, sklady, jejich funkce a členění.

1.4.1 Základní funkce skladování Skladování patří mezi nejdůleţitější část logistického celku. Skladování je účelná činnost, která zabezpečuje uskladnění výrobků (surovin, dílů, produktů) na určeném místě. Místo musí být vhodně zvolené, upravené a vybrané s cílem uchování uţitých hodnot surovin, materiálu na určitou dobu. „Skladování tvoří spojovací článek mezi výrobci a zákazníky. Sklady umožňují překlenout prostor a čas. Výrobní zásoby zajišťují plynulost výroby. Zásoby obchodního zboží zajišťují plynulé zásobování obyvatelstva.“ (J. Sixta, 2005, str. 131) Rozlišujeme tři základní funkce skladování: (J. Sixta, 2005, str. 132)  Přesun produktů příjem zboží - vykládání, vybalování, kontrola mnoţství zboţí ukládání zboží - přesunutí zboţí do skladu, uskladnění a jiné překládka zboží - se vyznačuje přemístěním z místa příjmu do místa expedice, není zde proces uskladnění expedice zboží - zde se produkty zabalí a přesuneme zásilky do dopravního prostředku, pak proběhne kontrola zboţí podle objednávek  Uskladnění produktů přechodné uskladnění - pro doplňování zásob je nutné uskladnění časově omezené uskladnění - je u nadměrných zásob, důvody pro jejich vlastnění: „sezónní a kolísavá poptávka, úprava výrobků spekulativní nákupy, zvláštní podmínky obchodu“ 

Přenos informací

představuje stav zásob, mnoţství zboţí v pohybu, uskladnění zásob, vstupující a vystupující dodávky, vyuţití skladových míst

38

Skladování má vliv na zabezpečení nutné úrovně zákaznického servisu při nejniţších nákladech. V současné době se ze sloţky logistického systému podniku staly jednou z nejdůleţitějších součástí zákaznického servisu.

1.4.2 Charakteristika a význam skladování V průběhu všech fází logistického procesu skladování zabezpečuje uskladnění zboţí. Existují dva výchozí typy zásob, které podnik potřebuje uskladnit podle J. Sixty (2005): 

suroviny, součástky a díly



hotové výrobky

Kromě uvedených druhů zásob existují i jiné typy. Výrobní podnik má často další zásoby jako jsou zásoby zboţí ve výrobě, zásoby materiálu určitých k likvidaci. V dnešní době jsou u mnoho podniků pozorně sledovány a představují pouze malý podíl z celkových zásob. Důvody proč by podnik měl udrţovat zásoby? (D. Lambert, 2000, str. 268) 1. Snaha o dosažení úspor nákladů na přepravu. 2. Snaha o dasažení úspor ve výrobě. 3. Využití množstevních slev. 4. Snaha udržet si dodavatelský zdroj. 5. Podpora podnikové strategie v oblasti zákaznického servisu. 6. Reakce na měnící se podmínky na trhu (například sezónnost, konkurence). 7. Překlenutí časových a prostorových rozdílů, které existují mezi výrobcem a spotřebitelem. 8. Dosažení nejmenších celkových nákladů logistiky při současném udržení požadované úrovně zákaznického servisu. 9. Podpora programů just-in-time (vyrábění výrobků podle požadavků zákazníků v určitém čase a množství) u dodavatelů nebo zákazníků. 10. Snaha poskytovat zákazníkům komplexní sortiment produktů. 11. Dočasné uskladnění materiálů, které mají být zlikvidovány neb recyklovány. Sklady se stále častěji vyuţívají jako průtokové body, nikoliv míst úspory. Někdy se dokonce objevují případy, kdy se funkce úschovy produktu úplně obchází, protoţe 39

firmy ve vyšší míře nahrazují zásoby informacemi. Podniky nakupují v menších mnoţství a uţívají sklady jako konsolidační body, aby dosáhly lepší přepravní sazby a zvětšily úroveň servisu.

1.4.3 Funkce a druhy skladů Dnes ve světě existuje asi 750 000 skladových zařízení, od moderních, profesionálně řízených skladů aţ po podnikové skladovací místnosti, garáţe, drobné sklady v rámci prodejen, nebo zahradní kůlny podle D. Lamberta (2000). Skladování se uskutečňuje ve skladech a ty mají zabezpečovat ochranu proti povětrnostním a klimatickým vlivům, znehodnocování či zcizování. Sklady umoţňují vhodné, rychlé zacházení s materiálem, obzvlášť uskladňování a vyskladňování. Hlavním úkolem skladu je ekonomické sladění rozdílně vyměřených toků. Do základních funkcí skladování patří: (J. Sixta, 2005, str. 146) 

vyrovnávací funkce - při vzájemně odlišném materiálovém toky a materiálové potřebě z pohledu jejich kvantity nebo ve vztahu k časovému rozloţení



zabezpečovací funkce - vyplývají z nepředvídatelných rizik během výrobního procesu a nestabilitě potřeb na odbytových trzích a časových přesunů dodávek na zásobovacích trzích



kompletační funkce - pro vznik sortimentu v podniku nebo pro produkci sortimentních druhů podle potřeb individuálních provozů v průmyslových firmách



spekulační funkce - plynou z očekávaných cenových zesílení na zásobovacích a odbytových trzích



zušlechťovací funkce - namířený na jakostní transformace uskladněných druhů sortimentu (například stárnutí, sušení, zrání, kvašení)

Nejdůleţitějším

dělením

skladů

z pohledu

logistiky

je

postavení

skladu

v hodnotovém procesu. Jsme schopni mluvit o skladech na straně vstup (zásobovací sklady), takzvané mezisklady, coţ jsou sklady vyhrazené k předzásobení mezi

40

různými úrovněmi výrobního procesu a sklady na výstupu z výrobního podniku (odbytové sklady), které vyrovnávají časové rozdíly mezi výrobou a odbytem. Druhy skladů Sklady můţeme dělit z několika různých hledisek.

Vstupní sklady

Fáze hodnotového procesu

procesu Mezisklady

procesu

Odbytové sklady

procesu Stupeň centralizace

Centralizované sklady

procesu

Decentralizované sklady

procesu Kompletace

Sklady orientované na materiál Sklady orientované na spotřebu

procesu

Fáze hodnotového procesu

Všeobecné sklady

Počet moţných nositelů potřeb

procesu

Přípravné sklady

procesu Příruční sklady

procesu Ochrana před povětrnosti

Skladování v budovách

procesu Nekryté sklady

procesu Stanoviště

Vnější sklady

procesu Vnitřní sklady

procesu Správa skladu

Vlastní sklady

procesu Cizí sklady

procesu Obrázek 3: Základní dělení jednotlivých druhů skladů (J. Sixta, 2005, str. 149)

41

2

Praktická část

V praktické části se věnuji firmě Fiord, která existuje na našem trhu jiţ jedenáct let. Společnost se zabývá prodejem a rozvozem rybářských potřeb převáţně od značky AWA - SHIMA po celé České republice. Dále se věnuji pěti konkrétním produktům od uvedené společnosti, které stručně popíši a pro lepší představu je ukazuji na obrázkách. Zaměřuji se na pohyb zásob během roku 2010, při tom vyuţiji metodu časové normy a bilanci zásob u kaţdého produktu.

2.1 Firma Fiord s. r. o. Na začátku uvedu společnost Fiord s. r. o. Zaměřuji se nejen na základní informace o podniku, ale i na vznik, vývoj značky, zásobování, účtování, skladování firmy. Popisuji skladovací cyklus, jejţ firma pouţívá. Najdete zde i obrázek značky, se kterou se firma prezentuje.

2.1.1 Základní informace o firmě Společnost se zabývá převáţně prodejem rybářských potřeb. Snaţí se o rozšíření tohoto sortimentu po celé České republice, ale i do zahraničí. Jde o specializovaný velkoobchod, který existuje na trhu jedenáct let. Firma je hlavním distributorem značky AWA - SHIMA. Pod tímto názvem najdete široký sortiment, který zahrnuje vlasce, spletené šňůry, háčky, navijáky, pruty, nástrahy, oblečení, boxy, doplňky a další různé rybářské potřeby. Výrobky se stále rozrůstají a vylepšují. Firma dováţí zboţí od dceřiné společnosti AWA - SHIMA EUROPE s. r. o., která sídlí na Slovensku v hlavním městě v Bratislavě. Zde je centrální sklad pro celou Evropu i Afriku. Od jiné společnosti firma nedováţí, proto AWA - SHIMA EUROPE s. r. o. je jediným dodavatelem společnosti.

2.1.2 Vznik a vývoj značky AWA - SHIMA Název AWA-SHIMA vznikl před 17. lety jako firemní značka skupiny světových rybářských výrobců. Výrobci se vzájemně domluvili na rozšíření jejich původní činnosti, které dosud vykonávali. Zde byly pouţity jejich kombinované znalosti a

42

všechny nejnovější technologie prezentující značku, která by odráţela jejich závazek a vášeň pro rybaření. Byli poháněni odhodláním nabídnout vysoce kvalitní výrobky, které by mohly splnit potřeby všech rybářů bez ohledu na věk, zkušenosti nebo regionální tradice. Při tom by jejich výrobky byly cenově dostupné pro všechny vrstvy rybářů. Společnost AWA - SHIMA EUROPE byla zaloţena v roce 2002 jako logický krok vpřed se snahou najít přímý způsob, jak slouţit evropskému rybáři a plnit touhu společnosti zaloţit dlouhodobý respekt a partnerství. Slovensko si vybrali z důvodu dvou různých světů, kultur a tradic. To je vhodné umístění pro obchodní činnosti. Z této malé země přímo v srdci Evropy byly v pozici prosadit nového ducha a jejich filosofii do celé Evropy. Duchem je vyrábět značku, která byla vytvořená pomocí rybářů pro rybáře. Hlavním cílem je, vytvořit rychlé spojení všech rybářských zkušeností inovačního inţenýrství kombinací s šestým smyslem rybaření přivede na produkty, které budou plnit a uspokojovat očekávání kaţdého rybáře. Během krátké doby na evropském trhu se společnost snaţí stát značkou pro všechny rybáře, bez ohledu na jejich stáří nebo zkušenosti. Snaţí se, aby lidé měli krásný poţitek z rybaření, skvělé úlovky a pobavili se. Nikdy neměli v úmyslu být společností nebo značkou, kterou nejsou. Jsou značkou, která stojí sama díky vyhrazeným rybářům.

2.1.3 Poslání a cíle organizace Společnost se snaţí uspokojit potřeby svých zákazníků. Výrobky, které prodává, jsou kvalitní a zajímavé. Jako kaţdý sortiment se v této době často mění a modernizuje. Proto je důleţité, co nejvíce se přizpůsobit zákazníkovi. Největším cílem je, aby výrobky byly dostupné pro všechny typy lidí. Nejen pro bohatší vrstvu, ale především pro obyčejné obyvatele. A to také, aby byly dostupné pro mladší i starší občany. Snaţí se minimalizovat náklady a i prodejní cenu. Firma úspěšným způsobem ovlivňuje reklamaci výrobků. Zboţí je důkladně kontrolováno při převzetí nebo před posláním produktu spotřebiteli. Ale člověk nedokáţe pokaţdé včas odhalit

43

závadu. Podle zákona musí mít výrobky záruku dva roky a AWA -SHIMA má u některých výrobků dokonce tři roky, pro zviditelnění a vytvoření dobrého jména firmy. Reklamace se snaţí z velké části kladně vyřídit, ale ne vţdy je to moţné. Například dost častým případem u reklamací je přetíţení prutu či nesprávná manipulace při transportu. Převáţně se společnost snaţí o dobré prospívání firmy a o udrţení dlouhodobého zisku. Mají snahu o zvýšení podílu firmy Fiord na českém rybářském trhu a zachování pozice jediného dovozce i do budoucna. Pokouší se o rozšíření prodejnosti značky, zvýšení počtu odběratelů maloobchodníků, ale i konečných spotřebitelů, navýšení počtu nabízených výrobků, které na trhu chybí či jsou v nedostatečném mnoţství. Firma kaţdý měsíc inzeruje v rybářských časopisech, kde upozorňuje na novinky, akce, účastní se všech veletrhů v republice, sponzoruje rybářské závody a mladé začínající závodníky. Snaţí se dostat, co nejvíce do podvědomí lidí.

Obrázek 4: Logo značky AWA - SHIMA (zdroj: www.awa-shima.cz)

2.1.4 Zásobování Firma je zásobovaná pouze jedinou společností a to AWA - SHIMOU EUROPE s. r. o. Ve společnosti se objevují běţné, pojistné a sezónní zásoby. Běţné zásoby tvoří hlavní zásobu podniku. Z té je čerpáno při prodeji a je hlídaná minimální zásoba na skladě. Pokud klesne zásoba na minimum, odesílá se objednávka na Slovensko, aby bylo zboţí opět naskladněno do potřebné výše pro zajištění plynulé prodejnosti v podniku. Zásoby pojistné nejsou příliš vysoké, protoţe centrální sklad je blízko a vzájemná spolupráce je na dobré úrovni, proto pojistnou zásobu mají v průměru na 14 dní aţ jeden měsíc v případě zpoţdění či nedodání zboţí v poţadovaném termínu. Na skladě mají sezónní zásoby, protoţe rybaření je sezónní sport. Některé produkty se prodávají jen některé měsíce, například vybavení na lov na dírkách. Jde o rybolov na ledu, kdy si vyřízneme díru v ledu a chytáte. Proto vybavení pro tento lov je nutné mít přes zimní měsíce, ale přes léto jej vůbec

44

nemusíte drţet skladem. Firma usiluje o udrţení potřebných zásob, které jsou nezbytně nutné pro plynulý chod prodeje, ale výši zásob se snaţí minimalizovat, aby v ní neutopila veškerou likviditu podniku.

2.1.5 Účetnictví Účetní oddělení ve firmě má na starost vedení účetnictví. Zde probíhá veškeré třídění přijatých faktur a jejich zúčtování, vystavování vydaných faktur a vedení veškeré skladové zásoby v účetním softwaru. Vedoucí oddělení mi poskytla potřebné informace. Firma účtuje pomocí ekonomického počítačového programu Pohoda, který vyuţívá mnoho malých a středních firem v České republice i na Slovensku. S tímto informačním systémem můţe firma zlepšit efektivitu a produktivitu, ale také napomáhá jednoduššímu účtování, které je přehledné a rychlé. Zásoby a ostatní oběţný majetek účtují metodou B, bylo vysvětleno v teoretické části práce, protoţe je praktičtější a vhodnější pro tuto firmu.

2.1.6 Skladování Skladování patří mezi nejdůleţitější část celého logistického systému ve firmě Fiord. Ta uskutečňuje ve skladech, které zabezpečují ochranu proti povětrnostním a klimatickým vlivům, znehodnocování či zcizování. Sklady umoţňují vhodné a rychlé zacházení se zásobami, obzvlášť uskladňování a vyskladňování při vykrývání objednávek. Mnoţství zásob se liší podle druhů zboţí. Největší zásoby drţí především u těchto výrobků: háčků, obratlíků, vlasců. Skladová zásoba se řídí prodejností. Můţeme říci, ţe o tyto výrobky je docela velký zájem, a proto musí drţet skladovou zásobu ve větším mnoţství. Skladovací proces Nejprve proběhne příjem zboţí, který zahrnuje vykládání, vybalování zboţí a kontrolu mnoţství a druhů zboţí podle objednávek. Pak se zboţí přesune do skladu, kde se po částech začne uskladňovat na vhodná a určená místa. Dále se veškeré doručené zboţí zapíše do počítače, kde se vedou v softwaru skladovací karty.

45

Zásoby, které podnik potřebuje uskladnit, jsou hotové výrobky, u kterých se sklady vyuţívají jako průtokové body. Občas se stane, ţe se funkce úschovy produktu úplně obejde. Je to tehdy, kdy objednané zboţí je uţ předem zákazníky zamluvené a po přijetí zboţí, putují výrobky přímo k zákazníkovi. Uskladnění produktů často probíhá jako časově omezené uskladnění. Protoţe firma podléhá sezónní a kolísavé poptávce, která závisí na druhu ročního období a na počasí. V našich klimatických podmínkách je sezóna v rybářství ovlivněna počasím, jelikoţ se kaţdý rok začíná s rybařením od února do dubna, záleţí na tom, kdy skončí zima. Proto firma Fiord musí mít největší zásoby na začátku sezóny, aby byla připravena na zahájení a mohla vykrýt všechny objednávky od svých odběratelů. Nejvíce objednávek je během měsíců březen, duben, květen, kdy maloobchodní prodejny se připravují na sezónu a naskladňují zásoby. Proto největší skladovou zásobu musí i firma Fiord mít na začátku března. Je to dáno i tím, ţe v březnu se koná rybářský veletrh v Brně, který je jak pro prodejce, tak pro rybáře, kteří si zde rádi nakupují. Stánek je jak výstavní, kde se předvádí celý sortiment, ale zboţí je i skladem, aby si zákazníci mohli výrobky hned koupit. Proto nejsilnějším měsícem podle obratu prodeje je měsíc březen.

2.2 Vybrané výrobky Následující kapitola je zaměřená na pět konkrétních výrobků od značky AWA SHIMA. Nejprve stručně popíši kaţdý produkt, ke kterému jsem přiloţila jeho obrázek, dále jeho skladování, zásobování. Při výpočtech vyuţívám zvolené metody, jeţ mi určí časovou normu zásob a bilanční pohyb zásob během roku 2010. Vytvořila jsem tabulky, které obsahují údaje o nakupování a prodávání jednotlivých produktů během roku.

2.2.1 Cutting Blade 1095 Háčky jsou bez protihrotu, kde protihrot je nahrazen dvěma kovanými ploškami proti sobě do kříţe. Tím se zaručuje maximální šetrnost k rybám - vyháčkuje se naprosto hladce a to i v případě, kdy si háček zapíchneme do některé části oděvu. Oproti klasickým háčkům bez protihrotu ryba nespadne, ani kdyţ jí neudrţujeme v tahu, a

46

rovněţ nástrahy na něm perfektně drţí. Jsou výborné zejména na plavanou, feeder a lov pstruhů. Háčky jsou vyrobeny z oceli s vysokým obsahem uhlíku, takţe se nenarovnají ani při kapitálním úlovku, chemicky ostřený hrot zůstává díky cuttingovému kování velmi dlouho ostrý. V balení je po deseti kusech.

Obrázek 5: Cutting Blade 1095 (zdroj: http://www.awa-shima.cz/fjord/eshop/6-1-AWA-SHIMA/8-3Cuting-Blade/5/5-Cutting-Blade-1095)

Skladovou zásobu tohoto výrobku od kaţdé velikosti firma drţí asi 300 ks, v době sezóny, která trvá od března do července, je to zásoba na měsíc, ale mimo sezónu vydrţí téměř půl roku. Proto firma Fiord musí na začátku roku tvořit před objednávky na celý rok a rozplánovat odběry, co si kaţdý měsíc odkoupí. Jak poklesne zásoba pod 100 ks, odešle se objednávka, která je do týdne připravena k odběru a dovezena do ČR. Výpočet časové normy Pro výpočet časové normy zásob pouţiji jiţ zmiňovaný vzorec z teoretické části: ČNZ =

+p+t

ČNZ = 30/2 + 14 + 0 = 29 Z tohoto vzorce jsem vypočítala, ţe během sezóny by průměrná zásoba těchto háčků měla vydrţet 29 dní. (t - s technickou zásobu zde nepočítáme)

47

Tabulka 1: Nákupy háčků v roce 2010 Druhy háčků

leden = PZ

únor

břez.

dub.

květ.

červ.

červ.

srpen

září

říjen

listo.

pros.

001 002 004 006 008 010 012 100 200 300

0 4 15 283 223 287 279 1 293 215

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

280 260 270 0 110 0 0 270 0 0

800 800 800 800 300 300 300 800 300 300

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

200 200 200 0 0 0 0 200 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

500 500 0 0 300 0 0 500 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

210 40 540 200 0 0 0 0 400 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

(zdroj: ekonomický počítačový program Pohoda) Tabulka 2: Prodejnost háčků v roce 2010 leden

únor

břez.

dub.

květ.

červ.

červ.

srpen

září

říjen

listo.

pros.

001

0

0

53

553

176

220

105

170

155

35

20

30

002 004 006 008 010 012 100 200 300 celkem

4 5 45 41 30 31 1 21 20 198

0 5 45 50 40 40 0 20 20 220

73 35 110 80 70 60 20 50 40 591

170 110 78 78 55 30 155 45 15 956

145 80 80 60 60 20 80 40 20 690

175 85 55 35 22 20 130 75 22 789

125 80 30 10 0 0 130 60 40 630

25 20 20 10 0 0 10 30 20 170

40 30 10 0 10 10 10 10 0 140

20 40 30 20 20 10 20 10 10 210

493 194 408 180 220 65 90 65 50 65 110 45 430 165 245 95 95 55 2 694 1 105

(zdroj: ekonomický počítačový program Pohoda)

Tabulky nám znázorňují pohyb zásob cuttingových háčků během roku 2010. První tabulka ukazuje mnoţství nakoupených háčků od kaţdé velikosti za kaţdý měsíc v roce. Velice důleţitý je zde sloupec s názvem „leden = PZ“, který je sloţený z počátečních stavů výrobků, které jsou převzaty z konečných zůstatků předešlého roku. Zde tedy získáme informace o počátečních stavech kaţdého produktu, ale i o jeho nákupu během celého roku 2010. Z tabulky můţeme vyčíst, ţe největší nakupování zásob bylo v dubnu. Za to v měsících únor, květen, červen, září, listopad, prosinec se u těchto produktů nenaskladňovalo. Největší zásoba během roku byla

48

u háčků 001 a 004. V opačném případě byla nejmenší naskladnění u velikostí 010, 012, 300. Druhá tabulka znázorňuje mnoţství prodaných výrobků od kaţdé velikosti háčku během roku 2010. Největší prodejnost zboţí byla v dubnu, kdy se prodalo 2 694 ks háčků. Mezi úspěšný měsíc patří i měsíc květen, protoţe prodejnost tehdy byla také dobrá. V opačném případě na tom byly špatně měsíce leden a říjen. Nejmenší prodejnosti byla v listopadu, kdy se prodalo pouze 140 ks háčků. V tomto roce se prodalo nejvíce háčků o velikosti 001, 002, 100, 004. Nejmenší zájem byl o velikosti 300, 012.

600 vel. 001 500

vel. 002 vel. 004

400

vel. 006 300

vel. 008 vel. 010

200

vel. 012 100

vel. 100 vel. 200

0

vel. 300

Graf 1: Prodejnost cuttingových háčků v roce 2010 (zdroj: vlastní)

Pro lepší zobrazení jsem vloţila graf k tabulce číslo 2. Zde lze přehledně pozorovat, jak v měsících duben a květen, byla prodejnost velmi vysoká. Ale na začátku a na konci roku je prodejnost velmi nízká. Bilance zásob u cuttingových háčků za rok 2010 PZ + N = S + KZ PZ - počáteční stav zásob k roku 2010 N - nákup zásob za rok 2010 S - prodej zásob v určitém období KZ - konečný zůstatek zásob

49

Háčky velikosti 001 Při dosazování rovnice, jsem vyuţila údaje z předchozích tabulek. Nejprve si dosadíme počáteční zásobu, která je umístěna v první tabulce ve sloupci měsíc. Za „N“ dosadíme nákup zásob háčků o velikosti 001 za ostatní měsíce. Informace o prodeji vezmeme z tabulky 2, kde sečteme všechny prodeje během roku u velikosti 001. Teď uţ nám zbývá jen konečná zásoba, kterou vypočítáme, kdyţ první část rovnice sečteme (1 990) a odečteme „N“ (1 517). Tímto způsobem postupuji i u ostatních velikostí. 0 + 1 990 = 1 517 + 473 Háčky velikosti 002 4 + 1 800 = 1 464 + 340 Háčky velikosti 004 15 + 1 810 = 1 078 + 747 Háčky velikosti 006 283 + 1 000 = 788 + 495 Háčky velikosti 008 223 + 710 = 539 + 394 Háčky velikosti 010 287 + 300 = 422 + 165 Háčky velikosti 012 279 + 300 = 376 + 203 Háčky velikosti 100 1 + 1 770 = 1 151 + 620 Háčky velikosti 200 293 + 700 = 701 + 292 Háčky velikosti 300 215 + 300 = 357 + 158

50

Rovnice nám ukazují konkrétní počáteční, konečné zásoby a nákup, prodej cuttingových háčků u jednotlivých velikostí. Bilance zásob se u kaţdého produktu liší. Největší pohyb zásob byl u velikostí 001, 002, 004 a 100. Naopak nejmenší byla u háčků 300.

2.2.2 Profi Bass Stukas Profi Bass woblery jsou ručně vyráběné z cedrového dřeva a tvoří nejkvalitnější nástrahy. Vyrábí se ve dvou délkách a to v 15 cm a 17 cm. Při délce 15 cm je váha 40 g a při délce 17 cm 60 g. V jednom balení nalezneme pět různých barev od jedné nástrahy. Woblery jsou jedny z nejkvalitnějších na světě a pouţívají je profesionálové a závodní rybáři, proto i cena je vyšší, téměř jeden tisíc korun.

Obrázek 6: Profi Bass Stukas (zdroj: http://www.awa-shima.cz/fjord/eshop/6-1-AWA-SHIMA/71-3Swimbaits/5/198-Profi-Bass-Stukas-17cm)

Zásoba těchto woblerů je velmi malá, jeden kus je jako vzorek a zásoba určená k prodeji dva aţ tři kusy podle prodejnosti. Jak se zásoba sníţí, tak je maximálně do 14 dní doplněna z centrálního skladu z Bratislavy. Zde dodávkový cyklus nebyl počítán.

51

Tabulka 3: Nákupy woblerů v roce 2010 Druhy woblerů

leden = PZ

únor

břez.

dub.

květ.

červ.

červ.

srpen

září

říjen

listo.

pros.

Blu Ochiay

1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Hg Gill Wild Trout Gold Kibinago Pearl Trou Ochia

3 4

0 0

2 2

0 0

1 1

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

3

0

2

0

1

0

0

0

0

0

0

0

3 3

0 0

2 2

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

(zdroj: ekonomický počítačový program Pohoda) Tabulka 4: Prodejnost woblerů roce 2010 Druhy woblerů

leden

únor

břez.

dub.

květ.

červ.

červ.

srpen

září

říjen

listo.

pros.

Blu Ochiay

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Hg Gill Wild Trout Gold Kibinago Pearl Trou Ochia celkem

0 0

0 0

1 1

1 0

0 1

0 1

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

1

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

1 0 5

0 1 3

1 1 4

0 0 1

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

(zdroj: ekonomický počítačový program Pohoda)

Tabulka číslo 3 popisuje mnoţství nakoupených woblerů během roku 2010. Největší nárůst zásob byl v březnu. Tři druhy zboţí se ještě dokupovali v květnu, ale po zbytek roku se uţ nenakupovalo. V měsíci leden jsou počáteční stavy všech woblerů. Za rok se nejvíce naskladnili woblery typu Hg Gill, Wild Trout a Gold Kibinago. Avšak nejméně se nakupovalo produktů Blu Ochiay, zde je zásoba nejmenší. V tabulce 4 lze vidět prodejnost woblerů během roku 2010. Produkty se příliš neprodávají, proto firma nedělá příliš velké zásoby. Největší zájem o toto zboţí bylo v době sezóny, kdy v březnu se prodalo pět produktů. Prodej se sníţil v červnu na jeden prodej a po zbytek roku se uţ nic neprodalo. Nejvíce se v tomto roce prodávali woblery Wild Trout, Gold Kibinago. Stejně jako u předešlé tabulky i zde platí, ţe nejmenší prodejnost je u výrobku Blu Ochiay.

52

Prodejnost woblerů v roce 2010 Blu Ochiay

1

Prodané kusy

Hg Gill Wild Trout Gold Kibinago Pearl Trou

0 leden únor

břez.

dub.

květ. červe. červ. srpen

září

říjen

listo.

pros.

Ochia

Graf 2: Prodejnost woblerů v roce 2010 (zdroj: vlastní)

Zde graficky znázorňuji prodejnost woblerů za rok 2010. Zvolila jsem jiný typ grafu, kvůli lepší přehlednosti. Během měsíce se od kaţdého produktu prodal maximálně jeden kus, proto barvy jednotlivých woblerů dosahují maximálně jedničky. Bilance zásob u woblerů za rok 2010 PZ + N = S + KZ Blu Ochiay Pro dosazení rovnice nám poslouţí tabulky číslo 3 a 4. Počáteční zásobu u Blu Ochiay najdeme v tabulace 3 v měsíci leden. Poté sečteme zbývající měsíce a dostaneme nákupy za celý rok. Nyní potřebujeme vypočítat „S“ to tak, ţe sečteme v tabulce 4 prodejnost za celý rok u Blu Ochiay. Kdyţ sečteme levou stranu rovnice a od ní odečteme „S“ dostaneme konečnou zásobu. Stejným postupem pokročuji u ostatních woblerů. 1+1=1+1 Hg Gill 3+3=2+4 Wild Trout 4+3=3+4 Gold Kibinago 3+3=3+3 Pearl Trou 3+2=2+3

53

Ochia 3+2=2+3 Rovnice nám ukazují bilanční zásobu u konkrétních woblerů. Největší pohyb zásob byl u Wild Trout a nejmenší u Blu Ochiay. Zboţí patří do luxusní řady, proto není o ně takový zájem.

2.2.3 Ion Power Red Bravo Rybářský vlasec patří mezi světové novinky, protoţe neodráţí sluneční paprsky. Díky speciálnímu matnému povrchu od 1,5 m hloubky je díky svojí barvě neviditelný. Vlasec je sloţený ze čtyř vrstev, coţ je neobvyklé, protoţe vlasce ostatních firem se skládají většinou z jedné nebo ze dvou vrstev. Vyniká ohromujícím souladem všech svých vlastností a absolutní nulovou pamětí. Vlasce jsou navíjeny speciálním paralelním výrobním systémem, který umoţňuje navíjení vlasce z cívky na naviják bez jakéhokoliv kroucení. Díky tomu cívka navinutá z cívky umoţňuje delší hody a vlasec má díky tomuto sytému delší ţivotnost. Prodává se v délce 150 m a v průměrech 20, 22, 25, 28, 30, 35, 40. Tento vlasec patří k oblíbeným u rybářů přívlačářů díky své vysoké kvalitě a dobré ceně.

Obrázek 7: Ion Power Red Bravo (zdroj: http://www.awa-shima.cz/fjord/eshop/6-1-AWASHIMA/58-3-Privlacove/5/136-Ion-Power-Red-Bravo)

Minimální skladová zásoba u průměrů 20 aţ 30 je cca 100 ks, ostatní průměry 50 ks.

54

Výpočet časové normy ČNZ = 50/2 + 30 + 0 = 55 Zásoba uvedených vlasců ve skladu by měla vydrţet při pravidelnosti dodávek po 55 dní. Zde máme vyšší pojistnou zásobu z důvodu vyšších odběrů především u průměrů 20 aţ 28, proto si nemohou dovolit nemít tento vlasec na skladě v případě nějakých výpadků v dodávce, které se občas přihodí. Tabulka 5: Nákupy vlasců v roce 2010 Průměry vlasců

leden = PZ

únor

břez.

dub.

květ.

červ.

červ.

srpen

září

říjen

listo.

pros.

20

228

0

0

0

60

60

0

0

0

100

0

0

22 25 28 30 35 40

146 180 211 12 44 39

0 0 0 0 0 0

0 0 0 20 0 0

0 0 0 20 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

100 100 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

15 0 0 1 5 5

(zdroj: ekonomický počítačový program Pohoda) Tabulka 6: Prodejnost vlasců v roce 2010 Průměry

leden

únor

břez.

dub.

květ.

červ.

červ.

srpen

září

říjen

listo.

pros.

20

20

25

51

40

44

33

20

0

12

10

0

10

22 25 28 30 35 40 celkem

21 10 20 10 10 10 101

0 20 10 0 10 0 65

48 48 25 2 5 5 184

33 23 25 10 0 0 131

12 12 22 10 10 10 120

13 6 0 0 0 0 52

10 20 0 0 0 0 50

13 20 24 0 0 0 57

5 0 0 0 0 0 17

10 10 0 0 0 0 30

5 0 0 0 0 0 5

10 10 10 0 0 0 40

vlasců

(zdroj: ekonomický počítačový program Pohoda)

Tabulka 5 nám znázorňuje nakupování zásob vlasců Red v roce 2010. Během roku se nejvíce objednával vlasec o průměru 20, který je u rybářů nejvíce oblíbený. Mezi další vlasce, které se poměrně dost nakupovaly na sklad, patřily průměry 22, 25, 28. Zde byl největší příjem zásob v červenci, ale nejslabší byl v únoru, srpnu, září a v listopadu. Ve sloupci leden jsou zaznamenány počáteční stavy vlasců.

55

Další tabulka se věnuje prodejnosti vlasce Red v různých průměrech. Nejvíce se prodávaly průměry 20, 22, 25 a 28. Největší prodejnost má síla vlasce 20, u které se prodalo 265 balení. Vlasec se pouţívá především na přívlač a tento způsob lovu potřebuje, co nejslabší a zároveň nejsilnější vlasce. Nejméně se prodával vlasec s největším průměrem, jelikoţ je pouţívání menší v rybaření. Pokud se podíváme na prodejnost v různých měsících, tak si všimneme, ţe opět měsíc březen patřil mezi nejsilnější. Úspěšné prodávání pokračovalo i v dalších měsících. Přívlačová sezóna, kde je uvedený vlasec nejvíce pouţíván, začíná aţ v červnu, proto zde hlavní sezóna trvá déle. Nejslabší prodej byl v listopadu. Prodejnost vlasců v roce 2010

Prodej balení po 10 ks

60 50

Ø 20

40

Ø 22

30

Ø 25 Ø 28

20

Ø 30 10

Ø 35

0

Ø 40

Graf 3: Prodejnost vlasců v roce 2010 (zdroj: vlastní)

Kvůli lepší přehlednosti jsem tabulku 6 dala do grafické podoby. Zde můţeme lépe vidět pohyb jednotlivých průměrů během celého roku. Nejlépe se prodával vlasec o průměru 20, který dosáhl v březnu prodejnosti 51 ks, ale v srpnu měl malý výpadek. Bilance zásob u vlasců za rok 2010 PZ + N = S + KZ Vlasec velikosti 20 Při dosazování pouţívám údaje z tabulek 5, 6. Počáteční stav opíšu z tabulky 5 z měsíce leden u daného průměru. Po sečtení ostatních nákupů ve zbytku roku, tak

56

dostanu „N“. V tabulce 6 sečtu všechny prodeje o průměru 20 a dostanu 265 kusů (S). Při sečtení levé strany dostanu 448 ks od této hodnoty odečtu „N“ a získám konečný zůstatek. U ostatních průměrů vlasců pokračuji stejně. 228 + 220 = 265 + 183 Vlasec velikosti 22 146 + 115 = 170 + 91 Vlasec velikosti 25 180 + 100 = 179 + 101 Vlasec velikosti 28 211 + 0 = 136 + 75 Vlasec velikosti 30 12 + 41 = 32 + 21 Vlasec velikosti 35 44 + 5 = 35 + 14 Vlasec velikosti 40 39 + 5 = 25 + 19 Nyní se můţeme podívat na konkrétní čísla, která vyjadřují pohyb zásob během celého roku. Výrazně největší bilanční zásoba byla u vlasce o průměrů 20, to ukazuje, ţe je dobře prodejný. Nejhůře je na tom průměr 40. Rovnice se skládá z levé strany, která vyjadřuje nákup a pravá vystihuje spotřebu.

2.2.4 Pulse Special Edition Tournament 2000 & 3000 Naviják vyšší třídy za skvělou cenu, to je novinka od firmy AWA-SHIMA. Optimálně převodovaný mechanismus s téměř nulovými tolerancemi zaručuje perfektní ukládání vlasce. Naviják má bronzový hlavní hřídel s nerezovými ocelovými převody, speciální servisní mazací otvor, dodává se s dvěma kovovými cívkami. Přední multidisková brzda je velice jemná s velkým rozsahem citlivosti. Skládá se ze dvou kovových cívek.

57

Tento naviják patří opět k nejprodávanějším navijákům značky AWA - SHIMA.

Obrázek 8: Pulse Special Edition Tournament 2000 & 3000 (zdroj: http://www.awashima.cz/fjord/eshop/6-1-AWA-SHIMA/33-3-Match-Feeder/5/44-Pulse-Special-Edition-Tournament2000-amp-3000)

Firma Fiord se snaţí jej mít stále na skladě, a proto počítá s vyšší pojistnou zásobou. Výpočet časové normy ČNZ = 30/2 + 20 + 0 = 35 U zmiňovaného výrobku vyšlo, ţe průměrné zásoby na skladě by měly vydrţet 35 dní. Minimální zásobu, kterou firma se snaţí udrţovat, je 10 ks od velikosti. I kdyţ je počítáno s pojistnou zásobou 20 dní, tak lze vidět u výrobku s označením 300, ţe naviják v měsíci březnu došel, a do konce roku firma nedostala dodávku. Je to velký výpadek ve výrobě, se kterým se nemohlo předchozí rok počítat, aby se vytvořily vyšší skladové zásoby. Tabulka 7: Příjmy navijáků v roce 2010 Velikosti navijáků

leden = PZ

únor

břez.

dub.

květ.

červ.

červ.

srpen

září

říjen

listo.

pros.

200

25

0

0

10

0

0

0

0

20

0

0

0

300

13

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

(zdroj: ekonomický počítačový program Pohoda)

58

Tabulka 8:Prodejnost navijáků v roce 2010 Velikosti

leden

únor

břez.

dub.

květ.

červ.

červ.

srpen

září

říjen

listo.

pros.

200

3

2

18

3

1

1

0

4

6

3

3

2

300 celkem

3 6

1 3

10 28

0 3

0 1

0 1

0 0

0 4

0 6

0 3

0 3

0 2

navijáků

(zdroj: ekonomický počítačový program Pohoda)

Tabulka 7 nás seznamuje s nakupováním navijáků na sklad za rok 2010. Začínáme lednem, který se skládá z počátečních stavů zásob. Během roku se nejvíce naskladňoval naviják velikosti 200 a to v září, částečně v dubnu. Prodej byl ovlivněný nedostatkem zásob u druhého navijáku. Během krátkého období se velikost 300 stala velice oblíbenou mezi rybáři, byl to nejvíce prodávaný naviják, ale výrobci s tím nepočítali a vyrobili malé mnoţství produktů. Pro firmu je to obrovský výpadek, který nikdo nečekal. V další tabulce nalezneme údaje o prodejnosti navijáků v roce 2010. Zde vidíme, ţe první velikost produktu se prodávala víc jak druhá, ale je to pouze z důvodu, podcenění prodejnosti u výrobců. Firma po zbytek roku čekala, jestli se potřebné mnoţství ještě nevyrobí. Navijáku o velikosti 200 se prodalo za rok 46 ks, druhého se prodalo pouze 14 ks. Kdyţ se podíváme na tabulku z jiného pohledu, tak uvidíme, ţe v měsíci březen dosáhl prodej těchto produktů aţ 28 ks. Proto tento měsíc patří mezi nejlepší období z pohledu prodejnosti. Nejslabších 30 dní bylo v červenci, kdy se ţádný naviják neprodal. Prodejnost navijáků v roce 2010

Prodané kusy

20 15 10

Pulse 200 Pulse 300

5 0 leden únor břez. dub. květ. červe. červ. srpen září říjen listo. pros. Graf 4: Prodejnost navijáků v roce 2010 (zdroj: vlastní)

59

Graf ukazuje prodejnost navijáků dvou velikostí během roku 2010. V době sezóny, byl o produkty velký zájem, ale později prodejnost klesla. Bilance zásob u navijáků za rok 2010 PZ + N = S + KZ Naviják velikosti 200 Údaje potřebné k dosazení rovnice nalezneme v tabulce číslo 7, 8. Počáteční zásobu máme uvedenou v tabulce 7 v měsíci leden. Dále musíme ostatní měsíce u velikosti 200 sečíst a dosáhneme nákupu za celý rok. V další tabulce sečteme všechny měsíce u konkrétní velikosti, tím získáme „S“. Poté sečteme pravou stranu rovnice a od té odečteme prodejnost a vyjde nám konečná zásoba. Stejným způsobem postupuji i u druhé velikosti. 25 + 30 = 46 + 9 Naviják velikosti 300 13 + 1 = 14 + 0 Bilanční rovnice ukazuje zdroje, co můţe firma prodat a uţití, co firma prodala. Firma nakoupila 30 kusů prvních a 1 kus druhého navijáků.

2.2.5 Black Dog Outworld Travel Spin 2.1M Pruty Black Dog se vyrábí v různých délkách. Zde je prut dlouhý 1,80 m, ale je moţné ho prodlouţit aţ na délku 2,1 m. Prut se skládá ze čtyř + jeden dílů, které jsou umístěny v pevném vyztuţeném 55 cm pouzdře se zipem. Očka jsou titanová a rukojeť je s korkem. Prut je ojedinělý, zvláště vyuţívaný při cestování a na přívlač.

60

Obrázek 9: Black Dog Outworld Travel Spin 2.1M (http://www.awa-shima.cz/fjord/eshop/6-1-AWA-SHIMA/40-3-Privlacove/5/90-Black-DogOutworld-Travel-Spin-2-1M)

U vybraných prutů se minimální zásoba pohybuje kolem tří aţ pěti kusů, vţdy je počítáno s jedním kusem jako vzorek. Pojistná zásoba není příliš velká, protoţe jak se nějaký výrobek prodá, do týdne je zásoba doplněna. Výpadky v dodávkách, zde nejsou tak velké či neočekávané ze zkušenosti z předchozích let. Výpočet časové normy ČNZ = 40/2 + 10 + 0 = 30 Časová norma zásob prutů vydrţí zhruba 30 dní v sezóně. Ale jde o speciální pruty vhodné především na přívlač, jejíţ sezóna začíná v červnu, tak bychom měli očekávat prodejnost především v této tobě, ale podle tabulky níţe můţeme vidět, ţe se prodávaly spíše na začátku minulého roku. Jak vidíme, tak prodej je velmi nepředvídatelný a je těţké přesně odhadnout a naplánovat vývoj zásob. Tabulka 9: Nákupy prutu v roce 2010 Velikost

únor

břez.

dub.

květ.

červ.

červ.

srpen

září

říjen

listo.

pros.

prutu

leden = PZ

210

6

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

2

(zdroj: ekonomický počítačový program Pohoda) Tabulka 10: Prodejnost prutu v roce 2010 Velikost

leden

únor

břez.

dub.

květ.

červ.

červ.

srpen

září

říjen

listo.

pros.

2

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

prutu

210

(zdroj: ekonomický počítačový program Pohoda)

61

V tabulce 9 jsou příjmy prutu na sklad za rok 2010. V lednu je počáteční stav. Během roku se příliš zásoba neměnila. Ke změně došlo pouze v měsíci červenec, prosinec. Tabulka 10 je sloţená z údajů o prodejnosti prutu za rok 2010. Uvedený produkt se příliš neprodává. Prodaly se pouze dva pruty tohoto typu a to v březnu. Prodejnost prutu v roce 2010

Prodané kusy

2

1

0 leden únor břez.

dub.

květ. červe. červ. srpen

září

říjen

listo. pros.

Graf 5: Prodejnost prutu v roce 2010 (zdroj: vlastní)

Graf znázorňuje prodejnost prutu Black Dog v průběhu roku 2010. Prodejnost je ovlivněna sezónností, která je výrazná v březnu. Bilance zásob u prutu za rok 2010 Počáteční stav je uvedený v tabulce 9 v lednu. Ostatní měsíce musíme sečíst, abychom dosáhli celkového nákupu za rok. V tabulce 10 sečteme prodejnost a dosadíme za „S“. Při sečtení pravé strany rovnice a odečtení „S“ dostaneme konečný zůstatek, který činní 5 kusů. PZ + N = S + KZ 6+3=4+5 Na levé straně rovnice je v konkrétní nákup uvedených prutů. Druhá část vyjadřuje prodej za uplynulý rok 2010.

62

Závěrem bych chtěla říci, kdyţ porovnáme zdroje a uţití zásob, znázorněné v bilanci zásob, tak zdroje byly vţdy dostačující, jen u navijáku 300 byl velký výpadek a tak jeho zásoba byla nulová. Musíme kontrolovat konečnou zásobu na konci roku, proto aby byla dostatečná pro zahájení nové sezóny. Zásoba u háčku cutting je přiměřená z důvodu nenarušování plynulého prodeje během roku. Aby firma mohla vykrýt všechny objednávky, je zde počítáno i se zásobou pojistnou v případě výpadku dodávky, aby nebyl narušen prodej. Nejprodávanější jsou háčky o velikostech 001, 002, 004, 100, proto jsou drţeny ve vyšším mnoţství. Zásoba na skladě tedy není příliš vysoká, aby v ní nebyly utopené náklady, ale ani příliš nízká pro případ výpadku v dodávkách. U woblerů, je konečná zásoba v takové výši, ţe by vystačila podle prodejnost i na celý rok. Je to z důvodu nízké prodejnosti a také, ţe po jednom kuse jsou výrobky drţeny jako vzorky. Bez uvedených ukázek by byly zmíněné výrobky neprodejné. Zákazníci potřebují si výrobky prohlédnout a osahat. Konečná zásoba je navýšena o vzorky, které nejsou určeny k prodeji, ale k propagaci. Zásoba woblerů je drţena v minimální výši, na skladě je jeden aţ tři kusy od typu, to umoţňuje nenarušený plynulý prodej a minimalizaci skladovacích nákladů. Vlasce Red Bravo jsou opět v přiměřené zásobě. Kdyţ porovnáme konečnou zásobu s prodejem, tak můţeme vidět, ţe zásoba by vydrţela téměř půl roku. Ale společnost musí počítat, ţe od března začíná sezóna a jsou rybářské prodejní veletrhy, proto ani zmíněné zásoby nejsou nadproporcionální. Jsou dostatečné pro začátek sezóny a nenarušení prodeje a přitom v nich firma nesniţuje svou likviditu. Navijáky Pulse Bass jsou nejprodávanější od značky AWA - SHIMA. Kdyţ se podíváme na prodejnost, můţeme podle tabulky i grafu vidět, ţe je o ně zájem a především o 300, které jiţ v březnu došly a do dnešního dne nebyly naskladněny. Kdyţ porovnáme konečnou zásobu 200, tak tento naviják by měl být skladem do března podle odhadu a plánu z minulých let, a pak jej musí firma objednat, aby nebyla narušena prodejnost. Při zahájení sezóny by byla zásoba nedostačující. Prut Black Dog je speciální prut určený pro přívlač, proto není tak prodávaný. V prosinci byl ještě naskladněn a jeho zásoba by měla podle odhadu z minulých let vydrţet po začátek sezóny. Jeho skladová zásoba je pět kusů, je tedy o něco vyšší 63

v porovnání s loňským prodejem šesti kusů, ale prodej byl především v měsíce leden a březen, proto je dobré mít zásobu skladem na začátku dalšího období. Ve firmě Fiord je těţké říci, jaká by měla být přesně zásoba či průměrná zásoba, jde o sezónní prodej a prodej výrobků pro hobby. Odvětví zásobování vychází z informací z minulých let. Porovnává prodejnost, zásoby, jaké budou novinky, které by mohly ovlivnit prodejnost dosavadních výrobků. Ale nikdy dopředu neodhadnete, co se a v jakém mnoţství bude prodávat. Jsou to bohuţel odhady na základě zkušeností a propočtů, říkáme této metodě indexní metoda, která nám pomáhá vypočítat budoucí prodej. Na prodejnost má vliv spousta činitelů, nejen počasí, ale i důchod neboli příjem spotřebitelů. Také závisí na daném regionu, jeho nezaměstnanosti, průměrném výdělku to vše a mnoho dalších ovlivňuje prodejnost. Během sezóny se snaţí firma co nejvíce prodávat. V ostatních částech roku by se měla společnost soustředit na budování dobrého jména. Například více investovat do vývoje nových výrobků, jejich testování známými rybáři či závodníky, jejich prezentace na internetu, výstavách a snaţit se zvýšit prodej i reklamou. Zviditelnění této firmy například články v novinkách, časopisech, reklamy akčních výrobků či sponzorské dary při různých rybářských závodech. AWA - SHIMA má i své závodní druţstvo a také se firma snaţí podporovat začínající závodní rybáře svými produkty. Společnost se můţe dostat do podvědomí rybářů tím, ţe vyhlásí různé soutěţe, o největší ulovenou rybu, nejtěţší a podobně. Svým zákazníkům předat ceny značky AWA - SHIMA. Pro udrţení dobrého jména by firma měla kontrolovat kvalitu svých výrobků při prodeji a v případě reklamací snaţit se o její včasné vyřízení. Pro nedostatek informací nemohu vypočítat počet dodávek a jejich průměrnou výši. Firma má sídlo i skladovací prostory v jedné budově, kterou vlastní. Tedy náklady na skladování jsou ve výši odpisů, energie (voda, topení, elektřina). Budova byla pořízena z vlastních zdrojů a ani ţádné provozní úvěry nemá, neplatí tedy ţádné nákladové úroky. Náklady na jednu dodávku jsou spotřeba nafty, opotřebení vozu, nájemné za půjčení vleku, poplatky za pouţití dálnic, plat řidiče. Řidičem je tu majitel firmy, protoţe minimálně jednou za čtrnáct dní potřebuje osobně mluvit se svými dodavateli, spojí dodávku s jednáním s partnery.

64

Závěr Bakalářská práce se zabývala tématem týkající řízení zásob. Cílem této bakalářské práce bylo provedení analýzy řízení zásob vybraných výrobků ve firmě Fiord s. r. o. s pomocí zvolených modelů řízení zásob. Analýze předcházel popis obecné problematiky řízení zásob a skladového hospodářství. Domnívám se, ţe uvedené cíle byly v rámci této práce splněny. Teoretická část práce shrnula poznatky, které bylo třeba nastudovat k lepšímu pochopení řízení zásob. Poskytuje informace o logistice, jako o vědě, která se zabývá koordinací a optimalizací všech činností. Hlavním úsekem jsou zásoby, jakoţ to nákladovou investicí. S tímto tématem souvisí i skladování, které je důleţité pro veškeré výrobky. Praktická část nejprve seznámila čtenáře s firmou Fiord s. r. o. Stručně zde bylo popsáno zásobování a skladování podniku. Dále bylo vybráno pět konkrétních výrobků, které byly krátce popsány, vysvětleny. Na uvedených produktech byly vypočítány normy času, které určily, jak dlouho by měla zásoba ve skladech vydrţet a bilanční rovnice, jeţ prezentují jednotlivé hodnoty nákupu a prodeje zásob za určité období. Porovnává moţné zdroje a jejich uţití, zda konečná zásoba na konci období je dostatečná pro začátek nové sezóny. Práce ukázala, pohyb zásob na skladě během roku 2010. Společnost je ovlivněna sezónností, kde hlavní období trvá od března do května. Pro lepší přehled byly vytvořeny tabulky s nákupem a prodejem vybraných produktů, ale i grafy, které prezentuji prodejnost za jednotlivé měsíce. U všech uvedených produktů, bylo zjištěno, ţe největší prodej byl opravdu v hlavní sezóně a to v březnu. Nákupy se trochu liší, jelikoţ byly na skladech zůstatky zboţí z předchozího roku, přesto většina nákupů probíhala v březnu a dubnu. Konkrétní produkty se vyvíjely takto: Cuttingové háčky se velmi nakoupily, prodávaly v dubnu. Nejvíce se nakupovala velikost 001 v mnoţství 1 990 kusů, vydalo se 1 517 kusů za rok. O Profi Bass byl největší zájem v březnu. Nakoupily a také prodaly se tři kusy Wild Trout i Gold Kibinago. Ion Power Red byl nejvíce ţádaný v březnu, kdy se nejvíce prodal průměr 20 o mnoţství 265 kusů balení.

65

Naviják Pulse, byl nejvíce prodávaný v březnu. Vydalo se 46 kusů velikosti 200, ale pouze z důvodu nevýroby druhé velikosti, o kterou je větší zájem. Pruty Black Dog se nakoupily tři a prodaly čtyři kusy za rok. Nejvyšší časová norma vyšla 55 dní a to u vlasce Ion Power Red. Firma pouţívá indexní metodu pro odhad budoucího prodeje na základě podkladů z minulých let, ale tato metoda je dost nepřesná a hlavně existuje mnoho činitelů, které prodejnost nečekaně ovlivňují. Společnost by měla i nadále usilovat o co největší prodejnost a reklamu svých produktů. Podléhá sezónní a kolísavé poptávce, která závisí na druhu ročního období a na počasí. V našich klimatických podmínkách je sezóna v rybářství ovlivněna počasím, jelikoţ kaţdý rok začíná s rybařením od února aţ do dubna záleţí na tom, kdy skončí zima. Proto firma Fiord musí mít největší zásoby na začátku sezóny. Nejvíce objednávek je během měsíců březen, duben, květen, kdy maloobchodní prodejny se připravují na sezónu a naskladňují zásoby. Zásoby, které má firma na skladě, jsou v dostačující zásobě, aby nenarušily plynulý prodej. Nejsou ani převýšené, kde by v zásobách bylo utopeno příliš mnoho peněţ, ale ani nejsou tak malé, aby v případě menšího výpadku v dodávce, byl narušen prodej. Firma se snaţí minimalizovat své náklady na zásobování, ale prioritou zůstává snaha uspokojit všechny poţadavky svých zákazníků. Při psaní této bakalářské práce jsem měla moţnost nahlédnout do praktického fungování firmy Fiord. Zároveň jsem získala důleţité informace, které jsem vyuţila ve své práci. Myslím, ţe by práce mohla být přínosná jak pro uvedenou společnost, tak i pro laické čtenáře, kteří by se o téma zásoby zajímali.

66

Seznam použité literatury AUDIT, Horwath. Podvojné účetnictví 2007. Praha: GRANDA, 2007. ISBN 978-80247-2088-3 BAKEŠOVÁ, Miroslava; KŘESŤAN, Vladimír. Základy logistiky,1. vydání, Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-08-5 LABERT, Douglas. Logistika.Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-221-1 CHRISTOPHER, Martin. Logistika v marketingu. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-7261-007-4 KORTSCHAK, Bernd. Úvod do logistiky. 2. vydání, Praha: BABTEXT, ISBN 8085816-06-7 KOTLER, Philip. Marketing management. 10. vydání. Praha: GRADA PUBLISHING, 2001. ISBN 80-247-0016-6 KOVANICOVÁ, Dana. ABECEDA účetních znalostí pro každého. 19. vydání, Praha: Polygon, 2009. ISBN 978-80-7273-156-5 NOVOTNÝ, Zdeněk a kolektiv. Podniková ekonomika 3. Břeclav: Moraviapress, 2000. ISBN 80-86181-21-9 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 8. vydání, Zlín: ANAG, 2008. ISBN 978-80-7263-437-8 SIXTA, Josef; MAČÁT, Václav. Logistika - teorie a praxe .1.vydání, Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3 ŠTOHL, Pavel; KLIČKA, Vladislav. Maturitní okruhy z účetnictví. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, 2006. ŠVARCOVÁ, Jana. Ekonomie - stručný přehled. Zlín: CEED, 2003. ISBN 80902552-8-0 SYNEK, Miloslav a kolektiv. Podniková ekonomika. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2000. ISBN 80-7179-388-4

67

SYNEK, Miloslav a kolektiv. Manžérská ekonomika. 2. vydání, Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-247-9069-6 TOMEK, Jan; HOFMAN, Jiří. Moderní řízení nákupu podniku. Praha: Management Press, 1999. ISBN 80-85943-73-5 ZINECKER, Marek. Finanční řízení podniku. Brno: Cerm, 2006. ISBN 80-2143150-4

Internetové zdroje Fiord s. r. o.: AWA - SHIMA [online]. [cit. 2011-05-04]. Dostupný z WWW: http://www.awa-shima.cz

68

Seznam tabulek a obrázků Tabulka 1: Nákupy háčků v roce 2010.......................................................................48 Tabulka 2: Prodejnost háčků v roce 2010...................................................................48 Tabulka 3: Nákupy woblerů v roce 2010....................................................................52 Tabulka 4: Prodejnost woblerů v roce 2010...............................................................52 Tabulka 5: Nákupy vlasců v roce 2010.......................................................................55 Tabulka 6: Prodejnost vlasců v roce 2010..................................................................55 Tabulka 7: Nákupy navijáků v roce 2010...................................................................58 Tabulka 8: Prodejnost navijáků v roce 2010...............................................................59 Tabulka 9: Nákupy prutů v roce 2010........................................................................61 Tabulka 10: Prodejnost prutů v roce 2010..................................................................61 Obrázek 1: Dělení a priorita cílů logistiky..................................................................14 Obrázek 2: Proces řízení globální logistiky................................................................19 Obrázek 3: Základní dělení jednotlivých druhů skladů..............................................41 Obrázek 4: Logo značky AWA - SHIMA..................................................................44 Obrázek 5: Cutting Blade 1095...................................................................................47 Obrázek 6: Profi Bass Stukas......................................................................................51 Obrázek 7: Ion Power Red Bravo...............................................................................54 Obrázek 8: Pulse Special Edition Tournament 2000 & 3000.....................................58 Obrázek 9: Black Dog Outworld Travel Spin 2.1M...................................................61

Seznam grafů Graf 1: Prodejnost cuttingových háčků v roce 2010...................................................49 Graf 2: Prodejnost woblerů v roce 2010.....................................................................53 Graf 3: Prodejnost vlasců v roce 2010........................................................................56 Graf 4: Prodejnost navijáků v roce 2010....................................................................59 Graf 5: Prodejnost prutu v roce 2010..........................................................................62

69