Řízení výroby Hezina – byl na VŠE Produktový a provozní management – podle toho se teď na VŠE učí do r. 99 – 2004 – řízení výroby – skripta, kt. nám pí. Dolejšová pošle Kapitoly: 1. Teoretické základy řízení výroby 2. Standardizace v řízení výroby – vytváření norem Propočet norem: Stanovení norem spotřeby MAT: PROČ TO DĚLÁME? Každý výrobek se musí připravit – příprava výroby Pro jakékoliv odvětví existují 3 články výroby: 1) konstrukční příprava výroby – nakreslí se např. střih 2) technologická příprava výroby – musí se udělat technologický výrobní postup (jaké operace, jak jdou za sebou) 3) organizační příprava výroby – organizace strojů, nákup materiálu, tady nás zajímá ta spotřeba mat na ten výrobek a tady začínáme tvořit normy spotřeby. Jediný, kdo je schopen precizně spočítat a stanovit spotřebu MAT na výrobek není EKONOM, ale ten KONSTRUKTÉR (ten z první etapy – určí druh materiálu a jeho specifika /hmotnost, tvar/ atd.) Výhodou je, že Konstruktér je v té řadě jako první, ale nevýhoda je, že mu to trvá relativně dlouhou dobu. Kdybychom čekali na okamžik, až nám spotřebu materiálu stanoví konstruktér, tak by nastal tento problém: že by příprava výroby dál proběhla v rychlém sledu, měli bychom začít okamžitě vyrábět, ale my bychom vyrábět nemohli, protože jsou dlouhé dodavatelsko-odběratelské lhůty. K tomu nesmí dojít a jako ekonomové musíme objednat mat s předstihem u subdodavatelů dopředu. Předobjednávka – ta naše čísla nejsou úplně přesná. Rozešleme svým potencilním dodavatelům. Naše propočty nám poslouží z časového hlediska dostatečně pro tu předobjednávku (konstruktérovi trvá, než to spočítá). V okamžiku, až je konstruktér s přesnými propočty spočítá, tak tu objednávku upřesníme u subdodavatelů dle jeho přesných propočtů. V této fázi se předobjednávka mění na závaznou objednávku. Konstruktér k tomu přesnému propočtu (to už je stanovená norma) používá propočtově-analytické metody (přesné rozměry, tvar, spec. hmotnost). Ekonomové pro tu předobjednávku používáme metody porovnávací (ale nejsou idnetické). Porovnávací metody (nejčastěji používané tyto 3): A) METODA POMOCÍ TYPOVÉHO REPREZENTANTA B) METODA POMOCÍ KOEFICIENTU (SOUČINITELE) VYUŽITÍ MATERIÁLU C) METODA POMOCÍ KONSTRUKČNÍ A TECHNOLOGICKÉ ANALOGIE (PODOBNOSTI) STANOVENÍ NORMY SPOTŘEBY MATERIÁLU POMOCÍ TYPOVÉHO REPREZENTANTA: = používá se zejména v podmínkách/situacích kde se jedná sice o široký sortiment výrobků, které ale tvoří typizované, unifikované vůbec normalizované řady výrobků a kde nejsou v daném okamžiku k dispozici úplné technické podklady (ještě nám to nedal konstruktér). 1
Základní symboly: Qi – plánované výrobní množství (roční) GČi – čistá hmotnost i-té položky ZTi – ztráty odpadem u té i-té položky NSMi – norma spotřeby materiálu i-té položky ∑ GčiD – souhrn čisté spotřeby materiálu všech položek u dosavadního zařízení ∑ GčiN – celková očekávaná čistá spotřeba materiálu všech položek u nového výrobku Koeficienty: kpi – převodový součinitel (kpi = GČi / GČr (reprezentanta)) km – koeficinet využití ateriálu (km = GČr/NSMr (norma spotřeby materiálu reprezentanta) kSTRi – součinitel struktury, tzn. v jakém podílu jsou jednotlivé položky GČi k celku (kSTRi = GČi /= GČ celku) ∑ kSTRi = 1 NSMi = GČi + ZTi (základní vzorec)
Za typového reprezentanta volíme tu položku, u které máme nejvíce údajů. Počítáme na 2 deset. čísla. Cvičení příkladů: č. 1 Vypočtěte normu spotřeby materiálu metodou typového reprezentanta a plánovanou spotřebu materiálu na jednotlivé druhy válečků pro transportéry. Válečky jsou vyráběny z oceli běžné jakosti (měrná hmotnost 7,85 g na 1cm3). tzn. že to bude i 7,85 kg na 1 dcm3. krok a) určení výrobku – představitele (typ. reprezentant) – v zadání – druh válečku č. 3 – jsou známy hodnoty čistá hmotnost - GČr i ztráty odpadu – ZTr krok b) norma reprezentanta NSMr = GČr + ZTr NSMr = 45 + 15 = 60 kg krok c) propočet převodového koeficientu - kp = Gi / Gr Za srovnávací hodnotu vybíráme parametr „čistá hmotnost válečků“, kterou známe a která nejčastěji vypisuje spotřebu materiálu. V tom případě: kpi = GČi / GČr kp1 = 12/45 = 0,2667 kp2 = 26/45 = 0,578 kp3= 1 kp4= 1,111 kp5 = 1,222 kp6 = 1,333
2
Pomocí převodového součinitele propočítáme odpovídající ztráty odpadu a normu spotřeby - NS ZTi = ZTr * kpi 15 * 0,2667 = 4 NSMi = GČi + ZTi 12 + 4 = 16 NSMi = NSMr * kpi 60 * 0,2667 = 16 ZTi = NSMi - GČi 16 – 12 = 4 Plánovaná roční spotřeba NSMi * Q1 Souhrnná roční spotřeba
Druh válečků 1 2 3 4 5 6
Norma spotřeby Počet výrobků materiálu NSMi - kolik jich Norma pro všechny máme vyrobit, Čistá ZTi Převodový spotřeby válečky na rok v je to v kusech hmotnost ztráty v koeficient materiálu tunách (děleno Qi Gči v kg kg Kpi NSMi / 1 1000) 2300 12.00 4,04 0.267 16,02 36,846 6500 26.00 8.667 0.578 34.667 225,355 8750 45.00 15.000 1.000 60.000 525 2350 50.00 16.667 1.111 66.667 156.667 2850 55.00 18.333 1.222 73.333 209 3430 60.00 20.000 1.333 80.000 274.4
PŘÍŠTĚ KROMĚ KOEFICIENTŮ ZAOKROUHLOVAT VŠECHNO NA 2 DES. ČÍLA!!!! Př. 2 Spočítejte NSM pomocí etody typového reprezentanta: NSMr = GČr + ZTr = 60 + 20 = 80 kpi = GČi / GČr = 40 /60 = Gčr je 60, ale Gč 1 = 40, pak počítám pro Gč2 ....... Př. 2
Druh výrobků A B C D E
Čistá Plánovaná ZTi Převodový hmotnost Gči produkce ztráty v koeficient v kg Qi (ks) kg Kpi 40 300.00 13.333 0.667 60 1200.00 20.000 1.000 120 500.00 40.000 2.000 140 800.00 46.667 2.333 180 600.00 60.000 3.000
Norma spotřeby materiálu NSMi / kg 53.333 80.000 160.000 186.667 240.000
Norma spotřeby materiálu NSMi pro všechny výrobky v kg 16000.00 96000.00 80000.00 149333.33 144000.00 485.33 přepočteno na tuny 3
Př. 3 Vypočítejte celkovou spotřebu v tunách víme-li: Výrobek č. 3 zjištěny ZT ve výši 100 kg.
Druh výrobků 1 2 3 4 5
Čistá Plánovaná ZTi Převodový hmotnost Gči produkce ztráty v koeficient v kg Qi (ks) kg Kpi 160 500.00 40.000 0.400 200.00 800.00 50.000 0.500 400 1000.00 100.000 1.000 600 700.00 150.000 1.500 720 500.00 180.000 1.800
Norma spotřeby materiálu NSMi / kg na 1 ks 200.000 250.000 500.000 750.000 900.000
Norma spotřeby materiálu NSMi pro všechny výrobky v kg 100000.00 200000.00 500000.00 525000.00 450000.00 1775000.00 1775.00 v tunách
B) METODA POMOCÍ KOEFICIENTU (SOUČINITELE) VYUŽITÍ MATERIÁLU Metoda součinitele materiálu se používá nejčastěji kdy se jedná o poměrně různorodý polotovary, které netvoří homogenní řady, ale jsou si tecnologicky podobné. Př.4 a) Musíme si uvést typ. reprezentanta. B
Druh výrobků A B C D E
Čistá Plánovaná hmotnost Gči produkce v kg Qi (ks) 40 300.00 60 1200.00 120 500.00 140 800.00 180 600.00
Norma spotřeby ZTi materiálu ztráty v NSMi / kg kg 13,33 53,33 20.000 80 40 160 46,67 186,67 60 240
Norma spotřeby materiálu NSMi pro všechny výrobky v kg 15999 96000 80000 149336 144000 485335
2) spočítáme NSMr = GČr + ZTr NSMr = 60 + 20 = 80 kg 3) Vypočítáme součinitel materiálu km – koeficinet využití ateriálu (km = GČr/NSMr (norma spotřeby materiálu reprezentanta)
km = GČr/ NSMr 4
60/80 = 0,750 4) Propočet NSMi = GČi/ km tzzn. 40/0,75 = 53,33 5) výpočet celkové spotřeby materiálu NSM1i * Q1 Spočítejte metodou součinitele využití materiálu, jaké množství plastu spotřebuje výrobní podnik na výrobu izolačních součástí. Plánovaný objem výroby a parametry jsou: Př.5
Druh výrobků A B C D E F
Čistá Plánovaná hmotnost Gči produkce vg Qi (ks) 110 800.00 200 900.00 150 300.00 320 1200.00 90 1450.00 60 600.00
Norma spotřeby materiálu Norma NSMi pro spotřeby všechny ZTi materiálu výrobky v ztráty v g NSMi / g kg 36,66 146,66 117,328 66,66 266,66 239,994 50.000 200 60 106,66 426,66 511,992 30 120 174 20 80 48 1151,314 kg
Př.6 S počítat celkovou plánovanou spotřebu mat. viz tabulka Př.6
Druh výrobků A B C D E
Čistá Plánovaná ZTi hmotnost Gči produkce ztráty v v kg Qi (ks) kg 84 56 87 63 70
Norma spotřeby Norma materiálu spotřeby NSMi pro materiálu všechny NSMi / výrobky v kg g
5
26.2.09 Cvičení příkladů: č. 1 Vypočtěte normu spotřeby materiálu metodou typového reprezentanta a plánovanou spotřebu materiálu na jednotlivé druhy válečků pro transportéry. Válečky jsou vyráběny z oceli běžné jakosti (rná měrnou hmotnost 7,85 g na 1cm3). tzn. že to bude i 7,85 kg na 1 dcm3. Druh válečků
Počet výrobků - kolik jich máme vyrobit, je to v kusech Qi
Čistá hmotnost Gči v kg
ZTi ztráty v kg
Převodový koeficient Kpi
Norma spotřeby materiálu NSMi / 1
Norma spotřeby materiálu NSMi pro všechny válečky na rok 36,846 225,420 525,000 156,675 208,962 274,331 Celkem 1427,234
1 2 3 4 5 6
2300 6500 8750 2350 2850 3430
12 26 45 50 55 60
4,2 8,68 15 16,67 18,32 19,98
0.267 0.578 1.000 1.111 1.222 1.333
16,02 34,68 60 66,67 73,32 79,98
Kroky pro stanovení: 1) určení výrobku – představitele (typ. reprezentant) – v zadání – druh válečku č. 3 – jsou známy hodnoty čistá hmotnost - Gčr i ztráty odpadu – ZTr 2) norma spotřeby materiálu reprezentanta NSMr = Gčr + ZTr NSMr = 45 + 15 = 60 kg 3) propočet převodového součinitele (koeficientu) - kpi = Gi / Gr Za srovnávací hodnotu vybíráme parametr „čistá hmotnost válečků“, kterou z máme a která nejčastěji vypisuje spotřebu materiálu. V tom případě: kpi = Gči / Gčr kp1 = kp2 = kp3= kp4= kp5 = kp6 =
12/45 = 0,267 26/45 = 0,578 45/45 = 1 50/45 = 1,111 55/45 = 1,222 60/45 = 1,333
ZT1 = 15 x 0,267 = 4,005 ZT2 = 15 x 0,578 = 8,67 ZT3 = 15 x 1 = 15 ZT4 = 15 x 1,111 = 16,67 ZT5 = 15 x 1,222 = 18,32 ZT6 = 15 x 1,333 = 19,98 6
na 2 desetinná místa – koeficient hmotnosti na 3 desetinná místa 4) NSMi = NSMr x kpi 60 x 0,267 = 16,02 60 x 0,578 = 34,68 60 x 1 =30 60 x 1,111 = 66,67 60 x 1,222 = 73,32 60 x 1,333 = 79,98 5) celková hmotnost NSMi x Qi 16,02 x2300 = 36 846 34,68 x 6500 =225 420 60 x 8750 =525 000 66,67 x2350 = 156 675 73,32 x 2850 = 208 962 79,98 x 3430 = 274 331 Pomocí metody typového reprezentanta NSMi=? Výrobky Gči/kg Qi/ks
ZTi/kg
kpi
1 2 3 4 5
13,34 20 40 46,66 60
0,667 1 2 2,333 3
40 60 120 140 180
300 1200 500 800 600
Celková hmotnost (v tunách) 53,34 16,002 80 96,000 160 80,000 186,66 149,328 240 144,000 Celkem: 485,33 NSMi/ks
1)Typový reprezentant je výrobek č. 2 2) NSMr = Gčr + ZTr NSMr = 60 + 20 = 80 kg 3) kpi = Gči / Gčr kp1 = 40/60 = 0,667 kp2 = 60/60 = 1 kp3= 120/60 = 2 kp4= 140/60 = 2,333 kp5 = 180/60 = 3
ZT1 = 20 x 0,667 = 13,34 ZT2 = 20 x 1 = 20 ZT3 = 20 x 2 = 40 ZT4 = 20 x 2,333 = 46,66 ZT5 = 20 x 3 = 60 7
4) NSMi = NSMr x kpi NSM1 = 80 x 0,667 = 53,34 NSM2 = 80 x 1 = 80 NSM3 = 80 x 2 = 160 NSM4 = 80 x 2,333 = 186,66 NSM5 = 80 x 30 = 240 5) celková hmotnost NSMi x Qi 53,34 x 300 = 16 002 80 x 1200 = 96 000 160 x 500 = 80000 186,66 x 800 = 149 328 240 x 600 = 144 000 Příklad celková spotřeba v t => ? Výrobky Gči/kg ZTi/kg
Qi/ks
kpi
NSMi/ks
1 2 3 4 5
500 800 1000 700 500
0,4 0,5 1 1,5 1,8
200 250 500 750 900
160 200 400 600 720
40 50 100 150 180
Celková spotřeba (v tunách) 100,000 200,000 500,000 525,000 450,000 Celkem: 1775,000
1)Typový reprezentant je výrobek č. 3 – ZTr = 100Kg 2) NSMr = Gčr + ZTr NSMr = 400 + 100 = 500 kg 3) kpi = Gči / Gčr kp1 = kp2 = kp3= kp4= kp5 =
160/400 = 0,4 200/400 = 0,5 400/400 = 1 600/400 = 1,5 720/400 = 1,8
ZT1 = 100 x 0,4 = 40 ZT2 = 100 x 0,5 = 50 ZT3 = 100 x 1 = 100 ZT4 = 100 x 1,5 = 150 ZT5 = 100 x 1,8 = 180
4) NSMi = NSMr x kpi NSM1 = 500 x 0,4 = 200 NSM2 = 500 x 0,5 = 250 NSM3 = 500 x 1 = 500 NSM4 = 500 x 1,5 = 750 NSM5 = 500 x 1,8 = 900 8
5) celková hmotnost NSMi x Qi 200 x 500 = 100 000 250 x 800 = 200 000 500 x 1000= 500 000 750 x 700 = 525 000 900 x 500 = 450 000 Metoda pomocí součinitele využití materiálu - používá se nejčastěji v případech kdy se jedná o poměrně různorodý sortiment výrobků součástí polotovarů, které sice netvoří homogenní řady, ale jsou si technologicky podobné. Výrobky Gči/kg Qi/ks ZTi/kg NSMi/ks Celková hmotnost A 40 300 13,33 53,34 15,999 B 60 1200 20 80 96,000 C 120 500 40 160 80,000 D 140 800 46,67 186,67 149,336 E 180 600 60 240 144,000 Celkem: 485,334 1) Určíme si typového reprezentanta (o kterém známe více) u tohoto příkladu je to výrobek B 2) Spočítáme NSMr NSMr = Gčr + ZTr = 60 + 20 = 80 Kg 3) Spočítáme součinitel využití materiálu Km = Gčr/NSMr = 60/80 = 0,750 3/4 materiálu do výroby, ¼ odpad 4) Propočet NSMi NSMi= Gči/Km NSMA = 40/0,75 = 53,333 NSMB = 60/0,75 = 80 NSMC = 120/0,75 = 160 NSMD = 140/0,75 = 186,67 NSME = 180/0,75 = 240 ZTi=NSMi - Gči ZTA = NSMA- GčA = 53,34 – 40 = 13,33 ZTB = NSMB – GčB = 80 – 60 = 20 ZTC = NSMC - GčC = 160 – 120 = 40 9
ZTD = NSMD- GčD = 186,67 – 140 = 46,67 ZTE = NSME - GčE = 240 – 180 = 60 5) Propočet celkové spotřeby materiálu NSMi x Qi NSMA x QA = 53,33 x 300 = 15 999 NSMB x QB = 80 x 1200 = 96 000 NSMC x QC =160 x 500 = 80 000 NSMD x QD = 186,67 x 800 = 149 336 NSME x QE = 240 x 600 = 144 000 Spočítejte metodou součinitele využití materiálu. Jaké množství plastu spotřebuje výrobní podnik na výrobu izolovaných součástí. Výrobky 1 2 3 4 5 6
Celková spotřeba 800 110 36,67 146,67 117,336 900 200 66,67 266,67 240,003 300 150 50 200 60,000 1200 320 106,67 426,67 512,004 1450 90 30 120 174,000 600 60 20 80 48,000 Celkem: 1 151,343 1) Určíme si typového reprezentanta (o kterém známe více) u tohoto příkladu je to výrobek 3 Qi/ks
Gči/g
ZTi/g
NSMi(g)/ks
2) Spočítáme NSMr NSMr = Gčr + ZTr = 150 + 50 = 200 3) Spočítáme součinitel využití materiálu Km = Gčr/NSMr = 150/200 = 0,75 3/4 materiálu do výroby, ¼ odpad 4) Propočet NSMi NSMi= Gči/Km NSM1 = 110/0,75 = 146,67 NSM2 = 200/0,75 = 266,67 NSM3 = 150/0,75 = 200 NSM4 = 320/0,75 = 426,67 NSM5 = 90/0,75 = 120 NSM6 = 60/0,75 = 80 ZTi=NSMi - Gči ZT1 = NSM1- Gč1 = 146,67 – 110 = 36,67 10
ZT2 = NSM2 – Gč2 = 266,67 – 200 = 66,67 ZT3 = NSM3 - Gč3 = 200 – 150 = 50 ZT4 = NSM4- Gč4 = 426,67 – 320 = 106,67 ZT5 = NSM5 - Gč5 = 120 – 90 = 30 ZT6= NSM6 - Gč6 = 80 – 60 = 20 5) Propočet celkové spotřeby materiálu NSMi x Qi NSM1 x Q1 = 146,67 x 800 = 117 336 NSM2 x Q2 = 266,67 x 900 = 240 003 NSM3 x Q3 = 200 x 300 = 60 000 NSM4 x Q4 = 426,67 x 1200 = 512 004 NSM5 x Q5 = 120 x 1450 = 174 000 NSM6 x Q6 = 80 x 600 = 48 000 S pomocí součinitele využití materiálu vypočítejte celkovou spotřebu materiálu: Výrobky
Gči/kg
1 2 3 4 5
84 56 77 63 70
Qi/ks
ZTi/kg
NSMi/ks
Celková hmotnost
Celkem: 1) Určíme si typového reprezentanta (o kterém známe více) u tohoto příkladu je to výrobek …… 2) Spočítáme NSMr NSMr = Gčr + ZTr = 3) Spočítáme součinitel využití materiálu Km = Gčr/NSMr = ….. materiálu do výroby, ….odpad 4) Propočet NSMi NSMi= Gči/Km NSM1 = NSM2 = NSM3 = NSM4 = NSM5 = 11
ZTi=NSMi - Gči ZT1 = NSM1- Gč1 = ZT2 = NSM2 – Gč2 = ZT3 = NSM3 - Gč3 = ZT4 = NSM4- Gč4 = ZT5 = NSM5 - Gč5 = 5) Propočet celkové spotřeby materiálu NSMi x Qi NSM1 x Q1 = NSM2 x Q2 = NSM3 x Q3 = NSM4 x Q4 = NSM5 x Q5 = RVBP
5. března 2009
S pomocí součinitele využití materiálu vypočítejte celkovou spotřebu materiálu_ Výrobky
1 2 3 4 5
Gči/kg
Celková spotřeba materiálu 84 36 200 120 24 000 56 24 300 80 24 000 77 33 100 110 11 000 63 27 250 90 22 500 70 30 500 100 50 000 Celkem: 131 500 6) Určíme si typového reprezentanta (o kterém známe více) u tohoto příkladu je to výrobek 5 známe ZTi ZTi/kg
Qi/ks
NSMi/ks
7) Spočítáme NSMr NSMr = Gčr + ZTr = 70 + 30 = 100 8) Spočítáme součinitel využití materiálu Km = Gčr/NSMr = 70/100 = 0,7 0,7 materiálu do výroby, 0,3.odpad 9) Propočet NSMi NSMi= Gči/Km NSM1 = 84/0,7 = 120 NSM2 = 56/0,7 = 80 12
NSM3 = 77/0,7 = 110 NSM4 = 63/0,7 = 90 NSM5 = 70/0,7 = 100 ZTi=NSMi - Gči ZT1 = NSM1- Gč1 = 120 – 84 = 36 ZT2 = NSM2 – Gč2 = 80 – 56 = 24 ZT3 = NSM3 - Gč3 = 110 – 77 = 33 ZT4 = NSM4- Gč4 = 90 – 63 = 27 ZT5 = NSM5 - Gč5 = 100 – 70 = 30 10)
Propočet celkové spotřeby materiálu NSMi x Qi NSM1 x Q1 = 120 x 200 = 24 000 NSM2 x Q2 = 80 x 300 = 24 000 NSM3 x Q3 = 110 x 100 = 11 000 NSM4 x Q4 = 90 x 250 = 22 500 NSM5 x Q5 = 100 x 500 = 50 000 Stanovte normu spotřeby materiálu metodou součinitele využití materiálu. U 4 položky známe ZTi = 25 g.
Výrobky
1 2 3 4 5 1
Gči/g
Celková spotřeba materiálu 95 3 800 47,43 142,43 541,234 55 25 000 27,46 82,46 2061,5 85 400 42,44 127,44 50,976 50 3 500 25 74,96 262,360 70 4 200 34,95 104,95 440,790 Celkem: 3 357 Určíme si typového reprezentanta (o kterém známe více) u tohoto příkladu je to výrobek 4 známe ZTi=25g Qi/ks
ZTi/g
2
Spočítáme NSMr NSMr = Gčr + ZTr = 50 + 25= 75
3
Spočítáme součinitel využití materiálu Km = Gčr/NSMr = 50/75 = 0,667
NSMi/ks
0,667 materiálu do výroby, 0,333 odpad
13
4
Propočet NSMi NSMi= Gči/Km NSM1 = 95/0,667 = 142,43 NSM2 = 55/0,667 = 82,46 NSM3 = 85/0,667 = 127,44 NSM4 = 50/0,667 = 74,96 NSM5 = 70/0,667 = 104,95 ZTi=NSMi - Gči ZT1 = NSM1- Gč1 = 142,43 – 95 = 47,43 ZT2 = NSM2 – Gč2 = 82,46 – 55 = 27,46 ZT3 = NSM3 - Gč3 = 127,44 – 85 = 42,44 ZT4 = NSM4- Gč4 = 74,96 – 50 = 24,96 ZT5 = NSM5 - Gč5 = 104,95 – 70 = 34,95
5
Propočet celkové spotřeby materiálu NSMi x Qi NSM1 x Q1 = 142,43 x 3800 = 541 234 NSM2 x Q2 = 82,46 x 25 000 = 2 061 500 NSM3 x Q3 = 127,44 x 400 = 50 976 NSM4 x Q4 = 74,96 x 3 500 = 262 360 NSM5 x Q5 = 104,95 x 4 200 = 440 790 Musíme jí přepočítat na gramy Metoda pomocí součinitele využití materiálu u zvedacích zařízení. Zvedací Gči/kg ZTi/kg Qi/ks NSMi/ks zařízení 1 2 3 4 1
Celková spotřeba materiálu 12 2 8 600 14,00 120 400 18 3 6 000 21,00 126 000 22 3,67 4 500 25,67 115 515 24 4 2 700 28,00 75 600 Celkem: = 437 515 Určíme si typového reprezentanta (o kterém známe více) u tohoto příkladu je to výrobek 1 známe ZTi=3kg
2
Spočítáme NSMr NSMr = Gčr + ZTr = 18 + 3= 21
3
Spočítáme součinitel využití materiálu Km = Gčr/NSMr = 18/21 = 0,857 0,857 materiálu do výroby, 0,143.odpad
14
4
Propočet NSMi NSMi= Gči/Km NSM1 = 12/0,857 = 14,00 NSM2 = 18/0,857 = 21,00 NSM3 = 22/0,857 = 25,67 NSM4 = 24/0,857 = 28,00 ZTi=NSMi - Gči ZT1 = NSM1- Gč1 = 14,00 – 12 = 2,00 ZT2 = NSM2 – Gč2 = 21,00 – 18 = 3,00 ZT3 = NSM3 - Gč3 = 25,67 – 22 = 3,67 ZT4 = NSM4- Gč4 = 28,00 – 24 = 4,00
5
Propočet celkové spotřeby materiálu NSMi x Qi NSM1 x Q1 = 14 x 8 600 = 120 400 NSM2 x Q2 = 21 x 6 000 = 126 000 NSM3 x Q3 = 25,67 x 4 500 = 115 515 NSM4 x Q4 = 28 x 2 700 = 75 600
3) Metoda pomocí konstrukční a technologické analogie (podobnosti) Vychází z předpokladu, že nový výrobek je konstrukčně a technologicky podobný již existujícímu výrobku a proto se usuzuje, že poměr spotřeby materiálu jednotlivých položek nového výrobku a jeho celkové spotřeby materiálu je analogický (podobný) jako u dosavadního výrobku. Používá se především v kusové a malosériové výrobě. Příklad: Propočtěte normu spotřeby materiálu pomocí konstrukční a technologické podobnosti pro manipulační zařízení Z2, na které není dosud dokončena potřebná technologická a konstrukční dokumentace a je nutno v předstihu objednat materiál. Jako východisko pro výpočet NSM (normy spotřeby materiálu) může sloužit přehled o struktuře potřeby hlavních materiálových položek na podobném zařízení Z1 s nižšími výkonovými parametry. Požadovaná (plánovaná) max. přípustná hmotnost bude 15 000 Kg. Položky Zařízení Z1 Zařízení Z2 materiálu kmi kstri NSMi/kg Gči/kg Gči/kg Válcované profily
6 800
0,8
0,567
8 505
10 631,25
Plechy ocelové
3 200
0,85
0,267
4 005
4 711,77
15
Tažený tyčový materiál
600
0,7
0,050
750
1 071,43
Odlitky
850
0,6
0,071
1 065
1 775,00
Výlisky
150
0,9
0,012
180
200,00
Mosazné (měď a zinek) segmenty
400
0,6
0,033
495
825,00
x
Součet musí dát
15 000Kg
13 214,45
Součet 12 000
1,000 Výpočet: 1) Propočítat koeficient struktury – musí nám součet dát 100% - tedy 1 Kstri = Gči/∑ GčiD Kstr1 = 6 800/12 000 = 0,567 Kstr2 = 3 200/12 000 = 0,267 Kstr3 = 600/12 000 = 0,050 Kstr4 = 850/12 000 = 0,071 Kstr5 = 150/12 000 = 0,012 Kstr6 = 400/12 000 = 0,033
2) Propočet Gči nového výrobku Gči = ∑ GčiN x kstri Gč1 = 15 000 x 0,567 = 8 505 kg Gč2 = 15 000 x 0,267 = 4 005 kg Gč3 = 15 000 x 0,050 = 750 kg Gč4 = 15 000 x 0,071 = 1 065 kg Gč5 = 15 000 x 0,012 = 180 kg Gč6 = 15 000 x 0,033 = 495 kg celkem 15 000 kg
16
3) Propočet NSMi nového výrobku NSMi = Gči/ kmi NSM1 = 8 505/0,8 = 10 631,25 NSM2 = 4 005/0,85 = 4 711,77 NSM3 = 750/0,7 = 1 071,43 NSM4 = 1 065/0,6 = 1 775,00 NSM5 = 180/0,9 = 200,00 NSM6 = 495/0,6 = 825 celkem 13 214,45 Pro vyvíjené zařízení (B) je třeba v předstihu objednat materiál. Při výpočtu celkové spotřeby lze vyjít z údajů o struktuře materiálových položek podobného zařízení (A) a údajů o využitelnosti materiálu. Celková čistá hmotnost zařízení B bude 500 kg. Údaje o zařízení A jsou uvedeny v tabulce: Položky materiálu
Zařízení
A
Zařízení
B
Gči/kg
kmi
kstri
Gči/kg
NSMi/kg
1
200
0,625
0,541
270,5
432,8
2
50
0,8
0,135
67,5
84,375
3
120
0,75
0,324
162
216
Celkem
370
x
1,000
500
733,175
1) Kstri = Gči/∑ GčiD Kstr1 = 200/370= 0,541 Kstr2 = 50/370 = 0,135 Kstr3 = 120/370 = 0,324
2) Gči = ∑ GčiN x kstri Gč1 = 500 x 0,541 = 270,5 Gč2 = 500 x 0,135 = 67,5 Gč3 = 500 x 0,324 = 162 celkem 500 kg 17
3) NSMi = Gči/ kmi NSM1 = 270,5/0,625 = 432,8 NSM2 = 67,5/0,8 = 84,375 NSM3 = 162/0,75 = 216 celkem 733,175 Metodou konstrukční a technologické analogie vypočítejte NSMi (normu spotřeby materiálu) na aparatuře RX. Pro výpočet lze použít strukturu spotřeby jednotlivých materiálových komponentů tvarově podobné aparatury RS, ke které je k dispozici dokumentace. Údaje viz. tabulka. Položky materiálu
Aparatura RS Gči/kg
Aparatura RX
kstri kmi
Gči/kg
NSMi/kg
Plechy válcované
80
0,333
0,8
99,9
124,88
Trubky svařované
40
0,167
0,8
50,1
62,63
Válcované profily
120
0, 5
0,75
150
200
Celkem
240
1,000
X
300
387,51
1) Kstri = Gči/∑ GčiD Kstr1 = 80/240= 0,333 Kstr2 = 40/240 = 0,167 Kstr3 = 120/240 = 0,5
2) Gči = ∑ GčiN x kstri Gč1 = 300 x 0,333 = 99,9 Gč2 = 300 x 0,167 = 50,1 Gč3 = 300 x 0,5 = 150 celkem 300 kg
18
3) NSMi = Gči/ kmi NSM1 = 99,9/0,8 = 124,88 NSM2 = 50,1/0,8 = 62,63 NSM3 = 150/0,75 = 200 celkem 387,51 Metodou konstrukční a technologické analogie vypočítejte NSMi (normu spotřeby materiálu). Položky materiálu
KZ1 Gči/kg
KZ2
kstri kmi
Gči/kg
NSMi/kg
Trubky bezešvé
120
0,3
0,75
150
200
Profily válcované
80
0,2
0,8
100
125
Plechy ocelové
200
0, 5
0,625
250
400
Celkem
400
1,000
X
500
725
1) Kstri = Gči/∑ GčiD Kstr1 = 120/400= 0,3 Kstr2 = 80/400 = 0,2 Kstr3 = 200/400 = 0,5
2) Gči = ∑ GčiN x kstri Gč1 = 500 x 0,3 = 150 Gč2 = 500 x 0,2 = 100 Gč3 = 500 x 0,5 = 250 celkem 500 kg
3) NSMi = Gči/ kmi NSM1 = 150/0,75 = 200 NSM2 = 100/0,8 = 125 NSM3 = 250/0,625 = 400 celkem 725 19
Stanovení kapacitních norem Kapacitní normy - musíme počítat časové fondy Roční časový fond má 3 části: - kalendářní přesný počet dní a to 365 Jsou to například sklárny (jedou nonstop – kydy pec vyhasla tak pak jí můžou jen zbourat) -
nominální roční časový fond víkendů (so a ne) je v roce 52 svátky jen co připadají na po až pá (protože víkendy už jsme odečetli) Pro školní příklady: 5 dní pracovní týden: 365 - 104 SO + NE - 6 svátky ____________ 255 dnů 6 dní pracovní týden: 365 - 52 NE - 7 svátky _____________ 306 dnů - Využitelný (efektivní) roční časový fond: nominální časový roční fond -(mínus) dovolená (celozávodní) 2 týdny -(mínus) opravy mimo dovolenou (generální opravy; plánované opravy)
Kapacitní normy 1. Kalendářní - roční časový fond 365 dnů 2. Nominální roční časový fond: 5 denní pracovní týden:
365 -
104 soboty + neděle 6 svátků = 255 dnů 20
6denní pracovní týden:
365 -
52 neděle 7 svátky = 306 dnů
3. využitelný /efektivní/ roční časový fond: nominální časový roční fond -
dovolená (celozávodní) 2 týdny (je 10 dnů = 5denní režim, 12 dnů = 6 denní režim) opravy mimo dovolenou (generální opravy, plánované opravy)
Svátky (10 svátků) viz. kalendář 1) Nový Rok 2) Velikonoční pondělí 3) 1.květen 4) 8. květen 5) 5.7. Cyril a Metoděj 6) 6.7. Jan Hus 7) 28.10 Samostatnost ČR 8) 24.12. Štědrý den 9) 25.12. První svátek vánoční 10) 26.12. Druhý svátek vánoční Opravy strojů : A) Po poruchách B) Opravy po plánovaných prohlídkách Časový fond výrobního zařízení – grafík ze skript str.22 z jeho matroše
21
čas interference = čas čekání na obsluhu stroje časové ztráty = stroj nepracuje, protože ho neobsluhujeme (dělníci jsou pořád na kuřárně, v kantýně) = jsou to tzv. časové ztráty zaviněné dělníkem Podle OZ je stanovena norma, že pracovník v průběhu 8hodinové pracovní doby má 42 minut nárok na přestávky osobní potřeby během celé té směny. Pracovník tuto dobu nesmí překročit a zamtel musí pracovníkovi tuto dobu i garantovat. Lidé jsou biologické bytosti . Normy výrobních kapacit Symboly:
Q – roční objem výroby – plánované roční množství výrobku dv – výrobní dávka tk - čas kusový, čas hlavního technologického chodu výroby tpz – čas na přípravu, seřízení a zakončení výroby, čas pomocného technologického chodu výroby, je to čas dávkový tklid – čas klidu
tinter – čas interference tneprac – čas nepracovní k pn – koeficient plnění norem (vždycky tímto koeficientem dělíme) 110 min – je stanovená norma (říká, že máme na opracování výrobku 110 min, splnil na 110%) 1,1 - k pn 100 ve skutečnosti tzn. 110 min/1,1 = 100 min. Zapisujeme buď 100% nebo normou 1,0. Minuty dělíme vždy normou, zde 1,1 – pracujeme na 110% = 1,1 F – norma vyučitelného (ročního) časového fondu – udává množství času, které je možné využít k činnosti výrobního zařízení za určité období V – norma výrobnosti/výkonnosti – udává množství výrobků, které je výrobní zařízení schopno vyrobit za jednotku času. Jednotkou jsou kusy. P – norma strojní pracnosti – udává, množství času, které je potřebné k výrobě jedné jednice výkonu na určitém výrobním zařízení K – norma celkové kapacity, udává množství výkonu za využitélný časový fond K=FxV K = F/P Př. Vypočtěte normu času (strojní pracnosti) P a normu množství V (normu výrobnosti) při výrobě tkaniny. Výrobní jednice jsou: jeden 1bm a 1Nh (normohodina). bm = běžný metr – udává se i šíře, aby byl údaj kompletní rychlost tkaní = 30 cm/1min. čas klidu k provední ručních prací a čas nutných přestávek = 2 min co každý utkaný 1 bm, čas pro zakládání nové osnovy – 0,5 min/1bm. Čas interference je 1,5min/1 bn. a) Kolik bude potřeba času na utkání na 1bm? 22
b) Kolik utkáme za 1Nh takových bm? a) Tkaní bm: 100/30 = 3,333 min Přestávky: 2 min čas interference: 1,5 zákl. osnova: 0,5 Časová norma 7,33 (3,33 + 2+1,5 +0,5) b) Kolik utkáme? 60/7,33 = 8,19 bm/Nh Př. Stanovte normu množství V a normu P, známe-li: Kapacita výrobní linky = 60 cihel/1minuta čas interference = 3 min/1000 vyrobených cihel čas klidu k nezbytným ručním pracem = 2 min/100 vyrobených cihel technologie výroby cihel vyžaduje přerušit práci na 2 min/5000 vyrobených cihle výrobní jednice jsou: 1Nh a 1000 ks cihel. Kolik při těchto parametrech vyrobíme cihle? a Kolik času budeme potřebovat při této technologii výroby na výrobu 1000 ks cihel?
16,67 je třeba času k výrobě 1000 cihel./1000/60 = 16,67/ 3min + 20/10.2 = 20 tzn. 1000 cihel = 23 2min : 5 min = 0,4 23 + 0,4 = 23,4 + 16,67 = 40,07 Na 1000 cihel bude třeba 40,07. Výkonnost: 60/40 = 1,5 x 1000 = 1500 cihel za hodinu Př. Pro potřeby tvorby operativního plánování množství výrobních tkanin je třeba stanovit normu času (strojní pracnosti). Výrobní jednicí je 1bm a jednotkou času je 1 Nh. Jaká bude pracnost 1bm? Kolik za 1Nh takových bm uděláme. Rychlost tkaní je 100bm/1Nh Pro založení osnovy je zapotřebí 70 s/1000 bm čas nutných přestávek je 30 s/100 bm čas interference je 1 s/1bm sekunda = s Jednice pracnosti (času) na 1bm, kolik metrů na Nh? Kolik času je třeba na výrobu jednoho bm? Norma strojní pracnosti? čas strojní: 60 x 60 = 3600s pomocný: 70s přestávky: 30 s interference: 100 s 3800 s 1bm = 38 s 23
3600/38 = 94 94 m/1Nh Př. Stanovte normu množství a normu času pro operaci s vrtákem, který má průměr 4mm. Hloubka vrtání otvoru průměru 4mm je 5 cm rychlost vrtačky je 20 cm/min čas klidu je 8s/1 otvor čas interference 10 min/1 výrobní dávka Jednice: 1Nh 1 výrobní dávka o 1000 ks Pracnost? Jak dlouho trvá 1000 ks? 1 výrobní dávka 1 000 Ks cm = 1 000 x 5 = 5000 čas: Dávka 5 000 cm 5 000 cm : 20 cm = 250 minut 250 x 60 = 15 000 s Pracnost: 250 m 15 000 s 8 000 s 600 s ______________________ 23 000 s 23 600 : 60 = 393,30 : 60 = 6,55 hodin za jednu dávku 1 : 6,55 h = 0,153 – kolik uděláme za hodinu - 0,153 za N hod. RVBP 19.3.2009 Příklad - 1 Při stanovení množstevní kapacity A jste byli pověřeni provedením propočtů na jednu pracovní směnu (1 jednice) a normy času neboli normy pracnosti na jednu výrobní operaci. Snímkem výrobní operace byly získány následující údaje: Čas hlavního technologického chodu stroje je 10 min. na každý 1 odvedený (opracovaný) kus Čas pomocného chodu stroje je 12 minut na každou odvedenou výrobní dávku Čas nevýrobního chodu stroje je 12 minut na každou odvedenou dávku Dále víme, že výrobní dávka má 15 ks, pracuje se ve 3 směnném pravidelném provozu vč. SO + NE.
24
ČAS HL. CHODU STROJE bx x dx = 10 x 15 = ČAS POMOC. CHODU NEVÝROBNÍ CHOD
150 min 12 min 12 min 174 min/dávka – norma pracnosti
Norma výkonnosti (8 hodin jedna směna což je 8 x 60 = 480 minut) = 480/174 = 2,758 dávka/směna =>(15ks x 2,758 = 41,37) Roční kapacita Roční časový fond je 365 dnů K = Fč x V K = 365 x 3 x 2,758 x 15 = 45 300 Ks Příklad 2 – typ písemky Stanovte potřebný počet strojů na pracovišti na základě následujících údajů: Máme vyrobit za rok 35 000 Ks výrobků (Q) Velikost výrobní dávky Dv = 3 500 ks Hlavní technologický kusový čas je 114 min při Kpm 1,2 Čas na seřízení stroje je 159,5 min při Kpm 1,1 Nominální časový fond je 306 dnů Pracuje se na 2 směny a každá směna má 7,4 hodin Celozávodní dovolená 12 pracovních dnů Čas oprav je 26,2 dnů za celý rok V podniku času stroje: Pracovní dny Dovolená Opravy
306 - 12 - 26,2 267,8 dnů
267,8 (čas strojů) x 7,4 (každá směna) x 2 (směny)= 3 963,44 hod. Pracnost Strojní čas 114 : 1,2 = Seřízení (159,5 : 1,1/3 500) =
95 min 0,0414 min 95,0414 min
Celková pracnost Q x P = 35 000 x 95,0414 : 60 = 55 440, 817 55 440, 817 x 3 963,44 = 13,988 25
Příklad 3 – typ písemky Stanovte potřebný počet strojů. Q – celoroční produkce je 20 000 ks Dv – 20 000 výrobků Tpz = 143 minut při Kpm 1,1 K = 120 minut při Kpm 1,2 Nominální roční časový fond 306 pracovních dnů Pracuje se na 2 směny, každá směna 7,5 hodin Celozávodní dovolená 12 dnů Opravy 20,5 dnů V podniku času stroje: Pracovní dny 306 Dovolená - 12 Opravy - 20,5 273,5 dnů 273,5 (čas strojů) x 7,5 (každá směna) x 2 (směny)= 4 102,5 hod. Pracnost Strojní čas 120 : 1,2 = Seřízení (143 : 1,1/2 000) =
100 min 0,065 min 100,065 min
Celková pracnost Q x P = 20 000 x 100,065 : 60 = 33 355 33 355 x 4 102,5 = 8,13 Příklad 4 – typ písemka Vypočtěte roční časový fond v hodinách pro 100 tkalcovských stavů z následujících údajů o pracovním režimu:
Jedná se o přerušovaný provoz na 2 směny Počet hodin na den je 15,32 Nominální časový fond je 306 dnů Celozávodní dovolená 12 pracovních dnů Generální opravy pro 100 tkalcovských stavů za rok 1 126 hodin Ostatní plánované opravy za rok 2 704 hodin Poruchové opravy (odhad) 450 hodin za rok
Uveďte možnosti zvýšení stupně využití výrobního zařízení a opotřebení, kterými by bylo možno toho dosáhnout? (Vyčíslit rezervy).
26
Roční časový fond pro 100 stavů
Skutečný čas
Teoretický čas
Legenda 100 x 306 x 15,32
468 792 hod
100 x 306 x 16 = 489 600 hod.
Dovolená 100 x 12 x 15,32
- 18 384 hod
100 x 12 x 16 =
Generální opravy
- 1 126 hod
(mimo pracovní dobu) ---
Ostatní plánované opravy
- 2 704 hod
(mimo pracovní dobu) ---
- 450 hod
(mimo pracovní dobu) ---
Poruchové opravy celkem
446 128 hod
19 200 hod.
470 400 hod
Během roku promrhaly (470 400 – 446 128 =) 24 272 hodin 100 %............................. 446 128 X %................................24 272 X = 100 x 24 272/446 128 = 5, 44%
Výběr optimální technologické varianty (kompromis za daných podmínek)
-
mezní počet výrobků, je takový počet výrobků, kdy celkové náklady varianty A (stávajícího výrobního zařízení) a celkové náklady varianty B jsou si rovny levnější zařízení je na nižší technické úrovni 27
Nákladová rovnice TC = FC + VC(variab.nákl.na kus) x Q
Rovnice pro bod rovnováhy TC1 = TC2 FC1 + VC1 x Q = FC2 + VC2 x Q
Nákladová rovnice pro první variantu TC1 = FC1 + VC1 x Q
Nákladová rovnice pro druhou variantu TC2 = FC2 + VC2 x Q Q – neznámá, při jakém počtu výrobků dochází k rovnováze? FC2 – FC1 / VC1 – VC2 = Q (mezní počet výrobků) -
jestliže naše požadované výrobní množství Q bude menší, než mezní počet výrobků, je ekonomicky výhodnější varianta s menší pořizovací cenou (varianta A) je-li požadované výrobní množství Q větší, než mezní počet výrobků (Q-kritické) je ekonomicky výhodnější varianta s vyšší pořizovací cenou
Bod rovnováhy pro 3 varianty zjišťujeme: BRA,B BRB,C BRA,C Příklad č. 1 Vypočítejte bod zvratu (mezní počet výrobků) pro 2 zaměnitelné konstrukčně technologické varianty, údaje v následující tabulce: Číslo varianty
FC (Kč/kus)
VC (Kč/kus)
1
10 000 000
1000
2
20 000 000
500
-
vypočítejte Q
20 000 000 – 10 000 000 / 1000 – 500 = 20 000ks -
pro menší počet plánovaných výrobků než 20000ks je pro nás výhodnější varianta 1, pro větší počet plánovaných výrobků než 20000ks je pro nás výhodnější varianta 2
28
Příklad č.2 Pro výrobu v následujícím období se musí management podniku rozhodnout mezi 2 následujícími operacemi. Nájemné z pozemku a budovy činí u 1.varianty 80tis. Kč, roční odpisy jsou ve výši 100tis. Kč, u 2.varianty – odpisy 160tis. Kč, nájemné z pozemků a budovy činí 70tis. Kč. Jednicové výrobní náklady pro 1.variantu jsou 60Kč/ks, pro 2. variantu 40Kč/ks. Požadovaný roční objem výroby je 3000ks (Q). Pro kterou technol.variantu se rozhodnu, mám-li vyrobit 3000ks výrobků? Číslo varianty
Nájemné
Odpisy
FC
1
80 000
100 000
180 000
2
70 000
160 000
230 000
VC
Q = (160 000 + 70 000) – (80 000 + 100 000) / 60 – 40 = 230 000 – 180 000 / 20 = 50 000 / 20 = 2 500 ks
2varianta je výhodnější. 29
Příklad č. 3 Při výrobě mosazných ventilů lze použít 2technolog. variant. Pro variantu 1 jsou FC vypočteny ve výši 9mil Kč, pro 2. variantu ve výši 6mil.Kč. Použije-li se varianta 1. , dojde ve srovnání s variantou 2. k úspoře materiálových nákladů ve výši 3500 Kč na každých 1000ks ventilů a současně k úspoře mzdových nákladů ve výši 150Kč na každých 100ks ventilů. Rozhodněte, kterou variantu použijete, musíte-li zajistit roční objem výroby ve výši 650 000ks ventilů. Varianta
FC
VC materiálové na 1000ks
VC mzdové na 100ks
VC mzdové na 100ks
1
9 000 000
x
y
150
2
6 000 000
3 500
150
x
Bod zvratu? = bod zvratu je 600 000 Vypočítáme si materiálové náklady na 1 ks – (=3 500 / 1000 = 3,5) Vypočítáme si mzdové náklady na 1 ks – (= 150 / 100 = 1,5) A pak dosadíme do vzorce pro bod zvratu: Q = 9 000 000 – 6 000 000 / 3,5 - 1,5 = 3 000 000 / 5 = 600 000
Příklad č. 4 Stanovte pásma výhodnosti 3 různých konstrukčně technologických variant pro výrobu téhož produktu Varianty
FC
VC
A
1 200 000
1 500
B
3 600 000
1 000
C
600 000
2 500
Výpočet BR: BRA,B = 3 600 000 – 1 200 000 / 1 500 – 1 000 = 2 400 000 / 500 = 4 800 BRB,C = 600 000 – 3 600 000 / 1 000 – 2 500 = - 3 000 000 / - 1 500 = 2 000 BRA,C = 600 000 – 1 200 000 / 1 500 – 2 500 = - 600 000 / - 1 000 = 600 30
Příklad č. 5 Racionalizační útvar ve firmě A+A, s.r.o. posuzoval varianty výroby splachovačů WC. Kromě stávajícího výrobního postupu byly navrženy další 2 varianty. V příštích obdobích se na základě marketingového postupu předpokládá výroba 6000ks ročně. a) stanovte mezní objem výroby splachovačů pro jednotlivé technologické varianty včetně současné b) propočtěte variantu, která má pro požadovaný objem výroby minimální náklady c) určete optimální výrobní (technologickou) variantu (optimální variantu můžu určit tak, když vypočítám celkové náklady pro 6000 splachovačů) -
vypočteme FC1, FC2, FC3 VC1, VC2,VC3 / ks výrobku VC1,2,3 pro 6000ks TC pro 6000ks výrobků (TC1,2,3) Stávající varianta 0
Nová navržená v. 1
N.n.v 2
Náklady na zakoupení zařízení
5 300
7 050
3 500
Odpisy výrobního zařízení / 1ks výrobku (přepočet VC)
0, 486
0,34
0,354
Náklady na seřízení výrobního zařízení
128
850
142
Jednicové mzdy / ks výrobku
2, 69
2,50
3,82
Energetické náklady /ks výrobku
0, 258
0, 224
0,318
31
Náklady na nástroje / ks výrobku
0, 052
0, 055
0,060
Náklady na opravy / ks výrobku
0, 292
0, 204
0,213
1) vypočítáme FC ( fixní náklady) FC0 = 5 300 + 128 = 5 428 FC1 = 7 050 + 850 = 7 900 FC2 = 3 500 + 142 = 3 642 2) vypočítáme VC (variabilní náklady) pro 1 ks a pak pro 6000 ks VC0 = 0,486 + 2,69 + 0,258 + 0,052 + 0,292 = 3,778 x 6 000 = 22 668 VC1 = 0,34 + 2,50 + 0,224 + 0,055 + 0,204 = 3,323 x 6 000 = 19 938 VC2 = 0,354 + 3,82 + 0,318 + 0,060 + 0,213 = 4,765 x 6 000 = 28 590 3) vypočítáme TC (celkové náklady) pro 6000 ks TC1 = 5 428 + 22 668 = 28 096 TC2 = 7 900 + 19 938 = 27 838 TC3 = 3 642 + 28 590 = 32 232 4) vypočítáme bod rovnováhy BR0,1 = 7 900 – 5 428 / 3,778 – 3,323 = 2 472 / 0,455 = 5 432,97 BR1,2 = 3 642 – 7 900 / 3,323 – 4,765 = - 4 258 / (-1,442) = 2 952,84 BR0,2 = 3 642 – 5 428 / 3,778 – 4,765 = - 1 786 / (-0,987) = 1 809,52 1. bod zvratu 5 432,97 2. bod zvratu 2 952,84 3. bod zvratu 1 809,52
32
Příklad č. 6 – D.ú. Při navrhování nového technologického postupu při výrobě převodovek mixéru Eta 4711 navrhli pracovníci útvaru racionalizace výroby a práce 3různé technologické varianty: Zvolte takovou výrobní variantu, která při výrobě 1500ks převodovek bude ekonomicky nejvýhodnější!
Nákladové položky
Varianta 1
2
3
Pořiz.cena výrob.zař.
16 430
21 855
10 850
Seřízení nových strojů
397
2 635
440
Odpisy / ks
1, 506
1,054
1,097
Náklady na opravy /ks
0, 905
0,632
0,660
Jednicové mzdy / ks
8, 34
7,75
11,84
Náklady na energii /ks
0, 799
0,649
0,986
Náklady na nástroje/ks
0, 161
0,170
0,186
1) vypočítáme FC FC1 = 16 430 + 397 = 16 827 FC2 = 21 855 + 2 635 = 24 490 FC3 = 10 850 + 440 = 11 290 2) vypočítáme VC VC1 = 1,506 + 0,905 + 8,34 + 0,799 + 0,161 = 11,711 x 1 500 = 17 566,5 VC2 = 1,054 + 0,632 + 7,75 + 0,649 + 0,170 = 10,255 x 1 500 = 15 382,5 VC3 = 1,097 + 0,660 + 11,84 + 0,986 +0,186 = 14,769 x 1 500 = 22 153,5 3) vypočítáme TC TC1 = 16 827 + 17 566,5 = 34 393,5 TC2 = 24 490 + 15 382,5 = 39 872,5 TC3 = 11 290 + 22 153,5 = 33 443,5 4) vypočítáme BR (BRa,b, BRb,c, BRa,c) BR1,2 = 24 490 – 16 827 / 11,711 – 10,255 = 7 663 / 1,456 = 5 263,05 BR2,3 = 11 290 – 24 490 / 10,255 – 14,769 = - 13 200 / (-4,514) = 2 924,24 BR1,3 = 11 290 – 16 827 / 11,711 – 14,769 = - 5 537/ (-3,058)= 1 810,66
33
Příklad č. 7 – testového typu Vypočítejte, pro jaký objem výroby bude výhodné použít technologickou variantu A, a kdy bude výhodné použít technologickou variantu B. Jestliže máme k dispozici Parametry výroby Fixní náklady(Kč) Variabilní náklady (Kč) Maximální roční kapacita (ks)
Varianta A
Varianta B
14 mil
10 mil
200
300
60 000
100 000
Bod rovnováhy 1,2 q= 10 mil – 14 mil/ 200 – 300 = (-4 mil) /(-100) = 40 000 ks
Nikdy nesmím navrhnout ekonomicky nevýhodnou variantu. Varianta A je ekonomicky výhodnější když je to pro těch 100 000 ks. A proto nemohu doporučit Variantu B. To je zákon číslo 1. Ale ekonomicky výhodná varianta A nemá dostatečnou kapacitu. Podle praxe nastává: v praxi musíme ověřit jak by to bylo s ekonomickou nákladností kdybychom se pokusili u ekonomicky výhodné varianty A zvýšit její roční výrobní kapacitu. Zvýšit výrobní kapacitu lze 2 způsoby: Modernizací – změníme, ale účel zůstane (kovové trubky vyměníme za plastové) Rekonstrukcí – nákladnější, změníme účel (dětského pokoje – koupelna) 34
Výsledek : varianta A je ekonomický výhodná ale nemá dostatečnou kapacitu proto musíme prověřit možné zvýšení kapacity na 100 000 ks. Příklad č. 8 V soukromé firmě AZ, s.r.o. jsou k dispozici pro výrobu bezpečnostních systémů dvě alternativní technologie. Nákladové položky Varianta A Varianta B Fixní náklady(Kč)
90 000
60 000
Mzdové náklady jednicové
1 600
1 850
Materiálové náklady jednicové
2 000
2000
Strojní pracnost 1/ks výrobku
30 hodin
40 hodin
U obou variant se předpokládají roční náklady na údržbu shodně ve výši 2 500 Kč. A každý 3 rok generální oprava ve výši 45 000 Kč, pracuje se 270 dní v roce ve 2 směnném provozu po 8 hodinách. Zjistěte: - výrobnost u obou variant (výrobní kapacita) - mezní počet výrobků - rozhodněte kterou variantu zvolíte, jeli třeba vyrábět ročně 110 ks bezpečnostních systémů ŘEŠENÍ: Roční kapacita varianty 1: 270 x 16 / 30 = 4320/30= 144 ks Roční kapacita varianty 2: 270 x 16 / 40 = 4320/40= 108 ks Při kolika výrobcích nastává rovnováha? 120 = 60 000 – 90 000 / 3 600 – 3 850 = - 30 000 / - 250 = 120 Kdy bude výhodná varianta Varianta A bude výhodná od 120 do 144 ks Varianta B bude výhodná od 0 do 120 ks,ale její roční kapacita je jen do 108 čili od 0 do 108 Vzniká prázdné pásmo a to od 108 do 120 (ptají se nás, co navrhneme při 110) Navrhneme variantu B, ale nedosahuje této kapacity, takže musíme zjistit kolik bude stát zvýšení kapacity ze 108 na 110 ks.
35
Optimalizace výrobních dávek Jsou výrobní dávky dvojího druhu:
DVmin.
- Je takový (takový počet kusů ve výrobní dávce), kdy suroviny, materiály, energie, pracovní síly obslužné a výrobní zařízení jsou ještě na přijatelné ekonomické míře využití Dv min = Tpz/Ka x Tk
Dv min =
DVopt.= Ka – koeficient seřízení stroje Ka = tpz / DVmin x tk – u nás je zde neznámá právě to DVmin U všech výrobních strojů pro běžnou výrobu se Ka pohybuje v rozmezí od 0,02 do 0,12 DVmin= Tpz/ Ka x tk tpz – čas dávkový tk - čas kusový Příklad č. 1 Vypočítejte nejmenší výrobní dávku (DVmin), při níž je ještě ekonomicky únosné výrobu realizovat, znateli následující parametry procesu Číslo výr. operace
1
2
3
4
5
6
7
Tk (minuty)
6
5
7
12
7
9
4
Tpz (minuty)
12
8
6
10
4
7
1
Podíl času na přípravu a zakončení výroby činí 4% z doby aktivního působení stroje na výrobek. Tk = 50, Tpz = 48 Ka = 4% /100 = 0,04 DVmin =48/50 x 0,04= 48/2 = 24 Příklad č.2 Při řízení výrobního procesu je maximální snahou co nejefektivněji využít výrobní zařízení za účelem minimalizace nákladů. Vypočtěte proto velikost minimální výrobní dávky vytelí že: - doba nečinnosti zařízení při seřizování se může rovnat 5,5%(0,055) z doby činnosti výrobního zařízení. 36
- Koeficient Kpn = při tpz činí 1,1 - koeficient Kpn při tk = 1,2 Operace 1
2
3
Tk (minuty)
4
2
6
Tpz (hodiny)
0,55
0,35
0,65
Tk = 12, Tpz = 1,55 x 60 = 93 Tpz = 93/1,1 = 84,55 Tk = 12/1,2 = 10 ka = 0,055 = 84,55/10 x 0,055 = 84,55 / 0,55 = 153,73 Příklad č. 3 Vypočítejte velikost výrobní dávky, jestliže znáte tyto údaje Číslo výr. operace 1 2 3
4
5
Tk (minuty)
25
48
58
74
95
Tpz (hodiny)
1,6
1,05
1,1
2,1
1,0
Tk = 300, Tpz = 6,85 x 60 = 411 Koeficient Ka = 0,04 Kpn při tpz = 1,05 Kpn při tk = 1,15 Tk = 300 / 1,15 = 260,87 Tpz = 411 / 1,05 = 391,43 =391,43 / 260,87 x 0,04 = 391,43 / 10,44 = 37,51 23.4.09 DVopt - optimální – optimální počet kusů ve výrobní dávce je takový počet kusů ve výrobní dávce, kdy celkové výrobní náklady přepočteny na jeden kus výrobku jsou nejmenší. Znázornění vztahů při propočtu opt. velikosti výr. dávky
37
Průběh Nj (nákladů jednicových), Ns (nákladů skladovacích) a Npz (N na přípravu, seřízení výroby). Je to průběh s rostoucí produkcí.
Oba grafy sečteme, tečkovaně je součtová křivka nákladů tzv. obálková. Min. celkové náklady → optimální velikost dávky.
DVopt.= DVopt.= Dvopt – optimální výrobní dávka (ks) t – období vyjádřené zlomkem roku tzn. 1 rok (vychází z Qp např. 0,5 jako půl roku, měsíc 1/12) Qp – plánovaný počet výrobků v daném období (rok) ve hmotných jednotkách Npz – náklady na přípravu, seřízení a zakončení v jedné dávce Nj – výrobní náklady jednice výrobků (Kč) Ns – náklady na skladování a udržování zásob,které se mění proporcionálnš se zvyšováním velikosti dávky – v hal. na Kč průměrné zásoby ročně (úroky, daně, pojistné), náklady související se skladováním (mzdy, věcné náklady, odpisy, poškození, ztráty) 38
Př. propočítejte min. a opt. velikost výrobní dávky ve výrobě kyvných náprav. Jedná se o velkosériovou strojírenskou výrobu organizovanou formou výroby na sklad. Stanovení velikosti výrobní dávky je vždy důležitým ekonomickým rozhodnutím. Dosud byla její velikost určena odborným odhadem ve výši 60ti kusů (Dvmin jimi stanovena). Předpokládaný objem výroby Qp= 35 000 ks/rok Nj = 230,-/ks Ns = 10% z Nj tzn. 23 Ka (emipirický koeficient) = 0,05 N na přípravu a zakončení výroby Npz= pro jednu dávku vykalkulovány ve výši 250,-/hod.
č. operace
název výrobní opce
Tk – minuty (hl. technologický čas)
Tpz - min
1
rýsování
2
5
2
hrubování
8
12
3
žíhání
12
14
4
otriskání
2
22
5
vrtání
2,4
8
6
rýsování
3
5
7
frézování hrubé
2,6
10
8
hoblování
2,4
12
9
vrtání
2,8
6
10
frézování jemné
3,6
8
11
broušení
4
9
12
odjehlení
0,5
2
13
nástřik lakem lakování
0,4
20
45,7
133 tzn. 2,22hod
∑ Dv min = ∑Tpz/Ka x Tk 133/0,05*45,7 = 58,21
39
Teď vypočítáme Dvopt:
DVopt.= = 85,7 tzn. 86 ks Př. Průzkum trhu dokázal, že v příštím roce se může zvýšit objem výroby na hodnotu 1 100 ks výrobků. Materiálové N na 1 ks výrobku činí 15,-, mzdové 20,-/ks, výrobní režije je odhadnuta na 110% z hodnoty mzdových N. Čas na přípravu a zakončení Tpz= 120 min., Npz = 25,-/hod, Ns = 15% z výrobních N na jednici. Tk (kusový čas) = 580 min. Koeficient Ka byl stanoven odborným odhadem 0,05. Vypočítejte Dvmin a Dvopt dávky: Dvmin: 120/ 0,05 x 580=4,14 tzn. v realá bychom zaookrouhlili na 5 ks Dvopt:
DVopt.= =15,02 zaokrouhlíme 15 ks Nps = 2* 25 = 50 režie = 110% ze mzdy = 22 Nj= 20 + 15+22 = 57 Nj = 15% z Nj = 8,55 t=1 Př. V provoze strojírenského podniku se vyrábějí součástky pro montážní sestavy, které jsou určeny pro finální montáž spalovacích motorů. Jedná se o skupinovou velkosériovou výrobu, při jejímž operativním řízení se uplatňuje soustava operativního plánování na sklad. V příštím roce se předpokládá vyrobit 18 000 ks součástek. Výrobní N jedné součástky činí 170,-, Ns jednoho kusu za rok jsou kalkulovány ve výši 12% výrobních N jednoho kusu. Npz jsou 285,-/hod. Součástka prochází 5 výrobními operacemi. číslo operace 1 2 3 4 5 tk v min
7
8
10
14
6
Tpz
8
10
12
8
7
Ka odpovídá 0,04. tk celkem 45 tpz celkem 45 40
Dvmin: 45/0,04*45=25ks Dvopt:
= 47,1 Př. V provoze 02 pro finální produkci elektromotoru je vyráběna jednoduchá součást, které má být vyrobeno v příštím měsíci 5 500 ks. Jedná se velkoseriovou skupinovou výrobu. Ns = 8% z výrobních N na 1 ks. Výrobní N jedné součásti představují 180,-, průměrné hodinové náklady na seřízení stroje činí 285,-. Ka byl stnaoven na zákl. 2faktorové závisloti = 0,03. Součást prochází následujícími opcemi viz. tabulka:
číslo opce
název opce
tk v min
tpz v im
01
soustružení
17
25
02
frézování
6
10
03
obrážení
3
6
04
broušení
11
20
05
vrtání
8
0
06
řezání závitů
11
24
07
nátěr
5
5 ∑61
∑90
Dvmin? Dvopt? Dvmin: 90/0,03*61= 49,18 = 50 ks Dvopt:
=147,55 a tj. 148 ks Npz = 285 kč/hod Npz = 427,5/90 Ns = 8% z Nj = 14,4 t = 1 měsíc = 1/12 roku
41
Zásoby ve výrobě: tzn. není to fin. výrobek, jsou to polotovary, rozpracovaná výroba Standardní normativy zásob rozpracovaných výrobků Zásoby vznikají: a) mezi jednotlivými výrobními opcemi (na výr. linkách, uvnitř výrobních dílen, mezi jednotlivými pracovišti/provozy té výroby)= ZÁSOBY MEZIOPERAČNÍ b) zásoby mezi výrobními úseky (jsou to ZÁSOBY SKLADOVÉ, to co se musí už dát do skladu). Propočty zásob se liší, zda se jedná o: 1. jednopředmětné synchronizované výrobní linky (jeden druh výrobku, jsou tam shodné výr. časy) 2. jednopředmětné nesynchronizované výrobní linky (jeden výrobek, rozdílné operační časy) 3. vícepředmětné synchronizované výrobní linky (různé druhy výrobků, ale shodné časy). Výpočet zásob u jednopředmětných synchronizovaných výrobních linek: předpokladem plynulého (synchronizovaného), rytmického chodu výrobní linky je, aby v každém okamžiku bylo u příslušného pracoviště v příslušném okamžiku k dispozici potřebné množství rozpracovaných výrobků. - u jednopředmětných synchronizovaných linek se tvoří tyto druhy zásob: a) zásoby technologické Ztechnol b) zásoby technické Ztech c) zásoby dopravní Zdopr d) zásoby opravářské Zopr e) zásoby pojistné Zpoj Normy výrobního taktu a rytmu -
Výrobní takt = časový interval mezi odvedením dvou po sobě jdoucích následujícch součástí – výrobků (dávek) T= Ft/Q T= Ft = časový fond v daném období Q = počet součátí Podrobněji: T = Ft – (tzt + tzorg)/ Q (1+z/100) T= Tzt – časové ztráty z technol. příčin Tzorg – čas. ztráty z organizačních příčin z = procento zmetkovitosti 42
Rytmus výroby (práce úseku, linky) – počet odvedených součástí (výrobků) za jednotku času (hodinu, směnu) r = 1/T r= nebo podrobněji: r = Q (1+z/100)/ Ft – (tzt + tzorg) r= Zásoby technologické Ztechnol = jsou ty prvky rozpracované výroby, které se na jednotlivých pracovištích právě opracovávají nebo kontrolují. Ztechnol = p*s p (malé) = počet pracovních míst (strojů) provádějících tutéž opci s (malé) = počet současně opracovávaných součástí na jednom pracovním místě např. 2 stroje se 2 prac. místy – tzn. současně opracováváme 4 polotovary Zásoby technické Ztech = je nezbytná k zajištění optimální kvality surovin (např. zrání litinových odlitků, vysoušení dřeva před dalším zpracovnáním/nábytkářský průmysl/, příprava sladu v pivovarnictví). Ztech= Q*tz Q=spotřeba surovin, materiálu za jednotku času tz = doba nezbytně nutná pro „technologické zrání suroviny“ 30.4.09 Zásoby dopravní Zdopr = musíme rozlišit typ dopravy. a) plynulá (nepřetržitá, kontinuální) doprava – ke kontinuální výrobě patří kontinuální doprava
Zdopr =
* dd
Zdopr vychází v kusech. Lp – vzdálenost mezi pracovišti v – rychlost přepravy r – rytmus výroby (takt linky) dd – velikost dopravní dávky v*r → vzdálenost mezi sousedními dávkami dílů na dopravníku – l (malé L) 43
tzn. Zdopr =
* dd
– l (malé L) b) přetržitá (diskontinuální, přerušovaná) -
Zdopr = Td – takt dopravy Tv – takt výroby, přimež Tv = m – počet zhotovených výrobků za tu jednu směnu Pozn. výpadek na výrobě = ušlá produkce a ta se dává do nákladů.
Zásoby opravářské Zopr = stroje se mohou porouchat. Příležitostné zásoby, nahrazují produkci jednotlivých pracovišť linky v době opravy výrobního zařízení. Zopr= kusy topr – je doba trvání opravy výrobního zařízení
zásoby pojistné Zpoj = slouží k zajištění plynulosti a plánovaného rytmu linky pro případ, že by příslušné pracoviště z různých důvodů nedodrželo svůj rytmus výroby. Vznik: - pojistné zásoby na kontrolních pracovištích – nahrazují vyřazené nekvalitní výrobky - pojistné zásoby na každé operací – pro případ poškození nástroje, jeho kontroly, nerovnoměrnost v práci obsluhy ... velikost: Zpoj= vychází nám kusy tpoj – je čas nezbytný k odstranění nepředvídatelných přerušení a poruch r = rytmus výroby (čas. jedn.)
44
Podmínky synchronizované výroby a) dv = konstanta b) tk1 = tk2 (výrobní, operační časy se rovnají) Př. Stanovte, jak velkou technickou zásobu musí mít nábytkářská firma Hoblík s.r.o., je-li průměrná denní spotřeba dřeva 0,4 m3 a nezbytná doba pro vysušení dřevní hmoty činí 10 měsíců ( pro výpočet uvažujte měsíc = 30 dní). Firma nakupuje dřevo od lesního závodu za cenu Kč 2400,-/m3. Ztech= Q*tz Q=spotřeba surovin, materiálu za jednotku času tz = doba nezbytně nutná pro „technologické zrání suroviny“ v Kč 288 000 (0,4 * 10*30*2400) v ks 120 (0,4 * 10*30) Př. výrobní družstvo, praocvní oděvy a rukavice – používá jako zákl. surovinu přírodní useň ze Španělska. V případě nutnosti je zásobovač schopen zajistit do 72 hod případně náhradní dodávku ze Slovenska. Jak velkou pojistnou zásobu musí mít firma zajištěnu, je-li spotřeba usně 65 kg každou hodinu a firma pracuje ve dvousměnném provozu po 8hod/směna. Jaká bude poj. zásoba? Zpoj= 72hod (3dni) 65*2*8 3*65*2*8= 3,12t (3120 kg) Př. při návštěvě provozu pekárny a cukrárny konkurenční fy, jste zjistili, že závěrečné operace zdobení a balení čajového pečiva probíhá na kontinuální lince v délce 64m, která prochází 9ti pracovišti. Zboží je dopravováno v dávkách , které jsou tvořeny 2 paletami po 60ti ks pečiva. Vzdálenost mezi dávkami je 160 cm. Jak velkou má firma rozpracovanou výrobu (jak velkou má dopravní zásobu)?
Zdopr =
* dd
Zdopr vychází v kusech. Lp – vzdálenost mezi pracovišti – délka celé linky v – rychlost přepravy r – rytmus výroby (takt linky) dd – velikost dopravní dávky v*r → vzdálenost mezi sousedními dávkami dílů na dopravníku – l (malé L)
45
Lp = 64m l = 1,6 m (160 cm) dd= 2*60
Zdopr =
* 120 = 4800
Př. Při sledování kontinuálního materiálového toku ve firmě na výrobu speciálních ortopedických pomůcek bylo zjištěno, že výrobky jsou přepravovány dopravním pásem mezi 7mi technologickými pracovišti. Vzdálenost mezi jednotlivými pracovišti je 6 m. Pomůcky jsou přepravovány v paletechách, vzdálenost mezi paletami je 200 cm. V každé paletě je uložena jedna dopravní dávka o 15ks pomůcek. Jak velká je dopravní zásoba rozpracovaných výrobků na výrobní lince, je-li půrměrná hodnota každého rozpracovaného výrobku 240,-. 7 pracovišt tzn. 6 vzdálenosti pro 6ti metrech 36 m l = 200 cm (2m) dd=15 ks Zdopr = (36/2) * 15 = 270 ks výsledek je 270, v Kč je 270 * 315 = 64 800,-
Př. Vypočítejte velikost dopravní zásoby na výrobní lince při plynulé výrobě, víte-li, že pracovní linka prochází 10ti pracovišti, která jsou od sebe vzdálena 4 m a vzdálenost mezi jednotlivými dopravními dávkami na lince je 180 cm.Jedna dopravní dávka je tvořena 4mi soubory, z nichž každý obsahuje 50 ks. výrobků. Jaká bude dopravní zásoba? 10 pracovišť = 9 zastávek l = 9 x 4 = 36 180 cm = 1,8 dd = 4*50 Zdopr = (36/1,8) * 200 = 4000 výsledek je 4000
Př. Určete velikost dopr. zásoby strojnírenské firmy zabývající se výrobou zámků, přerušovanou výrobou mezi 2 pracovišti. Víme: délka směny je 510 minut. V7roba za minutu je 204 ks. Doprava odváží zásobu každých 60 min. 510 min = 8,5 hod za hodinu výroby se vyrobí 12 240 ks odvoz 1 x za hodinu bude v testu Zdopr norma spotřeby materiálu 2 varianty kapacitní normy 46
technologická varinata velikost výrobní dávky - optimální tady končí semestr, co je pod touto čarou, už nebude v písemce Rozpracovanost výroby (Zásoby) v nesynchronizovaných automaticky pracujících výrobních linek. Nesynchronizované = nesynchronní = asynchronní Podmínky nesynchronizované výroby: 1. dv = konstanta 2. tk1 ≠ tk2 tzn. tk1 < tk2 nebo tk1 > tk2 3. ....., že v okamžiku, kdy opracuje druhá operace polotovar, musí mít k dipozici následující polotovor od předcházjící operace (skončí desátý kus a musí mít připraven už jedenáctý kus) a celou výrobní dávku dv musí opracovat bez přerušení. př. druhá opce bude trvat 10 min, první 12 min. Po deseti min. pracují současně. Nepřichází v úvahu z organizačně-ekonomického hlediska, aby linky šly naprázdno. Nejmenší obratová zásoba je v okamžiku, kdy spouštíme druhou linku.
47
