ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE Ekologická situace v ČR před rokem 1989 • 50. až 70. léta: silná preference průmyslového rozvoje, životní prostředí „slouží“ ekonomickým záměrům lidí • 80. léta: degradace složek ŽP začíná být více než zřejmá, počátek (nedostatečných) opatření o „Černý trojúhelník“ – SVZ část území + přilehlé oblasti Saska a Polska o podpis závazku na snížení emisí SO2 o ochrana půdního fondu (povinnost rekultivací za zábory výstavbou) o povinnost čištění odpadních vod (chybějící prostředky - několik tisíc vládních výjimek) • utajování údajů o stavu ŽP v jednotlivých regionech a vlivech na zdraví o nedostatečný sběr informací, resortismus o 21.1.1988 odtajněny informace ze zdravotnictví souhrnné zprávy o stavu ŽP v lokalitách a důsledky na zdraví výsledky sledování mutagenních a karcinogenních látek v ŽP str. 1, rev. 2006
o nedostatečné informace o kvalitě vody a potravin o nepublikovány informace o vlivu Černobylu • preference těžkého průmyslu a extenzivního rozvoje o politika levných surovin a energie o plýtvání energií, vodou ... o špatná výkonnost hospodářství řešena „vnitrním ekologickým zadlužováním“ o resortismus, neexistence MŽP o vysoká spotřeba energeticky a ekologicky "náročných" vstupu o zkreslené ceny, centrální plánování → výrobci nejsou zainteresováni na úsporách o neúměrně vysoká spotřeba hnojiv
str. 2, rev. 2006
Ovzduší • CSSR: jeden z největších znečišťovatelů v Evropě • SO2/NOx emise (1987) v mil.t.: Země CSSR Španělsko Velká Británie USA NDR NSR
SO2 2,9/* 3,16 3,68 20 5 2
NOx 1,1 0,95 1,8 19,4 0,95 2,9
/* 6. místo v Evropě v absolutních emisích • Měrné územní emise: o CSSR: 22,4 tSO2/km2,rok (2. v Evropě po NDR) o pouze 7 státu > 10 t o polovina evropských zemí < 5 t o severní Čechy, Praha > 100 t
str. 3, rev. 2006
• systémy REZZO: o REZZO 1: (Pt > 5 MW + spec. technologie); 2500 zdrojů, 87% SO2, 76% NOx; roční bilance o REZZO 2: (Pt <0.2;5> MW + vyjm. technologie); 33000 zdrojů, 5% SO2, 4% NOx); víceletý cyklus o REZZO 3: malé stac. zdroje, 3200000 zdrojů, 7% SO2, 5% NOx o REZZO 4: mobilní zdroje • REZZO 1: emise SO2 v mil.tun: o nerovnoměrné rozložení zdrojů v rámci federace o 1.88 CR, 0.49 SR, 2.37 CSSR o 10 největších zdrojů: 35% celkové emise o 50 největších zdrojů: 58% celkové emise o 80% emisí: z komínu > 100 m (dálkový přenos emisí) o problém SO2: spalování tuzemského HU výrazně vyšší podíl tuhých paliv v struktuře PEZ než u jiných vyspělých státu
str. 4, rev. 2006
Imisní situace • SO2: koncem 1987 měřeno pouze cca 1/6 republiky • 80. léta: imisní limit: 150 mikrog/m3 (denní průměr) o severní Cechy a Praha: roční (!) průměr 100-120 mikrog/m3 • imisní epizody (prům. denní koncentrace: > 400 mikrog/m3 o leden 1982: 19 dní inverze, 10 dní > 400 mikrog/m3, Praha 3193 mikrog/m3 o obyvatelstvo nedostatečně informováno o imisní situace způsobena především "nízkými" zdroji (lokální topeniště, kotelny, výtopny), nikoliv elektrárnami • kyselý déšť a depozice síry v tS/km2: o ČSSR 5.3 (2. místo) o NDR 6.3, NSR 2.9 o Španělsko 1.2; Francie 1.3l atd. o 54% lesů je poškozených či zničených (především horské partie)
str. 5, rev. 2006
Depozice síry v tunách S/km2
str. 6, rev. 2006
Mezinárodní porovnání depozice síry v tS/km2
str. 7, rev. 2006
VODY
I: čisté a velmi čisté toky (17%) II: znečištěné toky (27%) III: silně znečištěné toky (34%) IV: velmi silně znečištěné toky (22%)
Vnímáno jako 2. největší ekologický problém str. 8, rev. 2006
Podzemní voda: • kontaminace ropnými deriváty (průmysl, S. armáda) • znečištění dusičnany: důsledek přehnojování a nevhodného hnojení • problém zajištění vody pro malé děti • neochota zavést výrobu balené vody ("odčerpání prostředků z NH": několik mld. Kč, přiznání „problému“) • velmi nízká cena pitné vody: 0.6 Kčs/m3, více než 1/3 ztrát o 400 litru/osobu a den (2003: 224 litru/osobu a den !) • v současnosti: 40-50 Kč/m3 (instalace měřičů vody, promítání investic do infrastruktury) o významný pokles spotřeby (50%) o snížení spotřeby vody → zvýšení cen vody (80-90% nákladů fixních)
str. 9, rev. 2006
Lidské zdraví • Severočeský kraj o 50% vyšší nemocnost dětí na akutní dýchací nemoci než průměr CR • 1980 - 1990: zvýšení poctu alergických dětí 10x • významně kratší doba života než ve vyspělých státech (1992 data) • muži: průměr 67.5 let ( Teplice 64.9, Třebíč 70.4) • ženy: 74.7 let (Teplice 72, 77 Blansko) • 33.3 rozvodu, 43.4 umělých potratu na 100 obyvatel • vyspělé státy: o muži: o ženy:
75 let (průměr) 80 let (průměr)
• klíčové negativní faktory: o kvalita ŽP (zejména ovzduší) o kvalita pitné vody o kvalita a dostupnost potravin, stravovací zvyky o způsob života o nedostatek některých lékařských přístrojů (léků) velmi těžké stanovit příspěvek jednotlivých faktorů str. 10, rev. 2006
VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ PO ROCE 1989 4 etapy: • 1989-1992: zakladatelské období: Duhový program, 1. generace legislativy (zákon o ŽP, odpady, ovzduší, ochrana přírody, EIA) • 1993-1998: implementační období • 1999-2003: předvstupní období • 2004evropské období Zakladatelské období: • zlepšení stavu ŽP jednoznačnou prioritou • vytvoření MŽP (na federální úrovni FVŽP) a dalších orgánu státní správy (CIŽP, SFZP, CEÚ) • vysoký zájem veřejnosti o problematiku ŽP • začátek zlepšování ŽP díky transformaci ekonomiky • základní rozhodnutí o rozsahu a tempu změn v ekologii (spor o aplikaci BAT principu) • vytvořen základ ekologické legislativy dle standardu vyspělých zemí
str. 11, rev. 2006
Implementační období: • implementace legislativy • postupné ukončení přechodných období (emisní limity pro stávající zdroje, uzavření nevyhovujících skládek odpadu atd.) • plošná plynofikace, podpora záměn vytápění • výstavba COV • roční investice do ŽP 2-2,4% HDP po celé období • rychlé zlepšování hodnot environmentálních ukazatelů, na konci období zásadní zlepšení prakticky u všech složek ŽP • postupný pokles zájmu veřejnosti o problematiku ŽP • 1995: Státní politika ŽP → cíl dosáhnout do 2005 kvality ŽP na úrovni průměru EU (krátkodobé cíle: zlepšení kvality ovzduší. omezení vypouštění odpadů do vod, snížení produkce odpadů, sanace starých ekologických škod • od 1994 jednání o vstupu do OECD → mezinárodní standardizace legislativy • po propadu průmyslové výroby koncem období počátek růstu ekonomiky • oddělení růstu HDP od vývoje znečištění (decoupling)
str. 12, rev. 2006
Decoupling
str. 13, rev. 2006
Předvstupní období • harmonizace legislativy s požadavky EU • vytvoření nové legislativy (GMO, IPPC, obaly atd.) • dojednání 3 přechodných období: o nakládání s obaly o výstavba COV v obcích nad 2500 obyvatel o emisní limity SO2 u dvou velkých zdrojů • stav složek ŽP je stabilizován na úrovni „horšího“ průměru EU o vše, čeho bylo možné technicky a ekonomicky dosáhnout během 10 let již uděláno • 1999 (aktualizace 2001) Státní politika ŽP slučitelná s politikou EU o posun z ochrany lidského zdraví k ochraně přírody o orientace na co nejrychlejší prosazení „environmental acquis“ o velmi ambiciózní cíle – některé nenaplněny (např. ČOV pro všechna sídla nad 2000 obyv., recyklace min. 25% hmotnosti obalových materiálů)
str. 14, rev. 2006
Evropské období • pokračování dosavadních trendu: o stabilizace stavu ŽP a hodnot environmentálních ukazatelů o investice do ŽP na úrovni 1% HDP o nízký zájem veřejnosti o problematiku ŽP (2003: 34% lidí spokojeno se stavem ŽP, 45% „tak napůl“, 18% nespokojeno) • 2004: Státní politika ŽP do roku 2010 (střednědobé cíle na ochranu přírody, krajiny a biodiverzity • 2004: Státní energetická koncepce – zvýšení role OZE
str. 15, rev. 2006
• největší ekologické problémy: o vysoký podíl půdy ohrožené vodní erozí o přetrvávající vysoký podíl intenzivního využívání půdy (podíl zemědělské půdy na celkové výměře, míra zornění zemědělské půdy) o degradace lesních půd, celkový neuspokojivý zdravotní stav lesů • očekávání: o snižování imisní zátěže (zlepšování kvality vozového parku – 2003: 47,5% osobních aut má katalyzátor, obměna technologií) o zlepšování kvality povrchových a podzemních vod (výstavba a rekonstrukce ČOV, zavádění metod správné zemědělské praxe, rozvoj ekologického zemědělství, vývoj v odpadovém hospodářství)
str. 16, rev. 2006
VYBRANÉ ENVIRONMENTÁLNÍ UKAZATELÉ
Energetická bilance ČR v PJ 2500 2000 1500 1000 500 0 1990
1994 tuhá
kapalná
1998 plynná
2002
2003
prvotní teplo a elektřina
Podíl pevných paliv klesl z 65 % v roce 1990 na 58 % v roce 1995, dále na 53,0 % v roce 1998 a 55 % v roce 2000. V roce 2001 byl podíl pevných paliv 54 %.
str. 17, rev. 2006
Emise skleníkových plynu
Cíl Kjótského protokolu: 175 mil. t
Emise v mil. t CO2 propady CO2 v LUCF CO2 ze silniční dopravy
1990 -2,1 6,7
1995 -4,6 8,5
2000 4 11,2
2003 3,8 13,1
str. 18, rev. 2006
Mezinárodní porovnání emisí CO2ekv.
Základní vlivy: • energetická efektivnost NH • struktura PEZ • efektivnost NH
str. 19, rev. 2006
Cíle Kjótského protokolu jsou jiné než stropy definované NAP
str. 20, rev. 2006
Emise SO2, NOx
NOx: díky narůstající dopravě stagnace emisí a mírný postupný nárůst – riziko nesplnění emisního stropu k roku 2010 (286 kt), 2003 emise 339 kt.
str. 21, rev. 2006
Porovnání vývoje emisí SO2 s vývojem v EU
str. 22, rev. 2006
Mezinárodní porovnání emisí v kg/obyv
str. 23, rev. 2006
Kvalita ovzduší Index kvality ovzduší dle poctu obyvatel
ISKO provozovaný CHMÚ: vstupy z měřících stanic: roční aritmetické průměry koncentrací SO2, prachu a NOx, pole 95% jejich denní koncentrace a odhady ročních koncentrací olova a kadmia.
str. 24, rev. 2006
Imisní koncentrace
str. 25, rev. 2006
str. 26, rev. 2006
Vody
• 1990: 72,6% obyv. připojeno ke kanalizaci (71,2% čištěno) • 2004: 78,8% připojeno (93,8% čištěno) • podle směrnice EU 91/271 do roku 2005 všechna sídla nad 2000 obyv. mají být připojena na ČOV – výjimka do 2010
str. 27, rev. 2006
Znečištění vod z bodových zdrojů – BSK5
Od roku 1991 došlo k eliminaci V. třídy jakosti vody jak na hlavních tocích (Labe, Vltava, Morava, Dyje a Odra), tak i na většině jejich významných přítoků. Ve dvouletí 2000 - 2001 uvedené hlavní toky již většinou dosahují III. třídy jakosti, kromě úseků Odry pod Jičínkou, Vltavy pod Prahou a Labe od Pardubic po Lysou nad Labem, ve kterých je stále IV. třída jakosti vod. str. 28, rev. 2006
Mezinárodní porovnání čištění odpadních vod
Celkový počet městských čistíren odpadních vod v ČR v roce 2001 byl 1 122. U všech aglomerací v ČR, větších než 10 tis. ekvivalentních obyvatel, byly vybudovány čistírny odpadních vod alespoň se základním mechanicko-biologickým čištěním již v roce 2000
str. 29, rev. 2006
Vývoj užití hnojiv
str. 30, rev. 2006
Výdaje na ŽP
str. 31, rev. 2006
