Životní prostředí a doprava kulatý stůl

Životní prostředí a doprava kulatý stůl

JIHLAVA 21. září 2009, 16.00 – 18.30 hodin Hotel Gustav Mahler – Velký reflektář

ZÁPIS

Přítomni: - dle prezenční listiny

Úvodní část koordinátor Projektu Zdravé město a MA21 – Ing. Gabriela Součková Přivítala přítomné, poděkovala za zájem o dění ve městě a za chuť diskutovat a podělit se o názory na rozvoj města. Ve stručnosti představila historii Projektu Zdravé město (dále jen PZM), informovala o asociaci Národní síť Zdravých měst ČR, představila program ZDRAVÍ 21 a AGENDA 21, resp. místní Agenda 21. Podala stručné informace o programu Škola podporující zdraví. Zmínila klíčové kampaně, které Zdravé město organizuje a více rozvedla Evropský týden mobility, který právě probíhá a jehož součástí je i toto setkání. Informovala přítomné o osvětových kampaních města a informační strategii vůči veřejnosti. Stručně pohovořila o možných partnerech na poli zdraví, zdravého životního stylu a sociálního poradenství a o Zdravotních plánech měst a profilech zdraví měst a jejich návaznosti na program Zdraví 21. Bližší informace ke všem výše uvedeným pojmům naleznete na www.jihlava.cz v odkazu Projekt Zdravé město a MA21. Dále přítomné informovala, že kulatý stůl na téma Životní prostředí a doprava je součástí řady diskusních setkání zastřešených mottem „S Vámi o všem? Ovšem!“ a je jednou z klíčových aktivit projektu „Nastartování procesu trvalého zapojení veřejnosti do správy věcí veřejných v Jihlavě“, na který město Jihlava získalo finanční podporu z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.

vedoucí odboru životního prostředí – Ing. Katarina Ruschková Poděkovala za slovo a věnovala se tématům EKOFOND (ekologický fond města), pasport zeleně a plán odpadového hospodářství, ke kterým sdělila přítomným následující: EKOFOND je ekologický fond města, který m svůj statut, prostě nějaký balíček peněz, který je zřízen na základě zmocnění v zákonech. Do ekologického fondu města se odvádějí všechny pokuty, které uložíme a také všechny poplatky, které nějaký způsobem plynou ze zákona a jsou ze zákona určeny k tomu, aby opět sloužily ke zlepšování životního prostředí. Proto právě ten EKOFOND vznikl a statutem je jasně dáno, které peníze tam jdou a také je jasně dáno, na co se penízem mohou použít. O použití peněz EKOFONDU rozhoduje Rada města, existuje poradní skupina Rady města, která je složení z odborníků, ekonomů, lidí zabývajících se životním prostředím, ta nějakým způsobem připravuje Radě města materiály, zhodnotí všechny žádosti, které přijdou o peníze z EKOFONDU a Rada města pak na základě toho, co tam poradní skupina pošle nebo doloží, tak rozhoduje. Pro vaši představu, jsou z tohoto EKOFONDU placeny jak výsadby po městě, nadstandardní péči o dřeviny, řezy dřevin, nějaké nadstandardní výsadby, které nejsou běžnou péčí čili ne běžné výsadby letničkových záhonů, ale to, co není běžnou péčí o zeleň, pak jsme z EKOFONDU placeny úklidy černých skládek, na které nejsou mnohdy v rozpočtu peníze, ekologická výchova z nějaké části zdůvodněná. Statutem je přesně dáno, co tam tedy může být placeno, pokud by to někoho zajímalo, ten statut je tu k dispozici. Pasport zeleně je také jedna z věcí, které byly hrazeny z ekologického fondu města a je momentálně ve fázi, kdy je dokončen, je to docela velké dílo. Je to dokument, který nějakým způsobem zmapoval veškeré zelené plochy města, ve městě, kdy jsou vyhodnocené všechny plochy, které jsou trávníkové plochy, skupiny keřů, jednotlivé dřeviny, včetně jejich zdravotního stavu. Když jsme zadávali pasport zeleně, tak jsme chtěli, aby pasport zpracovával dendrolog, čili člověk, který je soudním znalcem v oboru dendrologie a je schopen posoudit provozní bezpečnost těch stromů, protože dnes jsme z pasportu zeleně schopni vyčíst, jakou perspektivu na stanovišti která ta dřevina má, co potřebuje, které dřeviny potřebují ošetření do 5-ti, do 10-ti let, které budou muset být nahrazeny a všechny věci, které souvisí s běžnou péčí o zeleň, proto jsou schopni odhadnout, jaké

budou v nejbližších letech náklady na zeleň. Pasport zeleně byla věc velmi nákladná, ale hradila se právě z prostředků EKOFONDU a myslím si, že je to věc velmi užitečná. Plán odpadového hospodářství města je jedna ze základních dokumentů města, který musí být zpracovaný na základě zmocnění v zákoně, v podstatě řeší takové ty základní věci, které by se měly dít čili kolik by mělo mít město sběrných dvorů, jakým způsobem by se měl vyvíjet způsob nakládání s biologickým odpadem, jsou to jakési vize do budoucna. Plán odpadového hospodářství také určuje, jakým způsobem by měli mít lidé k dispozici kontejnerová stání na separovaný odpad. Je to strategický dokument, který musí mít město vytvořeno a má určit, kam má město v nejbližších letech směrovat čili by se měl zase od toho vyvíjet nějaký nárok na prosazení a investiční rozpočet města, aby bylo možné splnit ty cíle odpadového hospodářství. vedoucí úřadu územního plánování – Ing. Tomáš Lakomý Poděkoval za slovo a věnoval se tématu cyklodoprava ve městě a generel cyklodopravy, ke kterému sdělil přítomným následující: Prvním tématem je generel cyklodopravy, což je výchozí materiál pro plánování a projektován cyklostezek. Snažili jsme se, aby bylo město rovnoměrně pokryto radiálami, tangenciálami a důraz jsme kladli na provázání města s krajinou. Tento dokument byl vytvořen v roce 2003 ve spolupráci se společností DHV a dopravního studia ADOS. Při schvalování nebo obnovování, úpravách toho generelu funguje v rámci úřadu také cykloskupina, kde jsou zástupci odborů a samosprávy, kteří řeší jednotlivé problémy. Ten generel a rozpočet na konkrétní akce potom schvaluje samospráva. Problémy jsou nejčastěji majetkové, potom problémy s prostorovými parametry a samozřejmě problémy s financováním. V Jihlavě je v rámci cyklodopravy navrženo více než 60 km turistických stezek a tras. Generel je součástí územního plánu. Tady jsou ukázky některých vybudovaných cyklostezek. V současné době máme vybudováno 5,3 km cyklostezek a cyklotras, tj. necelá 0,1 generelu. První cyklostezka byla vybudována v roce 2001 kolem ulice Romana Havelky, další cyklostezka Havlíčkova – Humpolecká, to je pokračování za Vodním rájem, to bylo v roce 2005, v roce 2007 byly vybudovány 4 zásadní úseky cyklostezky R01, ta byla zakončená s asi největším dílem v této oblasti a to je lávka přes Jihlavu. Financování v té době probíhalo ze SFDI. Další zrealizovanou cyklostezkou je ta podél Koželužského potoka v úseku Cityparku, což byla podmíněná investice. Tady jsou některé ukázky těch vybudovaných cyklostezek. Zde jsou ukázky některých projektů, které jsou momentálně v realizaci. Vybral jsem mimoúrovňové křížení u mostu u Jánu. Tady jsou ukázky vybudovaných cyklostezek respektive metry, které byly zrealizovány v průběhu let. Investice do dopravy. Tady bych se možná malinko zastavil. Červeně jsou označeny položky, které investovalo město, modře položky, které přišly z dotací ze SFDI. Ty dotace z SFDI probíhaly do roku 2008 v letošním roce žádáme regionálního operačního programu JV, tady můžeme dávat až 92%. Předpoklad pro letošní rok je dotace ve výši 14, 6 milionů Kč. Trochu bych zabrousil i do projektu s nějakým dopadem na širší okolí, tj. např. připravovaný projekt Stříbrné pomezí. Jedná se o turistický informační systém v okolí města v okruhu zhruba 20-ti km, který zahrnuje celkem 600 km cyklotras, má 26 partnerských obcí. Hlavními kroky je instalace vlastního turistického systému, vytvoření internetového mapového projektu, webových stránek, ale i zotavení propagačních materiálů, rampy, doporučené trasy, popis zajímavostí atd. Předpokládaný rozpočet je 2 miliony Kč a realizace by měla proběhnout v příštím roce. Opět budeme žádat z regionálního operačního programu o dotaci. Tady je ukázka těch stezek, zhruba ta síť, jak by měla vypadat a na pravé straně potom ta vlastní označení těch tras. Dalším bodem, který jsem si připravil je generel bezbariérové dopravy. Všechno začalo roce 2003, kdy se Rada města usnesla, že bude zlepšovat podmínky handicapovaných občanů. V roce 2005 byl zpracován generel bezbariérové dopravy. Smyslem těch bezbariérových tras je lepší pohyb handicapovaných, tzn. jednak tělesně postižených, zrakově postižených, ale i lidí s kočárky ,starších lidí nebo lidí s úrazem. Principem je návaznost na MHD, to souvisí především s trasováním a s úpravou zastávek. Dalším bodem je dostupnost veřejných prostranství a budov na principu odstranění bariér. K tomu rozdělení tras, tady je to zřejmé, ne úplně čitelně z toho obrázku, ty bezbariérové trasy rozlišujeme podle světových stran na V, Z, S a J a 5. trasou je samotný střed města, tzn. náměstí. Zmínil bych 2 realizované akce, první z nich je bezbariérová trasa A1, to je propojení Březinek od ZŠ Speciální, Březinova Kopečku, kolem zdravotního střediska. Tato stavba už byla zrealizovaná. Další je Příkrá, momentálně probíhá bezbariérová trasa N1, to je Masarykovo náměstí, tady se jedná především o úpravu bezbariérových přechodů. Tyto bezbariérové přechody slouží současně i jako retardér pro zpomalení automobilů. K těm bezbariérám bych ještě naposledy zmínil úpravy MHD a dopravní telematiku. Město Jihlava má připravený projekt na úpravu vybraných zastávek MHD. Jedná se v 1. etapě o 30 zastávek, ve 2. etapě o dalších 17, ty by měly být bezbariérově upraveny. Co se

týče dopravní telematiky, tam se jedná o to, aby vozidla MHD byla doprovázena světelnou signalizací a ty semafory jim mohly dát v případě potřeby přednost, z toho je tedy patrná snaha zvýhodnit MHD vůči automobilové. V současné době je hotový projekt a je požádáno o dotaci z regionálního operačního programu. Předpoklad realizace je v příštím roce. Takže to bylo k té 1. části. Nyní bych se malinko zaměřil na územní plán. Nejprve územní plán je komplexní dokument, který stanovuje základní podmínky využití území a to z hlediska funkčních ploch, využití dopravy, infrastruktury, provázanosti města s krajinou atd. Já jsem se měl zaměřit na dopravu, takže několik problémových okruhů z oblasti dopravy. Jednak jeden z našich úkolů, který jsme si předsevzali v územním plánu, je dokončení obchvatu 1/38. V současné době je zrealizovaná část mezi převaděčem a Znojemskou ulicí, to je ta část modře označená, rádi bychom tento obchvat dotáhli až na ulici Brněnskou. Hlavním důvodem k tomuto kroku jsou časté nehody na dálnici D1 a v tomto případě velké množství aut projíždí přes střed města. Druhým stěžejním tématem je vybudování vnitřního okruhu, tzn. to je ten kruh červeně označený uprostřed. Rádi bychom tímto způsobem propojili jednotlivé obytné čtvrtě, opět bychom chtěli eliminovat vjezd do města a výjezd z města a zefektivnit tu dopravu. Podobný systém běžně funguje ve Vídni nebo něco podobného je i v Brně. Dalším bodem je dopravní obslužnost nových lokalit. V novém územním plánu předpokládáme schválení nových rozvojových lokalit pro bydlení. Jendou z nezbytných podmínek těchto lokalit je kvalitní obslužnost. Dále jsem se zaměřil na jeden konkrétní problém a to je sjezd z převaděče z 1/38 na ulici Romana Havelky. Je to ten sjezd ke komplexu obchodních domů. Tady bychom rádi vybudovali plnohodnotnou křižovatku a opět zmírnili průjezd aut, která jedou za nákupem přes střed města. Posledním bodem v této oblasti je parkování, tady bychom rádi vybudoval záchytná parkoviště a parkovací domy, a to jak pro automobily osobní, tak pro nákladní. Pro ty nákladní automobily máme v zadání nového územního plánu lokalizaci Truckcentra a od toho si slibujeme především to, že budeme moct v zastavěné části města vykázat nákladní automobily a parkování kamionů v obytných čtvrtích. Dále jsem si připravil několik bodů k životnímu prostředí. Jeden z našich bodů je vybudování tzv. Zeleného okruhu, což by mělo sloužit jako takový biokoridor pro lidi. Morfologie terénu kolem našeho města ho z velké části buduje přirozeným způsobem a chtěli bychom v takto příjemném zeleném prostředí zokruhovat pěší cesty a cesty pro cyklisty. V rámci tohoto okruhu bude třeba vybudovat určité telematické zastávky se vztahem k té lokalitě, k historii a vytvořit tam určité atrakce a aktivity. Tento Zelený okruh by měl být provázaný do okolní krajiny, ale i do vnitřní sítě parků. Ta propustnost krajiny to je jedno ze stěžejních témat. Rádi bychom se zaměřili hodně na krajinu, ne pouze na zastavěnou část města, ale na provázanost mezi městem a okolní krajinou, především vyústění od krajiny a propustnost krajiny. Dalším bodem je ochrana přírodních hodnot, asi bychom si měli zmapovat kvalitní plochy zeleně, vyhodnotit si jejich kvalitu, jejich hodnoty a stanovit způsob ochrany, to by se mělo týkat parků, ale i stromořadí a měli bychom si uvědomit, v čem ta jejich kvalita, hodnota spočívá a říct si, co je třeba chránit a jakým způsobem. Posledním bodem je stanovení koeficientů zeleně v jednotlivých funkčních plochách. Tady se jedná zejména o to, že přestože jsou některé části města zastavitelné, tak ty plochy nejde vybetonovat úplně ze 100%, ale vždy je třeba je doplnit zelení. Ať už nezpevněnými plochami, zelení, výsadbami, tady bychom se na to rádi zaměřili v novém územním plánu, momentálně to máme vyjádřeno jen procentuálně, ale cítíme, že je velký rozdíl mezi čistou travnatou plochou nebo kvalitními vzrostlými stromy, Toto bychom rádi nějakým způsobem zohlednili.

Pracovní část moderátor akce, koordinátorka Projektu Zdravé město a MA21 – Ing. Gabriela Součková Vysvětlila přítomným jak bude probíhat pracovní část setkání a zahájila diskuzi nejprve k oblasti Plánu zdraví a kvality života písmena B a H, kdy znovu představila priority, které byly pro tyto oblasti naformulovány na podzimním fóru Zdravého města a MA21 (dále FZM a MA21). Následně vyzvala přítomné k případnému doplnění těchto priorit příp. návrhů na řešení. Dále vyzvala přítomné, aby sdělili fóru pokud právě jejich organizace má nějaké programy či projekty zaměřené na některou z těchto oblastí. Informovala přítomné, že v materiálu, který dostali při příchodu (návrh Plánu zdraví a kvality života) jsou obsaženy informace, získané od kolegů napříč úřadem. Jedná se o informace o tom, co se pro

jednotlivé priority již činí nebo co se v letošním příp. příštím roce bude činit. Bohužel k některým těm bodům zatím žádná aktivita neexistuje, což je samozřejmě impulz pro úřad, aby se tím začal více zabývat. Představila priority z návrhu Plánu zdraví a kvality života: B: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ B.1

Omezit přibývaní zpevněných ploch na úkor klidových zelených ploch.

10P

B.2

Snížit emise do ovzduší + hlukové emise z dopravy (ekologizace MHD).

10P

B.3

Vyřešit nedostatečné pokrytí území města sběrnými dvory (lokalita Slunce).

B.4

Zavést motivační systém plateb za odpady.

B.5

Provádět osvětu v odpadovém hospodářství (práce s veřejností).

B.6

Eliminovat černé skládky.

B.7

Zřídit možnost separace odpadu přímo na náměstí v Městské památkové rezervaci.

B.8

Pečovat o zeleň.

B.9

Zlepšit nedostatečné odkanalizování městských částí.

B.10

Komunální podpora využívání obnovitelných zdrojů energie.

B.11

Zlepšit čistotu ve městě. H: DOPRAVA

H.1

Řešit parkování ve městě (sídliště + centrum).

10P

H.2

Dokončit obchvat města

H.3

Při řízení provozu preferovat MHD před individuální dopravou (zelená vlna). 10P

H.4

Ekologizovat prostředky MHD (postupná výměna autobusů za nové vozy na zemní plyn).

H.5

Zřídit bezpečné bezbariérové přechody, komunikace pro pěší, zastávky MHD.

H.6

Podporovat IDS (integrovaný dopravní systém).

Josef Sklenář, zastupitel: Dobrý den pro všechny.Já jsem se chtěl zeptat, teď by se dal eventuelně doplnit další bod? Koordinátorka: Přesně tak, od toho tu jsme mimo jiné, můžeme doplňovat další body. Josef Sklenář, zastupitel: Já bych začal hned zostra, já jsem se během těch deseti měsíců dozvěděl, že by se měla v Jihlavě budovat spalovna odpadů. Tak se ptám, jestli by toto neměl být také jeden z bodů, který by měla veřejnost projednávat? Možná, že by bylo dobré, kdyby nám tu někdo ze SMJ nebo z radnice řekl, pokud o tom něco ví. Ing. Katarina Ruschková: My žádnou konkrétní informaci nemáme. Pokud by se měla nějakým způsobem budovat spalovna odpadů, je to záležitost lokalizace v územním plánu. Myslím si, že tato věc by byla určitě projednávána jak jako část územního plánu, tak následně jak součást procesu EJA, čili posuzování vlivu na životní prostředí. Zatím my nemáme žádnou konkrétní informaci o lokalizaci, takže vám na toto neodpovím. Spalování odpadů je jednou z cest, jak ten odpad zlikvidovat. Dnes se o to uvažuje čím dál víc, protože je to následně i energetické využívání toho odpadu, nicméně říkám, zatím žádné konkrétní informace nemám a pro mě je prioritní v tomto okamžiku separace odpadu tak, jak ji tady máme nastavenou, systém separace odpadu a pak ještě další prohlubování, separování dalších složek, nic víc k tomu není. Koordinátorka: Já jestli můžu…já si hlavně myslím, že pokud tu bude někdo budovat spalovnu odpadů, tak to bude patrně hlavně kraj, protože by to bylo určitě zařízení hlavně krajské, takže to rozhodování a jednání by se udávalo asi na Krajském úřadě. ak.mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Já bych to doplnila. Já jsem byla společně s panem jednatelem Klegou, je to asi čtvrt roku, jsme byli pozváni na Krajský úřad na takové první seznámení

nebo respektive na první skupinu plánování odpadového hospodářství v kraji Vysočina. Tady poprvé zaznělo z úst pana radního Ryšavého, že kraj uvažuje o spalovně odpadů, protože většina skládek v kraji už kapacitně nestačí. My budeme muset řešit otázku skládky Henčov, pokud se nemýlím, protože její životnost je prakticky na hranici. Vzhledem k tomu, jak říkala Gábina Součková, není to záležitost města, tady může město vstupovat do jednání s krajem pouze jako partner a záleží na jednání mezi jednotlivými obcemi. Součástí tohoto projektu je samozřejmě hledání vhodné kapacity. Jako první padla možnost ve Žďáře nad Sázavou v objektu Žďasu. Vzhledem k tomu, že tam je ale dnes soukromá společnost, tak se po těch původních jednáních s Krajem dohodla, že tam zatím spalovna ne a tak se hledá další varianta. Logicky by měla být spalovna někde dostupně pro celý kraj, protože to není jenom o spalovně jako takové, ale je to hlavně o té dopravě, protože, aby někdo jezdil z jihu kraje na sever, byla by ta obec opravdu znevýhodněná. Tady by skutečně logicky připadala Jihlava a okolí, ale definitivní slovo nikdo neřekl, takže já netuším, jakým způsobem se k vám mohla dostat informace, že se v Jihlavě bude stavět spalovna. To nikdo nikdy neřekl. To zatím ještě vůbec nezaznělo s jestli by to mělo být na území Jihlavy nebo okolí, tak by tomu samozřejmě musela předcházet řada jednání a ta ještě nenastala. Jakmile by tato varianta nastala, samozřejmě do toho bude město vstupovat jako jeden z partnerů. Pracovní skupina je ve čtvrtek, jsem na ni pozvaná, ovšem my máme Radu města, takže se obávám, že tuto schůzku nestihnu, proto jsme poprosila Ivetu Havlínovou, která je na odboru životnho prostředí a má odpadové hospodářství, aby mě tam zastoupila. Jakékoliv informace, které z té čtvrteční schůzky vzejdou samozřejmě budeme potom okamžitě tlumočit veřejnosti. Momentálně je to ale otázka budoucnosti a ne něco, co bychom měli teď a tady na tomto místě řešit. Jenom bych chtěla říct, že současné technologie spaloven odpadů jsou na takové vysoké úrovni, že nedochází ke znečišťování životního prostředí. Ve Vídni mají spalovnu přímo ve městě a nedá se to srovnávat s exhalacemi z aut, ta spalovna je prakticky jedno z nejčistších zařízení, navíc je tady ta možnost využívat odpadní teplo, takže i to je eventuelně přínos, který by zase do určité míry mohlo být kladným pro to dané místo. V současné chvíli nevím nic o tom, že by se mělo něco podobného stavět v Jihlavě. Jakmile to budeme vědět, samozřejmě o tom bude jednat vedení města, Zastupitelstvo města a po té se do té diskuse zapojí i veřejnost. Děkuji. Ing. Pavel Šlechtický, zastupitel: Dobrý den. Já mohu jen potvrdit, že v minulosti kraj Vysočina uvažoval o Žďáru nad Sázavou. Já osobně si myslím, že by Jihlava neměla vystupovat iniciativně tak, aby tady v Jihlavě měla spalovnu. Samozřejmě, že jsme všichni přesvědčováni, že je to naprosto bez emisí, ale vždy, když se něco spaluje, tak určité emise to má, o tom není pochyb. Josef Sklenář, zastupitel: Já bych nechtěl, aby se ta diskuse dnes zvrtla jen o spalovně, která jak jsme ujišťováni, není a ani nebude. Nicméně já jsem přesvědčen o tom, že kde jinde než tady bychom se měli o tomto bavit a je to záležitost budoucnosti a my se tady bavíme o tom, co nás čeká, co můžeme do budoucnosti ovlivnit, takže pokud tady jisté indicie jsou, tak je jedině na místě, že se tady ptáme zástupců města, případně společností, které s odpadem zacházejí, co se teda s tím odpadem bude dělat. Za druhé si myslím, že je to naše záležitost, nejen kraje, obzvláště, kdyby to mělo stát na našem katastru nebo na katastru sousedním, takže si určitě myslím, že k tomu máme co říct, notabene i proto, že nejde jenom o to spalování a o ty emise ,ale jde i o ostatní negativní vlivy, třeba z dopravy, které by byly určitě obrovské. Myslím si, že…vy jste tady uvedla v té první větě, že by jsme měli myslet globálně a jednat lokálně a mně se principielně zdá velice špatné něco spálit s tím, že to posuneme o pár set km dál a výš, sami budeme mít čisté prostředí, nebudeme mít problémy s nakládkou, ale neznamená to, že jsme tento problém vyřešili. To s tím prvním, co jste řekla, určitě není v souladu. Děkuji. Koordinátorka: Jestli tom správně rozumím, tak v tom plánu pro vás by se mělo objevit to, že pokud budou probíhat nějaká jednání na kraji ohledně spalovny, tak, že by město mělo vystupovat tak, aby nebylo iniciátorem toho, aby ta spalovna byla tady. Josef Sklenář, zastupitel: No a hlavně bych se klonil pro tu absolutní transparentnost, o to si myslím, že hlavně jde. Koordinátorka: Já si myslím, že do procesu EJA, to by věděla určitě Katka Ruschková, může vstupovat jak veřejnost, tak organizace, takže tam určitě bude možnost, jak do toho vstoupit a zástupci města tady slyšeli náš požadavek. ak.mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Já bych myslela, že sám jste zastupitel, čil zástupce města, takže já nevím, které zástupce města jste měl teď na mysli. Josef Sklenář, zastupitel: Je divné, když už se takto bavíme, že já se to nedozvím po té rovině zastupitele, ale dozvím se to tou tzv. šeptandou, jestli se chcete bavit o tom, že máme transparentně společnými silami s veřejností projednávat to, co tady bude v budoucnu ovlivňovat život občanů a oni

by ho měli vědět jako první, to je prostě problém, který si dnes možná ještě všichni neuvědomují. Ti občané, ti by měli říct a pak teprve zadání do územního plánu a ne, že to bude obráceně, že z územního plánu, ke kterému se veřejnost může už jen minimálně vyjadřovat, tak pak to přijde k těm zastupitelům, kteří úplně přesně nesouhlasí s tím, co chtějí občané, takže já bych byl rád, aby to začínalo tady, na druhém místě třeba územní plán a Zastupitelstvo. Koordinátorka: Já ještě poprosím paní náměstkyni, než dám slovo panu Neuwithovi, jestli je možné ty výsledky z toho čtvrtečního jednání přednést. ak.mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Vzhledem k tomu, že to je skutečně krajská záležitost, tak my nemůžeme předjímat, co by kdyby. Až bude řečeno, kde by ta skládka měla být, tak pak se k tomu můžeme vyjadřovat a pak to necháme na těch občanech, protože si prostě myslím, že apriori být proti něčemu, když teď nevím vůbec nic lokálně, je asi špatné. To je jako kdybych odmítala život na Marsu. Antonín Neuwirth: Já si myslím, že je to ryze technická záležitost, takže veřejnost o tom nemůže ani rozhodovat. Bylo by to správné, aby o tom veřejnost byla informovaná, takže mě zajímá, jakým způsobem může veřejnost vstupovat do toho EJA. Koordinátorka: Já poprosím Katku Ruschkovou, protože ta proces EJA zná naprosto dokonale, z nás asi nejlépe. Ing. Katarina Ruschková, vedoucí OŽP MMJ: Proces posuzování vlivu na životní prostředí jeho postup pramení ze zákona z roku 2001, je jasně dán tímto zákonem, ten zákon určuje, jak ten proces EJA postupuje, ale ve vazbě na tu spalovnu odpadů bych řekla ještě jednu věc. Proces EJA nebude zahájen, dokud to místo nebude lokalizováno v územním plánu. V procesu EJA může být posuzováno pouze něco, co je už dáno do souladu s územním plánu a nebo je to posuzováno varianta čili se řekne varianta číslo 1, bude to ve Žďaře, varianta číslo 2, bude to nevím kde, v Brtnici. Antonín Neuwirth: Číslo zákona? Ing. Katarina Ruschková, vedoucí OŽP MMJ: 100/2001 Sb. A teď k tomu procesu EJA. Proces EJA jako takový má zásadní kroky. První je oznámení o zjišťovacím řízení. V tomto kroku investor podá na Krajský úřad, říká se tomu oznámení, ale je to taková ta knížečka, taková ta základní dokumentace, možná jste se s tím setkali, kde prostě ten posuzovatel, člověk, který má kulaté razítko pro EJU, zhodnotí všechny vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel. Proces EJA posuzuje nejenom životní prostředí, ale i zdraví obyvatel. Je to proces, který je formálně závazný a věcně nezávazný. Vysvětlím. Musí proběhnout, ale následné orgány nemusí respektovat jeho závěry, pokud dostatečně zdůvodní, proč je nerespektují. Za celou dobu, co proces EJA probíhá a je to více než 10 let jsme se s tím setkala snad jen ve 2 případech a ani jednou nebyl v kraji Vysočina, kdy stavební úřad následně nerespektoval závěr EJI s nějakým způsobem si zdůvodnil, proč to nerespektoval. Nicméně v 99, 99% je to respektováno. Ten proces EJA následně postupuje dvěma způsoby. Buď Krajský úřad nebo Ministerstvo, tam jsou rozličné příslušné úřady podle přílohy, ukončí ten proces ve zjišťovacím řízení, čili na začátku prvního kroku se to pověsí na úřední desku – oznámení o zahájení zjišťovacího řízení a každý člověk z veřejnosti má právo do tohoto nahlédnout, visí to i na webu Ministerstva životního prostředí, každý se na to proklikne, do celého toho oznámení, můžete se na to podívat i zpětně v archivu a každý člověk má právo se k tomu vyjádřit, každá fyzická osoba, proto je tento proces tak důležitý. Malý problém já shledávám v tom, že to visí jen na úřední desce ve většině případů 15 nebo 20 dnů, čili většina lidí se na to nestihne podívat. Nicméně pokud vás jako fyzickou osobu trápí něco, co se děje v Karlových Varech, máte právo se k tomu vyjádřit. Pak jsou 2 možnosti, buď Krajský úřad nebo Ministerstvo ukončí tento proces ve zjišťovacím řízení a vydá závěr zjišťovacího řízení, ve kterém oznámí, že záměr nebude dále posuzován dle zákona. V tomto okamžiku, v tom zjišťovacím závěru je napsáno, co by mělo být respektováno, že jsou tam nějaké problémy, které budou následně ošetřeny, ale tímto ten proces skončí. Pokud se rozhodne, že v tom oznámení něco chybí, že je tam něco, co není ošetřeno, tak začíná tzv. Velká EJA. Pak Krajský úřad vydá závěr, že záměr bude dál posuzován a je třeba dopracovat to, to, to, to tam většinou plyne z těch připomínek, které byly vzneseny čili chybí něco ze zákona o ochraně přírody, o horách, o zdraví obyvatel a ten zpracovatel je povinen to dopracovat. Zpracuje tzv. dokumentaci EJA, dělá to oprávněná osoba, opět upozorňuji, jsou na to lidi s kulatým razítkem. Pak Krajský úřad či Ministerstvo jako příslušný úřad nechá zpracovat posudek na tuto dokumentaci čili opět oprávněná osoba posoudí tu dokumentaci, jestli je v pořádku, jestli zohlednila všechno, co zohlednit měla a pak následuje ten nejdůležitější krok z velké EJI, ze strany veřejnosti a to je veřejné projednání. Po těchto krocích dojde k veřejnému projednávání, kdy je ten záměr projednán s veřejností. Zpracovatel dokumentace i zpracovatel posudku tam vysvětlí ty svoje závěry a závěr tohoto veřejného projednávání je vydán jako stanovisko procesu EJA a

v tomto stanovisku jsou všechny věci, které souvisí s tímto záměrem zhodnoceny jako, že se musí např. u obchodního domu vyřešit doprava, jakým způsobem apod., ale všechny podmínky, které by měly být splněné, musí být splněné. Proces EJA je důležitý z jednoho velkého zásadního důvodu a to je za prvé, že je veřejnosti přístupný a za druhé, že je nad všemi ostatními speciálními zákony, protože ty záměry jsou všechny posuzovány podle speciálních zákonů, podle zákona o vodách, o odpadech, o ovzduší, o ochraně přírody, ale každý má jasně zákonem dané limity, sem to jde, odsud už to nejde a proces EJA je právě proto, aby v okamžiku, kdy zjistí, že ten záměr je na hraně třeba podle 5-ti zákonů, podle každého zvlášť by teda byl na hraně, ale ještě by šel realizovat, ale pokud je podle 5-ti zákonů takto na hraně, tak je potřeba říct pozor, tady není něco pořádku, asi by to nemělo proběhnout. Proto je to takový souhrnný proces, který zastřešuje všechny zákony z hlediska životního prostředí i zdraví obyvatel. Je to poměrně složité, pokud by vás ještě něco konkrétněji zajímalo nebo nějaké konkrétní případy, tak vám to asi spíš pak řeknu stranou než takto pro všechny. Děkuji. Koordinátorka: Já poděkuji Katce a vrátíme se zpátky k těm jednotlivým bodům, určitě jste si je stihli všichni přečíst. Ještě jednou tady padne dotaz, máte k tomu ještě někdo něco zásadního? Antonín Neuwirth: Já bych se chtěl zeptat, co se míní tím omezit přibývání zpevněných ploch na úkor zelených ploch, takže mě jako zajímá, jaká je vaše představa o klidných zelených plochách? Koordinátorka: Já dám postupně slovo jak Ing.Lakomému, tak Ing.Ruschkové, protože se to týká obou z nich. Tomáš už to tady trošičku nakousl v rámci územního plánu, Katka ho určitě doplní. Ing. Tomáš Lakomý, vedoucí ÚÚP MMJ: Já si myslím, že jsem o tom už malinko hovořil. Ty zelené plochy bychom si měli označit jako hodnotu, říci v čem je jejich kvalita a nestavět novou zástavbu, nové byty na úkor parku a sídelní zeleně. Je to jeden z bodů, který jsme si v komisi pro územní plánování stanovili jako parametr při posuzování nové výstavby. Antonín Neuwirth: A jaká jste volili kriteria pro formulování těch zelených ploch? Z čeho jste vycházeli? Ing. Tomáš Lakomý, vedoucí ÚÚP MMJ: Zelené plochy jsou v územním plánu označené většinou jako zelenající sídelní. Ing. Katarina Ruschková, vedoucí OŽP MMJ: Já myslím, že kolega to zodpověděl, že tam není co doplňovat. V podstatě bych jenom rozlišila, já jsem úplně nepochopila, k čemu tento dotaz směřoval, nicméně ve vztahu k územnímu plánu musíme rozlišit dvě věci. Jedna je funkční plocha zeleň sídelní, kdy je naprosto jasně dáno, že je to plocha, která je nezastavitelná, slouží jako zeleň, ale pak jsou to zelené plochy v rámci jiných funkčních ploch, kdy je třeba plocha bytové výstavby, ale ta musí mít také nějaké % plochy funkční zeleně. Tady je to otázka uhlídání, nebudeme se bavit o tom, jak uhlídat plochy, které jsou sídelní, tam je to jasně dáno, že se tam nebude stavět a my je budeme hájit tak, jako jsem je hájili doteď. Pak je ale další věc a to je ta zeleň v rámci jiných funkčních ploch, kdy se to % musí zohledňovat a hlavně při nějakém územním plánování a urbanismu je potřeba tlačit na to, aby ty plochy byly funkční, čili aby to nebyly rozeseté trávníčky 5 m2 před každým domečkem, ale aby to byly souvislé funkční plochy. ak.mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Já bych to ještě doplnila. Ono to třeba souvisí i s obrovským nárůstem supermarketů, hypermarketů a přilehlých parkovišť, kdy my se snažíme, pokud se jedná s těmito investory, aby dávali pokud možno parkoviště do podzemí. Zatím žádný z nich nebo málo z nich na to slyší, protože samozřejmě je to dražší a méně výnosná varianta, nicméně těmi zpevňovanými plochami v současné době myslíme především nově zastavovaná území, stavby na zelené louce a přilehlá parkoviště, vyasfaltované plochy mezi domy apod. Spíše k tomuto bychom rádi, aby i investoři všech těchto předměstských, příměstských částí, ale nakonec i v centru města směřovali. City Park není typickým Brownfieldem, City Park ucpal plochu betonem několikanásobně vyšší než ten původní prostor a zastavěnou ji tou továrnou měl. Proto se snažíme, ale mnohdy neúspěšně, protože samozřejmě investorovi to nemůžete nařídit. Pokud na to investor neslyší, tak ho prakticky nedonutíme. Snahou města je omezit ty plochy, které se zastavují a plochy, které se okolo asfaltují nebo zpevňují. Ing. Pavel Šlechtický, zastupitel: Tam je zajímavý bod 8.7 – zřídit možnou separaci odpadu přímo na náměstí v městské památkové rezervaci. Předpokládám, že to je samozřejmě Masarykovo náměstí, kdybyste to mohli technicky upřesnit a v jakém časovém horizontu se domníváte, že je tato možnost vůbec reálná? ak.mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Je to především otázka financí, protože např. v centru Prahy v památkové rezervaci už jsou dnes separované odpady pod zemí, ale je to samozřejmě mnohonásobně dražší než když někde stojí kontejnery. Ty kontejnery jsou šeredné, když

jsou v památkové zóně, nicméně toto je otázka peněz a toto je otázka toho, kam zastupitelé upínají své priority, protože čím víc peněz bude na odpadové hospodářství, tím bude více městských památkových rezervací i více těchto podzemních, čili esteticky nevadících stání. V centru Brna i Prahy jsou dnes ty stání pod zemí, čili to jde a je to i v souladu s památkáři. Víte, že v centru města dnes nedostanete pod zem vůbec nic, alespoň ne v takové památkové rezervaci, protože památkáři tam nikoho nepustí, takže ani parkoviště, ani stání, ale myslím si, že by se to dalo určitým kompromisem obou stran překousnout, ale především je to otázka financí, protože samozřejmě to není levná záležitost. Ing. Katarina Ruschková, vedoucí OŽP MMJ: Já to ve zkratce doplním, je to opravdu jen otázka peněz, protože technicky je to vyřešeno. Jsou to obrovské podzemní nádoby, kde nahoře vyčnívá taková malá čtyřnádobka, do které se do každé hází…Ale je to otázka i vstupních investic, které by byly na straně SMJ, protože tyto věci se musejí speciálně technikou pak zase vyprazdňovat a v tomto okamžiku o tom vůbec neuvažujeme za stávající finanční situace, která ve městě je. My máme v městské památkové rezervaci větší problém, my tam nesmíme ani dát ty šeredné kontejnery, aby jich bylo dost. Máme jenom jedno hnízdo na separ, to je těsně za Snahou, pak je druhý někde v Husovce a v podstatě tam žádné jiné hnízdo na separ není a ten problém je veliký. Bohužel v tomto okamžiku vás pane Ing. moc nepotěším. Antonín Neuwirth: K té zeleni je to tady příliš obecně, já jsem uvažoval něco konkrétního. Např. před několika lety byly stanoveny směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě, jejím základem je analýza vztahu mezi expozičními koncentracemi, dávkami a jejich účinky. I když jsou předpokládaná doporučení či směrné hodnoty splněny, není tím zaručeno absolutní vyloučení škodlivých účinků při úrovních nižších než jsou odpovídající směrné hodnoty, např. když jsou citlivé skupiny děti nebo senioři se sníženou imunitou, mohou být postiženy již při koncentracích stejných nebo nižších než odpovídá směrné hodnotě. Na základě těchto a řady dalších vědecky zdůvodněných kritérií bylo pro hodnocení vybráno 28 znečišťujících látek: jsou to organické a anorganické. Organické látky: akrylonetriobenzen, sirovodík, dichlormethan, formaldehyd… Koordinátorka: Já vás přeruším, já myslím, že opravdu nemá cenu je vyjmenovávat, protože většina z nás ani netuší, co si má pod tím představit. Antonín Neuwirth: Tím jsem chtěl říct, že je tady 28 polutantů, které z města prostě nedostaneme ven. Na základě toho se už po republice, dokonce už i v našem kraji budují detoxikační centra, čili lesní komplexy a tady mi chybí při budování těch zelených ploch, vytváření nějaké nové zeleně, přímo na okraji města. Koordinátorka: Nějak nám chybí konkrétní dotaz. Vy jste jenom řekl, že vám něco chybí, ale chcete vznést konkrétní dotaz? Antonín Neuwirth: Vysvětlení zelených ploch tady od vás zaznělo obecně. Požaduji třeba, že se vytvoří zeleň na místě, kde byla plánovaná výstavba a že se to třeba osadí deseti, dvaceti hektary lesoparků, čili vytváření lesoparků pro detoxikační možnosti občanů, aby si měli možnost kdykoliv z města zajít rychle do lesa. Ing. Katarina Ruschková, vedoucí OŽP MMJ: Pane Neuwirth, celá tato problematika je pouze a jenom o vlastnických vztazích. V okamžiku, kdy všechny pozemky kolem města patří fyzickým osobám nebo právnickým podnikajícím osobám, my je nemůžeme donutit, aby na těchto pozemcích vysázeli lesy. Navíc ani nevím, jestli je žádoucí, aby byla česká krajina dále zalesňována, protože dnes tady máme mnohem více lesů než tu bylo ve středověku, kdy ta krajina byla nějakým způsobem využívána. Souhlasím s vámi, že tady má být zeleň v mnohem větší míře než je dnes, ale není to zeleň lesoparků. Navíc všechna zeleň nebo všechny lesy, které jsou v okolí Jihlavy a teď beru Jihlavu jako 18 katastrálních území, začínajících u řeky Jihlavy ve Dvorcích a končících u Štoků na jednu stranu a na druhou stranu, na obě strany zase do druhých směrů. Je to 18 katastrů poměrně velkých. 99% lesů je tady hospodářských a není důvod, aby ty lesy byly jiné. Je tady malinký zlomek lesů zvláštního určení, což jsou lesy v přírodní rezervaci Zaječisko a lesy kolem vodárenských rybníků. My nemůžeme nikoho donutit, aby sázel lesy na svých pozemcích. Naše snaha o propojení města s krajinou spočívá ve vytvoření zeleného okruhu, který nám kolega tady ukazoval. Je to okruh, který by měl kolem Jihlavy vést údolím řeky Jihlavy, dále údolím Koželužského potoka, pak překlene pelhřimovskou silnici, přes Horní Kosov kolem rybníků za prádelnou se dostane opět na Dolinu a Dolinou opět k řece, zase jsme na tom samém okruhu u řeky a z tohoto okruhu pak vedou radiály do krajiny. Souvisí s tím i to Stříbrné pomezí, které kolega také zmiňoval, což je systém cyklotras a pěších tras, nějak propojených s krajinou. To je to maximum, co z pozice zákona a z pozice města, nikoliv jako vlastníka, ale jako samosprávy, jsme schopni udělat, nic víc udělat nemůžeme. Pokud chcete apelovat na to, aby

vlastníci zalesňovali pozemky, můžu vám z katastru nemovitostí vyjet vlastníky velkých pozemků a můžete je oslovit s tím, aby své pozemky zalesnili, také vám můžu popsat dotační tituly, které na to mohou získat, ale to je tak všechno, co můžeme udělat. Koordinátorka: Já poděkuji Katce a dám slovo tamhle pánovi. XY: Dobrý den, já bych k těm 3 bodům – B4, B5, B6 – zavést motivační systém platby za odpadky, chtěl jenom vědět, jak to město myslí, já bych k tomu ještě potom něco řekl. Provádět osvětu – to je jasné a souvisí s tím černé skládky, aby se eliminovaly. Takže, jak to město myslí, to je teda poznatek. Ing. Katarina Ruschková, vedoucí OŽP MMJ: Ten požadavek zavedení motivačního systému platby za odpady vzešel od občanů na Fóru Zdravého města, ale já už jsem přímo na tom Fóru říkala, že zákon o odpadech toto neumožňuje. Stávající zákon o odpadech naprosto jasně stanoví, jak ten poplatek má vypadat. Náklady na likvidaci odpadu jsou dnes už mnohem vyšší než 500 Kč, které se vybírají od občanů. My nemůžeme žádný jiný systém zavést, dokud nedojde ke změně zákona o odpadech. XY: Já jsme četl, je to teda už delší dobu, že v nějakém městě v J Americe měli problémy s těma Alamana a měli tam všude ty odpadky. Starosta města nevěděl, co s tím, až přišel na to, že motivovat lidi tím, že jim za ten odpad platil. Samozřejmě ne nějaké velké peníze, ale korunu za kilo nebo za nějaký objem. A podařilo se mu zlikvidovat jak černé skládky, já vím, že je to takové utopistické, jenom pro zamyšlení. Právě říkám, že to souvisí s těmi 3 body. Ing. Luděk Bohuňovský, OS Za záchranu historických trolejbusů a autobusů: Dobrý den, prosím vás, já si nemyslím, že by to bylo až tak úplně utopistické. U nás existují poměrně velká města, kde se za odpad nevybírá nic. Já vím, že ty náklady jsou potom na městskou kasu, ale zase když mají občané možnost veškerý odpad, ať už nebezpečný nebo objemný ukládat zadarmo do těch sběrných dvorů a podobně, tak se tím v podstatě zlikvidují černé skládky, protože když dnes přijedete s pneumatikou od náklaďáku do technických služeb, nikdo nám to nevezme. Těm lidem nezbývá nic jiného než, když to přeženu, jet tuto pneumatiku vyhodit do lesa. Veškeré náklady, které vznikají na likvidaci černých skládek jsou zase úplně zbytečné. Děkuji. Josef Eder, DiS, vedoucí divize odpadu SMJ: Dobrý den, já bych si vzal na chvíli slovo, jmenuji se Josef Eder a jsem vedoucí divize odpadů SMJ a také bych chtěl reagovat na tuto záležitost. Co se týče odkládání odpadů, jakou mají možnost občané v Jihlavě, tak ve srovnání s jinými městy si myslím, že situace není horší, naopak bych řekl, že se tady postupně vytvořil nadstandardní systém ve spolupráci s městem, ať to je forma mobilních vozů, odpadů, kdy kontejnery jezdí o víkendech za občany nebo fungující sběrný dvůr v Havlíčkově ulici. Na tomto sběrném dvoře je v současné době možné odložit několik desítek druhů odpadů. Nevím přesně, jaké máte vy zkušenosti, ale našim cílem je, aby občan, který tam přijede, aby tam odložil vše, co lze do sběrného dvora ukládat podle pravidel, které stanovilo město, což jsou v podstatě všechny odpady kromě stavebních odpadů a bioodpadů, ještě důležitá věc – zdarma. Občané mají v Jihlavě možnost odkládat odpad, který přebývá zadarmo. Mají těch možností několik a naopak město a naše společnost se snaží rozšířit tento systém o další sběrné dvory, což je komplikovaná záležitost, důvodem jsou již zmíněné majetkové vztahy. Pokud budete mít nějaké konkrétní připomínky k fungování odpadového hospodářství z hlediska sběru odpadů, tak jsem vám tady k dispozici. ak.mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Já bych to zase doplnila z vlastní zkušenosti, letos jsem byla přes léto ve sběrném dvoře mnohokrát, vše je od nábytku, hadrů, kovů, nebezpečného odpadu, velkoobjemového odpadu zdarma úplně všechno. Bohužel nechápu ty, co už jsou schopni si svůj odpad naložit a potom ho vyvezou do lesa a my pak z ekologického fondu na úkor jiných výsadeb likvidujeme černé skládky, kterých bylo letos jen v černých lesích přehršel. Je to zdarma, ve službách se vůbec nic neplatí, takže ta možnost tady je, ale obávám se, že městská kasa není nafukovací a abychom vykupovali od občanů odpad, to si nedovedu představit. Teď jsme dokonce nepořídili odpadkové koše, které jsme měli v plánu, protože prostě z rozpočtu města už by nebylo na jejich vývozy. Ing. Katarina Ruschková, vedoucí OŽP MMJ: Já bych dala slovo kolegyni, aby vám řekla, kolik nás stojí odpadové hospodářství města včetně úklidu černých skládek a ještě než jí dám slovo, tak ještě jedna potěšující informace. Já jsem myslela, že to řekne pan kolega Eder, ale neřekl to. Přibližně od začátku května by měl začít fungovat další sběrný dvůr, který bude na Rantířovské v areálu správy městských lesů čili budou mít občané další možnost bezplatně odevzdat svůj odpad ještě blíž k bydlišti, protože pro mě je naprosto nepochopitelné, že to někteří nemohou odvést na Havlíčkovu, ale odvezou to do Popic do lesa.

Bc. Renáta Havlínová, OŽP MMJ: Já bych chtěla říct, že náklady na odpadové hospodářství města činili v loňském roce 36 milionů. Letos vzhledem k tomu, že musíme platit za odvoz separovaného odpadu, tak je předpoklad, že to bude 40, 41 milionů, takže si neumím představit, že bychom za to ještě platili. Ing. Pavel Šlechtický, zastupitel: Já v tom nevidím komunální podporu využívání obnovitelných zdrojů energie, jak jsem se tady dočetl, takže dál. Je zde dokonce uvedena otázka politické rozhodnutí vytvoření grantového schématu, takže by mě zajímalo, to jste tam nahodili, že to je úvaha občanů nebo máte něco bližšího? Podpora, ono obnovitelné zdroje, to je všechno možné, čili tady v Jihlavě si nedovedu představit, že by byly větrné elektrárny, čili se tím má na mysli třeba galvanické články? Koordinátorka: Přesně tak, já jestli na to mohu reagovat, tohle vzešlo skutečně od občanů. Je to možná tím, že lidé cestují nejen po světě, ale i po republice a zjistili, že v některých městech to fungovat může. Paní náměstkyně mi to potvrdí, byly jsme spolu v Litoměřicích a tam mají grantový systém podpory alternativních zdrojů energie, tzn., že pokud se člověk rozhodne, že na své střeše umístí solární panel a bude se jím ohřívat teplo užitkovou vodu či i vytápět dům, tak na tu vstupní investici dostává nějaké % dotace. V Litoměřicích mají dokonce parkovací automaty na městských parkovištích na solární panel, nemají to připojené na elektřinu, tzn., že tento požadavek skutečně vzešel od občanů a teď je na vedení města, jestli se do budoucna rozhodne nějaký podobný systém tady zavést a nějakým způsobem to podporovat. Jediné čeho se obávám je, že to asi nebude v nejbližší době, protože těch finančních prostředků se asi skutečně dostávat nebude. Nicméně funguje to, jsou tu města, kde ten systém mají, tzn. učit se od koho máme, pokud bychom chtěli podobný systém u nás zavádět. Já ještě poprosím pana Vilíma. Ing. Josef Vilím, ředitel DP Jihlava: Dobrý den dámy a pánové, já jsem tady za dopravní podnik a rád bych se vyjádřil k tomu bodu B2, protože mě to přímo vyzvalo, neboť je tam MHD citována jako jeden z největších znečišťovatelů. Ten bod B2 hovoří o tom, že je nutné zabývat se zdroji znečištění. Já bych řekl, protože jsem tady za dopravu, že samozřejmě podle mého názoru lépe než exhalace likvidovat, omezit nebo snížit jejich množství. Trošku mě mrzí, že ve všech těchto iniciativách se také zapomíná na osobní automobilovou dopravu, protože k té průmyslové zóně přijede 5 autobusů a je tam 1000 osobních automobilů na těch parkovištích u Bosche, Automotive lighting atd. Problém tady spočívá v tom, že jedním z velice rychlých a efektivních způsobů, jak omezit množství exhalací ve městech a nejenom ve městech, je přechod veškerých vozidel na stlačený zemní plyn. V zemích na Z od nás naši přátelé už na to dávno přišli, např. v Rakousku se ročně vystaví 80 plnících stanic na zemní plyn, protože je samozřejmě krásné, že my máme program koupit 10 autobusů na zemní plyn, to je jistě chvályhodné, nicméně tisíce osobních automobilů si nemohou…dnes už všichni výrobci vyrábí automobily na pohon zemním plynem, není to problém koupit takové auto, které jede na zemní plyn i na benzín. Tato auta sjíždí přímo z výrobních pásů, jsou nejen ekologická, ale i ekonomická. Pro vaši zajímavost, takový Wolsfagen spotřebuje 5 kg zemního plynu na 100 km, což je, že jezdí zhruba za korunu. Některá města podporují daleko více tuto možnost a jak jsem se tady dočetl, že statutární město a několikrát se tady ozvalo slovo globální, globalizace atd. My jsme v tom zůstali sami. My máme jakýsi program na čerpání fondů EU, ale ten nám nepomůže, např. s plnící stanicí. Všem funkcionářům na kraji musí být jasné, že, aby se zaběhl pohon na stlačený zemní plyn i u osobních automobilů, musí se tady postavit plnící stanice. Jestliže to zůstane na nás, samozřejmě nás to bude stát velký peníz a možná bychom těch autobusů mohli koupit ne 10, ale 15, takže tím, že budeme investovat do té plnící stanice, tak jsou naše možnosti omezené, čili námět, jak paní Součková píše, zabývat se i touto otázkou pohonu osobních automobilů a zajistit, ten start musí být, tzn., že tady bude stanice, jinak s tím nikdo …V Česku už je asi 20 plnících stanic na zemní plyn a ten rozvoj probíhá. Dokud tady někdo nepostaví tuto plnící stanici, tak se tím soukromý sektor zabývat nebude. Děkuji. Koordinátorka: Děkuji. Má ještě někdo něco k tomu bodu životní prostředí nebo se můžeme přesunout k dopravě? Nikdo? Dobře. Takže jsme u dopravy, zase tu máme 6 bodů, které byly naformulovány na Fóru Zdravého města. Jak se dalo čekat, tak i v dopravě se nám některé problémy nominovaly do těch top 10, je to samozřejmě řešení parkování ve městě, což všichni určitě cítíme jako velký problém Jihlavy, potom je to preference MHD před individuální dopravou, je to dopravní telematika, ta pověstná zelená vlna v provozu MHD, o které už tady mluvil Tomáš. Je tady 6 bodů a zase se otvírá možnost diskutovat tady o tom, jestli vám tam něco zásadního chybí, jestli by jste chtěli k některému z těch bodů něco dovysvětlit, doplnit, případně nám sdělit nějaký svůj názor, který se týká dopravy ve městě. Teď je prostor pro vás. ak.mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Já bych zase chtěla k tomu bodu H1 – řešit parkování ve městě. Samozřejmě, že je to pro vedení města a všechny zastupitele prioritní bod, nicméně už jsem tady zmiňovala jít v městské památkové rezervaci pod zem, což je asi nejpalčivější

problém, protože tam pořád musíme stát na těch ulicích a na těch plochách zpevněných. Já jsem přesvědčena o tom, že by se ta situace nemusela řešit jedním megaparkovacím domem, ale spíše menšími parkovacími domy na více částech města, nicméně zase to souvisí s vhodnou lokalitou, s tím, jestli ten dům je nebo není v majetku města nebo to místo, jestli je městské či soukromé. Určitě by se dalo spousta parkovacích míst najít na širokých ulicích, kterých máme dost, viz. třeba Havlíčkova, která je pomalu jako letiště, takže zúžením Havlíčkové by se dalo spousta vyřešit. Je to ale o vůli zastupitelů a nakonec i řidičů. Víte, že problém parkování a problém ekologie dopravy souvisí s tím, že dnes už nikdo neudělá krok pěšky. Je to také otázka veřejnosti. Pokud budou lidé pořád jezdit autem a v rodině budou 2, 3 auta, pak samozřejmě není to město nafukovací a ty problémy budou stále. Myslím si, že tím sužováním širokých ulic a logickým zjednosměrněním ulic by se dala spousta těchto problémů vyřešit. Já bych ráda, abychom zapracovali i výsledky z dopravní konference, která byla vloni. Tam byla celá řada velice zajímavých nápadů. Ráda bych, aby se dostaly do investic města, nicméně zase je to o tom, jak vysoký bude rozpočet, kolik peněz půjde na investice jako, že jich v příštím roce nebude tolik, protože město má v současné době rozpracováno celou řadu projektů a není možné projektovat a dělat další. Myslím si, že tohle by byla jedna z těch variant zúžovat stávající vozovky a jeden pruh vyčlenit na parkování, je to i v řadě českých měst. Sama jsem byla v Lounech a myslím si, že Louny to vyřešily velice rozumně. Ing. Pavel Šlechtický, zastupitel: K tomu parkování, já jsem si tady přečetl, kde všude se má stavět, ale nenašel jsem tam takový problém, který je v Jihlavě a to je tedy parkoviště u nemocnice. Tam je hororová situace, protože to je strašná záležitost. Ti, co to znají, zajedou autem přímo do areálu nemocnice, ale někdy je to také úplně obsazené všechny místa a ti lidé tam objíždí, objíždí s těmi pacienty a se svými nejbližšími příbuznými, když jedou do té nemocnice, tam je to hrozné. Co já mám informaci, tak kraj přehodnotil úvahu, že by udělal parkoviště a já si myslím, že se kraj bude orientovat na výstavbu přímo v nemocnici, mají zrekonstruovat infekční pavilon, který je v hrozném stavu a pavilon urgentní péče, což je avizováno, že je to potřeba. Ředitele nemocnice je toho názoru, že parkování není tak přímo jeho věc. Já si myslím, že je to věc mimo jiné i města. Já bych doporučoval, aby se tam zahrnulo i toto parkoviště u nemocnice, protože já na to slyším strašně moc stížností a bohužel jsme si to tam naproti zastavěli baráky, ta možnost není. Je to tedy velice svízelná situace a pořád nemůžeme jen říkat, že je to věc kraje nebo věc nemocnice, parkují tam naši lidé a jsou nemocní a pokud jsou lidé zdraví, tak v Jihlavě zaparkují. Já jezdím pořád autem a takové problémy s parkováním nemám. V nemocnici, když jsou lidé nemocní, to potřebují, takže já bych žádal, aby se tam tento bod zahrnul. Ing. Tomáš Lakomý, ÚÚP MMJ: Já bych na to chtěl reagovat. Já jsem minulý týden obsluhoval jednání na Krajském úřadě, tak si nemyslím, že se k tomu Krajský úřad staví úplně zády, naopak si uvědomil, že tam mají obrovské zastavitelné pozemky přímo v areálu nemocnice. Z toho jednání z minulého týdne vyplynulo, že mají zájem realizovat tam záchytné parkoviště formou parkovacího domu. My jsme se bavili, že by to mohlo podpořit i MHD v okolí, v rámci dotačního titulu je třeba zaplatit elektrifikaci prodloužené ulice Vrchlického a podobně. Podle mých informací, kraj o tomto vážně uvažuje. ak.mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Nemocnice je skutečně krajská na krajských pozemcích, my můžeme maximálně iniciovat, ale rozhodně to nemůžeme za kraj vyřešit. Vít Prchal, zastupitel: Dobrý den, moje jméno je Prchal, já jsem se ještě nepředstavil, protože jsme ještě nemluvil, ale bohužel budu muset za chvíli odejít, takže jen pár poznámek. Já si myslím, že hlavním důvodem, abychom se tady sešli, je mluvit o věcech, které nás čekají a nebo se už objevily, ale to je jenom taková drobná…k té spalovně, ačkoliv se k ní nechci podrobně vyjadřovat. Jde jen o to, aby ti lidé včas přišli na to, že se něco podobného chystá a nebyli pak překvapeni jako u spoustu jiných akcí, jako je např. City Park apod. Zpátky k dopravě. Já si myslím, že parkování je velký problém Jihlavy jako takový, škoda jen, že dnes ta účast tomu neodpovídá, té veřejnosti je tady natolik málo, vypadá to, že mají lidé kde zaparkovat. Jde hlavně o to, aby město stanovilo nějaký systém, na základě kterého bude parkování samotné fungovat. Jednak, kdo bude provozovat všechny parkoviště, která jsou na pozemcích města, případně soukromé parkovací domy, tam se to možná ovlivnit nedá, ale u těch, kde už se město bude podílet nějakou investicí a tím myslím právě parkovací dům, který se chystá za Bilou, Delvitou, tady souhlasím do jisté míry s paní Wagnerovou s tím, že bychom měli využít širokých silnic tam, kde to lze. Teď se vracím obloukem zpátky k tom systému, aby město nedělalo něco zbytečně, aby právě mělo zmapovat to, kde se dá využít stávajících ploch za menší peníze využít tyto plochy k vybudování těch parkovišť a bavíme se o té Havlíčkové, kde by třeba taková záležitost mohla stát, řeknu hloupě třeba 100, 200 000, kdyby to bylo třeba 500 000 a bylo tam vytvořeno třeba 50 parkovacích míst, tak hned přes silnici za Delvitou, za Bilou a chystá parkovací

dům, který město bude splácet, až si půjčí peníze 100 milionů. Znovu podtrhují ten systém, ten musí být na prvním místě a potom si teprve můžeme říct, do čeho ty peníze budeme dávat, protože tady slyším ze všech stran, především od Životního prostředí, že peníze nejsou, no ano, je jich méně než před rokem nebo dvěma roky, ale pořád ještě nějaké jsou a je jenom otázkou priorit, kam je budeme posílat. Čím větší tlak bude od vás od občanů na priority, tak by to město potom mělo slyšet. Myslím tím samozřejmě ty kontejnery, o kterých jsme se bavili, sběrné dvory. Je to hezké, že bude druhý sběrný dvůr v květnu,ale pořád tam ještě 2 chybí, jestli se nepletu, abychom splnili plán odpadového hospodářství? Nebo 3? Ne, 3 máme. Bc. Renáta Havlínová, OŽP MMJ: 3 máme, mají být 4 a na Rantířovské se bude otevírat 1 dvůr někdy v květnu. Vít Prchal, zastupitel: A abychom se nezamotali, do kdy měly být všechny sběrné dvory? Do kterého roku podle odpadového hospodářství. Bc. Renáta Havlínová, OŽP MMJ: Já nevím takto zpaměti, ale vím, že většina těch datumů je do roku 2010. Vít Prchal, zastupitel: Tak to stihneme. Zkrátka jde o to, aby ten tlak od občanů byl. Možná budu mluvit trochu zmateně nebo přeskakovat z jednoho na druhý. Tady z těch všech veřejných projednávání vyšlo najevo, jakým způsobem bychom měli občany informovat, aby se dozvěděli nebo, aby nějakým způsobem vnímali. Abych se nedotkl pořadatelů organizátorů, veřejné projednávání, pokud to tak mohu nazvat je v této podobě určitě dobrá věc, ale já si myslím, že není tak efektivní, jak by být měla, hlavně je to o pohodlnosti. To není vůbec na vás a už vůbec ne osobně na organizátory, ale my se musíme vžít do jejich situace a najít nové informační kanály, jak je informovat a měli bychom daleko více využívat Noviny jihlavské radnice a tam vidím velké rezervy, tzn. skrze tyto noviny, protože bylo jasně řečeno, že je to drtivá většina občanů, kteří to sledují, tak bychom měli lidi důkladněji informovat o tom, co se děje, aby pak nebyli překvapeni a zbytečně se na nás nezlobili. Já bych tímto ukončil svůj monolog, pokud mě ještě něco napadne, tak bych vám to řekl. Možná tady mám ještě maličkost a to si přihřeji svoji polívčičku jako zelených, ale já se nemůžu zbavit dojmu, že nás čeká větší podpora MHD, právě proto, abychom lidi motivovali, aby tou dopravou jezdili. Pak se nám možná zmenší problémy s tím, kde ty auta budou parkovat. Musíme si říct, kam až ta auta pustím, kam až ano a potom, kam až půjdeme pěšky, ale to je ten systém, o kterém jsem mluvil. Ještě 1 maličkost, kterou jsem, si tady napsal, možná trošičku odpovím panu Šlechtickému, já něco malinko o tom parkovišti pro nemocnici vím, tam je zásadní problém s tím, jak dostat auta na tu plochu a taková přijatelná varianta by byla ze Žižkovy ulice ze supermarketu Jednota, kde to ovšem zatím není možné vzhledem k té nešťastné křižovatce, kde se volá po kruhovém objezdu. Měla by to být snad jedna z podmínek investora, který bude budovat obchodní centrum Aventin. Já osobně bych byl rád dřív než se postaví to velké centrum, aby byla prvotně udělaná ta křižovatka, ten kruhový objezd a samozřejmě záleží na tom, jak bude město na ně tlačit, aby to tak skutečně bylo a ne, že to bude naopak. Už jsem se setkal s mnoha případy, kdy naslibovali spoustu věcí a pak to nebylo. A je to všechno. Děkuji za pozornost. Koordinátorka: Já děkuji za váš příspěvek. Já si samozřejmě také uvědomuji, že setkávání v tomto duchu není úplně efektivní, nicméně zatím jsme nenašli jinou cestu, jak dostat lidi na setkání, kde se mají něco dozvědět a kde bychom od nich rádi slyšeli jejich názor, protože nevím, čím to je, ale ještě stále v mnohých lidech přetrvává ten pocit, že nikdo jejich názor slyšet nechce, i když to tak není. Byla bych jenom ráda, kdyby se nám podařilo najít nějaké cesty, jak veřejnost více přitáhnout. Mnohá města to řeší tak, že podobné diskuse probíhají v rámci kulturních a podobných akcí, ale bohužel rozpočet, se kterým já disponuji za Zdravé město, mi neumožňuje, abych udělala bombastickou kulturní akci, v rámci které se pak budu bavit s lidmi o nějakých projektech,ale je to jedna z cest, kterou některá města razí. Nicméně přesto jsem hrozně ráda, že tato setkání jsou a vždy a všude říkám, že pár angažovaných občanů je vždycky lepší než žádný. Všichni se to učíme, pro všechny z nás je to nové, nikdy se tady předtím nic podobného nedělo a nedělalo, takže si říkám, že nám narůstá generace, která už bude třeba otevřenější a která bude mít větší snahu probojovat se do veřejného života a také si bude více uvědomovat to, že za své vlastní město, za svou komunitu nese také odpovědnost, že to opravdu není jen o tom, že odpovědnost nese někdo, kdo sedí na radnici. Každý jsme součástí této komunity, každý ji vytváříme a každý jsme svým způsobem za to jak funguje spoluodpovědní. Pokud budete mít nápady, jakým způsobem se s vámi setkávat, aby to bylo lepší, budu jenom ráda. Ještě k Novinám jihlavské radnice nevím, jakým způsobem se do NJR dostávají příspěvky, ani nevím, jestli by teď tady byl někdo schopný odpovědět. Pravda je, že i mě jako občana překvapuje, že kolik je v těch novinách inzerce na úkor jiných věcí, ale nevím, jak to funguje. Paní náměstkyně k tomu bude chtít něco říct. Je to určitě dobrý nápad, nicméně teď nejsem schopna říct, jestli to půjde technicky zařídit, aby ty noviny byly plné skutečně jen těch informací.

ak.mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: NJR vydává Parola, což je soukromá společnost a to, že jsou prošpekované reklamou, jsme sami kritizovali, nicméně pak by ten finanční obnos, který by jsme na noviny museli dávat, byl několikanásobně vyšší, alespoň v posledních číslech máte možnost vidět, že se snažíme tu reklamu separovat tak, aby jednotlivé články nebyly roztažené na 3, 4 strany, ale aby vytvářely celek a reklama potom někde zvlášť, ale aby ty reklamy nebyly po celých novinách, ale jen v jedné jejich části. Bohužel zatím to jinak nejde, přestože jsme někteří chtěli tento systém změnit, tak to neprošlo. Ing. Luděk Bohuňovský, OS Za záchranu historických trolejbusů a autobusů: Já jestli můžu, děkuji za slovo, bych navázal na pana Prchala. Děkuji moc, protože poprvé jsem tady slyšel tu myšlenku, že se musíme zamyslet nad tím, kam všude tu individuální automobilovou dopravu, tzn. auta do toho centra pustíme. S rostoucím ekonomickým zlepšením situace obyvatelstva pochopitelně dochází k tomu, že máme na benzín a auto máme také, takže prostě z toho auta nevylezeme, to už tady také padlo tato myšlenka. Jestliže my ty lidi pustíme, aby nám jezdila všechny auta do města kdykoliv se jim zachce, budeme jim budovat za 100 milionů další parkoviště, tak se v tom městě za chvíli nehneme. Zúžíme silnice, na silnicích nám budou stát další a další auta a budeme do toho vrážet další peníze. Jsou u nás v republice už města, které zkouší, zatím jen na omezenou dobu na půl roku Valašské Meziříčí atd., MHD ve městě zadarmo. Pan ředitel Vilím by vám tady určitě řekl jak dlouho by dokázala MHD jezdit v Jihlavě zadarmo ze těch 100 milionů. Myslím si, že by to rozhodně daleko více prospělo lidem, než to, že jim postavíme parkovací dům, to je jedna věc a druhá věc, bylo by to bezesporu ekologičtější. Máme tady trolejbusy, které nám nevypouští vůbec žádné exhalace, takže ať už auta na benzín nebo auta na plyn, ten trolejbus je vždycky lepší. Potom jsem se tady dočetl, že se snažíme zvýšit návštěvnost centra projektem „Turisté, vítejte v Jihlavě“. Zase čím nám ti turisté do Jihlavy přijedou? Přijedou autem, zaparkují na náměstí. Jestliže turisté přijedou zájezdovým autobusem, kde ten autobus vůbec v Jihlavě zaparkují? Děkuji. Vít Prchal, zastupitel: Promiňte, já se s vámi rozloučím. Mě jenom Gábino napadlo a vy jste mě na to navedla, jak ty lidi více přilákat, aby s námi mluvili. Ono totiž nezbude nic jiného, než abychom my šli za nimi a než abychom tady čekali na ně, abychom využili všech prostředků, který nám ta doba nese a dává, tzn., abychom využili i těch akcí, které se odehrávají někde v terénu, i když je organizuje město, protože tam ty lidi máme na dosah, tam s nimi můžeme pracovat, ale tady už je trošičku naivní na ně čekat, že nám sem přijdou ve velkém množství. Koordinátorka: Já k tomu doplním maličkost. My se samozřejmě snažíme a s ORM už pomalu rozjíždíme to, že pokud se realizace projektu týká nějaké oblasti, tzn. teď se budou dělat např. revitalizace sídlišť, tak samozřejmě půjdeme cíleně oslovit občany, kteří tam bydlí a půjdeme do té lokality a setkáme se s nimi přímo tam, přímo na místě jim předneseme, jaké jsou naše ideje, co chceme slyšet od nich a aby byl ten výsledný plán takový, aby byli všichni spokojení. Nicméně problém já vidím spíše v tom, že když se máme bavit takto obecně, tak je to potom složitější. Když se budeme bavit o konkrétních věcech týkajících se konkrétní lokality, tak je to vždy snazší setkat se s občany té dané lokality, protože i oni mají pocit, že ta daná věc se jich týká absolutně konkrétně. Kdežto tohle je tak, že přijdou opravdu jen ti lidé, kterým leží obecně na srdci to, jak to ve městě funguje. Takže to jenom na doplnění. ak.mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Já jsem jenom chtěla takovou technickou k tomu, co říkal pan Bohuňovský. V některých městech funguje mýtné, možná je to jedna z cest, jak omezit jízdy do města a tady vidím i šanci pro městskou kasu. Kdokoliv pojede do města, tak prostě za to zaplatí. MVDr. Božena Kremláčková, zastupitelka: Já jsem chtěla říct konkrétně k organizování, k tomu setkávání s občany, já si myslím, že po zkušenostech, které jsme teď měli nebo ještě máme se supermarkety Za Prachárnou, já si myslím, že by to bylo dobré, aby tato setkání konkrétně dělali na těch místech, kde ten problém je, protože kdybychom to dělali např. na Domě Zdraví, kde je zasedačka a kde by to ti lidé měli blízko, tak tam určitě přijdou radši, než když to uděláme tady na radnici. Tam přišlo minulý týden pár lidí, ale tam to bylo řečeno pozdě apod. Když máme konkrétní problém, který se týká určité lokality, tak by byl dobré dělat to přímo v té lokalitě, aby to ti lidé měli blíž, a aby jim nedělalo problém přesunout se přes celé město. Antonín Neuwirth: Je tu jeden paradox, zrušte veškerá parkoviště a lidé přestanou jezdit autem, bude to pro ně výhodnější. Ale k věci. Parkování ve městě, v centru. Jak tady chcete řešit parkování na náměstí, když dále panuje názor, že náměstí by mělo být oázou klidu a zeleně a ne, aby tam smrděly ty plechy a pasty, čili parkování na náměstí, to se musí probrat, příležitost promluvit, udělat třeba………Jak se tam stavěl CityPark, tak po obou stranách Znojemského mostu se mohlo postavit

obrovské parkoviště pro takových 1500, 2000 aut, které by pojalo i parkování z těch postranních ulic ve středu města, takže je to otázka špatného plánování. Ing Ján Tinka, vedoucí OD MMJ: Děkuji za slovo, jmenuji se Tinka, jsem vedoucí OD a trošku bych polemizoval s panem Prchalem, který právě odešel a s panem Bohuňovským o té dopravě, protože to, co říkáte je sice pravda, to nepopírám, ale je to jeden úhel pohledu. Když si vezmeme, že my v současné době registrujeme 67 000 vozidel v našem správním obvodu a to je nárůst více než o 37% za poslední 4 roky, takže ten nárůst je a ta vozidla musí někde být. Za druhé jsme krajské město, chceme, aby tady byla zaměstnanost, takže veškerá výstavba nějakých obchodních center nebo firem s sebou přináší, že lidé z okolí jezdí do Jihlavy a musí někde parkovat. Chceme tady turisty, ti také musí někde parkovat. Jihlava je z našeho pohledu dost malá, aby tady byla záchytná parkoviště někde u Tesca, protože tam už v podstatě město není a sem se dostanete během několika málo minut, tak by to asi nebylo moc rentabilní, ale objektivně si myslím, že nárůst autorizované dopravy ve městě bude a musíme se na to připravit. Já jsem za to, aby se stavěli parkovací domy, co nejvíc parkovacích míst, neříkám náměstí, to bude asi zvláštní kapitola, ale prostě ten nárůst tady bude. Děkuji. Ing. Luděk Bohuňovský, OS Za záchranu historických trolejbusů a autobusů: Já na to musím reagovat. Stupeň automobilizace neustále narůstá tak, jak jste řekl. Počet aut přibývá a přibývá všude, ale nechceme se dostat do té situace, které byly spojeny někdy v 50., 60. letech, kdy nám auta uvázla v koloně, stála třeba 3 hodiny a nehnula se z místa. Ty ulice, ty městské silnice mají určitou kapacitu a když tam vybudujete parkoviště, tak než auta do toho parkoviště najedou, zdržují se tam atd. Jediné řešení je, proto se také určitá oblast nebo souhrn dopravních systémů jmenuje udržitelná doprava a do té udržitelné dopravy rozhodně nepatří doprava osobními automobily, protože se tam osobní auta nevejdou. Uvědomte si třeba, že za 50 let technika postoupí dál a budeme mít na to, abychom každý měl svou malou helikoptéru. Stejně nebudeme moct všichni přistát na náměstí, proto dnes stále ještě funguje hromadná doprava, ať už městská, ať už meziměstská, proto jsme ji nezrušili. Dnes je na tom v podstatě každý ekonomicky dobře, že by tato doprava existovat nemusela, kdyby byla tato teorie individuální dopravy správná, jenomže právě, protože správná není, proto budujeme cyklostezky, proto i když jen 4% lidí v Jihlavě využívají podle průzkumu kola k dopravě do zaměstnání, tak přece jen každé %, které sebereme té automobilové dopravě a předáme ho jakékoliv jiné dopravě, je to prostě plus a je to dobře. Pokud chce někdo budovat parkovací domy, ať je budují soukromé společnosti za svoje finance a ty potom získávají zpět z toho, co budou vybírat jako parkovné v těchto domech. Myslím si, že parkovací dům, ať už má kapacitu 400 míst, by se neměl platit sto miliony z kasy města. Děkuji. Marková: Dobrý den, moje jméno je Marková a já bych se chtěla zeptat na něco, co není tady v těchto bodech, ale asi je to docela zajímavá věc. Mě by zajímala oprava komunikací. V době, kdy se opravovaly Heleninské mosty, tak město Jihlava vedlo několik objízdných tras pro SMJ a to konkrétně přes Henčov. Dodneška nemáme opravenou silnici. Při setkání osadního výboru s městem, byl tam konkrétně pan Schmimmer, jsme se ptali, jestli bude takto nadměrně používaná silnice opravena. Bylo nám řečeno, že to bude z jakéhosi fondu na opravu objízdných tras, ale bohužel dali jsme několik žádostí, stále se nic neděje, jestli to bude nějak vyřešeno. Ing. Ján Tinka, vedoucí OD MMJ: Rozumím, teď ale nevím, jakou tu komunikaci máte na mysli? Jestli tu od Brněnské tu 602 do Henčova nebo tu od skládky? Marková: Ano, je to směrem na skládku. Část silnice na tu skládku byla od Polanské po kasárny částečně opravená, ale to je všechno, ale ta nejdůležitější část na tu skládku zůstala úplně nedotčená. Bylo tam nově vybudováno odvodnění, dešťové svody, je to úplně rozježděné a na naši žádost nikdo nereaguje, tak by mě zajímalo, jestli vám to město opraví. My jsme jako obec povolili průjezd popelářských vozů a to ve velké míře několikrát za den, neměli jsme ale jinou možnost. Ing. Ján Tinka, vedoucí OD MMJ: Rozumím, tato komunikace je vedená jako účelová, tzn. opravuje se jenom havarijně a nemám zatím prostředky, abych ji uvedl do nějakého stavu, aby odpovídal ježdění tohoto rozsahu. Marková: Rozumím, ale toto je opravdu havarijní stav, vždyť přece i zástupci města si to tam byli několikrát fotit, budete to tam mít zdokumentováno. Jsou tam obytné domy, ca mají dělat ti lidé? Je tam velká díra uprostřed, sype se kamení. Jak se mají dostat domů? Ing. Ján Tinka, vedoucí OD MMJ: Já pořád nechápu, vy myslíte hned od kraje toho náměstíčka směrem nahoru?

Marková: Ano, nahoru směrem na skládku. Nás zajímá to, kde jsou ty obytné domy, abychom se vůbec dostali domů. Ing. Ján Tinka, vedoucí OD MMJ: Já nevím, co vám mám na to odpovědět, protože v letošním roce jsme opravili přibližně 250 různých děr a chodníků a záplatovali je. Zatím tam ještě nějaké finanční prostředky máme, ale už mi asi nezbude moc na zimu. Já se na to podívám, jak vám odpověděli, určitě ten havarijní stav srovnáme ještě do konce tohoto leteckého období. Podle nás začíná zima 1. listopadu a pak už se musí všechny stroje předělat na zimu a čekat, až začne padat sníh a pak už jsou opravy jen opravdu nutné. Já se na to podívám, určitě to nějak srovnáme, ale je to velmi náročné. Já tady ve městě musím udržovat rozviklané dlažby, mosty mi padají a je to strašně náročné a peněz je málo, to obecně víme. Já se na to podívám, řešili jsme to tam, možná, že to je objednané, já nevím, ale teď se dělá spousta dalších akcí, které byly objednány např. z jara. Je tam strašně moc objednávek. Marková: Ano, ale ty Heleninské mosty se opravovaly loni z jara a už je to rok. Několikrát jsme dávali žádost a nic, ani nemáme žádné vyjádření. Koordinátorka: Můžu se zeptat, na koho přímo byla ta žádost, jestli na Odbor dopravy? Marková: Ano, na Odbor dopravy. Něco jsme dávali i prostřednictvím našeho zástupce pana Staňka. Ing. Ján Tinka, vedoucí OD MMJ: Já vím, pan Staněk to se mnou řešil, ale je to strašně komplikované. Tahle cesta se zatím nerealizuje, ale já se na to podívám a musíme to nějak udělat. Já ještě budu požadovat na Zastupitelstvu nějaké peníze, co jsme někde z investic ušetřili, takže něco tam uděláme a příští rok to budeme muset srovnat a budete první v pořadí. Jak se ví, jak teď žádáte, tak těch žadatelů máme spoustu a nějak jsme rozdělili ty priority. Kolik tam máte rodinných domů? Promiňte, nechci to nějak zlehčovat, tam je pár domů a my musíme dělat komunikace a chodníky, kde chodí stovky lidí a jezdí tisíce aut. Marková: Ale to by měla být právě náprava té objízdné trasy. Ing. Ján Tinka, vedoucí OD MMJ: Toto organizoval správce komunikací, to jsou SMJ, tam je na to správce, který toto přebírá a kontroluje a řeší to s tím dodavatelem stavby nebo s investorem, takže já se na to podívám, jestli to takto převzal a od té doby se to tak zničilo nebo jestli tam něco ta firma dělala. Ale takto z hlavy vám to nemůžu říct, jestli chcete, tak vám to v průběhu týdne zavolám, klidě se na to někdy podíváme. Já řeknu panu Staňkovi, že bychom se na to ve čtvrtek zajeli podívat a už to tady rozsekneme, abychom tady nemuseli zdržovat ostatní. Děkuji. ak.mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Mě by to asi jako občana neuspokojilo tato odpověď, nicméně vzhledem k tomu, že příjmy města se díky krizi propadly neuvěřitelným způsobem, musely všechny odbory seškrtat svůj rozpočet. Skutečně to, že říkáme, že nejsou peníze, tak prostě nejsou peníze. Ale toto by se stávat určitě nemělo a já myslím, že i když pan Tinka jede na služební cestu, tak určitě pověří někoho, kdo na to dohlédne. Toto by se stávat nemělo, protože já sama vidím dnes a denně, kdo chodí pěšky, tak ví, v jakém stavu chodníky jsou a po 3 letech, co jsem na radnici vidím, jak rok za rokem se dostávají pod čarou neustále opravy, neustále akce, které by měly spravovat chodníky, zlepšovat chodníky, prostě to jde neustále někam do ztracena. Spousta projektů, které už jsou připravené, tak se odsouvá. Město má tak vysoké nadstandardní výdaje, že to hospodářství je velice obtížné. My budeme muset teď při sestavování rozpočtu sáhnout i na dotační systémy, takže půjde daleko méně peněz do kultury, do sociální oblasti, do sportu, protože v okamžiku, kdy město na svoje vlastní záležitosti, což jsou zrovna opravy chodníků a komunikací, což je péče o zeleň, což jsou výdaje, které město musí vydat na to, aby to fungovalo, tak samozřejmě musí potlačit všechny nadstandardní věci a to jsou dotace a nové projekty, které se odsouvají do dalších let. Takže asi takto. Já chápu, že vás ta odpověď neuspokojila, mě také ne. Koordinátorka: Já ještě doplním maličkost, protože pan Ing. Tinka to zapomněl zdůraznit, takže jsem se ho na to ptala, jak to je. A je to tak, že když nějaký investor dělá novou komunikaci a vytyčuje se objízdná trasa, tak by to měl být on, kdo tu komunikaci, po které objízdná trasa vedla, měl opravit. Proto právě pan Tinka mluvil o tom správci komunikací, který vlastně přebíral tu práci a jednal s tím investorem, takže tam asi bude někde zakopaný pes v tom předávání práce od investora, potom se tam asi najde problém a bude ho možné vyřešit. Zeptám se, jestli má ještě někdo něco k tématu dopravy, jestli se chce někdo na něco zeptat? Sedláčková: Já bych teda ještě měla jednu otázku ohledně cyklostezky, jestli můžu. Moje jméno je Sedláčková, bydlím na ulici Heleninská. Zajímalo by mě kudy přesně tam půjde cyklostezka, protože teď jsem něco řešila na stavebním odboru, vytáhli mi tam územní plán, kde cyklostezka šla přes moji

zahradu. Takže by mě zajímalo, kudy to půjde. Můžete mi na to odpovědět? Možná, že to byl omyl, že to tam špatně vytečkovali. Ing. Tomáš Lakomý, vedoucí ÚÚP MMJ: V tomto úseku je zpracovaný pouze generel cyklodopravy, o kterém jsem hovořil n začátku. To je podklad pro konkrétní projekty. Nepředpokládám, že vám zabereme zahradu. V rámci toho projektu bude upřesněná přesná trasa. Sedláčková: Takže bude se ještě o tom diskutovat? Protože, aby mi to někdo nevyvlastnil nebo podobně. Ing. Tomáš Lakomý, vedoucí ÚÚP MMJ: Zatím jsme nikdy cyklostezku nevyvlastňovali. Koordinátorka: Ještě nějaký diskusní příspěvek? Pan Bohuňovský ještě. Ing. Luděk Bohuňovský, OS Za záchranu historických trolejbusů a autobusů: Já bych se ještě rád dostal k těm bodům, co se týče dopravy. Jednak při řízení provozu preferovat MHD před individuální dopravou Zelená vlna. Pán tady měl na začátku příspěvek a v tom příspěvku jste řekl, přesně jsme si to tady poznamenal, že signalizace umožní v případě potřeby dát trolejbusu nebo autobusu zelenou. Já bych chtěl na toto reagovat. Tomu se v případě potřeby říká částečná preference, potom existuje ještě tzv. úplná preference, tzn. trolejbus nebo autobus by tu zelenou apriori na té křižovatce měl dostat vždycky a nejenom někdy. Jedině tím, že ji dostane vždycky, dosáhneme toho, že ten prostředek MHD pojede jednak rychleji, pojedu plynuleji, tzn. budou dodržovány intervaly na linkách, které nebudou narušovány tím nahodilým nastavením, jak ta signalizace zrovna je, jestli přijede k červený nebo k zelený atd. Tato absolutní preference světelných křižovatek, pokud je dotažená do konce a je udělaná fakt dobře, uspoří docela velké náklady na pohonné hmoty. V Praze zatím tato signalizace funguje asi tak na 50% křižovatkách a už došlo k úspoře 12 nebo 13% pohonných hmot, což si myslím, že není zanedbatelné číslo. Jednak to tu MHD daleko více přiblíží občanům, protože zjistí, že ten trolejbus není tak pomalý, jak byl doteď, ale že se už svou přepravní rychlostí vyrovná automobilu a mnohdy ho i předčí, to je další věc. Potom, tato preference nám ještě umožní to, že díky tomu, že jsou ty vozy rychlejší, tak dokážeme při stejném počtu vypravených vozů na té lince zkrátit i intervaly, tzn.. že zase tu dopravu dalším způsobem nebo dalším parametrem přiblížíme, zlepšíme pro ty občany. Potom jsem chtěl ještě k plynovým autobusům. Plynové autobusy jsou myslím krásná věc, ale pro město, které má 30 trolejbusů a 30 autobusů si myslím, že je to zbytečný. Já si myslím, že je to dobré ve městech, které mají MHD organizovanou pouze autobusy, potom se to samozřejmě vyplatí, ale stavět plynovou stanici, jak tady pan ředitel Vilím říkal, je dost nákladné a stavět ji jenom pro 10 autobusů se mi zdá docela zbytečný, když tady máme trolejbusovou trakci. Město v poslední době ušetřilo moc na tom, že nákup nových trolejbusů a autobusů byl v minulých letech zabezpečován hojně prostředky EU. Takže si myslím, že tyto ušetřené prostředky by měl teď věnovat do výstavby nových trolejbusových tratí, ať už se jedná o prodloužení Vrchlického a nebo, ať už se jedná o trolejbusové tratě do průmyslové zóny, tzn. hlavně Bedřichov. Ten Bedřichov, tam už se uvažovalo nebo první projekt, kdy by tam měla být elektrifikovaná doprava pochází z roku 37, kdy se tam měla prodlužovat tramvaj, v roce 89 už byla vybudovaná konečná trolejbusu za podnikem domácí potřeby a v prosperu křižovatky za Pražským mostem nebo dnes u Kauflandu, jsou vyvedené změniny, napájecí kabely na první úsek této tratě, tzn., že dnes nám tuto oblast na vršku Bedřichova obsluhují autobusové linky 12 a 36, kde nám jezdí nejvíc autobusů a pokud by se podařilo postavit do této oblasti trolejbusovou trať, tak vlastně změníme vypravenost na nějakých 40 trolejbusů v poměru k těm 12-ti autobusům a nemusíme dělat tuto plynofikaci a myslím si, že ta elektrika by byla daleko lepší, když už tady ty trolejbusy máme. Děkuji. Koordinátorka: Děkuji za příspěvek. Ještě někdo má nějaký dotaz, příspěvek? Zdeněk Sýkora: Mé jméno je Zdeněk Sýkora a chtěl bych jen poznamenat, že ač se může zdát, že plyn může být ekologický, tak stále je to spalovací motor. Když si představíme místnost, kde někoho zavřeme a necháme běžet tento plynový motor, tak stále asi po osmi hodinách už dotyčný člověk nemůže odejít po svých, ale může být tak maximálně vynesen. Pokud tam bude běžet elektromotor, tak tam může běžet 10 let a stále se tomu člověku nemůže nic stát. Účinnost spalovacích motorů je dnes maximálně 45% a elektromotorů, když započítáme i ztráty vedení, případné transformace na nižší napětí, které trolejbusy potřebují, tak se dostáváme na hodnotu k 90-ti %. Exhalace, které nám vypustí elektrárny, mohou být stále nižší v celkovém objemu, než který by zapříčinil provoz autobusů, případně osobních aut. Můžeme postavit i jaderné elektrárny. Kam s odpadem? Odpad se dá dát pod zem a už je i dokázáno, že před mnoha tisíci lety proběhla neřízená termonukleární reakce pod kontinentem Afrika a na povrch se dostalo minimum, které nepřevyšuje naše hranice, naše normy, takže se není prakticky čeho obávat. Jenom, že dojde palivo.

Koordinátorka: Ještě pan sklenář chce reagovat. Josef Sklenář, zastupitel: Myslel jsem, že nebudu zdržovat, ale toto jsou skutečně odvážné teze, srovnatelné s tím, že nám tu brzy začnou jezdit auta na jaderný pohon. Účinnost elektriky spotřebované v trolejbusu kontra účinnost plynu spáleného v autobusu, to bych si dovolil tak zpochybnit, protože dnes se nám elektrická energie vyrábí v uhelných elektrárnách, části z jádra, než nám to sem doputuje, tak z toho máme docela velké ztráty. Kdyžto tady v Jihlavě máme docela zaveden plyn a pokud stlačíme ten plyn a naplníme motorové vozidlo, tak je otázkou, jestli je nebo není účinnější jezdit trolejbusem a nebo autobusem, ale to bych bral jako na okraj. Určitě co nenatáhneme, tak nenatáhneme elektrické vedení do Popic, do Vysoké, pravděpodobně ani nikdy ne do Helenína atd., kam nám všude MHD jezdí, takže myslet si, že všude zajedou trolejbusy, není možné. Bral bych tu možnost jezdit na stlačený zemní plyn jak další alternativu tak, abychom nestáli jen na těch 2 pilířích jako je nafta a elektrická energie. Navíc bych skutečně nepodceňoval ten efekt, který tady zmínil pan ředitel a to je ten, že by plnící stanici mohli využívat i jiní soukromí uživatelé a nebo pošťáci atd. Je smutné, že v okolí už plnící stanice máme, my budeme možná jedni z posledních, až ji uvedeme a já věřím, že ji uvedeme v život. Poslední věc, kterou bych řekl k dopravě, myslím si, že se musí stále hledat rovnováha. Já jako zelený bych tady měl urgovat, abychom tady měli dopravu zadarmo, ale to nelze, těch důvodů je celá řada. Nicméně špatné je, když Jihlavák jezdí po Jihlavě do školek, do škol, za zaměstnáním autem a zase se nevyhneme tomu, aby ti mimojihlavští tím autem sem jezdili, pokud je dostatečně nemotivuje veřejný dopravce, kterého podporuje kraj. Tam se bude muset někde hledat hranice, jestli stavět parkovací domy pro Jihlaváky, nebo radši zvýhodnit MHD tak, aby ji využívali více. Poslední věc na závěr, radnice se bude muset připravit na to, že MHD bude podporovat více, než ji podporuje teď. Koordinátorka: Zeptám se, jestli chce ještě někdo reagovat? Zdeněk Sýkora: O vozidlech na jaderný pohon jsme nic neříkal. Opravdu ztráty ve vedení jsou zanedbatelné. Jsem vystudovaný elektrikář, takže toto jsme řešili, počítali. Ztráty jsou maximálně do 7%, když už počítáme opravdu velké ztráty a stále i když máme elektrárny na tuhá paliva, tak je pořád výhodnější využívat elektrickou energii, kterou máme nataženou všude, než případně využívat, jak jste zmínil, naftu. Uznávám, že výroba nafty z ropy je nákladná. Můžeme využít plyn. Trolejbus se vyplácí tam, kde…již za socialismu se využívalo 70 spojů denně, což vychází na 15-ti minutový interval. Do Popic 15-ti minutový interval není, do Zborné není, ale na Bedřichov tento interval je, tam dokonce projede jedním směrem 100 autobusů, což průměrně vychází od prvního výjezdu po poslední zátah na 10 minut průměrně mezi vozy. To samé je na lince C a linka 12 dost často zajíždí do Helenína. Jsou to pouze asi 2 km. Uznávám, náklady by byly cca 70 milionů na výstavbu trolejbusové tratě. Ale když by tu byla navíc výstavba Helenín, Pávov, případně jen k Boschi, tak to stále vyjde lépe, než stavět parkovací dům. Uděláme záchytná parkoviště, lidi donutíme, aby přešli na MHD. Pro občany je to pořád lepší než stavět parkovací dům, který využijí jen mimoměstští. MHD by se měla udržet maximálně v hodnotě za jízdné, které je teď, i tak se mi to zdá bez kratších jízdenek dosti nevýhodné pro místní. Zavádět systém mezi zastávkami je sice pěkné, ale po příspěvku to vychází značně dráž, než je nynější tarif. Koordinátorka: Já, jestli můžu, tak vám do toho vstoupím. Já si myslím, že už tady zabíháme do hodně konkrétní diskuse, do hodně konkrétních debat o číslech apod. Já si myslím, že vůbec nebude na škodu, když se pánové domluvíte, někde se sejdete separátně a tyto věci si vydiskutujete, protože většina z nás o těch částech spalovacích motorů apod., o kterých mluvíte, vůbec netuší. Nicméně, bude určitě dobře, když si to vydiskutujete, pan Sklenář se tomu asi bránit nebude jako zastupitel. Paní MVDr. Kremláčková to tady i na minulém setkání říkala, že máte právo obracet se na své zastupitele. Každý chodíte k volbám, každá jste určitě někoho volili, takže využívejte těchto možností, využívejte i možnost toho, že úředníci jsou tady pro vás. Máte právo zeptat se na cokoliv, máte právo na to chtít odpověď. Takto konkrétní debatu už bych pro tuto chvíli nechala být. Nevím, jestli má ještě někdo něco konkrétního k tomu, o čem jsme dnes mluvili, ale vidím, že vaše řady už prořídly a vidím, že všichni ostatní už by jste také spěchali domů, tak bych vám chtěla hrozně ráda za sebe poděkovat, že jste přišli i přesto, že venku bylo tak krásné počasí, asi by jste našli lepší způsob, jak to odpoledne využít. Ještě bych vám ráda představila moji kolegyní Mgr. Marečkovou, která tu rozjetou káru, kterou jsem já tady na městě začala, potáhne za mě dál po dobu mé nepřítomnosti. Pevně věřím, že se jí podaří do toho rozjetého vlaku naskočit a že to všechno ukočíruje a že to budete i vy, kdo jí to trošičku usnadní v těch jejích začátcích. Já vám ještě jednou děkuji za to, že jste přišli. Pevně věřím, že kontakty na mě, potažmo na mou kolegyni, na vedení města máte, tzn. vůbec se toho nebojte, směle se na nás obracejte s čímkoliv. Dnes jsme tu viděli, že konkrétní problémy se dají řešit i v tuto večerní hodinu. Opravdu využijte všech možností, které máte. Pokud jde o dotazy, můžete využít i diskusního

fóra, případně za námi přijít, zatelefonovat apod. To je pro tuto chvíli ode mě všechno, ještě jednou děkuji a doufám, že se sejdeme při nějaké další příležitosti. Pěkný dobrý večer. Lenka Marečková: Já bych ještě chtěla na závěr poděkovat, že jste přišli a doufám, že to, co tady nastavila paní Ing. Součková, že se nám podaří nějakým způsobem praktikovat a realizovat dál, já bych byla hrozně ráda, protože si myslím, že občané opravdu mají ke každému tématu co říct, i když je venku hezky a hlavně, že by se měli na tom podílet a vyjádřit názor a opravdu to město nějakým způsobem zlepšit. Takže bych byla opravdu ráda, když bychom příště realizovali nějaké to setkání a obesílala bych vás, abychom se tady sešli v hojnějším počtu a něco opravdu vyřešili. Děkuji vám za pozornost. Výsledky diskuze k tématu Zdraví, zdravý životní styl a sociální problematika Náměty: 1. podpora IDS (integrovaného dopravního systému) 2. vybudování parkoviště na sídliště Dolina

Závěrečná část Na závěr jednání poděkovala všem přítomným koordinátorka Projektu Jihlava Zdravé město a MA21, která zároveň všechny přítomné pozvala na další veřejná projednávání, kulaté stoly a další Fórum Zdravého města Jihlavy, které se bude konat na podzim 2009.

Jihlava, 29. 9. 2009 Zápis zpracovala: Ing. Gabriela Součková Koordinátor PZM a MA21 [email protected] tel. 567 167 125

Pojmy Místní Agenda 21 (MA21) – mezinárodní program zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni (města, obce, regiony). Je zakotven v dokumentu OSM – Agenda 21, k jehož naplňování se na Summitu Země v roce 1992 zavázala i Česká republika. Cílem je rozvoj procesů, které příznivě ovlivní kvalitu života nejen současných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností. Více informací na www.ma21.cz. Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR) – asociace sdružující města, obce a regiony, které realizují mezinárodní Projekt Zdravé město (PZM) – Zdravá města, obce a regiony systematicky podporují kvalitu veřejné správy, strategického plánování a řízení v souladu s principy udržitelného rozvoje a podpory zdraví a ptají se aktivně na názory svých obyvatel. Více informací na www.zdravamesta.cz nebo www.nszm.cz. Mezinárodní Projekt Zdravé město - iniciovala a dále rozvíjí OSN – Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 1988. Jedná se o velice aktivní hnutí municipalit v Evropě, které na regionální úrovní realizuje zásady dokumentů OSN – Zdraví 21 (Health 21) a Agenda 21. Česká zdravá města na mezinárodní úrovni reprezentuje NSZM ČR. Zdravé město Jihlava – člen NSZM od 24.10.2007, zapojení do mezinárodních kampaní Den Země, Evropský týden mobility a Evropský den bez aut, do národní kampaně Dny zdraví. Více informací na www.jihlava.cz.