Ţivotní pojištění v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví

Ţivotní pojištění v České republice Bakalářská práce

Autor:

Petr Pavlovský Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Tomáš Prekop

Duben, 2010

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil jen pramenŧ, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.

……………………………………. Petr Pavlovský Sokolov dne 1. dubna 2010

Poděkování Děkuji panu Ing. Tomáši Prekopovi za cenné připomínky a odbornou pomoc při zpracování mé bakalářské práce.

Anotace Obsahem mé bakalářské práce je zpracování problematiky ţivotního pojištění, od svého vzniku, aţ po současný stav v České republice. Ve své práci se zabývám popisem a rozdělením pojišťovnictví do tří základních historických etap. Podrobněji jsem pak zpracoval rozbor třetí historické etapy. V této etapě je zásadním mezníkem rok 2004. V tomto roce nastal zásadní zlom v úpravě zákonŧ, ve směru ke vstupu do Evropské unie. Zhodnotil jsem dopad nových zákonŧ na prodej a podporu ţivotního pojištění, v závislosti na ochraně práv klienta. Klíčové pojmy: Pojišťovnictví, pojišťovací zprostředkovatelé, pojistná smlouva, pojistník, pojištěný, registr, ţivotní pojištění, obnosové pojištění, škodové pojištění, nahodilá skutečnost, odborná zpŧsobilost, Česká národní banka.

Annotation The aim of my bachelor thesis is the field of life insurance, from its origin up to the existing state in the Czech Republic. In the thesis I dealt with the description and division of the insurance business into three basic historic stages. The third historic stage was analysed in more detail. The year 2004 is the fundamental landmark in this chapter as it was just this year that became an elementary turning point in the legislation in connection with the European Union. I tried to evaluate the impact of the new laws on the sales and support of life insurance in connection with the client rights protection.

Key words: Insurance business, insurance agents, insurance contract, policy holder, policy client, register, life insurance, amount insurance, general insurance, accidental event, professional qualifications, Czech National Bank

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................8 1. HISTORIE, VÝVOJ A VÝZNAM POJIŠTĚNÍ..........................................10 1.1. Podstata pojištění..........................................................................................10 1.2. Vývoj a význam pojištění.............................................................................10 1.2.1. Historická 1. etapa ........................................................................................10 1.2.2. Historická 2. etapa ........................................................................................11 1.2.3. Historická 3. etapa ........................................................................................11 2. ODVĚTVÍ A DRUHY POJIŠTĚNÍ.............................................................13 2.1. Zákonné pojištění .........................................................................................13 2.2. Dobrovolné smluvní pojištění ......................................................................13 2.3. Povinné smluvní pojištění ............................................................................14 2.4. Dělení podle vztahu pojistného plnění .........................................................14 2.5. Sociální pojištění ..........................................................................................15 2.6. Zdravotní pojištění .......................................................................................15 3. ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ .................................................................................16 3.1. Současná situace na úseku ţivotního pojištění v ČR ...................................17 3.2. Charakteristika ţivotního pojištění ..............................................................21 3.3. Technická úroková míra ...............................................................................22 3.4. Typové rozdělení produktŧ ..........................................................................22 3.4.1. Kapitálové ţivotní pojištění .........................................................................23 3.4.2. Investiční ţivotní pojištění ...........................................................................23 3.5. Volitelná připojištění ....................................................................................24 3.5.1. Pojištění úrazu ..............................................................................................24 3.5.2. Pojištění pro případ závaţných onemocnění ................................................24 3.5.3. Pojištění plné invalidity................................................................................25 3.5.4. Pojištění pobytu v nemocnici .......................................................................25 3.5.5. Pojištění dětí .................................................................................................25 3.6. Porovnání vybraných produktŧ ....................................................................26 4. PRODEJ ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ............................................................29 4.1. Modelový příklad .........................................................................................31 4.2. Pojištění v rodině..........................................................................................34 5. SEPSÁNÍ POJISTNÉ SMLOUVY ..............................................................35 5.1. Informace pro zájemce o pojištění ...............................................................35 5.2. Ověření totoţnosti ........................................................................................36 5.3. Podpis pojistné smlouvy ..............................................................................37 5.4. Výběr pojistného ..........................................................................................37 6. ZÁKON O POJIŠŤOVNICTVÍ ...................................................................38 6.1. Základní kapitál ............................................................................................40 6.2. Solventnost pojišťovny a zajišťovny............................................................42 7. ZÁKON O POJISTNÉ SMLOUVĚ.............................................................44 7.1. Hlavní účastníci pojistného trhu...................................................................44 7.2. Pojistná smlouva ..........................................................................................45 7.3. Pojistné podmínky ........................................................................................46

8.

ZÁKON O POJISTNÝCH ZPROSTŘEDKOVATELÍCH A SAMOSTATNÝCH LIKVIDÁTORECH POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ ..................................................................................................47 8.1. Vázaný pojišťovací zprostředkovatel ...........................................................48 8.2. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel .......................................................48 8.3. Pojišťovací agent ..........................................................................................49 8.4. Pojišťovací makléř .......................................................................................49 8.5. Pojišťovací zprostředkovatelé, kteří nemají Českou republiku jako domovský stát .......................................................................................50 8.6. Samostatný likvidátor pojistných událostí ...................................................50 8.7. Podmínky odborné zpŧsobilosti ...................................................................51 8.8. Dŧvěryhodnost .............................................................................................52 8.9. Registr ..........................................................................................................52 8.10. Sankce a pokuty ...........................................................................................53 ZÁVĚR....................................................................................................................54 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ....................................................................56 SEZNAM OBRÁZKŦ, TABULEK A GRAFŦ .....................................................58 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................59

ÚVOD Za téma své bakalářské práce jsem si zvolil problematiku pojištění v České republice, s dŧrazem na právní úpravu v oblasti ţivotního pojištění. Hlavním cílem této práce je popsat vývoj pojištění od svého vzniku, přes historické mezníky, aţ po současnost. V první historické etapě popisuji vznik pojišťovnictví a první pokusy, které byly zaloţeny spíše na principu solidarity. Ve druhé etapě se zaměřuji na základní fakta rozvoje pojistné matematiky, která měla zásadní vliv nejen na rozvoj pojištění, ale i na rozvoji zajištění. Podrobněji se pak zabývám třetí historickou etapou, od konce 19. století aţ do současnosti. V této etapě se zaměřuji na úpravu zákonŧ o pojišťovnictví, pojistné smlouvě a zákonŧ o pojišťovacích zprostředkovatelích. Popisuji prodejní praktiky pojišťovacích zprostředkovatelŧ, kteří se musí těmito zákony řídit a případné dopady porušování zákonných norem ze strany účastníkŧ pojištění. Část své práce věnuji rozboru zákonem nařízené odborné zpŧsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelŧ,

která

se

rozděluje

na

tři

základní

stupně.

Pojišťovací

zprostředkovatelé, podle jednotlivých kategorií, mají zákonem předepsanou odbornou zpŧsobilost a to: základní, střední a vyšší, dále pak zpŧsob vzdělávání a dŧvěryhodnost. Pokud pojišťovací zprostředkovatelé splňují všechny zákonné normy, včetně předepsaného pojištění odpovědnosti, které zmiňuji v jedné z kapitol, tak přecházím ve své práci ke zpŧsobŧm prodeje ţivotního pojištění. Rozebírám prodej ţivotního pojištění v praxi při dodrţování zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Snaţím se ukázat rozdíl v nabídce ţivotního pojištění kapitálového a investičního, při pouţití technického úrokové míry na straně jedné a investičních fondech, na straně druhé. Při těchto analýzách,

které

vychází

z kvality

poskytovaných

sluţeb

pojišťovacím

zprostředkovatelem, popisuji moţný rozdíl ve spořící sloţce klientŧ, který je zásadní pro tvorbu kapitálové hodnoty klienta. Vycházím ze své praxe, kdy se zaměřuji na vzdělávání podřízených pojišťovacích zprostředkovatelŧ a na etiku chování. Jsem přesvědčen,

ţe

toto

vzdělávání

a

slušné

a

etické

chování

pojišťovacích

zprostředkovatelŧ má zásadní vliv na kvalitu nabízených sluţeb, a proto zmiňuji dohled

8

České národní banky, moţné sankce a pokuty, které jsou stanovené zákonem, jako ochrana klientŧ před případným porušováním zmiňovaných zákonŧ. Součástí mé práce je soubor příloh, do kterých jsem zařadil materiály zaměřené na povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelŧ, v rámci dohledu zákona Českou národní bankou, včetně návrhu pojistné smlouvy. Jednou z příloh je i konkrétní modelový příklad, na kterém jsem provedl analýzu investování volných finančních prostředkŧ v garantovaném fondu investičního ţivotního pojištění a ve fondu negarantovaném.

9

1. HISTORIE, VÝVOJ A VÝZNAM POJIŠTĚNÍ 1.1. Podstata pojištění Lidská společnost a jednotlivci byli vţdy vystaveni a ovlivňováni dŧsledky negativních nahodilých událostí. Jedná se o dŧsledky nepředvídatelných událostí, které mŧţou mít pŧvod v povaze přírodních sil, ale také v nedokonalosti společnosti samotné. Celková snaha, která vedla ke zmírnění dŧsledkŧ zpŧsobených nepříznivými nahodilými událostmi, vedla ke spojování jednotlivcŧ do skupin a skupin do společenství. Tato činnost byla zaloţena na principu solidarity. Kaţdý ze členŧ takového společenství přispíval na vytváření potřebné finanční rezervy, která následně mohla být pouţita na úhradu škod, které vznikly některému z těchto členŧ. Historickým výsledkem celkové přeměny těchto společenství je vznik pojišťovacích spolkŧ, pojišťoven a pojišťovnictví.

1.2. Vývoj a význam pojištění První zmínky o pojištění se datují jiţ v daleké minulosti a to do období 2500 let před našim letopočtem. V dřívějších dobách, kdy jednotlivce trápily hladomory, ţivelné pohromy a války se pro tyto případy vytvářely rezervní sklady potravin. Bylo těţké rozlišit zda se v tomto období pojišťovací činnost lišila od činnosti podpŧrné, nebo charitativní. 1.2.1. Historická 1. etapa Pojištění se dá rozdělit do 3 základních etap. Nejstarší dochovanou pojistnou smlouvou byla pojistka uzavřená v Pise roku 1379, jako námořní pojištění. Tato pojistka spadá do 1. etapy pojištění, do které zahrnujeme období od starověku aţ do konce 18. století. Tuto etapu mŧţeme charakterizovat hlavně tím, ţe zde převaţovalo pojištění majetkové. Jako majetková a poţární vznikla v tomto období pojišťovna v Hamburku s názvem Generální poţární pokladna a to v roce 1676, kdy v roce 1687 vzniká největší pojišťovací systém v kavárně pana Edvarda Lloyda. Pan Lloyd na základě návštěvnosti své kavárny námořníky, makléři a kupci vybudoval největší pojišťovací systém. Z historického data českého pojišťovnictví, které uvádí literatura, je moţné v této první

10

etapě uvést rok 1776, kdy byla zaloţena pojišťovna v Brandýse nad Labem, proti škodám z ohně, na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku.

1.2.2. Historická 2. etapa Jako druhou etapu mŧţeme označit 19. století. V tomto století se pojištění stává skutečným předmětem podnikání a začíná prosazovat komerční charakter pojištění. Významně se rozvíjí pojistná matematika a začíná se na vědeckých základech rozvíjet zpŧsob zajištění. Pojištění se prosazuje u širších vrstev obyvatelstva, protoţe reaguje na širší poptávku

a zároveň tím rozšiřuje provozované druhy pojištění. I v této druhé

etapě převládá majetkové pojištění ve formě poţárního a námořního, ale začíná se více prosazovat

i pojištění ţivotní. Zásadní datum je uváděno jako rok 1827, kdy

došlo k zaloţení prvního pojišťovacího ústavu, na území Čech a Moravy, později přejmenovaného na První českou vzájemnou pojišťovnu Praha. 1.2.3. Historická 3. etapa Třetí etapou mŧţeme nazývat etapu od konce 19. století aţ do současné doby. Zde se začínají projevovat zásahy státŧ v udělování licencí, v rozsahu regulace a v posílení státního dozoru, který kontroluje dodrţování právních předpisŧ a s tím spojenou agendu. Dochází postupně k uplatňování a vzniku pojištění sociálního a zároveň k vyčleňování některých negativních událostí z komerčního nebo mimo komerční pojištění. Regulace komerčního pojištění v této etapě zavádí řadou nástrojŧ, které umoţňují kontrolovat solventnost, tvorbu pojistných rezerv, sledovat úrokovou míru, která byla pouţita při kalkulaci pojistných tarifŧ. Dále pak stanovovat kvóty pro zpŧsoby uloţení aktiv pojišťoven. Regulace umoţňuje i provádět materiální dohled, hospodaření pojišťoven, které vychází z výkazŧ o jejich činnosti a zavádí povinnost tvorby zabezpečovacích fondŧ.

11

Z hlediska zákonné úpravy zásadních milníkŧ při vývoji pojištění na domácí pŧdě tehdejšího Československa je dŧleţité zmínit tato významná data. 1918 aţ 1938 – rozvoj pojišťoven v období 1. československé republiky 1945 znárodnění více neţ 700 pojišťoven a pojišťovacích spolkŧ, které pŧsobily na území Československa. Dekretem prezidenta republiky došlo ke znárodnění a řízením pojišťovnictví byla pověřena pojišťovací rada se sídlem v Praze. Počet pojišťoven byl omezen na 5. 1948 – v tomto roce byla vytvořena jedna státní pojišťovna 1969 – v tomto roce, v souvislosti s federalizací, byla tato pojišťovna rozdělena na Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu. Zásadním milníkem, ve vývoji pojišťovnictví, mŧţeme označit roky: 1991 – ve kterém došlo k demonopolizaci pojišťovnictví, coţ umoţnilo vznik nových pojišťoven. 2004 – harmonizace zákonŧ a vstup do evropské unie, coţ znamená začlenění českého pojistného trhu do evropského pojistného trhu.

12

2. ODVĚTVÍ A DRUHY POJIŠTĚNÍ Pojištění mŧţeme rozdělit dle rŧzných hledisek na jednotlivá odvětví. Tato hlediska se dělí podle formy pojistně právního vztahu na: -

zákonné pojištění

-

dobrovolné smluvní pojištění

-

povinné smluvní pojištění

-

sociální pojištění

-

zdravotní pojištění

2.1. Zákonné pojištění V České republice se jedná o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Vyplývá nezávisle na vŧli pojištěného ze zákona. V praxi to znamená, ţe zaměstnavatel, který má registrovaného zaměstnance je ze zákona pojištěn tímto druhem pojištění. Toto pojištění vzniká okamţitě při vzniku zaměstnaneckého vztahu. Vztahuje se tedy na zaměstnavatele, kteří mají libovolný počet zaměstnancŧ. V tomto případě není potřeba se nikde registrovat, ani sepisovat ţádnou smlouvu, toto pojištění lze sjednat u České pojišťovny a Kooperativy. Tyto produkty se řídí vyhláškou obou pojišťoven, přičemţ sazby pojistného a případná pojistná plnění jsou stejné. Toto pojištění není vlastně pojištěním, protoţe neodpovídá přesnému vymezení pojmŧ pojištění. Není tedy v souladu s komerčním pojištěním.

2.2. Dobrovolné smluvní pojištění Zde se sjednává dobrovolně pojistná smlouva mezi zájemcem o pojištění a pojišťovnou. Tato smlouva mívá obvykle písemnou formu. Jako příklad mŧţeme uvést pojištění odpovědnosti. Jedná se například o tyto druhy pojištění: -

odpovědnost občana z běţného občanského ţivota

-

odpovědnost z drţby nemovitosti

-

odpovědnost za věci zaměstnancŧ

-

odpovědnost z provozní činnosti

-

odpovědnost za vadu výrobku atd.

13

2.3. Povinné smluvní pojištění Je smlouva pro dané subjekty, jejichţ sjednání je uloţeno právním předpisem. Toto pojištění se týká např. notářŧ, advokátŧ, pojišťovacích zprostředkovatelŧ, daňových poradcŧ, auditorŧ, architektŧ, zvěrolékařŧ. Pojištění je zaměřeno na pojištění odpovědnosti za případnou škodu, která by mohla vzniknout vykonávanou činností. Do povinného smluvního pojištění mŧţeme zařadit i pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla. Toto pojištění musí mít kaţdý majitel vozidla sjednáno, aby bylo moţné vozidlo provozovat. Nabídky pojišťoven se v tomto směru liší dle rŧzných parametrŧ – např. region, stáří auta i pojistníka, pohlaví, zkušenosti, délka řidičské praxe atd. Za tímto účelem vznikla v České republice i Kancelář pojistitelŧ, která je garantem tohoto pojištění.

2.4. Dělení podle vztahu pojistného plnění Dělení podle vztahu pojistného plnění na škody: - škodová - obnosová U škodového pojištění závisí na výši vzniklé škody pojistného plnění. Pojistné plnění je na ní přímo závislé. Zde mŧţeme hovořit o krytí konkrétních potřeb, protoţe účelem je vlastně náhrada vzniklé škody. U obnosového pojištění je stanovena pojistná částka, proto mŧţeme toto pojištění nazývat také pojištěním na pojistnou částku. Tato pojistná částka nám udává absolutní výši pojistného plnění, která se vyplácí při pojistné události, v rozsahu určitého procenta z pojistné částky. Pojistné plnění závisí pouze na pevně stanovené sjednané výši v pojistné smlouvě, přičemţ se nezjišťuje skutečná výše potřeby. V tomto případě se jedná o pokrytí abstraktních potřeb, u kterých nelze přímo vyjádřit škodu. Do obnosového pojištění se řadí právě pojištění ţivotní.

14

2.5. Sociální pojištění V případě sociálního pojištění mŧţeme hovořit o pojištění povinném, které slouţí k pokrytí sociálních rizik v oblasti zdravotní péče a v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání. Toto pojištění se vztahuje i na pracovní neschopnost. Sociální pojištění se vyznačuje tím, ţe zde nevzniká rezerva závislá na přímém riziku, ale všichni účastníci jí mají stanovenou určitým procentem, které se vypočítává z jejich příjmŧ. V tomto směru se uplatňuje princip solidarity i kdyţ pro kaţdého účastníka a přispěvatele je pocit solidarity chápán rŧzně. Z tohoto pojištění se nárokují dávky pro výplatu. V České republice je sociální pojištění počítáno v rámci státního rozpočtu. Sociální pojištění se vztahuje nejen na výplatu nemocenské, mateřské a podobně, ale i na výplatu v rámci starobních, invalidních, vdovských a sirotčích dŧchodŧ.

2.6. Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění je financováno v rámci státního rozpočtu. Do tohoto pojištění přispívá kaţdý, podle výpočtu svého platu, v závislosti na nařízení vlády. Vybrané prostředky jsou prostřednictvím státního rozpočtu přerozdělovány mezi zdravotní pojišťovny podle potřeb jejich pojištěncŧ. Zdravotní pojišťovny hradí svým pojištěncŧm z těchto prostředkŧ zdravotní péči, kterou jim poskytují smluvní zdravotnická zařízení. Do systému zdravotního pojištění přispívají pojišťovny na základě pracovní smlouvy a OSVČ. Dále pak zaměstnavatelé za své zaměstnance. V určitých případech platí pojistné i stát. Jedná se o studenty, starobní nebo invalidní dŧchodce a to i částečné a ţeny pečující o malé dítě.

15

3. ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Základní ustanovení pro ţivotní pojištění dle §54, zákona č. 37/2004 Sb.1 1. V ţivotním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, doţití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby. 2. Ţivotní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové. 3. Nelze sjednat pojištění pro případ smrti dítěte, která by nastala do tří let jeho věku, nebo pro případ potratu, nebo narození mrtvého dítěte. Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.,který ve své příloze 1 části A zahrnuje mezi ţivotní pojištění:2 1. Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ doţití, pojištění pro případ doţití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených ţivotŧ, ţivotní pojištění s vrácením pojistného. 2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředkŧ na výţivu dětí. 3. Dŧchodové pojištění. 4. Pojištění podle bodŧ 1 aţ 3 spojené s investičním fondem. 5. Kapitálové činnosti a) umořování kapitálu zaloţené na pojistně matematickém výpočtu, jímţ

jsou

proti

jednorázovým

nebo

periodickým

platbám

dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši, b) správa skupinových penzijních fondŧ, c) činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku, d) pojištění týkající se délky lidského ţivota, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umoţňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko. 1

Zdroj: BOHMAN, Ludvík; WAWERKOVÁ, Magdalena. Zákon o pojistné smlouvě. 2. aktualizované vydání. Praha : Linde, 2009. 335 s. ISBN 978-80-7201-755-3.261 2 Zdroj: Business center [online]. 2010 [cit. 2010-03-19]. Zákon o pojišťovnictví. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235.

16

e) pojištění týkající se délky lidského ţivota, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umoţňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko. 6. Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 aţ 5.

3.1. Současná situace na úseku ţivotního pojištění v ČR

Ţivotní pojištění v České republice zatím nedosahuje ukazatelŧ pojištěnosti jako v Evropské unii. V následujícím grafu je zřejmé, ţe obyvatelé České republiky zatím bohuţel stále dávají přednost pojištění majetku.

Graf č.1: Předepsané pojistné – podíl ţivotní a neţivotní pojištění (ČR a EU)

Zdroj: Pojistizivot.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-19]. Fakta o ţivotním pojištění. Dostupné z WWW: .

17

Dle vyjádření České asociace pojišťoven3, které vydala dne 27.1. 2010 přetrvává negativní trend v dostatečném krytí rizik. Zájem o ţivotní pojištění sice neustále stoupá, ale většina klientŧ má nedostatečné pojistné krytí, které mu nemŧţe v případě pojistné události poskytnout odpovídající ochranu. Zde prŧzkum ČAP vypovídá o 76% klientŧ. Dalším bodem na který je potřeba se zaměřit je nesprávné pochopení zásadních principŧ v oblasti jednotlivých druhŧ ţivotního pojištění, které se týká 54% klientŧ. 29% klientŧ si zaměňuje produkty, které jsou určené pro zabezpečení rizik s produkty spořícími. U 21% klientŧ došlo k nevhodnému výběru typu produktu oproti skutečným potřebám, coţ mnohdy vedlo i k nevýhodnému ukončování smluv. Smutným zjištěním zŧstává fakt, kdy pouze 25% z pojistného v ţivotním pojištění jde na zabezpečení smrti a připojistitelných rizik – jako jsou závaţné nemoci, úraz, invalidita a další. Přestoţe bylo očekávané zpomalení tempa rŧstu segmentu ţivotního pojištění, tak aktuální údaje členŧ ČAP za rok 2009, potvrzují dlouhodobou stabilitu odvětví, kdy došlo meziročně k pětiprocentnímu nárŧstu. Graf č.2: Dŧvod sjednání ţivotního pojištění


3

Prŧzkum veřejnosti Českou asociací pojišťoven v ČR, jak si lidé pojišťují ţivot, zahrnuje vzorek 1043 respondentŧ

18

Graf č.3: Dŧvod nesjednání ţivotního pojištění


Z prŧzkumu ČAP lze dále zjistit, ţe 49% dotazovaných respondentŧ podceňuje význam ţivotního pojištění. U klientŧ ţivotního pojištění, kteří sjednali svojí pojistnou smlouvu je také potřeba zodpovědně určit hranici na jakou dobu pojistnou smlouvu sjednávat. Dle informací ČAP prŧzkum zahrnoval i porovnání dlouhodobosti uzavřeného ţivotního pojištění. Doba trvání pojistné smlouvy je jedním z dŧleţitých faktorŧ pro posuzování nárokŧ na daňový odpočet, podle zákona 586/1992 Sb.

Graf č. 4: Délka sjednané pojistné doby ţivotního pojištění


19

Poslední zkoumanou veličinou, která vede k zamyšlení kvality vysvětlení ţivotních produktŧ klientŧm je výše platby měsíčního pojistného. U této částky si dovoluji tvrdit, ţe skutečně svědčí o podpojištění většiny dotazovaných, protoţe celých 76% klientŧ platí měsíčně méně neţ 1000,- Kč. Pouze 20% klientŧ se teoreticky přibliţuje platbě, která by umoţňovala maximální daňový odpočet a zaručovala klientovi moţnost širšího výběru připojištění a výraznější spořící sloţky. 4% dotazovaných respondentŧ si bohuţel vŧbec nevzpomíná na měsíční platbu. Toto dokazuje poslední graf celkového výzkumu.

Graf č. 5: Výše měsíčně placeného pojistného


20

3.2. Charakteristika ţivotního pojištění Jiţ podle názvu ţivotního pojištění mŧţeme usoudit, ţe se jedná o pojištění, které se vztahuje na rizika ohroţující ţivot člověka. V případě pojistné události, která souvisí s ţivotem pojištěné osoby mŧţe dojít k vyplacení pojistného plnění, v závislosti na sjednaném rozsahu pojištění a připojištění v pojistné smlouvě. V tomto druhu pojištění rozeznáváme dvě základní události úmrtí a doţití. Tato rizika se v pojistných smlouvách dají sjednat samostatně, ale i společně. Většina klientŧ vyuţívá společného připojištění těchto rizik, spolu s dalšími připojištěními v jedné pojistné smlouvě. V současné době jsou smlouvy ţivotního pojištění velmi často rozšiřovány o připojištění škodového druhu, jako jsou úrazová připojištění, invalidity nebo váţné nemoci a další. Významnou sloţkou pojistné smlouvy ţivotního pojištění je pokrytí pojistného nebezpečí úmrtí. Dŧleţité, v této souvislosti, pro kaţdého klienta je rozbor jeho potřeb a poţadavkŧ klienta, na základě kterých by pojišťovací zprostředkovatel odborně vyhodnotil zpŧsob

a návrh ţivotního pojištění.

Většina klientŧ podceňuje svou pojistnou ochranu. Základním nástrojem ţivotního pojištění je tedy dŧraz na připojištění pojistných rizik, ale i moţnost sjednání spořící sloţky, která by měla klientovi v budoucnu nahradit nebo doplnit nečekané nahodilé finanční ztráty. Podle dnešní právní úprav je tento druh ţivotního pojištění podporován daňovým zvýhodněním, při maximálním odpočtu 12 000,- Kč ročně a současné legislativě činí částka, kterou mŧţe klient takto získat aţ 1 800,- Kč ročně. Na první pohled tato částka není nijak výrazná, avšak je potřeba podotknout, ţe v minulých letech činila aţ 3 840,Kč ročně. Vzhledem k tomu, ţe ţivotní pojištění je smlouva dlouhodobá, tak při vynásobení této částky počtem pojištěných let, klient mŧţe získat značný obnos jako doplněk vhodný například pro odchod do dŧchodu a to k doplnění finanční ztráty, která je s tímto spojována.

21

3.3. Technická úroková míra Smlouva ţivotního pojištění, podle zákona, je vypočítávána za pomocí rŧzných faktorŧ. Jedním z těchto faktorŧ je technická úroková míra, coţ je zaručený podíl na výnosech, se kterými mŧţe, podle zákona pojišťovna a klient počítat. Současná legislativa umoţňuje počítat technickou úrokovou míru v rozmezí od 2 do 2,4%. Zde je výrazný rozdíl oproti staré legislativě, kde byla technická úroková míra téměř dvojnásobná.

3.4. Typové rozdělení produktŧ Jednoduše mŧţeme produkty ţivotního pojištění rozdělit na dva typy. Prvním z nich je rizikové ţivotní pojištění, které kryje základní rizika smrti a umoţňuje rozšíření pojistné ochrany o další rizika. V tomto rizikovém ţivotním pojištění však není ţádná spořící sloţka, často je tento typ pojištění nazýván pojištěním pro případ smrti. Dŧleţitým bodem v tomto pojištění není to, zda smrt skutečně nastane, ale datum kdy nastala. K tomu se vztahuje doba na kterou se pojištění sjednává. U některých produktŧ se doba pojištění sjednává na kratší pojistnou dobu, a proto mŧţe být klient znevýhodněn. Při dalším následném pojištění je pak jeho věk vyšší a zdravotní stav mŧţe být zhoršený. Klient se pak posuzuje podle draţších pojistných tabulek a také nemusí být vŧbec do pojištění přijatý. Druhým typem ţivotního pojištění jsou kombinovaná ţivotní pojištění. Mezi ně řadíme - kapitálové ţivotní pojištění - dŧchodové pojištění - pojištění dětí - flexibilní pojištění - investiční ţivotní pojištění U těchto forem kombinovaného ţivotního pojištění máme pojištěná základní rizika smrti a moţnost rozšíření pojistné ochrany o další rizika.

22

Navíc je zde moţnost sjednání spořící sloţky. Mŧţeme tedy tato kombinovaná ţivotní pojištění dále rozdělit na -

kapitálová

-

investiční

3.4.1. Kapitálové ţivotní pojištění Kapitálové ţivotní pojištění mŧţeme u pojišťoven specifikovat jako dŧchodové, flexibilní nebo pojištění dětí. Tento druh pojištění v sobě zahrnuje pojištění jednak pro případ smrti a zároveň také pro případ doţití. U částky pro případ doţití se počítá zhodnocení technickou úrokovou mírou plus mŧţe být připsán podíl na výnosech. V případě smrti klienta se v pojištění vyplácí částka pro případ smrti, tzv. ţivotní pojistka, která byla za tímto účelem sjednaná. Na rozdíl od investičního ţivotního pojištění zde klient má sjednanou garantovanou částku na doţití. U tohoto typu pojištění, podle druhu pojistné smlouvy, mŧţe být vypláceno plnění, které je v době nároku vyšší a to buď ţivotní pojistka anebo kapitálová hodnota pojištění. Je potřeba, při sjednání pojistné smlouvy, klást dŧraz na tyto moţnosti. Většina klientŧ za příplatek do pojistné smlouvy poţaduje připojištění obou moţností.

3.4.2. Investiční ţivotní pojištění V tomto druhu pojištění mŧţeme sjednat pojistku pro případ smrti, včetně dalších moţných připojištění a zároveň investovat určitou část z placeného pojistného do podílových fondŧ. Toto pojištění má širší moţnost investic, kterou mŧţe klient sám ovlivnit. Případné zhodnocení je závislé na tom, jakou formu investic si klient, ve své pojistné smlouvě investičního ţivotního pojištění, zvolil. Zde je nutné si uvědomit, ţe zhodnocení nebývá garantováno. Na pojistném trhu jsou v současné době jiţ produkty, které se snaţí klientovi investici garantovat a zajistit technickou úrokovou mírou. Jedná se např. o produkt od ČSOB Pojišťovny Variace E, který garantovaný fond nabízí. Klientŧm, kteří se nebojí investovat a riskovat jsou v nabídce umoţněny další investiční strategie. Investiční ţivotní pojištění je poznamenáno celosvětovou hospodářskou krizí. Je takřka nemoţné předpovídat výnosy investic. Dŧleţité v této činnosti jsou specializované firmy, které se touto disciplínou přímo zabývají. Předpovídají míru rizika, aby klient věděl, jaké případné ztráty mŧţe utrţit. S předpovídáním výnosŧ je to

23

daleko sloţitější. Tato činnost pracuje v krátkodobém horizontu a to do 1 roku a následně v dlouhodobém horizontu několika let.

3.5. Volitelná připojištění U ţivotního pojištění mŧţeme rozšířit pojistnou ochranu o pojištění dalších rizik, jako je pojištění úrazu, pojištění pro případ závaţných onemocnění, pojištění plné invalidity, pojištění pobytu v nemocnici a pojištění dětí. Pokrytí těchto rizik bývá velmi často dŧleţitou sociální jistotou pro případ vzniku nečekaných ţivotních událostí. V současné době se klient mŧţe připojistit např. v riziku smrt následkem úrazu běţně na částku aţ 2 000 000,- Kč. V neštěstí, které mŧţe potkat rodinu pojištěného klienta se jistě jedná o dŧleţité finanční zajištění, na které je potřeba myslet, dokud je to moţné. 3.5.1. Pojištění úrazu U tohoto připojištění se jedná o pojištění doby nezbytně nutné k léčení úrazu. Na trhu se většina produktŧ zaměřuje na úrazové pojištění s připojištěním denního odškodného od 8. nebo 15. dne zpětně. Další častou moţností, kterou lze sjednat v pojistných produktech je pojištění denního odškodného s následnou výplatou od 8. nebo 15. dne. Třetí často pouţívanou variantou bývá pojištění denního odškodného od 29. dne následně. U pojišťoven je moţné sjednat širokou škálu denního odškodného, zhruba v rozsahu od částek 20,- Kč na den aţ 1000,-Kč na den. U tohoto rizikového pojištění bývá výše sjednaného denního odškodného v přímé úměře s placenou částkou. 3.5.2. Pojištění pro případ závaţných onemocnění Toto připojištěné riziko umoţňuje klientovi rozšířit svou pojistnou ochranu, na kterou je moţné v případě posouzení zdravotního stavu, sjednat pojistnou částku. Zde je potřeba si uvědomit, ţe se jedná o celkem drahé připojištění, které však klientovi nabízí připojištění velmi váţných nemocí, které mohou v ţivotě klienta nastat. Jako příklad těchto velmi váţných nemocí je moţné uvést tyto: infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, nezhoubný nádor mozku, rakovina, chronické selhání ledvin, zařazení na čekací listinu pro orgánovou transplantaci, operace věnčitých tepen, slepota, hluchota, infekce virem HIV v dŧsledku provedení krevní transfúze, tetraplegie, paraplegie apod.

24

Při stanovení přesné diagnózy, která by byla součástí tohoto připojištění, pak pojišťovna klientovi vyplácí předem sjednanou pojistnou částku. Ve většině případŧ tento druh připojištění s výplatou částky zaniká. Vzhledem k náročnosti a výši rizikového poplatku za toto připojištění je tedy na zváţení klienta zda investovat do zpŧsobu připojištění velmi váţných nemocí, nebo například tuto částku investovat formou investičního ţivotního pojištění a rozdělení do strategie dynamické. 3.5.3. Pojištění plné invalidity U tohoto připojištění v současné době rozeznáváme pojištění plné invalidity následkem nemoci a pojištění plné invalidity následkem úrazu. V případě pojištění plné invalidity následkem nemoci bývá u většiny pojišťoven tzv. čekací doba, která se vztahuje na dobu ve které by nebyl nárok z tohoto pojištění vyplacen. Zde se sjednává předem stanovená pojistná částka, která by v souladu s ustanovením pojistné smlouvy, při dané diagnóze byla klientovi jednorázově vyplacena. V případě plné invalidity následkem úrazu, není čekací doba pro samotný úraz, ale k plnění dochází po ustálení trvalých následkŧ, coţ ve většině případu bývá zhruba 1 aţ 3 roky. Zde by také došlo k vyplacení sjednané částky. 3.5.4. Pojištění pobytu v nemocnici Jedná se o sjednání denní dávky, která se vyplácí klientovi na základě předem sjednaných parametrŧ v připojištění pobytu v nemocnici. Tento mŧţe být v dŧsledku úrazu a v dŧsledku nemoci. Je potřeba vycházet z všeobecných pojistných podmínek a z doplňkových pojistných podmínek, ve kterých bývá přesně specifikováno, kdy má klient nárok na dané plnění z pojistné smlouvy o ţivotním pojištění, při sjednání doplňkového rizikového připojištění. U těchto připojištění je dŧleţitou součástí článek doplňkových pojistných podmínek, ve kterých se klient dozví také výluky, na které se pojistné plnění nevztahuje.

3.5.5. Pojištění dětí U moderních smluv ţivotního pojištění se mŧţeme setkat se širokou škálou dětských úrazových tarifŧ. Některé produkty uţ umí pojistit za jednu sjednanou částku, v předem nastaveném rozsahu, všechny děti, které jsou narozené nebo se teprve narodí a to bez

25

zásahu do pojistné smlouvy. Pojistné plnění se pak prokazuje na základě doloţení rodného listu pojistníka, který toto připojištění ve své pojistné smlouvě sjednal. Je to komfortní nástroj, který zjednodušuje celkový proces obtěţování klientek těsně po porodu a následně v šestinedělí doma. Tyto případy, kdy pojišťovací poradci vyuţívali těchto praktik, budou v dŧsledku nových produktŧ minimalizovány. Některé programy nabízí i zároveň připojištění dětských velmi váţných nemocí spolu s moţností připojistit se na hospitalizaci.

3.6. Porovnání vybraných produktŧ Na pojistném trhu ţivotního pojištění se v současné době vyskytuje většina pojistných produktŧ, které byly počítány podle staré úpravy zákona a jiné technické úrokové míry. Pokusím se o srovnání těchto produktŧ s moderním evropským produktem, vypočítaným podle nové legislativy, kde je technická úroková míra 2,4%. Pro toto porovnání jsem vybral produkty Dynamik od České pojišťovny, Filip Standard od České podnikatelské pojišťovny a program Variace E od ČSOB Pojišťovny, který je na rozdíl od zbývajících dvou produktŧ investiční. V tomto porovnání se zaměřuji na minimální vstupní věk pro uzavření pojistné smlouvy ţivotního pojištění. U všech tří produktŧ je vstupní věk velmi podobný, coţ je dobrá zpráva pro klienty. Znamená to, ţe jiţ mladý člověk, který je zdravý, mŧţe za nesrovnatelně lepších finančních podmínek vstoupit jako pojištěný do produktu ţivotního pojištění. V tomto případě však musí být smlouva podepsána jednak pojištěným, pojistníkem a zároveň i zákonným zástupcem. Zajímavou veličinou je konec pojištění. U starších typŧ produktŧ končí pojištění dříve a nový typ produktu nabízí trvání aţ do 80 let ţivota. Zde je značná výhoda pro klienta, který si uzavře tento druh nového pojištění. Vzhledem ke stále se zlepšující kvalitě zdravotnictví se zvyšuje i prŧměrný věk úmrtí. Pro staršího člověka, který by přeţil konec pojistné smlouvy, pak ţivotní pojistka zaniká, kdeţto u nového typu pokračuje aţ do 80 let. Všechny tři porovnávané produkty umoţňují klientovi vkládat své volné finanční prostředky formou tzv. mimořádného pojistného. Jedná se o peníze, které se úročí ve zvýhodněném reţimu a ke kterým má klient, v prŧběhu pojištění, přístup. Velkým

26

kladem je jistě i výběr finančních prostředkŧ, protoţe všechny tři srovnávané programy, tuto moţnost klientovi umoţňují, stejně tak jako moţnost změn v prŧběhu pojištění. Tabulka č. 1: Porovnání produktŧ

Dynamik - ČP

Filip Standard ČPP

Variace E - ČSOB

Minimální vstupní věk

15

15

14

Maximální vstupní věk

60

60

65

Konec pojištění

do 60,65 nebo 70

doţití se věku 65

80

Technická úroková míra

3%

3,5%

2,4%

Minimální pojistná částka

30 000 Kč

50 000 Kč

10 000 Kč

Mimořádné pojistné

ano

ano

ano

Minimální pojistné pro pojistnou částku 350 000 Kč (muţ 30 let)

377 Kč

420 Kč

491 Kč

Jednorázové pojistné

ne

ano

ano

Výběr mimoř. pojistného

Ano, se souhlasem ČP

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Přerušení placení pojistného

ano

ano

ano

Pojištění závaţných onemocnění

ano

ne

ano

Moţné změny Zahrnutí nebo vyloučení připojištění

Plnění v případě úmrtí

pojistná částka a pojistná částka a pojistná částka, kapitálová hodnota kapitálová hodnota kapitálová hodnota a včetně výnosŧ v plné včetně výnosŧ v plné podíly na výnosech výši výši

Plnění v případě doţití

kapitálová hodnota a kapitálová hodnota a podíly na výnosech výnosy v plné výši

hodnota pojištění

Tvorba kapitálu

od počátku

Pouţití kapitálové hodnoty

2x ročně, pojistitel mŧţe ţádost zamítnout

Soukromé zdravotní pojištění

ano

ne

ano

Připojištění dalších osob

ano

ne

ano

Asistenční sluţby

ne

ne

ano

Zdroj: Vlastní návrh porovnání programŧ – prodejní praxe

27

od počátku

od počátku

po 2 letech, po 2 letech, 1x ročně 1x ročně, minimálně minimálně 3000 Kč 5000 Kč

Porovnání těchto tří produktŧ nám ukazuje základní rozdíl výpočtu při přípravě pojistné smlouvy. Rozdíl staré a nové legislativy při pouţití technické úrokové míry má vliv na celkový prŧběh pojištění klienta. Nový produkt od ČSOB Pojišťovny je také variabilnější ve výběru minimální pojistné částky, ale zároveň mírně draţší v rizikovém pojištění pro pojistnou částku 350 000,Kč ţivotního pojištění u 30-tiletého muţe. Všechny tři porovnávané produkty jsou variabilní a umoţňují klientŧm změny v rozsahu daném pojistnou smlouvou. Nový produkt má širší škálu připojištění, která mŧţe klient samostatně variabilně měnit. Variace E od ČSOB Pojišťovny umoţňuje za jednorázový poplatek 114,- Kč měsíčně připojistit neomezený počet vlastních dětí. Dŧleţitým argumentem nového produktu jsou pak asistenční sluţby, které se k tomuto produktu vztahují a umoţňují klientŧm v kombinaci s výraznou moţností připojištění, další výrazné zvýšení jejich komfortu. U produktu Variace E klient získává nadstandardní péči ve formě komfortní dopravy do a z nemocnice zdarma, pohodlný a snadno dostupný zdroj rad a informací v oblasti zdraví

a zdravého ţivotního stylu přímo od odborníkŧ, právní poradenství po

telefonu, zprostředkování péče o své blízké a domácnost v případě nemoci či úrazu, nebo v době dovolené. Dále podporu odpovědného přístupu k vlastnímu zdraví a zdraví svých blízkých. Klient tyto nadstandardní informace získá jednoduchým zpŧsobem a to pouhým vytočením telefonního čísla asistenční sluţby. Variace E umoţňuje klientŧm investiční pojištění formou vlastní investiční strategie. Zde je zase zásadní rozdíl, oproti starším typŧm pojištění, které jsou na pojistné trhu v ČR.

U Variace E mŧţe kaţdý opatrný klient, který nerad riskuje a přesto by rád

vyšší výnos neţ v bance investovat do chráněného fondu. Klienti, kteří jsou opatrní, ale zároveň chtějí vyšší výnos, mohou investovat do fondu rŧstového. Klientŧm je dále nabízen i dynamický fond, kde mŧţou očekávat vyšší výnos aţ v prŧběhu delšího období. Akciový mix je vhodný pro dynamické investory, kteří si přejí nejvyšší výnosy a nebojí se vyššího rizika.

Pokud je klient ochoten riskovat a experimentovat

a to dlouhodobě, mŧţe zvolit i poslední z nabízených moţností a tou je mix realitní.

28

4. PRODEJ ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Ţivotní

pojištění

je

v České

republice

nejčastěji

prodáváno

prostřednictvím

makléřských sítí, které pracují na základě úpravy zákona 38/2004 Sb. Tomuto zákonu budu věnovat samostatnou kapitolu. O samotném prodeji a nabízení ţivotního pojištění je nutné zmínit několik základních informací. Klient má moţnost oslovit jakoukoliv pojišťovnu, či poradenskou nebo makléřskou síť a podle svých potřeb si vyţádat pojištění. Na pobočce v pojišťovně bude přístup sjednatele ale jiný, neţ přístup pojišťovacího zprostředkovatele makléřské společnosti. U společností makléřských nebo agentských bývá systém často propracován do detailŧ. Velký dŧraz se klade na odborné prodejní dovednosti a motivační soutěţe pro pojišťovací zprostředkovatele. Není výjimkou, ţe velké společnosti nabízí specifické produkty, které jsou vypočítány pojistnými matematiky, na základě dodávaného objemu pojistného dané společnosti. Ve výpočtu kaţdého produktu musí být mimo jiné počítáno se všemi poplatky a náklady, do kterých mŧţeme zařadit i provizní výdej dané pojišťovny. Tato provize činí značnou část nákladŧ celého produktu ţivotního pojištění a mŧţe být velmi rozdílná podle typu produktu a nasmlouvaného objemu pojistného danou společností. Vzhledem k výši provize je v zákoně 38/2004 Sb. upravena, mimo jiné, i pasáţ která pojednává o povinnosti představení zpŧsobu odměňování zprostředkovatele, pokud klient o tuto informaci poţádá. V těchto velkých společnostech je kladen dŧraz na vysvětlení základního principu pojištění, jako ţivotní nutnosti a ţivotního standartu. Jak jsme si ukázali v předcházejících kapitolách tak stále cca 50% občanŧ není chráněno ţivotním pojištěním a spousta z pojištěných klientŧ je pak podpojištěná. Nejjednodušší a praktickou pomŧckou je tzv. čára ţivota kaţdého klienta. Po vypracování zákonem předepsaného dotazníku potřeb a poţadavkŧ klienta je moţné celou situaci klientovi vymodelovat na základě této pomŧcky.

29

Obrázek č. 1: Čára ţivota

Ţivotní pojistka Smrt nebo doţití Velmi váţné choroby Invalidita následkem úrazu Invalidita následkem úrazu nebo nemoci Smrt následkem úrazu Trvalé následky úrazu Denní odškodnění pro případ léčení úrazu Hospitalizace následkem úrazu Hospitalizace následkem úrazu nebo nemoci

KAPITÁL Část pravidelné měsíční platby spořící sloţka

1 804,- Kč Předpokládaný dŧchod 30% ŠKOLA

PRÁCE

ČAS VOLNA

Pravidelná měsíční platba pojistného Zdroj: Vlastní návrh schématu – prodejní praxe

Na této pomŧcce je vidět rozdělení ţivota kaţdého klienta do tří základních etap. První etapou mŧţeme nazvat dobu od 0 do 18 let věku ţivota klienta, zjednodušeně jako období školy. V tomto období většina klientŧ navštěvuje školu a nemá vlastní finanční prostředky. Ve druhém období, které mŧţeme nazvat jako období práce, většina klientŧ, buduje své zázemí a z vydělaných peněz zařizuje domácnost, zabezpečuje rodinu a s tím související záleţitosti. V této hlavní etapě je však velmi dŧleţité zvolit správný zpŧsob všech

30

doplňkových připojištění, jako je úraz, velmi váţné nemoci, připojištění dětí, invalidity atd., stejně jako hlavní pojištění pro případ doţití a pro případ smrti. Tato připojištění nám v prŧběhu hlavní etapy našeho ţivota mají zajistit jistotu proti případnému poklesu finančních příjmŧ v dŧsledku úrazu, nemoci, či smrti. V třetí etapě, kterou nazýváme čas volna, dochází k značnému propadu na straně příjmŧ klienta. Předpokládaný propad je zhruba 70%. Prŧměrný dŧchod tedy činní pouhých 30% prŧměrného platu a naděje na zlepšení je v nedohlednu. Pokud si klient dokáţe, na základě čáry ţivota, uvědomit tento zásadní problém, tak si zpravidla připlatí spořící sloţku, která kaţdý měsíc patřičně zúročena přechází do jeho kapitálové hodnoty. Z této částky, v případě nouze, mŧţe klient peníze vybírat, ale základním doporučením je nevybírat

a spořit v aktivní době ţivota.

Je totiţ téměř jisté, ţe dŧchodci nedostanou ani rohlíky, ani elektřinu za třetinovou cenu, které odpovídá jejich dŧchod. Vývoj spořící sloţky, dŧleţité pro tvorbu kapitálu potřebného ve třetí etapě ţivota, si mŧţeme vymodelovat.

4.1. Modelový příklad V praxi to mŧţe vypadat například takto: Muţ, 30 let si sjedná ţivotní pojištění 350 000,- Kč. Mŧţeme určit rizikovou skupinu klienta v závislosti na jeho povolání a koníčcích. Klient pracuje jako řidič a proto takového klienta zařadíme do 2. rizikové skupiny. Je tedy dŧleţité klienta připojistit při výkonu jeho náročného povolání i úrazovou sloţkou. U našeho muţe ve 2. rizikové skupině navrhuji částku denního odškodného od 15. dne zpětně ve výši 100,- Kč na den, spolu s připojištěním trvalých následkŧ na částku 200 000,- Kč. Trvalé následky jsou s tzv. progresivním plněním, coţ znamená, ţe ze základní částky 200 000,- Kč je vypláceno v případě úrazu, který zanechá trvalé poškození těla v rozmezí od 1% do 25%. V případě poškození těla nad 25% do 50% se vyplácí z dvojnásobku – tzn. z částky 400 000,- Kč, poškození těla nad 50% do 75 % je plněno z pojistné částky trojnásobku a ze čtyřnásobku – tzn. z částky 800 000,- Kč je plněno v případě trvalého poškození těla nad 75% aţ 100%. 31

Smrt následkem úrazu, která mŧţe 30-tiletému řidiči hrozit, tak tu pojistíme na 2 000 000,- Kč. Zároveň je vhodné připojistit invaliditu úrazovou a navrhuji v rozsahu připojištění na 500 000,- Kč. K úrazovému připojištění jsme ještě doplnili pojištění pobytu v nemocnici v dŧsledku úrazu. S klientem jsme zanalyzovali, ţe je zdravý nekuřák a nemá ţádný zdravotní handicap, a proto nebudeme připojišťovat zatím invaliditu obecnou. Co musíme připojistit je klientovo 5 nezletilých dětí, které jsou velmi aktivní. Závěrem jsme došli k názoru připojištění velmi váţných nemocí, na částku 100 000,- Kč.

Tabulka č. 2: Příklad výpočtu měsíčního pojistného – Program Variace E Pojištěné riziko

výše pojistného krytí

cena za sjednané riziko

pojistná částka pro případ smrti

350 000 Kč

385

pojištění velmi váţných nemocí

100 000 Kč

110

pojištění invalidity úrazem

500 000 Kč

50

pojištění smrti následkem úrazu smrt úrazem při dopravní nehodě

1 000 000 Kč

300

2 000 000 Kč

0

trvalé následky s progresí

200 000 Kč

220

denní odškodné při úrazu

100 Kč

300

pobyt v nemocnici při úrazu

1 000 Kč

100

pojištění dětí

5 dětí

114

pojistné za základní pojištění

225

CELKEM

1804

Zdroj: Variace E : Sazebník. Pardubice : ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB, 2008. 1 s.

32

Na této tabulce je vidět celková platba měsíčního pojistného, vypočítaného na základě poţadavkŧ klienta. S klientem jsme udělali zároveň rozpis vývoje kapitálové hodnoty, který přikládám v příloze č. 1, 2, 3. Na těchto rozpisech kapitálové hodnoty je patrné, ţe při zvolení garantovaného fondu klient zaplatí více, neţ na konci pojištění mŧţe, za předpokládaného zhodnocení, získat. Rozdíl, který klient přeplatí je 131 542,- Kč na vypočítaném modelovém příkladě. Je ale dŧleţité zdŧraznit velmi široký rozsah připojištění, kterým klient nadstandardně chrání sám sebe a tím své nejbliţší, včetně připojištěných dětí. Přesto klient nemusí být spokojen s vývojem kapitálové hodnoty, a proto dochází k následné změně investiční strategie z garantovaného fondu na akciový mix. Simulační program od ČSOB Pojišťovny v případě akciového mixu počítá s předpokládaným zhodnocení ve výši 8%. Na rozpise kapitálové hodnoty, v případě akciového mixu, je vidět zásadní rozdíl zaplaceného pojistného a očekávaného zisku. Tento zisk, za předpokladu modelového výpočtu, v případě předpokládaného zhodnocení, by činil pro klienta 4 823 034,- Kč. Je to značný rozdíl oproti garantovanému zpŧsobu investování. Rozhodnutí musí kaţdý klient zváţit sám, jelikoţ v případě této zvolené investiční strategie nese veškeré investiční riziko klient sám, nikoliv pojišťovna. V praxi to znamená, ţe výše zhodnocení není garantována a v prŧběhu let mŧţe být značně kolísavá, dokonce i záporná. Dŧleţité, z hlediska pojišťovacího poradce, je tedy nejen zajištění rodiny klienta, které je součástí tohoto návrhu, ale zároveň i spoření na dŧchod. Na čáře ţivota je potřeba pochopit smysl pojištění, pro klienta a jeho rodinu. V tomto případě se klient pohybuje v nadstandardním pásmu připojištění. Vývoj kapitálové hodnoty je třešnička na dortu, kterou si klient mŧţe kdykoliv ovlivnit změnou investiční strategie a tak ovlivnit výši svého naspořeného kapitálu. K tomuto kapitálu si klient mŧţe připočítat daňové zvýhodnění, podle zákona 586/1992 Sb., coţ v konečné fázi mŧţe výrazně navýšit finanční zisk klienta.

33

4.2. Pojištění v rodině K prodejním dovednostem, zkušeného pojišťovacího poradce, patří základní pravidla pro pojištění v rodině. Pokud klient pochopí smysl pojištění a nutnost se připojistit, na základě čáry ţivota, mŧţeme narazit na zásadní problém. Tímto problémem je chybějící partner. Bez druhého partnera, manţela, manţelky celá činnost nemŧţe být úspěšná. Z hlediska zákona 38/2004 Sb. je klient a jeho partner v postavení si rovném. Pokud chceme rodinné finance probírat bez druhého partnera, tak je značně ztíţená rozhodovací moţnost klienta. V praxi to znamená, ţe v ţádném případě bez druhého partnera nedoporučujeme uzavírat pojistnou smlouvu ţivotního pojištění. Podle § 21, zákona č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí by totiţ potřeby a poţadavky klienta nebyly dostatečně relevantní k navrhovanému zpŧsobu řešení. Na základě prvotní analýzy potřeb a poţadavkŧ klienta, podle zákona 38/2004 Sb., a za předpokladu souladu obou partnerŧ musí dojít k navrhovanému řešení těchto poţadavkŧ. Klienti si na základě čáry ţivota mŧţou představit rozsah volitelných připojištění. Tato připojištění značným zpŧsobem ovlivní kapitálovou hodnotu. Jako doporučené řešení pojišťovací zprostředkovatel navrhne produkt, podle nejlepšího uváţení a svých znalostí. V našem případě navrhujeme produkt od ČSOB Pojišťovny, Variace E, který je investičním typem ţivotního pojištění a umoţňuje klientovi rozsáhlou ochranu jeho zdraví a ţivota. Pojištění v rodině by mělo být navzájem provázáno. Manţel by měl jistit manţelku, děti, a naopak. Finanční zprostředkovatel by měl klienty informovat o dlouhodobosti takového druhu pojištění. Je potřeba si uvědomit, ţe v prvních letech se zaplacené pojistné pouţívá z největší části na zaplacení provizí a nákladŧ spojených se správou pojištění. V těchto letech se v podstatě netvoří takřka ţádná kapitálová hodnota, a pokud by uzavření takové pojistné smlouvy nebylo v souladu s poţadavky klienta, tak by mohlo dojít k předčasnému zrušení pojistné smlouvy. V takovém případě by odbytné (odkupné) mohlo být velmi nízké aţ nulové.

34

5. SEPSÁNÍ POJISTNÉ SMLOUVY Pokud nic nebrání skutečnému aktu sepsání formuláře pojistné smlouvy, tak je potřeba, podle pravdivých údajŧ vyplnit veškeré náleţitosti podle pojistné smlouvy. Zde je nutností vyţádat občanský prŧkaz klienta, aby bylo moţné ověřit jeho totoţnost. Z občanského prŧkazu, po ověření totoţnosti řádně opsat rodné číslo a zabránit případné chybovosti, která mŧţe mít za následek opakované vrácení formuláře zpět z pojišťovny. Zákon 101/2000 Sb. hovoří o ochraně osobních údajŧ, kterou se řídí i tento právní akt. Po řádném vyplnění celého návrhu pojistné smlouvy je kladen dŧraz na dotazy ke zdravotnímu stavu pojištěného. Klient musí řádně odpovědět na zdravotní dotazy, které je pojišťovací zprostředkovatel povinen řádně zaznamenat do tohoto dotazníku. V praxi jsou známy případy, kdy jedna nebo druhá strana záměrně neuvede pravdivý údaj, ať uţ z dŧvodu získání nadstandardních připojištění anebo z dŧvodu získání provize. Pokud se tento problém následně prokáţe tak klient stejně nebude mít plnění ze zamlčeného zdravotního problému. Dŧsledkem tohoto kroku, pokud ho zavinil pojišťovací zprostředkovatel, často bývá stíţnost České národní bance na činnost tohoto zprostředkovatele, která je v rozporu se zákonem 38/2004 Sb.

5.1. Informace pro zájemce o pojištění Součástí pojistné smlouvy jsou podle §65 a § 66 zákona č. 37/2004 Sb., informace pro zájemce o pojištění, ve kterých klient získává podrobné definice všech výrazŧ ze zákona o pojistné smlouvě.4 Informace o pojištění osob se v tomto informačním listě skládá: 1. definice pojištění a opcí 2. doba platnosti pojistné smlouvy, resp. pojištění 3. zpŧsoby zániku pojistné smlouvy, resp. pojištění 4. zpŧsoby a doba placení pojistného 5. zpŧsoby výpočtŧ a rozdělení bonusŧ

4

Zdroj: Informace pro zájemce o pojištění ve smyslu §65 a §66 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pardubice : ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB, 2008. 2 s.

35

6. zpŧsob určení výše odkupního 7. informace o výši pojistného 8. specifika pojištění vázaného na investiční podíly 9. podmínky a lhŧty týkající se moţnosti odstoupení od pojistné smlouvy 10. obecné

informace

o

daňových

právních

předpisech,

podle

zákona

č. 586/1992 Sb. 11. zpŧsoby vyřizování stíţností pojistníkŧ, pojištěných nebo oprávněných osob 12. právo platné pro pojistnou smlouvu 13. asistenční sluţby Nedílnou součástí informačního listu jsou informace o pojistiteli.

5.2. Ověření totoţnosti Podle zákona č. 253/2008 Sb., před samotným podpisem pojistné smlouvy, musí znovu dojít k ověření shody, podoby pojistníka s vyobrazením v prŧkazu totoţnosti. Zákon se vztahuje k legalizaci výnosŧ z trestné činnosti. Pojistná smlouva v sobě obsahuje prohlášení, zda klient je nebo byl v posledním roce politicky exponovanou osobou ve smyslu ustanovení §4 odst. 5 zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosŧ z trestné činnosti a financování terorismu. Tento zákon se aplikuje i v případě rušení pojistné smlouvy, kdy klient musí ověřovat svou totoţnost a to buď na pobočce příslušné pojišťovny, nebo u notáře či na matrice. Zároveň má pojišťovna moţnost zaţádat o dodatečnou identifikaci klienta, v případě vyplácení pojistné události. V praxi proto jiţ řada formulářŧ jako například nahlášení škodné události, nebo hlášení úrazu, tuto identifikaci má v sobě jiţ zahrnutou. Opět však klient musí osobně navštívit prodejní místo pojišťovny nebo společnosti pověřené identifikací klienta. Tato skutečnost v praxi klientŧm značně ztěţuje hlášení pojistných události, protoţe jiţ nestačí poslat formulář pouze poštou, tak jak tomu bylo dříve.

36

5.3. Podpis pojistné smlouvy Po ověření totoţnosti dochází k podepsání pojistné smlouvy pojistníkem, případně pojištěným a na straně druhé pojišťovacím zprostředkovatelem, oprávněným k tomuto kroku na základě zákona 38/2004 Sb. o pojistných zprostředkovatelích. U klienta zŧstává kopie pojistné smlouvy, jako doklad o tomto sjednaném právním aktu, dále u klienta zŧstává kopie záznamu o schŧzce, podle §21 zákona č. 38/2004 Sb., ve kterém jsou zaznamenány poţadavky a potřeby klienta, s následným doporučeným řešením situace a navrţením produktovým řešením. V případě přijetí tohoto návrhu ze strany pojistitele, klient obdrţí potvrzení o pojistné smlouvě. Ne kaţdý návrh však musí být ze strany pojistitele přijat. Mezi nepřijatelné návrhy mŧţeme zařadit návrhy chybně sepsané, nebo návrhy s nepřijatelným zdravotním rizikem. Podpisem pojistné smlouvy klient zároveň souhlasí se zpracováním dat dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajŧ. Tento zákon definuje údaje osobní a citlivé. Mezi osobní údaje patří například rodné číslo klienta a mezi citlivé údaje mŧţeme zařadit informace o zdravotním stavu. Pojistitel si zároveň vyhrazuje právo k nahlédnutí do zdravotní dokumentace klienta, kterou mŧţe porovnat se zdravotním dotazníkem v pojistné smlouvě a případně upřesnit poţadovaná pojistná rizika. Na základě těchto údajŧ mŧţe pojistitel návrh pojistné smlouvy zamítnout.

5.4. Výběr pojistného Výběr pojistného se řídí zákonem 38/2004 Sb. o pojistných zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Zákon určuje, kdo mŧţe, a za jakých podmínek, vybírat pojistné při sepsání pojistné smlouvy. V tomto případě se na trhu v České republice pohybují pojišťovací poradci, kteří splňují podmínky dané zákonem a vybírají pojistné a finanční poradci, kteří nemají oprávnění vybírat pojistné. U některých zprostředkovatelských společností se nahrazuje nemoţnost vybírání pojistného pracovní smlouvou. Jako zaměstnanec dané pojišťovací společnosti pak mŧţe vybírat pojistné i pojišťovací zprostředkovatel, který sám, na základě registru ČNB, nemá k tomuto oprávnění.

37

6. ZÁKON O POJIŠŤOVNICTVÍ Subjekty, které pŧsobí na území České republiky, upravuje zákon o pojišťovnictví 277/2009 Sb., který novelizuje zákon č. 39/2004 Sb. a zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a o změně některých zákonŧ, které s tímto souvisejí. Zákon č. 277/2009 Sb., ze dne 22. července 2009, účinný od 1. ledna 2010, je nejnovější právní úpravou. Účelem zákona o pojišťovnictví je úprava v souladu s právem Evropských společenství. Zároveň upravuje podmínky pro provozování zajišťovací a pojišťovací činnosti, včetně státního dozoru a vysvětluje vymezení pojmŧ pro účely tohoto zákona. Ze strany pojišťoven vymezuje, ţe pojišťovna musí být zaloţena buď jako akciová společnost nebo druţstvo. Zajišťovna musí být zaloţena pouze jako akciová společnost. Státní dozor v současné době zajišťuje Česká národní banka, do roku 2006 mělo dohled na starosti Ministerstvo financí. Dále zákon jasně vymezuje specifika, ţe pro pojišťovnu nebo zajišťovnu mŧţou pracovat pouze ty subjekty, které mají řádnou registraci u České národní banky. Dalším vymezením, v tomto zákoně, se upravují technické rezervy a skladba finančního umístění. Kaţdá pojišťovna, dle tohoto zákona, musí mít odpovědného pojistného matematika, který je odpovědný za správnost vypočítaných a předkládaných údajŧ. Tento pojistný matematik musí také prokázat svou bezúhonnost a musí být zapsán v seznamu pojistných matematikŧ akreditovaného u Mezinárodní aktuárské asociace, se sídlem v Kanadě. Pojišťovny mají tímto zákonem předepsané vedení účetnictví a účetní audity nebo konsolidované účetní uzávěrky. Účelem tohoto dohledu je kontrola všech subjektŧ pohybující se na pojistném trhu. V současné době pŧsobí na našem pojistném trhu celkem 53 pojišťoven5, které mají udělené povolení k provozování pojišťovací činnosti od České národní banky. Ne všechny tyto pojišťovny mají oprávnění k nabízení ţivotního pojištění.

5

Cnb.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-26]. Celkový přehled počtu subjektŧ ke dni. Dostupné z WWW: .

38

Tabulka č. 3: Pojišťovny nabízející ţivotní pojištění AEGON Pojišťovna, a.s.

Allianz pojištovna, a.s.

AMCICO AIG Life, První americko-česká pojišťovna, a.s.

Aviva ţivotní pojišťovna, a.s.

AXA ţivotní pojišťovna a.s.

Česká pojišťovna a.s.

ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

Generali Pojišťovna a.s.

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.

ING Ţivotní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku

Komerční pojišťovna, a.s.

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s.

Pojišťovna České spořitelny, a.s.

UNIQA pojišťovna, a.s.

VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s.

Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a.s.

Zdroj: Pojisti život [online]. Praha : ČAP, 2010 [cit. 2010-03-19]. Nabídka produktŧ ŢP. Dostupné z WWW: .

39

6.1. Základní kapitál Tento zákon dále specifikuje a určuje, mimo jiné, výši základního kapitálu pro provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti. Tyto specifika jsou vymezena v Hlavě II. Zde si dovolím zmínit §18 základní kapitál, ve kterém se upravuje výše základního kapitálu, která je potřebná pro tuzemské pojišťovny při provozování pojišťovací činnosti, podle jednoho nebo více odvětví. Ke změnám došlo v bodech, které se týkají, mimo jiné, odvětví uvedená pod čísly 7,10,14, 15 (definováno v Příloze č. 1, část B) ze 156 000 000,- Kč na nejméně 160 000 000,- Kč a v bodě pro odvětví uvedená pod čísly 1,2,8,9 a 18 z částky 60 000 000,- Kč na nejméně 65 000 000,- Kč.

Příloha č. 1, část B 6 Odvětví neţivotních pojištění 1. Úrazové pojištění a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady škody, c) s kombinovaným plněním, d) cestujících. 2. Pojištění nemoci a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady škody, c) s kombinovaným plněním, d) soukromé zdravotní pojištění. 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných neţ dráţních vozidlech a) motorových, b) nemotorových. 4. Pojištění škod na dráţních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích.

6

Zdroj: Business center [online]. 2010 [cit. 2010-03-19]. Zákon o pojišťovnictví. Dostupné z WWW: . ISSN 12137235.

40

6. Pojištění škod na plavidlech a) říčních b) jezerních a prŧplavových, c) námořních. 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na pouţitý dopravní prostředek. 8. Pojištění škod na majetku jiném neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 zpŧsobených a) poţárem, b) výbuchem, c) vichřicí, d) přírodními ţivly jinými neţ vichřicí (např. blesk, povodeň, záplava), e) jadernou energií, f) sesuvem nebo poklesem pŧdy. 9. Pojištění jiných škod na majetku jiném neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem, anebo jinými pojistnými nebezpečími (např. loupeţí, krádeţí nebo škody zpŧsobené lesní zvěří), nejsou-li tato zahrnuta v bodě 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech zpŧsobených nákazou nebo jinými pojistnými nebezpečími. 10. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, b) z činnosti dopravce, c) z provozu dráţního vozidla. 11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. 12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití říčního, prŧplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou neţ uvedenou v odvětvích č. 10 aţ 12 a) odpovědnost za škodu na ţivotním prostředí, b) odpovědnost za škodu zpŧsobenou jaderným zařízením, c) odpovědnost za škodu zpŧsobenou vadou výrobku, d) ostatní. 14. Pojištění úvěru a) obecná platební neschopnost,

41

b) vývozní úvěr, c) splátkový úvěr, d) hypoteční úvěr, e) zemědělský úvěr. 15. Pojištění záruky (kauce) a) přímé záruky, b) nepřímé záruky. 16. Pojištění rŧzných finančních ztrát vyplývajících a) z výkonu povolání, b) z nedostatečného příjmu, c) ze špatných povětrnostních podmínek, d) ze ztráty zisku e) ze stálých nákladŧ, f) z nepředvídaných obchodních výdajŧ, g) ze ztráty trţní hodnoty, h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, j) z ostatních finančních ztrát. 17. Pojištění právní ochrany. 18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním.

6.2. Solventnost pojišťovny a zajišťovny Jako poslední z tohoto zákona, který obsahuje spoustu změn a upřesňujících informací bych rád vyzdvihl §77, který je v zákoně definován v Hlavě IV – Technické rezervy, finanční umístění a solventnost pojišťovny a zajišťovny. Tento paragraf výrazně posiluje funkci garančního fondu, tzn. celkovou míru solventnosti. Ve starém zákoně č. 363/1999 Sb., nesměla být míra solventnosti niţší neţ 90 000 000,- Kč, jestliţe je pojišťovací činnost provozována podle jednoho nebo více pojistných odvětví ţivotních pojištění. V novém zákoně 277/2009 Sb. uţ tato hodnota solventnosti nesmí být niţší neţ 120 000 000,- Kč.

42

Ve starém zákoně č. 363/1999 Sb., nesměla být míra solventnosti niţší neţ 90 000 000,- Kč, jestliţe je pojišťovací činnost provozována podle jednoho nebo více pojistných odvětví dle Přílohy č. 1, části B v bodech 10 aţ 15. V novém zákoně 277/2009 Sb. uţ tato hodnota solventnosti nesmí být niţší neţ 120 000 000,- Kč. V zákoně č. 363/1999 Sb., nesměla být míra solventnosti niţší neţ 60 000 000,- Kč, jestliţe je pojišťovací činnost provozována podle jednoho nebo více pojistných odvětví neţivotních pojištění dle Přílohy č. 1, části B, které jsou jiné neţ odvětví uvedená v bodech 10 aţ 15. V novém zákoně 277/2009 Sb. uţ tato hodnota solventnosti nesmí být niţší neţ 90 000 000,- Kč. 120 000 000,- Kč, jestliţe je zajišťovací činnost provozována v ţivotním zajištění 120 000 000,- Kč, jestliţe je zajišťovací činnost provozována v neţivotním zajištění 40 000 000,- Kč, jestliţe je zajišťovací činnost provozována podle předchozích dvou bodu kaptivní zajišťovnou. Je patrné, ţe zákon 277/2009 Sb. výrazně přispívá ke zpřesnění výkladu pojmŧ, rozšíření svého rozsahu a záběru v oblasti pojišťovnictví, stejně jako k posílení garancí a dozoru v celkovém odvětví.

43

7. ZÁKON O POJISTNÉ SMLOUVĚ Zákon o pojistné smlouvě ř. 37/2004 Sb., ze dne 17. prosince 2003, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., a zákona 57/2006 Sb., upravuje vztahy účastníkŧ pojištění, které vznikly na základě pojistné smlouvy, pokud tyto právní vztahy nejsou právním předpisem upraveny jinak. Tímto zákonem je jasně vymezena jinakost od pojištění, které vzniká na jiném základě jako je např. sociální pojištění. Zákon o pojistné smlouvě definuje závazky, které plynou účastníkŧm uzavírající pojištění. Je potřeba si uvědomit, ţe pojistná smlouva není v tomto případě výsledkem vyjednávání obou stran, ale bývá jiţ předem pevně stanovena a pojišťovnou určena. Tento zákon pamatuje na ujednání, které nesmí zpŧsobit újmu pojistníka, případně značnou nerovnováhou zpŧsobenou na jeho právech a zároveň povinnostech stran. Je třeba, aby byl klient o veškerých rizicích informován.

7.1. Hlavní účastníci pojistného trhu Hlavními účastníky pojistného trhu jsou zajišťovny a pojišťovny. V našem případě pak pojišťovnu nazýváme pojistitelem. Pojistitel je právnickou osobou, oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti podle zákona. Další účastník je zájemce, jako osoba která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem. Pokud se zájemce s pojistitelem dohodne na uzavření pojistné smlouvy, coţ je právní akt, tak se zpravidla ze zájemce stává pojistník a zároveň mŧţe být i pojištěným. Tzn. ten na koho se pojištění vztahuje. V pojistné smlouvě dále známe institut oprávněné osoby, coţ je osoba, které v dŧsledku pojistné události vzniká právo na plnění z pojištění. Dále rozlišujeme obmyšlenou osobu, která je určená v pojistné smlouvě přímo pojistníkem a které vzniká v případě smrti pojištěného právo na pojistné plnění. Samostatnou kapitolou jsou pak zprostředkovatelé pojištění, bez nichţ by nedošlo k samotnému aktu uzavření pojistné smlouvy. Tito pojišťovací zprostředkovatelé nepracují podle zákona o pojistné smlouvě, ale jejich činnost upravuje samostatný zákon č. 38/2004Sb.

44

7.2. Pojistná smlouva Pojistná smlouva je právní akt o finančních sluţbách, ve které se pojistitel zavazuje poskytnout, dle sjednaného rozsahu, v případě ţe vznikne nahodilá událost, na kterou se smlouva vztahuje, plnění a pojistník se zavazuje, ţe bude řádně platit sjednané pojistné. Pojistná smlouva se sjednává vţdy písemně. Výjimkou mŧţe být pojištění, u kterého je pojistná doba kratší neţ 1 rok. Pojistná smlouva musí obsahovat: -

jasné určení kdo je pojistník a kdo pojistitel

-

určení kdo je oprávněná osoba

-

určení zda jde o pojištění obnosové či škodové

-

vymezení na jaké pojistné nebezpečí a pojistné události se smlouva vztahuje

-

výši pojistného

-

údaje zda je pojistné placeno jako běţné nebo jednorázové a jeho splatnost

-

přesné vymezení délky pojistné doby

-

u pojištění osob, pokud je dohodnuto, musí být stanoven zpŧsob rozdělení případného výnosu ve prospěch oprávněné osoby

Konkrétní příklad pojistné smlouvy uvádím v příloze č. 4 – Návrh pojistné smlouvy Variace E od ČSOB Pojišťovny. Zákon zároveň upravuje nutnost zabezpečení identifikace pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby, při uzavírání pojistné smlouvy nebo v případě změny pojistné smlouvy. Identifikační údaje o těchto osobách musí pojistitel mít ve své evidenci. Těmito údaji se u fyzických osob rozumí jméno, příjmení, adresa bydliště, rodné číslo, případně datum narození nebo obchodní firma, u právnických osob se jedná o název právnické osoby, obchodní firmy, její sídlo, případně IČO. Tyto identifikační údaje se uvádějí v pojistné smlouvě a v pojistce. Rozlišujeme zde čekací dobu, odkupné, novou a časovou cenu, škodnou událost. Dále pak pojištění škodové a obnosové.

45

Do základních pojmŧ patří také nahodilá skutečnost, u které je moţné, ale nesmí být jisté, ţe mŧţe v době trvání pojištění nastat. Obecně mŧţeme vyjádřit, ţe náhodnost, nahodilost a náhoda patří do kategorie zkoumané především z matematického hlediska. Jako typický příklad nahodilosti mŧţeme uvést vrhání kostkou. Jedná se obecně o nahodilou událost, jejíţ příčiny nejsou známy, ale mŧţeme předpokládat ţe ţádné nemá. Z tohoto hlediska vyplývá, ţe se pojištění musí vztahovat pouze na událost, která je nejistá. Smyslem podmínky takové nahodilosti je moţnost, aby došlo k uzavření smlouvy v době, ve které ještě nejsou známé veškeré skutkové předpoklady, na základě kterých se právo v budoucnu stane uplatnitelným. Na základě definice zabývající se nahodilostí mŧţeme tuto rozlišit na: -

absolutní

-

relativní

U nahodilosti absolutní se neví, zda daná skutečnost vŧbec někdy nastane, u nahodilosti relativní mŧţeme hovořit v případě doţití určitého věku a v případě smrti.

7.3. Pojistné podmínky Pojistné podmínky jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy a vymezují pojistné události na které se pojištění vztahuje. Pojistné podmínky vydává daný pojistitel, nemusí být schválené Českou národní bankou a nemusí být předkládané ČNB předem, ale pouze k následné kontrole. Zde platí smluvní volnost, která je však na základě kogentního ustanovení zákona limitovaná. Tyto podmínky upravují pojistnou smlouvu, určují rozsah pojistného plnění a jeho platnost, stanovují výluky z pojištění, vymezují trvání a zánik pojištění a blíţe definují obsah pojistné smlouvy. V obecné rovině je tento obsah stanoven zákonem. Kaţdý pojistník musí být s těmito podmínkami seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Výjimkou je pouze smlouva uzavřená na dálku. Změna smluvních podmínek v prŧběhu trvání pojistné smlouvy mŧţe být měněna

pouze pokud souhlasí smluvní strany. Pokud smlouva pojistné

podmínky přímo neobsahuje, tak na ně musí jednoznačným zpŧsobem odkázat. I zde platí, ţe s obsahem pojistných podmínek byl klient seznámen před uzavřením pojistné smlouvy.

46

8. ZÁKON O POJISTNÝCH ZPROSTŘEDKOVATELÍCH A SAMOSTATNÝCH LIKVIDÁTORECH POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ Tento zákon, č. 38/2004 Sb., vznikl jako reakce na vstup České republiky do Evropské unie. V prŧběhu roku 2004 aţ 2006 pak vstoupila v platnost a účinnost řada právních předpisŧ, které vytváří nový právní rámec v oblasti pojišťovnictví. Tento zákon spadá do této zákonné úpravy. Zákon se vztahuje na regulaci zprostředkovatelŧ v oblasti pojišťovnictví. Zavádí nová pravidla a parametry, pro výkon tohoto specifického povolání a specifikuje odbornou zpŧsobilost, znalosti a praxi potřebnou pro vykonávání této činnosti. Zákon 38/2004 Sb., vymezuje základní pojmy v oblasti zprostředkovatelské činnosti. Z mého pohledu se snaţí o výklad zprostředkovatelské činnosti, ve smyslu předkládání návrhŧ pojistných smluv, provádění přípravných prací, uzavírání pojistných smluv, uzavírání zajistných smluv. Do zprostředkovatelské činnosti zároveň spadá pomoc při správě pojištění. Vymezení pojmŧ zákona zahrnuje jaká osoba fyzická či právnická a za jakých podmínek mŧţe pracovat v oblasti pojišťovnictví. Základní dŧraz je kladen na rozlišení pojišťovacích zprostředkovatelŧ. Tyto mŧţeme rozdělit, podle druhŧ oprávnění na: -

vázané pojišťovací zprostředkovatele

-

podřízené pojišťovací zprostředkovatele

-

pojišťovací agenty

-

pojišťovací makléře

-

výhradní pojišťovací agenty

-

pojišťovací zprostředkovatelé, kteří nemají Českou republiku jako domovský stát

Na základě tohoto rozdělení je dŧleţité vykonávat zprostředkovatelskou činnost pouze v registrovaném postavení.

47

8.1. Vázaný pojišťovací zprostředkovatel Vázaný pojišťovací zprostředkovatel uţ ze svého názvu musí být vázán s pojišťovnou, pro kterou pracuje a na jejíţ účet jedná, písemnou smlouvu. V tomto případě za případné škody, které by vázaný pojišťovací zprostředkovatel zpŧsobil, nese plnou odpovědnost právě pojišťovna, se kterou má uzavřenou písemnou smlouvu. Vázaný pojišťovací zprostředkovatel mŧţe pracovat pro jednu, ale i více pojišťoven, pokud tyto produkty, které nabízí nejsou vzájemně konkurenční. Nesmí inkasovat pojistné ani vyplácet případné plnění, které plyne z pojistné smlouvy. Základní podmínkou pro jeho činnost je dŧvěryhodnost, dále pak sloţení odborné zkoušky předepsané České národní bankou – základní stupeň a následný zápis do registru ČNB, která přidělí vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli registrační číslo. Registraci je tento zprostředkovatel povinen na vyţádání předloţit zájemci o pojištění.

8.2. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel Podřízený pojišťovací zprostředkovatel mŧţe spolupracovat s pojišťovacím makléřem, pojišťovacím agentem a výhradním pojišťovacím agentem. Nesmí inkasovat pojistné ani vyřizovat plnění z pojistných událostí. Svou činnost praktikuje na základě písemné smlouvy. V této smlouvě jsou specifikovány pokyny, podle kterých je vázán jednat. Odměňování PPZ probíhá na základě dohody od toho pojišťovacího zprostředkovatele, jehoţ jménem a na jehoţ účet jedná. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel musí vţdy splňovat předepsané vzdělání a dŧvěryhodnost. Musí sloţit zkoušky pro základní stupeň odborné zpŧsobilosti, předepsané Českou národní bankou. Na základě úspěšného sloţení těchto zkoušek je vydáno příslušné Osvědčení o odborné zpŧsobilosti, které přikládám v příloze č. 5. Tento úspěšný zprostředkovat musí poţádat o zápis do registru pojišťovacích zprostředkovatelŧ, který je vedený také u ČNB. V registru ČNB mu je přiděleno registrační číslo. V České republice, co do počtu sjednatelŧ, výrazně převládají podřízení pojišťovací zprostředkovatelé.

48

8.3. Pojišťovací agent Pojišťovací agent mŧţe vykonávat svou činnost pro jednu nebo více pojišťoven. Pracuje jménem a na účet těchto pojišťoven. Musí mít písemnou smlouvu. Zde mohou být nabízeny produkty, které si vzájemně konkurují. Pojišťovací agent musí dodrţovat vnitřní předpisy pojišťovny, ale mŧţe na rozdíl od podřízeného pojišťovacích zprostředkovatele, inkasovat pojistné. Pojišťovací agent dále mŧţe zprostředkovat plnění z pojistných smluv. Registrovaný pojišťovací agent, který musí být zapsán v registru České národní banky musí splňovat odbornou zpŧsobilost. V tomto případě se jedná o střední stupeň odborné zpŧsobilosti. Podmínkou je samozřejmě dŧvěryhodnost a dále musí být splněna podmínka dvou let praxe. Pojišťovací agent pod sebe mŧţe registrovat podřízené pojišťovací zprostředkovatele. Sám odpovídá za škodu, kterou mŧţe svou činností zpŧsobit, a proto musí být pojištěn odpovědnostní pojistkou pro výkon pojišťovací činnosti, která odpovídá minimální hodnotě 1 000 000 eur. V případě pojišťovací agenta, který má zmocnění vybírat pojistné od pojistníka, musí být dodrţen zákonem předepsaný postup a to: trvalá finanční jistina ve výši 4% z ročního objemu pojistného, které inkasuje, nejméně však 15 000 eur nebo musí pouţívat výhradně zřízené a oddělené bankovní účty pro převody pojistného plnění a pojistného. V příloze č. 6 na ukázku přikládám příklad takovéto pojistné smlouvy pro pojištění odpovědnosti za škodu pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora – pojišťovací agent.

8.4. Pojišťovací makléř U pojišťovacího makléře je zásadní změnou skutečnost, kde vzniká smlouva uzavřená mezi pojišťovacím makléřem a zájemcem o pojištění nebo zajištění. V tomto případě pojišťovací makléř vypracuje analýzu všech pojistných rizik a předloţí zájemci o pojištění návrh pojistného programu. Pojišťovací makléř spravuje uzavřené smlouvy a poskytuje klientovi kompletní poradenskou činnost. Jedná se o nejvyšší moţný stupeň pojišťovacích zprostředkovatelŧ, tomu také odpovídají nároky na zapsání do registru České národní banky. Zde poprvé se setkáváme s odbornou zpŧsobilostí pro vyšší kvalifikační stupeň, praxí v oblasti pojišťovnictví po dobu nejméně 4 let. Samozřejmostí je také dŧvěryhodnost.

49

Pojišťovacímu makléři vyplácí provize pojišťovny, na základě písemných smluv, tyto provize pak následně přerozděluje mezi své registrované podřízené pojišťovací zprostředkovatele. Odpovídá za škodu, kterou on sám nebo jeho podřízení pojišťovací zprostředkovatelé mŧţou zpŧsobit při činnosti v oblasti pojišťovnictví. Pro svou činnost musí mít uzavřenou pojistku odpovídající minimální hodnotě 1 000 000 eur, která se vztahuje na kaţdou pojistnou událost. Pokud by došlo k souběhu pojistných událostí v jednom roce, musí být tato hodnota minimálně 1 500 000 euro. Pokud má pojišťovací makléř smluvně umoţněno vybírat či přijímat od pojistníka pojistné, musí udrţovat stejně jako agent finanční jistinu ve výši 4% z ročního objemu pojistného, které inkasuje, nejméně však 15 000 eur nebo musí pouţívat výhradně zřízené a oddělené bankovní účty, které slouţí k převodŧm pojistného nebo pojistného plnění.

8.5. Pojišťovací zprostředkovatelé, kteří nemají Českou republiku jako domovský stát Tento zprostředkovatel mŧţe v České republice provozovat zprostředkovatelskou činnost, pokud má oprávnění ze svého domovského státu. Provozovat tuto činnost mŧţe ve stejném rozsahu v jakém platí toto oprávnění. Jedinou povinností je informovat Českou národní banku v ČR a registrovat se. Stejně jako tuzemští pojišťovací zprostředkovatelé musí dodrţet zákon v případě oprávnění vybírat pojistné od pojistníka. Zákon předepisuje oddělené bankovní účty pro vlastní hospodaření a převody pojistného nebo finanční jistinu ve výši 4% z ročního objemu inkasovaného pojistného, nejméně však 15 000 eur.

8.6. Samostatný likvidátor pojistných událostí Samostatný likvidátor musí splňovat, stejně jako ostatní pojišťovací zprostředkovatelé, zákonem stanovené normy. Zápis do registru České národní banky mŧţe získat po sloţení zkoušek odborné zpŧsobilosti pro základní stupeň kvalifikace. I zde platí podmínka dŧvěryhodnosti. Samostatný likvidátor pracuje na základě písemné smlouvy, ve které má vymezený rozsah dohodnuté činnosti. Písemnou smlouvu uzavírá s pojišťovnou nebo pojišťovacím makléřem. Jeho činnost musí být pojištěna

50

odpovědnostní pojistkou za škodu zpŧsobenou výkonem této činnosti, která má nejniţší limit odpovídající částce 500 000 eur. Tato hodnota se vztahuje na kaţdou pojistnou událost. Pokud by v jednom roce došlo k souběhu pojistných událostí, tak výše pojištění musí být minimálně 1 000 000 eur.

8.7. Podmínky odborné zpŧsobilosti Pojišťovací zprostředkovatel musí pro všechny stupně odborné zpŧsobilosti splňovat vzdělání, které je nadstavbou vzdělání základního. Rozumíme tím tedy jakékoliv ukončené vyšší vzdělání např. odborné učiliště, střední škola, vysoká škola, neţ je vzdělání základní. Tento doklad o studiu umoţňuje budoucímu pojišťovacímu zprostředkovateli sloţení odborné zkoušky. Sloţení odborné zkoušky je předepsané Českou národní bankou. Tuto zkoušku je moţné vykonat u pojišťovny nebo orgánu, který má oprávnění umoţňující vykonání a uznání této zkoušky pro základní stupeň vzdělání. Pro střední stupeň vzdělání platí pravidla stejná jako pro základní v oblasti všeobecných znalostí. V oblasti odborné znalosti je však nutné sloţit odbornou zkoušku pro střední stupeň odborné zpŧsobilosti nebo doloţit doklad o ukončení odborného studia v oblasti pojišťovnictví – tzn. např. střední nebo vysoké školy v oblasti pojišťovnictví. Tento doklad, pokud bude uznán podle vyhlášky 582/2004 Sb., §1 bod g) seznam škol, nahrazuje odbornou zkoušky pro střední kvalifikační stupeň. Pro střední stupeň kvalifikace odborné zpŧsobilosti je dŧleţité doloţit odborným studiem nebo odbornou zkouškou dokonalou znalost pojistných produktŧ, které zprostředkovatel nabízí, včetně zvládnutí analýzy konkurenčních produktŧ. Pro vyšší stupeň kvalifikace platí stejně jako u předchozích stupňŧ všeobecné znalosti. Rozdíl přichází v minimální čtyřleté odborné praxi, kterou zákon předepisuje. Dŧleţité je doloţení znalostí pojistných produktŧ, které jsou na pojistném trhu v předmětné oblasti činnosti. Tato osoba musí zvládat analýzu konkurenčních produktŧ. Na základě analýzy musí nabídnout řešení a produkt, který řádně vysvětlí. Pro uznání vyššího stupně vzdělání v oblasti pojišťovnictví musí ţadatel sloţit odbornou zkoušku

51

předepsanou pro tento stupeň přímo u komise České národní banky, nebo tuto zkoušku nahradit dokladem o dokončeném vysokoškolském vzdělání s tématikou pojišťovnictví.

8.8. Dŧvěryhodnost Jak jsme si jiţ uvedli, jednou ze základních podmínek zápisu do registru pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí u České národní banky je prokázání dŧvěryhodnosti. Dŧvěryhodnost fyzických osob definuje §19, zákona 38/2004 Sb., ve kterém je přesně rozepsáno, která fyzická osoba se povaţuje za dŧvěryhodnou. Shrnutím tohoto paragrafu vyplývá, ţe dŧvěryhodná osoba, je osoba, která je plně zpŧsobilá k právním úkonŧm a která před podáním ţádosti o zápis do registru ČNB nebyla v posledních deseti letech pravomocně odsouzena pro majetkový, hospodářský nebo jiný úmyslný trestní čin. V tomto paragrafu se specifikuje dále zahlazení trestních činŧ, případné prohlášení konkurzŧ či odejmutí povolení k provozování činnosti v pojišťovnictví. Dŧvěryhodnost právnických osob § 20, zákona 38/2004 Sb., specifikuje jakou právnickou osobu mŧţeme povaţovat za dŧvěryhodnou. Opět mŧţeme tento paragraf okomentovat v jednoduchosti tím, ţe nesmí tato právnická osoba být účastníkem prohlášeného konkurzu, nesmí tato právnická osoba ztratit povolení k provozování činnosti.

8.9. Registr Česká národní banka zřídila registr, do kterého zapisuje fyzické i právnické osoby, které splní registrační podmínky. Tyto podmínky stanovuje zákon pro výkon činností pojišťovacích zprostředkovatelŧ. Registr má charakter veřejného registru a je přístupný pro kaţdého občana. Z registru je moţné pořizovat výpis a nahlíţet do něj. Registrovaní pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí jsou v registru vedeni na základě příslušnosti své registrace a registračního čísla. Ţádost o zapsání do registru podléhá zákonem stanoveným poţadavkŧm a je zpoplatněna. Pokud ČNB vyhodnotí veškeré podklady jako správné a stanovené zákonem, zveřejní ve svém

52

Věstníku osoby, které zařadí do registru. Česká národní banka tyto seznamy pravidelně aktualizuje. ČNB svým rozhodnutím mŧţe také zápis z registru zrušit. Zákon 38/2004 Sb. přesně definuje za jakých podmínek mŧţe k tomuto zrušení dojít. Nejčastěji se jedná o pozastavení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, který o to sám poţádá. Toto zrušení, mimo jiné, mŧţe ČNB udělat i z dŧvodu ztráty dŧvěryhodnosti. Tato rušení jsou, stejně jako zápisy, zveřejňována ve Věstníku a následně v registru.

8.10. Sankce a pokuty Činnost pojišťovacích zprostředkovatelŧ v České republice podléhá dozoru České národní banky která, ve znění zákona č. 38/2004 Sb., mŧţe pouţít spoustu nástrojŧ k dosaţení součinnosti s tímto zákonem. ČNB mŧţe nařídit opatření k nápravě, dále pak pokud nebyla náprava sjednána pozastavit činnost pojišťovacího zprostředkovatele, případně uloţit pokuty a sankce.

53

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem povaţoval za dŧleţité zpracovat kompletní informace týkající se oblasti ţivotního pojištění, dále pak jeho vzniku a samotného významu pojištění a situace na trhu v České republice. Období historického vzniku je i při zkouškách na základní stupeň odborné zpŧsobilosti pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí, naprosto opomíjeno. Je velkou škodou, pro pojišťovací trh, ţe tyto informace, které sahají do hluboké historie nejsou pojišťovacím zprostředkovatelŧm známy. Pokud se soustředí zkoušky pojišťovacích zprostředkovatelŧ pouze na zákonná ustanovení, tak se dle mého názoru, vytrácí samotná podstata a duše pojišťovnictví. Omezuje se na poptávku a nabídku syrových produktŧ jako obchod pro klienta, zprostředkovatele, pojišťovny a zajišťovny. Je pravda, ţe znalost zákonných norem je zcela jistě dŧleţitou normou pro práci v oblasti pojišťovnictví, stejně jako pravidelné doplnění informací v pětiletých předepsaných cyklech. Ani v těchto doškolovacích kurzech jsem nenašel také ani zmínku o vývoji a historii pojišťovnictví. Povaţuji za dŧleţité, ţe téma, tak opomíjené, v současné době je moţné vystudovat jiţ na střední škole, obor pojišťovnictví. Jsem přesvědčen, ţe pochopení počátkŧ pojišťovnictví výrazně pomŧţe pojišťovacímu zprostředkovateli vcítit se do pozice klienta a lépe s ním hovořit o jeho poţadavcích a potřebách. Správné, rozumné a lidské vysvětlení klientovi umoţní pohled v širším náhledu a odbourá bariéru nutnosti a obchodu. Samotná etapa po roce 2004 je asi největším mezníkem v pojišťovnictví v České republice. Zákonné úpravy přijaté se vstupem do Evropské unie jednoznačně přitvrzují pohled na pojišťovací činnost. Z mého pohledu hodnotím velmi kladně prořídnutí podomních prodejcŧ bez patřičného vzdělání. Trochu nešťastné mi připadá, ţe většina neaktivních pojišťovacích zprostředkovatelŧ si nezruší svou registraci a tím pojišťovací trh znepřehledňují. V tomto případě bych osobně uvítal nastavení pravidel pro setrvávání v registru a přitvrzení v oblasti znalostí pojišťovacích zprostředkovatelŧ ještě před zápisem do registru. Dle mého názoru by pojišťovací zprostředkovatel měl skutečně cítit potřeby klientŧ a hledat optimální řešení pro ně a ne pro svŧj zisk. Jedině tak je moţné navrhnout řešení, která klienty a jejich rodiny dostatečně zajistí a ochrání.

54

Pokud

klient

získá

dŧvěru

ve

znalosti,

etiku

a

charakter

pojišťovacího

zprostředkovatele, tak je velmi pravděpodobné, ţe k dobrému zajištění připojí i spořící sloţku, která bude mít velmi výrazný vliv na jeho dŧchodové zajištění. V tomto případě by klient získal garantované finanční prostředky, které mu zajistí dŧstojný ţivot, který si jistě zaslouţí. V praxi je bohuţel stále časté předělávání pojistných smluv neodborným zpŧsobem, kdy klientŧm

vzniká

finanční

ztráta.

Stornované

smlouvy

v dŧsledku

neplacení

a neuvědomění si pocitu dŧleţitosti pojistného zajištění. Dohled České národní banky, sankce a pokuty jsou určitě dŧleţitým přínosem pro minimalizaci těchto negativních dopadŧ odvrácené strany v oblasti pojišťovnictví. Smutným zjištěním zŧstává fakt, ţe propojištěnost v České republice je u hranice 50%. Ani motivační programy zákonu 586/1992 Sb. o daních z příjmŧ, z něhoţ vyplývá moţnost pro klienta čerpat daňovou úlevu, nejsou dostatečnou motivací. V posledních letech je naopak chvályhodné, ţe podobných daňových odpočtŧ vyuţívají zaměstnavatelé a placenou částkou motivují své zaměstnance k uzavření pojistné smlouvy a to právě díky finančním příspěvkŧm, které hradí zaměstnavatel. Ţivotní pojištění, i přes světovou hospodářskou krizi, drţí stále svŧj kredit a pojistný trh dokonce opět začal zvyšovat předepsané pojistné. Tempo rŧstu ţivotního pojištění se meziročně zvýšilo o zhruba 5%, coţ předčilo veškeré pojistné prognózy. V ţivotě kaţdého člověka by institut pojištění měl zaujímat přední místa. Neumím si pomalu představit ţivot bez kvalitního zajištění, které mi mŧţe nabídnout správně zvolený pojistný produkt. Široké spektrum pojistné ochrany na celou rodinu, včetně dětí, je v současné době k dispozici u mnoha pojišťoven pŧsobících na trhu v České republice. Záleţí na kvalitě finančních zprostředkovatelŧ, kteří dokáţou klientovi vysvětlit nejen pojistný produkt, případně vypracovat analýzu pojistných produktŧ, ale správně vyhodnotit potřeby klienta. Věřím, ţe veškeré zákony o pojistné smlouvě a pojišťovacích zprostředkovatelích mají zásadní dopad na kvalitu pojišťovnictví v ČR.

55

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Odborné publikace: BOHMAN, Ludvík; WAWERKOVÁ, Magdalena. Zákon o pojistné smlouvě. 2. aktualizované vydání. Praha : Linde, 2009. 335 s. ISBN 978-80-7201-755-3. HRUBOŠOVÁ, Marcela. Profese pojišťovací zprostředkovatel. 1. vydání. Praha : Linde, 2009. 119 s. ISBN 978-80-7201-775-1. MAJTÁNOVÁ, Anna , et al. Pojišťovnictví teorie a praxe. 1. vydání. Praha : Ekopress, 2006. 288 s. ISBN 80-86929-19-1. ŠKOPOVÁ,

Věra;

MUSILOVÁ,

Radoslava;

KRUPIČKOVÁ,

Hana.

Zákon

o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a předpisy související. 1. vydání. Praha : C.H. BECK, 2006. 291 s. ISBN 80-7179-4767. HORA, Jan; ŠULCOVÁ, Jaroslava; ZUZAŇÁK, Aleš. Příručka pro zprostředkovatele pojištění. 1. vydání. Praha : Linde, 2004. 255 s. ISBN 80-7201-488-9. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání. Praha : Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86-929-51-4. VENCOVSKÝ, František, et al. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vydání. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. ČEJKOVÁ, Viktória; MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictv í. 1. vydání. Brno : Masarykovo univerzita, 2004. 158 s. ISBN 80-210-3525-0. KUTINA, Zdeněk. Vademecum pojišťovacího makléře. 1. vydání. Praha : Havlíček Brain Team, 2005. 148 s. ISBN 80-903609-0-4.

56

Elektronické zdroje: Pojisti zivot [online]. 2010 [cit. 2010-03-19]. Fakta o ţivotním pojištění. Dostupné z WWW: . Cap.cz : Tiskové zprávy [online]. 2009, 1.2.2010 [cit. 2010-03-21]. Česká asosiace pojišťoven. Dostupné z WWW: . JINDRA, Vojtěch. Pojišťovnictví - Vojtěch Jindra [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Edu.uhk.cz. Dostupné z WWW:

ke_studiu.html>. Opojisteni.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Pojišťovnictví v kostce - OPojištění.cz. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-5000. Bussiness.center.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Zákon o pojišťovnictví. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235. Cnb.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Platné předpisy v oblasti dohledu v pojišťovnictví

- Česká národní banka. Dostupné z WWW:
cs/legislativa/leg_ pojistovny/> . Cnb.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-26]. Celkový přehled počtu subjektŧ ke dni. Dostupné

z

WWW:

SUBJECTS_

COUNTS_2>. Ckp.cz [online]. 1999 [cit. 2010-03-21]. Česká kancelář pojistitelŧ. Dostupné z WWW: .

57

SEZNAM OBRÁZKŦ, TABULEK A GRAFŦ Seznam obrázkŧ Obrázek 1: Čára ţivota ………………………………………………………………30 Seznam tabulek Tabulka 1: Porovnání produktŧ ……………………………………………………...27 Tabulka 2: Příklad výpočtu měsíčního pojistného – Program Variace E ……………32 Tabulka 3: Pojišťovny nabízející ţivotní pojištění …………………………………..39 Seznam grafŧ Graf 1: Předepsané pojistné – podíl ţivotní a neţivotní pojištění (ČR a EU) …………17 Graf 2: Dŧvod sjednání ţivotního pojištění ……………..…………………….….……18 Graf 3: Dŧvod nesjednání ţivotního pojištění ………………………………….…...…19 Graf 4: Délka sjednané pojistné doby ţivotního pojištění ……….………………....….19 Graf 5: Výše měsíčně placeného pojistného …………………………………….......…20

58

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Vývoj kapitálové hodnoty při garantovaném zhodnocení – str. 1 Příloha č. 2 - Vývoj kapitálové hodnoty při garantovaném zhodnocení – str. 2 Příloha č. 3 - Vývoj kapitálové hodnoty při zhodnocení v akciovém mixu Příloha č. 4 - Návrh pojistné smlouvy – Variace E od ČSOB Pojišťovny Příloha č. 5 - Osvědčení o základním kvalifikačním stupni odborné zpŧsobilosti Příloha č. 6 - Pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti za škodu pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora

59

PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1

Vývoj kapitálového hodnoty při garantovaném zhodnocení – str.1

Zdroj: PETRÁŠ, Jiří. Kalkulátory ŢP : Investiční ŢP. ČSOB Pojišťovna, a.s. - Kalkulátory. 01.03.2009, 1.3.1.0., CSOBPKalk.Main 1.3.1.0 .

Příloha č. 2 List č. 1

Vývoj kapitálové hodnoty při garantovaném zhodnocení – str.2



Vývoj kapitálové hodnoty při zhodnocení v akciovém mixu – str.2



Návrh pojistné smlouvy – Variace E od ČSOB Pojišťovny


Osvědčení o základním kvalifikačním stupni odborné zpŧsobilosti


Pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti za škodu pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora

ZDE BUDE VLOŢENO ZADÁNÍ BC./DP PRÁCE

Ţivotní pojištění v České republice

Recommend Documents