ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PRO ÚČELY FINANCOVÁNÍ BYDLENÍ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav financí

ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PRO ÚČELY FINANCOVÁNÍ BYDLENÍ

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí diplomové práce:

Řešitel:

Ing. Roman Ptáček, Ph.D.

Bc. Pavel Jahoda

Brno 2008

ANOTACE Předmětem diplomové práce „Životní pojištění pro účely financování bydlení“ je analýza dopadu aplikace jednotlivých druhů životního pojištění na způsob financování bydlení prostřednictvím hypotečního úvěru. V prvním oddíle je práce zaměřena na teoretická východiska z oblasti hypotečních úvěrů, aktuálních možností a vývoje trhu životního pojištění souvisejícího s využitím pro financování bydlení. Závěrem teoretické části je nastíněna problematika změn a současného stavu daňového systému v rámci sektoru daně z příjmu fyzických osob v ČR. Druhý oddíl práce je pomocí modelových příkladů praktickou ukázkou vzájemného srovnání kombinací využívajících životní pojištění, následovaná komparací s ostatními alternativami vycházejících z nabídky současného finančního trhu. Zkoumán je i dopad změn sazby daně z příjmu a průměrné úrokové sazby poskytovaných hypotečních úvěrů na jednotlivé kombinace s životním pojištěním. Na závěr praktické části je ukázka konstrukce portfolia produktů a jeho optimalizace pro způsob financování bydlení.

Klíčová slova: hypoteční úvěr, životní pojištění, sazba daně z příjmu, úroková sazba, daňové úlevy

ANNOTATION The subject of the master’s thesis „Life insurance for the purpose of financing housing“ is an analysis of how application of each kind of life insurance impacts the form of financing housing through mortgage credit. The first part of the thesis is aimed at theoretical facts in the area of mortgage credits, at the currently available options and at the development of life insurances’ market in connection with financing housing. As a result of this part of the thesis, the changes of the tax system within the sector of income tax are outlined. The second part of the thesis is a practical illustration and comparison of possible life insurance combinations, followed by other alternatives offered on the financial market. This is shown on model examples. Examined is also the impact of the income tax rate change and available average interest rates of mortgage credits

2

in each combination with life insurance. The conclusion of this part is an example of product portfolio construction and its optimization for the purposes of financing housing. Key words: mortgage credit, life insurance, income tax rate, interest rate, tax benefits

3

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Životního pojištění pro účely financování bydlení“ jsem vypracoval samostatně, a že jsem uvedl všechny informační zdroje, ze kterých jsem čerpal.

V Brně dne 30. května 2008 ____________________

4

Poděkování

Děkuji Ing. Romanu Ptáčkovi, Ph.D., vedoucí diplomové práce, za odborné rady a metodické vedení. Dále děkuji Ing. Radku Skoumalovi, obchodnímu zástupci z poradenské společnosti OVB, za cenné rady a poskytnuté podklady a materiály, jenž mi pomohly při zpracování diplomové práce.

5

OBSAH: 1.

ÚVOD....................................................................................................................... 8

2.

CÍL A METODIKA................................................................................................ 9

3.

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ........................................... 12 3.1.

HYPOTEČNÍ ÚVĚRY ................................................................................. 12

3.1.1. Rozvoj trhu hypoték.................................................................................... 12 3.1.2. Charakteristika současných možností......................................................... 14

3.2.

3.1.2.1.

Účelové hypoteční úvěry .................................................................... 15

3.1.2.2.

Neúčelové hypoteční úvěry - americké hypotéky............................... 16

3.1.2.3.

Zajištění hypotečního úvěru................................................................ 17

3.1.2.4.

Úroková sazba..................................................................................... 18

3.1.2.5.

Splácení hypotečního úvěru................................................................ 19

3.1.2.6.

Čerpání hypotečního úvěru ................................................................. 22

3.1.2.7.

Současné nadstandardní možnosti ...................................................... 23

3.1.2.8.

Státní podpora ..................................................................................... 23

ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ................................................................................. 25

3.2.1. Přehled základních pojistných produktů..................................................... 25 3.2.1.1.

Rizikové životní pojištění ................................................................... 25

3.2.1.2.

Kapitálové životní pojištění ................................................................ 25

3.2.1.3.

Investiční životní pojištění.................................................................. 26

3.2.2. Úprava životního pojištění v ZoDP ............................................................ 29 3.2.3. Vývoj využití životního pojištění pro účely financování bydlení............... 30

3.3.

3.2.3.1.

Úvěr se zajištěním rizikovým pojištěním – klasická varianta ............ 31

3.2.3.2.

Úvěr v kombinaci s KŽP nebo IŽP..................................................... 32

3.2.3.3.

Současný trend .................................................................................... 34

DAŇOVÁ SOUSTAVA ................................................................................ 35

3.3.1. Vývoj daní v České Republice.................................................................... 35 3.3.2. Aktuální úprava........................................................................................... 37 3.3.3. Reforma daňového systému 2010............................................................... 39 4.

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 41 4.1.

Modely srovnávající jednotlivé kombinace s životním pojištěním........... 42

4.1.1. Model shodný ve všech parametrech s podmínkou zajištění (1A) ............. 42

6

4.1.2. Model nezahrnující parametr doby splatnosti s podmínkou zajištění (1B)............................................................................................... 45 4.1.3. Model nezahrnující parametr stejné výše měsíční platby s podmínkou zajištění (1C)............................................................................................... 46 4.1.4. Model shodný ve všech parametrech bez zajištění (1D) ............................ 47 4.1.5. Model nezahrnující parametr doby splatnosti bez zajištění (1E)............... 48 4.1.6. Model nezahrnující parametr stejné výše měsíční platby bez zajištění (1F) ............................................................................................... 48 4.1.7. Dílčí závěr ke kapitole 4.1. ......................................................................... 49 4.2. Modely srovnávající kombinace s životním pojištěním a ostatními možnostmi financování ..................................................................................... 51 4.2.1. Model s variantami různých metod splácení stavebním spořením (2A) ... 51 4.2.2. Model s variantami různých metod splácení investováním (2B) ............... 53 4.2.3. Model komparace variant: samostatný úvěr, kombinace s IŽP, stavebním spořením a pravidelným investováním (2C)............................................... 55 4.2.4. Dílčí závěr ke kapitole 4.2. ......................................................................... 56 4.3. Modely zachycující dopad změn v čase na kombinace s životním pojištěním ......................................................................................................... 58 4.3.1. Model s rizikovou životní pojistkou (3A)................................................... 59 4.3.2. Model s kapitálovou životní pojistkou (3B) ............................................... 60 4.3.3. Model s investiční životní pojistkou (3C)................................................... 62 4.3.4. Dílčí závěr ke kapitole 4.3. ......................................................................... 63 4.4. Modely optimalizující portfolio pro financování bydlení využívající kombinaci všech dostupných produktů .......................................................... 63 4.4.1. Model s podmínkou zajištění (4A) ............................................................. 63 4.4.2. Model bez zajištění (4B)........................................................................... 64 4.4.3. Dílčí závěr ke kapitole 4.4. ......................................................................... 66 5.

DISKUZE .............................................................................................................. 67

6.

ZÁVĚR .................................................................................................................. 71

7.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ ........................ 74

8.

PŘEHLED GRAFŮ A TABULEK ..................................................................... 78

9.

SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................... 79

7

1. ÚVOD Mohutným akceleračním prvkem působícím na růst zadluženosti českých domácností je snaha získat vlastní bydlení, kterou lze pozorovat zejména v posledních letech. Jedním z relevantních finančních produktů jsou zde hypoteční úvěry.1 Současné trendy naznačují rostoucí propojení jednotlivých forem úvěrů formou čerpání kombinovaných úvěrů, které mohou konkrétnímu zájemci umožnit optimální financování jeho bytových potřeb. Nejčastěji nabízenou formou je kombinace s kapitálovým nebo investičním životním pojištěním. Podmínkou je, že si klient koupí provázaný produkt, kde pomocí úspor z pojistky splatí hypoteční úvěr. Odborníci se k těmto produktům však stavějí velmi kriticky. „Kombinace je od začátku špatně a vznikla jen proto, že provize z hypotéky a životního pojištění patří mezi nejvyšší,“ komentují takzvané „kombíky“ mnozí poradci.2 Opravdu jsou hlavními důvody, proč se obchodní sítě pojišťoven, makléřské společnosti a nezávislí finanční poradci snaží prodávat životní pojištění v kombinacích, vysoké provize obchodníků z tohoto produktu? Nebo jsou tyto metody financování bydlení výhodné pro klienty? Pravdou je, že pojišťovny nejvíce oceňují obchodníky právě za prodej smluv životního pojištění, a to z prostého důvodu: životní pojistka je dlouhodobou zárukou přísunu peněz a adekvátně tomu zisku. Peníze vložené na pojistné smlouvy, díky nízké likviditě pro klienta, může pojišťovna použít i k dlouhodobějším a rizikovějším investicím. Využití životní pojistky jako alternativního instrumentu pro účely financování bydlení je tedy vítanou příležitostí, jak lze klienta na dlouhodobou pojistnou smlouvu nalákat. Navíc smlouvy životního pojištění v kombinacích s úvěry jsou v drtivé většině nastaveny na vysoké pojistné částky, což má za důsledek i vysoké pojistné, ze kterého se společně s vlivem pojistné doby odvíjí provize. Odpovědět na otázku týkající se výhodnosti kombinací hypotečních úvěrů s životním pojištěním pro klienty, a to jak z pohledu současných možností, tak i z hlediska podmínek na trhu v minulých obdobích, má za úkol následující práce.

1 2

Zpracováno dle [28] Zpracováno dle [39]

8

2. CÍL A METODIKA Cílem této práce je především řešení otázky výhodnosti použití jednotlivých forem životního pojištění pro financování bydlení, případné využití jiných finančních produktů a objasnění dopadu změn daňové soustavy a úrokových sazeb. Závěrem je nastíněna predikce dalšího vývoje v této oblasti finančního trhu. Práce bude verifikovat hypotézu, že uzavření životně pojistných smluv, které byly a jsou doporučovány jako výhodný úsporný nástroj k úvěrovým smlouvám, je pro klienta v drtivé většině případů finančně nevýhodné. Trendy na finančním trhu, spojené s podmínkami vytvořenými státním aparátem nenaznačují v nejbližší budoucnosti opačný vývoj.

Diplomová práce je strukturovaná do šesti základních kapitol, přičemž první dvě kapitoly jsou věnovány úvodu, cílům a metodice práce. Třetí kapitola je teoretickým

rozborem současného stavu zkoumané

problematiky. Analyzovány jsou aktuální podmínky na trhu s hypotečními úvěry, včetně stručné charakteristiky porevolučního vývoje. Dále jsou vymezeny jednotlivé produkty používané v praxi právě pro alternativní způsob financování bydlení a jejich stručná historie v rámci tohoto použití. Závěr kapitoly je věnován vývoji, současnému stavu a výhledům daňového systému ČR. Ve čtvrté kapitole jsou vyhodnoceny jednotlivé možnosti financování bydlení, s využitím pouze životního pojištění, pro fyzické osoby v současných podmínkách finančního trhu České republiky. Vyhodnocení jednotlivých kombinací vychází z modelových situací, při kterých je použito několik základních parametrů, vyplývajících z praktických požadavků klientů čerpajících hypoteční úvěr, jako srovnávacích prvků. Kapitola se dále zabývá komparací s dalšími alternativními způsoby financování pomocí jiných produktů finančního trhu. Třetí oddíl praktické části simuluje dopady změn v daňové soustavě a úrokových sazbách na kombinace s životním pojištěním. Poslední oddíl je ukázkou vytvoření portfolia produktů a jeho optimalizace pro účely financování bydlení. Modely jsou z důvodu snadné srovnatelnosti aplikovány vždy na následující výčet podmínek: stejná výše úvěru, klient je dostatečně bonitní (neohrožuje poskytnutí

9

úvěru), věk klienta akceptuje daňovou uznatelnost životního pojištění, stav a další rodinné poměry klienta jsou nepodstatné, jedná se o účelový hypoteční úvěr s anuitní formou splácení, bez využití mimořádných splátek v průběhu splácení (výjimkou jsou modely se stavebním spořením a pravidelnými investicemi), forma zajištění nemovitosti je nepodstatná, všechny druhy státní podpory jsou vždy akceptovány, je použita průměrná hodnota úroková sazby k úvěrům poskytnutých bankami domácnostem, fixní doba nebrána v potaz,3 sazba daně z příjmu dle tab. č. 4. V jednotlivých modelech jsou pak využívány měnné parametry, a sice doba splatnosti a výše měsíční platby. Různé modely, ve kterých jsou buď oba nebo alespoň jeden z těchto parametrů zafixovány na shodnou hodnotu pro všechny kombinace, slouží k odhalení celkové nákladovosti a finanční dostupnosti variant. Data pro modely vybrány na základě výhodnosti pro klienta z produktů poskytovanými těmito společnostmi: hypoteční úvěry …

Česká Spořitelna (bez nutnosti srovnání, byla použita průměrná úroková sazba, výše poplatků je nepodstatná)

životní pojištění …

Allianz, Aviva, Česká Podnikatelská Pojišťovna, Česká Pojišťovna, Generali, Kooperativa, Uniqa, Wüstenrot

stavební spoření …

kalkulátor společnosti OVB

pravidelné investice … Conseq, SFM Group, Pioneer Investments V páté kapitole je objasněno nastavení modelů a vyhodnocení jejich výsledků z praktické části, šestá kapitola je věnována zhodnocení celé práce.

Metodika diplomové práce vychází z hlavního, resp. dílčích cílů práce a způsobu jejich dosažení. Její zpracování zahrnovalo následující kroky:

1. Téma diplomové práce jsem si zvolil ze dvou důvodů: za prvé jsem se pohyboval přibližně tři roky v oblasti finančního poradenství, kde byla problematika financování bydlení každodenním tématem. Kombinace s životním pojištěním se pak stávala častým řešením pro klienty. Druhým důvodem je návaznost na vlastní bakalářskou práci, která se zabývala životním pojištěním obecněji a téma využití životního pojištění pro financování bydlení bylo nastíněno pouze okrajově.

3

výjimka – modely v kapitole 3

10

2. Fáze přípravy – shromažďování potřebné literatury a dalších studijních materiálů, které obsahují témata týkající se a spojená s hypotečními úvěry, životním pojištěním a daňovou soustavou. Následné studium těchto podkladů.

3. Konzultace s vedoucí diplomové práce a obchodními zástupci v oboru finančního zprostředkování (spol. OVB Allfinanz, a.s. a ING)

4. Fáze zpracování – analýza, zpracování materiálů a tvorba modelových příkladů. Pro konkrétní výpočty v praktické části jsem využil softwaru pojišťoven, hypotečních bank a investičních společností.

5. Zhodnocení výsledků práce.

6. Konečné zpracování bakalářské práce bylo provedeno na počítači v textovém procesoru Microsoft Word XP Professional Verze 2002 a tabulkovém procesoru Microsoft Excel XP Professional Verze 2002.

11

3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

3.1. HYPOTEČNÍ ÚVĚRY Úvěry na bytové účely poskytované bankami formou hypotečních úvěrů a úvěrů stavebních spořitelen dnes patří k nejdynamičtěji rostoucím položkám bilance domácího bankovního sektoru. Bonitní klient může získat úvěr na pořízení nové nemovitosti u stavební spořitelny i u banky nabízející hypoteční úvěr. Poměr poskytnutých objemů obou typů úvěrů v současnosti činí zhruba 2:1 ve prospěch hypotečních úvěrů. Úvěry ze stavebního spoření jsou nepochybně zajímavým a pro klienty mnohdy velice přínosným produktem, protože velká část obyvatelstva vnímá pevnou úrokovou sazbu úvěru během celé doby jeho splácení jako určitý prvek jistoty, čemuž právě vychází vstříc stavební spořitelny s časově neměnnou výší úrokové sazby. Ta je navíc známá již v okamžiku uzavření smlouvy, to znamená při zahájení spoření (naopak výhodou žadatelů o hypoteční úvěr je teoreticky možnost reagovat na změnu tržních podmínek pružněji tím, že využijí sazby zafixované na kratší dobu nebo variabilní sazby). Avšak hlubší analýza tohoto nástroje úvěrového trhu je nad rámec této práce, proto se bude další text věnovat pouze vlastním hypotečním úvěrům.4

3.1.1. Rozvoj trhu hypoték Hypoteční trh vznikl prakticky od nuly v roce 1996. V té době byly banky velmi opatrné a hypoteční úvěry byly přístupné pouze malému okruhu klientů s vysokými příjmy. Právě od poloviny 90. let začaly být nabízeny hypoteční úvěry speciálními útvary komerčních bank a jedinou specializovanou hypoteční bankou (Českomoravská hypoteční banka). Ovšem bez výrazného úspěchu, protože v té době operovala česká ekonomika v prostředí vysokých úrokových sazeb. Také posuzování bonity (úvěrový scoring) omezil tento finanční produkt na velmi úzkou skupinu klientů. Poptávka po úvěrech začala postupně růst s rostoucími příjmy a s poklesem úrokových sazeb. Na rozvoji hypotečního bankovnictví mají z velké části zásluhu noví strategičtí vlastníci, kteří do bank vstoupily s jejich privatizací. Obratem se stal moment z roku 2000 - privatizace největší české retailové banky: součástí smlouvy o prodeji státního podílu v České spořitelně rakouské Erste Bank byl i závazek nového vlastníka podpořit 4

Zpracováno dle [30]

12

českou ekonomiku zvýhodněnými úvěry pro malé a střední firmy a také úvěry na bydlení. V programu hypotečních úvěrů banka nabídla jedinou výši úrokové sazby pro všechny zájemce (nikoli tedy spektrum sazeb diferencující klienty podle bonity - ta naopak hrála roli při výši poskytovaného úvěru).5 Drobná klientela nebyla do té doby v centru pozornosti velkých bank, zahraniční vlastníci se však rozhodli zaměřit více i na tento segment a hypoteční úvěry jsou dnes jednou z podstatných součástí nabídky služeb. Hypoteční úvěry využívají především domácnosti jako jeden ze zdrojů financování bytových potřeb, výjimkou však nejsou ani hypoteční úvěry na nemovitosti sloužící ke komerčním účelům a nověji hypoteční úvěry čerpané za libovolným účelem. Z grafu č. 1 je patrný výrazný nárůst využití hypotečních úvěrů začátkem století, pro porovnání je zachycen i vývoj spotřebitelských úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření, které vykazovaly přece jen pozvolnější zvyšování.

Graf č. 1: Úvěry na bydlení a spotřebitelské úvěry (v mld. Kč)

Zdroj: [28]

Dalším faktorem podporujícím růst úvěrového trhu je masivní výstavba nových bytů a domů, které lze financovat prostřednictvím hypoték a úvěrů ze stavebního spoření.6 Do úvěrového procesu často přímo vstupují samotné developerské společnosti.

5

Zpracováno dle [28] Na poptávce po úvěrech se neprojevily ani rostoucí ceny nových i starších bytů, jenž byly způsobeny vysokou poptávkou po bydlení patrnou od roku 2002, což zvyšovalo riziko vzniku bubliny u tohoto typu aktiv (vrchol nastal krátce před vstupem země do EU). Cenový vývoj na trhu nemovitostí tak redukoval efekty nižších úrokových sazeb, to se však v praxi na poptávce nijak významně neodrazilo. 6

13

Banky používají v nabídce úvěrů zpravidla dva hlavní distribuční kanály. Kromě vlastní pobočkové sítě, resp. sítě celé finanční skupiny se do těchto obchodů zapojují stále více externí finanční zprostředkovatelé. Ti nejsou většinou vázáni na jednotlivé banky a mohou tak klientovi doporučit nejvýhodnější produkt odpovídající jeho potřebám z celé škály nabídek hypotečních bank. V České Republice, stejně jako ve většině zemí EU, existuje určitá forma státní podpory či daňových úlev. V ČR to je především možnost odpočtu placených úroků ze základu daně z příjmů

a dotace v rámci určitého procenta úrokové sazby u

hypotečních úvěrů. Na druhé straně má snahu, v rámci podpory domácnostem, vytvářet stát „konkurenci“ hypotečním úvěrům v podobě výhodných půjček mladým domácnostem (v roce 2005 půjčky s 2% úročením do výše 300 tis. Kč, do té doby s 3% úročením do výše 200 tis. Kč) na stavbu bytu nebo domu, a nově i na jeho koupi včetně složení podílu ve družstvu, později i na rekonstrukce.7

3.1.2. Charakteristika současných možností Hypoteční úvěry jsou nejstarší úvěry se střednědobou až dlouhodobou splatností, širokým použitím a s rozlišením na využitelné k financování různých potřeb či investic, kdy podmínkou je zajištění hypotékou, a na poskytnuté na investice do nemovitostí, které jsou zajištěny hypotékou. Hypotéka v obecném principu je splácení klienta úroku + jistiny, za předpokladu dostatečné výše a stability příjmů spojeného s kvalitní zástavou vzhledem k tržním podmínkám.8 Hypoteční úvěr může využít fyzická osoba starší 18-ti let s trvalým pobytem na území České republiky, občan ČR nebo držitel průkazu o povolení pobytu člena státu Evropských společenství. O hypoteční úvěr lze žádat současně s dalšími třemi žadateli (celkem čtyři žadatelé) za předpokladu maximálně dvou domácností. Pokud je klient ženatý (vdaná) a má společné jmění manželů, musí žádat o hypoteční úvěr společně s partnerem. Minimální výše hypotéky je limitována dle banky, obvykle 300 tis. Kč, maximální výše hypotéky není omezena, je určena schopností splácet. Banka hodnotí bonitu klienta (výše a stabilita příjmu, od které se odvíjí nabídka úrokové sazby).

7 8

Zpracováno dle [30] Zpracováno dle [11]

14

Do příjmů je možné započíst: příjmy od zaměstnavatele, čistý zisk z podnikání, výživné apod. Banky mají samozřejmě rozdílné podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele potažmo podnikatele, obchodní společnosti, bytová družstva nebo společenství vlastníků.9 3.1.2.1. Účelové hypoteční úvěry Účelové hypoteční úvěry může klient použít jen na účely, uvedené v úvěrové smlouvě, tj. nejčastěji na nákup nemovitosti, kterou klient může (ale nemusí) mít v osobním vlastnictví. Přehled využití: •

koupi nemovitosti (i spoluvlastnického podílu) do osobního vlastnictví

•

koupi družstevního podílu

•

nákup stavebního pozemku

•

výstavba bytu, rodinného domu či jiné nemovitosti

•

rekonstrukci nemovitosti

•

modernizaci a údržbu nemovitosti

•

vypořádání dědictví či společného jmění manželů

•

splacení úvěru, půjčky použité na investice do nemovitosti

•

profinancování dříve zaplacených vlastních prostředků (maximálně do 50 % úvěru)

•

kombinaci výše uvedených účelů

Hypoteční úvěr můžete využít i jako investici do bytových, administrativních a polyfunkčních budov (s převažující plochou bydlení nebo administrativní), kde návratnost hypotéky může být postavena na výnosech z nájemného z této nemovitosti. Objekty hypotéky mohou být: •

stavební pozemek určený ke stavbě rodinného domu, garáže nebo jiné nemovitosti sloužící k bydlení vč. příslušenství

•

byt, dům v osobním vlastnictví

•

bytové jednotky v družstevním vlastnictví (může se jednat i o jinou právnickou osobu než bytové družstvo)

9

•

nemovitosti sloužící k individuální rekreaci (chaty, chalupy aj.)

•

bytový dům

Zpracováno dle [36]

15

•

administrativní a polyfunkční budovy

•

nemovité příslušenství, které je součástí výše uvedených nemovitostí (garáž, bazén, sauna, terénní úpravy pozemku atd.)

•

nebytový prostor za předpokladu, kdy se realizací investičního záměru stane bytovou

Profinancovat lze jako součást hypotéky rovněž projekt k nemovitosti, inženýrské činnosti a zařízení staveniště.10 Hypotéční úvěr se poskytuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi bankou a klientem. Splacení hypotečního úvěru (a to včetně úroků a souvisejících bankovních poplatků) si banka jistí zástavním právem k nemovitosti. Žádost o poskytnutí úvěru začíná banka posuzovat až po tom, kdy jí klient dodá všechny nutné podklady – příprava těchto dokumentů může tedy trvat déle než vlastní rozhodování banky, zda úvěr poskytne nebo neposkytne. Účelové hypoteční úvěry banky poskytují obvykle do výše 60 – 80 %, tento vztah respektuje faktory trhu nemovitostí: kolísání cen nemovitostí; existenci privilegovaných pohledávek, které mohou předcházet pohledávkám banky při realizaci zástavního práva; nutnost uhradit z výnosu prodeje nemovitosti i úroky, které dlužník nezaplatil. Někdy se však poskytuje hypotéka až do výše 100 % hodnoty nemovitosti (resp. nemovitostí – může jich být i více), na kterou je zástavní právo zřízeno. Doba splatnosti se pohybuje od 5 až do 40 let, v ČR se většinou využívá lhůta 20 let. Částku zaplacenou na úrocích z účelového hypotečního úvěru lze každý rok odečíst od základu daně z příjmu, a to až do určité výše stanovené v zákoně. Odpočet může provést osoba, která je účastníkem úvěrové smlouvy – je-li účastníků více, odpočet provádí jen jedna z nich nebo každá z nich rovným dílem.11

3.1.2.2. Neúčelové hypoteční úvěry - americké hypotéky Neúčelové hypoteční úvěry, tj. tzv. americké hypotéky, nemají z hlediska použití zapůjčených prostředků žádná omezení. Záleží jen na klientovi, na co prostředky z úvěru použije. Jejich výhodou je především možnost získat velkou sumu peněz na nákup libovolného zboží, výhodnější úroková sazba a delší doba splatnosti (až 20 let) než u klasických spotřebitelských půjček a tím menší zatížení klienta při měsíčních splátkách. Nevýhodou amerických hypoték je nutnost ručení za úvěr nemovitostí 10 11

Zpracováno dle [36] Zpracováno dle [11]

16

(o kterou může klient přijít, pokud úvěr nesplatí). Také poplatky, spojené s pořízením americké hypotéky a s vedením účtu bývají poměrně vysoké. Americká hypotéka je poskytována až do výše 70 % zástavní hodnoty nemovitosti, minimální výše je 200 tis. Kč, maximální výše je 5 mil. Kč a je současně limitována schopností splácet. Banky většinou požadují, aby se klient pojistil pro situaci, že by nebyl hypoteční úvěr schopen splácet (úmrtí, nemoc, ztráta zaměstnání).12

3.1.2.3. Zajištění hypotečního úvěru Podle výše úvěru vzhledem k zadlužitelné hodnotě nemovitosti, kdy obvyklé hranice činí 50, 70, 85, 100 % hodnoty nemovitosti. Zadlužitelná hodnota nemovitosti je pohled banky na tržní cenu nemovitosti. Obecně platí, že neexistuje společná metodika bank pro stanovení zadlužitelné hodnoty. Zajištění úvěru se provádí zástavním právem k nemovitosti ležící na území České republiky (lze zastavit i více nemovitostí). Hypotéku lze zajistit formou zástavního práva ke kupované nebo jiné nemovitosti, popř. nemovitostí, která vznikne výstavbou. Zástavy do 70 % tržní hodnoty lze zařadit do krycího bloku hypotečních zástavních listů (HZL).13 Nemovitost, která je předmětem zajištění hypotéky, nesmí být k datu čerpání zatížena zástavním právem třetí osoby a ani její převod nesmí být omezen s výjimkou zástavního práva, kterým je zajištěn úvěr poskytnutý stavební spořitelnou, SFRB a úvěr poskytnutý podle vyhlášky č. 136/1985 Sb. Dalšími zajišťovacími instrumenty jsou vinkulace pojistek, zástava finančních prostředků, ručitelské prohlášení, směnky (obvykle blankosměnka) nebo notářský zápis s doložkou vykonatelnosti. V případě americké hypotéky funguje zajištění vždy formou zástavního práva ke zkolaudované nemovitosti (tj. rodinný dům, bytová jednotka či bytový dům) ve vlastnictví žadatele (případně rodičů nebo dětí), zapsané v katastru nemovitostí a ležící na území České republiky (lze zastavit i více nemovitostí). U hypotéky na 100% hodnoty nemovitosti musí být součástí zajištění úvěru vždy i nemovitost, která je objektem úvěru.

Naopak u hypotéky na družstevní byt je

předmětem zajištění jiná nemovitost než je objekt úvěru.14 12

Zpracováno dle [33] Zpracováno dle [11] 14 Zpracováno dle [36] 13

17

Vinkulace pojistek spočívá stanovení hypoteční banky jako získatele plnění při sjednaném pojištění zástavy (nemovitosti) nebo životním pojištěním, u kterého minimální výše pojištění musí být v hodnotě nesplacené výše úvěru (v podmínkách současného trhu nemusí být pojištění nutností, mnohé z hypotečních bank jej nevyžadují). Ručitelské prohlášení je závažným rozhodnutím ručitele uhradit dluh v případě, že dlužník přestane hradit své závazky. Notářský zápis o uznání dluhu s doložkou vykonatelnosti má povahu rozsudku v občansko-právním řízení, tzn. rychlé vymáhání.15

3.1.2.4. Úroková sazba Je možné zvolit mezi fixní úrokovou sazbou a sazbou P plus. Fixní sazba: •

dle volby klienta na 1 rok, 3 roky, 5, 10, 15, 20, 25 nebo 30 let (limitováno v závislosti na omezení jednotlivých typů hypoték, např. americká a na formě splácení)

•

po dobu zvolené fixace je garantována platnost smluvně sjednaných úrokových podmínek

•

po uplynutí této doby jsou s klientem sjednány úrokové podmínky na další období, současně má při změně fixace možnost splatit úvěr nebo jeho část bez jakýchkoli poplatků

Sazba P plus: • tvořena roční sazbou PRIBOR (je vyhlašována ČNB) a odchylkou, kterou stanoví banka. Každý rok je sazba upravena bankou dle aktuální výše sazby PRIBOR •

odchylka pevná vždy na dobu 5 let

•

po uplynutí této doby klient může požádat o přechod na fixní 5, 10, 15, 20, 25 nebo 30-ti letou sazbu, současně je možnost splatit úvěr nebo jeho část bez jakýchkoli poplatků

15

Zpracováno dle [11]

18

Graf č. 2: Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR – nové obchody (%)

Zdroj: [29] Graf č. 2 zachycuje vývoj průměrné úrokové sazby, kterou klienti obdrželi v rámci nově sjednaných úvěrových obchodů16. Křivka poukazuje nejnižší hodnoty v letech 2005 a 2006, v současné době má úroková sazba tendenci pozvolného růstu v rozmezí 5 až 6 % p.a.

3.1.2.5. Splácení hypotečního úvěru Dobu splatnosti hypotéky je možné zvolit v rozmezí 5 – 40 let (horní hranice v případě úvěru do 70 % hodnoty nemovitosti), nejpozději do 70-ti let věku. Mimo splátky úvěru je nutné hradit i ostatní poplatky, v případě problémů se splácením je povinnost včas kontaktovat banku. Předčasné splacení: • bez sankcí obvykle v pravidelných cyklech (dle fixace úrokové sazby), • kdykoliv - poměrně vysoké sankce. Převzetí dluhu: • kupující přebírá závazek předchozího vlastníka, • stejné podmínky, • nutnost schválení bankou. 16

Sazba je uvedena bez zakomponovaných poplatků, sazba s poplatky RPSN vykazuje automaticky vyšší hodnoty v řádech desetin.

19

Forma pravidelných měsíčních hypotečních splátek: • anuitní splátky, • konstantní splátky, • progresivní splátky, • degresivní splátky. Anuitní splácení •

konstantní výše splátky po celou dobu obchodu

•

v čase se mění podíl úroku a úmoru (splátky jistiny) na výši splátky

Př. úvěr 1.000.000 CZK, splatnost 20 let, úrok 4,43 % Tabulka č. 1: Vývoj anuitně spláceného úvěru – průběh 1. roku Měsíc

Úrok

Úmor

Splátka

Zůstatek

1

3 692

2 597

6 289

997 403

2

3 682

2 607

6 289

994 796

3

3 672

2 616

6 289

992 180

4

3 663

2 626

6 289

989 554

5

3 653

2 636

6 289

986 918

6

3 643

2 645

6 289

984 273

7

3 634

2 655

6 289

981 618

8

3 624

2 665

6 289

978 953

9

3 614

2 675

6 289

976 278

10

3 604

2 685

6 289

973 593

11

3 594

2 695

6 289

970 899

12

3 584

2 705

6 289

968 194

Zdroj: [11]

Graf č. 3: Vývoj anuitně spláceného úvěru – celý průběh v ročním vyjádření 80 000 70 000 60 000 50 000 Úrok

40 000

Úmor

30 000 20 000 10 000 0 1

3

5

7

9

11

Zdroj: [11]

20

13

15

17

19

Konstantní splátky •

úmor je konstantní

•

mění se výše úrokové splátky

•

celková zaplacená suma je proti anuitním splátkám nižší

Graf č. 4: Anuitní vs. konstantní splátky 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000

Anuitní splátky

50 000 40 000

Konstatní splátky

30 000 20 000 10 000 0 1

3

5

7

9

11

13 15

17 19

Zdroj: [11] Progresivní splácení Umožňuje mladým lidem na začátku profesní kariéry snížení finančního zatížení v počátečním období splácení úvěru nižší splátkou než anuitní, která se pak postupně zvyšuje a od které se pak bude odvíjet koeficient růstu. Podstatou progresivního splácení je tedy splátka, která je po celý rok ve stejné výši (první období je zpravidla kratší) a v následujícím období se splátka zvyšuje o určitý koeficient růstu. Klient má možnost nastavit si výši první splátky dle finančních možností. Progresivní splácení je nabízeno k pouze k účelovému hypotečnímu úvěru a fyzickým osobám, jejichž věk v roce sjednání úvěru nepřesáhne bankou stanovený limit (např. 36 let). Degresivní splácení Umožňuje soustředit finanční zatížení na počáteční období splácení úvěru a naopak ke konci úvěrového vztahu splátky co nejvíce snížit (k uvolnění finančních rezerv pro jiné aktivity atd.). Opět možnost nastavit si výši první splátky dle finančních možností klienta, při stejné době splatnosti klient celkově zaplatí na úrocích méně než

21

při anuitním splácení. Podstatou degresivního splácení je tedy splátka, která je po celý rok ve stejné výši (první období je zpravidla kratší) a v následujícím období se splátka snižuje o určitý koeficient poklesu. Lze využit k účelovým i neúčelovým úvěrům. Degresivní splácení hypotečního úvěru je poskytováno fyzickým osobám, jejichž současné příjmy jim umožňují provádět vyšší měsíční splátky než u klasického anuitního splácení. Minimální i maximální výše úvěru a také splatnost se odvíjí od parametrů jednotlivých produktů, ke kterým bude degresivní splácení nabízeno. Odložená splátka jistiny Funguje u kombinovaných produktů s kapitálovým životním pojištěním nebo s investičním životním pojištěním. Mimořádné splátky Možné obvykle při změně úrokové sazby, ale existují i konstrukce s předem stanovenými mimořádnými splátkami. V případě americké hypotéky je doba splatnosti v rozmezí 3 – 20 let, úvěr se musí splatit nejpozději do 70-ti let věku. Forma měsíčních splátek je buď anuitní nebo degresivní. Americká hypotéka spadá pod režim zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelských úvěrů => lze tedy kdykoliv během splácení uskutečnit mimořádnou splátku části nebo celého úvěru poplatků. 3.1.2.6. Čerpání hypotečního úvěru Až po zástavě nemovitosti a splnění dalších možných podmínek z úvěrové smlouvy. Čerpání hypotéky je účelové bezhotovostní a provádí se na účet osoby uskutečňující prodej nemovitosti, která je uvedena v kupní smlouvě, nebo dodavatele. Jednorázové čerpání hypotéky (např. koupě nemovitosti, refinancování úvěru) se musí provést do 6 měsíců od data schválení úvěru. Postupné čerpání hypotéky (např. výstavba či rekonstrukce bytu, rodinného domu nebo v případě, že dohodnutá platba za nemovitost je rozložena do více splátek) je povinnost ukončit do 24 měsíců od data schválení úvěru. Během čerpání se zpravidla splácí jen úroky, vlastní anuitní splátky začnou běžet až po dočerpání. Existují i sankce za nedočerpání úvěru. V případě, kdy nelze dočasně předložit definitivní doklady ověřující účelovost hypotéky, je možné doložit účelovost úvěru zpětně. Ke schválení hypotéky se

22

předkládají alespoň předběžné dokumenty, ze kterých bude zřejmé, že se bude jednat o účelové čerpání. U americké hypotéky lze čerpat pouze jednorázově.

3.1.2.7. Současné nadstandardní možnosti Hypotéka bez doložení příjmu Žadatelem je fyzická osoba, která nedokládá standardním způsobem příjmy pro splácení hypotečního úvěru. Hypotéka bez doložení příjmu dovoluje vzít si úvěr i těm, kteří podle dosud běžného schématu ověřování bonity nebyli schopni úvěr získat, ale jejich finanční situace jim splácení hypotečního úvěru umožňuje. Typickým příkladem může být žena po mateřské dovolené či nově začínající podnikatelé. Hypotéka bez poplatku Umožňuje snížit počáteční náklady spojené se získáním hypotéky a zjednoduší její splácení. Pro vyřízení hypotečního úvěru klient nemusí disponovat hotovostí na úhradu poplatků, náklady na pořízení hypotéky jsou přeneseny do úrokové sazby, klient si tak může snížit daňový základ o náklady spojené s pořízením hypotéky. Služba zjednodušuje a zpřehledňuje platby za služby poskytované bankou. Hypotéka zpětně Hypotéka zpětně umožňuje proplatit i již dříve čerpané vlastní prostředky, které klient použil na financování objektu, na který nyní žádá úvěr. Obvykle lze zpětně proplatit částku do 50 % výše hypotečního úvěru. Neúčelová část hypotečního úvěru S hypotékou na investici do nemovitosti klient získá zároveň určitou část finančních prostředků, které může použít na cokoliv, a to za stejně nízkou úrokovou sazbu. Celková výše úvěru - minimální, resp. maximální výše bude odpovídat parametrům klientem zvoleného produktu, neúčelová část je poskytována do určité výše (20 % z objemu hypotečního úvěru).17

3.1.2.8. Státní podpora Dnes je základní státní podporou odečet zaplacených úroků z hypotečního úvěru použitého na bytové potřeby dlužníka nebo jeho rodinných příslušníků (rodičů, dětí)

17

Zpracováno dle [36]

23

od základu daně - úhrn úroků, o který lze snížit daňový základ, nesmí překročit u poplatníků v téže domácnosti 300.000,- Kč za jedno zdaňovací období. Další podpora je uzákoněna ve formě úhrady části úroků placených z hypotečního úvěru, výše se odvíjí od průměrné úrokové sazby, za niž byly poskytnuty hypoteční úvěry minulý rok (viz. tab. č. 1 ) a také je limitována tržními podmínkami na trhu nemovitostí. V praxi to znamená, že nejsou vypláceny státní peníze na pořízení luxusních domů nebo bytů.

Tabulka č. 2: Výše státní podpory v závislosti na úrokové sazbě Průměrná úroková sazba

Výše státní podpory

Reálný úrok1

Nad 10 %

4%

nad 6 %

9 až 10 %

3%

6 až 7 %

8 až 9 %

2%

6 až 7 %

7 až 8 %

1%

6 až 7 %

Pod 7 %

neposkytuje se

pod 7 %

z hypotečního úvěru

Zdroj: [16, s. 41]

Jak je z tabulky patrné, v hodnotách dnešní úrokové míry z hypotečních úvěrů nelze na státní podporu ve formě úhrady části úroků dosáhnout. Ale v minulosti díky vysokým úrokovým sazbám tomu bylo jinak. Pro příklad rok 2000, kdy díky předcházejícímu roku 1999 a jeho průměrné úrokové sazbě nad 10 %, byla státní podpora v podobě odpočtu 4 procentních bodů. V roce 2000 sazby klesly a bylo možné získat hypotéku např. za 8,5 %, což s podporou znamenal výsledný úrok 4,5 %.18 Jednou z podpor bydlení, určenou pro osoby mladší 36 let (většinou rodiny), byly i výše zmíněné nízkoúročné půjčky na koupi, resp. opravy a modernizace, poskytované Státním fondem rozvoje bydlení.19

18 19

Zpracováno dle [16, s.44] Zpracováno dle [30]

24

3.2. ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 3.2.1. Přehled základních pojistných produktů Následující přehled se zaměřuje především na významné pojistné produkty využívané v rámci financování bydlení, další typy životního pojištění budou stručně nastíněny v 5. kapitole.

3.2.1.1. Rizikové životní pojištění Rizikové životní pojištění zahrnuje pojištění pro případ smrti. Zaplacené pojistné je zcela spotřebováno na krytí pojistné ochrany a poplatky. V případě úmrtí klienta je vyplacena sjednaná pojistná částka. V případě ukončení pojistné smlouvy se nevyplácí žádné plnění (neobsahuje spořící složku). V případě sjednání dalších připojištění je při pojistné události vyplaceno pojistné plnění dle sjednaných podmínek. Doba trvání pojištění se volí dle individuálních potřeb klienta. Tento typ pojištění nesplňuje podmínky pro daňovou uznatelnost podle zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pojištění je vhodné pro klienty, kteří: •

chtějí zabezpečit své blízké pro případ smrti

•

chtějí pojištění vinkulovat ve prospěch jiného subjektu (např. hypotéka)

Výhody a nevýhody pojištění: + garantovaná pojistná částka pro případ smrti + rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění + sjednání pevné nebo klesající pojistné částky + sjednání pojištění již na dobu 1 roku - neobsahuje spořící složku20

3.2.1.2. Kapitálové životní pojištění Kapitálového životního pojištění zahrnuje pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistná částka může být pro obě rizika stejná nebo si klient volí zvlášť pojistnou částku pro případ smrti a zvlášť pojistnou částku pro případ dožití.21 Sjednaná pojistná částka 20 21

Zpracováno dle [26] Pojištění pouze pro případ dožití za návratný vklad se nazývá vkladové pojištění.

25

pro případ dožití je včetně garantovaného zhodnocení (TÚM22). Ze zaplaceného pojistného jsou odečteny náklady na krytí pojistné ochrany a poplatky . Zbývající část pojistného je použita na tvorbu rezervy pojištění. V případě úmrtí klienta je vyplacena sjednaná pojistná částka. V případě dožití je vyplacena sjednaná pojistná částka včetně podílů na výnosech . V případě sjednání dalších připojištění je při pojistné události vyplaceno pojistné plnění dle sjednaných podmínek. Pro maximalizaci zhodnocení je doporučená doba trvání pojištění 10 let a více. Kratší doba pojištění nezaručí vytvoření kapitálové hodnoty v dostatečné výši. Daňová uznatelnost pojištění se řídí zákonem 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pojištění je vhodné pro klienty, kteří: •

chtějí zabezpečit své blízké pro případ smrti

•

chtějí mít garantovánu částku pro případ dožití

•

chtějí dlouhodobě a pravidelně zhodnocovat finanční prostředky

Výhody a nevýhody pojištění: + garantovaná pojistná částka pro případ smrti + garantovaná pojistná částka pro případ dožití + garantované minimální zhodnocení finančních prostředků (TÚM) + rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění + daňová uznatelnost zaplaceného pojistného - nelze libovolně měnit nastavení pojištění - nelze aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění23

3.2.1.3. Investiční životní pojištění Investiční životní pojištění zahrnuje pojištění pro případ smrti s investováním pojistného do podílových fondů , kde je investiční riziko na straně klienta. Zhodnocení je závislé na zvolené investiční strategii. Investiční životní pojištění přináší zpravidla vyšší zhodnocení finančních prostředků, které ale nebývá garantováno. Typickým znakem je možnost volby z nabídky několika investičních fondů lišících se předpokládaným zhodnocením finančních prostředků a podstupovanou mírou rizika. Za zaplacené pojistné jsou nakoupeny podílové jednotky, které pojišťovna vloží na individuální účet klienta. Podílové jednotky určují hodnotu individuálního účtu 22

23

Technická úroková míra - podle pojišťoven se pohybuje v současnosti v rozmezí 2-2,4 %. Zpracováno dle [26]

26

klienta podle zvolené investiční strategie. Pojišťovna si strhává náklady na krytí pojistné ochrany a poplatky. Standardem pojištění je možnost kdykoli změnit poměr finančních prostředků mezi pojistnou ochranou a zhodnocením finančních prostředků v závislosti na volbě výše pojistné částky a výše pojistného. Rozložení finančních prostředků mezi vybrané fondy (alokační poměr) lze v průběhu doby trvání pojištění měnit. V případě úmrtí klienta je dle individuálních podmínek pojišťoven vyplacena pojistná částka nebo aktuální hodnota individuálního účtu popřípadě obojí. V případě dožití je vyplacena vždy aktuální hodnota individuálního účtu. V případě sjednání dalších připojištění je při pojistné události vyplaceno pojistné plnění dle sjednaných podmínek. Pro maximalizaci zhodnocení a omezení investičního rizika je minimální doporučená doba trvání pojištění 10 let a více. Kratší doba pojištění může vzhledem ke kolísání kapitálového trhu negativně ovlivnit výši zhodnocení. Daňová uznatelnost pojištění je shodná s kapitálovým životním pojištěním. Pojištění je vhodné pro klienty, kteří: •

chtějí zabezpečit své blízké v případě smrti

•

chtějí dlouhodobě a pravidelně zhodnocovat finanční prostředky

•

chtějí mít garantovánu zvolenou částku vyplácenou v případě úmrtí

•

akceptují míru rizika podle zvolené investiční strategie

•

chtějí volně nakládat s naspořenými finančními prostředky

•

chtějí aktivně ovlivňovat spořící složku pojištění různou volbou investiční strategie

Výhody a nevýhody pojištění: + rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění + kdykoli měnit nastavení pojištění a rozsah pojistné ochrany + aktivně měnit investiční strategii během trvání pojištění + průběžně sledovat zhodnocení spořící složky pojištění + vkládat a čerpat finanční prostředky i během trvání pojištění + daňová uznatelnost zaplaceného pojistného - není garantována výše zhodnocení - není garantována pojistná částka při dožití 24

24

Zpracováno dle [26]

27

Výraznou odlišností investičního životního pojištění od kapitálových životních produktů je stochastický charakter pojistného plnění pro případ dožití, který závisí na vývoji cen podílových jednotek klienta. Protože je to klient, kdo volí konkrétní nakupované podílové jednotky nebo alespoň jejich typ25 dle svého sklonu k riziku a svých užitkových funkcí, je také riziko pojistného plnění přeneseno na pojistníka. Transfer tohoto pojistně-technického rizika je pro pojistitele úlevou, neboť v případě, že je zajištěný dostatečný cash flow následných let umožňující krýt vysoké počáteční výdaje, je riziko solventnosti tohoto produktu výrazně nižší než u konkurenčního kapitálového životního pojištění. Protože pojišťovna negarantuje výši pojistného plnění pro případ dožití a ani minimální zhodnocení rezerv v podobě TÚM, nezatěžuje investiční životní pojištění bilanci pojišťovny žádným úrokovým rizikem. Další odlišností je závislost výnosu investičního životního pojištění na výnosech peněžního a kapitálového trhu, čímž lze také dosáhnout výrazně vyššího, avšak krátkodobě volatilního a negarantovaného zhodnocení. Výhodou investičního pojištění je též transparentnost. Díky nutnosti vést každému klientovi účet s aktuálním stavem nakoupeného počtu a druhu podílových jednotek včetně jejich cen, lze klienty pravidelně zpravovat o současné hodnotě a historickém vývoji jejich pojistek. V pravidelných výpisech lze dále uvádět předpokládané pojistné plnění jak v případě smrti tak dožití, popřípadě též podíl pojistného, který byl odebrán na pokrytí nákladů spojených se získáním a správou pojistky, což zvyšuje důvěryhodnost v očích klientů.26

25

Klient si může zpravidla vybrat podílové jednotky z nabídky podílových fondů pojistitele nebo jen určit, zda jeho prostředky budou alokovány agresivních, neutrálních či konzervativních investičních strategií. 26 Zpracováno dle [15, s. 16]

28

Tabulka č. 3: Vlastnosti základních druhů pojištění osob Druh pojištění osob Vlastnosti

Rizikové životní

Kapitálové životní

Univerzální (flexibilní) životní

Investiční životní

x

x

x

x

x

x

x

Krytí rizika (smrti) Tvorba kapitálové hodnoty Aktivní ovlivňování výnosu Garantované zhodnocení

x

x x

x

Flexibilita Daňová uznatelnost

Důchodové

x

x

x

x

x

x

x

Zdroj: [26]

3.2.2. Úprava životního pojištění v ZoDP Daňových výhod lze využít pouze u pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití nebo u důchodového pojištění v případě splnění dalších zákonem stanovených podmínek. Jde tedy především o investiční životní pojištění, kapitálové životní pojištění a důchodové pojištění. Dle §15 odst.6 (zákona č. 492/2000 Sb. platného od 1.1.2001) ZoDP lze od základu daně za zdaňovací období odečíst poplatníkem fyzickou osobou zaplacené pojistné. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Za tímto účelem pojišťovna vystaví potvrzení o zaplaceném pojistném, které zaměstnanec předloží svému zaměstnavateli nejpozději do 15.února následujícího roku v případě, že mu provádí roční zúčtování zaměstnavatel nebo si jej sám uplatní jako nezdanitelnou část základu daně ve svém přiznání k dani z příjmu fyzických osob, má-li takovou povinnost. Zákonem stanovené podmínky pro daňovou znatelnost: •

výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy, současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60let,

29

•

u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou27 pro případ dožití musí být pojistná částka alespoň: − 40 000 Kč v případě pojistné smlouvy s pojistnou dobou 5 až 15 let, − 70 000 Kč v případě pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15,

•

pojistník je zároveň pojištěným, jestliže je pojistné nebo jeho část hrazeno zaměstnavatelem, musí být ve smlouvě stanoveno, že nárok na plnění z pojištění má zaměstnanec,

•

část pojistného připadající na krytí ostatních rizik není daňově uznatelná. Pro zdanění příjmu ze životního pojištění v zásadě platí, že základem je plnění

z pojištění osob snížené o zaplacené pojistné. Takto vypočtený základ je základnou pro výpočet daně, která činí 15 %. V případě předčasného ukončení smlouvy na základě žádosti pojistníků, resp. poplatníků a při výplatě tzv. odbytného činí tato daň 25 %.28 U pojištění pro případ dožití, u pojištění pro případ smrti nebo dožití a u důchodových pojištění je v zákoně explicitně zdůrazněno, že od daně z příjmu nejsou osvobozena jen plnění v případě dožití. Ostatní pojistná plnění z pojištění osob, jako např. plnění v případě smrti, ať už nastala z jakýchkoliv příčin, plnění v případě vzniku závažných nemocí či invalidity, jsou od daně z příjmu osvobozena. Dále osvobození od daně z příjmu nepodléhají jiné příjmy z pojištění osob, které nejsou pojistným plněním a nezakládají zánik pojistné smlouvy. Mezi tyto jiné příjmy patří především tzv. částečné výběry z rezervy pojištění, se kterými se lze setkat především u investičních a flexibilních typů pojištění.29

3.2.3. Vývoj využití životního pojištění pro účely financování bydlení První náznaky využití životního pojištění pro potřebu lidí pořídit si nemovitost se datují již do 20. let minulého století,

kdy tehdejší Pražská pojišťovna ve spolupráci

s pražskou obcí zahájily rozsáhlou akci, při níž získání nově vzniknuvších bytů bylo podmíněno sjednáním životního pojištění. Spojení řešení bytových potřeb a životního pojištění však nabralo na významu až koncem století a většího rozmachu se dočkalo až začátkem nového.

27

Z této podmínky vyplývá, že se nevztahuje na pojištění bez pevně sjednané pojistné částky, jakými jsou investiční nebo různé druhy flexibilních životních pojistek. 28 Zpracováno dle [31] 29 Zpracováno dle [13, s. 3 – 4]

30

Hypotéka je dlouhodobý závazek a není od věci, aby po dobu splácení měl dlužník kryta záda vhodným životním pojištěním. Důvody jsou nasnadě. Pokud je klient na hypotéku sám, banka mívá tendenci uzavření životní pojistky vyžadovat, jistí se tím pro případ, že by prodej nemovitosti v případě úmrtí dlužníka nepokryl celou dlužnou částku. Uzavřít pojistku k hypotéce je užitečné také v situaci, kdy jsou na klientovi příjmově vázáni další lidé, kterým by smrt dlužníka přivodila finančně těžko řešitelnou situaci, v nejhorším případě dokonce ztrátu střechy nad hlavou. Banky se snaží často dlužníky k uzavření životní pojistky motivovat výhodnější úrokovou sazbou, slevy jsou však spíš zanedbatelné.30 Tradičním produktem životního pojištění zajišťujícím půjčky na bydlení bylo vždy rizikové životní pojištění, jenž dlouhou dobu bylo pro dlužníky podmínkou, kterou většina bank při sjednání vyžadovala. Avizovaný rozmach využívaní životního pojištění spustila až tzv. kombinace s kapitálovým životním pojištěním z přelomu století. Dnešní nejoblíbenější varianta, nutno podotknout především pro pojišťovny a zprostředkovatele životního pojištění, je pro kombinaci investiční životní pojištění.31 Investiční životní pojištění je aktuálně jedním z nejprodávanějších produktů v České republice. Zkušenosti s tímto produktem dosahují na našem trhu téměř celou dekádu, neboť první pojistky začaly prodávat v roce 1997 hned dvě zahraniční pojišťovny. Od té doby se nabídka produktů výrazně rozrostla a v současné době je to nejžádanější a nejrychleji se rozvíjející druh životního pojištění.32

3.2.3.1. Úvěr se zajištěním rizikovým pojištěním – klasická varianta Dlužník dle dohody s věřitelem (hypoteční banka) splácí úvěr a přitom je zajištěn na požadovanou částku pro případ smrti (obvykle ve výši úvěru). Současný trh nabízí volbu pojištění s lineárně klesající pojistnou částkou, důvod je logický a spočívá ve snižující se úvěrové jistině. Pojišťovny mají i další alternativy, například možnost platit rizikové pojištění jenom po určitou dobu splácení úvěru v konstantní výši.33 Takto nastavené pojistky právě kalkulují s klesající potřebou zajištění.34

30

Zpracováno dle [25] Zpracováno dle [47] 32 Zpracováno dle [15, s. 16] 33 Pro příklad: u pojišťovny Generali se riziková pojistka (tarif ZV5C) platí 3/5 doby, u pojišťovny Uniqa (tarif 860) dokonce pouze 1/2 doby. 34 Zpracováno dle [47] 31

31

Parametry nabízené pojištěnému v rámci rizikového životního pojištění se odvíjejí od účelu pojištění. Jeden balík podmínek tvoří pojištění pro zajištění rodiny, druhý balík pak představují produkty pro zajištění schopnosti splácet úvěr.

Současným problémem rizikových životních pojistek je především přístup pojišťoven k tomuto produktu. Kvalita informací v případě rizikového životního pojištění je, až na čestné výjimky, prakticky nulová. Informace lze získat, mimo osobní kontakt s finančním poradcem, jen z všeobecných, případně zvláštních pojistných podmínek. Převrácený přístup k rizikovému životnímu pojištění je dán zejména snahou pojišťoven nabírat pojistné ze spořících pojistek.35

3.2.3.2. Úvěr v kombinaci s KŽP nebo IŽP Princip je na první pohled jednoduchý. Spolu s hypotékou se zakládá také jeden z typů životního pojištění se spořením. Po celou dobu se pak bance platí jen úrok z hypotéky a současně se spoří na životním pojištění. Na konci splatnosti hypotéky je úvěr jednorázově splacen z úspor na pojistce. V optimálním případě nejen pokryjí úvěr, ale ještě nějaké peníze zbudou. Banky uvádějí, že kombinace investičního životního pojištění je určena pro bohatší klienty, kteří ve splátce hypotéky nejdou na doraz a mají ještě určitou finanční rezervu. V součtu totiž za měsíční splátku hypotéky a pojištění zaplatíte víc, než kdyby jste si platili jen úvěr. Podmínkou případného úspěchu kombinace podle bank je, aby dlužník splácel úvěr delší dobu, minimálně 20 let. A ještě by muselo životní pojištění dosáhnout vyššího zhodnocení, než je úrok hypotéky - nejméně 6 procent ročně. Což je i při zohlednění daňových odpočtů u kapitálového životního pojištění velmi nepravděpodobné, ale ani u investičního životního pojištění tak vysoký výnos nelze zaručit. Ve hře jsou výnosy z investic, ale třeba i vývoj politické situace a jeho dopad na daňové úlevy nebo přechod na euro.36 Běžně jsou bankami a jejich zprostředkovateli zdůrazňovány následující výhody, které však mívají zásadní trhliny:

35 36

Zpracováno dle [38] Zpracováno dle [25]

32

•

Klient je během splácení úvěru pojištěn. V případě jeho smrti uhradí pojišťovna bance celou výši dluhu. Tento přístup je zodpovědný vůči blízkým, kterým by mohly zbýt dluhy.

•

Větší odpočet na daních. Výše hypotečního úvěru se nesnižuje, proto se platí více na úrocích. Čím více se platí na úrocích, tím více se ušetří na daních. Navíc v některých případech je možné odečíst zaplacené pojistné od základu daně a ušetřit tak další peníze.

•

Pojišťovny dosahovaly v minulosti zisků přibližně 6 až 10 % ročně. O svěřené peníze tak bude velice dobře postaráno. Na takto vysokých výnosech se klient může podílet. Po skončení hypotéky dostane od pojišťovny peníze navíc.

•

Hypoteční úvěr je úročen nižší sazbou, pokud má klient životní pojištění. V celkovém součtu zaplatí méně peněz než při běžně spláceném hypotečním úvěru.

Princip fungování kombinace hypotečního úvěru

(varinta s kapitálovým

životním pojištěním) se dá dobře ukázat na grafu: Graf č. 5: Srovnání klasické anuitní hypotéky a hypotéky v kombinaci s KŽP

Výše úvěru / pojistné plnění

1 500 000 Kč 1 000 000 Kč 500 000 Kč 0 Kč 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

-500 000 Kč -1 000 000 Kč -1 500 000 Kč Čas (v letech)

Výše úvěru (běžná hypotéka)

Plnění ve výši TÚM 2,4 %

Plnění při kapitálové hodnotě 5 %

Výše úvěru (kombinace)

Zdroj: zpracováno dle [17]; vlastní konstrukce V případě klasické hypotéky výše úvěru standardně klesá. V případě kombinace s kapitálovým životním pojištěním je výše úvěru stále stejně vysoká a neklesá. Místo toho se tvoří kapitálová rezerva v životním pojištění, která po nastavené době při TÚM,

33

bude mít hodnotu právě výše úvěru. Při vyšším zhodnocení bude mít vyšší hodnotu a klient tak dostane vyplaceny nějaké peníze navíc.37 Existuje ještě jedna varianta, při které lze využít investiční životní pojištění, založená na možnosti výběru vytvořené hodnoty (samozřejmě při ponechání smluvně stanoveného technického minima). Princip spočívá v prodloužení doby splatnosti úvěru na maximum (např. ze 20 na 30 let) a rozdílná částka, která vznikne v pravidelné splátce se využije na pojistné do IŽP, kde klient může, ale nemusí být zajištěn (může pouze spořit a dozajistit se rizikovou životní pojistkou), což záleží na okolnostech. Stav účtu IŽP se po 20 letech použije k doplacení zbývajícího dluhu z úvěru. Výhoda spočívá v tom, že klient si může od základu daně odečíst pojistné vkládané do IŽP (to nastaví tak, aby splňovalo zákonem uložené podmínky) a prodloužením doby splácení se mu automaticky zvýší odpočty z úroků z úvěru. V druhé polovině doby splatnosti, kdy klient již splácí více jistiny než úroku, se úvěr předčasně splatí. Varianta se využívala spíše u bonitnějších klientů, z důvodu jejich vyšších sazeb daně z příjmu. Takto nastavenou kombinaci prodávali především nezávislí finanční poradci a makléřské společnosti, samotnými pojišťovnami byla opomenuta.38

3.2.3.3. Současný trend V dnešní době jsou kombinace s kapitálovým životním pojištěním využívány daleko méně, a to hned z několika příčin. Jednak tomuto nástroji neprospívá vývoj daňové soustavy (to je však argument i proti dalším pojištěním), ale hlavně dominanci v této oblasti finančního trhu převzalo IŽP. Kapitálové životní pojištění se stalo příliš strnulé a nestačí se inovovat a přizpůsobovat aktuálním potřebám klientů, což přesně se svou flexibilitou investiční pojištění splňuje. Navíc je zde významný faktor porovnání zhodnocení, ze kterého vzejde také vítězně IŽP. Kapitálové pojištění, se svou TÚM v hodnotě 2,4 % p.a. a podílu na zisku v souhrné v hodnotě okolo 4% výnosu ročně, může jen stěží konkurovat výnosům investičního pojištění v hodnotách nad 5% p.a. Tomuto faktu se také začínají přizpůsobovat pojišťovny, které uzavírají dohody s bankami poskytujícími hypoteční úvěry a společně propagují hypotéky v kombinaci s investičním životním pojištěním.39 37

Zpracováno dle [17] Zpracováno dle [47] 39 Příklady oficiálních kombinací úvěru s IŽP: Česká Pojišťovna + Hypoteční banka, Česká Pojišťovna + Raiffeisen Bank, Uniqa + Raiffeisen Bank, ING + Raiffeisen Bank, Generali + Volksbank. 38

34

Spolupráce mívají následující charakter: klient získá stejné parametry hypotečního úvěru, jaké by získal přímo v bankách, bude platit i stejně vysoké poplatky. Pojišťovna si však může sama individuálně stanovovat výši úrokových sazeb, které klientům nabízí. Může také sama nezávisle na bankách připravovat různé akční nabídky či slevy. Výhodou pro klienty má být kompletní servis, tedy "rychlost, pohodlí a možnost zařídit vše pod jednou střechou“. V praxi to však tímto způsobem nefunguje, jelikož klient musí po jednání s finančním poradcem pojišťovny nebo po návštěvě její pobočky následně dojít do banky a podepsat úvěrovou smlouvu v bance. S pojišťovnou totiž zájemce o úvěr řeší pouze první fázi vyřizování, tedy žádost o úvěr, a poté jej pojišťovna informuje, zda jeho žádost byla schválena. Jako konkrétní výhoda je vyzdvihováno zjednodušené vyřízení vinkulace pojistky nemovitosti, které má klientovi přinést "úsporu času a úsilí“. Klient tak sice nemusí jít z banky pro pojistku do pojišťovny, ale stejně musí jít z pojišťovny do banky podepsat úvěrovou smlouvu. Pokud je životní pojištění sjednáno na celou výši úvěru, získá klient slevu na úrokové sazbě. Porovná-li se tedy varianta hypotéka a pojištění samostatně s variantou hypotéka plus pojištění v balíčku, vychází druhá varianta díky slevám na pojistném a snížení úrokové sazby až o desítky tisíc korun lépe. Klient však musí mít zájem sjednat si životní pojištění a zaplatit za ně v průběhu splácení hypotéky desítky tisíc korun.40

3.3. DAŇOVÁ SOUSTAVA 3.3.1. Vývoj daní v České Republice Výchozí situace České republiky jako součásti někdejšího Československa byla na konci 80. let minulého století zásadním způsobem poznamenána centrálně řízenou ekonomikou se zcela dominantním státním vlastnictvím. V přechodném období let 1990 až 1992 byly předchozí daňové předpisy novelizovány, aby umožnily rozvoj podnikání. V relativně krátké době byla 1. 1. 1993 uskutečněna globální reforma daňového systému. Na základě uskutečněné daňové reformy byly daně z příjmu rozděleny na dodnes fungující: a) daň z příjmů fyzických osob,

40

Zpracováno dle [37]

35

b) daň z příjmů právnických osob. Nová daňová soustava byla cíleně vybudována tak, aby nesměřovala k samovolnému zvyšování podílu daní na hrubém domácím produktu (tzv. daňové kvóty). V roce 1990 se podíl odvodů a daní na HDP v České republice pohyboval v intervalu 48 % až 53 %, zatímco zavedením daňové reformy poklesl v roce 1993 na 43,6 % (tzv. složená daňová kvóta včetně pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení). Velmi významným a neopomenutelným výsledkem uskutečněné daňové reformy byla změna v rozložení daňového břemene, tzn. přesun od zdanění příjmů ke zdanění spotřeby. Tento přesun zdanění znamenal rovnoměrnější rozložení daňového břemene na celou společnost a efektivnější správu daní, protože vybírání nových nepřímých daní (DPH, spotřební daně a clo) je v zásadě jednodušší než vybírání daní z příjmů. Daně z příjmů byly upraveny jednotně, v oblasti zdanění příjmů fyzických osob došlo ke zjednodušení, když byla zavedena sazební stupnice v rozmezí 15 % až 47 % pokrývající šest příjmových pásem. Sociální rozměr daně z příjmů fyzických osob byl promítnut především do systému položek odčitatelných od základu daně. Právní úprava v letech následujících neznamenala zásadní změnu daňového systému, většinou šlo o reakci na praktickou zkušenost se správou daní a přibližování právu Evropských společenství, které se v oblasti daní neustále rozvíjí s tím, že dílčí kroky vedoucí ke zvyšování daňové zátěže byly současně kombinovány s dalšími opatřeními tak, aby daňová kvóta klesla. U daně z příjmů fyzických osob byla postupně snižována maximální sazba daně ze 47 % na 32 %. Počet sazebních pásem byl snížen ze šesti na čtyři. V souvislosti s neustálým růstem cenové hladiny byly pravidelně valorizovány pevné položky odčitatelné od základu daně. Klouzavě progresivní charakter daně byl částečně neutralizován postupným zvyšováním hranic sazebních pásem.

36

Tabulka č. 4: Vývoj sazby daně z příjmu fyzických osob v letech 1993 - 2009 ROK

SAZBA DANĚ

POČET DAŇOVÝCH PÁSEM

1993 1994 – 1998 1999 2000 – 2003 2004 – 2006 2007 2008 2009

15-44% 15-40% 15-40% 15-32% 15-32% 12-32% 15% 12,5%

6 5 5 4 4 4 1 1

Zdroj: zpracováno

dle [19, s. 98 - 101] a [44]

V prvních letech fungování nové daně z příjmů fyzických osob byla zastávána určitá neutralita. Postupně

se však do zákona dostávaly (mnohdy z podnětu poslanecké

iniciativy) daňové úlevy, např. nezdanitelná částka v případě, že poplatník je studentem, nezdanitelná částka ve výši úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů, nezdanitelná částka při placení příspěvků penzijním fondům a následně i při soukromém životním pojištění na stáří, postupně byl rozšířen výčet darů, které lze odečítat od ročního daňového základu, a celá řada příjmů osvobozených od daně. Spravovatelnost daně (ověření oprávněnosti) se stala poměrně náročnou a složitou. Dále docházelo ke změnám v dosavadních nezdanitelných a několikrát valorizovaných částkách odečitatelných od základu daně před výpočtem daně, podle daňové sazby byly nahrazeny pevnými odpočty - slevami na dani včetně zavedení limitovaného bonusu na děti. Forma nezdanitelných částek zůstala zachována u úlev nákladového typu závisejících do značné míry na skutečně vynaloženém, převážně osobním (privátním), nákladu (výdaji) poplatníka. K dalším neopominutelným změnám je nutno přiřadit také zavedení minimálního základu daně pro podnikatele, institut společného zdanění manželů, možnost stanovení základu daně paušální částkou u podnikatelů, zvýšení procenta paušálních výdajů, zavedení daňové evidence pro podnikatele umožňující zjištění základu daně, pokud nevedou (nejsou povinni vést) účetnictví a další.41

3.3.2. Aktuální úprava Poměrně zásadní změny přineslo schválení rozsáhlé novely zákona o daních z příjmů v souvislosti se zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Největší změnou je zavedení 41

Zpracováno dle [40]

37

jednotné sazby daně s účinností od 1.1.2008 ve výši 15 % a od 1.1.2009 ve výši 12,5 % při významných změnách stanovení základu daně a výrazném zvýšení slev na dani. Ruší se společné zdanění manželů42, které při jednotné sazbě daně ztrácí svůj význam. Využít společného zdanění manželů mohly rodiny s dětmi, kdy jeden z rodičů měl výrazně vyšší příjmy než druhý (např. žena na rodičovské dovolené) naposledy za zdaňovací období roku 2007. Dále se ruší minimální základ daně. Pro poplatníky je velmi důležitý přehled změn slev na dani patrný z následující tabulky. Tabulka č. 5: Slevy na dani SLEVA NA

PŘED ZMĚNAMI 2007

PO ZMĚNÁCH 2008

2009

- poplatníka

7 200 Kč

24 840 Kč

16 560 Kč

(důchodce)

0 Kč

24 840 Kč

16 560 Kč

- druhého z manželů bez příjmů

4 200 Kč

24 840 Kč

16 560 Kč

8 400 Kč

49 680 Kč

33 120 Kč

- poživatele částečného invalidního důchodu

1 500 Kč

2 520 Kč

2 520 Kč

- poživatele plného invalidního důchodu

3 000 Kč

5 040 Kč

5 040 Kč

- držitele průkazu ZTP/P

9 600 Kč

16 140 Kč

16 140 Kč

- studujícího

2 400 Kč

4 020 Kč

4 020 Kč

Daňové zvýhodnění na dítě

6 000 Kč

10 680 Kč

10 200 Kč

12 000 Kč

21 360 Kč

20 400 Kč

držitel ZTP/P

(dítě ZTP/P)

Zdroj: [32]

42

Platilo od roku 2005, základní podmínkou bylo zařazení obou manželů (poplatníků) do § 2 ZDP, což znamenalo mít na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržovat nebo být fyzickou osobou – nerezidentem v ČR, dále pak museli manželé vyživovat alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti - obě podmínky museli být splněny nejpozději poslední den kalendářního roku. Společné zdanění bylo možné uplatnit také tehdy, když jeden z manželů neměl příjmy, které by byly předmětem daně dle ZDP. Příklad - manželka v domácnosti. Výpočet: v prvním kroku se u obou manželů zvlášť, sečetly jednotlivé dílčí základy daně (nesmělo se jednat o ztrátu!). Dále se odečetly nezdanitelné části základu daně = společný základ daně manželů, který se rozdělil na polovinu a každý z manželů si svoji část zdanil ve svém přiznání. Od vypočtené částky bylo možné odečíst slevu na dítě a zálohy na daň, které si během roku platil nebo mu byly sraženy ze mzdy zaměstnavatelem. Jestliže se manželé rozhodli společného zdanění využít, pak museli odevzdávat daňová přiznání ve stejné lhůtě.

38

Především změny v sazbě daně mají paradoxně negativní dopad na dlužníky, jenž splácejí hypoteční úvěry, ale i na klienty pojišťoven (a ostatně i penzijních fondů), kteří využívají produktů životního pojištění (resp. penzijního připojištění). Záporný efekt rovné daně na takto nízké hodnotě je u těchto nástrojů finančního trhu zapříčiněn jejich uzákoněnou vlastností, a to možnost odpočtu zaplacených úroků, resp. pojistného, od základu daně. Pro většinu lidí využívajících tuto možnost došlo ke snížení sazby daně a tím i k zhoršení efektivnosti odpočtu.43,44

3.3.3. Reforma daňového systému 2010 Postupnými změnami byla narušena systematičnost zákona, zavedení řady titulů osvobození, slev a odpočtů je výsledkem dřívější přehnané snahy řešit po vzoru ekonomicky rozvinutých států hospodářskou politiku, příjmové či sociální otázky poplatníků a jejich ekonomické chování prostřednictvím daně z příjmů. V novém zákonu proto musí dojít zejména ke zpřehlednění a systematickému roztřídění jednotlivých ustanovení a dále k významnému omezení jednotlivých titulů obsahujících různé formy daňových úlev. Současnou vládou plánovaná reforma v roce 2010 se řídí tezí hospodářské politiky každého státu, kdy cílem je přispívat k hospodářskému růstu, k růstu životní úrovně každé domácnosti a k příznivějšímu podnikatelskému prostředí. Na ekonomiku má vliv nejen výše daní a s nimi spojených nákladů, ale i struktura daňového břemene. Při stejné výši vybraných daní mohou mít různé daňové systémy různé dopady. Vliv struktury daní na ekonomiku již není tak zřejmý. Jako prostředky, které by měly vést k vyššímu růstu se zpravidla doporučuje: –

široký základ, nízká sazba,

–

přesun břemene z přímých daní na nepřímé,

–

snižování progresivity zdanění fyzických osob. Hlavním cílem reformy je však, jak již bylo uvedeno, stávající úpravu daně

z příjmů zjednodušit a z hlediska všech jeho uživatelů výrazně vylepšit její přehlednost, a to zejména s ohledem na velmi široké spektrum osob, které se zákonem o daních z příjmů budou pracovat. Základního cíle zjednodušení a zlepšení srozumitelnosti předpisu lze dosáhnout důsledným oddělením problematiky daně z příjmů fyzických 43 44

U hypotečních úvěrů je negativní dopad ještě umocněn rostoucí úrokovou sazbou. Zpracováno dle [45]

39

osob, včetně všech ustanovení týkajících se pouze těchto poplatníků, od problematiky daně z příjmů právnických osob a ustanovení společných pro obě daně. Příjmy poplatníků daně z příjmů fyzických osob budou zahrnovat stejně jako doposud příjmy ze závislé činnosti včetně funkčních požitků, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z držby majetku, z pronájmu a ostatní příjmy. Nově budou tyto příjmy členěny pouze do 3 skupin, tj. na příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z ekonomické činnosti a ostatní příjmy. Cílovým stavem by měl být základ daně stanovený jako jednotný pro oblast daně z příjmů fyzických osob, tak i pro oblast sociálního a zdravotního pojištění se záměrem nahrazení sociálního pojištění daní z příjmů provázeného nutnou změnou výše sazby daně na vyšší hodnotu. K realizaci tohoto záměru je však nutné zapojení resortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Završením uvedeného procesu by pak mělo být sjednocení výběru daně z příjmů a pojistného do jednoho místa. Základ daně bude za podmínek stanovených zákonem snížen o základní nezdanitelnou část na poplatníka a dále o nezdanitelné části základu daně vztahující se k dalším zákonem vyjmenovaným skupinám poplatníků. Stejným způsobem bude řešena i nezdanitelná část základu daně na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti s tím, že nebude možné uplatnit daňový bonus. Základ daně bude dále snížen o nezdanitelné části základu daně tj. stejně jako doposud o odpočet na bytovou potřebu, příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem a pojistné na soukromé životní pojištění poplatníka. Daň bude stanovena jednou sazbou daně s tím, že určitá míra progresivity bude zachována v konstrukci základu daně uplatněním příslušných nezdanitelných částí základu daně podle nároku poplatníka.45

45

Zpracováno dle [41]

40

4. PRAKTICKÁ ČÁST První část vyhodnocuje jednotlivé možnosti financování bydlení, v prvním kroku s využitím pouze životního pojištění. Následuje oddíl zabývající se komparací s dalšími alternativními způsoby financování pomocí jiných produktů finančního trhu. Třetí oddíl praktické části simuluje dopady změn v daňové soustavě a úrokových sazbách na kombinace s životním pojištěním. Poslední oddíl je ukázkou vytvoření portfolia produktů a jeho optimalizace pro účely financování bydlení.

Předpoklady aplikované na modely: •

výše úvěru: 2 000 000,- Kč,

•

dostatečný příjem klienta, neohrožující poskytnutí úvěru,

•

věk akceptující daňovou uznatelnost životního pojištění,

•

stav klienta nebo případné rodinné poměry jsou pro modely nepodstatné,

•

účelový hypoteční úvěr,

•

anuitní forma splácení,

•

bez využití mimořádných splátek v průběhu splácení (výjimkou jsou modely se stavebním spořením a pravidelnými investicemi),

•

forma zajištění nemovitostí je pro modely nepodstatná,

•

všechny druhy státní podpory modely akceptují,

• úroková sazba: průměrná

hodnota

k

úvěrům

poskytnutých

bankami

domácnostem (nové obchody za období 3/20008), abstrahuje fixní dobu,46 hodnota = 5,384% použita na celý průběh splácení úvěru, •

sazba daně z příjmu: pro 1. rok (2008) 15%, od 2. roku (2009 – 2028) sazba 12,5%,

• ve výsledcích se nekalkuluje s 15% zdaněním výnosů z produktů splňujících tuto povinnost (KŽP, IŽP)47, dále s 1% poplatkem z cílové částky a roční poplatky (cca 300,- Kč) u stavebního spoření

46

výjimka – modely v kapitole 3 Výnos ze stavebního spoření a pravidelného investování (při dodržení lhůty 6 měsíců bez výběru) je srážkové daně zproštěn. 47

41

•

data pro modely: hypoteční úvěry … Česká Spořitelna (hypokalkulačka) rizikové ŽP … Uniqa (tarif 86048) kapitálové ŽP … Generali (tarif ZV3A a ZV7149) investiční ŽP … Generali (tarif FUTURE) stavební spoření … kalkulátor společnosti OVB pravidelné investice … Pioneer (RENTIER INVEST)

4.1.

Modely srovnávající jednotlivé kombinace s životním pojištěním

Oddíl se zabývá analýzou kombinací s používanými druhy životních pojištění za různě zadaných podmínek. Důraz je kladen především na reálnost a srovnatelnost, proto jsou výchozími parametry doba splatnosti úvěru a výše měsíční platby. U pojištění, schopných tvořit kapitálovou hodnotu, je využívána stejná míra zhodnocení.

4.1.1. Model shodný ve všech parametrech s podmínkou zajištění (1A) PŘEDPOKLADY PRO MODEL 1A doba splatnosti:

20 let; shodná pro všechny kombinace

měsíční platba:

do 15 000,- Kč; shodná pro všechny kombinace

použité kombinace:

1) hypoteční úvěr se zajištěním rizikovou životní pojistkou (RŽP), 2) hypoteční úvěr s částečným zajištěním KŽP, dozajištění RŽP50, 3) hypoteční úvěr s částečným zajištěním IŽP, 4) hypoteční úvěr s částečným zajištěním IŽP, varianta úvěru na 30 let se splacením po 20 letech (dále VAR 30/20)

48

860 – dočasné rizikové pojištění s ročně se snižující pojistnou PČ za běžné pojistné ZV3A – kapitálové životní pojištění s pevnou lhůtou výplaty ZV71 – kapitálové životní pojištění pro případ dožití 50 poměr zajištění KŽP/RŽP = cca 850.000/ 1.1500.000 49

42

Tabulka č. 6: Výsledná data k modelu 1A

HYPOTEČNÍ ÚVĚR

RIZIKOVÉ ř.1 ř.2 ř.3 ř.4 ř.5 ř.6 ř.7

Splacená jistina Zaplacené úroky Daňová úspora Popl. za zpracování Popl. za vedení Celkem za úvěr Zůstatek úvěru

2 000 000 Kč 1 340 240 Kč 170 259 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 3 223 981 Kč 0 Kč

0 Kč 2 183 511 Kč 289 315 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 1 948 196 Kč 2 000 000 Kč

0 Kč 2 183 511 Kč 289 315 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 1 948 196 Kč 2 000 000 Kč

956 436 Kč 1 837 210 Kč 232 381 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 2 615 265 Kč 1 043 564 Kč

ř.8

Pojistné rizikové ŽP Pojistné kapitálové ŽP Pojistné investiční ŽP Pojistné celkem Daňová úspora z pojištění Celkem za pojištění Odkupné + podíl na zisku (5%)

153 720 Kč

280 080 Kč

-

-

933 600 Kč

-

-

1 213 680 Kč

1 414 560 Kč 1 414 560 Kč

885 120 Kč 885 120 Kč

30 300 Kč 1 183 380 Kč

30 300 Kč 1 384 260 Kč

30 300 Kč 854 820 Kč

1 112 630 Kč

1 777 695 Kč

931 967 Kč

20 let

20 let

20 let

20 let

14 992 Kč

14 992 Kč

14 992 Kč

14 992 Kč

0 Kč 3 377 701 Kč

887 370 Kč 4 018 946 Kč

222 305 Kč 3 554 761 Kč

111 597 Kč 3 581 682 Kč

POJIŠTĚNÍ

ř.9 ř.10 ř.11 ř.12 ř.13 ř.14

ř.15 CELKEM

VYUŽITÉ POJIŠTĚNÍ KAPITÁLOVÉ INVESTIČNÍ INVESTIČNÍ + RŽP (VAR 30/20)

ř.16 ř.17 ř.18

Doba splatnosti Měsíční platba celkem Rozdíl ř.7 a ř.14 Celkové náklady

153 720 Kč 153 720 Kč -

Zdroj: vlastní konstrukce LEGENDA JEDNOTLIVÝCH ŘÁDKŮ51:


splacená jistina – výsledná umořená částka na konci doby splatnosti,




zaplacené úroky – úhrn uhrazených úroků na konci doby splatnosti,




daňová úspora – celková daňová úspora z hypotečního úvěru na konci doby splatnosti,




poplatek za zpracování, poplatek za vedení úvěrového účtu – pouze doplňující charakter, na výsledné porovnání nemá dopad,




celkem za úvěr – celkové náklady po odečtení daňové úspory za hypoteční úvěr na konci doby splatnosti,




51

zůstatek úvěru – nesplacená část jistiny úvěru na konci doby splatnosti,

výchozí popis pro všechny modely využívající životní pojištění

43




pojistné rizikové, kapitálové a investiční ŽP – zaplacené pojistné za jednotlivé druhy pojištění na konci doby splatnosti,




pojistné celkem – úhrn zaplaceného pojistného na všechna pojištění na konci doby splatnosti,




daňová úspora z pojištění - celková daňová úspora z úhrnu pojištění na konci doby splatnosti,




celkem za pojištění - celkové náklady po odečtení daňové úspory za pojištění na konci doby splatnosti,




odkupné + podíl na zisku (5 %) – výše částky na účtu pojištění při zhodnocení 5 % p.a.,




doba splatnosti – doba, za kterou bude v rámci dané kombinace úvěr splacen,




měsíční platba celkem – měsíční zatížení klienta v rámci dané kombinace, položka obsahuje platby: pravidelná splátka úvěru a úhrn měsíčního pojistného,




rozdíl řádků – částka tvořená rozdílem hodnoty nesplacené jistiny úvěru a kapitálové hodnoty použitého pojištění na konci doby splatnosti,




celkové náklady – částka, kterou klient za danou kombinaci úvěru a pojištění při daných parametrech zaplatí

KOMENTÁŘ MODELU: Model je výrazně ovlivněn dodržením rovnosti mezi všemi důležitými aspekty tvořícími charakter kombinace. Rovnost výše měsíční splátky limitované možnostmi klienta v hodnotě 15 000,- Kč měsíčně a stejná doba splatnosti indikuje nutnost použití rizikové životní pojistky ve variantě s KŽP jako přídavného zajišťovacího instrumentu. Model tedy vychází z reálného zadání, kdy může být klient limitován jednak svými měsíčními výdaji, ale také věkem. Výsledky potom odhalují nákladovost jednotlivých variant, stejně jako jejich praktickou dostupnost. Z tab. č. 6 je patrné, že jednoznačně nejvhodnější kombinací je využití samostatného rizikového pojištění, naproti tomu kombinace s kapitálovým životním pojištěním svými parametry v současném tržním prostředí způsobí klientovi nejvyšší celkové náklady na úvěr a z metodiky vyplývá, že při nízkém limitu měsíční platby, je tento produkt samostatně naprosto nepoužitelný. Příčinou je, že po odečtení platby úroků z úvěru, nezbývá dostatek prostředků pro zaplacení potřebné výše pojistné částky.

44

4.1.2. Model nezahrnující parametr doby splatnosti s podmínkou zajištění (1B) PŘEDPOKLADY PRO MODEL 1B doba splatnosti:

různá, dle měsíční platby

měsíční platba:

limit odvozen od varianty s rizikovou životní pojistkou; shodná pro všechny kombinace

použité kombinace:

1) hypoteční úvěr se zajištěním rizikovou životní pojistkou, 2) hypoteční úvěr s KŽP, 3) hypoteční úvěr s IŽP, 4) hypoteční úvěr s IŽP, varianta 30/20

Tabulka č. 7: Výsledná data k modelu 1B

CELKEM

VYUŽITÉ POJIŠTĚNÍ

Doba splatnosti celkem Měsíční platba celkem Rozdíl zůstatku úvěru a kap. hodnoty poj. Celkové náklady

RIZIKOVÉ

KAPITÁLOVÉ

INVESTIČNÍ

INVESTIČNÍ VAR 30/20

15 let

22 let

17 let

20 let

17 484 Kč

17 484 Kč

17 484 Kč

17 484 Kč

0 Kč

-730 179 Kč

-101 883 Kč

-843 776 Kč

2 813 185 Kč

3 701 854 Kč

3 348 447 Kč

3 167 454 Kč

Zdroj: vlastní konstrukce

KOMENTÁŘ MODELU: Model je nastaven bez nutnosti použití rizikové pojistky ve všech variantách, to znamená, že limit měsíční platby není omezen možnostmi klienta, ale je odvozen od základní kombinace s rizikovou životní pojistkou. Shodná měsíční platba je potom příčinou různé doby splatnosti jednotlivých kombinací. Z hodnot celkových nákladů, ale i doby splatnosti, v tab. č. 7 vychází opět nejlépe první kombinace s rizikovou pojistkou, stejně tak se opakuje nejhorší varianta s využitím KŽP. Dochází k prohození výhodnosti dvou kombinací využívajících IŽP, kdy varianta 30/20 dosáhne efektivnějšího snížení celkových nákladů, způsobeného vyšší měsíční možností splátek jistiny úvěru. Pro klasické využití IŽP hovoří kratší doba splatnosti.

45

4.1.3. Model nezahrnující parametr stejné výše měsíční platby s podmínkou zajištění (1C) PŘEDPOKLADY PRO MODEL 1C doba splatnosti:

20 let; shodná pro všechny kombinace

měsíční platba:

minimální, při které z konkrétní kombinace bude možné splatit zůstatek úvěru na konci stanovené doby splatnosti

použité kombinace:

1) hypoteční úvěr se zajištěním rizikovou životní pojistkou, 2) hypoteční úvěr s KŽP, 3) hypoteční úvěr s IŽP, 4) hypoteční úvěr s IŽP, varianta 30/20

Tabulka č. 8: Výsledná data k modelu 1C

CELKEM

VYUŽITÉ POJIŠTĚNÍ

Doba splatnosti celkem Měsíční platba celkem Rozdíl zůstatku úvěru a kap. hodnoty poj. Celkové náklady

RIZIKOVÉ

KAPITÁLOVÉ

INVESTIČNÍ

INVESTIČNÍ (VAR 30/20)

20 let

20 let

20 let

20 let

14 992 Kč

18 255 Kč

15 572 Kč

15 284 Kč

0 Kč

-619 000 Kč

-53 Kč

-349 Kč

3 377 701 Kč

3 496 576 Kč

3 471 603 Kč

3 539 816 Kč

Zdroj: vlastní konstrukce

KOMENTÁŘ MODELU: Model je oproštěn od limitu rovnosti měsíční platby. Jako fixní faktor je použita shodná doba splatnosti. Jednotlivé druhy životních pojištění pak se stanovenou dobou splatnosti 20 let indikují různou výši měsíční platby tak, aby při naplnění predikce zhodnocení se zůstatek nesplaceného úvěru co nejvíce přibližoval kapitálové hodnotě vytvořené pojištěním. Výjimkou je KŽP, u něhož z důvodu nutnosti nastavení pojistné částky na smrt a dožití ve výši úvěru, dojde při vyšším zhodnocení k vygenerování podstatně vyšší hodnoty. Z výše uvedených předpokladů a z výsledků tab. č. 8 je zřejmé zmenšení rozdílů celkových nákladů jednotlivých variant. K nejvýraznějšímu zefektivnění došlo u KŽP, které využívá právě vysoké hodnoty měsíční platby (to ale může být pro klienta výrazná nevýhoda), potřebné k jeho fungování.

46

4.1.4. Model shodný ve všech parametrech bez zajištění (1D) PŘEDPOKLADY PRO MODEL 1D doba splatnosti:

20 let; shodná pro všechny varianty

měsíční platba:

limit odvozen od varianty samostatného hypotečního úvěru; shodná pro všechny kombinace

použité kombinace:

1) hypoteční úvěr bez využití pojištění, 2) hypoteční úvěr v kombinaci s KŽP (pouze pro dožití) 3) hypoteční úvěr v kombinaci s IŽP, minimální pojistná částka52, 4) hypoteční úvěr v kombinaci s IŽP, minimální pojistná částka8, varianta 30/20

Tabulka č. 9: Výsledná data k modelu 1D

CELKEM

VYUŽITÉ POJIŠTĚNÍ

Doba splatnosti celkem Měsíční platba celkem Rozdíl zůstatku úvěru a kap. hodnoty poj. Celkové náklady

BEZ POJISTKY

KAPITÁLOVÉ

INVESTIČNÍ

INVESTIČNÍ (VAR 30/20)

20 let

20 let

20 let

20 let

13 711 Kč

13 711 Kč

13 711 Kč

13 711 Kč

0 Kč

626 031 Kč

428 425 Kč

229 565 Kč

3 223 981 Kč

3 651 047 Kč

3 453 441 Kč

3 392 210 Kč

Zdroj: vlastní konstrukce

KOMENTÁŘ MODELU: Základní model nevyužívající životní pojištění současně jako zajišťovací instrument a možnost alternativního financování. Model pracuje s pojištěním pouze jako s formou tvorby kapitálové hodnoty. Ostatní výchozí předpoklady, tzn. doba splatnosti a výše měsíční platby, je shodná s modelem 1A. Výjimkou je stanovení výše měsíční platby, kdy limitující není měsíční možnost klienta, ale výše anuitní splátky první varianty modelu, tzn. hypotečního úvěru bez využití pojištění. Z tab. č. 9 vychází obdobné výsledky celkových nákladů jako u modelu 1A, ponížené o částky připadající na vyžadované zajištění dlužníka. Srovnatelnost vychází z faktu rovnosti základních parametrů modelů.

52

hodnota minimální pojistné částky v daném případě činí 50000,- Kč, roční rizikové pojistné činí 17,- Kč

47

4.1.5. Model nezahrnující parametr doby splatnosti bez zajištění (1E) PŘEDPOKLADY PRO MODEL 1E doba splatnosti:

různá, dle měsíční platby

měsíční platba:

limit odvozen od varianty s rizikovou životní pojistkou; shodná pro všechny kombinace

použité kombinace:

1) hypoteční úvěr bez využití pojištění, 2) hypoteční úvěr v kombinaci s KŽP (pouze pro dožití) 3) hypoteční úvěr v kombinaci s IŽP, minimální pojistná částka, 4) hypoteční úvěr v kombinaci s IŽP, minimální pojistná částka, varianta 30/20

Tabulka č. 10: Výsledná data k modelu 1E

CELKEM

VYUŽITÉ POJIŠTĚNÍ

Doba splatnosti celkem Měsíční platba celkem Rozdíl zůstatku úvěru a kap. hodnoty poj. Celkové náklady

BEZ POJISTKY

KAPITÁLOVÉ

INVESTIČNÍ

INVESTIČNÍ (VAR 30/20)

13 let

20 let

16 let

20 let

17 931 Kč

17 931 Kč

17 931 Kč

17 931 Kč

0 Kč

-630 884 Kč

-154 025 Kč

-1 219 570 Kč

2 779 606 Kč

3 406 932 Kč

3 184 168 Kč

2 955 875 Kč

Zdroj: vlastní konstrukce

KOMENTÁŘ MODELU: Model opět pracuje s pojistnými produkty pouze jako s generátory hodnoty. Nastavení modelu je shodné s modelem 1B. Stejně tak výsledky patrné z tab. č. 10 vykazují značnou podobnost, způsobenou srovnatelnými předpoklady. Rozdíl je pouze ve velikosti celkových nákladů, která je nižší o náklady spojené s pojištěním.

4.1.6. Model nezahrnující parametr stejné výše měsíční platby bez zajištění (1F) PŘEDPOKLADY PRO MODEL 1F doba splatnosti:

20 let; shodná pro všechny kombinace

měsíční platba:

minimální, při které z konkrétní kombinace bude možné splatit zůstatek úvěru na konci stanovené doby splatnosti

48

použité kombinace:

1) hypoteční úvěr bez využití pojištění, 2) hypoteční úvěr v kombinaci s KŽP (pouze pro dožití) 3) hypoteční úvěr v kombinaci s IŽP, minimální pojistná částka, 4) hypoteční úvěr v kombinaci s IŽP, minimální pojistná částka, varianta 30/20

Tabulka č. 11: Výsledná data k modelu 1F VYUŽITÉ POJIŠTĚNÍ

CELKEM

BEZ POJISTKY

KAPITÁLOVÉ

INVESTIČNÍ

INVESTIČNÍ (VAR 30/20)

20 let

20 let

20 let

17 907 Kč

14 959 Kč

14 380 Kč

-623 796 Kč

-110 Kč

-199 Kč

3 408 260 Kč

3 324 426 Kč

3 323 006 Kč

Doba splatnosti 20 let celkem 13 711 Kč Měsíční platba celkem Rozdíl zůstatku úvěru 0 Kč a kap. hodnoty poj. 3 223 981 Kč Celkové náklady

Zdroj: vlastní konstrukce

KOMENTÁŘ MODELU: Poslední model bez použití pojištění současně jako zajišťovacího nástroje. Metodika nastavení modelu shodná s modelem 1C. Oproti modelu 1C došlo ve výsledcích (viz. tab. č. 11) ke změně pořadí, způsobené posunem varianty s IŽP 30/20. Vylepšení jejího výsledku ve srovnání je dáno odstraněním nutnosti zajištění, protože náklady spadající na rizikovou složku, která se nespoří, této variantě výrazně snižovaly efektivnost tvorby kapitálové hodnoty.

4.1.7. Dílčí závěr ke kapitole 4.1. Ze všech uvedených modelů, porovnávajících dopad zakomponování jednotlivých druhů životního pojištění do formy financování bydlení, plyne jednoznačný výsledek: při jakémkoliv nastavení parametrů, tzn. délky splatnosti úvěru a výše měsíční platby, má jednoznačně nejnižší celkové náklady na úvěr klasická varianta, s využitím pouze rizikového životního pojištění. V případě úvěru bez nutnosti zajištění, je to varianta bez použití jakéhokoliv pojistného nástroje jako generátoru hodnoty, jenž by měla později sloužit k eliminaci zůstatku úvěru. Pro tento typ platí: čím vyšší měsíční možnost splácet, tím kratší doba splácení a tím menší celkové náklady.

49

Protipólem je kombinace s kapitálovým životním pojištěním, která vykazuje při současných tržních podmínkách velice špatné výsledky, a to jak po stránce nákladové, tak i co se finanční dostupnosti pro klienty týče. Navíc byla v modelech pro názornější srovnání použita stejná roční míra zhodnocení jako u investičního životního pojištění (5 %), a ta je při současných obvyklých výnosech KŽP dost nerealistická. Nižší hodnota zhodnocení by samozřejmě v důsledku znamenala zvýšení celkových nákladů na úvěr. U variant využívajících investiční životní pojištění se výsledky pohybují mezi oběma extrémy. Z větší části modelů vychází o něco lépe varianta prodloužení hypotečního úvěru na 30 let , s tím že se po 20 letech úvěr ukončí splacením z účtu investiční pojistky. Na variantu má pozitivní vliv zejména situace, kdy klient nemusí být zajištěn, a také když není výrazně limitovaná výše jeho měsíční splátky. Větší množství volných prostředků, schopných tvořit kapitálovou hodnotu, pak přibližuje tento typ financování nejméně nákladné možnosti bez využití pojištění. Použití investičního životního pojištění stejnou metodou jako kapitálové životní pojištění dokazuje, že tento produkt je v současnosti na mnohem lepší úrovni. Celkové výsledky kombinací s IŽP jsou výrazně ovlivněny aplikovanou roční mírou zhodnocení. Pětiprocentní výnos bývá využíván pro predikce vyvážených, neboli balancovaných strategií, kdy pojišťovna rozloží portfolio rovnoměrně do akciových i dluhopisových fondů. V případě výběru dynamičtější strategie bývá předpokládaný výnos vyšší. A jak by se vyšší výnos promítl do jednotlivých modelů? Pro příklad: v úvodním modelu 1A by nárůst roční míry zhodnocení o 1 p.b. (tzn. z 5 na 6) při měsíční úložce 5.354,- Kč do investičního pojištění způsobil nárůst výnosu kapitálové hodnoty o cca 200.000,- Kč (po 20 letech). To už je výrazné ovlivnění celkové nákladovosti a při splnění takového scénáře a při jistých předpokladech vyplývajících z výsledků výše uvedených modelů, může být kombinace s IŽP pro klienta přijatelnou alternativou. Tím spíše, že zhodnocení se nemusí zastavit ani na hodnotě 6 %, ale jak již bylo avizováno, při zvolení dynamického portfolia a příznivě fungujícím, především akciovém trhu, lze dosáhnout ještě zajímavějších výnosů.

Doporučení: Pro klienty, jejichž příjem neumožňuje pravidelně investovat výraznější částku do pojištění nad limit tvořený měsíční platbou za samostatný hypoteční úvěr, případně ve spojení s rizikovou životní pojistkou jako zajišťovacího prvku, by měla být jasnou volbou pro formu financování bydlení nejjednodušší varianta bez kombinací s různými 50

formami pojištění. Pojistku využít pouze v případě, kdy to vyžaduje banka nebo kdy by klient měl přihlédnout k této formě zajištění z důvodů povinností vůči dalším osobám. Zde je nejlevnější cestou pro klienta dočasné rizikové pojištění s ročně se snižující pojistnou částkou.

Pozn.: kombinace s KŽP nebude vzhledem k prokázané nevýhodnosti v další kapitole využita.

4.2.

Modely srovnávající kombinace s životním pojištěním a ostatními možnostmi financování

V oddíle je nejprve stanovena nejvýhodnější metoda financování alternativních produktů finančního trhu a následně provedena komparace s kombinacemi využívající rizikové a investiční pojištění, případně s variantou samostatného hypotečního úvěru.

4.3.1. Model s variantami různých metod splácení stavebním spořením (2A) PŘEDPOKLADY PRO MODEL 2A doba splatnosti:

20 let; shodná pro všechny varianty

měsíční platba:

limit odvozen od varianty samostatného hypotečního úvěru z modelu 1D; shodná pro všechny kombinace

použité kombinace:

1) hypoteční

úvěr v kombinaci

se stavebním

spořením,

bez průběžného splácení, celý úvěr umořen po 20 letech 2) hypoteční úvěr v kombinaci se stavebním spořením, jedna splátka v polovině (v 10. roku) doby splatnosti 3) hypoteční úvěr v kombinaci se stavebním spořením, dvě splátky vždy po 6 letech (v 6. a 12. roku)

51

Tabulka č. 12: Výsledná data k modelu 2A

HYPOTEČNÍ ÚVĚR

ř.1 ř.2 ř.3 ř.4 ř.5 ř.6

STAVEBNÍ SPOŘENÍ

ř.7

0 Kč

647 992 Kč

874 852 Kč

2 183 511 Kč 289 315 Kč

1 829 787 Kč 240 678 Kč

1 556 621 Kč 212 662 Kč

18 000 Kč

18 000 Kč

18 000 Kč

36 000 Kč 1 948 196 Kč

36 000 Kč 1 643 109 Kč

36 000 Kč 1 397 959 Kč

2 000 000 Kč

1 352 008 Kč

1 125 148 Kč

Splacená jistina v průběhu Zaplacené úroky Daňová úspora Popl. za zpracování Popl. za vedení Celkem za úvěr Zůstatek úvěru na konci

DVĚ SPLÁTKY PO 6 LETECH

ř.8

Celkový vklad na stavební spoření

1 107 120 Kč

1 460 880 Kč

1 611 240 Kč

ř.9

Státní příspěvek

60 000 Kč

60 000 Kč

60 000 Kč

ř.10

Stav účtu stavebního spoření na konci

1 446 384 Kč

1 040 857 Kč

922 689 Kč

20 let

20 let

20 let

13 711 Kč

13 711 Kč

13 711 Kč

553 616 Kč 3 608 932 Kč

311 152 Kč 3 415 140 Kč

202 459 Kč 3 211 658 Kč

487 200 Kč

196 800 Kč

196 488 Kč

4 096 132 Kč

3 611 940 Kč

3 408 146 Kč

ř.16 ř.17

Doba splatnosti celkem Měsíční platba celkem Rozdíl ř.7 a ř.10 Celkové náklady

ř.18 SE ZAJIŠTĚNÍM ř.19

Náklady na rizikové pojištění Celkové náklady

ř.14 CELKEM

BEZ PRŮBĚŽNÉHO SPLÁCENÍ

VARIANTA SPLÁTKA V POLOVINĚ DOBY

ř.15

Zdroj: vlastní konstrukce LEGENDA JEDNOTLIVÝCH ŘÁDKŮ:


řádky 1-7 a 14-17 viz. legenda str. 3




celkový vklad na stavební spoření – součet vkladů na jednotlivá použitá stavební spoření v průběhu financování




státní příspěvek – výše obdržené státní dotace ke stavebnímu spoření (ročně 1500,- Kč při úložce minimálně 1667,- Kč měsíčně)




stav účtu stavebního spoření na konci – hodnota aktuálně otevřeného stavebního spoření na konci doby splatnosti úvěru




řádky 18 a 19 promítají do nákladů nutnost klienta se při splácení zajistit

52

KOMENTÁŘ MODELU: Model slouží k výběru nejlepšího možného způsobu, jak financovat bydlení za pomocí stavebního spoření. Parametry jsou z důvodů snazší komparace s kombinacemi využívající životní pojištění odvozeny právě od modelů z předcházející kapitoly. Účelem modelu je porovnat, jaký dopad na celkové náklady má: 1) splácení úvěru stejnou formou jako např. u kombinace s KŽP, v tomto případě nahrazenou stavebním spořením, tzn. po celý průběh hradit pouze úroky a jistinu splatit až na konci z hodnoty vytvořené na stavebním spoření, 2) průběžné splácení z hodnot vytvořených na jednotlivých stavebních spořeních po dobu splácení úvěru (varianta jednoho umoření v půli doby splatnosti a varianta dvou umoření vždy po 6 letech, závěrečné umoření tedy po 8 letech53). Z výsledků v tab. č. 12 vyplývá jednoduchá úměra – čím častější umoření části jistiny, tím nižší celkové náklady (navýšení o jedno průběžné splacení zapříčiní pokles nákladů o cca 200.000,- Kč). Je to způsobeno nízkou mírou ročního zhodnocení (2,1 %54), která ani se státní dotací (3.000,- Kč ročně při úložce minimálně 20.000,- Kč za rok) není schopná absorbovat vyšší náklady na úroky z úvěru v případě variant s nižším počtem umoření.

4.3.2. Model s variantami různých metod splácení investováním (2B) PŘEDPOKLADY PRO MODEL 2B doba splatnosti:

20 let; shodná pro všechny varianty

měsíční platba:

limit odvozen od varianty samostatného hypotečního úvěru z modelu 1D; shodná pro všechny kombinace

použité kombinace:

1) hypoteční úvěr v kombinaci s pravidelnými investicemi, bez průběžného splácení, celý úvěr umořen po 20 letech 2) hypoteční úvěr v kombinaci s pravidelnými investicemi, jedna splátka v polovině (v 10. roku) doby splatnosti 3) hypoteční úvěr v kombinaci s pravidelnými investicemi, tři splátky vždy po 5 letech (v 5., 10. a 15. roku)

53

Interval 6 let je dán nastavením podmínek výběru stavebního spoření, jedná se o minimální dobu, po kterou lze prostředky ze stavebního spoření využít; při předčasném výběru přichází klient o státní podporu i její zúročení. Doba 8 let vychází také z této podmínky, protože při splacení znovu po 6 letech by zbývaly poslední dva roky. Na tuto dobu by odkládání prostředků na stavební spoření postrádalo význam. 54 v současnosti nabízi stavební spořitelna Wüstenrot

53

Tabulka č. 13: Výsledná data k modelu 2B55 VARIANTA BEZ SPLÁTKA V PRŮBĚŽNÉHO POLOVINĚ SPLÁCENÍ DOBY

ř.2 ř.3 ř.4 ř.5 ř.6 ř.7

Splacená jistina v průběhu Zaplacené úroky Daňová úspora Popl. za zpracování Popl. za vedení Celkem za úvěr Zůstatek úvěru na konci

0 Kč 2 183 511 Kč 289 315 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 1 948 196 Kč 2 000 000 Kč

722 024 Kč 1 789 374 Kč 235 121 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 1 608 253 Kč 1 277 976 Kč

1 280 260 Kč 1 547 273 Kč 209 785 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 1 391 488 Kč 719 740 Kč

ř.8

Celková investice

1 107 120 Kč

1 507 321 Kč

1 755 362 Kč

ř.9

Hodnota investice na konci

1 890 261 Kč

1 236 189 Kč

717 658 Kč

Doba splatnosti celkem Měsíční platba celkem Rozdíl ř.7 a ř.9 Celkové náklady

20 let 13 711 Kč 109 739 Kč 3 165 055 Kč

20 let 13 711 Kč 41 787 Kč 3 157 361 Kč

20 let 13 711 Kč 2 082 Kč 3 148 932 Kč

487 200 Kč

246 240 Kč

168 060 Kč

3 652 255 Kč

3 403 601 Kč

3 316 992 Kč

ř.1

HYPOTEČNÍ ÚVĚR

INVESTICE

CELKEM

ř.10 ř.11 ř.12 ř.13

Náklady na rizikové pojištění ř.15 Celkové náklady ř.14

SE ZAJIŠTĚNÍM

SPLÁTKY PO 5 LETECH

Zdroj: vlastní konstrukce

KOMENTÁŘ MODELU: Model je obdobou předcházejícího modelu 2A, kdy stavební spoření je nahrazeno pravidelnými investicemi do podílových fondů. Model analyzuje dopad na celkové náklady při: 2) splácení úvěru formou úhrady pouze úroků a jistina je splacena až na konci z hodnoty vytvořené z investice, 2) průběžné splácení z hodnot vytvořených z investic po dobu splácení úvěru (varianta jednoho umoření v půli doby splatnosti a varianta tří umoření vždy po 5 letech). Na rozdíl od stavebního spoření není u pravidelných investic poskytována státní podpora, ale to si tento nástroj finančního trhu nahrazuje pro klienta mnohem zajímavější očekávanou mírou zhodnocení. To znamená, že právě pouze míra zhodnocení je indikátorem konečné kapitálové hodnoty. V modelu je pro všechny 55

legenda k jednotlivým řádkům tabulky je analogická s modelem 2A

54

varianty splácení použita míra zhodnocení 5 %, což způsobuje, že při variantě bez průběžného splácení vyšší výnosy z investice přibližně pokryjí její vyšší úroky z úvěru, způsobené nesnižující se velikostí jistiny. Celková nákladovost uvedených způsobů aplikace pravidelných investic je pak srovnatelná. Značně horší podmínky pro klienty ale nabízí první varianta v porovnání s ostatními v rámci kalkulace se zajištěním úvěru. Tím, že jistina je neustále na své původní velikosti, náklady na rizikové životní pojištění jsou podstatně vyšší. V tomto srovnání je nejméně nákladná verze se splácením v intervalu pěti let. Pokud by se modely řídily nepsanými pravidly trhu, tj. čím delší investiční horizont, tím vyšší zhodnocení, nejvýhodnější variantou by se stala (v rámci modelu bez zajištění) první možnost bez průběžného splácení. Pro investiční horizont 20 let se totiž předpokládá roční výnos cca 8,5% (portfolio je složeno z mnohem agresivnějších fondů). V absolutních číslech uvedeného modelu by to znamenalo zvýšení kapitálové hodnoty první varianty o cca 330.000,- Kč.

4.3.3. Model komparace variant: samostatný úvěr, kombinace s IŽP, stavebním spořením a pravidelným investováním (2C) PŘEDPOKLADY PRO MODEL 2C doba splatnosti:

20 let; shodná pro všechny varianty

měsíční platba:

limit odvozen od varianty samostatného hypotečního úvěru z modelu 1D; shodná pro všechny kombinace

použité kombinace:

1) samostatný hypoteční úvěr 2) hypoteční úvěr v kombinaci s IŽP 3) hypoteční úvěr v kombinaci se stavebním spořením, dvě splátky vždy po 6 letech (v 6. a 12. roku) 4) hypoteční úvěr v kombinaci s pravidelnými investicemi, tři splátky vždy po 5 letech (v 5., 10. a 15. roku)

výběr kombinací:

kombinace se stavebním spořením a pravidelnými investicemi jsou vybrány na základě srovnání v modelech 2A a 2B a jedná se o varianty využívající co nejčastější průběžné splátky

55

Tabulka č. 14: Výsledná data k modelu 2C

CELKEM

BEZ POJISTKY Doba splatnosti celkem Měsíční platba celkem Rozdíl zůstatku úvěru a hodnoty účtů jednotlivých produktů Celkové náklady

Náklady na rizikové SE pojištění ZAJIŠTĚNÍM Celkové náklady

VARIANTA INVESTIČNÍ STAVEBNÍ POJIŠTĚNÍ SPOŘENÍ

PRAVIDELNÉ INVESTICE

20 let

20 let

20 let

20 let

13 711 Kč

13 711 Kč

13 711 Kč

13 711 Kč

0 Kč

428 425 Kč

202 459 Kč

2 082 Kč

3 223 981 Kč

3 453 441 Kč

3 208 058 Kč

3 148 932 Kč

153 720 Kč

-

196 488 Kč

168 060 Kč

3 377 701 Kč

3 554 761 Kč

3 404 546 Kč

3 316 992 Kč

Zdroj: vlastní konstrukce

KOMENTÁŘ VÝSLEDKŮ: Tabulka č. 14 jednoznačně poukazuje, ve srovnání s ostatními, na nevhodnost použití kombinace s investičním životním pojištěním56. Naopak kombinace využívající pravidelné investování při příznivém výnosu vykazuje nižší celkové náklady než samostatný hypoteční úvěr. Varianta se stavebním spořením má o něco vyšší náklady, ale má pro mnohé výhodu v jistotě zhodnocení.57

4.3.4. Dílčí závěr ke kapitole 4.2. Jaké jsou důvody faktu, že pravidelné investice a stavební spoření vykazují daleko lepší výsledky než investiční životní pojištění? Důvodem při porovnání s pravidelnými investicemi rozhodně není nižší míra zhodnocení. Pojišťovny využívají srovnatelných metod investování jako investiční společnosti. Problém spočívá v poplatcích.

56

KŽP by dopadlo ještě hůře a varianta IŽP 30/20 je ve výsledcích pro parametry tohoto modelu srovnatelná (viz. výsledky modelů 1A a 1D) 57 samozřejmě při zachování současných podmínek stavebního spoření (fixní míra zhodnocení + státní příspěvek)

56

Tabulka č. 15: Vývoj investice při úložce 1 000,- Kč měsíčně po dobu 10 let IŽP58

PRAVIDELNÉ INVESTICE

1. ROK

15 001 Kč59

HODNOTA INVESTICE 12 600 Kč

2. ROK

27 001 Kč

25 830 Kč

24 000 Kč

20 571 Kč

3. ROK

39 001 Kč

39 722 Kč

36 000 Kč

31 290 Kč

4. ROK

51 001 Kč

54 308 Kč

48 000 Kč

42 611 Kč

5. ROK

63 001 Kč

69 623 Kč

60 000 Kč

54 563 Kč

6. ROK

75 001 Kč

85 704 Kč

72 000 Kč

67 157 Kč

7. ROK

87 001 Kč

102 589 Kč

84 000 Kč

80 415 Kč

8. ROK

99 001 Kč

120 319 Kč

96 000 Kč

94 370 Kč

9. ROK

111 001 Kč

138 935 Kč

108 000 Kč

109 055 Kč

10. ROK

123 001 Kč

156 519 Kč

120 000 Kč

124 507 Kč

VKLAD

12 000 Kč

HODNOTA INVESTICE 10 416 Kč

VKLAD

Zdroj: vlastní konstrukce

Tabulka č. 15 jednoznačně dokládá, že poplatky u IŽP jsou mnohonásobně vyšší než u pravidelných investic a tím, že jsou strhávány z pravidelných vkladů, výsledná kapitálová hodnota je o poznání nižší. Stavební spoření sice při vyšších úložkách, než je optimální částka pro plnou státní podporu (1 667,- Kč měsíčně) a dlouhodobém horizontu má nižší efektivitu zhodnocení, ale díky průběžnému splácení úvěru, je kombinace s ním výhodnější. Metoda průběžného splácení aplikovaná na IŽP by byla při zhodnocení 5 % p.a. a současné daňové sazbě také přínosem pro tento způsob financování. Celkové náklady by poklesly přibližně na úroveň varianty se stavebním spořením. Tento způsob se však v praxi nevyužívá. Následující graf č. 1 ukazuje vývoj kapitálových hodnot jednotlivých analyzovaných produktů. Použité parametry, tzn. měsíční úložka (4 613,- Kč), investiční horizont (20 let) a zhodnocení (5 % u IŽP a pravidelných investic, 2,1 % u stavebního spoření) vycházejí z modelu 2C.

58

použitá varianta s minimální pojistnou částkou pro případ smrti rozdíl vkladů je způsoben poplatkem u pravidelných investic v 1. roce, poplatky u IŽP jsou strhávány z vkladu 59

57

Graf č. 6: Předpokládaný vývoj kapitálové hodnoty investice a vkladu

2 000 000 Kč 1 800 000 Kč 1 600 000 Kč 1 400 000 Kč 1 200 000 Kč 1 000 000 Kč 800 000 Kč 600 000 Kč 400 000 Kč 200 000 Kč 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11 12

13

14

15

16 17

18 19

Kč

20

Doba investičního horizontu HODNOTA PR. INVESTIC

VKLAD CELKEM

HODNOTA IŽP

STAVEBNÍ SPOŘENÍ

Zdroj: zpracováno dle [49]; vlastní konstrukce

Doporučení: Pokud nemá klient obavu z investování a nevadí mu nejistý výnos, je pro něj využití kombinace s pravidelnými investicemi dobrým řešením. Naopak při averzi k riziku může využít kombinace se stavebním spořením s metodou průběžného splácení nebo hypoteční úvěr splácet tradiční cestou. Bez nutnosti zajištění vykazuje nižší náklady varianta stavebního spoření, při potřebě pojistky je tomu naopak.

4.3.

Modely zachycující dopad změn v čase na kombinace s životním pojištěním

Oddíl se zabývá dopadem změn v daňové soustavě, ve výši úrokové sazby poskytované k úvěrům a také v předpokládaném zhodnocení vybraných pojištění na jednotlivé varianty financování bydlení.

58

PŘEDPOKLADY PRO MODELY 3A, 3B a 3C počátek splácení:

pro modely s rizikovou pojistkou a KŽP je výchozí rok 1999 pro model s IŽP je výchozí rok 2002

varianta beze změn: podmínky ve výchozím roce jsou aplikovány po celou dobu splatnosti doba splatnosti:

20 let

měsíční platba:

limit odvozen od doby splatnosti a minimálního pojistného nutného k zajištění úvěru

úroková sazba60:

fixace na 5 let pro rok 1999: 10,19 – 461 = 6,19 % p.a. 11

(použito pro 3A, 3B)

pro rok 2002: 6,28 – 1 = 5,28 % p.a.

(3C)

pro rok 2004: 5,174 % p.a.

(3A, 3B)

pro rok 2007: 4,843 % p.a.

(3C)

od roku 2009: 5,5 % p.a.62

(3A, 3B, 3C)

sazba daně z příjmu: viz. tab. č. 3 teoretické části, použita vždy nejvyšší sazba míra zhodnocení:

pro variantu neakceptující změny 6 %, pro akceptující změny 5 %

4.3.1. Model s rizikovou životní pojistkou (3A) použité kombinace:

1) samostatný hypoteční úvěr zajištění rizikovou životní pojistkou neakceptující změny v úrokové sazbě a daňovém systému 2) samostatný hypoteční úvěr zajištění rizikovou životní pojistkou akceptující uvedené změny

60

Zpracováno dle [29] státní podpora úroku pro daný rok na financování pořízení nové nemovitosti 62 odhad 61

59

Tabulka č. 16: Výsledná data k modelu 3A

HYPOTEČNÍ ÚVĚR

Splacená jistina Zaplacené úroky Daňová úspora Popl. za zpracování Popl. za vedení Celkem za úvěr Zůstatek úvěru

POJIŠTĚNÍ

CELKEM

HYPOTÉKA S RIZIKOVÝM POJIŠTĚNÍM AKCEPTUJÍCÍ BEZE ZMĚN ZMĚNY 2 000 000 Kč 2 000 000 Kč 1 572 605 Kč 1 412 646 Kč 503 234 Kč 452 047 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 3 123 371 Kč 0 Kč

18 000 Kč 36 000 Kč 3 014 599 Kč 0 Kč

Pojistné celkem

153 720 Kč

153 720 Kč

Průměrná měsíční platba celkem Celkové náklady

18 390 Kč

16 261 Kč

3 277 091 Kč

3 168 319 Kč

Zdroj: vlastní konstrukce KOMENTÁŘ MODELU: Tabulka č. 16 ukazuje, že při standardním splácení úvěru zajištěného pouze rizikovou pojistkou došlo během let ke zlepšení podmínek. Je to pochopitelné, protože na tento způsob financování bydlení má vliv snížení daňových sazeb pouze u úroků z hypotečního úvěru a tato ztráta je ještě s přebytkem vykompenzována sníženou úrokovou mírou.

4.3.2. Model s kapitálovou životní pojistkou (3B) použité kombinace:

1) hypoteční úvěr zajištění kapitálovou životní pojistkou neakceptující změny v úrokové sazbě a daňovém systému 2) samostatný hypoteční úvěr zajištění kapitálovou životní pojistkou akceptující uvedené změny

60

Tabulka č. 17: Výsledná data k modelu 3B HYPOTÉKA S KAPITÁLOVÝM POJIŠTĚNÍM AKCEPTUJÍCÍ BEZE ZMĚN ZMĚNY 0 Kč 0 Kč 2 510 389 Kč 2 267 461 Kč 1 054 363 Kč 514 255 Kč 18 000 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 36 000 Kč 1 510 026 Kč 1 807 206 Kč 2 000 000 Kč 2 000 000 Kč

HYPOTEČNÍ ÚVĚR

Splacená jistina Zaplacené úroky Daňová úspora Popl. za zpracování Popl. za vedení Celkem za úvěr Zůstatek úvěru

POJIŠTĚNÍ

Pojistné celkem Daňová úspora Celkem za pojištění Odkupné +podíl na zisku (6% a 5%)

2 197 680 Kč 0 Kč 2 197 680 Kč

2 197 680 Kč 45 180 Kč 2 152 500 Kč

2 903 784 Kč

2 619 000 Kč

Průměrná měsíční platba celkem Rozdíl zůstatku úvěru a kap. hodnoty poj. Celkové náklady

19 617 Kč

18 605 Kč

-903 784 Kč 2 803 922 Kč

-619 000 Kč 3 340 706 Kč

CELKEM

Zdroj: vlastní konstrukce

KOMENTÁŘ MODELU: Vývoj změn v oblasti daňové soustavy měl velice negativní dopad na kombinaci využívající KŽP. Výchozím rokem pro model je rok 1999 (stejně jako v předcházejícím modelu). Je to přibližně období, kdy se začala tato metoda financování bydlení využívat. Tehdejší sazby daně u vyšších příjmových skupin dosahovaly hodnot až 40 %, takže při odpočtu úroků z úvěrů docházelo k velké úspoře. Postupný pokles, až na od příštího roku platné 12,5 % rovné daně z příjmu, mají za následek obrovský růst nákladů, který není schopna ani zdaleka pokrýt snižující se úroková míra. Pozitivní dopad na verzi akceptující změny má uzákonění pojistného od roku 2001 jako položku odčitatelnou ze základu daně. Naopak snížení předpokládaného ročního zhodnocení o 1 p.b. (optimistická varianta) rozdíl ve výsledku ještě prohlubuje.

61

4.3.3. Model s investiční životní pojistkou (3C) použité kombinace:

1)

hypoteční

úvěr

zajištění

investiční

životní

pojistkou

neakceptující změny úrokové sazbě a daňovém systému 2) samostatný hypoteční úvěr zajištění investiční životní pojistkou akceptující uvedené změny Tabulka č. 18: Výsledná data k modelu 3C HYPOTÉKA S INVESTIČNÍM POJIŠTĚNÍM AKCEPTUJÍCÍ BEZE ZMĚN ZMĚNY 0 Kč 0 Kč 2 141 333 Kč 2 052 719 Kč 719 488 Kč 407 641 Kč 18 000 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 36 000 Kč 1 475 845 Kč 1 699 079 Kč 2 000 000 Kč 2 000 000 Kč

HYPOTEČNÍ ÚVĚR

Splacená jistina Zaplacené úroky Daňová úspora Popl. za zpracování Popl. za vedení Celkem za úvěr Zůstatek úvěru

POJIŠTĚNÍ

Pojistné celkem Daňová úspora Celkem za pojištění Odkupné +podíl na zisku (6% / 5%)

1 680 000 Kč 76 800 Kč 1 603 200 Kč

1 680 000 Kč 45 840 Kč 1 634 160 Kč

2 062 652 Kč

2 062 652 Kč

Průměrná měsíční platba celkem Rozdíl zůstatku úvěru a kap. hodnoty poj. Celkové náklady

21 744 Kč

20 812 Kč

-62 652 Kč 3 016 393 Kč

-62 652 Kč 3 270 587 Kč

CELKEM

Zdroj: vlastní konstrukce

KOMENTÁŘ VÝSLEDKŮ: Platí podobné závěry jako u předchozího modelu s KŽP se dvěma odlišnostmi způsobenými rozdílným výchozím rokem. V tomto případě model začíná v roce 2002 (doba začátku většího rozvoje IŽP na našem trhu. V té době již fungoval odpočet pojistného ze základu daně, takže tento faktor ovlivněný snižujícími se sazbami daně má na celkové náklady varianty akceptující změny negativní dopad. Druhým rozdílem je, že model je již mimo období s nejvyšší sazbou daně 40%, takže její klesající tendence napáchala menší škody. Zhodnocení bylo také sníženo stejně jako v předchozím modelu. Pokles míry zhodnocení vychází z rozdílného doporučení pojišťoven na stanovení její výše v predikčních modelech. Důvodem je pravděpodobně 62

snižující se výkonnost investičních nástrojů, které jsou pojišťovnami využívány k zhodnocování prostředků.

4.3.4. Dílčí závěr ke kapitole 4.3. Předcházející modely dokázaly, jak výrazně jsou jednotlivé způsoby financování pomocí životního pojištění ovlivnitelné změnami ekonomických a politických podmínek. Dosavadní tendence - snižování sazby daně z příjmu fyzických osob a pokles úrokových sazeb – jednoznačně znevýhodňuje využívání hodnototvorných pojištění a naopak vyzdvihuje stabilitu a jednoduchost klasického splácení hypotečního úvěru. Proti KŽP navíc stojí její postupné zastarávání a snižování její efektivnosti zhodnocovat prostředky, umocněné i snížením technické úrokové míry od roku 2004.

Doporučení: Podle dosavadního vývoje je jasná volba formy financování – samostatné splácení hypotečního úvěru, v případě potřeby zajištěného rizikovou pojistkou. Na vývoj ovlivňující způsob financování se však dá dívat stejně jako na investování. Po určitou dobu jsou příznivé podmínky pro jednu variantu, jindy pro druhou. Pokud je ochoten klient podstoupit riziko nejasného výsledku vybrané varianty nebo je přesvědčen, že zase nastanou vhodnější podmínky například pro IŽP, může se rozhodnout třeba právě pro tuto možnost.

4.4.

Modely optimalizující portfolio pro financování bydlení využívající kombinaci všech dostupných produktů

Oddíl srovnává nejjednodušší formu financování s variantou, kdy je využito více produktů optimalizovaných dle jejich výhod.

4.4.1. Model s podmínkou zajištění (4A) PŘEDPOKLADY PRO MODELY 4A a 4B doba splatnosti:

20 let

měsíční platba:

limit odvozen od varianty s rizikovou životní pojistkou

použité kombinace:

1) hypoteční úvěr zajištění rizikovou životní pojistkou 2) hypoteční úvěr s portfoliem produktů – splácení pouze úroků – umoření z portfolia 63

složení portfolia:

IŽP: 1511,-/měs. (minimum nutné k zajištění) Stavební spoření: 1667,-/měs. (max. k získání plné státní podp.) Pravidelné investice: 2716,-/měs. (zůstatek po odečtení platby úroků, IŽP a stavebního spoření od dané měsíční platby)

Tabulka č. 19: Výsledná data k modelu 4A VARIANTA RIZIKOVÉ PORTFOLIO POJIŠTĚNÍ

HYPOTEČNÍ ÚVĚR

PRODUKTY

ř.1 ř.2 ř.3 ř.4 ř.5 ř.6 ř.7

Splacená jistina Zaplacené úroky Daňová úspora Popl. za zpracování Popl. za vedení Celkem za úvěr Zůstatek úvěru

ř.8 ř.9

2 000 000 Kč 1 340 240 Kč 170 259 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 3 223 981 Kč 0 Kč

0 Kč 2 183 511 Kč 289 315 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 1 948 196 Kč 2 000 000 Kč

Vklad na stavební spoření

-

400 080 Kč

Vklad do pravidelných investic

-

651 840 Kč

153 720 Kč

-

-

362 640 Kč

-

570 499 Kč

-

1 312 883 Kč

-

97 358 Kč

-

91 800 Kč

20 let 14 992 Kč 0 Kč 3 377 701 Kč

20 let 14 992 Kč -12 540 Kč 3 350 216 Kč

ř.10 Pojistné rizikové ŽP ř.11 Pojistné investiční ŽP ř.12 Stav účtu stav. spoř. ř.13 Hodnota pravidelných investic ř.14 Odkupné + podíl na zisku (5%) ř.15 Daňová úspora + státní příspěvek

CELKEM

ř.14 ř.15 ř.16 ř.17

Doba splatnosti celkem Měsíční platba celkem Rozdíl ř.7 a ř.12+13+14 Celkové náklady

Zdroj: vlastní konstrukce

KOMENTÁŘ MODELU: Tabulka č. 19 ukazuje, že lze produkty analyzované v minulých kapitolách poskládat do takového portfolia, které umožní ušetřit na celkových nákladech. Podstatné je, aby každý z produktů byl využit v hodnotě maximalizace jeho mezního užitku.

4.4.2. Model bez zajištění (4B) PŘEDPOKLADY PRO MODELY 4B doba splatnosti:

20 let

64

měsíční platba:

limit odvozen od varianty samostatného hypotečního úvěru

použité kombinace:

1) samostatný hypoteční úvěr 2) hypoteční úvěr s portfoliem produktů – splácení pouze úroků – umoření z portfolia

složení portfolia:

IŽP: 1000,-/měs. (maximum pro získání plné daňové úlevy) Stavební spoření: 1667,-/měs. Pravidelné investice: 1946,-/měs. (zůstatek po odečtení platby úroků, IŽP a stavebního spoření od dané měsíční platby)

Tabulka č. 20: Výsledná data k modelu 4B

HYPOTEČNÍ ÚVĚR

PRODUKTY

CELKEM

VARIANTA BEZ POJISTKY PORTFOLIO 2 000 000 Kč 0 Kč 1 340 240 Kč 2 183 511 Kč 170 259 Kč 289 315 Kč 18 000 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 36 000 Kč 3 223 981 Kč 1 948 196 Kč 0 Kč 2 000 000 Kč

ř.1 ř.2 ř.3 ř.4 ř.5 ř.6 ř.7

Splacená jistina Zaplacené úroky Daňová úspora Popl. za zpracování Popl. za vedení Celkem za úvěr Zůstatek úvěru

ř.8

Vklad na stavební spoření

-

400 080 Kč

ř.9

Vklad do pravidelných investic

-

467 040 Kč

-

240 000 Kč

-

570 499 Kč

ř.12 Hodnota pravidelných investic ř.13 Odkupné + podíl na zisku (5%)

-

922 314 Kč

-

330 468 Kč

ř.14 Daňová úspora + státní příspěvek

-

91 800 Kč

20 let 13 711 Kč 0 Kč 3 223 981 Kč

20 let 13 711 Kč 176 719 Kč 3 200 235 Kč

ř.10 Pojistné investiční ŽP ř.11 Stav účtu stav. spoř.

ř.15 ř.16 ř.17 ř.18

Doba splatnosti celkem Měsíční platba celkem Rozdíl ř.7 a ř.11+12+13 Celkové náklady

Zdroj: vlastní konstrukce

KOMENTÁŘ MODELU: Model je shodný s předcházejícím modelem 4A, s tím rozdílem, že zde nefiguruje podmínka zajištění. To má za důsledek jiné rozložení prostředků do jednotlivých produktů, samozřejmě opět s podmínkou maximalizace jejich mezních užitků.

65

4.4.3. Dílčí závěr ke kapitole 4.4. Předcházející modely nevykazovaly mezi oběma použitými variantami velký rozdíl, ale pokud by kombinace s portfoliem produktů byla ještě optimalizována vhodnou metodou průběžného umořování jistiny úvěru, výsledek portfolia by dospěl k lepší hodnotě. Při srovnání portfoliové kombinace s variantou využívající pouze pravidelných investic, dosahuje nižších celkových nákladů druhá z uvedených možností. Podstatnou výhodou první varianty je ale diverzifikace rizika. Rozložením tvorby kapitálové hodnoty mezi tři produkty je pro klienty jednoznačně bezpečnější. A v případě snížení užitečnosti jednoho z nich (např. snížení státních příspěvků na stavební spoření apod.), lze díky flexibilitě portfolia prostředky přeskupit.

Doporučení: Za uvedených předpokladů se jeví forma financování bydlení s využitím portfolia jako velice vhodnou alternativou a lze ji za současných podmínek na trhu doporučit.

66

5. DISKUZE Realita poskytuje obrovské množství variací v zadáních a výchozích situacích klientů, řešících svou potřebu vlastního bydlení nebo prostě investujících do nemovitostí. Obecná odpověď, jaký způsob financování pořízení nemovitosti je nejlepší, neexistuje, na to vykazuje praxe u jednotlivých případů příliš mnoho specifik. Počet modelů, jenž by dokázal popsat všechny varianty možných zadání, by se s nadsázkou šplhal k nekonečnu. Pro příklad: pokud by modely nebyly aplikovány pouze na jednoho klienta, ale třeba na bezdětný manželský pár, jejich počet by se zdvojnásobil. Dalo by se porovnávat, zda je výhodnější využívat pojistných nebo i dalších produktů v kombinacích pouze u jednoho partnera nebo u obou.63 Nemluvě o případném zapojení dalších členů rodiny. To už by bylo poněkud nad rámec této práce. Při kalkulaci s příjmovými diferencemi by se nastavení modelů za současných podmínek nezměnilo, protože od roku letošního roku platí rovná sazba daně. Ta sice může dostát společně s obsazením vlády změn, ale to zůstává v hypotetické rovině.64 Čeho se rozdílnost v příjmech klientů dotýká, jsou modely simulující vývoj kombinací s životním pojištěním. V modelech byla vždy využita nejvyšší příjmová skupina z jednoho prostého důvodu: čím vyšší příjem, tím vyšší sazba daně z příjmu a tím větší užitek kombinace s kapitálovým nebo investičním životním pojištěním. Pro klienty s nižšími příjmy, využívajícími uvedené kombinace, by sice nebyl dopad změn v daňové soustavě tak bolestný, ale už počáteční nastavení by pro ně bylo mnohem méně výhodné, a tedy konečný výsledek nijak pozitivní. Co se týká výchozí doby splatnosti (stanovena na 20 let), její posuny by jistě ovlivnily celkové náklady na úvěr, ale na druhé straně i celkové množství modelů nutných popsat veškeré varianty. Vliv různé doby splatnosti na výsledky jednotlivých kombinací však lze jednoduše vyvodit ze základního pravidla, určujícího výhodnost kombinací: pokud budou výnosy z prostředků alternativně využitých do různých hodnototvorných produktů vyšší než náklady vzniklé neumořením části úvěru, 63

U stavebních spoření se možnost využití více smluv na více členů vyloženě nabízí z důvodů limitované částky, na kterou je poskytována státní dotace. Stejně tak u KŽP nebo IŽP by mohlo docházet k větším daňovým úsporám. 64 Naopak při zachování sil na politické scéně, snahou dnešní vlády, jak vyplývá z kapitoly 3.3., je spíše stabilizovat a zjednodušit aktuální systém, nikoliv však výrazně změnit sazby zdanění příjmu fyzických osob.

67

prodloužení doby splatnosti takovéto kombinace klientovi prospěje. Samozřejmě nerovnice funguje i opačně. Posouzení výnosů a nákladů je možné na základě úrokové míry. Pro komparaci se použije úroková míra z výnosů daného produktu, navýšená o přepočet dopadu státních dotací nebo daňových úlev. Na straně určení nákladů stojí úroková míra poskytnutá hypoteční bankou na úvěr, snížená o dopad daňových úlev z úroků úvěru. Na základě tohoto pravidla je jasné, že klient bude chtít pouze takovou kombinaci, jejíž nastavení toto pravidlo od počátku splňuje. Účelem praktické části tedy nebylo vytvořit nepřeberné množství modelů, které by popisovaly co možná nejvíce situací vyplývajících z praxe, ale získat přehled o výhodách a nevýhodách konkrétních produktů, jejich použitelnosti z hlediska finanční náročnosti, stejně jako o konečných dopadech na nákladovost. Takovýto přehled lze získat pouze na základě společných srovnávacích prvků pro všechny kombinace. Proto byly stanoveny základní neměnné parametry, například shodná výše úvěru nebo oproštění od mimořádných splátek, jejichž změny nemají pro srovnání funkčnosti produktů význam. Další parametry, které by při své změně dokázaly výsledky ovlivnit, např. nastavení věku vždy splňujícího daňovou uznatelnost životního pojištění, musely být pro zachování snadné srovnatelnosti zafixovány. Parametry měnné pro jednotlivé modelované situace65 byly nastaveny tak, aby z modelu jasně vyplývala finanční náročnost produktu použitého pro kombinaci, promítající se buď do délky splatnosti nebo výše měsíční platby, případně do rozdílu vytvořené kapitálové hodnoty a zůstatku nesplacené části úvěru66, spojená vždy s ukazatelem celkových nákladů dané varianty. Následně nebylo obtížné sestavit pořadí kombinací odpovídajících daným podmínkám a po srovnání celého bloku modelů provést zhodnocení. Další produkty z nabídky finančního trhu, které nebyly pro analýzu použity, se řadí do dvou kategorií. První kategorie, obsahující produkty typu penzijního připojištění nebo důchodového pojištění, se pro účely financování bydlení prakticky nevyužívají, protože mají sloužit k jiným účelům. V tomto případě jako nástroje finančního zajištění stáří. Druhou kategorii dobře charakterizuje tzv. univerzální (flexibilní) životní

65

Jedná se o mnohokrát zmíněnou dobu splatnosti a měsíční platbu. Jejich variací bylo využito především v prvním oddíle praktické části. 66 V mnohých modelech vyšla tato hodnota jako vysoké kladné číslo, které by mohlo na konci doby splácení činit klientovi problémy s doplacením. Proto i tato hodnota ukazuje, zda je konkrétní kombinace při daných parametrech finančně uskutečnitelná. Tam kde to parametry dovolovaly, byla tendence nastavení modelu inklinující k nulové hodnotě uvedeného rozdílu.

68

pojištění, které však vykazuje pro zkoumané účely obdobné známky jako IŽP67 a při stanovené rovnocenné míře zhodnocení by jeho zapojení postrádalo význam.

Z výsledků prvního a třetího oddílu praktické části je patrný jednoznačný propad kapitálového

životního

pojištění

jako

instrumentu

vhodného

pro

kombinaci

s hypotečním úvěrem. Tento produkt, nejenom že je podstatně méně výnosný,68 ale je i v porovnání se svými alternativami naprosto nepružný a zastaralý. Výsledky investičního životního pojištění jsou pro pojišťovny přece jen příznivější, ale pro samostatnou kombinaci, ať už při zvolení jakékoliv metody využití69, není při současných podmínkách tento produkt zajímavý. Z toho lze odvodit jednoduchý závěr: pokud je klient konzervativní, sázející na jistoty, vhodným způsobem financování bydlení je pro něj samostatný hypoteční úvěr, v případě potřeby zajištěný rizikovou životní pojistkou. Pro klienta vstřícnějšího riziku, může být vhodnou alternativou kombinace s pravidelným investováním. Novinkou na našem trhu se stává oficiální kombinace hypotéky s investicí. 70 Problém je, stejně jako u mnohých variant s životním pojištěním, že není ani zdaleka pro každého. Aby banka kombinaci vůbec umožnila, musí být klient schopen platit mnohem více než při klasické hypotéce. Jednak platí úroky, jednak musí pravidelně investovat, na což banka dohlíží. Kombinovaný produkt se tak hodí spíše pro bonitnější klienty. Ani to ale nestačí. Klient by měl mít také alespoň základní 67

Jedná se o určitý hybrid KŽP a IŽP, kdy hlavními znaky jsou: garance minimálního zhodnocení, avšak bez možnosti aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty. Pojistka vykazuje flexibilitu v otázkách manipulace s nastavením a průběžné dostupnosti k prostředkům. 68 Opět lze připomenout, že v modelech je stejně jako u dalších produktů využívána míra zhodnocení 5 % p.a. To je ale v současnosti dost nadsazené a tato hodnota byla použita pouze z komparativních důvodů. 69 Klasická varianta nebo varianta 30/20. Lze uvažovat i o jiných možnostech druhé varianty, ku příkladu 30/15, pokud by to klientovy finanční možnosti dovolovaly. V takových případech se výhodnost varianty řídí pravidlem porovnání výnosů z pojištění a úrokových nákladů z úvěru. 70 První hypotékou kombinovanou s podílovými fondy v České republice je tzv. „Investiční hypotéka“. Uvedla ji na trh Hypoteční banka ve spolupráci s investiční společností Conseq a na její přípravě se podílela finančně poradenská společnost Broker Consulting. V rámci „Investiční hypotéky“ lze investovat do fondů Conseq s tzv. realokačním programem Horizont Invest. V nabídce je dynamické, vyvážené a konzervativní portfolio. U všech programů dochází k postupné změně více dynamického portfolia, které je rizikovější, ale přináší vyšší výnos, na konzervativnější, které je méně rizikové, ale jeho výnosy jsou nižší. Klient tak má jistotu, že v době splatnosti hypotéky nedojde k hlubokému propadu hodnoty jeho investice. Hypotéku lze čerpat ve výši od 500 tis. Kč. Horní hranice je stanovena na 85 % odhadní ceny zastavené nemovitosti. Klient musí pravidelně spořit tolik, aby za předpokladu 3% ročního zhodnocení dosáhla hodnota investice v době splatnosti 125 % jistiny hypotéky. To samozřejmě neznamená, že výnos nemůže být vyšší. Banka se tím jistí, že i v případě negativního vývoje bude mít klient na splacení hypotéky. Hypotéku lze sjednat se splatností od 5 let do 40 let u hypotéky do 70 % zástavní hodnoty nemovitosti a do 30 let u hypotéky vyšší.

69

zkušenosti s investováním. U dynamických fondů jsou běžné propady i v řádu desítek procent v průběhu několika dní a s tím by měl klient počítat a být na to připraven. Investovat do konzervativních fondů se nevyplatí, protože jejich výnosy jsou nižší než úrokové sazby hypotéky.71 Posledním zajímavým řešením, vycházejícím z praktické části, je portfoliová varianta, ukázaná ve čtvrtém oddíle. Ta dokonce do určité míry využívá investiční životní pojištění. Její pozitiva jsou ve výši celkových nákladů

kombinace,

v diverzifikaci rizika a také, jak je z modelů patrné, ve finanční dostupnosti. Proto je vhodná pro široké spektrum klientů. Jak již bylo naznačeno, i modely zkoumající dopady změn v daňové soustavě a úrokových sazeb, hovoří v neprospěch KŽP i IŽP. Klasické anuitní splácení nese nižší riziko změny úrokových sazbách. V případě růstu sazeb se platí vyšší úroky pouze z části hypotečního úvěru. V případě kombinace hypotečního úvěru a kapitálového životního pojištění klienta případný růst sazeb zasáhne citelněji. Bude platit vyšší úroky z celé výše úvěru, které vyšší odpočet úroků ze základu daně nemůže vykompenzovat. Stejně tak trend vývoje v oblasti daně z příjmu, tzn. od pozvolného snižování daňových sazeb až po rovnou daň, má jednoznačně negativní dopad v podobě nižší daňové úspory na kombinace s KŽP a IŽP.

Je potřeba připomenout ještě dva významné faktory, které záporně ovlivní hodnoty vykazující kombinace s hodnototvornými životními pojistkami. První faktor je ten, že veškeré výnosy pojistek nebyly v modelech sníženy o 15% srážkovou daň. Dopad na výsledky je zřejmý. Druhý faktor spočívá v metodě porovnání způsobem „celkově zaplatíme“72. Takový postup vede k různým chybám – nezohledňuje totiž časovou hodnotu peněz. V modelech, kde není měsíční platba stejně vysoká, nejsou rozlišeny peníze, které zaplatí klient dnes, s penězi, které dostane až na konci (po splacení hypotečního úvěru). Tyto peníze lze pravidelně spořit a za nastavenou dobu splatnosti z nich bude díky výnosům daleko více.

71 72

Zpracováno dle [35] Tento faktor má vliv i na kombinace s pravidelnými investicemi nebo stavebním spořením.

70

6. ZÁVĚR Závěrem je třeba shrnout několik výsledků, které dají odpověď na stanovenou hypotézu, že uzavření životně pojistných smluv, které byly a jsou doporučovány jako výhodný úsporný nástroj k úvěrovým smlouvám, je pro klienta v drtivé většině případů finančně nevýhodné. Trendy na finančním trhu, spojené s podmínkami vytvořenými státním aparátem nenaznačují v nejbližší budoucnosti opačný vývoj. Už první model, který vychází asi nejvíce z praxe, protože je v něm klient omezen stanovenou měsíční platbou a musí být zajištěn, ukazuje na jednoznačnou nevýhodnost hodnototvorných životních pojištění v rámci kombinací s hypotečním úvěrem. Rozdíl v nákladech mezi klasickým anuitním úvěrem zajištěným rizikovou pojistkou a v současné době velice moderním produktem ,investičním životním pojištěním, činí při 20leté době splatnosti přibližně 177 tis. Kč v neprospěch IŽP. U kapitálového životního pojištění je rozdíl ještě mnohem propastnější, a sice cca 641 tis. Kč. Negativní výsledky obou kombinací podtrhuje vysoká zůstatková částka jistiny na konci doby splácení, protože ani jedno z pojištění nedokázalo za daných podmínek vygenerovat dostatečnou kapitálovou hodnotu. U IŽP činí zůstatek přibližně 222 tis. Kč, u KŽP dokonce 887 tis. Kč. Z toho vyplývá jednoduchý závěr – obě kombinace jsou v praxi založeny na nízké omezenosti klienta v jeho měsíčních možnostech. Z dalšího modelu (1B), nechávajícího volnost v délce splatnosti, je srovnání provedeno právě na základě shodné měsíční platby (v tomto případě vyšší než u prvního modelu) a nutnosti dosáhnout na pojištěních takové kapitálové hodnoty, ze které by klient dokázal úvěr splatit. Kombinace s IŽP by dokázal úvěr splatit po 17 letech, ale rozdíl nákladů v porovnání s klasickým splácením vzroste na cca 535 tis. Kč. S KŽP by klient dokázal splatit úvěr až po 22 letech, rozdíl v nákladech je však již cca 888 tis. Kč. Rozdíly by byly ještě markantnější, kdyby byla započtena možnost zhodnocení prostředků, které se uvolní splacením úvěru klasickou metodou. Takto totiž klient dokáže splatit úvěr již po 15 letech. V dalších modelech jsou ukázány alternativní produkty pro účely financování bydlení. Jsou jimi stavební spoření a pravidelné investice. Nejprve modely dokazují, že těchto produktů je vhodné využít metodou průběžného splácení. To platí především pro stavební spoření, které nevykazuje takovou předpokládanou výnosnost. Při srovnání kombinace se stavebním spořením, klasického splácení a IŽP (nutnost zajištění), umístí se stavební spoření těsně za klasickou variantou. Rozdíl činí pouze necelých 27 tis. Kč. 71

Kombinace s pravidelnými investicemi již v nákladovosti dokáže klasickou variantu předčit (i za předpokladu konzervativního zhodnocení 5 % p.a.), a to o cca 60 tis. Kč. Kombinování hypotečního úvěru s investováním volných prostředků do investičního portfolia je však velice rizikovým podnikem. Předpokladem je, že se klientovi podaří vydělat a po splacení úvěru mu ještě zbude část prostředků . Úspěch však není zaručen a klient podstupuje značné riziko.73 Z modelů analyzujících dopad změn v daňových podmínkách a v úrokové sazbě, vychází za pomyslného vítěze opět klasická varianta. Její vývoj byl analyzován od roku 1999 a změny v uvedených dvou charakteristikách na ni měly pozitivní dopad. Nákladovost varianty se oproti předpokladu z tehdejší doby snížila o cca 108 tis. Kč. Přesně naopak tomu je u KŽP (hodnoceno také od roku 1999) a IŽP (2002). Obě varianty dosáhly výrazného zvýšení celkových nákladů pro klienta. U KŽP dokonce o cca 536 tis. Kč. Klienti s vysokými příjmy, kteří takovou kombinaci uzavřeli, se nyní asi nestačí divit, co jim tehdejší poradci doporučili. Mají samozřejmě možnost přefinancování, které jim značnou část peněz uspoří, ale i to je bude v konečném zúčtování stát mnoho prostředků. Poslední

modely jsou

ukázkou

alternativy financování,

jenž

spočívá

ve vytvoření portfolia produktů napříč finančním trhem. Portfolio má dva základní úkoly: být v důsledku pro klienta finančně výhodné a diverzifikovat riziko, které je spojeno s tím, že klient využívá pro kombinaci pouze jeden produkt. Taková kombinace je pak náchylnější na různé změny, vycházející z finančního trhu nebo ze strany státního aparátu. První úkol, dosažení nízkých nákladů portfoliové kombinace, je modely dokázán, když komparace v nákladovosti s klasickou variantou dopadla o 28 tis. Kč ve prospěch portfolia. Splnění druhého úkolu vyplývá z charakteru jednotlivých produktů portfolia. Pravidelné investice a IŽP využívá rizikovějšího zhodnocení prostředků, u stavebního

spoření

je

výnos

jistý.

Jsou

využity

jak

daňové

úlevy

na životní pojištění, tak i státní dotace u stavebního spoření. Takže pokud například se nepodaří dosáhnout očekávaného výnosu z IŽP, pravidelné investice mohou tento deficit dorovnat.

Samozřejmě i portfoliová kombinace v sobě zahrnuje riziko

celkového neúspěchu, proto lze doporučit spíše pro méně konzervativní klienty. Pro klienty aversní k riziku je lepší použít klasické splácení hypotečního úvěru.

73

Zpracováno dle [42]

72

Výše uvedenou hypotézu lze z velké části potvrdit, protože samostatné využití životního pojištění jako úsporného nástroje k hypotečním úvěrům se projevilo na celkových nákladech, v rámci dostupnosti i při zohlednění dosavadních externích vlivů, velice negativně. Jedinou možností, kdy se dá hodnototvorné životní pojištění doporučit, konkrétně IŽP, je portfoliová kombinace. Zde figuruje IŽP ve výši dosažení maximálního daňového odpočtu, případně zvýšené kvůli nutnosti zajištění. V otázce budoucnosti lze pouze spekulovat. Vývoj úrokových sazeb je z dlouhodobého hlediska těžké predikovat, výkonnost finančních trhů je stejný případ a při zachování současných politických sil v naší zemi neexistuje konkrétní iniciativa, jak podmínky životního pojištění zlepšit. S ohledem na významná makroekonomická pozitiva životního pojištění, mezi která patří pozitivní působení na měnovou rovnováhu, přispívání k ekonomickému růstu alokací dočasně volných prostředků životních pojišťoven na trhu, snižování tlaku na výdajovou stranu státního rozpočtu atd., by však měl stát svou hospodářskou, tedy i daňovou politikou životní pojištění preferovat.74

74

Zpracováno dle [6, s. 5]

73

7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ MONOGRAFIE A ČLÁNKY [1]

ANTOŠOVÁ, J. Jak se promítne reforma veřejných financí do zdanění pojišťoven? Pojistný obzor. 2007, roč. 84, č. 5, str. 5. ISSN 0032-2393

[2]

ANTOŠOVÁ, J. Návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů z pohledu pojišťoven. Pojistný obzor. 2007, roč. 84, č. 7, str. 4 – 5. ISSN 0032-2393

[3]

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Závěry výzkumu z oblasti životního pojištění. Pojistný obzor. 2007, roč. 84, č. 4, str. 5 – 6. ISSN 0032-2393

[4]

ČESKÝ

STATISTICKÝ

ÚŘAD.

Tempo

výdajů

českých

domácností

na pojistnou ochranu se snižuje. Pojistný obzor. 2006, roč. 83, č. 8, str. 4 – 6. ISSN 0032-2393 [5]

DAŇHEL, J. Životní pojištění zůstává v ČR investičním instrumentem budoucnosti. Pojistný obzor. 2003, roč. 80, č. 4, str. 6 – 7. ISSN 0032-2393

[6]

DUCHÁČKOVÁ, E., DAŇHEL, J. Životní pojištění prochází kolísavým vývojem, předpoklady pro další růst trvají. Pojistný obzor. 2007, roč. 81, č. 3, str. 4 – 5. ISSN 0032-2393

[7]

DUCHÁČKOVÁ, E., DAŇHEL, J. Vrací se českému pojistnému trhu rychlejší dynamika? Pojistný obzor. 2007, roč. 84, č. 9, str. 4 – 5. ISSN 0032-2393

[8]

DOBEŠOVÁ, K. Daňové tabulky a změny ve zdaňování příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků v roce 2000. 1., Praha: Pragoeduca, 1999. 71 s. ISBN 80-8585674-X

[9]

GAWER,

J.

a

kol.

Daně

1998.

1.,

Brno:

Cahy,

1998.

260

s.

ISBN 80-902474-0-7 [10]

JANOUŠKOVÁ, J. Daňová politika A, Distanční studijní opora. 1., Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2005. 234 s. ISBN 80-7248-294-7

[11]

KAŠPAROVSKÁ, V.; VÁVROVÁ, E. Vybrané kapitoly z komerčního bankovnictví

a

pojišťovnictví.

1.,

Brno

:

B.I.B.S,

2004.

149

s.

ISBN 80-86575-78-0. [12]

KULHÁNEK, J. Daňové zvýhodnění životního pojištění po novele zákona o daních z příjmu. Pojistný obzor. 2004, ISSN 0032-2393

74

roč. 81, č. 5, s. 15 – 16.

[13]

PONCAR, P. K novelám zákona o daních z příjmu. Pojistný obzor. 2004, roč. 81, č. 3, s. 3 – 4. ISSN 0032-2393

[14]

PONCAR, P. Životní pojištění v roce 2005 – propad, stagnace nebo růst? Pojistný obzor. 2005, roč. 82, č. 9, str. 5 – 6. ISSN 0032-2393

[15]

POUL, O. Budoucnost investičního životního pojištění. Pojistný obzor. 2003, roč. 80, č. 4, s. 16. ISSN 0032-2393

[16]

SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení. . 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001. 83 s. ISBN: 80-247-0127-8

[17]

SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení. 3.vyd. Praha: Grada, 2003. [online]. Kontroverzní téma: hypotéka s kapitálovým životním pojištěním.[cit. 30.4.2008] Hypertextová verze dostupná z WWW: . ISBN: 80-247-0662-8

[18]

SYROVÝ, P.; NOVOTNÝ, M. Osobní a rodinné finance. 1., Praha: Grada Publishing, 2005. 176 s. ISBN 80-247-1098-6.

[19]

ŠELEŠOVSKÝ, J.; JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. 1., Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 170 s. ISBN 80-210-3410-6

[20]

ŠTOHL, P. Daně a daňová evidence. Praktický průvodce 2008. 1. Znojmo: Soukromá

vysoká

škola

ekonomická

Znojmo,

s.r.o.,

2008.

198

s.

ISBN 978-80-903914-434 [21]

TROJANOVÁ, E., VÝBORSKÝ, R. Nakolik je trh s životním pojištěním nasycen? Pojistný obzor. 2003, roč. 80, č. 4, str. 8 – 13. ISSN 0032-2393

[22]

VOBORSKÝ, R. Postavení životního pojištění v rámci finančních služeb v ČR. Pojistný obzor. 2004, roč. 81, č. 3, str. 5 – 6. ISSN 0032-2393

[23]

VOSTATEK, J. Reforma veřejných financí a privatizace sociálního zabezpečení. Pojistný obzor. 2007, roč. 84, č. 10, str. 3 – 5. ISSN 0032-2393

[24]

VYBÍHAL, V.; JAROŠ, T. Daně z příjmu 1999/2000. Praktický průvodce. 2., Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2000. 287 s. ISBN 80-7169-918-7

INTERNETOVÉ ZDROJE [25]

BOUŠOVÁ, K. U pojištění k hypotéce vsaďte na klesající pojistné. Výrazně ušetříte

[online].

14.9.2007

[cit.

30.4.2008].



75

Dostupné

z

WWW:

[26]

Česká asociace pojišťoven. Průvodce pojištěním [online]. 2007- [cit. 2.5.2008]. Dostupné z WWW:

[27]

Česká asociace pojišťoven. Pojistný trh [online]. 2007- [cit. 2.5.2008]. Dostupné z WWW:

[28]

Česká národní banka. [online]. 2003- [30.5.2008]. Dostupné z WWW: .

[29]

Česká národní banka. Arad - systém časových řad [online]. 2003- [30.5.2008]. Dostupné z WWW: .

[30]

DAVIDOVÁ, P.; HEŘMÁNEK, J. Hypotéky převažují [online]. 1996[cit. 1.5.2008]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-7693.

[31]

DRAČKA, O. A další zajímavá kombinace. Tentokrát hypotéka a kapitálová životní pojistka [online]. 20.5.2001 [cit. 30.4.2008]. Dostupné z WWW:

[32]

Finance.cz. Reforma v daní z příjmu FO [online]. 15.3.2008. [cit. 30.4.2008]. Dostupné z WWW:

[33]

Finanční vzdělávání.cz. Finanční vzdělávání [online]. Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR. 2007- [cit. 30.4.2008]. Dostupný z WWW:

[34]

Finservis.com

s.r.o.

Výhody

a

nevýhody

životního

pojištění

[online].

2007- [cit. 30.04.2008]. Dostupné z WWW: . [35]

Hypoindex.cz. Na úrocích z hypotéky lze ušetřit pomocí speciální investiční hypotéky

[online].

7.5.2008.

[cit.

28.5.2008].

Dostupné

z WWW:

[36]

Hypoteční banka. Produkty a služby [online]. 2007- [cit.12.5.2008]. Dostupné z WWW:

[37]

JAROŠOVÁ, J. Hypotéka České pojišťovny: žádné novinky, pouze výhodnější pojištění

[online].

11.4.2008

[cit.

30.4.2008].

Dostupné

z

WWW:

KOKEŠ, J. Pojišťovny skrývají informace o rizikových pojistkách

[online].

[38]

10.12.2007

[cit.

30.4.2008].



76

Dostupné

z

WWW:

[39]

KURC, M. Kapitálové životní pojištění? Rozhodně ne! [online].

9.6.2005.

[cit. 28.5.2008]. Dostupné z WWW: [40]

Ministerstvo financí ČR. Reforma zdaňování příjmů a majetku [online]. 2005. [cit. 28.4.2008]. Dostupné z WWW:

[41]

Ministerstvo financí ČR. Reforma daňového systému 2010 [online]. 2005. [cit. 28.4.2008] Dostupné z WWW:

[42]

SYROVÝ, P. Vezměte si hypotéku a vydělávejte. [online]. 16.10.2003. [cit. 30.4.2008].Dostupné z WWW:

[43]

SYROVÝ, P. Vyplatí se nespěchat se splacením úvěru?. [online]. 9.10.2003. [cit. 30.4.2008].Dostupné z WWW:

[44]

SZAROWSKA, I. Daňové zatížení v České Republice a Evropské Unii [online]. 29.5.2007.

[cit.

30.4.2008].

Dostupné

z WWW:

[45]

ZDRAŽIL, V. Daňová reforma poškodila nejvíce dlužníky, ale pomohla investorům

[online].

10.3.2008.

[cit.

30.4.2008].

Dostupné

z WWW:



DALŠÍ ZDROJE [46]

Hypokalkulacka EXPA. Kalkulace hypotečního úvěru České Spořitelny, a.s. c2002. Verze 4/2007. List aplikace Microsoft Excel.

[47]

JAHODA, P. Vývojové trendy životního pojištění na českém pojistném trhu. Brno, 2006. 63 s. Bakalářská práce (Bc.). Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, Ústav financí.

[48]

OVBKalkulatory. Computer Press a.s. c2003. List aplikace Microsoft Excel.

[49]

Rentier Invest. Pioneer Investments. c2006. List aplikace Microsoft Excel.

[50]

Winpos. Generali. c2000-2004. Verze 1.19/1. Instalační program a uživatelské rozhraní pro Microsoft Windows.

[51]

Život2004. Uniqa. c2005. Verze 4.06.03. Instalační program a uživatelské rozhraní pro Microsoft Windows.

77

8. PŘEHLED GRAFŮ A TABULEK Graf č. 1: Úvěry na bydlení a spotřebitelské úvěry (v mld. Kč)..................................... 13 Graf č. 2: Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR – nové obchody (%) ...................................................... 19 Graf č. 3: Vývoj anuitně spláceného úvěru – celý průběh v ročním vyjádření .............. 20 Graf č. 4: Anuitní vs. konstantní splátky ........................................................................ 21 Graf č. 5: Srovnání klasické anuitní hypotéky a hypotéky v kombinaci s KŽP ............. 33 Graf č. 6: Předpokládaný vývoj kapitálové hodnoty investice a vkladu ........................ 58

Tabulka č. 1: Vývoj anuitně spláceného úvěru – průběh 1. roku ................................... 20 Tabulka č. 2: Výše státní podpory v závislosti na úrokové sazbě .................................. 24 Tabulka č. 3: Vlastnosti základních druhů pojištění osob .............................................. 29 Tabulka č. 4: Vývoj sazby daně z příjmu fyzických osob v letech 1993 - 2009 ............ 37 Tabulka č. 5: Slevy na dani............................................................................................. 38 Tabulka č. 6: Výsledná data k modelu 1A...................................................................... 43 Tabulka č. 7: Výsledná data k modelu 1B ...................................................................... 45 Tabulka č. 8: Výsledná data k modelu 1C ...................................................................... 46 Tabulka č. 9: Výsledná data k modelu 1D...................................................................... 47 Tabulka č. 10: Výsledná data k modelu 1E .................................................................... 48 Tabulka č. 11: Výsledná data k modelu 1F .................................................................... 49 Tabulka č. 12: Výsledná data k modelu 2A.................................................................... 52 Tabulka č. 13: Výsledná data k modelu 2B .................................................................... 54 Tabulka č. 14: Výsledná data k modelu 2C .................................................................... 56 Tabulka č. 15: Vývoj investice při úložce 1 000,- Kč měsíčně po dobu 10 let .............. 57 Tabulka č. 16: Výsledná data k modelu 3A.................................................................... 60 Tabulka č. 17: Výsledná data k modelu 3B .................................................................... 61 Tabulka č. 18: Výsledná data k modelu 3C .................................................................... 62 Tabulka č. 19: Výsledná data k modelu 4A.................................................................... 64 Tabulka č. 20: Výsledná data k modelu 4B .................................................................... 65

78

9. SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č.1

Podkladové údaje pro model 1A

PŘÍLOHA Č.2

Ukázka pravidelných investic

79